VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P ro f i l n á v š t ě v n í k a ZO O Zl í n bakalářská práce
Autor: Tereza Krejčí Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Copyright© 2012 Tereza Krejčí
Abstrakt KREJČÍ Tereza: Profil návštěvníka ZOO Zlín. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Úkolem bakalářské práce je poskytnout stručný přehled vývoje zoologických zahrad na našem území a jejich význam pro cestovní ruch. Dále seznámit s provozem ZOO Zlín, s její hlavní a doplňkovou činností a zveřejnit výsledky její dosavadní činnosti. Pomocí terénního výzkumu zjistit potenciál této zoologické zahrady a navrhnout případné řešení k zlepšení návštěvnosti.
Klíčová slova: Zoologická zahrada. Cestovní ruch. Marketingový výzkum. Návštěvnost.
Abstract KREJČÍ Tereza: The profile of the Zlín ZOO´s visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of thesis doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSs. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012.
The aim of this work is to provide a brief overview of the development of zoos in our area and their importance for tourism. Also familiar with the operation of Zlín Zoo, with its main and ancillary activities and publish the results of its current activities. Using field research to determine the potential of the zoo and to suggest possible solutions to improve attendance.
Key words: Zoological garden. Tourism. Marketing research. Attendance.
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mému vedoucímu bakalářské práce, panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi CSc., za poskytnutí užitečných rad, podporu a dobré vedení v průběhu zpravování práce. Dále bych ráda poděkovala všem respondentům, kteří se podíleli na marketingovém výzkumu, vyplněním dotazníku v areálu zoologické zahrady.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 7. 5. 2012 ...................................................... Podpis
Předmluva Téma své bakalářské práce jsem si vybrala Profil návštěvníka ZOO Zlín. Jako studentku cestovního ruchu mě zaujal fakt, že zoologické zahrady jsou nejnavštěvovanější turistické cíle jak v České republice, tak i ve světě. Na našem území se pohybuje návštěvnost okolo 4 milionů osob ročně. Je to důkaz, že jejich úspěšnost neustále stoupá, zejména z řad dětí. Práce také přibližuje hlavní poslání a význam zoologických zahrad a snaží se vyvrátit hlavní předsudky lidí vůči zoologickým zahradám. Během vývoje zoologických zahrad se toho mnohé změnilo a dneska už skoro nenajdeme zoo, která by nesplňovala kritéria moderní zoo. Jednou z nich je právě ZOO Zlín. Pro mnohé stejně je to nejkrásnější zoo u nás. Napomáhá tomu i výběr prostředí pro tuto zahradu a romantický zámek. Je jasným důkazem moderní a úspěšné zahrady, která splňuje vše, co by si návštěvník mohl od zoologické zahrady přát. Práce je rozdělena do dvou částí teoretické a praktické. V teoretické části práce nalezneme stručný přehled vývoje zoologických zahrad na našem území, legislativní úpravu a ministerstvo, který jí vydává. Dalším hlavním cílem je seznámit s hlavní a vedlejší činnosti zlínské zoo a zveřejnit výsledky jejího dosavadního snažení. V praktické části je zhotoveno dotazníkové šetření, které bylo prováděno od června do prosince 2011. Následuje návrhové řešení a shrnutí všech poznatků v závěru. K vypracování bakalářské práce byly použity knižní zdroje, ale také informační zdroje z internetu. Mnoho cenných informací jsem našla ve Výroční zprávě ZOO Zlín 2010. Na tomto místě bych chtěla velmi poděkovat zaměstnancům zlínské zoo a to především panu Mgr. Tomáši Divilkovi za užitečné rady, poskytnutý materiál a volné vstupné do zahrady, které mi napomohlo k provádění výzkumu.
Obsah Úvod................................................................................................................................ 10 1
2
3
4
5
Zoologické zahrady v České republice ................................................................... 11 1.1
Vývoj zoologických zahrad v Čechách ............................................................ 11
1.2
Seznam českých zoologických zahrad ............................................................. 12
1.3
Státní ochrana přírody a legislativa spojena s provozem zoologických zahrad14
1.3.1
Ministerstvo životního prostředí ............................................................... 14
1.3.2
Zákon o zoologických zahradách č. 162/2003 Sb. ................................... 15
1.3.3
Nařízení vlády č. 17/2004 Sb. ................................................................... 16
Zoologická zahrada ................................................................................................. 17 2.1
Základní definice ZOO .................................................................................... 17
2.2
Rozdělení zoologických zahrad ....................................................................... 18
2.3
Význam a úkoly zoologických zahrad ............................................................. 19
Organizace a asociace zoologických zahrad ........................................................... 21 3.1
Unie českých a slovenských zoologických zahrad .......................................... 21
3.2
Zapojení českých ZOO do mezinárodních organizací ..................................... 21
Zoologická zahrada Zlín ......................................................................................... 24 4.1
Historie ............................................................................................................. 24
4.2
Charakteristika ZOO Zlín ................................................................................ 25
4.3
Zoo Zlín – ZOO kontinentů ............................................................................. 27
4.3.1
Prohlídka Zoo ........................................................................................... 31
4.3.2
Připravované investiční záměry ZOO Zlín na rok 2012 ........................... 31
4.3.3
Zvířata v ZOO Zlín ................................................................................... 32
4.4
Doplňková činnost ........................................................................................... 33
4.5
Sponzorství....................................................................................................... 34
Organizační struktura a ekonomický vývoj ZOO Zlín ........................................... 35 5.1
Organizační struktura ....................................................................................... 35
5.2
Hodnocení ekonomického vývoje .................................................................... 36
5.3
Zajímavosti v ekonomickém hodnocení .......................................................... 38
6
Návštěvnost ZOO Zlín ............................................................................................ 39
7
Dotazníkové šetření v ZOO Zlín ............................................................................ 41 7.1
Metodika práce ................................................................................................. 41
7.2
Charakteristika vybraných respondentů ........................................................... 42
7.3
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 44
8
SWOT analýza ZOO Zlín ....................................................................................... 58
9
Návrhy k zlepšení návštěvnosti v ZOO Zlín .......................................................... 60
Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 65 Seznam grafů a ilustrací .................................................................................................. 68 Seznam tabulek ............................................................................................................... 70 Seznam příloh ................................................................................................................. 71
Úvod V České republice se nachází 20 zoologických zahrad s licencí od Ministerstva životního prostředí. Jejich podoba se každým rokem mění a dnes mezi jejich nejhlavnější cíle patří ochrana ohrožených druhů zvířat a rostlin na naší planetě. Na našem území zastupují vždy několik míst v TOP 20 nejnavštěvovanějších turistických cílů. Jejich atraktivita neustále stoupá a je to dáno i obrovskou modernizací těchto zařízení, kdy se snaží expozice co nejvíce přizpůsobit přirozenému prostředí zvířete. Stávají se z toho místa pro celou rodinu, sloužící k odpočinku a zábavě. Z hlediska návštěvnosti můžeme zoologické zahrady nazývat „skonani“, protože každým rokem zaznamenávají nárůst návštěvníků i o 15%. ZOO mají obrovskou výhodu oproti ostatním turistickým zařízení tím, že jsou otevřeny denně i o svátcích a nemají omezenou kapacitu. Tato bakalářská práce se zaměřuje na ZOO a zámek Zlín – Lešná. Tato zoologická zahrada je příspěvkovou organizací města Zlín, které je jejím zřizovatelem. Její obliba neustále stoupá. Dokázala to návštěvnost za rok 2011 (503 322 osob), kdy se stala druhou nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v ČR hned po ZOO Praha. Obhájila si i první místo s největším počtem návštěvníků na Moravě a ve Zlínském kraji. Na ploše 52 ha je rozdělena do několika zoogeografických celků, proto se jí říká zoologická zahrada kontinentů. Jsou zde vidět zvířata z Afriky, Jižní a Střední Ameriky, Austrálie, Asie a expozice okolo lešenského zámku. K 31.12. 2010 zoo chovala 216 druhů zvířat (1 242 jedinců). K dalším jejím úspěchům patří ocenění „Bílý slon“, které bylo vyhlášeno 19.5 2010 za nejlepší odchovy roku 2009. Za odchov zoborožců hvízdavých ZOO Zlín získala druhé místo v kategorii „Ptáci“. V této soutěži to nebylo její první ocenění. V roce 2008 získali ocenění rovnou ve třech kategoriích. Například v kategorii stavba roku 1. místo za Tropickou halu Yucatan v oblasti střední Americe, která patří i mezi návštěvníky k nejoblíbenějším. Posledním projektem zahrady je „Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa“ na záchranu pralesa a goril nížinných. Start projektu ocenila i OSN, podle níž akce napomáhá, aby se do přírody nedostalo tolik nebezpečných látek. Projet zahájila ZOO Praha v čele s Lucii Bílou a postupně se přidávaly všechny zoologické zahrady v ČR včetně ZOO Zlín.
10
1 Zoologické zahrady v České republice 1.1 Vývoj zoologických zahrad v Čechách Počátky chovu zvířat, většinou v oborách na panstvích, se na našem území datují do období před druhou světovou válkou. Zoologické zahrady vznikaly až po roce 1945. Za dobu své existence prošly mnoha zásadními změnami. Je až obdivuhodné za jak krátkou chvíli se stačily proměnit v moderní, multifunkční zařízení, sloužící pro chov zvířat a uspokojování potřeb návštěvníků. Mnohé z nich se proslavily na mezinárodním poli úspěšným chovem ohrožených druhů zvířat a vedením chovných knih. Vznik zoologických zahrad na našem území doprovázelo mnoho problémů a nedostatků. Týkalo se to například nevhodných staveb expozic pro zvířata, které nesplňovaly specifické požadavky jednotlivých druhů. Dalším problémem byla izolace státu za dob komunismu, spojena hlavně s dovozem léčiv a speciálních krmných směsí nezbytných pro rozmnožování některých druhů zvířat. Velice obtížné bylo získání nových zvířat. Jediná šance pro zoologické zahrady byla výměna, protože většina z nich neměla devizové prostředky na nákup zvířete ze zahraničí. Nebylo snadné najít obchodníka pro výměnu toho správného druhu a přijmutí zvířete, proto bylo získání každého nového druhu velká událost. Do roku 1989 spadaly zoologické zahrady do resortu Ministerstva kultury, které podle zákona č. 52/1959 vydávalo statut zoologické zahrady. Po roce 1989 některé zoologické zahrady čelily finančním problémům, kde bylo nápomocné Ministerstvo životního prostředí, který jim přidělil dotace. To napomohlo zahradám k obrovské modernizaci. Radikálně se změnil způsob chovu zvířat, tak aby k nim měli návštěvníci během prohlídky co neužší kontakt. Expozice se staly imitací jejich původních přírodních prostředí, které dodávalo návštěvníkům představu o životě v divočině. Stále více vznikaly zoo, kde nechávají zvířata v expozicích ve více druzích, například stejné skupiny nebo ze stejné oblasti světa. Zastaralé mříže se nahrazují vodními či suchými příkopy nebo skleněnými panely, které neomezují ve výhledu do ubikací a nevytváří dojem, že jsou zvířata vězněna. Hlavním cílem bylo zbudit v návštěvníkovi pozitivní vztah k přírodě a přimět ho přemýšlet o její ochraně. Vše záleželo hlavně na dobrém nápadu a finančních prostředcích. [2][3] 11
Vstupem do Evropských struktur docházelo k dalším změnám, především z hlediska chovu zvířat. Získávání nových druhů přestalo být pro zoologickou zahradu velkou událostí. Vzácné druhy zvířat zoologické zahrady na našem území získávaly z evropských zoologických zahrad, poté co prokázaly, že mají k dispozici správné prostředí a prostředky pro chov vzácných druhů. Chov se zaměřil hlavně na vzácné a ohrožené druhy zapsané v mezinárodních plemenných knihách. Postupně se všechny zapojovaly do chovných programů pro ohrožené druhy např. Evropský záchranný program – EEP. Před vstupem do Evropské unie musely být schváleny podmínky pro provozování zoologických zahrad. Shostilo se toho Ministerstvo životního prostředí a Unie českých a slovenských zoologických zahrad a vypracovali návrh zákona o provozování zoologických zahrad, který byl později přijat jako zákon č. 162/2003 Sb. Podle tohoto zákona rozhoduje o vydání licencí k provozování zoologických zahrad provozovatelům, kteří v průběhu licenčního řízení prokázali, že plní a do budoucna jsou schopni plnit všechny podmínky tohoto zákona.[3]
1.2 Seznam českých zoologických zahrad V současné době je na území České republiky 20 zoologických zahrad s licencí udělenou MŽP a 15 z nich je sdruženo do Unie českých a slovenských zoologických zahrad.[9] Nejstarší zoo u nás je zoologická zahrada v Liberci, založena v roce 1919 Německým přírodovědným spolkem. Druhá v pořadí vznikla zoo v Plzni roku 1926 a třetí byla pražská zoo v Tróji, která byla pro veřejnost otevřena v roce 1931. Ostatní zoologické zahrady v České republice byly založeny až ve druhé polovině 20. století, většina v 50. letech. Všechny uvedené zoologické zahrady a zooparky v seznamu získaly licenci od Ministerstva životního prostředí podle zákona č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad.[4] Licence byly udělovány od roku 2004, od vstupu ČR do Evropské unie. Poslední zoo, které byla udělená licence od Ministerstva životního prostředí, se stala Krokodýlí Zoo v Protivíně v roce 2010.
12
Pořadové číslo
Oficiální název zahrady
Rok založení
Adresa
1.
Zoologická zahrada Liberec
1919
Masarykova 1347/31,Liberec 1
2.
Zoologická a botanická zahrada města Plzeň
1926
Pod vinicemi 9, 301 16 Plzeň 9
3.
Zoologická zahrada hl. města Prahy
1931
U trojského zámku 120/3, 171 00 Praha
4.
Zoologická zahrada Ohrada
1939
Ohrada 417, 373 41 Hluboká nad Vltavou
5.
Zoologická zahrada Dvůr Králové
1946
Štefánikova 1029, Dvůr Králové
6.
Zoologická zahrada Děčín
1948
Žižkova 1286/15, 405 02 Děčín IV.
7.
Zoologická zahrada a zámek Zlín – Lešná
1948
Lukovská 112, 763 14 Zlín 12
8.
Zoologická zahrada města Brna
1950
U zoologické zahrady 46, 63 00 Brno
9.
Zoologická zahrada Ostrava
1951
Michálkovická 197, 710 00 Ostrava
10.
Zoologická zahrada Olomouc
1953
Darwinova 29, 779 Olomouc Svatý Kopeček
11.
Zoologická zahrada Ústí nad Labem
1957
Drážďanská 23, 400 07 Ústí nad Labem
12.
Zoologická zahrada Jihlava
1957
Březinovy sady 10, 586 01 Jihlava
13.
Zoopark Vyškov
1965
Cukrovarenská 424/9, 682 01 Vyškov
14.
Zoopark Chomutov
1975
Přemyslova Chomutov
15.
Zoologická zahrada Hodonín
1975
U červených domků 3529, 695 03 Hodonín
16.
Zoologická zahrada Chleby
1997
Chleby 1, 289 31, Chleby okres Nymburk
17.
Mořský svět Praha
2002
Výstaviště, 170 00 Praha 7 Holešovice
18.
Papouščí zoologická zahrada Bošovice
2005
Lipová 57-58, 683 55 Bošovice
19.
Zoopark Zájezd
2006
Zájezd 5, 273 43, okres Kladno
20.
Krokodýlí Zoo Protivín
2008
Náměstí 261, 398 11 Protivín
259,
544 011
430
00
01,
Tabulka č. 1 – Seznam českých zoologických zahrad s licencí od MŽP [3]
13
1.3 Státní ochrana přírody a legislativa spojena s provozem zoologických zahrad 1.3.1 Ministerstvo životního prostředí „Ministerstvo životního prostředí je od 1.1.2004 ústředním správním orgánem pro oblast provozování zoologických zahrad podle zákona č. 162/2003 Sb. o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách).“[3] Pravomoc a úkony Ministerstva životního prostředí:
rozhoduje o vydání/zrušení licence podle zákona č. 162/2003 Sb.
vede evidenci zoologických zahrad s licencí
provádí pravidelné kontroly zoologických zahrad
poskytuje dotace provozovatelům zoo
spolupracuje s Unií českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZ), Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP), Státní veterinární správou (SVS) a Ústřední komisí na ochranu zvířat proti týrání (ÚKOZ)
zřizuje Komisi pro zoologické zahrady
Ministerstvo dále poskytuje zoologickým zahradám s licencí každoročně dotace z programu „Příspěvek zoologickým zahradám“ na podporu chovu ohrožených druhů světové fauny, zapojení do systému ochrany přírody ČR a mezinárodní spolupráce. Pro žadatele o dotace je důležité nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad a Směrnice MŽP pro tento program.[10] Komise zoologických zahrad se účastní pravidelných kontrol a funguje jako poradní orgán v otázce vydání licence zoo. Podá návrh, jestli doporučuje či nedoporučuje zoologickou zahradu na udělení licence a zdůvodnění tohoto vyjádření. Komise se také podílí na posuzování obsahu o poskytnutí dotací a na zpracování stanovisek, které jsou jedním z podkladů pro rozhodnutí ministerstva.[3]
14
1.3.2 Zákon o zoologických zahradách č. 162/2003 Sb. „Zákon č. 162/2003 Sb., o provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 141/2008 Sb.“ [22] Pro provoz zoologických zahrad v České republice je ustanoven zákon č. 162/2003 Sb. z 18. dubna 2003. Účinnosti nabyl o pár měsíců později 1.července 2003. Je rozdělen na 6 hlavních částí a 25 paragrafů vymezující důležité pojmy, proces získání licence, způsob získání dotace a další dané právní úpravy pro provoz zoologických zahrad v ČR. I. Podmínky provozování zoologických zahrad (§ 1 – 20)
Předmět úpravy
Základní pojmy
Podmínky provozování zoologických zahrad
Žádost o licenci
Licence
Zrušení a zánik licence
Ministerstvo
Kontrola
Podpora provozovatelů
Uzavření zoologické zahrady pro veřejnost
Přestupky a jiné správní delikty
Zmocňovací ustanovení
Společná ustanovení
Přechodná ustanovení
II. Změna zákona a zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 21) III. Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů – plemenářský zákon (§ 22) IV. Změna zákonu o dani z příjmu (§ 23) V. Změna živnostenského zákona (§ 24) VI. Účinnost (§ 25) [22] 15
1.3.3 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb. Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad ze dne 7. ledna 2004, nabývá účinnost 15. ledna 2004. Vláda nařizuje podle zákonu č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a změně některých zákonů k provedení § 14 odst. 3 zákona:
Předmět úpravy (§ 1)
Pravidla poskytování dotací (§ 2 – 5)
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 6)
Účinnost (§ 7)
Toto nařízení vlády stanovuje pravidla, podle kterých provozovatelé zoologických zahrad dostávají dotace ze státního rozpočtu na předmět činnosti a projekty (nevztahuje se na vědecké a výzkumné projekty). Dotaci dostane žadatel, který má platnou licenci od Ministerstva životního prostředí, nemá ke dni podání žádosti nedoplatky ke státnímu nebo územního rozpočtu, fondům a také nedoplatky na pojistném na veřejné zdravotní pojištění a pojistném na sociálním zabezpečení. Dále nesmí být zařízení v likvidaci nebo prohlášen do konkurzu a nečerpat dotaci z jiného státního fondu. Další podmínka je mít řádné finanční vypořádání dotací, které byly poskytnuty v dřívějších letech. Žádosti jsou posuzovány Komisí pro zoologické zahrady a na základě jejího stanoviska o nich rozhoduje ministerstvo, které přitom hodnotí a) kvalitu projektu a jeho předpokládaný přínos, b) přiměřenost rozpočtovaných nákladů na jednotlivé činnosti.[11]
16
2 Zoologická zahrada 2.1 Základní definice ZOO Za zoologické zahrady se považují odborná vědecká či vzdělávací zařízení dlouhodobého charakteru (nejméně 7 dnů), které se zabývají chovem divokých nebo zdomácnělých druhů zvířat expozičním způsobem. Hlavní důvody založení zoologické zahrady jsou záchrana a ochrana zvířat, zachování biologické rozmanitosti a genofondu chovem volně žijících živočichů v lidské péči. To vede k záchraně ohrožených druhů a výchově veřejnosti k ochraně přírody.[15] Základní kritéria ZOO
Stálé místo – expozice na nepřenosném a stálém místě
Dlouhodobý charakter – trvalé, nepatří sem dočasná zařízení
Otevřené veřejnosti – aspoň část zařízení, sezónně
Zoologický účel chovu – zařízení, která mají především vědecký či vzdělávací přínos – záchrana druhů (rozmnožování zvířat), zoologický výzkum, výchova veřejnosti k ochraně přírody
Expoziční způsob chovu – zařízení pro návštěvníky, nejen pro vlastní chov, důstojné vystavování zvířat. Obvykle i další servis (popisky, informační tabulky, odpočinková místa, občerstvení, různé aktivity atd.).
Profesionální chov a vzhled ZOO – profesionálové v péči, servisu apod.
Zařízení se zvířaty v zajetí – pouze zvířata chovaná v zajetí, nikoli divoká
Odpovídající počet zvířat
Specializovaná zařízení pro expoziční chov zvířat [15]
Pro účely zákona č. 162/2003 Sb. o zoologických zahradách se za zoologickou zahradu nepovažují:
cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat,
obchody se zvířaty provozované podle zvláštních právních předpisů,
akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů pro veřejnost, 17
zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům (záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a chovy na farmách),
zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, které chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo poučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech.[29]
2.2 Rozdělení zoologických zahrad Na světě dnes existuje okolo 900 zoologických zahrad a řada dalších zařízení k účelu chovu zvířat v zajetí, jejich počet nelze ani registrovat. Některá nesou název zoologická zahrada, ale zoologickými zahradami nejsou a nedají se oficiálně mezi ně počítat. Nejzákladnějším kritériem k rozpoznání zoologických zahrad je vyřazení míst a zařízení, kde zvíře slouží jen jako dekorace, reklama nebo zábava. Tyto zařízení jsou čistě konzumního charakteru a nesplňují kritéria statusu „zoologická zahrada“.[1] Zoologické zahrady je tedy možné rozdělit podle několika hledisek. Podle těchto rozdělení okamžitě rozeznáme, o jaké zařízení se jedná, a co zde můžeme očekávat.[4] Jsou i další typy rozdělení podle Světové databáze Zoo (Worldwide Zoo Database), ale nejzákladnějším a nejvystižnějším rozdělením je rozdělení ZOO podle velikosti.
Zookoutky Většinou se zde chovají domácí zvířata, místní fauna nebo méně náročné druhy zvířat. Zookoutky bývají menší velikosti tzv. minizoo. Však postupně se mohou vypracovat a mohou být pak řazeny do klasických zoologických zahrad. Bývají zakládány nadšenci o zvířectvo nebo slouží jako doplnění k různým atrakcím. Zoologické zahrady Bývají větší velikosti, jelikož je zde více druhů zvířat. Mnohé zoologické zahrady jsou specializované na určitý druh nebo skupinu zvířat. Většina zoologických zahrad chová klasický sortiment zvířat a v rámci toho se specializují na určitou skupinu zvířat. Mohou také být vysoce specializované, kdy se zaměřují pouze na jeden určitý druh zvířat. 18
Safari a zooparky Safari a zooparky se od klasických zoologických zahrad liší pouze velikostí a prostorností. V klasických safari se projíždí automobilem nebo jiným dopravním prostředkem a pozorují se zvířata, která jsou v obrovských výbězích. Zvířata jsou zde chována ve stejných společenstvech jako v přírodě. Akvária a delfinária Obě zařízení se zabývají chovem vodních živočichů. Velká akvária můžeme nalézt v mnoha evropských městech. Delfinária se liší od akvárií především tím, že se nesoustřeďují na rozmnožování živočichů, ale drezurou a provozováním zábavného programu. Komerční zařízení Zde se chovají méně vzácné a snáze chovatelné druhy zvířat, především také z důvodu drezury a různými vystoupeními se zvířaty. Hlavním účelem budovaní těchto zařízení, aby sloužili jako zábavné výdělečné podniky. Chov a rozmnožování zvířat má většinou až druhořadý význam.[4]
2.3 Význam a úkoly zoologických zahrad
Pro moderní zoologické zahrady jsou charakteristické čtyři hlavní úkoly: 1. vzdělání a výchova obyvatelstva; 2. vědecká práce a výzkumy na živých zvířatech; 3. ochrana ohrožených druhů zvířat a přírody; 4. poskytování odpočinku a rekreace obyvatelstvu. Vzdělání a výchova obyvatelstva Zoologické zahrady mají obrovskou úlohu ve výchově a vzdělání pro širokou veřejnost. Příčinou je také fakt, že patří k nejnavštěvovanějším kulturním zařízením. Jen označováním vystavených zvířat, návštěvník získá nenásilnou formou informace, které by jinde nenašel. Dále jsou i v zoologických zahradách zřizovány různé zájmové kroužky pro opravdové milovníky zvířat.
19
Vědecká práce a výzkumy na živých zvířatech Zoologické zahrady napomáhají vědeckým pracím a výzkumu poskytováním materiálu už odedávna. Zvířata, která v zoo hynula, byla studována významnými anatomy a zoology. Do popředí se samozřejmě dostává i studium živých zvířat.[1] Zoologická zahrada je tedy důležitá studnice informací pro vědce v mnoha oborech. Chovatelé v zoo mají možnost například zachytit chování zvířete, které by v přírodě bylo skryté. Díky pozorování, odborníci zachytí životní návyky a chování mnoha ohrožených druhů a poznatky využijí k jejich úspěšnému chovu.[2] Ochrana ohrožených druhů zvířat a přírody Je známo, že člověk planetě neustále škodí a je mu za vinu ztráta mnoha unikátních ekosystémů, které byly domovem množství druhů živočichů. Ti rázem jsou bez domova a úkrytu, jejichž posledním útočištěm se staly v mnoha případech právě zoologické zahrady.[2] Dnes je nejhlavnějším posláním moderních zoologických zahrad záchrana ohrožených druhů a jejich rozmnožování. Zoologické zahrady se dnes nehodnotí podle počtu vystavených zvířat, ale jak dokáže rozmnožovat a odchovávat vzácné a ohrožené druhy zvířat.[4] Odpočinek a rekreace Důležitou a často přehlíženou úlohou zoologických zahrad, je vytvoření takového prostředí, aby návštěvníkům umožnil oddech a rekreaci. V dnešním moderním světě, v čase technologií a aglomerace obyvatelstva, je to snaha zoologických zahrad k návratu k přírodě. Je to jakýsi nouzový východ do přírody v městech a velkoměstech. V dobře založené a organizované zoo vzniká dojem, že zvíře žije ve svém původním prostředí, do kterého je vtažen i návštěvník.[1]
20
3 Organizace a asociace zoologických zahrad 3.1 Unie českých a slovenských zoologických zahrad (Union of the Czech and Slovak Zoos – UCSZ) Unie českých a slovenských zoologických zahrad sdružuje všech 19 bývalých československých zahrad (15 českých a 4 slovenské zoo). Byla založena 4. října 1990 v Bratislavě. Prvním prezidentem se stal ředitel pražské zoo pan RNDr. Bohumil Král, CSc. Pravidelně UCSZ vychází Výroční zpráva přinášející komplexní přehled o členských zoo a Ročenka UCSZ s podrobný soupis všech chovaných zvířat.[17] Hlavním cílem Unie je napomáhat svým členům v celkovém rozvoji a uplatňování jejich poslání, podporovat
vzájemnou
mezinárodní
spolupráci
s občanskou
veřejností
i
podnikatelskými subjekty. UCSZ připravuje podklady a stanoviska zoo při koncipování širších strategií a programů péče o životní prostředí a ochranu přírody a fauny státními orgány, orgány místní samosprávy, vědeckými institucemi. Kontroluje úspěšnost chovatelských programů českých a slovenských zoo a účast těchto zoo na mezinárodních programech. Podporuje využití odborníků pro vědecké poznání a výměnu informací a zkušeností. Zastupuje členy na mezinárodních fórech a dál zpřístupňuje poznatky z této spolupráce v zahraničí.[3][19] Unie českých a slovenských zoologických zahrad je členem Svazu světové a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií – WAZA, EAZA a v roce 2003 byla přijata za člena Světového svazu ochrany přírody – IUCN.[3]
3.2 Zapojení českých ZOO do mezinárodních organizací Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums – WAZA) Světová asociace zoologických zahrad a akvárií vznikla z Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad (IUDZG) v roce 2000. Hlavním posláním této asociace je stát se moderní institucí, spolupracovat na globální úrovni, sdílet důležité informace a znalosti 21
a prezentovat toto společenství v dalších mezinárodních orgánech jako je Světový svaz ochrany přírody (IUCN). Cílem je vést, podporovat a povzbuzovat zoologické zahrady a akvária a ostatní podobné organizace v ochraně přírodního prostředí a živočichů v globálním měřítku. Mezi další významné aktivity patří vedení plemenných knih vzácných a ohrožených druhů.[3] Členové jsou organizace EAZA, EARAZA, UCSZ a přidružený člen IZE. Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria – EAZA) EAZA byla založena v roce 1988 a považuje se za největší regionální asociaci zoologických zahrad na světě. Členem se může stát pouze zoologická zahrada s dobrým jménem a pověstí, která splňuje určitá hlediska. Pokud se zoo může pochlubit členstvím v této organizaci, je to jakási známka kvality, prestiže a ohodnocení její práce. Představuje a propojuje 340 institucionálních členů ve 41 zemích, to zahrnuje 287 řádných členů a ostatní přidružené. Členové hrají velice významnou roli v ochraně ohrožených druhu a zachování genetické rozmanitosti Hlavním posláním je dosáhnout co nejvíce možného profesionálního standardu v Evropě. Z českých zoo se nejdříve staly členy ZOO Brno, Praha, Liberec, Olomouc, Dvůr Králové nad Labem, Jihlava a Ústí nad Labem. V dalších vlnách byly přijaty další české zoo a členem se stala i Unie českých a slovenských zoologických zahrad. Dnes má EAZA 13 českých a 2 slovenské členy. Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (Eurasian Regional Association of Zoos and Aquaria – EARAZA) Tato organizace vznikla po rozpadu sovětského svazu a jejím hlavním cílem bylo udržet spolupráci zoologických zahrad bývalého státu. EARAZA má v dnešní době přes 40 členských zoo a to z bývalého sovětského svazu, dále například z pobaltských republik a v poslední době se přidávají i české zoologické zahrady. Sídlo asociace se nachází v Moskevské Zoo.
22
Mezinárodní asociace vzdělávacích pracovníků zoologických zahrad (International Association of Zoo Educators – IZE) Asociace byla založena skupinou evropských pedagogů zoologických zahrad v roce 1972. Je to výdělečná organizace zaměřena převážně na vzdělání v zoologických zahradách a akvárií, předávání si zkušeností, diskuze o aktuálních tématech na fórech. Její poslání je zlepšit vzdělávací programy v zařízeních svých členů, poskytovat přístup k nejnovější technice a myšlení. Organizuje konference a vydává odborné publikace a zastupuje zájmy svých členů. Spolupráce se Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií posiluje spolupráci mezi pedagogy a řediteli. Světový svaz ochrany přírody (World Conservation Union – IUCN) Světový svaz ochrany přírody je největší, nejstarší a nejdůležitější ekologická ochranářská mezinárodní organizace na světě. Společnost byla založena v roce 1948 jako první globální environmentální organizace. Členů má více jak 1200, z toho 200 vládních agentur, více než 900 nevládních organizací a desítky expertů a vědců ze 160 zemí. Zkratka IUCN vznikla z původního názvu organizace Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů z roku 1956. Název Světový svaz ochrany přírody vznikl v roce 1990 se sídlem ve švýcarském Glandu poblíž Ženevy. Cíl organizace je zachovat přírodu, její rozmanitost, a zajistit udržitelný rozvoj přírodních zdrojů a napomáhat všem společnostem po celém světě. Snaží se dokázat přínos přirozeného ekosystému na snižování chudoby. Provádí terénní výzkumy a projekty a využívá tyto poznatky v praxi.[3][12]
23
4 Zoologická zahrada Zlín 4.1 Historie Zoologická zahrada Zlín má velice pestrou a dlouhou historii. Nejstarší stopy chovu zvířat nalézáme již v 19. století, kdy hrabě Josef Jan Seilern (1752-1838) dal zřídit bažantnici v lese na návrší „Leshna“. Postupně byly budovány další budovy a objekty, jako například zámek (1810 dokončena rekonstrukce), hospodářské i obytné budovy, zahradnická zařízení včetně skleníku s exotickými rostlinami. V roce 1818 došlo k ohrazení areálu zdí. Postupně celý areál disponoval mnoha budovami postavenými okolo zámku. F. Seilern pokračoval v chovu lovné zvěře, avšak hlavní zájem se obracel na chov koní. Převážně anglické plnokrevníky a belgické koně.[1] Přírodovědná tradice, velké nadšení lidí a neméně vhodnost areálu s krásným zámkem vedlo k vzniku zoologické zahrady Zlín a zámek – Lešná. K založení zoo také přispěly okolnosti, že zde pracovalo dost lidí, kteří rozuměli chovu hospodářských zvířat. V roce 1947 byl veškerý majetek předán do užívání městu Zlín. V tomto roce areál navštívilo kolem sedm tisíc lidí. Byl to důkaz, že toto místo je velice přitažlivým místem pro veřejnost. Oficiálně otevřela Lešná své brány veřejnosti v květnu roku 1948. Později byl podán návrh, aby zoologickou zahradu přímo na místě řídil správce s přiměřenými pravomocemi. Tímto správcem se stal v roce 1948 pan Jan Šamburek.[31] Postupně se zahrada začala rozšiřovat a v 60. letech byly postaveny pavilony primátů a šelem, které částečně slouží dodnes. Za další desetiletí následoval příliv
dalších
živočichů.
zajímavých Rozdělení
druhů podle
zoogeografických oblastí se uskutečnilo až v 90. letech.[2] Obrázek č. 1 – Tropická hala Yucatan [27]
Od roku 1995 docházelo k zásadní modernizaci zoo. V posledních letech vyrostly pavilony jako například pavilon slonů, průchozí výběhy a voliéry, velmi oblíbená hala Yucatan a moderní pojetí venkovních expozic.[2] 24
4.2 Charakteristika ZOO Zlín Zoologická zahrada a zámek Zlín – Lešná, příspěvková organizace Oficiální otevření areálu
1948
Současný zřizovatel
Statutární město Zlín
Adresa
Lukovská 112, 763 14 Zlín 12
Rozloha
52 ha
Členství
USCZ (1990), EAZA (1993), IZE (1996), WAZA (2000), SEAZA (2009), ISIS (1998), L.I.F.(2002), Unie botanických zahrad ČR (2009)
Počet chovaných druhů
216 (1242 zvířat)
Počet pavilonů
5 plus stáje koní lipicánů
Počet návštěvníků v roce 2011
503 322
Počet návštěvníků od roku 1948
14 921 123
(k 28.3. 2012) Tabulka č. 2 – Základní informace ZOO Zlín [2]
Od roku 1948 od svého působení, ZOO Zlín dosáhla velice významného postavení a svojí jedinečností se stala jedinou specializovanou institucí svého typu v oblasti jihovýchodní Moravy. Zoologická zahrada se rozkládá v krásném prostředí kolem zámku Lešná, při úpatí Hostýnských vrchů, 7 km severně od Zlína – statutárního města. ZOO Zlín – Lešná je více než zoologická zahrada. Je to harmonická kombinace přírody a živočichů s charakteristickými rysy společenského vývoje. Jedinečná je i atmosféra celé zoo. Přírodní prostředí se zámkem a krásným udržovaným parkem je zcela ojedinělé v celé Evropě. Je to právě důvod, proč počet návštěvníků neustále stoupá. Dnes se pohybuje okolo rekordních 500 000 osob ročně.[1] Příspěvková organizace ZOO Zlín je zapsaná zřizovací listinou evid. číslo 1539510091 vydanou dne 29.6.2001 statutárním městem Zlín.[26] „Licence pro provozování zoo dle zákona č. 162/2003 Sb. o zoologických zahradách byla povolena odborem Mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP ČR s nabytím právní moci dne 2.10.2004 na dobu neurčitou od odboru Mezinárodní ochrany biodiverzity MŽP ČR.“[26]
25
Otvírací doba Období
Pokladna
Celá zoo
Leden – únor
8.30 – 15.30
8.30 – 16.00
Březen
8.30 – 16.30
8.30 – 17.00
Duben - září
8.30 – 17.30
8.30 – 18.00
Říjen
8.30 – 16.30
8.30 – 17.00
Listopad - prosinec
8.30 – 15.30
8.30 – 16.00
Tabulka č. 3 – Každodenní otvírací doba [20]
Do zoologické zahrady vedou 2 vstupy:
Hlavní (celoroční) vstup – při příjezdu ze Zlína je to první možný vchod do ZOO, poblíž se nachází zastávka MHD, ČSAD a parkoviště P1
Sezónní vstup (otevřen od 1.4. do 31.10.) – cca 600 m od hlavního vstupu, po pravé straně z hlavní silnice z Lukova, parkoviště P2 i pro autobusy
Vstupné do Zoo Vstupenka
Cena
Dospělí
130 Kč
Studenti, senioři
110 Kč
Děti od 3 – 15 let
80 Kč
Děti do 3 let
zdarma
Rodinné vstupné – 2 dospělé a 2 děti
380 Kč
Rodinné vstupné – 2 dospělé a 3 děti
420 Kč
Roční nepřenosná předplatenka pro osoby s průkazem totožnosti
600 Kč
Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 2 děti do 15 let
1 200 Kč
Roční nepřenosná předplatenka pro rodiče a 3 děti do 15 let
1 300 Kč
Tabulka č. 4 – Ceník vstupného [20]
Dopravní dostupnost Příjezd autem: U každého ze dvou vstupů do zoo jsou placená parkoviště. ZOO Zlín odpovídá za dvě parkoviště P1 a P5, další 3 jsou na soukromých plochách. Celodenní parkování vyjde návštěvníka od 50 Kč do 80 Kč. P1 a P5 parkoviště jsou zdarma od letošního roku 2012, kdy je dostala zlínská zoo do své správy. 26
Veřejná doprava: Do Lešné na zastávku u zoologické zahrady zajíždí linky MHD číslo 34 a 36. Je možné také využít autobusy ČSAD směrem Lukov, Kašavu, Držkovou a Vsetín. Odjezd je ze zlínského autobusového nádraží.[2][8] ZOO a zámek Zlín – Lešná se nachází 7 km od Zlína směrem na Holešov ve východní části Moravy. (Podle GPS: Loc: 49°16´20.048“N, 17°42´54.118“E)
Obrázek č. 2 – Cesta do zoo [8]
4.3 Zoo Zlín – ZOO kontinentů ZOO Zlín – Lešná je zoologická zahrada kontinentů. Originální je umístění zlínské zoologické zahrady. Nachází se v přírodním parku tzv. bioparku. Savci a ptáci se chovají ve společných expozicích či sousedních samostatných výbězích, které co nejvěrněji napodobují přirozené prostředí a seskupení zvířat. Unikátní zážitek je připraven pro návštěvníka, kdy při jedné návštěvě procestuje Asií, Střední a Jižní Ameriku, Afriku a Austrálii. Zvířata jsou tematicky rozdělené do zoogeografických oblastí světa pro lepší orientaci a vždy celá oblast je podobná vybranému koutu světa z hlediska druhů zvířat, přírodního prostředí, botanických druhů, budov, výzdoby a pavilonů. Mezi nejoblíbenější pavilon patří tropická hala Yucatan umístěna v oblasti Střední Ameriky a mezi zvířaty jsou nejatraktivnější lachtani, sloni, lvi, žirafy, nosorožci, gorily, dželeda,tygři, tučňáci, paviáni, mravenečníci a řada dalších.[2]
27
Střední a Jižní Amerika Tropická hala Yucatan Tato expozice byla otevřena v říjnu v roce 2006. Ukazuje bohatost a pestrost středoamerického deštného pralesa. Návštěvníci se pohybují přímo mezi tropickou vegetací, která roste v této obrovské hale v podobě skleníku. Svůj domov zde našlo více než 20 druhů zvířat a roste zde 1700 rostlin v 250 druzích. Hala nabízí i setkání s dávnou civilizací Mayů, která na Yucatánském poloostrově vzkvétala před více než tisícem let. Mezi volně pohybující se živočichy uvnitř haly patří leguán zelený, tamarín tmahřbetý a různé druhy menších tropických ptáků. Pro vytvoření atmosféry deštného pralesa je zde automatický systém, který vytváří vodní mlhu.
Amazonie V části Jižní Amerika narazíme na atraktivní komplex přírodních expozic, který disponuje soustavou výběhů, vodních ploch a stezek. Byl otevřen v roce 2004 a nemá obdoby v celé Evropě. Dominuje zde ostrov neposedných kotulů veverkovitých či největší průchozí voliéra v zoo osídlena velkými druhy papoušků. V létě se sem stěhují aligátoři ze zámeckého suterénu. Expozice lachtanů hřivnatých Jedna z nejoblíbenějších expozic je expozice lachtanů hřivnatých, kde díky skleněným panelům a čistému bazénem může návštěvník sledovat lachtany dokonce i pod vodou. První lachtaní mládě přišlo na svět v roce 1998 a byl to první narozený lachtan ve zlínské zoo a dokonce i v celé České republice.
Afrika Pavilon slonů Unikátní stavbou je pavilon slonů. Podle původu slonů se nachází v zoogeografické části Afrika a svoji architekturou a vzhledem připomíná domorodou chýši. Při vstupu se návštěvník ocitne nad vnitřním výběhem tří slonic slona afrického. Sloni zde mají pochopitelně obrovský výběh, který navazuje na pavilon. Zde mohou návštěvníci sledovat unikátní podívanou v podobě výcviku slonů, navazující na komentované krmení uvnitř pavilonu. 28
Pavilon afrických kopytníků Nachází se poblíž pavilonu slonů a je kruhovitého uspořádání, přičemž centrální část zabírá vnitřní stání žiraf Rothschildových oddělené skleněnými panely. Pavilony se nachází v centrální části celé zoo. Pro návštěvníka je to jedinečný zážitek, jelikož je zde ochoz ve výši 3 metrů, takže je možné sledovat žirafy z očí do očí. Ve vnější části po obvodu kruhu jsou rozmístěné stáje nosorožců tuponosých, pštrosů dvouprstých, zeber stepních bezhřívých a buvolců běločelých. K pavilonu přiléhá velký africký výběh, kde všichni tito tvorové pobývají spolu s žirafami. Průchozí ostrov lemurů kata a expozice lvů Ostrov lemurů je jedna z nejvyhledávanějších průchozích voliér, kde zvířata volně pobíhají v bezprostřední blízkosti návštěvníka. Tyto neposedné a neustále zvídavé madagaskarské poloopice v otevřeném prostoru tráví jen teplejší části roku. V zimě se stěhují do pavilonu primátů. Nedaleko se nachází výběh lvů, od kterých návštěvníka nedělí ploty nebo sklo, ale soustava vodních ploch, což je velice zajímavé. Přidává to na atraktivitě a umocňuje pocit volnosti.
Asie Výběhy asijských šelem Mezi asijskými šelmami zde dominují medvěd ušatý a tygr ussurijský, kteří pobývají v přírodní expozici s vodopádem, potokem, jezírkem a vodními nádržemi. Zoo nabízí pro návštěvníky vyhlídkový altán, z kterého mohou nerušeně sledovat obyvatele expozic přes skleněné panely. Expozice pro pandy červené Nová záležitost je jedinečná expozice pandy červené, která byla otevřena v prosinci 2011. Celý komplex napodobuje himálajské kopce, kde panda původně žije. Běžně se vyskytují v 2.000 m n. m., takže jsou na chladné, mrazivé a větrné prostředí se spoustou sněhu zvyklé. Rybník gibonů Obrovská konstrukce zahrnující spoustu lan a stožárů pro gibony lar se nachází uprostřed rybníčku, který sdílí s pelikány, kormorány, labutěmi a dalšími druhy 29
asijských ptáků. Giboni nemohou utéct, neumí plavat a proto je pro ně velká vodní nádrž nepřekonatelnou překážkou. V blízkosti se nachází velice zajímavé zákoutí ve stylu japonských zahrad.
Austrálie Stezka běžce emu Takřka „na dosah ruky„ si návštěvníci v letních měsících mohou prohlédnout emu hnědého, husu kuří ale i klokana rudokrkého. Další zajímavostí jsou albinotičtí klokani, kteří jsou zde viděny spolu se svými normálně zbarvenými příbuznými. Jeden z nejpestřejších druhů zoborožců je k vidění v samostatné voliéře při vstupu do této průchozí expozice klokanů.
Parkové pavilony a expozice – okolí zámku Terárium V suterénu zámku poblíž pavilonu primátů se nachází dvě místnosti s terarijními živočichy. První z nich obývají majestátní plazy: krajta tmavá, aligátor americký. Letní měsíce tráví aligátoři v přírodní oblasti Amazonie v areálu. V druhé místnosti jsou čtyři terária s hroznýši psohlavými, krajtami amatystovými, krokodýly kubánskými a želvami. Pavilon primátů Spolu s teráriem se nachází ve střední části zoologické zahrady. Návštěvník je od zvířat oddělen skleněnými panely stejně tak jak u vnějšího prostorného výběhu. První část je obývána gorilou nížinou a v druhé nalezneme menší druhy primátů. Gorilí samice Judita a samec Bosso zavítali do Zoo Zlín v roce 1997 z izraelské zoo v Tel-Avivu. Expozice tučňáků Humboldtových Historie této expozice začíná již v roce 1998. Původně zde bylo 13 tučňáků, dnes se to číslo zdvojnásobilo. Ve společné expozici můžeme sledovat jak tučňáky, tak jihoamerické kachny parníkovky létavé. Díky prosklené stěně bazénu dokonce i pod vodou.[2][28]
30
4.3.1 Prohlídka Zoo Trasa 1. – celá zoo Tato trasa zabere 6-8 hodin. Za tu dobu se zhlédnou všechny expozice a některé krmení nebo jiné programy. Trasa 2. – horní část zoo Tento méně náročný okruh se dá zvládnout za 2 a půl hodiny. Zahrnuje jen expozice v horní části – Jižní Amerika, lachtani, hala Yucatan, stáje lipicánů, zámeckým parkem do suterénu zámku, kde se nachází terária, pavilon primátu, expozice goril a tučňáků, exotické ptactvo a poslední návštěva v pavilonu afrických kopytníků.[25]
Obrázek č. 3. – Plánek areálu ZOO Zlín [13]
4.3.2 Připravované investiční záměry ZOO Zlín na rok 2012
Etiopie II.
V roce 2010 začal projekt Etiopie I. Tato obrovská africká oblast vyrostla na svahu nad pavilonem slonů.[2] Druhá část projektu nazvaná Etiopie II. bude plynule navazovat na tuto expozici. Návštěvníci se mohou těšit na hyeny skvrnité, kudu velké a na velký chovatelský úspěch zlínské zoo hadilova písaře. Expozice bude obohacena domorodou vesnici Konso jako ukázka života Jižní Etiopie.[7] 31
Zátoka rejnoků
Další záměr zlínské zoo na následující dva roky je rekonstrukce jihovýchodní části pavilonu primátů, kde vznikne zcela nová expozice nazvaná „Zátoka rejnoků“. Tato moderní stavba v blízkosti zámku Lešná se stane domovem mořských rejnoků a návštěvníkům současně nabídne možnost přímého kontaktu s těmito parybami.[7][26]
4.3.3 Zvířata v ZOO Zlín V níže uvedené tabulce je přehled jednotlivých druhů zvířat a počet jejich zástupců. Další chlouba zlínské zoo je sbírka ptáků, která je jedna z nejzajímavějších v evropských zoo. Dokazuje to i velký počet druhů ptáků v této tabulce. Přehled druhů zvířat v ZOO Zlín Počet druhů
Počet kusů
Savci
47
245
Ptáci
136
700
Plazi
18
78
Obojživelníci
1
5
Ryby
12
210
Paryby
2
4
Celkem
216
1242
Tabulka č. 5 – Přehled druhů zvířat k 31.12. 2010 [6]
Spotřeba některých druhů krmiv Kategorie krmiv Obiloviny
2008
2009
2010
115
95
80
Krmné směsi
627
606
670
Ryby
957
1048
1193
Maso
317
379
479
Seno
251
243
253
Mléčné výrobky
108
105
148
Ovoce, zelenina
1350
1324
1242
763
938
982
88
131
105
339
370
340
Biologické krmivo (myši, potkani, králici) Potraviny Krmiva speciální
Tabulka č. 6 – Náklady na některé druhy krmiv v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) [6]
32
4.4 Doplňková činnost Zámek Lešná a park Není pochyb o tom, že zoologická zahrada Lešná má toho hodně co návštěvníkům nabídnout. Kromě setkání se zvířaty, které jsou exponovány v obrovských výbězích a průchozích voliérách, má návštěvník možnost navštívit zámek Lešná s jedinečnou architekturou a dlouholetou historií.[2] Zámek byl postaven na konci 19. stolem rakouským šlechtickým rodem Seilernů. V zámku během prohlídky nalezneme jedenáct překrásných pokojů. V roce 2010 navštívili zámek 24 619 lidí a zlínské zoo to zvýšilo tržby o 1 062 939 Kč. Je zde i možnost uspořádání svatby. Své „ano“ si zde v roce 2010 řeklo 57 párů. Nedaleko zámku, v centrální části zoo, se nachází stáje koní lipicánů. Ti jsou hlavně využíváni během těchto svatebních obřadů jako zápřah do historických kočárů.[6]
Obrázek č. 4 – Zámek Lešná [26]
Zámek je obklopen krásným a udržovaným anglickým parkem s fontánou, rybníčkem s plameňáky, pergolami, lavičkami a spousta romantických zákoutí. K obdivování slouží druhy rostlin, keřů a stromů, každý se svým popiskem. Stáří některých vzácných stromů se pohybuje kolem 300 let.[2] Služby návštěvníkům Zoo Zlín nabízí službu „Představujeme naše zvířata“. Jednotlivá povídání u expozice probíhají součastně s krmením během hlavní sezony – v květnu, v červnu a září o víkendech, v červenci a srpnu denně za příznivého počasí. Komentované krmení se uskutečňuje na 9 stanovištích, které jdou po sobě v pevném určeném pořadí. Pracovníci zoo a letní brigádníci poskytují informace nejen z biologie, ale další zajímavosti, které 33
získali během chovu daného zvířete.[21] V areálu je možnost zakoupení granul v automatech za 5 Kč, kterými může návštěvník vybraná zvířata nakrmit. Dále je v areálu k dispozici rozsáhlé dětské hřiště, lanové centrum Lanáček, pět restaurací, prodejny suvenýrů a pro děti možnost projížďky na velbloudovi a ponících. Po celé zoo jsou rozmístěny zastávky na vláček, kterým se dají pohodlně procestovat všechny kontinenty zoologické zahrady. Pravidelně personál zoo nebo externí organizace připravují řadu zábavných programů pro veřejnost, prohlídky s průvodcem a vzdělávací programy pro školy. Mezi vzdělávací programy například patří „Motýlí louka“ nebo expozice „Rostliny éry dinosaurů“, jejichž součástí jsou archeologické naleziště, kde děti mohou pomocí nejrůznějších nástrojů „objevovat“ kosti dinosaurů.[23]
4.5 Sponzorství Zoologická zahrada Zlín je příspěvková organizace, tedy nezisková. Ze své činnosti hlavní a doplňkové pokryje polovinu svých nákladů. Sponzorství je další cesta jak získat peníze. Každý může pomoci na záchranu ohrožených či téměř vyhynulých druhů zvířat. V areálu je rozmístěno několik pokladniček, do kterých může návštěvník přispět a podílet se na záchraně svého oblíbeného zvířete. Mezi další způsoby darování příspěvku je zaslání dárcovské SMS, zakoupení sponzorské samolepky nebo vyplnění elektronické přihlášky a zaslání peněz na účet. Obliba zlínské ZOO stoupá každým rokem a každým rokem stoupá i počet sponzorů, kteří si cení práce zoologických zahrad. V roce 2010 měla zoologická zahrada 180 sponzorů. Finanční dary dosáhly částky 1 035 831 Kč. Veřejná sbírka v podobě pokladniček a samolepek vynesla zoo 91 896 Kč. Když k této částce přidáme hodnotu dárcovských SMS a věcných darů dostaneme celkovou částku sponzorských darů 1 321 796 Kč.[6][16]
34
5 Organizační struktura a ekonomický vývoj ZOO Zlín 5.1 Organizační struktura Po 38 letech působení v ZOO Zlín a téměř 20 letech ve funkci ředitele odchází do penze koncem roku 2010 Mgr. Ivo Klika. Novým ředitelem byl jmenován Ing. Roman Horský, který má s prací ve zlínské zoo sedmnáct let zkušeností.[7]
Stav zaměstnanců v roce 2010 ŘEDITEL ZÁSTUPCE ŘEDITELE Zástupce ředitele, vedoucí zoologického úseku Sekretariát ředitele EKONOMICKÝ ÚSEK Vedoucí ekonomického úseku
Mzdová účtárna
Finanční účtárna
Pokladny, kontrola vstupenek ZÁMEK
Kastelánka
Průvodci ZOOLOGICKÝ ÚSEK
Vedoucí zoologického úseku
Vedoucí zoolog
Vedoucí zoolog – krmivář
Ošetřovatelé
Registr zvířat – mezinárodní programy ÚSEK VÝSTAVBY A ÚDRŽBY Vedoucí technického úseku a investic Vedoucí oddělení údržby
Energetik Skladník, technický pracovník
Údržba zoo ODDĚLENÍ VÝCHOVY A PROPAGACE Vedoucí oddělení výchovy a propagace
Odborní pracovníci
ODDĚLENÍ DOPRAVY A EKOLOGICKÉ ÚDŽBY Vedoucí oddělení dopravy a ekologické údržby Provozní pracovníci
Úklid
BOTANICKÉ ODDĚLENÍ Vedoucí botanického oddělení
Botanik
Zahradníci zoo a provozní pracovníci SLUŽBY ZAJIŠŤOVANÉ DODAVATELSKY PO a BOZP CBS ASTREMA
Externí veterinární lékař Odpadové hospodářství
Tabulka č. 7 – Organizační struktura v roce 2010 [6]
35
Průměrný počet zaměstnanců včetně externistů evidovaný k 31. 12. 2010 v ZOO Zlín činil 90 fyzických osob. Došlo k navýšení počtu zaměstnanců o 2 ošetřovatele, 3 dělníky a 2 z ostatních profesí oproti roku 2009.[6]
5.2 Hodnocení ekonomického vývoje Výsledky hospodaření Zoo Zlín Ukazatel
2008
2009
2010
Spotřeba materiálu
11 288
14 511
14 669
Spotřeba energie
6 165
5 952
6 478
320
338
409
Spotřeba služeb
10 068
13 043
8 996
Osobní náklady
29 355
29 983
32 444
Daně a poplatky
36
19
35
9 445
9 570
9 970
Kurzové ztráty
42
36
79
Ostatní náklady
1 305
1 100
1 104
Náklady celkem
68 022
74 543
74 020
34
57
85
Výnosy z prodeje služeb
37 665
43 490
37 280
Výnosy z pronájmu
2 891
3 429
4 704
Výnosy z prodeje zboží
510
491
451
Aktivace
433
139
148
3
77
20
Výnosy z prodeje zvířat
1 598
1 347
1 994
Ostatní výnosy
2 839
2 333
2 623
Provozní dotace
23 971
25 250
28 102
Výnosy celkem
69 944
76 613
75 407
305
291
360
1 617
1 779
1 027
Prodané zboží
Odpisy DNM a DHM
Výnosy z prodeje vlastních výrobků
Výnosy z prodeje DNM a DHM
Daň z příjmu
Výsledek hospodaření
Tabulka č. 8 – Výsledek hospodaření v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) [6]
Navýšení počtu zaměstnanců v roce 2010 se také objevilo v navýšení osobních nákladů o 2 461 tis. Kč. Tato částka byla vykompenzovaná využitím fondu odměn ve výši 1 483 tis. Kč. Co se týče výnosů, je pro ZOO Zlín a i ostatní zoo nejdůležitější vlastní příjem ze vstupného do zoologické zahrady, která činí 78,8% celkových vlastních výnosů. V roce 2010 ZOO Zlín také obdržela dle smlouvy o poskytování provozního příspěvku 36
od svého zřizovatele, Statutárního města Zlín, příspěvek na provoz ve výši 25 352 tis. Kč. Významnou částku získala z programu od MŽP „Příspěvek zoologickým zahradám“ ve výši 3 945 tis. Kč. Další dotaci získala z programu ROP NUTS II Střední Morava v celkové částce 25 621 tis. Kč. Sloužila k úspěšnému dokončení africké oblasti ZOO Etiopie I. I přesto, že v roce 2010 došlo k mírnému navýšení poskytnutého provozního příspěvku, zdaleka to nepokrylo veškeré náklady zoo na provoz. Negativní dopad má meziroční zvyšování cen energií a ostatních služeb. Tempu rozvoje zoo a souvisejících nákladů tak neodpovídá výši dotací jak od zřizovatele, tak od Ministerstva životního prostředí.[6] V roce 2011 radnice podpořila činnost zoologické zahrady přímou dotací ve výši 24,4 milionu korun, která pokryla asi 30 procent rozpočtu tohoto zařízení.[7]
Majetek ZOO Zlín a jiná aktiva Aktiva
2009
2010
DNH
257
258
DHM
205 940
226 055
22
22
Zásoby
1 404
1 461
Ostatní zásoby – zvířata
27 244
26 957
Krátkodobé pohledávky
665
434
23 899
26 445
259 431
281 632
Dlouhodobé závazky
Krátkodobý finanční majetek
Aktiva celkem
Tabulka č. 9 – Majetková struktura zoo v roce 2009 – 2010 (v tis. Kč) [6]
Závazky ZOO Zlín a jiná pasiva Pasiva
2009
2010
Jmění účetní jednotky
234 269
233 755
Dotace na pořízení DM
0
20 347
Fondy účetní jednotky
18 034
21 642
Výsledek hospodaření
1 779
1 026
Krátkodobé závazky
5 349
4 862
259 431
281 632
Pasiva celkem
Tabulka č. 10 – Závazky zoo v roce 2009 – 2010 (v tis. Kč) [6]
37
5.3 Zajímavosti v ekonomickém hodnocení Porovnání s ostatními zoologickými zahradami v ČR v roce 2010 Vlastní příjmy (miliony Kč)
Dotace od zřizovatele (miliony Kč)
1. ZOO Praha
213,5
1. ZOO Praha
102,6
2. ZOO Dvůr Králové
104,3
2. ZOO Plzeň
57,7
3. ZOO Plzeň
51,3
3. ZOO Brno
43,4
4. ZOO Zlín
47,3
4. ZOO Dvůr Králové
43,2
5. ZOO Ostrava
36,6
5. ZOO Liberec
32,9
6. ZOO Liberec
30,9
6. ZOO Ostrava
30,9
7. ZOO Brno
29,6
7. ZOO Ústí nad Labem
25,7
8. ZOO Zlín
25,4
8. ZOO Olomouc
26
Tabulka č. 11 – Porovnání vlastních příjmů 2010 (zdroj: informační tabule v areálu ZOO)
Návštěvnost (počet osob) 1. ZOO Praha
1 185 320
2. ZOO Plzeň
Tabulka č. 12 – Porovnání dotací 2010 (zdroj: informační tabule v areálu ZOO)
Soběstačnost (procenta) 1. ZOO Praha
77,9
460 841
2. ZOO Dvůr Králové
70,4
3. ZOO Dvůr Králové
454 476
3. ZOO Jihlava
67,4
4. ZOO Zlín
442 549
4. ZOO Zlín
65,7
5. ZOO Olomouc
369 543
5. ZOO Olomouc
50,3
6. ZOO Ostrava
328 621
6. Zoopark Vyškov
49,8
7. ZOO Liberec
309 824
7. ZOO Liberec
49,2
8. ZOO Brno
238 036
8. Zoopark Chomutov
45,8
Tabulka č. 13 – Porovnání návštěvnosti 2010 (zdroj: informační tabule v areálu ZOO)
Tabulka č. 14 – Porovnání soběstačnosti 2010 (zdroj: informační tabule v areálu ZOO)
38
6 Návštěvnost ZOO Zlín Většina výsledků a hodnocení v této bakalářské práci je do roku 2010 nebo se roku 2010 týká. U návštěvnosti zlínské zoo jsem využila i materiálu z roku 2011, který jsem získala od zaměstnanců zlínské zoologické zahrady. Jelikož byl rok 2011 pro ZOO Zlín tak úspěšný, byla by škoda tyto informace nesdělit.
Vývoj návštěvnosti zoo v letech 2000 - 2011 600000 503450 490010 507330
500000
503322 442549
401329
400000
375900 378485 386127
335011
330095 294036
300000 200000 100000 0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf č. 1 – Počet návštěvníků od roku 2000 – 2011[6]
Z grafu jde snadno vyčíst vývoj návštěvnosti v zoo za posledních 11 let. Od nového tisíciletí do roku 2007 byl zaznamenán průměrný počet návštěvníků 350 000 osob ročně. Do roku 2007 nebyla nikdy překročena hranice 500 tis. osob. Podle vývoje návštěvnosti od roku 2007, můžeme zaznamenat, že nešlo o jednorázový a náhodný úspěch. Jednoznačně nejúspěšnějším rokem se stal rok 2009, kdy se ZOO Zlín zařadila mezi nejnavštěvovanější turistické cíle na území ČR a na první místo na Moravě. Nešlo jen o náhodu, ale o historický rekord. Když přihlédneme na dlouhodobé statistické údaje, je potvrzeno, že návštěvnost nezávisí pouze na zlepšování komfortu a stavbě nových expozic, ale záleží také na přízni počasí. To že návštěvnost je velmi ovlivněna počasím dokazuje následující rok 2010. Vlivem dlouhé zimy a deštivému klimatu, byl zaznamenán propad proti minulému rekordnímu roku o více než 50 000 osob. Právě počasí může fatálně změnit veškeré plány a předpoklady. Dokazuje to polovina roku 2010, kdy kvůli deštivému počasí, doprovázeno na mnoha místech katastrofálními záplavami, byl propad 39
návštěvnosti koncem června v porovnání s významným rokem 2009 bezmála na 80 000 osob. Avšak i přes tyto negativní vlivy se v tomto roce 2010 naměřil historický rekord návštěvnosti v měsíci srpnu – 125 274 návštěvníků. Této skutečnosti přispělo otevření nové africké expozice Etiopie I.[6]
Srovnání návštěvnosti ZOO v letech 2009 - 2011 dle jednotlivých měsíců 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0
leden
únor
březen
duben
květen
červen červenec
srpen
září
říjen
2009
2 007
1 974
5 332
64 117
77 040
59 248
98 327
122 173
52 418
15 251
5 279
4 164
2010
1 704
2 992
6 095
37 127
35 799
70 334
93 479
125 274
35 711
24 744
7 301
1 989
2011
2 060
4 098
9 658
61 125
52 165
65 945
96 499
120 245
57 596
22 545
7 158
4 228
listopad prosinec
Graf č. 2 – Návštěvnost v jednotlivých měsících v letech 2009 – 2011[6]
V roce 2011 se stala ZOO Zlín druhým nejnavštěvovanějším zařízením tohoto druhu v České republice. Podařilo se jí to vůbec poprvé během více než šedesátileté historii. V uplynulém
roce
do
areálu
zavítalo
celkem
503 322
návštěvníků.
ZOO Zlín si v roce 2011 zároveň upevnila pozici nejnavštěvovanějšího místa na Moravě. Skvělé návštěvnosti v loňském roce dosáhla ZOO Zlín i díky celé řadě novinek, které pro návštěvníky připravila. Otevřená byla například nová expozice pro pandy červené, velký zájem vzbudila i expozice pro psy novoguinejské a Centrum Caudata.[Ludmila Havlová; sekretariát ředitele][6] Zajímavostí je návštěvnost našich slovenských sousedů v ZOO Zlín. Neoficiální průzkum, prováděný v letním období dokázal, že 20% z celkové návštěvnosti jsou slovenští občané. V měsíci září v roce 2010, po celou dobu nepřekročila denní návštěvnost (mimo víkendů) více než 300 osob. Ve středu 15. září, kdy byl na Slovensku státní svátek, návštěvnost vzrostla na 1 113 osob.[6] 40
7 Dotazníkové šetření v ZOO Zlín 7.1 Metodika práce Praktická část bakalářské práce je zaměřená na vyhodnocení dotazníkového výzkumu, který probíhal od začátku července do konce prosince roku 2011. Zlínskou zoo jsem navštěvovala každý z uvedených měsíců rovnoměrně o víkendech, všedních dnech a i o svátcích. Dotazník vyplnilo 200 respondentů. 120 účastníků o letních prázdninách a zbytek od září do prosince. Cílem bylo zjistit, jak uvádí název bakalářské práce, profil návštěvníka ZOO Zlín. Výzkum byl prováděn v areálu zoo u dětského koutku a restaurace u Koaly. Zde jsem měla jedinečnou příležitost se zeptat více lidí než u vstupní brány, jelikož rodiče většinou seděli na lavičce a hlídali děti tak měli chvilku času na vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník obsahoval 24 otázek a byly zde vyčleněny téměř všechny druhy otázek i odpovědí. Otevřené otázky
umožňují obsáhlejší odpovědi, volně podle vlastního názoru. V mém dotazníku se objevily tři, jedna z nich byla „Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo“ nebo „Co se Vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?“
Uzavřené otázky
otázky dichotomické – tyto otázky umožňují výběr jen ze dvou možností, odpovědi jsou většinou ano/ne. V dotazníku je hned úvodní otázka č. 1 „Jste obyvatel města anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?“ s odpověďmi „Jste obyvatel města/Trvale bydlím jinde“
otázky polytomické – zde je respondentovi umožněno odpovědět z několika možných odpovědí. Například „S kým jste přijel do zoologické zahrady?“ s možností odpovědět „sám/sama,s rodinou (děti), s kamarády/se známými, partnerem/partnerkou, se skupinou/zájezdem, jinak“
otázky škálové – jsou takové otázky, kde se žádá, aby respondent zařadil odpověď do jedné ze šál. „Doporučil(a) byste svým známým a přátelům návštěvu tohoto objektu?“ zařadit do jedné z odpovědí „určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne, určitě ne“
41
7.2 Charakteristika vybraných respondentů
Muž
64
Počet respond. (v %) 32%
Žena
136
68%
Do 17 let
18
9%
18 – 25 let
84
42%
26 – 35 let
38
19%
36 – 45 let
30
15%
46 – 55 let
12
6%
56 let a více
18
9%
Základní/vyučen
22
11%
Střední
106
53%
Vysokoškolské
72
36%
Zaměstnanec veřejné služby
34
17%
Zaměstnanec soukromý sektor
54
27%
Podnikatel/živnostník
24
12%
V domácnosti/mateřská
14
7%
Důchodce
12
6%
Nezaměstnaný/student
62
31%
Informace o návštěvníkovi Pohlaví
Věk
Vzdělání
Zaměstnání
Počet respondentů
Tabulka č. 15 – Základní informace o respondentech
Během marketingovému výzkumu jsem se snažila vybírat respondenty rovnoměrně vzhledem k jejich pohlaví a věku. Avšak podle výše uvedené tabulky jde vidět, že ochotnější odpovídat na dotazy byli mladší lidé od 18 – 35 let, kteří měli například také zkušenosti s bakalářskou prací a rádi pomohli. Jelikož výzkum byl prováděn v dětském koutku, kde byli převážně maminky s dětmi, většina respondentů byly ženy. I u mladších osob jsem zaznamenala větší zájem ze stran žen. Většina měla středoškolské a vysokoškolské vzdělání. Základní pouze 22 osob. V kolonce nezaměstnaný byli zařazeni i studenti, kterých byla převaha oproti ostatním skupinám. Jak již bylo zmíněno v šesté kapitole Návštěvnost ZOO Zlín, slovenští sousedé mají také velice v oblibě zlínskou zoo. Při dotazníkovém průzkumu odpovídalo 22 občanů ze Slovenské republiky. Většina z nich byla z Trenčína nebo z měst a vesnic poblíž. Kvůli návštěvě ZOO Zlín urazili přes 80 km, což není tak daleko, když vezmeme v úvahu například vzdálenost pro návštěvníka z Vysočiny. Z českých krajů jednoznačně zvítězil 42
Zlínský kraj s 84 návštěvníky. Z toho 14 návštěvníků bylo přímo ze statutárního města Zlín. Další města, která se objevovala ze Zlínského kraje, byla například Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kroměříž a Valašské Meziříčí. Pokud nebyl žádný kraj zastoupen, v tabulce není uveden (Ústecký, Pardubicky apod.) V Jihomoravském kraji jednoznačně převládali občané z našeho druhého největšího města Brna, i přestože Brno má svojí velice úspěšnou zoologickou zahradu. Faktem zůstává, že brněnská zoo měla v roce 2010 poloviční návštěvnost než zlínská. Nejkratší vzdálenost, která byla překonána, bylo do 10 km, což byli návštěvníci z okolních vesnic Lešné. Nejdelší vzdálenost, kterou návštěvník urazil, byla v rozmezí od 201 km do 400 km.
Česká republika
178
Počet respond. (v %) 89%
Slovenská republika
22
11%
Hlavní město Praha
6
3%
Jihočeský
1
0,5%
Jihomoravský
26
13%
Královéhradecký
2
1%
Moravskoslezský
11
5,5%
Olomoucký
28
14%
Středočeský
7
3,5%
Vysočina
13
6,5%
Zlínský
84
42%
Bratislavský
6
3%
Nitrianský
4
2%
Trenčianský
12
6%
Do 3 tis
38
19%
3 – 10 tis
17
8,5%
11 – 50 tis
65
32,5%
51 – 100 tis
45
22,5%
101 – 1 mil
28
14%
Nad 1 mil
7
3,5%
0 až 10 km
17
8,5%
11 až 50 km
35
17,5%
51 až 100 km
63
31,5%
101 až 200 km
48
24%
201 až 400 km
35
17%
Informace o trvalém bydlišti návštěvníka Stát
Kraj v ČR
Kraj v SR
Počet obyvatel bydliště
Vzdálenost bydliště od ZOO Zlín Lešná
Počet respondentů
Tabulka č. 16 – Údaje o trvalém bydlišti respondenta
43
7.3 Vyhodnocení dotazníku Jste obyvatel města anebo jste na návštěvu do ZOO Zlín přijel odjinud?
Počet respondentů
A, Jsem obyvatel města
14
Počet respond. (v %) 7%
B, Trvale bydlím jinde
186
93%
Tabulka č. 17 – Jste obyvatel Zlína anebo jste do zoo přijel odjinud?
První otázka sloužila k rozřazení respondentů na obyvatele Zlína a obyvatelé s trvalým bydlištěm mimo město Zlín. Během dotazování se mi podařilo narazit na 14 obyvatel ze Zlína, což bylo 7% ze všech dotazovaných. Některé otázky byly položeny jen pro obyvatele Zlína, některé pro osobu s trvalým bydlištěm jinde a zbytek dotazníku pro obě skupiny. To je důvod, proč je vyhodnocení dotazníku rozděleno do 3 nepoměrných částí (A, B, C). A, Jsem obyvatel města Zlín Jak dlouho již pobýváte v tomto městě?
14% 29%
1 - 5 let 20 - 30 let 57%
nad 30 let
Graf č. 3 – Délka pobytu obyvatel ve Zlíně
Obyvatelům Zlína byla dále položena otázka týkající se délky jejich dosavadního života ve Zlíně. Dva obyvatelé z celkových 14, uvedlo, že v městě žijí v rozmezí od 1 do 5 let. Většina tedy 57% od 20 – 30 let a zbývajících 14% více jak 30 let žijí v tomto městě. Jiné odpovědi rozmezí let nebyly odpovězeny. Nejsou zde tedy proto uvedeny.
44
B, Trvale bydlím jinde Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy ve Zlínském kraji?
8%
2%
12%
10%
dovolená,odpočinek výlet návštěva příbuzných pouze projíždím
68%
služební cesta
Graf č. 4 – Hlavní důvod návštěvy Zlínského kraje
Návštěvnici s trvalým pobytem v jiném městě jak Zlín uváděli svůj hlavní důvod návštěvy Zlínského kraje. Týkalo se to i obyvatel Zlínského kraje, kteří zde odpovídali na důvod pro návštěvu města Zlín. Převážná většina měla návštěvu zoologické zahrady spojenou s výletem (68%). Druhou nejčastější odpovědí byl dovolená, odpočinek a třetí návštěva u příbuzných. Očekávala jsem alespoň jednu odpověď s hlavním důvodem zdravotního pobytu, vzhledem k tomu, že ve Zlínském kraji v Luhačovicích se nachází překrásné lázně s nejrůznějšími relaxačními pobyty. Tato odpověď však nebyla zvolena. Pokud nejste obyvatel Zlína, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Počet návštěvníků (v %) 69%
Pobyt v regionu (hodiny)
Počet návštěvníků
Pobyt v regionu (dny)
Počet návštěvníků
Počet návštěvníků (v %)
Průměrný počet dnů
70
31%
3,9 dnů
116
Průměrný počet hodin 6 hodin
Tabulka č. 18 – Délka pobytu návštěvníků, kteří nejsou obyvatelé Zlína
Úkolem bylo zjistit, na jak dlouhou dobu návštěvníci zůstanou ve Zlínském kraji nebo jak dlouhou dobu mají naplánovanou dovolenou trvající více dnů. Počet návštěvníků, kteří svůj čas strávený ve Zlínském kraji odhadli v hodinách, bylo 69%. Častokrát uváděli, že jejich hlavní záměr byl pouze návštěva zoologické zahrady. Průměrný počet 45
hodin strávený ve Zlínském kraji bylo 6 hodin. Ostatních 70 návštěvníků zde průměrně strávili přijatelných 3,9 dnů. Jste – li zde na více dnů, kde jste ubytován?
18%
23%
v tomto místě 5%
v tomto regionu
5%
v Praze na více místech 50%
jinde
Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
12%
10%
ubytování v soukromí
10%
chata, chalupa 10%
48%
10%
penzion kemp/tábořiště u známých/příbuzných jinak
Graf č. 5 a 6 – Kde a v jakém zařízení budou návštěvníci nocovat
Díky výše uvedeným grafům můžeme zjistit, že přesně polovina všech, kteří ve Zlínském kraji stráví více jak 24 hodin, bude přebývat v tomto regionu. Někteří si i vybrali pro místo svého pobytu právě Zlín a to bylo 18% ze všech dotazovaných s bydlištěm mimo Zlín. Zařízení bylo vybíráno z hlediska hlavního důvodu návštěvy tohoto kraje. Převážná většina zůstávala u známých nebo příbuzných. Objevovali se odpovědi typu v penzionu, na kolejích i pod stanem, ale ani jeden návštěvník neuvedl, že spal nebo bude ubytován v hotelu. 46
C, Obě skupiny Jak často navštěvujete ZOO Zlín? 4% 1% 24%
37%
12% 22%
poprvé podruhé potřetí asi 1 ročně asi 3 krát za rok více než 5 krát ročně
Graf č. 7 – Četnost návštěvy zoo respondentů
U otázky číslo 4. v dotazníku vyšly výsledky odpovědí skoro vyrovnaně. Největší procento respondentů zavítalo do ZOO Zlín poprvé v době provádění výzkumu. Druhý největší podíl zastupovali návštěvníci, kteří zoologickou zahradu navštívili podruhé, což je jistě pro zoo dobrá zpráva. 24% zavítá do zlínské zoo jednou ročně a to především v létě o letních prázdninách. Jenom 2 lidé navštíví zoo 5 krát za rok. Podle vlastní dedukce to budou nejspíše obyvatelé Zlína, kteří to nemají daleko do zahrady anebo někdo kdo si zakoupil roční předplatenku. Ve kterém ročním období navštěvujete ZOO Zlín nejčastěji? 6%
2% 25%
jaro léto podzim zima 67%
Graf č. 8 – Návštěvnost v jednotlivém ročním období
47
Největší návštěvnost v letních měsících je pochopitelná z několika důvodů. Zoologické zahrady jsou stále oblíbenější hlavně z řad dětí, kteří v těchto měsících mají dlouhé letní prázdniny. Dokazuje to i graf č. 2 – Návštěvnost v jednotlivých měsících v roce 2010, kde je srpen jednoznačně nejnavštěvovanějším měsícem vůbec. 67% dotazovaných je pravděpodobně ovlivněno skutečností, že v letních měsících je možné vidět všechna zvířata venku, a dokonce i některá ze zavřených expozic jsou přemístěna do venkovních expozic např. aligátoři ze zámeckého suterénu. V jarních měsících se vydalo do zoo 25%. V chladnějším období na podzim a v zimě dohromady navštívilo zoo 8%. Dva respondenti dokonce uvedli, že v zimě zoo navštěvují raději a obdivují kolik zvířat je stále ve venkovních expozicích. Otázka byla podána tak, že respondent si mohl vybrat jednu odpověď nebo klidně zakroužkovat všechny. Nejčastěji se objevovaly odpovědi ve spojení jaro a léto. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil(a) v areálu zoologické zahrady
8
1%
7 6
6% 3%
5
8%
4
26%
3
20%
2
28%
1
8%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Graf č. 9 – Počet hodin strávených v areálu zoo
Před vstupem do areálu 172 návštěvníků plánovalo návštěvu ZOO Zlín předem. Jen 14% se rozhodli až na místě po příjezdu do Zlína v ten daný den. Po vstupu do zahrady 28% strávilo v areálu 2 hodiny. Za tuto dobu se dá projít druhá kratší trasa v horní části zoo. Čtyři hodiny v areálu pobylo 26%, což za tuto dobu mohli stihnout trasu 2 a možná i prohlídku lešenského zámku, která zabere 45 minut. Celých 20 % zúčastněných strávili v areálu okolo 3 hodin. Někteří napsali celý den (1%) a to podle otevírací doby vycházelo plus mínus na 8 hodin. Zoo má velký potenciál upoutat a udržet návštěvníky 48
v areálu celý den. Je zde mnoho vhodných míst, kde se dá posedět s rodinou a s kamarády nebo hrát různé hry. Samozřejmě po prohlídce zoologické zahrady. Zoologická zahrada nabízí mnoho atrakci a sama organizuje spoustu her a programů. Dalším místem pro trávení volného času je rozsáhlý dětský koutek a teď nově postavený lanový centrum, kde někdy rodiče s dětmi stráví i dvojnásobek celkového času. Průměrná doba strávená v areálu byla 4,4 hodin. Kde jste získal(a) informace o zlínské zoologické zahradě?
6%
2% 1%
vlastní zkušenost 32%
25%
reference od známých internet tištěné informace rozhlas, televize
33%
infocentrum informace od CK
Graf č. 10 – Zdroj informace o ZOO Zlín
Téměř třetina dotazovaných (33%) dala na reference svých známých. Když vezmeme v úvahu, že 48% všech osob, které nežijí ve Zlíně, přenocovali u známých, je to celkem logické. Druhou nejčastější odpovědí byla vlastní zkušenost 32%. Dalším 25% napomohl internet nebo dokonce přímo webové stránky zlínské zoo www.zoolesna.cz. Zde nalezli veškeré informace potřebné před návštěvou zařízení. Tištěné informace použilo 14 respondentů a zbývající 10 návštěvníků nasměroval rozhlas, televize, infocentrum nebo cestovní kancelář.
49
S kým jste přišel do ZOO Zlín?
3%
6%
23%
sám/sama s rodinou (dětmi) s kamarády/známými 51%
17%
s partnerem/partnerkou se skupinou/zájezdem
Graf č. 11 – S kým respondent přišel do zoo
Více jak polovina návštěvníků přišla zoologické zahrady s rodinou a svými dětmi. Děti bohužel dotazníky nevyplňovali, což je škoda, jejich názory by byly jistě zajímavé. Jisté je, že by rozhodně zastupovali většinu veškerých návštěvníků. Proto jsou také veškeré zoologické zahrady orientované na ty nejmenší a pomáhají jim se nenuceně vzdělávat. S kamarády přišlo 17% a krásy zahrady obdivovalo 46 párů. Větší procento lidí se procházelo po zahradě samo než se zájezdem nebo skupinou. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?
4%
7%
2%
1%
84%
automobil automobil+MHD motocykl vlak vlak+MHD autobus pěšky
Graf č. 12 – Jaký dopravní prostředek návštěvníci použili
50
Převládající počet návštěvníků zvolil za nejvhodnější dopravní prostředek právě automobil (84%). Před zoologickou zahradou je umístěno 5 parkovišť (P1 – P5). Od letošního roku dvě jsou ve správě přímo zoo a tři v soukromém vlastnictví. Během roku je to dostačující počet parkovišť i míst parkování. V hlavní sezóně zde vznikají velké problémy s parkováním. Sama jsem zažila a viděla, jak to vypadá o víkendu například v měsíci srpen. Lidé parkovali mimo vyhrazené parkování a dokonce i v nejbližší vesnici na chodnících a zahradách. Je pravda, že se to celý rok nestává, ale připravenost je na místě, mohlo by dojít i k úrazu. Spojení automobil+MHD využili dva lidé. Na motocyklu přijel stejný počet osob a vlakem do zoo dorazilo 10 lidí. Někteří pokračovali z vlakového nádraží ve Zlíně linkami městské hromadné dopravy. MHD přímo ze Zlína nebo autobus využilo 7% a pěšky přišlo 2% lidí. Zvláštní je, že na kole nedorazil nikdo a to vede do Lešné ze Zlína krásná cyklostezka. Co hodláte ve Zlínském kraji ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)? Zlín
18%
Zámek Lešná
18%
Luhačovice
14%
Hrady a zámky
14%
Hostýn
9%
Lukov
5%
Valašsko
5%
Vinice
5%
Příroda,lesy
5%
Zlínské muzeum obuvi
5%
Buchlov
5%
0%
5%
10%
15%
20%
Graf č. 13 – Ostatní zajímavosti navštívené ve Zlínském kraji
Otázka č. 12 v dotazníku „Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívila(a)?“ byla velice důležitá z hlediska určení dalších zajímavostí v tomto kraji. Z celkových 200 respondentů 158 (79%) navštívila pouze ZOO Zlín. Ze zbývajících 42 osob 18% navštívilo město Zlín převážně kvůli nákupům nebo prohlídce města. Někteří přijeli do Zlína kvůli Obuvnickému muzeu v centru města. Návštěvu zoologické zahrady si zpestřilo 18% prohlídkou zámku Lešná v areálu. Do krásného lázeňského města Luhačovice zavítalo 14%. Vyplývající z předchozích otázek, nikdo ze 51
zdravotních důvodů. Stejné procento lidí strávilo dovolenou ve Zlínském kraji prohlídkami hradů a zámků, kterým je například zámek Buchlov. Určitě stojí za návštěvu Svatý Hostýn, který se nachází na Hostýnských vrších a slouží jako významné poutní místo. Pro návštěvu se rozhodlo 9% respondentů. Někdo se také zajímal konkrétně o oblast Valašska a někteří po cestě ze zoo navštívili vinice kousek od Luhačovic. S čím jste při návštěvě ZOO Zlín byl(a) nespokojen(a)? 2% 1%
jiné
8%
24% 64%
malá nabídka služeb doprava(MHD) špatné značení problémy s parkováním nic
Graf č. 14 – Nespokojenost návštěvníků v ZOO Zlín
Z výše uvedeného grafu můžeme rozpoznat převládající spokojenost u 64%, kdy nenašli nic, co by mohli vytknout. U této otázky byly odpovědi již dané a nebyla moc možnost se rozepsat, k tomu sloužila pozdější otázka č. 17. Problémy s parkováním odpovědělo 24% a to právě v hlavní sezóně v letních měsících. V jiném ročním období parkování bylo bez potíží. Na značení si stěžovalo 8% dotazovaných. Značením se myslela cesta do zoologické zahrady, ne uvnitř areálu. Zbytku se nelíbila nabídka služeb nebo měli problémy s dopravou (MHD). Výtky byly i na zkažené počasí, které však může zoo těžko ovlivnit.
52
Co se Vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? krásné prostředí
25%
zvířata
24%
průchozí voliéry
15%
pavilony zvířat
7%
rozlehlost
7%
krmení zvířat
6%
Zámek Lešná
4%
dobré značení
3%
modernizace zoo
3%
odpočinek
3%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Graf č. 15 – Co se návštěvníkům nejvíce líbilo v ZOO Zlín
Výše uvedený graf nám dává přehled o tom, kolik procent návštěvníků zaujala stejná expozice, služba či okolí. Nejvíce si návštěvníci cenili krásného prostředí, příjemné atmosféry a pohledu na zámek a zámecký park (25%). Někteří z respondentů jen napsali své oblíbené zvíře, které ho nejvíce zaujalo. Mezi nejatraktivnější patřili převážně lvi, sloni, žirafy, klokani, lachtani, gorily a lemuři. Zvířata zastupovala 24% ze všech odpovědí. V ZOO Zlín se nachází také mnoho průchozích voliér, kdy má návštěvník zvíře přímo na dosah. Upoutalo to 15% návštěvníků. Ke zvířatům jednoznačně patří jejich pavilony. Návštěvníci hlavně obdivovali jejich uspořádání, styl, výzdobu a rozlehlost. Také celkové uspořádání areálu hodnotili velice kladně. Službu „Představujeme naše zvířata“ si vybavilo 6 % a pochopitelně zámek se líbil 4%. Obyvatelé Zlína nebo ti, kteří ZOO Zlín moc dobře znají a pravidelně ji navštěvují, si nemohli nevšimnout obrovské rekonstrukce a modernizace za posledních deset let. Každým rokem se zahrada rozrůstá a vylepšuje o nové expozice a pavilony. Do budoucna je v plánu další rekonstrukce pavilonu opic, otevření Etiopie II. a stavba Zátoky rejnoků. I v dalších ohledech se stále zlepšuje. Nedávno začali na pokladnách zoologické zahrady přijímat platební karty a dokonce i měnu Euro, což určitě potěší občany ze Slovenska.
53
Která expozice (pavilon, část) v ZOO Zlín se vám líbila nejvíce, co Vás zaujalo?
Afrika
37%
Tropická hala Yucatan
21%
průchozí voliéry
9%
pavilon opic
7%
pavilon šelem
6%
lachtani
6%
pavilon klokanů
4%
Zámek Lešná
4%
tučnáci
3%
pavilon supů
2%
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
Graf č. 16 – Která expozice nebo část se nejvíce návštěvníkům líbila
Z grafu můžeme vypozorovat skutečnost, že největší úspěch měla zoogeografická oblast Afrika. Do pavilonu Afrika byly zahrnuty všechny pavilony a zvířata v této oblasti, které respondenti jmenovali. Nejvíce se objevovaly odpovědi zastoupené v této oblasti: pavilon slonů, žirafy, lvi, zebry a Etiopie I. Celkový počet respondentů, který napsali oblast Afrika, bylo 74 tedy 37% ze všech zúčastněných. V oblasti středoamerické je jednoznačně nejoblíbenější Tropická hala Yucatan. Nachází se nejblíže u vstupu, takže bývá většinou první, co návštěvník v zahradě uvidí. Na atraktivitě jí přidávají živočichové uvnitř skleníku, kteří jsou zde zcela volně a pobíhají nebo poletují okolo vás. Největší kontakt s živočichy má návštěvník v průchozích voliérách. Pro někoho je to nezapomenutelný zážitek, stejně jako pro 9% z návštěvníků v dotazníkovém průzkumu. Nejoblíbenější průchozí voliérou byli lemuři u pavilonu lvů v africké oblasti. Mezi dalšími zmiňovanými pavilony byl pavilon opic, kde jsou chovány gorily nížinné, a pavilon šelem obydlen medvědem ušatým a tygrem ussurijským. Své příznivce si našli i tučňáci, lachtani, klokani a supi. Opět je zde zahrnut zámek Lešná a okolní park v anglickém duchu, který rozhodně stojí za prohlídku.
54
Co se Vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? nic
56%
moc lidí
10%
rozmístění pavilonu
9%
nedostatek toalet
5%
problémy s parkováním
4%
vstupné a otvírací doba
4%
pavilony zvířat
4%
občerstvení
2%
nedostatek laviček
2%
personál
1%
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Graf č. 17 – Co se návštěvníkům nelíbilo v ZOO Zlín
Otázka č. 17 zněla „Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo?“, kde měl návštěvník možnost vyjádřit svůj názor. Absolutní většina 112 dotazovaných (56%) napsala odpovědi typu: „byla jsem spokojena, nemám, co bych vytknul, nic a vše se mi líbilo.“ Ostatních 10% z návštěvníků byli znepokojeni návaly lidí v hlavní sezóně. S letními měsíci a množstvím turistů byly způsobeny další potíže jako například s parkováním, nedostatkem míst na sezení a dlouhé fronty u občerstvení. Mnoho lidí v areálu mělo také vliv na výhled na určité pavilony, třeba na krmení lachtanů, kdy se sem všichni nahromadili na jedno místo. Osmnácti lidem nevyhovovalo rozmístění pavilonu. Zdály se jim příliš daleko od sebe a moc tomu nenapomáhal kopcovitý terén v areálu. K některým pavilonům se například nedostaly maminky s kočárkem. Vzhledem k rozlehlosti areálu se vyskytl problém s nedostatkem toalet, protože byly od sebe příliš vzdálené. Studenti by zase uvítali výhodnější studentské vstupné a v létě, kdy je dlouho světlo, delší otvírací dobu. Prozatím stojí vstupné pro studenty 110 Kč, což je o 20 Kč levnější jak pro dospělé. Otvírací doba v letních měsících je od 8.30 do 18.00. Stejnému počtu, 4% respondentů, se nelíbily některé z pavilonů. Vyskytovaly se zde názory na zlepšení pavilonu opic a zvětšení některých výběhů pro menší druhy zvířat. Rekonstrukci pavilonu opic zoologická zahrada chystá do budoucna 2013 – 2014. Nedostatek laviček v areálu zaznamenalo 2%. Převážně jejich ne tak časté rozmístění. Dva návštěvníci měli problém s personálem zoo. Zmíněna zde byla ochranka u vstupu. To jsou samozřejmě názory zcela subjektivní a každému se líbí či nelíbí něco jiného. 55
Kvalita služeb v zoologické zahradě
Průměrná známka
Celkový dojem z atraktivity zahrady
1,33
Místo pro relaxaci
1,45
Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu
1,48
Přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti
1,55
Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia apod.)
1,57
Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.)
1,59
Celková spokojenost s úrovní služeb
1,63
Nabídka zboží v prodejnách uvnitř nebo před ZOO
1,91
Výška vstupného
2,10
Tabulka č. 19 – Hodnocení služeb v ZOO Zlín
V tabulce č. 19 jsou seřazeny všechny služby, na které jsem se návštěvníků dotazovala. Pomocí školní stupnice (1 – nejlepší, 5 – nejhorší) ohodnotili jednotlivé služby v areálu. Pokud s ní neměli žádnou zkušenost, byla zde pro tento případ, odpověď „nevím“. Kvalita služeb je seřazena od nejlépe hodnocené po nejhorší. Nejlépe respondenti ohodnotili celkový dojem z atraktivity zahrady a nejhorší známku dostávala výška vstupného. Musíme vzít v úvahu, že převážná většina dotazovaných byli buď studenti nebo mladiství, kde 130 Kč nebo 110 Kč, se pro ně zdálo příliš drahé. Doporučil(a) byste svým známým a přátelům návštěvu ZOO Zlín?
1%
18% Spíše ne Spíše ano
81%
Určitě ano
Graf č. 18 – Doporučení návštěvy zoo známým a přátelům
56
U této otázky č. 20 bylo na výběr z více než tří odpovědí. Jednalo se o šálové odpovědi typu: určitě ano, spíše ano, nevím, spíše ne, určitě ne. Respondenti v mém dotazníkovém výzkumu zatrhávali pouze uvedené odpovědi v grafu č. 18. Velice dobrá zpráva pro ZOO Zlín je, že 81% ze všech zúčastněných by rozhodně doporučila návštěvu tohoto zařízení. Necelých 20% se přiklánělo k odpovědi spíše ano a dva návštěvníci byly pro odpověď spíše ne. Odpovědi „spíše ne“ se objevily v dotaznících, které byly vyplněny v hlavní sezóně, kdy zde bylo mnoho lidí. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech?
3%
Chodím jen do ZOO Zlín
17% 47%
Navštěvuji další ZOO jen výjimečně 33%
Jen občas je návštěva ZOO součástí výletu nebo dovolené Ano,kdykoliv mám možnost a čas
Graf č. 19 – Návštěva ostatních zoo v ČR
Poslední otázkou v dotazníku jsem se zajímala, jestli dotazovaný navštěvují i jiné zoologické zahrady v ČR. Výsledek grafu č. 18 prokázal, že 94 osob (47%) chodí do zoologických zahrad kdykoliv má čas a možnost. Druhou nejčastější možností (33%) bylo, že do zoo se dostanou jen, když je to součástí výletu či dovolené. 17% navštěvuje zoologické zahrady jen výjimečně 6 respondentů (3%) navštěvuje pouze ZOO Zlín.
57
8 SWOT analýza ZOO Zlín Silné stránky
2. nejnavštěvovanější ZOO v ČR v roce 2011
1. nejnavštěvovanější turistický cíl na Moravě a ve Zlínském kraji v roce 2011
dlouhodobá tradice, krásné prostředí, příjemná atmosféra
zámek Lešná – možnost prohlídky, možnost svatebního obřadu, okolní park
rozdělení na zoogeografické oblasti – zoologická zahrada kontinentů
moderní expozice, rekonstrukce, stavba nových pavilonu, nové druhy zvířat
průchozí voliéry – kontakt se zvířaty
komentování krmené – možnost nakrmení zvířete granulemi z automatu
služby návštěvníkům – 5 restaurací, vláček, dětské koutky, lanové centrum a další zařízení pro děti
organizování akcí a programu pro návštěvníky
denní otvírací doba (včetně svátků a víkendů)
přijímaní měny Euro a možnost platit platební kartou na pokladně
akce na výhodnější vstupné, rodinné vstupné, roční předplatenka
dopravní dostupnost – MHD, autem – parkování zdarma (P1, P5)
Slabé stránky
velká rozlehlost – pavilony daleko od sebe, kopcovitý terén
mnoho lidí v hlavní sezóně – problémy s parkováním, fronty u občerstvení, málo míst u expozic při komentovaném krmení
málo laviček, daleko od sebe
špatné značení, chybí zařazení zvířete
potřeba rekonstrukce některých pavilonu
vysoké vstupné pro studenty
krátká otevírací doba v letních měsících (do 18.00)
malý počet zahraničních návštěvníků (krom Slováků), jednojazyčné značení cedulek v areálu
nedostatečná nabídka zboží v obchodech v areálu
vliv na počasí, roční období a přírodní katastrofy
větší vzdálenost od vlakového a autobusového nádraží ve Zlíně
58
Příležitosti
dotace od Ministerstva životního prostředí a statutárního města Zlín
nárůst počtu sponzorů (180)
zvýšení návštěvnosti od roku 2007
stavba nových pavilonu a expozic (Etiopie II., Zátoka rejnoků), získání nových druhů zvířat
zveřejňování chovatelských úspěchu v TV (na závěr v Televizních Novinách)
členství v mezinárodních organizacích týkající se ZOO, zapojování se do projektů na ochrany živočichů a rostlin
vhodné prostředí pro pořádání her, soutěží, programů, akcí pro děti
většina návštěvníků má návštěvu zoo spojenou s výletem (balíček od CK – návštěva zlínské zoo součástí zájezdu)
Hrozby
ekonomická krize
finanční potíže, nedostatek dotací, zvýšení nákladu na provoz
nemoci a úmrtí zvířat (infekce, epidemie)
zdražení energie, krmiv a materiálu
pokles návštěvnosti
pokles sponzorů
zimní období
neposlušnost návštěvníků
59
9 Návrhy k zlepšení návštěvnosti v ZOO Zlín Rok 2011 byl pro ZOO Zlín velice úspěšný. Návštěvnost opět přesáhla 500 tis. návštěvníků a zoologická zahrada se umístila v tabulce jako druhé nejnavštěvovanější zařízení tohoto typu. Byl to veliký úspěch také z hlediska mírného poklesu návštěvnosti v roce 2010, ovlivněný nepříznivým počasím. Jako první si neustále udržuje pořadí ZOO
Praha
s rekordním
počtem
návštěvníků
1 371 797.
Dokonce
je
i
nejnavštěvovanějším turistickým cílem u nás, před Pražským hradem. Když vezmeme v úvahu umístění obou zoologických zahrad má tak pražská obrovskou výhodu. Praha jako naše hlavní město je nejdůležitější a nejatraktivnější místo pro cizince i pro české občany. Dotace od ministerstva životního prostředí a zřizovatele jsou také mnohonásobně vyšší. V atraktivitě Zlínský kraj trochu pokulhává, ale má toho také mnoho co nabídnout. Respondenti v dotaznících zmiňovali hrady, zámky, přírodu, vinice, lesy, Luhačovice, statutární město Zlín a okolní památky. Když srovnáme všechny tyhle skutečnosti, ty velké rozdíly, vede si zlínská zoo velice dobře. Samozřejmě jako vše, vždycky to může být ještě lepší a dokonalejší. Proto je dobré dbát i na detaily, kterých si návštěvník všímá. Soustředila jsem se na nedostatky, kterých si všimlo mnou náhodně vybraných 200 respondentů při dotazníkovém výzkumu. V této zoologické zahradě převládají silné stránky a mají také větší váhu. U slabých stránek jde jen o drobnosti, které když se odstraní, povede to jen k větší spokojenosti návštěvníků a možná to ovlivní i návštěvnost. S rostoucí oblibou, roste počet návštěvníků a tím také rostou problémy v hlavní sezóně, které se během roku neobjevují. Když vezmeme v potaz, že průměrná denní návštěvnost například v měsíci březen je 322 návštěvníků a v nenavštěvovanějším měsíci v roce v srpnu přijede do zoo okolo 4 000 návštěvníků, nastává zde problém s kapacitou na určitých místech v areálu a přelidnění u expozic. V letním období se objevují problémy s parkováním. Sice před hlavní a vedlejší bránou jsou 2 neplacená a 3 placená parkoviště, v této době je to nedostačující počet. Další věcí bylo špatné značení na parkovišti, kdy kolikrát lidé nevěděli kudy na to parkoviště vjet a když minuli správný vjezd, potřebovali se otočit, ale nebylo kde. Proto auta zajížděli do nejbližší vesnice a při té příležitosti, tam rovnou zaparkovali, ale ne zrovna na správných místech (chodníky, zahrady atd.). Samozřejmě každý se chtěl na parkoviště dostat první a 60
najížděli z obou směrů a byl v tom velký zmatek. Takže by to určitě chtělo i lepší organizaci na parkovišti v hlavní sezóně. Třeba zaměstnat více brigádníků na letní prázdniny na určitou dobu ty největší špičky, kteří budou ukazovat, kam ještě auto může návštěvník zaparkovat, kolik ještě zbývá volných míst na parkovišti a kudy tam vjet. Od tohoto roku 2012, dostala parkoviště P1 a P5, pod svojí správou zlínská zoologická zahrada. Je udivující proč, se to neuskutečnilo dříve. Uvidí se, jestli to pomůže, vyřešil tuto situaci, ale věřím, že to směřuje k lepšímu. Obrovskou převahu v dotazníkovém výzkumu měli návštěvníci (84%), co přijeli automobilem. Je to také asi způsobeno tím, že zlínská zoo neleží přímo ve Zlíně, ale je vzdálena od města 7 km. Pro všechny je pohodlnější si zajed rovnou autem před vchod zoo. Jestli je to možné, určitě bych doporučovala posílit linky MHD, aspoň na měsíce červenec a srpen. Možná by se více lidí odhodlalo jet jiným dopravním prostředkem a pak městkou veřejnou dopravou. Další věci je značení. Je zde nedostatek, který zoologická zahrada myslím neovlivní, ale zhoršuje to orientaci na dálnici. Je zde nepřesně popsáno, kde odbočit na dálnici D1 směr Ostrava. Když už se pak člověk blíží v Zlínu – Lešná, musí hodně hledat ceduli, kudy se do zoo dostane. Jsou to maličkosti v dnešní moderní době, kdy každý má GPS. Výtky respondentů spadali i na značení v areálu. Podle mého názoru je značení v areálu velice dobré a návštěvník dostane u vstupu mapku areálu, podle které se dobře orientuje. Vzhledem k rozlehlosti areálu (52 ha), by ale nebylo špatné napsat na cedulky ukazující směr (WC, restaurace, dětský koutek), počet metrů, jak daleko to od nás je a za jak dlouho se tam dostaneme. Vzhledem k zavedení měny Euro v letošním roce by se hodilo, značení v areálu mít dvoujazyčné. Nejpravděpodobněji v angličtině. Prozatím sem nejezdí mnoho cizinců a to zlínská zoo patří k jedinečným v celé Evropě. Dobrý začátek je zavedení jiné měny, teď jen to značení a plánek v angličtině. Zavedení měny Euro rozhodně povede k zvýšení návštěvnosti ze stran slovenských občanů. Velice dobrý nápad, bylo i zavedení možnosti platby kartou. Nejhorší známku dostala služba „Výška vstupného“. Studenti navrhovali výhodnější vstupné. Pro ty mladší, kteří chodí na základní nebo střední školu, jsou někdy uspořádané akce na zvýhodněné vstupné nebo vstupné zadarmo. Například když donesou vysvědčení. Něco podobného by se dalo uskutečnit i se studenty vysokých škol. Třeba v případě úspěšných zvládnutí zkoušek. Je samozřejmé, že více lákají zoologické zahrady ty nejmenší s rodiči, ale hned následující nejpočetnější skupina návštěvníků, která nejvíce navštěvuje ZOO Zlín, je věková skupina od 18 – 25 let. 61
Osobně si ale nemyslím, že by vstupné bylo předražené. Dnes dospělého vstup stojí 130 Kč, studenti a senioři za 110 Kč a děti do 15 let za 80 Kč v ZOO Zlín. Ve srovnání třeba se zoo v Jihlavě je vstupné dražší o 40 Kč a s pražskou zoo levnější o 20 Kč dospělé vstupné. Pořád je výška vstupného v normálu. Samozřejmě jako u každé památky nebo turistických cílů, turisté prvně hledají záchody a jsou nespokojeni s jejich počtem. Této problém v ZOO Zlín, vzniká hlavně v hlavní sezóně, kdy vznikají dlouhé fronty. Fronty také vznikají u občerstvení v areálu zoo. U dětských koutků a lanového centra Lanáček v oblasti Austrálie, se nachází nejvíce dětí s rodiči. Je zde mnoho malých stánků, kde si mohou návštěvníci koupit jídlo a pak restaurace u Koaly s venkovním posezením. V letních měsících je zde malá kapacita stolů a dělají se zde velké fronty. Špatně jsou taky umístěné koše, které jsou přímo u stolů, a návštěvníkovi je ztíženo jíst, protože je zde spousta vos. Navrhovala bych určitě dát koše dál anebo používat s víkem. Na dva měsíce v roce, by se také určitě dalo vymyslet, kam by si návštěvníci mohli ještě sednout, když jsou stoly plné. Rozšíření o více laviček nebo stolů. V podstatě si uvědomuji, že o všech těchto problémech, které se vyskytují v hlavní sezóně, vedení ZOO Zlín ví, a kdyby mohlo něco zásadního udělat, tak udělá. Zoologické zahrady jsou neziskové a převážnou část příjmu tvoří vstupné a ostatní placené služby v areálu. I tak to nepokryje všechny náklady spojené s provozem a musí nápomoci MŽP a město Zlín. Tyto dotace, jsou ale na určité projety, které musí být předem schválené. I přesto všechno patří ZOO Zlín velký obdiv, za jak krátkou dobu se stala takovou moderní, úspěšnou zoologickou zahradou.
62
Závěr Bakalářská práce měla za úkol zjistit Profil návštěvníka ZOO Zlín. Jedná se projekt katedry cestovního ruchu a vedením UCSZOO, kdy studenti Vysoké školy Polytechnické Jihlava vypracují práce na všechny zoologické zahrady v České republice. Budou dále sloužit k porovnání výsledků marketingového výzkumu (benchmarketingu), kdy v každé ze zoologických zahrad bylo osloveno 200 respondentů uvnitř areálu nebo u vstupní brány. V současné době byly dokončeny ZOO Brno, Hluboká nad Vltavou, Jihlava, Plzeň, Praha, Olomouc, Dvůr Králové nad Labem. V tomto roce budou dokončeny zoologické zahrady Liberec, Ústí nad Labem, Zoopark Vyškov a v poslední řadě právě ZOO Zlín. Teoretická část je všeobecně zaměřená na zoologické zahrady. Jejich historii a vývoj, legislativu, typologii a hlavní předmět činnosti. Zbytek práce je už jen zaměřen na zoo zlínskou. Na její vývoj od roku 1948, všeobecné informace o vstupném, otvírací době, expozicích a druzích zvířat, které zoologická zahrada chová. Její hlavní a vedlejší předmět činnosti (doplňkové služby). Dále je zhodnocena z ekonomického hlediska a výsledku hospodaření z roku 2010 a podle počtu návštěvníků od roku 2000 do 2011. V praktické části nalezneme vyhodnocení půlročního dotazníkového průzkumu. Kdybychom chtěli shrnout všechny závěry a nejčastější odpovědi vypadalo by to následovně. Velice cennou informací je, kolik procent ze všech respondentů jsou místní obyvatelé. Ve výsledcích vyšlo, že pouze 14 osob pocházelo přímo ze Zlína (7%). Převážná většina byly ženy od 18 – 25 let. Většina měla středoškolské vzdělání a nejpočetnější byli studenti (31%). Předem předvídatelné bylo, že 89% budou z České republiky, zbytek ze Slovenské republiky, která není od Zlína nijak vzdálena. Pochopitelně 42% byli ze Zlínského kraje a následujícím byl vedlejší Olomoucký kraj. Nejvíce žili ve větších městech od 11 – 50 tisíc obyvatel a nejčastěji urazili vzdálenost od 51 – 100 km. Respondenti, kteří nebydleli ve Zlínském kraji, měli spojenou návštěvu zoologické zahrady s výletem (68%). V regionu se zdržovali průměrně 6 hodin. Průměrný počet dnů bylo 3,9, kdy nocovali převážně u známých/příbuzných ve Zlínském kraji. ZOO Zlín poprvé navštívilo 37%, jinak zbylých 63% zde už předtím aspoň jednou byli převážně v letním období. Čas strávený v areálu se pohyboval okolo 4 hodin, kdy návštěvníci obdivovali spolu s rodinou krásné prostředí, průchozí voliéry a jednotlivá zvířata. Nejoblíbenějším se stali opice, lachtani, tučňáci, sloni, lemuři 63
klokani, tučňáci, lvi a žirafy. Informace o zoologické zahradě získali hlavně od známých a poté použili automobil, jako nejrychlejší dopravní prostředek k návštěvě zoo. Ti, jejich hlavním důvodem návštěvy Zlínského kraje nebyla jen zoologická zahrada, zavítali do města Zlín, Luhačovic, Hostýna, na Valašsko a navštívili místní zámky a hrady. Převážná většina 64% nenašla nic, co by této zoo vytkla, další byli nespokojeni s parkováním, značením, službami a dopravou. Hodnocení služeb podle školní stupnice se pohybovalo v rozsahu od známky 1,33 do 2,10. Nenižší námku dostal celkový dojem z atraktivity zahrady a nejvyšší výška vstupného. Za úspěch se považuje, že 99% by doporučila tuto zoologickou zahradu svým známým a příbuzným. Důležité také bylo, jestli rádi navštěvují zoo i v jiných městech. Celých 47% navštíví jinou zoo kdykoliv má možnost a čas. Některé výsledky se daly zcela předvídat. Je zřejmé, že cílová skupina navštěvující zoologické zahrady bude „rodina s dětmi“. Dokazují to i počet děti z celkového počtu návštěvníků. Například v pražské zoo zastupují 27% a nejvíce v zoologické zahradě v Hluboké nad Vltavou, kde je to 55%. Zoologické zahrady mají a vždy budou mít pro děti velký význam a v jejich očích stále atraktivní. Do budoucna se předpokládá, že si zoologické zahrady udrží svoje postavení mezi nejnavštěvovanějšími turistickými cíli u nás. Tato práce slouží jen jako ukázka toho, proč jsou tyto zařízení tak vyhledávané a to všechno zoologické zahrady návštěvníkům nabízejí. V pokračování této práce bych navrhla se více zaměřit právě na rodiny s dětmi a přidala bych do dotazníku otázku „Odhadněte, kolik Vaše rodina celkem utratila v této zoologické zahradě.“ Většinou se to pokládá za osobní otázku, ale určitě by většina odpověděla. Bylo mi to navrženo od zaměstnanců zlínské zoo, zařadit sem tuto otázku, protože je to pro zoologické zahrady, velice důležitý příjem, jeden z nejdůležitějších, aby mohla být soběstačná. Dalším nápadem by byl, když nemohou děti odpovídat, mohla by zde bát jen kolonka, kde by se vyplnil jejich věk, aby se dal určit přesný průměrný věk respondentů.
64
Seznam použitých zdrojů [1]
DOBRORUKA, Luděk J. a kolektiv. Zoologické zahrady. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1989, 203 s. ISBN 80-04-21177-1.
[2]
FOKT, Michael. Zoologické zahrady České republiky a okolních zemí. Praha: Academia, 2008, 398 s. ISBN 978-80-200-1620-1.
[3]
JIROUŠEK, Vladislav T. Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2005, 52 s. ISBN 80-7212-362-9. Dostupné z WWW: http:// www.mzp.cz
[4]
KOŘÍNEK, Milan. Zoologický zahrada: knížka pro každého. Olomouc: Rubico, 1999, 326 s. ISBN 80-85839-29-6.
[5]
KŘESŤAN V., VAŠÍČEK M.: Marketing. Jihlava: VŠPJ, 2005, 141 s.
[6]
Výroční zpráva ZOO Zlín 2010. Zoo Zlín: Zoo a Zámek Zlín - Lešná, 2011.
[7]
Informační server statutárního města Zlín [online]. Zlín: Magistrát města Zlín, 2008 [cit. 2012-04-06]. Zoo Zlín. Dostupné z WWW: http://www.zlin.eu
[8]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Jak k nám. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[9]
Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Botanické a zoologické zahrady. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz
[10]
Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Zoologické zahrady. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz
[11]
Nařízení č.17/2004 Sb. [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Nařízení vlády o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz 65
[12]
The World Conservation Union [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. O IUCN. Dostupné z WWW: http://www.iucn.org
[13]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Orientační mapa areálu. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[14]
Worldwide Zoo Database [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. O WZD. Dostupné z WWW: http://www.wzd.cz
[15]
Worldwide Zoo Database [online]. 2012 [cit. 2012-03-26]. Pravidla Zoo. Dostupné z WWW: http://www.wzd.cz
[16]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Sponzorství. Dostupné z WWW: http://www.zoozlin.eu
[17]
Zoo Bojnice [online]. 2012 [cit. 2012-03-22]. Záchranné programy a členství v mezinárodních organizacích. Dostupné z WWW: http://www.zoobojnice.sk
[18]
Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Informace o zoologických zahradách. Dostupné z WWW: http://www.mzp.cz
[19]
Unie českých a slovenských ZOO [online]. 2011 [cit. 2012-04-08]. Poslání UCZOO. Dostupné z WWW: http://www.zoo.cz
[20]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Otvírací doba. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[21]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Představujeme naše zvířata. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[22]
Zákon č. 162/2003 Sb. [online]. 2012 [cit. 2012-04-03]. Zákon o zoologických zahradách. Dostupné z WWW: http://www.cizp.cz
66
[23]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Služby návštěvníkům. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[24]
Czechtourism [online]. 2011 [cit. 2012-04-20]. Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR v roce 2010. Dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz
[25]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Tipy pro návštěvu. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[26]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-09]. Vše o ZOO. Dostupné z: http://www.zoozlin.eu
[27]
Kudy z nudy [online]. 2010 [cit. 2012-04-20]. ZOO Zlín. Dostupné z WWW: http://www.kudyznudy.cz
[28]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-04]. Zvířata a expozice. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
[29]
Zoologická zahrada [online]. 2012 [cit. 2012-04-02]. Zoologická zahrada (pro účely zákona o ZOO). Dostupné z WWW: http://business.center.cz
[30]
Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Seznam zoologických zahrad v České republice. Dostupné z WWW: http://cs.wikipedia.org
[31]
Zoo Zlín [online]. 2012 [cit. 2012-04-06]. Historie. Dostupné z WWW: http://www.zoolesna.cz
Pozn. U grafů, ilustrací a tabulek, kde není uveden zdroj, je autorem autor bakalářské práce.
67
Seznam grafů a ilustrací Obr. č. 1:
Tropická hala Yucatan
Obr. č. 2:
Cesta do zoo
Obr. č. 3:
Plánek areálu ZOO Zlín
Obr. č. 4:
Zámek Lešná
Obr. č. 5:
Umístění zoologických zahrad v České republice
Obr č. 6:
Logo ZOO Zlín
Obr č. 7:
Mapa areálu v ZOO Zlín
Obr. č. 8:
Komentované krmení lachtanů hřivnatých
Obr. č. 9:
Interiér tropické haly Yucatan
Obr. č. 10:
Komentované krmení slona afrického
Obr. č. 11:
Expozice žiraf Rothschildových
Obr. č. 12:
Po stezce běžce emu
Obr. č. 13:
Tygři ussurijský
Obr. č. 14:
Výhled na tučňáky Humboldtové
Obr. č. 15:
Aligátor americký
Graf č. 1:
Počet návštěvníků od roku 2000 – 2011
Graf č. 2:
Návštěvnost v jednotlivých měsících v letech 2009 – 2011
Graf č. 3:
Délka pobytu obyvatel ve Zlíně
Graf č. 4:
Hlavní důvody návštěvy Zlínského kraje
Graf č. 5:
Kde a v jakém zařízení budou návštěvníci nocovat
Graf č. 6:
Kde a v jakém zařízení budou návštěvníci nocovat
Graf č. 7:
Četnost návštěvy zoo respondentů
68
Graf č. 8:
Návštěvnost v jednotlivém ročním období
Graf č. 9:
Počet hodin strávených v areálu zoo
Graf č. 10:
Zdroj informace o ZOO Zlín
Graf č. 11:
S kým respondent přišel do zoo
Graf č. 12:
Jaký dopravní prostředek návštěvníci použili
Graf č. 13:
Ostatní zajímavosti navštívené ve Zlínském kraji
Graf č. 14:
Nespokojenost návštěvníků v ZOO Zlín
Graf č. 15:
Co se návštěvníkům nejvíce líbilo v ZOO Zlín
Graf č. 16:
Která expozice nebo část se nejvíce návštěvníkům líbila
Graf č. 17:
Co se návštěvníkům nelíbilo v ZOO Zlín
Graf č. 18:
Doporučení návštěvy zoo známým a přátelům
Graf č. 19:
Návštěva ostatních zoo v ČR
69
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Seznam českých zoologických zahrad s licencí od MŽP Tabulka č. 2: Základní informace o ZOO Zlín Tabulka č. 3: Každodenní otvírací doba Tabulka č. 4: Ceník vstupného Tabulka č. 5: Přehled druhů zvířat k 31.12.2010 Tabulka č. 6: Náklady na některé druhy krmiv v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 7: Organizační struktura v roce 2010 Tabulka č. 8: Výsledek hospodaření v letech 2008 – 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 9: Majetková struktura zoo v roce 2009 – 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 10: Závazky zoo v roce 2009 – 2010 (v tis. Kč) Tabulka č. 11: Porovnání vlastních příjmů 2010 Tabulka č. 12: Porovnání dotací 2010 Tabulka č. 13: Porovnání návštěvnosti 2010 Tabulka č. 14: Porovnání soběstačnosti 2010 Tabulka č. 15: Základní informace o respondentech Tabulka č. 16: Údaje o trvalém bydlišti respondenta Tabulka č. 17: Jste obyvatel Zlína anebo jste do zoo přijel odjinud? Tabulka č. 18: Délka pobytu návštěvníků, kteří nejsou obyvatelé Zlína Tabulka č. 19: Hodnocení služeb v ZOO Zlín Tabulka č. 20: Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR 2010 Tabulka č. 21: Nejnavštěvovanější turistické cíle ve Zlínském kraji 2010 Tabulka č. 22: Nejnavštěvovanější ZOO v ČR v roce 2010
70
Seznam příloh Příloha č. 1:
Dotazník
Příloha č. 2:
Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR v roce 2010 (TOP 10)
Příloha č. 3:
Nejnavštěvovanější turistické cíle ve Zlínském kraji v roce 2010 (TOP 5)
Příloha č. 4:
Nejnavštěvovanější zoologické zahrady v roce 2010 (TOP 5)
Příloha č. 5:
Zoologické zahrady v ČR
Příloha č. 6:
Logo ZOO Zlín a zámek Lešná
Příloha č. 7:
Mapa ZOO Zlín
Příloha č. 8:
Fotografie z areálu ZOO Zlín
.
71
Příloha č. 1 - Dotazník DOTAZNÍK č…….. 10 pro návštěvníka vybrané zoologické zahrady (možno doplnit další otázky) 1. Jste obyvatelem města (obce) anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud? Jsem obyvatel města Trvale bydlím jinde 2. Pokud nejste obyvatel města, Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých jiné důvody……… pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení 3. Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte (trvale nebo přechodně)? do 1 roku
1 – 5 let
6-10 lete
10 -20 let
20 -30 let
nad 30 let
4. Jak často navštěvujete tento tuto zoologickou zahradu? poprvé podruhé potřetí asi 1 ročně asi 3 krát za rok více než 5 x ročně Jiná četnost……………………………….. 5. Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete (i více odpovědí)? jaro léto podzim zima 6. Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu (městě)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 7. Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil v areálu zoologické zahrady! kolik hodin …….…….. 8. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto místě v tomto regionu v Praze
na více místech
jinde……………
9. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak ………… penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 10. Kde jste zákal informace o této zoologické zahradě? vlastní zkušenost reference od známých internet rozhlas, televize infocentrum informace od CK . 11. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě této zoologické zahrady? návštěvu jsem plánoval (a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až na místě a dnes
tištěné informace jiný…………….
jinak:
12. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste již navštívil (a)? Doplnit další cíle chci navštívit jen ZOO
13. S kým jste přišel do zoologické zahrady? sám/sama s rodinou (děti) s partnerem/partnerkou se skupinou/se zájezdem
s kamarády/se známými jinak………………………
14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak………… 15. S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen (a) – i více odpovědí?
72
nic špatné značení
neochotní obyvatelé/ personál doprava (MHD)
problémy s parkováním malá nabídka služeb
jiné 16. Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? ……………………………………………………………………………………………… 17. Co se vám v této zoologické zahradě naopak nelíbilo? ……………………………………………………………………………………………… 18. Která expozice (pavilon, část) zoologické zahrady se vám líbila nejvíce, co vás zaujalo? ……………………………………………………………………………………………… 19. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 nevím Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboží v prodejnách uvnitř nebo před ZOO 1 2 3 4 5 nevím Úroveň informací pro návštěvníka (tištěné, audia p.) 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, relaxaci a zábava pro děti 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity zahrady 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3 4 5 nevím 20. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne 21. Navštěvujete zoologické zahrady v jiných městech? Jen občas je návštěva Ano, kdykoliv mám Navštěvuji další ZOO ZOO součástí výletu možnost a čas jen výjimečně nebo dovolené
určitě ne
Chodím jen do této ZOO
22. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 23. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 až 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1201 až 1600 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 5001 a více 24. Údaje o Vás: muž žena pohlaví Česká republika Slovensko Německo…. stát, ve kterém máte bydliště Jiný stát……. 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý podnikatel /živnostník služby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný
Místo:
Tazatel:
Datum:
73
Příloha č. 2 – Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR v roce 2010 (TOP 10) Pořadové číslo
Název objektu
Návštěvnost
Pořadí v roce
(v tis.)
2009
1.
Zoologická zahrada Praha
1 185,3
1.
2.
Pražský hrad
1 120,1
2.
3.
AquaPalace Praha
805,5
3.
4.
Židovské muzeum v Praze
562,6
6.
5.
Národní muzeum, Praha
554,2
5.
6.
Staroměstská radnice
529,2
10.
7.
Centrum Babylon Liberec
475,6
4.
8.
Zoologická zahrada Plzeň
460,8
9.
9.
Zoologická zahrada Dvůr Králové
454,5
7.
10.
Zoologická zahrada Zlín (Lešná)
442,5
8.
Tabulka č. 20 – Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR 2010[24]
Příloha č. 3 – Nejnavštěvovanější turistické cíle ve Zlínském kraji v roce 2010 (TOP 5) Pořadové
Název objektu
číslo
Návštěvnost (v tis.)
1.
Zoologická zahrada Zlín (Lešná)
442,5
2.
Valašské muzeum v přírodě
238,1
3.
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti
122,1
Arcibiskupský zámek a zahrady
117,3
4. 5.
v Kroměříži Státní zámek Buchlovice
85,6
Tabulka č. 21 – Nejnavštěvovanější turistické cíle ve Zlínském kraji 2010[24]
74
Příloha č. 4 – Nejnavštěvovanější zoologické zahrady v roce 2010 (TOP 5) Pořadové Název zoologické zahrady číslo 1. Zoologická zahrada Praha
Návštěvnost (v tis.) 1 185,3
2.
Zoologická zahrada Plzeň
460,8
3.
Zoologická zahrada Dvůr Králové
454,5
4.
Zoologická zahrada Zlín (Lešná)
442,5
5.
Zoologická zahrada Olomouc
368,5
Tabulka č. 22 – Nejnavštěvovanější ZOO v ČR v roce 2010[24]
Příloha č. 5 – Zoologické zahrady v ČR
Obrázek č. 5 – Umístění zoologických zahrad v České republice [30]
75
Příloha č. 6 – Logo ZOO Zlín a zámek Lešná
Obrázek č. 6 – Logo ZOO Zlín[30]
Příloha č. 7 – Mapa ZOO Zlín
Obrázek č. 7 – Mapa areálu v ZOO Zlín[13]
76
Příloha č. 8 – Fotografie z areálu ZOO Zlín Střední a Jižní Amerika
Obrázek č. 8 – Komentované krmení lachtanů hřivnatých [27]
Obrázek č. 9 – Interiér tropické haly Yucatan [27]
77
Afrika
Obrázek č. 10 – Komentované krmení slona afrického
Obrázek č. 11 – Expozice žiraf Rothschildových [27]
78
Austrálie
Obrázek č. 12 – Po stezce běžce emu [27]
Asie
Obrázek č. 13 – Tygři ussurijský [27]
79
Expozice v suterénu zámku a okolí
Obrázek č. 14 – Výhled na tučňáky Humboldtové [27]
Obrázek č. 15 – Aligátor americký
80
