KRONIKA Přerov nad Labem
Přerov nad Labem
KRONIKÁŘ PŘEROVA NAD LABEM Lucie Černá byla jmenována kronikářkou Přerova nad Labem v srpnu roku 2011 obecním zastupitelstvem. Kroniku roku 2008 zapsala zpětně v roce 2013. Lucii Černé je 23 let a v Přerově nad Labem bydlí již od svého narození. Dostudovala Sociální a mediální komunikaci na Univerzitě Jana Amose Komenského s titulem Bakalář. V současné době studuje na Univerzitě Karlově Mgr. obor Elektronická kultura a sémiotika. Před studiem na VŠ navštěvovala Střední průmyslovou školu grafickou Hellichova, obor Polygrafie. Zde v r. 2009 úspěšně odmaturovala. Zajímá se o kulturu ve všech směrech. Ráda čte, navštěvuje divadla, hudební koncerty a věnuje se hře na několik hudebních nástrojů (klarinet,flétna,kytara, el. piano). Také několik let navštěvovala hodiny zpěvu, jak sólového, tak sborového. Mezi její další zájmy patří psaní povídek, projevů a článků. Práce na PC ji též není cizí. Upravuje fotografie a tudíž ovládá Adobe Photoshop i Adobe Illustrator. Pro úpravu a lámání textu ovládá jak Quark, tak Adobe InDesign. V Přerově se podílí na většině pořádaných akcí. Aktivně například při Muzejní noci, nebo při dožínkových slavnostech V zámku a podzámčí. Na tuto událost navrhovala i plakáty. Ostatně některé propagační materiály, které můžete vidět od sdružení „Maminky dětem“ má také na svědomí. Kroniku by ráda vedla nejen pro to, že ji tato práce vždy zajímala, ale také by ráda uchovala odkaz pro budoucí generace. Knihu by chtěla psát elektronicky a zaznamenávat přerovské události nejen textem, ale i obrazem a videem.
~2~
PŘEROV NAD LABEM V zeměpisné šířce 50° 09' 30" a v zeměpisné délce 14° 49' 30 se nachází více než 1000 let stará obec. Naleznete zde jak krásnou přírodu, tak obdivuhodné stavby. Hlavně se tu ale nachází jeden z nejstarších skanzenů na světě. Přerov nad Labem má dlouhou zajímavou historii. Archeologické nálezy dokazují, že oblast byla obydlena již před 7000 lety. Na místní vyvýšenině zvané Přerovská hůra (237 m), se nachází starodávně hradiště, které obývali Kelti a později i Slované. První písemná zmínka o Přerovu pochází z roku 993. Byl darován biskupem sv. Vojtěchem klášteru v Praze na Břevnově. Společně s ním bylo darováno ještě několik okolních vesnic. Za vlády Karla IV. byla přerovská tvrz spravována přímo klášterem. Ve 14. století byl Přerov povýšen na město. Ve století šestnáctém dochází k mnoha rekonstrukcím. Jako první byl samozřejmě rekonstruován zámek, na který jsou v této době přidány sgrafity. Po dostavbě a posledních úpravách přichází renovace místního pivovaru, vinic, chmelnic a mlýna. Roku 1639 byl Přerov, společně s okolím, vypálen švédskými vojsky a jeho význam upadal. Až roku 1671 byla rekonstruována část zámku. Ovšem ani rekonstrukce nedokázala zabránit zřícení západního a severního křídla zámku společně se severní části východního křídla. Zřícené části bohužel nebyly už nikdy obnoveny a i v dnešní době je tedy vidíme v jejich původním stavu ze 17. století. Za vlády Josefa II se Přerov rozšířil o prostor pod Přerovskou hůrou, kde se usadili hospodáři. Oblast byla nazvána Novým Přerovem.
~3~
Roku 1870 kupuje panství Leopold II. Po jeho smrti získává zámek jeho syn, Ludvík Salvátor Toskánský. Ten se zasloužil o rozkvět obce a zvelebení kraje. Zakoupil v roce 1900 první staročeskou chalupu, čímž založil Skanzen lidové architektury. V březnu roku 1903 došlo ke sloučení Starého a Nového Přerova a ustálil se název obce, který známe dnes. Přerov nad Labem. Po první světové válce byl přerovský zámek konfiskován a pronajímán. Po druhé světové válce připadl fondu národní obnovy. V současné době spadá Přerov nad Labem do okresu Nymburk, také je členem dobrovolného sdružení obcí Mikroregion Polabí.
SOUČASNOST V PŘEROVĚ NAD LABEM Dle posledního sčítání obyvatel, domů a bytů (23. 6. 2011) má Přerov nad Labem 1148 obyvatel. Z toho 580 mužů a 268 žen. Nejpočetnější věkovou skupinou jsou lidé v tzv. produktivním věku, tedy od 15 do 64 let. Je jich více než polovina (793). Rozloha Přerova činí 10,68 km2 . Nadmořská výška je 178 m. n. m. I přes nevelkou rozlohu se Přerov nad Labem nachází 11 staveb se statutem Kulturní památky (Zámek, kostel sv. Vojtěcha Staročeská chalupa – č. p. 19, ,hospoda – č. p. 14, pivovar, venkovské usedlosti – č. p. 11 a 13, dvoje boží muka, kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou a hradiště Přerovská hůra). Stejně tak se v Přerově nachází přírodní památky (Hrbáčkovy tůně, památné lípy Na vrších, Budečská hráz a Přerovská hůra). více informací: www.prerovnl.cz,
~4~
OBECNÍ ÚŘAD Adresa OÚ: Obecní úřad Přerov nad Labem 38 Přerov nad Labem 289 16 Úřední hodiny: Pondělí a středa: 8.00 – 12.00/13.00 – 17.00 hodin Telefonní kontakt: +420 325 565 274 +420 724 224 832 (p. Baumruk) Fax:
325 565 417
E-mail:
[email protected]
Zastupitelstvo obce Přerov nad Labem v roce 2007: Ing. Luděk Červák – starosta Ing. Irena Gregárková – místostarosta Jaroslav Urban (posléze PaedDr. Irena Jarešová) Petr Baumruk Ing. Vít Vašát Miroslav Kolenský Lenka Kodešová (posléze Miroslava Trbušková) pracovnice OÚ: Ing. Dana Matějčková
~5~
ZDRAVOTNÍ SLUŽBY Obvodní lékař pro děti a dorost MUDr. Chocholová – Ordinace Přerov nad Labem Ordinační hodiny: čtvrtek: 11.15 – 11.45 (poradna+zvaní) 11.45 – 12.45 hodin Obvodní lékař pro dospělé MUDr. Kitzberger Telefonní kontakt: +420 325 565 283 Ordinační hodiny: pondělí: 7.00 – 12.30 hodin úterý (sudé): 7.00 – 12.30 a 17.30 – 18.30 hodin středa: 7.30 – 12.30 hodin čtvrtek: 13.30 – 15.30 hodin pátek: 8.00 – 11.30 hodin Zubní lékařka MUDr. Tajovská Telefonní kontakt: +420 325 565 178 Ordinační hodiny: pondělí: 8.00 – 15.00 hodin úterý: 8.00 – 15.30 hodin středa: 8.00 – 15.00 hodin čtvrtek: 8.00 – 14.00 hodin
~6~
ŠKOLSTVÍ V Přerově nad Labem má škola dlouholetou tradici. Byla založena již roku 1886. Škola leží uprostřed vsi, nedaleko autobusové zastávky Přerov nad Labem, U Skanzenu. Jelikož se jedná o školu s o dost menším počtem žáků, než je ve větších městech, pedagogové se věnují žákům s patřičnou pozorností a nedělá jim problém pomoci každému, komu je potřeba. Této výhody využívají i některé maminky z okolních vesnic a měst. V budově školy se nachází jak ZŠ a MŠ, tak i školní jídelna a školní družina, které jsou taktéž hojně využívány.
MŠ PŘEROV NAD LABEM Adresa: Základní a mateřská škola Přerov nad Labem Přerov nad Labem č. p. 112 289 16 Telefonní kontakt: +420 325 565 265 +420 739 650 103 E-mail:
[email protected] www: http://www.skolaprerovnl.cz/skolka
~7~
ZŠ PŘEROV NAD LABEM Adresa: Základní a mateřská škola Přerov nad Labem Přerov nad Labem č. p. 112 289 16 Telefonní kontakt: +420 325 565 280 (ředitelna) +420 325 565 426 (sborovna) E-mail:
[email protected] www: http://www.skolaprerovnl.cz/
Personální obsazení: Ředitelka: PaedDr. Irena Jarešová Zástupkyně: Mgr. Eva Průšová Třídní učitelka 1. a 2. třídy: Mgr. Alena Kolenská Třídní učitelka 3. třídy: Mgr. Vratislava Tomášková Třídní učitelka 4. a 5. třídy: Mgr. Eva Müllerová Třídní učitelka 6. třídy: Alena Malínská Třídní učitelka 8. třídy: PaedDr. Alena Keřtofová Třídní učitelka 9. třídy: Marcela Svašková
~8~
Netřídní učitelé: Mgr. František Plzák, Marie Drobná, Mgr. Marie Řepová Mateřská dovolená: Mgr. Eva Žemberová, Karolína Salačová Školník: Jiří Řepa Uklizečky: Renata Koutská a Ivana Veselá
SPOLKY A SDRUŽENÍ V PŘEROVĚ NAD LABEM V Přerově nad Labem je aktivních několik spolků a sdružení. V různorodých akcích se činí celý rok a i díky nim je Přerov nad Labem moderní vesnicí, kde žije společenský, sportovní i zájmový život.
DYKYTA Folklórní soubor s více než 20letou tradicí. Založili ho v roce 1988 manželé Slukovi, kteří mají rádi hudbu, zpěv i tanec a chtěli se bavit. Sehnali pár nadšenců ze středních Čech a sestavili soubor písní a tanců – Dykyta. Za těch spoustu let, co existují a koncertují nejen v Čechách, ale i po celém světě, si vytančili velké jméno a jsou uznávaným a kvalitním souborem s mnoha členy. Členové souboru: Josef Sluka – vedoucí souboru a muziky – 1. housle Karla Sluková – vedoucí taneční skupiny souboru – zpěv, tanec
~9~
George Baumgartner – flétnista Lada Zumrová – flétnistka Silvie Vašátová – zpěv František Hejnák – 1. housle Bohumír Popek – 1. klarinet Josef Sluka ml. – 1. viola Karla Sluková – 2. housle Ladislav Paál – 2. housle Luděk Opočenský – 2. klarinet Jiří Mokrý – 2. viola Karel Kraj – kontrabas Anežka Zemanová – tanec a zpěv Karel a Kamila Douděrovi – tanec Jitka Matějčková – tanec Jiří Beneš – tanec Eva Cílková – tanec Tomáš Rak – tanec Markéta Majerová – tanec Karel a Zlatka Zemanovi – tanec a zpěv Ivana Poslíšilová – zpěv
Více informací na www.dykytaprerov.cz
~ 10 ~
ERNET FREE Občanské sdružení, které bylo zaleženo roku 2005, které mělo za hlavní zájem spojit osoby se stejným zájmem. Prvotně se jedná o Internet. V průběhu let se nezisková organizace rozrostla o mnoho nových spokojených členů a expandovala i za hranice Přerova. Členové týmu ERnet Free: Jiří Vedral – předseda Miroslav Kolenský – člen rady, hlavní administrátor, správce sítě Tomáš Koutský – člen rady, administrátor sítě Pro více informací: www.ernetfree.net
SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Hasičské družstvo z Přerova nad Labem má v naší vsi dlouholetou tradici. V roce 2003 slavilo 110 let od svého založení. Jeho centrálním stanovištěm je hasičská zbrojnice vybudovaná na přelomu 80. a 90. let minulého století, která se nachází vedle kostela a naproti plácku před zámkem. V roce 2007 se omladilo mužstvo mužů a znovuobnovila se tradice jezdění na hasičské soutěže po celém okresu. Zásahovou jednotku tvoří: Tomáš Kratochvíl (velitel), Luděk Jirouš (velitel strojníků), Luboš Svoboda (strojník), Tomáš Vodička (zástupce velitele), Milan Valenta (strojník), Jan Fejtek (strojník), Lukáš Holan (hasič), Jakub Kadeřávek (hasič), Jan Koštíř (hasič).
~ 11 ~
HONEBNÍ SPOLEČENSTVO Ke každé vesnici patří neodmyslitelně honební společenstvo, které se stará o přilehlé pozemky, lesy a zvěř. Každý z myslivců se aktivně účastní minimálně 30 brigádních hodin pro Přerov nad Labem.
MAMINKY DĚTEM I když se nejedná o klasické sdružení, nemůžeme ho nezmínit. Toto společenství matek, kterým již vadilo, že v Přerově nejsou žádné akce pro děti, se totiž podílí na většině zábavných programů. Bez nároku na honorář, čistě z vlastního zájmu a s radostí z toho, že děti v celém okolí budou mít zábavné odpoledne. Jana Brožová, Hana Dovalilová, Irena Gregárková a Zuzana Kratochvílová společně s mnoha dobrovolníky vytvářejí dětem vzpomínky, které jim v pozdějších letech připomenou jejich krásné dětství.
RYBÁŘI Rybářské sdružení v Přerově nad Labem vzniklo v roce 1996. Již od svého počátku se do něj přihlásil velký počet milovníků této tiché odpočinkové zábavy. V letošním roce bylo přihlášeno něco kolem 70 členů. V naší obci se dají ryby chytat na dvou tůních. Babinci, který se nachází u Přerovského fotbalového hřiště, a Bezedně ležící kousek opodál. Rybařit se dá po celý rok, ovšem jen v hodinách k tomu určených. Stejně tak
~ 12 ~
je povinností každého rybáře mít u sebe lístek opravňující jej k chytání. Ten zájemce může získat na půl roku, či na rok. Členové mladší 15 let mohou chytat na jeden prut, ale pouze v přítomnosti staršího 18 let. Od 15 let výše mohou rybáři chytat na pruty dva.
TJ SOKOL PŘEROV NAD LABEM Přerovský sokol má dlouhodobou tradici. Byl založen již roku 1918. Jeho fotbalová odnož ihned poté v roce 1923. V dřívějších dobách byly součástí i hokejové mužstvo a tělovýchovný oddíl. Ty již bohužel zanikly. V dnešní době se tedy TJ Sokol Přerov nad Labem objevuje na hřišti volejbalovém a hřišti fotbalovém. Volejbalisté mají svou základnu na venkovní hrací ploše přerovské Základní školy a fotbalisté mají svůj „svatostánek“ na místním fotbalovém hřišti U Babince, které bylo vybudováno v 80. letech 20. století. I přes relativně malý počet obyvatel se fotbalové mužstvo skládá ze 4 oddílu: oddíl přípravky, oddíl žáků, A mužstvo (hrající Okresní přebor) a B mužstvo (hrající OS IV. A).
~ 13 ~
SLUŽBY JÍZDNÍ ŘÁDY Situace hromadné dopravy je v Přerově nad Labem rok od roku kvalitnější. Občané naší vesnice mohou využít služeb Pražské integrované dopravy v pravidelných linkách: 443 (Sadská – Čelákovice) 411 (Lysá nad Labem – Český Brod) 430 (Přerov nad Labem – Mochov) Linka 398 (Poděbrady – Praha, Černý most) sice nestaví přímo v Přerově nad Labem, ale na přidružené zastávce Přerov nad Labem, rozcestí u obory, která leží necelý kilometr od cedule Přerova.
OBCHODY Cukrárna Přerovská cukrárna sousedí se samoobsluhou a též patří rodině manželům Šafrovým. Zákazníci si zde mohou dát zmrzlinu, dortíky, teplé či studené nápoje a posedět v příjemném prostředí uvnitř i na zahrádce. Otevřeno denně 9.00 – 18.00 hodin.
~ 14 ~
Okrasné zahradnictví Školky Montano s. r. o. Zahradnictví Školky Montano patří již od svého vzniku v roce 1983 k nejvýznamnějším dodavatelům okrasných rostlin a dřevin nejen v České republice. Každý den jej navštíví mnoho zákazníků. V provozu je maloobchod a velkoobchod, kde si na své přijdou větší odběratelé (zahradnické podniky z České republiky, Slovenska, Ruska a Kazachstánu) i amatérští zahrádkáři. více informací: http://www.skolky-montano.cz/
Obchod Lenka V malém obchůdku ležícím naproti místnímu parku je k dostání drogistické, potravinářské, polygrafické zboží. Také se zde dá vsadit do národní loterie nebo dobít mobilní telefon
Rodinná Farma Rodina Kratochvílů patřila již před 2. světovou válkou k největším pěstitelům brambor a v této činnosti podnikala až do roku 1948. O mnoho let později, v roce 1990, navázali na tuto tradici manželé Kratochvílovi. Ti rozšířili svůj sortiment z brambor a cibule i o sazeničky květin a zeleniny. V současné době se jejich podnikání rozrostlo o malý obchůdek, kde si mohou zákazníci zakoupit veškeré výše zmiňované zboží a spoustu dalšího. více informací: http://www.rodinna-farma.cz/
~ 15 ~
Samoobsluha Samoobslužný obchod v centru Přerova vlastní již mnoho let manželé Šafrovi. Zajímavostí je, že má otevřeno i v dopoledních hodinách o víkendu, což usnadňuje život místním i přespolním lidem.
POŠTA Velikou výhodou Přerova je místní pošta, která má otevřeno každý všední den. Občané nemusejí jezdit do okolních měst a mohou své zásilky odeslat z místa bydliště. Společně s doručováním pošty místní listonoškou až do domu je servis na Přerovské poště kvalitní a zahrnuje veškeré služby, jaké si občan může přát.
RESTAURACE Herna Šipka Ačkoliv to podle názvu vypadá, že se zde nedá zabavit jinak, než hazardem či známou hrou šipky, není tomu tak. V tomto restauračním zařízení, které se nachází z druhé strany místního obchodu je příjemné posezení. Zájemci, kteří nechtějí jen tak posedět u piva (např. Kozel), si mohou zahrát jak již zmíněné „automaty“, šipky, tak kulečník nebo stolní fotbálek. Pro příznivce rušnější atmosféry se zde nachází jukebox s mnoha písněmi spousty žánrů. Je zde k dostání nepřeberné množství alkoholických i nealkoholických nápojů, drobnosti k zobání (brambůrky, oříšky atd.), domácí naložený hermelín nebo kávička na příjemné trávení. Otevřeno má herna celý týden od 17.00 do 3.00.
~ 16 ~
Hospůdka na hřišti Další restaurační zařízení je neodmyslitelně spjato s místním fotbalovým hřištěm. Nachází se totiž vedle našeho sportovního stánku. Zažívá všechny úspěchy i nezdary společně s místními fotbalovými borci. Ti si po sportovním vypětí, které prožijí při fotbalovém zápase, mohou občerstvit svá hrdla alkoholickými i nealkoholickými nápoji. Mají – li po svém výkonu hlad, dají se zde zakoupit slané i sladké maličkosti k mlsu. Otevřeno je zde po celý týden. V pracovní dny od 16.00 do 23.00 hodin a o víkendu dokonce od 10.00 do 24.00.
U Indiána Hostinec U Indiána má otevřeno každý den od 11.30 do 22.00 hodin. Chodí sem jak štamgasti, kteří si neumí představit posezení nad pivem v jiném zařízení, tak návštěvníci Skanzenu. Ti si zde mohou dát jedno z jídel, které nabízí místní kuchyně.
~ 17 ~
MUZEA MOTO A VELO Soukromá sbírka pana Tomáše Moravce je veřejnosti přístupná od roku 1986. V zajímavém a ojedinělém muzeu naleznete více než 70 jízdních kol a 60 motocyklů. Kromě toho naleznete v muzeu také starobylé doplňky k jízdě jako například zvonky, duše, zámky, světla, pumpičky, fotografie a brýle.
POLABSKÉ NÁRODOPISNÉ MUZEUM SKANZEN Skanzen v Přerově byl založen již na počátku 20. století Ludvíkem Salvátorem Toskánským, který pobýval na přerovském zámku. Jedná se o čtvrtý nejstarší skanzen v Evropě a na jednom prostoru jsou zde k vidění staročeské chalupy a historické kostýmy. Návštěvníci se vrátí o sto let zpět a shlédnout výjevy každodenního života na venkově. Mimo klasické návštěvní dny se ve skanzenu koná mnoho doprovodných akcí. Za všechny jmenujme Muzejní noc nebo Dožínky. více informací: http://www.polabskemuzeum.cz/prerov-nad-labem/vystav
~ 18 ~
UDÁLOSTI VE SVĚTĚ ROKU 2007 – 1. ledna – Evropská unie se rozšířila o Bulharsko a Rumunsko – 1. ledna – Na internetu se objevil amatérský videozáznam z popravy Saddáma Husajna – 18. ledna – Evropou se prohnal orkán Kyrill – 2. února – Vědci se shodli na tom, že za globální oteplování Země může značnou měrou lidstvo – 2. března – Na Slovensku explodovala hala s vyřazenou municí – 25. března – EU oslavila 50 let existence. Prezidenti a premiéři všech 27 států se sešli v Berlíně, kde přijali deklaraci s poselstvím občanů – 5. dubna – Patnáct britských vojáků, kteří strávili dva týdny v iráckém zajetí, se úspěšně vrátilo domů – 16. dubna – Svět šokoval masakr na Virginské univerzitě. Jihokorejský student zabil dvaatřicet lidí a poté zastřelil i sebe – 22. dubna – V prvním kole francouzských voleb zvítězil Nicolas Sarkozy – 6. května vyhrál i druhé kolo a stal se francouzským prezidentem – 5. května – V Irsku se dohodli na nové vládě. Ta je vskutku kuriózní, jelikož v ní po dlouhých letech nepokojů stojí jak katolíci, tak protestanti – 18. května – Rezignoval šéf Světové národní banky P. Wolfowitz
~ 19 ~
– 20. května – Válečné boje v Libanonu – 4. června – Americký prezident George W. Bush navštívil Prahu – 23. června – Polsko přijalo návrh reformy EU. Stalo se tak po dlouhém vyjednávání – 25. června – V Kambodži se zřítilo letadlo se 22 lidmi na palubě. Mezi nimi byli i 3 Češi. Nikdo nehodu nepřežil – 27. června – Tony Blair opustil po 10 letech ministerské křeslo ve VB. Jeho nástupcem se stal Gordon Brown – 8. července – Vyhlášeno nových Sedm divů světa – 18. července – Na 200 lidi zemřelo při nehodě na letišti v Sao Paulu – 11. srpna – V Polsku se rozpadla vláda – 24. srpna – Po celém Řecku jsou mohutné požáry. Může za ně horko a sucho – 4. září – Ztratil se dobrodruh Steve Fossett – 15. září – Na Slovensku se podařilo oddělit pětiměsíční siamská dvojčata – 7. listopadu – Ve škole na jihu Finska zabito 18 studentů. Střelec poté obrátil zbraň i proti sobě – 8. prosince – Na Ukrajině se zřítilo české vrtulníkové letadlo. Všichni na palubě zemřeli – 27. prosince – Bénazír Bhuttová, pákistánská politička, se stala obětí atentátu
~ 20 ~
UDÁLOSTI V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2007 – 16. ledna – Čunek v hledáčku policistů – je podezřelý z braní úplatků (v srpnu zproštěn obžaloby) – 28. ledna – Karel Svoboda, známý český hudební skladatel, spáchal sebevraždu – 1. úterý – V ČR přestaly platit peníze z roku 1993 v hodnotě 50 Kč, 100 Kč, 200 Kč a 500 Kč – 16. úterý – Šárka Záhrobská získala historický první zlatou medaili v alpském lyžování pro ČR – 27. únor – Kateřina Neumannová vyhrála svůj poslední velký závod. Na mistrovství světa v Japonsku obhájila zlato na 10 km volně – 2. březen – Výběrové řízení na vzhled nové budovy Národní knihovny vyhrál architekt Jan Kaplický. Porazil 400 dalších projektů – 11. března – Rychlobruslařka Martina Sáblíková získala na MS v Salt Lake City – 23. března – Policejní prezident Husák rezignoval, čelí podezření z vynášení informací – 24. dubna – Tomáš Julínek představil svou zdravotnickou reformu – 19. dubna – Policisté našli mrtvolu pohřešovaného dítěte v úložném prostoru gauče ve sklepě domu, kde žije chlapcova rodina. Později se ukázalo, že dítě zemřelo násilnou smrtí
~ 21 ~
– 23. dubna – Český podnikatel R, Krejčíř sedí v jihoafrickém vězení. Česko jedná o jeho vydání – 1. května – Prvomájová demonstrace skončila střetem s PČR – 10. května – Začátek kauzy Kuřim. Chůvička souseda náhodně odhalila týrání dětí v rodině Kláry Mauerové z Kuřimy. Děti byly zavřeny v kleci – 13. května – Spuštěn nový operátor U:fon – 18. května – Primátor Pavel Bém vylezl na Mount Everest. Jeho „dovolená“ vyvolala mnoho negativních ohlasů. Kvůli jeho nepřítomnosti bylo odloženo několik důležitých jednání na pražském magistrátu – 4. června – Průměrný plat v ČR je Kč 20 399, – – 20. června – Ptačí chřipka se znovu objevila v ČR – 14. července – V Čerčanech na Benešovsku se srazil osobní vlak s rychlíkem. Zemřel strojvedoucí pantografu, dalších 8 cestujících zraněno – 31. srpna – Barbora Špotáková se stala mistryní světa v hodu oštěpem – 1. září – Roman Šebrle se stal mistrem světa v desetiboji – 24. září – Václav Klaus vystoupil na půdě OSN s proslovem o globálním oteplování. Vyvolal značnou kontroverzi a podle mnohých oslabil pozici ČR na světové politické scéně
~ 22 ~
– 3. října – Rok po porodu zjistili dvoje rodiče, že vychovávají cizí dítě. V třebíčské nemocnici došlo k záměně – 9. října – Zachránce 699 židovských dětí, Nicolas Winton, navštívil ČR a setkal se s několika zachráněnými – 11. října – Pražská ODS, v čele s Pavlem Bémem, chce zabránit postavení tzv. Kaplického chobotnice – 11. října – Lékařský tým z FN Bulovka, veden Františkem Antošem, představil veřejnosti pacienta, kterému odebrali spodní polovinu těla – 1. listopadu – Bývalá prokurátorka Ludmila Brožová – Polednová byla odsouzena na 8 let – 1. prosince – František Procházka ukradl 560 milionů Kč a utekl neznámo kam – 4. prosince – Největší stávka v řadách učitelů v historii ČR. Stávkovalo na 128 000 pedagogů – 9. prosince – Česká běžecká štafeta vyhrála SP – 21. prosince – Česká republika patří do Schengenského prostoru. Mimo ČR přibylo i Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko a Malta
~ 23 ~
LEDEN
ÚNOR
3. Myslivecký bál – pořádalo místní Honební společenstvo na sále U Kotápišů 24. Masopustní průvod – Po desetileté pauze se povedlo to, o čem všichni, kteří si tuto událost pamatují, snili. TJ Sokol Přerov za značné podpory dobrovolníků uspořádal Masopustní průvod obcí. Ze sklepa se vyndaly staré masky, které ke každému takovému průvodu patří, ale objevily se i masky nové. Po téměř sedmi hodinách pochodování a zábavy se všichni odebrali domů, aby se připravili na večerní Masopustní zábavu, která se konala v tanečním sále U Kotápišů. I přes značnou únavu zúčastěných bylo plno a zábava pokračovala až do rána. Nejhezčí masky si odnesly pěkné ceny a celé osazenstvo sálu se shodlo na tom, že „je zaděláno“ na příjemnou tradici.
~ 24 ~
BŘEZEN 3. Muzikantský bál – pořádala Dykyta v sále U Kotápišů 7. Zápis do Mateřské školy 7. Velké změny ve Sboru dobrovolných hasičů – Místní hasičské družstvo převzali mladí nadšenci. Novým velitelem se stal Tomáš Vodička a velitelem strojníků Luboš Svoboda 17. Maškarní pro děti – pořádaly Maminky dětem 17. Výsad nových třešní u silnice k oboře – Několik nadšenců se sešlo v dobré věci. Podél silnice, která vede k oboře, vysázeli 80 třešní. Jedenáct jich bohužel ukradli vandalové.
21. Skanzen – Začátek výstavy Jaro na vsi
~ 25 ~
DUBEN 8. Koncert: Velikonoční písně v místním kostele. Vystoupili: Sbor Vox Nymburgensis, Silvie Vašátová, komorní sbor Musica Dykyta. Řídil Jan Mikušek 30. Běh pohádkovým lesem – Maminky dětem si vybraly poslední dubnový den na uspořádání akce s názvem „Běh pohádkovým lesem“. Přes 80 dětí, které přišly, se mohlo těšit z pohledu na kvokavou slepičku, makovou panenku, kuňkající žábu, tančícího jelena s hodným myslivcem nebo na chlupatou karkulku s ještě víc chlupatým vlkem. U každého ze jmenovaných splnilo malý úkol a na konci velice odvážné stezky dostaly odměnu za úspěšné proběhnutí. Z místa zastupitele odstoupil pan Jaroslav Urban. Nahradila ho Irena Jarešová Přerov nad Labem má nové údržbáře, kteří se starají o čistotu vsi. Tím jsou paní Dovalilová a pan Průša
~ 26 ~
KVĚTEN
ČERVEN 16. První soutěž Sboru dobrovolných hasičů v Chrástu (skončili na 8. místě) 16. Na místních tůních se konaly rybářské závody. Mezi žáky skončil první Michal Pup a mezi dospělými Ladislav Daněček
~ 27 ~
ČERVENEC
SRPEN 4. Na hřišti se konala valná hromada Ernetu První výjezd k ohni SDH Na zámecké zahradě proběhlo loučení s prázdninami. I před nepříliš příznivé počasí se děti bavily a už se mohly těšit na nový školní rok
~ 28 ~
ZÁŘÍ 7. Na místním hřišti se konal fotbalový zápas Místních krásek proti Staré gardě. Po kvalitním a lítém boji zvítězila stará garda poměrem 5:4. 28. Václavské setkání
ŘÍJEN 20. Drakiáda
~ 29 ~
LISTOPAD 3. Halloweenská párty 10. Posvícenská zábava – V tanečním sále U Kotápišů se konala Posvícenská zábava. Ta byla pořádána SDH Přerov nad Labem. 11. Posvícení
PROSINEC 1. Skanzen – Začátek Vánoční výstavy 1. Mikulášská nadílka – Maminky dětem uspořádaly tradiční předávání dárečků od Mikuláše, Anděla a zlobivého Čerta. Děti byly nadšené a dokonce poslušně odříkávaly básničky. Zázemí akce bylo poskytnuto sálem U Kotápišů 15. Vánoční koncert Dykyty Z místa zastupitele odstoupila Lenka Kodešová. Nahradila ji M. Trbušková
~ 30 ~
Statistika obyvatel Narozeni: 6 osob Zemřelí: 8 osob Přihlášení: 14 osob Odhlášení: 11 osob
~ 31 ~
Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva obce Přerov nad Labem pro volební období 2006 až 2010 konaného dne 19. 9. 2007 ve školní jídelně v Přerově nad Labem od 19:00 hod. Přítomni: p. Červák, pí Gregárková, pí Kodešová, p. Vašát, p. Kolenský, pí Jarešová, p. Baumruk Omluven: ---
Zastupitelstvo obce Schvaluje: 72. volbu návrhové komise a ověřovatelů zápisu – p. Vašát, pí Kodešová 73. rozpočtové opatření č. 4 – zvýšení příjmů v kapitolách: Požární ochrana – neinvestiční dotace na odbornou přípravu Sboru dobrovolných hasičů obce 6 840,00 Kč Péče o vzhled obcí – dotace z MŽP z programu péče o zeleň v urbanizovaném prostředí 170 000,00 Kč 74. Obecně závaznou vyhlášku obce č. 2/2007 o místních poplatcích 75. Opatření obecné povahy Vymezení zastavěného území obce Přerov nad Labem 76. Smlouvu o dílo na zhotovení územního plánu obce se zhotovitelem IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. 77. zvýšení nájemného v obecních bytech od 1. 1. 2008 o 16,4% v souladu se zákonem č. 107/2006 Sb. z 14. 3. 2006 a Sdělením MMR č. 151/2007 Sb. z 29. 6. 2007 . 78. prodloužení smlouvy o pronájmu nebytových prostor panu Pavlu Pokornému na rok 2008. Nájemné bude zvýšeno inflaci za uplynulý rok. 79. zřízení věcného břemene přístupu na st. p. 93 ( č.p. 78) přes obecní pozemek č. 968/7 – v šířce jízdního pruhu 3 m 80. Přihlášku do Honebního společenství Přerov nad Labem 81. Stanovení minimálního počtu 10 dětí pro zajištění provozu mateřské školy v době školních prázdnin 82. Výjimku z průměrného počtu žáků Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk na školní rok 2007/2008 s platností od 1. 9. 2007 83. Záměr ředitelství základní školy otevřít novou třídu mateřské školy v budově základní školy od 1. 9. 2008 84. podání žádosti na Krajský úřad Středočeského kraje – odbor školství o navýšení kapacity mateřské školy o 18 dětí 85. rozhodnutí o výběru dodavatele na projekt rekonstrukce zdravotního střediska
Bere na vědomí a souhlasí: 86. s dopisem o rezignaci pí Hany Veselé na členství v zastupitelstvu OÚ Přerov nad Labem 87. se slibem zastupitele Petra Baumruka 88. s informací o plnění úkolů z minulého zasedání zastupitelstva obce 89. s informací o práci na projektu rekonstrukce zdravotního střediska 90. s informací o současném stavu práce na projektu vodovodu 91. s informací o práci na projektu ozelenění obce 92. s informací o účasti členů zastupitelstva na seminářích 93. s informací ze Zásad pro poskytování účelových dotací z rozpočtu Středočeského kraje v rámci Programu obnovy venkova v roce 2008, kde je v bodě 6. dáno: „Podporovaná dotace či projekt nesmí být podporován z žádných jiných programů, fondů a grantů Středočeského kraje.“ 94. bere na vědomí dopis pana Vojtěcha Skuhravého – žádost o uznání vlastnického práva vydržením k pozemku 968/7, k. ú. Přerov nad Labem
Ukládá: starostovi: 95. získávat nové informace o stavbě vodovodu 96. dát připomínku panu Plickovi, aby územní plán nezamezil dalšímu rozvoji podnikání v současných obytných zónách a nestal se příčinou omezování výroby a rozvoje 97. uskutečnit jednání s panem Kotápišem ve věci dodržení Smlouvy o pronájmu tanečního sálu
Za správnost: Irena Jarešová
Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva obce Přerov nad Labem pro volební období 2006 až 2010 konaného dne 12. 12. 2007 ve školní jídelně v Přerově nad Labem od 19:00 hod. Přítomni: p. Červák, pí Gregárková, pí Kodešová, p. Vašát, pí Jarešová, p. Baumruk Omluven: p. Kolenský,
Zastupitelstvo obce Schvaluje: 98. volbu návrhové komise a ověřovatelů zápisu – p. Vašát, pí Gregárková 99. podání žádosti o dotaci z Programu obnovy venkova v roce 2008 na akci Oprava dešťové kanalizace 100. vyhlášení inventur k 31.12.2007. Inventarizaci majetku obce provede komise ve složení: předseda- L. Kodešová, členové- P. Baumruk, I. Gregárková 101. rozpočtové opatření č. 5 – zvýšení výdajů v kapitole Požární ochrana o 30 000 Kč na výměnu převodovky v hasičském autě ( cisterna) 102. rozpočtové opatření č. 6 – zvýšení příjmů o 254 467 Kč – přijetí investiční dotace ze SFŽP ČR – jedná se o doplatek dotace na akci Odbahnění rybníka 103. rozpočtové opatření č. 7 – závěrečné úpravy rozpočtu 104. provizorní rozpočet na rok 2008 do schválení definitivního rozpočtu 105. stočné na rok 2008 ve výši 30 Kč/ m3 odvedené splaškové vody, rozdíl do kalkulované ceny 33,16 Kč dotuje obec 106. obecně závaznou vyhlášku obce č. 3/2007 o stanovení systému shromažďování 107. OZV obce č. 4/2007 o místním poplatku za provoz 108. výši poplatků pro uzavírání smluv na svoz odpadů od 1. 1. 2008 109. výši poplatků pro osoby nezpoplatněné podle OZV č. 4/2007 110. vystoupení ze Svazu měst a obcí ČR
Bere na vědomí a souhlasí: 111. s informací o plnění úkolů z minulého zasedání zastupitelstva obce 112. s informací o dílčím přezkoumání hospodaření obce 113. s informací o podaných žádostech o dotace pro rok 2008 114. s informací o současném stavu práce na projektu vodovodu 115. s informací o současném stavu práce na územním plánu obce 116. s informací o provedené kontrole dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně 117. s informací o programu schůze starostů mikroregionu dne 6. 12. 2007
Ukládá: starostovi: 118. uplatnit reklamaci na opravu cesty k plavební komoře 119. vyvolat jednání s p. Čečilem a objednat opravu komunikace k Bomberu a komunikace Na pískách do 22. 12. 2007 120. objednat u Závlah s.r.o. bagr pro odvodnění komunikace
úseky
Za správnost:
P
Ř
E
R
O
V
S
K
Ý
ZPRAVODAJ Časopis pro občany Přerova nad Labem a okolí.
•
2007
ZDARMA
4
Fotografie: Josef Gregárek
OBSAH ČÍSLA: Zápis z jednání zastupitelstva • Informace obecního úřadu • Přerov opět městysem? Rozhovor se starostou Červákem • Mateřské centrum • Stromořadí k Oboře • Masopust • Mapa Přerova
Fotografie: Petr Vilgus
Na titulu čtvrtého čísla Přerovského zpravodaje tentokrát místo slov otiskujeme dvě fotografie ilustrující na události bohatý podzim 2006. Horní snímek zaznamenává obnovu stromořadí vedoucího od obce k Oboře. 15 občanů se podílelo na výsadbě třiceti nádherně barevných třešní ptačích, na jaře bude výsadba pokračovat. Na dolním snímku je zachycený anděl při mikulášské besídce pro děti i dospělé, která se konala v sálu U Kotápišů. Doufejme, že i letos se budeme společně setkávat – jak při zábavě, tak při akcích, díky kterým se naše obec stává krásnější.
2
Přerovský zpravodaj 4_2007
Jak jsme volili Petr Vilgus Tak jako v celé České republice, i v Přerově jsme na podzim loňského roku konaly obecní volby. Přinášíme vám přehled výsledků těchto voleb.
Zapsaní voliči
Vydané obálky
Volební účast
Odevzd. obálky
Platné hlasy
859
527
61,35 %
527
3 463
Kandidátní listina
Hlasy
1 2 3 4
914 883 125 1 541
ODS KDU-ČSL ČSSD Přerov 2006
26,39 % 25,50 % 3,61 % 44,50 %
ODS – zastupitelé Ing. Irena Gregárková (38) Miroslav Kolenský (30) ODS – náhradníci 1. Danuše Skuhravá (52) 2. Jan Čepička (35) 3. Jaroslav Kratochvíl (54) 4. Miroslava Kadeřávková (42) 5. Jaroslav Janouch (64) KDU-ČSL – zastupitelé Ing. Vít Vašát (50) Lenka Kodešová (42) KDU-ČSL – náhradníci 1. Miroslava Trbušková (50) 2. Ing. Ivan Zajíček (48) 3. Jakub Jaksch (28) 4. Josef Novák (34) 5. Hana Řeháková (50)
ČSSD
KDU-ČSL Přerov 2006
ODS
Zvolení zastupitelé a náhradníci pro období 2006–2010
Zdroj: www.volby.cz
Přerov 2006 – zastupitelé Ing. Luděk Červák (51) Jaroslav Urban (48) Hana Veselá (32) Přerov 2006 – náhradníci 1. PaedDr. Irena Jarešová (42) 2. Petr Baumruk (55) 3. Ing. Josef Sluka (43) 4. Ing. Václav Červinka (49)
Zápis z jednání zastupitelstva Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva Přerova nad Labem pro volební období 2006 až 2010 konaného 13. 12. 2006 ve školní jídelně v Přerově nad Labem od 19.00 hod. Přítomni: p. Červák, pí. Gregárková, pí. Kodešová, p. Urban, p. Vašát, pí. Veselá Omluven: p. Kolenský
Zastupitelstvo obce • schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení – Ing. Irena Gregárková, Ing. Vít Vašát. 2. Členy kontrolního a finančního výboru ve složení: kontrolní výbor – p. Urban, pí. Trbušková finanční výbor – p. Jaksch, Ing. Zajíček. 3. Pověření pana Jaroslava Bašuse k zastupování Přerova nad Labem na stavebních jednáních do 31. 12. 2006.
4. Změnu kompetencí zastupitelů: p. Jaroslav Urban – oblast sportu, pí. Hana Veselá – oblast školství a kultury. 5. Provizorní rozpočet pro rok 2007 – pravidla rozpočtu obce pro rok 2007 se řídí příjmy a výdaji ve výši 1/12 příjmů a výdajů roku 2006 na měsíc do doby schválení rozpočtu 2007. 6. Rozpočtové opatření č. 6 – investiční dotace školní jídelně. 7. Rozpočtové opatření č. 7 – zvýšení výdajů
Přerovský zpravodaj 4_2007
v kapitole „ostatní kulturní činnost“ o částky 5 000 Kč (Halloween) a 4 500 Kč (Mikulášská besídka). 8. Rozpočtové opatření č. 8. 9. Vyhlášení inventarizace majetku a závazků obce k 31. 12. 2006. 10. Záměr na převod pozemků do vlastnictví obce – pozemku ve vlastnictví České republiky p. p. č. 69/11 o výměře cca 250 m2, od OSBD Poděbrady p. p. č. 71/48 o výměře cca 10 m2. • bere na vědomí: 1. Jmenování zapisovatelky paní Ing. Dany Matějčkové. 2. Zprávu o kontrole hospodaření obce z kontrolního oddělení krajského úřadu Středočeského kraje. 3. Vytvoření inventarizační komise ve složení – předseda L. Kodešová, členové: J. Urban, I. Gregárková. 4. Informaci o získání dotace na vybavení školní kuchyně ve výši 1 900 tis. Kč. 5. Petice občanů: a) na přijetí obecně závazné vyhlášky upravující volný pohyb zvířat, b) na zřízení chodníků podél komunikace v Novém Přerově. 6. Obecní úřad obdržel výzvu z odboru životního prostředí Lysá nad Labem k odstra-
nění skládky, která je na obecním pozemku vedle p. Žižky čp. 215 7. Informace z porady starostů Mikroregionu Polabí konané 28. 11. 2006: a) Skupinový vodovod je ve fázi podání žádostí o územní rozhodnutí, dokud není v právní moci, není možnost požádat o dotaci, nejdříve by se mohlo stavět v roce 2008. Jeden z místostarostů v Lysé nad Labem bude mít na starost záležitost výstavby skupinového vodovodu. b) Cyklostezky – odbor pro cestovní ruch krajského úřadu Středočeského kraje zadal studii na vyhledávání vhodných cyklostezek. KÚ bude financovat projekt, na stavbu cyklostezek bude nutné získání dotací. 8. Termíny veřejných zasedání pro rok 2007: 7. března, 25. dubna, 20. června, 19. září, 12. prosince. 9. Zřízení veřejného internetu pravděpodobně do května 2007, občasné budou moci komunikovat terminálem krajského úřadu. Bude umístěn v cukrárně, kde je zaručena přístupnost alespoň 29 hodin týdně. M. Kolenský řeší technické problémy veřejného internetu. 10. Problém s likvidací kalů z přerovské čističky odpadních vod. Při kontrole České inspekce životního prostředí se zjistilo, že okolní čističky nemají oprávnění k likvidaci
kalů. Vakuum Global bude kaly vyvážet k Dobříši. Dočasně se kaly nevyvážely. 11. Špatný stav komunikace před čp. 401, nutno vypustit velkou louži. 12. Získání grantu 50 000 Kč na opravu kapličky sv. Vojtěcha panem Vilgusem. • ukládá starostovi: 1. Jednat o převodu pozemků do vlastnictví obce. 2. Připravit návrh obecně závazné vyhlášky o volném pohybu zvířat. 3. Prověřit možnosti vybudování chodníků v Novém Přerově. 4. Uzavřít výhodnou smlouvu na zimní údržbu komunikací s Ing. Špitálským. 5. Svolat místní šetření ke zjištění stavu chodníku před p. Šimonem čp. 311 6. Projednat projíždění kamionů na stavbu kanceláří firmy Školky Montano s.r.o. 7. Domluvit s firmou Vacuum Global resp. s p. Knappem zasypání děr po opravě kanalizace před p. Milaniakem čp. 341. 8. Projednat nevhodné parkování kamionu na křižovatce před hospodou U Indiána. 9. Zjistit možnosti zastřešení autobusové zastávky U Klingorů. Usnesení bylo schváleno 6 hlasy, hlasování bylo přítomno 6 členů zastupitelstva.
Kulturní kalendář
Přerovští zastupitelé na léta 2006–2010 (zleva): Vít Vašát, Miroslav Kolenský, Luděk Červák, Dana Matějčková (tajemnice úřadu), Lenka Kodešová, Jaroslav Urban; v podřepu Irena Gregárková a Hana Veselá. (Fotografie: Petr Vilgus)
Jednání zastupitelstva se v roce 2007 budou konat v tyto dny: 7. března, 25. dubna, 20. června, 19. září, 12. prosince (změna vyhrazena)
Leden Na dveřích kostela bude vyvěšen aktuální rozpis bohoslužeb. Únor • 3. 2. Myslivecký bál, taneční sál U Kotápišů, pořádá: Myslivecké sdružení. • 24. 2. Masopustní průvod obcí, večerní masopustní zábava v tanečním sálu U Kotápišů, pořádá: TJ Sokol Přerov n. L. Březen • 3. 3. Muzikantský bál, taneční sál U Kotápišů, pořádá: Dykyta. • 17. 3. Maškarní bál pro děti, pořádá: Sdružení maminek. • 21. 3. Skanzen – Jarní výstava, pořádá: Polabské muzeum. Duben • ?. 4. Koncert duchovní hudby v přerovském kostele, pořádá: Obecní úřad spolu s P. Neugebauerem. Upřesněné údaje najdete na plakátech v samoobsluze, na plakátovacích plochách, příp. na pozvánkách.
3
4
Přerovský zpravodaj 4_2007
Informace Obecního úřadu Přerov nad Labem
Zpravodaj je váš! Pokud budete mít zájem poslat nám svůj názor na Přerovský zpravodaj, publikovat informaci o chystané společenské akci, sportovním utkání či napsat vlastní článek na aktuální téma, rádi vaše příspěvky uvítáme. Jsme také připraveni otisknout informaci o vašem jubileu, narození potomka nebo úmrtí v rodině. Podklady vhazujte do schánky umístěné v samoobsluze nebo zasílejte na email
[email protected]. Protože nemáme stálou redakci ani sekretářku, dáváme přednost příspěvkům, které vyhoví těmto pravidlům: rozsah do 2500 znaků, fotografie rozměru 9×12 cm, elektronická podoba. Domníváme se, že každý obyvatel Přerova má právo na tištěné informace o dění v obci. Pokud máte zájem přispět na vydávání zpravodaje finančně nebo formou služby, kontaktujte nás prosím na adrese vydavatele. (Petr Vilgus)
1. Termíny pro výdej známek na popelnice pro rok 2007 Středa 28. 2. Sobota 3. 3. Středa 7. 3. Sobota 10. 3.
8.00–11.30 8.00–12.00 8.00–11.30 8.00–12.00
13.00–17.00 13.00–17.00
Prosíme, abyste si vyzvedli známky pouze v uvedených termínech. Současně bude vybírán poplatek za psa (1. pes – 50 Kč, 2. pes – 80 Kč). Každý pes by měl být v zájmu majitele opatřen identifikační známkou. V době vydávání známek na popelnice se bude ověřovat pouze v úřední den – pondělí (ve středu 28. 2. a 7. 3. se ověřovat nebude). 2. Pokud si přejete dostávat zprávy z obecního úřadu elektronickou poštou, kontaktujte nás na adrese
[email protected]. Upozorňujeme, že v únoru dojde ke změně emailové adresy úřadu. 3. Úřední hodiny Obecního úřadu Přerov nad Labem: Pondělí 8.00–12.00 13.00–17.00 Středa 8.00–12.00 13.00–17.00 4. Otevírací doba v přerovské veřejné knihovně (vedle Moto-velo muzea): Pondělí 15.00 – 18.00 5. Důležitá telefonní čísla
Autoatlas Praha, Střední Čechy 1:20 000 objednávejte na www.zaket.cz.
Krizové linky • Integrovaný záchranný systém (hasiči, záchranná služba, policie, operátoři linky hovoří česky, anglicky a německy) 112 • Hasiči 150 • Záchranná služba 155 • Policie ČR 158 Informační a poruchové linky • Obecní úřad Přerov nad Labem
325 565 274
• • • •
Poruchy elektřina – Středočeská energetická 800 154 978 Poruchy plyn – Středočeská plynárenská 737 200 889 Odvoz odpadů – Remondis 325 551 448 Kanalizace a čistička odpadních vod Přerov nad Labem 723 912 325 (Antonín Knapp), 723 912 370 (Vladimír Fridrich)
• • • •
Pošta Přerov nad Labem 325 565 220 Základní škola Přerov nad Labem 325 565 280 Mateřská škola Přerov nad Labem 325 565 265 Školní jídelna Přerov nad Labem 325 565 083
• Hasičský záchranný sbor – Lysá nad Labem 325 551 350 • Sdružení dobrovolných hasičů Přerov nad Labem 724 224 842 (Vladimír Špitálský), 724 224 860 (František Divíšek) • Policie Nymburk 325 508 111 • Policie Lysá nad Labem 325 565 022
Přerovský zpravodaj 4_2007
5
Opět městys Přerov nad Labem? Hana Veselá
Kolik bude městysů Sídelních útvarů, které jsou městysy, je v seznamu uvedeno celkem 390. V tom má 23 obcí méně než 300 obyvatel, 181 je ve velikostní skupině 300–999, 139 ve velikostní skupině 1000–1999, 38 ve velikostní skupině do 3000 a 9 ve velikostní skupině 3000 a více. Složení tohoto souboru historických městysů je nepochybně ovlivněno skutečností, že téměř šest desetiletí nemohla být žádná obec na městys povýšena. Z tohoto důvodu zákon umožní, aby obce, které městysy nikdy nebyly, mohly žádat o toto označení podobně jako mohou dnes obce žádat o titul město. Městys Přerov nad Labem? Zastupitelstvo naší obce v současné době uvažuje o podání žádosti k navrácení titulu městys naší obci. V praxi to obnáší pouze podání žádosti o navrácení tohoto titulu předsedovi Parlamentu České republiky. Ze znovuzískání titulu neplynou žádné legislativní, finanční či jiné výhody ani závazky. Jedná se „jen“ o navázání přerušené tradice a posílení hrdosti obyvatel Přerova na svou obec, resp. městys. Ale stojí o to vůbec naši občané? Jaký je váš názor na to, aby byl Přerov nad Labem v budoucnu titulován jako městys namísto obec? Protože nás váš názor zajímá, připravili jsme pro vás malou anketu. Vyplněný anketní lístek prosím vhoďte do schránky Přerovského zpravodaje v samoobsluze nebo na Obecní úřad. V příštím PZ vás seznámíme s výsledky ankety a s rozhodnutím zastupitelů. (Zpracováno podle SMO ČR a http://www.prerovnl.cz)
„Přerovské referendum“ – anketa Přejete si, aby byl Přerovu nad Labem vrácen titul MĚSTYS? ANO
NE
Jiná odpověď, případně komentář: ................................................................. ................................................................. .................................................................
✂
Z historie městysů Již od 13. století existuje rozlišování sídel na vsi, města a městečka, od 16. století městysy. Ty měly pro své venkovské okolí významnější funkci, obvykle spojenou s týdenními trhy, které zprostředkovaly odbyt mezi městem a venkovem. Pro jmenování městysem bylo nutné splnit určité náležitosti, sídlo muselo být spádové a mít ráz městečka, různá privilegia např. pořádání výročních trhů. Po zániku monarchie v roce 1918 byl titul městys nadále udělován vládou, která velmi přísně prověřovala všechny žádosti obcí. Kritériem bylo např. mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice. Tyto
požadavky měly dokázat, že obec je technicky, kulturně, sociálně, politicky a hospodářsky na výši, poskytuje služby okolním obcím. Vzhledem k přísnému posuzování bylo udělení statutu městys považováno za velmi prestižní záležitost. Tato administrativní kategorie obcí z naší samosprávy vymizela teprve v roce 1948.
✂
Od 1. července 2006 mohou obce žádat o navrácení titulu město nebo městys. Tím došlo k nápravě opomenutí při obnovování místní samosprávy v České republice po roce 1989. Na navrácení statutu městys nebo města mají nárok pouze ty obce, které toto označení užívaly před 17. květnem 1954, což je den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od tohoto dne totiž obstarávaly veškeré záležitosti veřejného života národní výbory jakožto orgány moci pracujícího lidu a byla tak fakticky zlikvidována samospráva. Historická města a městysy mají tak zákonnou možnost nabýt na svou žádost označení, které jim nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato, jen toto označování reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce. Přerov nad Labem mezi tyto obce patří. Titul městys mu byl přidělen králem Vladislavem II. dne 23. 1. 1499 na žádost tehdejšího majitele panství, nejvyššího kancléře Království českého Jana ze Šelemberka a Kosti. Královský majestát o tomto povýšení se však nedochoval. Jan ze Šelemberka měl ve znaku zlatý štít s černou kančí hlavou.
................................................................. .................................................................
6
Přerovský zpravodaj 4_2007
Představujeme: Přerovský starosta Luděk Červák Rozmlouvali Petr Vilgus a Irena Gregárková Jméno: Ing. Luděk Červák Věk: 53 let Stav: ženatý, tři děti (dva synové a dcera)
Pět věcí, které Luděk Červák považuje za nejdůležitější (z dotazníku v předvolebním Zpravodaji): • vytvoření územního plánu včetně zastavovací studie a generelu rozvoje obce na 15 až 20 let, • vybudování vodovodu za takových podmínek, aby nebyl rozpočet obce nadměrně zatížen a zbývaly peníze i na jiné akce, • zachování školy, školky a lékařské péče v obci alespoň na současné úrovni, • akce, které povedou k tomu, aby se lidem v obci „dobře žilo“ – úpravy komunikací a chodníku (včetně řešení vlastnictví pozemků), rekonstrukce zeleně, péče o rozptýlenou zeleň a drobné stavby v extravilánu, • podpora zájmové činnosti – sportovní klub, kulturní a společenské akce, zájmová sdružení.
Pane starosto, můžete nám vysvětlit, jak se člověk narozený v Košicích dostal do polabského Přerova? Můj tatínek byl voják a samozřejmě šel tam, kam ho velitelé poslali. Rodiče pocházeli z Českých Budějovic, díky otcovu zaměstnání jsme však bydleli kromě Košic také v Brně, Krhanicích u Týnce nad Sázavou a také v Českém Krumlově. Nakonec se rodina vrátila zpět do Budějovic. Jakou vysokou školu jste vystudoval? Absolvoval jsem Vysokou školu zemědělskou v pražském Suchdole, konkrétně fakultu agronomickou, obor fytotechnický. Po škole jste už zamířil do Přerova? Měl jsem stipendium z agrochemického podniku v Domažlicích, takže jsem tam dva roky působil. Kromě práce agronoma jsem se zabýval technickou ochranou rostlin, což zahrnovalo státní dohled a poradenství při aplikaci chemie v zemědělství. Problémem však bylo, že tehdejší okres Domažlice byl koncem světa. Moje manželka pochází z Litole, proto jsme hledali místo, které by bylo blíž jejímu rodišti a nakonec jsme se rozhodli pro Přerov. Přistěhovali jsme se 1. října 1981, v lednu 1982 se nám zde narodil starší syn. Od příchodu jsem pracoval v místním zemědělském družstvu jako agronom specialista pro ochranu a výživu rostlin, od roku 1992 mi ještě k tomu přibyla agenda spojená s vlastnictvím a využitím pozemků.
Proto jste schopný z hlavy vyjmenovat majitele řady pozemků... Vedu si podrobný archiv a proto dodnes pomáhám těm, kteří mají nějaký spor či nejasnost v oblasti držby půdy. Díky tomu, že jsem se mj. zabýval rozměřením pozemků v rámci transformace družstva, jsem hodně komunikoval s úřady a starosty okolních obcí. Většinu tendejších zastupitelů znám osobně. V mládí jste s rodiči procestoval řadu míst. Kde se vám líbilo nejvíc? Těšil mě zejména pobyt v Českém Krumlově. V Přerově však žiji s rodinou už 26 let, tento kraj jsem si oblíbil a mám ho moc rád. Přestože jsem se narodil na Slovensku, za svůj domov považuji Přerov. Co chystáte pro Přerov v horizontu jednoho roku? Současný vzhled obce není utěšený, někde chodníky chybí úplně, jinde jsou slepené ze všeho, co se našlo. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je složité se procházet po Přerově s kočárkem (mám šestiměsíčního vnuka). Chceme vytvořit plán obnovy obce – studii na úpravu komunikací a zeleně, která by zahrnovala celé zastavěné území obce. Dnes existuje pouze urbanistická studie, ta ale neřeší podrobně úpravu a rozmístění zeleně. Na plán zeleně by pak navazovala příprava územního plánu obce. Jak to bude v budoucnu s praktickou stránkou péče o vzhled Přerova? S místostarostkou Irenou Gregárkovou jsme absolvovali několik procházek po obci, kdy jsme si všímali těch nejschátralejších objektů a nepořádku na řadě parcel. Chceme kontaktovat vlastníky těchto míst, dotázat se jich na důvod neutěšeného stavu a vyzvat je k nápravě. Protože obec nemůže být bez pravidelné údržby, zvažovali jsme různé varianty řešení tohoto problému. Pravděpodobně se rozhodneme pro zaměstnání člověka, který bude udržovat veřejná prostranství v obci i mimo zastavěné území, hrabat listí, sbírat odpadky, sekat obecní louky, starat se o záhony a stromky a pod. Co dále? Pracujeme na několika nových vyhláškách, které stanoví podrobnější podmínky pro život na území Přerova. Nutně potřebujeme vyhlášku o veřejném pořádku, která by regulovala mj. volný pohyb psů. Chceme vydat tržní řád a v něm vyjmenovat místa, kde je povolená výstavba
Přerovský zpravodaj 4_2007
stánků a prodej z aut, stejně tak i omezit druhy nabízeného zboží (zejména před skanzenem). V současnosti se nám může současný stav nelíbit, ale nástroj, kterým by šlo zasáhnout, v rukou nemáme.
však stále více zabývám jen odbornou literaturou. Také mi loni přibyly „dědečkovské povinnosti“. Ale i dnes si najdu čas na jízdu na kole do blízkých i vzdálených míst – v okolí Přerova nejčastěji do Káraného nebo do Brandýsa. V zimě si pak rád zalyžuji na sjezdovkách i na běžkách.
Hovořili jsme o výstavbě vodovodu. Kdy to bude? Vzhledem k tomu, že ještě není platné územní rozhodnutí, nelze zatím žádat o dotaci. Optimistický termín zahájení prací je rok 2008.
Vážený pane Červáku, gratuluji vám ke zvolení starostou a přeji vám mnoho úspěchů ve vaší práci pro obec.
Co bude dříve – výstavba vodovodních přípojek v Přerově samotném nebo vodojem na Přerovské hůře a přivedení „trubky“ od Lysé? Zatím nemám představu o pořadí jednotlivých kroků. Nikdo v Přerově i okolí nemá zkušenost s tak finančně i technicky náročnou stavbou.
Stromořadí k Oboře
Jak by měl Přerov vypadat za čtyři roky – tedy při komunálních volbách v roce 2010? Hodně záleží na rychlosti výstavby vodovodu. Jde o společnou investici několika obcí, která je navíc financovaná z externích zdrojů, proto nejde problémy vyloučit. Pokud stavbu cokoliv zdrží, pak možná půjdeme k příštím volbám po rozkopaných cestách. Je jasné, že je zde obrovské množství věcí, které musí nové vedení obce vyřešit. Rádi bychom do roku 2010 zvládli úpravu a oživení středu obce, tedy prostoru mezi rybníkem, zámkem a skanzenem, Městečka a okolí školy. Nesmí se samozřejmě zapomenout na Nový Přerov, i tam je nutné investovat. Také chceme vyřešit problematiku průjezdu kamionů obecí. Tato těžká auta ničí jak silnice v Přerově, tak některé stavby u silnice. Příklad bych si bral ze Semic, kde se kamiony centru obce vyhýbají. Jakým způsobem budete rozvíjet Přerov a rozšiřovat zdroje jeho příjmů – podporou výstavby obytných domků, skladů, průmyslových podniků? Nejsem odpůrce nové obytné výstavby a budu rád, když se lidé budou chtít stěhovat do naší obce. Mým cílem je udržitelný rozvoj – tj. dovedu si představit, že v nejbližších letech současný počet Přerováků naroste třeba o 200 nových obyvatel. Nepodpořím výraznější rozrůstání podniků a skladů v obci, spíš budu usilovat o využití těch stávajících. Jsem zemědělec, a myslím si, že zemědělská půda má sloužit zemědělství. Přerov každoročně navštíví přes 70 000 turistů. Jakými způsoby přilákáte další cestovatele? Podporujeme plán Středočeského kraje na stavbu cyklostezky podél obou břehů Labe. Jedná se o páteřní komunikaci, ze které se má rozvíjet další síť přidružených tras. Tato akce bude hrazena z evropských fondů. Samozřejmě rádi uvidíme podnikate, kteří na území obce postaví ubytovací nebo stravovací zařízení. Naším cílem je také návrat turistů na Hůru, jejíž vrchol chceme v blízké době zpřístupnit. Závěrem se chci zeptat, jak trávíte volný čas? Když si vzpomenu na minulý rok, musím říct, že mi moc volného času nezbývalo. Jako dítě jsem byl nadšeným čtenářem všeho, co vyšlo, s přibývajícími povinnostmi se
Irena Gregárková Koncem srpna loňského roku jsem zaslala dopis středočeské Správě a údržbě silnic upozorňující na neutěšený stav stromořadí a celkového vzhledu příkopů v okolí silnice III. třídy od Přerova k Oboře. Současně jsem podala žádost k povolení obnovit stromořadí podél této komunikace. Středočeská údržba silnic je vlastníkem nejen komunikací, ale i přilehlých příkopů o které by se měla starat (sekání, čištění, péče o stromy). Obratem jsem obdržela vstřícné stanovisko. Údržba silnic Mnichovo Hradiště uvítala naší iniciativu, ale bohužel mi sdělila, že vzhledem k dlouhodobým finančním problémům silnice již mnoho let neobnovují stromořadí podél silnic nižších tříd. Údržba silnic přislíbila převzetí nově vysázených stromů do své správy po 3 letech od výsadby a po jejich uchycení se zapěstovanou korunkou. Pan Ing. Svoboda z odboru životního prostředí z Lysé na základě místního šetření podpořil obnovu již dožívajícího a neúplného stromořadí švestek, které trpí chorobou šárka. Z pohledu kvality prostředí (chemický posyp komunikací, imise včetně polétavého prachu) nedoporučil obnovu z ovocných stromů. Zvolený druh třešně ptačí označil jako vhodný, a to jak z hlediska nároků, vzrůstu a estetického působení v daném místě. 28. října 2006 jsme vysadili za krásného slunečného dne s pomocí veřejnosti prvních 30 stromů, darovaných školkami Montano. Kůly nám zdarma zhotovil pan Horváth st. a firma Závlahy nám důkladně posekala celý úsek před výsadbou. Touto cestou děkujeme všem kdo nám pomohl zrealizovat první část výsadby. Před Vánocemi středočeská údržba silnic dokončila odstranění křovin a větší části proschlých stromů. Začátkem ledna dále provedla srovnání a prohloubení příkopů. Tento razantní zákrok provádí údržba silnic pouze v zimních měsících, jelikož na jaře mají plné ruce práce s opravami vozovek po zimě. Veškeré tyto práce provedla středočeská údržba silnic na vlastní náklady. V současné době obec společně s Občanským sdružením Přerováci nadlabáci žádá Nadaci partnerství o grant 20 000 Kč na výsadbu stromů s aktivním zapojením veřejnosti do realizace. Pokud se nám podaří získat z tohoto grantu potřebné finance na materiál, dokončíme výsadbu stromořadí k Oboře již v jarních měsících. Budeme Vás včas informovat o termínu sázení cca 75 stromů, pokud budete mít chuť a čas přijďte nám prosím pomoci s výsadbou stromořadí.
7
8
Přerovský zpravodaj 4_2007
Co známe z historie našeho Přerova? Alena Bakošová Každý z nás, ať starousedlíků či „naplavenin“ víme, že naše obec se svým jménem chlubí již úctyhodnou řádku let. Konec konců to všem příchozím sdělujeme i na tabulích při vjezdu do obce. Každý z nás se jistě rád pochlubí skanzenem, přidáme zmínku o tom, že tu máme také zámek, bývalou to tvrz i s původním vodním příkopem. Ti starší přidají informaci o kapličce svatého Vojtěcha. Jsou to jen maličké střípky ze skutečně bohaté historie naší obce. A to jsme nikde ani slovem nezmínili historii několika generací rodin, jejichž kořeny sahají dál než jedno století. Věřím, že naše výpravy do historie Přerova nad Labem se pro Vás stanou spíše příjemnou detektivkou než suchým výčtem letopisných záznamů. Také věřím, že se přidáte a pomůžete mi s odhalováním historických a místopisných zajímavostí. Ze kdy je první zápis o Přerově? Nejstarší písemně doložený záznam o Přerově se váže k roku 993 n. l. a souvisel s převodem majetku pod správu břevnovského kláštera. Majitelem zdejších polností, hospodářství a také obyvatelstva byl břevnovský klášter až do doby husitských válek. Aby mohl klášter z místního hospodaření získat co nejvíce, využíval k tomu dosazených správců nebo nájemců. V polovině 13. století byla v osadě Přerov založena tvrz. Ještě v době klášterní správy začala být tvrz modernizována a na přestavbách se pak podíleli téměř všichni pozdější majitelé Přerova. Samotné osídlení oblasti dnešního Přerova je však podstatně starší. Ze záznamů v kronikách můžeme zjistit, že se o Přerově jako obydlené osadě hovoří již roku 972 n. l. Můžeme brát uvedený letopočet vážně? Ano i ne. Kroniky v té době byly mnohdy svou faktografickou hodnotou na úrovni dnešního bulváru typu Blesk či Šíp. Do kronik se totiž v té době zapisovala jak ryzí fakta, tak ústně předávané a mnohdy i barvitě přetvořené pověsti a klepy. Díky vykopávkám archeologů i laických nadšenců však víme, že osídlení lokality dnešního přerovska bylo již v době kamenné. Takže něco pravdy na tom šprochu z roku 972 také bude. Jsme podstatně starší obcí než sami oficiálně říkáme na tabulích při vjezdu do obce. Archeologické nálezy z okolních polí také dokládají život prapředků z doby bronzové a železné. Datování bylo určeno podle střepů nádob, které byly vykopány v různých místech naší obce a podle kosterních pozůstatků a zbytků hradiště na Pře-
rovské hůře. Ještě v roce 1911 byly některé z nálezů uloženy i ve třech vitrínách přímo na našem zámku. Víte, jak získala naše obec svůj znak? Přerovu nad Labem byl znak udělen 23. ledna 1499, za vlády krále Vladislava II. Král povýšil ves na městečko a v souvislosti s povýšením jsme také získali i vlastní znak. Získání znaku a samotné povýšení nespadlo z nebe. O povýšení na městečko se významnou měrou zasloužil tehdejší majitel Přerova. Byl jím Jan ze Šlemberka, který se na Přerov přiženil po roce 1466. Vzal si za ženu Johanku ze Stráže, která byla jedinou dědičkou jak Přerova, tak okolních obcí. Jan ze Šlemberka byl ve své době velice schopný a vzdělaný člověk, zastával funkci nejvyššího kancléře Království českého. To, že se Přerov stal jeho domovem dokládá také to, že se již od roku 1484 psal na Přerově. Jan ze Šlemberka a na Přerově vymohl na králi nejen povýšení Přerova na městečko, ale také vlastní znak, týdenní trhy a další hospodářské výsady. Na modrém štítu našeho znaku je stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a s pěti stínkami cimbuří. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem (erb pánů ze Šelmberka). Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k brandýskému císařskému panství v roce 1632, byl po několik století používaný na pečeti obce znak císařské vrchnosti – říšský orel – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami „L. I.“. Tyto údaje připomínaly návštěvu císaře Leopolda I. v Přerově. Přerovská tvrz byla v písemných dokumentech jako zámek označena poprvé v roce 1524. Bylo to v kupní smlouvě, kdy potomek Jana ze Šlemberka a na Přerově – syn Jindřich, prodal přerovské statky spojeným městům Pražským (společně Staré a Nové Město Pražské). Tato smlouva mimo jiné dokazuje, že již v té době samospráva výhodně investovala do nemovitostí. Pro pražské radnice byly přerovské statky nejen zajímavou možností, jak uložit finanční zisky ze správy vlastních pražským městských čtvrtí, ale navíc jim investice zajišťovala každoroční hospodářské výdobytky – poplatky z vypěstovaného vína, daň porybnou, poplatky z vlny chovaných ovcí... Tak jak? Zaujal Vás náš výlet do historie? Další výlet v čase Vás bude čekat v příštím čísle. A aby Vás historické nadšení neopustilo, máme zde malou návnadu: Dokážete říci kde se nachází vrch Bělice? Víte kdy byl postaven první přerovský pivovar? Co to je haltýř a k čemu sloužil? Za pomoci zdrojů: Dějinný vývoj městyse Přerova nad Labem, De Coquille, 1911; Městys Přerov n. L., Kopáček Ludvík, 1919; http://cs.wikipedia.org; http://www.pametihodnosti.cz
Prémie: Mapa Přerova nad Labem Vážení čtenáři. K tomuto číslu pro vás přikládáme mapu katastrálního území Přerova nad Labem s podrobně vyznačenou hranicí jeho území od vydavatelství Žaket. Mapa odráží stav platný v listopadu 2006 a je částí kvalitního atlasu Praha, Střední Čechy 1:20 000. Podrobnosti o možnostech objednávky atlasu najdete v dolní části mapy.
Přerovský zpravodaj 4_2007
Zápis do mateřské školy v Přerově nad Labem: 7. března 2007 Vážení rodiče, zveme Vás na zápis dětí do mateřské školy, který se uskuteční dne 7. března 2007 od 13.00 do 17.00 hodin v budově mateřské školy Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk. V mateřské škole obdržíte nejen „Žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání“, ale zároveň zde můžete společně s Vašimi dětmi strávit příjemné odpoledne – celou mateřskou školu si můžete prohlédnout, seznámit se s provozem školy, vznést dotazy k učitelkám školy, Vaše děti si mohou pohrát s ostatními dětmi a hračkami ve třídách školy. Žádosti o přijetí je možné vyzvednout i po termínu zápisu (v mateřské škole i u ředitelky základní školy). Vyplněné žádosti i s potvrzením lékaře, případně jiného specializovaného pracoviště (pedagogicko psychologické poradny, speciálně pedagogického centra apod.), se podávají u ředitelky Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk. Ředitelka školy v zákonem dané lhůtě písemně rozhodne o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. Rozhodnutí (o přijetí dítěte, nebo o přijetí dítěte na zkušební dobu, nebo o nepřijetí dítěte) Vám bude předáno či doručeno. Rozhodnutí ředitelky školy respektují kritéria pro přijetí dětí do MŠ (viz. nástěnka mateřské školy) a celkovou kapacitu mateřské školy (tj. 36 dětí ve dvou třídách).
Znáte své sousedy? Jaká byla volební účast v podzimních obecních volbách? V minulém čísle jsme srovnávali Přerov nad Labem a okolní obce podle počtu trvale hlášených obyvatel s jiným než českým občanstvím. Tentokrát porovnáváme naše sousedy podle účasti voličů v podzimních obecních volbách Podrobné informace k těmto dalším sídlům najdete ve veřejně přístupné databázi na internetové adrese Českého statistického úřadu http://www.volby.cz /.
Přerov nad Labem: 61,35 %
Vykáň: 81,79 % Starý Vestec: 69,38 % Kounice: 65,70 % Ostrá (+ část Šnepov): 65,38 %
Těšíme se na Váš zájem a návštěvu!
Vyšehořovice
Za Základní školu a mateřskou školu Přerov nad Labem, okres Nymburk
(+ část Kozovazy): 62,81 %
Chrást: 60,86 % Danuše Skuhravá, učitelka MŠ PaedDr. Irena Jarešová, ředitelka školy
Stratov: 59,94 % Bříství: 58,61 % Velenka: 57,98 %
POZVÁNKA
Stará Lysá (+ část Čihadla): 56,60 % Hradištko (+ část Kersko): 52,28 %
CUKRÁRNA U ŠKOLY
Semice: 49,93 %
Už víc než rok nám v Přerově nad Labem dělá život sladší nově otevřená cukrárna. V kultivovaném a útulném prostředí si denně můžete vybrat z bohaté nabídky čerstvých dortů – máme zákusky jak klasické, tak i italské. V létě jistě oceníte chladivé poháry se zmrzlinou či ovocem. Po dobrém obědě se můžete kdykoliv zastavit na vynikající kávu – kvalitním pressu značky J. J. Darboven. Dámám připraví milá obsluha voňavé italské kapučíno a dětem mléčné koktejly. A jestli vám při procházce malinko vyhládne, zastavte se na párek v rohlíku nebo pár chlebíčků!
Mochov: 48,58 %
Otevřeno denně od 9 –18 hodin
Poříčany: 38,52 %
Stojany na kola pro cyklisty • Příjemné posezení na letní zahrádce Bezbariérový přístup pro handicapované nebo maminky s kočárky
Sadská: 49,08 % Nehvizdy (+ část Nehvízdky): 47,67 % Káraný: 47,10 % Čelákovice (+ části Císařská Kuchyně, Sedlčánky a Záluží): 45,12 % Lysá nad Labem (+ části Byšičky, Dvorce a Litol): 43,70 % Třebestovice: 43,11 % Nymburk (+ část Drahelice): 38,22 % Milovice (+ části Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá): 29,45 % (Zpracoval: Petr Vilgus)
9
10
Přerovský zpravodaj 4_2007
Mateřské centrum Fotografie: Tomáš Gregárek
Hana Veselá Skvěle vedené mateřské centrum v Čelákovicích nás inspirovalo k založení podobného zařízení v naší obci. Vzhledem k tomu, že do čelákovického MC dojíždí i přerovské maminky, centrum je pomalu přeplněné. Navíc jedna z aktivních členek čelákovického centra bydlí se svou rodinou v Přerově, takže možnost zřídit MC v naší obci se přímo nabízela. Malá dotazníková akce prokázala dostatečný zájem přerovských maminek o jeho existenci a obecní úřad převzal záštitu nad jeho zřízením a provozem. Paní ředitelka místní ZŠ nám vstřícně nabídla vhodné prostory přímo ve škole, které potřebovaly jen minimální úpravy, které provedl šikovný školník pan Řepa, a centrum mohlo začít fungovat. Druhý týden v lednu jsme se poprvé sešly. Celkem prošlo za dopoledne naším centrem jedenáct dětí s maminkami a přišla se podívat i jedna babička a Dana Matějčková z obecního úřadu. Otevírací dobu jsme upravily na středu dopoledne 9–11 hodin a čtvrtek odpoledne 15–17 hodin. MC se nachází v suterénu pod mateřskou školkou za školními dílnami. Vstupné činí 10 Kč/rodina. Z něj se bude hradit káva, čaj a různé drobné vybavení. Historicky první vedoucí mateřského centra v naší obci se stala Slávka Tomášková, která má bohaté zkušenosti z vedením programu v MC Čelákovice. V mateřském centru jsou vítány i maminky těch úplně nejmenších nebo handicapovaných dětí, stejně tak jejich babičky nebo jiný doprovod. MC neslouží jenom k zábavě dětí, ale je důležité i jako místo pro setkávání maminek, které si chtějí vyměnit různé zkušenosti nebo se prostě seznámit a popovídat si, zatímco si děti spolu hrají, spí na dece nebo se chovají na klíně. Jak mateřské centrum funguje? • V mateřském centru je volná zábava a v předem domluvených hodinách se může uskutečňovat společný program, který spolu s maminkami připraví vedoucí centra (např. říkadla, zpívání, cvičení, výtvarná činnost, apod.), viz MC Čelákovice. • Příchod i odchod je naprosto volný, podle potřeb doprovodu dětí a v rámci provozních hodin mateřského centra, bez nutnosti předchozího ohlášení. • Doba provozu se může ještě postupně upravovat podle potřeb většiny maminek. • Mateřské centrum neslouží k hlídání dětí: každé dítě má svůj doprovod, pokud se mezi sebou maminky nedomluví jinak. Jak mateřské centrum vypadá? • místnost je postupně vybavována hračkami, skluzavkou, apod. • je zde k dispozici varná konvice (možnost uvařit si kávu nebo čaj) a mikrovlnná trouba k ohřívání jídla pro děti, dostupné WC a nočníky. • kočárky je možné ponechat ve škole před školní jídelnou.
Náboženské stavby Hana Veselá Kolik máme v Přerově a jeho okolí božích muk, kapliček a křížků? Zběžně jsem jich napočítala šest a to tu žiji 32 let. Kolik byste jich z hlavy napočítali vy – ať už existujících nebo zaniklých, které znáte z vyprávění? Přerov je na drobné sakrální stavby mnohem bohatší, než jsem si původně myslela. Vezmeme-li to od Prahy, máme v Přerově tyto stavbičky (název, datování, umístění): • Výklenková kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou, 18. století, v polích Na Vrších. Kulturní památka. • Kříž, 19. století, „U čtyř lip“. • Kříž, 18. století, naproti hospodě U Indiána. • Boží muka, 16. století?, na křižovatce cesty vedoucí z Rovin, ke Školkám Montano a na Městečko. Kulturní památka. • Kříž, 1868, v parku Na Městečku. • Kříž, před 1781, před jižní stěnou kostela. • Socha Panny Marie Lurdské, 1912, v Novém Přerově. • Kříž (jeho zbytek), 1890, na levém břehu Týnického potoka V Rovinách, dříve také Pod Presem. Památky zanesené na dobových mapách, které již bohužel neexistují: • Kaple sv. Jana Nepomuckého, před 1728, při zdi zámeckého parku od kostela. • Kříž, 19. století, při zdi zámeckého parku v blízkosti severní stěny kaple sv. Jana Nepomuckého. • Kříž, 19. století, při rozcestí polních cest severně od obce, v poloze V Suchých lukách • Kříž, před 1781, v severní části obce při silnici v prostoru proti dnešní škole. • Kaple, 18. století, v zatáčce v Novém Přerově. V roce 1925 byla kaple obnovena, avšak po únoru 1948 došlo k jejímu zničení. Novodobý pomníček vznikl nedávno v lese pod skanzenem, na památku pana Cabrnocha. V letošním roce požádá obecní úřad o zápis existujících drobných lidových staveb za chráněné kulturní památky a začne postupně s jejich rekonstrukcemi. V minulém roce už byl podán návrh na zapsání přerovského kostela sv. Vojtěcha do seznamu kulturních památek. (Zdroj: J. Špaček–L. Skružný: Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí. V roce 2004 vydalo Městské muzeum Čelákovice.)
Přerovský zpravodaj 4_2007
Dotace na ošetření památných stromů Petr Vilgus
Pokud chodíte na procházky k památným lipám u božích muk na Vrších, jistě jste zaznamenali provedení odborného ošetření těchto stromů. Došlo zde zejména k prořezání osychajících větví. Zeptali jsme se Ing. Stanislava Svobody z odboru životního prostředí Městského úřadu v Lysé na podrobnosti této akce: Kolik ošetření stromů stálo a kdo ho zaplatil? Ošetření památných lip v Přerově stálo 20 230 Kč. Na tuto akci jsme získali 100% dotaci z Programu péče o krajinu, který vypisuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny. Přerovský rozpočet nebyl zatížen žádným výdajem. Kdo ošetření provedl? Ing. Marek Žďárský. Jak často se takové ošetření provádí? Ošetření památných stromů se dělá dle nutnosti, jelikož se na techto stromech historicky nic nedělalo, předpokládám další zásah za cca 5 let.
Dřeviny v okolí Přerova nad Labem Jiří Řehounek Děti Země – Klub za záchranu Polabí Byl jsem redakcí Přerovského zpravodaje požádán, abych napsal příspěvek o dřevinách, které původně rostly ve středním Polabí. Druhové složení místních lesů odpovídalo poměrně teplému podnebí a nízké nadmořské výšce. Velkou většinu z nich ovšem tvořily listnáče. V okolí Labe se rozkládaly lužní lesy. Ve více podmáčených místech v porostu dominovaly dřeviny měkkého luhu, např. olše lepkavá, topol černý, různé druhy vrb apod. Na relativně sušších místech vznikly tvrdé luhy, v nichž výrazně přibývalo dubu letního, jasanu ztepilého či jilmů. Dále od říky začínal dominovat dub letní, vždy však s příměsí dalších dřevin, např. břízy bělokoré, lípy srdčité, habru obecného aj. Pokud se v Polabí v minulosti vyskytovaly jehličnany, jednalo se o borovici lesní (ne ovšem o borové monokultury, jak je známe dnes). V souvislosti s lesnickou činností se do Polabí dostávaly stanovištně nepůvodní druhy dřevin. Např. smrk ztepilý je v České republice typickou horskou dřevinou a v níže položených oblastech (s výjimkou hluboce zaříznutých údolí) nikdy nerostl. Podobně modřín opadavý rostl na našem území pravděpodobně pouze v Jeseníkách. Velkým nebezpečím pro naši přírodu se mohou stát hlavně geograficky nepůvodní druhy dřevin. Některé z nich se mohou našim podmínkám dobře přizpůsobit, lavinovitě se šíří a vytlačují naše druhy. Na rozdíl od nich totiž v naší přírodě nemají přirozené nepřátele. Takovým druhům říkáme invazní. Zřejmě nejhorším invazním druhem je u nás trnovník akát, který nejenže vytlačuje domácí rostlinná společenstva, ale také se ho nelze jednoduše zbavit. Zatímco na některých místech je záměrně vysazován, v mnoha chráněných územích stát vynakládá značné prostředky na jeho likvidaci. K invazním druhům patří javor jasanolistý, pajasan žláznatý, borovice vejmutovka... Jako biolog bych se rozhodně přimlouval za vyšší zastoupení původních dřevin nejen v lesních porostech, ale i v dalších výsadbách. Rozhodně nebudu protestovat proti vysazování nepůvodních okrasných dřevin v parcích nebo jinde v intravilánu obcí (snad s výjimkou akátu a jiných invazních druhů). Pokud sázíme stromky ve volné krajině, pak je vhodnější sáhnout po domácích listnáčích (dub, lípa, jilm, jasan) nebo ovocných stromech (třešeň, hrušeň, jabloň, švestka). Na stromy (a především to platí o starých stromech) je totiž vázána celá řada druhů živočichů, kteří na nepůvodních dřevinách žít nemohou. A ještě jedna poznámka na závěr. Naše krajina postrádá stromy staré. Přimlouvám se za ponechávání dutých a třeba i suchých stromů na místě, kde rostou – samozřejmě pokud neohrožují své okolí. Právě stromové dutiny a mrtvé dřevo hostí ohrožené druhy hmyzu a dalších bezobratlých. V ideálním případě bychom měli poblíž dožívajícího stromu včas vysadit jeho „nástupce“ stejného druhu, aby ho časem mohl nahradit.
11
12
Přerovský zpravodaj 4_2007
Masopust Irena Gregárková
Závěr zimy prožívali naši předkové často ve znamení zábav a bujarého veselí. Byl čas masopustu. Jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a Masopustu? V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6. leden – až do úterý, které předchází Popeleční středě. V životě mnoha lidských generací hrál masopust důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, o níž se ostatně říkalo, že kdo v masopustě dost dělá, v létě to odleží. Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční (též škaredá středa). Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance, jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v tento čas nejvíce napilno. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly smažené koblihy. Měly svou obřadní úlohu v podobě obětních poživatin, které vynášel hospodář do polí. Na stole ovšem nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři obdarováváni. Nejtypičtější součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Původně byly vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, posléze se možnost účasti rozšiřovala i na další obyvatele. To, co vykoledovali, nakonec utratili u taneční zábavy. K obchůzce a zastávkám u jednotlivých usedlostí patřil i tanec. Byl pociťován jako obřadní povinnost, jíž se hospodyně, a často ani hospodář, nemohli vyhnout. Některé z masopustních masek mají prastarý původ dokonce až v době pohanské. Obyvatelstvo oplývalo při jejich přípravě neobyčejnou fantazií. Téměř v žádném z masopustních obchůzek nesměl chybět medvěd, oblečený v obráceném kožichu nebo omotaný hrachovinou či slámou. Medvěda často vodila maska medvědáře. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. Masce medvěda se přisuzovaly magické plodonosní vlastnosti, které mohly být přeneseny na ženy a hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné. Medvěd při tanci poskakoval kolem hospodyně, strkal do ní, dával ji hubičky a tropil rozvernosti. K nejstarším formám masek patří převleky mužů za ženy, hlavně za nevěsty. Častým námětem bývaly běžné profese a povolání. V průvodu bychom mohli dále potkat řezníky, holiče, lékaře, dráteníky ale i hasiče či vojáky všech možných podob. Masopustní maska byla často
prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí – hamižnosti, přes tloušťky nebo přehnané výřečnosti. Většinu novějšího původu tvoří zvířecí masky, mezi nimiž nechyběl ani velbloud, slon či opice. Spatřit bychom mohli i démonické postavy smrtky, čerta, někdy i hastrmana či strigy. Zdroj: www.vira.cz
Rybolov v obci Lukáš Koutský Rybářská organizace v Přerově nad Labem vznikla v roce 1996. V Přerově máme k dispozici dvě tůně na kterých můžeme chytat. Jsou to Babinec a Bezednice. V současné době má rybářská organizace v Přerově kolem 70 členů a z toho asi 20 členů mládeže. Každý kdo by měl zájem zařadit se mezi rybáře může si zakoupit rybářský lístek u pana Mullera ve Sluneční ulici. Lístek je možno zakoupit buď na půl roku nebo na rok. Chytat se smí od 1. ledna do 31. prosince. Počet ušlechtilých ryb v jednom roce je limitován max. počtem 20 kusů. Při lovu je nutné, aby lovící udržovali mezi sebou vzdálenost min. 3 m jestliže se nedohodnou na kratším rozmezí. Povinností chytajícího je: mít u sebe potřebné doklady, které jej opravňují chytat na tůních Bezednice a Babinecká, podběrák, vezírek, vyprošťovač háčků (peán, kleštičky). Po ukončení chytání za sebou zanechat pořádek. Zúčastňovat se výlovu rybníka, brigád, přikrmování ryba členských schůzí. Rybáři mladší 15 let jsou povinni mít u sebe osobu starší 18 let a mohou chytat na jeden prut. Starší 15 let můžou chytat na dva pruty. Při ulovení a ponechání ušlechtilé ryby je rybář povinen si zapsat rybu do přehledu o úlovcích. Za ušlechtilou rybu se považuje: kapr, amur, štika, úhoř, candát. Chytat se smí: • listopad, prosinec, leden, únor: 7.00–17.00 • březen, duben, září, říjen: 5.00–21.00 • květen, červen, červenec, srpen: 4.00–24.00 Informační stránky o rybaření najdete na internetové adrese http://www.fish-teamprerovnl.estranky.cz.
Akce základní školy na leden až červen • • • • • • • •
2. 2. Pololetní prázdniny 7. 2. v 13.00 Zápis dětí do 1. ročníku 19. 2.–23. 2. Jarní prázdniny březen Vystoupení dramatického kroužku duben Den otevřených dveří květen Májová zábava červen Poznávací pobyt v Řecku květen–červen Školní výlety, exkurze
Přerovský zpravodaj 4_2007
Příroda Přerovské hůry Jiří Řehounek Děti Země – Klub za záchranu Polabí Čtenářům Přerovského zpravodaje jistě není třeba představovat dominantu jejich okolí, která se v ploché Polabské nížině zvedá do výšky 237 m n. m. Přerovská hůra ovšem rozhodně není pouze významným rozhledovým bodem středního Polabí. V okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině se stala v posledních desítkách let důležitým útočištěm pro řadu vzácných i běžných druhů živočichů a rostlin. Přerovská hůra je příkladem tzv. svědeckého vrchu. Ve středním Polabí najdeme takových míst víc – vedle Semické hůry také vrchy Chotuc, Oškobrh aj. Svědecké se nazývají proto, že „svědčí“ o dřívějším povrchu polabské krajiny. Původní povrch byl totiž mnohem výše než dnes a v okolí svědeckých vrchů ho odnesla voda. V opukách starých 80 –90 milionů let, které tvoří tělesa svědeckých vrchů, nacházíme řadu zkamenělin mořských živočichů. Jsou dokladem toho, že ve druhohorách v období zvaném křída bylo dnešní Polabí součástí mělkého moře. Nejzajímavější na celé hůře je určitě její jižní svah, kde najdeme mozaiku teplomilných trávníků a křovin. Protože se jedná o poměrně prudký svah obrácený k jihu, vytvořilo se zde teplejší mikroklima než v okolí. Vedle řady rostlin typických pro jižní výslunné stráně zde rostou také dva druhy, které jsou zařazeny do červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. Jedná se o pcháč bezlodyžný a slézovec durynský. Jižní stráň Přerovské hůry obývá také bohaté společenstvo hmyzu včetně známého a zákonem chráněného motýla otakárka fenyklového. Z chráněných obratlovců se můžeme setkat např. s ťuhýkem obecným nebo ještěrkou obecnou. Severní svah porostlý lesem byl původně tvořen dubohabřinami, dnes je lesním hospodařením druhová skladba částečně změněna. Přesto můžeme v okolí hůry dosud pozorovat např. našeho největšího brouka, zákonem chráněného roháče obecného, který se vyvíjí v dutinách starých stromů. V současné době je ovšem zejména teplomilné společenstvo na jižní stráni Přerovské hůry ohroženo zarůstáním dřevinami. Některé části na mírnějším svahu se sice sečou, ale většina není nijak obhospodařovaná. Právě činnost člověka totiž vytvořila podmínky pro výskyt teplomilných lučních druhů, které v křovinách nebo lesních porostech nenacházejí vhodné podmínky pro život. Hlavním nebezpečím (nejen na Přerovské hůře) se stávají ne-
P
Ř
E
R
O
V
S
K
13
původní druhy dřevin, které se dovedou rychle šířit a vytlačují původní vegetaci. Příkladem může být trnovník akát, který už místy na hůře vytváří větší porosty. Nedávno registroval Městský úřad Lysá nad Labem Přerovskou hůru jako významný krajinný prvek (VKP). Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je VKP „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k její stabilitě.“ Mnoho let se také hovoří o vyhlášení Přírodní památky Přerovská hůra, zejména kvůli výskytu teplomilných trávníků na jižním svahu. Takové chráněné území by mohlo přispět k zatraktivnění Přerova nad Labem pro turisty a doplnit tak místní kulturní památky o přírodní prvek.
Sbírka na hřiště Milí spoluobčané, Během vánočních svátků jsme ukončili veřejnou sbírku, jejíž výtěžek půjde na jaře na obnovu dětského hřiště na Zámecké zahradě. Na podzimní Halloween party jste nám přispěli 23 800 Kč, sponzoři nám věnovali celkem 20 000 Kč a do pokladničky v samoobsluze jste přidali celkem 2 894 Kč. Celkově jste nám darovali 46 694 Kč! Děkujeme tímto: Kovohutím Čelákovice, manželům Benediktovým, manželům Novákovým, manželům Moravcovým, manželům Slukovým, manželům Šafrovým, manželům Tomáškovým, Polabskému národopisnému muzeu a Školkám Montano. ...a také vám všem, občanům Přerov, kteří nám přispěli nebo nás jinak podporují. Samotné občanské sdružení by však bylo k ničemu, nebýt rodičů, kteří v minulém roce připravili a zorganizovali hojně navštěvované akce pro děti – ať už sázení keřů na dětském hřišti, Loučení s prázdninami s táborákem nebo Drakiádu, Halloween party a Mikulášskou. A co bude dál? Obecní úřad požádal na sklonku roku o dva granty (Středočeský kraj, Nadace ČEZ) na obnovu veřejného dětského hřiště. V únoru a v dubnu se dozvíme výsledky. Nicméně už teď je jisté, že za peníze vybrané občanským sdružením pořídíme hned na jaře první herní prvky (pravděpodobně skluzavku a pružinové houpadlo, které na hřišti chybí). Obecní úřad poskytne část potřebných financí. V každém případě, ve spolupráci se školou, otevřeme dětské hřiště na jaře opět i pro veřejnost! Hana Veselá
Ý
ZPR AVODAJ Přerovský zpravodaj vydává občanské sdružení Přerováci nadlabáci se sídlem v Přerově nad Labem 75, IČO 270 14 495 (registrace MV pod č. j. VS/1-1/62367/05-R dne 24. 11. 2005), financován je Obecním úřadem v Přerově nad Labem. Reg. číslo MK ČR E 16504. Šéfredaktor: Petr Vilgus. Redakční kruh: Ivana Cabrnochová, Luděk Červák, Irena Gregárková, Jana Pokorná a Radka Slováková. Fotografové: Tomáš Gregárek, Josef Gregárek a Petr Vilgus. Vzkazy pro redakci vhazujte do schránky v samoobsluze nebo zasílejte na e-mail:
[email protected]. Přerovský zpravodaj je občasníkem, vychází zpravidla jednou za tři měsíce. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Zveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele ani obecního úřadu. Sazba a tisk vlastní. Uzávěrka 20. ledna 2007. Toto číslo vyšlo 31. ledna 2007. Přerovský zpravodaj je distribuován zdarma do poštovních schránek v katastru Přerova nad Labem. Otázky k distribuci časopisu Vám zodpovíme na emailu redakce.
Mapu Přerov nad Labem poskytlo Přerovskému zpravodaji vydavatelství ŽAKET, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, tel.: 210 083 570, e-mail:
[email protected] Tato mapa je z autoatlasu Praha, Střední Čechy 1:20 000, která v podrobném měřítku zobrazuje široké okolí Prahy a v rejstříku najdete nejen názvy sídel, ale i ulice všech zobrazených obcí.
1991–2006
15 LET S VÁMI
Více o našich mapách na www.zaket.cz
P
Ř
E
R
O
V
S
K
Ý
ZPRAVODAJ Časopis pro občany Přerova nad Labem a okolí.
•
2007
ZDARMA
3
Fotografie: Tomáš Gregárek
Fotbalové utkání ženy versus Stará garda Dne 7. 9. 2007 se uskutečnilo na hřišti TJ Sokol v Přerově nad Labem utkání roku mezi ženami a starou gardou, které skončilo vítězstvím Staré gardy v poměru 5:4 (poločas 1:0). Tohoto napínavého klání se účastnilo 18 žen a dívek proti 11 starším pánům. Na konci utkání se kopaly „desítky“, ve kterých zvítězili starší pánové v poměru 3:2. Pro zájimost uvádíme, že všechny branky pánů byly vstřeleny hlavou a co je nejdůležitější, že se nikdo nezranil. Branky: Milaniak 2, Balík 2, Neuhausel – Veselá 2, Milaniaková st., Kodetová.
OBSAH ČÍSLA: Zápis z jednání zastupitelstva • Krátké zprávy • Informace obecního úřadu • Příprava územního plánu • Dotační politika EU • Představujeme Irenu Gregárkovou • Zprávy z přerovských spolků a sdružení
Fotografie: Josef Gregárek
Václavské setkání V tanečním sálu U Kotápišů se 28. září 2007 po dlouhé odmlce uskutečnila taneční zábava, tentokrát jako setkání Václavů. Těch svatých i nesvatých. Netradičně vystoupil s milými úpravami lidových písní sbor Vox Nymburgensis, kteří si mnozí pamatujeme z jeho Velikonočního koncertu v kostele sv. Vojtěcha, dále se o oficiální program i hraní k tanci podělily Cimbálová muzika a soubor Dykyta. Překvapením pro zaplněný sál bylo slavnostní sólo všech přítomných Václavů, Vendů, Venců, Vašíčků a Vénů za doprovodu nejen lidové, ale také staropražské muziky. Pořadatelé a muzikanti se těší na další Vaši návštěvu při tanečních zábavách, plesech a koncertech.
2
Přerovský zpravodaj 3_2007
Zápis z jednání zastupitelstva Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva Přerova nad Labem pro volební období 2006 až 2010 konaného dne 30. 5. 2007 v kanceláři obecního úřadu v Přerově nad Labem od 19.00 hod. Přítomni: p. Červák, pí. Gregárková, pí. Jarešová, pí. Kodešová, p. Kolenský. Omluven: pí. Veselá , p. Vašát. Zastupitelstvo obce • schvaluje: 40. pořízení územního plánu obce z vlastního podnětu 41. Ing. Luďka Červáka jako kontaktní osobu pro jednání s pořizovatelem územního plánu 42. vyhlášení výběrového řízení na zpracovatele územního plánu • bere na vědomí a souhlasí: 43. s návrhovou komisí ve složení pí.Kodešová, pí. Gregárková 44. s návrhem přemístit kontejnery na tříděný odpad umístěné Na Plácku na místo vedle domu č. p. 159 45. s informací o instalaci a zprovoznění zařízení pro veřejný přístup k Internetu dne 18. 6. 2007 v cukrárně • ukládá: •• starostovi: 46. připravit výběrové řízení na zhotovitele územního plánu 47. projednat s odvozcem tříděného odpadu možnost přemístění kontejnerů •• p. Kolenskému: 48. do pátku 1. 6. 2007 určit závazný termín zřízení přípojky k internetu v cukrárně tak, aby mohla dne 18. 6. 2007 proběhnout instalace zařízení.
Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva Přerova nad Labem pro volební období 2006 až 2010 konaného dne 20. 6. 2007 ve školní jídelně v Přerově nad Labem od 19.00 hod. Přítomni: p. Červák, pí. Gregárková, pí. Kodešová, pí. Veselá, p. Vašát, p. Kolenský. Omluven: pí. Jarešová. Zastupitelstvo obce • schvaluje: 49. volbu návrhové komise a ověřovatelů zápisu – p. Kolenský, pí. Gregárková 50. Závěrečný účet Mikroregionu Polabí za rok 2006 bez výhrad 51. Zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření Mikroregionu Polabí za rok 2006 bez výhrad 52. Rozpočtové opatření 2 – nebudou vypláceny sociální dávky (příspěvek na provoz motorového vozidla), tedy snížení výdajů o 13 000 Kč
53. Rozpočtové opatření 3 – zvýšení výdajů v kapitolách: dotace TJ Sokol 26 000, pořízení územního plánu 160 000 Kč 54. Bezúplatný převod pozemků 1539/11 a 1989/5 od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových do majetku obce. 55. Záměr na odkoupení části pozemku ve vlastnictví Českého rozhlasu využívaného jako místní komunikace 56. Obecně závaznou vyhlášku obce Přerov nad Labem č. 1/2007, kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství 57. Program rozvoje obce Přerov nad Labem 2007–2010 • neschvaluje: 58. Přihlášku do Honebního společenství Přerov nad Labem • bere na vědomí a souhlasí: 59. s informací o plnění úkolů z minulého zasedání zastupitelstva obce 60. s informací o vyhlášení výběrového řízení na zpracování územního plánu 61. s informací o instalaci komunikačního terminálu Místa veřejného přístupu k internetu 62. se zveřejněním Návrhu opatření obecné povahy územního opatření o vymezení zastavěného území obce Přerov nad Labem 63. s pravidly úplaty za předškolní vzdělávání v mateřské škole ve šk. roce 2007/2008 ve výši 135,00 Kč měsíčně za celodenní provoz 64. s informací o ukončení mimořádných veterinárních opatření vydaných v souvislosti s výskytem ptačí chřipky • ukládá: •• starostovi: 65. Pokusit se snížit rychlost projíždějících aut v ulici od obecního úřadu ke skladům 66. Projednat s paní Milaniakovou možnost zásobování vodou na dětské hřiště na zámecké zahradě 67. Umístnit cedule k Bezedně a Babinecké tůni s nápisem Koupání na vlastní nebezpečí a Zákaz koupání psů 68. Vyvěsit obecně závaznou vyhlášku obce Přerov nad Labem č. 1/2007, kterou se stanovují pravidla pro pohyb psů na veřejném prostranství 69. Prověřit možnost vstupu obce Přerov nad Labem do Honebního společenství, aby nebyl v rozporu s platnými zákony. 70. Zajistit osvětu ve škole týkající se zvýšení bezpečnosti dětí – kolečkové brusle, motokáry, kola atd. (ochranné pomůcky, oblečení). 71. Prověřit jak podnikatelé likvidují plasty a ostatní odpady.
Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva Přerova nad Labem pro volební obdo-
bí 2006 až 2010 konaného dne 19. 9. 2007 ve školní jídelně v Přerově nad Labem od 19.00 hod. Přítomni: p. Červák, pí. Gregárková, pí. Kodešová, p. Vašát, p. Kolenský, pí. Jarešová, p. Baumruk Omluven: – Zastupitelstvo obce • schvaluje: 72. volbu návrhové komise a ověřovatelů zápisu – p. Vašát, pí. Kodešová 73. rozpočtové opatření č. 4 – zvýšení příjmů v kapitolách – Požární ochrana – neinvestiční dotace na odbornou přípravu Sboru dobrovolných hasičů obce 6 840 Kč Péče o vzhled obcí – dotace z MŽP z programu péče o zeleň v urbanizovaném prostředí 170 000 Kč 74. Obecně závaznou vyhlášku obce 2/2007 o místních poplatcích 75. Opatření obecné povahy Vymezení zastavěného území obce Přerov nad Labem 76. Smlouvu o dílo na zhotovení územního plánu obce se zhotovitelem IVAN PLICKA STUDIO s.r.o. 77. Zvýšení nájemného v obecních bytech od 1. 1. 2008 o 16,4 % v souladu se zákonem č. 107/2006 Sb. z 14. 3. 2006 a Sdělením MMR č. 151/2007 Sb. z 29. 6. 2007. 78. Prodloužení smlouvy o pronájmu nebytových prostor panu Pavlu Pokornému na rok 2008. Nájemné bude zvýšeno inflaci za uplynulý rok. 79. Zřízení věcného břemene přístupu na st. p. 93 (č.p. 78) přes pozemek č. 968/7 ve vlastnictví obce – v šířce jízdního pruhu 3m 80. Přihlášku do Honebního společenství Přerov nad Labem 81. Stanovení minimálního počtu 10 dětí pro zajištění provozu mateřské školy v době školních prázdnin 82. Výjimku z průměrného počtu žáků Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk na školní rok 2007/ /2008 s platností od 1. 9. 2007 83. Záměr ředitelství základní školy otevřít novou třídu mateřské školy v budově základní školy od 1. 9. 2008 84. Podání žádosti na Krajský úřad Středočeského kraje – odbor školství o navýšení kapacity mateřské školy o 18 dětí 85. Rozhodnutí o výběru dodavat. na projekt rekonstrukce zdravotního střediska • bere na vědomí a souhlasí: 86. s dopisem o rezignaci pí. Hany Veselé na členství v zastupitelstvu obce 87. se slibem zastupitele Petra Baumruka 88. s informací o plnění úkolů z minulého zasedání zastupitelstva obce 89. s informací o práci na projektu rekonstrukce zdravotního střediska 90. s informací o současném stavu práce na projektu vodovodu 91. s informací o projektu ozelenění obce
Přerovský zpravodaj 3_2007
92. s informací o účasti členů zastupitelstva na seminářích 93. s informací ze Zásad pro poskytování účelových dotací z rozpočtu Středočeského kraje v rámci Programu obnovy venkova v roce 2008, kde je v bodě 6. dáno: „Podporovaná dotace či projekt nesmí být podporován z žádných jiných programů, fondů a grantů Středočeského kraje.“
94. bere na vědomí dopis pana Vojtěcha Skuhravého – žádost o uznání vlastnického práva vydržením k pozemku 968/7, k. ú. Přerov nad Labem • ukládá: •• starostovi: 95. získávat nové informace o vodovodu 96. dát připomínku panu Ivanu Plickovi,
Krátké zprávy Změna v zastupitelstvu V září 2007 odstoupila z funkce zastupitelky Hana Veselá, na její místo nastoupil náhradník z volební strany Přerov 2006 Petr Baumruk. Změna stanovišť kontejnerů na tříděný odpad Kontejnery od stánku jsou postupně stěhovány za obchodní středisko. Kontejnery původně umístěné u vchodu do budovy obecního úřadu jsou nyní umístěny na opačné straně budovy úřadu. Nově byly přistaveny kontejnery na plast do ulice V Rovinách ve Starém Přerově a u bytovek pod Hůrou. Informace o přípravě stavby skupinového vodovodu Dne 2. října 2007 bylo znovu zahájeno přerušené řízení o vydání územního rozhodnutí na umístění stavby skupinového vodovodu pro obce Přerov nad Labem, Semice, Starý Vestec a Bříství. Projektantky zpracovaly požadované změny projektu a doplnily doklady a vyjádření dotčených orgánů a organizací. Po vydání územního rozhodnutí je možné zpracovat projekt pro stavební povolení a požádat o poskytnutí dotace na stavbu. Statistika počtu občanů k 30. 6. 2007 Počet narozených dětí: 1; počet zemřelých občanů: 5; počet přihlášených občanů k trvalému pobytu: 7; počet občanů odhlášených z trvalého pobytu: 7; počet obyvatel k 31. 7. 2007: 1029. Nová adresa Mateřská a základní škola v Přerově nad Labem má novou emailovou adresu:
[email protected]. Rekonstrukce kapličky sv. Vojtěcha nad studánkou, která léta chátrala Na Vrších, jde do finále. Do konce října restaurátor dokončí stavební část, v průběhu zimy podle počasí přibude ještě obraz světce. Celkové náklady na opravu se vyšplnají k 65 000 Kč. Větší část z této částky pochází z grantu Nadace Občanského fóra, přispěla také obec. V příštím roce se připravuje další část obnovy tohoto místa, která zahrnuje úpravu vyvěrajícího potůčku a zpřístupnění studánky.
aby územní plán nezamezil dalšímu rozvoji podnikání v současných obytných zónách a nestal se příčinou omezování výroby a rozvoje 97. uskutečnit jednání s panem Kotápišem ve věci dodržení Smlouvy o pronájmu tanečního sálu.
Kulturní kalendář Říjen 2007 • 20. 10. Drakiáda 2007 Listopad 2007 • 3. 11. Halloweenská párty pořádají Maminky dětem taneční sál U Kotápišů • 10. 11. Posvícenská zábava pořádá Sbor dobrovolných hasičů taneční sál U Kotápišů • 11. 11. Posvícení sv. Martina Prosinec 2007 • 1. 12. Vánoční výstava Polabské muzeum – skanzen Otevřeno od 1. 12 do 30. 12., zavřeno bude 24. 12. Výstava bude přístupná v pátek, sobotu a neděli od 10 do 16 hodin. • 1. 12. Mikulášská nadílka pořádají Maminky dětem taneční sál U Kotápišů • 15. 12. Vánoční koncert pořádá Dykyta taneční sál U Kotápišů Leden 2008 • 26. 10. Masopustní průvod pořádá TJ Sokol Přerov nad Labem Únor 2008 • 2. 2. Myslivecký bál pořádá Myslivecké sdružení taneční sál U Kotápišů • 23. 2. Maškarní bál pořádá TJ Sokol Přerov nad Labem taneční sál U Kotápišů
Příští jednání zastupitelstva: 12. prosince (změna vyhrazena)
3
4
Přerovský zpravodaj 3_2007
Informace Obecního úřadu 1. Poskytovatelé služeb a řešení problémů Svoz odpadu v naší obci zajišťuje firma REMONDIS, spol. s r.o., Čapkova 598, 289 22 Lysá nad Labem, telefon: 325 551 448, fax: 325 552 194. V případě, že vám nevyvezou popelnici, kontaktujte firmu Remondis. Dispečer vám vysvětlí, proč nebyla popelnice vyvezena (např. horký popel) nebo se s vámi domluví na zjednání nápravy. Pokud vaše jednání s firmou bude neúspěšné, volejte na obecní úřad. Podtlaková splašková kanalizace a čistírna odpadních vod je v majetku obce. Její správa a provozování bylo svěřeno odborné firmě Vacuum Global, s.r.o., Na Valích 899, 440 01 Louny. Změny počtu osob v objektu napojeném na kanalizaci hlaste na telefonní číslo 415 627 907. Při sepsání nových smluv nebo při řešení nesrovnalostí v platbách stočného vám bude nápomocna pracovnice obecního úřadu Dana Matějčková. Při poruchách kontaktujte pracovníky firmy Vacuum Global uvedené níže. 2. Pokud chcete dostávat pravidelné zprávy z Obecního úřadu elektronickou poštou, zašlete prosím žádost na adresu
[email protected]. 3. Úřední hodiny Obecního úřadu Přerov nad Labem: Pondělí 8.00 –12.00 13.00 –17.00 Středa 8.00 –12.00 13.00 –17.00 Prosíme občany, aby pokud možno navštěvovali Obecní úřad pouze v uvedených dnech a hodinách. 4. Otevírací doba v přerovské veřejné knihovně (vedle Moto-velo muzea): Pondělí 15.00 –18.00 5. Zdravotnické služby • Lékař pro děti a dorost: MUDr. M. Chocholová Ordinace v Přerově nad Labem Čtvrtek 11.15 –11.45 (poradna + zvaní) 11.45 –12.45 Ordinace v Lysé nad Labem (Okružní 1516, Lysá nad Labem, telefon: 325 553 751, mobil: 606 840 451) Pondělí 8.00 –11.00 Úterý 8.00 –11.00 13.00 –14.00 Středa 12.00 –17.00 Čtvrtek 8.00 –11.00 13.00 –14.00 Pátek 8.00 –10.30 • Lékař pro dospělé: MUDr. Kitzberger (telefon: 325 365 283), ordinace v Přerově nad Labem Pondělí 7.00 –12.30 Úterý* 7.00 –12.30 17.30 –18.30 Středa 7.30 –12.30 Čtvrtek 13.30 –15.30 Pátek 8.00 –11.30 * pouze sudý týden
• Zubní lékař: MUDr. Jitka Tajovská Ordinace v Přerově nad Labem (telefon: 325 565 178) Pondělí 8.00 –15.00 Úterý 8.00 –15.30 Středa 8.00 –15.00 Čtvrtek 8.00 –14.00 Pátek – • Lékařská pohotovost služba smíšená (Smetanova 55, Obecní dům, Nymburk) Pondělí 17.00 –22.00 Úterý 17.00 –22.00 Středa 17.00 –22.00 Čtvrtek 17.00 –22.00 Pátek 17.00 –22.00 Sobota, neděle, svátek 8.00 –22.00 Neposkytují návštěvní službu. • Lékařská pohotovost služba pro děti a dorost Lysá nad Labem podle rozpisu, který je na každý měsíc vyvěšen na Dětském středisku v Přerově n. L. nebo na bývalém dětském oddělení nemocnice Nymburk, kde ji zajišťují dětští lékaři 24 hodin denně. Místa, kam se mohou pacienti obracet místo pohotovosti: RZS – rychlá záchranná služba, na ni se mohou občané obracet v případě život ohrožujících a náhle vzniklých akutních stavů prostřednictvím telefonní linky 155. RZS poskytuje nepřetržitý provoz – dojezd do místa zásahu je 15 minut, tato služba k pacientovi pouze vyjíždí, nelze RZS navštívit. 6. Důležitá telefonní čísla Informační a poruchové linky • Obecní úřad Přerov nad Labem • Poruchy elektřina (ČEZ Distribuce) • Poruchy plyn (Středočeská plynáren.) • Odvoz směsného i tříděného odpadu (Remondis) • Splašková kanalizace a čistička odpadních vod Přerov nad Labem
325 565 274 840 850 860 737 200 889 325 551 448
Pošta Přerov nad Labem Základní škola Přerov nad Labem Mateřská škola Přerov nad Labem Školní jídelna Přerov nad Labem
723 912 325 723 912 370 325 565 220 325 565 280 325 565 265 325 565 083
• Hasičský záchranný sbor – Lysá n. L.
325 551 350
• • • •
• Sdružení dobrovolných hasičů Přerov nad Labem 602 460 750 (Tomáš Vodička) 607 956 081 (Luboš Svoboda) • Policie Nymburk 325 508 111 • Policie Lysá nad Labem 325 565 022 Zdravotnické služby • Nemocnice Nymburk 325 512 601–7 • Poliklinika Nymburk 325 551 271 • Zdravotní středisko Přerov nad Labem 325 565 283 • Zubní ordinace Přerov nad Labem 325 565 178
Přerovský zpravodaj 3_2007
Územní plán Přerova nad Labem Obec Přerov nad Labem zveřejnila dne 11. 6. 2007 výzvu k podání nabídky v souladu s § 6 zákona č. 137/2006 Sb. na veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku podle § 8 a § 12 odst. 6 zákona 137/2006 – Zpracování územního plánu obce Přerov nad Labem. Hodnotící komise posoudila všech 7 doručených nabídek a po zhodnocení splnění zadaných kritérií na svém jednání dne 26. 7. 2007 stanovila následující pořadí nabídek: 1. 2. 3. 4. 5.
IVAN PLICKA STUDIO s.r.o., Thákurova 3, Praha 6 Arch. atelier CON-TEC, 28. pluku 28, Praha 10 ATELIER 3, Čistovická 1700/62, Praha 6 LÖW a spol., s.r.o., Vranovská 102, Brno Ing. arch. Pavel Koubek, UK-24, urbanistický atelier, Varšavská 32, Praha 2 6. AURS, spol. s r.o., Hládkov 920/12, Praha 6 7. Ing. arch. Vladimír Kapička, nám. Bedřicha Hrozného 1737, Lysá nad Labem Zadavatel – Obec Přerov nad Labem v souladu s doporučením hodnotící komise rozhodl, že nabídka nejlépe splňující kritéria vymezená v podmínkách zveřejněné zakázky, je nabídka uchazeče IVAN PLICKA STUDIO s.r.o.
První informace o připravovaném územním plánu V těchto dnech začaly práce na přípravě územního plánu obce. V následujících třech měsících se zpracovatelský tým soustředí především na podrobnou analýzu celého správního území obce a na konci této vstupní etapy předloží k diskusi první – pracovní – hypotézu možného rozvoje obce v následujících letech. Územní plán by měl být průmětem co nejširší shody o společné budoucnosti v obci. Proto je důležité – především na počátku jeho přípravy – dostatečně probrat všechny možnosti, šance i hrozby, které mohou před obcí v následujících zhruba dvaceti letech (to je návrhový horizont územního plánu) vyvstat. Územní plán představuje – zjednodušeně řečeno – soubor pravidel, kterými se řídí rozvoj celého správního území obce. Důležité je nejen to, aby tato pravidla odrážela jistou shodu o dalším možném vývoji obce, ale i to, že tato pravidla jsou dána předem, mění se případně podle jasných (zákonem daných) postupů a platí pro všechny stejně – jak pro občany, tak pro podnikatele, tak pro úředníky státní správy. Projednaný a schválený územní plán obce je zákon, který neznamená jen jistá (často
zdánlivá) omezení – regulativy, ale dává i jistotu, že – budu-li postupovat podle něj – mohu (například na zakoupeném pozemku) postavit skutečně to, co chci, případně vím, co může a co nesmí být postaveno na sousedních pozemcích (jsem-li například majitelem rodinného domu). Územní plán stojí na dvou základních pilířích: funkční a prostorové regulaci. Funkční regulativy stanovují zásady a možnosti pro umisťování jednotlivých základních funkcí v území; jedná se především o ochranu standardu obytných území (zejména před negativními vlivy výroby a dopravy) a vymezení dostatečných ploch pro podnikatelské aktivity tak, aby nenarušovaly charakter obce. Prostorové regulativy pak popisují podrobnější podmínky pro výstavbu jednotlivých typů objektů, opět s cílem uchránit typický charakter zástavby obce. Je zřejmé, že konečné formulaci – především prostorových regulativů – by měla předcházet diskuse o podobě obce a jejím dalším směřování. Nedílnou součástí územního plánu bude rovněž řešení dopravy a technické infrastruktury – jednak s ohledem na zlepšení situace stávající zástavby obce a jednak ve vztahu k novým rozvojovým lokalitám. Předpokládáme, že v příštím Zpravodaji představíme první názor, jak by mohl vypadat rozvoj obce v následujících desetiletích. Tento názor bude míněn jako podklad pro diskusi, počítáme i s veřejnou presentací této pracovní hypotézy. Diskuse a z ní případně vzešlé připomínky se pak stanou podkladem pro přípravu Návrhu zadání územního plánu obce; tento Návrh zadání (jehož autorem bude pořizovatel územního plánu, tedy Obec) bude následně veřejnoprávně projednán – to znamená, že připomínku, či podnět k tomuto Návrhu zadání bude moci uplatnit v zákonem daných lhůtách každý, koho se územní plán obce týká. Pro projednávání jednotlivých fází územního plánu obce (Návrh zadání, Návrh územního plánu obce, Upravený návrh/čistopis územního plánu obce) platí zákonné lhůty, dané Stavebním zákonem – o těch se podrobněji zmíníme příště. Za zpracovatelský tým Ivan Plicka
5
6
Přerovský zpravodaj 3_2007
Nová vyhláška o místních poplatcích Zastupitelstvo obce Přerov nad Labem vydalo dne 19. 9. 2007 dle ustanovení § 14 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s ustanovením § 10 a § 84 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, tuto obecně závaznou vyhlášku. Část první Čl.1 Základní ustanovení 1) Obec Přerov nad Labem zavádí a vybírá tyto místní poplatky: a) poplatek ze psů, b) poplatek za užívání veřejného prostranství, c) poplatek ze vstupného, d) poplatek z ubytovací kapacity, e) poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj, 2) Výkon správy místních poplatků provádí obec Přerov nad Labem, pro kterou vykonává řízení o poplatcích obecní úřad v Přerově nad Labem. Na řízení o poplatcích se vztahuje zákon č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, není-li zákonem č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, stanoveno jinak. Část druhá Hlava I Poplatek ze psů Čl. 2 Předmět poplatku Poplatku podléhají psi starší tří měsíců. Čl. 3 Poplatník Poplatek ze psů platí držitel psa. Držitelem je fyzická nebo právnická osoba, která má trvalý pobyt nebo sídlo na území České republiky.
b) za druhého a každého dalšího psa 150 Kč c) za psa, jehož držitelem je poživatel invalidního, starobního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, který je jeho jediným zdrojem příjmu anebo poživatel sirotčího důchodu 0 Kč d) za druhého a každého dalšího psa, jehož držitelem je osoba uvedená v písm. c) 100 Kč Čl. 8 Splatnost poplatku 1) Poplatek je splatný nejpozději do 31. 5. příslušného kalendářního roku. 2) Vznikne-li poplatková povinnost po termínu splatnosti, je poplatek splatný nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy povinnost poplatek platit vznikla.
Čl. 9 Osvobození Od poplatku je osvobozen držitel psa, kterým je a) osoba nevidomá, bezmocná a osoba s těžkým zdravotním postižením, které byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu, b) osoba provádějící výcvik psů určených k doprovodu těchto osob, c) osoba provozující útulek zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy, d) osoba, které stanoví povinnost držení a používání psa zvláštní právní předpis, Hlava II Poplatek za užívání veřejného prostranství Čl. 10 Předmět poplatku 1) Poplatek se vybírá za zvláštní užívání veřejného prostranství, kterým se rozumí provádění výkopových prací, umístění dočasných staveb a zařízení sloužících pro poskytování prodeje a služeb, pro umístění stavebních nebo reklamních zařízení, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných obdobných atrakcí, umístění skládek a užívání tohoto prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce nebo potřeby tvorby filmových a televizních děl. 2) Z akcí pořádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí.
Čl. 4 Oznamovací povinnost 1) Poplatník je povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu do 90 dnů vznik své poplatkové povinnosti, tj. dovršení stáří psa tří měsíců nebo započetí držení psa staršího. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je poplatník povinen oznámit zánik své poplatkové povinnosti. 2) Povinnost oznámit držení psa má i osoba, která je od placení poplatku podle zákona o místních poplatcích nebo podle této vyhlášky osvobozena. Důvod pro osvobození musí poplatník správci poplatku prokázat. 3) Poplatník je rovněž povinen oznámit správci poplatku každou skutečnost, která má vliv na výši jeho poplatkové povinnosti nebo na vznik a zánik osvobození, a to do 90 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. 4) Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen současně sdělit správci poplatku příjmení, jméno nebo název právnické osoby, trvalý pobyt nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO.
Čl. 11 Veřejné prostranství Veřejným prostranstvím jsou místní komunikace, chodníky, veřejné účelové komunikace, náměstí, parky, proluky, průchody a podobně v zastavěném území obce, které slouží obecnému užívání a jsou přístupny všem bez omezení.Pro účely této vyhlášky se považují za veřejná prostranství následující pozemkové parcely katastru nemovitostí buď celé, nebo jejich části ležící v zastavěném území obce: 56/15, 69/11, 70, 71/1, 71/29, 71/35, 71/35, 71/36, 71/51, 79/18, 122/3, 128, 150/21, 174/7, 174/8, 271/3, 1178/2, 1261/1, 1265/3, 1384/9, 1384/14, 1493/3, 1741/30, 1836/5, 1837/4, 1866/2, ../3, ../4, ../5, ../6, ../13, ../14,1870/1, ../2, 1876, 1877/2, 1888, 1889/1, 1890, 1898/1, 1899/1, ../2, 1900/7, ../8, 1915, 1989/4, ../5, ../6, ../8, ../9, ../10, st.4/1, st.4/2, st.11/1.
Čl. 5 Identifikace psů Správce poplatku vydá poplatníkovi evidenční známku pro psa bez ohledu na to, zda pes poplatku podléhá nebo je od poplatku osvobozen. Tato známka je nepřenosná na jiného psa, i kdyby šlo o psa téhož držitele.
Čl. 13 Oznamovací povinnost 1) Poplatník je povinen oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu užívání veřejného prostranství nejméně 14 dní před jeho započetím. V případě užívání veřejného prostranství na dobu kratší než 14 dní je nutno splnit tuto povinnost nejpozději v den zahájení užívání veřejného prostranství některým ze způsobů zvláštního užívání. Pokud tento den připadne na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen oznamovací povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den. 2) Po ukončení užívání veřejného prostranství je poplatník povinen oznámit tuto skutečnost správci poplatku stejným způsobem jako v odstavci 1 do 7 dnů a nahlásit rozsah záboru v m2. 3) Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku příjmení, jméno nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO. Jde-li o fyzickou nebo práv-
Čl. 6 Vznik a zánik poplatkové povinnosti 1) Poplatková povinnost vzniká v kalendářním měsíci, ve kterém pes dovršil stáří tří měsíců. Poplatek se platí za každý i započatý kalendářní měsíc. 2) Zanikne-li poplatková povinnost (úhyn psa, jeho ztráta, darování nebo prodej...), poplatek se platí i za započatý kalendářní měsíc. Čl. 7 Sazba poplatku Poplatek činí za kalendářní rok: a) za psa 100 Kč
Čl. 12 Poplatník 1) Poplatek platí fyzické i právnické osoby, které užívají veřejné prostranství způsobem uvedeným v čl. 10.
Přerovský zpravodaj 3_2007
nickou osobu, která je podnikatelským subjektem, uvede též čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. Čl.14 Vznik a zánik poplatkové povinnosti Poplatek se platí od prvého dne, kdy došlo k užívání veřejného prostranství způsobem uvedeným v čl. 10 až do dne, kdy toto užívání skončilo. Čl. 15 Sazba poplatku 1) Poplatek činí za každý i započatý m2 a každý i započatý den užívání veřejného prostranství: a) za umístění zařízení sloužícího pro poskytování prodeje 20 Kč b) za umístění zařízení sloužícího pro poskytování prodeje na prostranství před vchodem do Polabského muzea (pozemek 122/3 KN) 40 Kč c) za umístění zařízení sloužícího pro poskytování služeb 10 Kč d) za umístění stavebního zařízení na dobu delší než 14 dní 5 Kč e) za umístění reklamního zařízení 2 Kč f) za umístění skládky materiálu na dobu delší než 14 dní 5 Kč g) za umístění a provoz lunaparků, cirkusů a jiných obdobných atrakcí 1 Kč h) za umístění zařízení s hracími automaty 5 Kč ch) za užívání veřejného prostranství pro kulturní, sportovní a reklamní akce 1 Kč i) za užívání veřejného prostranství pro potřeby tvorby filmových a televizních děl 1 Kč 2) Z akcí požádaných na veřejném prostranství, jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Čl. 16 Splatnost poplatku 1) Poplatek je splatný: a) při užívání veřejného prostranství po dobu kratší 31 dnů nejpozději v den, kdy bylo s užíváním veřejného prostranství započato, b) při užívání veřejného prostranství po dobu delší než 31 dnů do 7 dnů ode dne, kdy užívání veřejného prostranství skončilo, c) poplatek stanovený týdenní nebo měsíční paušální částkou je splatný poslední den v příslušném týdnu nebo měsíci, d) poplatek stanovený roční paušální částkou je splatný do 31. 10. příslušného kalendářního roku. 2) Připadne-li lhůta splatnosti na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je dnem, ve kterém je poplatník povinen svoji povinnost splnit, nejblíže následující pracovní den. Čl. 17 Osvobození 1) Poplatku nepodléhá: a) vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osobu zdravotně postiženou, b) akce financované z rozpočtu obce a zajišťované ve veřejném zájmu k prospěchu a rozvoji obce c) užívání veřejného prostranství pro skládku materiálu po dobu kratší než 14 dní v jednom kalendářním měsíci. 2) Vznik nároku na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen správci poplatku oznámit písemně nebo ústně do protokolu: a) ve lhůtě stanovené v čl. 13 této vyhlášky, b) v případě vzniku osvobození po splnění oznamovací povinnosti ve lhůtě do 7 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. 3) Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je poplatník povinen oznámit zánik nároku na osvobození. Hlava III Poplatek ze vstupného Čl. 18 Předmět poplatku 1) Poplatek ze vstupného se vybírá ze vstupného na kulturní, sportovní, prodejní a reklamní akce, sníženého o daň z přidané hodnoty, je-li v ceně vstupného obsažena. 2) Z akcí, jejichž celý výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, se poplatek neplatí. Čl. 19 Vstupné Vstupným se rozumí peněžitá částka, kterou účastník akce zaplatí za to, že se jí může zúčastnit.
Čl. 20 Poplatník Poplatek platí fyzické a právnické osoby, které akci pořádají. Čl. 21 Oznamovací povinnost 1) Poplatník je povinen nejpozději 10 dnů před konáním akce oznámit správci poplatku písemně nebo ústně do protokolu druh akce, datum a hodinu jejího konání a výši vstupného. 2) Poplatník je povinen správci poplatku sdělit příjmení, jméno nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO. Jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která je podnikatelským subjektem, uvede též čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou vedeny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. 3) Do 15 dnů po skončení akce je poplatník povinen oznámit správci poplatku celkovou výši vybraného vstupného sníženou o daň z přidané hodnoty, jestliže byla v ceně vstupného obsažena. 4) U akcí, jejichž celý výtěžek byl použit na charitativní a veřejně prospěšné účely, je poplatník povinen tuto skutečnost správci poplatku prokázat. Čl. 22 Sazba poplatku Sazba poplatku u úhrnné částky vybraného vstupného činí pro: a) kulturní akce 5 % b) sportovní akce 5 % c) prodejní akce 10 % d) reklamní akce 10 % Čl. 23 Splatnost poplatku Poplatek je splatný: a) do 30 dnů ode dne pořádání akce, b) při placení paušální částkou nejpozději do posledního dne měsíce, ve kterém byla akce pořádána. Čl. 24 Osvobození 1) Od poplatku jsou osvobozeny: a) akce pořádané místními společenskými organizacemi a občanskými sdruženími b) akce pořádané místní TJ c) akce, které pořádají rozpočtové,příspěvkové a zájmově kulturní organizace zřízené obcí, případně obec 2) Nárok na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen nahlásit správci poplatku současně s oznamovací povinností podle čl. 21. Hlava IV Poplatek z ubytovací kapacity čl. 25 Předmět poplatku Poplatek se vybírá v lázeňských místech nebo místech soustředěného turistického ruchu z ubytovací kapacity v zařízeních určených k přechodnému ubytování za úplatu. Poplatek se platí za každé využité lůžko a den. Čl. 26 Poplatník Poplatek platí ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla. Čl. 27 Oznamovací povinnost 1) Ubytovatel je povinen správci poplatku oznámit písemně nebo ústně do protokolu zahájení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování ve lhůtě do 10 dnů ode dne právní moci povolení k této činnosti, v ostatních případech do 8 dnů ode dne faktického zahájení této činnosti. Ubytovatel obdobným způsobem a ve stejných lhůtách oznámí správci poplatku ukončení činnosti spočívající v poskytování přechodného ubytování. 2) Při plnění oznamovací povinnosti je ubytovatel povinen sdělit správci poplatku příjmení, jméno nebo název právnické osoby, bydliště nebo sídlo, rodné číslo nebo IČO. Jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která je podnikatelským subjektem, uvede též čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. 3) Ubytovatel je povinen vést v písemné podobě evidenční knihu, do které zapisuje dobu ubytování, jméno, příjmení, adresu místa trvalého pobytu nebo místa trvalého bydliště v zahraničí a číslo občanského průkazu nebo cestovního dokladu fyzické osoby, které
7
8
Přerovský zpravodaj 3_2007
ubytování poskytl. Zápisy musí být vedeny přehledně a srozumitelně. Tyto zápisy musí být uspořádány postupně z časového hlediska. Čl. 28 Sazba poplatku Poplatek činí: a) za každé využité lůžko a den 1 Kč b) 1 Kč×40 % ubytovací kapacity za rok (360 dní) paušál c) za každé využité lůžko a den v ubytovně místní TJ 0,50 Kč d) 0,50 Kč×30 % ubytovací kapacity za rok v ubytovně místní TJ paušál Čl. 29 Splatnost poplatku 1) Poplatek je splatný nejpozději do 30 dnů po uplynutí příslušného čtvrtletí. 2) Poplatek placený paušální částkou je splatný ve dvou stejných splátkách do 31. května a do 31. října příslušného kalendářního roku. Čl. 30 Osvobození 1) Poplatku nepodléhá: a) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro přechodné ubytování studentů a žáků, b) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících pro ubytování pracovníků fyzických a právnických osob, které toto zařízení vlastní nebo k němu mají právo hospodaření, c) ubytovací kapacita ve zdravotnických nebo lázeňských zařízeních, pokud nejsou užívána jako hotelová zařízení, d) ubytovací kapacita v zařízeních sloužících sociálním a charitativním účelům, 2) Vznik nároku na osvobození od placení poplatku je poplatník povinen správci poplatku oznámit písemně nebo ústně do protokolu ve lhůtě do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost zakládající nárok na osvobození. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je poplatník povinen oznámit zánik nároku na osvobození.
nou) část může obec zvýšit až na trojnásobek. Vyměřené poplatky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. 2) Pokud poplatník nesplní ve stanovené lhůtě svoji oznamovací povinnost vyplývající z této vyhlášky nebo uloženou rozhodnutím podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, může mu správce poplatku opakovaně uložit pokutu za nepeněžité plnění ve smyslu ustanovení § 37 a 37a citovaného zákona. Čl. 38 1) Pokud poplatník nebo plátce nesplní svoji poplatkovou povinnost stanovenou touto obecně závaznou vyhláškou, lze dlužné částky vyměřit nebo doměřit do 3 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. 2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření nebo doměření poplatku, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník nebo plátce o tomto úkonu písemně uvědoměn. Vyměřit nebo doměřit poplatek lze nejpozději do 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém poplatková povinnost vznikla. Čl. 39 Správce poplatku může na žádost poplatníka z důvodů odstranění tvrdosti poplatek nebo jeho příslušenství zcela nebo částečně prominout. Část čtvrtá Ustanovení zrušovací Čl. 40 Touto obecně závaznou vyhláškou se zrušuje obecně závazná vyhláška č. 2/98 ze dne 24. 8. 1998. Část pátá Účinnost Čl. 41 Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po dni jejího vyhlášení.
Hlava V Poplatek za provozovaný výherní hrací přístroj Čl. 31 Předmět poplatku Poplatku podléhá každý povolený výherní hrací přístroj. Čl. 32 Poplatník Poplatek platí provozovatel výherního hracího přístroje. Čl. 33 Oznamovací povinnost 1) Poplatník je povinen oznámit písemně nebo ústně do protokolu správci poplatku do x dnů uvedení výherního hracího přístroje do provozu. Tuto skutečnost doloží protokolem. Stejným způsobem a ve stejné lhůtě je povinen poplatník oznámit správci poplatku ukončení provozu výherního hracího přístroje. 2) Při plnění oznamovací povinnosti je poplatník povinen sdělit správci poplatku název právnické osoby, sídlo, IČO, čísla účtů u peněžních ústavů, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. Čl. 34 Vznik a zánik poplatkové povinnosti 1) Poplatek se platí ode dne uvedení povoleného výherního hracího přístroje do provozu. 2) Poplatková povinnost zaniká dnem, ve kterém byl provoz výherního hracího přístroje ukončen. Čl. 35 Sazba poplatku Sazba poplatku na tři měsíce činí 5000 Kč. Čl. 36 Splatnost poplatku 1) Poplatek je splatný: a) při převzetí rozhodnutí o povolení provozování VHP na dobu tří měsíců b) do posledního dne každého třetího měsíce povoleného provozování VHP Část třetí Ustanovení společná Čl. 37 1) Nebudou-li poplatky zaplaceny (odvedeny) včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Včas nezaplacené (neodvedené) poplatky nebo jejich nezaplacenou (neodvede-
Investiční výstavba Základní investicí, která je v současné době pro naši obec velice důležitá, doslova akutní, je stavba vodovodu. Bez výstavby vodovodu nemůžeme dál pokračovat v budování komunikací, chodníků, středu obce. Bez kvalitní vody nám hrozí hygiena omezením provozu základní školy a budou také problémy s napojením zdravotního střediska. Nyní je projektová příprava před územním rozhodnutím. Věřím, že mikroregion, který stavbu řídí udělá vše pro její rychlý průběh. V září OÚ vybral projekční firmu na zhotovení projektu rekonstrukce zdravotního střediska. Jedná se o ateliér B.K.R. Nymburk. Projekt má být hotov do konce října tohoto roku. Stavební povolení bychom mohli vyřídit do konce tohoto roku. Poslední verze půdorysu a dispozičního řešení je velice pěkná. Jedná se o podkrovní dům na dnešních základech zdravotního střediska pro tři ordinace ambulantní lékařské péče v bezbariérovém provedení. Dispoziční řešení je v současné době v připomínkovém řízení dětského, zubního i praktického lékaře. Předpokládáme, že výzva k dotacím pro oblast zdravotnictví vyjde v lednu 2008. Do té doby bude vše potřebné připraveno. Získali jsme informaci, že EU nebude poskytovat dotace na výstavbu DPS. Jejich výstavba se údajně stává podnikatelským záměrem developerských a stavebních firem. Vít Vašát
Přerovský zpravodaj 3_2007
Dotační politika Evropské unie Vážení občané, finanční výbor obecního zastupitelstva Vás chce informovat o možnostech získávání dotací pro OÚ Přerov nad Labem z evropských fondů. Jak asi všichni víte z médií, nacházíme se na začátku období historicky nejvýznamnějšího pro čerpání finančních prostředků z rozvojových programů EU. Mezi lety 2007–2013 se ČR může stát největším příjemcem strukturální pomoci (v přepočtu na obyvatele) ze všech členských zemí EU a může získat až 100 miliard korun ročně. Tyto finanční prostředky vlastní fondy EU (finanční prostředky z příspěvků členských zemí). Jako například: 1. Evropský fond regionálního rozvoje. ERDF je nejdůležitější a objemem peněz i největším ze strukturálních fondů. Zaměřuje se na modernizaci a posilování hospodářství. Má vytčeny tři základní cíle – konvergenci, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropská územní spolupráce. 2. Evropský sociální fond. ESF podporuje aktivity v oblastech zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů (rekvalifikace, vzděláni) 3. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. EAFRD je určen na podporu rozvoje venkova jako součást společné zemědělské politiky EU. Členské země mohou využívat zdroje EF (evropských fondů) pouze na základě vypracovaných a schválených operačních programů. V ČR pro využití finančních prostředků z EU bylo určeno pro rok 2007–2013 celkem 24 operačních programů. Tyto operační programy řídí specializovaná pracoviště ministerstev (např. ministerstvo životního prostředí, pro místní rozvoj, financí, průmyslu a obchodu, zemědělství). Podrobnosti o fungování operačních programů na ministerstvech můžete najít na jejich webových stránkách. Některá ministerstva jsou v říjnu 2007 lépe připravena a vydala již první výzvy. Jiná ministerstva mají dle odborníků zpoždění až 9–10 měsíců, o těch horších se již dovídáte z televize a z tisku. Pro naši obec je jeden z nejdůležitějších Regionální operační program (ROP) – pro Středočeský kraj je ustanoven program pod názvem ROP NUTS II Střední Čechy, který má připraveno na léta 2007–2013 prostředky ve výši 15,7 miliard Kč z EU a 2,8 miliard Kč z národních zdrojů. Za řádnou realizaci odpovídá regionální rada (prakticky krajská rada). Řídící orgán ROP je úřad regionální rady. Co Regionální operační program nabízí: • financování z jednoho fondu ERDF • možnost získat až 85 % dotace z EU • pravidlo m+3 (zrealizovat do 3 let) • průběžné platby • konzultace, žádosti, realizace, vyúčtování na jednom místě ROP má 4 prioritní osy (oblasti zájmu): • doprava (40 % financí) • cestovní ruch (18 % financí) • integrovaný rozvoj území (37 % financí) • technická pomoc
Z prioritní osy 1. se budou financovat opravy a výstavba komunikací II. a III. třídy a místní komunikace, ale jen pro napojení průmyslových areálů (obce nad 500 obyvatel) atd. Z prioritní osy 2. cestovní ruch budou financovány rekonstrukce, výstavba a vybavení ubytovacího zařízení, sportovně rekreačních zařízení, doprovodná infrastruktura pro venkovský cestovní ruch, cyklostezky, vodácká turistika, revitalizace památek minimálně regionálního významu s využitím pro cestovní ruch atd. Z prioritní osy 3. integrovaný rozvoj území, alokováno 8,7 miliard Kč, lze vybudovat obnovu a rekonstrukci stávajících objektů, obnova a výstavba infrastruktury, místních a obslužných komunikací, úpravy veřejných prostranství, modernizace a obnova veřejných služeb. Finance do oblasti vzdělávání základní školy (možná mateřské školy – zatím se jedná v Bruselu), střední školy, jazykové školy, doškolování, vzdělávání atd. Finance do oblasti zdravotní péče: nemocniční zařízení a polikliniky, kojenecké ústavy, rehabilitační zařízení, jesle, dětské domovy pro děti do 3 let. Finance do oblasti sociální integrace: azylové domy, domy na půl cesty, kontaktní centra, nízkoprahová centra, centra denních služeb, domovy pro osoby se zdravotním postižením, chráněné bydlení, chráněné pracovní dílny, mateřská centra a centra pro rodinu. Finance do oblasti aktivit: hřiště, sportoviště (včetně kurtů), kryté bazény, koupaliště, knihovny, víceúčelové kulturní sály, divadla, muzea, kina, výstavní prostory. Z prioritní osy 4. technická pomoc – financuje se odministrace projektů. Příjemce podpory mohou být Středočeský kraj, organizace zřizované krajem, obce, neziskové organizace, malí a střední podnikatelé atd. Regionální operační program bude v průběhu 2007– –2013 vydávat výzvy k jednotlivým tématům s předem danými podmínkami pro získávání dotace. Zájemce se musí od vyhlášení výzvy přihlásit do 2 měsíců. Tato doba 2 měsíců je velice krátká na zpracování projektové dokumentace, územního rozhodnutí, popřípadě zpracování celého projektu, proto v současné době OÚ Přerov nad Labem zpracovává projekt ozelenění a úpravy středu obce, a projekt zdravotního střediska, tak, aby byly ihned k dispozici k jednotlivým výzvám. Pro hodnocení projektů je velice důležitá tzv. „veřejná podpora“, která může výrazně zkomplikovat financování daného projektu. O této záležitosti vás budu informovat v příštím vydání zpravodaje. Za finanční výbor OÚ Přerov nad Labem Vít Vašát
Přerovský zpravodaj nabízí možnost otištění inzerce: 1/1 strany – 210 ×297 mm – 2500 Kč, 1/2 strany – 148 ×210 mm – 1500 Kč 1/4 strany – 105 ×148 mm – 1000 Kč
9
10
Přerovský zpravodaj 3_2007
Dotace Evropské unie pro zemědělce Milí Přerováci a zejména soukromě hospodařící zemědělci. Na tomto místě vás budeme seznamovat s možnostmi čerpání bohatých dotací z Evropské unie. Bylo by škoda, kdybychom nevyužili následujících 6 let, po které můžeme získat nemalé prostředky jak na podnikání, tak na obnovu krajiny. Tentokrát se zaměříme na program Ministerstva zemědělství nazvaný Biopásy. Text pochází z příručky vydané Ministerstvem životního prostředí. Vážení zemědělci. Předkládáme Vám stručnou a praktickou příručku, kde najdete přehled základních informací o biopásech, jejich významu a finančních zdrojích na jejich vytváření. Rozorávání mezí, cest či intenzifikace zemědělství v minulosti se negativně podepsalo na vzhledu české krajiny. Volně žijící živočichové nemají dostatek možností pro zajištění potravy, místa pro hnízdění, chybí jim přirozený kryt v krajině i orientační body. Měli bychom se proto snažit vrátit do krajiny životní prostor pro volně žijící živočichy. Jednou z možností je obnova biopásů, která je financována z Programu rozvoje venkova Ministerstva zemědělství. Co je to biopás? Biopás je pruhové potravní políčko o šíři 6–12 m umístěné na okraji nebo uvnitř půdních bloků. Směs osiva pro biopásy se skládá z pohanky, prosa, kapusty a jiné plodiny, jako je například obilnina nebo lupina bílá. Biopás zůstává na půdě po celý rok (od jarního výsevu do zaorání následujícího jara). Význam biopásu pro krajinu a volně žijící zvěř? JARO: Biopásy na jaře využívají mláďata koroptví a ostatních živočichů jako osychací plochu. LÉTO: Biopás s bíle kvetoucí pohankou je zdrojem pylové snůšky pro včely. PODZIM: Na podzim zde živočichové najdou bohatý zdroj potravy a potřebný úkryt. ZIMA: V zimě jsou biopásy zdrojem potravní nabídky a zároveň slouží jako ochrana půdy před erozí. Význam biopásů pro zemědělce 1. Každoročně po dobu pěti let obdrží od Státního zemědělského intervenčního fondu dotaci 401 eur na ha (cca 11 037 Kč). 2. Tato platba kompenzuje jak dodatečné náklady spojené s výsevem biopásu, tak ztrátu příjmu z produkce na orné půdě, která je vyčleněna pro výsev biopásu. 3. Umístění biopásu na svažitých pozemcích snižuje erozi půdy. 4. Poskytnou útočiště živočichům, kteří mohou sloužit jako přirození predátoři pro škůdce. Jak postupovat při založení biopásu 1. V pobočce Zemědělské agentury, kde máte v evidenci LPIS (nebo-li v registru půdní bloků) zařazené půdní blo-
ky s kulturou orná půda, které obhospodařujete, podáte žádost o dotační titul biopásy a označíte místo předpokládaného výsevu.
Osev biopásů 1. Termín osetí je optimální od 1. do 31. května – tento termín zajistí bohatou potravní nabídku pro volně žijící živočichy po sklizni ostatních zemědělských plodin až do zimních měsíců. Zbytky biopásu je na jaře vhodné zmulčovat, zorat hlubokou orbou a znovu na tom samém místě oset. Osev se provádí secí kombinací – při jedné operaci se provede kvalitní příprava, zasetí a zavláčení. Směs se zaseje do hloubky 1–2 cm, aby se docílilo rovnoměrného vzcházení porostu. Biopás vypadá jako zemědělsky obhospodařovaný pozemek a při dodržení těchto stanovených rad není nutné se obávat zaplevelení pozemku. Maximálního účinku pro volně žijící živočichy dosáhneme, pokud budou biopásy umístěny každoročně na tom samém místě. Biopásy jsou prospěšné i známým druhům ptáků naší zemědělské krajiny jako je koroptev (je ohroženým druhem), bažant nebo strnad. Osivo Certifikované osivo dodávají všechny osevářské firmy registrované v ČR. Vysévá se následující směs, kterou určuje příloha č. 16 Nařízení vlády č. 79/2007 (kg/ha): • jarní obilovina (oves, pšenice, ječmen – i směs) 65 • pohanka obecná 30 • proso 15 • kapusta krmná 0,4 • lupina bílá 2 Biopás podél lesa. Biopás podél větrolamů a mezí. Dotační titul musí být realizován po dobu 5 let v daném půdním bloku. Nedoporučujeme měnit umístění biopásu v rámci půdního bloku, protože při zpětném ošetření chemickými přípravky (insekticidy) dochází k zahubení prospěšných půdních organizmů a hmyzu důležitých v potravní skladbě mláďat ptáků a další zvěře hnízdící na zemi. Kolik se jich doposud vyselo? Od roku 2004 jsou dotační prostředky na biopásy v rámci programů součástí Horizontálního programu rozvoje venkova. Dle Státního zemědělského intervenčního fondu byly za rok 2005 biopásy realizovány přibližně za celkem 5,6 mil Kč. V roce 2006 to bylo již za 13 mil. Kč. Co říká příslušná legislativa? Podmínky pro využití dotačních titulů z agroenvironmentálních opatření se řídí nařízením vlády č. 79/2007. Další přesnění jsou obsažena v metodice k provádění nařízení vlády č. 79/2007 Sb. Všechny tyto dokumenty jsou ke stažení na internetových stránkách Ministerstva zemědělství (www.mze.cz). Stručné pokyny z příslušné legislativy jsou následující: Žádost může podat fyzická nebo právnická osoba, která zemědělsky obhospodařuje alespoň: • 5 ha zemědělské půdy evidované v evidenci využití zemědělské půdy dle uživatelských vztahů (neboli v LPIS) na žadatele,
Přerovský zpravodaj 3_2007
• 2 ha zemědělské půdy evidované v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v územích národních parků nebo chráněných krajinných oblastí, • 1 ha zemědělské půdy evidované v evidenci půdy na žadatele, jde-li o hospodaření v systému ekologického zemědělství podle zvláštního právního předpisu, atd. Žadatel se zaváže, že bude po dobu min. 5 let plnit podmínky příslušného dotačního titulu. Péče o biopásy • Ponechání bez zásahu zemědělskou mechanizací (bez sklízení či sečení). • Neošetřovat chemií v průběhu vegetace. • Ponechání do 31. 3. a poté zapravení zbytku porostu do půdy. Biopásy se umisťují: 1. na okraji půdních bloků • podél mezí • podél polních (zelených) cest • podél vodotečí • podél větrolamů • podél stromořadí, lesů či remízků 2. uvnitř bloků jako propojení mezi krajinnými prvky Náležitosti žádosti o zařazení do titulu biopásy Žadatel v žádosti o zařazení do titulu biopásy uvede: • seznam půdních bloků, příp. jejich dílů, s kulturou orná půda zařazených do evidence půdy, na nichž předpokládá založení biopásů v rámci tohoto titulu, • výměru biopásů, které požaduje zařadit, • zákres navržených biopásů v mapě půdních bloků. Výsadba zeleně, obnova remízků a krajinných prvků Kdo mi může poradit a pomoci s financováním: Pracovníci regionálních středisek Agentury ochrany přírody a krajiny; více informací na www.nature.cz; finanční prostředky lze získat z Programu péče o krajinu. Zatravňování erozí ohrožených pozemků (svažitých, méně úživných nebo podél vodních toků). Kdo mi může poradit a pomoci s financováním: Pracovníci Zemědělských agentur; jedná se o agroenvironmentální opatření s předem stanovenou výší finančního příspěvku. Čím mohu přírodě dále přispět? Pokud Vás informace o biopásech zaujaly a měli byste zájem se podílet na utváření pestřejší krajiny i dalšími způsoby, pak máme několik tipů: Podmínky poskytnutí dotace na biopásy • Žadatel je povinen osít do 31. května kalendářního roku příslušné biopásy směsí osiva splňující složení alespoň v minimálním objemu výsevu na 1 ha, nejdéle do 24 měsíců ode dne vydání osvědčení prokazujícího kvalitu osiva dle zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby. • Žadatel umístí vytvořené biopásy o šíři 6 až 12 metrů při okrajích půdních bloků/dílů nebo uvnitř půdních bloků/dílů ve směru orby; vzdálenost mezi jednotlivými biopásy uvnitř půdních bloků/dílů musí být min. 50 metrů; biopás musí být vzdálen od dálnice nebo silnice I. a II. třídy min. 50 metrů, a to kteroukoliv svou částí.
• Žadatel ponechá vytvořené biopásy bez zásahu zemědělskou mechanizací a bez ošetření chemickými přípravky na ochranu rostlin do 31. března následujícího kalendářního roku a poté porost biopásů zapraví do půdy. • Žadatel v případě změny polohy biopásu na příslušném půdním bloku/dílu, předloží SZIF společně s žádostí o dotaci, nejpozději však do 15. května příslušného kalendářního roku, nový zákres biopásů pro daný kalendářní rok. • Žadatel zajistí, aby vytvořené biopásy nebyly používány k přejezdům zemědělské techniky, ani jako souvratě. (Zpracoval Petr Vilgus)
8. březen paní Švorbová Byl MDŽ. Byl by krásný, nebýt nezodpovědného řidiče, který se vřítil do vesnice 80km rychlostí. Vím, že musím hledat chybu také v sobě – byla jsem majitelem krásného belgického ovčáka, ještě štěněte, které jsem téměř od narození vychovávali. Byl to takový náš policajt , hlídal rychlost aut. Když jelo některé auto rychle, vyprovázel je za vraty, od jednoho konce zahrady ke druhému. Štěkal, jakoby říkal: „zpomal“! Letošního 8. března jsem při příjezdu domů otevřeli vrata, auto stálo před vraty s výstražným osvětlením. „Něco se tu děje“! řekl by si každý rozumný řidič a zpomalil by. Tento rozumný nebyl, řítil se dál. Náš pes vyběhl... poprvé a naposled. Byl sražen, odhozen k sousedovic vratům a řidič? … zastavil po 100 metrech. Neházím vinu jen na řidiče, vím, že jsem měla psa více zabezpečit…. Poučila jsem se. Mohlo však vyběhnout dítě, to nemohu uvázat. Sama jsem řidička. Když vidím výstražná světla, jedu pomalu krokem. Prosím všechny řidiče: dávejte větší pozor a jezděte pomaleji!!! Příště to může postihnout i Vás – nejlepšího přítele člověka nebo lidskou bytost. Doufám, že si tyto řádky přečte i ten špatný řidič, kterého se to týká, jelikož pochází z Přerova nad Labem.
11
12
Přerovský zpravodaj 3_2007
Představujeme: Místostarostka Irena Gregárková Rozmlouval Petr Vilgus Jméno: Ing. Irena Gregárková (39 let) Stav: vdaná, tři děti – dva synové a dcera
Pět věcí, které Irena Gregárková považuje za nejdůležitější (z dotazníku v předvolebním Zpravodaji): • Územní plán. • Chtěla bych mít na starost obnovu a údržbu zeleně + úklid obce. Budu usilovat o navýšení rozpočtu na tuto oblast. • Zlepšení trávení volného času obyvatel – podpořit oživení tradic, pořádání společenských a kulturních akcí nejen pro dospělé, veřejné dětské hřiště, multifunkční hřiště pro starší děti a dospělé (skateboard, streetbal, volejbal, tenis…), vítání občánků. • Zahájení výstavby a rekonstrukce chodníků, dle předem zpracovaného projektu s odpovědných stavebním dozorem. • Vodovod. Paní Gregárková, je to rok, co jste se na základě volby přerovských občanů dostala do zastupitelstva. Proč jste do něj kandidovala? Nechtěla jsem být pouhým kritikem, ale člověkem, který dokáže spolupracovat na zlepšení kvality života v obci. Je pravda, že práce na úřadu i v zastupitelstvu je mnohem náročnější, než jsem si původně představovala a zabere mi mnoho volného času. Důležité je, že všechny tři strany, které se dostaly do zastupitelstva, měly obdobný program. To znamená, že se dokážeme shodnout v našich plánech, jak dále směrovat vývoj obce. Čím se jako místostarostka zabýváte? Před rokem mi dala řada občanů Přerova možnost postupně uskutečňovat svoje sny o tom, jak by mělo vypadat místo, kde žiji a kde budou žít i naši potomci. Doufám, že budu plnit i sny lidí, kteří mi tuto možnost dali. Velice mne potěšilo že mne řada z nich podpořila, i když žiji v Přerově krátce. Nerada bych je zklamala. Vzala jsem si na starost veřejný pořádek a životní prostředí. Snažím se prohlubovat spolupráci obce, spolků a sdružení. Jste neuvolněná zastupitelka – tj. pro obec pracujete „při zaměstnání“. Jaká je vaše hlavní profese? Pracuji ve firmě, kterou spoluvlastní můj manžel. Vyrábí speciální elektrické přístroje, které jsou určeny především pro chemický a farmaceutický průmysl, rafinerie, doly, těžbu a zpracování plynu. Vystudovala jsem Českou zemědělskou univerzitu, agronomickou fakultu, obor rostlinná výroba. Nebylo jednoduché se rozhodnout opustit obor, který jsem vystudo-
vala, ale vzhledem k tomu, že já ani můj manžel nemáme v blízkosti rodiče, zdála se mi tato možnost nejvýhodnější pro nás i pro naše děti. Jak dlouho žijete v naší obci? V Přerově žijeme 7 let. Místo pro náš nový domov jsme hledali přes 2 roky. Kde jste se narodila a žila před příchodem do Přerova? Narodila jsem se v Litomyšli a dětství prožila v nedaleké vesnici Dolní Újezd. V 18 letech jsem odešla pracovat do Prahy, kde jsem později studovala. V Praze jsem žila celkem 14 let. Začínala jsem na ubytovně, pak s manželem v podnájmu a později jsme si pořídili byt na sídlišti Černý Most. Po celou dobu, kdy jsem žila v Praze, jsem toužila odejít na vesnici, chybělo mi vesnické prostředí. Můj manžel pochází z Uherského Hradiště. Co vás přilákalo právě do Přerova? Vzhledem k tomu že máme s manželem v Praze dobrou práci, rozhodli jsem se, že se nevrátíme do svých rodišť. Hledali jsme obec v okolí Prahy, kde je občanská vybavenost a především alespoň první stupeň základní školy. To proto, aby naše děti měly v místě kamarády a získaly vztah k místu, kde žijí. Rozhodně nás nelákalo nově postavené satelitní městečko, kde bychom se dívali sousedům do oken a kde není samoobsluha ani hospoda. Ve Sluneční ulici se nám dobře žije, máme pěkné sousedské vztahy. Nevládne tu taková anonymita jako v Praze. Hodně pracujete. Zbývá Vám čas na koníčky? Snažím se volný čas věnovat svým třem dětem, domácnosti a zahradě. Co pracuji pro obec mi čas na koníčky nezbývá. Doufám, že se to zlepší a budu mít opět čas na četbu nejen odborné literatury. Dříve jsem se ráda věnovala ručním prácem a sportu. A co brigády? Budete s nimi pokračovat, když jsou nyní v obci dva pracovníci, kteří se starají o úklid a zeleň. Ráda bych pár brigád opět zorganizovala. Myslím si, že mé představě o brigádě odpovídá věta „spojme práci se zábavou“. Důležité je nejen množství udělané práce, ale hlavně dobrý pocit všech účastníků, že pomáhají obci. Taková akce je také důvodem pro setkání a bližší poznávání mezi sousedy a s členy spolků. Když se nás sejde více, je práce hotová za chvíli.
Přerovský zpravodaj 3_2007
Dva pracovníci obce na částečný úvazek nemohou stihnout udržovat celý Přerov a ještě další pozemky ve vlastnictví obce ležící mimo zastavěné území (louky, les...). Jsem velice spokojená s jejich prací, jsou samostatní a velice pracovití. Už se společně těšíme, až bude celý Přerov upravený a jejich práce se tím zjednoduší.
Jsou zásadní připomínky ke studii? Připomínek se moc neshromáždilo. Většinou se opakují, nejvíce pochybností vyvolaly prvky moderní architektury. Budeme se snažit najít společně se zastupiteli, architektem a občany řešení, které bude uspokojující pro všechny strany.
Už uběhl nějaký čas od prezentace projektu ozelenění obce. Co si od projektu slibujete? Jedná se o studii na úpravy veřejných prostranství v centru obce. Není to jen ozelenění, studie řeší také chodníky a parkování v obci. Velice mě potěšil vysoký zájem občanů o veřejnou prezentaci. Přišlo se jich podívat kolem stovky; je vidět že lidem není lhostejné, v jakém prostředí žijí. Doufám, že se nám podaří najít optimální řešení úprav, aby bylo přijatelné pro většinu spoluobčanů. Pokud se nám je podaří v budoucnu převést z papíru do reality, zlepší se bezpečnost dospělých chodců i dětí, zmenší se velké plochy asfaltu, přibude zeleně. Bude se kde posadit a také do čeho odhodit odpadky. Zmizí blátivá místa, která v současnosti zvyšují znečištění obce.
A co zbytek Přerova? Určitě bychom měli postupně zpracovat projekt pro celý Přerov, abychom byli připraveni čerpat dotace v nadcházejících letech. Nezapomeneme ani na Nový Přerov, který také potřebuje obnovit.
Proč jste vybrali firmu z Olomouce? Sedmičlenná hodnotící komise vybírala ze sedmi firem, které poslaly svou nabídku. Firma Zahrada Olomouc nejlépe splnila kritéria stanovená v námi zadaných podmínkách. Proč děláte studii před výstavbou vodovodu? Větší část tohoto projektu byla financovaná ze státní dotace a dotační titul na studii proveditelnosti je vypisován pouze jednou ročně. Nebylo jisté, že dotaci na studii získáme hned první rok. Měli jsme prostě štěstí. Dotace z Evropské unie fungují tak, že ministerstvo vyhlásí nabídku peněz pro konkrétní účel a poté běží příjem žádostí od obcí. Kdybychom studii zpracovávali až po vyhlášení dotační výzvy na realizaci, nemohli bychom to stihnout. Raději ať leží studie v šuplíku, než abychom tyto peníze propásli. Navíc můžeme začnout upravovat prostory, které nebudou dotčené výstavbou vodovodu. V zimě se například chystáme vyčistit zbývající část zámecké zahrady a podkladem nám bude právě tato studie. Proč studie zasahuje jen prostor mezi knihovnou a parčíkem u bytovek. Dotační titul byl vypsán pouze na bezprostřední centrum obcí. Konzultovala jsem to s úředníky Ministerstva životního prostředí a potvrdili mi, že bohužel nejde zahrnout celý Přerov. Proč zpracováváte studii i pro Český rozhlas, který vlastní zámek. Jak jsme již slibovali před volbami, chceme do budoucna úzce spolupracovat jak s rozhlasem tak se skanzenem. Věříme, že tato spolupráce bude ve prospěch obce a jejích občanů. Český rozhlas jsme informovali o našem záměru zvelebit centrum Přerova a nabídli jim spolupráci. Český rozhlas obec zplnomocnil k zastupování při přípravě studie. Český rozhlas hradí poměrnou část nákladů na zpracování studie.
Poměrně spornou věcí je parkování aut a autobusů návštěvníků skanzenu. Jak to studie řeší? Jaké by bylo nejlepší řešení? Přerov je motorizovanými turisty navštěvován nárazově. Po většinu roku se to dá vydržet, v období Vánoc a Velikonoc je však Přerov plný autobusů a aut. Český rozhlas souhlasil, že můžeme počítat s parkovištěm před zámkem. Nyní zvažujeme udělat odstavné parkoviště autobusů někde mimo zastavěné území obce. Budeme hledat vhodné místo někde za obcí společně se zpracovatelem územního plánu. Proč si parkování nevyřeší samo Polabské muzeum? Budeme usilovat o to, aby nezůstal tento problém jenom na obci. Přerovský zámek je už léta bez využití. Jak ho oživit? Především bude záležet na vedení Českého rozhlasu, jak rozhodne o další budoucnosti zámku. Rýsuje se možnost umístění expozice Muzea hudby, dále by tu mohla být vystavena technika rozhlasu od počátku jeho vzniku. S životním prostředím a obnovou Přerova nad Labem souvisí také dlouhodobě nefunkční dešťová kanalizace. Kdy bude obnovena? Nedávno jsem o tom mezi zastupiteli diskutovali, pokusíme se to dát v dohledné době do pořádku. Jak budete řešit problém s projíždějícími kamiony, které nemají cíl v Přerově? Některé kamiony skutečně zbytečně projíždějí centrem obce, pravděpodobně v domnění, že si zkrátí cestu mezi dálnicí D11 a Lysou nad Labem. Zjišťuji, zda by šlo omezit vjezd kamionů a povolit ho jen těm, kteří míří do skladů na území obce. Takto to vyřešili například v Horních Počernicích. V posledních letech tradiční otázka – jaké máte pro nás novinky ke stavbě vodovodu? Zastupitelstvo v Lysé nad Labem schválilo na srpnovém veřejném zasedání průchod vodovodního řadu obecními pozemky v Lysé nad Labem. Podle projektantek to byla poslední překážka ve vydání územního rozhodnutí. Co uděláte pro mladou generaci v obci? Rozhodně bychom měli v budoucnu vybudovat multifunkční hřiště pro tuto generaci. A zejména udělat vše pro to, aby mladá generace zůstala v obci a vychovala zde i své potomky. Velice mne těší, že se i „náctiletí“ za-
13
14
Přerovský zpravodaj 3_2007
pojují při brigádách i při společenských akcích. Nemám strach, že nebudeme mít nástupce. Pokud má některý z občanů nápad na zlepšení fungování obce, jak a kde vám ho může sdělit? Můžou mne navštívit na obecním úřadě, kde jsem každou středu od 8.30 –12.00. Dále mi je mohou nechat v písemné podobě u paní Matějčkové nebo zaslat na email
[email protected]. Jaká je vaše představa o Přerově nad Labem na konci volebního období v roce 2010? A třeba za 10 a 20 let? Nedokáži odhad vývoj na 20 let. Jen si nepřeji, abychom jednou byli součástí velké Prahy. Měli bychom si uchovat naši vesnici a předat ji našim potomkům. Bylo by mi líto, kdyby byli zemědělci vytlačeni z úrodné přerovské půdy, která by pak byla využitá k zástavbě sklady (jako v Jirnech), průmyslem (Nehvizdy) nebo satelitními koloniemi rodinných domků (Čelákovice, Sedlčánky). Do roku 2010 se doufám stihne výstavba vodovodu, která nás brzdí v dalších projektech. Věřím, že v roce 2014 bude obec upravená a zrekonstruovaná. Musíme to stihnout do této doby, pak dotace poplynou na východ do Bulharska, Rumunska a dalších „nových členských zemí“. Závěrem bych chtěla poděkovat všem Přerovákům za pomoc a podporu našich plánů o zvelebení obce. Jak už jsem zmínila, období štědré na dotace uběhne za pár let. Co nedokážeme udělat nyní, to budeme těžko realizovat, až se příliv evropských peněz zastaví. Nechci však tento rozhovor ukončit povídáním o penězích. Mám představu, že v následujících letech budou představitelé úřadu a občané dále spolupracovat nejen na oživení vzhledu obce, ale i tradic a povědomí o dlouhé, slavné a bohaté historii Přerova nad Labem. Pokaždé když se procházím expozicí ve skanzenu, uvědomím si, jak naši předkové žili hodnotným životem plným úcty k sousedům i k přírodě. Věřím, že na tyto hodnoty dokážeme navázat a dále je rozvinout.
Nebezpečná tularemie i v Přerově Možná jste v novinách a televizi zaregistrovali případ přenosu nebezpečné nemoci tularemie na člověka (v tisku se k problému vyjadřovali pan starosta Ladislav Červák a Antonín Nováček). Došlo k němu v Mochově. Následkem toho veterinární správa vyhlásila mimořádná opatření, která zasahují i území Přerova nad Labem: Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj nařizuje mimořádná veterinární opatření k prevenci a tlumení tularémie zajíců s platností pro k. ú. Mochov, Kozovazy, Záluží, Čelákovice, Sedlčánky, Císařská Kuchyně, Vykáň, Bříství a Přerov nad Labem.
I. Obecná ustanovení 1. V souvislosti se zjištěním nebezpečné nákazy tularémie zajíců, která byla potvrzena dne 9. 7. 2007 laboratorním vyšetřením zajíce, uloveného v katastru obce Mochov (SVÚ Praha, č. lab. protokolu BA-2703/07), vymezuje se ohniskem nákazy katastrální území Mochov. Ochranné pásmo nákazy zahrnuje katastrální území obcí Kozovazy, Záluží, Čelákovice, Sedlčánky, Císařská Kuchyně v okresu Praha-východ a katastrální území obcí Vykáň, Bříství, Přerov nad Labem, v okresu Nymburk. 2. Všichni zajíci a jiní hlodavci, kteří byli nalezeni uhynulí nebo byly usmrceni za příznaků změny přirozeného chování, musí být veterinárně vyšetřeni. Nález takového zvířete musí nálezce oznámit příslušnému obecnímu/ /městskému úřadu. Veterinární vyšetření zajistí Krajská veterinární správa pro Středočeský kraj, Inspektoráty Praha-východ a Nymburk, na základě oznámení přísl. úřadu. Poučení: Tularémie je nebezpečná nákaza s přírodní ohniskovostí, kterou vyvolává Francisella tularensis. Vyskytuje se u zajíců a také u volně žijících hlodavců, zejména ondater, hrabošů, myší a ostatních. Přenašečem tularémie je hmyz sající krev a drobní hlodavci. Snadno onemocní také lidé, kteří se nakazí při manipulaci se zvěří. Nákaza se u lidí projevuje vysokou teplotou, malátností, zduřením či zhnisáním mízních uzlin, případně atypickými záněty plic. Každé podezření nákazy člověka vyžaduje neprodleně lékařské ošetření. II. Nařizují se tato ochranná a zdolávací opatření 1. Z ohniska je zákaz uvolňování zajíců do oběhu (včetně odchytu). 2. Z ohniska a ochranného pásma je možno povolit uvolnění zajíců ke spotřebě v domácnosti lovce i bez provedeného laboratorního vyšetření za podmínky, že je lovci předáno poučení o bezpečném zacházení při zpracování zvěřiny a důkladné tepelné úpravě (70°C po dobu 10 minut – viz §10 vyhlášky č. 326/2001 Sb.). 3. Z ochranného pásma lze sérologicky negativní zajíce (na náklady uživatele honitby či odběratele) zpracovávat do tepelně opracovaných výrobků v závodech k tomu určených. Tito zajíci musí být doprovázeni veterinárním osvědčením tak, jak je uvedeno v § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 166/1999 Sb. 4. Uživatelům honiteb v ohnisku a v ochranném pásmu je doporučeno vyšetřování ulovených zajíců (na vlastní náklady) rychlou sklíčkovou aglutinací (RA) prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře. 5. Ohnisko může být odhlášeno, pokud v pozorovací době min. dvou let bude provedeno vyšetření všech ulovených zajíců rychlou aglutinací (uživatel honitby prokáže, že vyšetřil všechny ulovené zajíce) s negativním výsledkem. 6. U honiteb s velmi nízkým počtem ulovených zajíců je možno ohnisko odhlásit v případě, že počet vyšetření je průkazný (95 % záchytu v případě výskytu), což vyžaduje vyšetření všech ulovených zajíců s negativním výsledkem, minimálně však 10 zajíců za lovnou sezónu. III. Odůvodnění Ochranná a zdolávací opatření jsou nařizována proto, že hrozí nebezpečí šíření této nákazy a stykem s nemocnými zvířaty může být ohroženo zdraví lidí.
Přerovský zpravodaj 3_2007
IV. Závěrečná ustanovení 1. Nařízení se ve smyslu ustanovení § 76 odst. 3 zákona č. 166/1999 Sb., v platném znění, vyhlásí tak, že se vyvěsí na úřední desce Krajského úřadu Středočeského kraje a všech obecních úřadů, jejichž území se týká na dobu nejméně 15 dnů. 2. Nařízení nabývá platnosti a účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, jímž je první den jeho vyvěšení na úřední desce KÚ Středočeského kraje. 3. Nařízení je přístupné u Krajské veterinární správy pro Středočeský kraj a u všech obecních úřadů, jejichž území se týká. 4. Porušení ustanovení tohoto nařízení bude považováno za porušení veterinárního zákona a bude potrestáno podle sankcí v něm uvedených. V Benešově dne 18. 7. 2007 (Redakčně kráceno, plné znění je na www.svscr.cz)
Zprávy Sboru dobrovolných hasičů v Přerově n. L. Vážení spoluobčané, již podruhé v tomto roce si Vás dovolujeme jménem Sboru dobrovolných hasičů Přerova nad Labem informovat o našich nejnovějších aktivitách a úspěších za uplynulé čtvrtletí. Mezi ně počítáme první účast našich hasičů na okrskové soutěži, která se konala 16. 6. v Chrástu. Ačkoliv vynaložili vysokého nasazení v souboji s časem a zručností, nepřálo mužské jednotce štěstí a obhájili až osmé místo. Velitel oddílu Tomáš Vodička se k této věci vyjádřil jasně, s úmyslem skóre do dalšího roku co nejvíce vylepšit. „Jsme rádi, že nám bylo umožněno se zúčastnit a napřes-
rok budeme více trénovat, abychom při příští příležitosti mohli vyšplhat až na ty nejvyšší příčky.“ Dále bychom se rádi zmínili o našem srpnovém výjezdu k prvnímu požárnímu poplachu přerovské zásahové jednotky. Oheň byl založen nešťastnou náhodou pod Vršema u Přerova nad Labem. Čtyřčlenná skupina ve složení Luboš Svoboda, Milan Valenta, Lukáš Holan a velitel Tomáš Vodička dorazila na místo jako druhá a společně s profesionálními hasiči z Lysé a Nymburka se jim podařilo požár úspěšně uhasit. Naštěstí nenastaly některak velké komplikace či škody a nikomu se nic nestalo. Také se postupně snažíme zlepšovat prostory hasičárny, včetně exteriéru, interiéru a celkové potřebné vybavenosti. Dohlížíme na dobrý technický stav obou hasičských vozidel, čehož rádným příkladem jsou Luboš Svoboda s Luďkem Jiroušem, kteří se z vlastní iniciativy spolu s dalšími dobrovolníky pustili do celkové rekonstrukce a opravy zásahového vozidla značky ŠKODA 7069RTHP počínaje výměnou převodovky a oleje, až po kapotu, která se nyní pyšní oslňujícím leskem nového laku. Zde chybí už jen drobné finální úpravy. V neposlední řadě nesmíme zapomenout a upozornit na nově založený kroužek mladých hasičů vedený Luďkem Jiroušem. Scházíme se každý pátek od 16.00. V této chvíli máme dvě družstva – jedno mladších a druhé starších dětí, dohromady čítající třináct členů. Tímto srdečně vítáme každého dalšího nového člena do našeho pomalu se rozrůstajícího týmu dobrovolných hasičů. Přivítáme muže, děti i ženy, jelikož bychom v blízké budoucnosti založili také ženské družstvo, což zatím pro nedostatek přihlášených není možné. Zájemci mohou volat na 603 262 257. Na závěr zveme všechny občany Přerova nad Labem i okolí na posvícenskou zábavu, která se bude konat dne 10. 11. 2007 v sále U Kotápišů. Můžete se těšit na příjemnou hudbu a množství zajímavých cen v tombole, ve které můžete vyhrát právě třeba vy. Předem děkujeme všem sponzorům za jakékoliv hmotné či finanční dary, těšíme se na Vás. S pozdravem Sbor dobrovolných hasičů vaší obce.
Rybářský spolek v Přerově nad Labem Vodní plocha rybníků a dvou tůní Babinecké a Bezednice činí téměř 2,5 hektaru. Původně tyto vodní plochy udržovali a pečovali o ně hasiči z naší obce. Potom obec tyto vodní plochy pronajímala Rybářskému spolku v Čelákovicích. Jelikož většina přerovských rybářů byla registrována v Lysé nad Labem tak obec vodní plochy pronajala Rybářskému spolku v Lysé nad Labem. Po roce 1990 se na své schůzi rybáři z naší obce dohodli, že by si mohli rybník o obě tůně od obce pronajmout a umožnit na nich chytání jen pro občany Přerova nad Labem.
15
16
Přerovský zpravodaj 3_2007
Rybářský spolek v Přerově n. L. má 65 členů, kteří tuto činnost provozují. Mladých rybářů ve spolku je 25. Provozní řád spolku pro každého člena je pro jeden rok odpracovat kolem tůní a rybníka 10 brigádnických hodin (ve skutečnosti to je daleko více), zaplatit si povolenku k lovu (1000 Kč) a mít možnost chytit 20 kusů ryb dle rybářského řádu. Veškeré vybrané peníze za povolenky se vracejí na rozvoj rybářství. Vysázeno bylo kolem tůní po hrázi kolem 100 ks třešní a udržují se ve stavu čistoty a úklidu okolí rybníka a tůní. Každý rok se kupují ryby nad míru okolo desítek tisíce Kč.Míry kaprů jsou nad 45 cm. Ostatní míry ryb jsme nechali podle zákona. Kaprů máme v tůních stovky, amurů 150 kusů, sumce, candáty a teď se zaměřujeme na větší množství línů.
Jednou za rok pořádáme rybářské závody na tůních. Zde nejde ani tak hodnotné ceny jako o utužení kolektivu členů spolku. Také pro obec se angažujeme brigádami dle potřeby obce. Obec nám zařídila vybagrování rybníka, kde dnes můžeme mít a pěstovat až 3–30 000 kusů kaprů K jedničky a ostatních druhů ryb. Rybník přerovští rybáři každý rok sloví. Ryby nad stanovenou míru se dávají do tůní, menší se pouštějí zpátky do rybníka. Za veškeré hezké rybaření co máme bych chtěl poděkovat členům spolku pánům Jaroslavu Müllerovi a Antonínu Strnadovi, kteří se o naše vyžití v chytání ryb velkou měrou zasloužili.
ERnet: restaurant na konci internetu
Probral se současný stav síťe a již probíhající upgrade sítě, proběhla volba nového člena rady Tomáše Koutského, dále vystoupení skupiny Desperádo a celé to ukončila párty ComorTeror. Momentálně probíhá poslední fáze inovace ERnetu a do vánoc by jsme měli mít k dispozici 10 Mb internetové připojení. Pokud chcete rychlý a kvalitní internet a máte zájem podpořit dobrou věc naší obce, připojte se. ERnet je více než připojení do internetu.
Po menší odmlce opět článek o ERnetu, tentokrát stručný – máme hodně práce. Dne 4. 8. 2007 se na místním hrišti konala 2. valná hromada občanského sdružení ERnetFree. Účast byla celkem hojná, ale členů přišlo jen dvacet.
Polabské variace 2007 V říjnu a listopadu se při Polabských variacích setkáme ponejvíce s rýčem a lopatou. Je to dáno tím, že 20. října je Den stromu, a my se snažíme každoročně k této příležitosti přispět malou výsadbou za účasti veřejnosti. Asi nejvíce očekávanou událostí je plánované založení zámecké aleje. Rozhodli jsme se, že výsadbu neponecháme náhodě a pro slavnostní okamžik jsme zvolili neděli 28. října ve 14.00 hodin. Patronem naší aleje bude herec Luděk Munzar. V neděli odpoledne jste tedy zváni ke společné výsadbě lip, které nám na dalších minimálně 100 let zpříjemní život v podzámčí. Za týden, v sobotu 3. listopadu od 14.00 hodin, budeme sázet švestky a mirabelky v obecním sadu ve Staré Lysé (naproti pohostinství). Kromě stromků si ale také zasoutěžíme. Pod názvem Starolyské švestkování připravu-
Jaroslav Janouch
Miroslav Kolenský ml., www.ernetfree.net
jeme soutěž o nejchutnější švestkovou (specialitu) dobrotu. Tím vzdáme hold nejen ovocným stromům, ale i našim kuchařkám. Ohlédneme se také za soutěží strom roku 2007 a umístěním naší lípy. Poněkud rozverné variace ukončíme vesele, divadlem. THEATRUM BON REPOS nás s divadelní hrou AMOR TYRAN, aneb Olitovaná pomsta v podání souboru Geisslers Hofkomedianten z Kuksu vrátí do roku 1717. Divadelní představení shlédneme na zámečku Bon Repos v neděli 11. listopadu. Pro velký zájem diváků je zahájen předprodej vstupenek na dvě představení od 14.00 a 17.00 hodin. Vstupné 50 Kč je možné zakoupit v Městské knihovně u paní Labutové. Zpáteční doprava autobusem bude zajištěna od staré radnice na Husově náměstí. Odjezdy plánujeme na 13.30 a 16.30 se zastávkou ve Staré Lysé. Akce se koná za finanční podpory Středočeského kraje, města Lysá nad Labem a Nadace Partnerství. Stanislav Svoboda
Lhůta pro výměnu starých řidičských průkazů Řidičským průkazům vydaným omezi 1. červencem 1964 a 31. prosincem 1993 končí letos platnost. Jejich držitelé jsou povinni je vyměnit do 31. prosince 2007. Co musím mít s sebou – platný doklad totožnosti (občanský průkaz, pas), jednu fotografii o rozměrech 3,5×4,5 cm, řidičský průkaz, kterému končí platnost.
Průkaz vám vymění na městském úřadu v Lysé nad Labem, výměna nepodléhá žádnému poplatku. Jestliže řidič nedodrží stanovenou lhůtu pro výměnu řidičského průkazu, pozbude stávající průkaz platnost. Řidič se tak vystavuje riziku finančního postihu, který může dosáhnout částky až 30 000 Kč a to přesto, že nebude řídit.
Přerovský zpravodaj 3_2007
Znáte přerovskou knihovnu? Pro informaci občanům, kteří snad ani nevědí, že v Přerově existuje knihovna kde každé pondělí od 15–18 hodin mají možnost si vypůjčit něco ke čtení a rozšířit tak řady čtenářů, kterých je málo. Lidé čtou málo a děti přestávají číst vůbec. Do knihovny příjdou jen když potřebují určitý titul k povinné četbě do školy. Jedná se hlavně o děti na nižším stupni 2–4 tř. a to jim knihu nechávám po celý školní rok. Jinak je vypůjčení doba 1 měsíc, ale dá se prodloužit. V současné době je registrováno 73 čtenářů z toho 38 dětí, ale chodí sotva polovina z nich. Nejvíce čtou ženy. V minulém roce přišlo několik nových čtenářek ze seniorského klubu, který se schází 1× za 14 dní ve zdejší cukrárně. Nejméně se čte přes léto – práce na zahradě apod., ale na podzim se návštěvnost zase zvedá. V současné době nám malým knihovnám půjčuje knihy vždy na 1 rok knihovna města Mladá Boleslav a od nás jdou po roce do knihovny v Ostré, Šnepova nebo Stratova a od nich zase jiné k nám. Náš vlastní knižní fond má 3718 svazků, ale víc jak z 50 % jsou to opravdu staré knihy a čtenáři vyžadujou stále nové a málokdo už si dnes přečte Aloise Jiráska nebo Karolínu Světlou apod. staré spisovatele. Provoz MLK zajišťuje OÚ, který ve svém rozpočtu pamatuje na plynové vytápění a el. proud a 2× za rok i na menší nákup nových knih. MLK byla podle dostupných pramenů založena už v r. 1920. Za ta dlouhá léta byla už mnohokrát přestěhována a nyní je v místě, kde ji občané nemohou přehlédnout. Do r. 1978 vedla MLK paní učitelka Peřinová a po ní do r. 1988 paní Skuhravá M. Od 1988–1990 paní učitelka Urbánková Vl. A v 1990 jsem převzala knihovnu já a do dnešní doby jsem se již třikrát stěhovala. Kdo měl knihovnu do 1978 nevím, ale dalo by se to zjistit v obeních kronikách na OÚ. (Kadeřávková)
Znáte své sousedy? Jaký je poměr výměry pozemků se zemědělskou půdou a zastavěnou plochou? V tomto Zpravodaji srovnáváme sousední obce podle procenta zemědělské a zastavěné plochy na celkové rozloze katastrálního území. Větší podíl zemědělské půdy přináší pracovní místa i zisk pro obec (daň ze zemědělské půdy). Naopak zastavěné plochy znamenají vyšší náklady obce i občanů na údržbu obce, její osvětlení, rozvod vody, plynu, kanalizace a pod. Tyto informace najdete ve veřejné databázi Českého statistického úřadu na http://www.czso.cz. Přerov nad Labem: zemědělská: 64,6 % (zastavěná: 2,2 %) Stratov: 92,7 % (2,3 %) Vykáň: 91,2 % (1,8 %) Nehvizdy: 88,9 % (2,3 %)
Vadí vám letáky ve schránce?
Bříství: 86,4 % (2,5 %) Chrást: 85,0 % (2,4 %) Velenka: 84,9 % (1,6 %)
Podle zákona č. 40/1995 Sb. je zakázáno šířit nevyžádanou reklamu, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje. Za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena. Sdružení obrany spotřebitelů připravilo obrázek, po jehož vystřižení a nalepení na schránku byste se měli zbavit reklamních letáků. Vylepením nálepky tak dostáváte možnost „dát předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči Vám byla nevyžádaná reklama šířena.“ Jestliže vás letáky a další reklamní sdělení ve vaší schránce obtěžují, toto je cesta jak tomu učinit přítrž. V případě, že se vám přesto ve schránce leták objeví, stěžujte si firmě, jejíž leták jste dostali. Pokud vám odmítnou pomoct, obraťte se se stížností na nejbližší živnostenský úřad s letákem jako důkazem.
Mochov: 84,2 % (3,4 %) Kounice: 83,4 % (2,2 %) Vyšehořovice: 81,3 % (2,1 %) Semice: 72,3 % (1,9 %) Sadská: 72,0 % (3,0 %) Třebestovice: 71,5 % (5,0 %) Čelákovice: 69,7 % (5,9 %) Ostrá: 69,6 % (1,3 %) Starý Vestec: 66,5 % (2,0 %) Poříčany: 63,4 % (3,3 %) Lysá nad Labem: 59,3 % (3,2 %) Nymburk: 57,0 % (6,6 %) Stará Lysá: 55,5 % (1,5 %) Milovice: 40,4 % (3,1 %) Káraný: 25,5 % (1,5 %) Hradištko: 19,0 % (0,9 %)
(Zpracoval: Petr Vilgus)
17
18
Přerovský zpravodaj 3_2007
Loučení s prázdninami Na závěr letošních prázdnin jsme uspořádaly pro děti Loučení s prázdninami. Počasí nám přálo, tentokrát jsme využili k pořádání této akce nejen dětské hřiště ale i zámeckou zahradu. S akcí nám pomohli žáci z naší základní školy, ale i studenti středních škol. Na děti čekala spousta stanovišť s různými úkoly a hrami, za odměnu se Maminky dětem mohly pomozit na poníkovi Amálce.
Rybářské závody 16. června se konaly rybářské závody dospělých i dětí. Dospělí chytali v Bezedně a žáci v Babinecké tůni. Z 15 žáků zvítězil Michal Pup, který chytil šest kaprů, na druhém místě byl Jaroslav Jíra se čtyřmi kapry a třetí se umístil Pavel Veselý se třemi kapry. Z dospělých vyhrál na délku ryby Ladislav Daněček, na počet a celkovou délku ryb vyhrál Jan Špitálský.
Hodnocení žáků 5. ročníků ZŠ V dubnu 2007 se žáci 5. ročníku zúčastnili testu CERMAT – Hodnocení výsledků vzdělávání žáků 5. ročníků základní školy 2007. V červnu obdrželi jednotliví účastníci certifikáty, ze kterých se dozvěděli, jak dopadli ve srovnání s ostatními testovanými (testu se zúčastnilo 59 571 žáků z celé České republiky). Žáci 5. třídy přerovské školy (bez žáků s diagnostikovanými VPU) si vedli úspěšně. Jak z tabulky vyplývá, ve všech dovednostech dosáhli naši žáci nadprůměrných výsledků.
5.A Škola Kraj ČR celkem
Matematické dovednosti skóre úspěšnost 31,9 63,8 31,9 63,8 30,4 60,9 30,8 61,6
Dovednosti v českém jazyce skóre úspěšnost 32,8 68,3 32,8 68,3 29,6 61,7 29,5 61,4
Obecné dovednosti skóre úspěšnost 15,0 71,4 15,0 71,4 13,1 62,5 13,2 62,8
Přerovský zpravodaj 3_2007
Přerovská historie: Od místopisu k pivovaru Tato cesta v čase do minulosti naší obce nám přinese trochu informací místopisných, trochu nakoukneme mezi první obyvatele a pak se velkým skokem v čase dostaneme až k historii pivovarů v Přerově. Dokážete říci kde se nachází vrch Bělice? No tak… kdo z čtenářů minulého dílu již zná odpověď? Hora Bělice nebo Bělina se objevuje už v prvních zapsaných pověstech spojených s Přerovem. Pod tuto horu došel jakýsi Tunák, který tu založil dvůr. Později se název hory uvádí v přepisu jako „Bílá Hůrka“, dnes je to již pouhá „Hůra“. Jak ukázali archeologické nálezy, bylo na Hůře osídlení ve formě rozsáhlého hradiště. Dokladují se zde nálezy již z doby „lidu popelnicových polí“. Podle ohledání Hůry v letech kolem roku 1902 zde byl znatelný vybudovaný dvojitý val, který chránil tehdejší hradiště. Z Hůry dolů směrem do vsi se rozšiřovalo pozdější osídlení, což bylo dokázáno vykopávkami střepů nádob a dalších předmětů svědčících o osídlení. Víte kdy byl postaven první přerovský pivovar? No musím se přiznat, že přesné datum vzniku prvního přerovského pivovaru jsem nezjistila, ale vím z dokumentů, že úplně první přerovský pivovar byl součástí přerovského zámku. Starý pivovar a sladovna tvořili severní křídlo zámku. Je doloženo, že v roce 1563 započaly přestavby zámku a přilehlých budov pod vedením Matyek Borgorelliho. Ještě v roce 1568 dokončoval stavbu nového zámeckého pivovaru. Pivovar se stal jednou ze čtyř stran čtyřúhelníkového půdorysu zámku. V té době zabíral zámecký dvůr plochu cca 40×45 metrů. Po celém obvodu zámeckého objektu byl sypaný val a vodní příkop. To, že se zámeckému hospodaření včetně pivovaru dařilo dokládá také popis z roku 1651. Ze zápisu se dozvídáme, že jde o pramenitý pivovar, nákladně rozšířený, ke kterému patří sladovna hvozd i spilky. Byl zde byt pro sládka. Zajímavostí jsou technicky promyšlené sýpky – s dvojitou podlahou – pro skladování sladu a obilí. Sýpky byly propojené pavlačí s mlýnem. V této době – po válce se Švédy – náš přerovský pivovar zásoboval dokonce i panství Brandýské. Pivovar byl skutečně soběstačným podnikem, protože měl přímé zásobování pramenitou vodou, obilím z okolních polí a dokonce zde v Přerově byla i chmelnice. Chmelnice podle odkazů pravděpodobně stála v místě dnešní školy. Vypěstovat se tam dalo 200 strychů chmele. V roce 1911 je zaznamenáno, že pivovar nyní funguje pomocí parostroje a má výstav 3000 hektolitrů piva. Co to je haltýř a k čemu sloužil? Pokud si někdo hledal význam toho slova, mohl se dobrat rozdílných informací. Nejpřesnější výklad vzhledem k záznamům v kronikách a spisech je ten, že HALTÝŘ je dočasná sádka na ryby ponořená do proudící vody, která je vyrobená z dřevěných latí nebo pletená z proutí. Zámecké haltýře stávaly na potoce za mlýnem. Mlýn byl součástí zámeckého komplexu budov. Umístění haltýřů bylo zhruba v místech polí směrem k lesíku za zdí, jejíž zbytky jsou vzadu za zámkem. Před rokem 1600 jich
bývalo v tomto místě 5 a svážely se do nich ryby z rybníků pro potřeby zámku i pro volný prodej. Dále od zámku směrem k lesu pak bylo ještě dalších sedm haltýřů, které se pronajímaly hospodářům z Přerova. Jak bylo uvedeno výše, haltýře sloužily především jako dnešní „lednička“. Tedy živé ryby vylovené v rybnících se přendaly do haltýřů a tam dokázaly, tak jako kapři na vánoce ve vaně, nějakou dobu vegetovat, než se dostaly na zámecký stůl nebo na stůl některého z tehdejších obyvatel Přerova. Naše obec měla bohatou historii rybníkářství – a to nejsme ani v Jižních Čechách. Ale vzhledem k tomu, že jeden z majitelů přerovského panství z Jižních Čech pocházel, není se co divit, že s sebou tradici zakládání rybníků přivezl. Po roce 1600 bylo v obci a jejím nejbližším okolí hned několik typů rybníků: • rybníky na kapry (Netušil, Koláček, Babinec, Řičený) • rybníky na výtěr (Plaček, Přerovský a rybník nad Přerovskou pilou) • dalšími pak byly rybník Žilka a rybníky nad a pod ním a k tomu horní a dolní příkop V té době ještě člověk vůbec nereguloval tok řeky Labe. Takže ten se i díky množství jarních vod a typu podloží často měnil. V té době bylo běžné, že mnohé tůně vznikali a zanikali s tím, jak Labe měnilo své koryto. Takže v lesíku kolem Labe je dodnes možné vidět spousty tůní i vyschlých, starých řečišť a hrázek. Proto tehdy také byly vybudovány dvě hráze mezi Labem a Přerovem – zimní a letní. Zimní se táhla od borovicového lesíku u Semic a kolem rybníků obcházela Přerov až k Sedlčánkům. Její zbytky jsou dodnes patrné. Letní hráz byla menší a začínala pod pivovarem a zahrazovala labské vodě přístup do rybníku Babinec a Netušilu. V zimní hrázi se nacházela pro všechny případy propusť, aby se tudy mohla v případě nutnosti voda vypustit přes louky do Labe. Tyto informace dokládají, že naši předci sice povodním a záplavám neuměli zabránit, ale zkrotit je uměli možná přirozeněji a lépe než my dnes. Tak už se těšíte na další díl? Zkusíme zabrousit do hospodaření v obci a pro mnohé bude novinkou, že Přerov měl poměrně dobře rozvinuté vinohradnictví. Alena Bakošová Zdroje: Dějinný vývoj městyse Přerova nad Labem, De Coquille, 1911; Městys Přerov n. L., Kopáček Ludvík, 1919; internet: www.wikipedia.org a www.pametihodnosti.cz.
19
20
Přerovský zpravodaj 3_2007
Redakce R o s n i č k a časopis žáků Základní školy v Přerově nad Labem – www.redakcerosnicka.estranky.cz
Milí čtenáři. Na této straně budeme pravidelně představovat články žáků Základní školy v Přerově nad Labem. Doufám, že se mezi těmito mladými novináři časem objeví noví stálí přispěvatelé Přerovského zpravodaje. Přeji žákům mnoho inspirace a radosti z práce. Petr Vilgus
A mimochodem, kdybych někde potkala Aleše Burketa, taky by to nebylo k zahození. Denisa Prášilová, 8. třída (zpracovala Kamila Bartáková)
Záchranáři a knižní veletrh v Lysé nad Labem Dopis svíčkové omáčce Čauky svíčková, tebe mám nejradši, zvlášť když seš na smetaně a s brusinkami, to je teprve mňamka! Doma tě sice moc nemáme, ale když jedeme k babičce, .... hmm ta ji dělá ze všech nejlepší. Už teď se mi na tebe sbíhají sliny, tak už toho radši nechám a půjdu dělat něco užitečnějšího. Ale hlavně si pamatuj! Ty jsi nejlepší! S potěšením pro moje bříško tvá obdivovatelka Verča Veronika Balíková (zpracovala Marie Zachariášová)
Jeli jsme linkovým autobusem do Lysé nad Labem. Počasí nám nepřálo, protože pršelo. Záchranáři nám ukazovali, jak vyprostit člověka z auta. Potom jsme šli do haly na knižní veletrh. Byly zde krásné knihy. Viděli jsme malířku při práci, spisovatele, básníka Jiřího Žáčka a spisovatelku Ivonu Březinovou, která nám přečetla Popletenou pohádku. Byli jsme překvapeni, jak paní malířka pěkně malovala pastelkami. Hasiči nám dávali otázky, a když jsme je správně zodpoveděli, tak jsme si mohli vybrat různé ceny. Nejvíce se nám líbila práce záchranářů. Potom jsme jeli autobusem domů a vyprávěli si zážitky. David Prášil, Ilona Benešová, 5. ročník
Koho bych chtěla potkat Já osobně žádného idola, nebo něco takového nemám, ale kdybych někde na ulici potkala Brada Pitta, tak mu za to rozhodně nevynadám. Brad Pitt je skvělý a hlavně hezký herec. Myslím, že teď chodí s Angelinou Jolie a to je taky jedna z mých oblíbenějších hereček. Je to skvělý párek, jak herecký, tak opravdický. On má na ježuru ostříhané vlasy, oči modré jako kapky vody a středně velkou postavu. Naposledy jsem ho viděla ve filmu „Mr. and Mrs. Smith“. Tam hrál nájemného vraha a manželka zároveň. Jeho manželka byla ovšem také nájemný vrah. Mimochodem byla to Angelina Jolie :-) Oni to o sobě, ale navzájem nevědí, proto si polovinu toho filmu jdou po krku. Jeho další slavný film je „Troja“. Hraje tam hlavní postavu „Achilea“. Já bych, ale o jeho filmech mohla mluvit do nekonečna. Měl jich totiž a má, strašně moc. Musí být strašně zaneprázdněný a proto je mi jasný, že ho v tak malé vesničce, v které já bydlím nemůžu nikdy potkat. Divím se všem takovým hvězdám, že z toho nemají hlavu jak pátrácí balón. P
Ř
E
R
O
V
S
K
Jablko Jablko je na povrch červené, a pod slupkou zbarvené. Uvnitř má jadérka – vyrostou z nich nové stromy, z nich spadnou jablka, co za to stojí. Vitamínu mají v sobě moc, odeženou nám zlou nemoc. Jablka jsou chutná, používáme je na okrasu, jsou velice skladná a vyzdobí nám terasu. Bubáček a šťopičku, máme na každém jablíčku. Šťopičkou se drží větve a bubáček straší ve tmě. Na Vánoce vyskoušíme tradice, jestli při rozkrojení vyleze nám hvězdice. S jablíčkem se dají dělat věci, zkuste si to sami a nemějte kecy! Matěj Šenkýř, 8. třída
Ý
ZPRAVODAJ Přerovský zpravodaj vydává občanské sdružení Přerováci nadlabáci se sídlem v Přerově nad Labem 75, IČO 270 14 495 (registrace MV pod č. j. VS/1-1/62367/05-R dne 24. 11. 2005), financován je Obecním úřadem v Přerově nad Labem. Reg. číslo MK ČR E 16504. Šéfredaktor: Petr Vilgus. Redakční kruh: Ivana Cabrnochová, Luděk Červák, Vít Vašát a Irena Gregárková. Fotografové: Tomáš Gregárek, Josef Gregárek a Petr Vilgus. Vzkazy pro redakci vhazujte do schránky v samoobsluze nebo zasílejte na e-mail:
[email protected]. Přerovský zpravodaj je občasníkem, vychází zpravidla jednou za tři měsíce. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Zveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele ani obecního úřadu. Sazba a tisk vlastní. Uzávěrka 10. října 2007. Toto číslo vyšlo 22. října 2007. Přerovský zpravodaj je distribuován zdarma do poštovních schránek v katastru Přerova nad Labem. Otázky k distribuci časopisu Vám zodpovíme na emailu redakce.
P
Ř
E
R
O
V
S
K
Ý
ZPRAVODAJ Časopis pro občany Přerova nad Labem a okolí.
•
2007
ZDARMA
4
Fotografie: Josef Gregárek
OBSAH ČÍSLA: Zápis z jednání zastupitelstva • Informace obecního úřadu • Přerov opět městysem? Rozhovor se starostou Červákem • Mateřské centrum • Stromořadí k Oboře • Masopust • Mapa Přerova
Fotografie: Petr Vilgus
Na titulu čtvrtého čísla Přerovského zpravodaje tentokrát místo slov otiskujeme dvě fotografie ilustrující na události bohatý podzim 2006. Horní snímek zaznamenává obnovu stromořadí vedoucího od obce k Oboře. 15 občanů se podílelo na výsadbě třiceti nádherně barevných třešní ptačích, na jaře bude výsadba pokračovat. Na dolním snímku je zachycený anděl při mikulášské besídce pro děti i dospělé, která se konala v sálu U Kotápišů. Doufejme, že i letos se budeme společně setkávat – jak při zábavě, tak při akcích, díky kterým se naše obec stává krásnější.
2
Přerovský zpravodaj 4_2007
Jak jsme volili Petr Vilgus Tak jako v celé České republice, i v Přerově jsme na podzim loňského roku konaly obecní volby. Přinášíme vám přehled výsledků těchto voleb.
Zapsaní voliči
Vydané obálky
Volební účast
Odevzd. obálky
Platné hlasy
859
527
61,35 %
527
3 463
Kandidátní listina
Hlasy
1 2 3 4
914 883 125 1 541
ODS KDU-ČSL ČSSD Přerov 2006
26,39 % 25,50 % 3,61 % 44,50 %
ODS – zastupitelé Ing. Irena Gregárková (38) Miroslav Kolenský (30) ODS – náhradníci 1. Danuše Skuhravá (52) 2. Jan Čepička (35) 3. Jaroslav Kratochvíl (54) 4. Miroslava Kadeřávková (42) 5. Jaroslav Janouch (64) KDU-ČSL – zastupitelé Ing. Vít Vašát (50) Lenka Kodešová (42) KDU-ČSL – náhradníci 1. Miroslava Trbušková (50) 2. Ing. Ivan Zajíček (48) 3. Jakub Jaksch (28) 4. Josef Novák (34) 5. Hana Řeháková (50)
ČSSD
KDU-ČSL Přerov 2006
ODS
Zvolení zastupitelé a náhradníci pro období 2006–2010
Zdroj: www.volby.cz
Přerov 2006 – zastupitelé Ing. Luděk Červák (51) Jaroslav Urban (48) Hana Veselá (32) Přerov 2006 – náhradníci 1. PaedDr. Irena Jarešová (42) 2. Petr Baumruk (55) 3. Ing. Josef Sluka (43) 4. Ing. Václav Červinka (49)
Zápis z jednání zastupitelstva Usnesení z veřejného zasedání zastupitelstva Přerova nad Labem pro volební období 2006 až 2010 konaného 13. 12. 2006 ve školní jídelně v Přerově nad Labem od 19.00 hod. Přítomni: p. Červák, pí. Gregárková, pí. Kodešová, p. Urban, p. Vašát, pí. Veselá Omluven: p. Kolenský
Zastupitelstvo obce • schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení – Ing. Irena Gregárková, Ing. Vít Vašát. 2. Členy kontrolního a finančního výboru ve složení: kontrolní výbor – p. Urban, pí. Trbušková finanční výbor – p. Jaksch, Ing. Zajíček. 3. Pověření pana Jaroslava Bašuse k zastupování Přerova nad Labem na stavebních jednáních do 31. 12. 2006.
4. Změnu kompetencí zastupitelů: p. Jaroslav Urban – oblast sportu, pí. Hana Veselá – oblast školství a kultury. 5. Provizorní rozpočet pro rok 2007 – pravidla rozpočtu obce pro rok 2007 se řídí příjmy a výdaji ve výši 1/12 příjmů a výdajů roku 2006 na měsíc do doby schválení rozpočtu 2007. 6. Rozpočtové opatření č. 6 – investiční dotace školní jídelně. 7. Rozpočtové opatření č. 7 – zvýšení výdajů
Přerovský zpravodaj 4_2007
v kapitole „ostatní kulturní činnost“ o částky 5 000 Kč (Halloween) a 4 500 Kč (Mikulášská besídka). 8. Rozpočtové opatření č. 8. 9. Vyhlášení inventarizace majetku a závazků obce k 31. 12. 2006. 10. Záměr na převod pozemků do vlastnictví obce – pozemku ve vlastnictví České republiky p. p. č. 69/11 o výměře cca 250 m2, od OSBD Poděbrady p. p. č. 71/48 o výměře cca 10 m2. • bere na vědomí: 1. Jmenování zapisovatelky paní Ing. Dany Matějčkové. 2. Zprávu o kontrole hospodaření obce z kontrolního oddělení krajského úřadu Středočeského kraje. 3. Vytvoření inventarizační komise ve složení – předseda L. Kodešová, členové: J. Urban, I. Gregárková. 4. Informaci o získání dotace na vybavení školní kuchyně ve výši 1 900 tis. Kč. 5. Petice občanů: a) na přijetí obecně závazné vyhlášky upravující volný pohyb zvířat, b) na zřízení chodníků podél komunikace v Novém Přerově. 6. Obecní úřad obdržel výzvu z odboru životního prostředí Lysá nad Labem k odstra-
nění skládky, která je na obecním pozemku vedle p. Žižky čp. 215 7. Informace z porady starostů Mikroregionu Polabí konané 28. 11. 2006: a) Skupinový vodovod je ve fázi podání žádostí o územní rozhodnutí, dokud není v právní moci, není možnost požádat o dotaci, nejdříve by se mohlo stavět v roce 2008. Jeden z místostarostů v Lysé nad Labem bude mít na starost záležitost výstavby skupinového vodovodu. b) Cyklostezky – odbor pro cestovní ruch krajského úřadu Středočeského kraje zadal studii na vyhledávání vhodných cyklostezek. KÚ bude financovat projekt, na stavbu cyklostezek bude nutné získání dotací. 8. Termíny veřejných zasedání pro rok 2007: 7. března, 25. dubna, 20. června, 19. září, 12. prosince. 9. Zřízení veřejného internetu pravděpodobně do května 2007, občasné budou moci komunikovat terminálem krajského úřadu. Bude umístěn v cukrárně, kde je zaručena přístupnost alespoň 29 hodin týdně. M. Kolenský řeší technické problémy veřejného internetu. 10. Problém s likvidací kalů z přerovské čističky odpadních vod. Při kontrole České inspekce životního prostředí se zjistilo, že okolní čističky nemají oprávnění k likvidaci
kalů. Vakuum Global bude kaly vyvážet k Dobříši. Dočasně se kaly nevyvážely. 11. Špatný stav komunikace před čp. 401, nutno vypustit velkou louži. 12. Získání grantu 50 000 Kč na opravu kapličky sv. Vojtěcha panem Vilgusem. • ukládá starostovi: 1. Jednat o převodu pozemků do vlastnictví obce. 2. Připravit návrh obecně závazné vyhlášky o volném pohybu zvířat. 3. Prověřit možnosti vybudování chodníků v Novém Přerově. 4. Uzavřít výhodnou smlouvu na zimní údržbu komunikací s Ing. Špitálským. 5. Svolat místní šetření ke zjištění stavu chodníku před p. Šimonem čp. 311 6. Projednat projíždění kamionů na stavbu kanceláří firmy Školky Montano s.r.o. 7. Domluvit s firmou Vacuum Global resp. s p. Knappem zasypání děr po opravě kanalizace před p. Milaniakem čp. 341. 8. Projednat nevhodné parkování kamionu na křižovatce před hospodou U Indiána. 9. Zjistit možnosti zastřešení autobusové zastávky U Klingorů. Usnesení bylo schváleno 6 hlasy, hlasování bylo přítomno 6 členů zastupitelstva.
Kulturní kalendář
Přerovští zastupitelé na léta 2006–2010 (zleva): Vít Vašát, Miroslav Kolenský, Luděk Červák, Dana Matějčková (tajemnice úřadu), Lenka Kodešová, Jaroslav Urban; v podřepu Irena Gregárková a Hana Veselá. (Fotografie: Petr Vilgus)
Jednání zastupitelstva se v roce 2007 budou konat v tyto dny: 7. března, 25. dubna, 20. června, 19. září, 12. prosince (změna vyhrazena)
Leden Na dveřích kostela bude vyvěšen aktuální rozpis bohoslužeb. Únor • 3. 2. Myslivecký bál, taneční sál U Kotápišů, pořádá: Myslivecké sdružení. • 24. 2. Masopustní průvod obcí, večerní masopustní zábava v tanečním sálu U Kotápišů, pořádá: TJ Sokol Přerov n. L. Březen • 3. 3. Muzikantský bál, taneční sál U Kotápišů, pořádá: Dykyta. • 17. 3. Maškarní bál pro děti, pořádá: Sdružení maminek. • 21. 3. Skanzen – Jarní výstava, pořádá: Polabské muzeum. Duben • ?. 4. Koncert duchovní hudby v přerovském kostele, pořádá: Obecní úřad spolu s P. Neugebauerem. Upřesněné údaje najdete na plakátech v samoobsluze, na plakátovacích plochách, příp. na pozvánkách.
3
4
Přerovský zpravodaj 4_2007
Informace Obecního úřadu Přerov nad Labem
Zpravodaj je váš! Pokud budete mít zájem poslat nám svůj názor na Přerovský zpravodaj, publikovat informaci o chystané společenské akci, sportovním utkání či napsat vlastní článek na aktuální téma, rádi vaše příspěvky uvítáme. Jsme také připraveni otisknout informaci o vašem jubileu, narození potomka nebo úmrtí v rodině. Podklady vhazujte do schánky umístěné v samoobsluze nebo zasílejte na email
[email protected]. Protože nemáme stálou redakci ani sekretářku, dáváme přednost příspěvkům, které vyhoví těmto pravidlům: rozsah do 2500 znaků, fotografie rozměru 9×12 cm, elektronická podoba. Domníváme se, že každý obyvatel Přerova má právo na tištěné informace o dění v obci. Pokud máte zájem přispět na vydávání zpravodaje finančně nebo formou služby, kontaktujte nás prosím na adrese vydavatele. (Petr Vilgus)
1. Termíny pro výdej známek na popelnice pro rok 2007 Středa 28. 2. Sobota 3. 3. Středa 7. 3. Sobota 10. 3.
8.00–11.30 8.00–12.00 8.00–11.30 8.00–12.00
13.00–17.00 13.00–17.00
Prosíme, abyste si vyzvedli známky pouze v uvedených termínech. Současně bude vybírán poplatek za psa (1. pes – 50 Kč, 2. pes – 80 Kč). Každý pes by měl být v zájmu majitele opatřen identifikační známkou. V době vydávání známek na popelnice se bude ověřovat pouze v úřední den – pondělí (ve středu 28. 2. a 7. 3. se ověřovat nebude). 2. Pokud si přejete dostávat zprávy z obecního úřadu elektronickou poštou, kontaktujte nás na adrese
[email protected]. Upozorňujeme, že v únoru dojde ke změně emailové adresy úřadu. 3. Úřední hodiny Obecního úřadu Přerov nad Labem: Pondělí 8.00–12.00 13.00–17.00 Středa 8.00–12.00 13.00–17.00 4. Otevírací doba v přerovské veřejné knihovně (vedle Moto-velo muzea): Pondělí 15.00 – 18.00 5. Důležitá telefonní čísla
Autoatlas Praha, Střední Čechy 1:20 000 objednávejte na www.zaket.cz.
Krizové linky • Integrovaný záchranný systém (hasiči, záchranná služba, policie, operátoři linky hovoří česky, anglicky a německy) 112 • Hasiči 150 • Záchranná služba 155 • Policie ČR 158 Informační a poruchové linky • Obecní úřad Přerov nad Labem
325 565 274
• • • •
Poruchy elektřina – Středočeská energetická 800 154 978 Poruchy plyn – Středočeská plynárenská 737 200 889 Odvoz odpadů – Remondis 325 551 448 Kanalizace a čistička odpadních vod Přerov nad Labem 723 912 325 (Antonín Knapp), 723 912 370 (Vladimír Fridrich)
• • • •
Pošta Přerov nad Labem 325 565 220 Základní škola Přerov nad Labem 325 565 280 Mateřská škola Přerov nad Labem 325 565 265 Školní jídelna Přerov nad Labem 325 565 083
• Hasičský záchranný sbor – Lysá nad Labem 325 551 350 • Sdružení dobrovolných hasičů Přerov nad Labem 724 224 842 (Vladimír Špitálský), 724 224 860 (František Divíšek) • Policie Nymburk 325 508 111 • Policie Lysá nad Labem 325 565 022
Přerovský zpravodaj 4_2007
5
Opět městys Přerov nad Labem? Hana Veselá
Kolik bude městysů Sídelních útvarů, které jsou městysy, je v seznamu uvedeno celkem 390. V tom má 23 obcí méně než 300 obyvatel, 181 je ve velikostní skupině 300–999, 139 ve velikostní skupině 1000–1999, 38 ve velikostní skupině do 3000 a 9 ve velikostní skupině 3000 a více. Složení tohoto souboru historických městysů je nepochybně ovlivněno skutečností, že téměř šest desetiletí nemohla být žádná obec na městys povýšena. Z tohoto důvodu zákon umožní, aby obce, které městysy nikdy nebyly, mohly žádat o toto označení podobně jako mohou dnes obce žádat o titul město. Městys Přerov nad Labem? Zastupitelstvo naší obce v současné době uvažuje o podání žádosti k navrácení titulu městys naší obci. V praxi to obnáší pouze podání žádosti o navrácení tohoto titulu předsedovi Parlamentu České republiky. Ze znovuzískání titulu neplynou žádné legislativní, finanční či jiné výhody ani závazky. Jedná se „jen“ o navázání přerušené tradice a posílení hrdosti obyvatel Přerova na svou obec, resp. městys. Ale stojí o to vůbec naši občané? Jaký je váš názor na to, aby byl Přerov nad Labem v budoucnu titulován jako městys namísto obec? Protože nás váš názor zajímá, připravili jsme pro vás malou anketu. Vyplněný anketní lístek prosím vhoďte do schránky Přerovského zpravodaje v samoobsluze nebo na Obecní úřad. V příštím PZ vás seznámíme s výsledky ankety a s rozhodnutím zastupitelů. (Zpracováno podle SMO ČR a http://www.prerovnl.cz)
„Přerovské referendum“ – anketa Přejete si, aby byl Přerovu nad Labem vrácen titul MĚSTYS? ANO
NE
Jiná odpověď, případně komentář: ................................................................. ................................................................. .................................................................
✂
Z historie městysů Již od 13. století existuje rozlišování sídel na vsi, města a městečka, od 16. století městysy. Ty měly pro své venkovské okolí významnější funkci, obvykle spojenou s týdenními trhy, které zprostředkovaly odbyt mezi městem a venkovem. Pro jmenování městysem bylo nutné splnit určité náležitosti, sídlo muselo být spádové a mít ráz městečka, různá privilegia např. pořádání výročních trhů. Po zániku monarchie v roce 1918 byl titul městys nadále udělován vládou, která velmi přísně prověřovala všechny žádosti obcí. Kritériem bylo např. mít regulační plán, kanalizaci, vodovod, elektrické osvětlení, hřbitov, zdravotní zařízení, školu, dlážděné chodníky a ulice. Tyto
požadavky měly dokázat, že obec je technicky, kulturně, sociálně, politicky a hospodářsky na výši, poskytuje služby okolním obcím. Vzhledem k přísnému posuzování bylo udělení statutu městys považováno za velmi prestižní záležitost. Tato administrativní kategorie obcí z naší samosprávy vymizela teprve v roce 1948.
✂
Od 1. července 2006 mohou obce žádat o navrácení titulu město nebo městys. Tím došlo k nápravě opomenutí při obnovování místní samosprávy v České republice po roce 1989. Na navrácení statutu městys nebo města mají nárok pouze ty obce, které toto označení užívaly před 17. květnem 1954, což je den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od tohoto dne totiž obstarávaly veškeré záležitosti veřejného života národní výbory jakožto orgány moci pracujícího lidu a byla tak fakticky zlikvidována samospráva. Historická města a městysy mají tak zákonnou možnost nabýt na svou žádost označení, které jim nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato, jen toto označování reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce. Přerov nad Labem mezi tyto obce patří. Titul městys mu byl přidělen králem Vladislavem II. dne 23. 1. 1499 na žádost tehdejšího majitele panství, nejvyššího kancléře Království českého Jana ze Šelemberka a Kosti. Královský majestát o tomto povýšení se však nedochoval. Jan ze Šelemberka měl ve znaku zlatý štít s černou kančí hlavou.
................................................................. .................................................................
6
Přerovský zpravodaj 4_2007
Představujeme: Přerovský starosta Luděk Červák Rozmlouvali Petr Vilgus a Irena Gregárková Jméno: Ing. Luděk Červák Věk: 53 let Stav: ženatý, tři děti (dva synové a dcera)
Pět věcí, které Luděk Červák považuje za nejdůležitější (z dotazníku v předvolebním Zpravodaji): • vytvoření územního plánu včetně zastavovací studie a generelu rozvoje obce na 15 až 20 let, • vybudování vodovodu za takových podmínek, aby nebyl rozpočet obce nadměrně zatížen a zbývaly peníze i na jiné akce, • zachování školy, školky a lékařské péče v obci alespoň na současné úrovni, • akce, které povedou k tomu, aby se lidem v obci „dobře žilo“ – úpravy komunikací a chodníku (včetně řešení vlastnictví pozemků), rekonstrukce zeleně, péče o rozptýlenou zeleň a drobné stavby v extravilánu, • podpora zájmové činnosti – sportovní klub, kulturní a společenské akce, zájmová sdružení.
Pane starosto, můžete nám vysvětlit, jak se člověk narozený v Košicích dostal do polabského Přerova? Můj tatínek byl voják a samozřejmě šel tam, kam ho velitelé poslali. Rodiče pocházeli z Českých Budějovic, díky otcovu zaměstnání jsme však bydleli kromě Košic také v Brně, Krhanicích u Týnce nad Sázavou a také v Českém Krumlově. Nakonec se rodina vrátila zpět do Budějovic. Jakou vysokou školu jste vystudoval? Absolvoval jsem Vysokou školu zemědělskou v pražském Suchdole, konkrétně fakultu agronomickou, obor fytotechnický. Po škole jste už zamířil do Přerova? Měl jsem stipendium z agrochemického podniku v Domažlicích, takže jsem tam dva roky působil. Kromě práce agronoma jsem se zabýval technickou ochranou rostlin, což zahrnovalo státní dohled a poradenství při aplikaci chemie v zemědělství. Problémem však bylo, že tehdejší okres Domažlice byl koncem světa. Moje manželka pochází z Litole, proto jsme hledali místo, které by bylo blíž jejímu rodišti a nakonec jsme se rozhodli pro Přerov. Přistěhovali jsme se 1. října 1981, v lednu 1982 se nám zde narodil starší syn. Od příchodu jsem pracoval v místním zemědělském družstvu jako agronom specialista pro ochranu a výživu rostlin, od roku 1992 mi ještě k tomu přibyla agenda spojená s vlastnictvím a využitím pozemků.
Proto jste schopný z hlavy vyjmenovat majitele řady pozemků... Vedu si podrobný archiv a proto dodnes pomáhám těm, kteří mají nějaký spor či nejasnost v oblasti držby půdy. Díky tomu, že jsem se mj. zabýval rozměřením pozemků v rámci transformace družstva, jsem hodně komunikoval s úřady a starosty okolních obcí. Většinu tendejších zastupitelů znám osobně. V mládí jste s rodiči procestoval řadu míst. Kde se vám líbilo nejvíc? Těšil mě zejména pobyt v Českém Krumlově. V Přerově však žiji s rodinou už 26 let, tento kraj jsem si oblíbil a mám ho moc rád. Přestože jsem se narodil na Slovensku, za svůj domov považuji Přerov. Co chystáte pro Přerov v horizontu jednoho roku? Současný vzhled obce není utěšený, někde chodníky chybí úplně, jinde jsou slepené ze všeho, co se našlo. Z vlastní zkušenosti musím říct, že je složité se procházet po Přerově s kočárkem (mám šestiměsíčního vnuka). Chceme vytvořit plán obnovy obce – studii na úpravu komunikací a zeleně, která by zahrnovala celé zastavěné území obce. Dnes existuje pouze urbanistická studie, ta ale neřeší podrobně úpravu a rozmístění zeleně. Na plán zeleně by pak navazovala příprava územního plánu obce. Jak to bude v budoucnu s praktickou stránkou péče o vzhled Přerova? S místostarostkou Irenou Gregárkovou jsme absolvovali několik procházek po obci, kdy jsme si všímali těch nejschátralejších objektů a nepořádku na řadě parcel. Chceme kontaktovat vlastníky těchto míst, dotázat se jich na důvod neutěšeného stavu a vyzvat je k nápravě. Protože obec nemůže být bez pravidelné údržby, zvažovali jsme různé varianty řešení tohoto problému. Pravděpodobně se rozhodneme pro zaměstnání člověka, který bude udržovat veřejná prostranství v obci i mimo zastavěné území, hrabat listí, sbírat odpadky, sekat obecní louky, starat se o záhony a stromky a pod. Co dále? Pracujeme na několika nových vyhláškách, které stanoví podrobnější podmínky pro život na území Přerova. Nutně potřebujeme vyhlášku o veřejném pořádku, která by regulovala mj. volný pohyb psů. Chceme vydat tržní řád a v něm vyjmenovat místa, kde je povolená výstavba
Přerovský zpravodaj 4_2007
stánků a prodej z aut, stejně tak i omezit druhy nabízeného zboží (zejména před skanzenem). V současnosti se nám může současný stav nelíbit, ale nástroj, kterým by šlo zasáhnout, v rukou nemáme.
však stále více zabývám jen odbornou literaturou. Také mi loni přibyly „dědečkovské povinnosti“. Ale i dnes si najdu čas na jízdu na kole do blízkých i vzdálených míst – v okolí Přerova nejčastěji do Káraného nebo do Brandýsa. V zimě si pak rád zalyžuji na sjezdovkách i na běžkách.
Hovořili jsme o výstavbě vodovodu. Kdy to bude? Vzhledem k tomu, že ještě není platné územní rozhodnutí, nelze zatím žádat o dotaci. Optimistický termín zahájení prací je rok 2008.
Vážený pane Červáku, gratuluji vám ke zvolení starostou a přeji vám mnoho úspěchů ve vaší práci pro obec.
Co bude dříve – výstavba vodovodních přípojek v Přerově samotném nebo vodojem na Přerovské hůře a přivedení „trubky“ od Lysé? Zatím nemám představu o pořadí jednotlivých kroků. Nikdo v Přerově i okolí nemá zkušenost s tak finančně i technicky náročnou stavbou.
Stromořadí k Oboře
Jak by měl Přerov vypadat za čtyři roky – tedy při komunálních volbách v roce 2010? Hodně záleží na rychlosti výstavby vodovodu. Jde o společnou investici několika obcí, která je navíc financovaná z externích zdrojů, proto nejde problémy vyloučit. Pokud stavbu cokoliv zdrží, pak možná půjdeme k příštím volbám po rozkopaných cestách. Je jasné, že je zde obrovské množství věcí, které musí nové vedení obce vyřešit. Rádi bychom do roku 2010 zvládli úpravu a oživení středu obce, tedy prostoru mezi rybníkem, zámkem a skanzenem, Městečka a okolí školy. Nesmí se samozřejmě zapomenout na Nový Přerov, i tam je nutné investovat. Také chceme vyřešit problematiku průjezdu kamionů obecí. Tato těžká auta ničí jak silnice v Přerově, tak některé stavby u silnice. Příklad bych si bral ze Semic, kde se kamiony centru obce vyhýbají. Jakým způsobem budete rozvíjet Přerov a rozšiřovat zdroje jeho příjmů – podporou výstavby obytných domků, skladů, průmyslových podniků? Nejsem odpůrce nové obytné výstavby a budu rád, když se lidé budou chtít stěhovat do naší obce. Mým cílem je udržitelný rozvoj – tj. dovedu si představit, že v nejbližších letech současný počet Přerováků naroste třeba o 200 nových obyvatel. Nepodpořím výraznější rozrůstání podniků a skladů v obci, spíš budu usilovat o využití těch stávajících. Jsem zemědělec, a myslím si, že zemědělská půda má sloužit zemědělství. Přerov každoročně navštíví přes 70 000 turistů. Jakými způsoby přilákáte další cestovatele? Podporujeme plán Středočeského kraje na stavbu cyklostezky podél obou břehů Labe. Jedná se o páteřní komunikaci, ze které se má rozvíjet další síť přidružených tras. Tato akce bude hrazena z evropských fondů. Samozřejmě rádi uvidíme podnikate, kteří na území obce postaví ubytovací nebo stravovací zařízení. Naším cílem je také návrat turistů na Hůru, jejíž vrchol chceme v blízké době zpřístupnit. Závěrem se chci zeptat, jak trávíte volný čas? Když si vzpomenu na minulý rok, musím říct, že mi moc volného času nezbývalo. Jako dítě jsem byl nadšeným čtenářem všeho, co vyšlo, s přibývajícími povinnostmi se
Irena Gregárková Koncem srpna loňského roku jsem zaslala dopis středočeské Správě a údržbě silnic upozorňující na neutěšený stav stromořadí a celkového vzhledu příkopů v okolí silnice III. třídy od Přerova k Oboře. Současně jsem podala žádost k povolení obnovit stromořadí podél této komunikace. Středočeská údržba silnic je vlastníkem nejen komunikací, ale i přilehlých příkopů o které by se měla starat (sekání, čištění, péče o stromy). Obratem jsem obdržela vstřícné stanovisko. Údržba silnic Mnichovo Hradiště uvítala naší iniciativu, ale bohužel mi sdělila, že vzhledem k dlouhodobým finančním problémům silnice již mnoho let neobnovují stromořadí podél silnic nižších tříd. Údržba silnic přislíbila převzetí nově vysázených stromů do své správy po 3 letech od výsadby a po jejich uchycení se zapěstovanou korunkou. Pan Ing. Svoboda z odboru životního prostředí z Lysé na základě místního šetření podpořil obnovu již dožívajícího a neúplného stromořadí švestek, které trpí chorobou šárka. Z pohledu kvality prostředí (chemický posyp komunikací, imise včetně polétavého prachu) nedoporučil obnovu z ovocných stromů. Zvolený druh třešně ptačí označil jako vhodný, a to jak z hlediska nároků, vzrůstu a estetického působení v daném místě. 28. října 2006 jsme vysadili za krásného slunečného dne s pomocí veřejnosti prvních 30 stromů, darovaných školkami Montano. Kůly nám zdarma zhotovil pan Horváth st. a firma Závlahy nám důkladně posekala celý úsek před výsadbou. Touto cestou děkujeme všem kdo nám pomohl zrealizovat první část výsadby. Před Vánocemi středočeská údržba silnic dokončila odstranění křovin a větší části proschlých stromů. Začátkem ledna dále provedla srovnání a prohloubení příkopů. Tento razantní zákrok provádí údržba silnic pouze v zimních měsících, jelikož na jaře mají plné ruce práce s opravami vozovek po zimě. Veškeré tyto práce provedla středočeská údržba silnic na vlastní náklady. V současné době obec společně s Občanským sdružením Přerováci nadlabáci žádá Nadaci partnerství o grant 20 000 Kč na výsadbu stromů s aktivním zapojením veřejnosti do realizace. Pokud se nám podaří získat z tohoto grantu potřebné finance na materiál, dokončíme výsadbu stromořadí k Oboře již v jarních měsících. Budeme Vás včas informovat o termínu sázení cca 75 stromů, pokud budete mít chuť a čas přijďte nám prosím pomoci s výsadbou stromořadí.
7
8
Přerovský zpravodaj 4_2007
Co známe z historie našeho Přerova? Alena Bakošová Každý z nás, ať starousedlíků či „naplavenin“ víme, že naše obec se svým jménem chlubí již úctyhodnou řádku let. Konec konců to všem příchozím sdělujeme i na tabulích při vjezdu do obce. Každý z nás se jistě rád pochlubí skanzenem, přidáme zmínku o tom, že tu máme také zámek, bývalou to tvrz i s původním vodním příkopem. Ti starší přidají informaci o kapličce svatého Vojtěcha. Jsou to jen maličké střípky ze skutečně bohaté historie naší obce. A to jsme nikde ani slovem nezmínili historii několika generací rodin, jejichž kořeny sahají dál než jedno století. Věřím, že naše výpravy do historie Přerova nad Labem se pro Vás stanou spíše příjemnou detektivkou než suchým výčtem letopisných záznamů. Také věřím, že se přidáte a pomůžete mi s odhalováním historických a místopisných zajímavostí. Ze kdy je první zápis o Přerově? Nejstarší písemně doložený záznam o Přerově se váže k roku 993 n. l. a souvisel s převodem majetku pod správu břevnovského kláštera. Majitelem zdejších polností, hospodářství a také obyvatelstva byl břevnovský klášter až do doby husitských válek. Aby mohl klášter z místního hospodaření získat co nejvíce, využíval k tomu dosazených správců nebo nájemců. V polovině 13. století byla v osadě Přerov založena tvrz. Ještě v době klášterní správy začala být tvrz modernizována a na přestavbách se pak podíleli téměř všichni pozdější majitelé Přerova. Samotné osídlení oblasti dnešního Přerova je však podstatně starší. Ze záznamů v kronikách můžeme zjistit, že se o Přerově jako obydlené osadě hovoří již roku 972 n. l. Můžeme brát uvedený letopočet vážně? Ano i ne. Kroniky v té době byly mnohdy svou faktografickou hodnotou na úrovni dnešního bulváru typu Blesk či Šíp. Do kronik se totiž v té době zapisovala jak ryzí fakta, tak ústně předávané a mnohdy i barvitě přetvořené pověsti a klepy. Díky vykopávkám archeologů i laických nadšenců však víme, že osídlení lokality dnešního přerovska bylo již v době kamenné. Takže něco pravdy na tom šprochu z roku 972 také bude. Jsme podstatně starší obcí než sami oficiálně říkáme na tabulích při vjezdu do obce. Archeologické nálezy z okolních polí také dokládají život prapředků z doby bronzové a železné. Datování bylo určeno podle střepů nádob, které byly vykopány v různých místech naší obce a podle kosterních pozůstatků a zbytků hradiště na Pře-
rovské hůře. Ještě v roce 1911 byly některé z nálezů uloženy i ve třech vitrínách přímo na našem zámku. Víte, jak získala naše obec svůj znak? Přerovu nad Labem byl znak udělen 23. ledna 1499, za vlády krále Vladislava II. Král povýšil ves na městečko a v souvislosti s povýšením jsme také získali i vlastní znak. Získání znaku a samotné povýšení nespadlo z nebe. O povýšení na městečko se významnou měrou zasloužil tehdejší majitel Přerova. Byl jím Jan ze Šlemberka, který se na Přerov přiženil po roce 1466. Vzal si za ženu Johanku ze Stráže, která byla jedinou dědičkou jak Přerova, tak okolních obcí. Jan ze Šlemberka byl ve své době velice schopný a vzdělaný člověk, zastával funkci nejvyššího kancléře Království českého. To, že se Přerov stal jeho domovem dokládá také to, že se již od roku 1484 psal na Přerově. Jan ze Šlemberka a na Přerově vymohl na králi nejen povýšení Přerova na městečko, ale také vlastní znak, týdenní trhy a další hospodářské výsady. Na modrém štítu našeho znaku je stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů, s otevřenou branou v přízemí, jedním oknem v patře a s pěti stínkami cimbuří. Z okna visí na řetězu zlatý štítek s doprava obrácenou černou kančí hlavou s velkými bílými kly a s červeným jazykem (erb pánů ze Šelmberka). Po ztrátě samostatnosti, která souvisela s připojením Přerova k brandýskému císařskému panství v roce 1632, byl po několik století používaný na pečeti obce znak císařské vrchnosti – říšský orel – později doplněný datem 20. 6. 1680 a iniciálami „L. I.“. Tyto údaje připomínaly návštěvu císaře Leopolda I. v Přerově. Přerovská tvrz byla v písemných dokumentech jako zámek označena poprvé v roce 1524. Bylo to v kupní smlouvě, kdy potomek Jana ze Šlemberka a na Přerově – syn Jindřich, prodal přerovské statky spojeným městům Pražským (společně Staré a Nové Město Pražské). Tato smlouva mimo jiné dokazuje, že již v té době samospráva výhodně investovala do nemovitostí. Pro pražské radnice byly přerovské statky nejen zajímavou možností, jak uložit finanční zisky ze správy vlastních pražským městských čtvrtí, ale navíc jim investice zajišťovala každoroční hospodářské výdobytky – poplatky z vypěstovaného vína, daň porybnou, poplatky z vlny chovaných ovcí... Tak jak? Zaujal Vás náš výlet do historie? Další výlet v čase Vás bude čekat v příštím čísle. A aby Vás historické nadšení neopustilo, máme zde malou návnadu: Dokážete říci kde se nachází vrch Bělice? Víte kdy byl postaven první přerovský pivovar? Co to je haltýř a k čemu sloužil? Za pomoci zdrojů: Dějinný vývoj městyse Přerova nad Labem, De Coquille, 1911; Městys Přerov n. L., Kopáček Ludvík, 1919; http://cs.wikipedia.org; http://www.pametihodnosti.cz
Prémie: Mapa Přerova nad Labem Vážení čtenáři. K tomuto číslu pro vás přikládáme mapu katastrálního území Přerova nad Labem s podrobně vyznačenou hranicí jeho území od vydavatelství Žaket. Mapa odráží stav platný v listopadu 2006 a je částí kvalitního atlasu Praha, Střední Čechy 1:20 000. Podrobnosti o možnostech objednávky atlasu najdete v dolní části mapy.
Přerovský zpravodaj 4_2007
Zápis do mateřské školy v Přerově nad Labem: 7. března 2007 Vážení rodiče, zveme Vás na zápis dětí do mateřské školy, který se uskuteční dne 7. března 2007 od 13.00 do 17.00 hodin v budově mateřské školy Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk. V mateřské škole obdržíte nejen „Žádost o přijetí k předškolnímu vzdělávání“, ale zároveň zde můžete společně s Vašimi dětmi strávit příjemné odpoledne – celou mateřskou školu si můžete prohlédnout, seznámit se s provozem školy, vznést dotazy k učitelkám školy, Vaše děti si mohou pohrát s ostatními dětmi a hračkami ve třídách školy. Žádosti o přijetí je možné vyzvednout i po termínu zápisu (v mateřské škole i u ředitelky základní školy). Vyplněné žádosti i s potvrzením lékaře, případně jiného specializovaného pracoviště (pedagogicko psychologické poradny, speciálně pedagogického centra apod.), se podávají u ředitelky Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk. Ředitelka školy v zákonem dané lhůtě písemně rozhodne o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání. Rozhodnutí (o přijetí dítěte, nebo o přijetí dítěte na zkušební dobu, nebo o nepřijetí dítěte) Vám bude předáno či doručeno. Rozhodnutí ředitelky školy respektují kritéria pro přijetí dětí do MŠ (viz. nástěnka mateřské školy) a celkovou kapacitu mateřské školy (tj. 36 dětí ve dvou třídách).
Znáte své sousedy? Jaká byla volební účast v podzimních obecních volbách? V minulém čísle jsme srovnávali Přerov nad Labem a okolní obce podle počtu trvale hlášených obyvatel s jiným než českým občanstvím. Tentokrát porovnáváme naše sousedy podle účasti voličů v podzimních obecních volbách Podrobné informace k těmto dalším sídlům najdete ve veřejně přístupné databázi na internetové adrese Českého statistického úřadu http://www.volby.cz /.
Přerov nad Labem: 61,35 %
Vykáň: 81,79 % Starý Vestec: 69,38 % Kounice: 65,70 % Ostrá (+ část Šnepov): 65,38 %
Těšíme se na Váš zájem a návštěvu!
Vyšehořovice
Za Základní školu a mateřskou školu Přerov nad Labem, okres Nymburk
(+ část Kozovazy): 62,81 %
Chrást: 60,86 % Danuše Skuhravá, učitelka MŠ PaedDr. Irena Jarešová, ředitelka školy
Stratov: 59,94 % Bříství: 58,61 % Velenka: 57,98 %
POZVÁNKA
Stará Lysá (+ část Čihadla): 56,60 % Hradištko (+ část Kersko): 52,28 %
CUKRÁRNA U ŠKOLY
Semice: 49,93 %
Už víc než rok nám v Přerově nad Labem dělá život sladší nově otevřená cukrárna. V kultivovaném a útulném prostředí si denně můžete vybrat z bohaté nabídky čerstvých dortů – máme zákusky jak klasické, tak i italské. V létě jistě oceníte chladivé poháry se zmrzlinou či ovocem. Po dobrém obědě se můžete kdykoliv zastavit na vynikající kávu – kvalitním pressu značky J. J. Darboven. Dámám připraví milá obsluha voňavé italské kapučíno a dětem mléčné koktejly. A jestli vám při procházce malinko vyhládne, zastavte se na párek v rohlíku nebo pár chlebíčků!
Mochov: 48,58 %
Otevřeno denně od 9 –18 hodin
Poříčany: 38,52 %
Stojany na kola pro cyklisty • Příjemné posezení na letní zahrádce Bezbariérový přístup pro handicapované nebo maminky s kočárky
Sadská: 49,08 % Nehvizdy (+ část Nehvízdky): 47,67 % Káraný: 47,10 % Čelákovice (+ části Císařská Kuchyně, Sedlčánky a Záluží): 45,12 % Lysá nad Labem (+ části Byšičky, Dvorce a Litol): 43,70 % Třebestovice: 43,11 % Nymburk (+ část Drahelice): 38,22 % Milovice (+ části Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá): 29,45 % (Zpracoval: Petr Vilgus)
9
10
Přerovský zpravodaj 4_2007
Mateřské centrum Fotografie: Tomáš Gregárek
Hana Veselá Skvěle vedené mateřské centrum v Čelákovicích nás inspirovalo k založení podobného zařízení v naší obci. Vzhledem k tomu, že do čelákovického MC dojíždí i přerovské maminky, centrum je pomalu přeplněné. Navíc jedna z aktivních členek čelákovického centra bydlí se svou rodinou v Přerově, takže možnost zřídit MC v naší obci se přímo nabízela. Malá dotazníková akce prokázala dostatečný zájem přerovských maminek o jeho existenci a obecní úřad převzal záštitu nad jeho zřízením a provozem. Paní ředitelka místní ZŠ nám vstřícně nabídla vhodné prostory přímo ve škole, které potřebovaly jen minimální úpravy, které provedl šikovný školník pan Řepa, a centrum mohlo začít fungovat. Druhý týden v lednu jsme se poprvé sešly. Celkem prošlo za dopoledne naším centrem jedenáct dětí s maminkami a přišla se podívat i jedna babička a Dana Matějčková z obecního úřadu. Otevírací dobu jsme upravily na středu dopoledne 9–11 hodin a čtvrtek odpoledne 15–17 hodin. MC se nachází v suterénu pod mateřskou školkou za školními dílnami. Vstupné činí 10 Kč/rodina. Z něj se bude hradit káva, čaj a různé drobné vybavení. Historicky první vedoucí mateřského centra v naší obci se stala Slávka Tomášková, která má bohaté zkušenosti z vedením programu v MC Čelákovice. V mateřském centru jsou vítány i maminky těch úplně nejmenších nebo handicapovaných dětí, stejně tak jejich babičky nebo jiný doprovod. MC neslouží jenom k zábavě dětí, ale je důležité i jako místo pro setkávání maminek, které si chtějí vyměnit různé zkušenosti nebo se prostě seznámit a popovídat si, zatímco si děti spolu hrají, spí na dece nebo se chovají na klíně. Jak mateřské centrum funguje? • V mateřském centru je volná zábava a v předem domluvených hodinách se může uskutečňovat společný program, který spolu s maminkami připraví vedoucí centra (např. říkadla, zpívání, cvičení, výtvarná činnost, apod.), viz MC Čelákovice. • Příchod i odchod je naprosto volný, podle potřeb doprovodu dětí a v rámci provozních hodin mateřského centra, bez nutnosti předchozího ohlášení. • Doba provozu se může ještě postupně upravovat podle potřeb většiny maminek. • Mateřské centrum neslouží k hlídání dětí: každé dítě má svůj doprovod, pokud se mezi sebou maminky nedomluví jinak. Jak mateřské centrum vypadá? • místnost je postupně vybavována hračkami, skluzavkou, apod. • je zde k dispozici varná konvice (možnost uvařit si kávu nebo čaj) a mikrovlnná trouba k ohřívání jídla pro děti, dostupné WC a nočníky. • kočárky je možné ponechat ve škole před školní jídelnou.
Náboženské stavby Hana Veselá Kolik máme v Přerově a jeho okolí božích muk, kapliček a křížků? Zběžně jsem jich napočítala šest a to tu žiji 32 let. Kolik byste jich z hlavy napočítali vy – ať už existujících nebo zaniklých, které znáte z vyprávění? Přerov je na drobné sakrální stavby mnohem bohatší, než jsem si původně myslela. Vezmeme-li to od Prahy, máme v Přerově tyto stavbičky (název, datování, umístění): • Výklenková kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou, 18. století, v polích Na Vrších. Kulturní památka. • Kříž, 19. století, „U čtyř lip“. • Kříž, 18. století, naproti hospodě U Indiána. • Boží muka, 16. století?, na křižovatce cesty vedoucí z Rovin, ke Školkám Montano a na Městečko. Kulturní památka. • Kříž, 1868, v parku Na Městečku. • Kříž, před 1781, před jižní stěnou kostela. • Socha Panny Marie Lurdské, 1912, v Novém Přerově. • Kříž (jeho zbytek), 1890, na levém břehu Týnického potoka V Rovinách, dříve také Pod Presem. Památky zanesené na dobových mapách, které již bohužel neexistují: • Kaple sv. Jana Nepomuckého, před 1728, při zdi zámeckého parku od kostela. • Kříž, 19. století, při zdi zámeckého parku v blízkosti severní stěny kaple sv. Jana Nepomuckého. • Kříž, 19. století, při rozcestí polních cest severně od obce, v poloze V Suchých lukách • Kříž, před 1781, v severní části obce při silnici v prostoru proti dnešní škole. • Kaple, 18. století, v zatáčce v Novém Přerově. V roce 1925 byla kaple obnovena, avšak po únoru 1948 došlo k jejímu zničení. Novodobý pomníček vznikl nedávno v lese pod skanzenem, na památku pana Cabrnocha. V letošním roce požádá obecní úřad o zápis existujících drobných lidových staveb za chráněné kulturní památky a začne postupně s jejich rekonstrukcemi. V minulém roce už byl podán návrh na zapsání přerovského kostela sv. Vojtěcha do seznamu kulturních památek. (Zdroj: J. Špaček–L. Skružný: Kříže, boží muka, kapličky a jiné drobné historické stavby a plastiky v Čelákovicích a jejich okolí. V roce 2004 vydalo Městské muzeum Čelákovice.)
Přerovský zpravodaj 4_2007
Dotace na ošetření památných stromů Petr Vilgus
Pokud chodíte na procházky k památným lipám u božích muk na Vrších, jistě jste zaznamenali provedení odborného ošetření těchto stromů. Došlo zde zejména k prořezání osychajících větví. Zeptali jsme se Ing. Stanislava Svobody z odboru životního prostředí Městského úřadu v Lysé na podrobnosti této akce: Kolik ošetření stromů stálo a kdo ho zaplatil? Ošetření památných lip v Přerově stálo 20 230 Kč. Na tuto akci jsme získali 100% dotaci z Programu péče o krajinu, který vypisuje Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny. Přerovský rozpočet nebyl zatížen žádným výdajem. Kdo ošetření provedl? Ing. Marek Žďárský. Jak často se takové ošetření provádí? Ošetření památných stromů se dělá dle nutnosti, jelikož se na techto stromech historicky nic nedělalo, předpokládám další zásah za cca 5 let.
Dřeviny v okolí Přerova nad Labem Jiří Řehounek Děti Země – Klub za záchranu Polabí Byl jsem redakcí Přerovského zpravodaje požádán, abych napsal příspěvek o dřevinách, které původně rostly ve středním Polabí. Druhové složení místních lesů odpovídalo poměrně teplému podnebí a nízké nadmořské výšce. Velkou většinu z nich ovšem tvořily listnáče. V okolí Labe se rozkládaly lužní lesy. Ve více podmáčených místech v porostu dominovaly dřeviny měkkého luhu, např. olše lepkavá, topol černý, různé druhy vrb apod. Na relativně sušších místech vznikly tvrdé luhy, v nichž výrazně přibývalo dubu letního, jasanu ztepilého či jilmů. Dále od říky začínal dominovat dub letní, vždy však s příměsí dalších dřevin, např. břízy bělokoré, lípy srdčité, habru obecného aj. Pokud se v Polabí v minulosti vyskytovaly jehličnany, jednalo se o borovici lesní (ne ovšem o borové monokultury, jak je známe dnes). V souvislosti s lesnickou činností se do Polabí dostávaly stanovištně nepůvodní druhy dřevin. Např. smrk ztepilý je v České republice typickou horskou dřevinou a v níže položených oblastech (s výjimkou hluboce zaříznutých údolí) nikdy nerostl. Podobně modřín opadavý rostl na našem území pravděpodobně pouze v Jeseníkách. Velkým nebezpečím pro naši přírodu se mohou stát hlavně geograficky nepůvodní druhy dřevin. Některé z nich se mohou našim podmínkám dobře přizpůsobit, lavinovitě se šíří a vytlačují naše druhy. Na rozdíl od nich totiž v naší přírodě nemají přirozené nepřátele. Takovým druhům říkáme invazní. Zřejmě nejhorším invazním druhem je u nás trnovník akát, který nejenže vytlačuje domácí rostlinná společenstva, ale také se ho nelze jednoduše zbavit. Zatímco na některých místech je záměrně vysazován, v mnoha chráněných územích stát vynakládá značné prostředky na jeho likvidaci. K invazním druhům patří javor jasanolistý, pajasan žláznatý, borovice vejmutovka... Jako biolog bych se rozhodně přimlouval za vyšší zastoupení původních dřevin nejen v lesních porostech, ale i v dalších výsadbách. Rozhodně nebudu protestovat proti vysazování nepůvodních okrasných dřevin v parcích nebo jinde v intravilánu obcí (snad s výjimkou akátu a jiných invazních druhů). Pokud sázíme stromky ve volné krajině, pak je vhodnější sáhnout po domácích listnáčích (dub, lípa, jilm, jasan) nebo ovocných stromech (třešeň, hrušeň, jabloň, švestka). Na stromy (a především to platí o starých stromech) je totiž vázána celá řada druhů živočichů, kteří na nepůvodních dřevinách žít nemohou. A ještě jedna poznámka na závěr. Naše krajina postrádá stromy staré. Přimlouvám se za ponechávání dutých a třeba i suchých stromů na místě, kde rostou – samozřejmě pokud neohrožují své okolí. Právě stromové dutiny a mrtvé dřevo hostí ohrožené druhy hmyzu a dalších bezobratlých. V ideálním případě bychom měli poblíž dožívajícího stromu včas vysadit jeho „nástupce“ stejného druhu, aby ho časem mohl nahradit.
11
12
Přerovský zpravodaj 4_2007
Masopust Irena Gregárková
Závěr zimy prožívali naši předkové často ve znamení zábav a bujarého veselí. Byl čas masopustu. Jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a Masopustu? V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po jarním dnu (21. březen). Velikonoce potom ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce odečteme 40 dní máme datum Popeleční středy. Masopust potom trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6. leden – až do úterý, které předchází Popeleční středě. V životě mnoha lidských generací hrál masopust důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu, o níž se ostatně říkalo, že kdo v masopustě dost dělá, v létě to odleží. Masopust vrcholil ve třech dnech před prvním postním dnem zvaným Popeleční (též škaredá středa). Při pomyšlení, že již zakrátko nastane dlouhý předvelikonoční půst, si každý dopřál do sytosti bujarého veselí, zpěvu, tance, jídla a pití. Ne nadarmo se v tento čas odehrávalo nejvíce zabíjaček. Ostatně mrazivé počasí pro ně bylo ideální a řezníci měli proto v tento čas nejvíce napilno. Nezbytnou součástí masopustního jídelníčku byly smažené koblihy. Měly svou obřadní úlohu v podobě obětních poživatin, které vynášel hospodář do polí. Na stole ovšem nesměly chybět ani boží milosti, klobásy a slanina a pochopitelně pálenka, neboť tím vším byli obchůzkáři obdarováváni. Nejtypičtější součástí závěru masopustu byly obřadní obchůzky a rej maškar. Původně byly vyhrazeny jen pro svobodnou mužskou mládež a mladé ženaté muže, posléze se možnost účasti rozšiřovala i na další obyvatele. To, co vykoledovali, nakonec utratili u taneční zábavy. K obchůzce a zastávkám u jednotlivých usedlostí patřil i tanec. Byl pociťován jako obřadní povinnost, jíž se hospodyně, a často ani hospodář, nemohli vyhnout. Některé z masopustních masek mají prastarý původ dokonce až v době pohanské. Obyvatelstvo oplývalo při jejich přípravě neobyčejnou fantazií. Téměř v žádném z masopustních obchůzek nesměl chybět medvěd, oblečený v obráceném kožichu nebo omotaný hrachovinou či slámou. Medvěda často vodila maska medvědáře. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. Masce medvěda se přisuzovaly magické plodonosní vlastnosti, které mohly být přeneseny na ženy a hospodářství. Při každé zastávce si s ním tedy hospodyně a děvčata musela zatancovat, odepřít mu tanec bylo nemyslitelné. Medvěd při tanci poskakoval kolem hospodyně, strkal do ní, dával ji hubičky a tropil rozvernosti. K nejstarším formám masek patří převleky mužů za ženy, hlavně za nevěsty. Častým námětem bývaly běžné profese a povolání. V průvodu bychom mohli dále potkat řezníky, holiče, lékaře, dráteníky ale i hasiče či vojáky všech možných podob. Masopustní maska byla často
prostředkem výsměchu a kritiky některých lidských vlastností a neřestí – hamižnosti, přes tloušťky nebo přehnané výřečnosti. Většinu novějšího původu tvoří zvířecí masky, mezi nimiž nechyběl ani velbloud, slon či opice. Spatřit bychom mohli i démonické postavy smrtky, čerta, někdy i hastrmana či strigy. Zdroj: www.vira.cz
Rybolov v obci Lukáš Koutský Rybářská organizace v Přerově nad Labem vznikla v roce 1996. V Přerově máme k dispozici dvě tůně na kterých můžeme chytat. Jsou to Babinec a Bezednice. V současné době má rybářská organizace v Přerově kolem 70 členů a z toho asi 20 členů mládeže. Každý kdo by měl zájem zařadit se mezi rybáře může si zakoupit rybářský lístek u pana Mullera ve Sluneční ulici. Lístek je možno zakoupit buď na půl roku nebo na rok. Chytat se smí od 1. ledna do 31. prosince. Počet ušlechtilých ryb v jednom roce je limitován max. počtem 20 kusů. Při lovu je nutné, aby lovící udržovali mezi sebou vzdálenost min. 3 m jestliže se nedohodnou na kratším rozmezí. Povinností chytajícího je: mít u sebe potřebné doklady, které jej opravňují chytat na tůních Bezednice a Babinecká, podběrák, vezírek, vyprošťovač háčků (peán, kleštičky). Po ukončení chytání za sebou zanechat pořádek. Zúčastňovat se výlovu rybníka, brigád, přikrmování ryba členských schůzí. Rybáři mladší 15 let jsou povinni mít u sebe osobu starší 18 let a mohou chytat na jeden prut. Starší 15 let můžou chytat na dva pruty. Při ulovení a ponechání ušlechtilé ryby je rybář povinen si zapsat rybu do přehledu o úlovcích. Za ušlechtilou rybu se považuje: kapr, amur, štika, úhoř, candát. Chytat se smí: • listopad, prosinec, leden, únor: 7.00–17.00 • březen, duben, září, říjen: 5.00–21.00 • květen, červen, červenec, srpen: 4.00–24.00 Informační stránky o rybaření najdete na internetové adrese http://www.fish-teamprerovnl.estranky.cz.
Akce základní školy na leden až červen • • • • • • • •
2. 2. Pololetní prázdniny 7. 2. v 13.00 Zápis dětí do 1. ročníku 19. 2.–23. 2. Jarní prázdniny březen Vystoupení dramatického kroužku duben Den otevřených dveří květen Májová zábava červen Poznávací pobyt v Řecku květen–červen Školní výlety, exkurze
Přerovský zpravodaj 4_2007
Příroda Přerovské hůry Jiří Řehounek Děti Země – Klub za záchranu Polabí Čtenářům Přerovského zpravodaje jistě není třeba představovat dominantu jejich okolí, která se v ploché Polabské nížině zvedá do výšky 237 m n. m. Přerovská hůra ovšem rozhodně není pouze významným rozhledovým bodem středního Polabí. V okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině se stala v posledních desítkách let důležitým útočištěm pro řadu vzácných i běžných druhů živočichů a rostlin. Přerovská hůra je příkladem tzv. svědeckého vrchu. Ve středním Polabí najdeme takových míst víc – vedle Semické hůry také vrchy Chotuc, Oškobrh aj. Svědecké se nazývají proto, že „svědčí“ o dřívějším povrchu polabské krajiny. Původní povrch byl totiž mnohem výše než dnes a v okolí svědeckých vrchů ho odnesla voda. V opukách starých 80 –90 milionů let, které tvoří tělesa svědeckých vrchů, nacházíme řadu zkamenělin mořských živočichů. Jsou dokladem toho, že ve druhohorách v období zvaném křída bylo dnešní Polabí součástí mělkého moře. Nejzajímavější na celé hůře je určitě její jižní svah, kde najdeme mozaiku teplomilných trávníků a křovin. Protože se jedná o poměrně prudký svah obrácený k jihu, vytvořilo se zde teplejší mikroklima než v okolí. Vedle řady rostlin typických pro jižní výslunné stráně zde rostou také dva druhy, které jsou zařazeny do červeného seznamu cévnatých rostlin ČR. Jedná se o pcháč bezlodyžný a slézovec durynský. Jižní stráň Přerovské hůry obývá také bohaté společenstvo hmyzu včetně známého a zákonem chráněného motýla otakárka fenyklového. Z chráněných obratlovců se můžeme setkat např. s ťuhýkem obecným nebo ještěrkou obecnou. Severní svah porostlý lesem byl původně tvořen dubohabřinami, dnes je lesním hospodařením druhová skladba částečně změněna. Přesto můžeme v okolí hůry dosud pozorovat např. našeho největšího brouka, zákonem chráněného roháče obecného, který se vyvíjí v dutinách starých stromů. V současné době je ovšem zejména teplomilné společenstvo na jižní stráni Přerovské hůry ohroženo zarůstáním dřevinami. Některé části na mírnějším svahu se sice sečou, ale většina není nijak obhospodařovaná. Právě činnost člověka totiž vytvořila podmínky pro výskyt teplomilných lučních druhů, které v křovinách nebo lesních porostech nenacházejí vhodné podmínky pro život. Hlavním nebezpečím (nejen na Přerovské hůře) se stávají ne-
P
Ř
E
R
O
V
S
K
13
původní druhy dřevin, které se dovedou rychle šířit a vytlačují původní vegetaci. Příkladem může být trnovník akát, který už místy na hůře vytváří větší porosty. Nedávno registroval Městský úřad Lysá nad Labem Přerovskou hůru jako významný krajinný prvek (VKP). Podle zákona o ochraně přírody a krajiny je VKP „ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utváří její typický vzhled nebo přispívá k její stabilitě.“ Mnoho let se také hovoří o vyhlášení Přírodní památky Přerovská hůra, zejména kvůli výskytu teplomilných trávníků na jižním svahu. Takové chráněné území by mohlo přispět k zatraktivnění Přerova nad Labem pro turisty a doplnit tak místní kulturní památky o přírodní prvek.
Sbírka na hřiště Milí spoluobčané, Během vánočních svátků jsme ukončili veřejnou sbírku, jejíž výtěžek půjde na jaře na obnovu dětského hřiště na Zámecké zahradě. Na podzimní Halloween party jste nám přispěli 23 800 Kč, sponzoři nám věnovali celkem 20 000 Kč a do pokladničky v samoobsluze jste přidali celkem 2 894 Kč. Celkově jste nám darovali 46 694 Kč! Děkujeme tímto: Kovohutím Čelákovice, manželům Benediktovým, manželům Novákovým, manželům Moravcovým, manželům Slukovým, manželům Šafrovým, manželům Tomáškovým, Polabskému národopisnému muzeu a Školkám Montano. ...a také vám všem, občanům Přerov, kteří nám přispěli nebo nás jinak podporují. Samotné občanské sdružení by však bylo k ničemu, nebýt rodičů, kteří v minulém roce připravili a zorganizovali hojně navštěvované akce pro děti – ať už sázení keřů na dětském hřišti, Loučení s prázdninami s táborákem nebo Drakiádu, Halloween party a Mikulášskou. A co bude dál? Obecní úřad požádal na sklonku roku o dva granty (Středočeský kraj, Nadace ČEZ) na obnovu veřejného dětského hřiště. V únoru a v dubnu se dozvíme výsledky. Nicméně už teď je jisté, že za peníze vybrané občanským sdružením pořídíme hned na jaře první herní prvky (pravděpodobně skluzavku a pružinové houpadlo, které na hřišti chybí). Obecní úřad poskytne část potřebných financí. V každém případě, ve spolupráci se školou, otevřeme dětské hřiště na jaře opět i pro veřejnost! Hana Veselá
Ý
ZPR AVODAJ Přerovský zpravodaj vydává občanské sdružení Přerováci nadlabáci se sídlem v Přerově nad Labem 75, IČO 270 14 495 (registrace MV pod č. j. VS/1-1/62367/05-R dne 24. 11. 2005), financován je Obecním úřadem v Přerově nad Labem. Reg. číslo MK ČR E 16504. Šéfredaktor: Petr Vilgus. Redakční kruh: Ivana Cabrnochová, Luděk Červák, Irena Gregárková, Jana Pokorná a Radka Slováková. Fotografové: Tomáš Gregárek, Josef Gregárek a Petr Vilgus. Vzkazy pro redakci vhazujte do schránky v samoobsluze nebo zasílejte na e-mail:
[email protected]. Přerovský zpravodaj je občasníkem, vychází zpravidla jednou za tři měsíce. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Zveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele ani obecního úřadu. Sazba a tisk vlastní. Uzávěrka 20. ledna 2007. Toto číslo vyšlo 31. ledna 2007. Přerovský zpravodaj je distribuován zdarma do poštovních schránek v katastru Přerova nad Labem. Otázky k distribuci časopisu Vám zodpovíme na emailu redakce.
Mapu Přerov nad Labem poskytlo Přerovskému zpravodaji vydavatelství ŽAKET, Slánská 381/10, 163 00 Praha 6, tel.: 210 083 570, e-mail:
[email protected] Tato mapa je z autoatlasu Praha, Střední Čechy 1:20 000, která v podrobném měřítku zobrazuje široké okolí Prahy a v rejstříku najdete nejen názvy sídel, ale i ulice všech zobrazených obcí.
1991–2006
15 LET S VÁMI
Více o našich mapách na www.zaket.cz