VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Studijní program: Ekonomika a management
Profil návštěvníka ZOO Dvůr Králové nad Labem Bakalářská práce
Autor: Michaela Komžáková Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2012
Copyright © 2012 Michaela Komžáková
Abstrakt KOMŽÁKOVÁ Michaela: Profil návštěvníka ZOO Dvůr Králové nad Labem. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Hlavním cílem této práce je analyzovat pozici Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem v cestovním ruchu. Analýza byla provedena na základě opatřených primárních a sekundárních dat. Podle získaných dat byl poté vypracován návrh na zvýšení její atraktivity pro budoucí návštěvníky, a dále také určen profil návštěvníka ZOO. Klíčová slova: Dotazník. Zoologická zahrada. Dotazovaný. Návštěvník.
Abstract KOMŽÁKOVÁ Michaela: The visitor profile of the ZOO Dvůr Králové nad Labem. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012. The main aim of this bachelor thesis is an analysis of the position of the Zoological garden in Dvůr Králové nad Labem in tourist industry. The analysis was carried out on the basis of the principal and secondary information. According to the obtained information the plan for the increase of the attractiveness of the ZOO was created. Finally the ZOO´s visitor´s profile was determined. Key words: Questionnaire. Zoological garden. Respondent. Visitor.
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. především za jeho vedení práce, praktické rady a pomoc při jejím zpracovávání. Dále bych ráda poděkovala zaměstnancům zoologické zahrady Dvůr Králové nad Labem za ochotné jednání a pomoc při shromažďování potřebných informací k mé práci. Také děkuji všem respondentům, kteří věnovali svůj čas vyplnění dotazníku a také své rodině za podporu během mého studia.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Předmluva Tématem mé bakalářské práce je „Profil návštěvníka ZOO Dvůr Králové nad Labem. Toto téma jsem si vybrala hned ze dvou důvodů. Prvním důvodem je velký zájem o zvířata a celkově o zoologické zahrady. Tím dalším důvodem je, že se tato ZOO nachází v místě mého bydliště, a proto jsem zoologickou zahradu velmi ráda navštěvovala minimálně jednou ročně. Proto, když se téma objevilo v nabídce bakalářských prací, byl pro mě výběr naprosto jasný. Hlavní cíl práce je nejprve obecně charakterizovat ZOO a poté zhodnotit význam ZOO jako atraktivitu cestovního ruchu, a to jak z hlediska návštěvnosti, marketingu, doprovodných služeb, ale také z hlediska řízení a ekonomiky. Mým záměrem je navrhnout pro zoologickou zahradu opatření, která by vedla k větší návštěvnosti a celkovému zlepšení. Tato práce je zaměřena na zjištění, jak si zoologické zahrady stojí v porovnání s ostatními atraktivitami cestovního ruchu. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. V první, teoretické, části je obecně charakterizována ZOO, historie, organizace zabývající se tematikou zoologických zahrad, nebo data o návštěvnosti a ekonomice. Druhá část, praktická, se týká výsledků dotazníkového šetření prováděného za účelem zjistit, jaký je profil návštěvníků zoologické zahrady. Pro vypracování mé bakalářské práce jsem využívala veřejně dostupnou literaturu a informace z oficiálních webových stránek zoologické zahrady, případně další internetové zdroje. Dalším zdrojem mi byly poskytnuté materiály a informace od pracovníků ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem.
Obsah Předmluva ......................................................................................................................... 7 Úvod................................................................................................................................ 10 1
Zoologická zahrada a její poslání ............................................................................ 11
2
Organizace zabývající se zoologickými zahradami................................................. 11
3
Legislativa týkající se zoologických zahrad ............................................................ 15 3.1 Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) ..................................... 15 3.2 Nařízení vlády č. 17/2004 Sb., o poskytování dotací provozovatelům zoologických zahrad.................................................................................................... 16 3.3 Směrnice rady č. 99/22/ES o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách..................................................................................................................... 16
4
Historie zoologických zahrad .................................................................................. 17 4.1
5
Historie zoologické zahrady Dvůr Králové ............................................................. 19 5.1
6
7
9
Josef Vágner ..................................................................................................... 22
Zoologická zahrada Dvůr Králové .......................................................................... 24 6.1
Obecné informace ............................................................................................ 25
6.2
Vzdělávání........................................................................................................ 26
6.3
Pavilony a expozice.......................................................................................... 27
6.4
Akce ................................................................................................................. 29
6.5
Safarikemp – projekt cestovního ruchu............................................................ 30
6.6
Hotel Safari ...................................................................................................... 32
6.7
Safari vlastním autem ....................................................................................... 34
6.8
Zážitkové programy ......................................................................................... 35
Návštěvnost ZOO .................................................................................................... 36 7.1
8
Historie zoologických zahrad v České republice ............................................. 18
Týden duchů a Vánoční zoo ............................................................................. 37
Ekonomika ZOO ..................................................................................................... 39 8.1
Ekonomické údaje ZOO v číslech.................................................................... 39
8.2
Marketing ZOO ................................................................................................ 40
Dotazníkové šetření ................................................................................................. 41 9.1
Metodika .......................................................................................................... 41
9.2
Charakteristika dotazovaných .......................................................................... 43
9.3
Výsledky dotazníkového šetření ...................................................................... 44
9.4
SWOT analýza ................................................................................................. 60
9.5
Návrhová část ................................................................................................... 61
Závěr ............................................................................................................................... 63 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 64 Seznam tabulek ............................................................................................................... 66 Seznam grafů .................................................................................................................. 67 Seznam obrázků .............................................................................................................. 69 Seznam příloh ................................................................................................................. 70
Úvod Zoologická zahrada Dvůr Králové nad Labem je druhou nejnavštěvovanější v České republice a patří mezi nejkrásnější a nejvíce navštěvované zoo, a to především díky Safari, které si zapamatuje snad každý návštěvník. Již několik let se drží zoologická zahrada Dvůr Králové v první desítce nejnavštěvovanějších turistických cílů v České republice. Vysoká oblíbenost je patrná i z údajů o návštěvnosti této zoo. V roce 2010 navštívilo zoologickou zahradu 454 tisíc lidí. O rok dříve, v roce 2009 to bylo o téměř 100 tisíc lidí více a stejně tak další předchozí dva roky. Z údajů z roku 2008 je vidět, že kromě dvorské zoo se v první desítce nachází na prvních místech také zoologická zahrada Praha. Dalšími zahradami nacházejícími se mezi nejnavštěvovanějšími místy jsou zoologická zahrada Lešná a také zoologická zahrada Plzeň. Zoologická zahrada je pro návštěvníky zajímavá nejen svými doplňkovými službami, ale především množstvím zvířat a službami, které návštěvníci v jiných zoologických zahradách nenajdou. Příkladem je safari, kam si od loňského léta mohou návštěvníci zajet vlastním autem či safaribusy zoologické zahrady. Dalším takovým příkladem je Hotel Safari či nově vybudovaný Safarikemp. Velkým úspěchem pro zoologickou zahradu je výsledek soutěže „Ceny Kudy z nudy 2010“. Zoo Dvůr Králové se umístila na druhém místě s programem Ošetřovatelem v ZOO Dvůr Králové. Vybraná zoo je tedy atraktivním cílem cestovního ruchu a úkolem této práce je pokusit se navrhnout opatření, která povedou k ještě větší atraktivitě.
10
1
Zoologická zahrada a její poslání
ZOO se rozumí odborná vědecká, nebo vzdělávací zařízení mající dlouhodobý charakter, a která zároveň chovají druhy divokých či zdomácnělých zvířat expozičním způsobem a to z osvětových důvodů, nebo pro záchranu druhů. [2] Podle zákona č. 162/2003 Sb. je zoologická zahrada definována takto. Jedná se o trvalé zařízení, ve kterém jsou chována zvířata volně žijící či zvířata domácí a minimálně po dobu 7 dnů kalendářního roku jsou vystavována veřejnosti. Tento zákon definuje i poslání zoologických zahrad. Posláním zoologických zahrad tedy je zachovat biologickou rozmanitost a genofond těchto zvířat chovem lidmi a to s ohledem na záchranu druhů, jež jsou ohroženy a dále také vést veřejnost k ochraně přírody. [1]
2
Organizace zabývající se zoologickými zahradami
Tato kapitola je shrnutím těch nejdůležitějších organizací, které se zabývají problematikou zoologických zahrad, či ochranou zvířectva a rostlinstva. EAZA – Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria) Podle internetových stránek organizace EAZA vznikla oproti jiným organizacím až v roce 1992. Založena byla 18 institucemi z celkem 8 zemí. Jejími členy je 340 organizací z celých 41 zemí světa. Rozdělení členů je takovéto: 287 řádných členů, 6 dočasných členů, 38 přidružených členů a 1 dočasně přidružený člen. Posláním asociace je usnadnění spolupráce evropských akvárií a zoologických zahrad. [5] EARAZA – Euroasijská regionální asociace zoologických zahrad a akvárií (Eurasian Regional Association of Zoos and Aquariums) Organizace EARAZA byla založena po rozpadu SSSR, v roce 1994. EARAZA je nezisková organizace a sdružuje tedy na základě dobrovolnosti. Sídlem organizace je zoologická zahrada v Moskvě. Původním účelem bylo udržet spolupráci mezi zahradami z republik tehdejšího Sovětského svazu. Členy organizace tedy nejsou jen
11
zoologické zahrady, ale také akvária a další jiné organizace zabývající se touto problematikou. Hlavním cílem této organizace je neustále zlepšovat zoologické zahrady, zachování chovu zvířat žijících volně a také koordinování programů, které jsou uskutečňovány ve sféře asociace. Dalšími cíli jsou také usnadňování vyměňování zvířat mezi zahradami, či publikování. [3] WAZA – Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums) WAZA je sjednocující organizace pro světové zoo a akvária. Organizace vznikla v roce 1935 ve švýcarském městě Basilej pod názvem Mezinárodní asociace ředitelů zoologických zahrad. Časem organizace zanikla, ovšem v roce 1946 byla založena znovu v Rotterdamu. Na Světovou asociaci zoologických zahrad byla tato organizace přejmenována až v roce 2000. Cílem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií je podporovat zoologické zahrady a akvária. Současně také vedení a povzbuzování těchto organizací po celém světě v pečování o zvířata a jejich životních podmínek, životního prostředí a vzdělávání. Organizace má přes 300 členů z více než 50 světových zemí. [4] IUCN – Světový svaz ochrany přírody (International Union for Conservation of Nature) Světový svaz ochrany přírody byl založen v říjnu v roce 1948. Původní název byl Mezinárodní unie pro ochranu přírody se zkratkou IUPN. Roku 1956 byla unie přejmenována na Mezinárodní unii pro ochranu přírody a přírodních zdrojů. Název Světový svaz ochrany přírody unie získala až v roce 1990. Tento svaz je největší a zároveň nejdůležitější sítí organizací na světě. [17] Ve svazu je sdruženo celkem 160 států, 1200 vládních a nevládních organizací a také více než 11 000 vědců. Práce IUCN je podporována 1000 zaměstnanců. Záměrem IUCN je ovlivnění mezinárodní úmluvy o životním prostředí, politiky a zákonů. Dalším důležitým faktem je, že IUCN provádí monitoring stavu světového zvířectva a rostlinstva a rovněž vydává červenou knihu těch druhů, které jsou ohrožené (IUCN Red List of Threatened Species). [6] 12
IZE – Mezinárodní asociace výchovy zoologických zahrad (International Zoo Educators Association) Organizace byla založena roku 1972. Založila ji skupina evropských pedagogů. Tato asociace není výdělečná a usiluje o to, aby zoologické zahrady byly více využívány ke vzdělávacím účelům. Jejím úkolem je také iniciovat vzdělávací programy v různých ZOO, organizovat vzdělávací konference, usnadňovat kontakty mezi členy, zastupovat zájmy členů a vydávat odborné publikace. Cílem Mezinárodní asociace výchovy zoologických zahrad bylo vytvoření fóra, kde by mohli diskutovat a předávat si informace profesionální pracovníci pro vzdělávání. V roce 1996 došlo k těsnější spolupráci mezi IZE a Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií. To vedlo k posílení spolupráce mezi vzdělávacími pracovníky a řediteli. [17] AZA – Asociace zoologických zahrad a akvárií (Association of Zoos and Aquariums) Asociace zoologických zahrad a akvárií byla založena roku 1924. Jedná se o neziskovou organizaci. Dřívější název zněl Americká asociace zoo a akvárií a úplně původní název byl Americká asociace zoologických parků a akvárií. Sídlo této asociace je v Silver Spring v Marylandu v USA. I činnost AZA se týká rozvíjením ZOO a akvárií. Jedná se o rozvoj vzdělání, vědy, či ochrany a péči o zvířata. Zajišťuje splňování stále vyšších standardů v péči o zvířata. [7] UCSZOO – Unie českých a slovenských zoologických zahrad Tato
organizace
byla
založena
roku
1990
v Bratislavě
ještě
v tehdejším
Československu. V současné době Unie sdružuje 15 českých a 4 slovenské zoologické zahrady. Cílem UCSZOO je napomáhání k uplatnění poslání zoologických zahrad a celkovému rozvoji a to podporováním vzájemné spolupráce, či zpřístupňováním zahraničních zkušeností a kontaktů.
13
Hlavní činností Unie je příprava podkladů a stanovisek Zoo při návrhu určitých strategií a programů týkající se životního prostředí a ochrany přírody a fauny. Zastupuje zoologické zahrady na mezinárodních odborných fórech. Dále pomáhá k uskutečňování a sestavování různých programů, kterými zoologické zahrady vzdělávají a vychovávají mládež i dospělé. Stará se o odborný růst jednotlivých pracovníků zoologických zahrad, a také o vzájemnou informovanost mezi zahradami. V neposlední řadě také vytváří společný informační fond Zoo. UCSZOO samotná je členem Světového svazu ochrany přírody (IUCN), Světové organizace zoologických zahrad a akvárií (WAZA) a Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). [8] MŽP – Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí bylo zřízeno 19. prosince roku 1989 a to zákonem České národní rady č. 173/1989 Sb. k počátku ledna roku 1990 k tomu, být ústředním orgánem státní správy a orgánem vrchního dozoru ve věcech životního prostředí. Kromě zoologických zahrad je Ministerstvo životního prostředí orgánem státní správy i pro ochranu přírody a krajiny, ochranu ovzduší, myslivost, rybářství, odpadové hospodářství. Dále také pro státní ekologickou politiku, geologické práce, ochranu vodních zdrojů či výkon státní geologické služby. Ministrem životního prostředí je v současné době Mgr. Tomáš Chalupa. Stal se jím 17. 1. 2011. [10] Z výčtu všech těchto organizací je ZOO Dvůr Králové nad Labem členem výše zmíněné Unie českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO), Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), Mezinárodní asociace výchovy zoologických zahrad (IZE) a také Euroasijské asociace zoologických zahrad a akvárií (EARAZA). ZOO Dvůr Králové byla také členem Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií, ale ke konci roku 2010 z této organizace, jako první zoo v historii organizace, vystoupila. [9]
14
3
Legislativa týkající se zoologických zahrad
3.1
Zákon č. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických
zahrad a o změně některých zákonů (zákon o zoologických zahradách) Zákon č. 162/2003 Sb. byl vydán dne 18. dubna roku 2003. Celý zákon obsahuje 6 částí, dohromady 25 paragrafů. Jsou to tyto části: 1. Podmínky provozování zoologických zahrad – tato část vymezuje pojem zoologická zahrada, poslání zoologických zahrad, určuje, co se za zoologickou zahradu nepovažuje. Dále jsou zde uvedeny podmínky pro provoz zoo, informace o žádosti o licenci i její zrušení a zánik, nebo také kontrolu dodržování zákona. 2. Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky – v druhé části je novelizace zákona týkající se zřízení ministerstev a jiných orgánů 3. Změna zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon) 4. Změna zákona o daních z příjmů 5. Změna živnostenského zákona 6. Účinnost Podle zákona je zoologická zahrada definována takto: „Trvalé zařízení, v němž jsou chováni a po dobu nejméně 7 dnů v kalendářním roce vystavováni pro veřejnost volně žijící živočichové, popřípadě též zvířata domácí.“ [1] Naopak za zoologické zahrady se nepovažují:
cirkusy a podobná zařízení zaměřená na předvádění drezúry zvířat,
obchody se zvířaty provozované dle zvláštních právních předpisů,
akvária a terária, jsou-li součástí zařízení, jehož hlavní činností není vystavování volně žijících živočichů pro veřejnost, 15
zařízení pro chov a držení živočichů, která slouží ke zvláštním účelům, zejména záchranné stanice, záchranná centra, zařízení pro chov zvěře a farmové chovy,
zařízení pro chov a držení volně žijících živočichů, která chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků, přičemž tyto živočichy vystavuje veřejnosti bezplatně, a to především za účelem výchovy nebo pučení veřejnosti tím, že poskytuje informace o vystavených druzích, jejich přírodních stanovištích a úloze v ekosystémech. [1]
3.2
Nařízení
vlády
č.
17/2004
Sb.,
o
poskytování
dotací
provozovatelům zoologických zahrad Nařízení vlády je ze dne 7. ledna z roku 2004 a týká se poskytování dotací zoologickým zahradám. Účinnosti toto nařízení nabylo 15. ledna roku 2004. Nařízení vlády stanovuje, za jakých podmínek mohou být poskytnuty dotace na různé činnosti či projekty, netýká se to však dotací na projekty vědy a výzkumu, ty mají svůj zvláštní právní předpis. Nařízení má 7 paragrafů. V prvním paragrafu je uveden předmět úpravy. Ve druhém, komu může být dotace poskytnuta. Třetí paragraf se týká žádosti o dotaci a jejich náležitostí. Ve čtvrtém a pátém paragrafu se hovoří o rozhodování o dotacích. Šestý paragraf obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení, pro příjemce. Poslední 7 paragraf stanovuje, kdy nařízení nabylo účinnosti. [11]
3.3
Směrnice rady č. 99/22/ES o chovu volně žijících živočichů
v zoologických zahradách Tato směrnice je ze dne 29. března z roku 1999. Směrnice je rozdělena do 11 článků a obsahuje cíle směrnice, definici zoologické zahrady spolu s požadavky na zoologické zahrady, udělování licencí a dohled nad tímto úkonem. Dále se zmiňuje o uzavření zoologických zahrad, o sankcích při porušení ustanovení podle této směrnice, provedení a také vstup v platnost. [12]
16
4
Historie zoologických zahrad
Pravěk Se zvířaty je člověk spojen snad od samého počátku. V pravěku lidé lovili zvířata pro potravu, ne zřídka tomu bylo i naopak. Postupem času lidé začínali nad zvířaty mít určitou převahu, věděli jak využívat celé zvíře nejen pro maso a kožešiny, ale také pro jejich kosti či zuby. Nejsnadnější kořistí byla mláďata. Z počátku je lidé chytali proto, že jejich odchyt byl velmi snadný, ale časem zjistili, že si odchycené mládě mohou ponechat na „horší časy“. To je první počátek chovu zvířat. Mláďata se stala dětskými mazlíčky a často se již krotká odchycená zvířata dožívala dospělosti. Časem se začala zvířata chovat cíleně, protože to pochopitelně bylo snazší než zvířata lovit. Tímto se postupně některá zvířata stávala domestikovanými. Prvním zdomácnělým byl pravděpodobně pes a to již okolo 10.000 let př. n. l. Kolem roku 8.000 př. n. l. se takto začali chovat ovce, prasata, kozy či sobi. V mladší době kamenné následovaly včely, krávy, holubi a také slepice. V dalších obdobích to byli také kočky, koně, lamy, velbloudi i sloni. 5.000 let př. n. l. se například v Egyptě či Indii běžně chovali lvi a pro práci osli nebo sloni. Starověk Stejně tak jako se v Egyptě a Indii chovali lvi, tak se 3.000 let př. n. l. chovali z loveckých důvodů sloni a gepardi. Později se začala zvířata chovat i pro válečné účely (lvi, sloni). Ve třetím tisíciletí se také zvířata začala převážet. Ze Súdánu do Egypta se převážely žirafy, ze Sýrie zase medvědi. V té době byly takovéto chovy běžné v Mezopotámii i Starověké Indii. V chrámech tu byly chovány antilopy, gazely, nosorožci, nebo tygři. V 2. a 1. tisíciletí se chovy zvířat rozšířili do čínských císařských zahrad. V době železné se ve větší míře začala zvířata chovat i ve Starověkém Řecku a Římě. Vznikala speciální chovná zařízení, jako byla diária (ptáci), leporária (zajíci), miliaria (křepelky), cochlearia (šneci). Velká zvířata byla ponechávána pro boj mezi sebou, či do arény s gladiátory. Už v raném starověku vznikali předchůdci dnešních zoo. Nejstarší zmínka pochází z 16. stol. př. n. l., ovšem mohli existovat i dříve. Mezi první známé zvěřince patří Zahrada moudrosti z Číny (1150 př. n. l.) Zajímavostí je, že již v této době byla zvířata chována v podmínkách ne nepodobných těm, ve kterých žijí ve volné přírodě. K tomuto trendu se zoologické zahrady začaly vracet až přelomem 20. a 21. století. 17
Středověk a novověk V 16. století, 27 let po objevení Ameriky byla známým španělským dobyvatelem objevena zahrada císaře Montezumy. V zahradě se nacházelo množství vzácných zvířat a rostlin. Po pádu Římské říše byly zvěřince na ústupu. Další rozmach v Evropě nastal vznikem menažerií (označení pro zvěřince), tedy od 12. století a to v Itálii, Holandsku, Anglii, Německu a dalších zemích. Pro zoologické zahrady byla historicky nejvýznamnější menažérie ve Versailles. Ta se stala předlohou pro spoustu dalších menažerií. Stejně tak pro dosud nejstarší zoo Tiergarten Schönbrunn, která byla založena v roce 1752. Novodobé dějiny zoologických zahrad se datují k počátku 19. století, kdy byla roku 1828 založena ZOO v Londýně. [2]
4.1
Historie zoologických zahrad v České republice
V České republice začaly zoologické zahrady vznikat v období před druhou světovou válkou. Zvěř byla tenkrát chována převážně v oborách a většina zoo vznikla tedy až po roce 1945. V tehdejším Československu byly všechny zahrady řízeny státem a spravovány Ministerstvem kultury. Ministerstvo vydávalo statut zoologickým zahradám podle zákona č. 52/1959. Daný statut získalo deset zoo. Mezi ně patří zoo Dvůr Králové nad Labem, Praha, Liberec, Plzeň, Ostrava, Lešná, Olomouc, Děčín, Ústí nad Labem a Brno. Zoologické zahrady měly tehdy různé úrovně podle toho, kdy vznikly. Hlavním problémem v té době bylo, že se nemohlo cestovat, nebyla k dispozici odborná literatura. Tehdy také nebyly žádné moderní materiály, ze kterých by se dalo stavět, ani odborní architekti, kteří by mohli navrhnout výběhy či pavilony podle potřeb jednotlivých zvířat. Dalším z výčtu problémů byl nedostatek léčiv. Dovoz léků či uspávacích zbraní byl složitý. Stejně tak nebyly k dostání speciální krmiva, která zvířata potřebovala pro rozmnožování svého druhu. I přes všechny komplikace se v zoologických zahradách budovalo a dařilo se dokonce odchovávat další mláďata. Náš stát se řadil mezi těch pár států, které měli studijní maturitní obor zabývající se chování cizokrajných zvířat. Ministerstvem kultury byl zřízen Poradní sbor. Členy tohoto sboru byli ředitelé českých a slovenských zoo. Zoologické zahrady byly tenkrát zakládány za vzdělávacím a také rekreačním účelem. Problémem zoologických zahrad bylo kromě výše zmíněných i získávání zvířat a tak si zoo zvířata musely vyměňovat. [17]
18
Seznam zoologických zahrad v České republice a jejich vznik 1. ZOO Liberec – založena roku 1919 2. ZOO Plzeň – založena roku 1926 3. ZOO Praha – založena roku 1931 4. ZOO Ohrada – založena roku 1939 5. ZOO Dvůr Králové – založena roku 1946 6. ZOO Děčín – založena roku 1948 7. ZOO Lešná – založena roku 1948 8. ZOO Brno – založena roku 1950 9. ZOO Ostrava – založena roku 1951 10. ZOO Olomouc – založena roku 1953 11. ZOO Ústí nad Labem – založena roku 1957 12. ZOO Jihlava – založena roku 1957 (ZOO od roku 1982) 13. Zoopark Vyškov – založen roku 1965 14. Zoopark Chomutov – založen roku 1975 15. ZOO Hodonín – založena roku 1975 16. ZOO Chleby – založena roku 1997 [17]
5
Historie zoologické zahrady Dvůr Králové
Zoologická zahrada Dvůr Králové byla založena v roce 1946 a pro veřejnost se otevřela dne 9. května téhož roku. Původní účel byl zookoutek u letohrádku „Neumannova vila“. V letohrádku bylo zřízeno městské muzeum. Prvním správcem muzejních sbírek byl Josef Fabián. Ten se spolu s profesorem Dr. Karlem Hrubým stal zakladatelem ZOO. Zoologická zahrada se na úplném počátku rozkládala na ploše 4,6 hektaru. Prvními „obyvateli“ zoologické zahrady byla evropská zvířata. Do klecí postavených dobrovolníky byly tedy umístěny lišky, jezevec, sovy, straky a srnčí. V roce 1950 došlo k úpravě palmového skleníku pro exotickou zvěř na první pavilon. Roku 1951 byl do zoo přivezen první pár velbloudů dvouhrbých a odchovali se tu dva bažanti zlatí. 20. listopadu roku 1951 byla zoologická zahrada přejmenována na Východočeskou zoologickou zahradu. K poslednímu dni roku 1953 čítala zoo 262 zvířat, o která se staralo 9 zaměstnanců. Od roku 1956 byl ředitelem zoo František Císařovský. Ten vybudoval na tehdejší dobu moderní zoo. V druhém roce působení pana Císařovského 19
byly do zoo přivezeny zebry Böhmovy, pakoně, lední medvědi a pumy. Poté v roce 1958 byl vystavěn pavilon pro velké kočkovité šelmy. Do pavilonu byli později přivezeni tygři bengálští. Po výstavbě pavilonu pro velké šelmy byla na řadě výstavba pavilonu pro malé kočkovité šelmy a 3 medvědince pro již zmíněné lední medvědy spolu s medvědy ušatými a hnědými. V roce 1960 již měla zoologická zahrada 400 zvířat. Později, v roce 1961 bylo v zoo odchováno mládě ledního medvěda a mláďata tygrů bengálských. O dva roky později (1963) byl dostavěn pavilon pro slona. Toho roku bylo otevřeno i jediné terárium v tehdejším Československu. Byla to velká hala, kde byla vysázena tropická flora. Nacházela se zde tůně s krokodýly, vitríny s plazy a dva boxy pro šimpanze. Roku 1964 bylo vybudováno akvárium a do zoologické zahrady byli dovezeni psi hyenoví.
Toho roku návštěvnost dosáhla 200 000
návštěvníků a zoo začal spravovat Okresní výbor v Trutnově. Dalším ředitelem zoologické zahrady se stal inženýr Josef Vágner a to v roce 1965. Ten si prosadil, že zoo byla specializována na africkou faunu, kterou sám dovážel z afrických zemí během svých expedic. Území zahrady Josef Vágner zvětšil na celých 70 hektarů a nechal vystavět pavilony pro kopytníky. Pavilony měly moderně řešené výběhy. Ty byly od návštěvníků odděleny pouze příkopy. Roku 1967 se zřizovatelem zoo stal Krajský národní výbor Hradec králové. O rok později byl vybudován pavilon psů a podařilo se odchovat první mláďata psů hyenovitých, dále také kočkodana Brazzového a zebry Chapmannové. Zoo čítala 1071 zvířat a chovala 208 druhů. Návštěvnost z 200 000 rychle stoupla během let na 419 000. Během let 1975 až 1977 bylo vystavěno několik dalších pavilonů, např. pro žirafy, nosorožce, nebo zebry a také okruh velkých výběhů. O tři roky později byla dokončena veterinární nemocnice, pitevna a Výzkumný a diagnostický ústav. V roce 1981 se zoo zasloužila o další prvenství. Byl zde totiž zaveden počítačový systém evidence zvířat, který neměla žádná jiná československá zoo. Dne 17. 6. 1983 byla ve vile otevřena galerie obrazů malíře Zdeňka Buriana pojmenovaná „Vývoj života na Zemi“. Byl také dokončen pavilon lidoopů. Jednalo se o moderní pavilon, jelikož se jako dělící materiál používalo sklo a živé ploty. V roce 1986 byli vypuštěni do vybudovaného Safari kopytníci. Safari se rozléhalo na 27 hektarech a pro veřejnost bylo otevřeno 24. 5. 1989 doktorem Pavlem Sukem. Téhož roku bylo postaveno chovné zařízení pro gepardy a lvi. V roce 1990 byl zbourán starý pavilon 20
šelem a postaven nový. Roku 1993 byla založena nadace Natura viva zakladatelem Miroslavem Špráchalem. Přestavba zoo se zahájila dokončením Pavilonu šelem roku 1996. RNDr. Dana Holečková, ředitelka zoologické zahrady od roku 1996, byla v roce 1997 přijata do Mezinárodní unie ředitelů zoologických zahrad, později přejmenovanou na Světovou asociaci zoologických zahrad a akvárií (WAZA). V zoologické zahradě byl zahájen prodej v zooshopu a také prodej zboží se zvířecí tematikou. Výnosy z těchto prodejů pomáhají hrazení nákladů na provoz zahrady. Koncem roku zoo poprvé vytvořila akci „Vánoční ZOO“. Tato akce vznikla inspirací zoologickou zahradou Cincinnati a jedná se o vánoční zdobení a osvětlení zoo. V roce 1998 byl dokončen pavilon Ptačí svět. Do zoo mohli návštěvníci přijít i se svými čtyřnohými přáteli. Bylo zahájeno Večerní safari. Večerní safari je otevřené jen v letní sezoně a jde o speciální projížďky safaribusy po 50 hektarovém safari areálu s odborným průvodcem. Začátkem roku 1999 byla slavnostně otevřena výstava Návrat k pravěku. V dalších letech se stále stavěly nové pavilony jako Vodní svět, výběh pro žirafy či expozice veverek kapských. Byla realizována stavba průchozí voliéry s ptáky, kteří jsou zde vidět od jara do podzimu, také expozice lvíčků, stánky s občerstvením, přestavoval se pavilon hrošíků, byl rozšířen výběh psů a došlo k přestavbě karantény šelem na zimoviště. Služba návštěvníkům byla rozšířena o oblíbené komentované ukázky zvířat. Roku 2000 se v zoologické zahradě narodilo nosorožčí mládě. V roce 2001 byl otevřen hotel Safari a stejně tak jako Vánoční zoo vznikl Týden duchů. V tomto týdnu byla zoo vyzdobena dýněmi a sami návštěvníci si zde mohli vydlabat svého dýňového ducha. V roce 2003 se namísto Okresního úřadu Trutnov stal správním úřadem pro zoo Královéhradecký kraj. V roce 2004 docházelo také k mnoha změnám a realizacím plánovaných staveb. Například byl vystavěn pavilon pro okapi, kam byla dovezena první okapi ve střední a východní Evropě, další změnou byla oprava zimoviště pro antilopy, otevření pavilonu lvů, přestavba pavilonu plameňáků, dále byl otevřen pavilon africká savana, či vystavěn pavilon surikat. Otevřena byla také výstava dinosauřích modelů nazvaná Svět dinosaurů. Tato expozice nahradila dřívější noční svět v suterénu vily zoologické zahrady. Ve stejném roce byla založena akciová společnost ZOO Dvůr Králové a.s., která se od 1. ledna 2006 stala provozovatelem zoologické zahrady. Od té doby byl v zahradě otevřen rozšířený areál šelem, výstava Historie ZOO, proběhla rekonstrukce pavilonu Východoafrických kopytníků, či otevření pavilonu Tropických bažin. V roce 2007 navštívil zoologickou zahradu prezident České republiky Václav 21
Klaus a během své návštěvy pokřtil mládě servala. Jeho návštěva byla historicky první návštěvou prezidenta od založení zoologické zahrady. V roce 2009, 19. a 20. prosince, proběhl transport nosorožců dvouprstých do národního parku Mkomazi v Tanzanii. ZOO Dvůr Králové je totiž jediný úspěšný chovatel na světě tohoto druhu nosorožce a snaží se o jeho záchranu. V dalším roce byl do provozu uveden Safarikemp, kde se návštěvníci zoo mohou ubytovat v bungalovech, stanech i karavanech. Byla zřízena expozice Svět hmyzu, v Ptačím světě se narodilo první orangutaní mládě a dále také pokračovala přestavba klasické zoo. Na oslavu 65. výročí od založení zoologické zahrady se rozšířila nabídka Safari. To je od loňského 1. června průjezdné vlastními vozidly návštěvníků. Klasická část zoo zůstala přístupná k pěší prohlídce. [18]
5.1
Josef Vágner
Josef Vágner se narodil 26. května roku 1926 rodičům Ludmile a Josefu Vágnerovým ve Ždírnici v Krkonoších. Josef Vágner studoval nižší chemickou průmyslovou školu ve Dvoře Králové, ale později si podal přihlášku na lesnickou školu v Trutnově, kde poté studoval. Současně pracoval jako správce městských lesů v Pilníkově. Trutnovskou školu Vágner dokončil roku 1951. Později dále studoval lesnickou fakultu na Vysoké škole zemědělské v Praze. V průběhu let 1958 až 1965 pracoval jako učitel na střední škole lesnické. Souběžně s touto prací, tedy od roku 1962 do roku 1963 se dal na postgraduální studium tropického a subtropického lesnictví na téže škole. Od roku 1965 pracoval jako ředitel dvorské zoo. Působení Vágnera v ZOO Dvůr Králové nad Labem a jeho expedice V době, kdy Josef Vágner nastupoval do zoologické zahrady, měla tehdejší ZOO pouhých 27 zaměstnanců a chovala jen několik zvířat. Rozhodl se tedy, že zvířata pro zoo bude obstarávat sám. Nakonec Vágner získal povolení odjet do Afriky, ale neměl žádné peníze na expedici. Na první expedici odjel Josef Vágner 24. listopadu 1967 a to do Ugandy, kde odchytil první žirafy a antilopy do dvorské zoo, které však musel vypustit zpět do volné přírody. Kvůli nedostatku peněz nemohl zvířata zaplatit. Nechal se tedy najmout francouzskými filmaři aby získal dostatečný honorář. Do zoo proto dovezl jen drobná zvířata jako plazy, ptáky či opice. Tehdy při první cestě do Afriky přišel Vágner na nápad zařídit v zoo pro zvířata stejné podmínky jako ve volné přírodě – Safari. Pro svůj záměr získal od města údolí potoka Netřeby. Chtěl, aby si návštěvníci
22
mohli zvířata prohlížet z autobusů či vlastních automobilů. Tento nápad později začal uskutečňovat. Na druhou expedici odjel v roce 1968 opět s Tomem Mannem a do stejného kempu jako při první expedici. Odchytávali zvířata pro Angličany i pro Československo. Za Josefem Vágnerem později přijela i jeho žena Zdena Vágnerová. Všechna odchycená zvířata byla složitě převážena a celá doprava trvala 6 týdnů. Do zoo se tedy dostala spousta zvířat a při transportu uhynulo pouze jediné zvíře. Po této velice úspěšné expedici se manželé Vágnerovi stali slavnými a sláva města rostla. V zoologické zahradě se začalo se stavbou nových pavilonů či příkopových výběhů. Na další expedici už odjel Josef Vágner do Afriky se svou manželkou Zdenou a to v roce 1969. Expedice tentokrát probíhala nejen v Ugandě, ale i v Keni. Tamní odchyt zvířat byl zorganizován tehdejším partnerem Kenem Stewartem. Trasa převozu byla stejná jako u předchozí expedice a manželé Vágnerovi tak do zoo dovezli další africká zvířata. V roce 1971 odjel Vágner se svými dvěma syny Zdeňkem a Josefem na další expedici, v pořadí už čtvrtou, do Kamerunu a Keni. Z této expedice se do zoo dostala spousta druhů zvířat. S takovým množstvím zvířat se pochopitelně musela rozšířit i ZOO. Jak je uvedeno v knize „Josef Vágner“ od autora Milana Duse: „ Muselo se stavět velice rychle a třeba i načerno.“
[16]
Nejdražší akcí ovšem bylo v roce 1969 ohradit údolí
potoka, kde se mělo nacházet safari. Stavěla se tady vodárna, sklady, inženýrské sítě atd. V roce 1972 uskutečnil Josef Vágner další expedici, v pořadí již pátou, tentokrát do Keni, Namibie a Jihoafrické republiky. Na tuto expedici odjel Vágner naposledy se svou ženou a dalšími dvěma pracovníky dvorské zoologické zahrady. Josef Vágner odjel chytat zvířata do Jihoafrické republiky a jeho žena Zdena zůstala v Keni a připravovala odchycená zvířata na přepravu. V roce 1973 Vágner poprvé po několika letech do Afriky neodletěl. V pauze mezi pátou a šestou expedicí se Josef Vágner naplno věnoval práci ve dvorské ZOO. V areálu zoologické zahrady přibývaly nové pavilony a zvolna se rýsovalo i plánované safari. Podařilo se odchovat i několik mláďat od dovezených druhů zvířat, např. mláďata zeber, antilop, žiraf či pakoňů. Zoologická zahrada se v těchto letech dále rozšiřovala, což
23
mimo dovoz exotických zvířat, mělo vliv i na její návštěvnost. V roce 1974 navštívilo zoo neuvěřitelných 805 tisíc lidí. Další, v pořadí již šestou expedici uskutečnil Josef Vágner se svým synem Zdeňkem „až“ v roce 1974. Tentokrát se expedice konala v zemích: Keňa, Uganda, Namibie a v Jihoafrické republice. Při této africké návštěvě se Vágnerovi rozdělili. Josef Vágner se vrátil do Ugandy a chytal zvířata tam, kde dříve začínal, zatímco jeho syn Zdeněk lovil zvířata v Namibii. Ze šesté expedice dovezli Vágnerovi na 160 velkých savců a 500 plazů a ptáků. Na sedmou expedici odjel Josef Vágner v roce 1975 opět se svým synem Zdeňkem a dalšími 4 pracovníky. Tato expedice se uskutečnila v zemích Keňa, Tanzanie, Uganda, Súdán, Namibie, Zambie a Jihoafrická republika. Během necelých deseti let působení v Africe provedl Josef Vágner s partnery odchyt více než 3000 zvířat. Do tehdejšího Československa se jich dostalo skoro 2000. Celková hodnota těchto zvířat dosahovala zhruba 80 milionů korun. Přes počáteční nedůvěru širokého okolí ztratil Josef Vágner přepravou pouhá 3% zvířat. Dalším Vágnerovým příspěvkem do dvorské zoologické zahrady byla stálá expozice obrazů Zdeňka Buriana s názvem Pravěk očima Zdeňka Buriana. V roce 1983 Josef Vágner odešel ze zoo a šel do invalidního důchodu. Během svých cest totiž prodělal malárie a další nemoci, které neléčil tak jak měl. V invalidním důchodu se Vágner zaměřil na psaní knih a besed. Za svůj život napsal 12 knih a dále také vědecké a odborné práce. Josef Vágner zemřel 6. května 2000 v Hradci Králové. [16]
6
Zoologická zahrada Dvůr Králové
V zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem jsou dvě rozdílné sezony. Jedna sezona trvá od října do dubna a podobá se ostatním zahradám. Je přístupná pro všechny pěší návštěvníky a to na celkové ploše 20 hektarů. Jsou zde k vidění zvířata v tropických pavilonech a také celoročně osazených výbězích. Druhá sezona trvá od května do září a návštěvníkům nabízí kromě 10 hektarové části také Africké safari rozkládající se na ploše 50 hektarů. Safari si návštěvníci projíždějí velmi podobně jako v afrických rezervacích vlastními auty či autobusy. V menší části pro pěší návštěvníky si návštěvníci mohou prohlédnout expozice, výběhy, pavilony, či se občerstvit
24
v restauraci nebo četných občerstvovacích stáncích. V ZOO se nachází 2700 zvířat a to ve 340 druzích. Je to zároveň největší kolekce afrických zvířat v Evropě. [19]
6.1
Obecné informace
Název:
ZOO Dvůr Králové
Statut:
Akciová společnost
Adresa:
Štefánikova 1029, 544 01 Dvůr Králové
Web:
www.zoodvurkralove.cz
Logo:
Obrázek. č. 1 – Logo ZOO Dvůr Králové [13] Cena ZOO vč. Safari: Skupina
Cena
Dospělí
230 Kč
Děti 4 - 12 let, studenti, důchodci, ZTP a ZTP-P, školní zájezdy
150 Kč
Děti 2 - 4 let
50 Kč
Děti do 2 let
Zdarma
Pes
100 Kč
Rodinné vstupné
740 Kč
Skupinové vstupné
sleva 10%
Hosté Hotelu Safari a Safarikempu
Zdarma
Každé pondělí (mimo svátky) Tabulka č. 1 – Ceník
sleva 10%
[9]
25
Otevírací doba: Sezona
Období
Otevírací doba
Jarní
duben
9:00 - 17:00
Letní
květen - září
9:00 - 18:00
Podzimní
říjen
9:00 - 16:00
Zimní
listopad - březen
Tabulka č. 2 – Otevírací doba
6.2
9:00 - 16:00
[9]
Vzdělávání
Úkolem moderních zoologických zahrad není jen chránit zvířata a zachovat tak biologickou rozmanitost, ale také vzdělávat návštěvníky a vychovávat je k ochraně nejen zvířat, ale i přírody. Vzdělávání tedy hraje v zoologických zahradách důležitou roli. Proto i ZOO Dvůr Králové má své vzdělávací programy. V roce 2010 se vzdělávacích programů či různých přednášek zúčastnilo téměř jedenáct tisíc lidí. V rámci vzdělávání bylo zavedeno nové komentované představení o nosorožcích. Tohoto představení se zúčastnilo 20 tisíc lidí. Vznikl také nový zážitkový program, a sice Zoo zadními vrátky, kdy se návštěvníci zoo mohou podívat do zákulisí vybraných pavilonů. Dalším programem je Procházka po zoo s odborným průvodcem, které se v roce 2010 zúčastnilo 28 skupin s celkem 518 klienty. Byly vytvořeny nové vzdělávací letáky. V zoo celý rok probíhala praxe 30 studentů z prvního ročníku Střední školy informatiky a služeb Dvůr Králové nad Labem obor cestovní ruch. Pro školy bylo připraveno 24 vzdělávacích programů s pracovními listy, které mohou studenti vyplňovat v areálu zoo. Tyto vzdělávací programy absolvovalo 363 školních skupin, což je o 33 více než v roce 2009. Celkem skupiny čítalo 9 865 žáků či studentů. Dalšími programy jsou programy se zoolektorem. Mezi nejzajímavější programy patří program Kontaktní zvířata, Šelmy, Exotická zvířata, Etologie zvířat, Lidoopi, Savana, Nosorožec, Tropický deštný les, Život ve vodě a spousta dalších. Celkově zoo nabízí 21 takovýchto programů. Dalšími vzdělávacími činnostmi dvorské zoologické zahrady je pořádání přednášek, povídání u zvířat nazvaná Zvířata zblízka, pátrací závody, průvodcovské služby, brigády i odborné praxe.
26
Zoo také nabídla školám zájmový kroužek, kde se žáci učili poznávat zvířata v zoo. Na Darwinově stanici se žáci učili, jak se starat o jednotlivé druhy zvířat. Darwinova stanice slouží také k provozování speciálních programů. [21]
6.3
Pavilony a expozice
Pavilon šelem Zoologická zahrada se specializuje na africká zvířata. Proto jsou v tomto pavilonu k vidění především šelmy z Afriky. Expozice šelem se soustředí na pavilon kočkovitých šelem, také psovitých a několik menších expozic nacházejících se v areálu zoologické zahrady Průchozí voliéra Voliérou mohou návštěvníci procházet a vidět volně létající ptáky. Tato voliéra patří k největším v České republice. Její výška je 13 metrů. Ptačí svět Ptačí svět byl otevřen v roce 1998 profesorem Zdeňkem Veselovským. Původně tu měli být chováni jen ptáci, ale po rekonstrukci pavilonu v roce 2008 jsou zde k vidění i orangutani a svůj prostor tu mají i hulmani. Větší hala v pavilonu je imitací tropického lesa a jsou zde volně vypuštěni různí ptáci. Ve druhé, menší hale jsou ptáci k vidění ve voliérách oddělených od návštěvníků nerezovými ocelovými strunami. Ve zmíněné hale je k vidění savana a tropický les. Pravěk očima Zdeňka Buriana V 70. letech nechal tehdejší ředitel zoologické zahrady Josef Vágner umístit do vily galerii obrazů od Zdeňka Buriana. Zdeněk Burian měl namalovat 34 velkých pláten pro zoo. Projekt však nestačil dokončit a namalovat jich jen 22. Po jeho smrti zoologická zahrada odkoupila další jeho díla a nyní je k vidění sbírka 147 Burianových obrazů. Sbírka byla v roce 1998 prohlášena za kulturní památku Svět dinosaurů Tato expozice vznikla na jaře v roce 2005. Nahradil dřívější expozici nočních zvířat. K vidění je tu 13 modelů dinosaurů v jejich životní velikosti. Mezi těchto 13 modelů
27
patří Deinonychus, Minmi, Coelephysis, Tyrannosaurus, Pterosaurus, Kentrosaurus, Heterodontosaurus, Pachycephalosaurus, Ichtyosaurus, Lyceanops a Troodon. Vodní světy Celková plocha je 1 200 m2 a výška 6 m. Teplota uvnitř pavilonu se pohybuje od 24 do 28 °C. Návštěvníci mohou ve Vodním světě vidět živočichy, kteří žijí ve vodě, nebo jsou s vodou určitým způsobem spojeni, ale také různé druhy primátů a plazů. Pavilon hrošíků Tento pavilon je imitací afrického deštného pralesa. Celková rozloha je 640 m2. Pavilon hrošíků byl vybudován v 70. letech dvacátého století, ale pro návštěvníky byl nepřístupný. V roce 2002 byl rekonstruován tak, aby byl zvířatům pohodlnější a zároveň ekologičtější. Výběhy byly přestavěny z pískových na travnaté s velkými jezírky. Pavilon okapi V pavilonu se nacházejí tajemné pralesní žirafy z Afriky. ZOO Dvůr Králové je třináctou evropskou ZOO a třicátou pátou ZOO na světě, která okapi chová. Pavilon primátů V zoologické zahradě je k vidění několik expozic, které jsou věnovány právě primátům. Hned u vchodu je expozice lemurů kata. Ti přecházejí nad hlavami návštěvníků z restaurace U Lemura až na Ostrov lemurů, kde mají svůj výběh. V pavilonu primátů je k vidění největší soubor lidoopů v České republice. Menší druhy primátů si návštěvníci mohou prohlédnout v Pavilonu lvíčků a Vodních světech. Pavilon lvů Tento pavilon se nachází na první zastávce Safari, kde návštěvníci mohou vystoupit z vozů a lvi si prohlédnout. Pavilon obývají dvě samice lva indického a nově přivezený lev a lvice ze zoo Hyderabad. Původně nebyla vnitřní část lvince přístupná návštěvníkům, a tak se zoo rozhodla vybudovat nový pavilon. Vnitřní plocha pavilonu má rozlohu 170m2 a rozloha venkovního výběhu je 1 575 m2.
28
Africká savana Tato expozice je imitací původního prostředí africké savany, jsou zde umělé i živé stromy a skály. Nabízí se k porovnání již vymřelý mamut, který je tu vystaven coby model, se slonem, či jejich příbuzným damanem. V pavilonu je i váha, která pravidelně váží přírůstky hmotnosti dvorských slonů. K dalším pavilonům patří Tropické bažiny, Pavilon a voliéra plameňáků, nebo Průchozí voliéra pelikánů. [9]
6.4
Akce
Zoologická zahrada Dvůr Králové pořádá během roku spoustu akcí, které jsou mezi návštěvníky velice oblíbené. V tomto roce proběhlo již několik akcí, např. Vánoční zoo, Za pěkné vysvědčení do zoo zdarma, Běh Safari, Velikonoční zoo, Zvíře není věc, nebo Den Země. Kromě těchto zmíněným akcí, které již v letošním roce proběhly, jsou na programu ještě další. Tou nejbližší je otevření Afrického safari dne 28. 4., safari bude otevřené až do 30. 9. 2012. Večerní safari 1. 6. – 1. 9. 2012 Projížďka po safari probíhá ve večerních hodinách. Jízda trvá 50 minut a k vidění je 600 afrických zvířat v 50 druzích. Jezdí se patrovými safaribusy kolem výběhů a přímo částí Afrického safari. Průvodce celou jízdu návštěvníkům komentuje v češtině. Od července do srpna se večerní safari jezdí denně. V červnu a září pouze v pátek a sobotu. Safaribusy mají stanoven časový řád a odjíždějí v pravidelných intervalech ve 20:00 a ve 21:00. Týden duchů 20. 10. – 28. 10. 2012 Týden duchů je u návštěvníků velmi oblíbená akce. Letos probíhá v termínu od 20. 10 – 28. 10. Zoologická zahrada je vyzdobena podobně jako na Halloween. V zoo jsou nainstalovány čarodějnice, strašidla a po setmění se zoo rozsvítí díky duchům z dýní. Návštěvníci si zde mohou svého vlastního ducha z dýně vydlabat a potom ho nechat zdobit zoologickou zahradu.
29
Vánoční zoo 1. 12. 2012 – 6. 1. 2013 Během této akce je zoologická zahrada vánočně vyzdobena a osvětlena. Tento rok bude již 16. Vánoční zoo. Akce nabízí prodlouženou otevírací dobu za snížené vstupné. Zoo je vždy plná vánočních stromečků a svítících žárovek. Je vyzdobena také svítícími siluetami zvířat. Vánočně vyzdobena je i Neumannova vila, kde jsou k vidění obrazy Zdeňka Buriana. [9]
6.5
Safarikemp – projekt cestovního ruchu
Prvním podnětem k založení Safarikempu bylo konferenční centrum v národním parku Pilanesberg v jižní Africe. Tamtéž proběhla výroční konference organizace WAZA v roce 1999. Od prvotního nápadu až po realizaci uběhlo 10 let. Safarikemp ve Dvoře Králové je kopií skutečného afrického kempu. Hosté mohou pozorovat zvířata, která jsou od nich oddělená pouze nenápadným plotem. První zvířata vypuštěná do Safarikempu byli velbloudi, zebry Grévyho, pštrosi, antilopy koňské a pakůň modrý. Projekt Safarikempu byl zpracován Centrem evropského projektování. Žádost o dotaci z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod byla podána dne 3. 3. 2008. Schválena byla Úřadem regionální politiky o 4 měsíce později. O další dva měsíce později byla s Centrem evropského projektování uzavřena Dohoda o poskytnutí asistence pilotnímu projektu při realizaci a administraci. 27. 2. 2009 byla uzavřena smlouva o poskytnutí dotace a to s maximální výší 40% všech způsobilých nákladů. Safarikemp se začal stavět na místě, kde stálo dřívější centrální zimoviště, které bylo postaveno v 70. letech 20. století. Zimoviště bylo již dříve určeno k likvidaci a tak se mohlo začít stavět. Plán byl rozdělen do čtyř stavebních etap. Na každou etapu bylo zvlášť vypsáno výběrové řízení na zhotovitele a poté ještě páté výběrové řízení na společnost, která vybaví kemp nábytkem atd. Tato výběrová řízení byla provedena firmou GORDION, s. r. o. Praha. První etapa začala v květnu roku 2008 a poslední v květnu dalšího roku. Většina prací byla dokončena k září roku 2009, protože Safarikemp měl být v provozu už v roce 2010. Výstavba Safarikempu proběhla na ploše 35,5 tis. m2. Tím se výstavba kempu stala nejrozsáhlejší stavbou od začátku 80. let minulého století. O stavbu kempu se postaraly tři stavební firmy vybrané výběrovým řízením. Stavba byla zabezpečena úvěrem od Československé obchodní banky. ČSOB totiž nabízela nejlepší podmínky ze 30
všech. Na úvěr ručil majitel zoologické zahrady, Královéhradecký kraj. Poslední část, tedy výběh pro zvířata byla dokončena k poslednímu dni roku 2010. Náklady na realizaci projektu byly 82,5 mil Kč bez DPH. Očekávaná výše dotace byla 25,8 milionů korun. Kemp je v provozu od jara 2010. Slavnostně byl otevřen dne 25. 5. 2010. Již v prvním roce provozu začal projekt plnit svůj účel, a to rozšiřovat a zkvalitňovat služby pro návštěvníky zoologické zahrady. Kvůli Safarikempu bylo rozšířeno i parkoviště a to se zvětšilo o 257 dalších míst. Dalším plusem je podporování zaměstnanosti v regionu. V kempu je 5 pracovních míst, v sezoně 11 – 12, recepční, pokojské a údržbářzahradník. V Safarikempu je 5 bungalovů dohromady s 10 pokoji. Dále také poskytuje prostory a potřebné vybavení pro karavany a také stany hostů. V kempu je k dispozici recepce, sociální zařízení, vířivka, bazén se slunečníky, volejbalové hřiště, dětské hřiště, půjčovna kol, stolní tenis, grily atd. Návštěvníci mohou ze svého ubytování pozorovat zvířata v denních i nočních hodinách. Hosté mohou také využít prostornou vyhlídku. Safarikemp je přínosem také pro region. Nabízí totiž kulturní vyžití v blízkém okolí, např. Kuks, Braunův betlém, Les království atd. Přínosem však kemp není jen pro region, ale také pro město Dvůr Králové nad Labem. Spousta návštěvníků zůstane ve městě na více dní a nocí a využívají tak služeb města jako obchody, restaurace, koupaliště a jiné. [21]
Celkové tržby - 2010 a 2011 (Kč) 7000000 5 820 915
6000000 5000000
4 780 120
Tržba
4000000 3000000 2000000 1000000 0 2010
Rok
Graf č. 1 – Celkové tržby Safarikempu 2010 a 2011 [22] 31
2011
Z grafu můžeme vyčíst, že za první dva roky provozu vydělal Safarikemp velké částky. V prvním roce provozu vydělal Safarikemp necelých 5 milionů korun. V následujícím roce 2011 to bylo již necelých 6 milionů korun. Návštěvnost 2010 - 2011 9000
8 483
8 381
8000 7000
Počet osob
6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2010
2011 Rok
Graf č. 2 – Návštěvnost Safarikempu 2010 – 2011 [22] Graf návštěvnosti Safarikempu ukazuje, kolik návštěvníků se přijelo do Dvorského Safarikempu ubytovat či zrekreovat. Během dvou let měl Safarikemp pěknou návštěvnost. V prvním roce provozu, v roce 2010, sem přijelo 8 483 návštěvníků. O rok později, v roce 2011, byla návštěvnost o pouhých 100 návštěvníků menší.
6.6
Hotel Safari
Hotel Safari nabízí ubytování v zoologické zahradě po celý rok. V provozu je tento hotel již od roku 2001. Jedná se o čtyřhvězdičkový hotel, který je součástí zoologické zahrady a kromě ubytování nabízí i spoustu dalších možností vyžití pro své hosty. Hotel v africkém stylu je jediný ve střední Evropě, který návštěvníkům umožňuje ubytování v areálu zoologické zahrady. Hotel Safari se řadí k hotelům střední velikosti. Je vhodný jak pro strávení dovolené, tak i pro firemní akce a rodinné oslavy. V hotelu je k dispozici 23 dvoulůžkových pokojů a 7 apartmánů (s možností přistýlek). Všechny pokoje mají vlastní koupelnu, satelitní televizi, minibar, fén a telefon. Všude v areálu hotelu je možné připojení k WIFI síti. K dispozici je také venkovní vyhřívaný bazén
32
výhradně pro hotelové hosty. Nachází se zde také bowling se 4 drahami. Hosté mohou využít i salonek U Gepardů, který je se svou kapacitou 60 – 80 míst vhodný k odborným přednáškám, konferencím, seminářům či oslavám. Hotel Safari je, jak je vidět z ročních tržeb, velmi oblíben. V roce 2010 dosáhly tržby přes 13 milionů korun, což je o něco více než v předchozím roce. Hotelu se daří držet si téměř stejný počet hostů jako v předchozích letech. V počtu návštěvníků byl zaznamenán nárůst hostů z České republiky a stejně tak se zvyšuje počet stálých zákazníků. Zajímavostí je, že hotel navštívilo 363 čtyřnohých návštěvníků. [21]
Celkové tržby 2006 - 2011 v tis. Kč 13 206,00 Kč 13 214,00 Kč 13 270,00 Kč
14 000,00 Kč 12 360,00 Kč 12 000,00 Kč
12 253,00 Kč
11 258,00 Kč
10 000,00 Kč 8 000,00 Kč 6 000,00 Kč 4 000,00 Kč 2 000,00 Kč 0,00 Kč 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Graf č. 3 – Celkové tržby hotelu 2006 – 2011 [22] Z uvedeného grafu je patrné, že v loňském roce vydělal Hotel Safari o 1 milion Kč méně než v roce předešlém. Největších tržeb dosáhl Hotel Safari právě v roce 2010. Celkově tržby od roku 2006 každoročně stoupaly s výjimkou roku 2011.
33
Návštěvnost 2006 - 2011 14000 12000
11653
12210
11964 11121
10745
9388
Počet osob
10000 8000 6000 4000 2000 0 2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok
Graf č. 4 – Návštěvnost hotelu 2006 – 2011 [22] Na výše uvedeném grafu vidíme, že největší návštěvnosti Hotel Safari dosáhl v roce 2008 a to s počtem hostů 12 210. Nejnižší návštěvnost naopak byla v loňském roce, téměř o 3 000 návštěvníků méně. Od roku 2006 do roku 2008 návštěvnost rostla a od roku 2009 klesala.
6.7
Safari vlastním autem
Na Safari vlastním autem se návštěvníci mohou zajet podívat od 1. června loňského roku. Tato část je přístupná pouze v letní sezoně. Až do 9. října 2011 byl areál Safari zpřístupněn pro osobní vozy, mikrobusy a návštěvnické autobusy. Vjezd do Safari je otevřen vždy od 9 hodin do 18 hodin. Návštěvníci Safari projíždí 6 km dlouhým průjezdem na celých 50 hektarech. Mohou zde vidět 600 zvířat z Afriky a to v 50 druzích. Celé Safari je rozděleno do 11 částí. Ve čtyřech z nich mohou návštěvníci projíždět mezi volně puštěnými kopytníky a ptáky. V těchto sekcích mohou návštěvníci libovolně zastavovat a zvířata pozorovat či fotografovat stejně tak jako je to možné v afrických rezervacích. Zvířata ve větší vzdálenosti je lepší pozorovat dalekohledy. Ve zbylých částech jsou k vidění nosorožci, žirafy, zebry, buvoli, antilopy, lvi, gepardi a surikaty. Zvířata jsou od návštěvníků oddělena příkopy, mosty či prosklenými bariérami. Na Safari jsou dvě místa, kde mohou návštěvníci zastavit a vystoupit z auta a 34
občerstvit se. Tyto dvě zastávky jsou u lvů a u nosorožců. Celá projížďka trvá asi 2 hodiny. Ti návštěvníci, kteří nechtějí do Safari jet vlastním autem, mohou využít Safaribusy, které odjíždějí od hlavního vjezdu do Safari. Autobusy jezdí v intervalech trvajících hodinu a půl. První autobus odjíždí v 10:00 hodin, další v 11:30 hodin a další ve stejných intervalech, poslední autobus odjíždí v 17:00 hodin. [9] Pro letošní sezonu 2012 se ve Vysokém Mýtě vyrábí nové Safaribusy, které mají za úkol nahradit staré, které již byly nevyhovující. Nové autobusy budou lépe technicky vybavené a návštěvníci tak budou mít mnohem lepší výhled na zvířata. Nové autobusy jsou ekologičtější než staré, protože splňují přísné evropské normy. Tento rok je to poprvé, kdy zoologická zahrada pořizuje zcela nové autobusy a to ze dvou důvodů. Prvním důvodem je snížení emisí a druhým zvýšení komfortu pro návštěvníky. [15]
6.8
Zážitkové programy
Ošetřovatelem v zoo Díky tomuto programu, si zájemci mohou vyzkoušet, jaké to je být na chvíli ošetřovatelem. Požadavkem je 18 let, dobrá fyzická kondice a částka 5.850 Kč. Návštěvníci, kteří využijí této možnosti, si mohou vybrat, která zvířata chtějí ošetřovat, zda exotické ptáky v Ptačím světě, žirafy v pavilonu žiraf, ryby a plazy ve Vodním světě, nebo šelmy a lemury v Pavilonu šelem. V ceně tohoto programu je ošetření daného zvířete, půjčení pracovního oděvu, oběd, certifikát, návštěva zákulisí pavilonu s průvodcem, DVD o zoologické zahradě a také vstup do zoo. Offroad safari Offroad safari je program, kdy zájemci jezdí terénním safarivozem v doprovodu zkušeného průvodce přímo v safari mezi volně žijícími zvířaty. K vidění jsou antilopy, zebry, žirafy, pakoně, lvi či gepardi. Offroadová jízda trvá asi 50 minut. Tento zážitek je možný podstoupit denně od května do září v 17:00 a v 18:00. Základní cena pro dospělého je 800 Kč. ZOO zadními vrátky Při tomto programu zájemce čeká návštěva zákulisí pavilonů v doprovodu zkušeného průvodce. Lidé se tak mohou dostat tam, kam běžný návštěvník zahrady nemůže. Délka programu je 1 a půl hodiny a vybírat lze ze dvou variant programů. První varianta 35
zahrnuje návštěvu 1 zákulisního místa a druhá varianta zahrnuje zastávky 2. Lze vybírat ze zákulisí pavilonu žiraf, akvária, či Darwinovy stanice, kde jsou k vidění exotičtí hadi, leguán a další zvířata. Cena programu je 8.000 Kč pro 1,5 hodinový program a 12.000 Kč pro program dvouhodinový. Tato cena je uvedena pro skupinu 1 až 10 osob. K dalším programům patří Večerní safari, program Po zoo s průvodcem či uspořádání svatby v zoo. [9]
7
Návštěvnost ZOO
Zoologická zahrada ve Dvoře Králové je nejnavštěvovanějším turistickým cílem v Královéhradeckém kraji. V roce 2010 ZOO navštívilo téměř 455 000 turistů. Návštěvnost byla oproti předchozímu roku o něco nižší. Začalo to již jarní sezonou, kdy na horách bylo sice sněhu dostatek, ale zoo se rozhodlo navštívit méně turistů než v roce 2009.
454476
552167
539447
542011
475495
501085
511596
523802
527225
526987
579884
557400
411382
Počet osob
500000
464883
600000
433822
700000
562573
Návštěvnost 1996 - 2011
400000 300000 200000 100000 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok
Graf č. 5 – Návštěvnost zoo 1996 – 2011 [22] Z grafu návštěvnosti je patrné, že si ZOO udržuje určitý počet návštěvníků. Od roku 1996 návštěvnost střídavě rostla a klesala. Největší návštěvnost ZOO během těchto let zaznamenala v roce 1999. Ten rok navštívilo ZOO 579 884 návštěvníků. Během ostatních let se návštěvnost pohybovala stále mezi 410 až 570 tisíci návštěvníků. [21]
36
Z uvedených dat vidíme, že zoologická zahrada je mezi turisty velice oblíbená a právem se řadí mezi 10 nejnavštěvovanějších turistických cílů České republiky. Hned po pražské ZOO je zoologická zahrada ve Dvoře Králové nejnavštěvovanější zoo v ČR. [14] Návštěvnost zoologické zahrady je vysoká, ovšem dosud zatím nebyl překonán rekord z roku 1974. Ten rok totiž navštívilo zoologickou zahradu neuvěřitelných 805 011 návštěvníků. I v dalších letech měla zoo vysokou návštěvnost, v roce 1876 to bylo 689 819 návštěvníků a o rok později 667 963 návštěvníků. Důvodem takovéto návštěvnosti byl náhlý rozmach zoo díky činnosti Josefa Vágnera coby ředitele. V té době se o zoologické zahradě hodně mluvilo po celém Československu i v zahraničí, kvůli Vágnerovu působení v zahradě a jeho dovozu zvířat z Afriky. [20]
7.1
Týden duchů a Vánoční zoo
Zajímavými údaji jsou také statistiky návštěvnosti během Týdne duchů a Vánoční zoo. Tyto akce jsou mezi návštěvníky zoo velice populární. Týden duchů se pořádá pravidelně od roku 2001. Vánoční zoo má tuto tradici delší. Je pořádána každý rok již od roku 1997. [22] Týden duchů 2001 - 2011 16000 13675
14000
11449
12000 Počet osob
10000
8628
8385
8000 6000
11748 10713 8175
6214
5698 3914
4254
2002
2003
4000 2000 0 2001
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Rok
Graf č. – Návštěvnost Týden duchů 2001 – 2011 [22] Podle grafu můžeme usoudit, že akce Týden duchů je pro turisty atraktivní. Od prvního ročníku v roce 2001 návštěvnost sice klesala, ale od roku 2004 začala stoupat a o rok později návštěvnost dosáhla návštěvnost dokonce více než 13 tisíc. Po tomto úspěchu
37
v dalších letech návštěvnost opět klesla, ale od roku 2008 začalo akci navštěvovat opět více lidí a to okolo 11 tisíc. V loňském roce se této akce zúčastnilo 8 175 turistů. [22] Vánoční zoo 1997 - 2011
11205
13089
21834
18632
16005
15954
15283
11889
12568
15000
14496
20000
16498
Počet osob
25000
20642
30000
20053
35000
22772
32311
40000
10000 5000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok
Graf č.7 – Návštěvnost Vánoční zoo 1997 – 2011 [22] Stejně tak jako u grafu Týdne duchů můžeme porovnat Vánoční zoo s ostatními lety. Akce Vánoční zoo začala v roce 1997 a od té doby se opakuje pravidelně každý rok. Hned první rok zaznamenala zoo vysokou návštěvnost v průběhu této akce. Vánoční zoo navštívilo více než 20 tisíc turistů. O rok později dokonce více než 32 tisíc. Od roku 1999 se návštěvnost pohybovala mezi 12 až 20 tisíci turistů. V loňském roce zoo zaznamenala 11 205 návštěvníků. [22]
38
8
Ekonomika ZOO
8.1
Ekonomické údaje ZOO v číslech
Přehled výnosů v roce 2009 a 2010 2009 (v tis. Kč
%
2010 (v tis. Kč)
%
Tržby za prodej služeb
79 620 Kč
50,6
76 469 Kč
49,6
Vstupné
48 742 Kč
31,0
42 885 Kč
27,8
Reklama
2 750 Kč
1,8
2 092 Kč
1,4
Gastro-služby, podíl na tržbě
4 881 Kč
3,1
4 639 Kč
3,0
Vláček, podíl na tržbě
3 743 Kč
2,3
3 112 Kč
2,0
Ostatní
19 504 Kč
12,4
23 771 Kč
15,4
Tržby z prodeje zboží
13 316 Kč
8,5
10 615 Kč
6,9
Tržby z prodeje zvířat
4 118 Kč
2,6
7 047 Kč
4,6
136 Kč
0,1
146 Kč
0,1
Provozní dotace celkem
53 844 Kč
34,2
49 723 Kč
32,3
od Královéhradeckého kraje
45 000 Kč
28,6
43 213 Kč
28,1
0 Kč
0,0
660 Kč
0,4
od MŽP
8 844 Kč
5,6
5 850 Kč
3,8
Ostatní výnosy
6 413 Kč
4,0
10 142 Kč
6,6
-79 Kč
0,0
-105 Kč
-0,1
100
154 037 Kč
100
Rok
Úroky
granty, evropské fondy
Změna stavu zvířat
Výnosy celkem 157 367 Kč Tabulka č. 3 – Výnosy 2009 a 2010 [21]
39
Přehled nákladů v roce 2009 a 2010 2009 (v tis. Kč)
%
2010 (v tis. Kč)
%
Spotřeba materiálu; krmiva
10 411 Kč
6,6
10 047 Kč
6,8
Spotřeba materiálu; ostatní
14 056 Kč
9
11 457 Kč
7,7
Spotřeba energie
13 574 Kč
8
14 322 Kč
9,6
Vodné a stočné
2 990 Kč
2
3 246 Kč
2,2
Náklady na prodej zboží
8 737 Kč
5,6
6 965 Kč
4,7
Opravy a udržování
13 152 Kč
8,4
6 913 Kč
4,7
Ostatní služby
18 162 Kč
11,6
18 016 Kč
12,1
Osobní náklady
52 884 Kč
33,7
52 635 Kč
35,4
Odpisy
13 999 Kč
8,9
13 326 Kč
9
Dodatečný odvod daně z příjmu
0 Kč
0
0 Kč
0
Daň z příjmu
0 Kč
0
0 Kč
0
Odložená daň
364 Kč
0,2
431 Kč
0,3
9 552 Kč
6
11 167 Kč
7,5
156 881 Kč
100
148 525 Kč
100
4 216 Kč
-
0 Kč
-
-
148 525 Kč
-
Rok
Ostatní náklady Provozní náklady celkem Dary - sbírka obrazů darovaná z rozhodnutí zakladatele kraji
Provozní náklady celkem 161 097 Kč Tabulka č. 4 – Náklady 2009 a 2010 [21] Sponzoring v roce 2009 a 2010
Rok 2009 2010 Reklama 2 750 000 Kč 2 092 000 Kč Dary peněžní 3 382 000 Kč 1 468 000 Kč Celkem 6 132 000 Kč 3 560 000 Kč % z nákladů 3,81 2,4 [21] Tabulka č. 5 – Sponzoring v roce 2009 a 2010
8.2
Marketing ZOO
V roce 2010 byla nejvýznamnější marketingovou akcí billboardová kampaň v Polsku. 9 reklamních ploch bylo umístěno na území Dolnoslezského vojvodství. Reklama se dostala i do polského rádia MAXXX a také do televize DAMI. V těchto médiích byly 40
odvysílány kampaně na letní sezonu. V polském jazyce byla vydána i mapa zoo a letáky. V České republice zůstaly zachovány reklamní nosiče. Před zahájením hlavní sezony a před akcí Vánoční zoo uskutečnila zoologická zahrada rozvoz propagačních materiálů. Materiály se rozvážely do informačních center a ubytovacích kapacit v oblasti Krkonoš a polském pohraničí. Zoo se také zviditelnila v okolí Drážďan a v anglických novinách Metro vyšel článek o Safarikempu. Další reklamy byly odvysílány v rádiích, jako je Český rozhlas 2, Rádio Černá Hora, Frekvence 1, Hit Rádio Magic, či Rádio OK. Další reklamy proběhly také v TV JOJ nebo TV Prima. ZOO Dvůr Králové se taky účastní veletrhů cestovního ruchu. V roce 2010 se zúčastnila veletrhů Regiontour 2010 a Holiday World 2010. V tisku se ZOO zviditelnila díky 113 tiskovým zprávám a informacím. 83 z nich vydal útvar vzdělávání a marketingu a 30 marketing spolu se zoologií. Dalším způsobem prezentace zoologické zahrady je pořádání různých akcí. V loňském roce jich bylo uspořádáno 55. Z těchto 55 akcí bylo 11 křtin, 4 výstavy, 13 firemních akcí, 2 reprezentativní akce a 4 soutěže. [21]
9
Dotazníkové šetření
9.1
Metodika
Cílem dotazníkového šetření bylo, stejně jako u ostatních zoo, určit profil návštěvníka zoologické zahrady vybrané zahrady, tedy Dvůr Králové nad Labem. Dotazníkový průzkum byl prováděn v areálu dvorské zoologické zahrady a podle instrukcí probíhalo vyplnění dotazníků nejen anonymně, ale i dobrovolně. Výzkum začal v pondělí 13. června a končil 19. září 2011. V těchto dnech byli oslovováni čeští i zahraniční návštěvníci jak ve všední dny, tak i o víkendech a svátcích, tím byl zaručen nejobjektivnější vzorek návštěvníků. Během dotazování byli oslovováni poměrně rovnoměrně muži i ženy. Stejně tak byl odhadován i věk dotazovaných. Charakteristika dotazovaných nejlépe vystihuje tabulka č. 6, která obsahuje jak pohlaví respondenta, tak věk, nejvyšší dosažené vzdělání, zaměstnání, kraj odkud respondent pochází, vzdálenost z místa trvalého bydliště do zoologické zahrady a také počet obyvatel místa trvalého pobytu. Obsahem dotazníků bylo 24 otázek. Některé byly otevřené, ale většina z nich byla uzavřená, kdy měl dotazovaný jen možnosti výběru jako např. otázka č. 20 41
„Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?“. Otevřenou otázkou byla např. otázka č. 16 „Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?“. Na takovéto otázky mohli respondenti odpovídat volně, nemuseli tedy vybírat z daných odpovědí tu nejpřesnější. Minimální počet dotazníků byl stanoven na 180. Přesto dotazníkový výzkum zabral poměrně mnoho času, protože téměř dvě třetiny dotazovaných návštěvníků odmítlo dotazník vyplnit z různých důvodů. Nejčastějším důvodem byl nedostatek času. I přesto se podařilo vyplnit požadovaný počet dotazníků. Z celkového počtu 188 dotazníků se později určoval profil návštěvníka.
42
9.2
Charakteristika dotazovaných Charakteristika Pohlaví
Věk
Vzdělání
Zaměstnání
Kraj
Vzdálenost od bydliště
Počet obyvatel
muži ženy do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 36 - 45 let 46 - 55 let nad 56 let základní / vyučen střední vysokoškolské veřejná služba soukromý sektor podnikatel / živnostník v domácnosti / mateřská důchodce nezaměstnaný / student Středočeský Královéhradecký Jihomoravský Pardubický Jihočeský Plzeňský Liberecký Moravskoslezský Ústecký Olomoucký Zlínský Severočeský Vysočina do 10 km 11 - 50 km 51 - 100 km 101 - 200 km 201 - 400 km 401 - 800 km 801 - 1200 do 3 tis. 3 - 10 tis. 10 - 50 tis. 50 - 100 tis. 100 - 1 mil. nad 1 mil
Počet dotazovaných ve skupině 80 108 10 41 53 53 20 11 34 110 44 46 52 34 19 9 28 18 38 17 12 12 2 7 11 11 4 1 1 10 13 27 16 71 58 2 1 36 21 65 25 23 18
Tabulka č. 6 – Charakteristika dotazovaných
43
Procento dotazovaných ve skupině (%) 42,5 57,5 5 22 28 28 11 6 18 58,5 23,5 24,5 27,5 18 10 5 15 12,5 26,4 11,8 8,3 8,3 1,4 4,9 7,6 7,6 2,8 0,7 0,7 6,9 7,5 14,5 8,5 37 31 1 0,5 19,1 11,2 34,6 13,3 12,2 9,6
9.3
Výsledky dotazníkového šetření
Četnost místních a ostatních návštěvníků
6%
obyvatelé města trvale bydlí jinde 94%
Graf č. 8 – Jste obyvatelem tohoto města anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud? Na prvním grafu vidíme, že tuto zoologickou zahradu navštívilo mnohem méně osob s trvalým pobytem právě ve Dvoře Králové nad Labem. Většina návštěvníků přijela do zoologické zahrady z jiných měst nebo států. Konkrétně se jedná o 176 dotazovaných, což je téměř 94%. Zbylých 6%, tedy 12 návštěvníků žije přímo ve Dvoře Králově.
Důvod návštěvy 1% 1% 1% 4%
dovolená výlet 32%
návštěva příbuzných služební cesta zdravotní pobyt
62%
jiné (zaměstnanec)
Graf č. 9 – Pokud nejste obyvatelem města, jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu (městě)?
44
Úkolem druhé dotazníkové otázky bylo zjistit, za jakým účelem návštěvníci, žijící mimo Dvůr Králové, přijeli do tohoto regionu. Jak vidíme na grafu, nejvíce osob, tedy 62% přijelo do zoologické zahrady na výlet. Další větší část, 32% dotazovaných přijelo do tohoto regionu strávit dovolenou. Další návštěvníci spojili návštěvu ZOO s návštěvou u příbuzných. Ostatní uvedli důvod své návštěvy jako služební cestu, zdravotní pobyt nebo zaměstnání.
Délka trvalého pobytu místních návštěvníků 9% 33% 10 - 20 let 20 - 30 let 58%
nad 30 let
Graf č. 10 – Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte? Další otázka byla zaměřená na obyvatele města Dvora Králové nad Labem, a sice jak dlouho již v tomto městě pobývají. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že větší část (58%) z 12 respondentů zde žije 20 – 30 let. Pouze několik dotazovaných, konkrétně 33% zde pobývá nad 30 let a zbytek jen 10 – 20 let.
Četnost návštěv zoo 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
31% 23% 15%
poprvé
17%
podruhé 9% 4%
1%
potřetí 1x ročně 3x za rok více než 5x ročně jiné
Graf č. 11 – Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu? 45
Čtvrtá otázka zjišťovala, jak často respondenti navštěvují dvorskou zoologickou zahradu. Nejčastěji dotazovaní odpovídali takto: 31% z nich je v této ZOO poprvé, 15% podruhé a 17% potřetí. Jednou za rok sem zavítá 23% návštěvníků. Nejméně dotazovaných navštěvuje ZOO 3x za rok nebo více než 5x ročně. Jedná se spíše o místní obyvatele, kteří to mají blízko a návštěva ZOO je pro ně možnost jak například příjemně strávit odpoledne s dětmi nebo vnoučaty. Jinou četnost uvedlo 9% respondentů. Mezi těmito odpověďmi byly tyto možnosti: 1x za 2 roky, 1x za 3 roky, 1x za pět let, 10x a více, 2x ročně, ale také každý den.
Oblíbenost ročních období pro návštěvu zoo
2%
4%
7%
2% 2% 2% 2%
jaro léto
3%
podzim zima léto podzim 76%
jaro léto všechna roční období jaro léto podzim jiné
Graf č. 12 – Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete? Z tohoto grafu můžeme vyčíst, ve kterém ročním období dotazovaní nejčastěji chodí do zoologické zahrady. Nejčastější odpovědí bylo samozřejmě léto a to z důvodu letních prázdnin, dovolených nebo školních výletů. Druhou nejčetnější možností bylo jaro a léto, nebo léto a podzim. Další možnosti měly průměrně okolo tří až šesti odpovědí. Jak je vidět z grafu, mezi nejméně oblíbené roční období patří zima nebo jaro. Tyto odpovědi ale respondenti volili hlavně v závislosti na počasí a počtu zvířat, která jsou ve výbězích.
46
Délka návštěvy regionu (dny) 1% 3%
1%
11% 6%
1 2 3 4 5 6 7 10 14 60
19%
14%
10%
24% 10%
Graf č. 13 – Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? (dny)
Délka návštěvy regionu (hodiny) 2 7%
3
2% 5%
5%
12%
4 11%
5
3%
6 15%
14%
7 8
6%
20%
9 10 12 15
Graf č. 14 – Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? (hodiny) Další otázka je pro obyvatele mimo Dvůr Králové nad Labem. Na dotaz, jak dlouho se návštěvníci zdrží v tomto regionu, odpovídali různě. Hodnocení této otázky proto autor rozdělil na dvě části, a sice na dny a hodiny. Nejčastější odpovědí mimo dvorských bylo 1, 2 a 5 dní, ale také 4,5,6,8, nebo 10 hodin. Dotazovaní, jejichž odpověď byla řádově 47
v hodinách, se zde zdrží jen jeden den, popřípadě přijeli navštívit jen zoologickou zahradu.
Délka návštěvy zoo (hodiny) 2 9
16
2
18
13
3
32
4 5
26
6 33
7
39
8 9 10
Graf č. 15 – Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil v areálu zoologické zahrady. Z výše uvedeného grafu k otázce číslo 7 můžeme vidět, že návštěvníci strávili v zoologické zahradě minimálně 2 hodiny a maximálně 10 hodin. Nejvyšší četnost však měly 3,4 a také 5 hodin strávených. Průměrně však dotazovaní strávili v zoo 3,5 hodiny.
Místo ubytování
61%
v tomto regionu
25%
v tomto místě
14%
jinde
0%
10%
20%
30%
40%
Graf č. 16 – Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován/a?
48
50%
60%
70%
Způsob ubytování
8% 11%
hotel
15%
ubytování v soukromí 11%
6%
13%
chata, chalupa penzion kempink/tábořiště
36%
u známých, příbuzných jinak
Graf č. 17 – Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? 61% všech dotazovaných, kteří zde budou ubytováni, zvolili možnost ubytování v tomto regionu. Čtvrtina respondentů si z možností vybrala ubytování v tomto místě, ve Dvoře Králové nebo přilehlých obcích a pouhých 14% odpovědí zvolilo možnost ubytování jinde. V návaznosti na předešlou otázku odpovědělo 36% návštěvníků, že jsou ubytováni v penzionu. 15% návštěvníků bylo ubytováno v hotelu, dalších 13% na chatě či chalupě. Shodně, tedy 11% měla možnost ubytování v soukromí, ale také u známých či příbuzných. Nejméně dotazovaných (6%) odpovědělo, že jsou ubytováni v kempu či tábořišti a zbylých 8% bylo ubytováno jinak.
Zdroj informací o zoo
53%
21%
vlastní zkušenost reference od známých internet
3%
22%
rozhlas, televize informace od CK
1%
Graf č. 18 – Kde jste získal informace o této zoologické zahradě? 49
Otázka číslo 10 zjišťovala, jak se návštěvníci o dvorské ZOO dozvěděli. Více než polovina (53%) odpověděla, že se ZOO má zkušenost již z dřívějška. 22% dotazovaných se o Zoologické zahradě dozvědělo z informací dostupných na internetu. 21% dotazovaných se nechalo ovlivnit referencemi od známých a pouhá 3% se dozvěděla o ZOO z médií jako rozhlas a televize. Zajímavé je, že jen 1% dotazovaných zvolilo možnost „Informace od CK“. Konkrétně jsou to tedy jen 2 dotazovaní.
Plánování návštěvy
77%
výlet plánovali
23%
rozhodli se až dnes
0%
20%
40%
60%
80%
Graf č. 19 – Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady? Na otázku „Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady?“ odpovídali lidé takto. Drtivá většina, 77% výlet plánovali a návštěva ZOO tak byla součástí dovolené, školního výletu nebo také prodlouženého víkendu. 23% všech dotazovaných se rozhodli až na místě, v ten který konkrétní den. Tuto možnost povětšinou volili návštěvníci, kteří v regionu nepřespávají a návštěva ZOO byla jen součástí jednodenního výletu.
50
Návštěva dalších cílů Jen ZOO
6
5
4 4
Hospital Kuks
3 3 3 4 3 3
Hrad Pecka Dvůr Králové nad Labem Adršpach
17
Josefov 136
Koupaliště Ratibořice Akvárium HK Braunův Betlém Krkonoše Rozhledna Žalý
Graf č. 20 – Co hodláte v tomto kraji ještě navštívit anebo jste již navštívil(a)? Výsledky otázky číslo 12 se autor rozhodl pro zajímavost uvést v počtech návštěvníků, nikoli v procentech a to z důvodu velkého množství odpovědí a malého počtu dotazovaných u jednotlivých možností. Na otázku, co hodlají dotazovaní v tomto kraji ještě navštívit, nebo již navštívili, odpovídali takto. Převážná část, 136 respondentů chtělo navštívit pouze Zoologickou zahradu ve Dvoře Králové nad Labem. Zbytek chtěl navštívit také ZOO, ale ještě k tomu navíc další jiné cíle. Celkový počet dohromady nečítá 188 dotazovaných z důvodu, že někteří chtěli navštívit více památek nebo atrakcí. Do grafu autor zahrnul pouze ty četnější. Dalších 17 respondentů chtělo včetně ZOO navštívit také hospitál Kuks vzdálený asi 8 km od města Dvůr Králové. 6 dotazovaných odpovědělo, že kromě ZOO navštíví ještě hrad Pecka. 5 návštěvníků chtělo vidět ZOO a město, ve kterém se zahrada nachází, spolu s jeho památkami. Shodně po 4 návštěvnících měly Adršpašské skály, pevnost Josefov a městské koupaliště ve Dvoře Králové nad Labem. Po 3 návštěvních odpovědělo, že navštíví naší ZOO společně s Ratibořicemi, akváriem v Hradci Králové, dále také Braunův Betlém, který se nachází na naučné stezce Kuks – Braunův Betlém. Kromě těchto zajímavých míst navštívili také Krkonoše a rozhlednu Žalý. Pouze jako zajímavé doplnění této otázky autor uvádí ještě další odpovědi získané od dalších jednotlivých respondentů. 51
Kromě výše jmenovaných zajímavých míst chtěli dotazovaní také navštívit Českou Skalici, údolí Peklo, Pardubice, Dino Park v Polsku, město Žacléř, Babí spolu s pevností Stachelberg, město Trutnov, Pec pod Sněžkou, lanovou dráhu, město Jaroměř, Teplické skály, lázně Velichovky nebo vrch Zvičina. Dále také Les Království, což je předhradní nádrž ležící na Labi, ale také častý cíl cyklistických výletů. Mezi další uvedená místa také patří vodní nádrž Rozkoš, město Hořice, Liberec – botanická a zoologická zahrada, Hradec Králové, náchodský zámek, Velká Deštná, Dobruška a Opočno se státním zámkem.
Doprovody návštěvníků 57%
s rodinou 22%
s partnerem/partnerkou 16%
s kamarády/známými 3%
se skupinou/zájezdem
2%
sám 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Graf č. 21 – S kým jste přišel do zoologické zahrady? do 17 let sám s rodinou s kamarády/známými s partnerem/partnerkou se skupinou/zájezdem
7 2 1
18 - 25 1 8 10 21 1
26 - 35 1 32 9 8 3
36 - 45 41 5 7
46 - 55 1 12 3 3 1
56 a více 7 2 2
Tabulka č. 7 – S kým jste přišel do zoologické zahrady? Otázka číslo 13 zjišťovala, s kým dotazovaní přišli do ZOO strávit volný čas. Více než polovina návštěvníků (57%) přišla do zoologické zahrady s rodinou a dětmi. Podstatně menší část respondentů odpovědělo, že do ZOO zavítali s partnerem či partnerkou strávit příjemné odpoledne nebo výlet. S partnerem tedy přišlo 22% všech dotazovaných. O něco méně, 16% respondentů přijelo do tohoto kraje s kamarády či známými a další 3% z celkového počtu uvedla, že navštívili ZOO se skupinou či 52
zájezdem. Zde se jednalo hlavně o důchodce, kteří se zájezdem, či skupinou vydali do zoologické zahrady, nebo o školní zájezdy, které zde zhruba od poloviny června trávili své školní výlety. Poslední 2% navštívili zahradu sami. Stejně jako u hodnocení předchozí otázky se autor této práce rozhodl pro zajímavost uvést jednotlivé druhy doprovodů vzhledem k věkovému složení dotazovaných.
Použité dopravní prostředky 2% 2% 3% 4%
auto moto vlak bus 90%
pěšky
Graf č. 22 – Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Naprostá většina dotazovaných se dostala do zoologické zahrady automobilem, konkrétně 90%. Jen 4% všech účastníků dotazníkového šetření odpovědělo, že přišli pěšky. 3% přijela do ZOO autobusem a zbylá 3% odpověděla, že způsob jejich dopravy byl motocykl nebo vlak.
Nespokojenost návštěvníků 9%
1% 3%
7%
nic personál
3% 2%
parkování špatné značení 75%
doprava malá nabídka služeb jiné (vysoké vstupné, drahé jídlo, málo zvířat)
Graf č. 23 – S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)? 53
Na otázku, s čím byli návštěvníci zoo nespokojeni, odpovídali lidé různě. Celé tři čtvrtiny dotazovaných byli celkově spokojeni. Největší podíl ze zbylých 25%, přesněji 9%, zastupuje špatné značení v areálu zoologické zahrady. O něco méně (7%) zvolili dotazovaní jiné důvody. Mezi tyto důvody patří hlavně vysoké vstupné, drahé jídlo, nebo dokonce malý počet zvířat. 3% vadila malá nabídka služeb. Stejně tak problémy s parkováním měly shodně 3%. 2% ze zbytku dotazovaných nebyla spokojena s chováním a ochotou personálu a pouhé 1% všech dotazovaných uvedlo nespokojenost s dopravou.
Pozitivní připomínky
zvířata (žirafy, sloni, tygří mláďata)
39% 23%
pěkné prostředí 18%
Safari 15%
všechno 3%
občerstvení
2%
malování na obličej 0%
10%
20%
30%
40%
Graf č. 24 – Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo? První otevřenou otázkou byl protikladný dotaz, co se návštěvníkům zoo nejvíce líbilo. Nejčastější odpověď se dala očekávat, a sice že nejoblíbenější jsou samozřejmě zvířata. Takto odpovědělo celých 39%. Nejčetnější konkrétní odpověď u zvířat byly žirafy, sloni, a také mláďata tygrů ussurijských Bonnie a Clyde. O něco méně, 23% dotazovaných označilo pěkné prostředí, moderní vzhled a celkový ráz ZOO. Oblíbenou částí mezi návštěvníky je Safari a to s celými 18%. 15% z celkového počtu dotazovaných uvedlo, že se jim líbilo všechno a byli naprosto spokojeni. 3% lidí označila, že se jim nejvíce líbila velká nabídka občerstvení a četné množství občerstvovacích stánků. Velmi kladně byla hodnocená právě velká variabilita občerstvovacích stánků. Nejen že si návštěvníci mohou posedět v restauraci, či si dát jen 54
něco rychlého, ale mohou si dát něco sladkého ke kávě v cukrárně U Veverek, nebo si nechat upéct pizzu v pizzerii U Žiraf. Jen 2% dotazovaných ocenilo malování na obličej pro dětské návštěvníky a také komentovaná krmení.
Negativní připomínky vysoké vstupné 3%
1% 1% 3% 3%
1%
Safari autem málo druhů zvířat
4%
28%
4%
nemoderní vybavení
4%
drahé občerstvení
4%
pavilon opic pavilon hmyzu
4%
chování personálu vstupné za psa málo pítek pro psy
41%
nepřehledné značení absence WIFI absence vláčků
Graf č. 25 – Co se vám na této zoologické zahradě naopak nelíbilo? Druhou otevřeno otázkou bylo, co se návštěvníkům ZOO naopak nelíbilo. Značná většina, celkem 41%, nebyla spokojená s letošní novinkou, kterou zoologická zahrada zavedla. Jedná se o projekt Safari vlastním autem. Návštěvníkům povětšinou vadila dlouhá čekací doba na autobusy do Safari. Největším problémem ale bylo, že tímto projektem se ZOO rozdělila na 2 části, a tak se návštěvníci nemohou dostat do dříve přístupné části zoologické zahrady, pokud si ovšem nechtějí za Safari připlatit. S tím souvisí i další důvod, a sice dvojí vstupné do zahrady a hlavně jeho výše. Dalším problémem, který dotazovaní v této souvislosti uvedli, je málo času na prohlídku zvířat v případě jízdy autobusem. Poslední připomínka se vztahuje k tomu, že v sezoně kdy je ZOO rozdělena na dvě části se pěší návštěvníci nedostanou k ostatním zvířatům, jako jsou např. nosorožci, žirafy, velbloudi, lvi, zebry, surikaty a nově od letošního roku 2012 také gepardi. Menší část z celkového počtu, konkrétně 28% označilo za nedostatek vysoké vstupné, které bylo upraveno speciálně kvůli průjezdnému Safari. Za shodná 4% označili dotazovaní málo druhů zvířat, nemoderní vybavení, drahé občerstvení, pavilon hmyzu či pavilon opic. Stejně tak o něco méně (3%) se návštěvníkům líbilo chování
55
personálu, výška vstupného za psa a v návaznosti na to tedy i málo pítek pro psy. Jen 1% dotazovaných se nelíbilo nepřehledné značení, absence jízdy vláčků po zoologické zahradě a také absence WIFI.
Oblíbenost pavilonů a expozic
vodní svět
1% 1% 3%
pavilon okapi
10%
28%
ptačí svět pavilon hrošíků
20%
svět dinosaurů
5% 4%
4%
5%
svět hmyzu
20%
pavilon primátů africká savana pavilon šelem průchozí voliéra pelikánů pravěk očima Z.B.
Graf č. 26 – Která expozice zoologické zahrady se vám líbila nejvíce? (pavilony a expozice)
Oblíbenost zvířat
23%
10% 11%
žirafy tygři
5% 4%
sloni surikaty 47%
nosorožci safari
Graf č.27 – Která expozice zoologické zahrady se vám líbila nejvíce? (zvířata) K posledním dotazníkovým otázkám patřilo také, která expozice či pavilon se návštěvníkům líbila nejvíce. Odpovědi na tyto otázky byly velmi různorodé. Autor 56
práce se rozhodl výsledky rozdělit do dvou částí, na část pavilony a expozice a druhou část – zvířata. První část Pavilony a expozice byla zhodnocena takto. Mezi návštěvníky je nejoblíbenější pavilon Vodní svět a to s celkovým počtem 28%. Shodných 20% dali dotazovaní pavilonům Ptačí svět a Pavilon primátů. O 10% méně, tedy 10% lidí označilo za nejzajímavější Pavilon šelem. U ostatních pavilonů už nejsou tak vysoká čísla, např. Pavilon okapi i Pavilon hrošíků dostaly shodně 5 %. Stejně tak Svět dinosaurů a Svět hmyzu se 4%. Méně už měla jen Africká savana (3%), Průchozí voliéra pelikánů (1%) a Pravěk očima Zdeňka Buriana, také 1%. V druhé části – Zvířata si největší oblibu u návštěvníků získali sloni se 47%. 23% z celkového počtu patřilo části Safari. O něco menší počet, celkově 11% dotazovaných si oblíbilo tygry s mláďaty. Dále se respondentům líbily žirafy (10%). Mezi ty nejoblíbenější zvířata také patřili nosorožci s 5% a také surikaty se 4%.
Kvalita služeb v zoo místo pro odpočinek, relaxaci a zábava pro děti přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu
1,43 1,63
celková spokojenost s úrovní služeb
1,69
celkový dojem z atraktivity zahrady
1,71
srozumitelnost informací pro návštěvníky
1,72
přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti
1,76
nabídka zboží v prodejnách uvnitř nebo před ZOO
1,78
úroveň informací pro návštěvníka
1,84
výška vstupného
3,25
Graf č. 28 – Můžete upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě? Otázka číslo 19 zjišťovala jakou úroveň služeb podle návštěvníků má Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem. Hodnocení bylo podobné jako ve škole. Známka 1 znamenala skvělou kvalitu služeb a známka 5 velmi špatnou. Celkové hodnocení bylo docela překvapivé. Jak vidíme z grafu, nejlépe hodnocené bylo místo pro odpočinek, relaxaci a zábava pro děti. Průměrná známka tohoto bodu tedy je 1,43. Druhým nejlépe hodnoceným bodem byl přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu a to 57
s průměrnou známkou 1,63. V tomto bodě je překvapivé, že i přesto, že několik dotazovaných v předchozích otázkách zaměřených na spokojenost se ZOO uvedlo nespokojenost s pracovníky zahrady, konkrétně obsluhu pokladny, je tento bod stejně na druhém nejlepším místě. Třetí nejlépe hodnocenou částí byla celková spokojenost s úrovní služeb a čtvrtou celkový dojem z atraktivity zahrady. Velmi dobře byla návštěvníky ohodnocena i srozumitelnost informací pro návštěvníky, či přístupnost a srozumitelnost expozice pro děti. O něco méně už se dotazovaným líbila nabídka zboží v prodejnách uvnitř nebo před ZOO a také úroveň informací pro návštěvníka. Vůbec nejhůře návštěvníci ohodnotili výšku vstupného a to průměrnou známkou 3,25. Takto špatné hodnocení opět souvisí s rozdělením ZOO na dvě části a dvojího vstupného. Velký počet dotazovaných také uvedl, že za takovouto cenu vstupného toho není v zoologické zahradě tolik k vidění.
Doporučení návštěvy zoo
23%
3% 4% 2% určitě ano spíše ano nevím 68%
spíše ne určitě ne
Graf č. 29 – Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Předposlední otázkou bylo, zda by respondenti dvorskou zoo doporučili svým přátelům a známým. Převážná většina, celých 68%, odpověděla, že by ZOO určitě doporučili a že se jim zde velmi líbilo. To je pro zoologickou zahradu dobrá zpráva, protože je zde možnost, že tito dotazovaní předají informace a své poznatky známým či přátelům a tak může ZOO očekávat další potenciální návštěvníky. Dalším 23% uvedli odpověď „spíše ano“ ovšem několik z těchto dotazovaných do poznámky uvedlo, že by své známé předem připravili na cenu vstupného. 3% návštěvníků uvedla, že zatím neví, či si nejsou jisti svým doporučením. Podle 4% návštěvníků dvorská zoologická zahrada za doporučení spíše nestojí a pouhá 2% uvedla, že by ZOO určitě nedoporučili. 58
Návštěva jiných zoo
44%
ano, kdykoli mám možnost a čas
40%
jen občas během dovolené 14%
navštěvuji ostatní ZOO jen vyjímečně 2%
chodím jen do této 0%
10%
20%
30%
40%
50%
Graf č. 30 – Navštěvujete zoologické zahrady i v jiných městech? U poslední otázky bylo zajímavé zjištění, zda dotazovaní navštěvují také jiné zoologické zahrady v jiných městech. Téměř polovina, tedy 44% návštěvníků odpovědělo, že různé ZOO navštěvují kdykoli mají časové i jiné možnosti, ale že se také rádi vracejí, pokud se jim daná zahrada líbí. O 4% méně respondentů odpovědělo, že návštěva zahrady bývá občas součástí rodinné dovolené či výletu. Jen 14% odpovědělo, že ostatní zoologické zahrady navštíví jen výjimečně, např. při nějaké příležitosti a pouhá 2% chodí výhradně do ZOO Dvůr Králové nad Labem.
59
SWOT analýza
9.4
Silné stránky Výjimečná oblast
Slabé stránky Nepřehledný ceník
Rozlehlý areál
Závislost počtu návštěvníků na
Atraktivní prostředí
Safari
Dostatek atrakcí pro děti
Stálé akce
Značení v areálu
Členství v organizacích
Uspořádání pavilonů
Vzdělávací programy
Safari
Dostatek parkovacích míst
Dvojí vstupné
Safarikemp
Hotel Safari
Vysoká oblíbenost
Nejvyhledávanější turistický cíl
Příležitosti Růst počtu návštěvníků
Hrozby Snížení počtu návštěvníků
Výstavba nových pavilonů
Přírodní katastrofa
Vznik nových expozic
Nakažení zvířat
Rekonstrukce pavilonů
Ekonomická krize
Rozšiřování zoo
Snížení počtu zaměstnanců
Noví sponzoři
Snížení zájmu o adopci zvířat
Snížení účasti sponzoru
počasí
Závislost počtu návštěvníků na ročním období
v královéhradeckém kraji
7. nejoblíbenější turistický cíl v ČR v roce 2009
Tabulka č. 8 – SWOT analýza ZOO Dvůr Králové
60
9.5
Návrhová část
V porovnání s ostatními zoologickými zahradami si dvorská zoo vede velice dobře. Zoo je u návštěvníků velice oblíbená, což je vidět i z výsledků její návštěvnosti, ale také na jejím postavení mezi deseti nejnavštěvovanějšími místy České republiky. Oblíbenost je nejlépe vidět právě na návštěvnosti této zoologické zahrady. Jen v roce 2010 zoo navštívilo 454 tisíc návštěvníků, rok předtím dokonce o 100 tisíc návštěvníků více. I když je tato ZOO velice oblíbená, pokusili jsme se uvést několik návrhů na další zvýšení atraktivity zahrady. Podle výsledků dotazníkového šetření návštěvníci ne příliš kladně hodnotili možnost projet si Safari vlastním autem. Návštěvníci by rádi dále chodili tuto část pěšky, či využili k dopravě na vzdálenější konec zahrady vláčky, které dříve jezdili každou chvilku. Problém se týká safaribusů, ty teď jezdí pouze pětkrát denně a to v 10 hodin, v 11:30, ve 13:00, 14:30 a poslední odjíždí v 17:00. Návrhem tedy je, aby se umožnilo ježdění častějších autobusů pro návštěvníky, kteří do zoo nechtějí jezdit vlastním autem, ale raději by využili této možnosti. Další návrh se týká také problematiky Safari. Stejně tak jako u předchozího návrhu autor vychází z výsledků dotazníkového šetření i osobních rozhovorů s návštěvníky v létě 2011. Návštěvníci si stěžovali, že se pěší návštěvou nemohou dostat ke lvům, jako v dřívějších letech. Teď ke lvům přibyli i gepardi, kteří se nachází až v části, kudy se projíždí během Safari. Běžný návštěvník, který nemá dostatek financí či nechce tolik utrácet za vstup, nemá šanci lvi ani gepardy vidět, jak tomu bylo v letech minulých. Právě proto, že šelmy patří k nejatraktivnějším lákadlům zoologických zahrad, by bylo dobré, aby tato zvířata byla k vidění všem návštěvníkům, ne jen těm, kteří jsou ochotni zaplatit částku za Safari. Dále by stálo za snahu opravit letní kino u Neumannovy vily, kde se dříve pořádaly festivaly, koncerty a promítaly se filmy. Dříve měla zoologická zahrada s tímto kinem své plány. Plánovalo se, že na tomto místě by mohli být lachtani. Vhodným využitím by pochopitelně nebyl jeho dřívější účel. Letní kino by se dalo využít pro tematické přednášky o zvířatech, nebo nějakých zajímavých zemích, např. cestopisy přednášené lidmi, kteří zajímavou zemi navštívili. Dále by amfiteátr mohl být využit na různá představení pro děti, či výstavbu nějaké vodní nádrže pro větší ryby. 61
Jak vyplynulo z vyhodnocených dotazníků, zdrojem informací pro většinu návštěvníků byla vlastní zkušenost či reference od známých, nikoli propagace zoo. V rámci zvýšení návštěvnosti by pro zoo bylo také dobré zvýšit propagaci, např. vylepit více billboardů ve vzdálenějších místech. S tímto souvisí další návrh, a sice umístit nabídku zoologické zahrady na webovou stránku slevomat.cz či dalších slevových portálech. Příkladem takovéto nabídky by mohl být vstup do klasické části zoo. V balíčku by dále mohl být například oběd pro celou rodinu v restauraci U Lemura. Za cenu těchto dvou položek by mohla být možnost vstupu, nebo lépe vjezdu, zdarma do Safari vlastním autem. Jedním z posledních návrhů je vytvoření nového pavilonu nebo expozice, kde by byla k vidění zvířata z České republiky. Tento pavilon by byl především pro děti a mohla by zde být zvířata rozdělena do určitých skupin, např. život na louce, co najdeme v lesích a podobně. Pokud by pro takový pavilon nebyla volná kapacita, nemusela by zde zvířata být přímo chována, ale mohla by být na obrázcích v životní velikosti, nebo na informačních tabulích spolu se základními údaji týkajících se zvířecího života. Dalším a posledním návrhem je instalace platebních terminálů do občerstvovacích stánků. Podle autorova názoru by bylo dobré nainstalovat platební terminály do občerstvovacích stánků, aby návštěvníci mohli svou útratu platit kartou. Většina návštěvníků sebou na dovolenou či výlet nechce nosit velké částky v hotovosti z důvodu krádeže nebo ztráty daného obnosu. Návštěvníci by tuto novinku určitě uvítala.
62
Závěr Cílem celé této práce bylo především určit profil návštěvníka Zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Dalším cílem bylo zjistit, jak si zoologická zahrada stojí v kulturním cestovním ruchu a také vypracování SWOT analýzy, kdy se určují slabé a silné stránky vybrané organizace. Úkolem poslední části bylo vytvořit návrhy, které by přispěly ke zvýšení návštěvnosti zoologické zahrady. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je rozdělena do osmi kapitol. V těchto kapitolách najdeme informace, které se týkají zoologických zahrad obecně a také konkrétní informace týkající se pouze zoologické zahrady ve Dvoře Králové nad Labem. Příkladem těchto informací jsou organizace zabývající se tematikou zoologických zahrad, právní předpisy, údaje o návštěvnosti či ekonomice ZOO, informaci o vstupném, pavilonech a expozicích a podobně. V této části autor čerpal informace z veřejně dostupných zdrojů elektronických i tištěných. Druhá část práce obsahuje výsledky primárního a sekundárního výzkumu. Hlavním zdrojem informací pro tuto část byly výsledky dotazníkového výzkumu, který byl prováděn mezi návštěvníky zoologické zahrady v loňském roce. Účelem tohoto výzkumu bylo zjištění nejen profilu návštěvníka zoologické zahrady, ale také toho, jaké mají návštěvníci názory na služby poskytované zoologickou zahradou. Výsledkem dotazníkového výzkumu je profil návštěvníka, který vypadá takto. Nejčastěji zoologickou zahradu navštěvují lidé se středním vzděláním ve věkovém rozpětí 18 až 45 let. Nejčastěji jsou lidé ochotni navštívit tuto zoo, pokud je jejich bydliště vzdálené od 101 do 400 km. Nejvíce návštěvníků pochází z měst s počtem obyvatel 10 až 50 tisíc. V závěru práce jsou uvedeny některé návrhy, jak zlepšit atraktivitu vybrané zoo a jak zvýšit návštěvnost a získat si oblibu návštěvníků tak, aby se do zoologické zahrady chtěli vracet. Tyto návrhy byly vytvořeny na základě vlastních nápadů autora, ale také z připomínek návštěvníků. Vymýšlení návrhů nebylo nic snadného, protože zoologická zahrada si vede velice dobře. Z připomínek návštěvníků vyplynulo, že by zoo měla nějakým způsobem zvýšit svou propagaci, vylepšit a dát vznik novým expozicím, zvýšit frekvenci odjezdů safaribusů, umožnit platby kartou v občerstvovacích stáncích, nabídnout určité programy na slevových portálech, atd. 63
Seznam použitých zdrojů [1] ZÁKON č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách, [online] 2004 - 2011 [cit. 201204-17], Dostupné z WWW: < http://www.cizp.cz/>. [2] Worldwide ZOO Database: Co je a co není ZOO [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW:
. [3] EARAZA [online]. 2009 - 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: . [4] World Assiciation of Zoos and Aquariums WAZA [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: . [5] European Association of Zoos and Aquaria EAZA [online]. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: <www.eaza.net/>. [6] IUCN, International Union for Conservation of Nature [online]. 2012 [cit. 2012-0417]. Dostupné z WWW: < http://www.iucn.org/>. [7] Wikipedia: The Free Encyclopedia [online]. 2012 [cit. 2012-04-17]. Association of Zoos and Aquariums. Dostupné z WWW: < en.wikipedia.org/>. [8] Unie českých slovenských zoologických zahrad [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: < http://www.zoo.cz/>. [9] ZOO Dvůr Králové [online]. 2008 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: < http://www.zoodvurkralove.cz/cs//>. [10] Ministerstvo životního prostředí [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z WWW: . [11] Sagit – nakladatelství ekonomické a právní literatury Ostrava [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: < www.sagit.cz/>. [12] EUR-Lex.europa.eu [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z WWW: < http://eur-lex.europa.eu/>. [13]
ZOO
[online].
2012
[cit.
. 64
2012-04-23].
Dostupné
z WWW:
[14]
Czechtourism
[online].
2012
[cit.
2012-04-24].
Dostupné
z WWW:
. [15] Dana Holečková. Youtube [online]. 18.4.2012 [cit. 201-04-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=AueXd3-psmw&feature=youtu.be. Kanál uživatele DvurKraloveZoo [16] DUS, Milan. Josef Vágner : český lesník v Africe. Vyd. 1. Ronov nad Doubravou : Triality, 2006. 244 s. ISBN 80-86799-01-8. [17] JIROUŠEK Vladislav T. a kol: Zoologické zahrady České republiky a jejich přínos k ochraně biologické rozmanitosti [online]. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2005 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z WWW: < http://www.mzp.cz >. [18] HOLEČKOVÁ, Dana. Kalendář ZOO 2012. Dvůr Králové nad Labem : ZOO Dvůr Králové, 2011. [19] HOLEČKOVÁ, Dana. Plánovací záznamník 2012. Dvůr Králové nad Labem : ZOO Dvůr Králové, 2011. [20] Zoo Dvůr Králové nad Labem 1975-1977 : výroční zpráva 1975-1977. Dvůr Králové nad Labem : Východočeská zoologická zahrada-safari, 1977. [21] HOLEČKOVÁ, Dana; MOUCHA, Pavel; MYSLIVEČKOVÁ, Jana; HAJNYŠ, Tomáš; ŠEREDA, Pavel. Dvůr Králové nad Labem : Výroční zpráva ZOO Dvůr Králové 2010, 2011. ISBN 80-903758-8-X. [22] Jan Pařík – ústní sdělení (zaměstnanec ZOO Dvůr Králové, ZOO Dvůr Králové, Dvůr Králové nad Labem) dne 2. března 2012. [23] HOLEČKOVÁ, Dana; HAJNYŠ Tomáš; PAŘÍK Jan. Safari 2011: ZOO Dvůr Králové - nejlevnější výlet do Afriky. ZOO Dvůr Králové, 2011.
65
Seznam tabulek Tabulka č. 1
Ceník
Tabulka č. 2
Otevírací doba
Tabulka č. 3
Výnosy 2009 a 2010
Tabulka č. 4
Náklady 2009 a 2010
Tabulka č. 5
Sponzoring v roce 2009 a 2010
Tabulka č. 6
Charakteristika dotazovaných
Tabulka č. 7
S kým jste přišel do zoologické zahrady?
Tabulka č. 8
SWOT analýza ZOO Dvůr Králové
V případě že u tabulky není uveden zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce. 66
Seznam grafů Graf č. 1
Celkové tržby Safarikempu 2010 a 2011
Graf č. 2
Návštěvnost Safarikempu 2010 a 2011
Graf č. 3
Celkové tržby hotelu 2006 – 2011
Graf č. 4
Návštěvnost hotelu 2006 - 2011
Graf č. 5
Návštěvnost zoo 1996 - 2011
Graf č. 6
Návštěvnost Týden duchů 2001 - 2011
Graf č. 7
Návštěvnost Vánoční zoo 1997 - 2011
Graf č. 8
Jste obyvatelem tohoto města anebo jste na návštěvu zoologické zahrady přijel odjinud?
Graf č. 9
Pokud nejste obyvatelem města, jaký je hlavní důvod Vaší náštěvy v tomto regionu (městě)?
Graf č. 10
Pokud jste obyvatel města, jak dlouho již v tomto městě pobýváte?
Graf č. 11
Jak často navštěvujete tuto zoologickou zahradu?
Graf č. 12
Ve kterém ročním období tuto ZOO nejčastěji navštěvujete?
Graf č. 13
Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? (dny)
Graf č. 14
Pokud nejste obyvatel města, jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? (hodiny)
Graf č. 15
Odhadněte čas, který jste tentokrát strávil v areálu zoologické zahrady.
Graf č. 16
Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)?
Graf č. 17
Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude?
Graf č. 18
Kde jste získal informace o této zoologické zahradě?
Graf č. 19
Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě této zoologické zahrady?
Graf č. 20
Co hodláte v tomto kraji ještě navštívit anebo jste již navštívil(a)?
Graf č. 21
S kým jste přišel do zoologické zahrady?
Graf č. 22
Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? 67
Graf č. 23
S čím jste při návštěvě tohoto místa byl(a) nespokojen(a)?
Graf č. 24
Co se vám v této zoologické zahradě nejvíce líbilo?
Graf č. 25
Co se vám na této zoologické zahradě naopak nelíbilo?
Graf č. 26
Která expozice zoologické zahrady se vám nejvíce líbila? (pavilony a expozice)
Graf č. 27
Která expozice zoologické zahrady se vám nejvíce líbila? (zvířata)
Graf č. 28
Můžete upřesnit kvalitu služeb v této zoologické zahradě?
Graf č. 29
Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?
Graf č. 30
Navštěvujete zoologické zahrady i v jiných městech?
V případě že u grafu není uveden zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce.
68
Seznam obrázků Obrázek č. 1
Neumannova vila
Obrázek č. 2
Nové safaribusy
Obrázek č. 3
Safari vlastním autem
Obrázek č. 4
Expozice Svět dinosaurů
Obrázek č. 5
Týden duchů
Obrázek č. 6
Pavilon Ptačí svět
Obrázek č. 7
Orientační plán zoo
Obrázek č. 8
Orientační plán safari
V případě že u obrázku není uveden zdroj, jedná se o vlastní zdroj autora práce. 69
Seznam příloh Příloha č. 1
Dotazník
Příloha č. 2
Neumannova vila – ředitelství zoo
Příloha č. 3
Nové safaribusy
Příloha č. 4
Safari vlastním autem
Příloha č. 5
Expozice Svět dinosaurů
Příloha č. 6
Týden duchů
Příloha č. 7
Pavilon Ptačí svět
Příloha č. 8
Orientační plán zoo
Příloha č. 9
Orientační plán safari
70
Příloha č. 1 – Dotazník
71
72
Příloha č. 2 – Neumannova vila – ředitelství zoo
Obrázek č. 1 – Neumannova vila Příloha č. 3 – Nové safaribusy
Obrázek č. 2 – Nové safaribusy [9]
73
Příloha č. 4 – Safari vlastním autem
Obrázek č. 3 – Safari vlastním autem [9] Příloha č. 5 – Expozice Svět dinosaurů
Obrázek č. 4 – Expozice Svět dinosaurů 74
Příloha č. 6 – Týden duchů
Obrázek č. 5 – Týden duchů [9] Příloha č. 7 – Pavilon Ptačí svět
Obrázek č. 6 – Pavilon Ptačí svět 75
Příloha č. 8 – Orientační plán zoo
Obrázek č. 7 - Orientační plán zoo [23]
76
Příloha č. 9 – Orientační plán safari
Obrázek č. 8 – Orientační plán safari [23]
77
