VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Ve l k o m e z i ř í č s k o a N á m ě š ť s k o bakalářská práce
Vypracovala: Dana Jakešová Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda
Jihlava 2011
Copyright © 2011 Dana Jakešová
JAKEŠOVÁ, Dana: Velkomeziříčsko a Náměšťsko. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 71 s.
Anotace Cílem bakalářské práce „Velkomeziříčsko a Náměšťsko“ je zmapovat významné památky těchto mikroregionů a naplánovat trasy, které by mohli využít pracovníci cestovního ruchu. Zároveň může sloužit jako inspirace pro organizování školních výletů. Text je rozdělen do dvou částí. Teoretická část se zabývá popisem významných přírodních, technických a kultrurních památek, které se nachází v mikroregionech Velkomeziříčsko-Bítešsko a Náměšťsko. Praktická část vychází z teoretických poznatků o mikroregionech. Atraktivita oblasti je zkoumána pomocí dotazníkového šetření. Na základě analýzy výsledků jsou sestaveny konkrétní poznávací zájezdy zvlášť pro každý mikroregion, včetně několika jednodenních výletů, které jsou vhodné pro školy. Klíčová slova: Velké Meziříčí. Náměšť nad Oslavou. Památky. Trasy. Cestovní ruch.
Annotation The aim of the thesis „Region Velké Meziříčí and region Náměšť nad Oslavou“ is to map important sights of these regions and plan routes which can be used by employees in tourism as well as by schools. Text is devided into two parts. The first part is focused on the important natural, cultural and technical monuments of the microregions Velkomeziříčsko - Bítešsko a Náměšťsko. The second part examines the implications of the theoretical part about the microregions. The attractiveness of the region is examined through a questionnaire survey. Based on the analysis results are compiled specific routes separately for each microregion, including several day trips that are suitable for schools. Keywords: Velké Meziříčí. Náměšť nad Oslavou. Sights. Routes. Tourism.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Radovanu Zejdovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky a materiály, které mi při zpracování práce poskytl. Také bych chtěla poděkovat Daliboru Zezulovi, celé mé rodině a blízkým za morální podporu v průběhu vzniku mé bakalářské práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16.05. 2011
Podpis
Obsah 0 Úvod....................................................................................................................................9 TEORETICKÁ ČÁST..........................................................................................................10 1 Mikroregion Velkomeziříčsko - Bíteško............................................................................10 1.1 Historické objekty......................................................................................................11 1.1.1 Zámek a muzeum Velké Meziříčí.......................................................................11 1.1.2 Farní kostel sv. Mikuláše....................................................................................11 1.1.3 Budova bývalého luteránského gymnázia..........................................................13 1.1.4. Šaškova tiskárna................................................................................................13 1.1.5 Muzeum Velká Bíteš..........................................................................................13 1.1.6 Radnice ve Velké Bíteši......................................................................................14 1.1.7 Kostel sv. Jana Křtitele.......................................................................................14 1.1.8 Zámek Budišov..................................................................................................14 1.1.9 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda v Budišově....................15 1.1.10 Literární památník Vysočiny v Tasově.............................................................16 1.1.11 Vila Jakuba Demla v Tasově............................................................................16 1.1.12 Farní kostel sv. Petra a Pavla v Tasově.............................................................17 1.1.13 Kostel sv. Klimenta v Jasenici..........................................................................18 1.2. Technické objekty.....................................................................................................19 1.2.1 Přehrada Mostiště...............................................................................................19 1.2.2Rozhledna na vodojemu Rubačka.......................................................................19 1.3. Přírodní zajímavosti..................................................................................................20 1.3.1 Přírodní památka Olšoveček..............................................................................20 1.3.2 Přírodní park Údolí Bílého potoka.....................................................................20 1.3.3 Přírodní park Balinské údolí..............................................................................20 1.4. Další zajímavosti a významné osobnosti..................................................................21 1.4.1 Sochař Jiří Marek...............................................................................................21 1.4.2 Sochař Josef Klimeš...........................................................................................21 1.4.3 Sochař Alexandr Jelínek.....................................................................................22 1.4.4 Knihař Stanislav Vodička...................................................................................22 1.4.5 Jakub Deml........................................................................................................23 1.4.6 Hrabě Harrach a „Sarajevská tragédie“..............................................................24 1.4.7 Velkomeziříčská tragédie r. 1945.......................................................................25 2. Mikroregion Náměšťsko...................................................................................................26 2.1 Historické objekty...........................................................................................................27 2.1.1 Státní zámek Náměšť nad Oslavou....................................................................27 2.1.2 Barokní most......................................................................................................27 2.1.3 Barokní fara........................................................................................................27 2.1.4 Hrobka Haugwitzů.............................................................................................28 2.1.5 Rozhledna Babylon............................................................................................28 2.1.6 Muzeum a pivovar Dalešice...............................................................................29 2.1.7 Památník Bible Kralické....................................................................................29 2.2 Technické objekty......................................................................................................30 2.2.1 Jaderná elektrárna Dukovany.............................................................................30 2.2.2 Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice.............................................................30 2.3 Přírodní zajímavosti...................................................................................................31 2.3.1 Zámecká obora...................................................................................................31 2.3.2 Památné stromy..................................................................................................31 2.3.3 Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step.......................................32
2.3.4 Přírodní památka Špilberk..................................................................................32 PRAKTICKÁ ČÁST............................................................................................................33 3 Výzkum pomocí dotazníku................................................................................................33 3.1. Cíl dotazování...........................................................................................................33 3.2 Metodologie práce.....................................................................................................33 3.2.1 Metody výzkumu...............................................................................................33 3.2.2 Charakteristika respondentů...............................................................................34 3.2.3 Realizace dotazníkového šetření........................................................................34 3.3 Interpretace výsledků dotazníkového šetření.............................................................35 3.3.1 Otázka č. 1: Vyberte k jakému typu organizace patříte......................................35 3.3.2 Otázka č. 2: Realizujete zájezdy do oblasti Velkomeziříčska a Náměšťska.? ...36 3.3.3 Otázka č. 3: Jaké trasy při organizace zájezdů využíváte?.................................37 3.3.4 Otázka č. 4: Jaký typ zájezdů preferujete? ........................................................38 3.3.5 Otázka č. 5: Na kolik dní zájezdy plánujete?.....................................................39 3.3.6 Otázka č. 6: Které památky jsou pro Vás při plánování zájezdů rozhodující?...40 3.3.7 Otázka č. 7: Jaký druh ubytovacího zařízení volíte nejčastěji?..........................41 3.4 Shrnutí dotazníkového šetření....................................................................................42 4 Turistické trasy...................................................................................................................43 4.1 Velkomeziříčská trasa................................................................................................43 4.1.1 Poznávací zájezd................................................................................................44 4.1.1.1 Nový Telečkov, Baliny a Velké Meziříčí....................................................44 4.1.1.2 Křižanov, Bory a Mostiště..........................................................................45 4.1.1.3 Budišov a Tasov.........................................................................................46 4.1.1.4 Ocmanice, Jinošov a Velká Bíteš................................................................47 4.1.2 Jednodenní školní výlety....................................................................................48 4.1.2.1 Velké Meziříčí............................................................................................48 4.1.2.2 Tasov a Budišov.........................................................................................48 4.1.2.3 Ocmanice a Velká Bíteš..............................................................................49 4.2 Náměšťská trasa.........................................................................................................50 4.2.1 Poznávací zájezd................................................................................................51 4.2.1.1 Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou..............................................51 4.2.1.2 Sedlec ........................................................................................................52 4.2.1.3 Kramolín, Dalešice a Hrotovice.................................................................53 4.2.1.4 Dukovany a Mohelno.................................................................................54 4.2.2 Jednodenní školní výlety....................................................................................55 4.2.2.1 Náměšť nad Oslavou a Kralice nad Oslavou..............................................55 4.2.2.2 Letecká základna Sedlec a Jaderná elektrárna Dukovany..........................55 4.2.2.3 Kramolín a Dalešice...................................................................................56 5 Závěr..................................................................................................................................57 Seznam bibliografických citací.............................................................................................58 Tištěné zdroje...................................................................................................................58 Internetové zdroje............................................................................................................59 Seznam ilustrací....................................................................................................................64 Seznam tabulek.....................................................................................................................64 Seznam příloh.......................................................................................................................65 Přílohy..................................................................................................................................66 Příloha č. 1: Dotazník......................................................................................................66 Příloha č. 2: Otevírací doby památek...............................................................................68 Příloha č. 3 Ceníky vstupného na památky......................................................................70
0 Úvod Téma mé bakalářské práce „Velkomeziříčsko a Náměšťsko“ jsem si zvolila hlavně proto, že jsem tento kraj v posledních dvou letech poměrně dobře poznala. V rámci povinné školní praxe jsem praktikovala na pozici průvodce na Státním zámku v Náměšti nad Oslavou. O rok později, v rámci semestrální praxe, jsem vykonávala funkci pracovníka informačního střediska v Náměšti nad Oslavou. Při praxi na informačním centrum mě překvapila skutečnost, že místní obyvatelé zpravidla o atraktivity v obci a jejím širším okolí nejeví zájem a že je ve velkém množství případnů ani nenavštívili. Při plánování dovolené jezdí do vdálenějších regionů nebo do zahraničí. Poznávání zdejšího kraje a okolí pro ně není dostatečně atraktivní. Podle mého názoru se v mikroregionech Velkomeziříčsko-Bítešsko a Náměšťsko nachází velké množství atraktivit. Ať už jde o přírodní, kulturní či technické památky, místní tradice, pravidelné kulturní či sportovní akce. Region má také bohatou historii, jistě má co nabídnout nejen místním obyvatelům, ale také návštěvníkům, kteří do regionu zavítají. Teoretické informace jsem získala z knih, které mi zapůjčil Ing. Radovan Zejda, dále z materiálů, jež byly vytvořeny nebo shromážděně Městkým kulturním střediskem v Náměšti nad Oslavou, ale zdrojem informací mi byla i městská knihovna nebo vlastní dokumenty či zkušenosti. Informace potřebné pro praktickou část jsem čerpala z dotazníkového šetření a pro plánování konkrétních tras jsem využívala turistickou a cykloturistickou mapu Pojihlaví a Pooslaví vydanou v roce 2008. V teoretické části práce se zabývám výběrem nejvýznamnéjších památek z každého mikroregionu. Jednotlivé atraktivity jsou rozděleny do tří podkapitol podle druhu, a to na kulturní, technické a přírodní zajímavosti. V druhé, praktické, části na základě analýzy výsledků získaných dotazníkovým šetřením vytvořím nové turistické trasy. Tyto trasy by mohli využít nejen pracovníci cestovního ruchu, ale také mateřské, základní a střední školy jako inspiraci pro pořádání vlastních školních výletů.
9
TEORETICKÁ ČÁST 1 Mikroregion Velkomeziříčsko - Bíteško Mikroregion Velkomeziříčsko - Bíteško byl založen 15. března 2004 podepsáním Smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí. Zaujímá značnou část Českomoravské vrchoviny. Je tvořen 55 obcemi, které jsou soustředěny kolem největších obcí mikroregionu – měst Velkého Meziříčí, Velké Bíteše a dále městysů Měřína a Křižanova. Východní část mikroregionu již leží na území Jihomoravského kraje. Mikroregion protíná od západu k jihovýchodu nejdůležitější dopravní tepna ČR, dálnice D1, díky které je mikroregion snadno dostupný ze všech částí naší republiky. Malebná krajina mikroregionu je vyhledávaná především milovníky zachovalé přírody, a to turisty, cykloturisty, houbaři a v zimě především milovníky běžeckého lyžování. Terén je přístupný nejen zdatným turistům, ale vhodné lokality k procházkám a lehčím túrám tu najdou senioři i rodiny s malými dětmi. Značná část území MR má statut chráněných území. Jsou zde tedy místa s původní vegetací, vzácnými druhy rostlin a živočichů, rašeliništi a skalními útvary. Na své si přijdou i milovníci památek. V každé obci najdeme kapličku nebo zvoničku, kamenné a kovové kříže, smírčí kameny, ve větších obcích pak kostely a fary. O všechny tyto památky obyvatelé s láskou pečují. Nepovšimnuty nezůstanou ani větší památné stavby - zbytky hradů, tvrzí, zachovalé zámky. Pro turisty i ostatní návštěvníky je mikroregion velmi dobře připraven, čekají na ně ubytovací i stravovací zařízení, informační turistická střediska. Pobyt zde ocení zvláště ti, kteří hledají klidná místa mimo rušná turistická centra. Obyvatelé obcí žijí bohatým kulturním i společenským životem, o čemž svědčí množství různých tradičních akcí, které jednotlivé obce pořádají. [17]
10
1.1 Historické objekty 1.1.1 Zámek a muzeum Velké Meziříčí Samotná budova zámku je i pohledově nejdůležitějším motivem a tvoří typickou dominantu města. Se stavbou hradu bylo započatu asi koncem 12. století nebo jen o málo později. Tedy šlo o projekt, v němž se uplatňovaly převážně obranné prvky. Bezpečnost panstva ji posadila na vysoký skalní ostroh nad řeku Oslavu. Půdorys tehdejší stavby se omezil na východní část dnešního zámku. [3, s. 9 - 11] Románsko-gotický hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční zámek. Po požáru roku 1723 byl přestavěn barokně. Prvními známými majiteli byli pánové z Meziříčí. V
průběhu
staletí
se
vystřídalo
13
šlechtických
rodů.
Poslední
z
nich,
Podstatzští - Lichtensteinové, odešli v roce 1948 do zahraničí a zámek byl zestátněn. V roce 1995 budovu a panství restituovali. V zámku je umístěno Muzeum Velké Meziříčí. [35] Prohlídka na zámku je možná po dvou trasách. Základní trasa A má dvě části, které jsou v ceně jedné vstupenky. První část se odehrává ve stylově zařízených zámeckých pokojích, v doprovodu průvodce. Dozvíte se zde nejen o historii města, ale také o mnoha zajímavostech, například, že meziříčský mlynář Čermák měl pilotní zkoušky jako první u nás, ještě dříve, než známý Ing. Kašpar, je zde i kapesník s krví následníka trůnu, kterého hrabě Harfách provázel do Sarajeva. Druhá část pak probíhá v muzeu, které má své expozice ve druhém patře zámecké budovy. Tato část prohlídky je individuální, průvodce zde poskytuje výklad pouze na požádání. [35] Zkrácená trasa B nabízí expozice a výstavy muzea ve druhém patře zámku. Návštěvník nenavštíví stylově zařízené zámecké pokoje, které nabízí trasa A. V muzeu jsou k vidění expozice na téma: Ve znamení sedmi per, Kubismus, Přírodovědecká expozice a také oddělení pozemních komunikací s expozicí Cestou necestou aneb Od cest k dálnicím. V parku je instalován zachráněný dřevěný most z nedaleké Krásněvsi. [35]
1.1.2 Farní kostel sv. Mikuláše Stojí na východní straně náměstí ve středu města a svou 69 m vysokou věží tvoří hlavní dominantu města. Je vybudován ve slohu gotickém a první zmínka o něm je k roku 1317, kdy zderazský probošt Sobek s celým klášterním konventem potvrzuje, že Mařka 11
ze Lhoty darovala kostelu sv. Mikuláše 3 lány v nedalekých Balinách. [1, s. 12]. K nejstaršímu kostelu patří obvodové zdivo presbytáře a severní stěna trojlodí, na které byl při opravě chrámu v roce 1946-47 odkryt nízký lomený portálek. Kostel měl tedy presbytář a jednu loď, pravděpodobně s rovným dřevěným stropem. V 15. století bylo běžné přestavovat ranně gotické dřevěné stropy v lodi na klenuté. Avšak někdy musely být pro přílišnou šířku lodě rozpůlené a tak vznikalo nové dvojlodní s podpůrnými sloupy. Později bylo potřeba kostel zvětšit a proto byla přistavěna boční, jižní loď. Současně byl nově překlenut presbytář, proto má stejné žebrovité klenutí. V té době už také vyrůstala věž se svojí čtvercovou základnou. Kostel byl dokončen asi r.1410. Oltářů bylo původně šest, dnes je jich pět. Hlavní oltář je pseudogotický, 11 metrů vysoký. Je vyzdoben sochami: Ukřižování Páně se sochami P. Marie a sv. Jana Mil., sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Po stranách jsou sochy andělů v životní velikosti. Před hlavní oltářem je vchod do hrobky pod kostelem. Kazatelna je barokní s pěknými dřevořezbami. Pod ní je zpovědnice. Vedle na zdi zasluhuje pozornosti socha Panny Marie, z doby gotické, restaurovaná r. 1883 „ježto byla již velmi chatrná a sešlá“. Je to nejstarší památka ve farním kostele, pochází bezpochyby z druhé poloviny 14. století. Tvar dává tušit období před vznikem tzv. Krásných madon, je obdobného typu, jako třeba Madona Michelská v Národní galerii v Praze.[1, s. 18 - 27] V kostele se nachází další oltáře: barokní oltář sv. Anny, oltář Panny Marie Lurdské, barokní oltář sv. Jana Nepomuckého. [1, s. 18 - 27] Z inventáře kostela zasluhuje pozornosti též velká baroková monstrance ze stříbra, silně zlacená, bohaté kovotepecké práce, o váze 3,20 kg. Zakoupená kněžnou Lichtensteinovou ve Vídni z podstaty zrušených klášterů. [1, s. 18 - 27] Nad západním vchodem a v předsíni ve věži jsou sochy místního rodáka a významného sochaře Jiřího Marka, který je např. autorem křížové cesty v brněnské katedrále sv. Petra a Pavla a řady soch v mnoha městech na Moravě. Zvony byly ulity v huti v Martinicích, kterou vedl Gabriel Knos. Čtyři nové meziříčské zvony byly posvěceny a zavěšeny 20. září 1970. [23]
12
1.1.3 Budova bývalého luteránského gymnázia Renesanční palác vystavěla paní Alina Meziříčská z Lomnice roku 1578 jako sídlo latinské luteránské akademie. Stavebně je budova obdobou Palazzo Pompei ve Veroně. Autorem byl neznámý italský stavitel, který v té době dokončoval renesanční přestavbu zámku. Až do roku 1602 a krátce v roce 1620 zde byla umístěna luteránská akademie. Studovali na ní významní šlechtici té doby. Jeho dějiny zpracoval Artur Záborský. Po zrušení byla budova prázdná a po třicetileté válce byla přeměněna na panský pivovar. Ten zde zůstal až do poloviny 20. století. [51]
1.1.4. Šaškova tiskárna Nesmíme zapomenout ani na významnou úlohu, kterou v kulturních dějinách Velkého Meziříčí, jihozápadní Moravy i celé české kultury sehrálo Šaškovo nakladatelství, vydavatelství a tiskárna (založena 1880). Prostřednictvím svých edicí šířila literaturu původní i překlady mezi široké vrstvy čtenářů. Zde také vydával časopis Květy Vladimír Čech, starosta města v letech 1901 – 1905, bratr básníka Svatopluka Čecha. [51] Publikoval v nich i mladý F. X. Šalda, vycházely zde vynikající experimentální učebnice a vzešla odtud řada tiskařů, kteří ve svých malých závodech tiskli na evropské úrovni krásné knihy z Dobrého díla staroříšského Josefa Floriana, spisy Jakuba Demla a dalších význačných autorů.
1.1.5 Muzeum Velká Bíteš Dům č. 5 je situován proti radnici a sídlí v něm u nás málo vídané městské muzeum, zachycující dějiny města od středověku do současnosti. Dům má bohatou historii a patří k nejvýznamnějším a určujícím ve Velké Bíteši. Před čtyřmi staletími tu bývala modlitebna českých bratří, vystavěná žerotínskou vrchností. Do majetku města se objekt dostal o necelé století později, což dokládá pergamen majestátních rozměrů uložený ve zdejším archivu. Dům si především ve své vnitřní dispozici dílem zachoval historický vzhled ze sklonku 16. století. [2, s. 7]
13
1.1.6 Radnice ve Velké Bíteši Radnice je doložena od 15. století. V jejím podzemí se dochovaly prostory, které v dřívějších dobách sloužily hrdelnímu právu. Byly využívány jako vězení a mučírna. Roku 1886 byl renesanční dům zbořen a na původních sklepích vystavěna na svou dobu moderní budova. [2, s. 7] Je zde uložena jedna z nejvyšších pozdně gotických monstrancí u nás, nesoucí i stopy renesance.
1.1.7 Kostel sv. Jana Křtitele Dominantou města je kostel sv. Jana Křtitele situovaný v severní vyvýšené části Velké Bíteše. Původně románská podoba stavby se nedochovala, jen část obvodových zdí je pojata do gotické přestavby ze sklonku 15. století, kdy vzniklo síňové dvojlodí se třemi sloupy, stropním žebrovím zakončeným kůrem a věří z lomového kamene. Z oné doby je i mohutné opevnění kolem kostela, zesílené dvoupatrovou vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Celý komplex kostelní tvrze je vskutku ojedinělou stavební památkou. Unikátním inventářem jsou čtyři původní zvony, z nichž „velký“ je opředen pověstmi. Původní hřbitov uvnitř hradeb byl zrušen, zvenku ke kostelu přiléhá hřbitov z roku 1771. [2, s. 7]
1.1.8 Zámek Budišov Zámek stojí na místě původní vodní tvrze ze 13. století, přebudované v 16. století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal za výrazné přestavby v honosné barokní letní sídlo ve 20. letech 18. století za Paarů. V téže době byl kolem zámku zřízen park s bohatou sochařskou výzdobou. Je zde i plastika Atlanta s největší pravděpodobností od významného rakouského barokního sochaře Jiřího Donnera.[33] Moravské zemské muzeum zámek získalo do správy v roce 1974 a po rozsáhlých úpravách zde vybudovalo depozitáře přírodovědných oddělení. Veřejnosti přístupná část zoologického depozitáře představuje nejstarší kolekce vycpanin ptáků, savců, ryb i obojživelníků ze sbírkového fondu oddělení, doplněné trofejemi z loveckých výprav do Afriky, Asie a Kanady. Z nových přírůstků je v zámeckém depozitáři uložen materiál získaný během studijních sběrných cest do oblasti delty Dunaje, na Kubu, do Jakutska a Jižní Ameriky. Sbírky obratlovců jsou doplněny ukázkami zástupců několika skupin
14
bezobratlých živočichů – mořských hub, žahavců, korýšů, měkkýšů, červů a ostnokožců. [33] V kdysi upraveném parku u zámku bývaly skleníky s dozrávajícími pomeranči, které byly zničeny v druhé polovině 20. století.
1.1.9 Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda v Budišově První písemná zpráva o zdejším kostele je z roku 1414, kdy Budiš se svou chotí Kateřinou rozšířili chrám o kapli sv. Gotharda. Na podkladě stavebně historických poznatků je nejstarší zdivo chrámové lodi zařazeno do doby románské a datuje je do 12. stol. Dochovala se dvě románská okna v jižním zdivu. Okna jsou zazděna a jsou vidět pouze z přístřešku nad prostorem bočního oltáře. Ze 13. stol. se dochovala raně gotická stavba dnešní sakristie. [69] Ve 14. stol.nad někdejší románskou apsidou vyrostlo krásné gotické presbyterium. Loď byla místo někdejšího plochostropého zakončení goticky zaklenuta včetně triumfálního oblouku. Poslední stavební částí tohoto období je jižní loď, která měla krásnou žebrovou gotickou klenbu, dnes nahrazenou barokním štukem z éry hrabat Paarů. [69] Roku 1715 byl budišovský statek prodán Anně, hraběnce z Paaru. Paarové nejen že zvelebili městečko, ale přestavěli i kostel a vyzdobili řadou soch neznámého vídeňského sochaře (1723) a sochami z dílny Alexandra Jelínka z Velkého Meziříčí (1729–1735). Také zde je možné vidět zajímavou sochu sv. Judy Tadeáše od Jiřího Marka. [69] V té době proběhly také rozsáhlé úpravy hřbitova kolem kostela, byla postavena hlavní železná brána a opatřena sochami truchlících andělů. Z roku 1722 pochází renesanční věž. Na nárožích jsou umístěny 4 sochy v biskupských mitrách. Jsou v nadživotní velikosti z egenburského lasturového vápence z Rakouska. Věž je zakončena vytepanou měděnou korouhví znázorňující Nanebevzetí Panny Marie a sv. Gotharda. Korouhev se otáčí kolem železné žerdi zakotvené ve vazbě věže. Námět na toto dílo získali Paarové zřejmě ve španělské Seville. [69] Na barokní výzdobě vnitřku kostela se podílel vídeňský malíř Prenner, který je autorem freskové výzdoby stropu a stěn. Rovněž od něj pocházejí velké oltářní obrazy sv. Jana Nepomuckého a sv. Barbory. [69]
15
1.1.10 Literární památník Vysočiny v Tasově Památník byl otevřen 30. září 2002. Zřizovatelem je Obecní úřad v Tasově, odborným garantem Západomoravské muzeum dnes přejmenované na Muzeum Vysočiny v Třebíči. Nachází se v budově bývalé měšťanky, která zůstala po dostavbě nové budovy základní školy nevyužitá. [17] V současné době je zpřístupněna první část expozice, která se nachází ve dvou místnostech. Menší- bývalá sborovna - je věnována především tasovskému rodáku, spisovateli a básníkovi páteru Jakubovi Demlovi. Zde si můžete prohlédnout část původního Demlova nábytku navrženého architektem Bohuslavem Fuchsem. Na skříňce vpravo u okna je busta J.Demla od sochaře Kapinuse. [17] V knihovně jsou umístěny dokumenty a Demlovy knihy, drobné propagační tisky, ve skříňce hned vpravo za dveřmi si všimněte rukopisu receptu. Deml sbíral různé recepty jídel a nápojů. Místnost je doplněna fotografiemi Pavla Heřmana z Třebíče a Tomáše Vážana z Olomouce a kolorovanými kresbami Lidmily Dohnalové-Vodičkové. [17] Ve větší místnosti je vpravo ode dveří věnován prostor krátkému výčtu bohaté historie Tasova a místním osobnostem a památkám, doplněným mapkami a fotografiemi. Po stěnách jsou obrazy Jindřicha Zezuly z Dolních Heřmanic, Františka Bílka, Otto Stritzka, Lidmily Dohnalové-Vodičkové a dalších. Ve vitrínách si prohlédněte knihy a dokumenty, týkající se Stanislava Vodičky, Pavly Kytlicové, Marie Rosy Junové, Josefa Pěnčíka, Miloše Kačírka a neposlední řadě současného tasovského spisovatele Karla Švestky. Samozřejmě všechny autory nemohu vyjmenovat, bude na vás, kolik informací a kolik jmen vám utkví v paměti, až skončíte s prohlídkou Památníku. [17] Můžete pak navštívit hrob Jakuba Demla na starém hřbitově u kostela sv.Petra a Pavla z něhož byla nedávno odcizena část s Demlovým jménem a prohlédnout si pamětní desku Jakuba Demla, akademického sochaře Miloše Vlčka, která je umístěna na pilíři u vstupní branky do vily JakubaDemla. [17]
1.1.11 Vila Jakuba Demla v Tasově Z moderní architektury dlužno připomenout rodinný dům č. 162 v Tasově, postavený podle projektu Bohuslava Fuchse v roce 1921 – 1922 pro spisovatele a básníka Jakuba Demla, který v něm pobýval až do své smrti v roce 1961. Projekt tohoto rodinného
16
domu stojí na počátku jedinečné tvůrčí dráhy architekta Fuchse (1895 - 1972). Návrh byl silně ovlivněn „národně“ zaměřeným proudem, stylovým programem, který vyznávala menší část československách architektů počátkem dvacátých let. Jejich úsilí směřovalo k vytvoření specificky české národní architektury, které mělo být dosaženo tvořivou aplikací lidového stavitelství a umění vůbec. V tasovském případě se tato tendence projevila zejména v plastickém dekoru fasád. [6, s. 70 - 71] O rok později projektuje Bohuslav Fuchs opět pro Tasov obytný dům o osmi malých bytech, který však dokumentuje rozchod s „národní“ architekturou a příklon k neoplasticismu holandské architektury. Z ní přejímá zpočátku především soustavu plně tělesných, barevně odlišených architektonických článků, rozprostřených po hmotné obálce stavby. Oba tasovské domy dokumentují tak inspirační zdroje nejranější Fuchsovy tvorby ještě předtím, že se orientoval na konstruktivismus. [6, s. 70 - 71]
1.1.12 Farní kostel sv. Petra a Pavla v Tasově Kostel sv. Petra a Pavla byl roku 1715 téměř zříceninou. Vyhořelá věž se zřítila zčásti na chrámovou loď a Mořic Grimm musel vyprojektovat obnovu téměř celého dosti velkého kostela. [5, s. 63] V jádru gotický kostel byl barokně vystavěn mezi léty 1728-1730 nákladem hraběte Josefa Paara. V chrámu jsou tři oltáře, které jsou zasvěceny sv. Petru a Pavlu, Panně Marii Lurdské a sv. Kříži. Hlavní oltář je ozdoben kopií vzácného obrazu "Loučení sv. Petra a Pavla před smrtí". V chrámové lodi jsou další barokní obrazy. V interiéru jsou řezbářsky bohatě zdobené kostelní lavice z r. 1680. Na věži kostela jsou dva zvony z let 1483 a 1763. V polovině výšky věže jsou po stranách umístěny dvě kamenné sochy sv. Petra a Pavla od sochaře A. Jelínka. Kolem kostela byl od nepaměti hřbitov. [28] Malíř Kubíček zhotovil oltářní obrazy sv. Petra a Pavla na hlavní, sv. Josefa, Šebestiána, Floriána, sv. Anny a Barbory na boční oltáře. Paar choval doma jako vzácnou památku Madonu ze Sevilly, kterou tam v dobách mládí koupil. Sedící Madona drží v náručí oběma rukama nahého Ježíška, tulícího se jí k tváři. Obraz dal hrabě Paar umístit na čestném místě a vydekorovat jeho okolí anděly na oblacích se zářícími zlatými paprsky. Darem sevillské Madony, Pachecova díla, projevil hrabě Paar svou lásku k tasovskému farnímu chrámu, na jehož důkladné přestavbě měl, jak se později ukázalo, osobní účast. [5, s. 65] 17
1.1.13 Kostel sv. Klimenta v Jasenici V Jasenici i v některých jiných kostelích, jejichž loď je zakončena k východu, spatřujeme zpravidla i věž průčelní na západní straně v ose budovy. Kostel sv. Klimenta v jinošovské farnosti je prototypem těchto staveb. Budova zůstala od pradávna celkem neporušena, až na úpravy v letech 1802 a 1844, jež se týkaly hlavně střechy, obnovení dřevěné části věže a rozšíření dvou oken v lodi. Vše ostatní si podrželo původní podobu. [68] Jediný vchod do chrámu je pod věží, jež tvoří předsíň s klenutou prostou křížovou klenbou. Polokruhovým obloukem vcházíme na kůr s téměř čtvercovým půdorysem a s klenutým stropem. Asi 2 m nad podlahou vybočují v koutech tupé hrany křížové klenby. Klenutí, jak je možno pozorovat na půdě, je zbudováno z drobného lámaného kamene. V choru se zachovala dvě původní okna, a to za oltářem a druhé na straně epištolní. Okno na straně evangelijní bylo kdysi zazděno a v té straně prolomeny dveře do sakristie. Okna v lodi byla též zvětšena. Zdivo věže málo jen přesahuje výšku lodi a je doplněno dřevěnou přístavbou, dříve snad i s podsebitím. Tento prostý kostel patří k zajímavým moravským památkám a byl pravděpodobně postaven v 10.-12. století. V jeho věži jsou nyní zavěšeny jen dva ze tří zvonů přibližně stejného stáří, avšak rozdílné velikosti. Menší zvon o váze 143 kg má při horním okraji jednořádkový nápis psaný gotickou minuskulí. S poukazem na druh písma lze jeho původ klást zhruba do sklonku 14. století, avšak spíše do poloviny století následujícího. Zvon je bezejmenný. Větší zvon o váze asi 260 kg je rovněž opatřen jednořádkovým nápisem a pod ním v horní polovině pláště je předlit malý obdélníkový reliéf s bezvousou hlavou anděla a hlavou Krista s vousem. Na dřevěném vahadle zvonu je vyryt zřetelný letopočet 1794. [68] není vyloučeno, že jeho původ je ještě předrománský. Dole v obci je pozdně gotická kaple sv. Kateřiny s dochovanou venkovní kazatelnou. Nedaleko od Jesenice jsou pozůstatky středověké těžby stříbra, tzv. „stříbrné díry“.
18
1.2. Technické objekty 1.2.1 Přehrada Mostiště Na jihozápadní straně tvoří hranici katastrálního území Dolní Bory řeka Oslava, která je tu spoutána přehradou Mostiště. Výstavba přehrady pronikavě zasáhla do dosud neporušeného údolí řeky. Zanikly překrásné přírodní scenérie s kouzelnými vodními zátokami plnými ryb a jiných živočichů. [39] Účelem stavby bylo především zabránit častým povodním způsobujícím velké škody níže položeným obcím v povodí. O vybudování přehrady se jednalo již počátkem minulého století v různých variantách. [39] V roce 1950 byl přijat projekt nádrže s vybudováním hráze níže po řece umístěné těsně nad bývalým Svobodovým mlýnem nad obcí Mostiště. Stavba započala v roce 1957, trvala 4 roky a nádrž byla napuštěna v roce 1961. Stavba hráze byla první sypanou hrází takových rozměrů u nás. Vznikla hráz 340 m dlouhá, 32 m vysoká, schopná zadržet 11,937 000 m3 vody. Přehradní jezero je dlouhé 5385 metrů o rozloze 93 ha. [39] Dnes přehrada zásobuje pitnou vodou Velké Meziříčí, Velkou Bíteš, Třebíč a mnoho dalších obcí.Mostiště, dnes nazývaná vodárenskou nádrží, má tedy význam jako zdroj pitné vody, doplňující zdroj elektrické energie a působí jako ochrana před povodněmi (poslední obrovská povodeň byla v květnu roku 1985), přičemž nadlepšuje průtok v řece i v době sníženého přítoku do nádrže. [39]
1.2.2 Rozhledna na vodojemu Rubačka Nová rozhledna se od jara 2009 tyčí nad vodojemem u obce Baliny na kopci Rubačka nedaleko Velkého Meziříčí. Výhled částečně zakrývají stromy, ale severovýchodně je zajímavý pohled na Velké Meziříčí - hlavně na dálniční most, samozřejmě blízké i vzdálenější kopce Vysočiny a na druhé straně vykukuje vesnice Nový Telečkov. Celkový výška železné stavby je deset metrů a na vrchol rozhledny se dostaneme po 42 schodech. [44]
19
1.3. Přírodní zajímavosti 1.3.1 Přírodní památka Olšoveček Dvojice rybníčků a úsek Pucovského potoka mezi nimi v lesním komplexu 0,5 km jihovýchodně od Jindřichova. Čisté lesní rybníčky a písčitý potok představují refugium ohrožených druhů ryb a obojživelníků. V území se vyskytují sekavec písečný, střevle potoční, rak říční, mřenka mramorovaná, rozmnožují se zde čolek horský, ropucha obecná. V západní části území jsou okolo potůčku vyvinuty přípotoční olšiny s olší lepkavou a vtroušeným smrkem ztepilým. [40]
1.3.2 Přírodní park Údolí Bílého potoka Přírodní park se táhne od Veverské Bítýšky až k Velké Bíteši. Sem podnikal „Starý ještěr“ básník Petr Bezruč každé jaro „výplazy“ se svými přáteli. Zahrnuje téměř 15 kilometrů dlouhý úsek toku Bílého potoka v sevřeném a hlubokém malebném údolí, které prochází mírně zvlněnou náhorní plošinou. Strmé svahy údolí, na mnoha místech skalnaté, jsou souvisle zalesněny. Jedná se o území se značně zachovaným přírodním rázem krajiny, kterému dominuje vlastní tok s vyvinutou údolní nivou a lesní komplexy, které si ve značné míře zachovaly kvalitní dřevinnou skladbu s převažujícím zastoupením původních druhů listnáčů. Lesní porosty jsou zejména dubo-habrové. Bílý potok lemuje olšový břehový porost s příměsí jasanů, vrb, kalin a javoru klenu. Vyskytuje se zde množství rostlin i živočichů. [41]
1.3.3 Přírodní park Balinské údolí Celý park se nachází na území mikroregionu, západně od Velkého Meziříčí. Zaujímá 440 ha. Byl zřízen pro ochranu zalesněného údolí o délce 8,5 km s přirozeně meandrujícím tokem říčky Balinky. Údolní niva je široká 10 - 20 metrů. Od ní se na obě strany zvedají krátké strmé svahy, rozčleněné četnými svahovými údolími. Na ně navazují roviny, ze kterých vystupují výrazné hřbety. Území je významné z hlediska zachování přírodovědných a krajinářských hodnot i pro rekreaci. [29]
20
1.4. Další zajímavosti a významné osobnosti
1.4.1 Sochař Jiří Marek K sochařskému mistrovství se rodák zVelkého Meziříčí propracoval studiem na střední škole sochařsko-kamenické vHořicích a na Akademii výtvarných umění vPraze (19341938) u profesora Bohumila Kafky. Z ovlivnění rodným krajem, hlubokým prožitkem víry, přátelstvím s Jakubem Demlem spolu s vlivem Bohumila Kafky a Josefa Wagnera se formovalo dílo, které rostlo stranou uměleckých směrů a skupin. Solitérem zůstal i sám tvůrce tohoto díla. [63] Markovy první realizace patřily jeho rodnému městu - pamětní desky, busty, pomník, portál kostela sv. Mikuláše a sochy pro tento kostel. Od přelomu 40. a 50. let už vytvářel sochy i pro jiná města. Byla to díla se sakrální tematikou, ale i realistické skulptury zobrazující zástupce různých povolání. Tehdy začaly vznikat též jeho sochy pro Brno, jež po více než čtyři desetiletí dotvářely vzhled našeho města - od děl komorních, jako byly náhrobky (např. Jiřího Mahena, později skladatele Viléma Petrželky či sochařův vlastní) na Ústředním hřbitově, až po monumentální artefakty vytvářené ve spolupráci s architekty. Jejich společným znakem byla vždy sdělnost formy, bez ohledu na figurativnost či nefigurativnost díla; tyto přístupy ostatně u Marka nikdy nebyly v protikladu, nýbrž svorně pramenily z autorova hlubokého filozofického, duchovního a citového zázemí a vedly k jednotě jeho uměleckého sdělení. [63]
1.4.2 Sochař Josef Klimeš Akademický sochař Josef Klimeš se narodil roku 1928 v Měříně na Moravě. V roce 1947 maturoval na reálném gymnáziu ve Velkém Meziříčí. Zapsán na Karlově univerzitě, obor Dějiny umění a estetika. Soukromě modeloval u profesora Lidického. V roce 1949 přijat na Akademii výtvarného umění do ateliéru J. Laudy. Absolvoval u něho v roce 1954. Po návratu z vojny sekal se spolužákem Františkem Pacíkem do kamene pro zavedené sochaře. Zakrátko byl vyzván profesorem Laudou k účasti na práci pro československý pavilon na EXPO 58 v Bruselu, za svou plastiku získal prestižní ocenění Grand Prix. V roce 1965 vytvořil ze žuly Památník občanům, zastřeleným ve Velkém Meziříčí. poslední den války [64] 21
1.4.3 Sochař Alexandr Jelínek František Alexandr Jelínek (*1704) byl pravděpodobně synem Martina Jelínka staršího, který patří do rozvětvené rodinné sochařské dílny kosmonoských Jelínků. Jelínkové, ač do určité míry ovlivněni dílem Matyáše Bernarda Brauna, šli vlastní výtvarnou cestou s osobitým uměleckým vyjádřením. Sochy Františka Alexandra Jelínka najdeme např.: ve Velkém Meziříčí, Vladislavi či Náměšti nad Oslavou. [66] Po městě Velké Meziříčí jsou rozmístěny jeho sochy sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého a Mariánský sloup na Hornoměstské ulici a socha sv. Josefa na křižovatce ulic Sokolovská a Nad sv. Josefem. [65] Mezi jeho další díla patří dvanáct soch na barokním mostě přes řeku v Náměšti nad Oslavou. Sochy čtyř andělů a další čtyři sochy světců jsou snad dílem Josefa Winterhaletra staršího. [7,s. 209]
1.4.4 Knihař Stanislav Vodička Narodil se v Rožďalovicích, kde se vyučil uměleckým knihařem u Jana Rajmana. Koncem 20. let přešel do Prahy ke knihaři Ludvíku Bradáčovi. Od roku 1934 byl samostatným knihařem vTasově. Od roku 1951 mu byla zrušena živnost a byl nasazen na práce při výstavbě firmy Kablo Velké Meziříčí, roku 1961 se do Velkého Meziříčí i přestěhoval. [67] V samizdatové edici Rukopisy VBF vyšly vzpomínky Básník Jakub Deml vTasově (1978), soubor povídek Umírající kolátora (1980-81). Pro přátele Vodička vydal jako vánoční soukromý tisk Štědrovečerní vytrubování (1981). Je též zastoupen v rukopisném sborníku Vladimíru Vokolkovi k sedmdesátinám (1983). – Pásmo Vodičkových próz pod názvem Na motýlí pěšince poezie připravil pro pražskou Violu režisér Jiří Horák (1985). [67] Vodičkovy osobité nerozměrné prózy jsou napsány prostým, leč citlivým jazykem, žánrově kolísají mezi básní v próze, meditací a povídkou. Autor se v nich trvale projevoval především jako okouzlený obdivovatel Tasovska, kde prožil většinu života a kde získal přátelství básníka Jakuba Demla. Pod jeho vlivem také rozvíjel svůj literární rukopis. Při literárních toulkách přírodou neustával Vodička obdivovat tajuplnou proměnlivost nejrůznějších přírodních dějů, jejich harmonickou krásu 22
i spojitost s lidskými osudy. Všední hrdinové, s nimiž se na těchto toulkách setkával, mu symbolizovaly věčný neklid lidského srdce, které touží po spočinutí v jistotě – takové, jakou může objevit pouze v moudrém souzvuku s Božím řádem, proměňujícím ten nejobyčejnější přírodní jev i lidský život v zázrak neopakovatelné jedinečnosti. [67]
1.4.5 Jakub Deml Kněz, spisovatel a básník se narodil v Tasově 20 srpna 1878. Absolvoval třebíčské gymnázium a po studiích v brněnském semináři byl 1902 vysvěcen na kněze. Na přelomu let 1919/20 strávil Deml několik měsíců na Slovensku. Zde byl správcem knihovny a sbírek letního prezidentského sídla, ale jeho nekompromisní povaha, vyvolávající odpor místní společenské smetánky, mu tento pobyt i zaměstnání znemožnila. [17] V roce 1921 zahajuje Deml stavbu domku v Tasově, na kterou získává státní subvenci a příspěvky od T.G.Masaryka, Otokara Březiny a Pavly Kytlicové. V červnu 1922 se nastěhoval do dostavěné vilky, zřejmě první samostatné práce architekta Bohuslava Fuchse. [17] Ve dvacátých letech se Deml sbližuje se sokolskou myšlenkou a stává se vzdělavatelem Sokola v Tasově. V té době píše knihy Sokolská čítanka a Sestrám. Tou dobou je i tasovským kronikářem. Vzhledem k protikatolickým tendencím v Sokole z něj v roce 1924 vystupuje. [17] Období let 1929 až 1931 je pro Demla velmi těžké. Jeho kniha Zapomenuté světlo je pokládána některými literárními odborníky za nejtragičtější knihu české literatury. Byla vytištěna roku 1934 a hned byla nálezem krajského soudu ve Znojmě zkonfiskována pro závadný obsah. Po soudních jednáních bylo nakonec dle rozhodnutí Vrchního soudu v Brně začerněno v knize několik desítek řádků na několika místech. [17] Jakub Deml publikoval svoje názory bez ohledu na to, jestli jsou nebo nejsou vhod, bez ohledu na to, zda pro něj byly nebo nebyly osobně nebezpečné. Nelze souhlasit s jeho výlevy proti Židům ve Šlépějích, třebaže mají obvyklý tón pasáží některých jiných Demlových knih, vzhledem k tomu, že vyšly začátkem války. A přestože zdánlivě nahrávaly německé ideologii, byla Demlovi zastavena vydavatelská činnost roku 1942. [17]
23
Po skončení války dochází k soudnímu procesu s Jakubem Demlem. Soud probíhal za úporné snahy státního žalobce o odsouzení Jakuba Demla bez ohledu na to, že vyslechnutá svědectví k tomu nenapomáhala. Nakonec byl Deml osvobozen s významnou pomocí svědectví Vítězslava Nezvala, který přijel na přelíčení. V roce 1948 končí ediční činnost, i když Nezval přesvědčil tehdejšího ministra informací Václava Kopeckého, aby financoval vydání některých Demlových knih. [17] Jakub Deml zemřel 10.února 1961 v nemocnici v Třebíči. V den pohřbu 14. února byla jeho tělesná schránka uložena do hrobu na hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla v Tasově. [17]
1.4.6 Hrabě Harrach a „Sarajevská tragédie“ Hrabě roku 1908 ovdověl. Druhá manželka si v Meziříčí nezvykla a žila většinou na svém velkostatku Aschachu v Rakousku. Zámek ožíval jen v době podzimních lovů, kdy přijíždíval i František Ferdinand d´Este, následník rakouského trůnu. [3, s.93] Harrach se stal členem elitního rakouského sboru automobilistů. V Sarajevu byla horká půda.
Meziříčský
národohospodář
Harfách,
významný
zemědělský
a
lesnický
odborník
a
vsadil na ochranu života následníka. Po prvním atentátu bombou
zachoval rozvahu a na sarajevské radnici klidně komentoval s následníkem průběh atentátu srbského teroristy. Oznámil, že pachatel je zajištěn. [3, s.94] Nikdo netušil, že atentát je zajištěn i jiným způsobem. Přesto, pro větší bezpečnost života arcivévody, se postavil Harrach na stupátko vozu a chránil Františka Ferdinanda svým tělem. Nezabránil však dalšímu atentátníkovi, aby z opačné strany nevypálil střely z revolveru na arcivévodu i jeho manželku. V chaosu po atentátu poskytl Harrach první pomoc. Dále pak už byl konec slavnostní jízdy Sarajevem, konec životů obou manželů, konec politickým ambicím hraběte Harracha i konec bosenských manévrů roku 1914. [3, s.96]
24
1.4.7 Velkomeziříčská tragédie r. 1945 Po povstání v Praze byly v Meziříčí 6. května 1945 vyvěšené československé prapory. V radnici zasedal Revoluční národní výbor. Toho dne bylo vyjednáváno s velitelstvím místní německé posádky, která však porušila uzavřenou dohodu tím, že v pozdní večerní hodině přijel německé vojsko, vniklo do málo střežené radnice a zajalo tam členy výboru a ostatní přítomné. Shromážděné vlastence v radnici se členům partyzánského oddílu nepodařilo osvobodit a mezi nimi a německými vojáky došlo k přestřelce na náměstí. Následující dne bylo 56 Čechů, uvězněných v radnici, po výsleších spojených s mučením postříleno na březích řek Oslavy a Balinky. Navečer byl pak oběšen na náměstí Jindra Nováček. Při přestřelkách ve městě a okolí padlo dalších 13 občanů a bombardování města při ústupu německé armády si vyžádalo dalších 40 obětí. [3, s.19] Jako vzpomínka na tuto tragédii se ve města nachází několik památníků. Jeden je na novém hřbitově, kde byli pochovány všechny oběti. Ještě dva památníky se nachází u řeky Oslavy.
25
2. Mikroregion Náměšťsko Mikroregion Náměšťsko zaujímá rozlohu 12 303 ha na území kraje Vysočina. Tato oblast v těsté blízkosti města Třebíče hraničí na severu s okresem Žďár nad Sázavou a na jižní straně s okresem Brno-venkov. Srdcem mikroregionu Náměšťsko je město Náměšť nad Oslavu, podle kterého také mikroregion odvozuje svůj název. Vznikl dne 24. února roku 2000 sloučením 15 obcí, kdy zastupci obcí Čikov, Hartvíkovice, Kladeruby nad Oslavou, Kozlany, Kramolín, Lhánice, Mohelno, Naloučany, Náměšť nad Oslavou, Ocmanice, Okarec, Popůvky, Sedlec, Studenec, Vícenice u Náměště nad Oslavou podepsali zakladatelskou smlouvu. Mikroregion Náměšťsko vznikl jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Právě možnost operativnějšího a schůdnějšího řešení těchto problémů, efektivnějšího čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie, byl hlavním impulsem k založení. [26] Hlavní předmět činnosti sdružení: • rozvoj průmyslu, malého a středního podnikání, podpora zemědělských aktivit • rozvoj služeb • řešení rostoucí nezaměstnanosti • rozvoj dopravní infrastruktury a zlepšení dopravní dostupnosti • rozvoj oblasti lidských zdrojů a sociální infrastruktury • zkvalitnění péče o životní prostředí • rozvoj cestovního ruchu a turistických aktivit • využití kulturního dědictví • zajištění vlivu ve vyšších samosprávných a rozvojových institucích [26] V tomto mikroregionu se nachází velké množství zajímavých míst, které je možné navštívit. Lze je rozdělí do tří kategorií. A to na historické objekty, technické objekty a přírodní zajímavosti.
26
2.1 Historické objekty 2.1.1 Státní zámek Náměšť nad Oslavou Zámecký komplex se rozkládá na skalnatém masívu na levém břehu řeky Oslavy. Interiéry zámku nabízejí unikátní expozice gobelínů, cenných obrazů či historického nábytku. Zámecká kaple je pozoruhodná svoji architekturou i barokním mobiliářem, knihovna bohatým knižním fondem i štukovou klenbou s ojedinělou freskovou výzdobou a vnitřní nádvoří pak zdobenými renesančními arkádami. [50] Po druhé světové válce zde bylo jedno z letních sídel prezidenta republiky. Návštěva Dr. E. Beneše je bohatě fotograficky dokumentována významným náměšťským fotografem Ondřejem Knollem. V průběhu roku je možné zúčastnit se několika zajímavých kulturních akcí, mezi které patří např.: Concentus Moraviae, Folkové prázdniny, oživený zámek a zámecký koncert.
2.1.2 Barokní most Barokní most přes řeku Oslavu má přímý, nelomený půdorys, kolmý na koryto řeky. Je dlouhý 74,8 m a široký 8m. Vyklenutá mostovka dosahuje v nejvyšším bodě uprostřed mostu výšky 6,2 m nad říčním prahem. Po obou stranách mostu je 0,5m široké parapetní zídky - zábradlí. To se na obou stranách mostu vějířovitě otevírá do předmostí. V osách mostních pilířů jsou na zábradlí umístěny repliky antických podstavců, na kterých stojí barokní sochy světců a andělů. Na pilíři je 16 soch světců, na konci zábradlí v předmostí 4 andělé. [49, s. 207-208] Náměšťský most bývá nazýván „malý most Karlův“. Po Karlově mostě je totiž u nás největším mostem s nejbohatší sochařskou výzdobou. [19]
2.1.3 Barokní fara Farní úřad byl v Náměšti již před rokem 1345. Je předpoklad, že se budova fary tehdy nalézala na místě pozdějšího hotelu Schliksbier. V roce 1657 fara i se školou vyhořela. V roce 1658 byla fara postavena na místě dvou opuštěných domů. V roce 1740 začali Kufsteinové na stejném místě stavět novou, velice prostornou a dodnes stojící barokní faru. Fara je pohledově nejexponovanější budovou na celém náměstí. [7, s. 218] 27
2.1.4 Hrobka Haugwitzů V letech 1822 - 1825 vystavěli Haugwitzové u dnešního městského hřbitova rodinnou hrobku v empírovém slohu. Přízemní stavba obdelníkového půdorysu s předsíní je na vnějšku členěna pásovými římsami a rustikou, nikami, lunetovými okny a střízlivě zdobena sepulkrálními motivy. Její plány vypracoval vídeňský architekt Josef Kornhäusel, mramorové figurální skulptury v interiéru vytesal rovněž Vídeňan, sochař Josef Klieber. V roce 1994 byla za finančního přispění pana Karla Antonína, hraběte Haugwitze, provedena celková rekonstrukce střechy. 4. června 1995 při I. rodinném setkání Haugwitzů v Náměšti nad Oslavou Karel Antonín hrabě Haugwitz náhle zemřel a byl uložen do hrobky. [20]
2.1.5 Rozhledna Babylon Rozhledna patří do areálu Jinošov - Náměšť nad Oslavou - Vlčí kopec - Babylon. Tento areál je srovnatelný s Lednicko - Valtickým areálem, samozřejmě v jiném časovém období. Na výstavbě či přestavbě všech objektů se podílel hraběcí rod Haugwitzů. Náměšťské panství spravovali od roku 1752 až do roku 1945, kdy byl zámek i statky, které k němu patřili prezidentskými dekrety zkonfiskován. Vlastnili zámeček v Jinošově, renesanční zámek v Náměšti nad Oslavou, lovecký zámeček na Vlčím kopci a Gloriet poblíž i rozhlednu Babylon na Zeleném kopci. Jedná se o kamennou rozhlednu, postavenou v roce 1831 hrabětem Jindřichem Vilémem Haugwitzem, tehdejším majitelem náměšťského panství, na Zeleném kopci. Je vysoká 25 m, uvnitř věže je 105 původních dubových točitých schodů. Rozhledna byla vybudována za účelem zemského měření a je v pořadí druhou kamennou rozhlednou v našich zemích. Původně byla o patro vyšší, ale během prusko rakouských válek v roce 1866 bylo nejvyšší patro poškozeno dělostřelectvem a tak muselo být odstraněno. [8] Na rozhledně je zajímavé (kromě celkového architektonického pojetí) i množství fresek ve vyhlídkovém patře, které ztvárňují znamení zvěrokruhu. Ve věži je umístěn dalekohled. [8]
28
2.1.6 Muzeum a pivovar Dalešice Pivovar v Dalešicích organizuje nejrůznější akce během celého roku, např.: 100 km duatlon, dětský den s Michalem Nesvadbou, koncert Věry Špinarové a mnoho dalších. Dalešické muzeum nabízí tři prohlídkové okruhy. Z důvodu rekonstrukce nebude až do odvolání přístupná 2. a 3. prohlídková trasa. [31] Nicméně první trasa nabízí Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, kde je možné si prohlédnout parostrojní výrobu piva, starý pivovarský provoz a také místo natáčení slavné „koupající scény“ z filmu Postřižiny. Po rekonstrukci bude zpřístupněna druhá trasa, která nabízí prohlídku nového provozu, kde je k vidění dnešní výroba piva a středověké ležácké sklepy. Třetí a poslední okruh ukazuje nový provoz s ochutnávkou piva přímo ve sklepě. [31]
2.1.7 Památník Bible Kralické Nachází se v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Ta zde tiskla nejenom knihy náboženského charakteru (tj. bibli či bratrské kancionály), ale také nejrůznější světská díla a učebnice. Jejím nejvýznamnějším produktem však přesto zůstává šestidílná tzv. Bible kralická, náležící nejen k vrcholům tiskařského umění v našich zemích, ale kvalitou svého projevu především k pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v pozdějších dobách protireformace a exilu. [32] V horním sále Památníku je otevřena stálá expozice ukazující především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období, činnosti bratrské tiskárny, ve světle zdejších archeologických výzkumů. Dolní sál Památníku sloužil nejdříve k depozitárním účelům, ale již 6. září 1970 u příležitosti 300. výročí smrti Jana Amose Komenského, zde byla otevřena výstava J. A. Komenský a tiskárna. [32]
29
2.2 Technické objekty 2.2.1 Jaderná elektrárna Dukovany Historie jaderné elektrárny Dukovany sahá až do počátku 70. let, kdy tehdejší Československo a Sovětský svaz v roce 1970 podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě dvou jaderných elektráren. První reaktorový blok byl uveden do provozu v květnu 1985, poslední čtvrtý blok v červenci 1987. Elektrárna Dukovany pokrývá přibližně 20% spotřeby elektřiny v ČR. [45] Od roku 1994 má elektrárna vlastní moderní informační centrum. Srozumitelnou formou v něm přibližuje nejširší veřejnosti svůj bezpečný provoz i otázky světové jaderné energetiky. Na názorných trojrozměrných modelech se lze seznámit s reaktorem, reaktorovým blokem, ukládáním použitého paliva a s mnoha dalšími informacemi, které souvisejí s jadernou energetikou. Ty ve svém souhrnu zprostředkovávají reálnou představu o fungování jaderné elektrárny od informací o jaderném palivu přes princip výroby elektrické energie v jaderné elektrárně až po nakládání s použitým palivem a radioaktivními odpady. [45]
2.2.2 Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice Výrobní komplex nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany dotváří přečerpávací vodní elektrárna Dalešice, která byla postavena v souvislosti s výstavbou jaderné elektrárny Pro provoz energetické sítě je neocenitelná její schopnost najet na plný výkon do 60 sekund. Sypaná rokfilová hráz s jílovým těsněním o výšce 100 m a délce 350 m vodního díla Dalešice je nejvyšší svého druhu v ČR. Jezero o ploše 480 ha je využíváno i k rekreačním účelům. Délka jeho vzdutí dosahuje 22 km, největší hloubka až 84 m. [47] Exkurze v přečerpávací elektrárně je zdarma a trvá asi dvě hodiny. Během této doby se o Vás bude starat profesionální průvodce. Shlédnete film o vodních elektrárnách, prohlédnete si modely a můžete navštívit i provozní prostory elektrárny. [47]
30
2.3 Přírodní zajímavosti 2.3.1 Zámecká obora Náměšťská obora bezprostředně navazuje na zámecké parky. Celková plocha činí 346,5 ha. Obora leží mezi obcemi Kralice, Otradice a Náměští nad Oslavou ve východní části okresu Třebíč, v nadmořské výšce 360 - 480 m n.m. První zmínka o tomto původně hradním loveckém revíru je z roku 1437. [7, s. 226-228] Obora je v západní části hodně členitá, s prudšími svahy, zatímco střední část je rovinatá a východní část tvoří ploché údolí. V oboře pramení 4 potůčky, které i vdobě sucha mají vodu. V severozápadním cípu a ve východním cípu jsou na těchto potocích zřízeny malé retenční rybníčky, které slouží zvěři jako napajedla. Ve východní části byl obnoven rybník. V oboře převládají porosty, v nichž byla po celá desetiletí prováděna jen nahodilá těžba. Celková délka ohrazení obory je 8970 m. [21] Uvnitř obory byl postaven v roce 1890 zámeček Lusthaus. V patře objektu se nalézá osmiúhelníkový sál o průměru 11 m. [7, s. 226-228]
2.3.2 Památné stromy Nejpopulárnějším stromem celého zámeckého parku je snad tisíc let starý exemplář dubu letního. V době národního obrození dostal název „Žižkův dub“, tj. dub z Žižkových časů. Obvod tohoto největšího dubu na celé jižní Moravě je 1009 cm. [7, s .230 - 231] Krásné je stromořadí vysázené převážně z buků kolem Anniny cesty (Annastrasse), původní komunikace postavené v první polovině 19. století z Náměště na Vlčí kopec. Nejhodnotnějším stromořadí je tzv. Haugwitzova alej mohutných buků podél komunikace od silnice k Vlčímu kopci. [7, s. 230 - 231]
31
2.3.3 Národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step Fyzikální a chemické vlastnosti hadců spolu s členitostí geologického reliéfu a proměnlivostí místních klimatických podmínek v chráněném území jsou příčinami neobyčejné pestrosti vegetace, květeny a zvířeny. Specifika hadcového podloží ovlivnila vznik některých zvláštností flóry i fauny. Její mimořádný evropský význam byl rozpoznán učitelem Rudolfem Dvořákem již před druhou světovou válkou a o její uznání byly podnikány kroky již od třicátých let minulého století. Rezervací vede trasa naučné stezky. [7, s. 229]
2.3.4 Přírodní památka Špilberk Nalézá se na katastru Ocmanic (avšak asi 300 m za rybníkem Rathan). Stepní pahorek je lokalitou početné populace koniklece velkokvětého. Má výměru 0,40 ha, nalézá se v nadmořské výšce 394 - 412 m n. m. a byla vyhlášena v roce 1983. [7, s. 230] V minulosti bylo území využíváno jako pastvina, nyní se pravidelně kosí, je odstraňována biomasa a nálet dřevin. [29]
32
PRAKTICKÁ ČÁST 3 Výzkum pomocí dotazníku Následující stránky práce jsou
věnované
výzkumu
atraktivity mikroregionů
Velkomeziříčsko-Bítešsko a Náměšťsko pro cestovní ruch a základní analýze výsledků.
3.1. Cíl dotazování Hlavním cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, zda je oblast Velkého Meziříčí a Náměště nad Oslavou atraktivní z hlediska cestovního ruchu pro organizace jako jsou cestovní kanceláře a agentury, ale také pro mateřské, základní a střední školy. Zjišťovala jsem, zda respondenti realizují cesty do sledované oblasti. Zda při organizaci využívají trasy vlastní nebo od jiných subjektů, jako jsou cestovní kanceláře a agentury. Dále mě zajímalo, který typ výletu preferují. Kolik dní v oblastí stráví a kterému druhu památek dávají přednost. A nakonec jaký druh ubytovacího zařízení nejčastěji využívají.
3.2 Metodologie práce V této kapitole se zaměřím na problematiku výzkumu k mé bakalářské práci, použité metody výzkumu a charakteristiku respondentů, kteří se výzkumu zúčastnili.
3.2.1 Metody výzkumu Pro sběr dat jsem zvolila dotazník, který patří mezi nejrozšířenější techniku získávání informací. Výhodou této formy dotazování je možnost oslovit poměrně široký okruh respondentů v relativně krátkém časovém období. Oslovení respondenti vyplňovali dotazník podle instrukcí uvedeních v úvodu. Zodpověděli celkem sedm otázek, z nichž vybíraly pokud možno jednu nejvíce pravdivou odpověď. Někteří respondenti zvolili i více než jednu odpověď, ale i přesto jsem tyto dotazníky ve výsledcích zohlednila.
33
3.2.2 Charakteristika respondentů V rámci dotazování jsem oslovila cestovní kanceláře, cestovní agentury, ale také mateřské, základní a střední školy. Elektronickou formou jsem oslovila organizace, které se nacházejí v kraji Vysočina a okresech jiných krajů, které s Vysočinou bezprostředně sousedí. Výzkum byl prováděn na území krajů: •
Vysočina, v okresech Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár n./Sáz.,
•
Středočeského kraje, v okresech Benešov a Kutná Hora,
•
Pardubickéh kraje, v okresech Svitavy a Chrudim,
•
Jihočeského kraje, v okresech Jindřichův Hradec a Tábor.
Všichni respondenti byli předem seznámeni s tím, k čemu je dotazník určen, jakým problémem se bude zabývat. Byli informováni o anonymitě vyplnění dotazníku, i s instrukcemi jak jej správně vyplnit. Obdžela jsem celkem 87 vyplněných dotazníků od těchto organizací: •
2 cestovní agentury,
•
3 cestovní kanceláře,
•
19 mateřských škol,
•
35 základních škol,
•
28 středních škol.
3.2.3 Realizace dotazníkového šetření Průzkum na téma „Atraktivnost mikroregionů Velkomeziříčsko-Bítešsko a Náměšťsko“ jsem prováděla v jarních měsících roku 2011. Výsledky jsou zpracovány a dále vyhodnoceny pomocí přehledných tabulek a grafů.
34
3.3 Interpretace výsledků dotazníkového šetření Tato kapitola obsahuje výsledky dotazníkové šetření. Jsou interpretovány pomocí názorných tabulek, grafů a krátkého slovního zhodnocení každé otázky, která byla respondentům položena.
3.3.1 Otázka č. 1: Vyberte k jakému typu organizace patříte První otázka znázorňuje podíl cestovních kanceláři, cestovních agentur, mateřských, základních a středních škol z celkového počtu 87 respondentů. 40 % vyplněných dotazníků zaslali ředitelé základních škol. Na druhém místě jsou zastoupeny střední školy s 32 %. Nejméně zastoupenou skupinou jsou cestovní agentury, které mi vyplnily pouze 2 dotazníky a tvoří pouhé 2% celkové počtu. V těsném závěsu se objevily i cestovní kanceláře se 3 vyplněnými dotazníky. Tab. č. 1: Struktura respondentů podle typu organizace
Typ organizace
Počet respondentů
Výsledek v %
Cestovní kancelář
3
3%
Cestovní agentura
2
2%
Mateřská škola
19
22%
Základní škola
35
40%
Střední škola
28
32%
Celkem
87
100%
Graf č. 1: Struktura respondentů podle typu organizace Typ organizace 2% 3% 32%
22%
40%
Cestovní kancelář
Cestovní agentura
Mateřská škola
Základní škola
Střední škola
35
3.3.2 Otázka č. 2: Realizujete zájezdy do oblasti Velkomeziříčska a Náměšťska? Cílem druhé otázky bylo zjistit, zda respondenti plánují a realizují výlety nebo zájezdy do oblasti mikroregionů Velkomeziříčsko - Bítešsko a Náměšťsko. Z výsledků, které jsou zobrazeny, jak v přehledné tabulce, tak i v grafu, jasně vyplývá, že 64 % respondentů do oblasti mikroregionů Velkomeziříčsko a Náměšťsko vůbec své cesty neorganizuje. 36 % respondentů z blízkého okolí, tzn. ze Žďáru nad Sázavou, Třebíče, Velkého Meziříčí, Velké Bíteše nebo Moravských Budějovic jezdí do oblasti na školní výlety. Naopak organizace z měst, které jsou více vzdálené jako např.: Břeclav, Litomyšl, Kutná Hora či Mikulov, do oblastí těchto dvou měst nejezdí. Tab. č. 2: Přehled kladných a záporných odpovědí na otázku č. 2
Odpověď
Počet respondentů
Výsledek v %
Ano
31
36%
Ne
56
64%
Celkem
87
100%
Graf č. 2: Přehled kladných a záporných odpovědí na otázku č. 2
Realizuje výlety/zájezdy do oblasti Velkého Meziříčí a Náměště nad Oslavou? 36%
64%
Ano
Ne
36
3.3.3 Otázka č. 3: Jaké trasy při organizace zájezdů využíváte? Třetí otázka řeší problematiku využívaných tras. Zda si organizace při plánování a organizaci zájezdů vytváří turistické trasy po regionu samy, nebo využívají již naplánované trasy, které vytvořily jiné subjekty, např. cestovní kanceláře (cestovní agentury nesmí samostatně vytvářet vlastní zájezdy). 85 % respondentů využívá při organizování výletů a zájezdů trasy, které si vytvořily samostatně. Předem připravené balíčky služeb včetně naplánovaných tras využívá pouze 7 % dotázaných. Podle nabízených zájezdů 8 % dotázaných využívá střídavě obě tyto možnosti. Tab. č. 3: Struktura využívání tras podle organizace, která je vytvořila
Trasa
Počet respondentů
Výsledek v %
Vlastní trasy
74
85%
Trasy od jiných subjektů
6
7%
Obě možnosti
7
8%
Celkem
87
100%
Graf č. 3: Struktura využívání tras podle organizace, která je vytvořila
Trasy podle subjektů, které je vytvořily 8% 7%
85%
Vlastní trasy
Trasy od jiných subjektů
Obě možnosti
37
3.3.4 Otázka č. 4: Jaký typ zájezdů preferujete? Čtvrtá otázka se zabývá typem zájezdů, který respondenti při plánování zájezdů preferují. Hvězdicovitý výlet versus etapový. Z výsledků vyplývá, že hvězdicovitý typ zájezdu volí 66 % restpondentů. Jsou to organizace, které plánují akce na dva a více dní. V tomto případě je ubytování zajištěné na jednom místě, kterého působí jako základna, z níž se každý den skupina vypravuje na výlety do okolí. Etapový typ připadá lákavější 34 % dotázaných. V případě vícedenních zájezdů je každý, nebo každý druhý den ubytování zajištěné na jiném místě. Tento typ je vhodnější pro větší oblasti, kde tento typ zájezdu umožňuje navštívení více památek. V případě jednodenních výletů lze etapový typ aplikovat jako postupné návštěvy památek v jeden den. V tomto případě není využíváno žádné ubytování. Tento typ výletů je vhodný pro jednodenní školní výlety. Tab. č. 4: Stuktura zájezdů podle jejich typu
Typ výletu/zájezdu
Počet respondentů
Výsledek v %
Hvězdicovitý
60
66%
Etapový
31
34%
Celkem
91
100%
Graf. č. 4: Stuktura zájezdů podle jejich typu
Typ výletů nebo zájezdů 34%
66%
Hvězdicovitý
Etapový
38
3.3.5 Otázka č. 5: Na kolik dní zájezdy plánujete? Pátá otázka řeší délku pobytu. Odpovědi závisí na finančích možnostech škol a také na interních pravidlech. Z grafu vyplývá že 78 % respondentů preferuje pouze jednodenní, popř, i dvoudenní výlety. Mezi tyto organizace patří především mateřské a základní školy. 18% dotázaných, zpravidla se jedná o základní a střední školy, plánují svoje výlety na tři až čtyři dny. Pouhé jedno procento dotázaných plánuje týdenní i delší pobyty. Tab. č. 5: Počet dní, na které se vyjíždí na zájezdy. Počet dní
Počet respondentů
Výsledek v %
1 - 2 dny
71
78%
3 - 4 dny
16
18%
5 - 6 dní
3
3%
7 a více dní
1
1%
Celkem
91
100%
Graf. č. 5: Počet dní, na které se vyjíždí na zájezdy.
Doba, na kterou se plánují výlety a zájezdy 1% 3% 18%
78%
1 - 2 dny
3 - 4 dny
5 - 6 dní
7 a více dní
39
3.3.6 Otázka č. 6: Které památky jsou pro Vás při plánování zájezdů rozhodující? Předposlední otázka je zaměřená na památky, které jsou pro respondenty při výběru tras důležité. Zde se zaměřují na jednotlivé kulturní, technické nebo přírodní památky. Nebo jestli je pro ně zajímavější trasa s kombinací předchozích atraktivit. Z výsledků vyplývá, že 82 % respondentů upředňosňuje kombinaci kulturních, přírodních i technických památek. Pro 7 % organizací jsou důležité čistě přírodní nebo pouze technické památky, např. v závislosti na odbornosti středních škol. Pouze 4% dotázaných si za hlavní cíle svých výletů bere kulturní památky a atraktivity. Tab. č. 6: Památky, které jsou při plánování tras pro respondenty rozhodující Druh památek
Počet respondentů
Výsledek v %
Kulturní
4
5%
Technické
6
7%
Přírodní
6
7%
Kombinace předchozích
71
82%
Celkem
87
100%
Graf. č. 6: Památky, které jsou při plánování tras pro respondenty rozhodující
Druhy atraktivit podle důležitosti 7%
4%
7%
82%
Kulturní
Technické
Přírodní
Kombinace
40
3.3.7 Otázka č. 7: Jaký druh ubytovacího zařízení volíte nejčastěji? Cílem poslední otázky bylo zjistit jaký druh ubytovacího zařízení je pro zvolené trasy a organizace nejvhodnější. Nejpočetněji bylo v průzkumu zmiňováno ubytování v kempech, a to v 34 % případech. Na druhém místě s 28 % se umístily ubytovny, které spolu s kempy tvoří finančně dostupnější druh ubytování, zejména pro žáky a studenty škol. Hotely a penziony 17 %, zastupují ubytování v zařízeních vyšších cenových kategoriích. Odpověď jiný druh volily zejména ty organizace, které jezdí pouze na jednodenní výlety a výlet mají bez ubytování, další možnosti zahrnovaly ubytování v partnerských organizacích - výchovných ústavech, v místě bydliště nebo na školních internátech. Tab. č. 7: Druhy nejčastěji využívaných ubytovacích zařízení
Druh ubytovacího zařízení
Počet respondentů
Výsledek v %
Hotely, penziony
16
17%
Ubytovny
27
28%
Kempy (chaty, stany)
33
34%
Jiný druh
20
21%
Celkem
96
100%
Graf č. 7: Druhy nejčastěji využívaných ubytovacích zařízení Druhy ubytovacího zařízení 28%
17%
21% 34%
Hotely, penziony
Ubytovny
Kempy
Jiný druh
41
3.4 Shrnutí dotazníkového šetření Z předložených výsledků vyplývá, že dotazník vyplnilo 87 organizací, z nichž pouhých 5 % tvořily cestovní kanceláře a agentury. 95 % dotazníků tedy zodpověděli ředitelé mateřských, základních a středních škol. Oblast mikroregiionů Velkomeziříčsko-Bítešsko a Náměšťsko považuje za atraktivní pouze 36 % dotázaných, z tohoto důvodu také do této oblasti realizují zájezdy a výlety. Zpravidla se jedná o školské instituce a to z okolních okresů Třebíč, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou. Naopak pro školy v okrese Kutná Hora, Tábor nebo České Budějovice je oblast příliš vzdálená a tutíž pro jednodenní výlety nevhodná. Otázkou číslo tři jsem zjišťovala, zda by organizace využívaly trasy, které pro ně připravil jiný subjekt. Pro cestovní agentury je tato varianta samozřejmostí, protože ve smyslu zákona č. 159/1999 Sb. nesmí vytvářet zájezdy vlastní. 85 % dotázaných z řad škol i cestovních kanceláří si raději vytváří trasy vlastní, v závislosti na potřebách účastníků. Pouze 7 % dotázaných využívá obě tyto možnosti. Z dotazníku jasně vyplývá, že pro vícedenní výlety či zájezdy je nejvhodnější a nejvyhledávanější typ zájezdy hvězdicovitý. V tomto případě je patrně rozhodujícím faktorem rozhlost navštíveného území, stejně jako méně komplikací se stěhováním z jednoho ubytovacího zařízení do jiného. Mezi respondenty převažují školy, proto je zřejmé že jednodenní až dvoudenní výlety jsou
těmito
organizacemi
nejvíce
využívány.
A
to
z
důvodu
finančních
i jiných. Otázka číslo šest mě svým výsledkem nepřekvapila. Většina organizací preferuje kombinaci více druhu památek, z důvodu pestrosti navštívených atraktivit. Cílené zaměření na konkrétní kulturní, technické či přírodní památky je ovlivněno odborným zaměřením střední školy. Poslední otázka přinesla informaci o nejčastěji využívaném ubytovacím zařízením. Na prvních místech jsou zařízení nižších cenových kategoriích jako ubytovny a kempy. Hotely a penziony jsou využívány pouze 16 % dotázaných. 21% respondentů, především mateřské školy, ubytování vůbec při výletech nevyužívají.
42
4 Turistické trasy Cílem čtvrté kapitoly bakalářské práce je naplánovat turistické trasy, v závislosti na zjištěných výsledních z dotazníkového šetření. Mohou být využívány pracovníky cestovního ruchu, jako jsou zaměstnanci cestovních kanceláří a agentru či pracovníci informačních center. Dále také mateřskými, základními nebo středními školami. Trasy jsem plánovala do dvou oblastí, a to do širšího okolí měst Velké Meziříčí a Náměšť nad Oslavou. Základní trasa je připravena přibližně na čtyři dny. Ale je možné ji modifikovat pro potřeby školních výletů na jeden až dva dny.
4.1 Velkomeziříčská trasa Poznávací zájezd v oblasti mikroregionu Velké Meziříčí a Velká Bíteš je zaměřené na kulturní, ale také přírodní památky. Ubytování lze zajistiv ve dvou typech zařízení podle finančních možností účastníků zájezdu. Levnější varianta, vhodná spíše pro školní skupiny nebo turisty, je zajištěna v rekreačních objektech. Tato ubytovací zařízení jsou přispůsobena pro pobyty dětí jako jsou školní výlety, školy v přírodě, sportovní kurzy nebo letní tábory. [42, 43] •
Rekreační středisko Křižanov
•
Rekreační středisko Meziříčko
•
Rekrační středisko Záseka
•
Rekreační středisko Zahradiště
Pro dospělé a náročnější klientelu bych doporučovala ubytování v hotelu Amerika nedaleko nájezdu na dálnici D1 ve Velkém Meziřící. Hotel nabízí 65 stálých lůžek s možností sedmi přístýlek. Vybavení každého pokoje zahrnuje WC, sprchový kout či televizi. V těsné blízkosti hotelu se nachází dětské hřiště a rybník, kde je možnost užít si rekreačního rybolovu.[12]
43
4.1.1 Poznávací zájezd
4.1.1.1 Nový Telečkov, Baliny a Velké Meziříčí Trasa po památkách Velkého Meziříčí a okolí začíná v obci Nový Telečkov. Tato obec je výchozím bodem, odkud se dostaneme na nedalekou rozhlednu Rubačka. Z Nového Telečkova se vydáme po silnici směr Oslavička. Po pravé i levé straně budeme míjet několik budov, ale pokračujeme dál. Za mírnou zatáčkou již najdeme lesní cestičku, která nás zavede ze silnice na turisticky známkované místo s rozhlednou Rubačka. Stejnou cestou se vrátíme na silnici, kde si nás vyzvedne autobus. Přistavěný autobus nás zavéze do obce Baliny, která leží nedaleko rozhledny. Přímo uprostřed obce se napojíme na modrou turistickou trasu, která vede podél řeky Balinky přes přírodní park Balinské údolí do Velkého Meziříčí, kde na nás čekají nejrůznější kulturní památky. Značená turistická trasa měří přibližně 6 km a zavede nás do centra Velkého Meziříčí. Zámek a muzeum bude první místo, které ve městě navštívíme. Tento objekt nabízí, jak ukázku ze zámeckých salonů, tak expozici regionálního muzea. K vidění je zde oddělení pozemních komunikací s modely mostů. V období května a října lze zámek navštívit pouze o víkendech. Od června do září je zámek otevřený od úterý do neděle. Na Náměstí se nachází farní kostel sv. Mikuláše, který je vystavěn v gotickém slohu. První zmínka o něm pochází z roku 1317. V kostele můžeme obdivovat několik oltářů - hlavní otář, oltář sv. Anny, oltář Panny Marie Lurdské a barokní oltář sv. Jana Nepomuckého. Před hlavním oltářem je vchod do hrobky pod kostelem. Dále máme v chrámu barokní kazatelnu s dřevořezbami, starou kamennou křtitelnici a knížecí oratoř z roku 1772 nad sakristií. [1, s. 12 - 27] Z původních tří synagog starobylé židovské čtvrti se dochovaly dvě, z nichž goticko-renesanční Stará synagoga je využívána jako výstavní síň muzea. V současné době je Galerie Synagoga bohužel uzavřena. V židovské čtvrti můžeme navštívit dochovalý hřbitov a část typického židovského osídlení s úzkými uličkami a domovními průchody. [24]
44
První den ukončíme přesunem do ubytovacího zařízení. Pro náročnější účastníky zájezdu se může zařídit ubytování v tříhvězdičkovém hotelu Amerika. V případě nižších nároku se lze ubytovat v rekreačním středisku Zahradiště, Záseka, Křižanov nebo Meziříčko.
4.1.1.2 Křižanov, Bory a Mostiště Dopoledne se hned po snídani přesuneme do Křižanova. V obci se nachází několik zajímavých staveb. Mezi ně patří např.: historická budova radnice ze 14. století. V 16. století došlo k přestavbě a vybudování věžičky. Nová fasáda nese křižanovský znak (sedm lomnických per). [14] Další zajímavou budovou, kterou objevíme poblíž Benešova náměstí je Farní kostel sv. Václava. Kostel představuje ukázku historického vývoje jednotlivých architektonických slohů. Původní kostel byl v těchto místech zřejmě postavený v románském slohu pravděpodobně ke konci 11. století. Ve 14. století za pánů zLomnice byl zde na místě románského kostela postaven kostel gotický. Barokní přestavbou v roce 1678 byl vlastně ukončen stavební vývoj kostela. Jen v druhé polovině 19.století byly jeho barokní oltáře nahrazeny pseudogotickými. [15] Mezi další významné stavby patří kaple sv. Barbory, kaple sv. Jana Nepomuckého, Mariánský sloup a také zámek, který je od roku 1960 využívaná jako ústav pro zdravotně postiženou mládež. Kolem zámku je krajinářský park z let 1867 - 1880. Přímo ve městě na ulice Meziříčská se nachází prodejní Galerie Dvorek. Během roku zde probíhají nejrůznější výstavy. Ve stále nabídce galerie výstavuje obrazy, dřevěné plastiky, keramiku, kameny, kovářské a drátenické výrobky či práce ze skla. Téměř vždy si zde můžeme zakoupit nějakou drobnost od výtvarníků z Vysočiny. [16] Po prohlídce Křižanova se autobusem dostaneme do obce Bory, kde můžeme navštívit obecní muzeum v budově Obecního úřadu. Celá expozice je sestavena z darů, které muzeu věnovali občané. První místnosti je zařízena jako veknovská světnička. Ve druhém pokoji jsou technické předměty jako radio-gramofon, televizor, kolovrátek či šicí stroj.
45
Z církevních staveb si v obci můžeme prohlédnou farní kostel sv. Martina v Horních Borech. První zmínka o něm pochází z roku 1348. Součástí filialního kostela sv. Jiljí v Dolních Borech je i hřbitov. Ten je ohraničen mohutnou zdí zakrytou šindelem, která je prolomena barokně upravenou branou.[11] Poslední zastávkou druhého dne bude obec Mostiště nedaleko Velkého Meziříčí. V místě navštívíme filiální kostel sv. Marka, starobylá svatyně z doby románské, která je nejstarším dochovaným chrámem v našem kraji. Pochází z 11. až 12. století a byl původně hradní kaplí. Tvrz, až na nepatrné zbytky základů, zmizela úplně, jen kostelík se dosud tyčí na kopci zvaném Krásná Hora. Kostelík se honosí skládacím oltářem a obrazem sv. Marka. Zachovala se ještě románská křitelnice, je umístěna uvnitř u vchodu kostela. [1, s. 32-35] Z Mostiště se autobusem přesuneme do hotelu, popř.do rekeačního střediska, kde máme zajištěné ubytování.
4.1.1.3 Budišov a Tasov Dopolene po snídani se odebereme do Budišova, kde se nachází zámek. V současné době nabízí k prohlídce zoologický depozitář moravského zemského muzea v Brně. Uvidíme kolekci vycpanin ptáků, savců a ryb, včetně loveckých trofejí z výprav do Afriky, Asie a Kanady. Nejnovější přírůstky pochází ze studijních cest. Po prohlídce si ještě prohlédneme zámecký park se sochařskou výdobou, jež byla dokončena roku 1727 autorem F. G. Skalickým. Z původně 18 „pyramid“, tj. štíhlé čtyřboké jehlany tří rozdílných velikostí“, sochař vytesal skulptury. Práce trvala skoro tři léta. Dochovaly se pouze čtyři a tvoří dominantu budišovského parku. Zámek opustíme a zamíříme do Tasova. Obec je vzdálená přibližne 12 km od Velkého Meziříčí. Ve 12. století byla pravděpodobně založena osada Tasov poblíž hradu. S Tasovem je úzce spjata pohnutá životní dráha spisovatele a básníka Jakuba Demla. Z moderní architektury můžeme připomenout jeho rodný dům, postavený podle projektu B. Fuchse v roce 1921. Pobýval v něm až do své smrti v roce 1961. Návrh domu byl silně ovlivně „národně“ zaměřeným proudem. Šlo o vytvoření specifické české národní architektruy, které mělo být dosaženo tvořivou aplikací lidového stavitelství a umění vůbec. Tato tendence se projevila zejména v plastickém dekoru fasád. [6, s. 70 - 71].
46
Zastavíme se také v Literárním památníku Vysočiny. Památník je věnovaný především místnímu rodákovi. Nachází se zde dokumenty, knihy a nábytek patřící Demlovi. V druhé části se expozice věnuje bohátě historii obce. Od obeceního úřadu se po modré turistické trase vydáme ke zřícenině hradu Dub, která leží na břehu řeky Oslavy. Cesta bude trvat přibližně hodinu a stejnou dobu potrvá i návrat do Tasova. Z obce odjedeme autobusem do Velkého Meziříčí, do hotelu, popř. jihého zařízení, kde máme zajištěné ubytování.
4.1.1.4 Ocmanice, Jinošov a Velká Bíteš Poslední den poznávacího pobytu zahájíme snídaní a odhlášením z hotelu. I se zavazadly se přesuneme do Ocmanic, obce vzdálené přibližně 3 km od Náměště nad Oslavou. Autobus nás vysadí u Ocmanické rozhledny. Byla vybudována v roce 2004. Výhled do okolní krajiny je možný z plošiny, která je ve výšce více než 10 metrů. Po polní cestě se vypravíme k přírodní památce Špilberk. Rozkládá se na území o rozloze 0,40 ha asi 300 m za rybníkem Rathan. K vidění je zde volně kvetoucí koniklec velkokvětý. Po krátké, asi dvě hodině trvající, procházce si nás autobus vyzvedne u městské části Placký Dvůr. Naší další zastávkou bude město Velká Bíteš ležící při nájezdu na dálnici D1. Budeme projíždět přes Náměšť nad Oslavou a Jinošov, kde se nachází empírových letohrádek Schönwald s parkem. Zámeček přístupný není, ale v případě zájmu se můžeme podívat do parku s několika stavbami - Silvanův chrám, Dianin altán či Apollonův chrám. Přímo na Masarykově náměstí navštívíme dům č. 5, kde sídlí městské muzeum. Expozice minerálů a hornin v městském muzeu představuje ukázky typických druhů a skupin, zahrnuje většinu známých lokalit v širším okolí Velké Bíteše a předvádí ukázky z nejnovějších nálezů. Vedle přírodních vzorků jsou vystaveny i kusy v různé míře opracované. Minerály jsou uspořádány do šesti skupin podle podmínek jejich vzniku. [34] Na náměstí se nachází dva kašny, socha sv. Jana Nepomuckého a busta T. G. Masaryka. K návště láká kostel sv. Jana Křtitele. Z patnáctého století je i mohutné opevnění kostela zesílenou dvoupatrovou vstupní věží a pěti baštami se střílnami. Unikátním inventářem jsou čtyři původní zvony. Ke kostelu přiléhá starý hřbitov z roku 1771. [2, s. 7]
47
Na tomto místě končí náš poznávací zájezd po krásách Velkého Meziříčí a jeho okolí. Autobus si nás vyzvedne na Masarykově náměstí a podle potřeby se vydá na dálnici D1 nebo po jiné státní silnici.
4.1.2 Jednodenní školní výlety
4.1.2.1 Velké Meziříčí Velké Meziříří leží u dálnice D1, proto je možné se do města dostat po silnici, ale také po železnici. Trať vede ze Studence do Velkého Mezičíčí a dál do Křižanova, kde se trať napojuje na koridor z Prahy do Brna. Nejvhodnějším dopravním prostředkem bývá objednaný autobus, který není závislý na jízdních řádech a zcela se přizpůsobí potřebám skupiny. Muzeum a zámek Velké Meziříčí dozajisté zaujme skupiny studentů ze záklních i středních škol. Prohlídka zahrnuje zámecké salony, a také oddělení pozemních komunikací s modely mostů. Součástí města je i starobylá židovská čtvrť se synagogou, kde se pořádají různé výstavy. V současné době je Galerie - Synagoga uzavřena, ale věřím, že v budoucnosti bude opět otevřena.
4.1.2.2 Tasov a Budišov Jednodenní výlet zahájíme v Tasově, kde je Literární památník Vysočiny. Studenti si zde mohou oživit svoje literární znalosti o spisovateli Jakubovi Demlovi a také se dozvědí něco z historie obce. Zajímavá je také procházka ke zřícenine hradu Dub, jež leží na břehu řeky Oslavy. Vede k ní modrá turistická trasa. Procházka netrvá déle jak hodinu, ale zpříjemní návštěku kulturních zajímavostí. Po prohlídce Tasova se skupina přesune pravidelnou autobusovou linkou do Budišova, který leží ve vzdálenosti přibližně 8 km od Tasova. V obci se nachází zámek s ukázkou zoologického depozitáře moravského zemského muzea v Brně. Výlet zakončíme procházkou v zámeckém parku. Z Budišova se vlakem skupina dostane do Velkého Meziříčí a odtud do dalších měst.
48
4.1.2.3 Ocmanice a Velká Bíteš Poslením návrhem na školní výlet je prohlídka přírodní památky Špilberk poblíž Náměště nad Oslavou. V této oblasti se volně vyskytuje koniklec velkokvětý. Odtud se polní cestou vydáme na rozhlednu Ocmanice, odkud je příjemná vyhlídka do okolního kraje. Stejnou cestou se dostaneme do Náměště nad Oslavou. Při dostatku času se můžeme projít centrem města, podívat se na barokní most se sochami nebo navštívit zámek. Cílem výletu je Velká Bíteš, kam se dostaneme pravidelnou linkou z místního autobusového nádraží v Náměšti nad Oslavou. Autobus zastavuje také u kamenného mostu nebo zámku. Za návštěju jistě stojí mineralogické a geologické muzeum nebo opevněný kostel z 15. století. Autobusem se z Velké Bítešš dostaneme zpět do Náměště nad Oslavou a odtud dál vlakem směr Brno nebo Jihlava.
49
4.2 Náměšťská trasa V okolí Náměště nad Oslavou během čtyř dnů navštívíme různé památky. Atraktivity jsou přírodní, kulturní i technické. Ubytování bude zajištěno na jednom místě, tzn. zájezd bude hvězdicového typu. Na konci prvního dne se ubytujeme, druhý a třetí den budeme vyjíždet a také se do ubytovacího zařízení vracet. A poslední den se ráno odhlásíme a po prohldíce poslední atkraktivity nás autobus odveze do místa, odkud jsme první den vyjeli. Pro náročnější klientelu je možné zajistit ubytování ve Sport-V-hotelu Vysočina. Tento hotel zajišťuje komplexní služby. Pro ubytování slouží elegantně zařízené pokoje s vlastními koupelnami a WC, telefonem, televizí i možností připojit se k internetu. Součástí Sport hotelu je rozsáhlé zázemí pro sportovní aktivity: krytý plavecký bazén, sportovní hala s tenisovými kurty, sauna, whirlpool, squash, bowling, fitness centrum, spinning, kulečníková herna, půjčovna horských kol, horolezecká stěna a lanové centrum, pro zájemce je možné zajistit projížďky na koních. [46] Pro potřeby mateřských, základních i středních škol budou patrně vhodnější turistické ubytovny či kemp, které poskytují pouze základní ubytovací služby. Jejich velkou výhodou je cenová dostupnost. Tento druh ubytování poskytují: •
Ubytovna TJ v Náměšti nad Oslavou
•
Ubytovna Kralice nad Oslavou
•
Ubytovna Sokol - Vícenice u Náměště.
•
Turistická základna Jedov
•
Turistická základna Naloučany
•
Autokemp Hartvíkovice
50
4.2.1 Poznávací zájezd
4.2.1.1 Kralice nad Oslavou a Náměšť nad Oslavou Celý zájezd je plánovaný na letní měsíce hlavní sezony, tzn. červenec a srpen. V tomto období je největší šance navštívit většinu památek denně mimo pondělí, kdy je zavřeno. Zájezd zahájíme návštěvou památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou. Památník je přístupný celoročně, každý den mimo pondělí. Je umístěn v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 - 1620 působila tajná bratrská tiskárna známá především šestidílnou tzv. Biblí kralickou. Tiskly se zde knihy náboženského charakteru i světská díla a učebnice. Expozice je věnovaná dílu tiskárny a J. A. Komenskému v kontextu soudobé Moravy. [9, s. 141] Z Kralic nad Oslavou se dostaneme příjemnou procházkou přes přírodní památku Náměšťská obora až k zámeckému areálu v Náměšti nad Oslavou. Od památníku se vydáme po silnici směrem na Otradice. Hned druhá odbočka doleva nás zavede po zpevněné cestě do areálu obory. Po vyasfaltovaných cestičkách budeme procházet kolem letohrádku, zámečku Lusthaus až k zámku. Při troše štěstí v oboře možná zahlédneme daňky, zajíce nebo bažanty Obora volně navazuje na zámecký park. V Náměšti nad Oslavou, je možné navštívit hned několik historických památek. Začneme prohlídkou zámku, která nám zabere přibližně jednu hodinu. Na zámku je v současné době pouze jedna prohlídková trasa zaměřená na závěsné koberce od 1. poloviny 16. století až do 1. poloviny 19. století. Interiér je doplněn dobových nábytkem a obrazy. Součástí prohlídky je v letošním roce expozice o elektrifikaci zámku. Při cestě ze zámku půjdeme cestou dolů do města. Přes barokní most s dvaceti sochami, který připomíná malý Karlův most, se dostaneme na Masarykovo náměstí, kde můžeme navštívit městské muzeum na Staré radnici nabízející dvě stále expozice. Ateliér náměšťského fotografa Ondřeje Knolla představuje fotografické vybavení z počátku minulého století včetně profesionálních fotografií ze staré Náměště a okolí. Papírníkova tiskárna je zařízená jako tiskařská dílna. Součástí expozice jsou tiskařské stroje a zařízení, staré tisky z místní tiskárny a sbírka novoročenek od Jiřího Papírníka.
51
Další zajímavostí, která jistě stojí za návštěvu, je Kaple sv. Anny v areálu bývalého Špitálku nedaleko radnice. Základní kámen ke stavbě Špitálku byl položen 7. května 1743 a o dva roky později došlo k vysvěcení kaple. O několik desítek metrů dál se nachází Hrobka Haugwitzů. Návštěva těchto dvou architektonických atraktivit je možná po předchozí telefonické domluvě. V Náměšti tedy zakončíme náš první den, neboť cestování a vstřebání nových poznatků bylo již dost. Z města se dosteneme přistavěným autobusem, který nás dopraví do ubytovacího zařízení. Podle náročnosti klientely buď do Sport-V-hotelu v Hrotovicích nebo na turistickou ubytovnu či do kempu.
4.2.1.2 Sedlec Dopoledne po snídani se přesuneme do obce Sedlec, která se nachází přibližne ve vzdálenosti 10 kilometrů od Náměště. Po předchozí domluvě je zde možné navštívit 22. základnu letectva. V rámci exkurze letecké základny si mohou návštěvníci prohlédnout jednotlivá pracoviště a leteckou techniku, provozovanou na základně. Exkurze se provádějí vždy ve všední dny, a to od pondělí do čtvrtka v dopoledních hodinách. [10] Poté se můžeme vydat ulicí naproti restauraci u hlavní silnice ven z obce. Procházet budeme kolem kostela sv. Anny směrem na východ. Na konci vesnice mineme kříž a pokračujeme po zpevněné cestě, která nás zavede až na značenou zelenou turistickou trasu. Po té budeme pokračovat, až se dostaneme k zřícenině Sedleckého hradu poblíž břehu řeky Oslavy. V případě zájmu o turistiku můžeme pokračovat dál po zelené trase. Po cestě je několik míst rozhledu jako Holý kopec nebo altán Gloriet. Po zelené se dostaneme až na Vlčí kopec, kde se nachází lovecký zámeček. Na hlavní silnici, kde na nás bude čekat autokar, se dostaneme příjemnou procházkou skrz Haugwitzovu alej. Na tomto místě bych druhý den zájezdu ukončila. Účastníky dopraví přistavěný autobus do hotelu nebo jiného ubytovacího zařízení, kde je možná volná zabava dle dispozic daného zařízení.
52
4.2.1.3 Kramolín, Dalešice a Hrotovice Dopoledne nás autobus vyloží v centru obce Kramolín u rozcestníku turistických tras. Toto místo budeme považovat za výchozí bod turistické vycházky na Zelený kopec. Vrchol se nachází ve výšce 491 m n.m. Trasa je dlouhá přibližně 3,5 km po žluté. Cílem je kamenná rozhledna Babylon postavená v roce 1831. Rozhledna je přístupná od května do září, o víkendech a svátních, vždy od 14.00 do 17.00 hodin. Pokud do těchto končin zavítáme např. ve všední den, jsou klíče k vyzvednutí v Kramolíně, dům č. 22. Pro zpříjemnění trasy je možné využít pro přesun z Kramolína do Dalešic lodní dopravu. V hlavní sezoně od 26. června. Do 31. srpna 2011 jezdí denně mimo pondělí. Mimo sezonu to jsou pouze soboty, neděle a státní svátky. Loď vyplouvá v 9.30, 13.00 nebo v 15.30. Pro nás je tedy nejvhodnější vyplout ve 13.00 hodin. Cesta trvá přibližně deset minut, ale v případě zájmu je možné obeplout celou přehradu až do Koněšína, která zabere cca hodinu. Zpět do Dalešic bysme se potom dostali autobusem po státní silnici. Tato obec nabízí hned několik možností. Pro milovíníky techniky by určitě byla zajímavá prohlídka přečerpávací vodní elektrárny. V průběhu dvou hodinové exkurze nás průvodce zavede do provozu a shlédneme film o vodních elektrárnách. Milovníky chmelu dozajista nadchne Dalešický pivovar a muzeum pivovarnictví. Areál je dobře známý díky filmovému zpracování Hrabalových Postřižin. Třetí den zakončíme v Hrotovicích, kde kromě ubytování ve Sport-V-hotelu můžeme navštívit památník F. B Zvěřiny. Zde je expozice ze života a díla akademického malíře Františka Bohumila Zveřiny, zdejšího rodáka (1835 - 1908). Památník je přístupný kdykoliv po telefonické domluvě. Fasádu zámku zdobí sluneční hodiny. V červenci 1994 byly zřízeny na místě, kde již kdysi bývaly - na průčelí zámku mezi okny vpravo nahoře nad branou. Historická podoba hodin není známa, a hodiny byly proto -navrženy jen podle hledisek funkčních a estetických. [49]
53
4.2.1.4 Dukovany a Mohelno Poslední den zahájíme prohlídkou jaderné elektrárny Dukovany ve stejnojmenné obci. Elektárna má moderní informační centrum s nejrůznějšími modely, kde nám zaměstnanci srozumitelným způsobem vysvětlí fungování jaderné elektrárny. Dalším místem, které si můžeme prohlédnou, je zámek. Původní zámeček byl roku 1790 přestavěn na pozdně barokní zámek s klasicistními prvky. Přestavbu provedl stavitel Johann Amon pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu. Dva velké zámecké sály jsou zdobeny freskami významného moravského pozdně barokního malíře Josefa Winterhaltera. Součástí zámeckého areálu je rozsáhlý anglický park s 47 druhy dřevin. Od roku 2010 se ve čtyřech sálech levého křídla zámku nachází expozice Pohádková země Dukovany Vítězlavy Klimtové. V pohádkovém světě je k vidění více než stovka skřítků, čertíků, babiček, vodníků, rusalek, hejkalů a další pohádkové havěti.Tato výstava jistě zaujme všechny bez rozdílu věku, nejen naše nejmenší. [37] Úplně na závěr se přesuneme autobusem do Mohelna. Z obce se můžeme vydat po modré buď přímo na mohelenskou hadcovou step, na tzv. jarní okruh. Jedná se o formaci skalní stepi na hadcových skalách, které se tyčí nad řekou příkře skloněným svahem. Při zpáteční cestě se můžeme zastavit u Mohelenského mlýna. Potom se po modré vracíme zpět směrem k Mohelnu. Pokračovat můžeme po modré až k Senohradskému a Ketkovickému mlýnu. Ještě můžeme odbočit na červenou až dojdeme ke zřícenině hradu Kraví hora. A odtud zpátky na modrou a do Mohelna.
54
4.2.2 Jednodenní školní výlety Pro jednodenní školní výlety jsem naplánovala trasy, které zahrnují návštěvu maximálně dvou památek. Jedná se o úpravu základního zájezdu.
4.2.2.1 Náměšť nad Oslavou a Kralice nad Oslavou Školní skupiny se mohou dostat do Kralic nad Oslavou osobním vlakem po železniční trase Brno-Jihlava. Popřípadě také pravidelnou autobusovou linkou. Z nádraží se pešky přesunou do památníku Bible kralické, kde je pro ně připravená prohlídka. Z Kralic se do Náměště starší děti dostanou pěší procházkou po energetické cykloturistické trase, na kterou se napojí přímo u památníku. Nebo se vydají zpět na vlakové nádraží či zastávku autobusu a přesunou se do Náměště nad Oslavou. Dole ve městě mohou navštívit kapli sv. Anny v areálu Špitálku, hrobku Haugwitzů nebo městské muzeum. Výlet může být zakončen na zámku, kde děti absolvují prohlídku zámku, parku a zadrady.
4.2.2.2 Letecká základna Sedlec a Jaderná elektrárna Dukovany Tento výlet je určený pro odborné, technicky zaměřené střední školy. Pro výlet je vhodné zvolit objednanou dopravu, protože objekty jsou od sebe přibližně 15 km daleko a doprava by byla komplikovaná přestupy. Dopoledne je vhodné navštívit 22. leteckou základnu, protože v odpoledních hodinách exkurze již není možná. Studenti si prohlédnou jednotlivá pracoviště a leteckou techniku provozovanou na základně, např. cvičné, bojové a stíhací letouny, proudové taktické bombardéry, podzvukový bitevní letoun, československý dopravní letoun, lehký vrtulník, transportní - bojový vrtulník a mnoho dalších. Poté se přesuneme do jaderné elektrárny Dukovany. Čtyři bloky Dukovan vyrábějí pětinu veškeré energie spotřebované v ČR. Nejnovějším „pátým blokem“ je fotovoltaická elektrárna. Informační centrum má otevřeno denně od 9.00 do 16.00 hodin, o prázdninách do 17.00. Moderní informační centrum studenty seznámí s fungováním elektrárny a dozví se mnoho zajímavých informací. [45]
55
4.2.2.3 Kramolín a Dalešice Pro organizaci jednodenních výletů pro školy je nejvhodnějším dopravním prostředkem předem objednaný autobus či autokar. Studenti nejsou omezování časy odjezdů a příjezdů na pravidelných linkách. Jako první navštívíme obec Dalešice, kde se nachází pivovar a muzeum pivovarnictví. V současné době je přístupný pouze první prohlídkový okruh ze tří. Jde o muzeum rakousko-uherského pivovarnictví. Prohlídka trvá přibližně 20 - 25 minut. Maximální počet účastníků je 20, proto je nutné se rozdělit do několika menších skupin. Prohlídka by tak zabrala přibližně hodinu, aby se prostřídal celý autobus studentů (autobus má kapacitu cca 40 míst). Exkurze zahrnuje parostrojní výroba piva.Starý pivovarský provoz, místo natáčení slavné„koupající scény“z filmu Postřižiny. Pěšky se po energetické cykloturistické trase dostaneme na zastávku lodní dopravy. Odjez vyhlídkové lodi je v 11:40, jízda do Kramolína trvá pouhých 10 minut. Z přístaviště se vydáme do centra obce k rozcestníku tras. V domě č. 22 si můžeme vyzvednout klíč od rozhledny Babylon. Odtud se vydáme po žluté. 2,3 km dlouha cesta se napojuje na modrou trasu, která nás zavede na Zelený kopec. Zde ve výšce 491 m n.m. stojí kamenná rozhledna z roku 1831. Zpátky do Kramolína můžeme jít stejnou cestou nebo se napojíme na energetickou cyklotrasu a podél silnice se vrátíme zpět do Kramolína, kde na nás bude čekat přistavěný autobus.
56
5 Závěr Podle mého názoru je oblast mikroregionů zajímavá nejen pro místní obyvatele, ale také pro budoucí návštěvníky. Nachází se zde široká škála atraktivit přírodního, kulturního i technického charakteru. Stejně jako pravidelně se opakující sportovní a kulturní akce. V teoretické části jsem se věnovala mikroregionům po faktické stránce. Provedla jsem rozbor nejrůznějších památek v oblasti měst Velké Meziříčí a Náměště nad Oslavou. Následně jsem vybrala nejvýznamnější z nich, které jsou v praktické části zařazené do navržených tras. Čerpala jsem z knižních i internetových zdrojů. V praktické části jsem vytvořila dotazník, který obsahoval sedm otázek. Objektivně jsem se tak dozvěděla, převážně od školních institucí, zda je pro ně zkoumaná oblast atraktivní natolik, aby sem plánovaly a organizovaly výlety či zájezdy. V návaznosti na výsledky dotazování jsem navrhla dva poznávací zájezdy. Ty je možné podle podle potřeby upravovat na kratší výlety. Současná nabídka tras není příliš rozsáhlá, a proto nejsou potenciální návštěvníci dostatečně motivovaní k návštěvě regionu. Využití mé bakalářské práce vidím především na informačních centrech, kde mohou pracovníci cíleně motivovat návštěvníky k výletům do okolí, stejně jako k delším pobytům.
Věřím, že nově připravené trasy budou pro návštěvníky přínosem. Také doufám, že návštěvníci z regionu odnesou příjemný a pestrý zážitek. Vždyť řada památek v této oblasti již má nebo by si zasloužila samostatnou publikaci.
57
Seznam bibliografických citací Tištěné zdroje [1] BURIAN, B., PLICHTA AL. Kostely a kaple farnosti Velkomeziříčské. Tasov: M. R. Junová, 1947. 37 s. [2] MĚSTSKÝ ÚŘAD VELKÁ BÍTEŠ. Velká Bíteš: informační průvodce s mapou. Velká Bíteš: Městský úřad Velká Bíteš, 2001. 36 s. [3] KOTÍK, Jaromír. Velké Meziříří: procházka jedním městem Vysočiny. Velké Meziříčí: MěNV, 1967. 122 s. [4] PIŠÍN, Libor. Velké Meziříčí. Velké Meziříčí: Městský národní výbor, 1975. 81 s. ISBN 59-304-74 [5] PLICHTA, Alois, NĚMEČEK, Vladimír, ROSSI Adolf. Za uměním Vysočiny: Baroko na Budišovsku a Tasovsku. Třebíč:Arca JiMfa, 1996. 166 s.ISBN 80-85766-81-7 [6] SEDLÁK, Jan. Náměšť nad Oslavou: Státní zámek, město a památky v okolí. 1. vyd. Praha: Olympia, 1973. 96 s. ISBN 27-045-73 [7] STEJSKAL, Karel a kolektiv. Náměšť nad Oslavou: historie a současnost. 1. vyd. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko, 2005. 323 s. ISBN 80-903416-1-6 [8]
MĚKS
Náměšť
nad
Oslavou.
Náměšť
nad
Oslavou.
Náměšť
nad
Oslavou:Mikroregion Náměšťsko, 2009. [9] HOLUB David, ŠÍN, Ladislav, VELIČKA, Vladimír. Turistické PoZnámky:Ročenka volného času 2005. 1.vyd. Rýmařov, 2005.
58
Internetové zdroje [10] 22. letecká základna letectva Náměšť nad Oslavou [online]. Exkurze Dostupné z WWW: http://www.lznamest.army.cz/exkurze.htm [cit. 2011-05-09] [11]
Obec
Bory.
[online].
Církevní
stavby
v
oci.
Dostupné
z
WWW:
http://web.bory.cz/cs/farnost/cirkevni-stavby-v-obci- [cit. 2011-05-12] [12] Hotel Amerika [online]. Ubytování. Dostupné z WWW: http://www.hotelamerika.cz/?pg=ubytovani [cit. 2011-05-12] [13]
Obec
Bory.
[online].
Kostely
Bory.
Dostupné
z
WWW:http://web.bory.cz/cs/farnosti/cirkevni-stavby-v-obci[cit. 20-05-13] [14]
Obec
Křižanov.
[online].
Přehled
památek.
Dostupné
z
WWW:
httú://www.krizanov.cz/historie/stavby-a-pamatky-krizanova[cit. 2011-05-13] [15]
Obec
Křižanov.
[online].
Kostel
sv.
Václava.
Dostupné
z
WWW:
http://www.krizanov.cz/historie/stavby-a-pamatky-krizanova/kostel-sv-vaclava/ [cit. 2011-05-13] [16] Křižanov. [online]. Galerie Dvorek. Dostupné z WWW:http://galerie-dvorek://[cit. 2011-05-13] [17] Obec Tasov. [online]. Literární památník Vysočiny. Dostupné z WWW: http://www.tasov-tr.cz/literarni-pamatnik-vysociny/d-17290/p1=317 [cit. 2011-05-12] [18]
Lodní
doprava
Dalešice.
[online].
Dostupné
z
WWW:http://www.lodnidopravaorlikslapy.cz/dalesice.html[cit.2011-05-09] [19] Město Náměšť nad Oslavou. [online]. Barokní most. Dostupné z WWW: http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005092506 [cit. 2011-05-03] [20] Město Náměšť nad Oslavou. [online]. Hrobka Haugwitzů. Dostupné z WWW: http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005092507 [cit. 2011-05-03] [21]
Město
Náměšť
nad
Oslavou.
[online].
Zámecká
obora.
Dostupné
z
WWW:http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005092508 [cit. 2011-05-03] [22] Město Velké Meziříčí. [online]. Zámek. Dostupné z WWW:http://www.mestovm.cz/ cs/o-meste/vyznamne-objekty/516-zamek[cit.2011-05-03] 59
[23] Město Velké Meziříčí. [online]. Farní koste sv. Mikuláše. Dostupné z WWW: http:// www.mestovm.cz/cs/o-meste/vyznamne-objekty/503-farni-kostel-sv-mikulase[cit. 2011-05-03]. [24] Město Velké Meziříčí. [online]. Galerie Synagoga. Dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/volny-cas-sport-turistika/galerie-synagoga[cit 2011-05-12]. [25] Město Velké Meziříčí. [online]. Ubytování a stravování. Dostupné z WWW:http://www.mestovm.cz/cs/informacni-centrum/3369-ubytovani-a-stravovani [cit. 2011-05-12] [26]
Mikroregion
Náměšťsko.
[online].
Charakteristika.
Dostupné z WWW:
http://www.namestsko.cz/namest/mapa.asp [cit. 2011-05-03] [27] Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko. [online]. Charakteristika. Dostupné z WWW: http://www.mikroregionvmb.cz/mikroregion-vmb.html [cit 2011-05-03] [28] Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko.[online]. Tasov. Dostupné z WWW: http://www.mikroregionvmb.cz/clenske-obce-mikroregionu/obec-tasov.html [cit. 2011-05-09] [29] Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko. [online]. Přírodní park Balinské údolí. Dostupné z WWW:http://www.mikroregionvmb.cz/clenske-obce-mikroregionu/obectasov.html [cit. 2011-05-09]. [30] Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko. [online]. Přírodní park Údolí Bílého potoka. Dostupné z WWW: http://www.mikroregionvmb.cz/dalsi-turisticke-informace.html [cit. 2011-05-03] [31]
Pivovar
Dalešice.
[online].
Prohlídkový
okruh.
Dostupné
z
WWW:
http://www.pivovar-dalesice.cz/historie-pivovaru.php [cit. 2011-05-03] [32] Moravské zemské muzeum. [online]. Památník Bible kralické. Dostupné z WWW: http://www.mzm.cz/mzm/expozice/bible_kralicka.html [cit. 2011-05-03]. [33] Moravské zemské muzeum. [online]. Zámek Budišov. Dostupné z WWW: http://www.mzm.cz/mzm/expozice/zamek_budisov.html [cit. 2011-05-03] [34] Muzeum Velká Bíteš.[online].Dostupné z WWW: http://www.velkabites.cz/cs/zivotve-meste/muzeum/180-stala-expozice [cit. 2011-05-09] 60
[35]
Muzeum
a
zámek
Velké
Meziříčí.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://www.muzeumvm.cz/index.php? option=com_content&task=blogcategory&id=1&Itemid=8 [cit 2011-05-09]. [36]
Obec
Bory.
[online].
Obecní
muzeum.
Dostupné
z
WWW:
z
WWW:
http://www.bory.cz/cs/kultura/obecni-muzeum [cit 2011-05-13]. [37]
Pohádková
země
Dukovany.
[online].
Dostupné
http://www.pohadkovazeme.info/PZ/dukovany/dukovany.htm [cit. 2011-05-11] [38] Obec Hrotovice. [online]. Památník F. B. Zvěřiny. Dostupné z WWW: http://hrotovice.unas.cz/zverina/zverina.htm [cit. 2011-05-12] [39]
Přehrada
Mostiště.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://www.bory.cz/cs/piroda/pehrada-mostit [cit. 2011-05-03] [40] Příroda velkobítešska. [online]. Přírodní památka Olšoveček. Dostupné z WWW: http://www.zsbites.cz/priroda/cz/index.htm [citováno 2011-05-03] [41] Příroda velkobítešska. [online]. Přírodní park Údolí Bílého potoka. Dostupné z WWW: http://www.zsbites.cz/priroda/cz/index.htm [cit. 2011-05-03] [42]
Rekreační
středisko
Zahradiště.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://www.zahradiste.cz/Default.aspx?PageID=3 [cit. 2011-05-09]. [43] Rekreační středisko Záseka. [online]. Dostupné z WWW: http://www.zaseka.cz/ [cit. 2011-05-13]. [44] Rozhledna na vodojemu Rubačka u Velkého Meziříčí. [online]. Dostupné z WWW: http://rozhledny.webzdarma.cz/ [cit. 2011-05-09] [45]
Skuina
ČEZ.
[online].
IC
Jadrná
elektrárna
Dukovany.
Dostupné
z
WWW:http://web.rekreacnistrediska.cz/ceny.html[cit.2011-05-09] [46] Sport-V-Hotel Hrotovice. [online]. Dostupné z WWW: http://www.hotelhrotovice.cz/ [cit. 2011-05-03] [47]
Vodní
elektrárna
Dalešice.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://www.dalesickaprehrada.cz/vodni-elektrarna-dalesice/ [cit. 2011-05-12]
61
[48]
Zámek
Dukovany.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://www.obecdukovany.cz/dukovany-zamek/d-11148/p1=6691 [cit. 2011-05-12]. [49]
Zámek
Hrotovice.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://hrotovice.unas.cz/hodiny/hodiny.htm [cit. 2011-05-03] [50] Zámek Náměšť nad Oslavou. [online]. Historie. Dostupné z WWW: http://www.zamek-namest.cz/historie/ [cit. 2011-05-03] [51] Město Velké Meziříčí. [online]. Budova bývalého luteránského gymnázia. Dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/vyznamne-objekty [cit. 2011-05-13] [52] Zámek Náměšť nad Oslavou. [online]. Ceny vstupného a provozní doba. Dostupné z WWW: http://www.zamek-namest.cz/kontakty-oteviraci-doba-ceny/ [cit. 2011-05-16]. [53] Město Náměšť nad Oslavou. [online]. Otevírací doba muzea. Dostupné z WWW: http://www.namestnosl.cz/view.php?cisloclanku=2005092905 [cit. 2011-05-16]. [54] Rozhledna Babylon. [online]. Otevírací doba muzea. Dostupné z WWW: http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/babylon-u-nameste-nad-oslavou/ [cit.2011-05-16]. [55] Rozhledna Babylon. [online]. Otevírací doba muzea. Dostupné z WWW: http://www.rozhlednyunas.cz/rozhledny/babylon-u-nameste-nad-oslavou/ [cit. 2011-05-16]. [56] Pohádková země Dukovany. [online]. Otevírací doba a vstupné. Dostupné z WWW: http://www.pohadkovazeme.info/PZ/dukovany/dukovany.htm[cit. 2011-05-16]. [57] Památník Bible kralické.[online].Vstupné. Dostupné z WWW: http://www.mzm.cz/ mzm/ostatni/vstupne.html#pamatnik_bible_kralicke[cit.2011-05-16]. [58] Památník Bible kralické. [online]. Otevírací doba. Dostupné z WWW: http://www.mzm.cz/mzm/ostatni/oteviraci_doba.html#bible_kralicka[cit. 2011-05-16]. [59] Muzeum Velká Bíteš [online]. Otevírací doba a vsupné. Dostupné z WWW: http://www.velkabites.cz/cs/zivot-ve-meste/muzeum[cit. 2011-05-16]. [60]
Zámek
Budišov
[online].
Vsupné.
Dostupné
z
WWW:http://www.mzm.cz/mzm/ostatni/vstupne.html#zamek_budisov[cit.2011-05-16]
62
[61]
Zámek
Budišov
[online].
Otevírací
doba.
Dostupné
z
WWW:http://www.mzm.cz/mzm/ostatni/oteviraci_doba.html#zamek_budisov[cit. 201105-16] [62] Historie Velkého Meziříčí. [online]. Dostupné z WWW:http://www.mestovm.cz/cs/ o-meste/historie/19-stoleti[cit. 2011-05-17] [63] Jiří Marek. [online]. Dostupné z WWW:http://www2.brno.cz/index.php? nav01=7816&nav02=15031&nav03=15066&nav04=15067[cit. 2011-05-17] [64] Josef Klimeš. [online]. Dostupné z WWW: http://www.vetrelciavolavky.cz/sochari/ josef-klimes[cit. 2011-05-17] [65] Alexandr Jelínek. [online]. Dostupné z WWW: http://www.mestovm.cz/cs/o-meste/ vyznamne-objekty/511-sochy-ve-meste[cit. 2011-05-17] [66] Alexandr Jelínek. [online]. Dostupné z WWW: http://www.npu.cz/baroknisocha/vsechna-dila-a-mista/vypis/detail/267/[cit. 2011-05-17] [67]
Stanislav
Vodička.
[online].
Dostupné
z
WWW:
http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=896[cit. 2011-05-17] [68]
Kostel
sv.
Klimenta.
[online].
Dostupné
z
WWW:
Dostupné
z
WWW:
http://www.jasenice.cz/kostel.php[cit. 2011-05-17] [69]
Kostel
v
Budišově.
[online].
http://www.oubudisov.cz/farnost/kostel.html[cit. 2011-05-17]
63
Seznam ilustrací Graf č. 1:Struktura respondentů podle typu organizace Graf č. 2: Přehled kladných a záporných odpovědí na otázku č. 2 Graf č. 3: Struktura využívání tras podle organizace, která je vytvořila Graf. č. 4: Stuktura výlety/zájezdů podle jejich typu Graf. č. 5: Počet dní, na které se vyjížní na výlety/zájezdy. Graf. č. 6: Památky, které jsou při plánování tras pro respondenty rozhodující Graf č. 7: Druhy nejčastěji využívaných ubytovacích zařízení
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Struktura respondentů podle typu organizace Tabulka č. 2: Přehled kladných a záporných odpovědí na otázku č. 2 Tabulka č. 3: Struktura využívání tras podle organizace, která je vytvořila Tabulka č. 4: Stuktura výletů/zájezdů podle jejich typu Tabulka č. 5: Počet dní, na které se vyjíždí na výlety/zájezdy Tabulka č. 6: Památky, které jsou při plánování tras pro respondenty rozhodující Tabulka č. 7: Druhy nejčastěji využívaných ubytovacích zařízení Tabulka č. 8: Otevírací doba zámku v Náměšti nad Oslavou Tabulka č. 9: Otevírací doba městského muzea v Náměšti nad Oslavou Tabulka č. 10: Otevírací doba rohledny Babylon Tabulka č. 11: Provozní doba lodní dopravy na přehradě Dalešice Tabulka č. 12: Otevírací doba muzea v Dalešicích
64
Tabulka č. 13: Otevírací doba informačního centra v Jaderné elektrárně v Dukovanech Tabulka č. 14: Otevírací doba Pohádkové země Dukovany Tabulka č. 15: Otevírací doba Památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou Tabulka č. 16: Otevírací doba Městského muzea ve Velké Bíteši Tabulka č. 17: Otevírací doba na Zámku Budišov Tabulka č. 18: Ceník vstupného na zámku v Náměšti nad Oslavou Tabulka č. 19: Ceník jízdného na Dalešické přehradě Tabulka č. 20: Ceník pivovarnického muzea v Dalešicích Tabulka č. 21: Ceník vstupného Pohádkové země Dukovany Tabulka č. 22: Ceník vstupnéhoPamátníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou Tabulka č. 23 Ceník vstupného Městského muzea ve Velké Bíteši Tabulka č. 24: Ceník vstupnéhoZámku Budišov
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Otevírací doby památek Příloha č. 3: Ceníky vstupného na památky
65
Přílohy Příloha č. 1: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Dana Jakešová a jsem studentkou 4. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, obor cestovní ruch. Tímto způsobem se na Vás obracím s prosbou o vyplnění dotazníku, který využiji pro výzkum v rámci mé bakalářské práce. Tento dotazník je anonymní. Vaše odpovědi budou využity pouze pro studijní potřeby za účelem zpracování mé bakalářské práce na téma Velkomeziříčsko a Náměšťsko příprava nových turistických tras pro potřeby cestovního ruchu, ale také pro školy a zájemce o přírodu a památky. Přibližná doba vyplnění dotazníku je nejvýše 2 minuty. U každé otázky vyberte pouze jednu odpověď. Předem Vám děkuji za vyplnění. S pozdravem Dana Jakešová 1) Vyberte k jakému typu organizace patříte: a) cestovní kancelář nebo cestovní agentura b) mateřská, základní nebo střední škola 2) Realizujete výlety/ zájezdy do oblasti Velkého Meziříčí a Náměště nad Oslavou? a) ano b) ne 3)Při organizaci výletů/zájezdů využíváte: a) vlastní naplánované trasy b) trasy vytvořené jinými subjekty c) obě možnosti
66
4) Jaký typ těchto výletů/ zájezdů preferujete? a) hvězdicovitý typ (ubytování na jednom místě, různé výlety do okolí) b) etapový typ (každý, nebo každý druhý den ubytování na jiném místě, navštívíte více památek) 5) Výlety plánujete na: a) 1- 2 dny b) 3 - 4 dny c) 5 -6 dní d) týden a více 6) Při plánování výletu/ zájezdu jsou pro Vás rozhodující: a) kulturní památky (př. Zámek Náměšť nad Oslavou, muzeum a zámek Velké Meziříčí) b) technické památky (př. Jaderná elektrárna Dukovany, Vodní elektrárna Dalešice) c) přírodní památky (př. Mohelenská hadcová step, zámecká obora) d) kombinace kulturních, technických a přírodních památek 7) Zvolte nejčastěji využívaný druh ubytovacího zařízení: a) hotely, penziony b) ubytovny c) kempy (ubytování v chatách, stanech) d) jiný druh......................uveďte:........................................................................................
67
Příloha č. 2: Otevírací doby památek Tab. č. 8: Otevírací doba zámku v Náměšti nad Oslavou [52]
Duben a říjen
Soboty, neděle, svátky
09.00 - 16.00
Květen, červen, září
Denně mimo pondělí
09.00 - 17. 00
Červenec a srpen
Denně mimo pondělí
09. 00 - 18.00
Tab. č. 9: Otevírací doba městského muzea v Náměšti nad Oslavou [53]
Pondělí - pátek
09.00 - 16.00
Sobota
09.00 - 11.00
Neděle
14.00 - 16.00
Tab. č. 10: Otevírací doba rohledny Babylon [54]
Květen - září
Soboty, neděle, svátky
Říjen - duben
13.00 - 17.00
Zavřeno
Tab. č. 11: Provozní doba lodní dopravy na přehradě Dalešice [18]
Kramolín
09.30
13.00
15.30
Dalešice
09.40
13.10
15.40
Hartvíkovice
10.00
13.30
16.00
Třesov
10.10
13.40
16.10
Koněšín - konečná
10.35
14.05
16.35
Duben, květen, září, říjen
Denně
13.00
Červen, červenec, srpen
Denně
10.00 - 17.00
Leden, únor, březen, listopad, prosinec
Denně
13.00
Tab. č. 12: Otevírací doba muzea v Dalešicích [31]
68
Tab. č. 13: Otevírací doba informačního centra v Jaderné elektrárně v Dukovanech [45]
Pondělí - pátek
09.00 - 16.00
Sobota - neděle
09.00 - 16.00
IC je z technických důvodů každé první pondělí v měsíci zavřeno.
Tab. č. 14: Otevírací doba Pohádkové země Dukovany [56]
Leden - duben
Soboty, neděle, svátky
10.00 - 17.00
Duben - září
Denně mimo pondělí
10.00 - 17.00
Říjen - prosinec
Soboty, neděle, svátky
10.00 - 17.00
Tab. č. 15: Otevírací doba Památníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou [58]
Duben - září
Denně mimo pondělí
08.00 - 16.00
Březen, říjen, listopad
Denně mimo pondělí
08.00 - 15.00
Prosinec, leden, únor
Denně mimo pondělí
09.00 - 13.00
Tab. č. 16: Otevírací doba Městského muzea ve Velké Bíteši [59]
Květen - září
Denně mimo pondělí
Říjen - duben
08.00 - 12.00; 14.00 - 16.00 Zavřeno
Tab. č. 17: Otevírací doba na Zámku Budišov [61]
Duben a říjen Květen - září
Pouze na objednávku Středa - pátek
08.00 - 12.00
Sobota - neděle
09.00 - 11.00; 14.00 - 16.00
69
Příloha č. 3 Ceníky vstupného na památky
Tab. č. 18: Ceník vstupného na zámku v Náměšti nad Oslavou [52]
Plné
90,00 Kč
Snížené I
60,00 Kč
Školní mládež, studenti, senioři, invalidé
Snížené II
20,00 Kč
Organizované skupiny předškolní mládeže
Rodinné
250,00 Kč
2 dospělí a max. 3 děti do 15 let
Tab. č. 19: Ceník jízdného na Dalešické přehradě [18]
Kramolín
Dalešice
Hartvíkovice
Kramolín
---
20,00 Kč
60,00 Kč
80,00 Kč 100,00 Kč
180
Dalešice
20,00 Kč
---
20,00 Kč
60,00 Kč 100,00 Kč
---
Hartvíkovice
60,00 Kč
40,00 Kč
---
20,00 Kč 60,00 Kč
---
Třesov
80,00 Kč
60,00 Kč
20,00 Kč
---
40,00 Kč
---
Koněšín
100,00 Kč 100,00 Kč
60,00 Kč
40,00 Kč
---
---
Zpáteční
180,00 Kč
---
---
---
---
---
Třesov
Koněšín
Zpáteční
Tab. č. 20: Ceník pivovarnického muzea v Dalešicích [31]
Děti do 6 let
zdarma
Držitel průkazu ZTP/P
zdarma
Děti 6 - 15 let, studenti
30,00 Kč
Ostaní
50,00 Kč
70
Tab. č. 21: Ceník vstupného Pohádkové země Dukovany [56]
Děti
40,00 Kč
Dospělí
60,00 Kč
Rodinné (2 dospělí + 3 děti)
220,00 Kč
Tab. č. 22: Ceník vstupnéhoPamátníku Bible kralické v Kralicích nad Oslavou [57]
Plné
50,00 Kč
Zvýhodněné
25,00 Kč
Rodinné
120,00 Kč
Tab. č. 23 Ceník vstupného Městského muzea ve Velké Bíteši [59]
Děti, studenti
5,00 Kč
Dospělí
10,00 Kč
Tab. č. 24: Ceník vstupnéhoZámku Budišov [60]
Plné
70,00 Kč
Zvýhodněné
35,00 Kč
Rodinné
190,00 Kč
71
