VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka ZOO Brno

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a ZO O B r n o bakalářská práce

Autor: Martina Šilhánová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

Copyright © 2011 Martina Šilhánová

Abstrakt

ŠILHÁNOVÁ, Martina: Profil návštěvníka ZOO Brno, bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2011. Předmětem bakalářské práce je specifikace Zoologické zahrady města Brna z hlediska mezinárodního zařazení, podílu na všeobecném cíli ochrany přírody a záchraně ohroţených druhů a především z pohledu objektu významného v oblasti cestovního ruchu. Součástí práce je i praktická část, která je zaměřena na charakteristiku návštěvníků tohoto objektu a jejich spokojenosti, s cílem vypracování návrhu na moţné zvýšení návštěvnosti zoologické zahrady. Klíčová slova: Zoologická zahrada. Ochrana přírody s osvětou. Brno. Návštěvnost. Dotazníkové šetření.

Abstract

ŠILHÁNOVÁ, Martina: The profile of the Brno ZOO´s visitor, bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor of thesis Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2011. The main theme of bachelor thesis is specification the Brno ZOO from the point of view international classification, share in the general aim conservation and protection of endangered species and above all from the perspective of the important object in tourism. The component of this thesis is also practical part, which focuses on characterization of visitors of Brno ZOO and their satisfaction; with aim elaborating the project to the increase ZOO attendance. Key words: Zoological garden. Conservation of nature with education of the public. Brno. Attendance. Questionnaires investigation.

Poděkování

Ráda bych poděkovala svému vedoucímu práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za metodické vedení, vstřícnost a ochotu při zpracování práce. Děkuji také svým rodičům za podporu a obětavost v průběhu celého období mého studia.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. 5. 2011 ...................................................... Podpis

Předmluva

Bakalářská práce Profil návštěvníka ZOO Brno se zaměřuje na charakteristiku samotné zoologické zahrady, ale také zároveň přibliţuje celou problematiku existence těchto zařízení včetně organizací, které je sdruţují za účelem spolupráce a dosahování tak lepších výsledků v oblasti ochrany a péče o přírodu. Tato práce je specifikována na brněnskou zoologickou zahradu, tedy pouze jednu zahradu v naší republice, cílem je ale zpracování tohoto tématu vzhledem ke všem zoologickým zahradám v ČR a následnému porovnání výsledků. Unie českých a slovenských zoologických zahrad má zájem na tom, zjistit, jak si stojí zoologické zahrady mezi ostatními objekty cestovního ruchu a kdo jsou vlastně cíloví návštěvníci zoologických zahrad. Proto se Unie rozhodla ke spolupráci s Vysokou školou polytechnickou a zahájili tento projekt. Tato práce je jednou z částí projektu, která by měla také dopomoci ke konečným výsledkům celého projektu. Důleţitou součástí práce je praktická část, která prostřednictvím dotazníkového výzkumu v ZOO Brno dala odpovědět na otázky, jací jsou nejčastější návštěvníci ZOO, čím je pro ně ZOO atraktivní a co jim v ní naopak chybí. Následnými cíli výzkumu jsou závěry, jak stimulovat návštěvníky k opakované návštěvě a především také, jak získávat nové a nové návštěvníky. Základními zdroji pro tuto práci byly informace z veřejně dostupné literatury a internetových portálů. Důleţité informace ke zpracování práce poskytlo také vedení zoologické zahrady, především paní Bc. Jana Hadová. Tímto bych jí chtěla poděkovat za velmi vstřícnou spolupráci. Také děkuji všem návštěvníkům ZOO, kteří byli ochotni podílet na dotazníkovém šetření a poskytli tak nezbytné informace k závěrům výzkumu.

Obsah

Úvod................................................................................................................................ 10 1

Historie zoologických zahrad .................................................................................. 12

2

Typologie ZOO zařízení .......................................................................................... 16

3

Mezinárodní a národní organizace zabývající

se problematikou zoologických

zahrad .............................................................................................................................. 18 4

Legislativní předpisy v oblasti zoologických zahrad ČR ........................................ 24 4. 1

Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách .......................................... 24

4. 2

Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací

provozovatelům zoologických zahrad ........................................................................ 26 5

Město Brno .............................................................................................................. 27

6

Zoologická zahrada města Brna .............................................................................. 28 6. 1

Historie Zoologické zahrady města Brna ......................................................... 29

6. 2

Organizační struktura ZOO Brno ..................................................................... 30

6. 3

Expozice Zoologické zahrady města Brna ....................................................... 32

6. 4

Základní informace pro návštěvníky ZOO ...................................................... 36

6. 5

Činnosti Zoologické zahrady města Brna ........................................................ 40

6. 6

Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna .................................................. 43

6. 7

Hospodaření Zoologické zahrady města Brna za poslední dva roky .............. 46

6. 8

Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna........................................... 49

7

Marketingový výzkum............................................................................................. 51

8

Dotazníkové šetření – praktická část ....................................................................... 53 8. 1

Charakteristika souboru respondentů ............................................................... 55

8. 2 9

Zpracování dotazníkového výzkumu ............................................................... 56

SWOT analýza ZOO Brno ...................................................................................... 67

10 Návrhy na zvýšení návštěvnosti ZOO Brno ............................................................ 68 Závěr ............................................................................................................................... 70 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 73 Seznam tabulek ............................................................................................................... 74 Seznam pouţitých informačních zdrojů ......................................................................... 75 Seznam příloh ................................................................................................................. 80

Úvod

Zoologická zahrada je pro mnoho lidí místem odpočinku, klidu, relaxace, ale také nenucené zábavy a poučení. Milují je miliony dětí, ale i dospělých. Dle statistik organizace CzechTourism patří zoologická zahrada vţdy mezi pět nejnavštěvovanějších cílů v kaţdém kraji České republiky. Zoologická zahrada je ale také objekt organizačně velmi náročný, vyţadující ke svému správnému chodu zkušené odborníky a nekonečnou obětavost chovatelů, s čímţ jsou spojené i vysoké finanční nároky. Zároveň se jedná ale o organizaci, která je provozována s ušlechtilým cílem péče o přírodu, záchranu ohroţených druhů, vytvoření kvalitních podmínek všem chovaným ţivočichům a hlavně s cílem vzdělávání společnosti a přiblíţení těchto mnohdy velmi exotických druhů zvířat všem zájemcům o přírodu a ţivočišnou říši. Moţnost proniknout do tajů organizace, dozvědět se více o fungování tohoto objektu a především velmi kladný vztah autorky ke zvířatům se staly prvotními motivy vzniku této práce. Navíc faktem také je, ţe zoologické zahrady jsou často cílovými místy účastníků cestovního ruchu. Takţe propojení těchto dvou oblastí se jeví jako velmi zajímavé téma ke zkoumání. Zoologické zahrady, jak jiţ bylo zmíněno, se nachází téměř v kaţdém kraji naší republiky, v některém jich je dokonce i více. Je tomu tak například i u Jihomoravského kraje, kde jsou evidovány ministerstvem ţivotního prostředí hned čtyři zoologické zahrady. Nejznámější ovšem z tohoto kraje je zoologická zahrada umístěná přímo v krajském městě. Zoologická zahrada města Brna se dle statistik CzechTourism pravidelně stává třetím nejnavštěvovanějším místem v kraji. Pro tuto práci byla z výše uvedených důvodů vybrána právě brněnská zoologická zahrada. Cílem bakalářské práce je charakteristika této zoologické zahrady. Zpracování práce by mělo zoologickou zahradu přiblíţit z hlediska historie, chodu organizace a sluţeb pro návštěvníky. Právě návštěvníci budou hlavním objektem zkoumání práce, budeme se zabývat specifikací návštěvníků, oblíbeností ZOO a také jejich spokojeností se sluţbami v ZOO. 10

V závěrečné fázi by tato práce měla objasnit důvody, proč se právě Zoologická zahrada města Brna neřadí mezi nejnavštěvovanější cíle v České republice, kdyţ potenciál by k tomu měla. Z těchto výsledků by následně měly být vyvozeny návrhy, směřující ke zvýšení atraktivity této zoologické zahrady.

11

1 Historie zoologických zahrad

Lidská a zvířecí říše jsou vzájemně propojené jiţ od samých začátků historie lidstva. Zvířata se jiţ v dávných dobách stala pro člověka nejen potravou, ale také inspirací. Důkazem toho nám jsou jeskynní malby ve Font-de-Gaume a La Pileta ve Francii. Vztah člověka k těmto tvorům se ale neustále vyvíjel a dnes jsou nedílnou součástí našich ţivotů a zoologické zahrady našich obydlí. Vraťme se ale ještě k vývoji těchto společenství. Historie zoologických zahrad sahá aţ do druhého tisíciletí před naším letopočtem, kdy byly bohatými vladaři zakládány první zvěřince neboli menaţérie. Tyto zvěřince vznikaly především na území východní Asie a severní Afriky, chována zde byla nejen místní zvířata, ale také sem byla dováţena zvířata z Indie a dalších exotických zemí. Vztah lidí ke zvířatům v této době velmi ovlivňovalo náboţenství a pověry. Mnoho zvířat bylo povaţováno za ztělesnění bohů či různých symbolů. Tyto zvěřince ale také měly demonstrovat moc a bohatství určitého vládce. V kaţdém případě byla ve starověku zvířata chována v zajetí velmi pokrokově z hlediska dnešních pravidel, jejich zařízení byly prostorné a moderní. Pyšnění se různými exotickými druhy zvířat se rozšiřovalo stále více. Také Evropa se začala plnit různými druhy zvěřinců a parků pro chov zvířat. Kolem počátku našeho letopočtu v tehdejších kulturních centrech Evropy, v Řecku a v Římě se hojně stavěly domy pro ptáky, tzv. aviária, pro zajíce se zřizovaly rozsáhlé výběhy, bohatí občané chovali i velká zvířata ve svých domech, v chrámech se chovala posvátná zvířata, např. lev. Důvod výstavby rozsáhlých zvěřinců se změnil za doby vlády římské říše, kdy byla zvířata pouţívána ke krutým hrám, při kterých spolu buď bojovala různá zvířata, nebo gladiátoři a zvířata. Při těchto hrách zbytečně umíralo mnoho vzácných druhů zvířat. Čím dál více ale byla potřeba zvířat pro zápasy v arénách větší a jejich opatřování čím dál obtíţnější. To byl hlavní důvod zřizování stálých a publiku přístupných zvěřinců. Největší zvěřinec té doby vlastnil císař Marcus Ulpius Traianus, v němţ počet divokých i domácích zvířat dosahoval 11 000.

12

S koncem říše Římské roku 476 skončily také tyto nesmyslné hry a nastal úpadek zvěřinců. K rozsáhlejšímu chovu zvířat v zajetí se Evropa vrací aţ ve 12. století, kdy jsou na kníţecích dvorech v Itálii vytvářeny opět zařízení pro chov cizokrajných zvířat. Tradice prostorných výběhů ze starověku se ale bohuţel nedochovala. Italské zvěřince neposkytovaly zvířatům potřebný ţivotní prostor, klece byly velmi malé, výběhy natěsnané vedle sebe. Později diváci sledovali zvěř z centrálního pavilonu uprostřed kruhu rozděleného na pásy, ve kterých byla zvířata umístěna. Tento trend tehdejší doby, jako výraz určité feudální moci, se brzy rozšířil také do oblasti západní a střední Evropy. První zvěřince byly zakládány především v Anglii a v Nizozemí. Označení Thiergart se poprvé v historii objevilo roku 1451, při zaloţení zahrady s divokými zvířaty ve Stuttgartu. Rozhodující vliv na vývoj všech ostatních zařízení pro zvířata v Evropě měl zvěřinec ve Versailles. Stavbu tohoto zvěřince započal Ludvík XIV. hned v prvním roce své vlády, roku 1662. Domy pro savce i ptáky, rybníčky, vějířovitě uspořádané výběhy se rozkládaly na ploše asi 4 ha. Zvěřinec se kaţdoročně rozrůstal o nová zvířata, především dary králi. Na svou dobu toto jedinečné zařízení uchvátilo mnohé panovníky a mnozí se jej snaţili napodobit. Vznikla tak také nejstarší zoologická zahrada, která si zachovala nepřetrţitý provoz aţ do dnešních dní. Jedná se o zoologickou zahradu ve vídeňském Schönbrunnu, kterou zaloţil císař František I. se svou manţelkou Marií Terezií roku 1752. Dnes jsou části zahrady s původními zařízeními prohlášené památkovou rezervací. Všechny zoologické zahrady tehdejších dní ale slouţily pouze k vlastnímu potěšení šlechty a za úkol měly především demonstrovat moc a majetek vládnoucí třídy. Změnu v tomto přístupu přinesla Velká francouzská revoluce (1789-1794). Zvěřinec ve Versailles byl zrušen, některá zvířata vypuštěna do přírody a ostatní byla roku 1793 přemístěna do Jardin des Plantes v Paříţi, kde vznikla první zoologická zahrada volně přístupná pro občanské návštěvníky. Zoo Jardin des Plantes se proslavila také jako významná vědecká instituce, neboť jiţ od počátku její existence se o ni starali vynikající

13

francouzští přírodovědci, např. Georges Cuvier, Etienne Geoffroy Saint-Hilaire či Henri Milne-Edwards. Zřizování zoologických zahrad tak získalo nový smysl. Po celé Evropě vznikaly měšťanské spolky, jejichţ úlohou bylo zakládání a financování zoologických zahrad. Roku 1828 vznikla zoologická zahrada v Londýně, zaloţená Londýnskou zoologickou společností – The Zoological Society of London. Název zoologická zahrada se stal vţitým označením pro společenství slouţící vědeckým účelům, vzdělání i zábavě lidí. Navzdory vědeckému vzdělání pracovníků zoologických zahrad, vytvářené domy a pavilony stále neodpovídaly potřebám zvířat. Vznikaly budovy ve stylu krajů, ze kterých chovaná zvířata pocházela, často bohatě zdobené. Tyto stavby ovšem zvířatům poskytovaly pouze malý temný prostor. Také výběhy pro zvířata byly většinou malé a od návštěvníků oddělené masivní mříţí. Převratem v historii zoologických zahrad byly myšlenky Carla Hagenbecka (18441913). Tento německý obchodník se zvířaty a cestovatel otevřel roku 1907 ve Stellingenu zoologickou zahradu zcela nového typu. V zoologické zahradě nebyly ţádné mříţe a palisády, zvířata ţila v prostorných výbězích ve velkých přirozených skupinách a jejich úniku bránily suché nebo vodní příkopy. Hagenbeck uplatňoval ve své zoo především velké zkušenosti z přírody, kde zvířata odchytával. Napodoboval přírodu, z které zvířata pocházela, a sdruţoval je podle jejich výskytu v přírodě. Jeho filozofie, i kdyţ se ve své době nesetkala s pochopením, ovlivnila řadu světových zoologických zahrad a dnes jsou volné výběhy neodmyslitelnou součástí kaţdé zoologické zahrady. Počátky chovu zvířat v České republice se datují do období před Druhou světovou válkou. První zoologickou zahradou České republiky se stala Zoologická zahrada v Liberci, zaloţená roku 1919. Roku 1926 vznikla Zoologická a botanická zahrada v Plzni. O pět let později byla otevřena Zoologická zahrada hlavního města Prahy. V předválečném období roku 1939 byla dobudována ještě Zoologická zahrada Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Rozvoj zoologických zahrad na území ČR nastal aţ po roce 1945.

14

Dnes máme v České republice 16 zoologických zahrad, jejichţ cílem je ukázat lidem, v jakém prostředí a jakým způsobem zvířata ţijí ve volné přírodě. A zároveň zachovat ţivočišné druhy, které by bez přispění zoologických zahrad nemohly jiţ další generace poznat.

15

2 Typologie ZOO zařízení

Po celém světě je dnes rozmístěno více neţ 1300 zoologických zahrad dle Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. Chovu zvířat se ale také věnuje řada dalších zařízení, jejichţ počet nelze registrovat. Existují také zařízení, která ač se zoologickou zahradou nazývají, oficiálně se mezi tyto instituce nezapočítávají. Hranici, kdy se určité zařízení k chovu zvířat stává zoologickou zahradou, je těţké určit. Dle Světové databáze zoologických zahrad se do kategorie zoo řadí odborná zařízení dlouhodobého charakteru, která chovají druhy divokých zvířat nebo zdomácnělá zvířata z důvodů expozičních, osvětových nebo pro záchranu a ochranu těchto druhů. Jejich posláním je zachování biodiverzity a genofondu volně ţijících ţivočichů chovem v lidské péči, se zřetelem na záchranu ohroţených druhů a výchovu veřejnosti k ochraně přírody. Rozlišné zoo vytváří různé zaměření daných zařízení, velikost, počet zvířat či počet ohroţených druhů. Nejmenším typem zoo zařízení jsou zookoutky. V těchto zařízeních nejsou velké poţadavky na počet zaměstnanců, neboť i počet chovaných zvířat je značně omezený. Zookoutky se často zaměřují pouze na chov domácích zvířat. Menší velikost objektu je právě výhodou těchto zařízení. Malý kolektiv zaměstnanců udrţuje zařízení na velmi dobré úrovni a zvířatům je poskytována individuální péče a osobní kontakt, čímţ mnohdy dosahují i tyto zoo výrazných chovatelských úspěchů. Hojně se v ČR rozšiřují zařízení typu zoopark. Tyto zařízení se ve svých chovech soustřeďují pouze na zvířata určitých lokalit. Nebo se specializují jen na určitý druh ţivočichů, např. ptáky či akvarijní ryby. Do této kategorie lze také zařadit soukromé chovatelé, kteří se zaměřují na chov jen několika druhů nebo dokonce jen jednoho druhu ţivočichů. Přičemţ jsou také schopni dosáhnout překvapujících chovatelských úspěchů. Není výjimkou, ţe od těchto chovatelů odkupují zvířata i zoologické zahrady. Zoologická zahrada je nejznámějším chovatelským zařízením, avšak jen těţko jej lze krátce a ve stručnosti definovat. Zoologická zahrada by měla splňovat čtyři hlavní úkoly. Hlavním úkolem zoologické zahrady a jejich pracovníků je podílet se na vzdělání 16

a výchově co nejširších vrstev obyvatelstva. Druhá neméně důleţitá součást zoologické zahrady je vědecká práce se zvířaty a výzkumy na ţivých zvířatech. Dále se všechny zoologické zahrady podílejí na ochraně ohroţených druhů zvířat a přírody vůbec. A v neposlední řadě by kaţdá zoologická zahrada měla návštěvníkům poskytovat moţnost odpočinku a rekreace. Čím dál větší popularity nabývají zařízení typu safari. Safari jsou velmi vhodným prostorem pro chov zvířat. Zvířata ţijí na velkém prostoru volně a návštěvníci se přes areál pohybují auty. Různé druhy ţivočichů od sebe navzájem oddělují příkopy, elektrické dráty či dobře maskované překáţky, takţe vzniká dojem, ţe šelmy, přeţvýkavci a další zvířata ţijí nerušeně vedle sebe. Veřejná akvária, terária, insektária, vivária, tropické haly pro motýly, ptáky či plazy, ptačí parky, krokodýlí parky, návštěvnická centra Národních parků a rezervací i Mořské světy se stále řadí do kategorie klasických zoo. Na území ČR i ve světě se lze setkat také se speciálními zařízeními, které fungují a vypadají více méně jako zoo, ale mají jen málo výběhů, klecí a dalších zařízení pro zvířata. Stejně jako se zařízeními, která jsou menší součástí jiných nezoologických institucí. Všechny tyto zařízení řadí Světová databáze zoologických zahrad do kategorie speciálních chovných zařízení. Spadají sem především parky specializované na chov jednoho nebo mála druhů zvířat, speciální chovná centra, expozice zvířat vědeckých institucí a další neveřejné zoo a podobná zařízení.

17

3 Mezinárodní a národní organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad

WAZA – Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums) Světová

asociace

zoologických

zahrad

a

akvárií

je

zastřešující

organizací

pro zoologické zahrady a akvária na celém světě. Posláním WAZA je harmonizace principů, zásad, postupů a strategií vedoucích přes 1300 světových zoo a akvárií za účelem vytváření kvalitních ţivotních podmínek ţivočichům, zachování biologické rozmanitosti, ekologické výchovy a globální udrţitelnosti. Prvotními cíly WAZA je podpora a koordinace spolupráce mezi zoologickými zahradami v oblasti chovu zvířat v zajetí i ochrany ţivotního prostředí. Ve své činnosti se zabývá také organizováním spolupráce mezi národními a regionálními sdruţeními, zastupuje zoo v mezinárodních organizacích a podporuje spolupráci s dalšími ochranářskými organizacemi jako je např. Světová unie ochrany přírody (IUCN). Důleţitou úlohou WAZA je environmentální vzdělávání, zachování divokého ţivota a výzkum ţivotního prostředí. Vydává také mezinárodní plemenné knihy pro ohroţené druhy ţivočichů. Historie Světové asociace zoologických zahrad a akvárií sahá aţ do roku 1935, kdy byla v Basileji zaloţena Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG). Tato organizace dlouho představovala výběrový klub, jehoţ členem v ČR byla pouze ZOO Praha. Během II. Světové války unie ukončila svou činnost. Obnovena ale byla jiţ v roce 1946 v Rotterdamu. Roku 1950 se tato organizace stala členem Mezinárodní unie ochrany přírody. V posledních letech došlo k výrazné změně pojetí organizace a roku 1998 byla přejmenována na Světovou organizaci zoologických zahrad (WZO). WAZA vznikla právě z této organizace v roce 2000, čímţ bylo umoţněno dalším českým zoo členství v organizaci a zapojení několika odborníků do skupin specialistů pro záchranné chovy. V současné době asociace rozlišuje dvě úrovně členství. Prvními jsou přímí institucionální členové, do této skupiny patří 251 zoologických zahrad a akvárií z více 18

neţ 50 zemí. Další skupinu tvoří členové, kteří jsou s WAZA spojeny prostřednictvím členství v jiném mezinárodním, národním či regionálním sdruţení, které WAZA také uvádí jako své přímé členy. Členství ve WAZA sdílí 52 světových sdruţení. Všichni členové jsou povinni dodrţovat „Kodex etiky a spokojenosti zvířat WAZA“, přijatý v roce 2003. Dále se také podílí na reprezentaci asociace na konferencích o úmluvách světové úrovně, jako např. CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroţenými druhy volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin), CBD (Úmluva o biologické rozmanitosti) nebo CMS (Úmluva o migraci druhů).

EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria) Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií byla zaloţena roku 1992 za účelem usnadnění spolupráce v rámci Evropského společenství zoologických zahrad a akvárií. Snaha EAZA směřuje k profesionálnímu posilování kvality chovu zvířat v zajetí, prezentaci na vzdělávání veřejnosti, přispívání k vědeckým výzkumům a zachování celosvětové biologické rozmanitosti. Všechny tyto cíle se opírají o posílení spolupráce se všemi příslušnými organizacemi a příslušné právní předpisy v rámci EU. Členství v EAZA náleţí 322 členů v 36 zemích, z nichţ 277 jsou stálí členové, 6 dočasných členů, 38 přidruţených členů. Čtyřem bývalým předsedům sdruţení bylo uděleno čestné členství. Členy EAZA jsou také společnosti firem dodávající základní zboţí a sluţby zoo a akváriím EAZA.

EARAZA - Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria) Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií je neziskovou organizací sdruţující zoologické zahrady, akvária a další podobné organizace za účelem koordinace úsilí o zlepšení provozu těchto zařízení a rozvinutí vztahů všech zoo zařízení s cílem zachování a ochrany divokých zvířat. Organizace byla zaloţena z iniciativy ředitelů předních zoologických zahrad v Rusku, SNS a Pobaltí v roce 1994. Členové se podílí na vytváření dobrých vztahů mezi zoo, 19

profesním růstu zaměstnanců asociace EARAZA, moţnosti navrácení zvířat zpět do volné přírody, usnadnění výměny zvířat mezi členy asociace či podpoře vzdělávací činnosti. EAZA zastupuje zájmy svých členů v dalších mezinárodních organizacích, podporuje publikační činnost a spolupracuje s vládními, občanskými a dalšími organizacemi v otázkách týkajících se činnosti sdruţení. K dnešnímu dni, asociace sdruţuje 53 členů. Všichni členové platí vstupní, členské a organizační poplatky, kaţdoročně stanovené na Výroční konferenci asociace.

IUCN – Mezinárodní svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature) Mezinárodní svaz ochrany přírody je nejdůleţitější organizací zaměřenou na uchování přírodních zdrojů. Síla IUCN se opírá především v mnoţství odborníků a vědců pracujících pro tuto organizaci. Přes 11 000 dobrovolných vědců a odborníků se podílí na plnění vize unie, kterou je ovlivnění, podpora a pomoc společnostem po celém světě v ochraně celistvosti a rozmanitosti přírody a zajištění, ţe jakékoli vyuţívání přírodních zdrojů bude spravedlivé a ekologicky udrţitelné. IUCN byla zaloţena roku 1948 jako první světová ekologická organizace. Dodnes sídlí v Glandu ve Švýcarsku, v místě svého zaloţení. Své poslání ale šíří dále do více neţ 160 zemí světa, sdruţuje 1135 členů, 115 vládních organizací, 806 národních nevládních organizací a 96 mezinárodních organizací.

IZE - Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (International Zoo Educators Association) Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad byla zaloţena v roce 1972 skupinou evropských pedagogů zoologických zahrad. Hlavním cílem těchto pracovníků bylo vytvoření fóra, kde by se mohli kaţdé dva roky setkávat k výměně názorů a nápadů, předávat si zkušenosti a sdílet své zájmy. Dnešní činnost IZE se soustřeďuje na zoologické zahrady a jejich pracovníky po celém světě. Věnuje se především rozšiřování a zlepšování vzdělávacích programů veřejnosti

20

i zaměstnanců zoo, poskytování přístupu k nejnovějším myšlenkám, technikám a informacím v rámci zdokonalování ochrany a péče o zvířata a jejich spokojenost. Lepší koordinaci, rozvoj a předávání zkušeností v oblasti vzdělávání a propagace v rámci zoologických zahrad Evropy zajišťuje Evropská asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad.

UCSZ – Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie československých zoologických zahrad byla zaloţena 4. října 1990 v Bratislavě. Po rozdělení Československa byla přejmenována na Unii českých a slovenských zoologických zahrad.[8] UCSZ je profesní organizací, která zastupuje 15 českých a 4 slovenské zoologické zahrady. Základem činnosti UCSZ je podpora dosahování poslání zoo, rozvoje zoologických zahrad, vzájemné spolupráce a uplatnění se v mezinárodním prostředí. UCSZ stanovuje podmínky pro vytváření a dodrţování programů péče o ţivotní prostředí a ochrany přírody a fauny. Pracovníci unie se podílejí na výchově a vzdělanosti mládeţe i dospělých. V rámci kaţdé zoo UCSZ pečuje o odborný růst zaměstnanců, podporuje vědecké poznání a výzkum a napomáhá při řešení technických a provozních problémů zoologických zahrad. UCSZ zastupuje své členy na mezinárodních odborných fórech a v mezinárodních institucích, jichţ je členem. Jedná se o Světový svaz ochrany přírody, Světovou asociaci zoologických zahrad a akvárií a Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií.

MŢP - Ministerstvo ţivotního prostředí ČR Ministerstvo ţivotního prostředí bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech ţivotního prostředí. K zabezpečení a kontrolní činnosti vlády České republiky Ministerstvo ţivotního prostředí koordinuje ve věcech ţivotního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky.

21

MŢP je ústředním orgánem státní správy pro: ochranu přirozené akumulace vod ochranu vodních zdrojů a ochranu jakosti podzemních a povrchových vod ochranu ovzduší ochranu přírody a krajiny ochranu zemědělského půdního fondu výkon státní geologické sluţby ochranu horninového prostředí, včetně ochrany nerostných zdrojů a podzemních vod geologické práce a ekologický dohled nad těţbou odpadové hospodářství posuzování vlivů činností a jejich důsledků na ţivotní prostředí, včetně těch, které přesahují hranice státu myslivost, rybářství a lesní hospodářství v národních parcích státní ekologickou politiku V rámci ochrany přírody a krajiny je také MŢP ústředním správním úřadem pro oblast provozování zoologických zahrad dle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách. Podle tohoto zákona rozhoduje o vydání licencí k provozování zoologických zahrad, v současné době na území ČR vlastní tuto licenci 18 zoologických zahrad. Kaţdoročně MŢP podporuje chov ohroţených druhů světové fauny, zapojení do systému ochrany přírody ČR a mezinárodní spolupráci dotace licencovaným zoo z Programu „Příspěvek zoologickým zahradám“. Základní organizační sloţkou státu v oblasti péče o krajinu a ochranu přírody je Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, zřízená právě MŢP.

Název ZOO Zoologická zahrada města Brna Zoologická zahrada Děčín

Rok zaloţení

Členství

ZOO 1950

UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1999),

1948

EZE, WAZA (2000), EARAZA (2001), UCSZ (1990), EAZA (1997), IZE (1997), WAZA (2004)

22

ZOO Dvůr Králové a.s.

1946

UCSZ (1990), WAZA (1997), IZE (1998),

Zoologická zahrada

1975

EARAZA (2010) UCSZ (1995)

Hodonín Podkrušnohorský zoopark

1975

UCSZ (1992), EAZA (1996), WAZA

Chomutov Zoologická zahrada Jihlava

1957

(1999), EARAZA (2000) UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1997),

Zoologická zahrada Liberec

1919

WAZA (1998) UCSZ (1990), EAZA (1994), WAZA

Zoologická zahrada Ohrada

1939

(2000), IZE UCSZ (1991), IZE (1997), EAZA (1997),

Zoologická zahrada

1953

EARAZA (2001) UCSZ (1990), IZE (1996), EAZA (1997),

Olomouc Zoologická zahrada Ostrava

1951

WAZA (2004) UCSZ (1990), EAZA (1996), IZE (1998),

Zoologická a botanická

1926

WAZA (2004) UCSZ (1990), EAZA (1997)

zahrada města Plzně Zoologická zahrada hlavního

1931

WAZA (1956), IZE (1989), UCSZ (1990),

města Prahy Zoologická zahrada Ústí

1957

EAZA (1992), EARAZA (2004) UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1998),

nad Labem ZOO Park Vyškov

1965

WAZA (2004) UCSZ (1995), EARAZA (2002)

Zoologická zahrada a zámek

1948

UCSZ (1990), EAZA (1995), IZE (1995),

Zlín – Lešná ZOO Chleby o. p. s.

1997

WAZA (2000) EARAZA (2004)

Krokodýlí ZOO Protivín

2005

Mořský svět – Výstaviště,

2002

Praha Papouščí zoologická zahrada, Bošovice Zoopark Zájezd o. p. s.

před více neţ 20 lety 2006

Tab. 1 Seznam ZOO v ČR s licencí udělenou ministerstvem ţivotního prostředí k provozování zoologické zahrady

23

4 Legislativní předpisy v oblasti zoologických zahrad ČR

Základními právními předpisy, týkající se chovu ţivočichů v zoologických zahradách a dalších záchranných centrech, jsou zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách a nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. Existuje ale také několik dalších zákonů a vyhlášek, kterými se tato zařízení musí řídit. Jedná se například o zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně ţijících ţivočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči či zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

4. 1 Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách

Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) vešel v platnost 18. 4. 2003 s účinností od 1. 7. 2003. Parlament České republiky se usnesl na znění zákona, které je rozděleno do šesti částí. Kaţdá část se skládá z paragrafů, celkem má zákon 25 paragrafů. Část první - Podmínky provozování zoologických zahrad (§ 1- § 20) Část druhá - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 21) Část třetí - Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (§ 22) Část čtvrtá - Změna zákona o daních z příjmů (§ 23) Část pátá - Změna ţivnostenského zákona (§ 24) Část šestá – Účinnost (§ 25)

24

Zákon upravuje podmínky pro vydání licence k provozování zoologických zahrad, postup při vydávání licence, kontrolu nad dodrţováním povinností plynoucích z tohoto zákona, základní podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a jiných veřejných zdrojů provozovatelům zoologických zahrad a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. [22] Uzákoněné jsou také základní pojmy týkající se zoologických zařízení. Zoologickou zahradou zákon stanovuje trvalé zařízení, v němţ jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně ţijící ţivočichové, popřípadě téţ zvířata domácí. Za zoologické zahrady se pro účely tohoto zákona nepovaţují: cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování volně ţijících ţivočichů pro veřejnost zařízení pro chov a drţení ţivočichů, která slouţí ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy zařízení pro chov a drţení volně ţijících ţivočichů, které chová méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků, přičemţ tyto ţivočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, ţe poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech [22] V roce 2008 byl zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách novelizován. V rámci novely tohoto zákona č. 141/2008 Sb. byl změněn § 2 odst. 2 písmeno c). Konkrétně se tato změna týkala zařízení, která se pro účely tohoto zákona za zoologické zahrady nepovaţují - akvária, terária, expozice a jiná výstavní zařízení, která chovají méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků, jsou-li součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování volně ţijících ţivočichů pro veřejnost. Novela nabyla účinnosti 26. 3. 2008.

25

4. 2

Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování

dotací provozovatelům zoologických zahrad

Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad se vztahuje k § 14 odst. 3 zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách. Nařízení, které nabylo účinnosti 15. 1. 2004, se skládá ze sedmi paragrafů. Paragrafy nařízení stanovují pravidla a podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu provozovatelům zoologických zahrad. Nařízení vymezuje tři základní okruhy projektů a činností, které jsou ze státního rozpočtu podporovány. Chov ohroţených druhů světové fauny v českých zoologických zahradách Zapojení českých zoologických zahrad do systému ochrany přírody České republiky Spolupráce českých zoologických zahrad v rámci mezinárodních programů chovů ohroţených druhů s významnými zoologickými zahradami a institucemi v

cizině,

podpora

členství

a

účasti

českých

zoologických

zahrad

v mezinárodních organizacích

26

5 Město Brno

Brno je střediskem jiţní Moravy, počtem obyvatel i rozlohou je to druhé největší město České republiky. Tohle správní středisko Jihomoravského kraje leţí na soutoku řek Svratky a Svitavy a má přes 400 000 obyvatel. Historie Brna sahá aţ do 9. století, ze kterého pocházejí první zmínky o osídlení této části země. V 11. století si zde nechal postavit přemyslovský údělný kníţe Břetislav svůj hrad a v předhradí se začaly vyvíjet české trhové vsi. Roku 1243 byla Brnu udělena městská práva českým králem Václavem I. a město bylo obehnáno hradbami. Ve 14. století bylo Brno sídlem moravských markrabat a proţívalo svůj rozkvět. Svou silnou pozici Brno dokázalo i ve válečných obdobích, roku 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk, roku 1742 je zase marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i zaloţení biskupství v r. 1777. 18. století je pro Brno dobou rozvoje průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století devatenáctém. Brno se stává centrem textilního a strojírenského průmyslu a město se rychle rozvíjí. Značné škody a stagnaci ale městu přináší druhá světová válka a následný komunistický reţim. V současné době se jiţ město s tímto úpadkem zdárně zase vyrovnává. Dnes je Brno centrem soudní moci České republiky, sídlí zde Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a Nejvyšší státní zastupitelství. Město se také výrazně podílí na kulturním a vzdělanostním růstu českých obyvatel, je zde umístěno 27 fakult vysokých škol, působí zde řada divadel, muzeí, galerií a klubů. V rámci vědy, výzkumu a inovací je Brno vyhledávaným střediskem veletrţní a kongresové turistiky.

27

6 Zoologická zahrada města Brna

Zoologická zahrada města Brna se řadí mezi nejvýznamnější zoologické zahrady České republiky. Uţ více neţ padesát let nabízí svým návštěvníkům prostor pro aktivní odpočinek a poznání. Areál brněnské zoologické zahrady se nachází na svazích a hřebeni Mniší hory v městské části Brno – Bystrc. Na rozloze více neţ 65 ha chová zoologická zahrada 1888 zvířat 322 druhů, zástupců obojţivelníků, plazů, ptáků a savců. V brněnské ZOO najdeme zástupce všech světadílů kromě Antarktidy. Součástí brněnské zoologické zahrady je i Stálá akvarijní výstava (dále jen SAV), umístěná na Radnické ulici v historickém centru Brna. Otevřena byla v roce 1969 a svým návštěvníkům představuje sladkovodní i mořské ţivočichy. V ZOO je umístěno také Záchytné centrum CITES, do kterého jsou v případě potřeby umísťováni a poté v něm ošetřováni ţivočichové zabavení zejména při nelegálních mezinárodních obchodech se zvířaty. V ZOO taktéţ působí Záchranná stanice pro

handicapované

ţivočichy,

umoţňující

ošetření

poraněných

nebo

jinak

handicapovaných zvířat z jihomoravského regionu.[6] Zoologická zahrada Brno je zařízení na vysoké odborné úrovni s významnými chovatelskými úspěchy. Vzhledem k tomu se také podílí na spolupráci při realizaci prestiţních Záchovných programů celosvětově nejohroţenějších druhů zvířat, ochraně ohroţených druhů fauny České republiky. Zoologická zahrada města Brna je příspěvkovou organizací Statutárního města Brna. Základní identifikační údaje: Adresa:

Kontakt:

Zoologická zahrada města Brna

telefon: 546 432 311

U Zoologické zahrady 46

fax:

635 00 Brno

e-mail: [email protected]

546 210 000

www.zoobrno.cz

28

6. 1

Historie Zoologické zahrady města Brna

Snahy o zaloţení zoologické zahrady v Brně se objevily jiţ v polovině třicátých let 20. století. V roce 1935 byl v Brně ustanoven Spolek pro zřízení zoologické zahrady a v roce 1937 bylo dosaţeno prvního úspěchu, kdy byl v Tyršově sadu otevřen Zoologický koutek. Během války byl ale tento zookoutek příkazem protektorátních úřadů zrušen. Válka ale Brno nezastavila a jiţ v roce 1945 byl Spolek pro zřízení zoologické zahrady obnoven. Aţ do konce padesátých Spolek hledal vhodné místo pro výstavbu zoo. Nakonec bylo šťastně vybráno území kopce Mniší hora v Bystrci, který měla ve své správě Masarykova univerzita. Mniší hora měla původně poslouţit pro výstavbu botanické zahrady, vedle které by stála také zoologická zahrady. Roku 1950 byla Mniší hora prohlášena státní přírodní rezervací a byly zahájeny první stavební práce. Oficiálního otevření se brněnská zoologická zahrada dočkala 30. 8. 1953. Pro botanickou zahradu bylo následně vybráno jiné místo a tak celá Mniší hora zůstala zoologické zahradě. Zoologická zahrada se neustále rozrůstala a zdokonalovala. V šedesátých letech započala výstavba větších objektů, takţe světlo světa spatřil pavilon opic, pavilon plazů či bazén lachtanů. Koncem osmdesátých let přibyl i pavilon exotických ptáků, který slouţí dodnes.[2] Roku 1990 se zřizovatelem zoologické zahrady stává Magistrát města Brna, jímţ je dodnes. V tom samém roce také brněnská zoologická zahrada, jako jeden ze členů, zakládá Unii českých a slovenských zoologických zahrad. ZOO Brno se také pyšní členstvím v mezinárodních organizacích EAZA od roku 1993 a WAZA od roku 2000. Na přelomu tisíciletí ZOO Brno zpřístupnila soubor moderních expozic, soustřeďující zejména vzácné druhy plazů – Tropické království. A také výběhy a ubikace tygrů sumaterských a levhartů cejlonských s umělými skalami, vodopády, potoky a jezírky – Tygří skály. Pracovníci ZOO nezapomínají ani na děti, pro které zde byla v roce 2011 zpřístupněna Dětská zoo s mnoţstvím prolézaček, houpaček a moţností kontaktu se zvířaty. Tento areál prošel roku 2006 zásadní rekonstrukcí.

29

I expozice zvířat procházejí neustálým vývojem s novými výstavbami. V posledních letech vznikla zoogeograficky pojatá expozice severské zvířeny Beringia. V řídící funkci zoologické zahrady od počátku zaloţení stálo celkem dvanáct osob. Od roku 1997 aţ do současného období se zasluhuje o vedení Zoologické zahrady Brno MVDr. Martin Hovorka.

6. 2

Organizační struktura ZOO Brno

V souladu se Zřizovací listinou Zoologické zahrady města Brna a zákonem č. 576/1990 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), v platném znění, zákona č. 360/1990 Sb. o obcích v platném znění je zřizovatelem Zoologické zahrady města Brna Statutární město Brno. Výkon funkce zřizovatele plní Rada města Brna. V souladu s platným Statutem města Brna a Organizačním řádem Magistrátu města Brna vykonává metodické řízení Zoologické zahrady města Brna odbor ţivotního prostředí Magistrátu města Brna a kontrolním orgánem je Magistrát města Brna.[6] Ředitel Zoologické zahrady města Brna vykonává zároveň funkci statutárního zástupce i výkonného orgánu. Svou činnost vykonává v souladu s platnými obecně závaznými právními předpisy, Zřizovací listinou Zoologické zahrady města Brna a jejím Organizačním řádem. Organizační struktura zoologické zahrady města Brna se skládá ze šesti úseků: Ředitelský úsek Technický úsek Ekonomický úsek Propagačně – vzdělávací úsek Chovatelský úsek Obchodní úsek

30

Za jednotlivé úseky odpovídají vedoucí daných úseků, kteří jsou spolu s ředitelem zoologické zahrady vrcholným orgánem této organizace. Na správném chodu zařízení se podílejí všichni zaměstnanci, kteří jsou v rámci daných úseků dále rozděleni do útvarů a oddělení. Zaměstnanci jednotlivých oddělení se skládají ze stálých pracovníků, sezónních pracovníků a pracovníků externích. Řízení zoologické zahrady ve všech odděleních je uplatňováno na třech úrovních funkční (vertikální), procesní (horizontální) a strategické (operativní). Funkční řízení vymezuje povinnosti a působnost organizačních jednotek i jednotlivých pracovníků. Vedoucí plně odpovídá za svá rozhodnutí a za výsledky činnosti svěřené organizační jednotky. Procesní řízení se týká přímého řízení pracovního procesu. Je důleţité vymezit přesnou specifikaci jednotlivých pracovních činností a stanovit vhodné kontrolní pracovníky. Strategické řízení je prováděno operativně na základě vyhlášené strategické operace a kombinuje funkční a procesní řízení.

Obr. 1 Ukázka organizační struktury Technického úseku Zoo Brno[7]

31

6. 3

Expozice Zoologické zahrady města Brna

Beringie Nejnovější a největší investice v prozatímní historii brněnské ZOO se nazývá Beringie – areál Kamčatky. Realizace tohoto projektu začala jiţ v roce 2003 vybudováním prvních výběhů vlků a kanadských bobrů. V současné době areál Beringie zaujímá plochu více neţ 1,5 ha rozlohy ZOO, na které jsou umístěny expozice medvědů kamčatských, rosomáků a dalších sibiřských druhů, které se vyskytují zejména na Kamčatce, Čukotce a Aljašce. Hlavním cílem projektu je vytvořit naučnou stezku, na které budou návštěvníci poznávat přeměnu z člověka-lovce do člověka-ochránce. Důleţité je také vyvolat dojem u návštěvníka, ţe se právě nachází ve vybrané lokalitě a samozřejmě prioritou je vytvoření, co moţná největšího komfortu pro chované druhy zvířat. V expozici Beringie, která po dokončení zabere celý zalesněný svah kopce od západního okraje ZOO aţ po hlavní návštěvní trasu, bude ţít asi 73 ţivočišných druhů – např. sobi, losi, piţmoni, vydry, tuleni, mroţi, lachtani, orli, jeřábi a další tundroví ptáci. Součástí areálu se stane i výběh ledních medvědů v nové moderní podobě. Celkem půjde asi o 250 jedinců, kteří osídlí 31 různých výběhů.[44]

Obr. 2 Nejnovější a nejoblíbenější expozice brněnské ZOO Beringie[45]

32

Tygří skály Velmi atraktivní expozice tygrů sumaterských a levhartů cejlonských je umístěna v dolní části ZOO poblíţ vchodu. Tato moderně pojatá expozice návštěvníkům nabízí prohlídku zvířat, jak v rozlehlých venkovních ubikacích, tak v jejich zázemí. Venkovní prostor pro zvířata je kromě skal a zeleně vybaven také vodopádem, potokem a jezírkem. Na atraktivitě prostředí neubírají ani skleněné panely, kterými jsou všechny ubikace opatřené. Součástí expozice je také budova restaurace U Tygra v přízemí a prodejna suvenýrů v 1. patře. V celé této budově můţete obdivovat mnoţství dalších chovaných zvířat. Zákazníci restaurace mají navíc moţnost pozorovat tygry přímo z restaurace při vychutnávání svého občerstvení.

Replika srubu náčelníka indiánského kmene Haida Replika srubu náčelníka indiánského kmene Haida tvoří centrum nově vzniklé expozice Beringie. Ve srubu si návštěvníci mohou prohlédnout ukázky kultury Haidů, mnohem zajímavější pohled se ale nabízí přes skleněné průzory přímo do výběhu vlků kanadských. V sousedství srubu je umístěna neméně zajímavá expozice bobrů kanadských, pyšnící se bobří hrází, jezírkem i bobřím hradem.

Pavilony opic Ve dvou pavilonech opic brněnská ZOO chová šimpanze, mandrily, makaky chocholaté, paviány anubi, lemury běločelé a lemury vari. Tyto pavilony jsou umístěny na trase pravého spodního okruhu. Pavilon šimpanzů nyní prochází rozsáhlou rekonstrukcí, po které bude moţné zvířata pozorovat, jak v jejich přirozeném venkovním prostředí, tak uvnitř areálu.

33

Pavilon exotických ptáků Pavilon exotických ptáků nemohou návštěvníci minou při cestě do horní části zahrady. Tento pavilon je sloţen za dvou propojených hal a pyšní se různými druhy většinou velkých papoušků a jiných ptáků. Obohacení spatří návštěvník v savčích obyvatelích tohoto pavilonu, ţijí zde také kotulové veverovití či klokánci králíkovití.

Tropické království Tropické království je rozděleno do dvou hal poněkud odlišného pojetí. Obě dvě haly ale představují zástupce tropických plazů, ryb, obojţivelníků, ale i savců. První hala je členitějšího pojetí s různě velkými terárii většinou jen pro jeden druh ţivočichů. Výjimkou nejsou ale ani vícedruhové biotopové expozice, jako například akvaterárium ukazující prostředí tropické řeky. Mezi nejzajímavější obyvatele této haly patří kajmánci trpasličí, draceny krokodýlovité a velké vodní ţelvy. Druhá hala je věnována především expozicím s velkými plazy, jako je například kajman brýloví či varan nilský.

Kruh kopytníků Velké kopytníky jako velbloudy dvouhrbé, zebry Grévyho a koně Převalského mohou návštěvníci spatřit také v horní části ZOO v expozici uspořádané do kruhu.

Africké safari Nejvyšší místo brněnské ZOO zaujímá expozice Africké safari. Tato rozlehlá expozice napodobuje savanový výběh s velkým jezírkem připomínajícím napajedlo. Návštěvníci si mohou u zdejší expozice odpočinout na vyhlídce s lavičkami a v klidu pozorovat ţirafy síťované, zebry Chapmannovy, pakoně modré a pštrosy dvouprsté.

34

Jihoamerický výběh V blízkosti pavilonu Tropické království se mohou návštěvníci pokochat bezbariérovým pohledem přes jezírka na tapíry jihoamerické, nandu pampové, mary stepní i labutě koskoroby.

Stálá akvarijní výstava Stálá akvarijní výstava je speciální expozicí zoologické zahrady nacházející se v centru Brna na Radnické ulici. Tato výstava Zoo Brno jiţ od roku 1969 na relativně malém prostoru (cca 76 m2) představuje v 65 nádrţích 776 zástupců mořských i sladkovodních ryb a rostlin, některých obojţivelníků, plazů a členovců téměř z celého světa. SAV se neustále vyvíjí a rozšiřuje. V roce 1996 bylo zřízeno první veřejně přístupné mořské akvárium v Brně a narostl tak počet expozic s mořskou tématikou. Zajímavý záţitek

skýtá

pohled

na

zástupce

ryb

ostencovitých,

sapínovitých,

klaunů

a jiných. V dalších letech došlo přestavbě 850 litrové nádrţe s korály, která patří k největším atrakcím. Od roku 2009 návštěvníky také uchvacuje expozice "Tropický deštný prales", v nichţ jsou umístěni členovci a obojţivelníci. Období sezóny (květen aţ říjen) je navíc obohaceno o venkovní nádrţ s okrasnými kapry a karasi. ZOO Brno zamýšlí kolekci chovaných druhů ryb a dalších ţivočichů na SAV stále obměňovat, takţe výstava nikdy nebude ztrácet na své atraktivitě.

35

6. 4

Základní informace pro návštěvníky ZOO

Zoologická zahrada města Brna je pro návštěvníky přístupná celoročně. Vzhledem k ročním obdobím a délce slunečního svitu jsou ale rozlišné otevírací hodiny. Pavilony zoologické zahrady se zavírají s koncem pracovní doby. Poslední moţnost vstoupit do ZOO je hodinu před koncem otevírací doby, poté se jiţ pokladny uzavírají.

Otevírací doba listopad - únor

9.00 – 16.00 hod

březen, říjen

9.00 – 17.00 hod

duben - září

9.00 – 18.00 hod

Tab. 2 Otevírací doba zoologické zahrady Brno pro návštěvníky[40]

Při vstupu do zoologické zahrady by měl kaţdý návštěvník zaplatit vstupné. Do této zoologické zahrady není zapovězen vstup ani pejskům, jen za kaţdého z nich také majitelé musí zaplatit poplatek. S ohledem na zvířata chovaná v ZOO a děti však psy nesmějí vstupovat do pavilonů a na dětská hřiště. Majitelé psů by se také měli řídit návštěvním řádem a mít své pejsky neustále na vodítku. Ovšem návštěvní řád se netýká pouze majitelů psů, ale všech návštěvníků.

Vstupné senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé průkazu

70,- Kč

ZTP dospělí

100,- Kč

rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti

270,- Kč

3-15 let) děti do 3 let, ZTP/P, doprovod skupiny

zdarma

(1 osoba na 10 osob)

36

fotoaparát

10,- Kč

videokamera

20,- Kč

pes

30,- Kč

Tab. 3 Vstupné do ZOO Brno[40]

Pro stálé návštěvníky či hosty, co si brněnskou ZOO oblíbí, nabízí vedení zoologické zahrady permanentky ke vstupu do ZOO se zvýhodněnou cenou. Permanentky se dělí na dva typy. První druh permanentek jsou karty nevázané na určitou osobu, jsou přenosné v dané kategorii, v které si ji návštěvník koupí. Nákupem této permanentky si klient ZOO předplatí pět nebo deset vstupů do zoologické zahrady. Neomezený počet vstupů do zoologické zahrady získá klient, který si zakoupí nepřenosný typ permanentky. K tomuto typu permanentky je třeba dodat průkazovou fotografii a následně se dostavit ve všedních dnech do správní budovy, kde bude permanentka klientovi vydána. Platba se uskutečňuje ve vstupní pokladně ZOO. Všechny permanentky jsou platné jeden rok ode dne prodeje.

Permanentky - 1. typ: přenosná v příslušné kategorii 5 vstupů/1 denně senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé

210,- Kč

průkazu ZTP dospělí

300,- Kč

rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti

810,- Kč

3-15 let) 10 vstupů/1 denně senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé

350,- Kč

průkazu ZTP dospělí

500,- Kč

rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti

1350,- Kč

3-15 let)

37

Permanentky - 2. typ: nepřenosná neomezený počet vstupů 300,- Kč

senioři, studenti, děti 3-15 let, drţitelé průkazu ZTP dospělí

600,- Kč

rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti

1200,- Kč

3-15 let) Tab. 4 a 5 Ceník permanentek, nabízených ZOO Brno[40]

Zoologická zahrada ve spolupráci s Dopravním podnikem města Brna, a. s., který provozuje lodní dopravu po Brněnské přehradě, prodává také pojízdné vstupenky, které opravňují ke vstupu do ZOO a zároveň plavbě po Brněnské přehradě. Tyto zvýhodněné jízdenky je moţné zakoupit v pokladně ZOO nebo v přístavišti Bystrc. Přeprava tramvají mezi zastávkami Zoologická zahrada – Přístaviště je v rámci této pojízdné vstupenky zdarma.

Ceny jízdenek pro plavební sezónu 2011 zpáteční

zpáteční

Základní jízdné: od 15 let

Hrad Veveří 200,- Kč

Veverská Bítýška 280,- Kč

Zlevněné jízdné: od 3 do 15 let,

110,- Kč

150,- Kč

drţitelé průkazu ZTP Rodinné jízdné: rodiče a jejich děti

450,- Kč

600,- Kč

plavba + vstup do ZOO

do 15 let Tab. 6 Ceník pojízdných vstupenek[40]

V centru Brna můţe také kaţdý návštěvník celoročně nahlédnout do tajuplného království ryb a mořských ţivočichů v rámci Stálé akvarijní výstavy. Zoologická zahrada Brno tuto výstavu otevírá kaţdý den od 9.30 do 17 hodin. Návštěvníkům SAV nabízí ZOO Brno dvacetiprocentní slevu na vstupné do zoologické zahrady.

38

Vstupné na Stálou akvarijní výstavu rodina (2 dospělí + 2 děti)

75,- Kč

dospělí

30,- Kč

senioři, studující (ISIC, ALIVE)

15,- Kč

děti 3-15 let, ZTP dospělí, výukové programy skupina dětí (3-6 let) - mateřské školy, jesle

10,- Kč

děti do 3 let, ZTP/P (včetně doprovodu),

zdarma

ZTP - senior, dítě 3-15 let, student, doprovod skupina (1 osoba na 10 osob) Tab. 7 Ceník vstupného na Stálou akvarijní výstavu[38]

Veškeré další informace o ZOO si návštěvníci mohou vyhledat na internetových stránkách, provozovaných zoologickou zahradou města Brna www.zoobrno.cz. Z hlediska dopravní dostupnosti se Zoologická zahrada města Brna nachází na velmi vhodné pozici. Vstupní místo pro návštěvníky zoologické zahrady je umístěno směrem od staré obytné zástavby v Bystrci, na kterou ZOO bezprostředně navazuje. Tuto městskou část s centrem Brna spojuje čtyřproudová silnice II/384, s níţ souběţně vede tramvajová trať a místní silnice. Vzdálenost ze ZOO do centra města je asi 8 km. Menší problém skýtá pro motorizované návštěvníky kapacita parkovacích míst. Před branou ZOO je malé parkoviště pouze přibliţně pro 15 automobilů. Další parkoviště vyuţívané návštěvníky zoologické zahrady se nachází asi 300 m daleko od ZOO u zahradnictví Čtyřlístek. Přístupnost ZOO městskou hromadnou dopravou je ale velmi dobrá, návštěvníci mohou do ZOO přijet tramvají, trolejbusem i autobusem. Frekvence spojů se pohybuje v průměru asi 10 minut. Do ZOO směřují linky tramvají č. 1, 3 a 11, trolejbus č. 30 a autobusové spoje č. 50 a 52.

39

6. 5

Činnosti Zoologické zahrady města Brna

Chod celé zoologické zahrady se opírá především o čtyři základní pilíře činností. První základní činností ZOO je chovatelství. Chovatelská činnost není pouze péče o zvířata a jejich blahobyt, ale také spolupráce ZOO s ostatními subjekty zainteresovanými v této problematice a především podpora a podíl na projektech směřujících k ochraně a péči o ţivočichy a ţivotního prostředí. Neméně podstatné výsledky vykazují činnosti ochranářská a vědecká. Vzdělávací činnost doplňuje celý soubor základních aktivit ZOO. Ani tato část není v brněnské zoologické zahradě rozhodně zanedbávána. ZOO Brno nabízí hned několik výukových programů pro děti z mateřských a základních škol. Pro studenty středních a vysokých škol připravuje přednášky a prohlídky ZOO s odpovídajícím odborným výkladem. V rámci neformálního vzdělávání ZOO provozuje Stanici mladých přírodovědců, coţ je zájmová organizace pro děti a mládeţ ve věku 5 – 18 let. Součástí této stanice je také Nízkoprahový klub, který je určen všem sociálně znevýhodněným dětem a mládeţi ve věku 8 – 18 let. Zpestřit prohlídku ZOO si návštěvníci mohou účastí na různých doplňkových činnostech, které ZOO nabízí. Velmi poučné a zajímavé je komentované krmení zvířat. Zúčastnit se této akce mohou návštěvníci kaţdý den v dopoledních i odpoledních hodinách. Krmení zvířat trvá zhruba čtvrt hodiny a návštěvníci shlédnou nejen, co daný druh rád jí, ale také se dozví mnoho zajímavých informací. Rozpis krmení jednotlivých druhů lze najít na internetových stránkách ZOO i uvnitř ZOO u expozic daných zvířat. Z dalších zábavných sluţeb ZOO lze vyuţít akce „Setkání se zvířaty“, která kaţdý den probíhá v určitou hodinu v Dětské zoo a u různých druhů zvířat. Podobný záţitek skýtá moţnost procházky se zvířaty po ZOO, kdy si návštěvníci mohou do sytosti uţít osla, velblouda či lamu. Propagační

a

informační

činnost

zajišťuje

zoologická

zahrada

především

prostřednictvím svých internetových stránek www.zoobrno.cz a čtvrtletníkem ZOO 40

report, který vydává ve dvoujazyčném provedení. Pravidelně se také zástupci ZOO zúčastňují vybraných veletrhů cestovního ruchu. V souvislosti s péčí o návštěvníky zoologická zahrada poskytuje výčet sluţeb uspokojující všechny potřeby hostů: Restaurace “U Tygra“ Prodejna suvenýrů a dárkových předmětů Toalety Vstup se psy a sluţby pro psy Nápojové automaty Automat na pamětní mince Zoo Brno Telefonní automat Stojan na jízdní kola Úschovné boxy na zavazadla Identifikační pásky pro děti Ztráty a nálezy V sezóně je navíc ZOO obohacena o moţnost jízdy vláčkem, jízdy na ponících v Dětské zoo, trampolínové centrum u pavilonu Tropické království, půjčovnu dětských vozíků a několik stánků s občerstvením. Zoologická zahrada města Brna ale také nabízí mnoţství doplňkových sluţeb, podporujících bezproblémový chod této ZOO. Jistě nejzajímavějšími činnostmi ZOO jsou záţitkové programy. V rámci brněnské ZOO se kaţdý můţe stát na jeden den ošetřovatelem v ZOO nebo si prohlédnout tzv. zákulisí ZOO. Pro děti pracovníci zahrady připravují záţitkové akce, jako je například „Narozeninová párty v ZOO“, „Umíte se postarat o svého miláčka?“ či letní tábor v ZOO.

41

Programy, nabízené ZOO v roce 2011

Ošetřovatelem

Doba trvání 3 hodiny

v ZOO

6 hodin

Název

Věk min. 18

Zahrnuté služby péče o zvěř, krmení, osvědčení ošetřovatele v ZOO, celodenní vstupenka

Zákulisní prohlídka

3 hodiny

min. 18

do ZOO pro jednu osobu seznámení s chovatelským zázemím, přípravou krmiva,

ZOO

způsobem krmní a dalšími Prohlídka ZOO

2 hodiny

s průvodcem Narozeninová párty

neomezeno (děti v doprovodu

2 hodiny

dospělých) 6 -10

chovatelskými úkony zhlédnutí krmení zvířat, informace o zvířatech a jejich způsobu ţivota průvodce po areálu,

v ZOO

občerstvení, malý dárek pro

Umíte se postarat

oslavence oběd s nápojem, pitný reţim,

8 hodin

8 - 12

lektora, zdravotní dozor,

o svého miláčka?

textové materiály, malý dárek Letní tábor

5 dní

6 - 14

obědy, seznámení se ZOO

v ZOO Tab. 8 Záţitkové programy v ZOO Brno

V rámci doplňkových sluţeb se také kaţdému nabízí moţnost pronájmu venkovních i vnitřních prostor ZOO za účelem konání soukromé oslavy či firemní akce. Podnikatelské subjekty rovněţ mohou vyuţívat atraktivní prostředí ZOO k umístění své reklamy nebo filmování a fotografování z komerčních důvodů. Zoologická zahrada má také k dispozici několik průvodců, díky nimţ je moţné větším skupinám zajistit odborný výklad spojený například i s projekcí v přednáškovém sále. Ceny doplňkových sluţeb se určují dle rozsahu, jaký zákazník poţaduje. Tyto speciální poţadavky řeší propagačně-vzdělávací úsek zoologické zahrady, na který je třeba se obrátit v případě zájmu o tyto sluţby. Objednání všech sluţeb je nutné s určitým časovým předstihem. 42

6. 6

Návštěvnost Zoologické zahrady města Brna

Statistiky návštěvnosti si Zoologická zahrada města Brna zaznamenává jiţ od dob svého vzniku roku 1953. První rok otevření zoologické zahrady ji navštívilo 50 000 lidí. Další roky tohle číslo rostlo přibliţně dvojnásobně. Zastavilo se na průměrném ročním počtu návštěvníků zhruba 240 000. Jediný výrazný pokles návštěvnosti byl zaznamenán roku 1973, kdy roční počet návštěvníků klesl pod 50 000. Jiţ další rok se ale návštěvnost vyšplhala nad číslo 300 000. S průměrnou návštěvností 350 000 lidí za rok se ZOO mohla chlubit v letech 1974 aţ 1984. Za posledních dvacet pět let, jak si můţeme všimnout i v grafu se návštěvnost nad 300 000 dostala pouze jednou a to v roce 2008. Tenhle výrazný nárůst zapříčinila především lední medvědice Cora, která přivedla na svět své dva potomky. Poprvé je představila veřejnosti 11. března a uţ 15. března brněnská ZOO přivítala patnáctimiliontého návštěvníka v historii ZOO. Druhá křivka grafu ukazuje vývoj roční návštěvnosti ve Stálé akvarijní výstavě, jejíţ provoz byl zahájen v roce 1969. Od prvopočátku se návštěvnost kaţdoročně zvyšovala, maximální počet návštěvníků zaznamenala výstava roku 1987 a to 115 000. V dalších letech nastával úbytek zájemců o tyto expozice. Nejniţší návštěvnost výstava zaznamenala v „roce povodní“ 2002, kdy nedosáhla ani 10 000. V posledních letech se průměrný počet návštěvníků stabilizoval na čísle kolem 20 000.

Obr. 3 Vývoj roční návštěvnosti v Zoologické zahradě Brno a ve Stálé akvarijní výstavě

43

Návštěvnost zoologické zahrady je stejně jako u většiny kulturně-vzdělávacích objektů velmi ovlivňována ročním obdobím a mnoha dalšími specifiky, jako jsou prázdniny ve školách, státní svátky či pořádání různých společenských akcí zoologickou zahradou pro veřejnost. Nejnavštěvovanějším měsícem se jiţ tradičně v ZOO Brno stává měsíc srpen. Naopak nejslabším obdobím z hlediska počtu návštěvníků bývá pro ZOO měsíc leden.

Obr. 4 Měsíční návštěvnost zoologické zahrady v letech 2009 a 2010

Obr. 5 Měsíční návštěvnost Stálé akvarijní výstavy v letech 2009 a 2010

44

Obliba Zoologické zahrady města Brna stále roste, ZOO se nepřetrţitě snaţí vyvíjet aktivity ke zpříjemnění pobytu místních zvířat, ale také návštěvníků. Statistiky jsou velmi ovlivňované různými faktory, jako je například narození mláďat oblíbených tvorů či vytvoření nové expozice. Na statistiky návštěvnosti ale také velmi působí negativní vnější faktory typu ţivelných pohrom či světové ekonomické krize.

Statistika návštěvnosti ZOO jednotlivých subjektů 2007

2008

2009

Dospělí

103 181

156 993

128 359

Děti, studenti

124 894

169 937

121 825

Psy

2 388

3 709

3 062

Kočárky

13 680

15 745

14 997

Permanentky

321

629

680

Tab. 9 Návštěvnost ZOO jednotlivých subjektů v letech 2007, 2008 a 2009

45

6. 7

Hospodaření Zoologické zahrady města Brna za poslední

dva roky

K poslednímu dni roku 2009 Zoologická zahrada města Brna evidovala ve svém chovu 322 savců 71 druhů, 219 ptáků 53 druhů, 223 plazů 43 druhů, 22 obojţivelníků pěti druhů, 687 ryb 84 druhů, dvě paryby jednoho druhu a 194 bezobratlých 44 druhů. Celkem tedy o 1669 zvířat 301 druhů se v rámci ZOO či Stálé akvarijní výstavy v roce 2010 staralo 104 stálých a 118 sezónních pracovníků. Skupina stálých pracovníků se dělí do pěti tříd. Šest zaměstnanců zastává funkci vrcholových manaţerů, téměř třetina pracovníků se podílí na středním managementu organizace a nejvíce, tedy šedesát lidí, je v ZOO samozřejmě profesních pracovníků. Zbytek tvoří administrativní a ostatní zaměstnanci. V období sezóny je nutné přijímat značný počet brigádníků, kteří tvoří téměř polovinu všech sezónních pracovníků. Pouze sezónními zaměstnanci je také poměrně velká skupina lidí, kteří v ZOO provádějí veřejně prospěšné práce. Zoologická zahrada města Brna je příspěvkovou organizací a hospodaří podle zákona č. 250/2000 Sb. Hospodaření zoologické zahrady jako kaţdé organizace je velmi sloţitá záleţitost, vyţadující skutečné odborníky, kteří se podílejí na vedení celé organizace a zajišťují správný chod a kladný hospodářský výsledek. U organizace typu zoologické zahrady není moţné ani na chvíli, aby něco v ekonomickém řízení selhalo, vše musí být do detailu dobře naplánované, neboť se jedná o ţivé tvory a jejich existence je závislá i na správné koordinaci organizace. Proto vedení zoologické zahrady kaţdoročně sestavuje finanční plán, ve kterém definuje svoji potřebu na zajištění provozu a na nutné investice. Hospodářský výsledek je kaţdý rok rozlišný, odvíjí se od mnoha faktorů. Kaţdoročně největší část příjmů zoologické zahrady asi 55% pochází od zřizovatele ZOO, tedy statutárního města Brna. V průměru za poslední dva roky se jednalo o částku 42 335 000 Kč. Značné dotace kaţdý rok pro ZOO poskytuje také ministerstvo ţivotního prostředí a úřad práce. Ministerstvo ţivotního prostředí přispívá průměrně částkou okolo 1 500 000 Kč, coţ tvoří asi 2% celkových výnosů ZOO. V roce 2010 byl příspěvek ministerstva ţivotního prostředí niţší o 253 697 Kč oproti roku 2009. 46

Poměrně vyšší částkou přispívá Úřad práce, jedná se o dotaci na určitý počet zaměstnanců. Z pohledu posledních dvou let se tento příspěvek v loňském roce zvýšil o 93 750 Kč. Průměrně přispívá Úřad práce zoologické zahradě částkou 3 500 000 Kč. Druhá největší částka výnosů ZOO je tvořena výnosy z prodeje vlastních sluţeb a zboţí. Za poslední rok dosáhla ZOO výrazného zvýšení u této poloţky, vzhledem k roku 2009 o 2 768 693 Kč. Průměrně za své výkony ZOO kaţdoročně utrţí 23 000 000 Kč, coţ je asi 30% celkových výnosů ZOO. Na zvýšení celkových výnosů se také výrazně podílely částky vycházející ze změny stavu zvířat, které se zvýšily o 722 859 Kč. Kaţdý rok také ZOO musí čerpat asi 3% výnosů z fondů, tedy částku vyšší neţ 2 000 000 Kč. V roce 2010 celkové výnosy Zoologické zahrady města Brna dosáhly částky 77 877 594 Kč a vzhledem k roku 2009 byly zvýšeny o 5 103 423 Kč. Co se týče výdajových poloţek, i ty se povětšinou oproti loňskému roku zvýšily. Celkové výdaje vzrostly v roce 2010 v porovnání s rokem 2009 o 5 121 803 Kč. Na zvýšení se největší mírou podílela větší spotřeba materiálu a to o 1 425 521 Kč. ZOO spotřebuje ročně průměrně necelých 9 000 000 Kč v materiálových poloţkách, z nichţ 3 500 000 Kč tvoří jen krmivo. Velmi výrazně se také za poslední dva roky zvýšila spotřeba energie a to o více neţ 916 000 Kč. Celková spotřeba energie tvoří zhruba 8% všech nákladů ZOO. Nejvýraznější poloţkou výdajového rozpočtu jsou mzdové náklady, které kaţdoročně tvoří více neţ jednu třetinu všech výdajů, průměrně za poslední dva roky 27 697 000 Kč. V posledním roce se tyto výdaje zvýšily o 886 319 Kč. Se mzdovými náklady se pojí také značné náklady na zákonné sociální pojištění, které dosahují průměrně částky 9 000 000 Kč kaţdý rok, coţ tvoří 12% všech nákladů ZOO. Poslední výraznou poloţkou nákladového rozpočtu bývají odpisy dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, za které musela ZOO v posledních dvou letech průměrně zaplatit 8 607 138 Kč. Mezi další méně významné částky výdajů paří výdaje na opravy a udrţování, cestovné, daně a poplatky či náklady na reprezentaci. Po velmi úspěšném roce 2008, kdy brněnskou ZOO navštívil rekordní počet návštěvníků, coţ sebou také přineslo velmi dobrý hospodářský výsledek, se rok 2009 stal pro vedení ZOO poněkud neobvyklým po ekonomické stránce. Úbytek návštěvníků zapříčinila jak ekonomická krize, tak právě statistický klam roku 2008 vyvolaný popularitou narozených medvíďat. V roce 2010 se jiţ situace stabilizovala a i přes niţší počet návštěvníků ZOO dosáhla zlepšeného hospodářského výsledku a roční plán splnila se 100% úspěšností. V případě dosaţení zlepšeného hospodářského výsledku, 47

odvádí zoologická zahrada tyto výnosy zřizovateli, který rozhodne o jejich dalším vyuţití.

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK

2009

2010

Celkové výnosy ZOO Brno

72 774 171,- Kč

77 877 594,- Kč

Celkové náklady ZOO Brno

72 706 970,- Kč

77 828 773,- Kč

67 201,- Kč

48 821,- Kč

Zisk

Tab. 10 Hospodářský výsledek Zoologické zahrady Brno v letech 2009 a 2010[11]

48

6. 8

Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna

Zoologická zahrada města Brna je důleţitou součástí kulturního cestovního ruchu v Brně. V roce 2002 proto byla vypracovaná na základě vyhodnocení zjištěných informací a po zváţení záměrů a reálných podmínek pro další rozvoj ZOO Brno Strategická vize rozvoje Zoologické zahrady města Brna. Strategii vydalo vedení ZOO Brno ve spolupráci s Regionální a rozvojovou agenturou jiţní Moravy u příleţitosti 50. výročí otevření ZOO. Dokument specifikuje mimo jiné strategické záměry ZOO Brno v příštích deseti letech (2003 – 2012). Mezi měřitelné výstupy této vize byly především zařazeny tyto plány: ZOO Brno zaujme v pořadí návštěvnosti druhé aţ třetí místo v rámci zoologických zahrad v ČR, přičemţ roční návštěvnost dosáhne minimálně 500 000 osob V ZOO Brno budou zajištěny odpovídající kapacity sluţeb pro návštěvníky (počet občerstvovacích míst, sociálních zařízení apod.) ZOO Brno bude chovat v devíti pavilonech a jedno sto čtyřiadvaceti expozicích nejméně 443 druhů zvířat v celkovém počtu minimálně 2338 jedinců (v souladu s Chovatelskou koncepcí ZOO města Brna) ZOO města Brna bude ekonomicky soběstačná minimálně z padesáti procent ZOO města Brna bude mít jednoho aţ dva odborné pracovníky odpovědné za realizaci mezinárodních záchranných programů, bude vést jednu aţ dvě plemenné knihy (jednu pro zahraniční a jednu pro domácí ţivočišný druh) nebo bude plnohodnotným členem řešitelského týmu mezinárodních záchranných projektů ohroţených ţivočichů Jeden aţ dva odborní pracovníci ZOO města Brna budou členy managementu mezinárodních asociací zoologických zahrad a akvárií ZOO města Brna se bude účastnit dvojnásobného počtu záchranných projektů EEP, CBSE, IUCN nebo CITES oproti roku 2003 (počet projektů v roce 2003: 22) Vzdělávací programy ZOO Brno pro veřejnost budou strukturované podle cílových skupin (mateřské školy, základní školy, střední školy, vysoké školy, 49

střední věková skupina, senioři – univerzita třetího věku) a pro kaţdou skupinu bude připraveno nejméně pět programů[6] Jelikoţ jiţ nastává konec období, na které byla tato strategie naplánovaná, mnoho ze strategických cílů jiţ bylo splněno. Neustále se ale zoologická zahrada zasazuje o zkvalitnění sluţeb pro děti, zefektivnění spolupráce v oblasti ekologického vzdělávání, prohloubení vědecké a výzkumné spolupráce s odbornými pracovišti či zajištění ţivotní pohody zvířat. Mezi strategické cíle jiţ uskutečňované a rozvíjené i do budoucnosti samozřejmě patří také výstavba nových expozic a chovného zázemí, obměna chovaných druhů zvířat v souladu s chovatelskou koncepcí, vzdělávání zaměstnanců, zefektivnění práce s cílovými skupinami návštěvníků či prohlubování spolupráce na mezinárodní úrovni a s cestovními kancelářemi, reklamními společnostmi a podobnými subjekty v regionu i v celé České republice. Zkvalitněním nabídky a poskytovaných sluţeb se Zoologická zahrada města Brna připojí k naplňování principů dlouhodobě udrţitelného ekonomického a sociálního rozvoje města stanoveného ve Strategii pro Brno a přispěje tak k důstojné reprezentaci Brna v České republice i v zahraničí.[6]

50

7 Marketingový výzkum

Marketingový výzkum je jedním z nástrojů efektivního řízení společnosti. Je nástrojem, který prostřednictvím informací usnadňuje rozhodování, zmenšuje riziko při plánování marketingových opatření, průběţně monitoruje jejich účinnost, formuluje směry další činnosti a identifikuje problémy a příleţitosti spojené s podnikáním na trhu. Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromaţďování, analýze a interpretaci informací, které slouţí jako podklad pro rozhodování v procesu marketingového řízení.[9] Důleţitou součástí marketingového výzkumu je prvotní definování problému, získaná data z výzkumu pak slouţí na různých úrovních podniku k rozhodnutím za účelem řešení konkrétního problému. Marketingový výzkum bývá zaměřen na různé segmenty na trhu, například nákupní chování zákazníka, vývoj poptávky, spokojenost s výrobkem, chování konkurence či účinnost reklamy. Kaţdý marketingový výzkum by se měl skládat z pěti fází: Definování problému Plán výzkumu Sběr informací Analýza údajů Závěry a doporučení

Definování problému U kaţdého marketingového výzkumu je nutné si předem stanovit cíle výzkumu, proč má být výzkum proveden, na co má být zaměřen a co se očekává od jeho výsledků.

51

Plán výzkumu Ze stanovených cílů projektu se vypracovává projekt výzkumu, který určuje kde a jak získat informace, jaké zvolit metody a techniky výzkumu, velikost zkoumaného vzorku, způsob zpracování informací a časové rozvrţení jednotlivých fází výzkumu.

Sběr informací Informace rozdělujeme do dvou kategorií – primární a sekundární informace. Primární informace jsou pro výzkum důleţitější, neboť podávají aktuální výsledky. Jejich sběr je ovšem nákladnější. Většinou se tyto informace získávají dotazníkovým šetřením, pozorováním či experimentálním výzkumem. Sekundární informace nemají tak vysoké náklady, neboť jsou to jiţ informace shromáţděné za nějakým jiným účelem, ale stále nám jsou k dispozici. Tyto informace však mohou být jiţ zastaralé, nepřesné či neúplné.

Analýza údajů Po získání všech potřebných informací nastává zpracování těchto informací. Vybraní odborníci zjišťují potřebné statistické ukazatele vyjadřující četnosti výskytu, střední hodnoty, míry závislosti mezi proměnnými aj., jako podklad pro rozhodnutí managementu o řešení problému, který byl předmětem šetření.

Závěry a doporučení Výsledné zpracování výzkumu se odevzdává ve vhodné formální úpravě vedení organizace. Závěrečná zpráva musí obsahovat popis celého výzkumu a konkrétní, realizovatelné doporučení pro řešení zkoumaného problému. Vyţadovaná je ucelená, verbálně formulovaná podoba všech závěrů výzkumu.

52

8 Dotazníkové šetření – praktická část

Praktická část bakalářské práce je zaměřena na marketingový výzkum formou dotazníkového šetření. Cílem tohoto dotazníkového šetření je vytvoření profilu návštěvníka Zoologické zahrady města Brna a zjištění spokojenosti návštěvníků se sluţbami, které ZOO poskytuje. Dotazník pro návštěvníky byl sloţen z jednadvaceti otázek, týkajících se převáţně Zoologické

zahrady

v Brně.

Skladba

otázek

v

dotazníku

byla

vytvořena

jak pro obyvatele města Brna, tak pro mimobrněnské návštěvníky ZOO. Dotazník byl zcela anonymní a jeho vyplnění dobrovolné. Dotazníkové šetření se skládalo z otázek uzavřených i otevřených. Otevřené otázky, typu „Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?“, tvořily ale pouze jednu čtvrtinu dotazníku. Většina otázek byla uzavřeného selektivního typu, coţ jsou otázky, které dávají moţnost výběru z předem daných odpovědí. Tyto otázky také nejčastěji měly normální, neohraničenou strukturu, která dává respondentu nejen na výběr z předem daných variant, ale také moţnost vyjádřit své vlastní stanovisko, například otázka „Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?“. Do dotazníku byla také zařazena jedna selektivní otázka speciálního typu a to otázka „Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě?“. Tato otázka patří do speciálních otázek, neboť ukládá respondentu určitý úkol a staví ho do role soudce. V dotazníku se samozřejmě našly také dvě otázky uzavřeného alternativního typu, které tedy dávají dotázanému na výběr pouze ze dvou daných odpovědí, jednou z nich byla otázka „Jste obyvatelem města Brna nebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?“. Záměrem bylo získat k vyplnění dotazníků alespoň 180 respondentů. Tohle číslo se nezdá být nijak velké, vůbec ne, kdyţ se vezme v úvahu, ţe průměrná denní návštěvnost ZOO je 579 lidí po celý rok. Při oslovování respondentů ale nebylo výjimkou setkání s nezájmem, nechutí si tazatele vůbec vyslechnout, odporem k tomu něco vyplňovat a všelijakými výmluvami. Našlo se ale samozřejmě také několik vstřícných lidí, kteří se na dotazníkovém šetření s ochotou podíleli a dotazník vyplnili. Potěšující byl také fakt, ţe zvýšený zájem a ochota často plynula z informace, 53

ţe se jedná o podklad pro bakalářskou práci. Nakonec se k vyplnění dotazníku podařilo získat 192 respondentů. Respondenti byli vybíráni s cílem rovnoměrného rozloţení obou pohlaví z různých věkových kategorií. Tenhle cíl ale bohuţel nebylo moţné dodrţet, neboť šetření bylo velmi ovlivňováno strukturou návštěvníků ZOO a ochotou k vyplnění dotazníku. Jiţ během průzkumu bylo zjištěno, ţe mnohem ochotněji působí ţeny a zástupci mladších věkových kategorií. Dotazníkové šetření bylo prováděno v areálu brněnské zoologické zahrady, především v místech přístupové cesty do ZOO za účelem zajištění větší moţnosti komunikace s lidmi, kteří jiţ mají ZOO prohlédnutou. Výzkum probíhal v období od ledna do května letošního roku v různých dnech týdne i ve svátcích, z důvodu získání různorodého vzorku ke statistickému zpracování dat.

54

8. 1

Charakteristika souboru respondentů

Ţeny

Procentuální podíl příslušné skupiny 61 %

Muţi

39 %

do 17 let

3%

18 – 25 let

49 %

26 – 35 let

30 %

36 – 45 let

7%

46 – 55 let

6%

56 a více let

5%

Česká republika

89 %

Slovenská republika

11 %

0 – 50 km

60 %

51 – 100 km

17 %

101 – 200 km

13 %

201 – 400 km

6%

401 – 800 km

4%

základní/vyučení

16 %

středoškolské

62 %

vyšší odborné

5%

vysokoškolské

17 %

zaměstnanec – veřejný sektor

19 %

zaměstnanec – soukromý sektor

23 %

podnikatel/ţivnostník

10 %

v domácnosti/ mateřská

4%

nezaměstnaný

4%

důchodce

4%

student

36 %

Charakteristika Pohlaví

Věk

Země původu

Vzdálenost z místa bydliště

Dosaţené vzdělání

Zaměstnání

Tab. 11 Charakteristika souboru respondentů dotazníkového šetření 55

8. 2

Zpracování dotazníkového výzkumu

Prvotním cílem při zpracování dotazníkového šetření bylo zjistit, jakou cílovou skupinu ZOO přitahuje nejvíce. Z výše uvedené tabulky je moţné vyčíst, ţe brněnskou zoologickou zahradu mnohem častěji navštěvují lidé mladších ročníků, téměř 80% všech návštěvníků patří do věkové skupiny mezi 18 aţ 35 lety. Věkový průměr všech návštěvníků ZOO Brno je 29 let. Při tomto zhodnocení je ale také nutné zohlednit, ţe do dotazníkového šetření nebyly zahrnuty děti, jejichţ účast na výzkumu by jistě věkový průměr návštěvníků ZOO sníţila minimálně o pět let. Neboť zoologickou zahradu právě v největší míře navštěvují rodiny s dětmi či ţeny na mateřské dovolené. Zajímala nás také vzdálenost, kterou je návštěvník ochoten urazit do zoologické zahrady. Nadpoloviční většina návštěvníků přijíţdí do ZOO pouze ze vzdálenosti do 50 km. Nutno podotknout, ţe do této skupiny byli zařazeni také obyvatelé města Brna. Průměrná vzdálenost všech návštěvníků ZOO se pohybuje kolem 89 km. Výrazné procento návštěvnosti zaujímají také slovenští občané. První otázkou dotazníku, rozčleňující respondenty do dvou skupin, byla otázka „Jste obyvatelem města Brna nebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?“. Vyhodnocení dotazníku dokázalo, ţe i přes vysokou návštěvnost zoologické zahrady místními občany, stále vyšší procento zaujímají lidé s trvalým pobytem mimo území města Brna.

Obr. 6 Graf vyhodnocení otázky „Jste obyvatelem města Brna nebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?“

56

U návštěvníků trvale bydlích v Brně nás také zajímalo, jakou dobu jiţ v Brně ţijí. Zajímavým zjištěním se stal fakt, který říka, ţe více neţ polovina návštěvníků trvale ţijících v Brně jsou obyvatelé ţijící v Brně více neţ 20 let, tedy jiţ starousedlíci. Naopak také téměř pětinu návštěvníků tvoří obyvatelé Brna, ţijící zde pouze 1 aţ 5 let. Průměrný počet let, vycházející z doby trvalého pobytu v Brně u návštěvníků ZOO je 19 let.

Obr. 7 Graf vyhodnocení třetí otázky dotazníku

Obr. 8 Graf zhodnocení důvodů návštěv brněnského regionu

57

Zjištění prvotních důvodů návštěvy Brna či tohoto regionu bylo cílem otázky zaměřené na návštěvníky přijíţdějící do Brna odjinud. Do vyhodnocení této otázky pochopitelně nebyla zahrnuta 44% skupina brněnských návštěvníků. Nejčastější odpověď u respondentů zněla jednodenní výlet, na který do Brna přijíţdí 53% lidí. Téměř pětina návštěvníků zahrne prohlídku zoologické zahrady do svého programu při návštěvě příbuzných a známých. Podstatnou skupinku tvoří také lidé, kteří v Brně buď studují, nebo pracují a volný čas si zpříjemňují právě návštěvou ZOO. Tito návštěvníci byli zahrnuti do poslední skupiny v rámci otázky, která uvádí jiné důvody pobytu v Brně. Ve skupině se nashromáţdila více neţ pětina všech návštěvníků, z nichţ dokonce 71% byli studenti a 13% pracující v Brně. Lidé, kteří přijíţdějí do Brna na vícedenní pobyt, tvoří 22% všech návštěvníků, s vyjmutím studentů a pracujících v Brně. Průměrná doba pobytu návštěvníků v tomto regionu jsou 4 dny a 70% respondentů pobývajících v Brně déle neţ jeden den volí ubytování v centru Brna. V okolí Brna či jiné části Jihomoravského kraje bývá ubytována pouze jedna pětina respondentů.

Obr. 9 Grafické znázornění otázky „Navštěvujete tuto zoologickou zahradu pravidelně?“

Výše uvedený obrázek vyhodnocuje četnost návštěv zoologické zahrady jak u místních obyvatel, tak u mimobrněnských. Z obrázku je patrné, ţe čtvrtina všech návštěvníků 58

navštěvuje zoologickou zahradu pravidelně jedenkrát ročně. Na tomto vysokém čísle se podílí především brněnští občané, kteří tvoří dvě třetiny této skupiny. Téměř polovina návštěvníků ţijících mimo území Brna přijíţdí do zoologické zahrady vůbec poprvé a většina těchto návštěvníků nenavštěvuje brněnskou zoologickou zahradu pravidelně. Zajímavým zjištěním se také stal fakt, ţe 6% brněnských občanů přichází do ZOO poprvé. Zjišťovali jsme také dobu, kterou návštěvník v ZOO stráví. V tomto případě se obyvatelé Brna i mimobrněnští shodli na průměrné době 4 hodiny. Na obrázku 6 si můţeme prohlédnout oblíbenost zoologické zahrady z hlediska ročních období. Dle předpokladu oblíbené období k návštěvě zoologické zahrady je především období jara a léta, kdy do ZOO přijde přes 70% všech návštěvníků. Ani období zimy není ale zcela neoblíbené, dle statistik navštíví ZOO 3% všech návštěvníků a do našich dotazníků dokonce dvě z těchto tří procent uvedla zimu jako své oblíbené období.

Obr. 10 Vyhodnocení otázky „Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?“

Dalším úkolem dotazníkového šetření bylo zjistit, kde návštěvníci získávají informace o zoologické zahradě. Není překvapením, ţe tři čtvrtiny brněnských návštěvníků, vzhledem k četnosti jejich návštěv, dají pouze na své vlastní zkušenosti. Asi desetina brněnských respondentů získává informace od svých známých. Zajímavým zjištěním je, 59

ţe pouze velmi malá část respondentů sleduje informace o ZOO na internetu. Zvrat tohoto čísla, který by stál za pozornost, nenastal ani u návštěvníků ţijících mimo Brno. V této skupině získává překvapivě informace z internetových stránek ZOO pouze jedna pětina. Nejvíce cizích návštěvníků přebírá informace od svých známých, dále pak opět velká část respondentů i v této skupině spoléhá na svoje vlastní zkušenosti. Mezi mimobrněnskými se ale také jiţ objevila čtyřprocentní menšina, která se o ZOO dozvěděla prostřednictvím televize či rozhlasu. Pozoruhodným zjištěním se stal fakt, ţe ţádný z respondentů nezískává informace o ZOO z infocenter či cestovních kanceláří.

Obr. 11 Vyhodnocení otázky „Kde jste získal(a) informace o této zoologické zahradě?“

Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady? obyvatelé Brna návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ na místě a dnes jinak

54 %

obyvatelé mimo Brno 70 %

38%

27 %

8%

3%

Tab. 12 Vyhodnocení otázky „Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady?“

60

Výše uvedená tabulka poukazuje na způsob, jakým se návštěvníci brněnské zoologické zahrady rozhodují k navštívení tohoto objektu. Z tabulky je patrné, ţe většina návštěvníků plánuje prohlídku ZOO předem. U brněnských návštěvníků je poměrně velká část, která dá spíše na momentální rozhodnutí, jistě odvíjené z časových moţností a stavu počasí. Zhruba pět procent všech návštěvníků uvedlo jiný způsob rozhodování, bohuţel uţ neuvedli jaký. „S kým jste přišel(přišla) do zoologické zahrady?“, zněla další otázka dotazníku. Vzhledem k velmi vysokému počtu mladých návštěvníků, není ţádným překvapením, ţe naprostá většina návštěvníků přichází do ZOO s partnerem či s kamarády, známými. Zbylá třetina návštěvníků také dle očekávání navštěvuje zoologickou zahradu s rodinou a dětmi. Zajímavé zjištění je, ţe při dotazníkovém šetření nebyl zaznamenán nikdo, kdo by přišel do ZOO úplně osamocený a pouze velmi malá část přichází do ZOO v rámci nějaké skupiny.

Obr. 12 Graf otázky „S kým jste přišel(přišla) do zoologické zahrady?“

Záměrem výzkumu bylo také zjistit, jak se nejčastěji lidé do ZOO dopravují. Jak je jiţ dnes zvykem, většina obyvatel se téměř všude dopravuje osobním automobilem, coţ potvrdil i náš výzkum. Téměř polovina všech návštěvníků přijede do zoologické zahrady automobilem. Pouze nepatrná část návštěvníků, například oproti dobám minulým, pouţívá ke svým cestám vlakové sluţby. Čtvrtina obyvatel přijíţdí 61

do brněnské zoologické zahrady autobusem a další čtvrtina tramvají, oba tyto výsledky je moţné chápat spíše jako vyuţití sluţeb městské hromadné dopravy, neboť otázka respondentům říká „uveďte dopravní prostředek do zoologické zahrady“ a jelikoţ je ZOO v Brně vzdálena od centra téměř 10 km lze předpokládat, ţe většina těchto respondentů měla na mysli právě MHD.

Obr. 13 Grafické znázornění otázky „Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?“

Následující tři otázky dotazníku byly otevřené, dávaly tak respondentům moţnost k rozsáhlejšímu vyjádření vlastního názoru, co se jim v ZOO líbí, nelíbí a která expozice nebo část ZOO je nejvíce zaujala. Co se týče expozic, naprostá většina návštěvníků uváděla minimálně dvě pro ně nejzajímavější expozice, 6% lidí dokonce uvedlo, ţe se jim líbily všechny expozice. Nejčastěji uváděnou expozicí se stala Beringie, uvedlo ji téměř 40% všech návštěvníků. Velmi

oblíbenou

expozicí

jsou

také

Tygří

skály,

Tropické

království

či expozice opic. Opomínané ovšem nezůstaly ani ostatní expozice, v dotaznících se objevily v menším mnoţství opravdu všechny. Dokonce i přes velkou kritiku zastaralých expozic, o čem bude řeč dále, poměrně vysoké procento návštěvníků uvedlo jako svou oblíbenou expozici lední medvědy a lachtany. Překvapením se stala oblíbenost expozice surikat, která zůstala v hlavě 10% lidí.

62

Odpovědi na otázku „Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?“, se více neţ z poloviny shodovaly s odpověďmi otázky „Která expozice se Vám nejvíce líbila?“. Další téměř pětina návštěvníků nemohla definovat jeden poznatek, neboť se jí v ZOO líbí jednoduše všechno. Ze zbylých odpovědí, velký úspěch má brněnská ZOO díky příjemnému prostředí, novým a zrekonstruovaným expozicím a také Dětské zoo. V menší míře se také objevily odpovědi typu krmení zvířat, upravenost ZOO, vláček či moţnost kontaktu se zvířaty. Velkým potěšením pro Zoologickou zahradu města Brna můţe být, ţe při dotazování na otázku „Co se Vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?“, 54 % návštěvníků neuvedlo nic, s čím by byli v ZOO nespokojeni. Zbylé odpovědi byly velmi individuální, takţe těţko je shrnout do jednoho balíčku. Ale nejčastějším důvodem nespokojenosti byly zastaralé expozice a malé výběhy pro zvířata. Paradoxně téměř šestina obyvatel si stěţovala na chůzi do kopce v rámci ZOO. Menší mnoţství návštěvníků pak znepokojují místa v ZOO nezaplněné expozicemi, značení, neukáznění návštěvníci či objekty, poskytující stravovací sluţby. Výhrady směřující k těmto objektům byly nejčastěji spojeny s mnoţstvím, kvalitou a cenou.

Co se Vám líbilo?

Co se Vám nelíbilo? výhrada

% výhrad

celkem

jednotlivé expozice

53 %

bez výhrad

0%

54 %

vše

17 %

zastaralé expozice

37 %

17 %

prostředí

9%

stravovací sluţby

16 %

7%

dětská zoo

9%

kopec

15 %

7%

nové pavilony

7%

špatné značení

6%

3%

krmení zvířat

2%

nezaplněná místa

6%

3%

ostatní

3%

ostatní výhrady

20 %

9%

Tab. 13 Vyhodnocení dvou otevřených otázek dotazníku

63

Další otázka v dotazníku ukládala respondentům úkol v podobě zhodnocení kvality sluţeb v ZOO dle školní stupnice. Otázka měla formu tabulky, ve které bylo uvedeno devět sluţeb, týkajících se zoologické zahrady, včetně celkových dojmů a spokojenosti. U kaţdé sluţby byla stupnice od jedné do pěti. Návštěvníci měli dle své soudu oznámkovat jednotlivé sluţby, pokud s nimi měli zkušenost. Na výběr byla samozřejmě také odpověď „nevím“. Vyhodnocení průměrných známek tohoto testu je znázorněno na obrázku číslo 10. Jak se dalo předpokládat dle jiţ výše zmíněné oblíbenosti Dětské zoo, nejlepšího výsledku dosáhlo vyhodnocení místa pro odpočinek, relaxaci a zábavu pro děti. Dle poměrně úspěšného výsledku v případě celkového dojmu z atraktivity zahrady je moţno ZOO posuzovat jako velmi atraktivní a oblíbené místo v rámci kulturního cestovního ruchu v Brně. Nejhůře se na této stupnici umístila výška vstupného, coţ také není ţádným překvapením. Ale i přes tohle nepozitivní hodnocení nutno zmínit, ţe jedna čtvrtina návštěvníků uvedla známku pro výšku vstupného do ZOO jedna.

Obr. 14 Zhodnocení průměrných známek u jednotlivých sluţeb

64

V jedné z posledních otázek nás zajímalo, jestli se návštěvníci ZOO při svém pobytu v Brně zaměřují pouze na ZOO nebo s návštěvou jakých objektů ještě svůj výlet spojují. Téměř 90% brněnských návštěvníků v rámci svého výletu míří pouze do ZOO. Zbylý respondenti z Brna spojují návštěvu ZOO nejčastěji s prohlídkou brněnské přehrady či plavbě po ní. U mimobrněnských návštěvníků přijíţdí pouze do ZOO jen jedna čtvrtina respondentů. Většina návštěvníků ZOO spojuje svůj pobyt s poznáním centra Brna a jeho památkami. Při svém pobytu v Brně respondenti nejčastěji volí kombinaci poznání kromě ZOO také centra Brna, hradu Špilberk a brněnské přehrady, případně dalších památek. Tato skupina tvoří pětinu všech návštěvníků. Zhodnocením této otázky jsme dospěli k závěru, ţe návštěvníci ZOO volí případné další cíle v bezprostřední blízkosti spíše neţ by váţili delší cestu za dalším poznáním.

Co hodláte v tomto regionu během pobytu ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)? obyvatelé Brna

obyvatelé mimo Brno

Chci navštívit jen ZOO

87 %

23 %

Chci navštívit ZOO a centrum Brna Chci navštívit ZOO a brněnskou přehradu Chci navštívit ZOO, centrum Brna, hrad Špilberk a brněnskou přehradu

1%

17 %

6%

10 %

0%

19 %

Tab. 14 Znázornění otázky „Co hodláte v tomto regionu během pobytu ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)?“

Poslední otázkou znázorněnou na obrázku 11 jsme chtěli zjistit, jak specifická skupina navštěvuje právě brněnskou ZOO. Zdali je návštěva ZOO obvyklým trávením volného času brněnských návštěvníků a dovolených u mimobrněnských a zda se také rádi vydávají do ostatních zoologických zahrad. Příjemným překvapením se stal fakt, ţe pro polovinu všech respondentů je návštěva ZOO obvykle součástí dovolené či výletu. Prohlídku ZOO nevynechá kdykoliv má moţnost a čas dokonce více neţ čtvrtina všech dotázaných. Pouze brněnskou ZOO si oblíbilo 5 % návštěvníků.

65

Obr. 15 Vyhodnocení otázky „Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech?“

66

9 SWOT analýza ZOO Brno

Silné stránky

Slabé stránky

umístění ZOO v Brně (druhé

zastaralé expozice

největší město ČR)

nedostatečná kapacita

dobrá dopravní dostupnost ZOO

parkovacích míst

(dálnice, MHD)

závislost návštěvnosti na ročním

členství v prestiţních

období a na počasí

mezinárodních organizacích

nedostatečné sluţby

zázemí pro děti, Dětská zoo

pro zahraniční návštěvníky

výukové programy

(značení, popisy expozic)

doplňkové sluţby

lokalizace ve svaţitém terénu

zájmové organizace v rámci ZOO

špatná úroveň značení v rámci

příjemné prostředí

ZOO

vlastní webové stránky,

vysoká cena sluţeb v ZOO

periodikum Zooreport

malé mnoţství krytých expozic

dlouholetá tradice ZOO

při nepříznivém počasí

Stanice pro handicapované

pouze venkovní expozice

ţivočichy

u značného mnoţství zvířat

Příleţitosti

Hrozby

velká kapacita k budování nových

ekonomická krize

expozic

nízký počet mladých odborníků

rostoucí počet sponzorů a

a pracovníků

adoptivních rodičů zvířat

nedostatek vědeckých pracovníků

rozsáhlejší propagace

v ZOO

rekonstrukce expozic

špatný technický stav staveb

oslovení podnikatelské sféry

neukáznění návštěvníci

rozšíření kontaktních expozic

pomalý rozvoj

rozšíření počtu chovaných druhů

nedostatek finančních prostředků

zvířat

zvyšující se nároky na údrţbu

Tab. 15 SWOT analýza brněnské ZOO

67

10 Návrhy na zvýšení návštěvnosti ZOO Brno

Zoologická zahrada města Brna má velmi dobrý potenciál k vytvoření oblíbeného turistického cíle. Momentální návštěvnost ZOO není tak vysoká, neboť ZOO by potřebovala projít několika změnami. Při posuzování návrhů na zvýšení návštěvnosti brněnské ZOO bylo vycházeno především z výše uvedené SWOT analýzy a dotazníkového šetření mezi návštěvníky objektu. Prvotní změny by měly nastat v rámci rekonstrukcí starých expozicí. I přesto, ţe se jiţ v ZOO nové expozice postavily, jako například Beringie, modernizace by se měla dotknout celé zoologické zahrady. V objektu ZOO se stále nachází dost zastaralých expozic, propozičně nevhodných pro chov daných zvířat, coţ samozřejmě vnímavému oku návštěvníka neunikne. Návštěvníci oceňují vývoj a především tedy vzhled nových expozic, celkový vývoj se jim ale zdá příliš pomalý ve srovnání s ostatními zoologickými zahradami v České republice. Časté připomínky jsou také zaznamenávány v souvislosti s moţností zhlédnutí zvířat, především tedy při nepříznivém počasí. Většinu zvířat v brněnské ZOO totiţ je moţné vidět pouze v jejich venkovních prostorách, vnitřní ubikace ţivočichů jsou často očím návštěvníků skryty. S čímţ také souvisí problém kapacit pro návštěvníky, kam by se mohli skrýt právě například před nepříznivým počasím. Atraktivitu ZOO Brno by jistě zvedlo také rozšíření chovaných druhů zvířat a tím zaplnění velkého mnoţství volného prostoru mezi jednotlivými expozicemi. Návštěvníky často znepokojuje chůze byť v příjemném prostředí, ale bez moţnosti pohledu na zvířata. Kritické názory návštěvníků se také hojně týkaly špatného či zastaralého značení v objektu ZOO. Modernizace informačních tabulí by jistě přispěla k lepší orientaci v ZOO a tím také k lepšímu celkovému názoru návštěvníků. Především zahraniční návštěvníci by jistě ocenili moţnost získat informace alespoň v jednom ze světových jazyků.

68

Důleţitým bodem při zaměření se na zvýšení návštěvnosti by rovněţ měla být orientace na rodiny s dětmi a zkvalitnění sluţeb pro ně. V zoologické zahradě je sice umístěno dostatečné mnoţství toalet, které jsou udrţované a otevřené celoročně, ovšem jistě by se měl zvýšit počet míst, kde by bylo moţné například děti přebalit či nakojit. V neposlední řadě by neměla být rozhodně zanedbávána propagace této zoologické zahrady a jejich zábavných programů. Zoologická zahrada města Brna organizuje po celý rok velké mnoţství zábavných a výukových programů pro děti i dospělé, ale celá jedna pětina návštěvníků nedokázala tyto programy vůbec ohodnotit, neboť se s nimi nesetkali. V rámci propagace by zoologická zahrada měla také rozšířit spolupráci s informačním centrem v Brně, aby i turisté v Brně mohli lépe získávat informace o ZOO a bylo je tak moţné nalákat k návštěvě. Neboť v rámci výzkumu nebyl zjištěn ţádný návštěvník, který by čerpal informace o ZOO z infocentra. Stejně tak by jistě ZOO prospělo, kdyby se spojila s některými cestovními kancelářemi a návštěva ZOO by byla zahrnuta do několika balíčků, které cestovní kanceláře v rámci svých poznávacích pobytů v Brně a tomto regionu poskytují. Do většího podvědomí turistů i místních obyvatel by se brněnská ZOO mohla také dostat rozšířenější a především pravidelně aktualizovanou reklamou formou letáků a plakátů v MHD, nákupních centrech či ostatních památkových objektech.

69

Závěr

Bakalářská

práce

Profil

návštěvníka

ZOO

Brno

je

komplexně

zaměřena

na problematiku, týkající se zoologických zahrad a podobných zařízení a jejich návštěvníky. Teoretická část práce v první řadě přibliţuje prvopočátky vzniku těchto zařízení a jejich následný vývoj. Chovem zvířat a ochranou přírody se nezabývají pouze zoologické zahrady, práce je zaměřena také na přiblíţení zařízení a organizací podobného typu. Z hlediska správného chodu a spolupráce jsou velmi důleţité pro zoologické zahrady asociace a organizace, které je sdruţují a napomáhají tak při řešení jakýchkoliv problémů, které mohou v ZOO nastat. I informace o těch nejdůleţitějších asociacích lze v práci najít. Jako všechny ostatní veřejné organizace, také zoologické zahrady by nemohli fungovat bez legislativy, která jejich podmínky provozu upravuje. V České republice byl z tohoto důvodu vytvořen především zákon č. 162/2003, který je v práci také blíţe popsán. V druhé části teorie se práce zaměřuje přímo na specifika Zoologické zahrady Brno. Základ se odráţí od historie samotné zahrady, na kterou následně navazuje dnešní uspořádání ZOO z pohledu organizačního, expozicí, hospodaření, sluţeb či důleţitých informací pro návštěvníky. Praktická část této bakalářské práce se soustředí na výzkum mezi návštěvníky zoologické zahrady. Z dotazníkového šetření vyplynuly výsledky hovořící o celkovém obrazu návštěvníků ZOO a jejich spokojenosti s touto zoologickou zahradou. Brněnskou zoologickou zahradu nejčastěji navštěvují lidé ve věku 18 aţ 35 let, věkový průměr návštěvníků ZOO Brno je 29 let, s určitostí lze ale uvádět věkový průměr ještě o pět let minimálně niţší z důvodu nezařazení dětí do dotazníkového šetření. Výzkum také přinesl mile překvapující fakt, ţe ZOO Brno ve větší míře navštěvují lidé trvale bydlící mimo území Brna. Průměrná délka dojezdu turistů do brněnské ZOO je ovšem jen 89 km. Kdyţ vezmeme v úvahu území celé ČR a navíc, ţe Brno leţí poměrně nedaleko ostatních zemí, především tedy Slovenska a Rakouska a jejich center, ze kterých je do Brna dobré dopravní spojení, mohlo by toto číslo nabývat vyšších 70

hodnot. Pro obyvatele České republiky je Brno druhým největším městem republiky a krajským městem Jihomoravského kraje, ZOO by se tedy měla stát reprezentativním místem tohoto města a lákadlem pro turisty mířící do tohoto regionu. S čímţ souvisí i nutné úpravy, kterými by ZOO měla projít. I kdyţ více neţ polovina respondentů nenašla ţádné výhrady k této zoologické zahradě, většina výhrad z druhé části dotázaných směřovala k zastaralým expozicím ZOO a pomalému vývoji z hlediska časového období existence zahrady. Mimobrněnští návštěvníci přijíţdějí do Brna ve větší míře pouze na jednodenní výlet, i tak je ale více neţ třetina respondentů, kteří v Brně stráví více dní, ať jiţ za účelem dovolené, návštěvy příbuzných či studia. Zoologická zahrada by tedy mohla začít spolupracovat s ostatními subjekty kulturního cestovního ruchu a nabídnout tak těmto turistům v rámci zvýšení atraktivity ZOO program, který by jim zaručoval zvýhodněné podmínky při návštěvě více objektů v průběhu jednoho pobytu v regionu. K tomuto nápadu dopomohl výsledek výzkumu, který říká, ţe pouze jedna pětina návštěvníků ZOO bydlících mimo Brno, hodlá při svém pobytu navštívit pouze zoologickou zahradu. Navíc většina turistů svůj pobyt dopředu plánuje, coţ tomuto programu jen nahrává. 70% těchto turistů také vyhledává ubytování přímo v centru Brna, takţe by pro ně neměl být ţádný problém v přemísťování například městskou hromadnou dopravou. Navíc statistika dokazuje, ţe téměř polovina návštěvníků přijíţdí do ZOO automobilem. Poměrně dobré výsledky zaznamenává zoologická zahrada Brno u místních návštěvníků, jichţ téměř polovina navštěvuje ZOO pravidelně a to jedenkrát ročně. Cílovou skupinou jsou ale především lidé, kteří v Brně ţijí jiţ od narození, 54% respondentů ţije v Brně více neţ 20 let. A samozřejmě tři čtvrtiny brněnských návštěvníků má informace o ZOO pouze z vlastní zkušenosti. Je tedy ţádoucí nalákat do ZOO i nové obyvatele Brna. Dosáhnout tohoto cíle by se dalo například prostřednictvím lepší a efektivnější propagace na veřejně dostupných místech. Velkým pozitivem brněnské zoologické zahrady je zázemí pro děti, které oceňují všichni návštěvníci ZOO. V hodnocení různých sluţeb ZOO se právě místo pro odpočinek a zábavu pro děti a přístupnost expozicí pro děti umístily na prvních dvou místech.

71

Na třetím místě hodnocení se pak umístil celkový dojem z atraktivity ZOO. Takţe ZOO Brno jistě je a bude i nadále velmi atraktivním místem pro účastníky cestovního ruchu i místní občany, jen je třeba neustále postupovat s dobou a nadále se vyvíjet, o coţ ale vedení ZOO bez oddychu usiluje.

72

Seznam ilustrací

Obr. 1: Ukázka organizační struktury Technického úseku Zoo Brno Obr. 2: Nejnovější a nejoblíbenější expozice brněnské ZOO Beringie Obr. 3: Vývoj roční návštěvnosti v Zoologické zahradě Brno a ve Stálé akvarijní výstavě Obr. 4: Měsíční návštěvnost zoologické zahrady v letech 2009 a 2010 Obr. 5: Měsíční návštěvnost Stálé akvarijní výstavy v letech 2009 a 2010 Obr. 6: Graf vyhodnocení otázky „Jste obyvatelem města Brna nebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?“ Obr. 7: Graf vyhodnocení třetí otázky dotazníku Obr. 8: Graf zhodnocení důvodů návštěv brněnského regionu Obr. 9: Grafické znázornění otázky „Navštěvujete tuto zoologickou zahradu pravidelně?“ Obr. 10: Vyhodnocení otázky „Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?“ Obr. 11: Vyhodnocení otázky „Kde jste získal(a) informace o této zoologické zahradě?“ Obr. 12: Graf otázky „S kým jste přišel(přišla) do zoologické zahrady?“ Obr. 13: Grafické znázornění otázky „Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?“ Obr. 14: Zhodnocení průměrných známek u jednotlivých sluţeb Obr. 15: Vyhodnocení otázky „Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech?“

Pozn. Obrázky, u nichţ není uvedený zdroj, jsou prací autorky.

73

Seznam tabulek

Tab. 1: Seznam ZOO v ČR s licencí udělenou ministerstvem ţivotního prostředí k provozování zoologické zahrady Tab. 2: Otevírací doba zoologické zahrady Brno pro návštěvníky Tab. 3: Vstupné do ZOO Brno Tab. 4 a 5: Ceník permanentek, nabízených ZOO Brno Tab. 6: Ceník pojízdných vstupenek Tab. 7: Ceník vstupného na Stálou akvarijní výstavu Tab. 8: Záţitkové programy v ZOO Brno Tab. 9: Návštěvnost ZOO jednotlivých subjektů v letech 2007, 2008 a 2009 Tab. 10: Hospodářský výsledek Zoologické zahrady Brno v letech 2009 a 2010 Tab. 11: Charakteristika souboru respondentů dotazníkového šetření Tab. 12: Vyhodnocení otázky „Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady?“ Tab. 13: Vyhodnocení dvou otevřených otázek dotazníku Tab. 14: Znázornění otázky „Co hodláte v tomto regionu během pobytu ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)?“ Tab. 15: SWOT analýza brněnské ZOO

Pozn. Tabulky, u nichţ není uvedený zdroj, jsou prací autorky.

74

Seznam pouţitých informačních zdrojů

[1]

DOBRORUKA, L. J. a kolektiv: Zoologické zahrady. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989. 208 s. ISBN 80-04-21177-1

[2]

FOKT, Michael: Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 398 s. ISBN 978-80-200-1620-1

[3]

KŘESŤAN, V., VAŠÍČEK, M.: Marketing. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, skripta 2005. 141 s.

[4]

TILČ, Karel, ELIÁŠ, Jaroslav: Za oponou ZOO. 1. vyd. Bratislava: Príroda, vydavateľstvo kníh a časopisov, 1981. 107 s. ISBN 64-051-81

[5]

VESELOVSKÝ, Z., VOLF, J., FELIX, J.: Všední den v pražské ZOO. 1. vyd. Praha: Albatros, 1983. 158 s. ISBN 13-765-83

[6]

Strategie rozvoje Zoologické zahrady města Brna. [CD-ROM]. Vydalo vedení ZOO Brno ve spolupráci s Regionální a rozvojovou agenturou jiţní Moravy u příleţitosti 50. výročí otevření zoo. Brno. 2003.

[7]

Zpráva o činnosti příspěvkové organizace Zoologická zahrada města Brna za rok 2010. Organizační struktura. Brno: ZOO Brno, 2011.

[8]

JIROUŠEK, V. T. a kol.: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti [online]. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2005 [cit. 2011-3-10]. ISBN 80-7212-362-9. Dostupné z WWW: .

[9]

VANÍČEK, Jiří.: Marketing a komunikace: Cestovní ruch – Marketingový nebo sociologický výzkum? [online]. Praha: Česká marketingová společnost, 2007 [cit. 2011-4-24]. Dostupné z WWW: .

75

[10] Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky [online]. 2011 [cit. 2011-4-5]. Dostupné z WWW: . [11] Alibest, ráj zážitků [online]. 2011 [cit. 2011-4-21]. Ošetřovatelem v ZOO. Dostupné z WWW: . [12] Asociace turistických informačních center [online]. 1998-2011 [cit. 2011-4-26] Kraje České republiky. Dostupné z WWW: . [13] Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-19]. Dostupné z WWW: < http://www.brno.cz/>. [14] Budoucnost ohrožených druhů zvířat [online]. Bern: Výkonný sekretariát WAZA, 2005. [cit. 2011-3-19]. Dostupné z WWW: . [15] CzechTourism [online]. 2005-2011 [cit. 2011-4-26]. Návštěvnost turistických cílů. Dostupné z WWW: . [16] Dopravní podnik města Brna [online]. 2011 [cit. 2011-4-21]. Lodní doprava v Brně. Dostupné z WWW: < http://www.dpmb.cz/ldjr.asp>. [17] Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií [online]. 2009-2011 [cit. 2011-3-18]. Dostupné z WWW: . [18] European Association of Zoos and Aquaria [online]. 2010 [cit. 2011-3-14]. Dostupné z WWW: . [19] International Union for Conservation of Nature [online]. 2011 [cit. 2011-3-19]. Dostupné z WWW: .

76

[20] International Zoo Educators Association [online]. 2005 [cit. 2011-3-25]. Dostupné z WWW: < http://www.izea.net/>. [21] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-4-5]. Zoologické zahrady. Dostupné z WWW: . [22] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-4-5]. Zákon o zoologických zahradách. Dostupné z WWW: . [23] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-4-5]. Novela zákona o zoologických zahradách. Dostupné z WWW: . [24] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-4-9]. Nařízení vlády o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. Dostupné z WWW: . [25] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-4-15]. Seznam zoologických zahrad s licencí 2011. Dostupné z WWW: . [26] Unie českých a slovenských zoologických zahrad [online]. 2009 [cit. 2011-3-13]. Stanovy a etický kodex zoologických zahrad. Dostupné z WWW: . [27] Unie českých a slovenských zoologických zahrad [online]. 2009 [cit. 2011-4-4]. Dostupné z WWW: . [28] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-3-10]. Zoologická zahrada. Dostupné z WWW: . [29] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-3-13]. European Association of Zoos and Aquaria. Dostupné z WWW: < http://en.wikipedia.org/wiki/EAZA>. 77

[30] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-3-13]. Výpis členů asociace WAZA. Dostupné z WWW: . [31] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-3-19]. International Zoo Educators Association. Dostupné z WWW: . [32] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-3-19]. Mezinárodní svaz ochrany přírody. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/IUCN>. [33] Wikipedia [online]. 2011 [cit. 2011-4-19]. Brno. Dostupné z WWW: . [34] World Association of Zoos and Aquariums [online]. 2011 [cit. 2011-3-13]. Údaje o Světové asociaci zoologických zahrad a akvárií. Dostupné z WWW: . [35] Worldwide ZOO Database [online]. 2011 [cit. 2011-3-10]. Pravidla a vytyčení pojmu ZOO. Dostupné z WWW: . [36] Worldwide ZOO Database [online]. 2011 [cit. 2011-3-13]. Mezinárodní asociace zoologických zahrad. Dostupné z WWW: . [37] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-19]. Historie brněnské ZOO. Dostupné z WWW: . [38] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-19]. Stálá akvarijní výstava. Dostupné z WWW: . [39] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-19]. Výroční zprávy z let 2007, 2008, 2009. Dostupné z WWW: . [40] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-19]. Základní informace. Dostupné z WWW: . [41] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-4]. Mezinárodní organizace. Dostupné z WWW: .

78

[42] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-5-6]. Výroční zpráva z roku 2010. Dostupné z WWW: . [43] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-5-6]. Plán zoologické zahrady. Dostupné z WWW: . [44] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-18]. Beringie. Dostupné z WWW: . [45] ZOO Brno [online]. 2011 [cit. 2011-4-18]. ZOO report 2011. Dostupné z WWW: .

79

Seznam příloh

Příloha č. 1: Dotazník pro návštěvníka Zoologické zahrady Brno Příloha č. 2: Plán Zoologické zahrady města Brna Příloha č. 3: Fotografie vstupní části Beringie Příloha č. 4: Fotografie expozice Tygří skály Příloha č. 5: Fotografie trampolínového centra v ZOO Brno Příloha č. 6: Fotografie vláčku v ZOO Brno

80

Příloha č. 1 - Dotazník pro návštěvníka Zoologické zahrady Brno

Dobrý den váţení respondenti, jmenuji se Martina Šilhánová a jsem studentkou Vysoké školy polytechnické Jihlava, oboru cestovní ruch. V rámci své bakalářské práce se zaměřuji na profil návštěvníka zoologické zahrady v Brně. K vyřešení tohoto tématu jsem vytvořila tento dotazník a vás bych chtěla poţádat o jeho vyplnění. Vaše odpovědi mi budou velmi nápomocné při zpracování mé bakalářské práce. Mohu vás ujistit, ţe dotazník je zcela anonymní a výsledky zkoumání budou pouţity pouze za účelem zpracování mé bakalářské práce. Předem vám děkuji za ochotu a čas, strávený při vyplňování dotazníku.

DOTAZNÍK č. ….. pro návštěvníka zoologické zahrady Brno 1. Jste obyvatelem města Brna nebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud? a) jsem obyvatelem města b) trvale bydlím jinde 2. Pokud nejste obyvatel města, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? a) dovolená, odpočinek b) výlet c) návštěva příbuzných, známých d) pouze projíţdím e) sluţební cesta f) zdravotní pobyt, léčení f) jiné důvody ……… 3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? a) do 1 roku b) 1 – 5 let c) 6 – 10 let d) 10 – 20 let e) 20 – 30 let f) nad 30 let 4. Navštěvujete tuto zoologickou zahradu pravidelně? a) ne, jsem zde poprvé b) ne, ale jsem zde jiţ podruhé c) ne, ale jiţ jsem zde několikrát byl(a) d) ano, asi 1x ročně e) ano, asi 3x ročně f) ano, více neţ 5x ročně g) jiná četnost ................... 5. Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? a) jaro b) léto c) podzim d) zima 6. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil v areálu zoologické zahrady. počet hodin ...................

7. Kde jste získal(a) informace o této zoologické zahradě? a) vlastní zkušenost b) reference od známých c) internet d) tištěné média e) rozhlas, televize f) infocentrum g) informace od CK h) jiný zdroj ................... 8. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady? a) návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) b) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ na místě a dnes c) jinak ................... 9. S kým jste přišel(přišla) do zoologické zahrady? a) sám/sama b) s partnerem/partnerkou c) s rodinou (děti) d) s kamarády/se známými e) se skupinou/zájezdem f) jinak ................... 10. Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a)? (uveďte dopravní prostředek do zoologické zahrady) a) automobil b) motocykl c) autobus d) vlak e) kolo f) pěšky g) jiný ................... 11. Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se Vám líbila nejvíce, co Vás zaujalo? ………………………………………………………………………………….... …………………………………………………………………………………… 12. Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? …………………………………………………………………………………… ……...……………………………………………………………………………. 13. Co se Vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? ………………………………………………………………………………….... ……………………………………………………………………………………. 14. Můţete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu sluţeb v této zoologické zahradě, pokud s nimi máte zkušenost? (zakrouţkujte Váš stupeň hodnocení, 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro 1 2 3 4 5 nevím návštěvníky (značení ap.) Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně 1 2 3 4 5 nevím objektu Nabídka zboţí v prodejnách uvnitř 1 2 3 4 5 nevím nebo před ZOO Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Přístupnost a srozumitelnost expozice 1 2 3 4 5 nevím pro děti

Místo pro odpočinek, relaxaci a zábava pro děti Moţnost vyţití, zábavné programy

1

2

3

4

5

nevím

1

2

3

4

5

nevím

Celkový dojem z atraktivity zahrady

1

2

3

4

5

nevím

Celková spokojenost s úrovní sluţeb

1

2

3

4

5

nevím

15. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? a) ano, kdykoliv mám moţnost a čas b) jen občas je návštěva ZOO součástí dovolené nebo výletu c) navštěvuji další ZOO jen výjimečně d) chodím jen do této ZOO 16. Pokud nejste obyvatel města Brna, jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto regionu (městě)? a) jsem zde pouze na jednodenním výletě b) budu zde pobývat ....... dnů 17. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? a) v centru Brna c) v jiné části Jihomoravského kraje e) jinde ...................

b) v okolí Brna d) na více místech

18. Co hodláte v tomto regionu během pobytu ještě navštívit nebo jste jiţ navštívil(a)? a) chci navštívit jen ZOO b) centrum města Brna c) hrad Špilberk d) Brněnské výstaviště e) Brněnská přehrada f) hrad Pernštejn g) Moravský kras h) Slavkov i) Lednicko-Valtický areál j) Znojmo k) jiná místa v Brně ................ l) jiná místa v regionu ............ 19. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do této zoologické zahrady? a) 0 aţ 50 km b) 51 aţ 100 km c) 101 aţ 200 km d) 201 aţ 400 km e) 401 aţ 800 km f) 801 aţ 1200 km g) 1201 aţ 1600 km h) 1601 aţ 2000 km i) 2001 a více 20. Pokud nejste z Brna, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (město či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? …………………………………………………………………………………….

21. Údaje o Vás: Pohlaví:

a) muţ

b) ţena

Váš věk: a) do 17 let c) 26 – 35 let e) 46 – 55 let

b) 18 – 25 let d) 36 – 45 let f) 56 a více let

Dosaţené vzdělání: a) základní/vyučen c) vyšší odborné

b) středoškolské d) vysokoškolské

Zaměstnání: a) zaměstnanec – veřejný sektor c) podnikatel/ţivnostník e) nezaměstnaný g) student

b) zaměstnanec – soukromý sektor d) v domácnosti/mateřská f) důchodce

Příloha č. 2 – Plán Zoologické zahrady města Brna

Příloha č. 3 - Fotografie vstupní části Beringie

Zdroj: http://www.prakticky-zivot.cz/hobby/priroda/?nid=7129-beringie-nova-chloubabrnenske-zoo.html

Příloha č. 4 - Fotografie expozice Tygří skály

Zdroj: http://turistickyatlas.cz/vse/misto/6415_zoo-brno.html

Příloha č. 5 - Fotografie trampolínového centra v ZOO Brno

Zdroj: http://www.zoobrno.cz/cs/sluzby-pro-navstevniky/sezonni/

Příloha č. 6 - Fotografie vláčku v ZOO Brno

Zdroj: http://zena-in.cz/clanek/brnenska-zoo-doteky-zvirat-a-uchvatna-beringie/kategorie/doma