VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka ZOO Praha

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a ZO O P r a h a Bakalářská práce

Autor: Galina Štohanslová Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011

Copyright © 2010 Galina Štohanslová

Abstrakt ŠTOHANSLOVÁ Galina: Profil návštěvníka ZOO Praha. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. Hlavním cílem bakalářské práce je analýza postavení Zoologické zahrady hlavního města Prahy v cestovním ruchu na základě získaných primárních a sekundárních dat a návrh opatření, vedoucích ke zvýšení její atraktivity pro potencionální návštěvníky. Klíčová slova: Zoologická zahrada. Návštěvník. Dotazník. Respondent.

Abstract ŠTOHANSLOVÁ Galina: The profile of the ZOO Prague’s visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2010. The main aim of this work is the analysis of the position of the ZOO Prague in tourism on the base of primary and secondary data and making suggestions leading to raise its atractivity for potencial visitors. Key words: Zoological garden. Visitor. Questionnaire. Respondent.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za metodické vedení práce, cenné rady a pomoc při jejím vytváření. Ráda bych poděkovala také všem respondentům, kteří byli ochotni zúčastnit se dotazníkového průzkumu. Dále bych chtěla poděkovat svým rodičům, kteří mě během studia vţdy podporovali.

Předmluva Jako téma bakalářské práce jsem si vybrala profil návštěvníka ZOO Praha. Hlavním důvodem, proč jsem zvolila toto téma, byl můj vlastní zájem o danou problematiku, neboť jiţ od útlého dětství mám ráda zvířata, a proto jsem i vţdy ráda navštěvovala zoologické zahrady. Dalším důvodem mého výběru byl také fakt, ţe vůbec poprvé na naší škole bylo vypsáno téma vztahující se k oblasti zoologických zahrad. Hlavním cílem této práce je zhodnotit postavení Zoologické zahrady hlavního města Prahy v cestovním ruchu z hlediska návštěvnosti, řízení a ekonomiky, doprovodných sluţeb či marketingu a následně navrhnout opatření, jeţ by přispěla ke zlepšení celkového dojmu a zvýšení atraktivity zoologické zahrady. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou uvedeny informace týkající se historie a současnosti zoologických zahrad v České republice, legislativy vztahující se k dané oblasti, typologie zoologických zahrad nebo také zajímavosti ZOO Praha. Praktická část práce zahrnuje výsledky dotazníkového šetření mezi návštěvníky této zoologické zahrady a dále poznatky získané buď na základě vlastních zkušeností, nebo sběru sekundárních dat z dostupných zdrojů. Při vypracovávání bakalářské práce jsem čerpala především z informací uvedených na webových stránkách zoologické zahrady a také z dostupné literatury. Závěrem bych také chtěla poděkovat zaměstnancům zoologické zahrady v Praze – především Mgr. Dušanu Michelfeitovi a paní Evě Macháčkové, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace.

Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 Historie ZOO v České republice ............................................................................. 11

1

1.1

Vznik zoologických zahrad v České republice ................................................ 11

1.2

Historie ZOO Praha.......................................................................................... 12

Mezinárodní a domácí organizace zabývající se problematikou zoologických

2

zahrad .............................................................................................................................. 13 Legislativní rámec provozu zoologických zahrad ................................................... 17

3

3.1

Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách .......................................... 17

3.2

Nařízení vlády 17/2004 o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům

zoologických zahrad ................................................................................................... 19 4

Typologie zoologických zahrad .............................................................................. 19

5

Organizace provozu a charakteristika expozice zoologické zahrady v Praze ......... 20 5.1

Organizace provozu ......................................................................................... 20

5.2

Charakteristika expozice ZOO Praha ............................................................... 24

5.3

Zajímavosti ZOO Praha ................................................................................... 28

Marketingový výzkum............................................................................................. 32

6

6.1

Příprava výzkumu ............................................................................................ 32

6.2

Dotazník ........................................................................................................... 34

7

Statistiky návštěvnosti ZOO Praha .......................................................................... 36

8

Ekonomická data provozu ZOO Praha v roce 2009 ................................................ 39

9

Dotazníkové šetření návštěvníků ZOO Praha ......................................................... 41 9.1

Metodika zpracování ........................................................................................ 41

9.2

Charakteristika souboru ................................................................................... 42

9.3

Dotazníkový průzkum ...................................................................................... 43

10

SWOT analýza a návrhová část ........................................................................... 56

Závěr ............................................................................................................................... 58

Seznam pouţitých zdrojů ................................................................................................ 60 Seznam ilustrací a grafů .................................................................................................. 62 Seznam tabulek ............................................................................................................... 64 Seznam příloh ................................................................................................................. 65

Úvod Zoologická zahrada v Praze patří mezi nejznámější a také nejkrásnější zoologické zahrady v České republice. Důkazem toho je i rostoucí počet návštěvníků. Zatím největším dosavadním úspěchem této zoologické zahrady je první místo v ţebříčku deseti nejnavštěvovanějších turistických cílů za rok 2009, kdy ZOO Praha navštívilo celkem 1 296 579 návštěvníků. Podařilo se jí tak předstihnout i Praţský hrad, který v roce 2009 navštívilo přibliţně 1 210 000 lidí. Úspěšným rokem byl však i rok 2008, kdy ji prestiţní časopis Forbes Traveler zařadil mezi 10 nejlepších zoologických zahrad na světě. Zajímavostí je také fakt, ţe mezi deseti nejnavštěvovanějšími turistickými objekty nalezneme kromě ZOO Praha další tři zoologické zahrady – jedná se o ZOO Dvůr Králové, ZOO Lešná a ZOO Plzeň. Pokud se podíváme na statistiky z minulých let, zjistíme, ţe návštěvnost zoologických zahrad stoupá. Příčinou těchto příznivých výsledků je samozřejmě velký pokrok a modernizace, neboť v současné době se zoologické zahrady snaţí zvířatům poskytnout potřebný prostor a co nejlépe napodobit jejich přirozené prostředí. Další silnou stránkou zoologické zahrady v Praze jsou atraktivní pavilony či expozice, kde mohou návštěvníci vidět aţ 674 druhů zvířat (konkrétně 5 345 jedinců), otevírací doba, neboť zoologická zahrada je otevřena po celý rok, a také zajímavé akce pro návštěvníky – například komentovaná krmení, cvičení zvířat, prohlídky s průvodcem či moţnost setkání s kontaktními zvířaty. Lze tedy říci, ţe ZOO Praha zaujímá velmi dobrou pozici v oblasti kulturního cestovního ruchu a získává jeden úspěch za druhým. Jejím posledním úspěchem je umístění v soutěţi o nejlepší turistickou nabídku České republiky „Ceny Kudy z nudy 2010“, kterou pořádá agentura CzechTourism – v této soutěţi se ZOO Praha umístila na třetím místě. Zda se však zoologické zahradě podaří obhájit prvenství v ţebříčku nejnavštěvovanějších turistických cílů České republiky za rok 2010 je zatím otázkou.

10

1 Historie ZOO v České republice 1.1 Vznik zoologických zahrad v České republice Počátky zoologických zahrad v České republice spadají do meziválečného období. První zoologická zahrada byla zaloţena v roce 1919 v Liberci a jedná se tak nejen o nejstarší zoologickou zahradu na území České republiky, ale současně o nejstarší zoologickou zahradu ve střední Evropě. Jako druhá v pořadí byla vybudována ZOO Plzeň (1926) a jako třetí pak ZOO Praha (1931). Další zahrady – s výjimkou ZOO Ohrada v Hluboké nad Vltavou (1939), byly zaloţeny aţ po roce 1945. Rok založení

Název

Adresa

1919

ZOO Liberec

Masarykova 1347/31, Liberec 1

1926

ZOO Plzeň

Pod vinicemi 9, 301 16 Plzeň 9

1931

ZOO Praha

U Trojského zámku 120/3, 171 00 Praha7

1939

ZOO Ohrada

373 41 Hluboká nad Vltavou

1946

ZOO Dvůr Králové

Štefánikova 1029, 544 01 Dvůr Králové

1948

ZOO Děčín

Ţiţkova 1286/15, 405 02 Děčín

1948

ZOO Lešná

Lukovská 112, 763 14 Zlín 12

1950

ZOO Brno

U zoologické zahrady 46, 635 00 Brno

1951

ZOO Ostrava

Michálkovická 197, 170 00 Ostrava

1953

ZOO Olomouc

Darwinova 29, 779 00 Olomouc

1957

ZOO Ústí n. Labem

Dráţďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem

1957

ZOO Jihlava

Březinovy sady 10, Jihlava

1965

Zoopark Vyškov

Cukrovarská 424/9, 682 01 Vyškov

1975

Zoopark Chomutov

Přemyslova 259, 430 01 Chomutov

1975

ZOO Hodonín

U červených domků 3529, 695 03 Hodonín

1997

ZOO Chleby

Chleby 1, 289 31 Středočeský kraj

Tabulka č. 1 – Vznik zoologických zahrad v ČR [5]

Nutno dodat, ţe rok 1989 nebyl pro některé zoologické zahrady vůbec příznivý, neboť musely čelit nečekaným finančním problémům. Finanční potíţe se však nakonec podařilo překonat především díky dotacím ze strany Ministerstva ţivotního prostředí.

11

V posledních několika letech došlo k výrazné modernizaci zoologických zahrad. Zpočátku se jednalo pouze o opravy či přestavby jiţ existujících objektů, postupem času se ale začaly stavět i zcela nové moderní pavilony s dokonalou imitací různých přírodních expozic. Velký pokrok byl zjevný například v královédvorské, ostravské, ústecké a zlínské zoologické zahradě, kde došlo k výstavbě moderních sloninců, dále v ZOO Plzeň, která prodělala celkovou rekonstrukci, v jihlavské zoologické zahradě, které se podařilo zrealizovat ojedinělý projekt africké vesnice Matongo nebo v ZOO Děčín, jeţ začala vůbec jako první vyuţívat prostředky z evropských fondů. [5] Spolu se vstupem do Evropských struktur nastaly závratné změny i ve skladbě chovaných druhů zvířat – evropské zoologické zahrady k nám deponovaly několik vzácných druhů ţivočichů. Zoologické zahrady ale musely nejprve prokázat, ţe dokáţou o dané druhy náleţitě pečovat a vytvořit pro ně odpovídající podmínky. Prioritou se tedy stal chov ohroţených druhů. Bylo zastaveno rozmnoţování zvířat s nejasným původem a jejich místo zaujala zvířata uvedená v mezinárodních plemenných knihách. České zoologické zahrady se začaly aktivně zapojovat do chovných programů ohroţených druhů – EEP. [5] Koncem 20. století došlo k dalším významným změnám v oblasti zoologických zahrad, které zapříčinil plánovaný vstup do Evropské unie. Jelikoţ bylo nutné zabývat se otázkou týkající se provozu zoologických zahrad, Ministerstvo ţivotního prostředí spolu s Unií českých a slovenských zahrad vypracovalo návrh zákona o provozování zoologických zahrad. Návrh byl poté přijat jako zákon č. 162/2003 Sb.

1.2 Historie ZOO Praha Jiţ v roce 1881 byla v novinách zveřejněna výzva hraběte Sweerts–Sporka, jeţ se týkala zaloţení zoologické zahrady v Praze. Ve skutečnosti se však nejednalo o snahu zřídit zoologickou zahradu, šlo pouze o mediální záleţitost. Se skutečným plánem vybudování zoologické zahrady v Praze přišel aţ o několik let později středoškolský profesor Jiří Janda. Díky jeho píli a trpělivosti se jeho plán dočkal úspěchu – v roce 1919 byla ministerstvem školství zřízena komise, jeţ měla dohlíţet na zahájení přípravných prací. Významný byl také rok 1922, kdy velkostatkář Alois Svoboda věnoval své pozemky v Troji k výstavbě zoologické zahrady. O rok později dostal 12

profesor Janda svolení od ministerstva školství zahájit stavbu. Dne 28. září 1931 byla zoologická zahrada poprvé otevřena veřejnosti a postupně sem byla nastěhována první zvířata. Úplně první obyvatelkou zoologické zahrady byla vlčice Lotta. Válečná léta nebyla pro ZOO Praha příznivým obdobím, ale s pomocí obětavých zaměstnanců se jí podařilo vše překonat – zaměstnanci si totiţ často museli přivydělávat peníze vystupováním v cirkusech, aby mohli zajistit obţivu zvířatům v zoologické zahradě. Díky tomu také nedošlo k výraznému sníţení stavu zvířat, neboť v roce 1940 bylo v zoologické zahradě chováno 982 zvířat. Po válce se situace začala zlepšovat, a to zejména v době nástupu Zdeňka Veselovského do funkce ředitele ZOO Praha. Tento uznávaný český zoolog řídil zoologickou zahradu třicet let – od roku 1959 do roku 1989. V roce 1997 se stal jejím ředitelem PhDr. Petr Fejk. Zaměstnanci zoologické zahrady zprvu nebyli příliš nadšeni jeho jmenováním do této funkce, protoţe se jednalo o prvního ředitele bez přírodovědného vzdělání. Postupem času však lidé změnili názor, neboť právě jemu se podařilo ze ZOO Praha vytvořit moderní zoologickou zahradu. V říjnu 2009 se ale rozhodl zanechat funkce ředitele, a tak od 1. ledna 2010 řídí zoologickou zahradu Mgr. Miroslav Bobek.

2 Mezinárodní

a

domácí

organizace

zabývající

se

problematikou zoologických zahrad WAZA - Světová asociace zoologických zahrad a akvárií Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA – World Association of Zoos and Aquariums) je organizace, která sdruţuje zoologické zahrady a akvária z celého světa. Jejím hlavním posláním je podporovat spolupráci mezi zoologickými zahradami a akvárii, spolupráci mezi národními a regionálními asociacemi a jejich členy, podporovat environmentální výzkum a také zastupovat zoologické zahrady a akvária v mezinárodních organizacích či spolcích. Vizí organizace je plně zachovat potenciál světových zoologických zahrad a akvárií, misí je skutečnost, ţe organizace představuje hlas komunity zoologických zahrad a akvárií a také prostředníka zachování přírodního bohatství. [5]

13

Tato organizace vznikla v Basileji v roce 1935, původně jako Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG – International Union of Directors of Zoological Gardens). Během druhé světové války sice došlo k jejímu zániku, ale jiţ v roce 1946 byla opět obnovena – tentokrát se sídlem v Rotterdamu. V roce 1950 se unie stala členem Světového svazu ochrany přírody (IUCN – International Union for Conservation of Nature). V roce 2000 byla Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad přejmenována na Světovou organizaci zoologických zahrad a akvárií. V čele asociace stojí výbor, jehoţ členy jsou minulý, současný prezident, budoucí prezident a dalších 7 členů, z nichţ jeden člen vykonává funkci hospodáře a další člen funkci předsedy. Výbor zastřešuje činnost sekretariátu, jednotlivých komisí a členské základny. [5] V současné době je členem této organizace 253 zoologických zahrad a akvárií z více neţ 50 zemí celého světa. EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií Hlavním úkolem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA – European Association of Zoos and Aquariums) je usnadnit a napomáhat spolupráci evropským zoologickým zahradám a akváriím. Cílem je podporovat rostoucí kvalitu v oblasti chovu zvířat a vzdělávání veřejnosti, výzkumu a zachování globální biodiverzity. V současnosti má EAZA 327 členů z 36 zemí – 282 řádných členů, 6 dočasných členů, 38 dočasných členů národních asociací a 2 čestné členy. IZE – Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad Mezinárodní

asociace

vzdělávacích

pracovníků

zoologických

zahrad

(IZE

– International Association of Zoos Educators) se snaţí především o vyuţití zoologických zahrad a akvárií pro vzdělávací účely. Dále podporuje spolupráci svých členů, hájí jejich zájmy, pořádá vzdělávací programy a konference a věnuje se i publikační činnosti. [5]

14

Asociaci zaloţila skupina pedagogů zoologických zahrad v roce 1972, kteří v jejím zaloţení spatřovali moţnost výměny informací, diskutování o aktuálních problémech či předávání vlastních poznatků. EARAZA – Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií EARAZA (Euro-Asian Regional Association of Zoos and Aquariums) je nezisková organizace,

jejímiţ

členy

jsou

zoologické

zahrady,

akvária

či

organizace,

které podporují činnost zoologických zahrad nebo akvárií. Asociace byla zaloţena řediteli zoologických zahrad v Rusku, SNS a Pobaltí v roce 1994. Cílem organizace je zlepšit provoz zoologických zahrad, zachovat chov volně ţijících ţivočichů, koordinovat programy prováděné v rámci asociace, usnadnit výměny zvířat mezi členy EARAZA, hájit zájmy asociace na mezinárodní úrovni nebo také podporovat vzdělávací a publikační činnosti. Členem EARAZA mohou být jak organizace, jejichţ činnost souvisí s chovem volně ţijících zvířat, tak i mediální organizace, jejichţ práce se týká problematiky zoologických zahrad a akvárií. Členové asociace mají povinnost zaplatit vstupní poplatek, dále platí členství i organizační příspěvky. Dnes má asociace téměř 60 členů ze 13 zemí Evropy a Asie. [5] IUCN – Světový svaz ochrany přírody Světový svaz ochrany přírody je nejvýznamnější a největší mezinárodní organizací zabývající se ochranou přírody. Hlavním posláním organizace je podporovat a ovlivňovat společenstva k uchování integrity a rozmanitosti přírody a zajistit udrţitelné vyuţívání přírodních zdrojů. [5] Organizace byla zaloţena v roce 1948 ve Fontainebleau. Původně se organizace jmenovala Mezinárodní unie pro ochranu přírody, později nesla název Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů a nakonec byla přejmenována na Světový svaz ochrany přírody. Co se týče organizační struktury, v čele svazu je ředitel, který má na starosti vedení sekretariátu, a také prezident, který má za úkol řídit Radu IUCN. Neméně důleţitým

15

orgánem je dále Regionální kancelář pro Evropu, jeţ kontroluje činnost evropských členů. Dnes má IUCN 1000 členů ze 140 zemí z celého světa. UCSZ - Unie českých a slovenských zoologických zahrad Unie českých a slovenských zahrad představuje organizaci, mezi jejíţ stěţejní činností patří realizace poslání zoologických zahrad, usnadnění jejich kooperace, rozvoj odbornosti zaměstnanců zoologických zahrad, zajištění mezinárodních kontaktů a účasti na

různých

mezinárodních

programech,

zastupování

zoologických

zahrad

na mezinárodní úrovni či podpora výzkumu a vědy. UCSZ má celkem 15 členů z české republiky a 4 členy ze Slovenské republiky. Samotná organizace je pak členem IUCN, WAZA a EAZA. Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo ţivotního prostředí bylo zřízeno dne 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru v oblasti ţivotního prostředí. [22] Do kompetencí ministerstva ţivotního prostředí patří například ochrana ovzduší, ochrana přírody a krajiny, ochrana vodních zdrojů a jakosti podzemních a povrchových vod, odpadové hospodářství, geologické práce a ekologický dohled nad těţbou či státní ekologická politika. [22] Organizační struktura ministerstva je tvořena ministrem, sekcemi, odbory a odděleními. V současné době je ministrem ţivotního prostředí Pavel Drobil.

16

Název ZOO ZOO Brno ZOO Děčín ZOO Dvůr Králové

Členství UCSZ (1990), EAZA (1994), WAZA (2000), EARAZA (2001) UCSZ (1990), EAZA (1997), IZE (1997),WAZA (2004) UCSZ (1990), WAZA (1997), IZE (1998), EARAZA (2010)

ZOO Hodonín

UCSZ (1995)

ZOO Chleby

EARAZA (2004)

Zoopark Chomutov

UCSZ (1992), EAZA (1996), WAZA (1999), EARAZA (2000)

ZOO Jihlava

UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1997), WAZA (1998)

ZOO Lešná

UCSZ (1990), EAZA (1993), IZE (1996), WAZA (2000)

ZOO Liberec

UCSZ (1990), EAZA (1994), WAZA (2000)

ZOO Ohrada

UCSZ (1991), IZE (1997), EAZA (1997), EARAZA (2001)

ZOO Olomouc

UCSZ (1990), IZE (1996), EAZA (1997), WAZA (2004)

ZOO Ostrava

UCSZ (1990), EAZA (1996), IZE (1998), WAZA (2005)

ZOO Plzeň

UCSZ (1990), EAZA (1997)

ZOO Praha

WAZA (1956), IZE (1989), UCSZ (1990), EAZA (1992)

ZOO Ústí n. Labem

UCSZ (1990), EAZA (1994), IZE (1998),WAZA (2004)

Zoopark Vyškov

UCSZ (1995), EARAZA (2002)

Tabulka č. 2 – Člemství zoologických zahrad v mezinárodních organizacích [5]

3 Legislativní rámec provozu zoologických zahrad Právní předpisy vztahující se k problematice provozování zoologických zahrad v České republice představují zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách, a nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. V následujících kapitolách se pokusím o stručnou charakteristiku těchto předpisů.

3.1 Zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) byl vydán dne 18. dubna 2003 17

a v platnost vstoupil 1. července 2003. Zákon se dělí na 6 základních částí a obsahuje celkem 25 paragrafů: 

Část první: Podmínky provozování zoologických zahrad (§ 1 – 20)



Část druhá: Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 21)



Část třetí: Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů - plemenářský zákon (§ 22)



Část čtvrtá: Změna zákona o daních z příjmu (§ 23)



Část pátá: Změna ţivnostenského zákona (§ 24)



Část šestá: Účinnost (§ 25)

V roce 2008 byl tento právní předpis novelizován. Změna se týká konkrétně § 2 odst. 2 písm. c), kde je uvedeno, ţe za zoologickou zahradu se nepovaţují akvária, terária, expozice a jiná výstavní zařízení, která chovají méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků, jsou-li součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování volně ţijících ţivočichů pro veřejnost. [6] Novelizovaný zákon nabyl účinnosti dne 25. dubna 2008. První část zákona vymezuje základní pojmy související s oblastí zoologických zahrad, podmínky jejich provozování, informace o ţádosti o licenci k provozu zoologické zahrady, zániku a zrušení této licence, dále také informace o kontrole dohlíţející na

dodrţování

ustanovení

tohoto

právního

předpisu,

způsobu

podporování

provozovatelů, uzavření zoologické zahrady veřejnosti či přestupcích a jiných správních deliktech. Zoologická zahrada je tímto zákonem definována jako trvalé zařízení, v němţ jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně ţijící ţivočichové, případně i domácí zvířata. Jejím posláním je v souladu s právem Evropských společenství přispět k zachování ohroţených druhů, jakoţ i výchova veřejnosti k ochraně přírody. [6] Pro účely tohoto zákona se za zoologickou zahradu nepovaţují: 

cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat,



obchody se zvířaty provozované dle zvláštních právních předpisů,



akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehoţ hlavní činností není vystavování volně ţijících ţivočichů pro veřejnost, 18



zařízení pro chov a drţení ţivočichů, která slouţí ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy,



zařízení pro chov a drţení volně ţijících ţivočichů, které chová méně neţ 20 druhů volně ţijících savců a ptáků, přičemţ tyto ţivočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti. [6]

3.2 Nařízení vlády 17/2004 o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad Nařízení vlády 17/2004 ze dne 7. ledna 2004 stanovuje podmínky, na jejichţ základě jsou udělovány dotace ze státního rozpočtu provozovatelům zoologických zahrad. Vztahuje se na poskytování dotací na různé činnosti a projekty, ne však na projekty vědy a výzkumu podle § 14 odst. 1 písm. f) zákona, které se řídí zvláštním právním předpisem. [6] Nařízení nabylo účinnosti dne 15. ledna 2004. Tento právní předpis je rozdělen do 7 paragrafů, přičemţ první paragraf představuje předmět úpravy, v následujících čtyřech paragrafech nalezneme informace o pravidlech poskytování dotací, šestý paragraf se týká společných, přechodných a závěrečných ustanovení, v posledním paragrafu je pak uvedena účinnost tohoto vládního nařízení.

4 Typologie zoologických zahrad Co se týče typů zoologických zahrad, existuje poměrně velké mnoţství chovatelských zařízení, jeţ lze označit za zoologickou zahradu. Světová databáze zoologických zahrad (Worldwide ZOO Database) rozděluje chovatelská zařízení do třech základních kategorií – klasické zoo, speciální chovná zařízení a zvláštní a malá zařízení. Kaţdá kategorie se pak ještě člení na další podkategorie. Hlavním cílem tohoto rozdělení je tedy moţnost určit, zda lze dané chovatelské zařízení povaţovat za zoologickou zahradu či nikoli. Kategorie A – Klasické ZOO 

Zoologické zahrady, zooparky, zookoutky, mini ZOO, safari, zvěřince



Veřejná akvária, terária, insektária, vivária 19



Expozice zvířat v zábavních či tematických parcích



Tropické haly



Ptačí parky



Parky a voliéry dravých ptáků



Krokodýlí parky, parky hadů a plazů



Zookoutky, zooparky s domácími zvířaty



Obory, parky místní zvěře



Návštěvnická centra Národních parků, veřejných rezervací zvířat apod.



Mořské světy, delfinária, vodní parky

Kategorie B – Speciální chovná zařízení 

Specializované chovy jednoho nebo mála druhů zvířat



Neveřejné ZOO a podobná zařízení



Expozice zvířat vědeckých výzkumných institucí



Ostatní speciální chovná zařízení

Kategorie C – Zvláštní a malá zařízení 

Dětské ZOO, farmy, dvorečky



Zookoutky, mini ZOO, zvěřince, ptačí, hadí a další parky při hotelích



Zookoutky, akvária či terária zájmových skupin, škol a krouţků



Komerční farmy



Méně významná doplňková akvária, vivária, ptačí parky a jiné expozice zvířat (například v muzeích nebo botanických zahradách) [7]

5 Organizace provozu a charakteristika expozice zoologické zahrady v Praze 5.1 Organizace provozu Zoologická zahrada hlavního města Prahy vznikla jako druţstevní organizace v roce 1931. Výměrem Ministerstva financí a informací osvěty č. 66673/50-V/4 z roku 1950 20

převzal zoologickou zahradu stát. Usnesením 1. Schůze rady ÚNV konané dne 12. ledna 1954 byla zoologická zahrada převzata s účinností od 1. ledna 1954 do správy ÚNV jako vědecko-osvětové zařízení. [17] V současné

době

je

Zoologická

zahrada

v Praze

příspěvkovou

organizací,

jejímţ zřizovatelem je magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1. Organizace je zřízena na dobu neurčitou a jejím statutárním orgánem je ředitel, kterého jmenuje a odvolává Rada hlavního města Prahy. Ředitel zastupuje organizaci navenek, vůči třetím osobám, před soudy a jinými orgány. [17] Zřizovací listina organizace obsahuje informace nejen o hlavním účelu organizace, ale také o předmětu její činnosti, statutárním orgánu, vymezení majetku a majetkových práv, doplňkové činnosti a vymezení doby, na níţ je organizace zřízena. V poslední části listiny jsou uvedena závěrečná ustanovení. Zřizovací listina nabyla účinnosti dne 1. ledna 2001.

Hlavní účel organizace: 

Chov a prezentace ţivých zvířat



Seznamování veřejnosti s poznatky zoologie a příbuzných disciplín



Péče o přírodní areál, v němţ vytváří prostředí pro vzdělávání a rekreaci občanů

Předmět činnosti: 

Vytváření ekologicky vyváţeného a esteticky účinného prostředí areálu, vhodného pro chov zvířat i pěstování rostlin



Chov a prezentace zvířat ve všech zoogeografických oblastí, včetně chovu druhů ţijících na území České republiky, a vytváření kolekce klasického univerzálního typu



Nákup, prodej a směna zvířat a rostlin k uskutečnění expozičních, chovatelských a pěstitelských záměrů



Příprava a budování potřebných chovatelských, pěstitelských, technických, hospodářských, hygienických, didaktických a dalších zařízení potřebných k péči o areál a rekreaci návštěvníků, pro chovaná zvířata a pěstované rostliny, a to i mimo Prahu

21



Pořádání přednášek a dalších osvětových a kulturně-společenských akcí odpovídajících poslání Zoologické zahrady v Praze. Péče o kladný vztah veřejnosti k přírodě. Prezentace vlastní činnosti před veřejností.



Účast na chovatelské a pěstitelské spolupráci v národním i mezinárodním měřítku



Vydávání a prodej periodických a neperiodických publikací, tiskovin a propagačních materiálů, souvisejících s činností Zoologické zahrady



Výroba krmiv pro chovná zvířata



Zajišťování vlastní odborné činnosti pro vědecké účely

Doplňková činnost: 

Propagační a reklamní činnost



Výroba a prodej upomínkových a propagačních předmětů



Hostinská činnost



Koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej



Pronájem parkovacích ploch a provozování parkovišť



Provozování lidové technické zábavy



Pronájem bytových a nebytových prostor [17]

Organizační struktura ZOO Praha

Obrázek č. 1 – organizační struktura ZOO Praha [8]

22

Otevírací doba, vstupné Období

Otevírací doba

leden, únor

9.00 – 16.00

březen

9.00 – 17.00

duben, květen

9.00 – 18.00

červen, červenec, srpen

9.00 – 19.00

září, říjen

9.00 – 18.00

listopad, prosinec*

9.00 – 16.00

Tabulka č. 3 – Otevírací doba [9]

* Ve dnech 24. 12. a 31. 12. je zoo otevřena od 9.00 do 14.00 hodin.

Věková kategorie

Jednorázové vstupné

Roční vstupenka

150 Kč

500 Kč

100 Kč

300 Kč

vstup zdarma

-

450 Kč

1200 Kč

sleva 10%

-

Důchodci s průkazkou na slevy PID

1 Kč

-

Důchodci nad 70 let (včetně)

1 Kč

-

Dospělí Děti 3 – 15 let, studenti, důchodci, ZTP, ZTP/P* Děti 0 – 3 roky Rodiny (2 dospělí + 2 děti) Skupiny nad 10 osob**

Tabulka č. 4 – Vstupné [10]

* Doprovod dospělých s průkazkou ZTP/P má vstup zdarma. Dospělý doprovod dětí s průkazkou ZTP nebo ZTP/P má vstup zdarma. ** V případě školních výprav má pedagogický doprovod vstup zdarma. (Na 10 dětí maximálně 1 dospělý, pro děti předškolního věku na 5 dětí maximálně 1 dospělý.)

23

Psi Lanová dráha Večerní prohlídka s průvodcem Vyhlídkový vláček

20 Kč – denní vstupné 100 Kč – roční vstupné 20 Kč dospělí: 200 Kč děti: 110 Kč dospělí: 30 Kč děti, studenti, důchodci, ZTP: 20 Kč dospělí: 250 Kč

Trojská karta

děti 6-15 let: 130 Kč rodinná (2 dospělí + 2 děti): 650 Kč

Parkoviště – osobní vozy*

50 Kč/den

Parkoviště - autobusy

200 Kč/den

Tabulka č. 5 – Další poplatky [10]

* Drţitelé průkazek ZTP a ZTP/P mají parkování bez poplatku.

5.2 Charakteristika expozice ZOO Praha Pavilony Africký dům a savana Africký dům a savana je pavilon, který dokonale imituje prostředí africké savany. Všechny povrchy pavilonu jsou modelovány a barveny ručně, povrch cest připomíná lesní cestu a neméně detailně je řešeno vlastní zázemí zvířat. [12] Návštěvníci zde mohou vidět například ţirafy, hrabáče, štětkouny, snovače, ale i sarančata. Afrika zblízka Pavilon Afrika zblízka vznikl v podstatě přeměnou původního pavilonu malých ţivočichů, který byl v zoologické zahradě zřízen v roce 1956. Jak jiţ název napovídá, hlavním cílem je návštěvníkům co nejvíce přiblíţit africké prostředí. K vidění jsou zde převáţně pouštní ţivočichové – například hlodavci, malé šelmy, hadi, ţelvy či štíři. Velmi atraktivní součástí pavilonu je expozice nočních ţivočichů, osvětlená namodralým světlem během dne a bílým světlem v noci. [12]

24

Čambal – pavilon gaviálů Pavilon gaviálů patří k novějším expozicím zoologické zahrady. Jeho výstavba byla dokončena koncem roku 2007 a k jeho otevření došlo dne 12. dubna 2008. V expozici lze spatřit vedle gaviálů indických také několik druhů vodních ţelv a ryb. Pavilon je navíc řešen tak, ţe návštěvníci mohou sledovat gaviály na souši i pod vodou. Indonéská džungle Indonéská dţungle je pavilon, který je označován většinou návštěvníků za nejkrásnější pavilon zoologické zahrady. Stavba pavilonu začala v roce 2002 a jednalo se o jeden z největších projektů v historii evropských zoologických zahrad.

[12]

Pro veřejnost byl

zpřístupněn v roce 2004. Vzhled tohoto pavilonu je ojedinělý, neboť je konstruován jako kupole sloţená ze skleněných tabulí, která musí být odolná vůči různým klimatickým vlivům. Také interiér pavilonu musí být přizpůsoben místním podmínkám, neboť teplota uvnitř pavilonu se pohybuje kolem 35°C a vlhkost vzduchu dosahuje 90%. Interiér připomíná prostředí tropického deštného pralesa, kde je moţnost vidět například gibony, orangutany, makaky, varany, vydry, ale také ţelvy nebo noční ţivočichy. Pavilon goril Pavilon goril představuje další část zoologické zahrady, kde návštěvníci musí počítat s vysokou teplotou a vlhkostí. Tento pavilon byl vystavěn z umělé skály, která je (stejně jako podlaha) natřena vodou nepropustným nátěrem z důvodu údrţby. Komplex je propojen s vnitřním výběhem, na jehoţ konci se nachází sklady, chladírny a boxy potřebné pro přípravu krmiva. Tato část výběhu je pro návštěvníky nepřístupná. Pavilon kočkovitých šelem a terárium Dalo by se říct, ţe pavilon s kočkovitými šelmami existoval v praţské zoologické zahradě v podstatě od jejího zaloţení, neboť první pavilon tohoto typu zde byl postaven jiţ v roce 1932 – tedy jeden rok po otevření zoologické zahrady. Byl to tzv. Šárčin pavilónek, neboť ho obývala legendární lvice Šárka a skupina opic. [12] Současná podoba pavilonu šelem je výsledkem poměrně náročné přestavby z roku 2004, která musela být provedena z důvodu poškození povodní v roce 2002. Pavilon je domovem tygrů, lvů, menších šelem, leguánů nebo anakond.

25

Pavilon Ptačí mokřady Rekonstrukce ptačích voliér byla započata koncem roku 2009 a dokončena byla teprve nedávno – pavilon je otevřen pro veřejnost od 11. září 2010. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout více neţ 140 ptáků ojedinělého vzhledu – konkrétně například člunozobce afrického, čejku laločnatou, jeřába laločnatého nebo kladivouše afrického. Zajímavostí je také rozdělení ptáků do 4 voliér (Afrika, Amerika, Austrálie a Evropa) podle toho, z jakého kontinentu pocházejí. Pavilon velkých želv Návštěvníci se zde setkají s největšími i nejmenšími ţelvami na světě, dále se skupinou varanů a kaloňů. Pavilon tučňáků Dnešní podoba pavilonu tučňáků je výsledkem rekonstrukce z roku 2003. Návštěvníci mohou tučňáky sledovat buď z vnitřní části expozice, jeţ je obloţena kameny, připomínající ledové kry, nebo z vnější části, kde mají tučňáci k dispozici hluboký bazén, který je upraven takovým způsobem, ţe návštěvníci pavilonu mohou pozorovat tučňáky i pod vodou. Sečuán Sečuán je dalším pavilonem, který byl zrekonstruován po povodni v roce 2002. Naštěstí však nedošlo k úplnému narušení původní podoby stavby. Vnitřní prostor zůstal i nadále jediným společným prostorem pro návštěvníky a zvířata.

[12]

V pavilonu jsou k vidění

zástupci ptačí říše – například sojkovci, ireny tyrkysové či kachničky. Expoziční celky Dětská ZOO Expozice Dětská ZOO se nachází v jiţní části zoologické zahrady. Návštěvníci zde mají moţnost nejen vstoupit mezi zvířata, ale také je nakrmit. V expozici jsou zastoupeni holubi, králíci, ovce, lamy a kozy. V další části komplexu je pak moţné pozorovat jeţky, mravence či ptáky. Lachtani Expozice lachtanů je další oblastí zoologické zahrady, která byla zničena povodní v roce 2002. Při výstavbě nové expozice bylo hlavní snahou vytvořit harmonický celek 26

připomínající skalnaté mořské prostředí. Některé skály jsou přírodní, jiné umělé. Další součástí areálu jsou samozřejmě bazény – hlavní expoziční bazén, venkovní odstavný bazén a tři uzavřené vnitřní bazény. Všechny bazény jsou plněné podzemní vodou z vrtů – venkovní bazény obsahují sladkou vodu, vnitřní slanou vodu.

[12]

Návštěvníci

expozice jistě ocení moţnost sednout si na návštěvnickou tribunu naproti bazénu a pozorovat umění těchto ţivočichů. Ostrov lemurů Ostrov lemurů poskytuje domov roztomilým poloopicím z Madagaskaru – lemurům kata, variům černobílým a variům červeným. Prostor je tvořen vyhřívanou prosklenou ubikací, díky které mohou návštěvníci pozorovat zvířata v zimě, a dvěma ostrovy obklopenými vodou. Další zajímavostí je také fakt, ţe v interiéru expozice je přírodní zeleň nahrazena umělou přírodou, neboť tyto madagaskarské poloopice jsou převáţně býloţravé. [12] Ptačí svět Jak jiţ název napovídá, v expozičním celku Ptačí svět mají návštěvníci moţnost spatřit a obdivovat zástupce ptačí říše – kolpíky, ústřičníky nebo ibise. Vodní svět a opičí ostrovy Projekt Vodního světa vznikl po srpnové povodni v roce 2002. [12] Cílem bylo vybudovat komplex, který nebude příliš stavebně náročný. Co se týká expozice, můţeme zde naleznout na jedné straně zvířata, která jsou na vodu přímo vázaná (plameňáci, pelikáni, tapíři), na druhé straně zvířata, pro něţ je voda přírodní bariérou (guerézy, lemuři vari a chápani). Severský les Severský les se nachází v horní části zoologické zahrady. Tuto expozici obývá poměrně rozmanitá zvířena, neboť jsou zde zastoupeni ţivočichové, kterým nevadí chladnější klima. Můţeme zde vidět například losy, soby, jeleny, vlky, tygry ussurijské, ovce aljašské, puštíky i jiné sovy.

27

5.3 Zajímavosti ZOO Praha Denní spotřeba krmiva Krmivo

Denní spotřeba

Cena

Banány

26 kg

700 Kč

Hlodavci

650 ks

5 200 Kč

6,5 l

1 710 Kč

Hovězí maso

240 kg

10 320 Kč

Jablka

300 kg

1 650 Kč

3 ks

120 Kč

Kuřata mraţená

400 ks

480 Kč

Mrkev

300 kg

1 050 Kč

Obiloviny

520 kg

2 860 Kč

Ryby mořské

60 kg

2 220 Kč

Ryby sladkovodní

80 kg

2 240 Kč

Salát

22 ks

212 Kč

Seno

1200 kg

2 640 Kč

35 ks

70 Kč

Hmyz

Kompoty

Vejce Tabulka č. 6 – Denní spotřeba krmiva [13]

Denní náklady na vybraná zvířata [18] Gorila nížinná 

0,3 kg směsi pro opice



0,2 kg větví



0,3 kg tvarohu



0,2 kg vařené rýţe



3 kg ovoce a zeleniny

Celkem: 90 Kč

Obrázek č. 2 – Gorila níţinná [21]

28

Jeřáb rajský 

0,1 kg zrní



0,1 kg masové směsi



1 myš



20 ks červů

Celkem: 17 Kč

Obrázek č. 3 – Jeřáb rajský [19]

Lemur vari 

0,7 kg ovoce a zeleniny



0,5 ks vejce



5 g tvarohu



5 g vařené rýţe

Celkem: 12 Kč

Obrázek č. 4 – Lemur vari [18]

Medvěd lední 

2 kg makrel



10 kg masa a kostí



pečivo



masová směs

Celkem: 420 Kč

Obrázek č. 5 – Medvěd lední [21]

Želva obrovská 

0,3 kg sena



0,9 kg zeleniny



0,3 – 0,5 kg hydroponie



3 kg zelené píce (v létě)

Celkem: 19 Kč

Obrázek č. 6 – Ţelva obrovská [19]

29

Žirafa Rothschildova 

5,8 kg granulí a zrnin



0,5 kg jablečných výlisků



10 kg sena



4 kg větví



6,5 kg ovoce a zeleniny



20 kg píce (v létě)

Obrázek č. 7 – Ţirafa Rothschildova [19]

Celkem: 154 Kč

10 „nej“ ZOO Praha [13] 

Nejmenší savec – plch savanový (18g)



Nejmenší plaz – agamka zajsanská (10g)



Nejmenší pták – číţek lesní (9 – 14 g)



Nejvyšší savec – ţirafí samec Johan (5,5 m)



Největší pták – pštros dvouprstý (2,3 m)



Nejstarší savec – slonice Gulab (*1959)



Nejstarší pták – kondor krocanovitý (*1964)



Nejtěţší savec – slon indický Nagathan (4000 kg)



Nejtěţší plaz – ţelva sloní Eberhard (224 kg)



Největší pavilon – Indonéská dţungle

Doplňkové služby Další zajímavostí této zoologické zahrady jsou bezesporu doplňkové sluţby, které poskytuje svým návštěvníkům. Jedná se především o komentovaná krmení a cvičení některých zvířat, během kterého se návštěvníci dozvědí spoustu zajímavých informací o svém oblíbeném zvířeti. Z aktuální nabídky ZOO Praha lze jmenovat například krmení tučňáků, krmení koní Převalského, cvičení lachtanů, setkání u ţiraf či setkání s leguány. Návštěvníci také jistě ocení rozvrţení těchto akcí, neboť krmení a setkání se zvířaty se konají v dopoledních i odpoledních hodinách a díky tomu nejsou návštěvníci o tyto akce ochuzeni. 30

V doplňkových sluţbách ZOO Praha můţeme dále naleznout takzvané záţitkové programy. V nabídce

programů

nalezneme

například komentované

prohlídky

s průvodcem, setkání s kontaktním zvířetem (dle aktuálních moţností), moţnost stát se chovatelem na jeden den, ale i moţnost oslavit zde narozeniny či uspořádat svatbu. Záţitkové programy jsou samozřejmě placené a zájemci si je musí objednat nejméně dva týdny předem. Ceny jednotlivých programů jsou uvedeny v následující tabulce.

Typ programu

Vstupné na osobu Průvodce

Jazyk

Cena

Denní skupinová do 25 osob

ČJ

4 200 Kč

-

-

variabilní trasa dle dohody na 90 minut

AJ

6 000 Kč

-

-

Denní skupinová – dětské organizace

ČJ

-

100 Kč

150 Kč

variabilní trasa dle dohody na 90 minut

AJ

100 Kč

450 Kč

Denní individuální do 5 osob

ČJ

150 Kč

1 000 Kč

variabilní trasa dle dohody na 90 minut

AJ

150 Kč

(ČJ)Kč 2 000

Večerní skupinová do 25 osob

ČJ

6 000 Kč

-

(AJ) -

daná trasa na 90 minut

AJ

8 000 Kč

-

-

Program se zvířetem

ČJ

1 500 Kč

150 Kč

-

setkání s kontaktním zvířetem

AJ

2 000 Kč

150 Kč

-

Kvízová trasa do 25 osob

ČJ

1 500 Kč

150 Kč

-

karty s otázkami/úkoly

AJ

2 000 Kč

150 Kč

-

Chovatelem na 1 den

ČJ

12 000 Kč

-

-

ČJ

12 000 Kč

-

-

ČJ

3 000 Kč

-

-

Komentovaná prohlídka

-

výběr z šesti programů

Svatební obřad prostory, ozvučení, státní znak, parkování... Narozeniny procházka s průvodcem, dárek, pamětní list

Tabulka č. 7 – Záţitkové programy v ZOO Praha [14]

31

Sponzoring a adopce Prostřednictvím sponzoringu či adopce mohou lidé po dobu jednoho roku finančně podporovat vybrané zvíře. Finanční částka se u jednotlivých druhů zvířat liší, poněvadţ je odvozená od ročních nákladů na dané zvíře. Platbu lze provést v hotovosti, sloţenkou či převodem na bankovní účet zoologické zahrady. Sponzorem se můţe stát kaţdý, kdo zaplatí částku minimálně 100 Kč na kterékoli zvíře. Po zaplacení částky má sponzor u expozice daného zvířete cedulku se svým jménem po dobu 12 měsíců a je také pozván na setkání sponzorů a přátel zoologické zahrady. Adoptivní rodič je povinen zaplatit roční příspěvek, jehoţ výše je uvedena u jednotlivých zvířat. Jméno adoptivního rodiče je uvedeno opět na cedulce u příslušného zvířete po dobu 12 měsíců. Adoptivní rodič dále obdrţí certifikát o adopci, obrázek daného zvířete, volnou rodinnou vstupenku na jednu návštěvu zoologické zahrady, pozvánky na různé akce ZOO Praha a také dva výtisky časopisu Trojský koník. [16]

6 Marketingový výzkum Marketingový výzkum představuje systematické určování, sběr, analýzu a interpretaci informací a závěrů daného problému či situace. Můţe být uskutečňován ad hoc, tedy jednorázově, pouze za určitým účelem, nebo kontinuálně, neboli opakovaně, coţ umoţňuje sledovat vývoj dané situace během určitého období. Jeho účelem pak můţe být deskripce (popis určitého stavu nebo probíhajících trendů na základě monitorování marketingového prostředí), explanace (vysvětlování příčin zkoumaných jevů) a predikce (odhad budoucího vývoje s přihlédnutím ke všem relevantním faktorům, jeţ tento vývoj mohou ovlivnit). [3]

6.1 Příprava výzkumu Proces marketingového výzkumu se skládá z 5 základních kroků, mezi něţ patří definování problému, analýza situace, získání konkrétních informací, interpretace informací a řešení problému.

32

Marketingový výzkum

Definování problému

Analýza situace

Získání informací

Interpretace informací

Řešení problému

Obrázek č. 8 – Marketingový výzkum [4]

Definování problému Definování problému je stěţejním krokem celého výzkumu, neboť nám poskytne odpověď na otázku proč a jestli vůbec se má výzkum uskutečnit. Tomuto kroku je třeba věnovat zvýšenou pozornost, protoţe v případě špatně definovaného problému se výzkum mine účinkem a výsledkem bude pouze ztráta vynaloţených nákladů i času. Analýza situace Po definování problému následuje jeho analýza, jejímţ základem je získání sekundárních informací pomocí interních či externích zdrojů. Interními zdroji mohou být například dokumentace podniků, bilance nebo výkazy zisků a ztrát. Mezi externí zdroje lze zařadit státní publikace (statistické ročenky, obchodní a ţivotní statistiky), knihy a časopisy z obchodní či finanční oblasti a také komerční údaje, které poskytují celou řadu informací, například výsledky propagačních akcí, preference výrobkových značek nebo výsledky prodeje spotřebního zboţí. Jsou-li však sekundární informace nespolehlivé, je nezbytné přistoupit ke shromaţďování primárních informací. [4] Metody získávání konkrétních informací Získávání konkrétních informací je sice finančně i časově náročnější, ale na druhé straně jsou tyto informace velmi důleţité a přínosné. K jejich získání lze vyuţít dvě základní metody – metody pozorování a metody šetření. Metody pozorování se dělí podle stupně standardizace na standardizované a nestandardizované. Tyto dva typy se liší v tom, ţe u nestandardizovaného pozorování je stanoven pouze cíl pozorování a o všem ostatním si pozorovatel rozhoduje sám, zatímco u standardizovaného typu je přesně stanoveno, jaké jevy je nutné sledovat a jak

33

přesně postupovat. V praxi se metody pozorování pouţívají ke sledování statických a dynamických jevů. Metody šetření představují nejčastěji vyuţívanou metodu při získávání primárních informací. Typy šetření lze rozdělit na šetření vyčerpávající a výběrová. Podstatou vyčerpávajícího šetření je zjistit stanovené údaje od všech subjektů základního souboru. Tento typ šetření lze však provádět pouze v případě menšího počtu subjektů daného souboru. Výběrové šetření naopak sleduje údaje pouze u některých subjektů základního souboru, přičemţ tyto subjekty se určují náhodným nebo záměrným výběrem. Do náhodného výběru patří například prostý náhodný výběr, oblastní výběr, skupinový nebo panel, do záměrného výběru lze zařadit anketu, řetězový výběr, kvótní výběr, úsudkový výběr a metodu základního masivu. Interpretace informací U interpretace získaných údajů je velmi důleţitá objektivnost. Je tedy zapotřebí zde rozlišovat mínění a fakta a také být obezřetný při zobecňování získaných výsledků. Interpretaci informací završuje formulování závěrů a v některých případech i doporučení nejvhodnějšího řešení zkoumaného problému. [3] Řešení problému Posledním krokem marketingového výzkumu je řešení problému, k němuţ pozorovatelé dospějí na základě získaných údajů z marketingového výzkumu. Zjištěné výsledky mohou pomoci například se zvolením vhodné marketingové strategie nebo cílové skupiny. Lze tedy říci, ţe řešení problému představuje logický závěr marketingového výzkumu.

6.2 Dotazník Dotazník je častým nástrojem vyuţívaný ke sběru potřebných údajů v marketingovém výzkumu, neboť je umoţňuje získat poměrně rychle a levně. Jedná se o formalizovaný formulář, který slouţí k přesnému a úplnému zaznamenávání zjišťovaných informací. [3] Při jeho tvorbě je důleţité si uvědomit, jaký je cíl výzkumu a jaké informace potřebujeme získat, protoţe právě tento krok nám pomůţe ujasnit si vhodnou formulaci otázek, vhodný výběr cílové skupiny či způsob dotazování (písemný, osobní, telefonický). 34

Vytvoření dotazníku však není úplně jednoduchou záleţitostí. Častým problémem bývá správná formulace otázek a jejich následné uspořádání. Při formulování otázek bychom měli dodrţovat následující pravidla: 

pouţívat jednoduchý jazyk – otázku musí pochopit všichni respondenti, bez ohledu na vzdělání,



pouţívat známý slovník – při šetření mezi obecnou veřejností nepouţívat odborné termíny a cizí slova,



pouţívat krátké otázky – dlouhé otázky mohou vést k nepřesným odpovědím,



vyloučit dvojité otázky – otázka se nesmí ptát současně na dvě nebo více různých věcí,



vyloučit sugestivní otázky – otázka nesmí vést respondenty k určité odpovědi,



vyloučit vágní a víceznačná slova – otázka musí být jednoznačná,



vyloučit obtíţné otázky – otázka nesmí klást velké nároky na paměť respondentů nebo vést k provádění sloţitějších výpočtů,



vyloučit nepříjemné otázky - otázky nesmí být příliš osobní. [4]

Po vypracování otázek bychom se měli zamyslet nad jejich logickým uspořádáním. Na začátek dotazníku se doporučuje zařadit snadné a zajímavé otázky, které vyvolají pozitivní postoj respondentů, doprostřed vkládáme stěţejní otázky a na konec dotazníku pak otázky související s bliţší identifikací respondentů – například otázky týkající se pohlaví, věku, vzdělání či zaměstnání. Důleţitý je také fakt, ţe v dotazníku můţeme pouţít více druhů otázek, přičemţ základním typem otázek jsou otázky uzavřené a otevřené. Oba typy však mají své výhody i nevýhody. V praxi se spíše upřednostňují otázky uzavřené a to z toho důvodu, ţe zajišťují snadnější zpracování jak pro respondenty, tak pro tazatele. Nevýhodou můţe být to, ţe ani jedna z uvedených moţností se neshoduje s názorem dotazovaného. Otevřené otázky, jak jiţ název napovídá, jsou otázky, na které musí respondent odpovědět samostatně na základě vlastního uváţení. Výhodou je, ţe respondent můţe vyjádřit vlastní názor k danému problému či situaci a je tak zároveň donucen více přemýšlet o uvedeném tématu. Nevýhodou otevřených otázek je především jejich sloţitější vyhodnocování.

35

Uzavřené otázky se dále dělí na otázky dichotomické, trichotomické, polytomické a škálové. Dichotomické otázky představují nejjednodušší formu uzavřených otázek, protoţe respondenti vybírají jednu ze dvou uvedených moţností (například „ano“/„ne“). Otázky trichotomické jsou v podstatě dichotomické otázky rozšířené o jednu kategorii („ano“/„ne“/„nevím“). Polytomickými otázkami jsou buď otázky výběrové, které umoţňují odpověď na jednu z více nabízených variant, nebo otázky výčtové, u nichţ lze zaškrtnout i více odpovědí zároveň. Posledním typem uzavřených otázek jsou otázky škálové. U těchto otázek je úkolem dotazovaného ohodnotit zkoumaný jev

pomocí

hodnotící

stupnice,

která

bývá

obvykle

pětibodová

či sedmibodová z důvodu moţnosti vyjádření neutrálního postoje osloveného.

7 Statistiky návštěvnosti ZOO Praha Návštěvnost ZOO v letech 2001 - 2009 1400000 1200000 1000000 800000 Počet návštěvníků

600000 400000 200000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Graf č. 1 – Návštěvnost ZOO Praha v letech 2001 – 2009 [11]

Výše uvedený graf zachycuje návštěvnost zoologické zahrady v Praze v letech 2001 – 2009. Z grafu je jiţ na první pohled patrné, ţe nejméně příznivým rokem byl rok 2002, kdy ZOO navštívilo pouze 527 061 lidí. Tento rapidní pokles byl způsoben srpnovou povodní, která po sobě zanechala obrovské škody jak v podobě naprosté destrukce některých částí zahrady, tak bohuţel i v podobě ztrát některých zástupců ţivočišné říše. Zoologická zahrada se však dokázala během dvou let vzpamatovat z nejhoršího - především díky vynaloţenému úsilí a obětavosti tehdejšího ředitele 36

praţské ZOO, a od roku 2004 se opět těší vysoké návštěvnosti. V posledních letech (2007 – 2009) je návštěvnost objektu stabilní – návštěvnost se ve zmiňovaném období pohybuje kolem 1 200 000 návštěvníků ročně.

Návštěvnost I. pololetí v letech 2005 - 2010 700 000 600 000 500 000 400 000 Počet návštěvníků

300 000 200 000 100 000 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

Graf č. 2 – Návštěvnost I. pololetí v letech 2005 – 2010 [11]

Tento graf znázorňuje pololetní návštěvnost ZOO od roku 2005 do roku 2010. Na základě tohoto grafu lze říci, ţe s výjimkou roku 2006 vykazuje zoologická zahrada poměrně stabilní návštěvnost, jejíţ hodnota se v uvedených letech pohybuje přibliţně mezi 550 000 a 600 000 návštěvníky za první pololetí. V aktuálním roce pololetní návštěvnost poklesla oproti loňskému roku o 49 815 návštěvníků.

37

Návštěvnost I. pololetí v roce 2010

200 000 150 000 100 000

Počet návštěvníků

50 000 0 leden

únor

březen

duben

květen

červen

Graf č. 3 – Návštěvnost I. pololetí v roce 2010 [11]

Během prvních šesti měsíců roku 2010 navštívilo ZOO Praha celkem 544 565 návštěvníků. Nejvyšší návštěvnost byla dosaţena v měsíci červnu, kdy do zoologické zahrady zavítalo 153 930 lidí. Naopak nejniţší návštěvnost vykazuje měsíc leden s pouhými 19 690 návštěvníky. V únoru počet návštěvníků sice o něco vzrostl, nicméně rostoucí tendenci návštěvnosti lze zpozorovat aţ od jarních měsíců, coţ je způsobeno především teplejším počasím.

rok 2007

rok 2008

rok 2009

1 266 944

1 196 954

1 296 579

Nejnavštěvovanější měsíc

srpen

srpen

srpen

Nejméně navštívený měsíc

listopad

leden

leden

Nejnavštěvovanější den

14. duben

30. březen

4. duben

Nejméně navštívený den

29. leden

24. listopad

20. leden

Návštěvnost nočních prohlídek

3 272

3 299

2 233

Počet psích návštěvníků

12 205

11 386

14 874

Počet prodaných ročních vstupenek

7 163

15 034

19 683

93 917 000

125 277 865

131 738 437

Počet návštěvníků

Příjem ze vstupného (v Kč)

Tabulka č. 8 – Návštěvnost ZOO Praha v letech 2007 – 2009 [11]

38

8 Ekonomická data provozu ZOO Praha v roce 2009 Náklady – hlavní činnost (v tisících Kč) Osobní náklady

92 915

Opravy a údrţba

29 346

Krmivo a stelivo

11 941

Spotřeba a energie

25 974

Odpisy

39 144

Drobný hmotný majetek

3 500

Sluţby spojů

2 965

Cestovné

925

Spotřební materiál

22 838

Ostatní sluţby

29 107

Ostatní náklady

15 677

Prodané zboţí Daň z nemovitosti Ostatní daně a poplatky Celkem

103 28 103 275 192

Tabulka č. 9 – Náklady – hlavní činnost (v tisících Kč) [15]

Náklady – doplňková činnost (v tisících Kč) Nákup zboţí Spotřeba materiálu Osobní náklady Opravy a údrţba

9 119 175 5 579 10

Daň z příjmů

6 609

Spotřeba energie

1 645

Ostatní sluţby

3 083

Ostatní náklady Celkem

78 26 298

Tabulka č. 10 – Náklady – doplňková činnost (v tisících Kč) [15]

39

Příjmy - hlavní činnost (v tisících Kč) Vstupné Dary

131 144 8 578

Prodej zboţí

195

Trţby za přepravu

228

Průvodcovské sluţby

993

Jiné výnosy Celkem

21 657 161 379

Tabulka č. 11 – Příjmy – hlavní činnost (v tisících Kč) [15]

Dotace – hlavní činnost (v tisících Kč) Příspěvek zřizovatele Dotace MŢP Granty Celkem

105 422 8 048 343 113 813

Tabulka č. 12 – Dotace – hlavní činnost (v tisících Kč) [15]

Příjmy - doplňková činnost (v tisících Kč) Prodané zboţí

16 151

Nájmy

9 830

Parkoviště

7 153

Reklamy Jiné ostatní výnosy Celkem

17 687 1 976 53 649

Tabulka č. 13 – Příjmy – doplňková činnost (v tisících Kč) [15]

Hospodářský výsledek v roce 2009 (v tisících Kč) Příjmy zoo celkem

328 842

Náklady zoo celkem

301 490

Hospodářský výsledek (po zdanění)

27 351

Tabulka č. 14 – Hospodářský výsledek v roce 2009 (v tisících Kč) [15]

40

9 Dotazníkové šetření návštěvníků ZOO Praha 9.1 Metodika zpracování Hlavním cílem tohoto průzkumu bylo vytvořit profil návštěvníka zoologické zahrady v Praze. Průzkum jsem provedla na základě dotazníkového šetření buď přímo v areálu praţské zoologické zahrady, nebo u jejího hlavního východu. Vyplňování dotazníků bylo anonymní a zcela dobrovolné. Kaţdý dotazník obsahoval celkem 24 otázek – uzavřené i otevřené. Převáţnou část dotazníku tvořily otázky uzavřené, konkrétně otázky dichotomické (respondent má moţnost výběru jedné ze dvou odpovědí – například „Jste obyvatelem města nebo trvale bydlíte jinde?“), polytomické (respondent můţe zvolit buď jednu, nebo více odpovědí z nabízených moţností – například „Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?“) a škálové (dotazovaný zařadí daný problém do jedné z nabízených škál dle vlastního uváţení – například „Můžete pomocí školní stupnice ohodnotit kvalitu služeb v této zoologické zahradě?“). Otevřené otázky tvořily pouze čtvrtinu dotazníku. Důleţité bylo získat alespoň 180 dotazníků, coţ se na první pohled můţe zdát jako poměrně jednoduchý úkol vzhledem k vysoké návštěvnosti objektu. Ve skutečnosti to však nebylo tak snadné, neboť více neţ polovina oslovených návštěvníků odmítla tento dotazník vyplnit – a to i navzdory jeho anonymitě. Ostatní návštěvníci byli naštěstí ochotní dotazník vyplnit (především kdyţ se dozvěděli, ţe se jedná o podklad pro bakalářskou práci) a díky tomu se mi podařilo získat celkem 200 dotazníků. Aby se skutečně jednalo o reprezentativní vzorek návštěvníků zoologické zahrady, výzkum jsem prováděla během 6 měsíců (květen, červen, červenec, srpen, září a říjen) a to ve všední dny i během víkendů. Během oslovování respondentů jsem se také snaţila dbát na rovnoměrné zastoupení názorů obou pohlaví různých věkových kategorií. Charakteristiku souboru lze vyčíst z níţe uvedené tabulky.

41

9.2 Charakteristika souboru

Charakteristika

Pohlaví

Věk

Vzdělání

Zaměstnání

Vzdálenost od bydliště

Počet lidí příslušné skupiny

Procento lidí příslušné skupiny

muţi

87

43,50 %

ţeny

113

56,50 %

do 17 let

30

15,00 %

18 - 25 let

57

28,50 %

26 - 35 let

51

25,50 %

36 - 45 let

44

22,00 %

46 - 55 let

11

5,50 %

nad 56 let

7

3,50 %

základní/vyučen

39

19,50 %

střední

126

63,00 %

vysokoškolské

35

17,50 %

zaměstnanec veřejné sluţby

40

20,00 %

zaměstnanec soukromého sektoru

40

20,00 %

podnikatel/ţivnostník

18

9,00 %

v domácnosti/mateřská dovolená

15

7,50 %

důchodce

7

3,50 %

nezaměstnaný/student

80

40,00 %

0 – 10 km

35

17,50 %

11- 50 km

62

31,00 %

51 – 100 km

44

22,00 %

101 – 200 km

41

20,50 %

201 – 400 km

14

7,00 %

401 – 800 km

4

2,00 %

Tabulka č. 15 – Charakteristika souboru

42

9.3 Dotazníkový průzkum

Jste obyvatelem města nebo jste přijel/a odjinud? 56%

jsem obyvatel Prahy trvale bydlím jinde

44%

Graf č. 4 – Jste obyvatelem města nebo jste přijel/a odjinud?

Výše uvedený graf nám poskytuje informace o tom, kolik procent oslovených respondentů trvale ţije v Praze a kolik procent pochází z jiného města. Z grafu je patrné, ţe obě skupiny jsou v průzkumu zastoupeny poměrně rovnoměrně, neboť 44 % dotazovaných pochází přímo z hlavního města a 56 % oslovených návštěvníků bydlí v jiných městech České nebo Slovenské republiky.

Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy v tomto regionu/městě ? dovolená, odpočinek 13% 66%

2% 7% 12%

výlet návštěva příbuzných či známých pouze projíždím jiné důvody

Graf č. 5 – Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy v tomto regionu/městě?

Otázka týkající se důvodu návštěvy hlavního města Prahy byla poloţena pouze lidem, kteří v dotazníku uvedli jiné trvalé bydliště. Nejčastějším důvodem návštěvy byl výlet – tuto moţnost označilo 66 % návštěvníků. Převáţná část zbývajících respondentů navštívila Prahu buď v rámci dovolené nebo návštěvy příbuzných či známých. Pouze 2 % oslovených návštěvníků uvedlo, ţe městem pouze projíţdí a 7 % mělo k návštěvě města jiné důvody (především studium a práci). 43

Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte?

22%

3%

7%

14%

do 1 roku

1 - 5 let 23% 31%

6 - 10 let 10 - 20 let 20 - 30 let nad 30 let

Graf č. 6 – Pokud jste obyvatel města, jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte?

Pro obyvatele Prahy byla v dotazníku uvedena otázka týkající se délky jejich pobytu v hlavním městě. Z průzkumu vyšlo najevo, ţe nejvíce oslovených obyvatel hlavního města zde ţije 10 – 20 let. Druhou největší skupinu tvoří lidé, kteří ţijí v Praze 6 – 10 let a třetí pak lidé, kteří zde bydlí více neţ 30 let.

Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?

13% 1% 25%

jaro léto

61%

podzim zima

Graf č. 7 – Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?

Výše uvedený graf nám ukazuje, v jakém ročním období lidé chodí nejraději do ZOO. Pro 61 % návštěvníků je nejlepší dobou k návštěvě zoologické zahrady samozřejmě léto. Druhým nejoblíbenějším obdobím jsou pak jarní měsíce, které v dotazníku uvedlo 25 % respondentů. Pouze 1 % oslovených návštěvníků zavítá do ZOO i během zimy.

44

Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu? a) obyvatelé Prahy

29% 8% 6% 3% 4% 6%

44%

poprvé podruhé potřetí asi 1x za rok asi 3x za rok více než 5x za rok jiná četnost

b) obyvatelé mimo Prahu

poprvé

15% 25% 17%

26%

6%

8% 3%

podruhé potřetí asi 1x za rok asi 3x za rok více než 5x za rok jiná četnost

Grafy č. 8 a) a 8 b) – Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu?

U otázky související s návštěvnosti zoologické zahrady jsem se rozhodla porovnat četnost návštěv respondentů trvale ţijících v Praze a respondentů z jiných měst. Z prvního grafu je patrné, ţe většina oslovených obyvatel Prahy navštěvuje tuto zoologickou zahradu pravidelně, obvykle 1 – 3x během roku. V dotazníkovém šetření pouze 4 respondenti z této skupiny uvedli, ţe jde teprve o jejich druhou návštěvu ZOO a pouze 3 respondenti navštívili tuto zoologickou zahradu poprvé v ţivotě. Druhý graf zachycuje odpovědi mimopraţských respondentů. V tomto případě 26 % dotazovaných uvedlo, ţe se jedná o jejich první návštěvu této zoologické zahrady. Dále

45

pro 17 % mimopraţských návštěvníků se jednalo o teprve druhou návštěvu a pro 15 % návštěvníků o třetí návštěvu v ţivotě. Překvapující je fakt, ţe čtvrtina respondentů z této skupiny navštěvuje ZOO Praha pravidelně jednou za rok.

Kde jste získal/a informace o této ZOO?

21%

45%

19% 1% 10% 1% 3%

vlastní zkušenost reference od známých internet infocentrum rozhlas, televize tištěné informace jiný zdroj

Graf č. 9 – Kde jste získal/a informace o této ZOO?

Na otázku „Kde jste získal/a informace o této ZOO?“ odpovědělo 45 % respondentů, ţe ZOO Praha jiţ znali na základě dřívější návštěvy. Druhou nejčastější odpovědí byly reference od známých, třetí pak informace z internetu. Zajímavostí je skutečnost, ţe ani jeden z oslovených návštěvníků v dotazníku neuvedl, ţe by informace získal od cestovní kanceláře či agentury.

46

Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě této ZOO? a) obyvatelé Prahy

35% 6% 59%

návštěvu jsem plánoval/a ještě před zahájením pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl/a na místě a dnes jinak

b) obyvatelé mimo Prahu

18% 3% 79%

návštěvu jsem plánoval/a ještě před zahájením pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl/a na místě a dnes jinak

Grafy č. 10 a) a 10 b) – Kdy jste se rozhodla k návštěvě tohoto místa?

Na základě výše uvedených grafů opět můţeme srovnat odpovědi respondentů trvale ţijících v Praze a respondentů z jiných měst. I kdyţ by se moţná dalo předpokládat, ţe většina obyvatel Prahy se rozhodla pro návštěvu zoologické zahrady aţ v den návštěvy, průzkum ukázal, ţe téměř 60 % obyvatel hlavního města si návštěvu naplánovalo několik dní předem. 35 % respondentů ţijících v Praze se k návštěvě ZOO rozhodlo aţ v den návštěvy a 6 % pak mělo k návštěvě objektu jiné důvody. Druhý graf znázorňuje odpovědi respondentů, kteří nepochází z hlavního města. Jak se dalo předpokládat, většina těchto respondentů si návštěvu zoologické zahrady

47

naplánovala jiţ předem. Pouze 18 % respondentů z této skupiny se rozhodlo k návštěvě objektu aţ na místě a 3 % dotazovaných měla k návštěvě jiné důvody, které však bohuţel blíţe nespecifikovali.

Co hodláte v tomto regionu navštívit? a) obyvatelé Prahy

14%

chci navštívit jen ZOO 21%

ZOO, botanickou zahradu, zámek Troja

65%

ZOO a památky Prahy

b) obyvatelé mimo Prahu

2%

34%

chci navštívit jen ZOO

8%

ZOO, botanickou zahradu, zámek Troja

56%

ZOO a památky Prahy

ZOO a obchodní centra v Praze

Grafy č. 11 a) a 11 b) – Co hodláte v tomto regionu navštívit?

Také u této otázky jsem se rozhodla porovnat odpovědi návštěvníků trvale ţijících v Praze a mimo Prahu. Z prvního grafu, který znázorňuje odpovědi obyvatel Prahy, je patrné, ţe 65 % dotazovaných hodlá navštívit pouze zoologickou zahradu, coţ podle 48

mého názoru není nijak překvapující. Naopak je zajímavé, ţe 21 % respondentů pocházejících z hlavního města spojilo návštěvu ZOO Praha s návštěvou památek Prahy a 14 % pak dále zavítalo do sousedních objektů zoologické zahrady – botanické zahrady či zámku Troja. Z druhého grafu pak můţeme vyčíst odpovědi respondentů s trvalým bydlištěm mimo Prahu. I v tomto případě se většina respondentů (konkrétně 56 %) rozhodla navštívit pouze zoologickou zahradu. 34 % respondentů z této skupiny uvedlo, ţe kromě návštěvy ZOO Praha mají v plánu navštívit také památky hlavního města. Mezi nejčastěji uváděnými památkami byl Praţský hrad, Národní muzeum, Národní galerie, Vyšehrad či Petřínská rozhledna. Zajímavostí je také fakt, ţe 8 % dotazovaných z této skupiny spojilo návštěvu ZOO Praha s nakupováním v obchodních centrech (podíváme-li se pak na první graf, zjistíme, ţe ani jeden obyvatel Prahy neuvedl v dotazníku tuto odpověď). Pouze zbývající 2 % respondentů z této skupiny navštívila také botanickou zahradu nebo zámek Troja.

S kým jste přišel/přišla do zoologické zahrady?

26% 23% 2% 5% 44%

sám/sama s rodinou/dětmi s kamarády/se známými s partnerem/partnerkou se skupinou/zájezdem

Graf č. 12 – S kým jste přišel/přišla do zoologické zahrady?

Uvedený graf nám poskytuje informace o doprovodu návštěvníků ZOO Praha, z něhoţ lze vyčíst, ţe nejvíce návštěvníků dorazilo do zoologické zahrady s rodinou a dětmi, s kamarády či se svými partnery. Pouze 5 % návštěvníků přišlo do ZOO bez doprovodu a zbývající 2 % navštívila zoologickou zahradu v rámci zájezdu. 49

Jaký dopravní prostředek jste použil/a?

1%

9%

automobil

35%

motocykl vlak

3%

autobus

48%

4%

pěšky jinak

Graf č. 13 – Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a?

Díky výše uvedenému grafu můţeme zjistit, jakým dopravním prostředkem návštěvníci přijeli do zoologické zahrady. Necelá polovina respondentů přijela do ZOO automobilem, druhým nejčastěji pouţitým dopravním prostředkem byl autobus a třetím pak vlak. Pouze několik málo procent návštěvníků se do zoologické zahrady dopravilo parníkem či motocyklem. Zajímavostí je fakt, ţe ani jeden návštěvník nepřijel do ZOO na kole.

S čím jste při návštěvě tohoto místa byl/a nespokojen/a?

16%

2%

6%

4% 7%

nic problémy s parkováním špatné značení

65%

doprava (MHD) malá nabídka služeb jiné

Graf č. 14 – S čím jste při návštěvě tohoto místa byl/a nespokojen/a?

V dotazníkovém průzkumu jsem také zjišťovala, s čím jsou návštěvníci zoologické zahrady nespokojeni. Ze získaných odpovědí vyšlo najevo, ţe 65 % návštěvníků 50

neshledalo ţádný problém a bylo naprosto spokojení. Někteří z návštěvníků, kteří přijeli do zoologické zahrady automobilem, byli nespokojeni s parkováním. Návštěvníci také nalezli určité nedostatky v nabídce sluţeb, ve značení uvnitř areálu zoologické zahrady či ve fungování městské hromadné dopravy.

Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? Indonéská džungle 7%

pavilon goril

6% 35%

8%

pavilon kočkovitých šelem africké pavilony

9% 9% 12%

14%

vše celkový dojem lachtani, tuleni ostatní

Graf č. 15 – Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?

U návštěvníků zoologické zahrady jsem také zjišťovala, co se jim naopak líbilo nejvíce. Pokud pomineme moţnost ostatní, která zahrnuje všechny odpovědi, jeţ získaly v průzkumu malá procenta (především se jedná o jednotlivé druhy zvířat, neboť ne všem návštěvníkům se líbí stejná zvířata), nejvíce se návštěvníkům ZOO Praha líbil pavilon Indonéská dţungle, který dokonale imituje prostředí tropického deštného pralesa. Zároveň se jedná o nejdraţší stavbu ZOO Praha. Návštěvníkům se také velice líbil pavilon goril, který uvedlo v dotazníkovém šetření 12 % respondentů, dále pavilon kočkovitých šelem, jeţ v průzkumu označilo 9 % dotazovaných, a také africké pavilony (Africký dům a Afrika zblízka), které uvedlo také 9 % dotazovaných. Ostatní respondenti pak nejčastěji odpovídali, ţe se jim líbí hlavně celkové provedení zoologické zahrady, jednotlivé druhy zvířat (mezi nejčastěji uváděnými zvířaty byl lachtan, tučňák, lední medvěd, slon indický nebo ţirafa) nebo komentovaná krmení zvířat a program pro děti.

51

Jakou známkou byste ohodnotil/a výši vstupného v ZOO Praha? a) obyvatelé Prahy 19%

1

1% 7% 7%

30%

2 3 4

36%

5 nevím

b) obyvatelé mimo Prahu

7%

5% 3%

19%

24% 42%

1 2 3 4 5 nevím

Grafy č. 16 a) a 16 b) – Jakou známkou byste ohodnotil/a výši vstupného v ZOO Praha?

U otázky vztahující se k výši vstupného jsem se opět rozhodla porovnat hodnocení praţských a mimopraţských respondentů, neboť mě zajímalo, nakolik se jejich odpovědi budou odlišovat. Z dotazníkového šetření však vyšlo najevo, ţe se názory obou skupin na výši vstupného příliš neliší. U obou skupin bylo vstupné nejčastěji hodnoceno známkou 3 – touto známkou ohodnotilo vstupné 36 % respondentů ţijících v Praze a 42 % respondentů ţijících v jiných městech. Druhým nejčastějším hodnocením byla známka 2 a třetím pak známka 1, která představovala nejlepší moţné hodnocení. Tento výsledek mě poměrně překvapil, neboť jsem čekala, ţe obyvatelé Prahy budou oproti ostatním návštěvníkům hodnotit výši vstupného známkami 1 a 2. 52

Jakou známkou byste ohodnotil/a tuto zoologickou zahradu jako místo pro odpočinek a zábavu pro děti?

25%

4%1% 1% 5%

1 2 3 4

64%

5 nevím

Graf č. 17 – Jakou známkou byste ohodnotil/a tuto zoologickou zahradu jako místo pro odpočinek a zábavu pro děti?

Tento graf nám poskytuje informace o hodnocení ZOO Praha jako místa pro odpočinek, relaxaci a zábavu pro děti. Jak lze vyčíst z grafu, 64 % respondentů ohodnotilo zoologickou zahradu známkou 1, 25 % oslovených zaškrtlo známku 2 a 4 % pak známku 3. Známky 4 a 5 získaly po 1 % a zbývajících 5 % dotazovaných nevědělo, jak by ZOO v této oblasti oznámkovalo.

Jakou známkou byste ohodnotil/a celkový dojem z této zoologické zahrady?

26% 3%

1 2

71%

3

Graf č. 18 – Jakou známkou byste ohodnotil/a celkový dojem z této zoologické zahrady?

53

Nejlépe dopadlo hodnocení celkového dojmu zoologické zahrady, neboť 71 % respondentů ohodnotilo atraktivitu objektu známkou 1. 26 % dotazovaných udělilo celkovému dojmu ZOO známku 2 a zbývající 3 % známku 3. Průměrná známka je tedy 1,32. Velmi potěšující je jistě fakt, ţe ani jeden z oslovených návštěvníků nepouţil známky 4 a 5.

Jakou známkou byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných služeb?

44%

1 2

8% 48%

3

Graf č. 19 – Jakou známkou byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných sluţeb?

Úroveň sluţeb ZOO Praha byla návštěvníky hodnocena také velmi kladně. Většina návštěvníků (konkrétně 48 %) ohodnotila úroveň sluţeb známkou 1. Známkou 2 ohodnotilo poskytované sluţby 44 % respondentů a známku 3 udělila pouze 3% respondentů. V tomto případě je průměrným hodnocením známka 1,6.

Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu této ZOO?

18%

1% 1%

80%

určitě ano spíše ano nevím spíše ne

Graf č. 20 – Doporučila byste svým přátelům a známým návštěvu této ZOO?

54

Tento graf nám ukazuje, zda by oslovení návštěvníci doporučili návštěvu této zoologické zahrady svému okolí. Naprostá většina (konkrétně 80 %) dotazovaných návštěvníků uvedla, ţe by praţskou zoologickou zahradu svým známým určitě doporučila. Druhou nejčastěji označovanou moţností byla odpověď „spíše ano“, kterou zvolilo 18 % respondentů. Potěšujícím výsledkem je skutečnost, ţe nikdo z návštěvníků nezaškrtl moţnost „určitě ne“.

Navštěvujete zoologické zahrady také v jiných městech?

ano, kdykoli mám čas

40% 22% 6% 32%

jen občas během výletu či dovolené jen výjimečně chodím jen do této ZOO

Graf č. 21 – Navštěvujete zoologické zahrady také v jiných městech?

Na základě výše uvedeného grafu lze vyčíst, zda návštěvníci ZOO Praha navštěvují i jiné zoologické zahrady. Převáţná část oslovených uvedla, ţe navštěvuje zoologické zahrady jen občas, a to v rámci dovolené či výletu. Přibliţně třetina respondentů navštěvuje zoologické zahrady, kdykoli má čas. 22 % dotazovaných návštěvníků uvedlo, ţe do jiných ZOO jezdí pouze výjimečně a 6 % respondentů navštěvuje pouze zoologickou zahradu v Praze.

55

10 SWOT analýza a návrhová část Silné stránky  nejnavštěvovanější

turistický

Slabé stránky cíl

roku 2009

 pokladny ZOO  toalety

 dlouholetá tradice

 propagace

 atraktivní expozice a pavilony

 značení v areálu ZOO

 příjemné prostředí

 problémy s parkováním

 zajímavé programy pro návštěvníky

 závislost návštěvnosti na počasí

 doplňkové sluţby

 niţší

 spokojenost návštěvníků  webové stránky, Facebook

návštěvnost

vzdálenějších

pavilonů  nízká návštěvnost v zimním období

 členství v prestiţních mezinárodních organizacích Příležitosti

Hrozby

 rostoucí počet návštěvníků

 pokles počtu návštěvníků

 otevření nových pavilonů či expozic

 ekonomická krize

 zlepšení propagace

 nedostatek finančních prostředků

 navýšení kapacity parkovacích míst

 přírodní katastrofy

 nové poznatky v oblasti chovu zvířat

 infekce, epidemie

 zařazení návštěvy ZOO do balíčků

 nedostatek kvalifikovaných

cestovních kanceláří

pracovníků v této oblasti

 získávání nových sponzorů Tabulka č. 16 – SWOT analýza ZOO Praha

Zoologická zahrada v Praze je jednou z nejkrásnějších zoologických zahrad v České republice. Navíc je zřejmé, ţe její obliba u českých i zahraničních turistů stále stoupá, neboť v roce 2009 se právě ZOO Praha stala nejnavštěvovanějším turistickým cílem České republiky. Úspěchy této zoologické zahrady dokazují její silné postavení mezi turistickými objekty v naší zemi, a proto nebylo aţ tak jednoduché nalézt její slabé stránky, které jsou předmětem návrhové části práce. V návrhové části jsem vycházela ze svých vlastních poznatků a také z připomínek návštěvníků zoologické zahrady.

56

Nejprve bych se zaměřila na vstupní část objektu, kde se nachází pokladny zoologické zahrady. Zde je problém v tom, ţe návštěvníci mnohdy nevědí, zda mohou jít ke kterékoli pokladně nebo zda je kaţdá pokladna určena pro daný typ návštěvníků. Tento problém způsobují nápisy nad pokladnami, neboť nad první pokladnou jsou uvedeny například informace o základním vstupném a nad třetí pokladnou pak informace o Trojské kartě. Návštěvníci se tedy mohou mylně domnívat, ţe první pokladna slouţí pouze návštěvníkům, na které se nevztahuje ţádná sleva, nebo návštěvníkům, kteří nejsou drţiteli Trojské karty. Ve skutečnosti však můţe jít kaţdý návštěvník ke kterékoli pokladně. Dále bych určitě navrhla zlepšení u toalet v zoologické zahradě. Zde je problémem nejen jejich nedostatečný počet, ale také podmínky pro přebalování miminek. Osobně jsem zaţila situaci, kdy právě jedna maminka zde přebalovala malé dítě a v okamţiku, kdy rozloţila přebalovací pult, byl značně omezen prostor na toaletách. Proto bych určitě navrhla zřízení samostatných místností slouţících k přebalování miminek a navýšení počtu toalet. Dle mého názoru by také bylo vhodné zvýšit propagaci, neboť se domnívám, ţe ne všichni lidé vědí, jaké různé akce či záţitkové programy ZOO Praha nabízí. V Praze jsem za posledních 5 měsíců viděla pouze 3 reklamní poutače na zoologickou zahradu – z toho jeden byl umístěn ve stanici metra, kde lidé často spěchají a mnohdy si těchto reklam nevšímají, druhý byl umístěn u autobusové zastávky, odkud jede autobus přímo do ZOO a třetí pak u nákupního centra Chodov. Doporučila bych například umístit reklamní poutače přímo v prostředcích městské hromadné dopravy, kde mají lidé během cesty přece jen více času všimnout si dané reklamy. Další formou propagace by pak mohly být billboardy umístěné u velkých nákupních center v Praze a v blízkosti dopravních tepen v Praze i mimo Prahu, inzerce v novinách a časopisech či reklama na internetu. Jelikoţ z dotazníkového šetření vyšlo najevo, ţe návštěvníci často spojují návštěvu zoologické zahrady i s dalšími památkami v Praze, navrhla bych cestovním kancelářím vytvořit speciální výhodný balíček pro turisty, který by právě zahrnoval jak návštěvu památek Prahy, tak i návštěvu zoologické zahrady.

57

Závěr Cílem bakalářské práce bylo vytvořit profil návštěvníka Zoologické zahrady hlavního města Prahy, charakterizovat a zhodnotit postavení této zoologické zahrady v oblasti kulturního cestovního ruchu a navrhnout opatření, která by mohla přispět ke zvýšení její návštěvnosti. Teoretická část práce je rozdělena do pěti kapitol. V této části práce jsou uvedeny informace, jeţ se týkají nejen přímo zoologické zahrady v Praze, ale i problematiky zoologických zahrad v České republice – jde například o legislativu, kterou se české zoologické zahrady řídí, mezinárodní organizace, jejichţ jsou členy nebo typologii zoologických zahrad. V teoretické části práce jsou pouţity informace z dostupné literatury a internetových zdrojů. Praktická část bakalářské práce je vytvořena především na základě dotazníkového průzkumu návštěvníků zoologické zahrady, který byl stěţejní pro vznik této práce. Tato část práce také vychází ze získaných sekundárních dat, a sice ze statistik návštěvnosti zoologické zahrady, ekonomických dat a informací, které mi ochotně poskytli zaměstnanci zoologické zahrady. Cílem výše zmíněného dotazníkového šetření bylo nejen zjistit názory návštěvníků na poskytované sluţby ZOO Praha, ale také vytvořit profil návštěvníků této zoologické zahrady na základě jimi poskytnutých socio-demografických údajů – například pohlaví, věku či zaměstnání. Z výsledků průzkumu vyšlo najevo, ţe zoologickou zahradu navštěvují lidé všech věkových kategorií, přičemţ je zde patrná převaha návštěvníků, jejichţ věk se pohybuje mezi 18 a 45 lety. Velmi potěšujícím výsledkem je také kladné hodnocení poskytovaných sluţeb, celkového dojmu objektu a fakt, ţe 80 % návštěvníků by určitě doporučilo návštěvu ZOO Praha svým blízkým a známým. Závěrečná část bakalářské práce pak obsahuje několik návrhů, vedoucích ke zlepšení dojmu této zoologické zahrady a udrţení si stále tak vysokého počtu návštěvníků. Návrhy jsou vytvořeny především na základě mých vlastních poznatků a připomínek ze strany návštěvníků. Jelikoţ se ZOO Praha stala v loňském roce nejnavštěvovanějším turistickým objektem, nebyl tento úkol úplně snadný. Zoologická zahrada v Praze má totiţ hned několik velmi silných stránek, díky kterým má dobré jméno a velkou oblibu 58

u návštěvníků. Podíváme-li se na její slabé stránky, zjistíme, ţe nejsou tak závaţné. Tyto stránky se totiţ mnohdy týkají věcí, které nelze nijak ovlivnit (například závislost návštěvnosti na počasí či niţší návštěvnost během zimního období). Jak je jiţ v práci uvedeno, změny by mohly být provedeny v oblasti propagace, nabídky cestovních kanceláří a také přímo uvnitř objektu (vyšší počet toalet a přehlednější systém u pokladen zoologické zahrady). Psaní bakalářské práce bylo pro mě velmi přínosné, neboť jsem se během jejího zpracovávání dozvěděla spoustu zajímavostí o zoologické zahradě v Praze a také jsem měla moţnost vyzkoušet si terénní dotazníkový průzkum. Domnívám se, ţe zjištěné výsledky by mohly být zajímavé jak pro samotnou zoologickou zahradu, tak i pro její návštěvníky. Pokud bych měla navrhnout pokračování v tomto tématu, zaměřila bych se jiţ konkrétně na navázání spolupráce ZOO Praha s cestovními kancelářemi, s cílem vytvořit pro klienty nabídku, zahrnující návštěvu zoologické zahrady a významných historických památek našeho hlavního města.

59

Seznam použitých zdrojů [1]

DOLEŢAL Jiří X.: Pražská zoo – její zvířata a lidé. Praha: Ringier, 2006. 143 s. ISBN 80-87033-05-01

[2]

FOKT Michael.: Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. Praha: Academia, 2008. 398 s. ISBN 978-80-200-1620-1

[3]

STEHLÍK Eduard a kol.: Základy marketingu. Praha: VŠE, 1999. 220 s. ISBN 80-7079-527-1

[4]

KŘESŤAN V., VAŠÍČEK M.: Marketing. Jihlava: VŠPJ, 2005. 141 s.

[5]

JIROUŠEK Václav T. a kol: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti [online]. Praha: Ministerstvo ţivotního prostředí, 2005 [cit. 2010-10-06]. Dostupné z WWW: < http://www.mzp.cz >.

[6]

Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-11-20]. Právní předpisy v oblasti zoologických zahrad ČR. Dostupné z WWW: < http://www.mzp.cz >.

[7]

Worldwide ZOO Database [online]. 2010 [cit. 2010-10-05]. Pravidla a vytyčení pojmu ZOO. Dostupné z WWW: < http://www.wzd.cz >.

[8]

Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-12-03]. Zaměstnanci. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >.

[9]

Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-15]. Otevírací doba. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >.

[10] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-15]. Vstupné. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. [11] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Návštěvnost. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. [12] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Stavby a expozice. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. 60

[13] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-11-28]. Zoo v číslech. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. [14] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Nabídka sluţeb pro návštěvníky v roce 2010. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. [15] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-23]. Hospodaření. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. [16] Zoo Praha [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Pomozte nám – Základní informace. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/cs >. [17] Kultura hl. m. Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-28]. Zoologická zahrada hl. m. Prahy. Dostupné z WWW: < http://www.kultura.praha-mesto.cz >. [18] ŠVEHLA Jan.: Na kolik přijde denní provoz ZOO Praha. Koktejl [online]. 2010 [cit. 2010-10-16]. Dostupné z WWW: < http://info-koktejl.cz >. [19] ZOO Praha [online]. 2010 [cit. 2010-10-16]. Lexikon zvířat. Dostupné z WWW: < http://www.zoopraha.cz.cs >. [20] Nejnavštěvovanější turistické cíle v Česku 2009. COT Business [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Dostupné z WWW: < http://www.cot.cz. >. [21] Webová alba programu Picasa [online]. 2010 [cit. 2010-10-16]. Dostupné z WWW: < http://picasaweb.google.com. >. [22] Ministerstvo životního prostředí České republiky [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Historie a poslání MŢP. Dostupné z WWW: < http://www.mzp.cz >. [23] ZOO Praha [online]. 2010 [cit. 2010-12-06]. Orientační plán ZOO Praha. Dostupné z WWW: < http://www.zoopraha.cz.cs >.

61

Seznam ilustrací a grafů Obr. č. 1:

Organizační struktura ZOO Praha

Obr. č. 2:

Gorila níţinná

Obr. č. 3:

Jeřáb rajský

Obr. č. 4:

Lemur vari

Obr. č. 5:

Medvěd lední

Obr. č. 6:

Ţelva obrovská

Obr. č. 7:

Ţirafa Rothschildova

Obr. č. 8:

Marketingový výzkum

Obr. č. 9:

Orientační plán ZOO Praha

Graf č. 1:

Návštěvnost ZOO Praha v letech 2001 – 2009

Graf č. 2:

Návštěvnost I. pololetí v letech 2005 – 2010

Graf č. 3:

Návštěvnost I. pololetí v roce 2010

Graf č. 4:

Jste obyvatelem města nebo jste přijel/a odjinud?

Graf č. 5:

Jaký je hlavní důvod vaší návštěvy v tomto regionu/městě?

Graf č. 6:

Pokud jste obyvatel města, jak dlouho jiţ v tomto městě pobýváte?

Graf č. 7:

Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?

Graf č. 8 a):

Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu? – obyvatelé Prahy

Graf č. 8 b):

Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu? – obyvatelé mimo Prahu

Graf č. 9:

Kde jste získal/a informace o této ZOO?

Graf č. 10 a): Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě této ZOO? – obyvatelé Prahy 62

Graf č. 10 b): Kdy jste se rozhodl/a k návštěvě této ZOO? – obyvatelé mimo Prahu Graf č. 11 a): Co hodláte v tomto regionu navštívit? – obyvatelé Prahy Graf č. 11 b): Co hodláte v tomto regionu navštívit? – obyvatelé mimo Prahu Graf č. 12:

S kým jste přišel/přišla do zoologické zahrady?

Graf č. 13:

Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a?

Graf č. 14:

S čím jste při návštěvě tohoto místa byl/a nespokojen/a?

Graf č. 15:

Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?

Graf č. 16 a): Jakou známkou byste ohodnotil/a výši vstupného? – obyvatelé Prahy Graf č. 16 b): Jakou známkou byste ohodnotil/a výši vstupného? – obyvatelé mimo Prahu Graf č. 17:

Jakou známkou byste ohodnotil/a tuto zoologickou zahradu jako místo pro odpočinek a zábavu pro děti?

Graf č. 18:

Jakou známkou byste ohodnotil/a celkový dojem z této zoologické zahrady?

Graf č. 19:

Jakou známkou byste ohodnotil/a úroveň poskytovaných sluţeb?

Graf č. 20:

Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu této ZOO?

Graf č. 21:

Navštěvujete zoologické zahrady také v jiných městech?

Pozn. U grafů, u nichţ není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce.

63

Seznam tabulek Tabulka č. 1:

Vznik zoologických zahrad v ČR

Tabulka č. 2:

Členství zoologických zahrad v mezinárodních organizacích

Tabulka č. 3:

Otevírací doba

Tabulka č. 4:

Vstupné

Tabulka č. 5:

Další poplatky

Tabulka č. 6:

Denní spotřeba krmiva

Tabulka č. 7:

Záţitkové programy v ZOO Praha

Tabulka č. 8:

Návštěvnost ZOO Praha v letech 2007 - 2009

Tabulka č. 9:

Náklady – hlavní činnost (v tisících Kč)

Tabulka č. 10: Náklady – doplňková činnost (v tisících Kč) Tabulka č. 11: Příjmy – hlavní činnost (v tisících Kč) Tabulka č. 12: Dotace – hlavní činnost (v tisících Kč) Tabulka č. 13: Příjmy – doplňková činnost (v tisících Kč) Tabulka č. 14: Hospodářský výsledek v roce 2009 (v tisících Kč) Tabulka č. 15: Charakteristika souboru Tabulka č. 16: SWOT analýza ZOO Praha Tabulka č. 17: TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2009 Tabulka č. 18: TOP 10 nejnavštěvovanějších zoologických zahrad v ČR 2009

Pozn. U tabulek, u nichţ není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce.

64

Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR (2009) Příloha č. 3: Nejnavštěvovanější zoologické zahrady v ČR (2009) Příloha č. 4: Plánek ZOO Praha

65

Příloha č. 1 - Dotazník DOTAZNÍK č…….. pro návštěvníka vybrané zoologické zahrady (možno doplnit další otázky) 1. Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud? Jsem obyvatel města Trvale bydlím jinde 2. Pokud nejste obyvatel města, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých jiné důvody……… pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení 3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku

1 – 5 let

6-10 lete

10 -20 let

20 -30 let

nad 30 let

4. Jak často navštěvujete tento tuto zoologickou zahradu? poprvé podruhé potřetí asi 1 ročně asi 3 krát za rok více neţ 5 x ročně Jiná četnost……………………………….. 5. Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? jaro léto podzim zima 6. Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil v areálu zoologické zahrady! kolik hodin …….…….. 8. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto regionu v Praze

na více místech

jinde……………

9. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak ………… penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 10. Kde jste získal informace o této zoologické zahradě? vlastní zkušenost reference od známých internet rozhlas, televize infocentrum informace od CK . 11. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě této zoologické zahrady? návštěvu jsem plánoval (a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ na místě a dnes

tištěné informace jiný…………….

jinak:

12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil (a)? Doplnit další cíle chci navštívit jen ZOO

13. S kým jste přišel do zoologické zahrady? sám/sama s rodinou (děti) s partnerem/partnerkou se skupinou/se zájezdem

s kamarády/se známými jinak………………………

14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak…………

66

15. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen (a) – i více odpovědí? nic neochotní obyvatelé/ personál problémy s parkováním špatné značení doprava (MHD) malá nabídka sluţeb jiné 16. Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? ……………………………………………………………………………………………… 17. Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? ……………………………………………………………………………………………… 18. Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se vám líbila nejvíce, co vás zaujalo? ……………………………………………………………………………………………… 19. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 nevím Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboţí v prodejnách uvnitř nebo před ZOO 1 2 3 4 5 nevím Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia p.) 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, relaxaci a zábava pro děti 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity zahrady 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní sluţeb 1 2 3 4 5 nevím 20. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne 21. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? Jen občas je návštěva Ano, kdykoliv mám Navštěvuji další ZOO ZOO součástí výletu moţnost a čas jen výjimečně nebo dovolené

určitě ne

Chodím jen do této ZOO

22. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 23. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 aţ 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 aţ 1600 km 1601 aţ 2000 km 2001 aţ 3000 km 3001 aţ 5000 km 5001 a více 24. Údaje o Vás: muţ ţena pohlaví Česká republika Slovensko Německo…. stát, ve kterém máte bydliště Jiný stát……. 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý podnikatel /ţivnostník sluţby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný

Místo:

Tazatel:

Datum:

67

Příloha č. 2 – Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR (2009) TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2009 Pořadí

Turistický cíl

Návštěvnost

Pořadí v roce 2008

1.

ZOO Praha

1 300 000

(2.)

2

Praţský hrad

1 210 000

(1.)

3.

Aquapalace Praha

760 000

(-)

4.

Centrum Babylon Liberec

650 000

(5.)

5.

Národní muzeum Praha

573 000

(4.)

6.

Ţidovské muzeum Praha

572 000

(3.)

7.

ZOO Dvůr Králové

530 000

(6.)

8.

ZOO Zlín

507 000

(7.)

9.

ZOO a botanická zahrada Plzeň

458 000

(11.)

10.

Památník Terezín

419 000

(10.)

Tabulka č. 17 – TOP 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2009 [20]

68

Příloha č. 3 – Nejnavštěvovanější zoologické zahrady v ČR (2009) TOP 10 nejnavštěvovanějších zoologických zahrad v ČR 2009 Pořadí

Název zoologické zahrady

Návštěvnost

1.

ZOO Praha

1 300 000

2.

ZOO Dvůr Králové

530 000

3.

ZOO Zlín

507 000

4.

ZOO a botanická zahrada Plzeň

458 000

5.

ZOO Liberec

377 000

6.

ZOO Olomouc

376 000

7.

ZOO Ostrava

362 000

8.

ZOO Jihlava

267 000

9.

ZOO Brno

250 000

10.

Zoopark Chomutov

239 000

Tabulka č. 18 – TOP 10 nejnavštěvovanějších zoologických zahrad v ČR 2009 [20]

69

Příloha č. 4 – Plánek ZOO Praha

Obrázek č. 9 – Plánek ZOO Praha [23]

70