VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Zm ě n y v ý c h o d i s e k z á j m u o c e s t o v á n í v průběhu dospívání Bakalářská práce
Autor: Zuzana Vahalová Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka Jihlava 2011
Copyright © 2011 Zuzana Vahalová
Anotace VAHALOVÁ, Zuzana: Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání. Vysoká škola polytechnická Jihlava, katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. PhDr. Otto Čačka. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 44 stran. Tato práce mapuje změny zájmu o cestování, ke kterým dochází v průběhu dospívání. Teoretická část se zaměřuje na přiblíţení vývojových změn, které probíhají v průběhu dospívání, a to konkrétně v období pubescence a adolescence. Dále se zabývá pojmem zájmu. Třetí kapitola se věnuje cestovnímu ruchu. Výzkumná část srovnává tři skupiny dospívajících - pubescenty, adolescenty, a pozdní adolescenty - na základě vytvořeného dotazníku, který zjišťuje, která z pěti oblastí východisek zájmu o cestování u jednotlivých skupin převládá.
Klíčová slova Dospívání. Pubescence. Adolescence. Zájem. Cestovní ruch.
Annotation VAHALOVÁ, Zuzana: The changes of ways out of interests in travelling during adolescence. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava, department of travel and tourism. Master of thesis: Doc. PhDr. Otto Čačka. Qualifikation level: Bachelor. Jihlava 2011. 44 pages. This thesis describes changes concerning the interest in travelling during adolescence. The theoretical part focuses on the approach of developmental changes that take place during adolescence. It also describes the concept of interest. The third part deals with tourism. The research compares three groups - puberty, adolescents and late adolescents. These groups are compared on the basis of a questionnaire created to determine which of the five areas of interest in travelling predominates.
Key words Adolescence. Puberty. Concept of interest. Travel and tourism.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Předmluva A bylo to tu. Přišel den, kdy jsem se musela rozhodnout pro jedno z vypsaných témat naší katedry. Nabídka byla pestrá, avšak nejvíce mě přitahovala témata z oblasti psychologie. Zásluhu na tom jistě měly výukové předměty, které jsem absolvovala v rámci studia, a které se věnovaly problematice cestovního ruchu ve spojitosti s psychologií. Tyto předměty mi otevřely zcela nový pohled na cestovní ruch a nadchly mě natolik, ţe vedly k výběru téma mé bakalářské práce – Změny východisek zájmu o cestování v průběhu dospívání. V teoretické práci se zaměřuji na přiblíţení vývojových změn, ke kterým dochází v průběhu dospívání, konkrétně v pubescenci a adolescenci. V následujících kapitolách se věnuji zájmu - jeho definici, vývoji a oblastem. Třetí kapitola teoretické části je zaměřena na vznik a vývoj cestovního ruchu u nás i ve světě. Pro výzkumnou část jsem vytvořila dotazník, v němţ je zakódováno pět oblastí východisek zájmu o cestování – kulturně-poznávací, relaxační, sportovní, dobrodruţnězáţitková a studijní. Tento dotazník zjišťuje, která z oblastí u tří skupin respondentů (pubescenti, adolescenti – studenti gymnázia, pozdní adolescenti – studenti vysoké školy) převládá. Výsledky mého šetření by měly slouţit převáţně cestovním kancelářím pro sestavení optimální nabídky zájezdu s ohledem na skupinu dospívajících.
Na tomto místě chci velmi poděkovat panu Doc. PhDr. Otto Čačkovi za cenné, odborné rady a připomínky k vypracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Marii Formankové a své mladší sestře za pomoc s distribucí dotazníků a také všem pubescentům, adolescentům i pozdním adolescentům, kteří se na výzkumu podíleli. V neposlední řadě chci velmi poděkovat své starší sestře a jejímu manţelovi za všestrannou pomoc a podporu.
Obsah Anotace ............................................................................................................................. 4 Klíčová slova .................................................................................................................... 4 Prohlášení.......................................................................................................................... 5 Předmluva ......................................................................................................................... 6 Úvod.................................................................................................................................. 8 1. Teoretická část .............................................................................................................. 9 1.1 Vývojová fáze dospívání ........................................................................................ 9 1.1.1 Pubescence .................................................................................................... 10 1.1.2 Adolescence .................................................................................................. 13 1.2 Zájem .................................................................................................................... 14 1.2.1 Definice zájmu ............................................................................................... 15 1.2.2 Vznik a vývoj zájmů ...................................................................................... 15 1.2.3 Oblasti zájmu ................................................................................................. 16 1.3 Cestovní ruch ........................................................................................................ 18 1.3.1 Psychologie cestovního ruchu ....................................................................... 18 1.3.2 Historie cestovního ruchu .............................................................................. 18 1.3.3 Vývoj cestovního ruchu v České republice ................................................... 21 2. Vlastní výzkum ........................................................................................................... 24 2.1 Cíl práce ................................................................................................................ 24 2.2 Plán výzkumu ....................................................................................................... 24 2.3 Výzkumný nástroj ................................................................................................. 24 2.4 Hypotéza ............................................................................................................... 25 2.5 Dotazník ................................................................................................................ 26 2.6 Realizace výzkumu ............................................................................................... 29 2.7 Výsledky šetření ................................................................................................... 29 2.7.1 Pubescenti ...................................................................................................... 31 2.7.2 Adolescenti .................................................................................................... 34 2.7.3 Pozdní adolescenti ......................................................................................... 36 2.7.4 Srovnání skupin ............................................................................................. 38 2.8 Shrnutí ................................................................................................................... 41 Závěr ............................................................................................................................... 42 Pouţité zdroje ................................................................................................................. 43
Úvod V dnešní době cestovní ruch hojně kvete, cestovní kanceláře se předhánějí, která nabídne zajímavější zájezd a tím naláká více zákazníků. Konkurence je veliká a proto, chce-li se cestovní kancelář uţivit, musí nabízet zajímavé zájezdy pro co nejširší spektrum zákazníků. Tato bakalářská práce se zaměřila na potencionální mladé zákazníky cestovních kanceláří a klade si za cíl zmapovat, jaká jsou východiska zájmu o cestování u dospívajících a jak se v průběhu dospívání tato východiska vyvíjí a mění. V teoretické části se zaměřím na přiblíţení období dospívání se všemi náročnými vývojovými změnami, dále na oblast zájmu a vývoj cestovního ruchu. Ve výzkumné části se pomocí dotazníkového šetření pokusím zjistit primární oblast východisek zájmu o cestování u dospívajících v jednotlivých věkových skupinách. Období dospívání je sloţité a poměrně dlouhé, proto jsem se rozhodla vyuţít psychologicky pouţívaného dělení na období pubescence a adolescence a poté budu tyto věkové skupiny porovnávat, z čehoţ vyplyne změna, ke které dochází v průběhu dospívání. Tyto poznatky mohou poslouţit jako doporučení cestovním kancelářím pro vytvoření optimální nabídky zájezdu pro skupinu pubescentů a adolescentů. Věřím, ţe tato práce můţe pomoci tvůrcům zájezdů pro mládeţ vytvořit a nabídnout takové zájezdy, které nalákají mnoho mladých cestovatelů a přinesou jim atraktivní záţitky, které nejen uspokojí, ale i usměrní jejich zájmy.
8
1. Teoretická část 1.1 Vývojová fáze dospívání „Jak se mají mladí lidé rozhodnout, čím se chtějí stát, v době, kdy ještě nevědí ani co jsou?“ François de La Rochefoucauld Dospívání je jedno z velmi těţkých období v ţivotě. Obecně jej můţeme vymezit věkem 11 aţ 20 let a rozdělit na období pubescence a adolescence. Je to důleţitá fáze, která má zvláštní místo v ţivotní dráze kaţdého člověka. Důleţitost i náročnost tohoto období je dána tím, ţe se postupně z dítěte stává dospělý člověk. Můţeme říci, ţe je to přechod „od nesamostatnosti k samostatnosti, od závislosti na dospělých k nezávislosti, od neodpovědnosti k morální odpovědnosti, od konzumace společenských produktů a hodnot k jejich tvorbě“. (Čačka, 2000, s. 222) Dospívající hledá svou vlastní identitu, bojuje s pochybnostmi o sobě samém, neví jaké je jeho místo ve společnosti. Mění se jeho vzhled, proţívání, způsob myšlení, postoje, zájmy, sociální vztahy, aj. [1.] Ve způsobu myšlení se dospívající dostává do stádia formálních operací, které je podmíněno schopností abstrakce. Mladý člověk tak přestává být ve svém myšlení spoután konkrétními jevy a skutečnostmi a je schopen uvaţovat hypoteticky. [1.] Proţívání je v tomto období velmi intenzivní – ovlivněno změnou hormonálních funkcí. Dochází k emoční rozkolísanosti, která se ale v průběhu dospívání stabilizuje. V sociální oblasti mají pro dospívajícího velký význam vrstevníci, s nimiţ se ztotoţňuje více neţ dříve a současně se s nimi staví v odpor vůči autoritám, kterými jsou rodiče, učitelé nebo dospělí obecně. Získává první zkušenosti s navázáním partnerského vztahu, zaţívá období prvních lásek. [10.] Průběh tohoto období je zásadně ovlivněn přístupem dospělých a jejich porozuměním k dočasné nestálosti nálad a postojů dospívajících. [1.] Mnohé změny, ke kterým v průběhu dospívání dochází, jsou podmíněny vzájemnou interakcí 3 faktorů - biologických, psychických a sociálních. [10.] Nyní se blíţe zaměřím na kaţdou z fází dospívání, tedy samostatně na pubescenci a adolescenci.
9
1.1.1 Pubescence Stadium pubescence můţeme vymezit obdobím 12 - 15 let. V této fázi dochází k nejvýraznějším fyzickým i psychickým proměnám osobnosti. Je to doba vymykání se z pout rodiny a hledání své vlastní nezávislosti, doba vnitřních i vnějších konfliktů bez jasných norem a ţivotního stylu. Nevyváţené chování v podobě nedůtklivosti s přecitlivělostí dává jasně najevo, ţe dospívající ještě nedospěl k vnitřní harmonii. Ba naopak je pro toto období příznačná intropsychická disharmonie – nesoulad sloţek myšlení, cítění, vůle s činy a jednáním dospívajícího. [1.] Působením hormonálních změn spolu s novým zařazením do společnosti dochází k řadě charakteristických projevů pubescenta: 1. V oblasti citů – zvýšená emocionalita, labilita emocí, poslušnost střídaná nedůtklivostí, přátelskost s uráţlivostí aţ hrubostí 2. V oblasti Jáství – labilita sebehodnocení, nejistota projevu, předvádivost se záměrem potlačit pocit méněcennosti, nezájem aţ apatie střídaná s nadšením 3. V oblasti vůle – nevyváţené a nepřiměřené reakce, klackovité chování, akčnost a činorodost střídající se s pasivitou a leností Podle Říčana je typickým projevem dospívajícího také tzv. „demonstrativní pseudodospělost“, kdy je jedinec vzdorovitě nedůtklivý vůči jakýmkoliv radám; u hochů se projevují siláckým jednáním, hrubými výrazy a neobratnými projevy, u dívek afektovaností, prázdným povídáním a negativizmem. [1.] Fyziologické změny Proces fyziologických změn v dospívání je aktivován signály z mozku. V důsledku hormonálních změn dochází ke stimulaci růstu kostí, svalů, kůţe, rozvoji a změnám funkce vnitřních a pohlavních orgánů a také proměnám v mozku. [11.] U dívek dochází k první menstruaci, zvětšení prsou a nárůstu podkoţního tuku. U chlapců dochází k zvětšení varlat, schopnosti ejakulace a růstu svalů. U obou pohlaví se objevuje ochlupení pod paţí a v krajině pubické, u chlapců později i na prsou. U chlapců je také patrná změna hlasu způsobená růstem hrtanu, coţ můţe zapříčinit přeskakování hlasu aţ o celou oktávu. Těmito prudkými fyziologickými změnami dochází k oslabení nervové soustavy, důsledkem je nervová i emoční labilita. Příznačný je také sklon k únavě. Únava je 10
zapříčiněna mnoha změnami uvnitř organismu – intenzivně pracují ţlázy s vnitřní sekrecí, srdce roste rychleji, zvyšuje se krevní tlak, kosti a svalstvo rostou nerovnoměrně. V důsledku nerovnoměrně prokrveného svalstva a také nepravidelné činnosti srdce vzniká u dospívajících únava. Ta zapřičiňuje, ţe navzdory psychofyzické zralosti nepodávají dospívající výkony, jakých jsou schopni. [1.,11.] Psychické změny Zvláštnosti psychiky v dospívání jsou odezvou tří působících faktorů – biologických, psychologických a sociálních. Hormonální změny s sebou přináší kolísavost emočního ladění a tendenci reagovat přecitlivěle. Dochází k intropsychické disharmonii. Všechny v dětství nabyté jistoty jsou zpochybněny. Proţívání je v tomto období velmi intenzivní a intenzivní je i reflexe těchto proţitků, které často vyjadřují nesoulad v jednotlivých sloţkách duševního dění. „Dospívající si uvědomuje nejen, že „myslí“, „cítí“ a „chce“, ale i to, že mnohdy něco jiného myslí, něco jiného cítí, něco jiného chce a něco jiného dělá.“ Tento nesoulad je jednou z příčin vnitřního napětí a nejistoty, které se projevují např. labilitou nálady, úzkostí, unavitelností, rozmrzelostí, horečnatou aktivitou či apatií. [1.] Dovršuje se také výkonnost poznávacích procesů. V myšlení se pubescent dostává do výše zmíněného stádia formálních operací, které mu otevírá nové a nepoznané obzory. V souvislosti s těmito změnami a rozvíjející se schopností sebereflexe, dochází také ke změnám v oblasti sebepojetí. Dospívající se velmi zaměřuje na to, jak jej vidí druzí. Neustále pozoruje své tělo a jeho změny. V krajním případě můţe zásadní proměna těla vyvolat pocit ohroţení integrity vlastního já a téměř vţdy vede ke ztrátě sebejistoty. Vnější znaky jsou reprezentantem vlastní osobnosti, jsou prvotní informací, kterou o sobě jedinec podává a vyvolávají tak odezvu okolí. Svým zevnějškem dávají mladí lidé na zřetel příslušnost k různým skupinám – proto se vnější znaky mohou stát zdrojem jistot. Reakce dospělých i vrstevníků mohou být různé, avšak do identity pubescenta se zabudovávají. Jestliţe tedy z chování okolí vyplývá, ţe hodnotí pubescenta negativně, ovlivňuje to i jeho sebehodnocení. [1.] Sociální změny S psychickými změnami poměrně úzce souvisí faktory sociální. „Dochází k novému sociálnímu zařazení jedince, které se odráží v odlišném očekávání společnosti, pokud 11
jde o jeho chování a výkony i v měnícím se pojetí vlastní role a nově reflektovaného sebepojetí.“ (Langmeier, 1998, s.138) Pro dospívající se stává velmi důleţitým hodnocení jejich okolí, zejména vrstevníků. U chlapců je ze sociálního hlediska významný růst postavy a rozvoj svalů. Vyšší postava je u chlapců sociálně akceptovatelná i dospělými, ve skupině vrstevníků je vysloveně výhodná, protoţe představuje šanci na lepší sociální status. Nutno říct, ţe v období pubescence je prestiţ dána vzhledem a fyzickou silou. Naopak u dívek je příliš vysoká postava sociálně méně ţádoucí, protoţe neodpovídá kulturním standardům ideálu ţenské krásy. [5.] Zatímco u chlapců nejsou sekundární pohlavní znaky na první pohled nápadné, u dívek bývají dospělými vnímány jako významný signál představující kvalitativní změny. Můţeme tedy říct, ţe tělesná atraktivita má svou sociální hodnotu. A jakkoli se pubescent vzdaluje tomuto, společností ţádaného, ideálu krásy, má to dopady na jeho psychiku, změnu chování a snahu docílit onoho ideálu. [5.] Současné sociokulturní stereotypy kladou větší důraz na ţenskou krásu neţ na muţskou. Ţenská krása je nejvíce reprezentována modelkami. Musíme však říct, ţe současné modelky mají podobu prepubertálního vzezření – jsou extrémně štíhlé, nohaté, bez boků a stehen. Tento ideál je v rozporu s fyzickými změnami dospívajících dívek, kdy se jim postava mění právě opačným směrem. Důsledkem je v mnoha případech ztráta sebevědomí, kritické sebehodnocení, uzavřenost, deprese, sociální fobie. [10.] Sociální faktory se však neprojevují jen v oblasti tělesné krásy. Tlak společnosti a samotných vrstevníků můţeme vidět i v důrazu na oblečení a celkové úpravy. Kaţdý, kdo se z finančních, náboţenských, tělesných, aj. důvodů odlišuje, se můţe stát sociálně nepřijímaným. Se všemi těmito změnami a tlaky se musí mladý člověk vyrovnat a zapracovat je do své formující se osobnosti. A ty také svým působením ovlivní jeho zájmy. Tak souvisí s probíhajícími změnami v dospívání, jako je např. vývoj motoriky, kdy mladý člověk rozvíjí pohybovou koordinaci a smysl pro rovnováhu, zájem o sport. Vlivem rozvíjející se slovní zásoby, schopnosti sloţitější větné stavby i výrazové schopnosti se u nadaných jedinců objevuje zájem o literární vyjádření aj. Získané úspěchy v těchto zájmových oblastech znamenají posilu pro ohroţené sebehodnocení. [5.]
12
1.1.2 Adolescence Adolescence je vymezena obdobím mezi 15. – 20. rokem ţivota. Zatímco v pubescenci je psychická i fyzická proměna velmi výrazná, v tomto období jiţ somatický vývoj není tak bouřlivý. Tvar těla dostává dospělou podobu, růst končetin je pozvolnější, svalstvo je mohutnější a zlepšuje se koordinace pohybů. Dívky mají ladnější pohyby, hoši jsou vysoce fyzicky výkonní – zvláště ve sportu. Dochází k harmonizaci fyzické a intropsychické disharmonie a osobnost dospívajícího postupně dozrává. [1.] Psychické změny V období adolescence dochází k postupnému „vyhraňování a stabilizaci východisek sebeřízení“. Jedinec se snaţí dosáhnout vyzrálé vnitřní osobnosti, to se děje procesy personalizace - uvědomění, upevnění osobité struktury cílů, hodnot, projevů, a socializace – začleňování do struktury společnosti a společenských vztahů. Adolescent si zpočátku volí střední školu, později povolání a stává se nezávislým na rodině. Tím dosahuje sociální zralosti. Biologická zralost se projevuje rozvíjením partnerských a milostných vztahů. Probíhá také dotváření vlastní identity – otázky týkající se vlastního „já“ dostávají zvláštní význam, stabilizuje se sebepojetí i postoje, ideály a hodnoty, které jsou součástí východisek charakteru. Adolescent stále více ví, kým je a kam chce ve svém ţivotě směřovat. Dochází k tomu na základě konfrontace se společenskými normami a pravidly, kdy si adolescenti utvářejí svůj vlastní pohled na svět, utvrzují své názory a formují východiska vlastního jednání. [1.] Můţeme zde pouţít metaforu pana Kanera, který přirovnává dospívajícího k velkému překladateli, který „překládá“ biologické, společenské a kulturní normy do svého individuálního jazyka a volí si základní formy své existence. [10.] Adolescenti si velmi intenzivně ujasňují a uvědomují vlastní strukturu hodnot, které jsou obecnějšími aspekty osobně přitaţlivých cílů i zájmů. Adolescenti tedy usilují o to, co je v souladu s jejich celkovou orientací osobnosti – tedy uţ stabilizovaným hodnotovým vědomím. Charakter (výraz dosaţené úrovně mravního vědomí) ovlivňuje volbu cest a prostředků k dosazování cílů. [1.]
13
1.2 Zájem Zájmy jsou důleţité v ţivotě kaţdého z nás, neboť i jejich prostřednictvím dochází k seberozvoji a tendenci ke vzrůstu vlastního „já“. Lze říct, ţe jsou zvláštní formou motivů. Projevují se preferencí určité aktivity, upínáním pozornosti a vyčleňováním v oblasti vnímání. „Zájem zahrnuje a rozvíjí poznávací, citovou i volní stránku duševního dění osobnosti.“ (Čačka, 2002, s. 234) Nejde tedy jen o udrţení pozornosti, ale o zaujaté poznávání předmětu zájmu. Podle R. Meiliho vede analýza zájmu do hlubin osobnosti a je odrazem určité potřeby nebo dokonce komplexu potřeb. [7.] Mnozí psychologové zájem označují za kognitivní potřebu, která je pátým stupněm Maslowovy hierarchie motivů. Je to potřeba získávání poznatků nejen z praktických důvodů, ale pro poznání samo, a objevování smyslu, který pro člověka poznávaná skutečnost má. [9.]
Obr. 1. Maslowova hierarchie motivů [9.]
14
1.2.1 Definice zájmu Zájem patří k nejméně jednotně vymezeným psychologickým pojmům, nemůţeme jej tedy jednoznačně definovat. S. L. Rubinštejn konstatuje: „Motivy lidské činnosti jsou neobyčejně různorodé, neboť vyplývají z různých potřeb a zájmů, které se u člověka formují ve společenském životě. Specifičnost zájmu, která jej odlišuje od druhých tendencí vyjadřujících zaměřenost osobnosti, spočívá v jeho soustředěnosti na určitý předmět myšlenek a úmyslů osobnosti. Zájem se projevuje v zaměřenosti pozornosti myšlenek, úmyslů, v potřebách, v touhách, přáních, ve vůli. Zájmy jsou proto specifickými motivy kulturní a zejména poznávací činností člověka.“ O. Kolaříková definuje zájem jako „trvalejší, individuálně volenou a emotivně přitažlivou orientaci na objekty či jevy a s tím spojené jednání“. Mnozí psychologové označují zájem za kognitivní potřebu. To nám však neříká, jak zájem vzniká a jestli souvisí s potřebami z hlediska genetiky. Podle G. Murphyho jsou zájmy v podmíněném spojení s hodnotami. Zájmy se mohou ztrácet, ale hodnoty zůstávají. [7.] V tomto smyslu můţeme zájmy vnímat jako vnitřní touhu po naplnění hodnot.
1.2.2 Vznik a vývoj zájmů Při utváření zájmů se podílí řada vnějších faktorů, jako je věk, pohlaví, schopnosti, vzdělanost, výchova, ekonomická úroveň, ţivotní zkušenosti a další. Vlastní individualita zájmu však mnohem více spočívá na „vnitřním puzení“ určovaném jeho osobní strukturou potřeb. Jaký je však původ zájmů? I v této otázce dodnes přetrvávají značné rozpory. Podle McDougalla a jeho teorie instinktů je původ zájmů „vrozený psychofyzický faktor“. Drewer zastával názor, ţe původ zájmu můţe být jak vrozený, tak získaný. Zatímco Hurlocková zastává názor, ţe zájem je pouze „naučený motiv“. Dědičnost zájmů ostatně nebyla ani výzkumy jednovaječných dvojčat jednoznačně prokázána.. Mnohé pozdější teorie se snaţily poukázat na propojenost zájmů s vlastnostmi osobnosti. Tedy, ţe zájmy, jejich dynamika a charakter, nezávisí jen na potřebách, ale také na psychice osobnosti a ţivotní situaci, v níţ se jedinec nachází.
15
Z psychologického hlediska zájmy přispívají k rozvoji racionálně-kognitivních funkcí, schopností, propojenosti znalostí a dovedností, mají vliv na duševní hygienu, zvyšují odolnost proti frustracím a také naplňují imaginativně-emotivní tendence osobnosti. Podle Nejmarka 50% dětí na konci dětství vykazuje stabilnější zaměření osobnosti. Zájmová orientace se poté utvrzuje v průběhu dospívání. Oblasti zájmu a zájmové aktivity se značně podílejí na seberozvoji kaţdého jedince, přesto není jednoznačné, zda prostřednictvím zájmů dojde k uspokojení potřeb, sebeaktualizaci nebo seberealizaci. Zájmy se v průběhu prvních 20 let ţivota stabilizují. Přibývající zkušenosti v průběhu dalších let jiţ pak nemají značný vliv na změnu zájmů. Aţ na přelomu stáří se zájmy mění z fyzicky náročnějších do estetických a kulturních forem. [2.]
1.2.3 Oblasti zájmu O. Čačka uvádí ve své knize 10 hlavních oblastí zájmu spolu s vazbou na profese, kterých lidé mohou dosahovat.
1.
Literární zájmy – učitel češtiny, redaktor, spisovatel, herec, historik, kritik
2.
Tvůrčí a umělecké zaměření – umělec, ilustrátor, architekt, umělecký řemeslník, hudebník, skladatel, maskér
3.
Společenská orientace a zájem o lidi – učitel, psycholog, lékař, pečovatel, sociální pracovník, zdravotní sestra
4. Zájem o organizační práci – politik, ředitel, poradce, obchodní zástupce, vyjednavač 5. Výzkumná činnost – chemik, výzkumný pracovník, speciální lékař, bakteriolog 6. Zájem o živé organismy – chovatel, zahradník, lesník, veterinář, farmář, stráţce rezervace 7. Praktická orientace v oblasti techniky – mechanik, seřizovač, opravář, specialista 8. Zaměření na administrativní práce – správce, makléř, bankovní úředník, účetní, analytik, inspektor daní 9. Dětská a romanticko-dobrodružná orientace – objevuje se v dětství a prepubertě, později instruktor, učitel v mateřské škole, vychovatel 10. Eroticko-sexuální orientace dospívajících – běţná u dospívajících, u dospělých manţelský poradce, sexuolog, lékař, také řemesla jako kadeřník, krejčí, masér 16
Určení zájmu je rozhodující při volbě povolání. Je však také důleţité brát v úvahu schopnosti, dovednosti a rysy osobnosti. Nebylo by vhodné věnovat se např. hudebnímu oboru, pokud jedinec nemá hudební nadání. Důleţitou roli hraje sebepoznání. Jedinec musí zjistit, na co skutečné má a co si přeje dělat. A tím spíše dosáhne úspěchu jak společenského – prestiţ, sociální postavení, ţivotní úroveň, tak individuálního – sebedůvěra, sebevědomí, ţivotní spokojenost. [2.] Pokud však mluvíme o zájmu ve spojitosti s cestováním, je potřeba si uvědomit, ţe oblasti zájmu mohou být zcela rozdílné. Z této teorie jsem vycházela při sestavování dotazníku a zvolila jsem pět hlavních orientací (oblastí východisek zájmu o cestování): 1. Kulturně – poznávací orientace – dospívající má zájem poznávat novou kulturu, tradici, historicky významná místa. Důleţité je pro něj poznání, rozšíření svých obzorů. 2. Relaxační orientace – prioritou jedince je především znovunačerpání svých sil a zotavení, jedinec nemá zájem o aktivně trávenou dovolenou, chce jednoduše „vypnout“ a oprostit se od všedních starostí. 3. Sportovní orientace – dospívající oplývají elánem a fyzickou svěţestí, mnohdy aţ nevybouřeností. V tomto směru můţe být hlavním zájmem o cestování snaha dosaţení nových sportovních vrcholů, být neustále v pohybu, dosáhnout určité maximum, které přináší pocit hrdosti, sebevědomí a vlivem uvolněných endorfinů pozitivní naladění. 4. Dobrodružně – zážitková orientace – jedinec miluje dobrodruţství, láká ho vše, co jen trochu vykazuje známky nebezpečí a adrenalinu. Nebojí se riskovat, je přesvědčený, ţe „co nic nestojí, za nic nestojí“. A vše, co hraničí mnohdy aţ s hazardem, povaţuje jen za slušnou výzvu. 5. Studijní zaměření – dospívající vnímají, ţe studium pro ně má do budoucna velký význam a současně poznávají moţnosti, jak studovat, aby pro ně byla „škola hrou“. V tomto směru můţe být hlavním motivem cestování studium v zahraničí. Pro studium samotné, ale i pro poznání cizí země, kultury, nových přátel a zdokonalení se ve světových jazycích, na který je dnes kladen velký apel.
17
1.3 Cestovní ruch Cestovní ruch je společenský i ekonomický fenomén dnešní doby. Kaţdoročně představuje největší pohyby populace za poznáváním, rekreací a naplněním vlastních potřeb. Je součástí ţivotního stylu zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří spolu s automobilovým průmyslem a obchodem s ropou k třem největším exportním odvětvím. [4.]
1.3.1 Psychologie cestovního ruchu Cestovní ruch je součástí mnoha vědních disciplín jako např. ekonomie, geografie, sociologie, pedagogiky. Jednou z nich je také psychologie. Předmětem psychologie cestovního ruchu je zkoumání psychiky návštěvníků s důrazem na motivaci cestování. Cestovní ruch má tedy interdisciplinární charakter, kdy výsledky jedné vědní disciplíny jsou vyuţity v disciplíně jiné a dochází tak k vzájemnému obohacování. M. Gúčik vymezil cestovní ruch jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase za účelem odpočinku, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábavy, kulturního a sportovního vyžití, služebních cest a získání komplexního zážitku.“ Z psychologického hlediska tedy můţeme říct, ţe hlavním motivem cestování je uspokojení specifických potřeb za účelem získání komplexního záţitku. [4.]
1.3.2 Historie cestovního ruchu Počátky rozvoje moderního cestovního ruchu se datují k přelomu 19. a 20. století. Ve vyspělých zemích se tehdy začal formovat jako odvětví společenské činnosti. Někteří odborníci dokonce počátky cestovního ruchu spojují s velkou průmyslovou revolucí jako důsledek technických, ekonomických a sociálních podmínek. Máme-li však být důslední, musíme jít ještě dál, a to aţ do samotného starověku. Starověk a středověk Cestování a poznávání vzdálených míst bylo podmínkou rozvoje starověkých civilizací, jako byli Sumerové, Peršané, Asyřané, Egypťané. Specifickým příkladem jsou i Féničané – jejich civilizace vznikla na obchodu a cestování. Také ve starověkém Řecku a Římě byly nalezeny písemné a stavební doklady o cestování za odpočinkem a 18
zábavou. Staří Římané byli dokonce vybaveni rekreačními centry a středisky zábavy. Putováním pouští vznikaly první významné mapy zachycující tehdejší poznání světa. Příkladem jsou dochované popisy zemí a cest, jejichţ autorem byl Herodotos. Také Pausánius zanechal Peutingerovu mapu cest a první cestovní průvodce řeckými pamětihodnostmi. Z doby panování římského císaře Diokleciána se dochoval informátor o suchozemských a vodních cestách zvaný Iteneratium – tedy první itinerář. V rozvoji starověkého „cestovního ruchu“ významně napomáhaly římské silnice, které byly vyuţívány jak pro vojenská taţení, tak pro cestování místních obyvatel z prahnoucího Říma k moři. [4.] V období středověku bylo cestování spíše výsadou šlechty, později však i bohatých měšťanů a obchodníků. Cestování bylo také součástí přípravy na budoucí povolání. Vznikaly jiţ kvalitní mapy a významné cestopisy, které poukazovaly na kulatost Země – ty byly z významných zámořských objevů. 13. století se stalo počátkem objevitelských cest do zámoří – Číny, Indie, Indonésie. Nejznámějším objevitelem té doby byl Marco Polo (1254-1324), který své poznatky zachytil v knize Milion. Následující staletí nebyly méně úspěšné. Můţeme připomenout výpravy Portugalců - Bartolomeo Diaz, Vasco da Gama, který obeplutím Mysu dobré naděje (1486-1487) doplul do Indie. Také Španělé se zapsali do historie objevitelských cest a potaţmo cestovního ruchu – 1492 objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, 1519-1522 první cesta kolem světa. S vynálezem knihtisku vznikaly od 16. století první tištěné průvodce. [4., 8.] Novověk Počátky novověkého cestovního ruchu můţeme vidět v 17. a 18. století a to především v cestách šlechticů a tovaryšů za získáním zkušeností. Tento trend, kdy cestování slouţilo obchodním nebo vojenským zájmům, trval aţ do 19. století. K plnému rozvoji cestovního ruchu došlo aţ s rozvojem společnosti, průmyslu a především dopravy – nejprve vyuţití páry, později rozvoj silniční sítě a ţelezniční dopravy. Začaly vznikat ubytovací a stravovací zařízení, hostince se měnily v první hotely. Rozvinula se také říční a námořní doprava. V roce 1827 byl vydán první kniţní průvodce, jehoţ autorem byl Němec Karl Baedecker. Cílem průvodce bylo zpřístupnit cestování i středním vrstvám obyvatelstva. Světově známým průkopníkem organizovaného cestovního ruchu a současně zakladatelem moderního cestovního ruchu byl Angličan Thomas Cook (1808-1892). 19
Thomas Cook uspořádal 5. července 1841 první výlet osobním vlakem anglickým venkovem na trati Leicester – Loughborough pro 570 osob. Tato událost je označována za zrod první cestovní kanceláře. Poté následovaly další zájezdy – např. zájezd na 1. mezinárodní průmyslovou výstavu v Londýně 1851 (Cook na ni vypravil 165 000 osob), první zahraniční zájezd na Světovou výstavu v Paříţi uspořádal v roce 1855. Poté následovaly pravidelné zájezdy do ostatních evropských zemí. Cook pouţíval řadu tiskopisů, které pouţívají cestovní kanceláře dodnes a bez nichţ by se ani neobešly – vouchery, rooming listy, itineráře, dohody s přepravci o smluvních cenách jízdenek. Obdobím prudkého rozvoje cestovního ruchu se stalo 19. a 20. století. Začaly vznikat sdruţení, jejichţ cílem bylo zpřístupnit hory – nejprve v Německu, později v Rakousku. Členy těchto spolků byli šlechtici a bohatí pozemkoví vlastníci. [4., 8.] 20. století První desetiletí
20. století
je ve znamení
rozmachu cestování
především
podnikatelských vrstev, ţivnostníků a dobře placených úředníků. Cílem cestování jsou pobyty u příbuzných či známých, pobyty na venkově a výjimečně i v zahraničí. Tento prudký rozvoj cestovního ruchu je však dán především splněním tří hlavních předpokladů: 1. svoboda pobytu – právo a moţnost překračovat státní hranice 2. fond volného – nejprve jím disponovali pouze svobodní lidé, rodová šlechta a burţoazie, později zkrácením pracovní doby a zpřístupněním dopravy i širší vrstvy obyvatelstva 3. dostatek finančních prostředků V období do 1. světové války trávily vyšší vrstvy volný čas na luxusní úrovni v lázeňských střediscích a letoviscích. Střední a niţší vrstvy trávily volný čas v přírodě formou turistiky. Kaţdý mohl svobodně cestovat bez váţných administrativních omezení ze strany státu. Stát sám nezasahoval do rozvoje cestovního ruchu. Došlo k prudkému rozvoji materiálně-technických základen, hotelových řetězců a stravovacích zařízení dosahujících národní i mezinárodní úrovně. Tento rozvoj dal vznik i novým profesím a pozicím – v cestovních kancelářích, hotelích, lázních, a dalších zařízeních. V meziválečném období došlo k omezení domácího i zahraničního cestovního ruchu, zvláště ve 30. letech v době krize. Později si však zahraniční země uvědomily 20
ekonomický význam cestovního ruchu a začaly jej podporovat. Začaly se také objevovat nové tendence – mimo budování lázní a letovisek se přesouvá pozornost na zimní sezonu a budování středisek dostupných motoristům. Období po 2. světové válce je příznačné prudkým rozmachem cestovního ruchu ve všech jeho druzích a formách. Rozvíjí se dlouhodobý i krátkodobý cestovní ruch, který je podporován zvyšováním fondu volného času a rozvojem automobilismu. Naproti meziválečnému období však stát výrazně zasahuje do zahraničního i domácího cestovního ruchu. K vývoji výrazně přispívá rozvoj civilního letectví a výstavba dálničních sítí. Vznikají nová střediska v neznámých a vzdálených městech, či dokonce destinacích. Výrazný přesun cestovního ruchu na zimní sezonu dal vznik materiálnětechnickým základnám v horských oblastech – chaty, vleky, lanovky. Stát se v pozici investora aktivně podílí na výstavbě inţenýrských sítí se záměrem daňových výnosů a nových pracovních příleţitostí pro obyvatelstvo. [4., 8.] Mohutný rozmach cestovního ruchu, který je značný od 2. světové války, si také ţádá mnoţství kvalifikovaných pracovníků s odborným vzděláním. Cílem je neustálé zkvalitňování sluţeb cestovního ruchu. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je v době „tourism boom“ jednou z mnoha odpovědí na tuto výzvu.
1.3.3 Vývoj cestovního ruchu v České republice Na našem území se začal cestovní ruch rozvíjet nejvíce po 2. světové válce. Avšak uţ v meziválečném období byl v České republice cestovní ruch zaznamenán. Byl to především domácí cestovní ruch, který měl pobytový charakter. Lidé cestovali převáţně v letní sezoně. Průměrná délka pobytu v domácím cestovním ruchu byla 5 dní, v zahraničním 8 dní. Na zahraničním cestovním ruchu se nejvíce podílely Německo, Rakousko, Maďarsko a Polsko. Cestování si mohli dovolit jen lidé s dobrými majetkovými poměry. Výrazně v tomto období vzrostl počet ubytovacích zařízení a podniků – Československé státní lázně, Slovenská účastnická společnost. Roku 1920 vznikl Čedok, který nejen ţe začal utvářet podobu cestovního ruchu v Československu, ale také se zařadil mezi největší cestovní kanceláře na světě. Po roce 1948 byl Čedok znárodněn a prošel řadou organizačních změn. Na konci 80. let jiţ vlastnil 166 poboček v Československu, disponoval 20 zastoupeními v zahraničí, vlastnil 200 hotelů s kapacitou 23 tisíc lůţek a zaměstnával 22 tisíc lidí. [4., 12.]
21
Po 2. světové válce se začal rozvíjet organizovaný cestovní ruch formou výběrové a podnikové rekreace pracujících. Avšak aţ do roku 1989 stále převaţoval domácí cestovní ruch, který představoval 95% veškerého cestování. Domácí cestovní ruch byl krátkodobý, neorganizovaný a převáţně koncentrovaný do letní sezony formou chataření, chalupaření, stanováním a cestami za příbuznými. V roce 1981 dosáhl domácí cestovní ruch hranice 171,9 milionů účastníků a od roku 1967 vzrostl pětinásobně. Aktivní zahraniční cestovní ruch tvořili z 93% turisté ze socialistických zemí. Motivy k cestování do zahraničí byly z 50% obchodní cesty do socialistických států. Do roku 1990 působilo v České republice 10 cestovních kanceláří. Monopolní postavení zaujímal pochopitelně Čedok, který se stal po roce 1989 akciovou společností. Došlo k upevnění stávajících podniků a vznikaly podniky nové – Tatratour, Javorina, CK Slovakotour, okresní podniky sluţeb cestovního ruchu a CIS v Čechách. A také cestovní kancelář CKM s orientací na cestovní ruch mládeţe. Mezi územně rozdělené podniky cestovního ruchu patřily Sportturist a Slovakoturist. Vlastnil jej Československý svaz tělovýchovy a ty pořádaly hromadné akce z oblasti tělesné výchovy a sportu. Rekrea a Tatratur se zaměřovaly na venkovskou klientelu. Státními cestovními kancelářemi byla CK Balnea a Slovakotherma. [4., 12.] V první polovině 90. let došlo k růstu zahraničního cestovního ruchu a to především do zemí západní Evropy. Stejně tak se díky otevřeným hranicím na západ stala Česká republika cílem turistů z celého světa. Praha se stala fenoménem cestovního ruchu celé střední Evropy a svou atraktivitu si drţí dodnes. [13.] Podle statistických údajů přicestovalo do České republiky v posledních pěti letech 6 milionů zahraničních turistů. Propadem v návštěvnosti byl rok 2002 v důsledku povodní, teroristických útoků, válečného konfliktu v Iráku a epidemií nemoci SARS. Tyto události ovlivnily celkový vývoj v mezinárodním cestovním ruchu. Klesla také poptávka po vzdálenějších a exotických destinacích. V roce 2003 začal cestovní ruch opět dynamicky růst – přijelo k nám 6 473 885 zahraničních návštěvníků. O rok později, kdy vstoupila Česká republika do Evropské unie, byl zaznamenán vůbec největší nárůst příjezdového cestovního ruchu. Absolutně nejúspěšnějším se stal rok 2007, kdy ČSÚ zaznamenal 6,7 milionů příjezdů. Následující roky 2008 i 2009 byly odrazem ekonomické krize. V roce 2009 klesl počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních o 6,0%. Aţ v posledním čtvrtletí roku 2010 se poprvé od roku 2008 zastavil pokles návštěvnosti a oproti předchozímu roku se zvýšil počet hostů 22
o 1,9%. Ţe by se opět blýskalo na lepší časy? Podle prognóz WTO bude Česká republika v roce 2020 patřit k desítce nejnavštěvovanějších zemí světa. Podle odhadů by k nám mělo přicestovat 44 milionů zahraničních turistů. [3., 13., 14.] Stanou-li se tyto optimistické prognózy skutečností, je podmíněno řadou faktorů, na které je mezinárodní i národní cestovní ruch velmi citlivý. A moudrý člověk by nejspíš poznamenal: „Vše je ve hvězdách.“
Graf č. 1: Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních, 1993-2008, v mil. osob [13.]
Tabulka č. 1: Prognóza WTO o mezinárodních turistických příjezdech podle regionů [14.]
23
2. Vlastní výzkum
2.1 Cíl práce Cílem mé práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit primární východiska zájmu o cestování u jednotlivých skupin dospívajících. Dále se zaměřím na změnu těchto východisek v průběhu dospívání. Konkrétně oslovím skupinu pubescentů, adolescentů – studentů SŠ a pozdních adolescentů – studentů VŠ. Výsledky šetření by měly slouţit cestovním kancelářím při sestavování zájezdů s ohledem na skupinu dospívajících.
2.2 Plán výzkumu Mým záměrem je pomocí výzkumného nástroje oslovit 125 respondentů. Šetření provedu na Gymnáziu v Hustopečích, Biskupském gymnáziu v Brně a Vysoké škole polytechnické Jihlava. V následujících kapitolách bakalářské práce zpracuji výsledky šetření a nabídnu vyhodnocení pomocí grafů.
2.3 Výzkumný nástroj Jako výzkumný nástroj jsem se rozhodla pouţít metodu dotazníku. Dotazník obsahuje 10 otázek, na které budou respondenti odpovídat pomocí škály vyjadřující míru zájmu. Kaţdá otázka má 5 poloţek (moţností odpovědi), pod nimiţ se vţdy ve stejném pořadí skrývají různá východiska zájmu o cestování. Tyto oblasti (orientace) jsem podrobně popsala v teoretické části (viz str. 17). Respondent vyjádří za kaţdou z poloţek míru zájmu o danou oblast. V úvodu dotazníku respondent zaškrtne pohlaví a věkovou kategorii, do níţ spadá. Jedná se o pubescenci (12 – 15 let) – zde budou respondenty studenti niţšího stupně gymnázia, adolescenci (16 – 20 let) – respondenty budou studenti vyššího stupně gymnázia, a pozdní adolescenci (21 – 25 let) v zastoupení studentů Vysoké školy polytechnické Jihlava. Následuje první otázka, která se ptá respondenta velmi přímočaře na jeho zájem o cestování. Další otázky vyţadují odpovědi pomocí škály.
24
Vyjádření míry zájmu: Následující odpovědi mě vystihují: 0 – vůbec
1 – málo
2 – dosti
3 – velmi
4 – nejvíc
Zájmové orientace: Moţnost a) vyjadřuje Kulturně – poznávací orientace Moţnost b) vyjadřuje Relaxační orientace Moţnost c) vyjadřuje Sportovní orientace Moţnost d) vyjadřuje Dobrodružně – zážitková orientace Moţnost e) vyjadřuje Studijní orientace
2.4 Hypotéza H 1: Předpokládám, ţe u skupiny pubescentů bude převládat dobrodruţně – záţitkové zaměření spolu s relaxační orientací, coţ je odrazem charakteristických projevů pubescenta - akčnosti a činorodosti střídající se s pasivitou aţ leností. Předpokládám také, ţe nejméně je bude lákat cestování za účelem studia. H 2: U adolescentů předpokládám, ţe bude převládat sportovní zaměření. Adolescenti jsou vysoce fyzicky výkonní, proto očekávám, ţe budou motivy cestování směřovat ke sportovnímu vyţití. Na rozdíl od pubescentů očekávám vyšší procento studijně zaměřených odpovědí, neboť adolescenti si stále více uvědomují důleţitost vzdělání, které nemusí být nutně spojené jen s nepříjemnými pocity. H 3: U skupiny pozdních adolescentů, kterou budou tvořit studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava, předpokládám, ţe převládne kulturně – poznávací orientace spolu se studijní orientací. Kdy jindy, neţ na vysoké škole člověk pochopí, co mu studium přináší a jak je důleţité poznávat nepoznané – zvlášť pokud se jedná o studium cestovního ruchu. Naopak čekám nejmenší zastoupení odpovědí značících orientaci na relaxaci. Adolescenti jsou plní ţivota, chtějí jej ţít naplno, nedělat přestávky, na relax není čas.
25
2.5 Dotazník Milý respondente, jsem studentkou posledního ročníku bakalářského studia oboru Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, a ráda bych Tě touto cestou poţádala o vyplnění krátkého dotazníku, který bude součástí výzkumu mé bakalářské práce. Předem díky za Tvůj čas! :) Zuzana Vahalová Věk o 12 – 15 let o 16 – 20 let o 21 – 25 let
Pohlaví ♂ Muţ / ♀ Ţena
1. S kterou odpovědí se nejvíce ztotožňuješ? o Cestování mě vůbec nezajímá! o Jednou za čas někam rád vycestuji. o Cestování mě baví. o Cestování je můj ţivot! Následující odpovědi mě vystihují: 0 – vůbec 1 – málo 2 – dosti
3 – velmi
4 - nejvíc
2. Který z uvedených zájezdů by tě nalákal? uveďte pomocí škály 0 aţ 4 a) „ Po stopách zaniklých kultur a civilizací.“ b) „Sladké nicnedělání aneb opékání dozlatova.“ c) „Na kole po Evropě.“ d) „Plavba kolem světa.“ e) „Ať ţije studentský ţivot aneb půl roku studentem v zahraničí.“
3. Jaká náplň dne na zahraničním pobytu by tě bavila? a) prohlídka historických památek s večerním divadelním představení b) opalování na pohupující se lodi s večerní relaxační masáţí c) základy windsurfingu s večerním bowlingovým turnajem 26
d) prozkoumávání mořského dna s večerní ochutnávkou mořských plodů e) dopolední vyučování angličtiny s odpolední volnou zábavou s místními studenty 4. Kdybys vešel do knihkupectví, zaujala by tě kniha: a) Slavné romány naší doby b) Jak správně relaxovat c) Desatero dobrého veslaře d) Oceánem na ledové kře e) Erasmus aneb zkušenosti se studiem v zahraničí 5. Která destinace by tě zajímala? a) Egypt – pyramidy b) Hawai – ráj na zemi c) Alpy v Rakousku – lyţování, turistika, horolezectví d) Antarktida – přeţití v ledovém království e) Boston – jazykový pobyt 6. V jakém ubytovacím zařízení bys chtěl na zájezdu bydlet? a) Historický zámek b) Wellness hotel c) Horská chata d) Iglú nebo chýše domorodců e) Studentská kolej 7. Jaký předmět by sis s sebou sbalil na zájezd do zahraničí? a) průvodce b) opalovací krém c) kvalitní sportovní obuv d) nůţ e) ISIC
27
8. O jaký gurmánský zážitek bys měl zájem? a) místní národní specialita ve stylové restauraci b) večeře při svíčkách na balkóně apartmá c) tatranka na vrcholu Gerlachovského štítu d) domorodé speciality v kruhu ohně e) pizza na studentské párty 9. Co bys chtěl zažít na své dovolené? a) historické představení v Kolosseu b) houpání v síti za asistence ovívačů s palmovými listy c) projíţďku na vodních lyţích d) španělské toreádorské dny e) mezinárodní studentský festival 10. S jakým pocitem bys chtěl odjíždět z dovolené? a) pocit poznání nové kultury a rozšíření svých obzorů b) pocit pohody a znovunačerpání svých sil c) pocit nově dosaţených sportovních vrcholů d) adrenalinový záţitek e) seznámení s novými přáteli a hrdost zvládnutého studia v zahraničí
Díky za vyplnění! ☺
28
2.6 Realizace výzkumu Na základě svého plánu jsem výzkum provedla na dvou gymnáziích a jedné vysoké škole. První skupinou respondentů se stali studenti Gymnázia T. G. Masaryka v Hustopečích, kde jsem prostřednictvím Mgr. Marie Formankové provedla dotazníkový průzkum u 50 respondentů – 25 pubescentů (niţší stupeň gymnázia) a 25 adolescentů (vyšší stupeň gymnázia). Druhou skupinu respondentů tvořili studenti Biskupského gymnázia v Brně, kde jsem prostřednictvím své mladší sestry oslovila rovněţ 50 respondentů, z toho opět 25 pubescentů a 25 adolescentů. Třetí skupinou respondentů se stali studenti Vysoké školy polytechnické Jihlava, kteří spadají do období pozdní adolescence. Na této škole jsem prostřednictvím dotazníku oslovila 25 respondentů.
2.7 Výsledky šetření
Pubescenti Otázka č. 1: S kterou odpovědí se nejvíce ztotožňuješ?
10 %
Cestování mě vůbec nezajímá
28 %
Jednou za čas někam rád vycestuji Cestování mě baví
62 %
Cestování je můj život!
Graf č. 2: Otázka č. 1: S kterou odpovědí se nejvíce ztotoţňuješ?
Na první otázku, která byla prvotním dotazem na míru zájmu o cestování dospívajícího, odpovědělo 62% pubescentů moţností „Cestování mě baví“. Druhou nejčastější odpovědí, kterou zvolilo 28% respondentů, byla moţnost „Jednou za čas někam rád vycestuji“. Pouze 10% respondentů odpovědělo „Cestování je můj ţivot!“. Zatímco ţádný z 50 dotazovaných nezvolil moţnost „Cestování mě vůbec nezajímá.“
29
Adolescenti – studenti gymnázia Otázka č. 1: S kterou odpovědí se nejvíce ztotožňuješ?
2% 4%
Cestování mě vůbec nezajímá Jednou za čas někam rád vycestuji
40 %
Cestování mě baví
54 %
Cestování je můj život!
Graf č. 3: Otázka č. 1: S kterou odpovědí se nejvíce ztotoţňuješ?
Nejčastější odpovědí na první otázku byla u adolescentů vyššího stupně gymnázia odpověď „Cestování mě baví“ – tuto moţnost vybralo 54% respondentů. Druhou nejčastější odpovědí, kterou zvolilo 40% respondentů, byla moţnost „Jednou za čas někam rád vycestuji“. 4% respondentů odpovědělo „Cestování je můj ţivot!“. Naproti pubescentům však 2% adolescentů odpovědělo, ţe je cestování vůbec nezajímá.
Pozdní adolescenti - studenti vysoké školy Otázka č. 1: S kterou odpovědí se nejvíce ztotožňuješ?
8% Cestování mě vůbec nezajímá
20 %
Jednou za čas někam rád vycestuji Cestování mě baví
72 % Cestování je můj život!
Graf č. 4: Otázka č. 1: S kterou odpovědí se nejvíce ztotoţňuješ?
30
Z grafu můţeme vyčíst, ţe u studentů vysoké školy je značný posun míry zájmu o cestování. 72% respondentů odpovědělo „Cestování mě baví“. 20% respondentů zvolilo moţnost „Cestování je můj ţivot!“, 8% dotazovaných jednou za čas někam rádo vycestuje. Nikdo z dotazových studentů vysoké školy nezvolil moţnost „Cestování mě vůbec nezajímá“.
2.7.1 Pubescenti U následujících otázek jsem sečetla v jednotlivých dotaznících vţdy body pro stejnou orientaci - odpovědi „a)“ značící kulturně poznávací zaměření, všechna „b)“ značící relaxační oblast, všechna „c)“ značící sportovní oblast, atd. Poté jsem sečetla body v jednotlivých oblastech u všech 50 respondentů, čímţ jsem zjistila, která východiska převládají. Výsledky nabízím v následujícím grafu.
Graf č. 5: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u pubescentů
Z grafu můţeme vyčíst, ţe u pubescentů převládla relaxační oblast východisek zájmu o cestování. Druhou nejčastější oblastí východisek zájmu o cestování byla dobrodruţně-záţitková oblast. Jen velmi těsně převládaly motivy kulturně-poznávací nad sportovními, zatímco jednoznačně nejslabší byl zájem o studium v zahraničí. 31
Na následující stránce nabízím srovnání oblastí východisek zájmů o cestování podle pohlaví. U dívek převládla relaxační oblast, zatímco chlapce nejvíce přitahovala dobrodruţně – záţitková oblast. Na druhém místě se u dívek umístila kulturně – poznávací oblast východisek zájmu o cestování. U chlapců to byl zájem o relaxační pobyty. Třetí místo patřilo u dívek dobrodruţně – záţitkové oblasti, zatímco u chlapců toto místo obsadila sportovní oblast. Ta patřila u dívek aţ na čtvrté místo, u chlapců čtvrté místo obsadila kulturně – poznávací oblast. Obě pohlaví se však shodly ve studijní oblasti, která se umístila jako poslední – a tedy představuje nejslabší motiv zájmu o cestování.
32
Graf č. 6: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u pubescentů – dívky
Graf č. 7: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u pubescentů - chlapci
33
2.7.2 Adolescenti
Graf č. 8: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u studentů gymnázia
U studentů vyššího stupně gymnázia převládla sportovní oblast východisek zájmu o cestování. Stejný počet bodů získaly relaxační a dobrodruţně – záţitková oblast východisek zájmu o cestování. Na třetím místě se umístila kulturně – poznávací oblast, a poslední místo obsadila studijní oblast východisek zájmu o cestování. Pokud výsledky hodnotíme podle pohlaví, dospějeme k rozdílným závěrům. U chlapců převládla sportovní orientace, zatímco u dívek byla sportovní orientace na posledním místě. Druhé místo u chlapců obsadila dobrodruţně – záţitková oblast východisek zájmu o cestování, na třetím místě relaxační oblast, poté kulturně-poznávací oblast a poslední byla studijní oblast východisek zájmu o cestování. U dívek převládla nejvíce relaxační oblast, poté kulturně – poznávací. Na třetím místě se umístila dobrodruţně – záţitková oblast. Čtvrté místo u dívek patřilo studijní oblasti.
34
Graf č. 9: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u studentů gymnázia – dívky
Graf č. 10: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u studentů gymnázia - chlapci
35
2.7.3 Pozdní adolescenti
Graf č. 11: Zastoupení oblastí východisek zájmu o cestování u studentů vysoké školy
U studentů vysoké školy se ukázalo, ţe jejich zájem o cestování je zaměřen na poznání nové kultury. Druhou nejčastější oblastí, ze které vychází zájem o cestování, byla relaxační oblast. Třetí místo obsadila studijní oblast. Čtvrtá a pátá pozice byla velmi těsná, avšak dobrodruţně – záţitková oblast východisek zájmu o cestování měla bodově větší převahu nad sportovním zaměřením. U chlapců převládlo dobrodruţně – záţitkové zaměření, u dívek naopak kulturně – poznávací. Druhé místo u chlapců obsadila studijní oblast, u dívek byla na druhém místě relaxační oblast. Třetí nejsilnější oblastí východisek zájmu o cestování je u chlapců sport a u dívek je na třetí pozici studijní zaměření. Zatímco u dívek zmíněná kulturně – poznávací orientace zaujala první místo, u chlapců se umístila aţ na čtvrtém místě. U dívek na čtvrté pozici skončila sportovní oblast. Nejslabším motivem cestování je u chlapců relaxace, u dívek naopak dobrodruţné záţitky. Podíváme-li se na grafy, vidíme téměř jasně jejich protichůdnost (viz následující strana).
36
Graf č. 12: Zastoupení jednotlivých oblastí východisek zájmu o cestování u studentů vysoké školy – dívky
Graf č. 13: Zastoupení jednotlivých oblastí východisek zájmu o cestování u studentů vysoké školy – chlapci
37
2.7.4 Srovnání skupin
Graf č. 14: Srovnání skupin – kulturně – poznávací oblast východisek zájmu o cestování
Kulturně – poznávací oblast východisek zájmu o cestování měla největší zastoupení u pozdních adolescentů – studentů vysoké školy. Nejméně tato oblast překvapivě bodovala u adolescentů vyššího stupně gymnázia.
Graf č. 15: Srovnání skupin – relaxační oblast východisek zájmu o cestování
38
Relaxační oblast východisek zájmu o cestování ve srovnání tří věkových skupin nejvíce bodovala u pubescentů, nejméně naopak u adolescentů. Tento výsledek můţeme vysvětlit typickým projevem pubescence – pasivitou aţ leností, která se střídá s akčností. Adolescenti mají naopak nejmenší zájem o tuto oblast, protoţe jsou plní energie, kterou chtějí vloţit do určité činnosti. Chtějí být činní a aktivní. Oplývají fyzickou svěţestí a výkonností. Tuto teorii nám potvrdily výsledky u následující – sportovní oblasti východisek zájmu o cestování. Právě pro adolescenty se tato oblast východisek zájmu o cestování stala nejsilnější, a to i v rámci srovnání s dalšími oblastmi. Naopak nejmenší zájem o tuto oblast projevili pozdní adolescenti – studenti VŠ, jejichţ zájem o cestování směřuje jinudy. Sportovní zaměření bylo u pozdních adolescentů nejslabší vůbec. Můţeme vidět, ţe studenti vysoké školy, kteří se pro studium rozhodli svobodně, směřují spíše k poznání. Svou energii vkládají do studia a poznávaní namísto sportu. Je to jistě také dáno uvědoměním si významu nabytých znalostí, které mohou na své zahraniční cestě získat a v budoucnu efektivně vyuţít.
Graf č. 16: Srovnání skupin – sportovní oblast východisek zájmu o cestování
39
Graf č. 17: Srovnání skupin – dobrodruţně – záţitková oblast východisek zájmu o cestování
Jak můţeme z grafu vyčíst - po dobrodruţství a záţitku jednoznačně nejvíc prahnou pubescenti. Tato oblast se u pubescentů stala v celkovém ţebříčku druhým nejsilnějším východiskem zájmu cestování. Můţe to být odrazem jejich nezkušenosti, absence zábran, potřebou jít do všeho po hlavě. Touţí poznat nepoznané. Tato oblast východisek zájmu o cestování převládá také u adolescentů (SŠ) – i u nich byla tato oblast druhou nejsilnější z pěti zkoumaných. Avšak jasně vidíme, jak klesá u pozdních adolescentů.
Poslední zkoumaná – studijní oblast východisek zájmu o cestování
–
nejvíce
převládala u třetí věkové skupiny - pozdních adolescentů. Nejméně tato oblast, jak se dalo předpokládat, zajímala pubescenty. Tento výsledek nám potvrzuje teorii, která předpokládá, ţe vlivem hormonálních změn v pubescenci dochází ke sníţení výkonnosti jak fyzické, tak i v oblasti učení. Tato východiska zájmu o cestování budou proto pro pubescenty velmi neatraktivní. Jak si můţeme povšimnout grafu na následující straně – v průběhu dospívání zájem o tuto oblast roste. V celkovém hodnocení byla tato studijní oblast východisek zájmu o cestování nejvýše na druhém místě – a to u chlapců, studentů vysoké školy.
40
Graf č. 18: Srovnání skupin – studijní oblast východisek zájmu o cestování
2.8 Shrnutí Výsledky šetření ukázaly, ţe u pubescentů nejvíce převaţuje relaxační orientace. Druhou nejsilnější oblastí východiska zájmu o cestování je dobrodruţně-záţitková orientace. Nejslabším motivem cestování je studijní oblast. Těmito výsledky se potvrdila má první hypotéza (H 1). U adolescentů nejvíce převaţují sportovní motivy cestování. Nejmenší zastoupení má studijní oblast východisek zájmu o cestování, avšak procentuelně tato oblast převládá oproti pubescentům. Těmito výsledky se potvrdila i má druhá hypotéza (H 2). Pro pozdní adolescenty je nejsilnější oblastí východisek zájmu o cestování kulturněpoznávací oblast. Nejslabším motivem cestování je sportovní oblast východisek zájmu. Těmito výsledky se potvrdila má třetí hypotéza (H 3) jen z části, neboť jsem předpokládala nejslabším motivem cestování relaxační orientaci, která se však umístila na druhém místě. Studijní oblast východisek zájmu o cestování jsem předpokládala jako druhou nejsilnější oblastí u pozdních adolescentů, ta se však umístila aţ na třetím místě.
41
Závěr Tato bakalářská práce pojednává o změnách východisek zájmu o cestování u skupiny dospívajících. Cílem mé práce bylo zjistit primární východiska těchto zájmů u jednotlivých skupin dospívajících – pubescentů, adolescentů a pozdních adolescentů, a také změnu východisek zájmů o cestování v průběhu těchto etap dospívání. V teoretické práci se snaţím přiblíţit vývojové změny, ke kterým dochází v období dospívání. Dále popisuji vznik, vývoj a oblasti zájmu a v neposlední řadě se věnuji historii i současnosti cestovního ruchu ve světě i v České republice. V praktické části jsem pomocí dotazníkového šetření provedla výzkum čítající 125 respondentů.
Výzkum zahrnující skupiny pubescentů, adolescentů i pozdních
adolescentů byl prováděn na gymnáziu T. G. Masaryka v Hustopečích, Biskupském gymnáziu v Brně a na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Výsledky jsem následně vyhodnotila a graficky zpracovala. U skupiny pubescentů výrazně převaţuje relaxační orientace spolu s dobrodruţnězáţitkovou oblastí. Při tvorbě zájezdů bych se zaměřila na nabídku záţitkových dárků, jako např. zorbing, vodní lyţe, potápění, akrobatický let. V harmonogramu zájezdu by rozhodně neměly chybět dny pro osobní volno, odpočinek a relaxaci. Pro adolescenty je nejsilnějším motivem sportovní vyţití, proto bych navrhovala zařadit do harmonogramu zájezdu cyklovýlety, pěší turistiku, házenou, tenis, plavání, veslaření. U pozdní adolescence výrazně převaţuje kulturně-poznávací oblast zájmu, proto by zájezdy měly být sestaveny jako „cesta za poznáním“. Zájezdy by měly mít informační hodnotu, ale vzhledem k druhé nejsilnější oblasti zájmu – relaxační orientaci, by měly zahrnout také např. návštěvu wellness. V průběhu etap dospívání také roste zájem o cestování spojené se studiem. Naopak klesá zájem o dobrodruţně trávenou dovolenou. Věřím, ţe poznatky, které mi výzkum přinesl, poslouţí nejen cestovním kancelářím, ale všem, kteří se zasazují, aby se cestovní ruch stal trvale udrţitelným.
42
Použité zdroje Literární [1.] ČAČKA, Otto. Psychologie duševního vývoje dětí a dospívajících s faktory optimalizace. Dotisk 1. vydání. Brno: Doplněk, 2009. 378 s. ISBN 80-7239-060-0 [2.] ČAČKA, Otto. Psychologie vrstev duševního dění osobnosti a jejich autodiagnostika. 3. vydání. Brno: Doplněk, 2002. 384 s. ISBN 80-7239-107-0 [3.] DROBNÁ, Daniela. MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2004. 208 s. ISBN 80-7168-901-7 [4.] HESKOVÁ, Marie a kolektiv. Cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3 [5.] LANGMEIER, Josef, KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 3. vydání. Praha: Grada publishing, 1998. 344 s. ISBN 80-7169-195-X [6.] NAKONEČNÝ, Milan. Psychologie osobnosti. 1. vydání. Praha: Academia, 1995. 323 s. ISBN 80-200-0525-0 [7.] NAKONEČNÝ, Milan. Motivace lidského chování. 1. vydání. Praha: Academia, 1996. 253 s. ISBN 80-200-0592-7 [8.] RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch – soubor studijních materiálů. 3. vydání. Ostrava: Key Publishing s.r.o., 2009. 175 s. ISBN 978-80-7418-028-6 [9.] ŘÍČAN, Pavel. Psychologie. 1. vydání. Praha: Portál, 2005. 288 s. ISBN 80-7178923-2 [10.] VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie: dětství, dospělost, stáří. 1. vydání. Praha: Portál, 2000. 528 s. ISBN 80-7178-308-0
43
Internetové [11.] Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-04-16]. Puberta. Dostupné z WWW:
. [12.] CzechTourism [online]. 2005 [cit. 2011-05-02]. Cestovní ruch v ČR. Dostupné z WWW: . [13.] Food servise [online]. 2000 [cit. 2011-05-02]. 20 let cestovního ruchu. Dostupné z WWW: . [14.] COT Business [online]. 2002 [cit. 2011-05-11]. Cestovní ruch na počátku 21. století. Dostupné z WWW: .
44