VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Turistická návštěvnost Německa Bakalářská práce
Autor: Lucie Binko Vedoucí práce: RNDr. PaedDR Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2011
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Lucie Binko, DiS.
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Turistická návštěvnost Německa
Cíl práce:
Analyzovat návštěvnost jednotlivých spolkových zemí Německa.
RNDr. PaedDR. Jaromír Rux, CSc. vedoucí bakalářské práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Anotace Binko, Lucie: Turistická návštěvnost Německa. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra CR. Vedoucí práce: RNDr. PaedDR. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2011. Cílem bakalářské práce je analyzovat návštěvnost Německa. Konkrétně analyzovat počet příjezdů, přenocování a průměrnou délku pobytu v jednotlivých spolkových zemích a v nejnavštěvovanějších města Německa. Součástí práce je i dotazníkové šetření, pomocí kterého je zjištěno, nejen jak jsou nejnavštěvovanější města v podvědomí Čechů známá, ale také jakému cestování dávají Češi přednost. Klíčová slova: Návštěvnost. Německo. Analýza. Příjezd. Přenocování. Průměrná délka pobytu.
Annotation Binko, Lucie: Tourism rate of Germany. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlvava. Department of tourism. Supervisor: RNDr. PaedDR. Jaromír Rux, CSc. Specialist qualification: bachelor. Jihlava 2011 The objectives of this bachelor thesis is to analyse the visit rate of Germany. More specifically it analyses the number of arrivals, overnight stays and an average length of stays in individual federal states and most visited cities in Germany. A survey which is a part of the thesis shows how much Czech people are aware of the most visited cities in Germany as well as what kind of travelling Czech people prefer. Key words: Visit rate. Germany. Analyse. Arrivals. Overnight stays. Average length of stays.
Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu RNDr. PaedDR. Jaromíru Ruxovi CSc. za jeho pomoc, odborné a metodické vedení. Dále bych chtěla poděkovat klientům CK ABC – Tours, spol. s r.o. za čas, který věnovali vyplnění dotazníků. A také bych chtěla poděkovat mému manţelovi a rodičům za jejich psychickou podporu.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 2. května 2011 ......................................................
Obsah 1 Úvod............................................................................................................................... 9 2 Teoretická část ............................................................................................................. 11 2.1
Charakteristika Spolkové republiky Německo................................................. 11
2.2 Charakteristika jednotlivých spolkových zemí ..................................................... 12 2.2.1 Bádensko-Württembersko ............................................................................. 12 2.2.2 Bavorsko ........................................................................................................ 12 2.2.3 Berlín ............................................................................................................. 13 2.2.4 Braniborsko .................................................................................................... 14 2.2.5 Brémy............................................................................................................. 14 2.2.7 Hesensko ........................................................................................................ 15 2.2.8 Meklenbursko – Přední Pomořansko ............................................................. 15 2.2.9 Dolní Sasko .................................................................................................... 16 2.2.10 Severní Porýní-Vestfálsko ........................................................................... 16 2.2.11 Porýní-Falc................................................................................................... 17 2.2.12 Sársko........................................................................................................... 17 2.2.13 Sasko ............................................................................................................ 18 2.2.14 Sasko-Anhaltsko .......................................................................................... 18 2.2.15 Šlesvicko-Holštýnsko .................................................................................. 19 2.2.16 Durynsko ...................................................................................................... 19 3 Praktická část ............................................................................................................... 21 3.1 Vlastní zkušenosti ................................................................................................. 21 3.2 Analýza počtu příjezdů, přenocování a průměrné délky pobytu turistů v jednotlivých spolkových zemích Německa ................................................................ 23 3.2.1 Počet příjezdů do jednotlivých spolkových zemí .......................................... 24 3.2.2 Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích Německa .................. 25 3.2.3 Průměrná délka pobytu v ubytovacích zařízeních ......................................... 26
3.3 Analýza počtu příjezdů, přenocování a průměrné délky pobytu turistů v deseti nejnavštěvovanějších městech Německa .................................................................... 28 3.3.1 Počet příjezdů do deseti nejnavštěvovanějších měst Německa ..................... 29 3.3.2 Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech Německa ..................... 30 3.3.3 Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech .............................. 31 3.4 Dotazníkové šetření .............................................................................................. 32 3.5 Vyhodnocení dotazníkového šetření ..................................................................... 32 3.5.1 Vyhodnocení otázky č. 1 ............................................................................... 33 3.5.2 Vyhodnocení otázky č. 2 ............................................................................... 33 3.5.3 Vyhodnocení otázky č. 3 ............................................................................... 34 3.5.4 Vyhodnocení otázky č. 4 ............................................................................... 34 3.5.5 Vyhodnocení otázky č. 5 ............................................................................... 35 3.5.6 Vyhodnocení otázky č. 6 ............................................................................... 36 3.5.7 Vyhodnocení otázky č. 7 ............................................................................... 37 3.5.8 Vyhodnocení otázky č. 8 ............................................................................... 38 3.5.9 Vyhodnocení otázky č. 9 ............................................................................... 39 3.5.10 Vyhodnocení otázky č. 10 ........................................................................... 39 3.5.11 Vyhodnocení otázky č. 11 ........................................................................... 40 3.6 Hodnocení průzkumu ............................................................................................ 41 3.7 Navrhnutá řešení ................................................................................................... 41 4 Závěr ............................................................................................................................ 42 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 43 Seznam příloh ................................................................................................................. 47
Seznam grafů Graf č. 1 Počet příjezdů do jednotlivých spolkových zemí
str. 24
Graf č. 2 Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích
str. 25
Graf č. 3 Průměrná délka pobytu v jednotlivých spolkových zemích
str. 26
Graf č. 4 Počet příjezdů do nejnavštěvovanějších měst Německa
str. 29
Graf č. 5 Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech
str. 30
Graf č. 6 Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech
str. 31
Graf č. 7 Preferované cestování
str. 33
Graf č. 8 Upřednostňovaný typ zájezdu
str. 33
Graf č. 9 Ideální doba trvání poznávacího zájezdu
str. 34
Graf č. 10 Preferovaná aktivita ve městě
str. 34
Graf č. 11 Upřednostňovaný typ ubytování
str. 35
Graf č. 12 Navštívené země
str. 36
Graf č. 13 Navštívená německá města
str. 37
Graf č. 14 Nabídka zájezdů
str. 38
Graf č. 15 Pohlaví respondentů
str. 39
Graf č. 16 Věkové kategorie respondentů
str. 39
Graf č. 17 Původ respondentů
str. 40
1 Úvod Na úvod bych Vás ráda seznámila s tím, jak se jmenuje moje bakalářská práce, proč jsem si zvolila dané téma a co je jeho obsahem. Má bakalářská práce nese název: Turistická návštěvnost Německa. Německo jsem si zvolila záměrně, neboť to je země, kde jsem měla moţnost strávit rok a půl svého ţivota a alespoň částečně poznat jednu ze spolkových zemí, a to Severní Porýní-Vestfálsko. Dle mého názoru má Severní Porýní-Vestfálsko z hlediska cestovního ruchu co nabídnout, ale jak je opravdu tato spolková země navštěvovaná a jak je tomu v případě ostatních zemí? Cílem mé bakalářské práce je analyzovat návštěvnost Německa. Sledovaným obdobím jsou roky 2007, 2008, 2009 a 2010. Zabývám se návštěvností jednotlivých spolkových zemí a nejnavštěvovanějších měst Německa. Bakalářská práce se skládá ze dvou částí: teoretické a praktické. Teoretická část je zaměřena na základní charakteristiky Spolkové republiky Německo a na základní charakteristiky jednotlivých spolkových zemí. V úvodu praktické části popisuji své vlastní zkušenosti a dále se zabývám analýzou návštěvnosti. Konkrétně se zaměřuji na to, kolik bylo zaznamenáno příjezdů v jednotlivých spolkových zemích Německa a která z 16 spolkových zemí je nejnavštěvovanější. Kolik turistů se ubytovalo v ubytovacích zařízeních a jaké hodnoty dosahuje průměrná délka pobytu jednoho hosta. Jednotlivé údaje jsou zjištěny ze statistických úřadů jednotlivých spolkových zemí a z hlavního statického úřadu Německa. Dále se v bakalářské práci zabývám tím, kterých deset měst, v průběhu let 2007, 2008, 2009 a 2010, bylo navštíveno nejčastěji. Kolik turistů vyuţilo nabídky ubytovacích zařízení a přenocovalo. Jaká byla průměrná délka pobytu jednoho hosta v ubytovacích zařízeních. Součástí práce je dotazníkové šetření, kde zjišťuji, jakému cestování dávají dotazování přednost. Kterou z nejnavštěvovanějších evropských zemí navštívili. Zda zavítali i do některých z deseti nejnavštěvovanějších měst Německa. V závěru dotazníkového šetření 9
bych pak ráda zjistila, která německá města, významná z hlediska cestovního ruchu, by rádi navštívili, kdyby si měli vybrat z krátké nabídky.
10
2 Teoretická část 2.1 Charakteristika Spolkové republiky Německo Oficiální název spolkové republiky Německo zní Bundesrepublik Deutschland. Hlavním městem je Berlín, který je také zároveň největším německým městem. Mezi další velká města patří Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem a Frankfurt nad Mohanem. [1] Země, na jejichţ území ţije 81 471 834 obyvatel, se řadí k nejlidnatější zemi Evropské unie. Z celkového počtu obyvatel tvoří asi 7,3 milionů cizinci. Největší % je zastoupeno Turky, Řeky, Poláky, Itali, Rusi a obyvateli bývalé Jugoslávie. „Ve Stuttgartu je cizincem
každý
třetí
obyvatel,
ve
Frankfurtu
jeden
ze
čtyř.“
(EGERT-
ROMANOWSKA, Joanna, et al., 2004, strana 15). (2), [1] Německo zaujímá plochu o rozloze 357 021 km2, z čehoţ plyne, ţe je 4,5 větší neţ Česká republika. Spolková země hraničí s Rakouskem, Belgií, Českou republikou, Dánskem, Francií, Lucemburskem, Holandskem, Polskem a Švýcarskem. Jednu z přirozených hranic tvoří Severní moře. Druhou přirozenou hranicí je Baltské moře, které obklopuje i ostrov Rujána. „Dlouhé písčité pláže s dunami včetně ostrova Rujány se starobylými křídlovými útesy jsou významnou rekreační oblastí.“ (Kolektiv autorů, 2007, strana 17). Z vodstva je důleţité také zmínit velké řeky, jako jsou Rýn, Labe, Dunaj, Mohan, Vesera a Emţe. „Z velkých řek patří celým svým tokem Německu pouze Vesera (Weser) a Emže (Ems), které ústí do Severního moře.“ (TOMÁŠEK, Radmil; STŘÍDA, Miroslav, 1999, strana 7). Z hlediska cestovního ruchu jsou velmi důleţité řeky Mosela, která se vlévá do Rýna a řeka Rýn samotná. Po obou stranách řek se pěstuje výborné bílé víno a vypínají se romantické hrady. (1), (2), (3), (5) Spolková republika Německo se také řadí mezi Alpské země, i kdyţ ve srovnání s jinými evropskými zeměmi vlastní pouze zlomek Alp. Právě v Alpách se nachází i nejvyšší německý vrchol Zugspitze s nadmořskou výškou 2 964 m. Alpy náleţí k nejatraktivnějším místům z hlediska cestovního ruchu, nejen co se týče zimní, ale i letní turistiky. (1), (2) Německo se skládá z 16. spolkových zemí, z nichţ pět bývá ještě dnes označováno jako Die neuen Länder – Nové země. Tyto země vznikly znovusjednocením Německa v roce 11
1990. Bohuţel do dnešní doby, hlavně tedy v podvědomí Němců samotných, se stát stále rozděluje na část západní a část východní. „Někteří východní Němci mají pocit, že se z jejich země stala jakási kolonie Západního Německa.“ (IVORY, Michael, et al., 2007, strana 15). (1)
2.2 Charakteristika jednotlivých spolkových zemí Spolkovou republiku Německo tvoří 16 spolkových zemí. V následující kapitole budou jednotlivé spolkové země stručně charakterizovány. 2.2.1 Bádensko-Württembersko Oficiální název země zní Land Baden-Württemberg. Hlavní město se nazývá Stuttgart, který je i největším městem. K velkým městům se dále řadí Mannheim, Karlsruhe a Freiburg. (1), [2] Země, ve které ţije 10 754 865 obyvatel, se rozprostírá na ploše o rozloze 35 751,65 km2 a hraničí s Francií, Švýcarskem a Rakouskem. Hranici s Rakouskem tvoří pouze Bodamské jezero, které je největším jezerem v Německu. Sousedními spolkovými zeměmi jsou Bavorsko, Hesensko a Porýní-Falc. Část plochy zaujímá hornatá oblast Černého lesa s nejvyšší horou Bádenska-Württemberska Feldenberg s výškou 1 493 metrů n. m. „Svůj počátek zde mají řeky Dunaj a Neckar.“ (EGERT-ROMANOWSKA, Joanna, et al., 2004, strana 312). Tyto řeky se společně s Rýnem řadí k velkým tokům země. Další horské pásmo táhnoucí se v délce 220 km se nazývá Švábský Jura. (1), (2), (3), [3] Bádensko-Württembersko
patří
k vyhledávaným
turistickým
oblastem.
Za
nejoblíbenější turistické cíle jsou povaţovány města Stuttgart a Schwäbisch Hall a univerzitní město Heidelberg, propast Wutach, hrad Hohenzollern, ostrov Mainau, muzeum Sinsheim, Freiburg im Breisgau. [4] 2.2.2 Bavorsko Spolková země Bavorsko se oficiálně nazývá Freistaat Bayern. K Bavorsku byly v 19. století přičleněny i bývalá svobodná říšská města, z nichţ z hlediska cestovního ruchu jsou nejznámější Norimberk, Augsburk a Rothenburg ob der Tauber. Hlavním městem
12
je však Mnichov. Dalšími turisticky významnými městy jsou hlavní město Mnichov, Bamberg, Řezno, Würzburg a zámek Neuschwanstein. (1), (2), [5] Bavorsko je největší spolkovou zemí Německa. Nachází se na ploše o rozloze 70 549,19 km2. Část celkové plochy je pokryta Bavorským lesem, Bavorskými Alpami s nejvyšší horou Zugspitze o nadmořské výšce 2 964 metrů n. m. 80 km2 plochy zaujímá Chiemské jezero, které je největším bavorským jezerem. V této spolkové zemi ţije 12 539 976 obyvatel. Významné řeky jsou Dunaj, Inn, Lech a Mohan. Bavorsko hraničí s Českou republikou a Rakouskem a spolkovou zemí Bádensko-Württembersko, Hesensko, Durynsko a Sasko. (2), (3), [6] Bavorsko je nejnavštěvovanější spolkovou zemí Německa. Vděčit za to moţná můţe bouřlivé historii. Nachází se zde římské památky, barokní pevnosti, pohádkové zámky. Dále návštěvníky a turisty lákají Alpy, bavorské pivnice a různé slavnosti, z nichţ nejznámější jsou pivní slavnosti Oktoberfest, které se konají v Mnichově. (2) 2.2.3 Berlín Berlín je nejen hlavním městem, ale také jednou ze spolkových zemí Německa. Město, jehoţ dějiny začaly ve 13. století, se po pádu berlínské zdi razantně rozvinulo. (4) Na ploše o rozloze 891,75 km2 ţije 3 459 218 obyvatel. Jediným sousedním státem je spolková země Braniborsko, která Berlín zcela obklopuje. (3), [7] Od té doby, co bylo Německo v roce 1990 opět sjednoceno, proudí do Berlína čím dál více turistů. Hlavní pamětihodnosti města jsou soustředěny ve čtvrtích Charlottenburg, Tiergarten, Berlín – Mitte, Kreuzberg, Nikoleiviertel a Scheunenviertel. Berlín to nejsou však jen pamětihodnosti. 30% plochy města tvoří zeleň. Západně od centra se rozprostírá Grunewald, který bývá označován jako zelené plíce Berlína. Nejvyšší horou je Müggelberg se svojí výškou 115,4 metrů. (1), (2), (4), [8] V Berlíně se kaţdoročně koná několik akcí. K nejznámějším patří Berlinale – filmový festival a veletrh cestovního ruchu, známý pod názvem ITB. „ITB, největší světový veletrh cestovního ruchu, ve svém sloganu zdůrazňuje: Do Berlína stojí za to jet.“ (Fakta o Německu, 2006, strana 18). Berlín je město světového významu. (3)
13
2.2.4 Braniborsko Oficiální název spolkové země je Land Brandenbug. Hlavním město se nazývá Postupim, coţ je český překlad německého Potsdam. (1) Braniborsko se nachází na ploše o rozloze 29 477, 16 km2. Ţije zde 2 505 100 obyvatel. Braniborsko sousedí s Berlínem, Saskem, Sasko-Anhaltskem, Dolním Saskem, Meklenbursko-Předním Pomořanskem a Polskem. Důleţité řeky, které zemí protékají, se jmenují Labe, Odra, Havola a Spréva. Nejvyšší horou je Kutschenberg se svojí výškou 201 m. (1), (2), [9], [10] Tradičním cílem turistů je Postupim se svými parky a dále Sprévský les. Braniborsko je rájem pro milovníky lodí a pěší turistiky a cyklistiky. (1) 2.2.5 Brémy Brémy se v německém originále nazývají Freie und Hansestadr Bremen. Tvoří je města Bremen a Bremerhaven. (1) Brémy leţí na řece Weser a jsou vzdálené asi 60 km od moře. Zaujímají plochu 404,23 km2. Jedná se tedy o nejmenší spolkovou zemi. Hraničí s Dolním Saskem. Na území Brém ţije 660 999 obyvatel. (3), (4), [11] I kdyţ jsou Brémy nejmenší spolkovou zemí, z hlediska cestovního ruchu mají jistě co nabídnout. Většina turistických atrakcí se nachází na východním břehu řeky Vesery. K nejznámějším pamětihodnostem se řadí: náměstí s Rolandovým sloupem, cechovní dům Schütting, radnice s renesanční fasádou, gotický Liebfrauenkirche, dóm a Schnooviertel, coţ je obytná čtvrť, kde bydleli rybáři a řemeslníci. Oproti Brémám je Bremerhaven pouze dělnické město. Návštěvníky však láká svým Námořním muzeem světové úrovně. (1), (4) 2.2.6 Hamburk Hamburk se oficiálně nazývá Freie und Hansestadt Hamburg. Díky poloze na Labi a blízkosti Severního moře vznikalo uţ od 12. století významné obchodní a přístavní město. „Mit Beginn des Überseehandel wurde Hamburg Deutschlands: Tor zur Welt. – Se začátkem zámořského obchodu se Hamburg pro Německo stal: Bránou do světa.“ (KAISE, Michael, et al., 2005, strana 17) 14
Do dnešní doby se Hamburk rozvinul v město s rozlohou 755,16 km2, na jehoţ území ţije 1 786 278 obyvatel. Sousedícími zeměmi jsou Šlesvicko – Holštýnsko a Dolní Sasko. (3), [12] Hamburk je zajímavý nejen architektonicky, ale také z oblasti umění a kultury. „Bezkonkurenční v celém Německu je Hamburk díky svým muzikálovým divadlům, která do města každý měsíc přilákají tisíce návštěvníků.“ (Fakta o Německu, 2006, strana 19). Hlavními památkami města jsou: St.-Michaelis-Kirche s věţí Michel, která je symbolem města, staré město s radnicí, obří čtvrť skladišť Speicherstadt a čtvrť St. Pauli, známá také pod názvem čtvrť červených luceren. (3), (4) 2.2.7 Hesensko Hesensko, v německém originále Hessen, je spolková země, kterou proslavili svými pohádkami bratři Grimmové. Přestoţe hlavním městem je Wiesbaden, spíše tak na první dojem působí město Frankfurt nad Mohanem. Ten je i sídlem nejrušnějšího letiště kontinentální Evropy a Evropské banky. Společně s hlavním městem a městy Kassel a Darmstadt tvoří velká města spolkové země. (1) Hesensko se rozkládá na ploše 21 114,72 km2. Leţí v srdci dnešního Německa a sousedí s Bavorskem, Bádensko-Württemberskem, Porýní-Falcí, Severním Porýní-Vestfálskem, Dolním Saskem a Durynskem. Země čítá 6 071 000 obyvatel. Hesensko je země s hustě zalesněným středohořím. K důleţitým řekám patří Rýn, Mohan, Vesera a Neckar. Nejvyšší hora se nazývá Wasserkuppe a dosahuje výšky 950 m. (3), [13] Turisty do této spolkové země lákají nejen zajímavá města, ale také vinařská oblast Rheingau s proslulým ryzlinkem a dále Waldecker Land s přehradou Eder a lázeňskými středisky. (2) 2.2.8 Meklenbursko – Přední Pomořansko Oficiálně se tato spolková země nazývá Land Mecklenburg-Vorpommern. Největším městem regionu je Rostock, hlavním městem je však Schwerin. (1) Meklenbursko – Přední Pomořansko se nachází na ploše o rozloze 23 174,17
km2
a
dosahuje počtu 1 643 5600 obyvatel. Země sousedí s Polskem, Braniborskem, Dolním Saskem a Šlesvicko-Holštýnskem. Z vodstva je nejdůleţitější Baltské moře. (3), [14] 15
Největším zdrojem příjmů této země je cestovní ruch. Turisty lákají Meklenburská jezerní plošina, národní parky Předního Pomořanska s křídovými útesy na ostrově Rujána a asi na 2000 jezer, z nichţ nejznámější je jezero Müritz, s druhou největší sladkovodní jezerní plochou v Německu. Největším magnetem jsou však 350 km dlouhá písečná pobřeţí Baltského moře. Díky tomu se tato oblast stala největším rájem vodních sportů ve střední Evropě. Dále k návštěvě lákají středověká města Wismar a Sralsund, která jsou zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a města Schwerin a Rostock. (1), (3) 2.2.9 Dolní Sasko Land Niedersachsen je německý název pro Dolní Sasko, jehoţ hlavním městem se stal Hannover. Hannover a Braunschweig jsou jedinými velkoměsty této spolkové země. (1) 47 618,24 km2 je plocha, kterou spolková země zaujímá a na které sídlí 7 922 000 obyvatel. Jedná se o druhou největší spolkovou zemi, co se týče rozlohy a čtvrtou, co se týče počtu obyvatel. Dolní Sasko sousedí s devíti spolkovými zeměmi, Nizozemím a Belgií. Charakteristické pro něj jsou níţiny a pohoří Harz, s nejvyšší horou Dolního Saska Wurmberg 971 m. K důleţitým řekám patří Vesera, Emţe a Labe. U města Cuxhaven se Labe vlévá do Severního moře. (3), [15], [16] Oblíbená místa z hlediska cestovního ruchu jsou Lüneburské vřesoviště, pobřeţí Severního moře, písečné pláţe Východofríských ostrovů a ostrov Helgoland. (2) 2.2.10 Severní Porýní-Vestfálsko Oficiální název Severního Porýní-Vestfálska je Land Nordhrein-Westfalen. Hlavním městem je Düsseldorf. Největším městem je však Kolín nad Rýnem. (1) Rozloha této země čítá 34 083,52 km2. Se svými 17 851 000 obyvateli je nejlidnatější spolkovou zemí Německa. Hraničí s Dolním Saskem, Hesenskem, Porýní-Falcí, Nizozemím a Belgií. Severním Porýní-Vestfálskem protéká řeka Ruhr, jejíţ údolí bylo bohaté na nerostná loţiska. Zde vznikla oblast Porúří. Severní Porýní-Vestfálsko, to není jen oblast Porúří, ale také údolí řeky Rýn, pohoří Eifel, vrchovina Rothaar, Teutoburský les, Sauerland a Münsterland. (1), (2), (3), [17]
16
„Severní Porýní-Vestfálsko podle UNESCO patří vedle New Yorku a Paříže k nejvýznamnějším kulturním regionům světa.“ (Fakta o Německu, 2006, strana 21). K návštěvě této země zvou města Kolín nad Rýnem s gotickým dómem, moderní Düsseldorf, Bonn, Cáchy, jeţ byly za císaře Karla Velikého hlavním městem Evropy a Duisburg s největším říčním přístavem kontinentu. „Vor wenigen Jahrzenten hätte sich kaum jemand vorstellen können, im Land der Fördertürme und Schlote auch Ruhe und Erholung zu fiden. - Před několika málo desetiletími by si někdo sotva představil hledat také klid a odpočinek v zemi těžebních věží a komínů.“ (KAISER, Michael, et al., 2005, strana 100). A přesto se to stalo v Essenu a Dortmundu, coţ jsou metropole Porúří. Uzavřené šachty se proměnily v turistické atrakce. (3), (4) 2.2.11 Porýní-Falc Porýní – Falc se v originále nazývá Land Rheinland-Pfalz. Hlavním městem je Mohuč. Ta společně s městy Ludwigshafen, Koblenz a Trevír tvoří velká města spolkové země. (1) Rozloha země se rozprostírá na ploše 19 847,39 km2. Na tomto území ţije 4 006 000 obyvatel. Porýní-Falc hraničí s Francií, Lucemburskem, Belgií a spolkovými zeměmi Severní Porýní-Vestfálsko, Hesensko, Bádensko-Württembersko a Sársko. Velkou část území tvoří vrchoviny Hunsrück, Eifel a Falcký les. Ty jsou od sebe odděleny údolími řek Rýna, Mosely, Ahru, a Nahe. (1), (3), [18] Spolková země Porýní-Falc je povaţována za nejromantičtější oblast Německa. Vděčí za to hlavně malebnému údolí řeky Mosely a Rýna s četnými hrady. Údolí řeky Rýn bývá nazývané krajem vína a zaujímá významné místo na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Proslavená je i vinařská stezka Deutsche Weinstrasse začínající v Bockenheim a končící poblíţ Weissenburg. Za návštěvu této země stojí i města Mohuč, Worms a Špýr s klenoty románské architektury, Trevír, kde je největší koncentrace římských památek v Evropě severně od Alp a Koblenz, kde se stýká Rýn a Mosela. (1), (2), (3) 2.2.12 Sársko V německém jazyce název spolkové země Sársko zní Saarland. Hlavním městem se stal průmyslový Saarbrücken. 17
Sársko zaujímá rozlohu 2568,65 km2. Na jeho území pobývá 1 019 000 obyvatel. Země sousedí s Porýní-Falcí a Francií. Sársko získalo svůj název podle řeky Sáry, která tudy protéká. Spolková země byla dlouhá léta předmětem sporu mezi Německem a Francií. I kdyţ dnes připadá Německu, přes to si částečně zachovala francouzský nádech. (2), (3), [19] Největší turistickou atrakcí regionu je Völinger Hütte, stará ocelárna a ţelezárna, která byla jako první průmyslová památka zařazena na seznam UNESCO. (1) 2.2.13 Sasko Sasko se oficiálně jmenuje Freistaat Sachsen. Hlavním městem jsou Dráţďany, německy Dresden. (1) Sasko se rozprostírá na ploše 18 413,91 km2. Ţije zde 4 151 000 obyvatel. Hraničními zeměmi jsou Česká republika, Polsko a spolkové země Braniborsko, Sasko-Anhaltsko, Durynsko a Bavorsko. Sasko se můţe pochlubit jedinečnou krajinou Saského Švýcarska na horním toku řeky Labe s pískovcovými útvary a lesy a údolími Krušných hor. Krušné hory protíná Saská stříbrná stezka. Sasko se stalo také domovem německé slovanské menšiny Luţických Srbů. (1), (2), (3), [20] Nejnavštěvovanějším městem spolkové země jsou Dráţďany, které bývají označovány jako „Florencie na Labi“. Řadí se k významným evropským centrům umění a kultury. Druhé nejnavštěvovanější město je Lipsko, metropole veletrhů a středisko kultury a vzdělání. Světoznámé je i malé město Míšeň, kde byl poprvé objeven způsob výroby porcelánu v Evropě. (1), (2) 2.2.14 Sasko-Anhaltsko Land Sachsen-Anhalt, tak se oficiálně nazývá spolková země Sasko-Anhaltsko. Hlavní městem byl jmenován Magdeburk. (1) Rozloha této spolkové země je 20 445,26 km2. Počet obyvatel dosahuje čísla 2 336 964. Sasko-Anhaltsko sousedí s Braniborskem, Saskem, Durynskem a Dolním Saskem. Zde leţí i největší část pohoří Harc z nejvyšší horou země, Brocken 1 142 m. V severní části země se nachází region Altmark, který tvoří převáţně rovina se zemědělskou půdou a vřesovištěm. Zemí protéká řeka Sála, která se vlévá do Labe. (1), (2), (3), [21] 18
Nejznámější turistickou atrakcí Saska-Anhaltska je pohoří Harc. Právě tudy vede, v délce 113 km, úzkokolejka Harzquerbahn. Nejnavštěvovanějším městem se stal Wittenberg, který se nazývá „Lutherovo město“. Ten právě zde zveřejnil své teze a tím zahájil reformaci. Hlavní město Magdeburk se můţe pochlubit jednou z nejkrásnějších katedrál ve východním Německu. „Návštěva Worlitzu skýtá možnost obdivovat nejpůvabnější parkově upravené zahrady v Německu.“ (EGERT-ROMANOWSKA, Joanna, et al., 2004, strana 134). V celém regionu jsou roztroušeny kostely a kláštery z doby románské. (1), (2) 2.2.15 Šlesvicko-Holštýnsko Land Schleswig-Holstein je oficiální název pro spolkovou zemi Šlesvicko – Holštýnsko. Hlavní město je Kiel, který je také největším městem. Plocha, kterou země zaujímá, má 15 763,18 km2. Obyvatelstvo dosahuje počtu 2 834 221. Tato nejseverněji poloţená spolková země sousedí s Dolním Saskem, Hamburkem, Meklenburskem – Předním Pomořanskem a Dánskem. Další hranici tvoří Severní a Baltské moře. Šlesvicko-Holštýnsko je země s několika přírodními parky a národním parkem Schleswig-Holsteiniches Wattenmeer. (1), (3), [22] Dnes turisty do Šlesvicko-Holštýnska lákají písečné pláţe. K několika denním pobytům bývá vyuţíván ostrov Sylt, k jednodenní návštěvě ostrov Helgoland. Dalším lákadlem jsou Severofríské ostrovy. Z měst jsou to Lübeck, nazývaný „královna Baltu“, pro nějţ jsou typické cihlové stavby a hlavní město Kiel, kde se kaţdoročně v červnu koná u Kielského fjordu festival Kielský týden. (1), (2) 2.2.16 Durynsko Oficiální název Durynska v úplném originálním znění je Freistatt Thüringen. Hlavním městem se stal Erfurt. Durynsko zaujímá 16 172,14 km2 z celkové plochy Německa. Na této ploše ţije 2 237 000 obyvatel. Sousedními spolkovými zeměmi jsou Sasko, Sasko-Anhaltsko, Dolní Sasko, Hesensko a Bavorsko. Na jihu země se rozprostírá Durynský les, kde pramení řeka Sála, jedna z důleţitých řek regionu. Nejvyšším bodem je Grosse Beerberg, vyhaslý vulkán, který je zároveň nevyšší horou Durynska. (1), (3), [23]
19
Hlavním turistickým cílem Durynska je Durynský les, kde se nachází řada lázeňských a zimních středisek a středověkých hradů. Tudy vede i Rennsteig, jedna z nejkrásnějších německých turistických cest. Mezi oblíbená Durynská města patří Erfurt, Výmar, Eisenach s hradem Wartburg, Quedlingburg a Tangermünde. (2), (3)
20
3 Praktická část 3.1 Vlastní zkušenosti V úvodu jsem zmiňovala, ţe jsem měla moţnost strávit rok a půl v Německu a alespoň částečně poznat jednu ze spolkových zemí, a to Severní Porýní-Vestfálsko. Důvod, proč jsem do Německa odjela, byla pracovní příleţitost. Během pracovního týdne jsem mívala vţdy dva dny volno. Před odjezdem jsem dokončila studium na vyšší odborné škole, obor cestovní ruch, takţe ideálním řešením bylo vyuţít volný čas k cestování. Poznat tedy nová místa a načerpat nové zkušenosti. Hlavním turistickým cílem se pro mě stalo zmíněné Severní Porýní-Vestfálsko. Vzhledem k tomu, ţe jsem neměla automobil, musela jsem k cestování vyuţívat veřejnou dopravu. Městečko, ve kterém jsem pobývala, se jmenovalo Radevormwald. Odtud jezdili linkové autobusy do města Wuppertal. Z Wuppertalu jsem pak volila jízdu vlakem. Brzy se ukázalo, ţe vyuţití ţelezniční dopravy je nejrychlejším způsobem cestování, alespoň co se týče Severního Porýní-Vestfálska. Z Wuppertalu bylo přímé spojení například do Düsseldorfu, Kolína, Cách, Essenu, Dortmundu a Solingenu. S jedním přestupem bylo moţno dojet do měst Bonn a Münster. Existovalo několik tarifů jízdného. Pokud si člověk dobře zvolil, mohl i ušetřit. Německá města mají velmi dobře zpracované webové stránky s informacemi pro turisty. Zde je tedy moţné získat řadu cenných informací před cestou. Čehoţ jsem také vyuţívala. Velmi dobře jsou vybavena i turistická informační centra. Většinou jsem je našla nedaleko hlavního nádraţí. Na kaţdých informacích měli k dispozici zdarma plánek centra města, který mi pomáhal s orientací. Ze zkušenosti musím říci, ţe místní byli vţdy velmi ochotni pomoci a poradit. Jako i v jiných evropských městech, tak i ve velkých německých městech, je moţné zakoupit WelcomeCard. Pro mě se vyplatily 24 hodinové karty, se kterými jsem měla slevu nebo vstup zdarma do muzeí nebo pamětihodností. Zcela zdarma jsem mohla vyuţívat i MHD. Slevy byly i na okruţní jízdy vyhlídkovým autobusem nebo na plavbu po řece Rýn. Během mých cest jsem však nepotkala téměř ţádného Čecha, pokud tedy nebudu počítat přátele, kteří za mnou přijeli na návštěvu. Většina zahraničních turistů byla 21
z Holandska, Belgie a Francie, coţ také odpovídá údajům ze statistického úřadu. Podle statistického úřadu NRW přijede do Severního Porýní -Vestfálska ročně přes 17 milionů lidí, z toho asi 33 tisíc Čechů. Měla jsem moţnost navštívit několik německých měst, nejen ty výše zmiňované. Zavítala jsem i do jiných evropských měst. Po návratu z Německa jsem pracovala tři roky jako průvodkyně v oblasti CR. Téměř kaţdý týden jsem po Paříţi provázela 60 českých turistů. Jednalo se pouze o jeden autobus, od jedné cestovní kanceláře, do jednoho města. Do Německa jsem během té doby zavítala pouze dvakrát. Poprvé jsem byla se skupinou v Norimberku na adventních trzích. Podruhé to byl zájezd do Dráţďan, který si skupina objednala na základě individuálního poţadavku. Kolikrát jsem byla ve Francii či Itálii? To bych asi nespočítala. V té době mě napadla myšlenka, kolik z těchto lidí navštívilo Německo? Dle mého názoru je Německo v podvědomí českých turistů neznáme a z hlediska cestovního ruchu neprávem opomíjené. Tato země má určitě co nabídnout.
22
3.2 Analýza počtu příjezdů, přenocování a průměrné délky pobytu turistů v jednotlivých spolkových zemích Německa V následujících třech podkapitolách budou analyzována data počtu příjezdů, přenocování a průměrné délky pobytu turistů v jednotlivých spolkových zemích Německa. Veškerá data budou vyhodnocena pomocí grafů. Jednotlivé číselné údaje z let 2007, 2008, 2009 a 2010 byly získány z broţur, které vydává Statistisches Bundesamt Deutschland - Spolkový statistický úřad Německa. [24], [25], [26], [27] Data týkající se přenocování zahrnují údaje o přenocování v ubytovacích zařízeních s devíti a více lůţky a ubytování v kempech. Ve všech spolkových zemích, v průběhu sledovaných let, převaţuje domácí cestovní ruch. To znamená, ţe obyvatelé Německa se pohybují výlučně uvnitř svého státu. Teprve pak, většinou s velkými rozdíly ve srovnání s domácím cestovním ruchem, následuje příjezdový cestovní ruch (incoming). To znamená, ţe do Německa přijíţdí osoby, které trvale sídlí na území jiného státu.
23
3.2.1 Počet příjezdů do jednotlivých spolkových zemí Počet příjezdů v jednotlivých spolkových zemí Německa 30 26,37 25
20 17,30 16,00
Počet příjezdů
15 11,43
10,93
10 7,59
7,38 6,25
5,95
5,46 3,99
5
28,29 18,59 16,71 11,95 12,05 9,05
7,68
6,67
6,42
5,98
3,63
4,73
3,31
3,88
2,58 3,46
0,78 0,89 2,78 0,75 1,04
0
Spolkové země Německa 2007
2008
2009
2010
Graf č. 1 Počet příjezdů do jednotlivých spolkových zemí [zdroj: autorka]
Z grafu je patrné, ţe nejnavštěvovanější spolkovou zemí Německa je Bavorsko. Jedná se zároveň o největší spolkovou zemí Německa, která má z hlediska cestovního ruchu co nabídnout. Nejmenší návštěvnost je v hanzovním městě Brémy. Velký vliv na návštěvnost bude mít rozloha Brém. Jedná se totiţ o nejmenší spolkovou zemi Německa. Dále lze z grafu vyčíst, ţe v roce 2010 došlo u všech spolkových zemí, mimo Meklenburska-Předního Pomořanska a Sárska, k nárůstu příjezdů ve srovnání s předcházejícími roky. K postupnému nárůstu příjezdů od roku 2007 došlo v Dolním Sasku, Šlesvicko-Holštýnsku, Berlíně, Sasku a Durynsku. V ostatních případech byl počet příjezdů v jednotlivých letech kolísavý. Číselné údaje v grafu uvedené za zakončením se týkají roku 2007 a údaje u základny se týkají roku 2010. 24
3.2.2 Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích Německa
Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích 80 76,26
70
60
Počet přenocování
50 42,40 40
40,40 35,89
30
26,88 26,32 23,60 19,94
20
17,29
16,05 9,94
10
9,14
7,40
77,88 43,51 42,11 38,48 28,15 27,67 24,47 20,57 20,8 16,77 10,69 9,39
6,56 8,95
2,29 1,53 6,86 2,23 1,81
0
Spolkové země Německa 2007
2008
2009
2010
Graf č. 2 Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích [zdroj: autorka]
Z grafu lze vyčíst, ţe nejvíce turistů přenocovalo v Bavorsku. Během analyzovaných let došlo v Bavorsku k nárůstu, úpadku a opětovnému nárůstu počtu přenocování. Pouze k nárůstu přenocování během let došlo v Dolním Sasku, Šlesvicko-Holštýnsku, Berlíně a v hanzovním městě Hamburk. Dále je z grafu patrné, ţe nejméně turistů přenocovalo v Brémách. Číselné údaje v grafu uvedené za zakončením se týkají roku 2007 a údaje u základny se týkají roku 2010.
25
3.2.3 Průměrná délka pobytu v ubytovacích zařízeních
Průměrná délka pobytu v jednotlivých spolkových zemích 4,5
4,3 4,2
4,3 4,1
Průmětrná délka pobytu
3,9 3,7 3,5
3,3
3,3 3,1
2,9
2,9
2,9 2,8 2,7
2,7
2,7
2,7
2,7
2,5 2,4
2,5
2,3
2,3
2,3 2,1
1,9
1,9 1,7
1,7
2,8
2,6
2,3
3,2
2,4
4,2
4,1
2,7
2,3
2,6
2,8
2,7
1,9
2,5
3,0 1,7
1,5
Spolkové země Německa 2007
2008
2009
2010
Graf č. 3 Průměrná délka pobytu v jednotlivých spolkových zemích [zdroj: autor]
Z výše uvedeného grafu je velmi dobře viditelné, ţe nejdelší průměrná délka pobytu byla
ve
spolkových
zemích
Šlesvicko-Holštýnsko
a
Meklenbursko-Předním
Pomořansko. Tyto země jsou vyuţívány hlavně pro pobytovou dovolenou. V obou případech došlo k nárůstu počtu strávených dnů v letních měsících. Šlesvicko Holštýnsko je země nacházející se mezi Severním a Baltským mořem. Velký vliv na vyšší počet průměrné délky pobytu mají rehabilitační kliniky, které se ve spolkové zemi nachází. Průměrná délka pobytu v těchto klinikách je přibliţně 20 dní. Meklenbursko-Přední Pomořansko je z části oplýváno Baltským mořem a díky tomu se stalo i oblíbenou rekreační oblastí. Více neţ polovina všech přenocování připadla mořským a přímořským lázním v této spolkové zemi.
26
V předchozích grafech jsme zaznamenali, ţe v Bavorsku došlo v roce 2010 jak k nárůstu počtu příjezdů, tak i k nárůstu počtu přenocování. V případě průměrné délky pobytu však došlo k poklesu. V roce 2010 se počet příjezdů do Bavorska zvýšil v průměru, ve srovnání s přecházejícími lety, o 6,9% a počet přenocování pouze o 2,3%. Z čehoţ tedy plyne, ţe sice více lidí navštívilo Bavorsko, ale 4,6% tvořili pouze návštěvníci. To znamená, ţe se nezdrţeli přes noc. Ve spolkových zemích jako jsou Severní Porýní-Vestfálsko, Hesensko, Porýní-Falc, Hamburk a Sasko-Anhaltsko průměrná délka pobytu, po celé 4 roky, stagnovala. V ostatních případech došlo nejméně k jedné změně. Buď tedy nárůstu, ve srovnání s jinými roky, nebo poklesu. Číselné údaje v grafu uvedené za zakončením se týkají roku 2007 a údaje u základny se týkají roku 2010.
27
3.3 Analýza počtu příjezdů, přenocování a průměrné délky pobytu turistů v deseti nejnavštěvovanějších městech Německa Nejnavštěvovanějšími městy Německa jsou města: Berlín, Mnichov, Hamburk, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Dráţďany, Stuttgart, Norimberk a Lipsko. V následujících třech podkapitolách budou analyzována data počtu příjezdů, přenocování a průměrné délky pobytu v deseti nejnavštěvovanějších městech Spolkové republiky Německo. Veškerá data budou vyhodnocena pomocí grafů. Jednotlivé číselné údaje z let 2007 byly získány z broţurek, které pod názvem Zahlen – Daten – Fakten – Tourismus in Deutschland vydává Deutscher Tourismusverband e. V. [28] Data pro rok 2008 a 2009 jsem získala z broţur Tourismus in Zahlen, které vydává Statistisches Bundesamt Deutschland - Spolkový statistický úřad Německa. [25], [26]. Data pro rok 2010 jsou z různých internetových zdrojů. [27], [29], [30] [31], [32], [33], [34] Údaje týkající se přenocování zahrnují údaje o přenocování v ubytovacích zařízeních s devíti a více lůţky a ubytování v kempech. Data týkající se průměrné délky pobytu turisty byla získána poměrným dělením počtu přenocování k počtu příjezdů.
28
3.3.1 Počet příjezdů do deseti nejnavštěvovanějších měst Německa
Počet příjezdů do nejnavštěvovanějčích měst Německa 9,5
9,05
9,0 8,5 8,0 7,59 7,5 7,0 6,5 6,0
5,57
Počet příjezdů
5,5 5,0
4,73
4,70
4,5 4,0
3,99
7,91
3,68 3,34
3,5
2,6
3,0 2,5
2,49
4,83
2,38
1,0
8,26
4,98
4,37
3,22
1,68
1,76
3,35
1,5
0,5
2,12
4,12
2,0
2,34
1,52
1,86 1,88
1,40
1,52 1,54
1,47
1,34
1,21
1,49 1,39
1,25 1,18
0,99
1,12
1,00 1,03
0,0
Nejnavštěvovanější města 2007 2008 2009 2010 Graf č. 4 Počet příjezdů do nejnavštěvovanějších měst Německa [zdroj: autorka]
Z grafu je patrné, ţe nejvíce lidí zavítalo do hlavního města Berlín. V průběhu čtyř let se návštěvnost ve městě pouze zvyšovala. Stejně tak tomu bylo i ve městech Mnichov, Hamburk, Düsseldorf a Lipsko. V Kolíně nad Rýnem počet příjezdů do roku 2009 jen klesal. V ostatních případech docházelo k nárůstu a opětovnému sníţení příjezdů. Počet příjezdů v Dráţďanech zůstal během dvou let stejný. V roce 2009 pak malinko vzrostl. V roce 2010 všech deset měst zaznamenalo pouze nárůst počtu příjezdů.
29
3.3.2 Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech Německa
Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech 21
20,80
20 19 18 17,29 17 16 15 14
Počet přenocování
13 12
11,10
11
9,53
10 9
8,95
17,77 7,40
8 7
6,07 5,40
6 5 4
5,42
4,31
2
18,87
9,91
8,19
5,36
3,36
4,13
3,59 2,59
3,53 3,05
3,36
7,73
3 1
4,58
4,48
9,85
3,34
3,28
3,22
2,7 2,19
2,74
2,51
2,41 1,84 2,02
2,28
2,13
1,85
1,88
0
Nejnavštěvovanější města 2007
2008
2009
2010
Graf č. 5 Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech [zdroj: autorka]
Z grafu lze vyčíst, ţe nejvíce turistů přenocovalo v hlavním městě Berlín. K výraznějšímu nárůstu přenocování během čtyř let došlo v Berlíně, Mnichově a Hamburku. Nárůst byl však zaznamenán i v Lipsku. V Kolíně nad Rýnem počet přenocování do roku 2009 spíše klesal. V ostatních případech došlo k velmi mírnému nárůstu v roce 2008 a následovnému poklesu v roce 2009. Dráţďany si udrţely po dobu roku 2007 a 2008 stejnou hodnotu, v roce 2009 pak počet přenocování mírně poklesl. V roce 2010 byl u všech měst zaznamenán pouze nárůst počtu přenocování.
30
3.3.3 Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech 2,3 2,3
2,3 2,2
2,2
2,1 2,1
Průměrná délka pobytu
2,0
2,0
2,0
1,9
1,9
1,9
1,9
1,9
2,2
1,8
1,8
2,2
1,81,8
1,8
1,8
1,8
2,0
1,7
1,7
1,9
1,7
1,9 1,6
1,6
1,8
1,8
1,8
1,8
1,6
2,3
2,0
1,9
1,6
1,7
1,8
2,2
1,7
1,8
1,8
1,8
1,5
Nejnavštěvovanější města 2007
2008
2009
2010
Graf č. 6 Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech [zdroj: autorka]
Z grafu je zřejmé, ţe největší průměrná délka pobytu byla zaznamenána v roce 2007, 2009 a 2010 v hlavním městě Berlín. V roce 2008 se hodnota shoduje s průměrnou délkou pobytu Dráţďan. Během čtyř let nenastaly ţádné změny u měst Mnichov, Hamburk, Kolín nad Rýnem a Norimberk. Frankfurtu nad Mohanem zaznamenal nárůst pouze v roce 2009 a Düsseldorf v roce 2008. V Lipsku zjištěná hodnota zůstala dva roky stejná a pak poklesla. Ve Stuttgartu, oproti roku 2007, došlo k poklesu. Ať uţ se jednalo o nárůst či pokles průměrné délky pobytu, změny nebyly nijak markantní.
31
3.4 Dotazníkové šetření Součástí bakalářské je i dotazníkové šetření. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, zda lidé preferují cestování s cestovní kanceláří či individuální cestování. Zdali upřednostňují poznávací či pobytové zájezdy. Zda navštívili i Německo a některé z deseti nejnavštěvovanějších měst. V dotazníkovém šetření jsem se také zaměřila na další zajímavá místa Německa, která jsem shrnula do pěti okruhů. Z těchto okruhů si respondenti vybrali právě ten, který je nejvíce zaujal a který by rádi navštívili. Pro účely bakalářské práce jsem zvolila, jako způsob dotazování, písemné dotazování. Dotazník je tvořen 10 otázkami uzavřeného typu, s jednou či více moţnými odpověďmi. Jedna otázka je typu otevřeného. Celkem bylo osloveno 220 respondentů. Cílovou skupinou respondentů se stali klienti cestovní kanceláře ABC Tours spol. s r.o., kteří se zúčastnili poznávacího zájezdu do Francie. Jejich odpovědi jsou vyhodnoceny v následujících grafech.
3.5 Vyhodnocení dotazníkového šetření V následujících 11 kapitolách budu vyhodnocovat data, které jsem získala z dotazníkového šetření. Data budou prezentována pomocí grafů. Pomocné tabulky budou umístěny v příloze.
32
3.5.1 Vyhodnocení otázky č. 1 Jaké cestování preferujete?
Preferované cestování
73
S cestovní kanceláří 147
Individuální
Graf č. 7 Preferované cestování [zdroj: autorka]
Z celkového počtu 220 respondentů odpovědělo 147, ţe preferuje cestování s cestovní kanceláří a 73, ţe preferuje individuální cestování. 3.5.2 Vyhodnocení otázky č. 2 Jakému typu zájezdu dáváte přednost?
Upřednostňovaný typ zájezdu
76
144
Poznávací zájezd Pobytový zájezd
Graf č. 8 Upřednostňovaný typ zájezdu [zdroj: autorka]
144 respondentů upřednostňuje poznávací zájezdy. 76 respondentů pak dává přednost zájezdům pobytovým.
33
3.5.3 Vyhodnocení otázky č. 3 Jaká je pro vás ideální doba, kterou byste chtěli věnovat poznávacímu zájezdu?
Ideální doba trvání poznávacího zájezdu 19
23
2 aţ 3 dny 4 aţ 6 dnů 7 dnů a více
102
Graf č. 9 Ideální doba trvání poznávacího zájezdu [zdroj: autorka]
V této otázce převáţná část respondentů odpověděla, ţe ideální doba trvání zájezdu je 4 aţ 6 dní. Naprostou menšinu pak tvořili ti, co by uvítali dobu trvání zájezdu 7 dnů a více nebo nějaký krátkodobý zájezd trvající 2 aţ 3 dny. 3.5.4 Vyhodnocení otázky č. 4 Která z nabízených moţností by vás při prohlídce města nejvíce zaujala?
Preferovaná aktivita ve městě Návštěva muzea 22
25 15
8 62
12
Návštěva církevních památek Návštěva zoologické zahrady Návštěva obrazové galerii Návštěva hradu nebo zámku Projíţďka lodí či turist. vláčkem
Graf č. 10 Preferovaná aktivita ve městě [zdroj: autorka]
34
U otázky číslo 4 měli respondenti na výběr z šesti odpovědí. Na tuto otázku 43% respondentů odpovědělo: „návštěva hradu nebo zámku“. 57% respondentů své hlasy rozdělilo mezi pět zbývajících odpovědí.
Po návštěvě hradu a zámku následovala
návštěva muzea a za ní s 3 hlasovým rozdílem projíţďka lodí či turistickým vláčkem. Dále se umístila návštěva církevních památek, obrazové galerie. Pouze osm dotazovaných hlasovalo pro návštěvu zoologické zahrady. 3.5.5 Vyhodnocení otázky č. 5 Kterému typu ubytování byste dali přednost?
Upřednostňovaný typ ubytováný
3
14
Hotel 75 52
Hotel F1 Mládeţnická ubytovna Etap nebo B&B
Graf č. 11 Upřednostňovaný typ ubytování [zdroj: autorka]
Graf nám znázorňuje, ţe nejvíce respondentů by upřednostňovalo ubytování v klasickém hotelu. 52 dotazovaných by vyuţilo ubytování v hotelu F1. Jedná se o ubytování v jednoduše zařízených pokojích se společným sociálním zařízením. 14 respondentů odpovědělo, ţe by se ubytovalo v hotelu Etap nebo B&B. Coţ jsou jednoduše zařízené pokoje včetně sociálního zařízení. Jen 3, z celkového počtu 144 respondentů, by preferovali ubytování v mládeţnické ubytovně.
35
3.5.6 Vyhodnocení otázky č. 6 Navštívili jste některou z níţe uvedených zemí?
Navštívené země 57 166
Anglie Francie 220
Itálie Německo
154
Graf č. 12 Navštívené země [zdroj: autorka] V této otázce bylo moţné zvolit více odpovědí. Kaţdá z moţností mohla tedy dosáhnout 220 hlasů. Jak uţ jsem zmiňovala v kapitole 3.4, respondenty byli klienti cestovní kanceláře, kteří navštívili Francii. Proto maximální hodnotu 220 hlasů dosáhla právě Francie. Podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) je Francie nejnavštěvovanější zemí Evropy a zároveň nejnavštěvovanější zemí světa. V dotazníkovém šetření se na druhém místě umístilo Německo se 166 hlasy, dále s rozdílem 12 hlasů Itálie a s pouhými 57 hlasy Anglie.
36
3.5.7 Vyhodnocení otázky č. 7 Pokud jste u otázky č. 6 označili i Německo, navštívili jste i některé z následujících měst?
Navštívená německá města 100 100
Počet respondentů
81 80 60
52 39
40
31
42
31 22
19
19
20
14
0
Německá města Graf č. 13 Navštívená německá města [zdroj: autor]
V případě této otázky bylo také moţno více odpovědí. Jednotlivá města představují nejnavštěvovanější města Německa. V předcházející otázce bylo zjištěno, ţe 166 respondentů z 220 navštívilo Německo. Dráţďany se zařadily na 6. místo nejnavštěvovanějších měst Německa. V rámci dotazníkového šetření se umístily na 1. místě. Ze 166 dotazovaných 60% zavítalo do Dráţďan. Dráţďany byly do roku 1990 součástí Německé demokratické republiky, tudíţ bylo moţné sem zavítat i před rokem 1989. Dráţďany mohli tedy navštívit všichni respondenti dotazníkového šetření. Podle německých statistik je Berlín
nejnavštěvovanějším
městem
Německa.
Mezi
dotazovanými se však zařadil na druhém místě. Na třetím místě se umístil Mnichov. 14 respondentů navštívilo Německo, ale ţádné z deseti nejnavštěvovanějších měst.
37
3.5.8 Vyhodnocení otázky č. 8 Pokud byste si měli vybrat z nabídky poznávacích zájezdů do Německa, o který z následujících programů by se jednalo? Jde většinou o pětidenní aţ šestidenní zájezdy.
Nabídka zájezdů 10 27
48
Program č. 1 Program č. 2 Program č. 3 Program č. 4
65 70
Program č. 5
Graf č. 14 Nabídka zájezdů [zdroj: autorka]
Součástí dotazníkového šetření byla i nabídka pěti programů. V kaţdém programu se objevilo nejméně jedno z nejnavštěvovanějších měst. Z těchto programů si měli respondenti vybrat jeden, který je nejvíce zaujal a kam by se chtěli podívat. Z celkového počtu 220, si 70 respondentů vybralo program č. 2. To znamená města Pasov, Řezno, Norimberk, Stuttgart, Rýnské vodopády, Kostnici, ostrov Mainau a Mnichov. 65 dotazovaných zvolilo program č. 3. V nabídce tohoto programu byly Dráţďany, Sprévský les, Berlín, Postupim, Schwerin, Stralsund a ostrov Rujána. 48 respondentů by navštívilo Würzburg, Fuldu, Frankfurt nad Mohanem, Mohuč, absolvovalo by plavbu údolím řeky Rýn, Koblenz, Cochem, Trevír a Heidelberg, coţ bylo na programu č. 1. 27 dotazovaných by se podívalo do Lipska, Halle, Magdeburku, Hannoveru, Brém, Lübecku a Hamburku. Pouze 10 dotazovaných by touţilo poznat města Erfurt, Münster, Essen, Wuppertal, Düsseldorf a Kolín nad Rýnem, zvolilo by tedy program č. 5.
38
3.5.9 Vyhodnocení otázky č. 9 Vaše pohlaví?
Pohlaví respondentů
80
Muţ Ţena 140
Graf č. 15 Pohlaví respondentů [zdroj: autorka]
Z grafu je patrné, ţe 64% dotazovaných tvořily ţeny a 36% tvořili muţi. 3.5.10 Vyhodnocení otázky č. 10 Do jaké věkové kategorie patříte?
Věkové kategorie respondentů 26
6
21
méně neţ 18 let 34
18 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 96 37
50 - 59 let 60 let a více
Graf č. 16 Věkové kategorie respondentů [zdroj: autorka]
39
Z grafu vyplývá, ţe nejpočetnější skupina respondentů byla ve věku mezi 18 aţ 29 lety. Do této věkové kategorie se zařadilo 96 dotazovaných, coţ je z celkového počtu asi 44%. Druhá nejpočetnější věková skupina je od 30 do 39 let. Tu tvoří 37 respondentů. Za ní se s 3 hlasovým rozdílem umístili dotazovaní ve věkové kategorii 40 aţ 49 let. Nejméně početnou skupinu tvořili respondenti ve věku 60 let a více. 3.5.11 Vyhodnocení otázky č. 11 Z jakého kraje pocházíte?
Počet respondentů
Původ respondentů 50
42
40 30
28
27 22 17
16
20
10 10
5
13
12
9
7
4
3
5
Cizinci
Praha
Zlínský
Vysočina
Ústecký
Středočeský
Plzeňský
Pardubický
Moravskoslezský
Olomoucký
Liberecký
Karlovarský
Královehradecký
Jihočeský
Jihomoravský
0
Kraje Graf č. 17 Původ respondentů [zdroj: autorka]
Z grafu je patrné, ţe nejvíce respondentů pochází z kraje Vysočina. Téměř vyrovnaný je počet respondentů z Jihomoravského a Středočeského kraje. Mezi dotazovanými byli i cizinci.
40
3.6 Hodnocení průzkumu Po vyhodnocení dotazníku se ukázalo, ţe nejpočetnější skupinou dotazovaných byli mladí lidé ve věku od 18 do 29 let. Převáţnou část tvořily ţeny. Nejvíce respondentů pocházelo z Vysočiny, Jihomoravského a Středočeského kraje. Nejnavštěvovanějšími městy byly Dráţďany a Berlín. Dále z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe téměř dvě třetiny respondentů upřednostňují poznávací zájezdy realizované cestovní kanceláří. Optimální zájezd by byl čtyř aţ šesti dní s ubytováním v hotelu. Nejvíce dotazovaných by se podívalo do Pasova, Řezna, Norimberku, Stuttgartu, na Rýnské vodopády, do Kostnice, na ostrov Mainau a do Mnichova. Prohlídku by spojilo s návštěvou hradu.
3.7 Navrhnutá řešení Výsledky získané z dotazníkového šetření by mohli slouţit cestovním kancelářím jako námět pro vypracování zájezdu. Cestovní kanceláře by mohly sestavit program zájezdu na pět aţ šest dní do Pasova, Řezna, Norimberku, Stuttgartu, na Rýnské vodopády, do Kostnice, na ostrov Mainau a do Mnichova. Prohlídka města Norimberk by mohla být spojena s návštěvou hradu Kaiserburg. Ubytování by mělo být zajištěno v hotelu, coţ se promítne i do ceny zájezdu.
41
4 Závěr Tématem mé bakalářské práce byla Turistická návštěvnost Německa. Cílem práce byla analýza návštěvnosti Německa. Sledovaným obdobím byly roky 2007, 2008, 2009 a 2010. Zabývala jsem se počtem příjezdů a přenocování a průměrnou délkou pobytu jednoho hosta v jednotlivých spolkových zemích a nejnavštěvovanějších městech Německa. Práci jsem rozdělila na dvě části. Na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsem vyuţila informace získané z literatury a internetových zdrojů. V této kapitole jsem se zaměřila na základní charakteristiky o Německu a na základní charakteristiky jednotlivých spolkových zemí. V praktické části jsem popsala svoje vlastní zkušenosti při návštěvě Německa. V další části jsem se zabývala analýzou návštěvnosti v jednotlivých spolkových zemích. Data, která jsem získala ze statistických úřadů, jsem vyhodnotila do grafů. Po vyhodnocení dat jsem zjistila, ţe nejnavštěvovanější spolkovou zemí Německa je Bavorsko. V Bavorsku byl také zaznamenán největší počet přenocování ze všech spolkových zemí. Nejdéle se však lidé zdrţí v Šlesvicko-Holštýnsku a Meklenbursko-Předním Pomořansku. Dále jsem se v bakalářské práci zabývala tím, kterých deset měst bylo v průběhu let 2007, 2008, 2009 a 2010 nejnavštěvovanějších. Byla to města Berlín, Mnichov, Hamburk, Frankfurt nad Mohanem, Kolín nad Rýnem, Düsseldorf, Dráţďany, Stuttgart, Norimberk a Lipsko. Nejnavštěvovanějším městem ze všech byl Berlín, jak do počtu příjezdů, tak do počtu přenocování i průměrné délky pobytu. Součástí práce bylo i dotazníkové šetření, na které odpovědělo 220 respondentů. Informace, které získané z dotazníkového šetření, by mohly pomoci cestovním kancelářím jako námět pro sestavení zájezdů. Z dotazníku vyplynulo, ţe respondenti upřednostňují poznávací zájezdy realizované cestovní kanceláří. V závěru mohu říci, ţe Německo není tak opomíjené z hlediska cestovního ruchu, jak jsem si myslela před tím, neţ jsem bakalářskou práci začala psát. Z dotazníkového šetření totiţ vyplynulo, ţe 75% respondentů Německo navštívilo.
42
Seznam použitých zdrojů V bakalářské práci jsem pouţila dva druhy zdrojů. Jednak zdroje tištěné, jednak zdroje elektronické. Zdroje tištěné: (1) IVORY, Michael, et al. VELKÝ PRŮVODCE NATIONAL GEOGRAFIC: Německo. 2. vydání. Brno: Computer Press, a.s., 2007. 399 s. ISBN 978-80-251-1678-4. (2) EGERT-ROMANOWSKA, Joanna, et al. SPOLEČNÍK CESTOVATELE: Německo. 2. vydání. Praha: Euromedia Group, k. s. - Ikar, 2004. 576 s. ISBN 80-249-0315-6. (3) Fakta o Německu. 1. vydání. Frankfurt nad Mohanem: Societäts-Verlag, 2006. 184 s. (4) KAISER, Michael, et al. Traumstrassen Deutschlands. 1. vydání. München : Wolfgang Kunth GmbH & Co KG, 2005. 256 s. ISBN 3-89944-098-6. (5) TOMÁŠEK, Radmil; STŘÍDA, Miroslav. Německ : Průvodce do zahraničí. 1. vydání. Praha: Olympia, a. s., 1999. 232 s. ISBN 80-7033-545-9. Zdroje elektronické: [1] Central inteligence agency [online]. 2011 [cit. 2011-01-31]. THE WORLD FACTBOOK. Dostupné z WWW: https://www.cia.gov/library/publications/the-world factbook/geos/gm.html#top [2] Baden-Württemberg[online]. 2011 [cit. 2011-01-12]. Unser Land. Dostupné z WWW: http://www.badenwuerttemberg.de/de/Unser_Land/86235.html [3] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-28].
Baden-
Württemberg. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Baden-Württemberg [4] Quermanai.de [online]. 2011 [cit. 2011-01-21]. Baden-Württemberg - Ausflugsziele Dostupné
z WWW:
http://www.quermania.de/baden-
wuerttemberg/ausflug/ausflugsziele-abstimmung.php [5] Quermanai.de [online]. 2011 [cit. 2011-01-21]. Bayern - Ausflugsziele Dostupné z WWW: http://www.quermania.de/bayern/ausflug/ausflugsziele-abstimmung.php
43
[6] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Bayern. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Bayern#cite_note-0 [7] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-28]. Berlín. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Berlin [8] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-01-14]. Liste von Erhebungen
in
Berlin.
Dostupné
z WWW:
http://de.wikipedia.org/wiki/Liste_von_Erhebungen_in_Berlin [9] Land Brandenburg[online]. 2011 [cit. 2011-01-14]. Das Land Brandenburg. Dostupné z WWW: http://www.brandenburg.de/cms/detail.php/lbm1.c.379427.de [10] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-01-14]. Brandenburg. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Brandenburg [11] Statistisches Landesamt Bremen [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Statistische Berichte.
Dostupné
z WWW:
http://www.statistik.bremen.de/sixcms/media.php/13/11_November.6229.pdf [12] Statistisches Amt für Hamburg und Schleswig Holstein [online]. 15. 3. 2010 [cit. 2011-01-17]. Ausländische Bevölkerung in Hamburg und Schleswig-Holstein. Dostupné
ze
WWW:
http://www.statistik-
nord.de/uploads/tx_standocuments/SI10_026.pdf [13] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Hessen. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Hessen [14] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-04-23]. Mecklenburg-Vorpommern.
Dostupné
z WWW:
http://de.wikipedia.org/wiki/Mecklenburg-Vorpommern [15] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Niedersachsen. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Niedersachsen [16] Niedersachsen [online]. 2011 [cit. 2011-013-17]. Topografische Daten des Landes Niedersachsen.
Dostupné
z WWW:
http://www.niedersachsen.de/live/live.php?navigation_id=6972&article_id=19758&_ps mand=1000 44
[17] Statistische Ämter des Bundes und der Länder [online]. 2011 [cit. 2011-01-21]. Bevölkerung
–
Nordrhein-Westfalen.
http://www.statistik-portal.de/Statistik-
Portal/de_zs01_nrw.asp [18] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. RheinlandPfalz. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Rheinland-Pfalz [19] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Saarland. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Saarland [20] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Sachsen. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Sachsen [21] Statistisches Landesamt Sachsen-Anhalt [online]. 10. 3. 2011 [cit. 2011-03-29]. Bevölkerungsfortschreibung.
Dostupné
z WWW:
http://www.statistik.sachsen-
anhalt.de/Internet/Home/Daten_und_Fakten/1/12/124/12411/aktuellMonatsbilanz_nach_Kreisen_.html [22] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. SchleswigHolstein. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Schleswig-Holstein [23] Wikipedia – Die freie Enzyklopädie [online]. 2011 [cit. 2011-03-29]. Thüringen. Dostupné z WWW: http://de.wikipedia.org/wiki/Th%C3%BCringen [24] Statistisches Bundesamt [online]. 12. 11. 2008 [cit. 2010-10-03]. Tourismus, Tourismus
in
Zahlen
2007.
Dostupné
z WWW:
http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikatio nen/Fachveroeffentlichungen/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Tourism usinZahlen__TeilA1021500077004,property=file.pdf [25] Statistisches Bundesamt [online]. 6. 11. 2009 [cit. 2010-10-03]. Tourismus, Tourismus in Zahlen, Teil A – Touristiches Angebot 2008. Dostupné z WWW: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikatio nen/Fachveroeffentlichungen/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Tourism usinZahlen__TeilA1021500087004,property=file.pdf [26] Statistisches Bundesamt [online]. 23. 07. 2010 [cit. 2010-10-03]. Tourismus, Tourismus in Zahlen, Teil A – Touristiches Angebot 2009. Dostupné z WWW: http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikatio 45
nen/Fachveroeffentlichungen/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Tourism usinZahlen__TeilA1021500097004,property=file.pdf [27] Statistisches Bundesamt [online]. 17. 02. 2011 [cit. 2011-04-03]. Binnenhandel, Gastgewerbe,
Tourismus,
Dezember
2010.
Dostupné
z WWW:
http://www.destatis.de/jetspeed/portal/cms/Sites/destatis/Internet/DE/Content/Publikatio nen/Fachveroeffentlichungen/BinnenhandelGastgewerbeTourismus/Tourismus/Monatse rhebungTourismus2060710101124,property=file.pdf [28] Deutscher Tourismusverband e. V. [online]. 2010 [cit. 2010-10-08]. Zahlen-Daten Fakten
–
Tourismus
in
Deutschland
2007.
Dostupné
z WWW:
http://www.deutschertourismusverband.de/content/files/zdf%202007.pdf [29] Bayerischer Landesamt für Statistik und Datenverarbeitung [online]. 7. 2. 2011 [cit.
Pressmitteilung.
2011-04-09].
Dostupné
z WWW:
http://www.statistik.bayern.de/presse/archiv/2011/24_2011.php [30] Hessisches Statistisches Landesamt [online]. 1. 4. 2011 [cit. 2011-04-09]. Tourismus
2010.
Dostupné
z WWW:
http://www.statistik-
hessen.de/themenauswahl/dienstleistungen/regionaldaten/tourismus/index.html [31] KölnTourismus [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Aktuelle Meldungen. Dostupné z WWW:
http://www.koelntourismus.de/willkommen/aktuelle-meldungen/neuer-
rekord-fuer-den-tourismus-in-koeln.html [32] Amt für Statistik und Wahlen, Landeshauptstadt Düsseldorf [online]. 2011 [cit. 2011-04-09].
Statistik
und
Stadt
Forschung.
Dostupné
z WWW:
http://www.duesseldorf.de/statistik/stadtforschung/sachthemen/tourismus.shtml [33] Statistisches Landesamt des Freistaates Sachsen [online]. 2010 [cit. 2011-04-09]. Statistik. Dostupné z WWW: http://www.statistik.sachsen.de/download/100_BerichteG/G_IV_1_m12_10.pdf [34] Landeshauptstadt Stuttgart [online]. 2011 [cit. 2011-04-09]. Statistik Tourismus. Dostupné z WWW: http://www.stuttgart.de/item/show/55485
46
Seznam příloh Příloha A – Dotazník Příloha B – Tabulky ke grafům v kapitole 3.2 Příloha – C Tabulky ke grafům v kapitole 3.3 Příloha – D Tabulky k vyhodnocenému dotazníku
47
Příloha A – Dotazník Dobrý den váţené dámy, váţení pánové, ráda bych Vás poprosila o vyplnění následujícího dotazníku, který mi pomůţe zpracovat bakalářskou práci na téma: „Turistická návštěvnost Německa“. Dotazník je anonymní a bude slouţit výhradně ke studijním účelům. 1. Jaké cestování preferujete? S cestovní kanceláří
Individuální
2. Jakému typu zájezdu dáváte přednost? Poznávacímu zájezdu
Pobytovému zájezdu
Pokud dáváte přednost „poznávacímu zájezdu“ pokračujte, prosím, s vyplněním dotazníku od otázky č. 3, pokud „pobytovému zájezdu“, pokračujte, prosím, s vyplněním dotazníku od otázky č. 6. 3. Jaká je pro vás ideální doba, kterou byste chtěli věnovat poznávacímu zájezdu? 2 aţ 3 dny
4 aţ 6 dnů
7 dnů a více
4. Která z nabízených moţností by vás při prohlídce města nejvíce zaujala? (Moţná pouze jedna odpověď) Návštěva muzea
Návštěva obrazové galerie
Návštěva církevních památek
Návštěva zámku nebo hradu
Návštěva zoologické zahrady
Projíţďka lodí či turist. vláčkem
5. Kterému typu ubytování byste dali přednost? Hotel
Mládeţnická ubytovna
Hotel typu F1
Hotel typu Etap nebo B&B
6. Navštívili jste některou z níţe uvedených zemí? (Moţno i více odpovědí) Anglie
Francie
Itálie
Německo
7. Pokud jste u otázky č. 6 označili i Německo, navštívili jste i některé z následujících měst? Berlín
Mnichov
Hamburk
Frankfurt
nad
Mohanem Kolín nad Rýnem
Dráţďany
Düsseldorf
Stuttgart Norimberk
Lipsko 48
8. Pokud byste si měli vybrat z nabídky poznávacích zájezdů do Německa, o který z následujících programů by se jednalo? Jde většinou o pětidenní aţ šestidenní zájezdy. Würzburg, Fulda, Frankfurt nad Mohanem, Mohuč, plavba údolím řeky Rýn, Koblenz, Chocem, Trevír a Heidelberg Pasov, Řezno, Norimberk, Stuttgart, Rýnské vodopády, Kostnice, Mainau a Mnichov Dráţďany, Sprévský les, Berlín, Postupim, Schwerin, Stralsund a ostrov Rujána Lipsko, Halle, Magdeburk, Hannover, Brémy, Lübeck, a Hamburk Erfurt, Münster, Essen, Wuppertal, Düsseldorf, Kolín nad Rýnem 9. Vaše pohlaví? Muţ
Ţena
10. Do jaké věkové kategorie patříte? Méně neţ 18 let
18 – 29 let
30 – 39 let
40 – 49 let
50 – 59 let
60 let a
více 11. Z jakého kraje pocházíte? ________________________________
49
Příloha B – Tabulky ke grafům v kapitole 3.2 Tabulka ke kapitole 3.2.1 Počet příjezdů do jednotlivých spolkových zemí
Bavorsko Sev. Porýní - Vestfálsko Báden.-Württemb. Hesensko Dolní Sasko Berlín Porýní-Falc Mekl.-Př. Pomořansko Sasko Šlésvi.-Holštýnsko Hamburk Brandenbursko Durynsko Sasko-Anhaltsko Sársko Brémy
2007 26,37 17,30 16,00 11,43 10,93 7,59 7,38 6,25 5,95 5,46 3,99 3,63 3,31 2,58 0,78 0,89
2008 26,66 17,68 16,49 11,52 11,38 7,91 7,45 6,59 6,07 5,70 4,12 3,73 3,33 2,64 0,77 0,93
2009 26,35 17,26 16,05 11,19 11,60 8,26 7,44 6,92 6,12 5,85 4,37 3,71 3,41 2,68 0,71 0,91
2010 28,29 18,59 16,71 11,95 12,05 9,05 7,68 6,67 6,42 5,98 4,73 3,88 3,46 2,78 0,75 1,04
Tabulka 1 Počet příjezdů do jednotlivých spolkových zemí [zdroj: autorka]
Tabulka ke kapitole 3.2.2 Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích
Bavorsko Báden.-Württemb. Sev. Porýní - Vestfálsko Dolní Sasko Hesensko Mekl.-Př. Pomořansko Šlésv.-Holštýnsko Porýní-Falc Berlín Sasko Brandenbursko Durynsko Hamburk Sasko-Anhaltsko Sársko Brémy
2007 76,26 42,40 40,40 35,89 26,88 26,32 23,60 19,94 17,29 16,05 9,94 9,14 7,40 6,56 2,29 1,53
2008 76,91 43,62 41,52 36,90 27,33 27,50 23,85 20,23 17,77 16,18 10,17 9,25 7,73 6,70 2,26 1,65
2009 75,20 42,42 40,22 37,59 26,93 28,42 24,32 20,14 18,87 16,26 10,25 9,42 8,19 6,74 2,12 1,64
2010 77,88 43,51 42,11 38,48 28,15 27,67 24,47 20,57 20,8 16,77 10,69 9,39 8,95 6,86 2,23 1,81
Tabulka 2 Počet přenocování v jednotlivých spolkových zemích [zdroj: autorka]
50
Tabulka ke kapitole 3.2.3 Průměrná délka pobytu v ubytovacích zařízeních
Bavorsko Báden.-Württemb. Sev. Porýní - Vestfálsko Dolní Sasko Hesensko Mekl.-Př. Pomořansko Šlésv.-Holštýnsko Porýní-Falc Berlín Sasko Brandenbursko Durynsko Hamburk Sasko-Anhaltsko Sársko Brémy
2007 2,9 2,7 2,3 3,3 2,4 4,2 4,3 2,7 2,3 2,7 2,7 2,8 1,9 2,5 2,9 1,7
2008 2,9 2,6 2,3 3,2 2,4 4,2 4,2 2,7 2,2 2,7 2,7 2,8 1,9 2,5 2,9 1,8
2009 2,9 2,6 2,3 3,2 2,4 4,1 4,2 2,7 2,3 2,7 2,8 2,8 1,9 2,5 3,0 1,8
2010 2,8 2,6 2,3 3,2 2,4 4,2 4,1 2,7 2,3 2,6 2,8 2,7 1,9 2,5 3,0 1,7
Tabulka 3 Průměrná délka pobytu v jednotlivých spolkových zemích [zdroj: autor]
Příloha C – Tabulky ke grafům v kapitole 3.3 Tabulka ke kapitole 3.3.1 Počet příjezdů do deseti nejnavštěvovanějších měst Německa
Berlín Mnichov Hamburk Frankfurt nad Mohanem Kolín nad Rýnem Düsseldorf Dráţďany Stuttgart Norimberk Lipsko
2007 7,59 4,70 3,99 3,34 2,49 1,76 1,52 1,40 1,21 0,99
2008 7,91 4,83 4,12 3,35 2,38 1,86 1,52 1,49 1,25 1,00
2009 8,26 4,98 4,37 3,22 2,34 1,88 1,54 1,39 1,18 1,03
2010 9,05 5,57 4,73 3,68 2,6 2,12 1,68 1,47 1,34 1,12
Tabulka 4 Počet příjezdů do nejnavštěvovanějších měst Německa [zdroj: autorka]
Tabulka ke kapitole 3.3.2 Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech
Berlín Mnichov
2007 17,29 9,53
2008 17,77 9,85
2009 18,87 9,91
2010 20,80 11,10 51
Hamburk Frankfurt nad Mohanem Kolín nad Rýnem Dráţďany Düsseldorf Stuttgart Norimberk Lipsko
7,40 5,40 4,48 3,36 3,05 2,59 2,19 1,84
7,73 5,42 4,31 3,36 3,28 2,74 2,28 1,85
8,19 5,36 4,13 3,34 3,22 2,51 2,13 1,88
8,95 6,07 4,58 3,53 3,59 2,70 2,41 2,02
Tabulka 5 Počet přenocování v nejnavštěvovanějších městech [zdroj: autorka]
Tabulka ke kapitole 3.3.3 Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech
Berlín Mnichov Hamburk Frankfurt nad Mohanem Kolín nad Rýnem Dráţďany Düsseldorf Stuttgart Norimberk Lipsko
2007 2,3 2,0 1,9 1,6 1,8 2,2 1,7 1,9 1,8 1,9
2008 2,2 2,0 1,9 1,6 1,8 2,2 1,8 1,8 1,8 1,9
2009 2,3 2,0 1,9 1,7 1,8 2,2 1,7 1,8 1,8 1,8
2010 2,3 2,0 1,9 1,6 1,8 2,1 1,7 1,8 1,8 1,8
Tabulka 6 Průměrná délka pobytu v nejnavštěvovanějších městech [zdroj: autorka]
Příloha D – Tabulky k vyhodnocenému dotazníku Otázka č. 1 Jaké cestování preferujete? Způsob cestování S cestovní kanceláří Individuální
Počet respondentů 147 73
Tabulka 7 Preferované cestování
Otázka č. 2 Jakému typu zájezdu dáváte přednost? Typ zájezdu Poznávací zájezd Pobytový zájezd
Počet respondentů 144 76
Tabulka 8 Upřednostňovaný typ zájezdu [zdroj:autorka]
52
Otázka č. 3 Jaká je pro vás ideální doba, kterou byste chtěli věnovat poznávacímu zájezdu? Doba trvání zájezdu 2 aţ 3 dny 4 aţ 6 dnů 7 dnů a více
Počet respondentů 23 102 19
Tabulka 9 Ideální doba trvání poznávacího zájezdu [zdroj: autorka]
Otázka č. 4 Která z nabízených moţností by vás při prohlídce města nejvíce zaujala? (Moţná pouze jedna odpověď)
Aktivity ve městě Návštěva muzea Návštěva církevních památek Návštěva zoologické zahrady Návštěva obrazové galerii Návštěva hradu nebo zámku Projíţďka lodí či turist. vláčkem
Počet respondentů 25 15 8 12 62 22
Tabulka 10 Preferovaná aktivita ve městě [zdroj: autorka]
Otázka č. 5
Kterému typu ubytování byste dali přednost?
Typ ubytování Hotel Hotel F1 Mládeţnická ubytovna Etap nebo B&B
Počet respondentů 75 52 3 14
Tabulka 11 Upřednostňovaný typ ubytování [zdroj: autorka]
Otázka č. 6
Navštívili jste některou z níţe uvedených zemí? (Moţno i více odpovědí)
Navštívené země Anglie Francie Itálie Německo
Počet respondentů 57 220 154 166
Tabulka 12 Navštívené země [zdroj: autorka]
53
Otázka č. 7 Pokud jste u otázky č. 6 označili i Německo, navštívili jste i některé z následujících měst? Německá města Berlín Mnichov Hamburk Frankfurt Kolín Dráţďany Düsseldorf Stuttgart Norimberk Lipsko ţádné
Počet respondentů 81 52 31 31 22 100 19 19 39 42 14
Tabulka 13 Navštívená německá města [zdroj: autorka]
Otázka č. 8 Pokud byste si měli vybrat z nabídky poznávacích zájezdů do Německa, o který z následujících programů by se jednalo? Jde většinou o pětidenní aţ šestidenní zájezdy. Nabídka zájezdů Program č. 1 Program č. 2 Program č. 3 Program č. 4 Program č. 5
Počet respondentů 48 70 65 27 10
Tabulka 7 Nabídka zájezdů [zdroj:autorka]
Otázka č. 9 Vaše pohlaví Pohlaví Muţ Ţena
Počet respondentů 80 140
Tabulka 8 Pohlaví respondentů [zdroj: autorka]
54
Otázka č. 10 Do jaké věkové kategorie patříte? Věkové kategorie méně neţ 18 let 18 - 29 let 30 - 39 let 40 - 49 let 50 - 59 let 60 let a více
Počet respondentů 21 96 37 34 26 6
Tabulka 9 Věkové kategorie respondentů [zdroj: autorka]
Otázka č. 11 Z jakého kraje pocházíte? Kraje Jihomoravský Jihočeský Královehradecký Karlovarský Liberecký Olomoucký Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Středočeský Ústecký Vysočina Zlínský Praha Cizinci
Počet respondentů 28 16 5 3 10 9 17 13 4 27 7 42 5 22 12
Tabulka 10 Původ respondentů [zdroj: autorka]
55
