VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Vy t vo ř e ní a ni ma č ní h o p r og r a mu pr o l e t ní s po r t o v ní t á b or v č e t n ě o r g a ni z a č ní h o zajištění Bakalářská práce
Autor: Jakub Dvořák Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2010
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na vytvoření animačního programu pro letní sportovní tábor včetně organizačního zajištění. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá postupně záţitkovou pedagogikou, volnočasovými aktivitami, teambuildingem, rekreačními a pohybovými aktivitami, animačními programy, sportovními hrami a florbalem. Praktická část popisuje skutečný, vyzkoušený program letního tábora pro 40 dětí, který se uskutečnil v roce 2009. Jednotlivé aktivity jsou podrobně popsány a zhodnoceny autorem. Je zde také uvedena částečná kalkulace a pohled na finanční stránku tábora. Součástí práce je také výzkum, který hodnotí kvalitu a náplň letního tábora z pohledu odborné veřejnosti. V samém závěru nalezneme konečnou nabídku produktu letního tábora s drobnými změnami.
Klíčová slova Animační program, letní sportovní tábor, florbal
Annotation The thesis is focused on creation of an animation programme for a summer children camp including organization service. It is divided into two parts: the theoretical and the practical ones. The theoretical part deals with experience pedagogy, leisure time activities, teambuilding, recreation and movement activities, animation programmes, sport games and floorball. The practical part describes a real and approved programme of summer camp for 40 children which was held in 2009. All the activities are described in detail and critically reviewed by the author. Cost calculation is included, as well as the budget and financial aspects of the event. The other part of the work represents the research of the quality and the content of this summer camp from the point of view of some experts in this field. The final product of the work brings the definite offer of the camp which includes some small changes inspired by the results of the research.
Key words Animation programme, summer children camp, floorball
Na tomto místě bych chtěl poděkovat především vedoucímu mé bakalářské práce PaedDr. Emanuelu Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady. Děkuji mu za veškerou pomoc a čas při tvoření této práce. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, která mi umoţnila studium na vysoké škole a také mě po celou dobu podporovala. Chtěl bych zde také poděkovat své přítelkyni za velkou podporu, dále pak přátelům, kteří mi pomáhali testovat animační programy v rámci letního tábora a v neposlední řadě bych také rád poděkoval všem pracovníkům různých DDM, kteří mi pomáhali s mým výzkumem.
Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ......................................................................................................................7
2
Teoretická část......................................................................................................7 2.1 Volnočasové aktivity .......................................................................................8 2.2 Teambuildingové aktivity .............................................................................. 10 2.3 Rekreační a pohybové aktivity....................................................................... 11 2.4 Animační programy....................................................................................... 12 2.5 Sportovní hry a vývoj florbalu ....................................................................... 13
3
Praktická část ..................................................................................................... 15 3.1 Před táborem .............................................................................................. 15 3.2 Neděle – 1. den .......................................................................................... 16 3.3 Pondělí – 2. den ......................................................................................... 17 3.4 Úterý – 3. den ............................................................................................ 20 3.5 Středa – 4. den ........................................................................................... 23 3.6 Čtvrtek – 5. den.......................................................................................... 24 3.7 Pátek – 6. den............................................................................................. 28 3.8 Sobota – 7. den........................................................................................... 29 3.9 Neděle – 8. den .......................................................................................... 30 3.10 Pohled na finanční stránku letního tábora ................................................... 31 3.11 Průzkum kvality a ohodnocení tábora odborníky ........................................ 33 3.12 Upravená nabídka programu LT a výsledný produkt .................................. 38
4
Závěr ................................................................................................................... 42
Literatura .................................................................................................................. 43 Přílohy........................................................................................................................ 45 5.1 Stručná pravidla florbalu ............................................................................... 45 5.2 Původní program osmidenního letního tábora ................................................ 46 5.3 Obrazové přílohy........................................................................................... 50 5.4 Přesné znění dotazníku pouţitého při výzkumu ............................................. 57
6
1
Úvod
Toto téma jsem si vybral proto, ţe je mi uţ řadu let velmi blízké. Letními tábory se zabývám jiţ osm let. Nejprve jsem do osmnáctého roku ţivota jezdil jako instruktor, posléze jsem povýšil na vedoucího vlastního oddílu. V roce 2007 jsme se spolu s hlavním vedoucím Martinem Dvořákem odhodlali poprvé udělat vlastní letní tábor. Máme to většinou rozdělené tak, ţe on se stará o technický chod tábora, já zajišťuji právě programovou část. Kdyţ jsem tedy dostal moţnost vybrat si vytvoření animačního programu a jeho programové zabezpečení jako téma mé práce, rozhodl jsem se právě pro něj. Myslím si, ţe dosavadní dva roky se nám vydařily a s touto problematikou určité zkušenosti mám. Ve své práci bych chtěl porovnat teoretickou stránku přípravy a odhady pro vývoj posledního tábora s tím, jak nakonec mé úvahy dopadly. Další část této bakalářské práce je výzkum, jehoţ úkolem bylo zjistit, jak hodnotí mnou naprogramovaný tábor odborníci z jiných domů dětí a mládeţe. Z následné reflexe jiţ proběhnuvšího tábora a z názorů odborníků jsem vytvořil konečnou nabídku produktu.
2 Teoretická část „Současná civilizace je postavena, co se týče volného času, převáţně na komerčním přístupu k zábavě a na pasivitě příjemce zábavy. Záţitkové akce vyţadují aktivitu ze strany účastníka, nutnost něco ze sebe vydat, otevřít se. Protoţe čím víc dáš, tím víc dostaneš. Konzumní zábava je postavena na komerci, na schopnosti producenta vydělat na ní peníze. Záţitkové akce jsou většinou neziskové, jejich primární cíl je jinde, neţ ve vydělávání peněz,“ zhodnotil současné trendy ve vývoji vyuţití volného času Pelánek (2009). S Pelánkem se shoduje i Jirásek (2009): „Mýtem je názor, ţe záţitková pedagogika je jen a pouze byznys. Slova jako „outdoor“ nebo „teambuilding“ se stala synonymem pro dobrý obchod se záţitky. „Dobrý“ v tomto případě znamená moc do toho nedat a za draho to prodat. Nelze jinak, i zde se musím zastat záţitkové pedagogiky a postavit se argumentačně na druhou stranu.“ Jirásek se především obdivně vyjadřuje o práci dobrovolníků, podle jeho slov desítky, či spíše stovky pedagogických amatérů (v onom původním slova smyslu, tedy těch, kteří vykonávají svoji činnost s láskou) kaţdoročně vkládá desítky a stovky hodin svého disponibilního času 7
přípravám a realizacím kurzů pod záštitou mnoha organizací. Stejně jako jeho kolegové zaujímá k adrenalinovým proţitkům odmítavý názor i Váţanský (1994): „Opravdoví pedagogové záţitku se zásadně distancují i od tzv. adrenalinových aktivit, při nichţ se zcela opomíjí kolektivní souhra a veškeré stěţejní momenty, typické pro činnosti spojené se záţitkem.“
2.1 Volnočasové aktivity Úvodem této podkapitoly je nutné přesně specifikovat pojem volný čas. Zajímavý názor na tuto problematiku má výše citovaný Ivo Jirásek. „Nemám rád pojem volný čas. Mám s ním problém. Nikoliv s časem, jenţ je volným nazýván, ale právě s pojmenováním, jeţ se v nás snaţí vzbudit představu, ţe na rozdíl od jiné časovosti máme ve volném čase volno. To je pojetí, které nemohu přijmout,“ ohodnotil pojem volného času Jirásek (2009). Pro tohoto autora je nepřijatelné, ţe po čase pracovním, čase věnovaném hygieně, přepravě z místa na místo a jiných neodkladných důleţitostech by měl teprve přijít na řadu čas volný. Naopak Jirásek horuje pro vnímání času jako disponibilního, jako času, který má dotyčný k dispozici zcela a plně a můţe ho maximálně vyuţít k osobnímu rozvoji. Vnímání času jako faktoru disponibilního má pro autora ještě jednu výhodu. Namísto sugerování volna v podobě trávení hodin u televize, mu jemně naznačuje, ţe by měl své proţívání naplnit něčím důstojnějším a ušlechtilým. Radek Pelánek (2008) hodnotí dnešní svět jako veskrze atomický, plný stále nezávislejších lidí. Právě záţitkové akce a volnočasové aktivity Pelánek vidí jako pestré akce podporující všestranný rozvoj osobnosti a různé pohledy na svět. Záţitková akce ať uţ jakéhokoliv typu poskytuje vytrţení ze stereotypu, zastavení se v průběhu všedních dnů a dává prostor k zamyšlení se nad ţivotem. Základní pojem – hra Jirásek pokládá hru za symbol české záţitkové pedagogiky. Ve hře spatřovali velmi důleţité významy uţ mnozí antropologové, historikové i filosofové, za všechny je nutno zmínit Huizingu, Wittgensteina či Finka. Namísto technologických vymyšleností a strojů na záţitky mohou projekty v rámci záţitkové pedagogiky nabízet úplně nejobyčejnější doteky přírody i druhých lidí. Neumann (1998) zohledňuje hru jako záleţitost, která rekapituluje znovu celý vývoj lidstva. Ve hře prý oţívají činnosti předků, a to v posloupnosti, jak se objevovaly. Některá cvičení v přírodě by podle této 8
teorie mohla připomínat dávný ţivot lidí v drsných přírodních podmínkách. Neumann specifikuje podstatné znaky hry jako: nejistota výsledků, řízenost pravidly, váţnost, zábava, radost, potěšení, dobrovolnost, samoúčelnost, vnitřní nekonečnost, zdánlivost, dvojakost, uzavřenost, dramatičnost a přítomnost. Hru posledně jmenovaný hodnotí ve dvou rolích – jednou jako prostředek, podruhé jako prostor k získávání proţitků a zkušeností. Hlubší smysl cvičení a her v přírodě nalézá Neumann v následujících oblastech: Působí na sféru emociální a psychickou. Dovedou ovlivnit pocity a postoje hráčů. Obohacují je o záţitky. Pomáhají zvyšovat sebedůvěru a sebehodnocení. Přinášejí nové pohledy na vlastní tělesnost, potěšení z vlastní existence. Jsou významným prostředkem rozvíjejícím sociální vztahy. Budují důvěru k ostatním lidem. Učí ohleduplnosti a odpovědnosti. Podporují komunikaci a spolupráci. Rozvíjejí psychomotoriku, tělesné schopnosti a zvyšují tělesnou kondici. Otvírají příleţitosti k získávání proţitku přírody. Pojmem hra se zabývá i Hermochová (2006) ve své knize o teambuildingu. Dle jejího názoru se terminologie mnohokrát liší. „Pokud je pouţito termínu hra, myslíme tím především tu okolnost, ţe nejde o reálnou situaci a ţe problémy, které se v ní vyskytnou, lze vnímat hravě. Není tím tedy myšleno, ţe by šlo pouze o hru jako náplň volného času. Hry jako součást výcviku ve skupinové dynamice mohou poskytnout kaţdému účastníkovi hlubší pohled na sebe sama, na své chování, své reakce i pocity a na reakce ostatních členů skupiny. Proţívaná zkušenost se stává materiálem, se kterým se účastníci učí pracovat, vyuţívat ho a učit se z něho,“ vysvětluje Hermochová pojem hra. Otázku, co udělat pro úspěch hry, výborně vystihuje Jirásek také v předmluvě knihy Zlatý fond her (2002). „Nemám-li hru zabít jejím nevhodným uvedením, nemám-li ze hry učinit jen samoúčelné utrácení času, nýbrţ prostředek k jeho smysluplnému proţívání, mám-li hru vyuţít k cílenému působení na lidi, kteří se mi takřka vydali všanc v očekávání silného herního záţitku, jsem povinen dostatečně dlouhou dobu před vlastním uvedením hry důkladně promyslet její vliv, potenciální rizika, důvody jejího 9
zařazení do programu, cíle, jeţ chci jejím prostřednictvím naplnit,“ vystihuje problematiku přesné definice hry jejím aktivátorem.
2.2
Teambuildingové aktivity
Historie teambuildingu v Česku podle článku z MF Dnes novináře Roberta Sáry (2007) sahá do počátku 90. let minulého století. Tehdy byl záleţitostí především velkých firem z nevýrobního sektoru. Tento trend se pozměnil v minulých letech, kdy začali do kurzů, které mají zlepšit práci zaměstnanců, investovat i menší firmy. Bývalá studentka VŠPJ Kateřina Růţičková ve své bakalářské práci (2009) zmiňuje některé trendy na západě: „Oproti České republice investují některé státy USA do aktivit jako je teambuilding větší mnoţství finančních prostředků. Na některých školách je dokonce součástí povinné výuky, coţ je pro nás naprosto nepředstavitelné. Děti v rámci výuky absolvují teambuildingový program, kde se mohou dále rozvíjet.“ Autorka také připomíná, ţe v tuzemsku jezdí děti na školy v přírodě, coţ jsou v přeneseném slova smyslu také teambuildingy. Alespoň tomu vše nasvědčuje – jsou v přírodě, poznávají spoluţáky a především se rozvíjejí a budují nové vztahy. Zahrádková ve své knize Teambuilding (2005) poukazuje na fakt, ţe ze své podstaty neumíme spolupracovat a musíme se to naučit – kaţdý z nás. To znamená: Být ochoten pracovat na sobě a revidovat některé dosud zaběhané postupy a pravidla, pokud jiţ neslouţí dostatečně. Být ochoten poskytnout a přijmout zpětnou vazbu. Být ochoten opravdu slyšet jiný názor (nikoli pouze poslouchat a přitom neslyšet). Být si vědom co je cíl spolupráce. Respektovat, ţe jsme různí a máme své pravdy. Jako tradičně musíme nejprve přesně vymezit pojem teambuilding. Pionýři svého oboru na našem území Svatoš a Lebeda dbají především na důsledné odlišení teambuildingu a pojmu teamspirit. Mezi odborníky je většinou termín teambuilging vyhrazen programům zaměřeným na cílené, promyšlené a strukturované budování a rozvíjení pracovních týmů a jejich tvůrčího a výkonového potenciálu. Teambuildingové programy jsou tedy určeny konkrétním pracovním skupinám, nejčastěji na startu jejich 10
společného působení nebo v etapě významných změn. „Jejich hlavním smyslem je připomenout principy týmové práce a rozvíjet předpoklady a kvality, které jsou pro efektivitu práce týmu zásadní. Vedou k bliţšímu a hlubšímu poznání členů týmu, podpoře sebedůvěry, budování vzájemné důvěry, rozvoji týmové komunikace, zaujímání optimálních týmových rolí, odhalování přirozených vůdčích osobností a zdokonalování ve vyuţívání technik tvůrčí týmové práce,“ definují pojem Svatoš a Lebeda (2005). Zahrádková (2005) vidí efektivnost především v tom, ţe se jednotliví pracovníci navzájem podporují, podněcují se k efektivní práci a vytvoří skutečně výkonný jednotný organismus. V současné době se dle autorky pod slovem teambuilding míní stále více jakákoliv aktivita, která se děje ve skupině od narozeninové party přes outdoorové kurzy aţ po týmový assessment, ať uţ v týmu, nebo pracovní skupině. Zde se Zahrádková přimlouvá za původní výklad, který obsahuje vědomou a cílenou práci s týmem takovým způsobem, aby skupina byla schopna dobře vyuţívat jedinečnost kaţdého svého člena. „Teambuilding se ve svém původním významu zabýval budováním týmu. Zaměřoval se na rozvoj spolupráce, zvládání náročných situací, efektivní práci a komunikaci v přímém spojení s rozborem a uvědoměním si fungování skupiny s vědomým plánováním změn s cílem zvýšit efektivitu týmu,“ přibliţuje svůj pohled na pojem teambuildingu Zahrádková.
2.3 Rekreační a pohybové aktivity Nejprve je důleţité osvětlit si význam latinského slova rekreace. Emanuel Hurych se o vysvětlení pojmu snaţí v online časopisu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě Studia Turistica, přesněji řečeno v článku „Některé aspekty rekreologie v cestovním ruchu v podmínkách VŠPJ“ z roku 2010. Slovo rekreologie pochází z kombinace latinských slov „creare“ a „re“, po přeloţení vznikne spojení „znovuvytvoření“. Jedná se tedy o znovuobnovení duševních i tělesných sil, k němuţ je zapotřebí především lidská kreativita. Dle autora s tím souvisí i tradiční směšování rekreace s aktivním odpočinkem. Aktivní přístup k obnově výše zmíněných sil můţe být realizován v mnoha formách, z nichţ pouze některé mají typické rysy aktivního odpočinku. Hurych dále zmiňuje značnou destrukci slova „rekreant“, která je daná především identikitem zotavoven ROH, poukázek na lázeňské pobyty v duchu českých filmů z druhé poloviny 20. století jako je například Dovolená s Andělem. „V současném pojetí představuje rekreace všestrannou kultivaci tvořivých sil člověka. Měla by 11
významně přispívat k jeho rozvoji, intelektuálnímu i tělesnému, v duchu antických tradic kalokagathie. Odpočinek je jednou z důleţitých sloţek procesu rekreace, ovšem neméně důleţitou roli hrají i další cíle – zábava, vzdělání,“ shrnul aktuální rekreaci autor. Současná rekreologie má několik podstatných rysů. Hurych je spatřuje v tendenci návratu k přírodě, odklonu od vrcholové a výkonnostní podoby sportu a zvýšení rivalizace a perfekcionismu ve výkonech. Hodaň (2008) hodnotí celý ţivot kaţdého jedince jako více či méně intenzivní soustavné vyčerpávání fyzického, psychického isociálního potenciálu a na něj navazujících degenerativních procesů, souvisejících především s negativními vlivy prostředí, realizovaných činností atd. Re-creare má dle autorových slov zcela opačný charakter, který se projevuje nejen v kompenzačních, ale především v obnovovacích efektech. „Čím více se svojí úrovní člověk dostane nad veškeré poţadavky svého ţivota, tím více sám sebe chrání a tím intenzivnější a kvalitnější můţe být jeho činnost,“ shrnuje své poznatky Hodaň (2008).
Jedním
z prvních autorů, kdo se problémem pohybové rekreace zabýval, byl Teplý (1969). Uváděl, ţe pohybová rekreace je „ zájmová, ve volném čase prováděná tělovýchovná a pohybová činnost za účelem odpočinku, zábavy, udrţování zdraví a tělesné kondice. Tím nevylučujeme, ţe se i v ostatních druzích tělesné výchovy setkáváme s rekreačním vlivem těchto činností v uţším slova smyslu“. Hodaň ve stejné knize hodnotí vnitřní potřebu pohybu jako prokazatelnou především u dětí, u mládeţe (zejména dospívající) však tato spontánnost ustupuje vlastními předpoklady a okolnostmi vyvolaným zájmům, které jsou však stále více (opět díky okolnostem) orientovány do oblastí nepohybových.
2.4 Animační programy Úvodem bych rád zmínil několik vět o původu slova animace. Slova jako „animace“ nebo „animátor“ jsou převzata z románských jazyků. Do češtiny se dle Kaplánka (2009) dostalo
slovo
„animace“ patrně z francouzštiny (animation)
nebo
z italštiny
(animazione). Význam slova se dá dozajista odvodit z latinského výrazu anima (=duše), animovat potom tedy znamená „oduševňovat“. „Chceme-li správně pochopit současné uţití slova animace a jeho místo v pedagogice, musíme se nejprve přenést přes poměrně úzké vymezené hranice mezi jednotlivými prakticky zaměřenými společenskovědními disciplínami, jako je speciální pedagogika, sociální pedagogika, sociální práce a pedagogika volného času. Ve všech těchto oborech se totiţ pracuje s jedincem a se skupinou, všechny tyto obory nějakým způsobem usilují o pomoc člověku při 12
socializaci. A právě slovo animace označuje postupy podporující zapojení jedince ve společenství,“ shrnuje označení animace Kaplánek ve svém článku Animace jako výchovná metoda (2008). Animace je tedy dle autora soubor nedirektivních metod působení na skupinu lidí. Pokud ovšem mluvíme o „působení na lidi“, nemáme tím na mysli nějakou formu manipulace, nýbrţ spíše to, co bychom mohli označit anglickým pojmem „empowerment“. To znamená posílení osobního i skupinového potenciálu, uschopnění k participaci na ţivotě společenství a umoţnění realizace společenských aktivit. Pojem animace volnočasové kultury (Freizeitkulturelle Animation) zavedl uţ v 70. letech minulého století H. Opachowski, chápající animaci jako základní metodu pedagogiky volného času (kommunikative Animation). Právě přívlastek „volnočasověkulturní“ je zde třeba chápat jako označení cíle. Takto pojatá animace má přispět k rozvíjení volnočasové kultury jedinců, tzn. k zralému způsobu vyuţívání volného času jako integrální součásti ţivota.
2.5 Sportovní hry a vývoj florbalu Otázkou vzniku sportovních her se zabývá uţ Choutka (1966) se svým kolektivem. V knize Sportovní hry od zmíněných autorů můţeme i přes její stáří nalézt několik za zmínku stojících myšlenek. Jednotlivé sportovní hry, tak jak je známe dnes, jsou výsledkem dlouhodobého vývoje. Vyvinuly se pravděpodobně z různých pohybových her, soutěţí či závodů kulturně spjatých s mnoha národy světa. Navzájem se ovlivňovaly a prolínaly, a proto je velmi obtíţné vypátrat jejich přesný původ. Většina sportovních her se tedy datuje od vzniku jejich pravidel. Převáţná většina vznikla tedy pravděpodobně v devatenáctém, či na začátku dvacátého století. Rozhodujícím činitelem pro vznik a vývoj her byly materiální podmínky ţivota společnosti. „Tělesná cvičení jsou – jak známo – jevem indiferentním, tj. nejsou přímými nositeli výchovných hodnot. Výchovný účinek se dosahuje prostřednictvím tělesných cvičení hlavně působením pedagoga (trenéra, cvičitele, učitele). Sportovní hry jsou však na rozdíl od ostatních cvičení činností tak vysoce společenskou, ţe je nelze chápat jako prostý soubor nejrůznějších pohybů, které hráči v průběhu hry vykonávají,“ Choutka a kolektiv (1966).
13
Historie světového florbalu Úvodem bych chtěl zmínit několik zajímavostí týkajících se vzniku florbalu, které vystihuje legenda českého florbalu Zdeněk Skruţný (2005) ve své knize Florbal. První zaráţející informací je vznik míčku. Paradoxně ho nevyvinuli florbalisté, ale baseballisté v USA. Plastový děrovaný míček podobných rozměrů pouţívali k tréninku nadhazovači.
Počátky
organizovaného
florbalu
jsou
spojeny
především
se
skandinávskými zeměmi. Ve Švédsku se počátky hry zvané původně innebandy datují na začátek sedmdesátých let, finské salibandy o několik let později. Jiţ od prvních krůčků florbalu udávalo Finsko a především Švédsko směr vývoje. Vlastní cestu si potom našel florbal ve Švýcarsku, kde se mu říká unihockey a dlouhou dobu bylo právě pro Švýcary charakteristické, ţe brankář hrál po vzoru hokeje s hokejkou. Bliţší informace o florbale najdete v příloze mé bakalářské práce. Další vývoj sportu byl poznamenaný především vznikem IFF (International Floorball Federation) v roce 1986 ve Švédské Huskvarně. Dnes má IFF jiţ 32 členů. Historie florbalu v Čechách Nejspíše první setkání s florbalem v České republice se pravděpodobně událo díky výměnnému pobytu studentů VŠE v Praze se studenty helsinské univerzity KY v roce 1984. Patnáctičlenná skupina nejprve odjela do Helsinek, kde jako jeden z bodů bohatého programu byl právě i florbal. Češi byli po hodině hry velmi nadšeni z nového sportu. Za tři měsíce přijeli Finové do Prahy a přivezli jako slavnostní dar právě sadu hokejek na florbal. V tehdejší staré budově ekonomické fakulty se tedy uskutečnil historicky první zápas ve florbale na české půdě mezi Československem a Finskem. Další významný moment byl spjat s ředitelem pobočky švédské cestovní kanceláře v Čechách, Benqtem Holmquistem. Právě on přivezl v roce 1992 první opravdové florbalové mantinely a věnoval je Tatranu Střešovice (pozdější nejúspěšnější oddíl florbalu v české historii). V tomto roce vznikla také Česká florbalová unie, v jejímţ čele stanul Martin Vaculík. V roce 2005 evidovala Česká florbalová unie 30 000 registrovaných hráčů. Pro srovnání k 15. dubnu 2010 stouplo číslo registrovaných hráčů na 59 256.
14
3 Praktická část Praktickou část bych rád začal krátkým popisem místa, kde letní tábory provozujeme. Jedná se o samotu Chaloupky, leţící přibliţně jedenáct kilometrů vzdušnou čarou od Pelhřimova. Její umístění je pro účely letního tábora ideální. Bývalé stavení s prostornou stodolou je totiţ aţ na konci cesty u lesa, odhadem tak dva kilometry od poslední obydlené chaty. V bezprostřední blízkosti se nalézají dva rybníky, les, louky a hřiště. Prostě vše, co je potřeba pro chod tábora. Náš tábor je především určen pro chlapce od deseti do čtrnácti let. Je to sportovní letní tábor se zaměřením na florbal. Kapacita tábora je 40 dětí, o které se stará dvacetičlenný realizační tým. V tomto realizačním týmu jsou čtyři oddílové vedoucí a jejich instruktory, zdravotnici, technika a čtyři kuchaře. Samozřejmě tam patřím také já, jako zástupce vedoucího a v neposlední řadě hlavní vedoucí Martin Dvořák. Tábor se většinou začíná plánovat přibliţně sedm měsíců dopředu. Poté, kdy dostaneme od Domu dětí a mládeţe Pelhřimov přesné datum, začínáme psát na papír první představy. Kaţdý tábor je stylizován do určité tematiky, snaţíme se vţdy vymyslet poutavý příběh a posléze na něj navázat všechny hry a ostatní programy, které patří do náplně letního tábora. Tábor, který ve své práci hodnotím, měl téma Poklad na stříbrném jezeře. Při přípravě her je tedy, pokud to jde, vše stylizováno do indiánského a kovbojského prostředí. V průběhu týdenního letního tábora probíhá celotáborová hra, která na konci pozná svého vítěze v jednom ze čtyř oddílů.
3.1 Před táborem V létě potom tedy tábor samotný začíná den před příjezdem dětí. Před příjezdem osazenstva je nutno připravit hned několik rozličných věcí. Nejprve je tedy potřeba převzít tábor a podepsat dohodu o předání. Základna Chaloupky je totiţ plně vytíţena od začátku června aţ do konce srpna. Při převzetí je důleţité zkontrolovat všechny technické parametry základny. Počínaje stany a jejich stavem, přes stavení aţ po vodoměr a elektroměr. Po příjezdu personálu je nutné dát všechny věci na svá místa, uloţit potraviny, či třeba povléknout polštáře a nasekat dřevo, které musí být připraveno dopředu pro vaření. Po zabydlení následuje zasednutí k programu a jeho pečlivá konzultace doprovázená přidělováním jednotlivých úkolů a funkcí. První den dopoledne
15
a odpoledne je nutné dopilovat poslední detaily do čtyř hodin, neboť pak uţ začínají přijíţdět první rodiče se svými ratolestmi.
3.2 Neděle – 1. den Příjezd dětí do tábora začíná většinou uţ kolem čtvrté hodiny, kdy se dostaví první rodiče, kteří nemohou přijet jindy. My se tomu nebráníme a začínáme tedy přebírat děti, první rodina přijela asi kolem čtvrt na pět. Je nutností převzít všechny děti a vybrat od rodičů náleţité tiskoviny. Jde o formulář zdravotní způsobilosti a předávací protokol, ve kterém je napsáno, ţe za dítě zodpovídáme následujících osm dní my. Kromě toho se musí dohlédnout také na náleţitosti pro program na táboře. Kaţdé dítě musí mít florbalovou výstroj, sálové boty, jízdní kolo a helmu. Právě nutnost mít helmu několik rodičů překvapila, coţ jsem nečekal ani já. Určitě se dá ochrana hlavy snadno zapomenout doma, někoho překvapí, kdyţ se rodič začne hádat, ţe syn jezdí na kole uţ dlouho, a ţe ţádnou helmu nepotřebuje. Regule jsou ale regule a rodiče nakonec helmu stejně museli přivézt. Jako obvykle se příjezd jednotlivců protáhl, coţ nepsané pravidlo. I přesto, ţe jsme měli půlhodinovou rezervu v programu, museli jsme nakonec večeři spojenou s pečením vuřtů posunout o dalších třicet minut, neboť jsme stále nebyli kompletní. Táborový oheň a hraní na kytaru si v programu ţádný rok odpustit nemůţeme. V podstatě celý kolektiv jezdil jako dětské osazenstvo na tábor a pro kaţdého z nás to k tomu prostě patří. Dnešní děti na pečení vuřtů reagují také velmi dobře a myslím si, ţe je to přiblíţí o krok k přírodě, o coţ nám také jde. Poté následuje první „Studna pravdy“. Pojem studna pravdy je určitě potřeba osvětit. Je to určitý způsob feedbacku, neboli česky zpětné vazby. První večer je Studna pravdy ve znamení příjemného popovídání a seznámení se. V dalších dnech to tedy probíhá tím způsobem, ţe děti ohodnotí jednotlivé hry, které ten den hrály a mohou si také vyjasnit jednotlivé spory. Vedoucí a instruktoři jsou na tom podobně, přidají však názor na chování jednotlivců, popřípadě poučí či pochválí. Tento systém jsme zavedli uţ první rok, kdy jsme tábor uskutečnili, a velice se nám osvědčil. První noc bývá jako vţdy krapet divočejší a v jednotlivých stanech se beseduje dlouho do noci. Tento večer komunikaci ještě tolerujeme, dokud hluk nepřesáhne únosnou míru. Úvodní noc jsem měl tradičně noční hlídku já, tedy zástupce vedoucího. Noční hlídka je spojena s kontrolováním a hlídáním stanů. V několika intervalech je nutno je všechny projít a zjistit stav dětského 16
osazenstva. Právě první noc se často stává, ţe některý jedinec přijde za hlídkou a stěţuje si například na bolest břicha. Tito takzvaní „bulánci“ patří většinou ke skupině jedinců, která není zvyklá na nepřítomnost rodičů. V těchto případech se aplikuje placebo-efekt, coţ znamená, ţe zdravotnice nasadí nějaký neškodný vitamín, coţ je v devadesáti procentech případů účinné a dítě poté v poklidu usne.
3.3 Pondělí – 2. den Kaţdý den začíná tradičním budíčkem a rozcvičkou. Rozcvičky se mění podle toho, kdo zrovna předcvičuje. Jeden den děti zakusily klasické protahování a běh, jindy si vyzkoušely například jógu, či musado. Postupem času jsme pro několik zájemců ještě přidali ranní projíţďku na kole, která proběhla místo rozcvičky a trvala asi jednu hodinu. Pondělní dopoledne je dle mého názoru jedním z nejdůleţitějších bodů programu. Při takzvaných teambuildingových hrách se tvoří první kamarádství a také jsou k vidění i první spory, které se občas obrátí v nenávist aţ do posledního dne tábora. Je proto velmi důleţité zvolit hry, jeţ nebudou podmíněny moc velkými rozdíly mezi jedinci a pokusí se je stmelit. Přesně s tímto názorem se ztotoţňuje i Neuman (1998), účastníci se dle jeho slov musí dostat do pohybu a mít příleţitost se navzájem poznat, přesně tyto poţadavky splňují některé hry. Základním principem práce v kolektivu je samozřejmě znalost jmen všech zúčastněných. Pro tuto příleţitost existuje mnoho alternativních her. Můţeme zmínit házení míče hráči se jménem, které vedoucí vyřkne, nebo autobiografii, kdy si jednotliví hráči prezentují detaily o svém ţivotě a ty pak jejich partneři ve hře musí předat celému kolektivu. Ve výběru seznamovacích her jsem se nechal inspirovat právě Janem Neumanem a jeho knihou Dobrodruţné hry a cvičení v přírodě. Pro naše účely jsem vybral Tanec na kládě. Hra je určena pro kaţdý oddíl jednotlivě. Všichni členové skupiny se postaví na kládu, která leţí na zemi a je dlouhá odhadem osm metrů. Hráči se musí co nejrychleji seřadit podle jména v abecedním pořadí, potom zvládnout dle data narození. Hra je rychlá a účinná. Během půl hodiny hru stihly všechny oddíly. Další hra byla v duchu odkazu hraběte Draculy. Princip je jednoduchý, hráči stojí v kruhu a mlčky na sebe koukají. Určí se jeden Drákula, který si vybere oběť a pomalu k ní mlčky kráčí. Oběť si vybere zachránce a upřeně na něj kouká a mrká. Pokud zachránce stihne vykřiknout jméno oběti, tak je oběť zachráněna a stává se z ní Drákula. Pro děti je to bezproblémová, nekomplikovaná hra, kterou jsme vyplnili čas před svačinou. Po 17
svačině jsme pokračovali ve stmelovacím duchu. Jednou z takových klasických stmelovacích her je Poslepu. Tato hra má jednoduchý princip. Oddíl si ze svého středu zvolí jednoho zástupce, jenţ zbytek týmu povede. Všichni ostatní z týmu mají zavázané oči šátkem, drţí se za ruce a musí se řídit pouze pokyny vyvoleného zástupce, který kráčí vedle a snaţí se radit jednotlivým článkům řetězce, jak se nejsnáze dostat skrz překáţky. V lese je vytyčená cesta, kterou musí oddíl projít. Najdeme zde různé provazové prolézačky, chůzi skrz pole z pneumatik nebo prolézání pod stolem. Odpolední program Po poledním odpočinku následuje první přesun do tělocvičny. Veškerá teoretická cvičení včetně návrhů jednotlivých florbalových cvičení a činností, která zmiňuji v praktické části, jsou inspirována návrhy Zdeňka Skruţného (2005) z knihy Florbal. Děti se do tělocvičny dostanou na kolech v doprovodu vedoucích a instruktorů. Ve sportovním areálu v Novém Rychnově se děti rozdělí do dvou polovin. Jedna začne programem v tělocvičně, ta druhá si uţívá pobytu na venkovním hřišti. Program cvičení v tělocvičně je první den poněkud odlišný od ostatních dnů. Nejprve se vytvoří čtyři výkonnostní skupiny, pro které je potom různě náročný program a cvičení. Začne se tedy turnajem, kde si vytipujeme lepší a horší jedince. Turnaj pěti čtyřčlenných týmu se stihne odehrát asi za hodinu a půl. Pro dvě slabší skupiny je několik slov věnováno základům drţení hole, teorii střelby a samozřejmě pokyny k pravidlům a bezpečnému chování v tělocvičně. Ty zručnější dvě skupiny uţ zkoumají herní činnosti a rozdělují se na posty. Samozřejmě, ani je nemine poučení a diskuze k výkladu pravidel a poučení o bezpečném chování v tělocvičně. Na hřišti instruktoři poučují děti o základních pohybech protahování a metodice předcházení zranění. Na hřišti jsou v průběhu týdne k vidění různé variace aktivit. Od klasického fotbalu přes pláţový volejbal, frisbee aţ po sporty, jako je ragby, ruční fotbal a další. Snaţíme se především znevšednit sportování a ukázat dětem, ţe existují i zcela jiné a zábavné sporty neţ jen fotbal a hokej. Po přestávce na svačinu a půlhodinovém odpočinku se obě dvacetičlenné skupiny vystřídají. Po příjezdu na základnu a uklizení kol následují Minutky. Minutky jsou vynálezem, který jsme začali praktikovat hned v prvním ročníku tábora, a velmi se nám osvědčil. Princip je velice jednoduchý. Do stodoly si vţdy vezmeme dva oddíly. Z kaţdého oddílu vţdy pět svěřenců cvičí a druhá pětice důsledně eviduje počet cviků. Cvičenci 18
musí postupně zvládnout kliky, dřepy, sedy-lehy a tak zvané angličáky, přičemţ na kaţdou činnost mají pouze minutu. Jejich výsledky jsou přepsány do počítače, který pomocí koeficientu (rozmezí 2 body za dřepy, 3 body za sed-lehy, 4 body za kliky a 5 bodů za angličáky) spočítá jejich denní výsledek. Nejlepší ovšem není ten jedinec, který má součet nejvyšší, ale ten který se dokáţe o nejvíce bodů zlepšit oproti předchozímu dni. Tato aktivita byla původně vymyšlena pro jednoduché unavení aktivních jedinců. Po několika dnech prvního tábora bylo však patrné něco naprosto jiného. Kaţdý, kdo vyhrál, získal nějakou věcnou cenu a byl pasován na vítěze před nastoupeným táborem. Především dostal značnou psychickou vzpruhu. Nejvíce oceňuji fakt, ţe zlepšit se dokázali obecně slabší a ne tak suverénní jedinci. Po večeři následoval od půl sedmé první kulturní program tábora. Pan Miroslav Hořák ze záchranné stanice v Horní Cerekvi je naším tradičním hostem. Hořák je ve svém oboru odborník, dokáţe zaujmout i poučit a u chlapců je velmi oblíbený. Tentokrát dovezl supa, agamu, chameleona, baziliška, hroznýše a ještě několik druhů ptáků. Hořák vţdy vybraná zvířata nechá děti pohladit, popřípadě jim je dá na ruku, coţ je určitě dost nevšední záţitek. Přitom vypráví různé zajímavosti a především pravidla, jak se ke zvířatům chovat. Časově nám jeho program i s diskusí vyšel přesně tak, jak jsme potřebovali. Po večerní hygieně následovala poprvé opravdová Studna pravdy. Hodnocení Dopolední program bych ohodnotil veskrze kladně. Jednotlivé hry byly pro děti zábavné a chválily si je i v rámci Studně pravdy (viz výše). Jediným menším problémem byla chyba při volbě trasy při hře Poslepu. Jeden z menších členů tábora si popletl při podcházení stolu strany a prudkým uhnutím doprava, na místo doleva se bolestivě udeřil do hlavy. Za pár minut uţ bylo vše v pořádku a ani boule nebyla veliká. Pro příště bych tedy volil jednodušší a méně náročnou trasu pochodu. Musíme brát v úvahu, ţe některé děti mají za sebou teprve čtvrtou třídu a nejsou na tom stejně jako například ţáci sedmé třídy. Odpolední program úvodního dne nám vyšel bezproblémově. Především musíme klást důraz na časový harmonogram. Ten tentokrát vyšel skoro na minutu, coţ je základ dobrého tábora. V rámci večerního feedbacku v podobě Studny pravdy hodnotily děti kladně především program v tělocvičně a návštěvu z chovatelské stanice.
19
3.4 Úterý – 3. den Kaţdý den začíná tradičním budíčkem, rozcvičkou, hygienou a snídaní, coţ v následujících dnech není třeba více zmiňovat. Dopolední program Na dopoledne jsme si připravili dvě hry. V první části jsme hráli „Ponoţkovanou“. Pro tuto hru je nutné od dětí vybrat vţdy dva páry čistých ponoţek, jeţ se navěsí v různém pořadí na provaz, který je zavěšený asi 200 metrů od soutěţících. Ponoţkovaná se hraje po oddílech, vţdy vyběhne jeden člen pro nějakou ponoţku a přinese ji ke své skupině, tam ji musí ukázat dalšímu spoluhráči, který si musí zapamatovat, jak vypadá a přinést druhou do páru. Vítězí samozřejmě ten tým, který má první kompletně své ponoţky zpátky. Po svačině jsme vyměnili Ponoţkovanou za takzvanou „Heslovanou“. Heslovaná má velice podobný princip jako hra předchozí. Jde o to, ţe jednotliví hráči opět bojují za celý oddíl. Kaţdý jedinec tedy vyběhne a po 200 metrech doběhne k místu, kde je napsané na velkém papíru dlouhé heslo. Kaţdý se snaţí zapamatovat přesně text, co je na tabuli napsaný (zvolili jsme mnoho aforismů a pořekadel), doběhnout zpátky a nadiktovat část věty vedoucímu, který to zapíše. Při těchto dvou podobných hrách se výborně projeví, jak jsou jednotliví hráči schopni vzájemné komunikace. Odpolední program Po obědě a poledním klidu se děti přemístily do tělocvičny. Po příjezdu do sportovního areálu v Novém Rychnově se skupiny rozdělily a jeden den začínala pokročilá, druhý den začátečnická skupina. Úvodní den jsme vybrali tu začátečnickou. Základním cvičením byla zkouška driblinku a vedení míčku taţením a tlačením. Jednotlivé disciplíny jsme zkoušeli nejprve na místě, pak v chůzi, běhu a nakonec i mezi překáţkami. U začátečníků se při těchto činnostech můţe tolerovat, ţe sledují při driblinku míček očima, postupem času by se toho však měli vyvarovat. Pro praktický nácvik jsme pomocí kuţelů připravili krátkou slalomovou dráhu. Další cvičení je jedním z nejdůleţitějších, neboť bez zpracování míčku a kvalitní nahrávky je florbalový tým ztracen. Přihrávky jsme tedy začali nacvičovat bokem a v mírně rozkročeném postoji, s narovnanými zády a zvednutou hlavou. Právě ono zvednutí hlavy dělalo začátečníkům viditelné obtíţe. Zkusili jsme několik nahrávek po zemi, několik 20
vzduchem a na konci také skákající přihrávku od brankáře. Nakonec přihrávek jsme ještě vyzkoušeli hvězdici, tedy hráč stojící uprostřed si střídavě vybírá jednotlivé hráče na jejím obvodu. Ve druhé polovině jsme se dostali konečně také k samým základům střelby. Střelba je velice důleţitou součástí, neboť bez střely by nepadl ţádný gól. Vyzkoušeli jsme postupně bekhend a forhend příklepem, střelu golfem a nakonec jsme si nechali střelbu švihem. Střelba švihem je totiţ nejvíce vyuţívaným způsobem zakončení a také nejdůleţitějším. Bohuţel je také tím nejtěţším, co je malé florbalisty nutné naučit. Velké obtíţe malým hráčům kladlo především drţení těla a přenesení váhy při finální části střely na přední nohu. Průběh výcviku střelby v podstatě kopíruje nácvik zpracování míčku a přihrávky. Začíná se z místa, posléze z chůze, a nakonec z běhu. V poslední půlhodině pobytu v tělocvičně jsme ještě stihli vyzkoušet buly a čtvrthodinu jsme věnovali hře. Nehráli jsme florbal v klasické podobě, nýbrţ jsme přidali navíc ještě jeden míček. Toto cvičení je určené především k tomu, aby se hráči naučili drţet své pozice. Především mladší děti při svých florbalových začátcích hrají takzvaný systém „kde je míček, tam jsou všichni“. To je ovšem chyba, je zapotřebí, aby si hráči začali postupně uvědomovat principy zónové obrany. Pro pokročilé florbalisty jsme začali výcvik teoretickou částí o defenzivní hře. Nejprve jsme řešili obsazování hráče s míčkem, poté obsazování hráče bez míčku. Teorii jsme vyzkoušeli na cvičeních s kuţely. Za účelem procvičení bránění hráče s míčkem se osvědčila především situace, kdy vyběhne hráč z jednoho rohu hřiště na polovinu, ze stejného rohu dostane nahrávku, musí míček zpracovat, otočit se a zaútočit. V době nahrávky vybíhá z protějšího rohu leţícího na druhé polovině hřiště obránce, který se mu snaţí zabránit v zakončení. Nákres situace je moţno spatřit na obrázku číslo 1.
21
Obr. 1: Nácvik obranné situace (zdroj: Zdeněk Skruţný: Florbal (2005))
Obsazování hráče bez míčku je v zásadě těţší především na nácvik. Nejdůleţitější herní činností je potom nacvičování hry dva na jednoho. Tedy dva útočníci najíţdějí na jednoho obránce a brankáře. Teoretické vysvětlení dvou činností, které jsme měli připravené na nacvičení, zabralo téměř dvacet minut. Náročné na pochopení je především zuţování prostoru z pohledu obránce. Neexistují totiţ dvě shodné situace. Florbal je rychlá, dynamická hra, při které se neustále něco mění. Obránce musí stát v rozumné vzdálenosti od útočícího hráče, ale měl by stihnout zabránit střele druhého útočícího hráče, coţ není vţdy jednoduché. Nesmí se věnovat pouze eliminaci nahrávky, ale také by měl zabránit případné střele. Této herní situaci jsme věnovali většinu času, neboť je opravdu zásadní, a ve florbale více neţ častá. Stihli jsme také probrat zásady blokování střel. Poslední čtvrthodinu jsme opět věnovali hře se dvěma míčky. V podání zručnějších a pokročilejších jsme zaznamenali velký úspěch. Děti hra bavila a začaly se přibliţovat ideálnímu modelu hry. Návrat z tělocvičny, minutky a večeře opět proběhly bez problémů. O druhý kulturní program se postaral biketrialista Jan Svoboda. Působivé bylo vysvětlení, jak najít tu správnou rovnováhu. Představení biketrialového umu v praxi a následná diskuze byla opravdu poutavá. Svoboda dokonce dovezl přístroj vlastní výroby (takzvaný Hopsák),
22
kterým se učí udrţení rovnováhy, právě tento přístroj ochotně dětem přenechal a vedoucí měli posléze velký problém je od Hopsáku oddělit. Hodnocení Třetí den vyšel opět bez větších obtíţí. Časový harmonogram jsme opět dodrţeli téměř na minutu. Při práci v tělocvičně jsme začali praktikovat dva různé cvičební programy, coţ se jevilo jako výborný krok. Co se týká věku, tak mě především překvapil fakt, ţe v oněch dvou výkonnostně silnějších skupinách bychom nalezli i tři ţáky ze čtvrté třídy (tedy nejmladší účastníky). Při konzultování animačních programů děti samozřejmě nejvíce zaujala tělocvična a „ten pán na kole“ coţ nebyl nikdo jiný, neţ biketrialista Jan Svoboda.
3.5
Středa – 4. den
Právě na středu tedy vyšel první celý den strávený pouze na základně Chaloupky. Jeden den bez florbalu je pro chod tábora potřebný. Děti si odpočinou a především je tu prostor pro hraní větších a časově náročnějších her. Tentokrát jsme si připravili na celý den jednu velkou hru. Vybrali jsme si ráno čtyři zástupce, z kaţdého oddílu jednoho. Právě tuto čtveřici jsme zavřeli do jednoho pokoje na základně a vyhlásili jsme, ţe je někdo v noci unesl. Kaţdý oddíl musel jít s vedoucím a instruktorem po stopách a řešit jednotlivé úkoly, které byly vţdy zadány odhadem po půlkilometrových vzdálenostech. V některých úkolech byl například obsaţen příkaz, aby děti vyjmenovaly deset stromů, které vidí, vymyslely jednoduchou básničku anebo skákaly na další stanoviště pouze po jedné noze. Byl to tedy takový příjemný způsob, jak se dostat na asi pět kilometrů vzdálený kopec Křemešník, kde se nalézá lanové centrum, rozhledna Pípalka a různé jiné atrakce pro děti. Po splnění všech úkolů a předloţení získaných klíčů osvobodily oddíly chybějícího člena a následovalo šťastné shledání. Výše zmíněné čtyři zástupce jsme odvezli na místo setkání vozidlem. Po obědě jsme navštívili jiţ zmíněné lanové centrum, kde se postupně vystřídaly všechny oddíly. Ty oddíly, které nebyly na lanovém centru, šly na rozhlednu, na trampolíny, zkusily si střílení z kuší, popřípadě se občerstvily v místním hotelu. Cesta zpět nebyla spojena s ţádnými úkoly, ale spíše s uţíváním si krásné přírody, klidu a ticha v lese. Po příchodu zpět na základnu jsme přistoupili k velmi neoblíbenému kroku pro děti, a sice přišel „Cikánský den“. Děti si musí vyndat před svůj stan deku a 23
vyskládat si na ní všechny věci, které s sebou mají. Má to hned několik praktických hledisek. Dětské osazenstvo si pořádně uklidí a srovná veškeré věci ve stanu, ale především je potřeba zjistit, zde v některém z kufrů nenajdeme ještě nějaký ten řízek nebo jiné jídlo, které se rychle kazí. Poslední důvod, proč provádět tento Cikánský den je také kontrola mnoţství špinavého prádla. Večerní kulturní program tentokrát obstaral cestovatel Martin Dufek se svým povídáním o Kubě. Mladíci tak mohli shlédnout působivé fotografie, popřípadě slyšet několik více neţ zajímavých historek ze ţivota. V neposlední řadě si prohlédli několik kulturních artefaktů, které Dufek přivezl. Hodnocení Mysleli jsme si, ţe program na tento de facto volný den přijde našim svěřencům vhod. To se potvrdilo při zábavné hře při cestě na Křemešník, kterou si děti chválily. Bohuţel se nám tentokrát nepodařil časový odhad pro vystřídání se všech dětí na lanovém parku. V menší míře nám to zkomplikovalo cestu zpět a drobné posunutí večeře o půl hodiny později. Další, tentokráte výraznější komplikace přišla při kulturním programu Martina Dufka. Bohuţel jsme neodhadli zájem mládeţe o téma cestování po Kubě. Jejich zájem byl téměř nulový aţ na několik jednotlivců. Myslím si, ţe svůj podíl na tom také nese právě odpočinkový den, který se ve větší míře projevil doslova energetickou explozí při Dufkově přednášce. Při onom představení jsme svou rozčilenost nepozorností našich svěřenců ţádným způsobem nereflektovali. Pro tuto příleţitost dobře zafungovala Studna pravdy, kde vedoucí a instruktoři všeobecné vášně uklidnili, některým jedincům pohrozili, ale druhý den ráno uţ bylo vše v pořádku.
3.6 Čtvrtek – 5. den Pro dopoledne jsme si vybrali hru s názvem Lidské tělo. Osazenstvo tábora jsme rozdělili do čtyřčlenných týmů, kaţdý z daného týmu dostal na záda nálepku s nakreslenou částí těla (oko, ucho…). Úkolem druţstva je udrţet organismus při ţivotě zajištěním všech základních funkcí. Hra je rozdělena do tří dvacetiminutových bloků. Hráči musí postupně řešit na stanovištích různé úkoly, které vyţadují zapojení toho daného orgánu. Stanovištěm je například test chuti, je tedy potřeba, aby zapracovalo nejprve oko, ruce, potom jazyk a nakonec nervová zakončení, která musí posléze ze vzorku poznat, o jakou pochutinu jde. Po svačině jsme pokračovali klasickou táborovou 24
hrou s názvem „Co do lesa nepatří?“. Do lesa jsme rozmístili různé předměty, které jsme našli na základně, byl to tedy například kyblík, krumpáč, kousek litiny, odpadkový pytel a tak dále. V této hře hrál kaţdý za sebe, jednotlivě vyběhl a mohl si projít celou trasu, přičemţ jeho hlavní úkol byl, vše co nepatří do lesa, si zapamatovat a po návratu na základnu následně napsat na papír, to vše v časovém limitu. U dětí se tak snaţíme podpořit ekologické chování a myšlení. Odpolední program Po příjezdu do tělocvičny jsme samozřejmě provedli zopakování všeho, co jsme nacvičili v poslední lekci. Začátečníci si tedy vyzkoušeli několik přihrávek a zpracování jak vzduchem, tak po zemi. Poté jsme vyzkoušeli střelbu a také kombinaci všeho na malé překáţkové dráze, která měla trochu zpestřit program. Potom jsme vyzkoušeli hru v zónové obraně, musím však uznat, ţe pro mladší hráče to byl opravdový problém. Přešli jsme tedy raději na základy hry dva na jednoho, alespoň v jednodušší verzi. Omezili jsme se na to, aby se bránící hráči snaţili především ubránit střelu tělem, případně narušit útočníkům nahrávku pomocí hole. Útočící hráči se snaţí připravit o koncentraci obranu několika rychlými přihrávkami. Samozřejmostí, kterou nesmím opomenout, je práce s gólmany, o tu se staral bývalý gólman druholigových florbalistů Spartaku Pelhřimov Martin Dvořák. Při hře nebo při nácvicích bylo ovšem zapotřebí korekce přímo i od nás. Vysvětlili jsme jim tedy principy zuţování střeleckého úhlu, co dělat, pokud je míček za bránou, nebo jak si stavět zeď při standardních situacích. Závěr začátečnického programu v tělocvičně jsme jako vţdy věnovali florbalu. Tentokrát jsme hráli na tři doteky. Kaţdý hráč musel tedy důsledně dodrţovat maximálně tři doteky míčku. Pokud hráč pravidlo pokazí, soupeř rozehrává standardní situaci z místa prohřešku. Toto cvičení je především zaměřeno na kolektivizaci úsilí. Spoluhráči v týmu se musí nabízet a musí být neustále v pohybu. S pokročilými hráči jsme si mohli vyzkoušet poprvé herní kombinace. Úvodem jsme samozřejmě půlhodinu věnovali zopakování herní činnosti z minulé lekce. Potom jsme se vrhli na takzvaný systém „Nahraj a běţ“. Je to systém, který se v různých obměnách objevuje téměř ve všech sportech. Jako příklad můţeme uvést fotbal, hokej či třeba basketbal. Takticky lze tuto herní kombinaci vyuţít ve všech stádiích útoku – od zaloţení, přes rozvíjení aţ po samotné zakončení. Je to tedy herní kombinace, při níţ se hráč po přesné přihrávce od spoluhráče uvolňuje do volného prostoru tak, aby mohl 25
ihned další přihrávku od spoluhráče přijmout. Pomocí této herní kombinace docílíme především zrychlení hry a podaří se nám uvolnit prostor pro nabíhajícího spoluhráče. Můţeme tedy z rovnováţných herních situací jako je jeden na jednoho, či dva na dva, snadno udělat přečíslení dva na jednoho a řešit ho dle zvyklostí z minulé lekce.
Obr. 2: Nácvik situace „Přihraj a běţ“ (zdroj: Zdeněk Skruţný: Florbal (2005))
Na obrázku číslo 2 můţete vidět, jak by celá zmíněná herní situace teoreticky měla vypadat. V moderním pojetí florbalu je zmíněná situace doslova základní prvek úspěchu týmu. Další aktivitou, která pro pokročilé přišla na řadu, bylo „Kříţení“. Kříţení je jedním z prvků, které by se mělo stát do jisté míry stereotypem. Je proto nutné, aby se vštěpovalo hráčům co nejdříve. Finální verze vypadá tak, ţe hráči kříţení provádějí automaticky a ani nad ním nepřemýšlí. Při nácviku je potřeba dodrţet několik základních pravidel. Hráči bez míčku kříţí hráče s míčkem za jeho zády, impulz pro započetí celé kombinace dává jeden z hráčů změnou směru svého pohybu. Jde to například udělat tak, ţe hráč s míčkem jde naproti hráči bez míčku a de facto si s ním vymění pozice. Bezprostředně po kříţení mohou nastat dvě situace, hráč s míčkem naznačí nahrávku a pokračuje v běhu. Druhá varianta je, ţe křiţující hráč převezme
26
balonek a pokračuje sám. Nejdůleţitějším faktorem je přitom sehrání útočící dvojice. Protoţe pokud se něco nepodaří, vznikají při hře většinou nebezpečné protiútoky.
Obr. 3: Nácvik situace kříţení (zdroj: Zdeněk Skruţný: Florbal (2005))
Do kříţení jsme posléze přidali ještě nácvik clonění. Pokročilí s nácvikem neměli větší potíţe. Poslední lekci jsme zakončili florbalem na dva doteky, který se sice nesetkal s moc pozitivní reakcí, ale i tak si ho hráči poslední dvacetiminutovku zahráli s plným nasazením. Večerní kulturní program tentokrát zajistili pelhřimovští hasiči s výjezdovým vozem. Nejprve předvedli menší zásah, výkonnost hasící techniky a na závěr provedli a předvedli veškeré vybavení výjezdového automobilu.
Hodnocení Bohuţel musím kriticky ohodnotit hru „Lidské tělo“. Převzali jsme ji od instruktorů z Brna, přesněji řečeno z jejich knihy Fond her. Pokud se podívám na specifikaci, je určena pro hráče od deseti do šedesáti let. Troufnu si podotknout, ţe to není pravda. I přestoţe všechny nové hry před táborem zkoušíme a tato také prošla bez problémů, výsledek na letním táboře nebyl optimální. Myslím si, ţe ideální věk cvičenců pro tuto hru je 13 a více let, menší mají problémy pochopit přesný mechanismus hry a tím 27
pádem brzdí nejen sebe, ale především celý tým hráčů. Pro příště se této hry dozajista vyvarujeme. Co nepatří do lesa je léty prověřená hra, kterou de facto zařazujeme do programu kaţdý rok. Je to hra čistě jen pro jednotlivce, tyto hry na táboře vyuţíváme minimálně. Trošku zvýšit rivalitu určitě není na škodu. Vzhledem k faktu, ţe jsme letos na táboře ani jednu dívku neměli, mohli jsme si dovolit pozvat čistě chlapeckou zábavu, a sice profesionální hasiče z Pelhřimova. Chlapci to viditelně ocenili a zajímali se o kaţdou drobnost, ať uţ na hasičské výstroji či ve voze.
3.7 Pátek – 6. den Tentokrát jsme vyuţili celý volný den na několik osvědčených, na základně Chaloupky dlouho hraných her. První část dopoledního programu byla vyhrazena výborné hře jménem Ledovec. Na hru je nutno připravit velké mnoţství takzvaných „Papkoulí“ (zmuchlané noviny, zabalené lepicí páskou). Pro hraní po oddílech je nutno právě tyto papírové koule rozdělit podle čtyř různých barev izolepy. Oddíl si vybere jednoho ze svého středu, který umí dobře chytat. Právě tento vyvolený se umístí do kruhu o poloměru cca tři metry, ohraničeného lanem. V tomto kruhu jsou tedy čtyři soutěţící zastupující jednotlivé oddíly, před nimiţ je ještě jeden větší kruh, přičemţ jsou od sebe kruhy vzdáleny minimálně deset metrů (moţno i méně, podle stáří dětí). Jednotliví hráči z oddílu si běhají pro papírové koule (hráč můţe mít jen jednu), které posléze musí přehodit svému zástupci na ledovci. Není to ale tak jednoduché, protoţe jim práci stěţují instruktoři, pokud se hráče instruktor dotkne, musí ho některý z jeho oddílu osvobodit také dotekem. Pokud ho instruktor trefí papírovou koulí, tak potrefený hráč musí pustit papkouli a vrátit se pro další. Po svačině se role dětí a instruktorů prohodily, čímţ hra dostala naprosto jiný nádech. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, ţe kličkování mezi čtyřiceti dětmi tak, aby se vás ani jedno nedotknulo, je opravdu záţitkem. Odpolední program Po obědě jsme začali asi nejvíce oblíbenou hrou na našem letním táboře. Sršáni jsou zboţňovani jak instruktory, tak především samotnými dětmi. Na Sršáně je nutno připravit mnoho čelenek, které mají na čele napsané na kousku čtvrtky číslo (osvědčený systém je dělání čelenek z nemocničních stahovacích obvazů). Principem hry je, ţe děti se musí dostat do vymezeného prostoru v lese (přibliţně deset krát deset metrů) 28
takovým způsobem, aby nikdo z hrajících instruktorů nestihl přečíst a vykřiknout jejich číslo. Hráči si samozřejmě nesmí číslo zakrývat rukama, či jiným způsobem. Instruktoři a vedoucí však pouţívají hodně vody, různého klestí, jehličí a všeho, co je po ruce (například kdyţ se někdo plazí a snaţí se dostat k vymezené ploše). Nesmí však na hráče sahat, ani mu svým tělem bránit ve vstupu. Za kaţdé vniknutí do určeného prostoru dostanou jeden zlatý valoun. Hra se vyhodnocuje jak pro nejlepší oddíl, tak pro nejlepší tři jednotlivce. Pro velký úspěch jsme role ve hře prohodili ještě před svačinou. Po svačině následovala čistě odpočinková a relaxační hra. Hru s názvem Casino nejspíše není potřeba moc představovat. Vytvořili jsme asi patnáct stanovišť s různými karetními a jinými společenskými hrami a rozdali jsme kaţdému z hráčů deset ţetonů. Hráči chodili po jednotlivých stanovištích, sázeli a hráli. Mohli si tak vyzkoušet například poker, ruletu, plátýnko. Vyhrané ţetony si v průběhu hry mohli soutěţící proměnit za různé sladkosti. Po Minutkách byl jiţ tradičně kulturní program. O náplň pátečního podvečeru se zaslouţila skupinka příznivců Airsoftu, která chlapcům vysvětlila, o jaký sport se jedná, jaká je nutná výbava, jaká má pravidla a pak je nakonec nechala také zastřílet z různých druhů zbraní. Chlapci si tedy vyzkoušeli, jak těţká je výstroj bojujícího vojáka, popřípadě jaké to je být spoutaný. Hodnocení Tento den byl jeden z těch lepších. Přesněji řečeno, při výběru her šlo o léty prověřené hry, u kterých jsme předem věděli, ţe hra bude mít úspěch. Zábavu si uţili jak instruktoři, tak především děti. Samozřejmostí je, ţe na hru Sršáně je zapotřebí opravdu teplé počasí, coţ nám vyšlo a musí se také počítat s tím, ţe mnoho hráčů se vrátí řádně znečištěných od hlíny a jehličí. To ovšem ke hře prostě patří a pro některé je děti je to alespoň důvod si konečně vyměnit ten skvělý fotbalový dres, ve kterém byli uţ od prvního dne. Večerní army program pod velením Vojty Kotena a jeho přátel byl potom jen třešničkou na vydařeném dni. Všichni chlapci si dokonce zastříleli hned z pěti druhů airsoftových zbraní.
3.8 Sobota – 7. den Poslední den tábora je tradičně zasvěcen celodennímu turnaji ve florbale. Chlapci se rozdělili na deset čtyřčlenných týmů a k nim se přidaly dva týmy instruktorské, jeden muţský a jeden ţenský. Měli jsme tedy dvanáct týmů do hry. Hráli jsme systémem 29
třech skupin po čtyřech týmech. Vítězové skupin sehráli utkání ve skupině o úplného vítěze. Zbylé týmy bojovaly taktéţ ve skupinách vţdy s týmy ze stejných příček o konečné umístění. Jedno utkání jsme hráli na dva poločasy o třech minutách. Oběd jsme dovezli do tělocvičny vozem. Po příjezdu na základnu, obligátních minutkách a večeři následoval doslova zlatý hřeb celého tábora. Jako host večera přijel světoznámý freestyle motokrosový závodník Petr Kuchař. Po půl hodině neuvěřitelných triků na motorce následovala téměř dvouhodinová diskuze. Vzácný host dokonce přivezl malým florbalistům plakáty, které následně všechny podepsal a rozdal. Po několika fotografiích na mobilní telefon jsme museli děti zahnat. Potřebovali jsme stihnout i zbytek připraveného programu. Poslední večer byl potom ve znamení hodnocení a uzavírání uplynulého týdne. Na poslední noc jsme také připravili noční hru. Ihned po vyhlášení večerky jsme tedy začali s finální fází přípravy. Snaţíme se tradičně noční hry nějak ozvláštnit. Neděláme je ve stylu strašení v maskách, snaţíme se, aby měly z noční hry děti dobrý pocit a především, aby respektovaly les, ticho a tmu. Kolem půlnoci potom jednotlivé stany začneme budit a posíláme dvojice na cestu. V letošním roce mohly děti potkat například středověkého rytíře, římského bojovníka, či třeba hlad, bídu a mor. Hodnocení Předposlední den celého tábora bych ohodnotil kladně, program v tělocvičně jsme dodrţeli, dokonce jen s pětiminutovou časovou ztrátou, coţ se málokdy poštěstí. Program Petra Kuchaře byl povedený a děti doslova pohltil. Zde jsme se setkali s drobnou obtíţí, protoţe jsme nabrali asi dvacetiminutový skluz při podepisování plakátů. Museli jsme na to reagovat posunutím večeře, coţ je krok, který by se měl dělat jen ve zcela výjimečných situacích. Noční hra se také podařila, nikdo z dětí se nám po cestě neztratil ani nezranil, takţe vše dopadlo tak, jak mělo.
3.9 Neděle – 8. den Dopolední program posledního dne byl jasný. Po budíčku, rozcvičce a snídani následovalo balení zavazadel na cestu domů. Dětem jsme jako tradičně připravili na cestu účastnické listy, dvd s fotografiemi z celého tábora a speciální dárek, coţ byla pro loňský rok trička. V 11.30 jsme předali poslední dítě do rukou jeho rodičů a začali jsme připravovat základnu na předání. Bohuţel jsme byli tento rok posledním během na Chaloupkách, tak jsme museli sloţit všechny stany do stodoly, kde přečkají dlouhou 30
zimu. Po úklidu jsme tedy kolem páté hodiny odpoledne ukončili Florbalový tábor Chaloupky 2009 a rozjeli se do svých domovů.
3.10 Pohled na finanční stránku letního tábora Jen pro přehled přikládám do své bakalářské práce také několik stručných informací o finanční stránce letního tábora. Samozřejmě nebudeme řešit kompletní účetnictví, ale pouze uvedu několik základních informací. Příjmy Jelikoţ jsme tábor nekomerční, nemáme ţádné jiné financování, neţ peníze od rodičů. Nemáme ţádné finanční sponzory. Příjem celého tábora byl tedy 40 dětí . 2350 = 94 000,00 Kč. Výdaje Veškeré výdaje na letní tábor začínají uţ měsíc před samotným táborem. Je nutno nakoupit základní pomůcky pro vedoucí. Patří mezi ně papíry, čtvrtky, lepidla, tuţky, nůţky, izolepy, provázky atd. Největší část výdajů pohltí samozřejmě strava pro všechny děti a vedoucí. Kaţdý z vedoucích si musí zaplatit příspěvek na stravu, který je však minimální a většinou se proplatí zpět, pokud zůstanou na konci letního tábora nějaké peníze. Zbývají tedy uţ jen ostatní náklady, jako jsou vynaloţené peníze na speciální hosty, dárky pro děti a projetý benzín. Vstup na provazové centrum na Křemešníku jsme vybírali zvlášť, přičemţ jsme měli hromadnou slevu při vstupu, kaţdý tedy musel zaplatit pouhou stokorunu. Dalším nestandardním výdajem byly potom trička na památku pro děti, díky kterým jsme náš rozpočet hodně napnuli. Důleţité je také podotknout, ţe díky tomu, ţe náš tábor spadá pod DDM Pelhřimov, tak za pronájem areálu platíme pouze minimální částky.
31
Tab. 1: Přehled základních nákladů na LT (zdroj: vlastní výzkum)
Základní náklady na letní tábor pro 40 dětí ostatní potraviny pečivo materiál praní dek ze stanů provozní náklady mzdy ostatní výdaje celkové výdaje
28 719,00 Kč 2 890,00 Kč 2 124,00 Kč 385,00 Kč 1 315,00 Kč 18 116,00 Kč 40 451,00 Kč 94 000,00 Kč
32
3.11 Průzkum kvality a ohodnocení tábora odborníky Úvodem bych rád zmínil, ţe jsem při svém výzkumu spolupracoval především se sedmnácti domovy dětí a mládeţe z různých částí České republiky. Oslovil jsem pomocí e-mailu více neţ padesát různých organizací, které se zaobírají tvorbou letních táborů pro mládeţ. Bohuţel kvůli náročnosti dotazníku a mé snaze co nejvíce přiblíţit jednotlivé programy a chod celého letního tábora dotazovaným, jsem nakonec obdrţel pouze sedmnáct plnohodnotných odpovědí. I přesto si myslím, ţe tento výzkum má určitou hodnotu, alespoň pro mě a díky pozitivním kritikám a několika výtkám můţu obohatit program našeho letního tábora a přispět k jeho zlepšení do budoucna. Přesný náhled zasílaného dotazníku je k dispozici v přílohách mé bakalářské práce. V následujících řádcích se pokusím jednotlivé odpovědi vyhodnotit a zanalyzovat z mého pohledu. 1) Ohodnoťte prosím kvalitu náplně letního tábora. (1-nejlepší, 5-nejhorší)
Ohodnoťte kvalitu tábora 6% 12%
23%
1
12% 2 47% 3 4
(1-nejlepší, 5-nejhorší)
5
Obr. 4: Graf hodnotící kvalitu tábora (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř polovina respondentů ohodnotila můj tábor známkou 2, téměř čtvrtina by mi dala 1. Pokud bychom chtěli spočítat průměrnou známku, kterou respondenti hodnotili celý tábor, došli bychom přibliţně k číslu 2,3. V připomínkách se několikrát objevilo, ţe je problém ohodnotit jednotlivé hry, které jsou jen pojmenovány a nejsou vysvětleny.
33
Z obavy o úspěšnost dotazníku jsem jednotlivé aktivity rozdělil pouze do několika druhů, s čímţ se několik respondentů nespokojilo. 2) Myslíte si, že náplň tábora odpovídá jeho finančnímu ohodnocení?
Myslíte si, že náplň tábora odpovídá jeho finančnímu ohodnocení?
24% ano 76%
ne
Obr. 5: Graf hodnotící finanční ohodnocení tábora (zdroj:vlastní výzkum)
Při vyhodnocování této otázky se většina respondentů pozastavovala především nad počtem vedoucích a instruktorů, který je podle několika z nich neadekvátní. Asi největším kritikem byla paní Saša Valečková z Taneční a šermířské skupiny IRIS, spadající pod DDM Praha 7. Dle jejího komentáře postačuje na 40 dětí 6 pracovníků. Otázka zněla proč platím více lidí, neţ potřebuji? Pro mě je tedy představa pouze šesti pracovníků dosti nereálná. Jelikoţ dojíţdíme do tělocvičny v Novém Rychnově na kolech, je potřeba pouze na dozor při přejezdu po hlavní silnici minimálně 8 lidí. Kdyţ připočtu dva řidiče vozů, kteří vezou batohy a tašky pro děti, dále čtyři kuchaře, dostanu se rázem na 14 lidí. Do tělocvičny musí samozřejmě také odjet zdravotník, zbytek osazenstva se stará o provozuschopnost tábora. Jelikoţ jsme nekomerční tábor, dostávají všichni z personálu pouze nějakou pozornost na památku, popřípadě několik set korun. Jedinou výjimkou je kuchyně, která je finančně ohodnocená. Pokud jde o finanční stránku, jsme jeden z nejlevnějších táborů na Vysočině, myslím si, ţe program je adekvátní vynaloţené částce za pobyt na našem táboře.
34
3) Pokud pomineme sportovní aktivity, ohodnoťte prosím animační a volnočasové programy.
Pokud pomineme sportovní aktivity, ohodnoťte prosím animační a volnočasové programy 1
7% 13% 33% 20% 27%
(1- nejlepší, 5-nejhorší)
2 3 4 5
Obr. 6: Graf hodnotící animační a volnočasové programy (zdroj:vlastní výzkum)
Více neţ třetina respondentů byla s animačními a volnočasovými programy spokojena na výbornou. Druhá největší skupina je více neţ čtvrtinová, ta však s programem byla dostatečně spokojená. Celková průměrná známka je přibliţně 2,3 coţ povaţuji za úspěch.
35
4) Našli jste činnost, která by Vám v programu LT chyběla?
Našli jste činnost, která by Vám v programu LT chyběla?
47%
ano
53%
ne
Obr. 7: Graf hodnotící otázku chybějících aktivit (zdroj:vlastní výzkum)
Nejdůleţitější otázka celého mého průzkumu. Sice menší část z respondentů odpověděla, ţe jim něco v náplni mého tábora chybí, jenţe pouze několik uvedlo činnost, kterou by do mého programu začlenila. Procentuálně můj program těsně vyhrál, ale pouze o jediný hlas. Tab. 2: Přehled chybějících činností v náplni nabídky LT (zdroj: vlastní výzkum)
Činnost, která dle názoru odborníků chyběla koupání kulturní, hudební a divadelní činnost výtvarná a kreativní činnost, dílničky
Kolikrát byla zmíněna 4 3 5
V následujících řádcích bych rád vyjmenoval jednotlivé činnosti, které hledali respondenti v mé nabídce marně, a nějakým způsobem tyto nedostatky zdůvodnil, popřípadě vyvrátil. Hned čtyřikrát chybělo respondentům v programu plavání nebo koupání, pětkrát rukodělná či umělecké činnost. Především na uměleckých a výtvarných činnostech současní tvůrci animačních programů na letních táborech velmi lpí. My jsme je z tábora v podstatě vypustili, neboť pro čtyřicet chlapců nám tato náplň nepřišla jako adekvátní. Před dvěma roky si chlapci sami vytvářeli trička pomocí textilních fixů a výsledek nebyl optimální, v rámci večerního feedbacku se o této činnosti v drtivé 36
většině zmiňovali jako o naprosto nudné. Co se týká plavání a koupání, tak máme problém v něčem jiném. Jelikoţ se náš tábor odehrává předposlední týden v srpnu, většinou uţ rybníky v okolí bez jediné výjimky doslova kvetou. Nejbliţší koupaliště nalezneme pět kilometrů vzdálené ve vesnici Vyskytná. Paní Válečková z DDM na Praze 7 by v našem programu chtěla vidět program typu „jeden oddíl baví celý tábor“. Moţná to není tak špatný nápad, dle mého názoru je to „ulehčování“ si práce. Pokud jsem placen za to, ţe se po dobu letního tábora snaţím tvořit zábavu pro děti, tak mi přijde tento systém téměř aţ nečestný. 5) Poslali byste vaše dítě, nebo příbuzného na náš tábor?
Poslali byste vaše dítě, nebo příbuzného na náš tábor?
29% ano ne 71%
Obr. 8: Graf hodnotící počet respondentů, kteří by své dítě či příbuzného poslali na LT (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř tři čtvrtiny dotazovaných by svého potomka či příbuzného na náš tábor poslaly. Pouze jeden z respondentů odůvodnil své ne, a sice, ţe má obavu z bezpečnosti letních táborů, kde děti bydlí ve stanech s podestou. Osobně si myslím, ţe neexistuje ţádný výzkum, který by spolehlivě dokázal, ţe spánek ve stanech s podestou je nebezpečný. Na druhou stranu, pokud má respondent jinou zkušenost, respektuji jeho názor.
37
6) Přijde Vám poměr jednotlivých aktivit vyvážený?
Přijde Vám poměr jednotlivých aktivit vyvážený?
41%
ano 59%
ne
Obr. 9: Graf hodnotící poměr jednotlivých aktivit (zdroj:vlastní výzkum)
I poslední otázka dotazníku dopadla podobně vyrovnaně. Na dotaz zda poměr jednotlivých aktivit hodnotí respondenti jako vyváţený, odpovědělo deset dotázaných ano a sedm ne. Respondent Josef Solár (ředitel DDM Rychnov nad Kněţnou) se zaobíral myšlenkou, zda se jedná spíše o florbalové soustředění, či o letní tábor. Osobně se přikláním k variantě letního tábora se zaměřením na florbal a sportovní aktivity. Pořadatelka letních táborů Jana Čekelová (DDM Litovel) řeší otázku předimenzování táboru, co se týká počtu personálu. Zástupce DDM Písek Milan Malík by přidal více florbalu. My bychom rádi přidali více florbalu, bohuţel uţ to není reálné. I přestoţe je hlavní náplní florbal, i nadále jsme letní tábor, kde je mnoho klasických her pro děti a chceme, aby to tak zůstalo. Naším záměrem není vytvářet jednostranně zaměřené soustředění florbalistů. Jde nám především o to, naučit děti základům florbalu a ty pokročilé posunout v jejich hře trochu dále.
3.12 Upravená nabídka programu LT a výsledný produkt Neděle - 1.den 17.00 příjezd dětí do tábora, převzetí od rodičů, ubytování 19.00 táborák, opékání vuřtů, hra na kytaru 20.30 večerní hygiena 38
21.00 studna pravdy 21.30 večerka Pondělí – 2. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – poznávací a teambuildingové hry 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 odjezd do tělocvičny 12.30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Miroslav Hořák ze záchranné stanice v Horní Cerekvi 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Úterý – 3. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Ponoţkovaná, Heslovaná 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 odjezd do tělocvičny 12.30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Jan Svoboda (biketrial) 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka
39
Středa – 4. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Šipkovaná na Křemešník 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 lanové centrum, trampolíny, rozhledna, střelba z kuše 14.00 svačina 16.00 návrat 16.45 Cikánský den 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 rukodělná práce – výroba vlastních triček a vlajky oddílů 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Čtvrtek – 5. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Azimuty, Co do lesa nepatří? 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 odjezd do tělocvičny 12.30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Hasiči 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Pátek – 6. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Ledovec, Papkouloválka 40
10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 hra Na sršáně 15.00 svačina 15.30 Casino 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – přehlídka airsoft 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Sobota – 7. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 odjezd na celodenní turnaj do tělocvičny 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 1500 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Petr Kuchař (freestyle motokros) 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka 00.00 večerní hra Neděle – 8. Den 09.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 10.00 balení zavazadel 11.00 předání rodičům a odjezd dětí do domovů V programu jsem po zkonzultování s odborníky a dle osobních zkušeností navrhl několik změn. Nevydařený program s Dufkem, neboli Povídání o Kubě, jsem nahradil rukodělnou činností. Děti si vyrobí vlastní trička dle šablon na památku a k tomu si 41
udělají oddílovou vlajku. Druhá změna se týká nevhodné hry Lidské tělo, kterou jsem nahradil klasickou táborovou hrou s názvem Azimuty. Chlapci se zde naučí pracovat s buzolou a orientovat se v přírodě.
4 Závěr Pokud bych chtěl shrnout hodnocení mého animačního programu na táboře, musím být především sebekritický. Bohuţel jsem vinou ne zrovna nejlépe postavených otázek v dotazníku zavinil několik zbytečných nejasností. Pokud ovšem tento fakt pominu, mohu být s hodnocením tábora spokojen. Kaţdý, kdo se zabývá tvorbou nekomerčních táborů, Vám určitě řekne, ţe ţádné teorie na to, jak udělat dobrý tábor, neexistují. Jediným spolehlivým indikátorem je spokojenost dětí a tu zatím udrţujeme na vysoké úrovni. Vypracování bakalářské práci mi přineslo mnoho nových poznatků a námětů od některých odborníků, které jsem oslovil při svém výzkumu. Mohu uvést, ţe jsme je hned hodnotili na schůzi o přípravě dalšího tábora a některé poznatky jsme okamţitě zahrnuli do programu.
42
Literatura Knižní zdroje: ČINČERA, J., KAPLÁNEK, M., SÝKORA, J.: Tři cesty k pedagogice volného času. 1. vyd. Brno: Tribun EU s.r.o., 2009. 129 s. ISBN 978-80-7399-611-6. FRANC, D., ZOUNKOVÁ, D., ANDY, M.: Učení zážitkem a hrou. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 201 s. ISBN 978-80-251-1701-9. HERMOCHOVÁ, S.: Teambuilding. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 116 s. ISBN 80-247-1155-9. HODAŇ, B., DOHNAL, T.: Rekreologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 281 s. ISBN 978-80-244-2197-1. CHOUTKA, M. a kol.: Sportovní hry. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1966. 312 s. ISBN 16-902-66. INSTRUKTOŘI BRNO: Fond her. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 210 s. ISBN 978-80-251-1675-3. NEUMANN, J.: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. 1. vyd. Praha: Portál, 1998. 328 s. ISBN 80-7178-218-1. NEUMANN, J., JIRÁSEK, I.: Zlatý fond her I. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 160 s. ISBN 80-7178-636-5. OPASCHOWSKI, H.: Einführung in die freizeit-kulturelle Breitenarbeit. Methoden und Modell der Animation. Bad Heilbrunn: Klinkhardt, 1979. 52 s. OPASCHOWSKI, H.: Pedagogik der freien Lebenszeit. 3. vyd. Opladen: Leske + Budrich, 1996. 204 s. ISBN 3-8100-1968-2. PELÁNEK, R.: Příručka instruktora zážitkových akcí. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2008. 208 s. ISBN 978-80-7367-353-6. SKRUŢNÝ, Z.: Florbal. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 120 s. ISBN 80247-0383-1.
43
SVATOŠ, V., LEBEDA, P.: Outdoor trénink pro manažery a firemní týmy, 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 200 s. ISBN 80-247-0218-1. TEPLÝ, Z.: Pohybová rekreace. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1969. 134 s. VÁŢANSKÝ, M.: Volný čas a pedagogika zážitku. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 64 s. ISBN 80-210-0428-2. VECHETA, V.: Indoor aktivity. 1. vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2009. 192 s. ISBN 978-80-251-2561-8. ZAHRÁDKOVÁ, E.: Teambuilding – cesta k efektivní spolupráci. 1. vyd. Praha: Portál, s.r.o., 2009. 176 s. ISBN 80-7367-042-9. ZOUNKOVÁ, D.: Zlatý fond her III. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 152 s. ISBN 978-807367-198-3. Internetové zdroje GOOGLE: Data map©2010 Tele Atlas [online]. [cit. 2010-05-03]. Dostupný z WWW: http://maps.google.cz HURYCH, E.: Některé aspekty rekreologie v cestovním ruchu v podmínkách VŠPJ. Studia turistica, únor/2010, strany 47-53. ISSN 1804-252X KAPLÁNEK, M.: Animace jako výchovná metoda [online]. [cit. 2010-29-04]. Dostupný z WWW: www.tf.jcu.cz/getfile/45c7a6da7068476b PLANstudio: Mapa ČR [online]. 2005–2009 [cit. 2010-05-03]. Dostupný z WWW: http://mapy.cz SÁRA, R.: Florbal vznikl z baseballu. A jaká má pravidla? [online]. Aktualizováno 06. 12. 2008 [cit. 2010-13-04]. Dostupný z WWW: http://sport.idnes.cz WUV Stick Together.: Unihockey [online]. 2004–2010 [cit. 2010-13-04]. Dostupný z WWW: http://www.unihockey.wur.nl
44
5 Přílohy 5.1 Stručná pravidla florbalu Přehled základních pravidel florbalu najdeme například na serveru sport.idnes.cz. Většinu těch základních vystihuje Robert Sára ve svém článku z roku 2008. Ve florbale neexistují ofsajdy a brankář chytá bez hokejky. To jsou dvě pravidla, která neznalé diváky udeří na první pohled. V čem se právě tento sport odlišuje od hokeje? Hra rukou. Ta je zakázaná a hrozí vám za ní vyloučení. Navíce se úmyslně nesmíte míčku ani dotknout hlavou. A pozor, nohou si smíte míč pouze zpracovat, nahrát soupeři nelze. Vyloučení. Za menší fauly podobně jako ve fotbale soupeř získává výhodu volného úderu (přímý kop). Za větší přestupky je hráč vyloučen na dvě či pět minut. Můţe dostat i červenou kartu a být vyloučen do konce utkání, v tom případě se hraje pět minut v oslabení. Brankář. Nejenţe chytá bez hokejky. Nesmí navíc od vlastního hráče přijmout malou domů a míček můţe chytnout pouze v případě, ţe se jakkoliv dotýká vyznačeného obdélníku, který se nazývá velké brankoviště. Menší brankoviště, které je vně velkého, je jen pro brankáře a ţádný z jiných hráčů do něj nesmí vstoupit. Vysoká hůl. V hokeji se můţete ohánět do výšky branky, ve florbale jen do úrovně svých kolen. Hřiště. To je dlouhé 40 metrů, na šířku pak má 20. Kolem jsou umělohmotné mantinely ve výšce půl metru. Pokud se rozpojí a míček se dostane mimo hřiště, následuje vhazování. To se provádí na písknutí, nikoliv vhozením. Auty se rozehrávají. Čas. Hraje se 3 x 20 minut čistého času stejně jako v hokeji. Týmy většinou hrají na tři pětice. Nájezdy. Při nájezdu musí být míček v pohybu a hráč se s ním nesmí pohnout směrem vzad. Nájezdy se však jezdí velmi pomalu, často i několik desítek vteřin. Gólman ze začátku trestného střílení musí stát na brankové čáře.
45
Nadzvedávání hokejky. Oproti hokeji nesmíte protihráčům nadzvedávat ani sklepávat hůl. Stane-li se tak, následuje volný úder a někdy při opakovaném přestupku i dvouminutový trest. Hra mezi nohama. Jakmile se vaše hokejka ocitne mezi soupeřovýma nohama, ztrácíte míček. Jedná se prohřešek.
Obr. 10: Florbalové hřiště (zdroj: www.unihockey.wur.nl)
5.2 Původní program osmidenního letního tábora Neděle - 1.den 17.00 příjezd dětí do tábora, převzetí od rodičů, ubytování 19.00 táborák, opékání vuřtů, hra na kytaru 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Pondělí – 2. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – poznávací a teambuildingové hry 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 odjezd do tělocvičny 12.30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 46
15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Miroslav Hořák ze záchranné stanice v Horní Cerekvi 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Úterý – 3. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Ponoţkovaná, Heslovaná 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 odjezd do tělocvičny 12.30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Jan Svoboda (biketrial) 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Středa – 4. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Šipkovaná na Křemešník 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 lanové centrum, trampolíny, rozhledna, střelba z kuše 14.00 svačina 16.00 návrat 16.00 Cikánský den 17.45 minutky 47
18.00 večeře 18.30 kulturní program – Martin Dufek (Povídání o Kubě) 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Čtvrtek – 5. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Lidské tělo, Co do lesa nepatří? 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 odjezd do tělocvičny 12.30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – hasiči 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka Pátek – 6. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 dopolední program – Ledovec, Papkouloválka 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 12.00 hra Na sršáně 15.00 svačina 15.30 Casino 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – přehlídka airsoft 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 48
21.30 večerka Sobota – 7. Den 08.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 09.00 odjezd na celodenní turnaj do tělocvičny 10.00 svačina 11.00 oběd a polední klid 15.00 svačina 17.30 příjezd na základnu 17.45 minutky 18.00 večeře 18.30 kulturní program – Petr Kuchař (freestyle motokros) 20.30 večerní hygiena 21.00 studna pravdy 21.30 večerka 00.00 večerní hra Neděle – 8. Den 09.00 budíček, rozcvička, ranní hygiena 10.00 balení zavazadel 11.00 předání dětí rodičům a odjezd do domovů
49
5.3 Obrazové přílohy
Obr. 11: Fotka areálu základny Chaloupky (zdroj: www.mapy.cz)
Obr. 12: Umístění turistické základny Chaloupky (zdroj: Google maps)
50
Obr. 13: Sportovní areál Nový Rychnov (zdroj: Google maps)
Obr. 14: Stmelovací hra Poslepu (zdroj: vlastní fotoarchiv)
51
Obr. 15: Ranní rozcvička (zdroj: vlastní fotoarchiv)
Obr. 16: Miroslav Hořák ze záchranné stanice pro zvířata (zdroj: vlastní fotoarchiv)
52
Obr. 17: Martin Dufek a jeho povídání O Kubě (zdroj: vlastní fotoarchiv)
Obr. 18: Airsoftová přehlídka (zdroj: vlastní fotoarchiv)
53
Obr. 19: Lanové centrum na Křemešníku (zdroj: vlastní fotoarchiv)
Obr. 20: Představení biketrialisty Jana Svobody (zdroj: vlastní fotoarchiv)
54
Obr. 21: Ukázka práce v tělocvičně (zdroj: vlastní fotoarchiv)
Obr. 22: Cikánský den (zdroj: vlastní fotoarchiv)
55
Obr. 23: Třešnička na dortu v podobě vystoupení Petra Kuchaře (zdroj: vlastní fotoarchiv)
56
5.4 Přesné znění dotazníku použitého při výzkumu Florbalový letní tábor nejen pro chlapce Chaloupky (III. – VIII. třída) Tábor, který pořádáme, je na základně nedaleko od Nového Rychnova (okres Pelhřimov), přesně řečeno na samotě zvané Chaloupky. Ubytování je ve stanech s dřevěnou podlahou. Ve stavení najdeme ubikace pro zaměstnance, kuchyň, prostornou jídelnu a nedaleko velkou stodolu. Sportovní část tábora se odehrává v tělocvičně v Novém Rychnově (úhrnem cca 20 hodin pobytu v tělocvičně) a na místním fotbalovém hřišti. V roce 2010 se pouštíme uţ do čtvrtého ročníku. Tábor je určen nejen pro chlapce od třetí do osmé třídy základní školy. Kaţdoročně naplníme kapacitu na maximum, tedy 40 dětí, o které se stará 20 členů organizačního týmu. Cena pro letošní ročník je 2450,- . Náplň tábora Jsme čistě sportovně zaloţený tábor, se specializací na florbal. Florbalem v tělocvičně v Novém Rychnově však aktivity na táboře zdaleka nekončí. Na základně Chaloupky je často vyuţívané především hřiště na volejbal, či basketbal, pingpongové stoly a louka jako stvořená pro fotbal. Pevnou součástí tábora jsou samozřejmě i klasické táborové hry a v neposlední řadě i jízda na kole. Kaţdý večer je potom připravený kulturní program. Většina z her, které zmiňuji v navrhovaném animačním programu pro LT je plněna po oddílech, v danou chvíli úkoly plní buď jednotlivec, nebo celý oddíl najednou. Co se týká florbalu, rozdělí se svěřenci na dvě výkonnostní skupiny (začátečníci a pokročilí), kaţdá ze skupin má potom různý program cvičení a zdokonalování se ve florbalu. V programu najdeme jak čistě výkonnostní hry pohybové, zaměřené na intelektové dovednosti, psychologické hry a samozřejmě kombinované hry. Růţová barva značí kulturní program, většinou s vyzkoušením dané praktické činnosti. Rozdělil jsem je takto i v programu, který je přidaný v příloze. Po přečtení nabídky programu pro letní tábor bych Vás chtěl poprosit o vyplnění šesti jednoduchých otázek, které naleznete na konci.
57
Program osmidenního letního tábora Neděle - 1.den 17:00 příjezd dětí do tábora, převzetí od rodičů, ubytování 19:00 táborák, opékání vuřtů, hra na kytaru 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka Pondělí – 2. Den 8:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 9:00 dopolední program – poznávací a teambuildingové hry 10:00 svačina 11:00 oběd a polední klid 12:00 odjezd do tělocvičny 12:30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15:00 svačina 17:30 příjezd na základnu 17:45 minutky 18:00 večeře 18:30 kulturní program – Miroslav Hořák ze záchranné stanice v Horní Cerekvi 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka Úterý – 3. Den 8:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 9:00 dopolední program – Ponoţkovaná, po svačině Heslovaná 10:00 svačina 11:00 oběd a polední klid 12:00 odjezd do tělocvičny 12:30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15:00 svačina 17:30 příjezd na základnu 17:45 minutky 18:00 večeře 18:30 kulturní program – Jan Svoboda (biketrial) 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka Středa – 4. Den 8:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 9:00 dopolední program – Šipkovaná na Křemešník 10:00 svačina
58
11:00 oběd a polední klid 12:00 lanové centrum, trampolíny, rozhledna, střelba z kuše 14:00 svačina 16:00 návrat na základnu 16:00 Cikánský den 17:45 minutky 18:00 večeře 18:30 kulturní program – Martin Dufek 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka Čtvrtek – 5. Den 8:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 9:00 dopolední program – Lidské tělo, Co do lesa nepatří? 10:00 svačina 11:00 oběd a polední klid 12:00 odjezd do tělocvičny 12:30 příjezd do tělocvičny, program v tělocvičně a na hřišti 15:00 svačina 17:30 příjezd na základnu 17:45 minutky 18:00 večeře 18:30 kulturní program – hasiči 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka Pátek – 6. Den 8:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 9:00 dopolední program – Ledovec, Papkouválka 10:00 svačina 11:00 oběd a polední klid 12:00 hra Na sršáně 15:00 svačina 15:30 Casino 17:45 minutky 18:00 večeře 18:30 kulturní program – přehlídka airsoft 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka
59
Sobota – 7. Den 8:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 9:00 odjezd na celodenní turnaj do tělocvičny 10:00 svačina 11:00 oběd a polední klid 15:00 svačina 17:30 příjezd na základnu 17:45 minutky 18:00 večeře 18:30 kulturní program – Petr Kuchař (freestyle motokros) 20:30 večerní hygiena 21:00 studna pravdy 21:30 večerka 00:00 noční hra Neděle – 8. Den 9:00 budíček, rozcvička, ranní hygiena, snídaně 10:00 balení zavazadel 11:00 předání dětí rodičům a odjezd do domovů Odpovědi prosím označte fontem „tučné“. Snaţte se prosím vyhnout hodnocení číslem 3. 1) Ohodnoťte prosím kvalitu náplně letního tábora. (1-nejlepší, 5-nejhorší) 1
2
3
4
5
2) Myslíte si, ţe náplň tábora odpovídá jeho finančnímu ohodnocení? ANO
NE
3) Pokud pomineme sportovní aktivity, ohodnoťte animační a volnočasové programy. 1
2
3
4
5
4) Našli jste činnost, která by Vám v programu LT chyběla? ANO
NE
Pokud ano, napiště prosím jaká: …………………………………………… 5) Poslali byste vaše dítě, nebo příbuzného na náš tábor? ANO
NE
6) Přijde Vám poměr jednotlivých druhů aktivit vyváţený? ANO
NE
Pokud by Vás napadly ještě nějaké připomínky, budu moc rád, kdyţ se o ně podělíte.
60
