VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Profil návštěvníka ZOO Plzeň bakalářská práce
Autor: Alena Chňapková Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Copyright©2011 Alena Chňapková
Abstrakt CHŇAPKOVÁ ALENA: Profil návštěvníka ZOO Plzeň. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. Hlavním cílem této bakalářské práce je výzkum postavení ZOO Plzeň v cestovním ruchu metodou dotazníkového šetření. Na základě získávání primárních a sekundárních informací byla zpracována SWOT analýza a vyhodnoceny návrhy pro zlepšení postavení v cestovním ruchu a zvýšení návštěvnosti.
Klíčová slova: Zoologická zahrada. Dotazník. Návštěvník.
Abstract CHŇAPKOVÁ ALENA: The profile of the ZOO Plzeň ´s visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisit doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2011. The main aim of this work is analysis of the ZOO Plzeň on tourism by method of questionaries. On the base of taking primary and secondary informations was made SWOT analyse and evaluated plans for better position on tourism and rise attendance.
Key words: ZOO. Questionary. Visitor
Poděkování Chtěla bych poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi za odborné vedení práce a pomoc při jejím vytváření. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili mého průzkumu.
Předmluva Jako téma mé bakalářské práce jsem zvolila Profil návštěvníka ZOO Plzeň především ze dvou důvodů. Velmi ráda navštěvuji ZOO a to nejen proto, ţe mám ráda zvířata, ale ţe ráda ocením práci lidí, kteří pomáhají zvířatům a snaţí se uchovat zbytky toho, co jsme mnohokrát v přírodě jako lidstvo téměř zničili. Plzeňskou ZOO jsem si vybrala, protoţe při její první návštěvě mě opravdu ohromila její obrovská rozloha a spousta (i pro zvířata jistě příjemných) pavilonů a přírodních výběhů i její celoroční bohatý program. Právem tak patří mezi nejnavštěvovanější turistická místa v České republice a v roce 2010 byla druhou nejnavštěvovanější ZOO v ČR, po ZOO Praha. Má tak velký potenciál pro dobré postavení v cestovním ruchu. Hlavním cílem této práce je zhodnocení postavení ZOO Plzeň v cestovním ruchu na základě zjištěných faktů z dotazníkového šetření. Teoretická část je sloţena z charakteristiky plzeňské ZOO a praktická část obsahuje metodiku zpracování získaných informací, vyhodnocení dotazníků a návrhová opatření ve formě SWOT analýzy. Při vytváření bakalářské práce jsem čerpala především z poznatků a znalostí získaných během četných návštěv ZOO. Vyuţívala jsem také internetové zdroje a literaturu.
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 8 Pravidla a vytyčení pojmu ZOO podle Světové databáze ZOO (WZD) ................ 10
1
1.1
Základní definice ZOO .................................................................................... 10
1.2
Kategorie ZOO ................................................................................................. 10
2
Organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad .............................. 11
3
Legislativa upravující provoz ZOO ........................................................................ 15 3.1
Zákon č. 162/2003 Sb. ..................................................................................... 15
3.2
Směrnice Rady 1999/22/ES (Rada evropské unie) .......................................... 16
4
Historie Plzeňské ZOO ........................................................................................... 18
5
Charakteristika ZOO Plzeň ..................................................................................... 21 5.1
Expozice ZOO Plzeň ........................................................................................ 22
5.2
Pavilony............................................................................................................ 24
5.3
Expozice mimo areál ZOO............................................................................... 27
5.4
Zajímavé expozice a programy ........................................................................ 27
6
Otevírací doba ......................................................................................................... 31
7
Vstupné a pernamentky .......................................................................................... 32
8
Statistická data ZOO Plzeň ..................................................................................... 34
9
Marketingový výzkum ............................................................................................ 36 9.1
10
Proces marketingového výzkumu .................................................................... 36 Dotazníkové šetření návštěvníků ZOO Plzeň ...................................................... 40
10.1 Metodika zpracování ........................................................................................ 40 10.2 Výsledky průzkumu ......................................................................................... 42 11
SWOT analýza ..................................................................................................... 57
11.1 Návrhová část ................................................................................................... 59 Závěr ............................................................................................................................... 61 Seznam pouţitých informačních zdrojů ......................................................................... 63 Seznam tabulek ............................................................................................................... 65 Seznam obrázků .............................................................................................................. 65 Seznam grafů .................................................................................................................. 66 Přílohy............................................................................................................................. 67
Úvod Moderní zoologické zahrady vznikaly přibliţně před dvěma sty padesáti lety. Během této doby se jejich podoba značně vyvíjela a měnila. Původně byly zařízeny především pro pobavení lidí, zatímco zvířata ţila v nevyhovujících klecích, kde často trpěla. V posledních letech se naštěstí podoba zoologických zahrad změnila. Jsou budovány tak, aby tvořily vyhovující přirozené ţivotní prostředí pro chovaná zvířata. Často tak je zoo místem, kde mohou být zachráněna zvířata, kterým hrozí vyhynutí. Poslední zástupci některých ohroţených druhů, přeţívají především díky zahradám. Jejich zachování a rozmnoţování však předchází mnoho sloţitých a odborných příprav. Zvířata zde chovaná jsou často příbuzná a nesmí se mezi sebou rozmnoţovat. I proto je velmi důleţitá spolupráce zoologických zahrad mezi sebou nejen v dané zemi, ale i celosvětově. Tomu napomáhají různé asociace, spolky a unie, které jednotlivé zoo sdruţují. Zoologické zahrady jsou místem, které slouţí lidem pro zábavu, trávení jejich volného času, ale především je to místo, kde by si měli utvářet svůj vztah k přírodě a zvířatům. Mohou tak pro spoustu lidí, kteří je navštěvují, splňovat svou nejdůleţitější výchovnou funkci. Lidé by si měli uvědomit, co mohou svým špatným chováním zničit nebo naopak správným jednáním zachovat. Kromě toho kaţdá zoo poskytuje spoustu informací o jednotlivých zvířatech, ale i o podmínkách a ţivotním prostředí, ve kterém ţijí. Zajímavosti a fakta můţou návštěvníci získávat například formou naučných stezek, informačních panelů či tabulek. Dětem jsou často nabízené komentované prohlídky nebo výukové programy. O tom, ţe zoologické zahrady a jejich programy návštěvníky zajímají, svědčí i fakt, ţe zoo patří mezi 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. Následující tabulka statistiky z roku 2010 ukazuje, ţe nejnavštěvovanějším místem v České republice je ZOO Praha, na 8. místě ZOO Plzeň, na 9. místě ZOO Dvůr Králové nad Labem. Na 10. místě se umístila ZOO Zlín.
8
TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR 2010 Pořadí
Název objektu
Počet návštěvníků
1
Zoologická zahrada Praha
1 185 500
2
Praţský hrad
1 120 100
3
AquaPalace Praha
805 500
4
Ţidovské muzeum v Praze
562 600
5
Národní muzeum, Praha
554 200
6
Staroměstská radnice
529 200
7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20
Centrum Babylon Liberec Zoologická zahrada Plzeň Zoologická zahrada Dvůr Králové Zoologická zahrada Zlín (Lešná) Národní galerie v Praze Slezskoostravský hrad, Ostrava Zoologická zahrada Olomouc Petřínská rozhledna Zoologická zahrada Ostrava Státní zámek Lednice NKP Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno Zoologická zahrada Liberec Státní hrad a zámek Český Krumlov Bludiště na Petříně
475 600 460 800 454 500 442 500 420 900 378 900 368 500 354 400 328 600 325 400 317 000 309 800 292 700 263 000
Tabulka 1: TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů [4]
9
1 Pravidla a vytyčení pojmu ZOO podle Světové databáze ZOO (WZD) Worldwide ZOO database (WZD) je nejpodrobnější databáze zoologických zahrad a podobných zařízení z celého světa. U kaţdé zoo jsou uvedeny základní údaje, odkazy či fotografie. Tyto stránky se stále dotvářejí a jejich snahou je vytvořit ucelený pohled na světové zoo. Jsou zde také vypsána pravidla pro definování a rozlišení pojmu ZOO. Pravidla však nevychází ani se neshodují s pravidly jiných organizací nebo se zákony o zoologických zahradách.
1.1 Základní definice ZOO Pro účely tohoto seznamu zoologických zahrad a podobných zařízení se za ZOO povaţují odborná zařízení dlouhodobého charakteru, které chovají druhy divokých zvířat nebo zdomácnělá zvířata z důvodů expozičních, osvětových nebo pro záchranu a ochranu druhů. Jejich posláním je zachování biodiverzity a genofondu volně ţijících ţivočichů jejich chovem v lidské péči, se zřetelem na záchranu ohroţených druhů a výchově veřejnosti k ochraně přírody. Mezi taková zařízení patří zejména zoologické zahrady, zooparky, zookoutky (mini ZOO), veřejná akvária, terária, vivária, ptačí či plazí parky a domy, delfinária, safari, motýlí domy, insektária, specializovaná zařízení pro expoziční chov zvířat apod. [5]
1.2 Kategorie ZOO V této databází je zoo rozdělena do dvou základních kategorií podle velikosti významnosti a plochy, podle počtu zvířat a dalších kritérií. Kategorie A: „klasické zoo“ – standardní zoo, akvária a další Kategorie B: „speciální chovná zařízení“ – zařízení, která vypadají jako zoo, ale mají méně výběhů či klecí, zařízení + zařízení, která jsou součástí jiných nezoologických institucí. [6] 10
2 Organizace zabývající se problematikou zoologických zahrad Unie českých a slovenských zahrad (UCSZ) UCSZ vznikla v roce 1990 spojením českých a slovenských zoologických zahrad za účelem vzájemné spolupráce (předávání zkušeností, kontaktů, pomoc při rozvoji) a společného působení na veřejnost. Unie je organizačně členěna na radu, zastoupenou prezidentem, víceprezidentem a třemi členy rady, na revizní komisi a institucionální a personální členy (ředitelé členských zahrad). Unie také zahrnuje několik čestných členů. UCSZ připravuje strategie a programy v péči o ţivotní prostředí, ochraně přírody a fauny a podporuje dodrţování chovatelských programů členských zahrad a jejich účast na mezinárodních programech. Členské zoo vedle chovatelských či ochranářských aktivit spolupracují také v oblasti environmentálního vzdělávání a východy dětí i dospělých. Náplní UCSZ je také zvyšování odbornosti pracovníků v zoologických zahradách a jejich vzájemné informování. Podporuje výzkumy v této oblasti a zastupuje zoologické zahrady na mezinárodních odborných setkáních, nebo při jednání se státními orgány a vědeckými institucemi. [7] Středoevropská asociace přátel ZOO (CEAF) Tato asociace sdruţuje zájemce o zoologické zahrady nebo zvířata a přírodu celkově. Vznikla v roce 1999 v ZOO Ústí nad Labem a nyní sídlí v Plzni. Jejím cílem je informování lidí o práci v zoologických zahradách, o různých cílech a projektů zahrad a především o chovaných zvířatech. CEAF nabízí svým členům dobrovolně se podílet na některých aktivitách v zoologických zahradách. Jedním z projektů asociace je také „ADOPCE CEAF“, kdy členové asociace ale i ostatní zájemci mohou libovolnými částkami sponzorovat vybrané zvíře. Tato organizace také pořádá letní univerzity pro děti, kdy dětí stráví 10 dní v dané zoologické zahradě. [8]
11
Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA – European association of Zoos and aquaria) EAZA sdruţuje instituce z celé Evropy a působí na celosvětové úrovni. Byla zaloţena v roce 1992 a jejími členy je okolo 300 institucí v 35 zemích. Je poradním orgánem Evropské Unie, Evropského Parlamentu a Rady Evropy. K jejímu poslání patří podporování zoologických zahrad při rozšiřování expozic a chovaných zvířat, podpora vzdělávání a výchovy v oblasti ochrany ţivotního prostředí. Také umoţňuje diskuzi a setkávání za účasti mezinárodních institucí. Do její činnosti spadá vydávání vlastního časopisu, kampaně na podporu ohroţených ţivočichů a rostlin a zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti. [9] The World Association of Zoos and Aquariums (WAZA) Mezinárodní organizace zoo a akvárií sdruţuje zoologické zahrady a akvária na celém světě. První organizace tohoto typu vznikla jiţ v roce 1935 jako IUDZG (Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad), ale válka její činnost přerušila. Obnovena byla opět v roce 1946 a v roce 1950 se stala členem IUCN (Mezinárodní unie na ochranu přírody). V roce 1990 se IUDZG rozdělila na regionální asociace (EAZA, SEAZA, atd.) a roku 1991 se přejmenovala na WZO (Světová organizace zoologických zahrad). Současný název WAZA získala v roce 2000. V čele organizace stojí výbor. Dalšími orgány jsou sekretariát, jednotlivé komise a členské základny. Výbor tvořený minulým, úřadujícím a budoucím prezidentem a dalšími 7 členy sídlí v Bernu. Jejím hlavním cílem je podporovat sdruţené zoologické zahrady a další členské organizace v činnosti týkající se ochrany přírody, zlepšování chovu zvířat, trvale udrţitelném rozvoji atd. Od jejího počátku vydává WAZA plemenné knihy ohroţených druhů. V rámci WAZA jsou pořádány výroční konference. V roce 2011 bude hostitelem konference zahrada ZOO Praha. [10]
12
Při splnění svého poslání klade WAZA důraz především na:
Sdílené vědomosti
Ochranu biodiverzity
Výchovu a vzdělávání v oblasti ekologie a ochrany přírody
Rozvoj a dodrţování etického kódu při chovu zvířat a péči o jejich pohodu
Výzkum v zájmu dalšího zlepšování činnosti
Strategický rozvoj s cílem stanovení priorit
Moţnosti motivace a posilování týmové morálky [10]
Kampaně WAZA vyhlásila dosud 4 mezinárodní kampaně:
Záchranná archa pro obojţivelníky
Zoo jako útočiště pro ohroţené ţáby
WAZA jako logo pro záchranné projekty in-situ
Zachraňme nosoroţce [10]
Strategie Dokument vydaný v roce 2005 zahrnuje Novou ochranářskou strategii zoo a akvárii s podtitulem – Vytvořme budoucnost pro přírodu. ZOOlex Internetová stránka, která seznamuje se špičkovými expozicemi v zoo a akváriích na celém světě a slouţí jako pomocný orgán organizaci WAZA. [10] Ministerstvo ţivotního prostředí ČR Ministerstvo ţivotního prostředí vzniklo 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a nejvyšší orgán ochrany přírody a ţivotního prostředí v České republice. Zahrnuje například oblasti týkající se ochrany ovzduší, ochrany přirozené akumulace vod, ochrany přírody a krajiny nebo geologické práce a ekologický dozor nad těţbou. [11]
13
Program MŽP pro rok 2011 „Příspěvek zoologických zahradám“ Z programu "Příspěvek zoologickým zahradám" pro rok 2011 mohou být v rámci státního rozpočtu kapitoly 315-MŢP poskytnuty neinvestiční účelově vázané dotace pouze provozovatelům zoologických zahrad s licencí vydanou podle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách, ve znění pozdějších předpisů. Dotace jsou poskytovány podle Směrnice č. 4/2011 pro rok 2011 k programu "Příspěvek zoologickým zahradám". Cílem Programu je pomoc zoologických zahradám a jejich posláním, kterým je, v souladu s právem Evropské unie, snaha přispět k zachování biologické rozmanitosti volně ţijících ţivočichů jejich chovem v lidské péči a záchraně ohroţených druhů. Program je vyhlášen na základě usnesení vlády České republiky č. 3 ze dne 4. ledna 1995, o řešení problematiky českých zoologických zahrad, na základě kterého bylo uloţeno ministru ţivotního prostředí, aby do státního rozpočtu na rok 1996 a další roky zahrnoval státní příspěvek na zajištění mezinárodních a národních projektů ochrany českých zoologických zahrad do návrhu státního rozpočtu. [11]
14
3 Legislativa upravující provoz ZOO 3.1 Zákon č. 162/2003 Sb. Zákon č.162/2003 Sb. o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) vešel v platnost 1. července 2003 a byl několikrát novelizován. Plná znění některých paragrafů: Předmět úpravy Tento zákon upravuje podmínky pro vydání licence k provozování zoologických zahrad (dále jen "licence"), postup při vydávání licence, kontrolu nad dodržováním povinností plynoucích z tohoto zákona, základní podmínky pro poskytování dotací ze státního rozpočtu a jiných veřejných zdrojů provozovatelům zoologických zahrad a sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem. [12] Základní pojmy Pro účely tohoto zákona se rozumí: a) zoologickou zahradou trvalé zařízení, v němž jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně žijící živočichové, popřípadě též zvířata domácí, b) posláním zoologických zahrad je v souladu s právem Evropských společenství1) přispět k zachování biologické rozmanitosti volně žijících živočichů jejich chovem v lidské péči, se zvláštním zřetelem na záchranu ohrožených druhů, jakož i výchova veřejnosti k ochraně přírody, c) zvířetem domácím živočich, který patří k biologickému druhu, jenž vznikl činností člověka domestikací a žije převážně v přímé závislosti na péči člověka, případně druhotně zdivočelý živočich původně domestikovaného druhu nebo poddruhu, d) volně žijícím živočichem jedinec takového živočišného druhu, jehož populace se udržuje anebo udržovala, v případě druhů v přírodě nezvěstných nebo vyhynulých, v
15
přírodě samovolně; může jít i o jedince chovaného v lidské péči anebo závislého na péči člověka, e) druhem systematický druh a poddruh nebo geograficky oddělená populace, f) akváriem zařízení, v němž se chovají ryby a další vodní živočichové, s výjimkou savců a ptáků, g) teráriem zařízení, v němž se chovají plazi, obojživelníci a další živočichové, s výjimkou savců a ptáků a vodních živočichů, h) provozovatelem právnická nebo fyzická osoba, která zoologickou zahradu provozuje podle tohoto zákona. [12] Pro účely tohoto zákona se za zoologickou zahradu nepovažují: a) cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat, b) obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů, c) akvária, terária, expozice a jiná výstavní zařízení, která chovají méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů pro veřejnost, d) zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy, e) zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, které chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech. [12]
3.2 Směrnice Rady 1999/22/ES (Rada evropské unie) Cílem směrnice Směrnice Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně ţijících ţivočichů v zoologických zahradách je ochrana volně ţijících ţivočichů a zachování biologické rozmanitosti. Směrnice zajistí, aby členské státy přijaly opatření pro udělování licencí zoologickým zahradám a pro dohled nad nimi v rámci Společenství a posílily tak úlohu zoologických zahrad v zachování biologické rozmanitosti. [12]
16
Požadavky na zoologické zahrady: - zúčastní se výzkumů, z nichž vyplyne prospěch pro ochranu jednotlivých druhů, a/nebo výcviku v příslušných ochranářských dovednostech a/nebo výměny informací týkajících se ochrany druhů a/nebo případně chovu v zajetí, obnovování stavů a opětovného vysazování živočišných druhů do volné přírody, - budou podporovat výchovu veřejnosti k povědomí o ochraně biologické rozmanitosti, zejména prostřednictvím informací o předváděných druzích a o jejich přirozených stanovištích, - budou chovat živočichy v podmínkách zaměřených na uspokojení biologických a ochranářských požadavků pro jednotlivé druhy, mimo jiné také specifickým obohacováním vybavení jejich výběhů; budou udržovat vysoký standard chovu a ustájení živočichů s rozpracovaným programem veterinární péče a výživy, - budou bránit živočichům v útěku, aby se předešlo ekologickému ohrožení původních druhů, a budou bránit pronikání škodlivých organismů z vnějšího prostředí, - povedou aktualizované záznamy o kolekci zoologické zahrady v rozsahu odpovídajícím jednotlivým druhům [12]
17
4 Historie Plzeňské ZOO Zoologická zahrada v Plzni vznikla roku 1926, při příleţitosti 25. výročí spolku přátel přírody, akvaristů a teraristů IRIS. V té době na našem území existovala pouze jediná ZOO v Liberci, která byla zřízená němci. ZOO Plzeň je tak druhou nejstarší zoologickou zahradou v České republice. ZOO IRIS byla vytvořena v Doudlevicích při řece Radbuze na území bývalé vojenské plovárny. Na spolkových základech trvala její existence do roku 1958. [13] Zahrada měla rozsah okolo 2,5 hektarů a vstupné se nejdříve nevybíralo, později bylo dobrovolné a nakonec činilo 50 haléřů pro děti a 1 Kč pro dospělé. Jiţ před válkou se však uvaţovalo o přemístění zahrady do blízkosti Lochotínského parku, coţ by bylo moţné pouze v případě, ţe by do těchto míst byla městem prodlouţena elektrická dráha. [13] K prvním zdejším chovaným zvířatům patřili šakal, liška a opičky makakové Šorl a Minda, zakoupení za 2000 Kčs. Ţivé exempláře se dále rozrůstaly o vydru, fretky, myši, mývaly, oslíka aţ po medvědy či lvy. Základem ZOO se stal skleník s akvárii a terárii. Během deseti let, zde mělo domov 70 zvířat. V této době patřili mezi nejvzácnější zdejší chované ţivočichy sajgy tatarské, přezdívané jako „antilopy s chobůtkem. [13] V neděli 8. 9. 1961 propukl v ZOO anthrax (sněť slezinná), který uspíšil zánik ZOO IRIS a vznik novodobé plzeňské zoologické zahrady v lochotínském parku. Ta vznikla dva roky po té. Někteří autoři začínají počítat existenci ZOO Plzeň právě od této chvíle. Významnou roli později v přeměně ZOO hrálo sousedství s botanickou zahradou.[13] V nově otevřené ZOO v Lochotíně se začínalo s pouhými 29 druhy zvířat. Vzniklo několik prvních voliér a výběhu, upravován byl pavilon Z – domov opic, papoušků a plazů. ZOO prošla přestavbami i úpravami, stále zde však převaţuje beton, mříţe a pletivo. V té době vznikla v centru města stálá výstava a prodejna akvaristiky a teraristiky, dnes nazývaná AKVA-TERA.V 70. letech také vznikaly výběhy pro antilopy, skleníky, salaše, voliéry malých dravců, dolní africký výběh nebo pavilon šelem slouţil. [13] 18
Významným rokem v existenci ZOO je rok 1981, kdy se díky Ing. Josefovi Vágnerovi slučuje ZOO a sousední botanická zahrada v objekt, který svou ojedinělostí nemá v Československu obdoby. V 80. letech vznikají návrhy na stavbu obřího skleníku, který je v roce 1993 otevřen veřejnosti. Návštěvníci se mohou pohybovat po budově o rozloze 450m² a obdivovat sukulenty a plazy z Afriky, Madagaskaru nebo Kanárských ostrovů. [13] Úspěšná éra ZOO Plzeň se začíná psát roku 1996, kdy nastupuje nové současné vedení zahrady, které odstraňuje zastaralou podobu zahrady klecového typu. Začínají rekonstrukce expozic, mizí beton, mříţe, ţelezo a začíná budování přírodního bioparku. Nyní jsou preferovány vodní či suché příkopy, ostrovní chov opic, sklo střídá pletivo. Celý areál je rozdělen jako několik celků reprezentující světové zoogeografické oblasti se zoologicko-botanickými expozicemi. [13] V ZOO na Lochotíně byl vţdy úspěšný převáţně odchov zvířat v teráriích, např. varan komodorský, kajman paraguayský, aligátor americký a několik druhů krokodýlů, ţelv či hadů. Proslavili ji však základy chovu dvou ţivočišných druhů a to ocelota velkého a sovice sněţné. [13] K dřívějším úspěšným odchovům patří první malí českoslovenští plameňáci z let 1983 a 1984, druhý umělý odchov kondora krocanního v republice a několik umělých odchovů hyeny ţíhané. V 80. a 90. letech se dále podařily také odchovy zeber, krajt tygrovitých, servalů, vlků hřivnatých, přímoroţců šavlorohých a makaků lvích. Tři posledně jmenované druhy jsou jiţ zařazeny do tzv. EEP - Evropských záchranných programů. [13] Mezi ostatní nejzajímavější chovance minulých dob patří také vačice opossum, klokani stepní, kusu liščí, vakorejsek čtyřprstý, tany, poloopice poto, outloni, kočkodani světlobřiší, pásovci, kočky slaništní, medvědi lední, tygr sumaterský, orel mořský a královský a další. [13]
19
Obrázek 1: Ošetřovatelka s lvíčaty [13]
Obrázek 2: Klec s medvědy [13]
20
5
Charakteristika ZOO Plzeň
Současná podoba plzeňské zoologické zahrady, je moderní přírodní biopark rozdělený na šest biogeografických oblastí. Ty jsou uspořádány tak, aby zvířata a rostliny typické pro danou biogeografickou oblast tvořili přirozený celek přírody. Zvláštností je velký počet chovaných druhů ţivočichů, z nichţ dvě třetiny najdete v rámci českých i slovenských zahrad pouze zde. V roce 2009 byla ZOO Plzeň na 9. místě nejnavštěvovanějších turistických cílů v ČR a v roce 2010 byla dokonce druhou nejnavštěvovanější českou zoo. Areál zoologické a botanické zahrady se nachází vedle Lochotínského amfiteátru, který slouţí pro kulturní účely jiţ desítky let. Celková rozloha zoo činí 21 hektarů, na kterých je umístěno 9 pavilonů včetně botanického skleníku, statku Lüftnerka a expozice AKVA TERA v centru Plzně. Zahradou můţete putovat také po třech trasách. Jedna z nich má název „Po stopách člověka“ a zabere zhruba 4 hodiny času. Jedná se o putování přírodou podle jednotlivých kontinentů. Další je „Cesta do minulosti“ trvající okolo 3 hodin a ukazující vývoj přírody od prahor po dnešek a třetí trasou je „Gondwana“, která má zhruba 2 hodiny a nabízí cestování po prakontinentě. ZOO čítá zhruba na 1 307 chovaných ţivočichů, z nichţ 182 druhů je bezobratlých, 97 druhů ryb, 48 druhů obojţivelníků, 248 druhů plazů, 497 druhů ptáků a 235 druhů savců. Celkově zoo chová asi 6 796 zvířat, z toho okolo 2/3 zvířat nenajdete v jiné české ZOO. Podporuje také několik záchranných projektů nebo ochranářských kampaní vyhlášených Evropskou asociací zoologických zahrad a akvárií, jejichţ cílem je přispět k zachování pestrého a bohatého světa přírody. Mezi projekty patří např. ochrana několika kriticky ohroţených druhů ptáků na Filipínách nebo ochrana hnízdišť a populace
kriticky
ohroţeného
ibisa
Bernierova
a
čírky
černoskvnrné
a na Madagaskaru. [1],[14] Jako všechny zoologické zahrady je i tato zaměřena nejen na chov a ochranu zvířat, ale také na vzdělávání dětí, studentů i dospělých. Zdejší Zooškola poskytuje výukové programy a akce, komentované a noční prohlídky, zájmové krouţky nebo příměstské tábory. 21
5.1 Expozice ZOO Plzeň Biogeografické oblasti Šest tematických biogeografických oblastí v areálu ZOO je uspořádáno tak, aby zvířata a rostliny typické pro danou biogeografickou oblast tvořili přirozený celek přírody. Oblasti jsou rozlišeny barvami, takţe je i na první pohled snadné zařadit kaţdé zvíře či rostlinu do konkrétní oblasti. Australská oblast Australská oblast je značená červenou barvou a zahrnuje Austrálií, Nový Zéland, Novou Guineu a Tasmánii. V Austrálii se nachází jen malé mnoţství jehličnatých stromů, naopak převaţují keře a stovky druhů blahovičníků (Eucalyptus). Naše podmínky nejsou vhodné pro pěstování těchto rostlin, proto i v plzeňské zoologické zahradě je moţné vidět jen několik sezónních rostlin. Jedná se především o druhy vyskytující se v oblasti vodních toků a horských skalních sutí a blahovičníky. Jako zástupce fauny je moţné vidět gekona, ptáka emu, kormorána velkého, vakoveverku létavou, nebo několik druhů klokanů, varanů a papoušků. [15] Etiopská oblast Etiopská oblast má pískovou barvu a expozice se týká téměř celé Afriky a přilehlých ostrovů. V plzeňské ZOO ji reprezentuje sukulentní skleník. Na ploše 300 m² je k vidění okolo 1200 druhů rostlin. Expozice skleníku je rozdělena do čtyř základních oblastí: Madagaskar, Kanárské ostrovy, Afrika a jihozápadní Afrika. Africká zvířata jsou nosným tématem plzeňské zoo, expozice této oblasti patří mezi nejrozsáhlejší a nejoblíbenější. Zahrnuje například pavilon Tajemný svět africké noci plný malých savců nebo Madagaskarský pavilon s lemury, ţelvami a výběhy zeber či antilop. Nechybí voliéra pro africké vodní ptáky nebo expozice ţiraf a hrošíků liberijských. [1],[15]
22
Neotropická oblast Zelená barva je přidělena této oblasti. Je moţné zde vidět několik exemplářů ze Střední a Jiţní Ameriky. Rostliny jsou umístěny kolem výběhů pro lamy a vlky hřivnaté. Jedná se například o acény, máčky, pampovou trávu či v teráriích kaktusy a kapradiny. Co se týče opeřenců, můţete v Plzni obdivovat známého papouška Patagonského nebo Ara Ararauna či plameňáka Chilského. Savci jsou zastoupeni několika druhy opic nebo Ocelotem Velkým. Dalšími známými ţivočišnými druhy této oblasti jsou i Osmák Degu, Anakonda Velká, Hroznýš Královský, tučňák Humboltův nebo Krunýřovec. [15] Nearktická oblast Jedná se o expozice oblastí severoamerických pouští, lesů a prérií a je označována hnědou barvu. Flóra je v Plzni zastoupená například astrou, třezalkou, srdcovkami nebo různými kapradinami. Pouštní rostliny reprezentují sukulenty, kaktusy či různé skalničky. Zvířata této oblasti jsou liška rychlá, rys kanadský, wapiti kalifornský, korálovka kalifornská, ţelva missisipská atd. [15] Indomalajská oblast (Orientální oblast) V této oblasti je moţné vidět zvířata Jiţní a Jihovýchodní Asie, kterých ZOO Plzeň příliš nechová. Z větších savců se jedná o gibona lara, jelena timorského, jelena kabara a antilopu jelení. Některá zvířata jsou umístěna v jiných částech zahrady například nejvzácnější zvíře této zoo – varan komodský je chován v tropickém pavilonu. Dalšími chovanými zvířata jsou především plazy a ptáci. Oblast je v zoo označena ţlutou barvou. [1],[15] Palearktická oblast Palearktická oblast má původ ve třetihorách a čtvrtohorách a na informačních tabulích a směrovkách je v modré barvě. Patří sem spousta ptáků a drobných ţivočichů, ale i největší tuzemský medvědí výběh nebo další šelmy jako je vlk, tygr ussurijský a irbis horský. V Plzni tato část ZOO zahrnuje rostliny rašelin, slanisek a vápencových skal.[11]
23
Naučná stezka: „Vývoj přírody ve čtvrtohorách“ Tato naučná stezka v zadní části ZOO zahrnuje nejen zoologii a botaniku ale i paleontologii a geologii či vývoj člověka. Začátek je tvořen expozicí doby ledové, kterou představuje velká ledovcová moréna, kterou na území ČR před 1 miliónem let nanesl severský pevninský ledovec. V blízkosti ledovce se rozkládají tundry s rašelinným jezírkem, na které dále navazuje tajga. Poslední část doby ledové je tzv. ledová nebo sprašová step, typické pro suché a mrazivé klima. Součástí stezky je Expozice vývoje lesa v době poledové aţ do současnosti, kde je moţné vidět zástupce všech pater lesa. Expozice vývoj člověka je formou naučných tabulí a neolitického sídliště, které tvoří čtyři obydlí z vrbového proutí a několik včelích úlů.
5.2 Pavilony Austrálie Malý pavilon na začátku zoologické zahrady zahrnuje dvě expozice – vnitřní a venkovní výběh klokanů parma a expozice australských ptáků. Pavilon afrických savců V centru zoo se nachází velký pavilon se ztemnělou expozicí nočních zvířat a menší expozicí denních zvířat. V noční části mohou návštěvníci sledovat ţivot šakalů čabrakových, psů ušatých, kaloňů egyptských či jedovaté zmije gabunské. Denní části pavilonu dominuje vnitřní ubikace lvů berberských, další ubikace patří například lemurům kata nebo mangustám ţíhaným. Tento pavilon je věnován památce Ing. Josefa Vágnera českého lesníka, obdivovatele, populizátora a skutečného ochránce přírody Afriky, který dokázal v letech 1966-1976 dovést z osmi afrických zemí 1964 kusů zvířat, především celá stáda kopytníků, která dala základ mnoha záchranným chovům na celém světě. U pavilonu je spousta obrázků a naučných tabulí týkající se afriky. Celkovou atmosféru umocňuje africká hudba hrající z reprodukturů okolo pavilonu.
24
Tropický pavilon Z Jedná se o komplex několika místností, ve kterých ţijí ţivočichové typičtí pro tropy korálové ryby, krokodýlové, ptáci či opice. Významnými obyvateli pavilonu je pár varanů komodských. Atraktivní je hlavní expozice Jihovýchodní Asie, kterou tvoří jezírko s aligátory čínskými. Součástí pavilonu je velké terárium s biotopem indonéského a australského pralesa. Hlavní hala obsahuje mořské akvárium a třináct terárií s plazy. Některé místnosti slouţí jako vnitřní ubikace pro primáty, savce a ptáky. Zajímavou podívanou tvoří prosklené odchovny plazů, kde je moţné vidět vajíčka v inkubátorech. Mezi nejatraktivnější podívanou patří vnitřní expozice šimpanzů učenlivých. Skleník Obří skleník byl otevřen veřejnosti v roce 1993 a čítá okolo 1000 druhů sukulentních rostlin. Rostliny zde pěstované zastupují flóru Madagaskaru, jihozápadní a jiţní Afriky nebo Kanárských ostrovů. Poděl stěn je umístěno i několik terárií obývaných např. chameleonem obrovským nebo ještěrkou balkánskou. Statek Lüftnerka Expozice představující zemědělský statek z 19. století byl postaven v horní části zoologické zahrady. Vnitřní prostory statku slouţí jako výstava kovárny či truhlárny nebo vinného sklípku. Část vnitřních prostor také slouţí jako restaurace. Ve venkovní části se nacházejí výběhy s hospodářskými zvířaty. Sonorská poušť Tento pavilon obývají ţivočichové jihozápadu USA a severního Mexika. Jak jiţ napovídá název pavilonu, návštěvníci zde spatří pouštní savce a plazy.
25
Africký dům V Africkém
domě
mohou
návštěvníci
pozorovat
vnitřní
ubikace
afrických
sudokopytníků, z nichţ nejvíce zaujmou ţirafy Rothschildovi nebo několik druhů ptáků Madagaskarský pavilon I zde je moţné shlédnout noční a denní expozice a akvária či terária. Nechybí leguáni, ţelvy a ptáci ani typičtí madagarští primáti – lemuři bělohlaví rudočelí, makiové trpasličí nebo vari bělopásý. Botanická zahrada Botanická zahrada vznikla na místě bývalé Kodetovy zahrady v roce 1961 a roku 1981 se spojila se zoologickou zahradou. O její zrození se zaslouţil známý plzeňský botanik, terarista a cestovatel pan Miroslav Vaňousek. Společné zoologicko-botanické expozice tvoří skleník sukulentů a biogeografické oblasti. Celkem je v zoo pěstováno okolo 10 000 druhů rostlin, z toho 4 000 ve sklenících. Asijská zahrada V roce 2004 vznikla japonská zahrada Šowa-en a v roce 2005 se začala měnit na asijskou zahradu. Je převáţně kamenná a hlavním motivem jsou tři kameny, které vyjadřují tři podoby budhy Amidy. Kamenný symbol tří budhů připomíná také tzv. Atomový dóm v Hirošimě, který jako jediný zůstal po výbuchu v Hirošimě stát. Dalším motivem zahrady jsou tři cesty. Bílá, která vede do ráje, modrá je symbolem moře a červená vyjadřuje utrpení současného ţivota. Zajímavá je také ţelva, která symbolizuje dlouhý ţivot a přístav, který je symbolem setkávání lidí. Dominantou zahrady je starý dub jako ochránce města a motiv jeřába letícího k atomovému dómu. Je zde také umístěna vzácná kamenná lucerna, která je více neţ tři sta let stará. Kameny kolem pěšin mají připomínat kopce u Plzně a některé tvary se vztahují k Příběhu prince Genji, jeţ je starý dvanáct set let. [16]
26
5.3 Expozice mimo areál ZOO Expozice Akva-tera V centru města Plzeň funguje od roku 2001 výstava akvárií a terárií pro veřejnost, slouţící často jako naučná exkurze pro školy. I tato expozice je pojata jako biotopy představující jednotlivé oblasti. Návštěvníkům nabízí moţnost poznání pralesů a mokřadů Střední a Jiţní Ameriky nebo ukázku korálových útesů. Jedno z akvárií je věnované například endemickému ţivotu v jezeru Malawi či mořským predátorům. Pozornost budí i terária s bezobratlími a především oblíbené „šípové ţáby“ z amerických pralesů. Známé jsou pro jejich barevnost a jedovatost. [1] Dinopark Dinopark Plzeň je jedním ze čtyř na území České republiky a je součástí areálu zoo. Vstupné je moţné zakoupit pouze do dinoparku nebo společné vstupné i do zoo. V dinoparku je ke shlédnutí okolo dvaceti pohyblivých a ozvučených modelů dinosaurů v ţivotních velikostech. U kaţdého modelu si návštěvník můţe přečíst informace a zajímavosti o konkrétním druhu. Součástí dinoparku je také obchod se suvenýry, 3D kino, občerstvení, dětské hřiště či vyhlídka na město Plzeň.
5.4 Zajímavé expozice a programy Expozice zvířat a rostlin jsou v Plzni doplněny dalšími zábavnými místy. Pro děti je zbudován dětský koutek, tzv. „hladící koutek“ s kozami nebo se mohou v sezoně projet do zoo vláčkem, který vozí návštěvníky z několika zástavek v centru. ZOO pro školy nabízí několik vzdělávacích programů v místní Zooškole. Dárky a suvenýry je moţné zakoupit v obchodě u Lemura nebo Dinoshopu. V areálu zoo je také několik restaurací a občerstvovacích zařízení postavených ve stylu oblastí, ve kterých se nachází. Jedná se například o občerstvení v Sibiřském srubu, U terária, Hospoda na statku či DinoGril v Dinoparku.
27
„Opičí ostrovy“ Ostrůvků plných opiček, mezi nimiţ se mohou návštěvníci přímo procházet, je v zoo několik. Lávky a cesty jsou opatřeny elektrickými ohradníky. Jednotlivé ostrovy obývají například lemuři kata či giboni bělorucí. Výběhy palearktické oblasti Rozlehlé výběhy oblíbených euroasijských zvířat zabírají velkou část zoo. Milovníci velkých šelem si zde přijdou na své při pozorování medvědů hnědých, vlků nebo tygrů ussurijských. Zajímavý je skalnatý výběh irbisů či velký výběh medvědů hnědých, který je druhý největší v Evropě. Medvědi Hektarový výběh pro medvědy hnědé z roku 1998 patří mezi největší ve střední Evropě. Medvědům umoţňuje ţivot v lese, hrabání, šplhání po stromech a koupání. Velký prostor v minulosti umoţnil pobyt i sedmi medvědům. Česká řeka Tato unikátní expozice je umístěna vedle statku Lüftnerka a představuje českou řeku od prameniště k úhlaví, které jako vzor poslouţila Úhlava. Voda zde stéká přes kameny a do dřevěných koryt a okolo ní je umístěno několik nádrţí a akvárií, s ţivočichy typickými pro české vody. Celkový objem je zhruba 300 metrů krychlových vody, z toho největší akvárium představuje rybník o objemu 150 m³. V akváriích, dekorovaných rybářskými sítěmi, pařezy, kameny či rostlinami české přírody, si návštěvníci mohou zblízka prohlédnout velkého sumce, štiky, kapry, pstruhy, perlorodky nebo vydry říční. Návštěvníci mohou také zhlédnout komentované krmení vyder, nebo se z informačních tabulí dočíst o jednotlivých ţivočiších a historii rybolovu a rybníkářství. Celkově je expozice velmi atraktivní, coţ dokazuje i její vítězství v soutěţích o nejlepší expozice českých zoo a to, ţe v České republice je první tohoto typu. Její stavba trvala čtyři měsíce a osm měsíců byla dokončována. Jde tak o nejnáročnější projekt v historii plzeňské zoo. [17] 28
Obrázek 3: Česká řeka [20]
Africké a asijské expozice Nedávno dokončená výstavba pavilonů a výběhů nemá mezi zoologickými zahradami v rámci České republiky obdoby. Na zhruba čtyřech hektarech plochy byly vystavěny expozice s asi 80 druhy zvířat. Například velké jezírko s africkými zvířaty „Africké napajedlo“ mohou návštěvníci sledovat ze dvou vyhlídek. Při této atraktivní podívané je moţné spatřit zebru Chapmanovu, antilopu losí, vodušku červenou či pštrosa dvouprstého. Naproti africké savaně s napajedlem má svůj vyvýšený výběh gepard sudánského a nedaleko je vchod do pavilonu hrošíků liberijských, kteří jsou jedni z mála chovaných v České republice. Pavilon představuje africký deštný prales a z jedné strany je vchod zaměřený na africký kmen masajů, zatímco z druhé strany je vchod zaměřený na pygmeje. Dalšími vzácnými obyvateli této části zoo je například panda červená nebo dvojice indických nosoroţců. Plzeň je jediná zoo v ČR, kde je moţné indické nosoroţce spatřit. Největším lákadlem expozice je trojice mladých ţirafích samečků. Celková výstavba africké expozice byla dokončena v červnu roku 2010 a stála 151 miliónů korun, z čehoţ 125 miliónů korun dotovala Evropská unie. Tato expozice patří uţ nyní mezi nejoblíbenější a má také proč. Kromě krásných afrických dekorací je zde moţné vidět opravdovou ukázku africké krajiny i se zvířaty, vše je uděláno naprosto přirozeně – gepard má svůj výhled na africké jezero s potenciálními kořistmi nebo je 29
moţné spatřit nosoroţce, jak plave řekou mezi ostrovy s lemury. Většina výběhů je od sebe oddělená pouze vodními příkopy či kamennými zídkami.
Obrázek 4: Africký výběh [21]
Komentované krmení Mezi nejzajímavější program zoologických zahrad patří ukázky krmení zvířat, coţ umoţňuje také ZOO Plzeň. Komentované krmení probíhá v určité hodiny od dubna do října. Jedná se o krmení tříčlenné vydří rodinky v expozici Česká řeka, krmení a ukázky práce s šimpanzi, krmení nosoroţců, tučňáků a hrochů. Součástí je přehlídka dravců a sokolnictví.
Obrázek 5: Oslava narozenin u šimpanzů [22]
30
Adopce a sponzoring I v plzeňské ZOO je moţné adoptovat zvíře a stát se tak jeho kmotrem. Touto formou adopce si kmotr vybere oblíbené zvíře a kaţdý měsíc na něj přispívá částkou, která je dána zoologickou zahradou. Další formou jak přispět a finančně podpořit ZOO je moţnost sponzorských darů nebo finanční podílení se na projektech, coţ dělají většinou velké organizace a firmy. ZOO pak oplácí děkovnými tabulkami u jednotlivých zvířat, nebo zviditelněním loga firmy na různých akcích. [17]
6 Otevírací doba ZOO je otevřena pro návštěvníky po celý rok denně listopad – březen
denně od 9:00 do 17:00
duben - říjen
denně od 8:00 do 19:00 Tabulka 2: Otevírací doba ZOO [18]
Otevírací doba pokladen listopad - březen
denně od 9:00 do 16:30
duben - říjen
denně od 8:00 do 19:00 Tabulka 3: Otevírací doba pokladen [18]
AKVA TERA otevřeno denně
od 10:00 do 19:00
Tabulka 4: Otevírací doba AKVA TERA [18]
Parkovné na parkovišti u dolního vstupu činí 50 Kč za osobní automobil a 100 Kč za autobus.
31
7 Vstupné a pernamentky ZOO, Botanická zahrada, Japonská zahrada 1.4. – 31.10. 1.11. – 31.3.
Otevírací doba Vstupné ZOO Dospělí
120 Kč
90 Kč
Zlevněné (děti, důchodci, studenti do 26 let)
90 Kč
60 Kč
Děti do 3 let
zdarma
zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ do 4. třídy
na 10 dětí - 1 zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ od 5. třídy výše
na 20 dětí – 1 zdarma
ZTP
50 % z ceny Tabulka 5: Vstupné ZOO + Botanická zahrada [18]
Pernamentky do ZOO (neomezený počet vstupů celoročně) Dospělí – celý rok
600 Kč
Zvýhodněné (děti, důchodci, ZTP) – celý rok
400 Kč
Rodina (2 dospělí + 2 děti) – celý rok
1 300 Kč
Školní MŠ (10 vstupů, 300 dětí)
2 500 Kč
Školní ZŠ (10 vstupů, 300 dětí)
3 000 Kč
Tabulka 6: Pernamentky do ZOO [18]
Vstupné ZOO + Dinopark (otevírací doba 1.4. – 31.10.) Dospělí
190 Kč
Zlevněné (děti, důchodci, studenti do 26 let)
130 Kč
Děti do 3 let
zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ do 4. třídy
na 10 dětí – 1 zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ od 5. třídy výše
na 20 dětí – 1 zdarma
ZTP
50 % z ceny Tabulka 7: Vstupné ZOO a Dinopark [18]
32
Dinopark 1.4. – 31.10.
Otevírací doba Vstupné Dospělí
90 Kč
Zlevněné (děti, důchodci, studenti do 26 let)
60 Kč
Děti do 3 let
zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ do 4. třídy
na 10 dětí – 1 zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ od 5. Třídy výše
Na 20 dětí – 1 zdarma
ZTP
50 % z ceny
Pernamentky Dinopark (neomezený počet vstupů od 1.4. do 31.10.) Dospělí – celý rok
400 Kč
Zvýhodněné (děti, důchodci, ZTP) – celý rok
300 Kč
Rodina (2dospělí + 2 děti) – celý rok
800 Kč
Tabulka 8: Vstupné Dinopark [18]
Vstupné AKVA TERA Dospělí
40 Kč
Zlevněné (děti, důchodci, studenti do 26 let)
20 Kč
Děti do 3 let
zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ do 4. třídy
na 10 dětí – 1 zdarma
Doprovod MŠ a ZŠ od 5. třídy výše
na 20 dětí – 1 zdarma
ZTP
50 % z ceny
Pernamentky AKVA TERA (neomezený počet vstupů celoročně) Dospělí
150 Kč
Zvýhodněné (děti, důchodci, ZTP)
60 Kč
Tabulka 9: Vstupné AKVA TERA [18]
33
8 Statistická data ZOO Plzeň Rozloha zoo: 21 ha [19] Počet zaměstnanců: 134 [19] Počet zvířat: 6 796 [19] Návštěvnost za rok 2011 k 6.12.2011: 450 000 návštěvníků [19] Třída
Počet druhů
Počet jedinců
Savci
235
1 759
Ptáci
497
1 889
Plazi
248
1 365
Obojţivelníci
48
495
Ryby
97
769
Bezobratlí
182
519
Celkem
1 307
6 796
Tabulka 10: Počet zvířat [19]
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Leden
5 750
3 494
4 936
5 565
4 983
3 772
Únor
5 581
4 927
10 392
14 219
5 363
6 112
Březen
14 204
8 118
16 241
15 572
13 039
12 927
Duben
23 081
29 758
52 085
27 818
59 351
39 897
Květen
36 930
43 799
43 241
63 718
61 057
42 369
Červen
46 072
46 349
47 305
54 093
53 632
56 613
Červenec
57 125
49 355
77 589
72 064
85 061
99 674
Srpen
69 101
71 768
88 995
84 784
95 041
106 859
Září
27 775
40 693
28 880
23 374
39 040
40 579
Říjen
25 593
24 739
20 002
25 746
23 250
36 174
Listopad
5 653
6 053
4 405
9 526
11 302
11 082
Prosinec
4 524
6 250
7 977
8 849
6 537
4 783
Tabulka 11: Návštěvnosti v jednotlivých měsících v letech 2005 – 2010 [19]
34
Expozice
Celkem
Dospělí
Děti
Pouze ZOO a Botanická zahrada ZOO, Botanická zahrada + Dinopark
183 896
113 073
70 823
127 460
69 035
58 425
Pouze DINO
41 845
21 340
20 505
Akva Tera
12 084
5 490
6 594
Neplatící
14 675
9 784
4 891
Děti 0-3 roky
39 862
0
39 862
Pernamentky
41 019
27 346
13 673
Celkem
460 841
246 068
214 773
Tabulka 12: Návštěvnost za rok 2010 [19]
Rok Počet návštěvníků Rok Počet návštěvníků Rok Počet návštěvníků
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
155 607 142 774 148 410 154 163 157 202 166 365 180 265 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
212 537 232 753 258 400 212 930 241 374 232 608 300 835 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
300 391 321 389 335 303 402 039 405 328 457 879 460 841 Tabulka 13: Návštěvnost od roku 1990 do roku 2010 [19]
35
9 Marketingový výzkum „Marketingový výzkum je systematicky prováděný sběr, úprava, zpracování, analýza, interpretace a prezentace informací, které slouží k identifikaci a řešení různých marketingových situací v podniku nebo organizaci“. P. Kotler (Malý, 2006, str. 6) Marketingový výzkum zahrnuje všechny činnosti, které slouţí ke sběru a získávání informací, pomocí kterých zjišťujeme a definujeme marketingové záleţitosti a problémy. Specifikuje informace podle vhodnosti k řešení těchto problémů, vytváří metody pro sběr informací, řídí a uskutečňuje proces sběru dat, analyzuje výsledky a sděluje zjištěné poznatky a jejich důsledky. Informace získané výzkumem umoţňují poznat trh, identifikovat příleţitosti, problémy a hrozby, ukazovat směr marketingové činnosti a hodnotit její výsledky. Marketingový výzkum se soustředí jak na výzkum trhu, tak i na výzkum konkurence, prodeje, image atd. [2],[3]
9.1 Proces marketingového výzkumu Marketingový proces se skládá z pěti základních kroků: Krok č. 1 - definování problému Definování problému a určení cíle výzkumu je nejdůleţitějším, ale také často nejobtíţnějším krokem v celém marketingovém výzkumu. Pro vyjasnění předmětu výzkumu je obvykle zpracováván plán či projekt výzkumu, který obsahuje všechny podstatná fakta. Je určen cíl výzkumu, metody a techniky výzkumu, způsob zpracování informací a další skutečnosti potřebné pro řešení. Předpokladem úspěšnému řešení problému je především zabezpečení aktuálních a účelných informací. Krok č. 2 – analýza situace Po definování problému je důleţité provést analýzu situace ve zkoumané oblasti. To znamená, které informace jsou potřebné, které jsou dostupné a které je zapotřebí zjišťovat. 36
Krok č. 3 – sběr informací Rozhodnutí o tom, jakým způsobem informace získáme, jaký typ výzkumu pouţijeme, závisí nejen na charakteru problému, který řešíme, ale i na časových a finančních moţnostech. Většina marketingových výzkumů zahrnuje sběr primárních informací, coţ je výzkum v terénu. Tato metoda je nákladnější a náročnější neţ sběr sekundárních informací, které můţeme získat jiţ zpracované z jiných zdrojů. Primární informace však bývají vzhledem k řešenému problému daleko významnější. [3] Metody získávání primárních informací Pozorování Pomocí pozorování se pracovníci výzkumu snaţí vidět a zaznamenat co daný objekt dělá přirozeně v prostředí řešeného problému. Výhodou metod pozorování je, ţe přímo měří vyjádřenou činnost nebo určitý stav. Uskutečňuje se v reálném prostředí, nebo v laboratorním (studiovém) prostředí. [2] Dotazování Dotazování nebo také šetření je nejrozšířenější a nejpouţívanější metodou výzkumu. Jedná se o kladení záměrně cílených otázek, které umoţňují získat mnoho informací o respondentovi najednou. Techniky dotazování Osobní dotazování Přednostmi osobního dotazování je přímá zpětná vazba a vysoká spolehlivost získaných údajů. Nevýhodou mohou být zábrany při osobním dotazování, časová omezenost či vysoké náklady.
37
Telefonické dotazování Díky telefonickému dotazování je moţné snadno a rychle kontaktovat široký výběr respondentů a klást doplňující otázky, stejně jako při osobním dotazování. Příznivé jsou také nízké náklady. Elektronické dotazování Elektronické dotazování je rychlé a nízkonákladové, protoţe urychluje zpracování získaných dat a spojuje výhody písemného a telefonického dotazování. Písemné dotazování Výhodou písemného dotazování je větší upřímnost odpovědí, neovlivnitelnost tazatelem a moţnost zaměření na větší počet respondentů. Nevýhodou je delší doba průzkumu, nespontánní odpovědi a především malá návratnost dotazníků. Dotazník Dotazník je nejčastěji pouţívaný nástroj ke sběru primárních dat. Je velmi důleţité, aby byl dotazník profesionálně připravený a uspořádaný. Otázky by měli byt sestaveny tak, aby respondent porozuměl otázce a byl schopný na ni odpovědět. Proto by měly být formulovány jednoduchým jazykem konkrétně, krátce a jasně. Klíčová slova by měla být jednoznačná a otázka by se měla týkat pouze jednoho tématu. Dotazník by neměl obsahovat sugestivní, zavádějící a ne příliš osobní otázky. Rozlišujeme dva druhy otázek – otevřené a uzavřené. Na otevřené otázky můţe respondent odpovídat podle sebe, coţ však vede k náročnějšímu vyhodnocování. U uzavřených otázek má respondent na výběr z jiţ uvedených odpovědí. [2],[3] Krok č. 4 – Interpretace údajů Další krok zahrnuje prověření informací, jejich úplnost, hodnověrnost a odstranění případných chyb. Důleţité je rozlišování mezi míněním a fakty. Prezentace výsledků by měla být písemná a doplněná ústní projev. [2]
38
Krok č. 5 – Řešení problému Posledním krokem je pouţití výsledků výzkumu ke správným marketingovým rozhodnutím. Ty by měli spočívat v tom, ţe zjištěné informace budou aplikovány na plánování marketingové strategie, výběr cílového trhu a marketingového mixu čtyř P. [3]
39
10 Dotazníkové šetření návštěvníků ZOO Plzeň 10.1 Metodika zpracování Hlavním cílem této bakalářské práce je vytvořit profil návštěvníka ZOO Plzeň na základě průzkumu prováděného v areálu zoologické zahrady. Jednalo se o osobní dotazování pomocí dotazníku, který návštěvníci vyplňovali dobrovolně a anonymně. Dotazník obsahoval otevřené, uzavřené i škálové otázky. Dotazníkové šetření bylo prováděno v týdnu a o víkendech mimo hlavní sezónu (duben, září) ale i v hlavní sezóně (srpen). Většinou se jednalo o respondenty z České republiky a větší část tvoří ţeny, protoţe byly ochotnější odpovídat a také zřejmě i proto, ţe chodí do ZOO častěji např. ve všední dny během mateřské dovolené. Podařilo se oslovit tři zahraniční návštěvníky, z čehoţ dva přijeli do České republiky za návštěvou známých nebo příbuzných a jeden za účelem dovolené. Nebylo snadné získat poţadovaných 180 respondentů, protoţe většina návštěvníku, si nepřála být rušena při prohlídce ZOO a nebyli příliš ochotní věnovat několik minut vyplnění dotazníku. Poţadovaného počtu respondentů byli i přesto dosaţeno a to hlavně díky tomu, ţe ostatní návštěvníci ocenili, ţe se mohou vyjádřit k tomu, co se jim v zoologické zahradě líbí, nebo co jim naopak nevyhovuje.
40
Informace o respondentech
Procento respondentů
Muţ
43,5 %
Ţena
56,5 %
Česká republika
98,5 %
Pohlaví Stát, ve kterém má respondent bydliště
Německo
Počet obyvatel bydliště
Věk
Vzdělání
Francie
0,5 %
do 3 tisíc
10 %
3-10 tisíc
11 %
10-50 tisíc
35,5 %
50-100 tisíc
4%
100-1 milion
32,5 %
nad 1 milion
7%
do 17 let
6%
18-25 let
33,5 %
26-35 let
27 %
36-45 let
24 %
46-55 let
5%
56 let a více
4,5 %
základní/vyučen
20,5 %
Střední
Zaměstnání
1%
62 %
Vysokoškolské
17,5 %
zaměstnanec veřejné sluţby
19,5 %
zaměstnanec soukromý sektor
14,5 %
podnikatel/ţivnostník
10,5%
v domácnost/mateřská
12 %
Důchodce
4,5 %
Nezaměstnaný
2%
Student
37 %
Tabulka 14: Charakteristika zkoumaného souboru
41
10.2 Výsledky průzkumu 1. Jste obyvatelem města anebo jste na návštěvu ZOO přijel odjinud?
Graf 1: Jste obyvatel město?
Z grafu je patrné, ţe větší polovina respondentů pochází z jiného města neţ z Plzně. Obyvatelé města jsou pak zastoupeni z 32,5 % a do 15 % jsem zahrnula studenty, kteří bydlí v Plzni přechodně. V dotazníkách uváděli ţe jsou obyvatelé města, ale jako místo bydliště uváděli místa, odkud pocházejí. Proto jsou v tomto grafu vyčleneněny samostatně. 2. Pokud nejste obyvatel Plzně, jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy tohoto regionu?
Graf 2: Jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?
42
Většina návštěvníku přijela do ZOO v Plzni za cílem výletu. 23,5 % respondentů uvedlo, ţe důvodem jejich návštěvy je návštěva příbuzných nebo známých či jiné důvody (studium, práce, účastníci sportovních nebo kulturních událostí, atd.). Pouze 3 % dotazovaných přijelo do Plzně na dovolenou či za odpočinkem a 2 % na sluţební cestu. 3. Pokud jste obyvatelem města, jak dlouho jiţ pobýváte v tomto městě?
Graf 3: Jak dlouho jiţ pobýváte v tomto městě?
Jak je z grafu zřejmé, více neţ polovina dotazovaných místních obyvatel pobývá v Plzni 1-5 let. Do těchto 53 % jsou započítáváni také studenti, kteří v Plzni ţijí přechodně, během vysokoškolského studia. Další dvě nejpočetnější skupiny tvoří 16 % těch, kteří jsou v Plzni 6 – 10 let a 15 % těch, kteří zde ţijí 10 – 20 let. Nejméně obyvatel odpovědělo ţe v Plzni ţijí do 1 roku nebo nad 30 let.
43
4. Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu?
Graf 4: Jak často navštěvujete ZOO Plzeň?
Nejvíce dotazovaných navštěvuje ZOO Plzeň zhruba 1x ročně, coţ tvoří 37,5 %. 18 % návštěníků přijde do ZOO asi 3x do roka. Nad 10 % dotazovaných uvedlo, ţe jsou v ZOO poprvé nebo ţe ji navštěvují více neţ 5x ročně. Četněji ZOO navštěvují převáţně místní obyvatelé Plzně. Okolo 6 % návštěvníků uvedlo ţe jsou v ZOO poprvé nebo potřetí. Do 7 % jiné četnosti patří např. návštěvy kaţdý měsíc, nebo naopak 1x za 3 roky. 5. Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? Roční období
Počet odpovědí
Jaro
123
Léto
102
Podzim
24
Zima
6
Celkem odpovědí
255
Tabulka 15: Návštěvnost jednotlivých ročních období
44
Dotazování nejčastěji uváděli odpověď jaro nebo léto, nebo oboje naráz. Několik návštěvníků uvedlo všechny čtyři měsíce, přesto je však patrné, ţe v zimě navštěvují respondenti ZOO nejméně. 6. Pokud nejste obyvatel města jak dlouho se tentokrát zdrţíte?
Graf 5: Počet hodin strávených v regionu
Jak ukazuje graf, nejčastěji návštěvníci strávili v Plzni a okolí 6 hodin, dále pak 17 % dotazovaných uvedlo 10 hodin a 14 % 8 hodin. Nejméně lidé uváděli 3 hodiny, protoţe je to příliš krátký čas na projití areálu ZOO, případně okolí. Opakem je 12 hodin, které uvedlo pouze 5 % dotazovaných. Průměrný čas strávený v regionu je 7 hodin.
45
7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil/a v areálu zoologické zahrady
Graf 6: Počet hodin strávených v areálu ZOO
Většina respondentů strávila v areálu zoologické zahrady 3 a 4 hodiny, dohromady 32,5 %. Dalšími nejčastěji uváděnými moţnostmi bylo 5 a 6 hodin. Nejméně lidí strávilo v ZOO 10 a 12 hodin. To uvedlo pouze 1 %. Průměrný čas strávený v areálu ZOO byl 4,7 hodin. 8. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován/a? Počet respondentů, kteří se v regionu nebo přímo v Plzni zdrţeli na více dnů, byl pouhých 15. 6 dotazovaných bylo ubytováno přímo v Plzni, 7 v plzeňském regionu a 2 návštěvníci uvedli Prahu. 9. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? Z 15 dotazovaných, kteří jsou na více dnů v Plzni byl 1 ubytovaný v hotelu, 2 návštěvníci zvolili penzion a 2 chatu či chalupu. 7 dotazovaných bylo po dobu návštěvy ZOO ubytovaných u příbuzných nebo známých a 3 odpověděli moţnost jinak, z čehoţ dva návštěvníci byli ubytovaní na studentských kolejích.
46
10. Kde jste získal/a informace o této zoologické zahradě?
Graf 7: Kde jste získal/a informace o této ZOO?
Z tohoto grafu je patrné, ţe více neţ polovina respondentů se o zoologické zahradě dozvěděla na základě vlastní zkušenost, tzn. ţe kdo přišel poprvé, většinou se tam pak díky této zkušenosti vracel. 29 % návštěvníků doporučili ZOO Plzeň známí. 13,5 % dotazovaných se o zoo dozvěděli pomocí internetu. Pouze 3 % z rozhlasu či televize a 1 % z tisku nebo z infocentra. 11. Kdy jste se rozhodl/a pro návštěvu této zoologické zahrady? Celých 68 % dotazovaných návštěvu zoologické zahrady plánovala předem, před zahájením pobytu v ZOO. 25,5 % přišlo do ZOO na základě spontánního rozhodnutí v den návštěvy Plzně. 6 % uvedlo moţnost „jinak“. Jedná se o obyvatele města, kteří se neztotoţňovali ani z jednou předchozích moţností.
47
12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil/a?
Graf 8: Další navštěvovaná místa v regionu
Téměř polovina respondentů navštívila v Plzni a okolí pouze zoologickou zahradu. 21 % uvedlo, ţe se chystají navštívit nebo uţ navštívili centrum města. Důvodem byla prohlídka města a návštěva památek v jejím centru, ale také nakupování. 17 % návštěvníků se chystalo na návštěvu kulturních a historických památek v Plzni a okolí. 8,5 % návštěvníků ZOO přijelo do Plzně také za kulturní nebo sportovní událostí. 6,5 % dotazovaných uvedlo prohlídku plzeňského pivovaru.
48
13. S kým jste přišel/a do zoologické zahrady?
Graf 9: S kým jste přišel/a do ZOO?
Zoologické zahrady bývají cílem rodinných výletů s dětmi, coţ také potvrzuje tento graf, kde 43,5 % návštěvníků uvedlo, ţe jsou v areálu s rodinou a s dětmi. Druhou největší část návštěvníků tvoří ti, kteří přišli do s partnerem, nebo partnerkou. 19,5 % jsou především mladí lidé, kteří chodí do ZOO s kamarády a známými. Pouze 7,5 % dotazovaných přijelo se skupinou (školní výlet, sportovní druţstva) a 1,5 % odpovědělo, ţe přišli sami. 14. Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a při cestě do ZOO?
Graf 10: Jaký dopravní prostředek jste pouţili při cestě do ZOO?
49
Nejvíce návštěvníků odpovědělo na dotaz, jak přicestovali do zoologické zahrady, moţností automobil. Druhá polovina dotazovaných se rozděluje na další moţnosti, z nichţ je 16 % místních, kteří přijeli MHD. 11,5 % tvoří také místní obyvatelé, kteří přišli do ZOO pěšky. 9,5% návštěvníků se dopravilo autobusem a 4,5 % vlakem. 15. S čím jste při návštěve tohoto místa byl/a nespokojen/a (více odpovědí)?
Graf 11: S čím jste byli v ZOO nespokojeni?
Graf ukazuje, ţe většina návštěvníků, je v ZOO se spokojena. Zbylých 36 % se rozděluje do několika stíţností. Největší podíl na nespokojenosti návštěvníků má špatné značení v areálu s 9 %. V 7 % označili respondenti například špatné počasí, nespokojenost z provozní dobou dinoparku, drahé vstupné atd. coţ jsem zahrnula do bodu „jiné“. Okolo 6 % dotazovaných nevyhovuje nabídka sluţeb, MHD a problémy s parkováním. Pouze 2 % uvedla špatnou zkušenost s chováním personálu.
50
16. Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?
Graf 12: Co se Vám v ZOO nejvíce líbilo?
Na tuto otázku, zvolila většina dotazovaných odpověď „vše“. Největší oblibu u návštěvníků mají ţirafy, opice, medvědi a tučňáci. 12 % respondentů uvádělo jiná jednotlivá zvířata, nebo dinopark, které jsem zařadila do části „ostatní“. 5 % respondentů se líbí celkové uspořádání zoo. Pod 5 % se pak řadí jednotlivé expozice – Česká řeka, statek, sokolnictví nebo noční africký pavilon. 3 % uvedly zeleň a botanickou zahrada. 5 odpovědí bylo také, ţe se některým návštěvníkům nelíbili hadi a pavouci, které jsem však do tohoto průzkumu nezahrnula, protoţe to nemá nic společného se sluţbami, expozicemi a ostatním zařízením zoologické zahrady.
51
17. Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?
Graf 13: Co se Vám v ZOO nelíbilo?
Jak jiţ ukázal graf č. 10 u otázky 15., návštěvníci jsou v plzeňské ZOO spíše spokojeni. V této otázce však bylo o 12 % méně zcela spokojených respondentů. I přesto, je polovina dotazovaných, kterým nic nevadí. Dalších 48 % se rozdělilo to hruba stejného počtu v jednotlivých stíţnostech. Nejvíce lidem vadí vysoké ceny a špatné značení ZOO. Předností ZOO Plzeň je, ţe má spoustu volných prostorů pro zvířata, z nich některá se pohybují mezi návštěvníky (lemuři). Avšak z tohoto i dalších důvodů do zoo nesmějí psi, coţ však vadí 7 % dotazovaných. 5 % oslovených návštěvníků si stěţovalo, ţe neviděli některá zvířata a ţe v plzeňské zoo chybí sloni. Také 5 % respondentů se nelíbily některé výběhy a prostory pro zvířata, připadala jim přílš malá a stísněná (např. šimpanzi, tygři, lvi). Okolo 3 % byly stíţnosti na wc, kuřáky a poházené odpadky. Sloupec „jiné“ obsahuje např. stíţnost na špatné počasí, chování některých lidí (personálu i návštěvníků), málo zastřešeného prostoru při špatném počasí atd.
52
18. Která expozice (část,pavilon) zoologické zahrady se Vám líbila nejvíce?
Graf 14: Co se Vám líbilo nejvíce?
Nejoblíbenější částí ZOO Plzeň je podle tohoto průzkumu nově vytvořená a neustále obnovovaná Africká expozice. Dalšími nejoblíbenějšími zvířaty a expozicemi jsou šimpanzi a tučňáci a to především jejih komentované krmení. 8,5 % dotazovaných označilo expozici Česká řeka, která patří k unikátním v České republice. 8 % nejvíce zaujali medvědi, jejiţch výběh patří k největším ve střední Evropě. O další procenta se podělila expozice Madagaskaru (lemuři), šelmy obecně, typický český statek Luftnerka, botanická zahrada a nosoroţci. Dalé několik lidí uvedlo jako nejlepší expozici Dinopark, noční africký pavilon, australskou část nebo sokolnictví. To vše je zahrnuto ve 4 % jako „ostatní“ 19. Můţete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu sluţeb? Tento graf ukazuje průměrné známky, které vyplývají z hodnocení návštěvníků. Oslovení návštěvníci hodnotili kvalitu sluţeb většinou kladně a to známkami 1 a 2. Jediné špatné ohodnocení má výše vstupného, kde nejvíce oslovených zvolilo známku 3 a objevovali se také známky 4 a 5. Známkami 4 a 5 bylo hodnoceno také tvrzení - ZOO, jako místo pro odpočinek, relaxaci a zábavu pro děti.
53
Graf 15: Hodnocení kvality sluţeb
20. Doporučil/a byste svým přátelům a známým návštěvu této ZOO? Většina oslovených návštěvníků by ZOO Plzeň určitě doporučila svým známým a přátelům. 27,5 % zvolilo moţnost „spíše ano“ a 1,5 % neví, zda by zoo doporučili. Nikdo nevybral moţnosti „spíše ne“ a „určitě ne“. 21. Navštěvujete zoologické zahrady i v jiných městech?
Graf 16: Navštěvujete zoologické zahrady i v jiných městech?
54
Zoologické zahrady patří k nejnavštěvovanějším turistickým cílům České republiky, přesto většina oslovených odpověděla, ţe ZOO je jen občas součástí jejich výletu nebo dovolené. Avšak také poměrně velká část dotazovaných zoologické zahrady navštěvuje kdykoliv má moţnost a čas. 19,5 % navštěvuje ZOO jen výjimečně a 11 % chodí jen do plzeňské ZOO. 22. Uveďtě místo Vašeho trvalého bydliště
Graf 17: Místo trvalého bydliště respondentů
V místech trvalého bydliště respondentů, převládá v tomto grafu Plzeň, ačkoliv většina dotazovaných nemá trvalé bydliště v Plzni. Velká část do ZOO přijela z Ústeckého, Středočeského a Karlovarského kraje, coţ jsou sousední kraje Plzeňského kraje. 8 % oslovených návštěvníků pochází s Prahy a Jihočeského kraje. Několik dotazovaných má bydliště v Libereckém kraji, Královehradeckém kraji, kraji Vysočina a nejvzdálenější respondenti pocházeli ze Zlínského kraje. Tři z oslovených návštěvníku přijeli do Plzně z Německa a jeden z Francie.
55
23. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa Počet respondentů
Procento respondentů
0 - 10 km
70
35%
11 - 50 km
24
12%
51 - 100 km
38
19%
101 - 200 km
52
26%
201 - 400 km
12
6%
801 - 1200 km
4
2%
Počet kilometrů
Tabulka 16: Vzdálenost z místa bydliště do Plzně
Převáţná část oslovených návštěvníků má bydliště poměrně vzdáléné od Plzně. Nejvíce dotazovaných pochází z místa 101 – 200 km vzdáleného od plzeňské ZOO. 19% bydlí ve městech a obcích vzdálených 51 – 100 km. 12 % pochází z bliţšího okolí Plzně. Trasu okolo 201 – 400 km urazilo pouze 6 % návštěvníků a 2 % dokonce okolo 1 000 km, kam patří návštěvníci z cizích zemích. 35 % respondentů bydlí přímo v Plzni nebo v jejím nejbliţším okolí. Průměrná vzdálenost je 116,6 km.
56
11 SWOT analýza Silné stránky Oblíbenost zoologických zahrad mezi turisty - ZOO Plzeň v první desítce nejnavštěvovanějších cílů České republiky Propojenost ZOO s botanickou zahradou - výhoda – odlištnost oproti jiným ZOO v ČR - vytváří přirozené prostředí typické pro danou oblast, ve které zvířata ţijí Tématické rozdělení ZOO -přehledné a atraktivní rozdělení pro návštěvníky Nové expozice – Afrika a Asie - nejoblíběnější expozice – dobrá reklama pro ZOO Možnost kontaktu některých zvířat s návštěvníky - volně pobíhající lemuři, „hladící koutek“, sokolnictví Komentovaná krmení - velmi atraktivní pro návštěvníky - moţnost vyzkoušet si krmení Unikatní expozice v ČR - Česká řeka Největší medvědí výběh ve Střední Evropě Spousta akcí v ZOO - záchrana ohroţených druhů - soutěţe a akce pro děti, oslava velikonoc, pálení čarodějnic, drakiáda atd. - odborné přednášky a besedy, cestovatelská promítání, výstavy - narozeninové oslavy zvířat, setkání kmotrů zvířat Program pro školy -
pernamentky
-
Výukové programy
Podpora návštěvnosti v zimních měsících -50% sleva na vstupné, program adventních nedělí, mikulášská nadílka, ţivý betlém, silvestr atd. Dinopark 57
Spolupráce s ostatními českými i zahraničními zoologickými zahradami a organizacemi Slabé stránky Poloha -
nevýhodná poloha pro vzdálenější kraje (Morava, Vysočina atd.)
-
pro obyvatele východní části republiky je blíţ spousta jiných ZOO (např. Praha, Dvůr králové nad Labem)
Malá propagace -
ve vzdálenějších regionech nejsou informace o této ZOO
-
malá propagace a nepříliš viditelná navigace do ZOO přímo v Plzni
Zákaz vstupu psům x jejich povolení by znamenalo omezení pro zvířata žijící v ZOO Závislost na ročních období a počasí Značení v areálu -
je však individuální (někdo nemá problém, někdo se podle značení nevyzná)
Vysoké ceny Příleţitosti Vzájemná výměna informací i zvířat s dalšími členskými zoologickými zahradami z mezinárodních i českých organizacích Stavby a přestavby dalších pavilonů a expozic Zlepšení propagace -
v celé ČR (tv, tisk, rozhlas)
-
v okolí Plzně a sousedních krajích (billboardy)
Zlepšení navigace přímo do ZOO v Plzni -
více ukazatelů v centru města
Hrozby Pokles návštěvnosti Málo finančních přostředků Přírodní katastrofy Nemoci a epidemie zvířat
58
11.1 Návrhová část ZOO Plzeň patří mezi prvních deset nejoblíbenějších turistických cílů v České republice. Jedná se o jednu z nejkrásnějších a největších zahrad u nás. Své postavení v tomto ţebříčku si udrţuje neustálým vylepšováním nabídky pro návštěvníky. Je zaměřena především na obyvatele Plzně a okolí. Kromě prohlídky areálu ZOO, se zde minimálně kaţdý měsíc konají různé doprovodné akce a programy, které se těší velkému zájmu rodin s dětmi z Plzně i okolí., protoţe na děti bývá program nejčastěji zaměřen. Plzeňská ZOO nabízí také několik unikátních expozic a vzácných ţivočichů. ZOO se svými sluţbami a vším čím co poskytuje a pořádá, snaţí co nejvíce vyjít vstříc návštěvníkům, ale tak, aby to nenarušilo klidný ţivot zvířat v ZOO. Toto všechno patří mezi silné stránky ZOO Plzeň. Mezi slabé stránky této zoologické zahrady byla zařazena malá propagace. Např. v regionu Vysočiny a ostatních krajů, které jsou téměř přes půlku republiky vzdálené Plzni, ví jen málokdo o této ZOO, která je ve svém kraji srovnávána s praţskou ZOO. Rozhodně by stálo za to, rozšířit informace po celé České republice. Jako nejlepší způsob bych zvolila reklamu přes média a to především televizní reklamu, rozhlasovou, nebo reklamu v tisku (nejlépe noviny a magazíny, které čte většina populace, bez ohledu na region). Kdyţ uţ by reklama diváky, posluchače či čtenáře zaujala, můţe je však odradit přílíšná vzdálenost z jejich bydliště. Na polohu zřejmě plzeňská ZOO trochu doplací. Kdyţ uţ se někdo z východu ČR vydá na výlet směrem k Plzni, nabízí se mu blíţší varianta v podobě ZOO Praha. Plzeň však má oproti Praze atrakci navíc ve formě dinoparku. Proto bych navrhla umístění billboardů v okolí Plzně a to především při cestě do Prahy. Přesto však byla ZOO Plzeň v roce 2010 druhou nejnavštěvovanější ZOO České republiky. V dnešní době je u nás na vrcholu trend pejskaření a tak nebyly překvapením připomínky některých návštěvníků, ţe do ZOO nesmějí psi. Na to však ZOO reaguje velmi vhodně a jako náhradu pořádá také akce pro psi a jejich majitele v Plzni s názvem „Běh kilometrovkou po šesti“. Pokud by do ZOO mohli být vpouštěni psi, omezovalo by to přirozený pohyb zvířat v některých otevřenějších výbězích či jejich pohyb mezi návštěvníky. Tím by ZOO přišla o jednu ze svým předností a je dobře, ţe i přes některá tato přání návštěvníků, neomezuje pohodlí a klidný ţivot chovaných zvířata. Do slabých 59
stránek jsem také uvedla stíţnosti návštěvníků na orientaci v areálu a na vysoké ceny za občerstevní, suvenýry atd. Jedná se pouze o přípomínku, co by mohla ZOO vylepšit, i kdyţ jde pouze o individuální postoje. Dle mého názoru a i většiny dotazovaných i v tomto ohledu ZOO vyhovuje. Co bych však tak zlepšila, je navigace a značení přímo v centru Plzně. Prospělo by více ukazatelů nebo cedulí, které by návštěvníky směrovaly do ZOO a určitě i nalákali další, kteří by se o ZOO touto formou dozvěděli.
60
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo vytvořit profil návštěvníka ZOO Plzeň, na základě kterého je moţné určit postavení této ZOO v cestovních ruchu. Teoretická část zahrnuje obecné informace o provozu zoologických zahrad a organizací s tím spojených, definice souvisejících pojmů a charakteristiku plzeňské ZOO. Do charakteristiky ZOO Plzeň spadá její historie a popis jednotlivých expozic a celého areálu. Informace o historie plzeňské ZOO byly získávány z internetových zdrojů. Popis expozic a areálu vychází především z poznatků získaných při návštěvách ZOO, ale i z internetových zdrojů a literatury. Jako zajímavé expozice jsou uvedeny speciální sluţby a unikátní expozice, které odlišují tuto ZOO od ostatních. Praktická část je tvořena primárními informacemi a jejich vyhodnocením. Statistické informace jsou čerpány z internetových zdrojů ZOO. Primární informace byly získávány dotazníkovým šetřením přímo v areálu ZOO. Bylo osloveno několik set návštěvníků, z nichţ poţadovaných 200 bylo ochotno dotazníky vyplnit. Respondenti vyplňovali dotazníky dobrovolně a anonymně. Dotazníky pak byly vyhodnoceny a zpracovány do grafů a tabulek. Cílem bylo vytvořit přehled o návštěvnících a charakterizovat je. Z průzkumu vyplývá, ţe více neţ polovinu návštěvníků tvoří lidé s trvalým bydlištěm v mimo Plzeň a jedná se o občany České republiky pocházející z Plzeňského, Ústeckého a Středočeského kraje. Podařilo se oslovit tři zahraniční návštěvníky, z nichţ dva přijeli z Německa, za účelem výletu a dovolené v České republice a jeden z Francie, jehoţ hlavním důvodem pobytu v ČR byla návštěva známých. Mezi oslovenými, převládaly ţeny. Většina respondentů přijela do Plzně autem na výlet, jehoţ hlavním cílem byla návštěva ZOO, která trvala okolo 3 a 4 hodin. Jednalo se převáţně o studenty a o rodiny s dětmi. Nejčastěji uváděný věk byl tedy mezi 18 – 35 lety. Respondenti navštěvují ZOO zejména 1x ročně a to v jarních a letních měsících. ZOO byla hodnocena kladně, sluţby i expozice ZOO a celkový její přístup k návštěvníkům je vyhovující.
61
Po získání názorů návštěvníků a jejich zhodnocení, bylo moţné navrhnout opatření a řešení pro zvýšení návštěvnosti a kvality sluţeb. Závěrečná část práce obsahuje shrnutí charakteristiky ZOO vycházející z dotazníků. Silné stránky uvedené ve SWOT analýze převaţují nad slabými, coţ dokazuje i její stále rostoucí návštěvnost a umístění na předních příčkách statistických výsledků o návštěvnosti a oblíbenosti turistických cílů. Z uvedených příleţitostí plzeňská ZOO vyuţívá stálé zlepšování, přestavbu a novou výstavbu expozic, které by mohly přitáhnout nové návštěvníky a přinášet další důvody k návštěvě i pro ty, kteří chodí do ZOO pravidělně. Také pravidelně spolupracuje s ostatními ZOO a organizacemi, díky které dochází k tomuto jejímu postavení, není přilíš hrozeb, které by mohly budoucnost ZOO ohrozit. Pokud by si plzeňská ZOO zachovala stále tento svůj správný směr a rozvoj, zlepšila propagaci a nepostihla ji ţádná z uváděných hrozeb určitě si udrţí své místo v oblíbenosti a její návštěvnost se bude stále zvyšovat.
62
Seznam pouţitých informačních zdrojů [1] FOKT Michael.: Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. Praha: Academia, 2008. 398 s. ISBN 978-80-200-1620-1 [2] MALÝ Václav.: Marketingový výzkum : Teorie a praxe. Praha: Oeconomica, 2008. 181 s. ISBN 978-80-245-1326-3 [3] KŘESŤAN Vladimír, VAŠÍČEK Miloslav.: Marketing. Jihlava: VŠPJ, 2005. 141 s. [4] Czech tourism [online]. 2011 [cit. 2011-12-02]. Aktuální informace. Dostupné z WWW: <www.czechtourism.cz> [5] Worldwide ZOO database [online]. 2011 [cit. 2011-05-12]. Základní definice ZOO. Dostupné z WWW: <www.wzd.cz> [6] Worldwide ZOO database [online]. 2011 [cit. 2011-05-12]. Kategorie ZOO. Dostupné z WWW: <www.wzd.cz> [7] Unie českých a slovenských zahrad [online]. 2011 [cit. 2011-05-03] Poslání. Dostupné z WWW: <www.zoo.cz> [8] CEAF Středoevropská asociace přátel ZOO [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. O nás. Dostupné z WWW: <www.ceaf.cz> [9] ZOO Praha [online]. 2011 [cit. 2011-04-29]. EAZA. Dostupné z WWW: <www.zoopraha.cz> [10] ZOO Praha [online]. 2011 [cit. 2011-05-01]. WAZA. Dostupné z WWW:
[11] Ministerstvo ţivotního prostředí [online]. 2011 [cit. 2011-05-14]. Příspěvek zoologickým zahradám 2011. Dostupné z WWW: <www.mzp.cz> [12] Ministerstvo ţivotního prostředí [online] 2011 [cit. 2011-05-14]. Právní předpisy v oblasti ZOO ČR. Dostupné z WWW: <www.mzp.cz> 63
[13] ZOO Plzeň [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. Historie ZOO. Dostupné z WWW: <www.zooplzen.cz> [14] ZOO Plzeň [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. O nás. Dostupné z WWW: <www.zooplzen.cz> [15] ZOO Plzeň [online]. 2011 [cit. 2011-05-18]. Biogeografické členění ZOO. Dostupné z WWW: <www.zooplzen.cz> [16] ZOO Plzeň [online]. 2011 [cit. 2011-05-25]. Asijská zahrada. Dostupné z WWW: <www.zooplzen.cz> [17] KLÍMOVÁ, Martina. Česká řeka - unikátní expozice Zoo Plzeň. Český rozhlas [online]. 2011 [cit. 2011-12-13]. Dostupný z WWW: <www.rozhlas.cz>. [18] ZOO Plzeň [online]. 2011 [cit. 2011-05-25]. Otevírací doba a vstupné. Dostupné z WWW: <www.zooplzen.cz> [19] ZOO Plzeň [online]. 2011 [cit. 2011-11-28]. ZOO v číslech. Dostupné z WWW: <www.zooplzen.cz> [20] webové album [online] 2011 [cit.2011-11-11] Obrázek č. 3: Česká řeka. Dostupné z WWW: <www.pertlikova.cz> [21] webová alba Rajče.net [online] 2011 [cit.2011-11-11] Obrázek č. 4: Africký výběh. Dostupné z WWW: <www.rajce.idnes.cz> [22] webová alba Rajče.net [online] 2011 [cit. 2011-11-11] Obrázek č. 5: Narozeninová oslava u šimpanzů. Dostupné z WWW: <www.rajce.idnes.cz>
64
Seznam tabulek Tabulka 1: TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů [4] ......................................... 9 Tabulka 2: Otevírací doba ZOO [18] ................................................................................ 31 Tabulka 3: Otevírací doba pokladen [18] ......................................................................... 31 Tabulka 4: Otevírací doba AKVA TERA [18] ................................................................. 31 Tabulka 5: Vstupné ZOO + Botanická zahrada [18] ........................................................ 32 Tabulka 6: Pernamentky do ZOO [18] ............................................................................. 32 Tabulka 7: Vstupné ZOO a Dinopark [18] ....................................................................... 32 Tabulka 8: Vstupné Dinopark [18] ................................................................................... 33 Tabulka 9: Vstupné AKVA TERA [18] ........................................................................... 33 Tabulka 10: Počet zvířat [19] ............................................................................................ 34 Tabulka 11: Návštěvnosti v jednotlivých měsících v letech 2005 – 2010 [19] ................ 34 Tabulka 12: Návštěvnost za rok 2010 [19] ....................................................................... 35 Tabulka 13: Návštěvnost od roku 1990 do roku 2010 [19] .............................................. 35 Tabulka 14: Charakteristika zkoumaného souboru ........................................................ 41 Tabulka 15: Návštěvnost jednotlivých ročních období .................................................. 44 Tabulka 17: Vzdálenost z místa bydliště do Plzně ......................................................... 56 Pokud není uvedeno jinak, je autorem tabulek autorka této práce.
Seznam obrázků Obrázek 1: Ošetřovatelka s lvíčaty ................................................................................. 20 Obrázek 2: Klec s mědvedy ............................................................................................ 20 Obrázek 3: Česká řeka .................................................................................................... 29 Obrázek 4: Africký výběh............................................................................................... 30 Obrázek 5: Oslava narozenin u šimpanzů ...................................................................... 30
65
Seznam grafů Graf 1: Jste obyvatel město? ........................................................................................... 42 Graf 2: Jaký je důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? .................................................. 42 Graf 3: Jak dlouho jiţ pobýváte v tomto městě? ............................................................ 43 Graf 4: Jak často navštěvujete ZOO Plzeň? .................................................................... 44 Graf 5: Počet hodin strávených v regionu ...................................................................... 45 Graf 6: Počet hodin strávených v areálu ZOO ................................................................ 46 Graf 7: Kde jste získal/a informace o této ZOO? ........................................................... 47 Graf 8: Další navštěvovaná místa v regionu ................................................................... 48 Graf 9: S kým jste přišel/a do ZOO? .............................................................................. 49 Graf 10: Jaký dopravní prostředek jste pouţili při cestě do ZOO? ................................ 49 Graf 11: S čím jste byli v ZOO nespokojeni? ................................................................. 50 Graf 12: Co se Vám v ZOO nejvíce líbilo? .................................................................... 51 Graf 13: Co se Vám v ZOO nelíbilo? ............................................................................. 52 Graf 14: Co se Vám líbilo nejvíce? ................................................................................ 53 Graf 15: Hodnocení kvality sluţeb ................................................................................. 54 Graf 16: Navštěvujete zoologické zahrady i v jiných městech? ..................................... 54 Graf 17: Místo trvalého bydliště respondentů ................................................................ 55
66
Přílohy
67
68
69
