VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Profil návštěvníka ZOO Ústí nad Labem bakalářská práce
Autor: Daniela Svobodová Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Daniela Svobodová
Abstrakt SVOBODOVÁ Daniela: Profil návštěvníka ZOO Ústí nad Labem. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Cílem bakalářské práce je určit postavení Zoologické zahrady Ústí nad Labem z hlediska atraktivity pro cestovní ruch. Praktická část práce se zaměřuje na výsledky dotazníkového šetření, posouzení moţnosti dalšího zvýšení návštěvnosti ZOO a zlepšení sluţeb pro návštěvníky.
Klíčová slova Zoologická zahrada. Návštěvník. Dotazník. Marketingový výzkum.
Abstract SVOBODOVÁ Daniela: The profile of the Ústí nad Labem ZOO’s visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. The aim of the Bachelor thesis is to determine the position of ZOO Ústí nad Labem in terms of attractiveness for tourism. The practical part of the work focuses on the results of a questionnaire survey, the assessment of possibilities to further increase attendance of the ZOO and the improvement of services for visitors.
Key words Zoological garden. Visitor. Questionnaire. Marketing research.
Poděkování Chtěla bych poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odborné vedení a cenné rady ke zpracování práce. Další poděkování patří Ing. Věře Vrabcové z Ústecké ZOO, za ochotnou spolupráci a poskytnutí důleţitých údajů a materiálů o zoologické zahradě. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat svým rodičům, kteří mě během studia vţdy plně podporovali.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 9 1 Historie zoologických zahrad v ČR ........................................................................ 11 2 Význam a úkoly zoologických zahrad .................................................................... 11 3 Mezinárodní a domácí organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad .............................................................................................................................. 12 3.1 WAZA - Světová asociace zoologických zahrad a akvárií .............................. 12 3.2 EAZA - Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií ............................. 13 3.3 EARAZA – Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií .. 13 3.4 IUCN - Mezinárodní unie pro ochranu přírody ............................................... 13 3.5 IZE – Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad . 14 3.6 UCSZOO – Unie českých a slovenských zoologických zahrad ...................... 14 3.7 Ministerstvo ţivotního prostředí ...................................................................... 15 4 Právní úprava provozu zoologických zahrad .......................................................... 16 4.1 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad ..... 16 4.2 Nařízení vlády 17/2004 o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad ................................................................................................... 18 5 Typologie zoologických zahrad .............................................................................. 18 5.1 Zookoutky ........................................................................................................ 18 5.2 Zoologické zahrady .......................................................................................... 19 5.3 Safari a zooparky.............................................................................................. 19 5.4 Akvária a delfinária .......................................................................................... 19 5.5 Komerční zařízení ............................................................................................ 19 6 Zoologická zahrada Ústí nad Labem ...................................................................... 20 6.1 Historie ............................................................................................................. 20 6.2 Současnost ........................................................................................................ 22 6.3 Organizace provozu ......................................................................................... 23 6.4 Charakteristika pavilonů a expozic ZOO Ústí ................................................. 25 6.4.1 Pavilony .................................................................................................... 26 6.4.2 Expozice.................................................................................................... 27 6.5 Základní informace .......................................................................................... 28 6.6 Doplňkové sluţby............................................................................................. 31 6.6.1 Předváděcí akce se zvířaty ........................................................................ 31 6.6.2 Záţitkové programy .................................................................................. 32 6.6.3 Atrakce pro děti ........................................................................................ 34 6.6.4 Občerstvení ............................................................................................... 35 6.6.5 Patronství a adopce ................................................................................... 35 7 Statistiky návštěvnosti ZOO Ústí nad Labem ......................................................... 36 8 Ekonomická situace ................................................................................................ 40 9 Dotazníkové šetření ................................................................................................ 43 9.1 Metodika zpracování ........................................................................................ 43 9.2 Profil souboru respondentů .............................................................................. 44 9.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................ 46 10 Atraktivita ............................................................................................................... 59 11 SWOT analýza a návrhová část .............................................................................. 60 Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam pouţité literatury ............................................................................................... 66 Seznam webových stránek .............................................................................................. 67 Seznam tabulek ............................................................................................................... 68
Seznam grafů .................................................................................................................. 69 Seznam příloh ................................................................................................................. 70
Úvod Zoologické zahrady, určené prvotně k chovu ohroţených druhů zvířat v zajetí, mají v současnosti další poslání. Slouţí jako vzdělávací výchovná centra a jejich prostředí nabízí odpočinek a rekreaci obyvatelstvu. Právě poslední bod dělá ze zahrad oblíbené cíle cestovního ruchu. Kaţdoročně se zoologické zahrady umisťují na předních příčkách statistik nejnavštěvovanějších turistických cílů, které zpracovává CzechTourism. Zoologická zahrada Ústí nad Labem patří mezi zahrady s niţší návštěvností zhruba kolem 150 tisíc návštěvníků ročně, i tak dosáhla 3. místa v TOP 5 turistických cílů Ústeckého kraje. Téma Profil návštěvníka ZOO jsem si zvolila, protoţe mám ráda zvířata a zoologické zahrady navštěvuji jiţ od dětství. Dalším důvodem bylo, ţe práce je zaměřená na marketing, jeţ se vţdy řadil mezi mé oblíbené předměty. A v neposlední řadě je to šance přispět k rozvoji zoologické zahrady, která nemá na marketingové výzkumy prostředky ani personál. Bakalářská práce je jedna z posledních zpracovávaných na toto téma. Tyto práce jsou realizovány v rámci širšího projektu, který vznikl za podpory Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Jejich přínosem má být systematické zmapování profilu návštěvníka zoologických zahrad v celé České republice a následné porovnání získaných údajů. Pro konkrétní ZOO, na kterou je bakalářská práce zpracovávána, můţe slouţit jako benchmarking. Jeden z hlavních cílů práce je přispět k dalšímu vyuţití atraktivity zahrady pro rozvoj cestovního ruchu s tím, ţe předloţené návrhy jsou zaloţeny na výsledcích provedeného marketingového výzkumu. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části se budeme zabývat nejprve zahradami obecně, jejich historií, významem, zapojením do mezinárodních organizací, legislativou a rozdělením. Druhá část teorie bude zaměřená konkrétně na zoologickou zahradu Ústí nad Labem, budeme zde uvádět základní informace o ZOO jako například historii, organizaci provozu, zajímavosti a jiné. Praktická část je částečně zaloţena na informacích, které nám poskytne ZOO. Jedná se o informace o provozu, ekonomické údaje a statistiky návštěvnosti. Hlavní část 9
praktické ovšem bude vycházet z dotazníkového šetření, které bude prováděno v terénu, konkrétně přímo v areálu zoologické zahrady. Výsledky marketingového výzkumu zhodnotíme a budou nám slouţit jako podklad pro návrhovou část.
10
1 Historie zoologických zahrad v ČR Podle Jirouška (2005) rozvoj zoologických zahrad na našem území začíná po roce 1945. Všechny zahrady byly řízeny státem a spadaly do resortu Ministerstva kultury. Měly různou úroveň závislou na době vzniku. Izolace ČSSR působila značné problémy při dalším rozvoji zahrad. Nedostatek odborné literatury, léků, stavebního materiálu, neznámé trendy při vytváření expozic značně komplikovaly jejich činnost, přesto naše zahrady dosahovaly dobrých chovatelských výsledků. Získat nová zvířata se dařilo jen přes západní obchodníky a za pomoci Koospolu a obchodního oddělení ZOO Praha. Po sametové revoluci v roce 1989 se některé zahrady dostaly do finanční tísně. Pomocnou ruku jim podalo Ministerstvo ţivotního prostředí formou dotací. Počáteční modernizace zahrad se zaměřovala zejména na opravy a přestavby. Postupem času se začaly budovat nové pavilony a vytvářet přírodní expozice, které ztvárňovaly přirozené prostředí zvířat. Členství v Evropských strukturách napomohlo ke změnám ve skladbě chovaných druhů zvířat. Evropské zoologické zahrady k nám deponovaly (zapůjčily) vzácné druhy zvířat, které zde nebyly dosud chovány. Prioritou se stal chov ohroţených druhů zvířat. Chov zvířat s nejasným původem byl zastaven a nahradil ho odchov zvířat zapsaných v mezinárodních plemenných knihách. České zoologické zahrady se postupně zapojovaly do chovných programů ohroţených druhů – EEP a dalších projektů a asociací. Převáţně zásluhou odborných pracovníků a jejich zkušeností ze zahraničních cest se ve 20. století razantně změnil způsob prezentace zvířat. Před vstupem do Evropské unie, nebyly jasně vymezeny podmínky pro provozování zoologických zahrad. Ministerstvo ţivotního prostředí ve spolupráci s Unií českých a slovenských zahrad proto vypracovalo návrh zákona o provozování zoologických zahrad – později schváleného jako zákon č. 162/2003 Sb.
2 Význam a úkoly zoologických zahrad Důvody pro chování zvířat v zajetí se v různých dobách měnily například chov kultovních zvířat, chov zvířat pro obţivu, chov exotických zvířat jako symbolu bohatství, chov zvířat pro zábavu lidu atd.
11
Podle Dobroruky (1989) jsou pro moderní zoologické zahrady charakteristické čtyři hlavní úkoly (citováno doslova) -
vzdělání a výchova obyvatelstva, především mládeţe,
-
vědecká práce a výzkumy na ţivých zvířatech,
-
ochrana ohroţených druhů zvířat a přírody vůbec,
-
poskytování odpočinku a rekreace obyvatelstvu.
Ve své práci se věnuji čtvrtému bodu a to poskytování odpočinku, rekreace obyvatelstvu a s tím spojenému cestovnímu ruchu. Úlohou zoologické zahrady je mimo jiné vytvoření prostředí, které bude poskytovat uvolnění a rekreaci návštěvníkům. V dnešní moderní společnosti, kde je člověk obklopen technickými vymoţenostmi, stroji a podobně hledá únik zpátky k přírodě. Velkoměsta zabírají obrovská území a lidé ţijící v nich nemají dostatek kontaktu s přírodou, coţ jim má nahradit právě zoologická zahrada. Přirozené prostředí vybudované pro chovaná zvířata blahodárně působí i na návštěvníky. Teorie významu zoologických zahrad je převzata od autora Dobroruky (1989).
3 Mezinárodní a domácí organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad Za účelem ochrany biologické rozmanitosti, spolupráce mezi zoologickými zařízeními, snahou o udrţitelný rozvoj a dalšími ušlechtilými cíli, vznikaly ve světě i u nás organizace zabývající se touto problematikou. V této kapitole jsou pouţity údaje z Jirouška (2005), oficiálních webových stránek organizací
[13] [15] [16] [17]
a webu
zoologické zahrady Ústí nad Labem [14].
3.1 WAZA - Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA - World Association of Zoological Gardens and Aquarium, dříve WZO, předtím IUDZG)„United for Conservation“ („spojené pro zachování“) WAZA je sjednocující organizace pro světové zoologické zahrady a akvária. Byla zaloţena 24. srpna 1946 v Rotterdamu jako pokračovatel zaniklé IUDZG. Čítá více neţ 300 členů, k nimţ patří přední ZOO, akvária, sdruţení, organizace a firemní partneři z celého světa.
12
Podporuje spolupráci mezi zoologickými zahradami a akvárii. Prosazuje zvýšení standartu chovu a ţivotních podmínek zvířat. Koordinuje spolupráci mezi národními a regionálními asociacemi ZOO, zastupuje ZOO a akvária v jiných mezinárodních organizacích a institucích. Organizuje environmentální vzdělávání, ochranu zvěře a výzkum ţivotního prostředí. Jedním z jejích členů je EAZA.
3.2 EAZA - Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA - European Association of Zoos and Aquaria) Je představitelem 340 členských organizací v 41 zemích. Vznikla v roce 1992 z asociace zoologických zahrad Evropského společenství. "EAZA posláním je usnadnit spolupráci v rámci Evropské zoo a akvárií s cílem posílit svou odbornou kvalitu chovu zvířat a jejich prezentaci na vzdělávání veřejnosti a přispívat k vědeckému výzkumu a zachování celosvětové biologické rozmanitosti. To povede k dosažení těchto cílů prostřednictvím stimulace a usnadnění a koordinaci úsilí Společenství zaměřeného na vzdělávání, ochrany a vědeckého výzkumu, a to prostřednictvím posílení spolupráce se všemi příslušnými organizacemi a pomocí ovlivnění příslušných právních předpisů v rámci EU. "(EAZA Strategie 2009 -2012)
3.3 EARAZA – Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA – Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria) Byla zaloţena po rozpadu Sovětského svazu za účelem udrţení spolupráce zahrad bývalých svazových republik. Sídlí v Moskvě a má celkem 56 členských ZOO, ovšem ne všechny zahrady bývalého SSSR jsou členy. Organizace přijala i některé české zahrady, které se aktivně účastní odborných programů (např. chovný program orlů východních).
3.4 IUCN - Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN - The International Union for Conservation of Nature) Mezinárodní unie pro ochranu přírody je nejstarší a největší environmentální organizace na světě. Byla zaloţena v roce 1948 po mezinárodní konferenci ve francouzském Fontainebleau. Dnes představuje největší profesionální globální síť ochranářských 13
organizací. Je předním odborníkem na ţivotní prostředí a udrţitelný rozvoj. Unie sídlí v Gland ve Švýcarsku. Posláním IUCN je zachování biologické rozmanitosti. Poukazuje na význam biologické rozmanitosti při řešení některých největších světových problémů: boj proti změně klimatu, dosaţení udrţitelné energie, zlepšení lidského blahobytu a budování zelené ekonomiky. Ochranu a udrţitelnost IUCN zajištuje pomocí: -
vědy - 11.000 odborníků stanovuje globální standardy ve svých oborech, například definitivní mezinárodní standard pro riziko vymírání druhů - IUCN Červený seznam ohroţených druhů,
-
akce – organizuje stovky projektů ochrany přírody na celém světě, všechny zaměřené na udrţitelnou péči o biodiverzitu a přírodní zdroje,
-
vlivu - kolektivní síla více neţ 1200 vládních a nevládních organizací začleněných do IUCN ovlivňuje mezinárodní úmluvy o ţivotním prostředí, politiky a zákony.
3.5 IZE – Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (IZE – The International Association of ZOO Educators) Asociace byla zaloţena 6. 9. 1972 ve Frankfurtu skupinou evropských pedagogů. Sdruţuje odborníky z více neţ 30 zemí a rozděluje se na šest nezávislých celků podle geografických regionů. Jejím cílem je setkávání profesionálních vzdělávacích pracovníků ZOO, za účelem předávání zkušeností a diskuze o aktuálních tématech. Prosazuje větší vyuţití zoologických zahrad pro vzdělávací účely. Podporuje vzdělávací programy, organizuje konference a vydává odborné publikace.
3.6 UCSZOO – Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie sdruţuje celkem 19 zoologických zahrad, z nichţ je 15 českých a 4 slovenské. Vznikla v roce 1990 v Bratislavě, na základě dlouhodobých pracovních a přátelských vztahů, ale i jako nutnost spolupráce regionů. UCSZOO je garantem všech členských 14
ZOO, zastupuje je při jednáních na ministerstvech, spolupracuje na přípravě zákonů a kooperuje se zřizovateli jednotlivých ZOO. UCSZOO je členem EAZA.
3.7 Ministerstvo životního prostředí MŢP bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. jako ústřední orgán státní správy a orgán nejvyššího dozoru v záleţitostech ţivotního prostředí. Do kompetence Ministerstva ţivotního prostředí spadá: -
ochrana přirozené akumulace vod,
-
ochrana vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod,
-
ochrana ovzduší,
-
ochrana přírody a krajiny,
-
ochrana zemědělského půdního fondu,
-
výkon státní geologické sluţby,
-
ochrana horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod,
-
geologické práce a ekologický dohled nad těţbou,
-
odpadové hospodářství,
-
posuzování vlivů činností a jejich důsledků na ţivotní prostředí, nevyjímaje ty, které přesahují hranice státu,
-
myslivost, rybářství a lesnictví v národních parcích,
-
státní ekologická politika.
MŢP koordinuje v otázkách ţivotního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.
Obr. č. 1 - Loga mezinárodních organizací (zdroj: www.google.cz)
15
Tab. č. 1 - Členství českých zoologických zahrad v mezinárodních organizacích Název ZOO
WAZA
EAZA
ZOO Brno
2000
1994
ZOO Děčín
2004
1997
ZOO Dvůr Králové
1997
EARAZA
IZE
2001
2010
UCSZ 1990
1997
1990
1998
1990
ZOO Hodonín
1995
ZOO Chleby
2004
ZOO Jihlava
1998
1994
1997
1990
ZOO Lešná (Zlín)
2002
1993
1993
1990
ZOO Liberec
2000
1994
ZOO Ohrada
1997
1990 2001
1997
1991
ZOO Olomouc
2004
1997
1996
1990
ZOO Ostrava
2005
1996
1998
1990
ZOO Plzeň
1997
1990
ZOO Praha
1956
1992
1989
1990
ZOO Ústí nad Labem
2004
1994
1998
1990
Zoopark Chomutov
1999
1996
Zoopark Vyškov
2000
1992
2002
1995
Zdroj: Jiroušek (2005)
4 Právní úprava provozu zoologických zahrad Před vstupem České republiky do EU neexistoval legislativní rámec, který by vymezoval podmínky provozování zoologických zahrad. Standardy Evropské Unie ovšem takový zákon poţadovaly, na tento popud byl vypracován a vydán hlavní zákon zabývající se touto tématikou zákon č. 162/2003 Sb..
4.1 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad byl vydán 18. dubna 2003, přičemţ v platnost vstoupil od 1. července 2003. Je rozdělen na 6 základních částí, které dohromady obsahují 25 paragrafů.
16
Tabulka č. 2 – Části zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad
Část první Část druhá Část třetí
název
paragraf
Podmínky provozování zoologických zahrad
§ 1 – 20
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon)
§ 21 § 22
Část čtvrtá
Změna zákona o daních z příjmu
§ 23
Část pátá
Změna ţivnostenského zákona
§ 24
Část šestá
Účinnost
§ 25 Zdroj: Zákon č. 162/2003 Sb.
Předmětem úpravy tohoto zákona jsou podmínky pro vydání licence k provozování zoologických zahrad, postupy při vydávání licence, kontrola dodrţování povinností, základní podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a jiných veřejných zdrojů pro provozovatele zoologických zahrad a sankce plynoucí z porušení povinností stanovených tímto zákonem. Zákon definuje pojem zoologická zahrada jako trvalé zařízení, v němţ jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v roce vystavováni pro veřejnost volně ţijící ţivočichové, popřípadě domácí zvířata. Určuje poslání zoologických zahrad, čímţ je přispět k zachování biologické rozmanitosti volně ţijících ţivočichů, jejich chovem v lidské péči se zřetelem na ochranu ohroţených druhů a i výchovu k ochraně přírody. Dle zákona č. 163/2003 Sb. se za zoologické zahrady nepovaţují: -
cirkusy a obdobná zařízení orientovaná na předvádění a drezúry zvířat,
-
obchody se zvířaty provozované na základě zvláštních právních předpisů,
-
akvária a terária, pokud jsou součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování zvířat pro veřejnost,
-
zařízení pro chov a drţení ţivočichů, zbudované pro zvláštní účely, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmy,
-
zařízení, které chová méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků a tyto ţivočichy vystavuje bezplatně za účelem environmentální výchovy veřejnosti.
17
Zoologická zahrada můţe být provozována pouze na základě licence, kterou vydává Ministerstvo ţivotního prostředí. A jako kaţdá příspěvková organizace musí kaţdoročně vypracovat a předloţit výroční zprávu.
4.2 Nařízení vlády 17/2004 o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Nařízení vlády 17/2004 o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad vychází z § 14 odst. 1 písm. f) zákona, které se řídí zvláštním právním předpisem 18 zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad. Nařízení vlády vydané dne 7. ledna 2004 vymezuje pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpočtu provozovatelům zoologických zahrad na činnosti a projekty uvedené v příloze tohoto nařízení. Nevztahuje se na poskytování dotací na projekty vědy a výzkumu podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona, které se řídí zvláštním právním předpisem. Dělí se na 7 paragrafů. Paragraf 1 definuje předmět úpravy, § 2 – 5 se zabývají pravidly pro poskytování dotací, § 6 shrnuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení, § 7 stanovuje účinnost nařízení, která nabyla platnosti dne 15. ledna 2004.
5 Typologie zoologických zahrad Chovu zvířat se v současné době věnuje řada nejrůznějších zařízení. Od velkých zoologických zahrad přes nejmenší chovná zařízení, jejichţ počet nelze zaznamenat. Vyskytují se i zařízení, které se označují za zoologické zahrady, přičemţ oficiálně mezi tyto instituce nepatří. Hranice mezi tím co lze a nelze povaţovat za zoologickou zahradu je mnohdy tenká, proto existuje rozdělení, které by mělo pomoci návštěvníkům zorientovat se, co dané zařízení nabízí. Podle Kořínka (1999) můţeme zoologické zahrady rozdělit podle velikostí na:
5.1 Zookoutky Nazývané téţ minizoo, patří mezi nejmenší chovatelská zařízení. Vzhledem k velikosti zde nejsou nijak velké poţadavky na počet zaměstnanců a zvířatům se tu mohou věnovat individuálně. Chovají zde především domácí zvířata a méně náročné druhy 18
zvířat a rostlin. Za příznivého vývoje se mohou zookoutky postupem času zařadit mezi klasické zoologické zahrady.
5.2 Zoologické zahrady Jsou vědeckými a naučnými zařízeními, které slouţí k chovu a rozmnoţování především ohroţených, ale i jiných druhů zvířat v zajetí. Svou rozlohou jsou podstatně větší neţ zookoutky a tak mohou chovat větší počet zvířat. Kaţdá zoologická zahrada si můţe určit druh nebo skupinu fauny, na kterou se bude specializovat. Jsou i takové zahrady, které jsou orientovány výhradně podle specializace, a jiné druhy zvířat zde nechovají.
5.3 Safari a zooparky Tyto zařízení jsou oproti zoologickým zahradám rozlehlejší. Snaţí se co nejvěrněji napodobit přirozené prostředí zvířat. Zvířata jsou chována ve společenstvech, v jakých se vyskytují ve volné přírodě. Velmi specifické je safari, kde se návštěvníci pohybují po areálu buď autobusem, nebo automobilem.
5.4 Akvária a delfinária Jsou zařízení určená pro chov vodních ţivočichů. Akvária jsou obvyklejší, protoţe se nacházejí v mnoha velkých evropských městech. Delfinária se kromě chovu zaměřují i na předváděcí akce v podobě zábavných programů a drezury.
5.5 Komerční zařízení Jsou zaloţena především za účelem zisku a pobavení návštěvníků. Zaměřují se na vystoupení a drezury zvířat, proto zde chovají obvyklá, méně náročná zvířata. Odchov a navracení zvířat do přírody je zde činnost druhořadá.
19
6 Zoologická zahrada Ústí nad Labem 6.1 Historie V podkapitole o historii jsem vycházela z Krska a kol. (2008). Mariánská skála, na níţ se dodnes nachází ZOO Ústí, jiţ v minulosti po dlouhá léta poskytovala útulek ptákům a jiné zvěři. Na počátku 20. století ji stále více obklopovala průmyslová činnost ve městě. Skalnaté rokle, vzrostlé stromy a odlehlá zákoutí měla být nahrazena dalšími továrnami, kdyby v roce 1908 nekoupil tyto pozemky na Krásném Březně velkoobchodník a nadšený ornitolog Heinrich Lumpe. Chtěl si splnit svůj celoţivotní sen, vybudovat ptačí rezervaci. Jednalo se o vůbec první ptačí rezervaci ve střední Evropě. „Pro park bylo vybráno zdánlivě naprosto nevhodné místo opuštěné cihelny a divokého skalnatého svahu o rozloze zhruba 3,5 hektaru. Lumpeho odhodlání, podpořené bohatstvím z úspěšné podnikatelské činnosti, dokázalo přetvořit nevábné místo v eldorádo zpěvných ptáků.“ (Krsek a kol., 2008, str. 5). Nechal zde vybudovat všechno od technického zázemí přes kamenné stěny a mosty přes rokle aţ po vysázení tisíců nových rostlin, stromů, keřů a květin. Důleţitou součástí bylo oplocení objektu a instalování zábran proti vniknutí šelem. V roce 1913 a 1914 byly postaveny jedny z nejatraktivnějších staveb v Lumpeparku Jindřichův hrádek a tufová jeskyně. Jindřichův hrádek nazývaný téţ Trpasličí hrad, byl postaven jako zmenšenina středověkého hradu. Dodnes se ho dochovala pouze část, avšak i ta je romantickou vzpomínkou na původní ptačí rezervaci. Zajímavou stavbou je i tufová jeskyně (Grotta), která byla vyzdobena krápníky a plastikami pohádkových bytostí. Vznikající ptačí oáza však byla přístupná jen vyvoleným, Lumpeho přátelům a vědcům. Pro veřejnost nebyla zpřístupněna, ale i tak věhlas ústecké rezervace rostl v mezinárodním měřítku. Podobnou atrakcí přístupnou pro obyvatele byl zvířecí park na Větruši, který zanikl v době první světové války. Pro veřejnost byl Lumpepark otevřen v říjnu 1914 při příleţitosti dobročinné akce ve prospěch Červeného kříţe, jeţ byla reakcí na vypuknutí první světové války. Mimo zvláštní akce byl park stále uzavřen.
20
Jelikoţ ve dvacátých letech plně dosáhl svého cíle poskytnout ptákům domov a útočiště, zaměřil se na další cíl a to osvětu. Chtěl seznámit obyvatele s důleţitostí a uţitečností ptactva, coţ ho nakonec dovedlo k rozhodnutí otevřít svůj park veřejnosti. V letech 1920 a 1921 uţ byl park přístupný pravidelně vyjma období zimního krmení a jarního hnízdění. Pohádková výzdoba parku přilákala hodně návštěvníků především dětských. Heinrich Lumpe tam sám dělal průvodce a vysvětloval důleţitost svého snaţení. Později přikoupil další pozemky a rozšířil park na 5 hektarů. Z Radvanic odkoupil a přivezl unikátní zkamenělý les. Do pohádkové výzdoby přidal Krakonoše, perníkovou chaloupku a vodotrysk s Jeníčkem a Mařenkou. Pojetí ochrany přírody podle Heinricha Lumpeho byli volně poletující ptáci, kteří se slétali do parku dobrovolně, kvůli klidu a krmení. „Rok od roku se zvyšoval počet návštěvníků, park budil pozornost nejen v Československu, ale i v zahraničí, zejména v Německu a Rakousku. V Ústí se střídaly oficiální delegace nadšených ochránců přírody i univerzitních přírodovědců. Roční návštěvnost se blížila 50 tisícům. Zájem se zvyšoval ze strany ptactva, v roce 1928 napočítala správa parku 81 druhů.“ (Krsek a kol., 2008, str.9). Po smrti zakladatele v roce 1936 převzal jeho funkci synovec Alfred Lumpe, který sdílel stejné názory a pokračoval ve strýcově práci. Zahájení druhé světové války v roce 1939 přinutilo správu parku přizpůsobit se novým hranicím a hledat návštěvníky jinde například v Německu. Alfred Lumpe sponzoroval chod parku ze svých výdělků stejně jako předtím Heinrich Lumpe. Za války slouţil park pro rekonvalescenci zraněných vojáků z lazaretů. Běh parku se během války podařilo udrţet, avšak v roce 1945 se uzavřel. Ukrýval se v něm Alfred Lumpe se svojí rodinou. Zadrţení se nevyhnuli a byli umístěni do internačního tábora a nuceni opustit zemi. Všechen majetek rodiny byl zkonfiskován a „ptačí eldorádo“ se stalo nehlídaným veřejným parkem a neslo název Sady Edvarda Beneše. Postupem času začal park fungovat jako zookoutek. Podle kroniky je rok 1949 oficiálním datem přeměny zookoutku na zoologickou zahradu, ale ještě do roku 1953 je spíše pouţívaný termín přírodní rezervace. Počet a různorodost ţivočišných druhů v ZOO se značně rozšířily, kromě obvyklých divokých prasat, daňků, kachen a čápů, mohli návštěvníci obdivovat medvěda nebo vlka. Město nechtělo zařadit ZOO do svého majetku a nějaký čas byla spravována státním podnikem Sluţby
21
veřejnosti Ústí nad Labem. Úroveň zahrady nebyla v té době nijak vysoká a po stíţnostech občanů v roce 1957 převzalo Ústí ZOO pod svoji správu. Za počátky budování moderní ZOO můţeme povaţovat aţ 60. léta. Výnos rady MěstNV v Ústí nad Labem definitivně ukončil spory o zachování zoologické zahrady v její prospěch. Důleţitým krokem bylo vytvoření generálního plánu a stanovení zoologické zahrady jako zařízení, které má za úkol shromaţďovat nové poznatky v oblasti biologie, chovatelství, veterinární medicíny apod. vyuţívané k vědecké práci. Nový ředitel MVDr. Dušan Sedlář chtěl přeměnit bývalý zookoutek v moderní zoologickou zahradu. Koncepci zaměření zahrady však měly pod kontrolou nadřízené orgány. Zajímavostí je, ţe jedním z návrhů byla tzv. „Ptačí koncepce“ navazující na základní myšlenku Heinricha Lumpeho. Bohuţel v průmyslovém městě nebylo dost klidu a čistý vzduch pro chov ptáků. Zvítězila tedy klasická koncepce zahrady bez uţší specializace se zaměřením na chov exotických druhů zvířat. Největší rozkvět zaznamenala v 70. letech, kdy se rozrostla na dnešních 26 hektarů. Začalo se s výstavbou nových pavilonů, kde byly mříţe nahrazeny modernějším sklem. Nový pavilon šelem a pavilon exotária skýtá dodnes pohled na vzácné druhy zvířat. Výběhy pro nosoroţce, ţirafy, slony, zebry a antilopy byly umístěny v horní části ZOO, kde je rovnější terén.
6.2 Současnost V současné době ZOO chová 207 druhů zvířat, v celkovém počtu 952 kusů. Prioritním posláním zoologické zahrady Ústí nad Labem je záchrana vzácných a ohroţených druhů zvířat. ZOO je členem mnoha mezinárodních organizací a aktivně se zúčastňuje ochranářských projektů. Úspěšně odchovává a rozmnoţuje mnoho druhů vysoce ohroţených zvířat. Jedná se například o orangutany bornejské, levharta mandţuského, ţirafy Rothschildovy, osla somálského, zoboroţce vrásčitého a další. V prosinci 2011 se narodilo další mládě orangutana bornejského samička Cantik. Chloubou ZOO je stádo zeber Hartmannové, které ZOO chovává jiţ od roku 1975 a je jedno z největších na světě. Právě pro zebry byl v roce 2011 dostavěn nový pavilon. Aktuálně se ZOO potýká s nedostatkem finančních prostředků, které brání zbudování jiţ vyprojektovaného Asijského domu. Součástí výstavby Asijského domu má být rozšíření pavilon slonů, na čemţ závisí zachování chovu slonů.
22
Přidruţené Centrum pro zvířata v nouzi spadá pod zoologickou zahradu, ale nachází se cca o 5 km dále. Toto centrum se stará nejen o kočky a psi, ale ošetřuje i jiná zvířata, která potřebují pomoc.
Obr. č. 2 a č. 3 - samička Cantik, slonice Delhi (zdroj: www.facebook.com)
6.3 Organizace provozu Podle Krska a kol. (2008) ústecká zoologická zahrada vznikla ve svých počátcích jako soukromý park, který byl posléze zpřístupněn veřejnosti. Podle dochovaných záznamů se zookoutek proměnil v zoologickou zahradu v roce 1949, kdy byl pod správou Sdruţeného komunálního podniku. Městský národní výbor převzal zahradu do své správy k 1. lednu 1957. V současnosti je Zoologická zahrada Ústí nad Labem příspěvkovou organizací. Jejím zřizovatelem je Statutární město Ústí nad Labem, okres Ústí nad Labem. Je zaloţena na dobu neurčitou. Organizace je drţitelem licence k provozování zoologické zahrady č.j. MŢP/2/04-630/5/04 vydané Ministerstvem ţivotního prostředí. Statutárním orgánem je ředitel, který je jmenován Radou města Ústí nad Labem. Je zodpovědný za celkovou činnost a hospodaření organizace. „Hlavním posláním organizace je přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zvláštním zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody a vytváření prostředí vhodného pro odpočinek, rekreaci a vzdělání návštěvníků.“ (Zřizovací listina Zoologické zahrady Ústí nad Labem)
23
Hlavní činnost: -
Chová vzácné a ohroţené druhy zvířat za účelem zachování genové diverzity ţivočišných druhů,
-
chová a rozmnoţuje zvířata za účelem rozšíření volně ţijících populací, reintrodukce i pro účely expoziční,
-
zajišťuje zkvalitňování a rozšiřování biologického materiálu výměnou, nákupem, prodejem, vlastním odchovem a sběrem ve volné přírodě,
-
pěstuje rostliny k dotváření areálu ZOO, pro účely výstavní a sbírkové, napomáhá tak k ochraně rostlinného geofondu,
-
vede podrobnou evidenci chovných zvířat a pěstovaných rostlin, vede celostátní a mezinárodní plemenné knihy,
-
provádí vědeckou a výzkumnou činnost, převáţně v oborech zoologických, diagnostiky a reprodukce, ochrany a ekologie,
-
realizuje a koordinuje projekty zabývající se ochranou přírody a ochranou biologické rozmanitosti in-situ, na národní i mezinárodní úrovni. Poskytuje prostor pro vědeckou práci studentům,
-
zajišťuje ošetření a rekonvalescenci zástupcům tuzemského zvířectva,
-
zajišťuje karanténní činnost pro dovoz zvířat a rostlin,
-
provádí transport zvířat pro české a zahraniční společníky,
-
vychovává návštěvníky k ochraně přírody a ţivotního prostředí, vede je k ekologickému myšlení,
-
spolupracuje se školami při výuce. Zadává diplomové práce, odborné stáţe, tematické exkurze atd.,
-
vydává publikace ke své odborné činnosti,
-
poskytuje informace související s předmětem činnosti,
-
nabízí a prodává předměty a zboţí podporující vztah člověka k přírodě,
-
slouţí jako místo odpočinku a relaxace pro obyvatele a další návštěvníky,
-
začleňuje se do profesních sdruţení za účelem koordinace odborné činnosti,
-
provozuje „Centrum pro zvířata v nouzi“.
24
Doplňková činnost (citováno doslova) -
pronájem nebytových prostor,
-
realitní činnost – pronájem nebytových prostor, jsou-li poskytovány jiné, neţ základní sluţby,
-
pronájem a půjčování věcí movitých,
-
reklamní činnost a marketing,
-
koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej,
-
provozování veřejných záchodků,
-
silniční motorová doprava nákladní,
-
hostinská činnost,
-
provádění staveb, jejich změn a odstraňování,
-
zprostředkování sluţeb,
-
maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny,
-
silniční motorová doprava osobní – příleţitostná vnitrostátní provozovaná autobusy.
Údaje v této kapitole počínaje druhým odstavcem byly získány ze zřizovací listiny schválené zastupitelstvem mě města Ústí nad Labem č. 321/04 ze dne 16. 12. 2004. Zoologická zahrada Ústí nad Labem je členem a spolupracuje s mnoha domácími i mezinárodními organizacemi: - WAZA - EAZA - IZE - UCSZOO - CBSG – Skupina odborníků pro záchranné chovy - CEAF – Středoevropská asociace přátel ZOO
6.4 Charakteristika pavilonů a expozic ZOO Ústí Pro utvoření uceleného obrazu o zoologické zahradě Ústí nad Labem zde uvádíme podrobné charakteristiky pavilonů a expozic, jeţ se tam nachází. Podkladem pro tuto podkapitolu byla kniţní publikace od Fokta (2008), tištěný průvodce
[6]
a oficiální
stránky ZOO [14].
25
6.4.1 Pavilony V zoologické zahradě tyto stavby slouţí jako chovatelská zařízení zpravidla pro vymezené skupiny zvířat. V následující podkapitole se budu zabývat charakteristikou jednotlivých pavilonů. Celkem se jich tu nachází 5 – Bornejský pavilon, Exotárium, Pavilon velkých šelem, Pavilon slonů, pavilon Gepardí ráj. 6.4.1.1 Bornejský pavilon Vznikl po modernizace dřívějšího pavilonu pro šelmy v roce 2001, který byl rozšířen a doplněn o malou halu pro návštěvníky. V pavilonu jsou umístěny vzdělávací panely a televize s nepřetrţitým promítáním. Hlavními obyvateli je rodina orangutanů bornejských. Samec Ňuňák a jeho druţka Ňuninka jiţ odchovali 4 mláďata. Nejmladší samička se narodila v prosinci 2011, ale aţ vyroste, najde domov jinde. Úspěšný odchov orangutanů bornejských patří mezi chlouby ústecké ZOO.
Pro zajímavost
samec Ňuňák jako mládě účinkoval ve filmu „Dva lidi v ZOO“. V pavilonu lze vidět i veverky Prévostovy. 6.4.1.2 Exotárium Dvoupatrový pavilon exotária byl postaven v roce 1977 a od té doby prošel mnoha stavebními úpravami. V přízemí budovy se nalevo nacházejí sladkovodní akvária, napravo jsou nově zrekonstruovaná terária. Velké prosklené expozice připomínají části přírody a je zde chováno pohromadě více druhů. První patro pavilonu je věnováno především savcům. Najdeme tu zastoupení fauny několika zajímavých oblastí např. Madagaskar (lemuři), Jiţní Amerika (tamaríni, lvíčci, kosmani, lenochodi), Afrika (surikaty). Velká ubikace nosálů červených je spojena můstkem s vysokým dubem před pavilonem, takţe je návštěvníci mohou obdivovat i venku. Součástí pavilonu je expozice tropických ţabek, za zmínku stojí například jihoamerické pralesničky známé jako „šípové ţáby“. 6.4.1.3 Pavilon velkých šelem Pavilon z 80. let prošel rozsáhlou rekonstrukcí v roce 2005 a posléze dalšími úpravami výběhů pro levharty a tygry v roce 2009. Řadí se mezi nejlépe vybavené pavilony v zoo. Je zde umístěno velké mnoţství vzdělávacích prvků a promítací místnost. Vnitřní části jsou opatřeny velkoplošnými skly pro lepší výhled na zvířata, vnější část výběhů je 26
prostorná a členitá. Pavilon je domovem medvědů malajských, vzácných lvů konţských, levhartů mandţuských, levhartů obláčkových, tygrů sumaterských a irbisů. 6.4.1.4 Pavilon slonů Nejmodernější a nejnovější pavilon slavnostně otevřený v roce 2004, nabízí jedinečný pohled na slony jen z několikametrové vzdálenosti. Část pro návštěvníky je oddělena pouze suchým příkopem. Obyvateli pavilonu jsou dvě slonice indické Delhi a Kala. Starší slonice Delhi byla v roce 2002 uměle oplodněna, ale slůně se narodilo mrtvé. Další pokusy o rozmnoţení slonů pokračují, ovšem zatím bez úspěchu. Pavilon doplňují dvě ptačí voliéry a expozice řeky v podobě rozlehlého akvaterária. Dění v pavilonu monitoruje kamerový systém, pro návštěvníky je tu umístěna velkoplošná obrazovka, dotykový monitor a další naučné prvky. 6.4.1.5 Pavilon gepardí ráj Novější pavilonek slouţí gepardům nejrychlejším suchozemským savcům. Pod krytou verandou je skleněný panel umoţňující návštěvníkům nahlédnout do vnitřní ubikace. Šelmy ale stráví většinu času venku ve velkých výbězích.
6.4.2 Expozice Expozicí se rozumí prostor (výběh), kde jsou zvířata chována a návštěvníci je mohou pozorovat. V dnešní době je u expozic kladen důraz nejen na funkčnost, ale také na estetiku. Vybrali jsme pár expozic ZOO Ústí nad Labem, které si blíţe přiblíţíme v následujících odstavcích. 6.4.2.1 Expozice lachtana kalifornského Bazén pro lachtana je tvořen ze dvou částí. Prostorný venkovní bazén, kde se odehrává krmení a pravidelné cvičení lachtana a vnitřní bazén původně určený pro oddělení zvířat. Skleněné průzory ve vnitřní části umoţňují sledovat pohyb lachtana pod vodou. V současné době je jediným obyvatelem lachtan Moritz.
27
6.4.2.2 Bazén tuleňů Prostor kde jsou dnes tuleni obecní, slouţil v 60. letech jako výběh šimpanzů a později psů pralesních. Po rekonstrukci byla vytvořena vodní plocha se souší vhodná pro chov tuleního páru Mary a Juniora. 6.4.2.3 Výběh aligátora severoamerického Otevřená expozice s bazénem slouţí aligátorovi jen v letním období, protoţe zde není vybudováno vyhřívané zázemí. Na zimu se jediný obyvatel aligátor Libor stěhuje do zimoviště, které není návštěvníkům přístupné. Vzhledem k neukázněnosti některých návštěvníků byla expozice vybavena kamerovým systémem. 6.4.2.4 Výběhy kopytníků Horní část ZOO tvoří převáţně výběhy kopytníků. ZOO se pyšní jedním z největších stád zeber Hartmannové na světě. Společný výběh ţiraf a antilop láká návštěvníky vyhlídkovou terasou, ovšem zvířata se většinou pohybují v zadní části, kde jsou hůře vidět. V sousedství ţije vzácná samice nosoroţce tuponosého Zamba.
6.5 Základní informace Z dostupného internetového zdroje www.zoousti.cz jsem získala základní informace o zoologické zahradě. Zoologická zahrada je pro návštěvníky otevřená po celý rok, ale podle ročního období se mění otevírací doba. Přesněji se dělí na letní a zimní sezónu. Tab. č. 3 - Otevírací doba Letní sezóna
1. 4. – 31. 10.
8:00 – 18:00
Zimní sezóna
1. 11. – 31. 3.
9:00 – 16:00
Zdroj: www.zoousti.cz
V letní sezóně je ZOO nejnavštěvovanější, je příznivé počasí a déle svítí slunce, proto je delší otevírací doba. Po přechodu na zimní čas (na konci října) je ZOO po zbytek měsíce otevřena pouze do 17 hodin. V zimní sezóně se provozní doba zkracuje o 3 hodiny, především kvůli světelným podmínkám a částečně kvůli sníţené návštěvnosti. V rámci šetření nákladů je po dobu zimní sezóny uzavřena druhá pokladna v horní části areálu.
28
Kaţdý, kdo chce navštívit ZOO, musí zaplatit vstupné. Výše vstupného v této ZOO je příjemná a lze vyuţít i zvýhodněných cen pro děti, studenty, důchodce či rodiny. Tab. č. 4 - Vstupné 100,- Kč
dospělí: děti (3- 15 let), studenti, důchodci
50,- Kč
rodinné vstupné (2 dospělí 2 děti)
270,- Kč Zdroj: www.zoousti.cz
Tab. č. 5 - Vstupné handicapovaní návštěvníci děti, vozíčkáři
zdarma
držitelé průkazu ZTP
50% sleva
držitelé průkazu ZTP/P
50% sleva
+ 1 doprovod 50% sleva
+ 1 doprovod 50% sleva
Zdroj: www.zoousti.cz
Do ZOO je povoleno chodit se psy. Ti musí být na vodítku a nesmějí vstupovat do pavilonů. Před kaţdým místem, kam je s nimi vstup zakázán, je připraven prostor na uvázání psa a miska na vodu. Poplatek za vstup je 20 Kč. Pro návštěvníky, kteří rádi a často navštěvují ZOO, je výhodné vyuţít nabídku permanentních vstupenek. Tyto celoroční vstupenky jsou nepřenosné, při vstupu je nutné prokázat se dokladem. Tab. č. 6 - Permanentní vstupenky dospělí
750,- Kč
děti (3-15 let), studenti, důchodci
375,- Kč 1 500,- Kč
rodina (2 dospělí a 2 děti) Zdroj: www.zoousti.cz
Návštěvníkům, kteří nechodí do ZOO tak často, je určena zvýhodněná vstupenka „2+1 zdarma“. Je přenosná, ale je omezena na 1 vstup za den. Tab. č. 7 -Výhodná vstupenka "2+1 zdarma" dospělí
200,- Kč
děti (3-15 let), studenti, důchodci
100,- Kč
rodina (2 dospělí a 2 děti)
540,- Kč zdroj: www.zoousti.cz
Jedním z hlavních poslání zoologických zahrad je vzdělávací a výchovná činnost. Vyjma programů a akcí připravených pro školy, ZOO nabízí hromadnou školní 29
permanentku. Je platná jeden rok od zakoupení a přenosná v rámci školy. Neplatí o víkendech, svátcích a školních prázdninách. Pedagogický doprovod skupiny má vstup zdarma. Tab. č. 8 - Hromadná školní permanentka počet vstupů
skupina
cena
Varianta A
20
10-30 osob
15 000 Kč
Varianta B
10
10-30 osob
7 500 Kč
Zdroj: www.zoousti.cz
Doplňující informace o zoologické zahradě jsou k dispozici na webových stránkách www.zoousti.cz. Dopravní dostupnost ZOO je velice dobrá, protoţe ZOO se rozkládá v průmyslové zóně poblíţ centra. Z hromadných dopravních prostředků lze vyuţít vlak a poté linky městské hromadné dopravy (autobusy a trolejbusy č. 51, 55, 56, 57, 58, 59). Výstupní stanice je v ulici Dráţďanská, která je nedaleko spodního vchodu do ZOO. U ZOO se nachází 2 parkoviště pro automobily. Parkoviště u dolního vchodu čítá zhruba 25 míst, ale není vymezeno jen pro návštěvníky ZOO. U horního vchodu v ulici Výstupní je k dispozici druhé malé parkoviště. Kapacita bývá přeplněná a spousta návštěvníků musí parkovat jinde, například u blízkých supermarketů.
Obr. č. 4 - Mapa Ústí nad Labem (zdroj: www.zoousti.cz)
30
6.6 Doplňkové služby Mimo svojí hlavní činnost ZOO poskytuje návštěvníkům doplňkové sluţby. Tyto sluţby mají zatraktivnit prohlídku a uspokojit další potřeby zákazníků. Nejvíce pyšná je zahrada na předváděcí akce se zvířaty, které jsou velkým lákadlem pro turisty.
6.6.1 Předváděcí akce se zvířaty Tradiční a vyhledávanou atrakcí jsou předváděcí akce se zvířaty. Pod tímto pojmem si můţeme představit cvičení zvířat, komentované krmení a enrichment. Nabídka akcí je nejbohatší v hlavní sezóně, některé se konají denně, jiné pouze o víkendech a svátcích. Předváděcí akce jsou doplněny komentářem, buď přímo do chovatelů, nebo reprodukovaným podle předem připraveného textu. 6.6.1.1 Cvičení lachtana Cvičení je velice populární atrakce, která láká návštěvníky všech věkových kategorií. Probíhá celý rok denně kromě čtvrtka, kdy se čistí bazén. Výjimkou je zimní období, to se cvičení omezuje jen na víkendy a svátky. Trvá zhruba 15 – 20 minut a je doplněno komentářem od chovatele. Výcvik lachtanů v ZOO začal jiţ v roce 1989 se samcem Hombrém. Později v roce 1999 přišla do ZOO dnešní hvězda lachtan Moritz a s Hombrém se střídali při cvičení. Po úhynu staršího samce převzal celé cvičení Moritz. Dnes můţete obdivovat jeho kousky s pomůckami jako je míč, obruč, rulička a další. 6.6.1.2 Cvičení slonů V letní sezóně (duben - říjen) se kaţdodenně koná ve výběhu pravidelné cvičení slonů v délce zhruba 15 - 20 minut. Cílem cvičení je nejen ukázat práci se slonicemi a předvádět, jak reagují na povely, ale slouţí zejména k upevňování vztahů mezi zvířetem a jeho ošetřovatelem. Pravidelné cvičení je pro slony jednou z forem enrichmentu (obohacení). Neustálým zařazováním nových cviků a dovedností jsou vhodně rozvíjeny rozumové schopnosti slonů. Cvičení je doplněno reprodukovaným komentářem, který návštěvníkům poskytuje obecné informace o slonech (druhy, způsob ţivota, rozmnoţování apod.). V závěru vystoupení je vyhrazen prostor pro otázky návštěvníků směřované přímo na chovatele. 31
6.6.1.3 Procházka slonů po ZOO ZOO Ústí nabízí jedinečnou moţnost potkat se se slonem mimo jeho výběh na pravidelné procházce. Jiţ od počátku pobytu jsou slonice zvyklé chodit ven s ošetřovateli. Chodí se s nimi nejen po areálu ZOO, kde je trasa procházky označena značkami, ale také na přilehlá pole a občas do lesa na Mariánské skále. Pro slony je to obohacení dne příznivě působící na jejich psychiku a fyzickou kondici. 6.6.1.4
Krmení a enrichment orangutanů
Krmení orangutanů bornejských probíhá v ZOO formou enrichmentu. Tito lidoopi jsou velice inteligentní, potřebují mnoho zábavy, zajímavých podnětů a úkolů. Potrava je jim podávána zábavnějším způsobem, je ukrytá do různých schovávaček. Do otvorů v kmenech, rour, oblečení nebo do speciální krabice s otvory, která byla pro tento účel vyrobena. Věci, ve kterých dostali krmení, pak dále vyuţívají ke hře, oblékají si trička, zkoumají roury apod. Tato podívaná je přístupná návštěvníkům od roku 2005 a je doplněna reprodukovaným komentářem. 6.6.1.5 Medový strom pro malajské medvědy Medvědi jsou velice šikovní, a pro jejich zábavu a také pro pobavení návštěvníků o víkendech a svátcích ošetřovatelé připravují do kmenů různé pochutiny, které pak medvědi hledají. 6.6.1.6 Krmení zvířat Oblíbenou atrakcí je krmení zvířat, některá krmení mohou být i s komentářem. ZOO nabízí návštěvníkům krmení tuleňů, ţiraf, nosoroţce, piraň, tapírů a mnoho dalších.
6.6.2 Zážitkové programy Výchovně vzdělávací programy nabízejí návštěvníkům moţnost dostat se do bliţšího kontaktu se zvířaty, vyzkoušet si práci chovatele a odnést si jedinečný záţitek. Jedná se konkrétně o tyto programy: -
krmení tuleňů,
-
krmení ţiraf,
-
krmení slonů a kontakt s nimi, 32
-
jeden den chovatelem slonů,
-
jeden den chovatelem v pavilonu exotária.
Obr. č. 5 a 6 - Krmení ţiraf a kontakt se slony (zdroj: www.zoousti.cz)
6.6.2.1 Krmení vybraného druhu zvířete Po sepsání smlouvy a uhrazení příslušného poplatku budou účastníci seznámeni s bezpečností práce. Vyberou si druh zvířete a odpovědný pracovník ZOO jim předá instrukce jak se u zvířat chovat, jak s nimi komunikovat a jakým způsobem je krmit. Další informace o zvířatech a praktických zkušenostech s nimi se dozvědí přímo od jejich chovatelů. Podmínkou pro uskutečnění programu je věk nad 12let (u dětí do 18 let je poţadován doprovod dospělé osoby), čestné prohlášení o pojištění a v neposlední řadě vhodné oblečení a obuv. Cena záţitkového programu je 1 500 Kč, s tím je spojen i volný vstup do ZOO pro 1 osobu a propagační materiály. 6.6.2.2 Jeden den chovatelem v ZOO Den chovatelů začíná brzy, kolem sedmé hodiny ranní se návštěvníci shromáţdí ve správní budově, kde sepíšou smlouvu, zaplatí poplatek a absolvují školení o bezpečnosti a zásadách práce se zvířaty. Poté se setkají s chovatelem zvířete, který je bude mít na starosti. Práce chovatele zahrnuje úklid expozic, přípravu krmení atd. lze tu zaţít i nečekané události jako je odchov mláďat, procházku se slony nebo veterinární zákrok. Kaţdý den v ZOO je jiný. Od účastníka je poţadován věk nad 18 let a dobrý zdravotní stav. Musí mít sjednané pojištění, vhodné pracovní oblečení a pevnou obuv.
33
Cena programu je 5 000 Kč, je v ní zahrnut vstup do ZOO pro jednoho, oběd, tričko ZOO, visačka se jménem, pamětní certifikát a dárkové předměty.
6.6.3 Atrakce pro děti Vzhledem k tomu, ţe skoro polovinu návštěvníků tvoří děti, je důleţité umístit v zahradě takové prvky, které děti zaujmou a pobaví. Menší děti ocení dětská hřiště s prolézačkami, velké makety zvířat (nosoroţci, slon), tobogány, velkoplošnou trampolínu a skákací ţirafu. Pro starší děti jsou tu hrací vzdělávací panely nebo stezka dinosaurů. Na většinu zvířat v ZOO se smějí návštěvníci jenom koukat, výjimkou je Dětská ZOO. Jsou tam chována domestikovaná zvířata jako ovce a kozy, které jsou zvyklé na kontakt s lidmi. Děti tak smí zvířata hladit a krmit, ovšem jen granulemi z krmných automatů. V horní části ZOO ještě najdeme výběh poníků, kde se v letních měsících mohou děti povozit. Pro usnadnění pohybu po ZOO slouţí zoovláček. Přepravuje zájemce od pokladny ve spodní části ZOO k hornímu vstupu a opačně. Neslouţí pro okruţní jízdy po ZOO, neboť cesty jsou příliš úzké. Jeho hlavním úkolem je pomoci překonat velké převýšení (93 metrů) a dopravit cestující pohodlně do horní části ZOO. Je nejen účelný, ale slouţí jako atrakce pro děti. Souprava můţe přepravit aţ 40 pasaţérů. V hlavní sezóně je v provozu kaţdý den od deseti zhruba do pěti odpoledne. Nemá jízdní řád, provozní doba závisí na počasí a obsazenosti. Nejezdí kolem poledne kvůli procházce slonů. Tab. č. 9 - Ceník zoovláček Dospělí
30,- Kč
Děti, studenti, důchodci
20,- Kč
Děti do tří let
zdarma Zdroj: www.zoousti.cz
Obr. č. 7 - Zoovláček (zdroj: www.zoousti.cz)
34
6.6.4 Občerstvení Nabídka občerstvení je zde samozřejmostí. V areálu ZOO se nacházejí kiosky, nápojové automaty a 2 restaurace Koliba a ZOO restaurant. Novější z nich ZOO restaurant je vybudována v africkém stylu. Poblíţ těchto zařízení jsou umístěny veřejné toalety.
6.6.5
Patronství a adopce
Zoologické zahrady obecně se potýkají s nedostatkem finančních prostředků, vítají proto kaţdý zájem podporovat je a přispět tím k uchování nenahraditelných hodnot, jimiţ chovaná zvířata jsou. K tomu aby ZOO mohla poskytnout zvířatům co nejvhodnější ţivotní podmínky, dostatek prostoru, krmiva nebo léčiv mohou výrazněji přispět lidé, kteří se rozhodnou sponzorovat nebo adoptovat nějaké zvíře. 6.6.5.1 Patronství Stát se patronem je nová moţnost, jak podpořit zoologickou zahradu. Rozdíl mezi patronem a adoptivním rodičem je ten, ţe patronem se můţe stát kdokoliv, kdo chce finančně podpořit konkrétní druh zvířete. Částka příspěvku není omezená, min. výše však je 1 000 Kč. V tom je odlišnost od adopce, kde je min. částka na druh zvířete pevně stanovená. Další výhodou je, ţe počet patronů na jedno zvíře je neomezený. 6.6.5.2 Adopce Stát se adoptivním rodičem je velice jednoduché. Zájemci si vyberou ze seznamu zvířat nabízených k adopci, podepíší smlouvu a uhradí příslušnou částku. Adopce trvá vţdy 12 měsíců a lze ji prodluţovat. Rodič obdrţí adopční certifikát, jeho jméno bude uvedeno na cedulce u příslušného zvířete a ve výroční zprávě. Kaţdoročně je pořádáno setkání adoptivních rodičů a sponzorů s programem. Tento finanční příspěvek je odepisovatelný z daní. V závislosti na částce, kterou adoptivní rodič zaplatí, obdrţí další bonusy jako volnou vstupenku do ZOO, permanentku, profesionální fotografii apod.
Veškeré informace o doplňkových sluţbách vycházejí z textu, publikovaném na oficiálních webových stránkách ZOO.
35
7 Statistiky návštěvnosti ZOO Ústí nad Labem Sledování návštěvnosti je pro ZOO důleţitým faktorem, ze vstupného a dalších poskytovaných sluţeb částečně hradí svoje náklady na provoz. Více návštěvníků znamená více peněz a tím i další finance nejen na chod organizace, ale i na modernizace a nové výstavby. V ZOO Ústí se statistika návštěvnosti začala sledovat od roku 1955.
Návštěvnost zoologické zahrady Ústí nad Labem 2002 - 2011
Graf č. 1 - Evidence návštěvnosti (zdroj: Výroční zpráva ZOO 2011)
Na grafu výše můţeme vidět statistiku návštěvnosti od roku 2002 ro roku 2011. Na začátku období pozorujeme mírný pokles, nejniţší počet návštěvníků byl zaznamenán v roce 2004. Podle výroční zprávy z roku 2004 to souviselo s rozsáhlou stavební činností a s projektem vyuţití geotermálních zdrojů. Od tohoto roku hodnoty pomalu rostly a svého vrcholu dosáhly v letech 2007-2009, kdy návštěvnost přesáhla 160 tisíc. Podle výroční zprávy ZOO Ústí dosáhl počet návštěvníků v roce 2010 čísla 135 064, z toho 66 233 dospělých a 68 831 dětí. Počet návštěvníků výrazně sníţil o 32 800 osob a dostal se tak na úroveň předešlých let 2005 a 2006. Tato ztráta je následkem nepříznivého počasí. Dlouhá zima a chladné jaro přinesly sníţení návštěvnosti zhruba o 20 tisíc osob. Extrémně horké léto téţ nepřálo návštěvám. Za zmínku stojí, ţe tento pokles postihl i jiné zoologické zahrady v České republice.
36
Tab. č. 10 - Porovnání návštěvnosti zoologických zahrad v České republice
ZOO Brno
Návštěvnost 2009 250 184
Návštěvnost 2010 238 036
Rozdíl v číslech -12 148
Rozdíl v procentech -4,86 %
ZOO Děčín
82 137
73 117
-9 020
-10,98 %
ZOO Dvůr Králové
552 167
454 476
-97 691
-17,69 %
ZOO Hodonín
151 112
136 113
-14 999
-9,93 %
ZOO Jihlava
267 283
226 809
-40 474
-15,14 %
ZOO Lešná
507 330
442 549
-64 781
-12,77 %
ZOO Liberec
377 162
309 824
-67 338
-17,85 %
ZOO Ohrada
221 591
198 897
-22 694
-10,24 %
ZOO Olomouc
376 005
368 536
-7469
-1,99 %
ZOO Ostrava
358 892
328 621
-30 271
-8,34 %
ZOO Plzeň
457 879
460 841
2 962
0,65 %
ZOO Praha
1 296 579
1 185 320
-111 259
-8,58 %
ZOO Ústí nad Labem
167 864
135 064
-32 800
-19,54 %
Zoopark Chomutov
239 483
216 396
-23 087
-9,46 %
Zoopark Vyškov
199 470
160 244
-39 226
-19,67 %
ZOO
Zdroj: www.zoobrno.cz (*pozn. údaje o ZOO Chleby nebyly dostupné)
CzechTourism publikoval nejnavštěvovanější turistické cíle roku 2010, kde je mimo jiné srovnání turistických zajímavostí v Ústeckém kraji. Ačkoliv zoologické zahrady se pravidelně umisťují na předních příčkách celorepublikového ţebříčku turistických cílů, se 135 tisíci návštěvníků můţeme ZOO Ústí nad Labem najít jen v krajském srovnání. Tam se umístila na hezkém třetím místě, jenţe aţ za další zoologickou zahradou v kraji Chomutovem. Tab. č. 11 - TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů v Ústeckém kraji 2010 pořadí
název objektu
typ
návštěvnost (tis.)
1.
Zoopark Chomutov
zoologická zahrada
216,4
2.
Památník Terezín - NKP
pohřebiště, pietní místo
212,7
3.
Zoologická zahrada Ústí nad Labem zoologická zahrada
135,1
4.
Pravčická brána
přírodní památka
116,0
5.
Edmundova soutěska
přírodní památka Zdroj: www.czechtourism.cz
112,0
37
Rok 2011 byl pro zoologické zahrady příznivější. Návštěvnost se dostala zpátky na úroveň roku 2009 a v některých případech ji i předstihla. Zoologická zahrada Ústí nad Labem zaznamenala poměrně velký růst návštěvnosti z 135 064 na 154 180. Jak je vidět ze sloţení návštěvníků (78 152 dětí a 73 028 dospělých) poměr mezi oběma skupinami je takřka vyrovnaný. Tabulka níţe zobrazuje návštěvnost zoologických zahrad v roce 2011. Tradičně první místo patří ZOO Praha. Zoologická zahrada Ústí nad Labem se i přes nárůst návštěvníků umístila aţ na 13. místě. Hlavní konkurencí jsou další zahrady v regionu Zoopark Chomutov a ZOO Děčín, mezi které se rozmělňuje objem návštěvníků.
Tab. č. 12 - Návštěvnost zoologických zahrad v roce 2011 místo
Zoologická zahrada
počet návštěvníků (tis.)
1.
Praha
1,37 milionu
2.
Zlín (Lešná)
503 322
3.
Ostrava
499 383
4.
Plzeň
460 969
5.
Dvůr Králové
411 000
6.
Olomouc
373 199
7.
Liberec
340 000
8.
Jihlava
265 953
9.
Hluboká nad Vltavou (Ohrada)
256 075
10.
Brno
245 702
11.
Chomutov
242 171
12.
Vyškov
195 000
13.
Ústí nad Labem
151 180
14.
Hodonín
147 167
15.
Děčín
93 080 Zdroj: www.brno.idnes.cz
38
Z tabulky bilance návštěvnosti vidíme, ţe oproti roku 2010 se výrazně zvýšila návštěvnost. Největšího rozdílu dosáhla ve třetím čtvrtletí, kde rozdíl mezi rokem 2010 a 2011 činil 6 717 návštěvníků. Ve srovnání jednotlivých měsíců také vidíme růst návštěvnosti, výjimkou je červen, který oproti předchozímu roku propadl o 3 711 návštěvníků. Počet návštěvníků klesl i v měsících říjen a listopad, kde se to vzhledem k ukončené sezóně a zhoršenému počasí dá předpokládat. Celkový rozdíl mezi lety 2010 a 2011 činil 16 116 návštěvníků.
Tab. č. 13 - Vývoj návštěvnosti – bilance po jednotlivých měsících děti 2009
2010
dospělí 2011
2009
2010
bilance 2010/2011
Celkem 2011
2009
2010
2011
měsíční
roční
leden
672
472
676
772
561
956
1 444
1 033
1 632
599
599
únor
692
1 319
1 315
1 206
1 442
1 564
1 898
2 761
2 879
118
717
3 109
1 910
3 744
3 240
1 901
3 836
6 349
3 811
7 580
3 769
4 486
I.čtvrtletí
4 473
3 701
5 735
5 218
3 904
6 356
9 691
7 605
12 091
duben
13 394
9 476 11 051 14 644
7 888 11 655
28 038
17 364
22 706
5 342
květen
12 788
6 175
9 638 10 205
26 175
15 813
19 229
3 416 13 244
červen
12 864
12 828 10 675
8 906
7 348
20 340
21 734
18 023
II.čtvrtletí
39 046
28 479 30 750 35 507 26 432 29 208
74 553
54 911
59 958
5 047
I.pololetí
43 519
32 180 36 485 40 725 30 336 35 564
84 244
62 516
72 049
9 533
červenec
14 125
11 472 13 502 13 870 11 673 13 258
27 995
23 145
26 760
3 615 13 148
srpen
14 629
12 193 13 669 14 870 11 354 10 707
29 499
23 547
24 376
829 13 977
6 601
15 618
10 777
13 050
2 273 16 250
28 924 33 620 36 820 28 545 30 566
73 112
57 469
64 186
březen
září III.čtvrtletí
7 538 36 292
5 259
9 024 13 387
6 449
7 476
8 080
5 518
4 486
-3 711
9 828
9 533
6 717
říjen
2 767
5 001
4 170
3 158
5 255
4 107
5 925
10 256
8 277
-1 979 14 271
listopad
1 169
2 402
1 984
1 547
1 158
1 066
2 716
3 560
3 050
-510 13 761
prosinec
821
324
1 893
1 046
939
1 725
1 867
1 263
3 618
2 355 16 116
IV.čtvrtletí
4 757
7 727
8 047
5 751
7 352
6 898
10 508
15 079
14 945
-134
II.pololetí
41 049
36 651 41 667 42 571 35 897 37 464
83 620
72 548
79 131
6 583
84 568
68 831 78 152 83 296 66 233 73 028 167 864 135 064
151 180
16 116
rok
Zdroj: Evidence návštěvnosti zoologické zahrady Ústí nad Labem
39
8 Ekonomická situace Z podkladů pro výroční zprávu 2011 jsem získala údaje o hospodaření zoologické zahrady. Nejvýznamnější nákladovou poloţku tvoří mzdové náklady včetně odvodů. Zahrada zaměstnává 65,06 přepočtených pracovníků a průměrná mzda na jednoho činí 18 112 Kč. Druhou nejvyšší poloţkou jsou náklady na krmení. Spotřeba krmení za rok 2011 činila 3 505,46 tis. Kč, z toho 114,33 tisíc tvoří krmení pro psy a kočky v Centru pro zvířata v nouzi. Část krmení si zoologická zahrada vytváří sama například výrobou sena, píce, odchovem myší, cvrčků a ostatní spotřebovávané potravy. Toto krmení mělo hodnotu 725,88 tis. Kč. Náklady na elektrickou energii můţeme rozdělit na elektrickou energii pro běţnou spotřebu (1 318,52 tis. Kč) a spotřebu energie na vytápění celé ZOO pomocí tepelných čerpadel (1 382,60 tis. Kč). Centrum pro zvířata v nouzi spotřebovalo energii za 28 tis. Kč. V roce 2011 se zvýšilo vodné a stočné, coţ mělo za následek zvýšení celkových nákladů oproti roku 2010. Významnou nákladovou poloţku tvoří investice a opravy dotované zřizovatelem a prostředky z fondů ZOO Ústí nad Labem. Díky těmto investicím byl dokončen pavilon zeber Hartmannových, zhodnotily se boxy v Centru pro zvířata v nouzi a byly provedeny opravy u ploutvonoţců. Jako příspěvková organizace můţe mít zoologická zahrada výnosy z vlastní činnosti. Jedná se o příjmy ze vstupného, pronájem reklamu a sponzorské dary. V roce 2011 ZOO zaznamenala nárůst návštěvnosti o 16 116 návštěvníků, coţ v trţbách znamená nárůst výnosů o 700,64 tis. Kč. Průměrná cena vstupného (zahrnuje vstup a jízdu vláčkem) dosáhla 58,29 Kč, to je o 1,84 Kč méně neţ ve stejném období roku 2010. Podíl na tom má skutečnost, ţe v jarních měsících byl zoovláček v důsledku opakovaných oprav minimálně vyuţíván. Průměrné náklady na vstupenku jsou 330,85 Kč. Rozdíl mezi těmito hodnotami je financován ze zisku z doplňkové činnosti (7,92 Kč), z příspěvku zřizovatele (253,19 Kč) a z příspěvku z Ministerstva ţivotního prostředí (11,45 Kč).
40
Tab. č. 14 - Porovnání nákladů a výnosů ze vstupného 59 Kč
Průměrný výnos ze vstupenky Průměrné náklady na vstupenku
331 Kč
Rozdíl
272 Kč Zdroj: podklady pro výroční zprávu ZOO Ústí nad Labem 2011
ZOO má právo provozovat doplňkové činnosti, které tvoří část jejích příjmů vynaloţených dále na provoz organizace. V roce 2011 byly tvořeny nájmy bytů a nebytových prostor, reklamou, prodejem zboţí a ostatními poloţkami (skákací hrad, krmné automaty, provize od dodavatelů, předfakturace atd.) Přesnější poměry jsou uvedené v tabulce níţe. Tab. č. 15 - Tržby z doplňkové činnosti Pronájem bytů a nebytových prostor
1 076 tis. Kč
Reklama
1 030 tis. Kč 385 tis. Kč
Prodej zboží
1 005 tis. Kč
Ostatní příjmy
Zdroj: podklady pro výroční zprávu ZOO Ústí nad Labem 2011 Souhrnná tabulka přináší přehled hospodaření organizace za poslední dva roky 2010 a 2011. Jde tu o klasickou rozvahu, kde můţeme sledovat poměr výnosů a nákladů. Jak jsme jiţ zmínili, největší nákladovou poloţku tvoří mzdové náklady, ty se v porovnání s rokem 2010 sníţily o 337 tisíc Kč, zajímavostí je, ţe uváděná průměrná mzda zaměstnanců vzrostla. Vzhledem k probíhajícím opravám a stavbám se znatelně zvýšily náklady na nákup materiálu celkem o 564 tisíc Kč. Díky vyuţití nových tepelných čerpadel se podařilo sníţit náklady na elektrickou energii zhruba o 813 tisíc Kč, coţ uţ je významná částka v rozpočtu. Spotřeba vodného a stočného je kaţdoročně přibliţně stejná, ale růst ceny vody má vliv na zvyšování nákladů. Nejvýraznější rozdíl mezi roky jsme zaznamenali u oprav dlouhodobého majetku, z 1 680 tisíc Kč se vyšplhal na 4 609,77 tisíc Kč v důsledku rozsáhlých oprav například u ploutvonoţců a budování pavilonu
zeber
Hartmannové.
Celkem
náklady
na
provoz
ZOO
vzrostly
o 3 150,2 tisíc Kč. Přejdeme-li k výnosové části, nejvýznamnější poloţku zde tvoří příspěvek od zřizovatele ve výši 33 445,22 tisíc Kč tj. o 7769,22 tisíc Kč více neţ v předchozím roce. Jelikoţ se zvýšila návštěvnost, vzrostl objem trţeb celkově o 690,24 tisíc Kč. Oproti 41
roku 2010 je sníţily výnosy v těchto oblastech: ostatní výnosy (dary), zisk z doplňkové činnosti, příspěvek od MŢP a příspěvek od Úřadu práce Ústí nad Labem kles o více neţ polovinu. V roce 2011 nezaznamenala zahrada ţádné výnosy ze zapojení fondů. Ostatní výnosy tvořené z trţeb za zboţí, provizí od dodavatelů, trţeb s krmných automatů atd. se zvýšily skoro trojnásobně a to na 2 896,63 tisíc Kč. Zoologická zahrada je příspěvková organizace a není tudíţ nutné, aby vykazovala vysoké procento zisků. V roce 2010 činil její zisk pouhých 5 tisíc Kč, oproti tomu v roce 2011 dosáhla zisku 157,4 tisíc Kč. Tento zisk bude v následujícím roce pouţit na provoz organizace. Tab. č. 16 - Porovnání ekonomické situace v letech 2010 a 2011 Položka
2010
Nákup materiálu
2011
2 663,00 (v tis. Kč) 3 418,00
3 226,76 (v tis. Kč) 3 505,46
522,00
575,78
Elektrická energie
3 542,00
2 729,12
Spotřeba vody + stočné
1 521,00
1 715,63
Opravy dlouhodobého majetku
1 680,00
4 609,77
14 477,00
14 140,76
Odvody z mezd
4 938,00
4 802,92
Odpisy dlouhodobého majetku
6 990,00
7 079,17
Ostatní náklady
7 117,00
7 632,83
Náklady celkem
46 868,00
50 018,20
Tržby ze vstupného
8 122,00
8 812,24
Ostatní výnosy (dary…)
1 560,00
1 204,97
Zisk z doplňkové činnosti (prodej, reklama, nájmy …)
1 352,00
1 197,20
Zapojení fondů
4 990,00
0,00
25 676,00
33 445,22
Příspěvek ministerstva životního prostředí na provoz
2 136,00
1.732,01
Příspěvek Úřadu práce Ústí nad Labem
1 967,00
887,33
Ostatní výnosy
1 070,00
2 896,63
Výnosy celkem
46 873,00
50 175,60
5,00
157,4
Nákup krmení Spotřeba pohonných hmot
Mzdové prostředky
Příspěvek zřizovatele
Hospodářský výsledek
Zdroj: Výroční zprávy ZOO Ústí nad Labem 2010 a 2011
42
9 Dotazníkové šetření 9.1 Metodika zpracování Cílem mé bakalářské práce je vytvořit profil návštěvníka zoologické zahrady Ústí nad Labem. Byla pouţita kvantitativní metoda marketingového výzkumu formou dotazníku. Dotazování jsem prováděla v areálu zoologické zahrady, kam mi vedení ZOO umoţnilo bezplatný přístup. Najít vhodné místo pro provádění výzkumu nebylo jednoduché. Zahrada má dva vchody a proto bylo těţké odhadnout, který návštěvník si jiţ prohlédl celou ZOO. Jako nejvhodnější místo pro průzkum se nakonec ukázal kiosek v dolní části zahrady, kde bylo i posezení a respondentům se tak dotazník vyplňoval snáze. Většina oslovených preferovala vyplnění dotazníku samostatně, zřejmě díky větší anonymitě. Zaznamenala jsem i nespokojenost s rozsahem dotazníku, protoţe jeho vyplnění trvalo dlouho. Aby měl výzkum patřičnou vypovídací hodnotu, bylo nutné oslovit nejméně 180 návštěvníků. Získat potřebný počet dotazníků vyţadovalo odhodlání a vytrvalost, protoţe velká většina oslovených se odmítla průzkumu zúčastnit. Špatné počasí v době mých návštěv této zahrady a s tím spojený pokles návštěvnosti, mi také ztěţovali práci. Celkem se podařilo získat 180 dotazníků. Výzkum jsem prováděla jen v hlavní sezóně (červen, červenec, srpen), protoţe zoologická zahrada Ústí nad Labem je vzdálená od mého bydliště přes 200 km. Průzkum byl prováděn ve všední dny i o víkendech, kaţdý měsíc jsem si dala za cíl získat 60 dotazníků. Protoţe respondenti musí v daném místě tvořit reprezentativní vzorek, oslovovala jsem rovnoměrně obě pohlaví z různých věkových skupin. Bohuţel se nepodařilo zahrnout do šetření zahraniční návštěvníky, takţe jejich názor v hodnocení chybí. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek. Jsou tam zastoupeny otázky otevřené, uzavřené a polootevřené. Nejméně se v dotazníku vyskytují otázky otevřené, z důvodu horšího vyhodnocování. Byly pouţity u otázek jako „Co se vám v této zoologické zahradě líbilo?/nebo naopak nelíbilo?“, kde jsou důleţité postřehy návštěvníků.
Třetina je
tvořena uzavřenými otázkami typu „Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?“. V dotazníku se objevuje více typů například dichotomické (odpověď ano/ne), výběrové otázky (moţnost výběru jedné z alternativ), výčtové (lze vybrat několik variant zároveň) a škálové (respondent vyjadřuje svůj názor podle 43
hodnotící škály – například „Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší)“. Nejčastěji pouţívaným typem v tomto dotazníku byly otázky polootevřené, protoţe umoţňující výběr z variant ale zároveň dávají respondentovi moţnosti vlastní odpovědi.
9.2 Profil souboru respondentů Z tabulky níţe lze vyčíst charakteristiku skupiny dotazovaných. Vyplývá z toho, ţe nejčastěji navštěvují zoologické zahrady lidé od 18 – 45 let. Jedná se především o rodiny s dětmi, rozmezí je poměrně široké, coţ je i odrazem toho, ţe lidé si v dnešní době pořizují děti později. Za poznáním a relaxací v ZOO nejvíce dojíţdí lidé z okolí do 100 km. Vypočítaná průměrná vzdálenost od místa bydliště dotazovaných je 88 km. Kdyţ zhodnotíme vzdělání, 60 % dotazovaných má vystudovanou střední školu, zajímavé je, ţe z vysokoškoláků navštěvuje zoologické zahrady pouhých 11 %. Nejširší okruh dotazovaných (40 %) pracuje v soukromém sektoru a jak jsme mohli očekávat, poměrně vysoké procento tvoří ţeny v domácnosti nebo na mateřské dovolené.
Obr. č. 8 - Návštěvníci pozorující cvičení lachtana Moritze (zdroj: www.zoousti.cz)
44
Tab. č. 17 - Profil souboru respondentů Podíl v procentech
Charakteristika Pohlaví
Věk
Stát
Vzdálenost místa bydliště
Počet obyvatel bydliště
Vzdělání
Zaměstnání
Ţeny
36%
Muţi
64%
od 17 let
9%
18 – 25 let
17 %
26 - 35 let
33 %
35 -45 let
21 %
46 - 55 let
12 %
56 a více let
8%
Česká republika
100%
0 aţ 10 km
12%
11 aţ 50 km
38%
51 aţ 100 km
35%
101 aţ 200 km
5%
201 aţ 400 km
8%
401 aţ 800 km
3%
do 3 tisíc
19 %
3-10 tisíc
12 %
10-50 tisíc
10 %
50 – 100 tisíc
46 %
100 – 1 milion
2%
nad 1 milion
11 %
základní/vyučen
29 %
střední
60 %
vysokoškolské
11 %
zaměstnanec veřejné sluţby
17 %
zaměstnanec soukromý sektor
40 %
podnikatel / ţivnostník
7%
v domácnosti / mateřská
19 %
důchodce
9%
Zdroj: výsledky dotazníkového šetření
45
9.3 Vyhodnocení dotazníkového šetření Pokud není uvedeno jinak, pak všechny grafy a tabulky jsou výsledkem vlastní práce. Tab. č. 18 - Jste obyvatelem města Ústí nad Labem nebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel(a) odjinud? Jsem obyvatelem města
Trvale bydlím jinde
19 %
81%
První otázka výzkumu zjišťuje poměr mezi návštěvníky bydlícími ve městě Ústí nad Labem a návštěvníky s trvalým bydlištěm jinde. Jak vidíme v tabulce výše, více neţ 80 % dotazovaných přijelo do ZOO z jiných částí České republiky. To je potěšující skutečnost svědčící o atraktivitě zahrady. Pokud jste obyvatelem města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte?
Graf č. 2 – Vyhodnocení otázky na trvalý pobyt občanů města
U stálých obyvatel města jsme se zajímali o to, jak dlouho zde ţijí. Skoro 90 % tvoří respondenti ţijící ve městě 20 a více let. Nově přistěhovalých je tu pomálu. Následující série otázek je zaměřená na návštěvníky, kteří trvale bydlí jinde. Stálí obyvatelé jsou z grafického znázornění vyloučeni.
46
Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)?
Graf č. 3 - Určení důvodu návštěvy regionu
Z grafu vyplývá, ţe nejčastější důvod pro návštěvu regionu je výlet, který zvolilo 73 % lidí. Kolem 15 % přijíţdí do Ústeckého kraje za dovolenou a odpočinkem. Třetím zmíněným důvodem byla návštěva příbuzných a známých spojená například s návštěvou ZOO. Malé procento uvedlo jiné důvody jako studium nebo pracovní záleţitosti. Tab. č. 19 - Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? hodiny 2h 3h 4h 5h 6h 7h 8h 9h 10h 12h
procenta 2% 10% 2% 36% 17% 5% 19% 2% 2% 5%
dny 1 2 3 4 5 7 30 -
procenta 9% 35% 13% 13% 22% 4% 4% -
Jak je vidět z tabulky průměrný počet hodin, na který se návštěvníci zdrţí v regionu je 6 hodin. Vzhledem k číslům, které uváděli respondenti o délce návštěvy ZOO, jsou to lidé, jeţ chtějí shlédnout jen zoologickou zahradu, případně jednu další památku. Respondenti, kteří zde nocují, tu nejčastěji tráví 2 dny, coţ odpovídá víkendovému pobytu.
47
Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)?
Graf č. 4 - Kde se ubytovávají turisté Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
Graf č. 5 - Jaké ubytovací zařízení preferují turisté
Pro přenocování v regionu se rozhodlo 32 % ze všech dotazovaných. Vrchní graf uvádí přesné rozdělení turistů, kteří zde budou nocovat, podle toho kde budou ubytováni. Převáţná většina volí ubytování u známých nebo příbuzných, které je zadarmo a je spojené se společenskou návštěvou. Méně nároční mladí lidé se ubytovávají v kempech nebo táborech. Luxusnější ubytování v hotelech nebo v soukromých domech je také populární. Poloţka jinak zde není blíţe specifikována.
48
Následující otázky jsou společné pro všechny dotazované. Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)?
Graf č. 6 - Návštěvnost podle měsíců
Nejvhodnějším obdobím je podle 82 % dotazovaných léto, dlouhé slunné dny lákají kaţdoročně mnoho milovníků zvířat. Jaro je pro návštěvnost také příznivé, počasí se zlepšuje, příroda se zelená a v ZOO lze vidět nově narozená mláďata, coţ zajímá 13 % respondentů. Pouze 5 % volí návštěvu na podzim a nikdo z dotazovaných nepreferuje zimní období. Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu? a)
obyvatelé Ústí nad Labem
Graf č. 7 a - Četnost návštěv zoologické zahrady - obyvatelé Ústí nad Labem
49
b)
obyvatelé mimo Ústí nad Labem
Graf č. 7 b - Četnost návštěv zoologické zahrady - návštěvníci trvale bydlící jinde.
Další otázka byla zaměřená na návštěvnost, konkrétně na četnost s jakou se návštěvníci vracejí do zahrady. Výsledky jsme rozdělili podle toho, zda jsou návštěvníci z Ústí nad Labem nebo přijeli odjinud. Na první pohled se oba grafy značně liší. Z prvního grafu vyplývá, ţe obyvatelé města navštěvují ZOO pravidelně. Většina z nich, procentuálně 65%, přijde do zahrady minimálně jednou ročně a 23 % dotázaných navštíví ZOO asi 3 krát za rok. U druhého grafu, týkajícího se návštěvníků s trvalým bydlištěm jinde, vidíme větší rozmělněnost odpovědí. V tomto případě 37 % uvedlo, ţe je to jejich první návštěva této zoologické zahrady. Pro 22 % je to teprve 2 návštěva v ţivotě. Příznivým faktem je, ţe 23 % dotazovaných se do ZOO vrací jednou ročně. Jde především o turisty, kteří bydlí ve vzdálenosti do 100 km od města Ústí nad Labem (například Praha, Děčín, Česká Lípa, Most …).
50
Kde jste získal(a) informace o této zoologické zahradě?
Graf č. 8 - Odkud respondenti získávají informace o zoologické zahradě
Pro marketing zahrad je důleţitou otázkou, kde návštěvníci čerpají informace o ZOO. Více neţ polovina dotazovaných vychází především ze své vlastní zkušenosti. U místních obyvatel tato část tvoří skoro 90 % a u obyvatel ţijících mimo Ústí nad Labem zhruba 50 %. Místní mají informace o zoologické zahradě a aktuálně si je doplňují ze zdrojů, jako jsou reference od známých a internet. Mimo ústečtí návštěvníci vyuţívají z 27 % doporoučení od známých a z 22 % internetových zdrojů. Tištěné informace, rozhlas a televize získaly zanedbatelný počet procent. Nikdo z respondentů neuvedl, ţe by informace o ZOO získal z cestovní kanceláře nebo infocentra. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady?
Graf č. 9 - Plánování návštěvy ZOO
Ve výše uvedených grafech jsou porovnány odpovědi ústeckých a mimo ústeckých návštěvníků. Jak jsme předpokládali, místní obyvatelé nepotřebují návštěvu plánovat. 51
65 % z nich se rozhoduje spontálně, dle aktuálního stavu např. hezké počasí, volný čas, zábava pro děti. U druhé dotazované skupiny je tomu pochopitelně naopak, protoţe kdyţ člověk cestuje, naplánuje si cíl své cesty a místa, která chce shlédnout. S tím se ztotoţňuje 68 % dotazovaných. Průzkum dále ukázal, ţe 21 % se rozhodlo k návštěvě aţ na místě a 11 % uvedlo jiný způsob rozhodování. Z odpovědi jinak jsme se dozvěděli, ţe navštívit ZOO se respondenti rozhodli aţ v průběhu svého pobytu v regionu. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil(a)?
Graf č. 10 - Turistické cíle dotazovaných V této otázce jsem se zajímali o to, jaké jsou případné další cíle návštěvníků. Převáţná většina dotazovaných (64 %) hodlá navštívit pouze zoologickou zahradu. Z místních obyvatel by návštěvu zahrady spojilo s návštěvou hradů pouze malé procento. Vyjma samotné ZOO byly nejoblíbenějšími cíly hrady Střekov a Větruše, třetina respondentů, kteří plánují návštěvu hradů, je shlédne oba. 6 % respondentů si chce projít město a nakupovat v obchodech. Stejný počet lidí uvedlo jiné zajímavosti v Ústeckém kraji jako například marinu Ţernoseky, Helfenburk, Masarykova zdymadla a další.
52
S kým jste přišel do zoologické zahrady?
Graf č. 11 - Doprovod návštěvníků Touto otázkou jsme zjišťovali, s kým respondenti chodí do ZOO. Jak je patrné z grafu 74 % tvoří rodiny s dětmi, coţ není nijak překvapivé, protoţe rodiny s dětmi představují u všech zoologických zahrad hlavní segment návštěvníků. 15 % dotazovaných přišlo do ZOO se svými partnery a jen 6 % v doprovodu kamarádů nebo známých. Jezdit do zoologické zahrady se zájezdem není moc obvyklé, jak ukazují pouhá 2 %. Jiná situace by byla u školních zájezdů do ZOO, jeţ jsme bohuţel v průzkumu nepostihli. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?
Graf č. 12 - Zvolený dopravní prostředek
53
Zajímali jsme se, jakým dopravním prostředkem se návštěvníci dopravují k zahradě. Pokud pouţili více prostředků, v grafu je uveden jen dopravní prostředek, kterým se dostali k areálu. Nejhojněji vyuţívaný prostředek dnešní doby je automobil, který vyuţilo 60 % respondentů. Z veřejné hromadné dopravy návštěvníci pouţívají z 18 % autobusy a trolejbusy, ze 17 % vlak, a zbylých 5 % přišlo do zoologické zahrady pěšky. Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se vám líbila nejvíce, co vás zaujalo?
Graf č. 13 - Oblíbené expozice, zajímavosti Mít zpětnou vazbu na návštěvníky a vědět co se jim líbí je důleţité. V této otázce jsme se zaměřili na hodnocení expozic. Odpovědi byly různorodé, protoţe kaţdému se líbí něco jiného. Nejlépe si vedl s 21 % nový pavilon slonů, hned po něm se umístil zrekonstruovaný pavilon šelem se 17 % a na třetím místě je horní část ZOO (výběhy). Trošku neobvyklou poloţkou jsou tu předváděcí akce se zvířaty, které jsem na přání pracovníků ústecké ZOO zařadili do této otázky. Jak je patrné z grafu, tak se tyto akce těší velké oblibě návštěvníků.
Obr. č. 9 - Pavilon slonů (zdroj: www.virtualtravel.cz) 54
Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?
Graf č. 14 – Vyhodnocení otázky „Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?“ Abychom získali přesnější dojmy respondentů, pouţili jsme otevřenou otázku „Co se jim v ZOO nejvíce líbilo?“. Získané odpovědi byly poměrně pestré, protoţe kaţdému dotazovanému se líbí něco jiného. Na nejvyšší pozici se umístily opice, hlavně chov orangutanů bornejských s 18 %. Druhá příčka patří další chloubě ZOO Ústí slonům indickým, kteří jsou mezi návštěvníky velice populární. V současné době ale hrozí ukončení chovu kvůli nedostatku finančních prostředků. Třetím neoblíbenějším zvířetem je lachtan Moritz. Stejné procento respondentů 9 % hlasovalo pro šelmy, které mohou vidět v nově zrekonstruovaném pavilonu (např. tygr, lev, levhart). Předváděcí akce se zvířaty nedostaly tolik hlasů, jak bychom čekali, ale to je způsobeno tím, ţe většina jmenovala spíše konkrétní zvíře (slon, opice, lachtan). S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)?
Graf č. 15 - Nedostatky ZOO 55
Tato otázka je zaměřená na nedostatky a výtky návštěvníků k zoologické zahradě. Její výsledky mohou napomoci ke zlepšení stávajícího stavu. Z výše uvedeného grafu vidíme, ţe 61 % neshledává ţádné nedostatky. Ze zbylých 39 %, 18 % respondentů vidí problém v parkování. Vzhledem k tomu, ţe 60 % dotázaných přijede do zoologické zahrady automobilem, 2 malá parkoviště před vchody do zahrady nejsou schopna pojmout takové mnoţství aut. Především pro návštěvníky, kteří přijíţdí do ZOO odjinud, můţe být problém ne moc přehledné značení. Odpovědi, jeţ získaly méně neţ 4 %, jsou spíše vyjádřením osobního názoru několika jednotlivců. Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?
Graf č. 16 – Vyhodnocení otázky „ Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?“ Další otevřená otázka zněla opačně: „Co se vám naopak nelíbilo?“. Navazuje na předchozí otázku „S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)?“ a dále ji specifikuje. Převáţná většina dotazovaných (78 %) je spokojena a nic by nevytknula. Zbytek měl nějaké výhrady, které si postupně rozebereme. Nejvíce zmiňovaným nedostatkem byl výškový rozdíl a nutné stoupání do kopce. To není zahrada nijak schopna ovlivnit, jelikoţ byla zbudována na Mariánské skále, je nutné počítat s poměrně vysokým převýšením. Na druhou stranu toto rozloţení umoţňuje budovat přirozeně členité výběhy pro zvířata a návštěvníci je mohou lépe pozorovat. Kvůli kopcovitému terénu tu byl zřízen vláček, který vozí návštěvníky po ZOO. 56
Dotazovaní nebyli spokojeni se stavem chodníků a obrubníků zvláště u krmných automatů a se stavem toalet. Další výhrady měli k provozu mašinky. Jak jsme jiţ zmínili je hojně vyuţívaná, ale její provoz není organizovaný. V době menší návštěvnosti vznikají velké intervaly mezi příjezdy vláčku, ráno vláček nejezdí a nikde není uvedeno, do kdy je provozní doba. Pokud jde o zvířata a pavilony návštěvníci jsou spokojení, jedinou výjimkou je špatný výhled na ţirafy. U výběhu ţiraf a nosoroţce je sice pozorovací místo, ale je poměrně daleko a není moţné se k ţirafám dostat blíţe. Toto se snaţí pracovníci ZOO kompenzovat u komentovaného krmení, kdy lákají zvířata blíţe k pozorovacímu místu. Z ostatních nedostatků bylo ještě uváděno občerstvení, počasí, špatný stav skluzavek nebo nedostatečně značení okruhu. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě, pokud s nimi máte zkušenost?
Graf č. 17 – Vyhodnocení škálových otázek z dotazníku Vyuţili jsme škálové otázky pro zjištění názorů návštěvníků na kvalitu sluţeb poskytovaných v zoologické zahradě. Pro hodnocení měli respondenti k dispozici škálu 1 – 5, případně nevím. Formou školní klasifikace 1 jako nejlepší a 5 nejhorší. Z grafu je patrné, ţe průměrná známka nepřesáhla nikde 2. Respondenti nejlépe hodnotili vyuţitelnost ZOO pro odpočinek, relaxaci a zábavu pro děti. Špatně dopadlo hodnocení výše vstupného, coţ se dalo očekávat, ale berme v potaz, ţe v porovnání s ostatními zahradami je v normě. Na posledním místě je nabídka zboţí v prodejnách, nutno ale podotknout, ţe 14 % dotazovaných se k tomuto bodu nevyjádřilo. Celkové zhodnocení spokojenosti s atraktivitou a sluţbami se pohybuje na příznivé úrovni 1,5. 57
Jednou z posledních otázek bylo „Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?“, kde 96 % odpovědělo ano, pouhá 4 % nevěděla a nenašel se nikdo, kdo by ZOO nedoporučil. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech?
Graf č. 18 – Výsledky otázky „Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech?“ V poslední otázce jsme se zkoumali, zda dotazovaní navštěvují zoologické zahrady i v jiných městech či ne. Jak je patrné z grafu skoro polovina dotazovaných navštěvuje zoologické zahrady kdykoliv ná příleţitost a čas, 34 % zahrnuje návštěvu ZOO do programu svého výletu nebo dovolené a 16 % přijde do jiných ZOO jen výjimečně. Zbylé 2 % chodí jenom to této zoologické zahrady, zajímavostí je, ţe to nejsou občané města Ústí nad Labem, ale obyvatelé nedalekých měst cca do 50 km.
58
10 Atraktivita Zajímavým údajem je atraktivita turistického cíle v našem případě zoologické zahrady, kterou můţeme vypočítat následujícím vzorcem: ATC = d * n * f / 1000 (km*osoba*četnost) ATC = atraktivita turistického cíle d = průměrná vzdálenost místa bydliště od turistického cíle n = průměrný počet návštěvníků za den f = průměrná četnost návštěvy zoologické zahrady
Jelikoţ bylo téma profil návštěvníka ZOO zpracováváno i v jiných zahradách, pro časopis COT Business Vaníček (2012) uvádí výsledky šetření v tabulce níţe. Pro tuto práci byla vypočítána atraktivita Ústecké ZOO a přidána do tabulky. Tab. č. 20 - Výpočet atraktivity jednotlivých ZOO
d - vzdálenost bydliště (km)
73
Dvůr Králové 170
n – počet denních návštěvníků
545
1245
652
621
3247
415
f – četnost návštěv
10,3
4,7
4
9,3
8,2
6,7
ACT
400
990
230
620
2390
245
Veličiny (průměrné)
Hluboká
Brno
Jihlava
Praha
Ústí n. L
89
108
90
88
Zdroj: COT Business
Z tabulky výše vyplývá, ţe do ZOO Ústí nad Labem jsou návštěvníci ochotni absolvovat cestu srovnatelnou i s většími zahradami jako je Brno a Praha a dokonce delší neţ do ZOO Hluboká. Vzhledem k celkové návštěvnosti není divu, ţe průměrná návštěvnost není nijak vysoká a z porovnávaných zahrad je nejmenší. Jiné je to u četnosti návštěv, kdy je výsledné číslo příznivé a znamená to, ţe se návštěvníci rádi vrací do této zahrady. Celková atraktivita se řadí mezi niţší čísla v tabulce, ale jak je patrné ZOO Ústí nad Labem předstihla svou atraktivitou ZOO Brno. Porovnání atraktivity Zoologických zahrad
Graf č. 19 - Atraktivita zoologických zahrad (zdroj: COT Business)
59
11 SWOT analýza a návrhová část Tab. č. 21 - SWOT analýza ZOO Ústí nad Labem silné stránky
slabé stránky
-
historie a tradice ZOO
-
kopcovitý terén
-
vzácné odchovy
-
nedostatek parkovacích míst
-
atraktivní expozice a pavilony
-
špatné značení (před příjezdem do ZOO)
-
předváděcí akce se zvířaty
-
nevyhovující sociální zařízení
-
doplňkové sluţby
-
špatný výhled na ţirafy
-
atrakce pro děti (Dětská ZOO)
-
neorganizovaný provoz zoovláčku
-
umístnění blízko centra
-
závislost návštěvnosti na počasí
-
dobrá dopravní dostupnost
-
nízký počet návštěvníků v zimním
-
členství v národních a mezinárodních organizacích
-
období -
Ústí bráno jako město těţkého průmyslu (špatné ovzduší)
vlastní webové stránky, facebook příležitosti
hrozby
-
růst počtu návštěvníků
-
úbytek návštěvníků
-
rozšíření pavilonu slonů v návaznosti na
-
ekonomická krize
zachování chovu
-
nedostatek finančních prostředků
-
výstavba Asijského domu
-
přírodní katastrofy
-
rekonstrukce starší expozic
-
ukončení chovu slonů z finančních
-
nové poznatky v chovatelství
-
rozšíření počtu chovaných zvířat
-
nedostatek kvalifikované pracovní síly
-
získávání sponzorů a adoptivních rodičů
-
neukáznění návštěvníci
-
rozsáhlejší propagace
-
zvyšující se výdaje na provoz
-
spolupráce s jinými atraktivitami CR
-
ztráta sponzorů a adoptivních rodičů
důvodů
(zvýhodněné podmínky) -
zahrnutí návštěvy ZOO do balíčků cestovních kanceláří
60
Zoologická zahrada Ústí nad Labem je bezpochyby oblíbeným cílem obyvatelů a návštěvníků města. V průzkumu CzechTourism se umístila na 3. místě v TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů v Ústeckém kraji 2010. Celkově zahrada působí útulným dojmem a má velký potenciál k rozvoji, jemuţ brání jen špatná finanční situace. Při posuzování návrhů na zlepšení se vycházelo z vlastních zkušeností a z výsledků dotazníkového šetření. Ještě před příjezdem do samotné ZOO, jsme měli problémy s orientací a značením příjezdu do ZOO. Jak jsme se dozvěděli v rozhovoru s paní inţenýrkou Vrabcovou, tento problém se jiţ řešil, jenţe město nechtělo povolit další značení v ulicích. Ale uţ v průběhu dotazníkového šetření jsme zaznamenali zlepšení značení a nové poutače. Velkou nevýhodou pro návštěvníky, kteří přijedou do ZOO automobilem, je nedostatečné mnoţství parkovacích míst. K dispozici jsou sice 2 parkoviště, ale jsou velmi malá, pojmou maximálně 60 aut. V plánu byla výstavba krytého parkoviště, ovšem dotace z Evropské unie byla sníţena o 40 % a město nebylo ochotno projekt spolufinancovat více neţ 15 %, takţe se projekt odloţil. Hodně výhrad měli respondenti ke kopcovitému terénu, bohuţel ten je daný dispozicí ZOO a nelze na něm nic měnit. Výhodou je, ţe poskytuje lepší výhled na zvířata ve stylu amfiteátru. ZOO ale nalezla dobré řešení, kdyţ zavedla zoovláček. Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Zoovláček je skvělá věc, ovšem dotazovaní nebyli spokojení s jeho organizací. Vláček nemá přesně stanovený jízdní řád, jezdí cca od deseti do pěti odpoledne podle obsazenosti. Návštěvníci tak nemají přehled, kdy mašinka pojede. Navrhovali bychom stanovit určité hodiny, ve které by vláček pravidelně jezdil a jinak jezdit podle obsazenosti. A následně vyvěsit jízdní řád vláčku. Setkali jsme se s maminkami s malými dětmi, které aţ kolem páté u spodního vchodu zjistily, ţe uţ je nahoru ţádný vláček nevyveze. Nevyhovující stav veřejných toalet se setkal s nevolí dotazovaných. V areálu jsou k dispozici troje veřejné toalety, u spodního vchodu, u exotária a u horního vchodu. Shledali jsme jejich kapacitu nedostatečnou, pro takový objem návštěvníků. Návštěvníci si dále stěţovali na nečistotu a nefunkčnost toalet u exotária. Případná rekonstrukce sociálního zařízení by jistě byla vítaným krokem.
61
Expozice byly hodnoceny velice kladně, mírné výhrady jsme měli k příliš husté vegetaci zvláště ve spodní části ZOO, která částečně zakrývala výhled a působila neopečovávaným dojmem. Větším mínusem je špatný výhled na ţirafy. Ţirafy jsou pro turisty atraktivní cizokrajná zvířata a je škoda, ţe jsou lépe vidět, jen kdyţ je ošetřovatelé lákají na krmení. Vybudování stezky za pavilonem, jeţ by více přiblíţila návštěvníky k těmto krásným zvířatům, by mohlo zvýšit návštěvnost. Pro zlepšení orientace návštěvníků by bylo dobré dávat ke vstupence plánek ZOO i s časem předváděcích akcí, které by si neměli nechat ujít. Při naší prohlídce zahrady jsme viděli spoustu lidí fotit si tabule umístěné po ZOO, aby věděli, kde se nachází. V rámci šetření a také ohleduplnosti k přírodě by stačil černobíle vytištěný na recyklovaném papíru. Případně by se mohl dávat za menší poplatek. Jak jiţ bylo naznačeno v úvodu, zoologická zahrada se kaţdoročně potýká s nedostatkem finančních prostředků, který jí výrazně omezuje v růstu a tím pádem i ve zvyšování návštěvnosti. Uţ v roce 2006 měl být postaven asijský dům za účelem chovu slonů a orangutanů, to se bohuţel nepodařilo. Zoologická zahrada musí do roku 2015 zbudovat odpovídající pavilon pro slony, jinak nebudou mít oprávnění provozovat další chov slonů a slonice Kala a Delhi zůstanou na doţití. Od velké koncepce asijského domu, která by přišla na 80 milionů, zahrada upustila, ovšem stále ještě potřebuje 30 milionů na rozšíření pavilonu slonů. Vstupné zdraţovat nechce, protoţe to by mohlo vést k dalšímu poklesu návštěvnosti a tím i trţeb. Vyhlašovat veřejné sbírky jako byla ta poslední na slůně, také není jak jednoduché, kvůli potřebným povolením. Řešením by byla ochota kraje investovat do rozvoje zoologické zahrady nebo nalezení nového velkého sponzora. Stejný problém nastává u nosoroţce tuponosého. Ačkoliv odchov tohoto vzácného druhu byl v ZOO Ústí nad Labem velice úspěšný a mladá zvířata byla exportována například do Brazílie, Portugalska nebo Polska, místní chov se bude muset ukončit. Samice, kterou ZOO vlastní je nejstarší ve střední Evropě a pro obnovení chovu tu není vhodné zázemí.
62
Závěr Cílem bakalářské práce bylo charakterizovat návštěvníka Zoologické zahrady Ústí nad Labem a to pomocí dotazníkového šetření. Druhým úkolem bylo zhodnotit postavení ústecké zoologické zahrady v kulturním cestovním ruchu. Na základě výsledků šetření byla vytvořena návrhová část, která se zaměřuje na zlepšení stávajícího stavu a tím současně zvýšení návštěvnosti. Teoretickou část bychom mohli rozdělit na dvě části. První část teorie se zabývá zoologickými zahradami obecně. Lze zde nalézt historii vzniku zoologických zahrad, jejich význam a výčet mezinárodních organizací, které sdruţují ZOO, podílejí se na záchraně ohroţených druhů a celkově ţivotního prostředí. Jako kaţdá organizace se i zoologická zahrada musí řídit platnou legislativou, která je v práci blíţe popsána. Druhá část teorie je zaměřena konkrétně na Ústeckou ZOO. Popisuje vývoj ZOO od doby jejího vzniku aţ po současnost. Pro potencionální návštěvníky jsou v této části popsány expozice a pavilony, uvedeny základní informace (vstupné, otevírací doba) a doplňující informace o atrakcích a akcích v ZOO. Experimentální část práce shrnuje sběr sekundárních dat. Jedná se o statistiky návštěvnosti a ekonomická data provozu, které byly poskytnuty pracovníky zahrady. Tak například průměrná návštěvnost v posledních letech byla 143 tisíc návštěvníků ročně. Nejvyšší návštěvnost zaznamenala ZOO v roce 2007, kdy ji navštívilo 165 tisíc lidí. Celkové náklady na provoz organizace se zvýšily oproti roku 2010 o 3 300 tisíc Kč. Potěšujícím údajem je, ţe hospodářský výsledek v roce 2011 dosáhl částky 157 tisíc Kč a bude vyuţit pro provoz zahrady v dalším období. Sběr primárních dat spočíval v dotazníkovém šetření mezi návštěvníky a byly téţ realizovány řízené rozhovory s některými řídícími pracovníky zahrady. Tento výzkum se nesoustředil jen na vymezení profilu návštěvníka ZOO, ale také na názory návštěvníků a jejich spokojenost s touto zoologickou zahradou. Ze socio-demografických údajů, které nám respondenti poskytli, vyplývá, ţe nejvíce zoologickou zahradu navštěvují lidé ve věku 18 aţ 45 let. Tato čísla jsou ale značně ovlivněná tím, ţe do dotazníků nejsou zahrnuty děti. V ZOO Ústí totiţ tvoří děti skoro polovinu návštěvníků. Z celkového počtu dotazovaných více neţ tři čtvrtě trvale bydlí jinde. Tato skutečnost je velice příznivá a značí, ţe je ZOO pro turisty atraktivním 63
cílem. Nejčastěji sem přijíţdí lidé z okolí zhruba do 100 km, vypočítaná průměrná délka dojezdu je 88 km. Zoologické zahrady obecně jsou turistickým cílem, kam se návštěvníci vracejí opakovaně. Obyvatelé Ústí navštěvují zahradu průměrně 1 aţ 3 krát za rok. Mimo ústečtí návštěvníci se sem také rádi vracejí, téměř 50 % dotazovaných tuto zoologickou zahradu navštívilo více neţ jednou. Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, ţe respondenti převáţně trvale bydlící jinde plánují svojí návštěvu předem a spojují ji i s prohlídkou jiných pamětihodností, které Ústecký kraj nabízí. Dobrým marketingovým tahem by bylo uzavřít spolupráci s jednou z nejvíce navštěvovaných památek ve městě, mezi které patří hrad Střekov a Větruše. A nabídnout návštěvníkům výhodnější podmínky při návštěvě obou objektů. Tohoto vylepšení by zajisté mohli vyuţít i místní obyvatelé. Jak se dalo očekávat, návštěvníkům se v ZOO nejvíce líbí zvířata. Nejčastěji zmiňované byly opice, sloni a šelmy. Předváděcí akce se zvířaty nezískaly aţ tak vysoké procento, zřejmě proto, ţe respondenti jmenovali konkrétní zvířata. Nejlépe hodnocenou sluţbou bylo poskytnutí místa pro relaxaci a zábavu pro děti. Ústecká zoologická zahrada má velice dobře propracované zázemí pro děti. Prolézačky, tobogány, kontaktní ZOO, nebo vzdělávací panely zaujmou děti všech věkových kategorií. Ačkoliv jsou návštěvníci s celkovým dojmem zahrady spokojení, našlo se pár bodů, které by bylo moţné vylepšit. Na tyto body je zaměřena návrhová část práce, kde jsou nastíněna moţná řešení. Jedná se například o parkování, značení nebo organizaci vláčku. Návrhy vychází z mých vlastních zkušeností a z průzkumu. Bylo by dobré, kdyby ZOO v Ústí nad Labem vyuţilo alespoň některé poznatky pro zlepšení vnímání zahrady návštěvníky a zvýšení kvality poskytovaných sluţeb. Získané výsledky by mohly být přínosné i pro návštěvníky, kteří by se chtěli o této zahradě dozvědět více informací. Jak bylo uvedeno úvodu, práce bude dále slouţit jako podklad pro projekt UCSZOO. ZOO Ústí nad Labem je krásná zahrada, která nabízí příjemné prostředí s mnoha druhy exotických zvířat. Unikátní je i rozsahem předváděcích akcí, které jsou lákadlem pro turisty. Zahrada má velmi dobrý potenciál k rozvoji, jenţe se stále potýká s nedostatkem 64
finančních prostředků, které její vývoj značně brzdí. Velikou ránou by bylo ukončení chovu slonů, k němuţ by mohlo dojít kvůli nedostatečnému zázemí. Všichni pracovníci ZOO se usilovně snaţí udrţet chov, ale budoucí vývoj ukáţe aţ čas. Cílem návštěvníků a hlavně kraje by měla být snaha tuto krásnou přírodní oázu v srdci průmyslového města svými příspěvky udrţet ve stávajícím stavu a dále ji zvelebovat.
65
Seznam použité literatury [1] JIROUŠEK, Vladislav T. a kol: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2005. 52 s. ISBN 80-7212-362-9 [2] DOBRORUKA, L. J. a kol., Zoologické zahrady. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, str. 203, ISBN 80-04-21177-1
[3] KOŘÍNEK, Milan: Zoologická zahrada: knížka pro každého. Olomouc: Rubico, 1999. 326 s. ISBN 80-85839-29-6 [4] FOKT, Michael.: Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. Praha: Academia, 2008. 398 s. ISBN 978-80-200-1620-1 [5] KRSEK, Martin a kol.: 100 let od Lumpeparku k moderní zoologické zahradě 1908 – 2008. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2008. 46 s. [6] VRABCOVÁ, Věra: Průvodce zoologickou zahradou. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2006. [7] Úplné znění zřizovací listiny Zoologické zahrady Ústí nad Labem. Ústí nad Labem: Statutární město Ústí nad Labem, 2004. 11 s. [8] POŢIVIL, Václav a kol.: Výroční zpráva ZOO. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2010. 90 s. [9] Podklady pro výroční zprávu 2011. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2012 [10] KRAUS, Tomáš a kol.: Výroční zpráva ZOO. Ústí nad Labem: Zoologická zahrada Ústí nad Labem, 2004. 89 s. [11] Vaníček, Jiří.: Porovnání profilu návštěvníka vybraných zoologických zahrad v České republice. COT business, duben 2012, v tisku. ISSN 12124281.
66
Seznam webových stránek [12]
WAZA.org [online]. 2012 [cit. 2012-02-23]. Organizace WAZA. Dostupné
z WWW:
[13]
Zoologická zahrada Ústí nad Labem [online]. 2012 [cit. 2012-02-23]. Oficiální
stránky zoo. Dostupné z WWW:
[14]
EAZA.net [online]. 2012 [cit. 2012-02-23]. About EAZa. Dostupné z WWW:
[15]
IUCN.org [online]. 2012 [cit. 2012-03-09]. About IUCN. Dostupné z WWW:
[16]
Ministerstvo pro životní prostředí, [online] 2012 [cit. 2012-03-09] Ministerstvo.
Dostupné z WWW:
[17]
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad [online].
2012 [cit. 2012-03-08] Dostupné z WWW:
[18]
MZP.cz [online] 2012 [cit 2012-03-08] Nařízení vlády 17/2004. Dostupné z
WWW: [19]
zoobrno.cz [online] 2012 [cit. 2012-03-19] Porovnání návštěvnosti ZOO v ČR.
Dostupné z WWW: [20]
CzechTourism.cz [online] 2012 [cit. 2012-03-27] Návštěvnost 2010. Dostupné z
WWW: [21]
brno.idnes.cz [online] 2012 [cit. 2012-03-27] Návštěvnost 2011. Dostupné z
WWW: < http://brno.idnes.cz/brnenske-zoo-se-nedari-s-navstevnosti-skoncila-azna-desatem-miste-10x-/brno-zpravy.aspx?c=A120126_1722396_brno-zpravy_kol/>
67
Seznam tabulek Tab. č. 1: Členství českých zoologických zahrad v mezinárodních organizacích……………...16 Tab. č. 2: Části zákona č. 162/2003 Sb.,……………………………………………..…………17 Tab. č. 3: Otevírací doba……………….. ……………………………………………………...28 Tab. č. 4: Vstupné…………………………..……………………………………………...........28 Tab. č. 5: Vstupné handicapovaní návštěvníci …………………………………………………29 Tab. č. 6: Permanentní vstupenky………………………………………………………………29 Tab. č. 7: Výhodná vstupenka „2+1“ zdarma…………………………………………………..29 Tab. č. 8: Hromadná školní permanentka………………………………………………………30 Tab. č. 9: Ceník zoovláček……………………………………………………………………...34 Tab. č. 10: Porovnání návštěvnosti zoologických zahrad v České republice…………………...37 Tab. č. 11: TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů v Ústeckém kraji 2010……………..37 Tab. č. 12: Návštěvnost zoologických zahrad v roce 2011……………………………………..38 Tab. č. 13: Vývoj návštěvnosti – bilance po jednotlivých měsících…………………................39 Tab. č. 14: Porovnání výnosů a nákladů ze vstupného……………………………….................40 Tab. č. 15: Trţby z doplňkové činnosti………………………………………………................41 Tab. č. 16: Porovnání ekonomické situace v letech 2010 a 2011……………………………....42 Tab. č. 17: Profil souboru respondentů……………………………………………………........45 Tab. č. 18: Jste obyvatelem města Ústí n. L nebo jste na návštěvu ZOO přijel(a) odjinud?.......46 Tab. č. 19: Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se zdrţíte v tomto regionu?.......................47 Tab. č. 20: Výpočet atraktivity jednotlivých ZOO………………………………………..........59 Tab. č. 21: SWOT analýza ZOO Ústí nad Labem……………………………………………...60
68
Seznam grafů Graf č. 1: Evidence návštěvnosti………………………………………………………………..36 Graf č. 2: Vyhodnocení otázky na trvalý pobyt občanů města ………………………………....46 Graf č. 3: Určení důvodu návštěvy regionu…………………………………………………..…47 Graf č. 4: Kde se ubytovávají turisté……………………………………………………………48 Graf č. 5: Jaké ubytovací zařízení preferují turisté……………………………………………...48 Graf č. 6: Návštěvnost podle měsíců……………………………………………………………49 Graf č. 7 a: Četnost návštěv zoologické zahrady - obyvatelé Ústí nad Labem…………………49 Graf č. 7 b: Četnost návštěv zoologické zahrady - návštěvníci trvale bydlící jinde……………50 Graf č. 8: Odkud respondenti získávají informace o zoologické zahradě………………………51 Graf č. 9: Plánování návštěvy ZOO ……………………………………………………………51 Graf č. 10: Turistické cíle dotazovaných………………………………………………………..52 Graf č. 11: Doprovod návštěvníků……………………………………………………………...53 Graf č. 12: Zvolený dopravní prostředek……………………………………………………….53 Graf č. 13: Oblíbené expozice, zajímavosti…………………………………………………….54 Graf č. 14: Vyhodnocení otázky „Co se vám v této ZOO nejvíce líbilo?“…………………….55 Graf č. 15: Nedostatky ZOO……………………………………………………………………55 Graf č. 16: Vyhodnocení otázky „Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?“…...56 Graf č. 17: Vyhodnocení škálových otázek z dotazníku………………………………………..57 Graf č. 18: Výsledky otázky „Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech?“………….58 Graf č. 19: Porovnání atraktivity Zoologických zahrad………………………………………..59
69
Seznam obrázků Obr. č. 1: Loga mezinárodních organizací……………………………………………………..15 Obr. č. 2: Samička Cantik……………………………………………………………………….23 Obr. č. 3: Slonice Delhi…………………………………………………………………………23 Obr. č. 4: Mapa Ústí nad Labem ………………………………….………………................... 30 Obr. č. 5: Krmení ţiraf………………………………………………………………………….34 Obr. č. 6: Kontakt se slony……………………………………………………………………...33 Obr. č. 7: Zoovláček…………………………………………………………………………….34 Obr. č. 8: Návštěvníci pozorující cvičení lachtana Moritze…………………………………….44 Obr. č. 9: Pavilon slonů………………………………………………………………………....54 Obr. č. 10 - Mapa areálu zoologické zahrady Ústí nad Labem…………………………….…...73 Obr. č. 11 - Atrakce pro děti……………………………………………………………….…....74 Obr. č. 12 - Jindřichův Hrádek a naučná stezka Lumpeparku………………………………….74 Obr. č. 13 - Cvičení lachtana Moritze…………………………………………………….…….75 Obr. č. 14 - Cvičení slonů Delhi a Kaly………………………………………………….……..75 Obr. č. 15 - Medvěd malajský, levhart sněţný a lemuři kata………………………..…….……76 Obr. č. 16 - Rodina orangutanů bornejských……………………………………………...……76
Seznam příloh Příloha č. 1 – Dotazník …………………………………………………………………….71 Příloha č. 2 – Mapa areálu zoologické zahrady Ústí nad Labem…………………………..73
Příloha č. 3 – Fotografie zoologické zahrady Ústí nad Labem………………………...74
70
Příloha č. 1 - Dotazník 1.
DOTAZNÍK č…….. pro návštěvníka vybrané zoologické zahrady Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud? Jsem obyvatel města Trvale bydlím jinde
2. Pokud nejste obyvatel města, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých jiné důvody……… pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení 3.
Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku 1 – 5 let 6-10 lete 10 -20 let 20 -30 let nad 30 let
4.
Jak často navštěvujete tento tuto zoologickou zahradu? poprvé podruhé potřetí asi 1 ročně asi 3 krát za rok více neţ 5 x ročně Jiná četnost………………………………..
5.
Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? jaro léto podzim zima
6.
Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ………………..
7.
Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil v areálu zoologické zahrady. kolik hodin …….……..
8. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto regionu v Praze 9.
na více místech
Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných
10. Kde jste získal informace o této zoologické zahradě? vlastní zkušenost reference od známých internet rozhlas, televize infocentrum informace od CK . 11. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě této zoologické zahrady? návštěvu jsem plánoval (a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ na místě a dnes
jinde……………
jinak ………… tištěné informace jiný…………….
jinak:
12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil (a)? Doplnit další cíle chci navštívit jen ZOO
13. S kým jste přišel do zoologické zahrady? sám/sama s rodinou (děti) s partnerem/partnerkou se skupinou/se zájezdem
s kamarády/se známými jinak………………………
14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak………… 15. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen (a) – i více odpovědí? nic neochotní obyvatelé/ personál problémy s parkováním špatné značení doprava (MHD) malá nabídka sluţeb nečistota chybějící relaxační prvky špatné vybavení expozic jiné: 16. Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? ........................………………………………………………………………………………… 17. Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? ……………………………………………………………………………………………….......
71
18. Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se vám líbila nejvíce, co vás zaujalo? pavilon slonů horní část zoo (výběhy) např. nosoroţci, ţirafy, pandy dětská hřiště
pavilon šelem spodní část zoo (expozice) např. lachtani, aligátoři, ţáby jiné:
pavilon exotária předváděcí akce se zvířaty
19. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 nevím Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboţí v prodejnách uvnitř nebo před ZOO 1 2 3 4 5 nevím Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia p.) 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, relaxaci a zábava pro děti 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity zahrady 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní sluţeb 1 2 3 4 5 nevím 20. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne 21. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? Jen občas je návštěva Ano, kdykoliv mám Navštěvuji další ZOO jen ZOO součástí výletu nebo moţnost a čas výjimečně dovolené
určitě ne
Chodím jen do této ZOO
22. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 23. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 aţ 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 aţ 1600 km 1601 aţ 2000 km 2001 aţ 3000 km 3001 aţ 5000 km 5001 a více 24. Údaje o Vás: muţ ţena pohlaví Česká republika Slovensko Německo…. stát, ve kterém máte bydliště Jiný stát……. do 3 tis 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné sluţby zaměstnanec soukromý sektor podnikatel /ţivnostník zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný
Místo:
Tazatel:
Datum:
72
Příloha č. 2 – Mapa zoologické zahrady Ústí nad Labem
Obr. č. 10 - Mapa areálu zoologické zahrady Ústí nad Labem (zdroj: www.zoousti.cz)
73
Příloha č. 3 – Fotografie zoologické zahrady Ústí nad Labem
Obr. č. 11 - Atrakce pro děti (zdroj: vlastní)
Obr. č. 12 - Jindřichův Hrádek a naučná stezka Lumpeparku (zdroj: vlastní)
74
Obr. č. 13 - Cvičení lachtana Moritze (zdroj: vlastní)
Obr. č. 14 - Cvičení slonů Delhi a Kaly (zdroj: vlastní)
75
Obr. č. 15 - Medvěd malajský, levhart sněţný a lemuři kata (zdroj: facebook ZOO Ústí n. L.)
Obr. č. 16 - Rodina orangutanů bornejských (zdroj: facebook ZOO Ústí n. L.)
76
