VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Rodinné víkendy Bakalářská práce
Autor: Petra Veškrnová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2012
Copyright © 2011 Petra Veškrnová
Vysoká škola polytechnická Jihlava
Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Petra Veškrnová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Rodinné víkendy - praktické rady a zkušenosti.
Cíl práce:
Rodinná dovolená patří k jedné z moţností spokojeného souţití rodičů s dětmi, prarodiči, mnohdy i s čtyřnohými mazlíčky. Cílem práce je charakterizovat rodinnou dovolenou jako aktivní formu odpočinku. Analyzovat nabídku vybraných cestovních kanceláří. Vyhodnotit psychologické hledisko ve smyslu stability rodiny a prezentovat vyuţití dostupných sluţeb cestovního ruchu. Provést průzkum na toto téma v české populaci a na základě vyhodnocení se pokusit navrhnout opatření, která by podpořila stabilitu rodinného prostředí v České republice.
Mgr. Eva Horňáková vedoucí bakalářské práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Abstrakt Petra Veškrnová: Rodinné víkendy – praktické rady a zkušenosti. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace – bakalář. Bakalářská práce uvádí čtenáře do problematiky cestovního ruchu pro rodiny s malými dětmi. Seznamuje s celkovou problematikou rodiny a je zde na okraj představen novodobý fenomén – cestovní ruch. Na základě získaných informací jsou vytvořeny dva produkty cestovního ruchu přímo pro rodiny s dětmi.
Klíčová slova Rodina, cestovní ruch, bakalářská práce, produkty cestovního ruchu.
Abstract Petra Veskrnova: Family weekends – practical advice and experience. College of Polytechnics Jihlava. The department of Tourism. Supervisor: Mgr. Eva Hornakova. Degree qualifications – bachelor. The bachelor work puts readers to the problems of tourism for families with young children. Introduces the overall issue of family and is presented here on the edge of the modern phenomenon – tourism. On the basis of information two tourism products are created directly to families with children.
Key words Family, tourism, bachelor work, tourism products.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové, za odborné vedení práce a za podporu při jejím vytváření. Dále bych chtěla vyslovit své dík moji rodině za trpělivost při vypracování této práce. Moje poděkování patří také všem dotázaným respondentům, kteří mi věnovali svůj čas a podělili se o své názory.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 15. 12. 2011
.....................................................
Podpis
Obsah 1 ÚVOD ........................................................................................................................................ 9 Cíl práce .......................................................................................................................... 9
1.1 2
TEORETICKÁ ČÁST ..................................................................................................... 10
2.1 Cestovní ruch ................................................................................................................ 10 2.1.1 Druhy cestovního ruchu ............................................................................................. 10 2.1.2 Formy cestovního ruchu ............................................................................................ 12 2.2
Rodina ........................................................................................................................... 14
2.3
Rodina a volný čas........................................................................................................ 16
2.4
Vývojový cyklus rodiny ............................................................................................... 17
2.5
Společensko-politická situace a rodina jako základní společenská jednotka ......... 18
3
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 21
3.1 Metodika ....................................................................................................................... 21 3.1.1 Prostředí zvolené pro výzkum ................................................................................... 21 3.2
Jednodenní výlet........................................................................................................... 23
3.3
Třídenní zájezd na Slovensko vlastním autem .......................................................... 31
3.4
Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................... 42
4
ZÁVĚR .............................................................................................................................. 54
5
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A OBRAZOVÉ DOKUMENTACE ............... 56
5.1
Seznam pouţité literatury ........................................................................................... 56
5.2
Seznam obrazové dokumentace .................................................................................. 58
Přílohy Příloha A Dotazník pro rodiny s dětmi Příloha B Dotazník pro cestovní kanceláře a agentury Příloha C leták pro jednodenní výlet Příloha D leták pro třídenní zájezd Příloha E leták s radami pro maminky
8
1 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Rodinné víkendy“. Jelikoţ je cestovní ruch v posledních letech obrovským fenoménem, proto jsem si vybrala téma týkající se specifického zaměření cestovního ruchu na určitou cílovou skupinu klientů. K výběru mi dopomohl také fakt, ţe studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě, obor cestovní ruch. Jelikoţ jsem manţelkou a matkou dvou dětí, je mi zadané téma velice blízké a mám s ním mnoho zkušeností. I my často řešíme, kam se s dětmi vydáme, abychom si byli blíţe a naše děti měli z výletu či delší dovolené jen ty nejkrásnější záţitky a nové zkušenosti. Často volíme mezi zábavou a odpočinkem. Rozhodující faktor při volbě pro nás mají děti, dále finanční stránka, program a cílová destinace. Do doby, neţ jsme měli děti, mě ani nenapadlo zabývat se tím, zda je na trhu dostatečné mnoţství produktů cestovního ruchu, které by dětem a jejich rodičům vyhovovaly. Především jim zpříjemnily péči o ně a nabídly vyţití pro odlišné věkové skupiny. Proto jsem se rozhodla ve své bakalářské práci zjistit, jak to na tomto trhu vypadá. Zaměřila jsem se na to, jaké mají rodiče moţnosti při volbě vhodných výletů či dovolených a následně jim několik produktů vytvořila.
1.1 Cíl práce Cílem práce je zjistit jaké jsou pro rodinu rozhodující faktory při volbě dovolené a následně navrhnout opatření. Pro zjištění tohoto cíle byla pouţita dotazníková metoda, která umoţní poznat názor přímo rodičů s dětmi. Jako další cíl bylo stanoveno poznat nabídku na trhu cestovního ruchu a to zjištěním přes cestovní kanceláře. Opět zde byla zvolena dotazníková metoda, ze které vyplyne zaměření rodin při volbě dovolené a nabídky cestovních kanceláří pro rodiny s dětmi. S ohledem na získané informace budou utvořeny vhodné dva produkty cestovního ruchu, které by se přímo zaměřily na onu skupinu klientů. Při jejich vytváření bude čerpáno z vlastních zkušeností a připomínek, stejně tak ze zkušeností ostatních rodičů s dětmi.
9
2 Teoretická část 2.1 Cestovní ruch V dnešní době je cestovní ruch pro mnoho lidí spojen jen s příjemnými proţitky – většina lidí povaţuje cestovní ruch za příjemné strávenou dovolenou někde v létě u moře nebo v zimě na horách či u vody při vodácké turistice, eventuelně při chataření na chalupě, coţ je především český fenomén. Na základě tohoto se snaţil tým vědců vytvořit nějakou definici, coţ bylo velice těţké. Po kongresu WTO (World Travel Organization) v roce 1991 bylo definováno, co to vlastně cestovní ruch je. Podle této definice můţeme cestovní ruch definovat jako dočasnou změnu místa pobytu mimo trvalé místo bydliště za účelem rekreace, poznávání a spojení mezi lidmi. Kongres zároveň z cestovního ruchu vyloučil přestěhování se za účelem práce. Cestovní ruch je taktéţ jedno z odvětví průmyslu. Vedle těţařského a ropného průmyslu další místo zaujímá právě cestovní ruch. Cestovní ruch se podílí:
na tvorbě HDP;
přispívá k platební bilanci;
na příjmu státního rozpočtu;
ovlivňuje příjmy rozpočtů regionů – v poslední době je velice prestiţní destinační management cestovního ruchu;
příznivé působí na investiční aktivitu. [1]
2.1.1 Druhy cestovního ruchu Dělí se podle průběhu, způsobu jeho realizace a jeho účinků. Podle doby pobytu
krátkodobý (nepřekročí 3 dny, maximálně 2 noci)
dlouhodobý (nad 3 dny, ale kratší šesti měsíců v ČR a kratší 1 roku pro zahraniční CR)
10
Podle rozloţení během roku
celoroční
sezónní
mimosezónní
Podle počtu účastníků (podle příslušnosti účastníků ke skupině)
individuální = sluţeb CR vyuţívá jednotlivec nebo rodina
skupiny = cestuje skupina (formální nebo neformální). Je výhodnější pro poskytovatele sluţeb CR
Podle způsobu zabezpečení sluţeb (kdo a jak vše zabezpečí)
neorganizovaný = všechny sluţby si účastník zajišťuje sám (můţe vyuţít jednotlivých sluţeb CK/CA), aţ 80% všech účastníků cestovního ruchu, přesto jsou z tohoto zisky niţší neţ z organizovaného cestovního ruchu
organizovaný = veškeré sluţby zajišťuje CK
Podle způsobu financování
volný (komerční) – náklady za sluţby nesou účastníci, sami rozhodují a sami ručí
vázaný (sociální) – část nákladů nese účastník, část mu někdo přispěje
Podle původu hosta a místa realizace
Domácí cestovní ruch znamená pohyb obyvatelstva v oblasti jejich státu, účastník nepřekročí hranice svého státu.
Zahraniční cestovní ruchu jsou cesty účastníků na území jiného státu (vţdy překročí hranice svého státu).
Zahraniční CR podle platební bilance státu
Aktivní (incomming, příjezdový CR) je cestovní ruch zahraničních hostů, kteří sem přicestovali, pohyb zahraničních hostů na našem území, tj. aktivní platební bilance. 11
Pasivní (outgoing, výjezdový) znamená výjezd a pobyt účastníků do zahraničí, tj. pasivní platební bilance.
Tranzitní chápeme jako přejezd účastníků cestovního ruchu přes území určitého státu, má charakter aktivního cestovního ruchu, je chápán jako krátkodobý cestovní ruch, protoţe země není cílovou destinací. 2.1.2 Formy cestovního ruchu
Dělíme podle motivu k účasti na cestovním ruchu. Formy se mohou navzájem prolínat a tak je někdy těţké je jednoduše rozlišit. Základní formy cestovního ruchu (CR)
pobytový CR
poznávací CR
Specifické formy cestovního ruchu Podle zaměření aktivit, avšak často se překrývají. Tyto formy se utvářejí podle toho, jaké aktivity hodlá účastník vykonávat, kdy se forma cestovního ruchu odehrává, kde se odehrává, zda jsou specifické poţadavky na místo a jaké sluţby jsou specifické. Rekreační CR Zaměřený na odpočinek, relaxaci, regeneraci, obnovu fyzických i duševních sil. Je realizován převáţně v letním období. Odehrává se v přírodě. Je potřeba základních i doplňkových sluţeb (půjčovny, lanovky,…), nutná doprava. Sportovní CR (aktivní x pasivní) Motiv u aktivního účastníka je zasportovat si. Provoz v létě i v zimě. Realizován v místech s vhodným sportovním prostředím podle druhu sportu, vhodné sluţby. Motiv u pasivního účastníka je sledování sportovních událostí Vysokohorský CR Alpinismus – alpské horolezectví Cestovní kancelář musí mít s sebou horského vůdce.
12
Lázeňský CR Hlavním účelem je uzdravit se, potřeba léčení se, rekonvalescence. Provoz celoročně. Realizuje se v místech s vhodnými přírodními předpoklady. Specifické poţadavky na sluţby (odborný a kvalifikovaný personál). Nutnost vhodných sluţeb volného času. Kulturně – poznávací CR Městská turistika Přírodní turistika Zahrnuje poznávání a pobyt v přírodě. Sociální CR Například seniorská turistika, potřeba kontaktů s jinými osobami. CR mládeţe Patří sem studijní pobyty, tábory, školní výlety. Jsou to méně náročné sluţby s niţší cenou. Aktivní CR – tématický U této formy je předem určené téma zájezdu, předem daný účel. Patří sem i vinařská turistika Specializovaný CR Například lovecká turistika, rybolov. Hospodářský CR Do této formy cestovního ruchu patří návštěvy výstav, veletrhů, exkurze do závodů s cílem poznání a cesty za účelem politického a obchodního jednání. Kongresový CR Bezesporu do této formy patří konference, kongresy. Má svůj vlastní program, cestovní kancelář přizpůsobuje svoje sluţby programu. Klade se důraz na technické zabezpečení, poţadavek na maximální kvality sluţeb. Cestovní kancelář rovněţ zajišťuje doprovodný nebo večerní program 13
Etnický CR Motivem účasti je návštěva občanů země jejich předků. Incentivní CR Turistika, jeţ je zaplacená zaměstnavatelem, takzvané zájezdy za odměnu = prostředek k motivaci zaměstnance Náboţenský CR – religionální Návštěva s náboţenskou tématikou, neboli cesty za účelem praktikování náboţenství Nákupní CR Zvláštní formy CR
ekoturistika - ekologicky šetrný cestovní ruch, spojený například s návštěvou chráněných území.
agroturistika - pobyty na venkovských farmách, statcích, doplněno konzumováním výrobků farmy.
ekoagroturistika - agroturistika provozovaná na ekologických farmách.
survival - motivem je přeţívání v extrémních situacích, adrenalinová turistika
montanistika - moţnost sběru minerálů, zkamenělin a podobně.
2.2 Rodina Podle sociologické definice je rodina skupina osob (případně více skupin osob) navzájem spjatých pokrevními svazky, manţelstvím nebo adopcí, jejíchţ dospělí členové jsou zodpovědní za výchovu dětí. Socializaci jedince po celý ţivot ovlivňuje rodina, která je pro něj takzvaným sociálním prostorem. [2] Existuje několik variant, jak uspořádat rodinu. V základní variantě jádro rodiny tvoří muţ, ţena a jejich děti, zatímco ve variantě rozšířené rodina zahrnuje prarodiče, tety, strýce a bratrance. Dále mohou být rodiny polygamní (patriarchální) a neúplné. Vlivem demokratizace se role obou rodičů uvnitř rodiny více přiblíţily, někdy vedou aţ k výměně, kdy matka je ţivitelkou rodiny nebo se alespoň silně podílí na ekonomické 14
situaci rodiny, otec v tomto modelu přebírá starostlivost o domácnost více neţ je běţné. Změnou prošly také vztahy rodiče – děti, ty jsou většinou mnohem demokratičtější, neţ byly v minulosti, stali se více partnery. Avšak tyto změny nejsou zdaleka vţdy pozitivní. Právní řád České republiky rodinu výslovně nedefinuje, ale většinou za ni pokládá rodinu zaloţenou manţelstvím. Rodinu lze však i chápat jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny nejen manţelskými a příbuzenskými pouty, ale i jinými obdobnými vztahy a především společenským způsobem ţivota. Pozdější vývoj jedince a jeho ţivotní orientaci, jeho normy, postoje a jeho systém hodnot, ovlivňuje jeho rodina. Rodinná výchova spoluvytváří ţivotní zaměření, zakládá schopnosti vytvářet stabilní sociální kontakty. V několika posledních desetiletích prošla rodina několika významnými změnami. Například se v ní mění některé základní parametry, jako je velikost, délka trvání úplné rodiny, souţití několika generací, doba zakládání rodiny a počet dětí v rodině. Co se nemění, co zůstává, je význam rodiny pro dítě v ní vyrůstající. Dítě je ovlivňováno prostředím, v němţ se pohybuje. [3] Rodina je zvláštní skupinou, jejíţ spojení s fungováním celé společnosti má ţivotní význam. Systémová teorie proto vidí v rodině jeden z klíčových subsystémů společnosti, odpovídající svým významem výrobnímu podniku nebo politické straně. Z tohoto vyplývá i snaha analyzovat rodinu z hlediska jejích funkcí, které jsou: Biologicko-reprodukční, tato funkce zajišťuje plození potomstva, uspokojování sexuálních potřeb; Ekonomická funkce vymezovala v minulosti rodinu jako výrobní jednotku, dnes jí vymezuje spíše jako prostor uplatňování různých strategií a hospodaření jejích členů, ale pouze v rámci společného hospodaření; Socializačně-výchovná; Emocionální, v níţ jde o uspokojování citových potřeb jedince, jeho vědomí jistoty, uznání a vzájemné podpory v rodině. Na podobném principu můţeme na rodině demonstrovat všechny základní sociální vztahy. [4]
15
2.3 Rodina a volný čas Velice důleţitý je pro rodinu s dětmi volný čas. Pro vymezení volného času dětí je primární celá řada okolností:
nejdříve je třeba mít volný čas
frekvence zájmových aktivit v jeho náplni
výrazný je vliv rodičů
silným podnětem je poslech televize aj.
Jedním z aspektů volného času je především fakt jeho skutečné existence. Pro dítě je velice škodlivé, kdyţ nemá volný čas vůbec, jak se nyní ukazuje. Trendem současné doby je vyuţívání různých příleţitostí vést děti a mládeţ ke správnému střídání činností a odpočinku. Z toho plyne, ţe jedním ze základních úkolů rodičů je vést své dítě k prospěšnému trávení volného času. To představuje naučit potomka svobodně se rozhodnout a zvolit takovou činnost, která by byla aktivním proţíváním volného času. Mnoho rodičů si ani neuvědomuje, ţe základní kroky ke zdařilému startu do svého dítěte mohou vykonat právě v prvních letech jeho ţivota. Pokud chce rodič své dítě připravit na smysluplné trávení volného času, je třeba postupně začínat uţ v předškolním věku, protoţe základy pozdějších zálib se mohou vytvářet poměrně brzy. Jakmile rodiče zpozorují, ţe jejich ratolest se některým aktivitám věnuje raději, a jdou mu lépe neţ ostatní aktivity, měli by je dále rozvíjet. Ale jeví se jako velice prospěšné získat více zkušeností z různých oborů, i kdyţ jsou třeba orientační, neţ začít s ranou specializací, coţ přináší více škody, neţ uţitku. Má-li se dítě naučit správně vyuţívat svůj volný čas, musíme ho jako rodiče k tomu vhodně motivovat a stimulovat. Rodič by měl dát svým dětem dostatek návrhů a podnětů k různým činnostem, a to vše samozřejmě nenásilnou formou. Můţe je zasvětit do svých vlastních zálib a koníčků, a pokud jen je to moţné měl by být vzorem pro své děti a jít jim příkladem. Společné dlouhodobé trávení volného času a zájmových aktivit rodičů s dětmi je výrazným povzbuzením a ideálním základem pro budoucí rozvoj aktivit u dětí.
16
Děti, které jiţ navštěvují povinnou školní docházku, mají svůj čas rozdělen na čas školní a čas trávený mimo ni, tedy na ostatní. Ale je nutné, aby dítě pociťovalo rozdíl mezi povinnou školní docházkou a zájmovou činností. Jelikoţ se někdy děti nemohou dlouhodobě soustředit na jednu činnost. Avšak toto není nic neobvyklého pro mladší dítě, pro které je tento rys z fyziologického hlediska charakteristický. Je ale důleţité posoudit a hlavně dohlédnout, jak střídání aktivit probíhá a jaké jsou k němu důvody. Na prvním stupni základní školy je volba a zhodnocení dětského času především v rukou rodičů, dítě ještě nemá patřičný věk a zkušenosti pro provedení volby zájmových aktivit. Rodič musí ovšem dát pozor na přemíru aktivit a zájmových činností svých dětí, které potom mohou spíše unavovat, či v něm vypěstovat nechuť na organizované aktivity. Vţdy je třeba přihlédnout k osobnosti dítěte, jeho schopnostem, energii a odolnosti a poté volit délku a četnost jeho aktivit. Zájmové aktivity by měly splňovat tři základní funkce – regenerace, kompenzace a rozvoje osobnosti. Většinu času tráví mladší děti s rodiči, starší se svými kamarády. [5]
2.4 Vývojový cyklus rodiny Rodina jako celek prochází mnoha ţivotními stádii, která závisí na počtu dětí v rodině a jejich věku. Nejvíce náročnými stádii jsou bezesporu narození dítěte a odchod prvního z nich. Synonymem pro ţivotní cyklus rodiny můţe být také průběh ţivota rodiny, ţivotní dráha, cesta rodiny a podobně. Pohled na změny v celém časovém kontextu rodiny lze členit do několika fází a etap. Vývojové období je charakterizováno zásadními změnami, které dávají jednotlivým obdobím specifický charakter a vedou ke změnám v organizování rodinného ţivota. Tlak ke změně přichází od jednotlivých členů v rodině či z vnějšího prostředí. Nejznámější je dělení podle Plaňavy [6]:
Předmanţelské párování
Mladý bezdětný pár
Rodina s malými dětmi / malým dítětem
Rodina se školáky
17
Odpoutávání a vylétávání z hnízda
Prázdné hnízdo.
2.5 Společensko-politická
situace
a
rodina
jako
základní
společenská jednotka Ve většině rodin dochází ke kulturnímu přenosu, kdy se předávají tradice, zvyky, kulturní hodnoty a podobně. Mezi nejvýznamnější z nich patří osvojení jazyka jakoţto prostředku symbolické komunikace. Rodina zpočátku zprostředkovává i kontakty se širší komunitou. Rodina pomáhá jedinci v jeho základním sociálním začlenění, vybavuje ho určitým sociálním statusem na počátku jeho ţivotní dráhy. Provází člověka prakticky po celý jeho ţivot, i kdyţ v jednotlivých fázích ţivotního cyklu jde o různé věci. Závislost na původní rodině se postupně mění v nezávislost, která je většinou završena zaloţením vlastní rodiny, výchovou dětí a péčí o stárnoucí rodiče. V moderní společnosti tak neklesá význam širší rodiny, ba leckdy můţeme pozorovat větší tlak na spolupráci mezi generacemi.[7] V důsledku překonání společenskému odsudku rozvodu, ke kterému došlo zhruba v 70. letech 20. století, manţelství uzavírá stále méně párů, stoupá počet volně ţijících párů a také stoupá rozvodovost. Tento společenský jev je velice sloţitý. Do kategorie vnějších okolností můţeme řadit jak obtíţe se sháněním bydlení, tak relativně nízký průměrný věk novomanţelů. Uţ zde však vzniká bludný kruh, lidé vstupují do manţelství bez větších zkušeností i materiálního zázemí, často pod tlakem těhotenství partnerky. Lidé také mohou volit cestu brzkého sňatku právě proto, ţe nevidí jinou šanci společenského uplatnění, anebo dokonce chtějí uniknout z prostředí původní, leckdy krizové rodiny. Na rozpadu manţelství se mohla podílet i změna ve společenském postavení ţen. Ţeny dnes jiţ nejsou finančně a společensky závislé na muţích. Dnešní ţena touţí rovněţ po kariéře a větší ekonomické nezávislosti. Dříve se na matky samoţivitelky pohlíţelo shora, nyní je tomu jinak.
18
Od roku 2009 roste počet dětí narozených mimo manţelství a tento počet stále roste, rostoucí počet svobodných matek dnes nikoho nepřekvapuje. Mnoho lidí si myslí, ţe to je jejich volba, ale z výzkumů českého statistického úřadů vyplývá, ţe 56% svobodných matek do manţelství v Česku nevstoupilo pouze proto, ţe si je partner nechce vzít. [8] Podle mnoha názorů se rodina v České republice nachází ve váţně krizi. Demografický vývoj posledních let, především klesající sňatečnost a porodnost, se nepříznivě odráţí ve věkové struktuře obyvatelstva a má váţné důsledky pro rozvoj společnosti a státu. Současně dochází k proměnám v rodinném ţivotě a v jeho sociálně-ekonomických podmínkách, které mají na tento vývoj zásadní vliv. Jedním z faktorů, které v tomto procesu působí, je nízká institucionální podpora rodiny ze strany státu a především pokles všeobecného společenského respektu k ţivotu rodiny. Do budoucna našich dětí není viděno mnoho příznivých podmínek. V různých článcích a diskuzích se můţeme dočíst, jak u nás klesá porodnost, ale kdo tedy bude pro tento stát vydělávat. Je to opravdu začarovaný kruh, klesají příspěvky pro rodiny s dětmi, ţádné motivace ze strany státu, aby podpořil u páru chuť mít dítě, ne-li více. Mnoho lidí tak uvaţuje pouze o jednom dítěti, jelikoţ by finančně více dětí zabezpečit nemohli. A pro toho, kdo snil o velké rodině, se sen rozplynul, jelikoţ si v této době takový komfort, jako je velká rodina, dovolit nemůţe. Alespoň za podmínek, které nyní stát pro své občany má. Pokud chceme svým dětem dát to nejlepší, svůj čas, vzdělání, pěkné dětství a podobně, musíme se opravdu uskromnit. A především, kde najít onen čas na různé aktivity jako cestování bezesporu je, kdyţ rodič musí na všechny tyto věci peníze vydělat, kde jen můţe a jak jen můţe. Vzrůstající důraz na roli jedince ve společnosti vedl současně k poklesu hodnoty přikládané rodině jako přirozenému základnímu článku sociálního celku. Výchova dětí je i přes svůj nesporný význam pro společnost pojata jako výsledek svobodného rozhodnutí rodičů a jejich preferencí, nikoliv jako činnost prospěšná pro všechny. Rozhodnutí mít či nemít děti je povaţováno za soukromou věc rodičů, kterou společnost nikterak neovlivňuje ani neupřednostňuje. V této situaci se proto jeví zcela přirozeně jako materiálně výhodnější ţít společný ţivot, ale bez dětí. Ve chvíli, kdy je ve společnosti veškeré jednání vztaţeno k jednotlivci, nikoli k rodině, a rodina je chápána jako skupina jednotlivců, dochází tím zároveň k její diskriminaci jako jedné formy ţivota před ostatními. Společenská 19
indiference vůči faktu, zda jedinec vychovává či nevychovává děti (např. ve formě platu, v jehoţ určení se rodinný stav adresáta nezohledňuje) spolu se vzrůstajícími náklady na dítě vede často k nutnosti zaměstnání obou rodičů, aniţ by přitom byla zvýhodněna domácí péče o dítě jedním z rodičů nebo efektivně řešena otázka různých forem vhodné denní péče nerodičovskou osobou (např. dle vzoru jiných evropských států). Současně není zohledněn zájem rodin s dětmi ani volebním systémem, který nereflektuje fakt, zda volič svým hlasem reprezentuje zájem svých dětí. Rodina je přece pro stát extrémně důleţitá a je v jeho zájmu, aby jí maximálně podporoval. Z mezinárodního pohledu patří Česká republika v současné době mezi státy s nízkou úrovní sňatečnosti. Řadí se tak mezi státy bývalého socialistického bloku, tj. mezi Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, pobaltské republiky, Bulharsko. Ze západních zemí je moţné úroveň sňatečnosti v České republice přirovnat k Rakousku, Belgii, Norsku a Švédsku. Na rozdíl od většiny západních zemí však není zatím moţné vysvětlit úroveň nízké sňatečnosti v naší zemi rozšiřujícím se nesezdaným souţitím, neboť řada zdrojů (sociologické výzkumy, data ze sčítání) poukazuje na to, ţe nesezdané souţití není zatím povaţováno za dlouhodobou alternativu legálního manţelství. Úrovní rozvodovosti se však Česká republika řadí mezi státy s nejvyšším podílem manţelství zanikajících rozvodem. I přes nízkou sňatečnost vykazují nejvyšší rozvodovost skandinávské státy, dále Velká Británie, Rakousko, pobaltské republiky či Bělorusko. Česká republika v současné době řadí mezi země s nejniţšími hodnotami, co se týče plodnosti. Niţší plodnost mají dnes pouze některé státy bývalého Sovětského svazu jako např. Arménie, Ukrajina. [9]
20
3 Praktická část 3.1 Metodika V této části bakalářské práce bude brán zřetel na produkty cestovního ruchu pro rodiny s malými dětmi. Aby bylo zjištěno, co nejvíce o potřebách této skupiny osob byl proveden průzkum přímo mezi rodinami s dětmi a především mezi cestovními kancelářemi a agenturami. Čtenáře jistě zajímá, zda cestovní kanceláře a agentury nabízejí dostatek produktů pro rodiny s dětmi a co tyto osoby nejčastěji volí. Tento průzkum byl proveden pomocí dotazníkové metody, uţity byly dva dotazníky – pro rodiny s dětmi (Příloha A) a druhý pro cestovní kanceláře a agentury (Příloha B). Při tvorbě dotazníků a jejich následném vyhodnocování se autorka práce snaţila co nejvíce vyuţít znalostí nabytých během studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Po vyhodnocení obou dotazníků byly následně vytvořeny dva produkty cestovního ruchu. Zprvu bude prezentován jednodenní výlet v České republice, konkrétně do Brna a jako druhý produkt byl zvolen třídenní zájezd na Slovensko, leč druhý z produktů je chápán spíše jako doporučení pro rodiče, jelikoţ se jedná o cestování vlastním autem na vlastní náklady pro jednu rodinu s malými dětmi. 3.1.1 Prostředí zvolené pro výzkum V obou dotaznících byla uţita v začátku preambule, kde se autorka krátce představila a uvedla, za jakým účelem se respondentů dotazuje. Dotazník v Příloze A je adresován rodinám s dětmi. Obsahuje 10 otázek, kde se můţeme dozvědět více o jejich způsobu cestování, jaká kritéria u nich volbu dovolené rozhodují, či jakou délku dovolené upřednostňují. Respondenti uváděli, zda vyuţívají sluţeb cestovních kanceláří a podle čeho svou dovolenou vybírají. Dále byl kladen důraz na cílovou destinaci, kam se rodiny rádi vracejí. Jednou z posledních, ale důleţitých informací byl počet dětí v rodině. Oba dotazníky byly samozřejmě anonymní. Další a poslední dotazník v Příloze B byl pouţit při segmentaci v prostředí cestovních kanceláří a agentur. Jako nejčastější formu komunikace byla zvolena komunikace e21
mailem, který mají kanceláře a agentury uvedený na svých oficiálních stránkách, některé z nich byly navštíveny osobně v okolí bydliště (Třebíč, Náměšť nad Oslavou, Brno). V této části následovaly odpovědi na 9 otázek. Cílem bylo zjistit, co rodiny při návštěvě cestovní kanceláře nebo agentury nejčastěji volí. Zda jim vyhovuje komplex nabízených sluţeb tzv. „balíček“, či samostatně volí sluţby. Respondenti byli dotazováni i na doprovodné sluţby a dopravu rodin s dětmi. Důraz byl kladen samozřejmě na poţadavky rodin s malými dětmi. Jak bylo uvedeno v mnoha dotaznících, často upřednostňují vlastní dopravu a i finanční stránka pro ně při tuzemských výletech hraje roli.
22
3.2 Jednodenní výlet Mnoho rodin volí výlety za zábavou, ale jsou rádi, kdyţ pro děti vyplyne z onoho výletu i něco naučného. Proto byla pro jednodenní výlet zvolena návštěva výstavy hraček na brněnském Špilberku a brněnské zoologické zahrady, jelikoţ návštěva zoo je především pro děti náročná, budou mít zamluven oběd přímo v zoologické zahradě s výhledem na tygry před prohlídkou. Zohledňován byl i výběr míst podle toho, zda je k dispozici dostatek zábavy a vyţití pro děti, nekuřácké prostory a myšleno bylo i na takové maličkosti jako jsou moţné vjezdy pro kočárky, toalety pro děti i s přebalovacím pultem a zajisté maminky s malými miminky vţdy uvítají místnost, kde lze dítě v klidu nakojit. Další důvod volby jednodenního výletu byl fakt, ţe mnoho rodičů necestuje s miminky na delší trase autokarem, z důvodu nepřipoutání autosedačky pro skupinu 0+, coţ je často diskutovaný problém. Samozřejmě jsem se snaţila drţet informací, které mi dotazníky poskytly. Termín 4. 12. 2011 Program Třebíč: odjezd 9:00 (Nástupní místa Hrotovice 9:20, Ivančice 9:55) Brno: hrad Špilberk výstava Barbie v šatech krásných jako sen a výstava Kuky se vrací…na Špilberk. Loutky z filmu a počítačové hry studia Amanita Design 11:00 – 12:30, oběd 13:00, Zoo Brno – Vánoce v zoo Brno 14:15 – 16:30 Třebíč: příjezd 18:00 Kapacita 50 osob + 1 řidič autokaru Doprava Jako dopravce jsem kontaktovala firmu TREDOS, spol. s. r. o. Kontakt jsem našla na webových stránkách www.tredos.cz. Firma sídlí v Třebíči a Ivančicích. Poţádala jsem je o ceník a byly mi sděleny následující informace: cena za ujetý km 25,-, náhrada za 23
čekání 150,-za hodinu, spotřeba autobusu je 26l, nádrţ 600l. Ceny jsou uvedeny bez DPH. Pro tento zájezd jsem zvolila typ autokaru BOVA FLD 12-370. Ještě musím dodat, ţe všechny jejich autokary jsou vybaveny bezpečnostními pásy a je moţnost uloţit kočárky do úloţného prostoru. Navštívená místa Brno Brno je počtem obyvatel a rozlohou druhé největší město České republiky a bývalé hlavní město Moravy. Je správním střediskem Jihomoravského kraje a jeho centrální část tvoří samostatný okres Brno-město. Město leţí na soutoku řek Svratky a Svitavy a má přes 400 000 obyvatel Brno je centrem soudní moci České republiky a téţ významným administrativním centrem, kdyţ zde sídlí samé významné instituce. Brno je centrem i vysokého školství. Je to tradiční místo konání výstav a veletrhů, pořádaných na Brněnském výstavišti, tento areál započal svůj provoz jiţ v roce 1928. Město proslulo i pořádáním motocyklových závodů na Masarykově okruhu, tato tradice sahá do 30. let 20. století. K nejprestiţnějším závodům patří Grand Prix České republiky, ze seriálu mistrovství světa silničních motocyklů. Brno kaţdoročně hostí mezinárodní přehlídku ohňostrojů Ignis Brunensis. K nejznámějším dominantám města patří hrad a pevnost Špilberk na stejnojmenném kopci, zaloţený ve druhé polovině 13. století a chrám sv. Petra a Pavla na Petrově. Toto panorama je často vyobrazované jako symbol města. Nad Brněnskou přehradou se tyčí další hrad – Veveří, zaloţený kolem roku 1059. Můţeme, zde nalézt i několik zámků, jedním z nich je klasicistní zámek v Líšni, přestavěný z tvrze v 18. století. Další významnou památkou města je funkcionalistická vila Tugendhat, která byla zapsaná mezi světové dědictví UNESCO. Historické městské jádro bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Je zde začátek chráněné krajinné oblasti Moravský kras. V Brně si můţete prohlédnout i částečně přístupné podzemí města a na Špilberku kasematy. Ve městě působí řada divadel, muzeí a dalších kulturních institucí. Krom toho je v Brně zřízena hvězdárna a planetárium, tři botanické zahrady a zoologická zahrada, která prošla nedávno rekonstrukcí. Nachází se zde i mnoho parků různých velikostí,
24
nejrozsáhlejší a nejvybavenější z nich je park Luţánky, fungující od roku 1786. Nejvýznamnější náměstími v Brně jsou náměstí Svobody a Zelný trh. [10] Výstava Barbie v šatech krásných jako sen Muzeum města Brna představí na hradě Špilberk, v gotickém sále výstavu sběratelské kolekce Eriky Kratochvílové, které je nyní 19 let. Sbírka čítá 65 panenek Barbie oděných v modelech vytvořených světovými návrháři. První panenky dostala vystavovatelka uţ jako školačka o Vánocích a kaţdým rokem se její sbírka rozrůstala aţ do dnešní podoby. Něco málo z historie panenek Barbie: Od 80. let se začínají vyrábět limitované série panenek, určené pro sběratele. Od poloviny 90. let uvádí Mattel na trh klasickou kolekci Barbie, od návrhářů firmy Mattel. Koncem 20. století se Barbie objevuje v šatech od návrhářů světového věhlasu (Versace, Dior, givenchy, Carolina Harrera,…). Mattel rozlišuje čtyři sběratelsky limitované úrovně, Platinum Label (vyrobeno maximálně 10 000kusů), Gold Label (do 25 000kusů), Silver Label (25 000 – 50 000 kusů) a Pink Label (více jak 50 000 kusů). Na rozdíl od běţných Barbie, patří kaţdé z nich stojánek a Certificate of Authenticity, který zaručuje, ţe jsou panenky pravé. [11] Výstava Kuky se vrací…na Špilberk Loutky z filmu a počítačové hry studia Amanita Design Výstava představuje především návrhy a originály filmových postaviček i vybraných scén. Návštěvník bude mít moţnost nahlédnout speciálním kukátkem do atmosféry mikrosvěta uprostřed lesa. A nakonec studio Amanita Design se představuje svými kreslenými návrhy k počítačovým hrám, čemuţ se věnuje jiţ několik let. [12] Zoo Brno Zoologická zahrada v Brně otevřela svůj první pavilon v roce 1956 a v roce 2010 dokončila expoziční koutek Beringie ve spodní části zoo (zde se nachází i přebalovací pult pro maminky s miminky). Během těchto let navštívilo zahradu přes 12 milionů návštěvníků. Zahrada se nachází v městské části Brno – Bystrc. Nacházejí se zde i dětská hřiště a dětská zoo. Ti nejmenší si mohou zoo prohlédnout vláčkem, který tu
25
projíţdí kaţdých pár minut. Rodiče mohou vyuţít papírových identifikačních pásků pro děti. [13]
26
Itinerář Číslo zájezdu: 101/93 Trasa: Třebíč – Brno - Třebíč Termín: 4. 12. 2011 Tab. 1: Itinerář jednodenního výletu
Km
Mezisoučet
Plánovaná doba Místo
Skutečná doba Poznámka
Silnice Příjezd
Odjezd
Příjezd
Odjezd Odjezd
0
0
Třebíč
351
9:00
z aut. nádraţí
21
21
27
48
Hrotovice Ivančice
351
9:20
9:25
152
9:55
10:00
394;
31
79
BrnoŠpilberk
10:30
12:30
E461;
89
ká
115
27
142
21
163
Ivančice Hrotovice Třebíč
prohlídka výstav na
v restauraci 384
12:45
16:30
U Tygra, prohlídka
zahrada
26
místo
13:00 oběd
Brno10
Nástupní
Špilberku
52
zoologic-
místo
11:00
23; E50/E6;
Nástupní
ZOO 23;394
17:00
17:05
152
17:35
17:40
351
18:00
Výstupní místo Výstupní místo
Zdroj: vlastní tvorba
27
Odjezd z Třebíče, z autobusového nádraţí, které se nachází blízko Komenského náměstí. Odtud autobus odjede v 9 hodin. Jako další nástupní místa jsem zvolila Hrotovice a Ivančice, jelikoţ se nacházejí na trase. Z Hrotovic bychom odjíţděli v 9:25. Z dalšího a zároveň posledního nástupního místa – Ivančic bychom odjeli v 10 hodin. Nejprve dojedeme na hrad Špilberk, přibliţně okolo 11:30, mezitím by mohl kaţdý z účastníků posvačit. Poté bychom navštívili výstavu Barbie v šatech krásných jako sen a výstavu Kuky se vrací…na Špilberk a loutky z filmu a počítačové hry studia Amanita Design. Prohlídka těchto dvou výstav je smluvena na 11. hodinu. Po skončení těchto dvou prohlídek bychom autobusem vyrazili do Brna-Bystrce, kde se nachází tamní zoologická zahrada. V tomto areálu jsem zamluvila i oběd v restauraci U Tygra. S vyhlídkou na výběh tygrů. Restaurace má kapacitu 50 míst s moţností rozšíření na 100 míst, ale především zajišťuje obědy pro školní výlety a turistické skupiny. V zimním období je její provoz v neděli od 9:00 – 15:00. Přibliţně od 14 hodin by započala prohlídka samotné zoo a jejích výběhů. V tento čas, je pro návštěvníky připraven vánoční program a to od 14 hodin ve výběhu Beringie. Odpolední vstupné je zdarma. Do 14 hodin mohou děti vyrábět ozdoby v Jeţíškově dílně. Poté zde vystoupí Ilona Csáková a Karel Gott Revival. Program bude ukončen slavnostním rozsvícením stromu v 16 hodin. Autobus nás odsud vyzvedne v 16:30. Účastníky by opět autobus vysadil v Ivančicích v 17 hodin a v Hrotovicích v 17:35. Do Třebíče bychom měli dorazit v 18 hodin, plní dojmů.
Obr. 1: Mapa trasy jednodenního zájezdu (zdroj: www.mapy.cz)
28
Restaurace U Tygra 1. Prodejna upomínkových předmětů 2. Tygří skály 3. Pavilon medvědů 4. Expozice bobrů 5. Indiánská chýše 6. Expozice koňů Převalského 7. Dětská zoo 8. Safari 9. Expozice bizonů a indiánská tee pee 10. Pavilon exotických ptáků 11. Tropické království 12. Přednáškový sál
Obr. 2: Mapa zoologické zahrady Brno s vysvětlivkami (zdroj: www.zoobrno.cz)
29
Kalkulace ceny dopravy Náhrady za ujetý kilometr 1 ujetý km = 25 Kč 163 km + 5% = 171 km 171 * 25 = 4.275,Náhrada za čekání 1 hodina čekání = 150 Kč 15 minut čekání = 38 Kč 5 hodin 45 minut = 750 + 114= 864 Kč Celková cena dopravy 5.139,- + 20%DPH = 6.167 Kč Kalkulace ostatních nákladů Vstupné výstava Barbie = 50,- (skupinové vstupné 10 a více osob) * 50= 2.500 Kč Vstupné výstava Kuky se vrací= 60,- * 50= 3.000 Kč Vstupné zoologická zahrada – odpolední vstupné zdarma Oběd 100 Kč/osoba = 100,- * 50= 5.000 Kč Celkové ostatní náklady 2.500,- + 3.000,- + 5.000,-= 10.500 Kč Cena celkem 6.167,- + 10.500,-= 16.667 Kč Náklady na jednu osobu 16.667,- / 40 osob (20% z 50 osob – riziko neobsazenosti)= 417 Kč Cenu jsem zaokrouhlila na 420 Kč.
30
3.3 Třídenní zájezd na Slovensko vlastním autem Při vytváření tohoto zájezdu byly opět zohledňovány výsledky dotazníkového průzkumu mezi rodinami a cestovními kancelářemi a agenturami. Nakonec jsem se rozhodla vytvořit produkt, tedy spíše doporučení pro rodiče, kam vycestovat, co s sebou, na co si dát pozor. Mohlo by být dáváno jako doporučení v mateřských centrech a podobně. Jedná se o zájezd vlastním autem na vlastní náklady. Tato část byla zaměřena na fakt, ţe mnoha rodinám při cestě do zahraničí a při zájezdu vůbec, nezáleţí na financích, stačí jim vědět, ţe jsou spolu a děti si dovolenou maximálně uţijí. Proto byl volen zájezd pro střední cenovou třídu. Děti milují aquaparky s tobogány a různými bazény a vodu obecně, tudíţ tento zájezd bude zaměřen tímto směrem, tedy navštívíme dva aquaparky. Milovníci přírody si přijdou téţ na své a děti dostanou dárek ke dni dětí. Ještě bych vyzdvihla velké pozitivum jako je cestování vlastním autem, kde si člověk zastaví poměrně všude, coţ rodiče malých dětí opravdu ocení. Termín zájezdu 1. – 3. 6. 2012 Program 1. den
odjezd z Třebíče
Bojnice - prohlídka zámku, historické portrétování a malování na tvář, návštěva nejstarší zoo na Slovensku v Bojnici
ubytování
2. den
odjezd z Bojnice
Liptovský Mikuláš - návštěva Demänovských jeskyní – jeskyně Slobody
Liptovský Mikuláš – Tatralandia
Poprad – ubytování v Aquacity
31
3. den
Poprad – návštěva a relaxace v Aquacity
příjezd do Třebíče
Kapacita 2 dospělí a 2 malé děti (3roky a 10 měsíců) Doprava U tohoto zájezdu jsem zvolila dopravu vlastním autem. Konkrétně Toyotou Avensis (combi), jehoţ průměrná spotřeba je 7 l/100 km. Nádrţ má na 60 l pohonných hmot. Navštívená místa Bojnice Bojnice jsou lázeňské město ve středním Slovensku, asi 1 km od města Prievidza, na pravém břehu řeky Nitry. První písemná zmínka o městu Bojnice je z roku 1113. Další vývoj města byl spjat s mnoha šlechtickými rody, kteří obývali tamní zámek a s existencí léčivých termálních pramenů. Na zdejším zámku se natáčelo mnoho filmů, například Šíleně smutná princezna a koná se zde kaţdoroční festival strašidel. Nachází se zde nejstarší zoologická zahrada na Slovensku. [14] Zámek Bojnice Jeden z nejkrásnějších a nejnavštěvovanějších zámků ve střední Evropě. Zámek se tyčí na úpatí Stráţovské vrchoviny nad městem Bojnice. Je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších slovenských hradů. Stal se národní kulturní památkou a zároveň je sídlem muzea. Konají se zde různé kulturní akce a festivaly. Atraktivnost dotváří rozlehlý park s historickou lípou krále Matyáše Korvína, který pod ní pořádal hostiny. Muzeum se specializuje na neoslohy. Návštěvníky upoutá uměleckohistorické expozice prezentující významná díla evropského umění. Je to jen malá část sbírky, kterou shromáţdil poslední majitel z rodu Pálffy. [15]
32
Bojnická zoologická zahrada Je nejstarší a nejnavštěvovanější slovenská zoologická zahrada. Byla otevřena pro veřejnost roku 1955. Rozkládá se nyní na ploše 41 hektarů, expoziční část tvoří 20 hektarů. Tamní zoologická zahrada je bez specializace na určitý chov. Dříve byla známá chovem rysů ostrovidů a běţců jako jsou emu a nandu. Počet druhů chovaných v zoo je největší na Slovensku. V roce 2009 to bylo 384 ţivočišných druhů v počtu 2050 exemplářů. Zoo Bojnice spravuje slovenské národní záchytné centrum pro zabavené a zajištěné ţivočichy a odborní pracovníci aktivně spolupracují s orgány CITES a Státní ochranou přírody Slovenské republiky. [16] Liptovský Mikuláš Jde o významné okresní město, které je centrem cestovního ruchu. Ve městě ţije asi 33 000 obyvatel. Najdeme ho na pravém břehu řeky Váhu. Na západní straně města leţí rozsáhlá vodní nádrţ Liptovská Mara. Nedaleko města se nachází známá Demänovská dolina a Demänovská jeskyně. Základem města se ve 13. století stala osada Svätý Mikuláš. V polovině 19. století bylo jiţ město na skvělé úrovni a stalo se slovenským centrem kulturního a národního ţivota. Ve městě byla postavena první veřejná knihovna a první ochotnické divadlo, coţ svědčí o jeho prvenství, co se týče kulturního ţivota. Mezi nejzajímavější budovy patří gotický kostel sv. Mikuláša, v centru města. Dále, zde mohou návštěvníci spatřit městský dům, chrám a Muzeum Liptova. Mezi další stavby se řadí kostel v Palúdzke, který je známý tím, ţe v něm byl roku 1713 uvězněn legendární národní hrdina Juraj Jánošík. [17] Demänovská jeskyně Slobody Tato národní přírodní památka byla objevena v roce 1921 Aloisem Králem a jeho místními pomocníky. Zpřístupněna byla o tři roky později. Nachází se ve stejnojmenné dolině na severní straně Nízkých Tater. Jde o nejdelší jeskynní systém na Slovensku. Celková délka podzemních prostor je 8162. Jeskyně Slobody je jen částí tohoto jeskynního systému, ale je nejnavštěvovanější na Slovensku. Vedou v ní dva prohlídkové okruhy – tradiční a exkluzivní, kde je prohlídkový okruh prodlouţen z 60 minut na 100 minut. Převýšení je u obou stejné a to 86 m. Schodů je zde 1118. Průměrná teplota v jeskyni se pohybuje od 6,1 oC do 7 oC. [18] 33
Tatralandia Aquapark v Liptovském Mikuláši. Největším lákadlem pro návštěvníky areálu jsou termální bazény s líčivými účinky a taktéţ 29 tobogánů a skluzavek pro děti a dospělé, krytý komplex s Ostrovem pirátů z Karibiku, určený pro rodiny s dětmi a další velké mnoţství atrakcí. Pro ty, co se tu chtějí ubytovat je tu Holiday Village Tatralandia, kde je moţnost ubytování v apartmánech či bungalovech uspořádaných do stylových osad jako je například Dětský svět, Central Park, Indiánská osada a podobně. [19] Poprad Poprad je velice známé město a je téţ nazýváno vstupní branou do Vysokých Tater. Je administrativním, kulturním, hospodářským a dopravním centrem regionu. Město leţí na jihozápadní části Popradské kotliny, na řece Poprad, nachízí se v regionu Spiš. Ţije zde asi 54 000 obyvatel. Při rozvoji zimních sportů tu započínaly výpravy do Vysokých Tater. Dříve se zde těţila měď, a to celých 200 let. Jako první manufaktura, zde byla vybudována papírna. Pro město je velice důleţitý rok 1845, kdy tu byla zaloţena dílna na výrobu hřebíků a podkov, tato dílna se pak přeměnila na výrobnu smaltovaného nádobí a později byla přejmenována na Tatrasmalt, ze které se nakonec stala výrobna praček Tatramat. V Popradě je ukončena trať – Tatranských elektrických ţeleznic. Město dokonce v roce 1999 ţádalo o pořádání zimních olympijských her, bohuţel jej přehlasoval Turín. Můţeme zde navštívit ranně-gotický kostel sv. Egída, jenţ byl postaven ve 13. století a návštěvník v něm můţe shlédnout nástěnné malby z 15. století. Dále stojí za zmínku renesanční zvonice z roku 1658. [20] Aquacity Poprad Je ojedinělým komplexem luxusních hotelů, termálních bazénů, vodních atrakcí, příleţitostí ke koupání, plavání, vyhřívání i příjemnému ochlazování, s přírodní geotermální vodou, vyvěrající o teplotě 49°C. Dokonalý proţitek z pobytu v AquaCity umocňují nádherné výhledy na masivy blízkých Vysokých Tater, které lákají k procházkám i vysokohorské turistice. Na své si tu přijde kaţdý, rodiče si tu mohou odpočnout, navštívit různé kúry, relaxovat se a vyuţít nějakou z wellness sluţeb, děti mezitím mohou dát na hlídání, jelikoţ zde funguje sluţba hlídání dětí. Pro ně je tu
34
mnoho atrakcí, dokonce i pískoviště a skluzavky. Hotely jsou označeny jako baby friendly. [21]
Itinerář Trasa: Třebíč – Bojnice – Liptovský Mikuláš - Poprad Termín: 1. – 3. 6. 2012 Tab. 2: Itinerář prvního dne zájezdu
Km
Mezisoučet
Plánovaná doba Místo
Skutečná doba Poznámka
Silnice Příjezd
Odjezd
Příjezd
Odjezd
360; 0
0
Třebíč
E50;
7:00
Odjezd
50;E572 11:00 prohlídka města, 12:00 oběd, 260
260
Bojnice (SK)
10:35
19:00
13:30 prohlídka zámku, malování na tvář, 16:30 ZOO Ubytování
4
264
Prievidza
19:05
penzión Oáza
Zdroj: vlastní tvorba
Z Třebíče je odjezd plánován 1. 6. 2012 v 7 hodin. Odtud pojedeme přímo do Bojnice, která se nachází ve Slovenské republice. Během jízdy v autě bychom posvačili. Do Bojnice dorazíme kolem půl jedenácté. Před obědem bychom si v klidu prohlédli město 35
Bojnice, avšak pouze podle nálady děti, jinak bychom si spolu sedli a v klidu pozorovali děj kolem nás, či navštívili dětské hřiště. Kolem 12. hodiny bychom šli na oběd v Reštaurácii Zlatá Ruţa. Po obědě navštívíme zdejší zámek, který je kousek od restaurace. Prohlídka by započala ve 13:30 a trvá přibliţně 75 minut. Poté bychom se odebrali na stálou scénu AQUILA – BOJNIK, která se nachází asi 100 metrů od vchodu do zámku. Zde by nám sokolská skupina Aquila připravila historické portrétování pod vedením Joţka Farbičky. Portrétování trvá přibliţně 20 – 30 minut. Děti si mohou nechat namalovat na tvář například květiny, různé zvířata, upíry a další ornamenty. V 16:30 se odebereme do tamní ZOO, která má otevřeno v těchto měsících aţ do 19. hodiny. A odtud se v 19:00 hodin pojedeme ubytovat. Ubytování se nachází asi 2 kilometry od ZOO, tudíţ bychom chvíli po 19. hodině byli v penzionu Oáza, kde přespíme. Areál penziónu je oplocen a nachází se tu parkoviště. Rodiče uvítají dětský koutek, terasu a nekuřácký prostor. Penzion je velice vhodný pro pobyt s dětmi. Je vybaven téţ kuchyní, tudíţ si tu můţeme uvařit večeři a následující den snídani.
Obr. 4: Mapa navštívených míst v Bojnici (zdroj: www.google.cz)
36
Itinerář Tab. 3: Itinerář druhého dne zájezdu
Km
Mezisoučet
Plánovaná doba Místo
Skutečná doba Poznámka
Silnice Příjezd
Odjezd
Příjezd
Odjezd
64;519; 0
0
Prievidza
65;
8:00
Odjez
z
hotelu
18/E50 Liptovský Mikuláš, 125
125
Demänovská
10:05
11:30
10:30 prohlídka
jeskyně Slobody Liptovský 15
140
Mikuláš, Tatra-
12:00 11:50
landia
64
204
Poprad, Aquacity
16:00
tatralandia (3hodiny vstup)
16:45
Ubytování
Zdroj: vlastní tvorba
V 8 hodin bychom odjeli z penzionu Oáza do Liptovského Mikuláše, kde nejprve navštívíme Demänovskou jeskyni Slobody, jejíţ prohlídka potrvá přibliţně 60 minut, tam bychom šli v 10:30. V 11:30 vyrazíme do Aquaparku Tatralandia, jenţ se nachází 15 km od jeskyně Slobody. Tam bychom pobyli 3 hodiny. V 16 hodin bychom jeli do Popradu, kde se ubytujeme v Aquacity – v Hotelu Seasons *** v jehoţ ceně je polopenze (večeře týţ den, snídaně den následující, formou bufetu), vstup do všech aqua zón, volný vstup do Vitálního světa (relaxační komplex saun a inhalačním místností, whirpool,…), volný vstup do fitness, místní poplatek a parkoviště. Tento hotel je označen jako baby friendly. 37
Obr. 5: Mapa trasy druhého dne zájezdu (zdroj: www.google.cz)
Itinerář Tab. 4: Itinerář třetího dne zájezdu
Km
Plánovaná doba
Mezi-
Místo
součet
0
0
425
425
Poznámka Příjezd
Poprad,
67;E50;
Aquacity
50;360
Třebíč
Skutečná doba
Silnice Odjezd
15:00
20:10
Příjezd
Odjezd
Odjezd
Příjezd
Zdroj: vlastní tvorba
Poslední den zájezdu strávíme pouze v Aquacity Poprad. Zde navštívíme co nejvíce atrakcí, co hotel nabízí. Relaxace, dle uváţení. Poobědvali bychom v komplexu, který nabízí mnoho restaurací a barů. Odsud bychom odjeli v 15 hodin. Do Třebíče bychom měli dorazit po 20. hodině.
38
Obr. 6: Mapa trasy posledního dne zájezdu (zdroj: www.google.cz)
Kalkulace ceny dopravy [22] 1 EUR= 25,35,- Kč (kurz k 5. 12. 2011) Celkový počet ujetých km 893 Cena pohonných hmot u nás k 5. 12. 2011 35,70 Kč/1 l Cena pohonných hmot na Slovensku k 5. 12. 2011 1,45 EUR= 36,76 Kč Objem nádrţe 60 l Průměrná spotřeba automobilu 7 l/100 km
(893/100)* 7= 63 l Nádrţ je dostatečně velká, tudíţ nemusíme v zahraničí vůbec tankovat, jelikoţ benzín vychází levněji v ČR. Nejlépe natankovat před hranicemi se Slovenskem. Náklady na benzín 63* 35,70= 2.249 Kč
39
Silniční poplatky Dálniční známka v ČR na 10 dnů pro vozidla do 3,5 t 310 Kč Dálniční známka na Slovensku na 7 dní pro vozidla do 3,5 t 200 Kč [22] 310 + 200= 510 Kč Celková cena dopravy 2.249 + 510= 2.759 Kč Kalkulace nákladů na rodinu Ubytování 1. den penzión Oáza Prievidza 50EUR/noc za apartmán= 1.268 Kč 2. den Wellness hotel Seasons *** Aquacity Poprad 1.820,-/osoba dvoulůţkový pokoj 1.820* 2=3.640 Kč, děti do 6 let zdarma bez nároku na postel, postýlka při včasné rezervaci zdarma Stravování Mladší dítě (10 měsíců) má stravu vlastní Reštaurácia Zlatá Ruţa oběd 11,62 EUR= 295 Kč, ½ porce 6 EUR= 152 Kč (2* 295) + 152= 742 Kč Večeře a snídaně v penzionu Oáza vlastní
40
Oběd v Tatralandii cca 25 EUR= 634 Kč Večeře a snídaně v Aquacity v ceně ubytování Oběd v Aquacity cca 25 EUR= 634 Kč Doporučuji si vzít s sebou potraviny potřebné na vaření večeře 1. den a snídaně 2. den. Taktéţ pro celou rodinu na svačinu. Pro nejmladší dítě kojeneckou stravu a vhodné suchary. Vstupné Zámek Bojnice 6,50 EUR dospělí, dítě od 3 let 0,80 EUR 13,80 EUR= 350 Kč Zoo Bojnice 3 EUR dospělí, děti do 4 let zdarma 6 EUR= 152 Kč Jeskyně Slobody 7 EUR dospělí, děti do 6 let zdarma 14 EUR= 355 Kč Tatralandia vstup na 3 hodiny, rodinné (2+2) - nejvýhodnější 26 EUR= 659,Aquacity – v ceně ubytování Náklady pro rodinu celkem 1.268 + 3.640 + 742 + 634 + 634 + 350 + 152 + 355 + 659 + 2.759= 11.193 Kč Cenu jsem zaokrouhlila na 11.200 Kč. 41
3.4 Vyhodnocení dotazníků Dotazník č. 1 Tento typ dotazníku byl určen pro rodiny s dětmi. Bylo osloveno několik rodin z mého okolí a okolí přátel. Vyhodnotila jsem 53 dotazníků. 1. Jak často jezdíte s rodinou na výlety či dovolenou? Graf 1. Četnost výletů či dovolených 4% 19%
15%
jezdíme často na výlety/dovolené, nejen v letním období v létě jedeme na dovolenou, přes zimu jen občas na výlet či krátkou dovolenou jezdíme jen občas na krátké výlety
62%
Z grafu vyplývá, ţe většina respondentů, vyuţívá delší letní dovolené a v zimě jezdí pouze na kratší výlety. Někteří dotazování ještě dodali, ţe přes zimu navštěvují místa v České republice. Nezanedbatelné mnoţství rodičů (19%) podniká často výlety či dovolené a to nejen v letním období. Pouze jeden dotazovaný uvedl, ţe kvůli pracovní vytíţenosti jeho rodině mnoho času na podobné aktivity nezbývá.
42
2. Preferujete dovolenou v zahraničí či v tuzemsku? Graf 2. Preference zahraničí či tuzemska
12%
11% jednoznačně tuzemsko
jednoznačně zahraničí
31% rádi zajedeme na delší dovolenou do zahraničí, ale rádi podnikneme výlety i po ČR záleţí na finanční stránce
46%
Téměř polovina respondentů preferuje delší zahraniční dovolenou, ale rádi podniknou i výlety po české republice. 31% dotazovaných volí jednoznačně zahraničí. 12% osob záleţí na finanční stránce dovolené. Nejméně osob bylo pro tuzemsko. 3. Kolik jste ochotni za výlet/dovolenou utratit? Graf 3. Cena za výlet/dovolenou 0% 15% maximálně do 500 Kč maximálně do 2.000 Kč maximálně do 5.000 Kč
52% 33%
nezáleţí na penězích
Nadpoloviční většině nezáleţelo na penězích. Maximálně 5.000 Kč by bylo ochotno utratit 33% osob. 15% by utratilo 2.000 Kč a nikdo z respondentů neodpověděl, ţe by 43
utratil za dovolenou maximálně 500 Kč. Ráda bych ještě doplnila odpověď některých respondentů, ţe při cestě do zahraničí jim aţ moc na penězích nezáleţí, kdyţ si chtějí dovolenou uţít jako rodina pospolu. Leč v tuzemsku se na finance ohlíţejí. 4. Jaké zájezdy se Vám líbí nejvíce? Graf 4. Preference výletů/zájezdů 4% 11% 15%
jednodenní, zaměřené na společnou aktivitu jednodenní, zaměřené na kulturu vícedenní pobyt jiná odpověď
70%
Jak vyplývá z grafu 4. drtivá většina preferuje jako formu zájezd vícedenní pobyt. Pouze 15% respondentů by dalo přednost jednodennímu výletu zaměřenému na kulturu. 11% dotazovaných uvedlo jinou odpověď. Někteří uvedli, ţe je jim jedno o jaký typ výletu či zájezdu se jedná, hlavně, ţe jsou spolu a je jim dobře. A nejmenší část (4%) preferuje jednodenní výlet, zamřený na společnou aktivitu.
44
5. Jak organizujete výlety/dovolené? Graf 5. Organizace výletu/dovolené 4%
23% vyuţívám nabídek CK
27%
organizuji vše sám/a záleţí na situaci jiná odpověď 46%
Téměř polovina dotazovaných si dovolenou organizuje sama. 27% záleţí na situaci a jen 23% mnou dotázaných rodin vyuţije nabídek cestovních kanceláří. Jinou odpověď volily 4% respondentů, jedna z odpovědí byla, ţe záleţí na tom, jak se domluví s přáteli. 6. Podle čeho výlet/dovolenou vybíráte? Graf 6. Podnět rozhodující výběr dovolené záleţí na financích
30%
je to otázka programu zájezdu
34%
rozhoduje cílová destinace 33%
3%
záleţí na jiných (počasí, sezóna, přátelé)
V grafu 6. lze vidět, ţe přibliţně stejnému procentu dotazovaných rodin záleţí na finanční stránce, či rozhoduje cílová destinace a nebo rodinám záleţí na jiných okolnostech, jako je počasí, sezóna či jejich přátelé. Jak je zakresleno v grafu, pouze 3% se ohlíţí na program zájezdu.
45
7. Existuje nějaké místo, kam se rádi pravidelně vracíte (alespoň 1x ročně)? (stát a lokalita) Graf 7. Oblíbenost destinací
23% 39%
Česká republika Slovenská republika Chortvatsko Řecko
23% 15%
V 7. otázce měli respondenti odpovědět, zda mají oblíbené místo, kam se pravidelně vracejí. Měli napsat stát a lokalitu. Na tuto otázku zodpovědělo pouze malé mnoţství rodin, domnívám se, ţe především proto, ţe většina dotazovaných rodin byla ve věku do 30 let, kdy si ještě nenašli své oblíbené místo. Z vyplněných odpovědí navštěvuje 39% pravidelně místa v České republice, pokud byla uvedená lokalita, šlo například o Hradec Králové, Šumavu, Jeseníky a okolí řeky Jihlavy. Stejné procento (23%) rádo navštěvuje Chorvatsko a Řecko. Co se týče Chorvatska, nejčastěji Makarskou riviéru a jeho krásné pobřeţí. U Řecka se jedná o jeho nádherné ostrovy a poloostrov Chalkidiki či Peloponés. Slovensko rádo navštěvuje 15% rodin, lokalitu Východní Slovensko a Liptovský Mikuláš. Coţ mne inspirovalo při návrhu třídenního zájezdu do zahraničí.
46
8. Kolik máte dětí? Graf 8. Počet dětí
8% 15%
35%
1 2 3 4 a více
42%
Většina oslovených rodin (42%) měla 2 děti. Jedno dítě mělo 35% dotazovaných. 15% respondentů mělo děti 3 a 8% mělo 4 a více dětí. 9. Jste muţ či ţena? Graf 9. Pohlaví
19% muţ ţena 81%
Jak je patrné v grafu 9. drtivá většina dotázaných bylo ţenského pohlaví a pouze 19% byli muţi.
47
10. Do jaké věkové skupiny patříte? Graf 10. Věková skupina
23% do 30 let 50%
do 40 let nad 41 let
27%
Celá polovina mnou oslovených respondentů měla věk do 30 let. 27% bylo do 40 let a 23% nad 41 let.
48
Dotazník č. 2 Dotazník jsem směřovala na pracovníky cestovních kanceláří a agentur. Vyuţila jsem jak osobní návštěvy, tak komunikaci přes email. Na internetových stránkách jsem vytvořila elektronický dotazník, aby pro pracovníky bylo snazší a rychlejší ho vyplnit. Z 93 dotazovaných respondentů se mi vrátilo 48 odpovědí. Myslím, ţe dotazování bylo úspěšné a pro mne zároveň prospěšné. 1. Které sluţby u Vás rodiny s dětmi (při volbě dovolené) nejčastěji vyuţívají? Graf 11. Nejvíce vyuţívané sluţby
11%
komplex sluţeb "balíček"
11%
ubytovací sluţby
55%
stravovací sluţby
23% doprava
Ukázalo se, ţe u většiny cestovních kanceláří a agentur 55% rodin volí komplex sluţeb, tzv. „balíček“. 23% rodin s dětmi vyuţije pouze ubytovací sluţby. A stejná procenta (11%) rodin vyuţije pouze sluţby stravovací a dopravu.
49
2. Jakou dopravu rodiny s dětmi (příp. domácími mazlíčky) volí? Graf 12. Nejčastější volba dopravy
18%
47%
vlastní leteckou autobusem, autokarem
35%
Co se týče dopravy, 47% osob vyuţívá dopravu vlastními prostředky. Leteckou dopravu volí 35% rodin a autobusem či autokarem by jelo 18% rodin. 3. Jaké doprovodné sluţby rodina vyuţije? Graf 13. Sluţby navíc 4%
20%
23%
průvodce pojišťovací sluţby animace fakultativní výlety
19% 34%
jiné
Jak uvedly cestovní kanceláře a agentury 34% osob u nich navíc vyuţije pojišťovací sluţby. 23% rodin uvítá navíc průvodce. Fakultativní výlety si navíc vybere 20% osob, 19% rodin by rádo na dovolené vyuţilo animační sluţby, pouze 4% kanceláří a agentur uvedlo jiné sluţby.
50
4. Jakou formu zájezdu/dovolené u Vás rodiny volí? Graf 14. Forma zájezdu/dovolené
7%
5% jednodenní poznávací
26%
jednodenní s různými aktivitami vícedenní poznávací
62% vícedenní pobytové
Z grafu 14. Je patrné, ţe u dotázaných kanceláří a agentur, lidé dávají nejčastěji přednost vícedenním pobytovým zájezdům. Větší procento (26%) by dalo přednost vícedenním, nýbrţ poznávacím zájezdům. A nejmenší část 7% a 5% by u cestovní kanceláře či agentury koupilo jednodenní poznávací výlet či jednodenní s různými aktivitami.
5. Kam rodiny, které u Vás nakupují, směřují svůj cíl dovolené? Graf 15. Cíl dovolených
17%
8%
tuzemsko zahraničí obojí stejně 75%
Nejčastější cíl dovolené je u 75% osob jednoznačně zahraničí. 17% kanceláří a agentur uvedlo, ţe u nich rodiny nakupují stejně tuzemsko i zahraničí. Oproti tomu u 8% kanceláří a agentur mají rodiny raději tuzemsko. 51
6. Jakou nejčastější formu aktivní dovolené rodiny volí? Graf 16. Forma aktivní dovolené
13% turistika 14%
47%
cykloturistika rafting vzdělávací
8%
jiné 18%
V grafu 16. mne zajímala aktivní forma dovolené, kde převaţuje turistika. 18% dotázaných uvedlo cykloturistiku jako aktivní formu dovolené. 14% by se podle respondentů rozhodlo pro vzdělávací aktivitu, 13% volí jiné aktivity a jen 8% osob by podle dotázaných zvolilo rafting.
7. Kdo u Vás nejčastěji zájezdy/dovolené nakupuje? Graf 17. Nakupující produktu CR 2%
jednotlivec 43%
rodiny s dětmi 55%
jiná skupina osob (manţelské páry, přátelé)
U cestovních kanceláří a agentur, jak vyplývá z grafu, nejčastěji nakupují rodiny s dětmi. Jiná skupina osob, jako jsou manţelské páry či přátelé, zaujímá 43%. Jednotlivec nakupuje pouze u 2% dotázaných.
52
8. Jste CK či CA? Graf 18. Dotazovaní respondenti (CK či CA)
31% CK CA 69%
Nadpoloviční většina respondentů byla cestovní kanceláří a 31% bylo cestovní agentura.
9. V jakém městě Vaše CK (CA) sídlí? Graf 19. Sídlo pobočky CK (CA)
21% do 10 000 obyvatel do 20 000 obyvatel 58%
21%
nad 20 000 obyvatel
Většina (58%) dotázaných cestovních kanceláří či agentur mají svou pobočku ve městě nad 20 000 obyvatel, a stejná procenta (21%) sídlí ve městě do 20 000 obyvatel a do 10 000 obyvatel.
53
4 Závěr Téma bakalářské práce zní: „Rodinné víkendy“. Práce se skládá z části teoretické a z části praktické. V první části je popsána definice cestovního ruchu obecně a celková problematika rodiny. Je zde popsán pojem rodina, vývojový cyklus rodiny a společensko-politická situace a jak v ní obstojí základní společenská jednotka, tedy rodina. V praktické části jsou kompletně vytvořeny dva produkty cestovního ruchu, pro rodiny s malými dětmi. Prvním z nich je jednodenní výlet v České republice, konkrétně do Brna. Druhý je třídenní zájezd na Slovensko, který byl pojat spíše jako manuál pro rodiče, jak organizovat zájezd s malými dětmi, vlastním autem. V této části bakalářské práce byl taktéţ vyhodnocen dotazníkový průzkum, jenţ byl proveden mezi rodinami s dětmi a další mezi cestovními kancelářemi a agenturami. V úvodu byly stanoveny cíle práce, které byly následně splněny. Zmapovala jsem názory rodičů s dětmi z mého okolí na cestování s dětmi a jejich preference při volbě dovolené. Zajímala jsem se i o finanční stránku věci, jakou částku jsou rodiny ochotny investovat do výletu či dovolené se svými potomky. Respondenty jsem oslovila v blízkém okolí a přes své přátele a známé. Dalším cílem bylo zjistit, jaké produkty a sluţby u cestovní kanceláře či agentury rodiny s dětmi volí a zda nabídek vůbec vyuţijí. Tyto informace jsem zjišťovala pomocí dotazníků rozeslaných e-mailem nebo pomocí odkazu na internetové stránky, kde jsem vytvořila dotazník pro rychlejší a snazší vyplňování. Bylo mi sděleno, ţe ne mnoho dotazovaných bude ochotno spolupracovat a dotazník vyplnit, proto jsem byla následně překvapena mnoţstvím odpovědí. Při zpracování své bakalářské práce jsem byla motivována vlastními zkušenostmi, které jsem při sbírání podkladů pro práci konfrontovala s názory respondentů a vrstevníků. Zpracování práce bylo přínosné ve smyslu získání nových zkušeností a informací. Byla bych ráda, kdyby se o problematice cestování s malými dětmi dozvědělo více osob, alespoň by někteří pochopili, ţe je to opravdu obtíţné, přesto, ty chvíli strávené s potomky jsou nenahraditelné.
54
Nakonec bych ráda své zkušenosti, alespoň prostřednictvím letáku s radami pro maminky nabídla centrům pro matku a dítě, konkrétně v Hrotovicích se nachází mateřské centrum Andílci.
55
5 Seznam pouţité literatury a obrazové dokumentace 5.1 Seznam pouţité literatury [1] Cestovní ruch [online]. [cit. 2011-12-3]. Dostupný z WWW: . [2] Rodina - Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-10-24]. Dostupný z WWW: . [3] PhDr. MLČÁK Z.: Vybrané kapitoly z psychologie manželství a rodiny. Ostrava: Ostravská univerzita, 1996. ISBN 80-7042-452-4. [4] GILLERNOVÁ I., BURIÁNEK J.: Základy společenských věd – Základy psychologie, sociologie, pro střední školy, 3. vyd., Praha: Fortuna, 2004. ISBN 807168-749-9. [5] SOBOTKOVÁ I.: Psychologie rodiny, 1. vyd.. Praha: Portál, 2001. ISBN 8071785598. [6] Vývojový cyklus rodiny [online]. 2009 [cit. 2011-10-26]. Dostupný z WWW: <www.ondra-buchta.wz.cz>. [7] GILLERNOVÁ I., BURIÁNEK J.: Základy společenských věd – Základy psychologie, sociologie, pro střední školy, 3.vyd., Praha: Fortuna, 2004. ISBN 80-7168749-9. [8] Společensko-politická situace a rodina jako základní společenská jednotka [online]. 2009 [cit. 2011-10-30]. Dostupný z WWW: < http://viafamilia.cz/archives/1750>. [9] Společensko-politická situace a rodina jako základní společenská jednotka [online]. 2006 [cit. 2011-10-30]. Dostupný z WWW: . [10] Brno – Wikipedie [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupný z WWW: .
56
[11] Výstava Barbie v šatech krásných jako sen [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupný z WWW: < http://www.spilberk.cz/index.php?pg=zobraz&co=barbie-v-satech-krasnychjako-sen>. [12] Výstava Kuky se vrací…na Špilberk Loutky z filmu a počítačové hry studia Amanita Design [online]. [cit. 2011-11-15]. Dostupný z WWW: . [13] Zoo Brno [online]. 2011 [cit. 2011-11-15]. Dostupný z WWW: . [14] Bojnice [online]. [cit. 2011-11-28]. Dostupný z WWW: , < http://cs.wikipedia.org/wiki/Bojnice>. [15] Zámek Bojnice [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupný z WWW: . [16] Zoo Bojnice [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. Dostupný z WWW: . [17] Liptovský Mikuláš [online]. 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: [18] Demänovská jeskyně Slobody [online]. 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: . [19] Tatralandia [online]. 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: . [20] Poprad [online]. 2011 [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: , < http://cs.wikipedia.org/wiki/Poprad>. [21] Aquacity Poprad [online]. [cit. 2011-11-29]. Dostupný z WWW: . [22] Silniční info [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: < http://www.uamk.cz>.
57
5.2 Seznam obrazové dokumentace Příloha C Barbie [online]. [cit. 2011-12-1]. Dostupný z WWW: . Kuky [online]. [cit. 2011-12-1]. Dostupný z WWW: . Lední medvěd [online].[cit. 2011-12-1]. Dostupný z WWW: . Příloha D Malování na tvář [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . Vláček [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . Lev [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . Tatralandia [online]. 2011 [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: . Aquacity [online]. [cit. 2011-12-05]. Dostupný z WWW: .
58
Příloha A
Dotazník pro rodiny s dětmi
Dobrý den, jmenuji se Petra Veškrnová a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě – obor cestovní ruch. Vyplnění tohoto dotazníku Vám zabere jen několik málo minut a mně tím nesmírně pomůţete k vypracování mé bakalářské práci na téma Rodinné víkendy. Dotazník je samozřejmě anonymní a za to, ţe mu věnujete pár minut ze svého času, Vám mnohokrát děkuji.
Dotazník 1) Jak často jezdíte s rodinou na výlety či dovolenou? a) jezdíme často na výlety/dovolené, nejen v letním období b) v létě jedeme na dovolenou, přes zimu jen občas na výlet či krátkou dovolenou c) jezdíme jen občas na krátké výlety d) kvůli pracovní vytíţenosti nám mnoho času na podobné aktivity nezbývá 2) Preferujete dovolenou v zahraničí či v tuzemsku? a) jednoznačně tuzemsko b) jednoznačně zahraničí c) rádi zajedeme na delší dovolenou do zahraničí, ale rádi podnikneme výlety i po ČR d) záleţí na finanční stránce 3) Kolik jste ochotni za výlet/dovolenou utratit? a) Maximálně do 500 Kč b) Maximálně do 2.000 Kč c) Maximálně do 5.000 Kč d) Nezáleţí na penězích 4) Jaké výlety/zájezdy se Vám líbí nejvíce? a) jednodenní, zaměřené na společnou aktivitu b) jednodenní, zaměřené na kulturu c) vícedenní pobyt d) jiná odpověď……………………………………………………………………….. 5) Jak organizujete výlety/dovolené? a) vyuţívám nabídek CK b) organizuji vše sám/a c) záleţí na situaci d) jiná odpověď………………………………………………………………………... 6) Podle čeho výlet/dovolenou vybíráte? a) záleţí na financích b) je to otázka programu zájezdu c) rozhoduje cílová destinace 59
d) záleţí na jiných (počasí, sezóna, přátelé) 7) Existuje nějaké místo, kam se rádi pravidelně vracíte (alespoň 1krát ročně)? Uveďte prosím stát a lokalitu ……………………………………………………………………………………… …… 8) Kolik máte dětí a) 1 b) 2 c) 3 d) 4 a více 9) Jste muţ či ţena? a) muţ b) ţena 10) Do jaké věkové skupiny patříte? a) do 30 let b) do 40 let c) nad 41 let Děkuji za Váš čas
60
Příloha B
Dotazník pro cestovní kanceláře a agentury
Dobrý den, jmenuji se Petra Veškrnová a studuji Vysokou školu polytechnickou v Jihlavě – obor cestovní ruch. Vyplnění tohoto dotazníku Vám zabere jen několik málo minut a mně tím nesmírně pomůţete k vypracování mé bakalářské práci na téma Rodinné víkendy. Dotazník je samozřejmě anonymní a za to, ţe mu věnujete pár minut ze svého času, Vám mnohokrát děkuji.
Dotazník 1) Které sluţby u Vás rodiny s dětmi (při volbě dovolené) nejčastěji vyuţívají? a) komplex sluţeb – „balíček“ b) ubytovací sluţby c) stravovací sluţby d) dopravu 2) Jakou dopravu rodiny s dětmi (příp. domácími mazlíčky) volí? a) vlastní b) leteckou c) autobusem, autokarem 3) Jaké doprovodné sluţby rodina vyuţije? a) průvodce b) pojišťovací sluţby c) animace d) fakultativní výlety e) jiné……………………………………………………………………………… ….. 4) Jakou formu zájezdu/dovolené u Vás rodiny volí? a) jednodenní poznávací b) jednodenní s různými aktivitami c) vícedenní poznávací d) vícedenní pobytové 5) Kam rodiny, které u Vás nakupují, směřují svůj cíl dovolené? a) tuzemsko b) zahraničí c) obojí stejně 6) Jakou nejčastější formu aktivní dovolené rodiny volí? a) turistika b) cykloturistika c) rafting d) vzdělávací e) jiné…………………………………………………………………… 7) Kdo u Vás nejčastěji zájezdy/dovolené nakupuje? 61
a) jednotlivec b) rodiny s dětmi c) jiná skupina osob (manţelské páry, přátelé) 8) Jste CK či CA? a) CK b) CA 9) V jakém městě Vaše CK (CA) sídlí? a) do 10 000 obyvatel b) do 20 000 obyvatel c) nad 20 000 obyvatel Děkuji za Váš čas
62
Příloha C
Leták pro jednodenní výlet
63
Příloha D
Leták pro třídenní zájezd
64
Příloha E
Leták s radami pro maminky
65
