KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005

KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2005

LISTOPAD

Kulturní programy: Hankův dům: - Od Semaforu k Lucii – pětičlenná skupina Travellers – pro II. stupeň a střední školy. - Začarované dudy – divadlo Drak z Hradce Králové – pro I. stupeň. - Jako jedna rodina – hra v předplatném – uvádí divadlo Kalich z Prahy. - Módní show „Pod hvězdným nebem“ - TOP móda uváděná Janem Čenským. - Benefiční koncert Irské taneční skupiny COISCÉIM. - Monology vagíny Eveho Enslera – vyprávění žen o „zakázaných zónách“. - Krejčík Nitka – loutková scéna Klíček. Městské muzeum: - Koncert mezi obrazy Miloše Petery - poslech interpretů klasické hudby. - Keramika – tvůrčí dílna Kohoutov - výstava 14 lektorů Keramického studia. - Filmový večer Jiřího Beneše. - Alpy – další z přednášek manželů Mervartových. - Návraty do minulosti - je vedeno jako program a zároveň soutěž. Knihovna Slavoj: - Adopce na dálku – výstava fotografií. - Knihařská dílna - s mistrem Jiřím Těsnohlídkem. - Týden poezie – celostátní akce k narození K. H. Máchy. - Pohádka o drakovi - maňáskové divadélko Úsměv ze D.K.n.L. Sběrný dvůr Na samém počátku tohoto měsíce byl dán do provozu sběrný dvůr, který provozují Technické služby města. Umístěn je v Seifertově ulici (pod vlakovým nádražím), vedle Technických služeb. Poslouží občanům města s možností odevzdat: - Objemný odpad z domácnosti – nábytek, koberce, sporáky a pod. - Nebezpečný odpad z domácností – televizory, lednice, počítače, barvy, akumulátory, suché články, rozpouštědla, zářivky, kyseliny, fotochemie, pesticidy a pod. - Biologicky rozložitelný odpad – tráva, listí, větve. - Využitelný odpad – papír, sklo, plasty, kovy, obaly. - Stavební odpad v množství do 0,5 kubíku na občana a rok. Odpad je přijímán pouze vytříděný, občan se musí prokázat občanským průkazem a sběr není určen pro podnikatele a občany cizích obcí. Doplnění kroniky roku 2004 Díky panu Františku Železnému (Jaroměřská 1718, D. K. n. L.) se může kronika vrátit k neujasněným fotografiím z loňské kroniky (rok 2004 - str. 320). Jedná se o americkou misi, která se dne 8. května vracela z Velichovek, Zleva, s placatou čepicí na hlavě, se dívá do objektivu fotoaparátu Jaroslav Janeček, vedle stojící v klobouku je Jaroslav Seifert – pokrývač, vedle policisty u obrněnce je v klobouku František Seifert – hostinský, vedle něho, čelně k objektivu František Havel – řezník, pod reflektorem auta asi holič Jirousek z Doubravice, a vedle druhého policisty stojí s placatou čepicí Josef Seifert.“

327

LISTOPAD


kde byla neúspěšně za maršálem F. Schörnerem (velitelem armády Střed). Kolona vozidel s jejím velitelem, podplukovníkem Robertem H. Prattem, tehdy zastavila v obci Lanžov „U váhy“. Na řadě snímků jsou ještě někteří vyfotografovaní lanžovští občané panem Železným poznáni, a někteří dokonce ještě žijí. Pan Železný ochotně popsal jemu známé osoby, aby vše obohatil přesnějšími údaji. Proto se vrátíme k jeho fotografiím a provedeme jejich získaný, jmenný popis:

Ve středu fotografie kráčí, v hasičské uniformě, František Havel, za zády policisty je s placatou čepicí na hlavě Josef Seifert, který později zahynul jako člen Sboru národní bezpečnosti při bojích s banderovci. V baretu za ním je Jaroslav Picek, který žije v domově důchodců – Roháčova D.K.n.L. Proti džípu americké armády stojí ženy, a ta v tmavém šatě, blíže středu fotografie, je Věra Adámková, která utekla před Hitlerem z jugoslávské Černé Hory“.

„Zleva v bílém plášti František Roda (bývalý aktivní hokejista), jeho otec byl později školníkem v Dubenci. V čepici s kšiltem je cestář František Petera. Do objektivu se dívá s rukama v kapsách Bohumil Machek „od rybníku“ z Doubravice, za ním v klobouku je pokrývač Jaroslav Seifert“. 328


LISTOPAD

Pan František Železný předal do kroniky ještě „Průběh událostí v Lanžově r. 1945“ v tomto znění: „Už 4. května 1945 byla vyvěšena na trigonometru, nacházejícím se na lanžovském kopci, zvaném „Morava“, vlajka Československé republiky, která umocňovala atmosféru blížícího se pražského povstání. Místní hasičská jednota se tehdy rozhodla držet požární hlídky, členové chodili v hasičských uniformách, někteří měli i zbraně a cítili se již jisti vítězstvím. Ale jak se říká, „nechval dne před večerem“. Od Dubence, který byl součástí tehdejších „Sudet“, dolů Nebesy (součást obce), přijíždí auto plné německých vojáků, a ti, jakmile uviděli lesknoucí hasičské helmy, se rozvinuli v rojnici a začali střílet. Některým hasičům, kteří měli zbraně, se podařilo utéci, ostatní postavili Němci u místní hospody „u Pourů“ ke zdi.

„Zcela vpravo cestář František Petera z Lanžova“.

„Na jízdním kole Václav Hák z Lanžova č.p. 34. Osoby policistů v uniformách byli, dle ústního dochování, z Prahy. 329

LISTOPAD


Díky místní paní učitelce Vyčesané, která uměla německy, se podařilo Němce přemluvit, a oni odvezli jen rukojmí, pana učitele Voltra a bratry Pickovy (oba ještě žijí). Po zjištění, že žádní vojáci a partyzáni v Lanžově nejsou, byli rukojmí propuštěni. V úterý 8. května 1945, asi kolem deváté hodiny dopoledne, přijíždí od Bílých Poličan do Lanžova, kolona vojenských vozidel ze Slaného, s americkými parlamentáři, vedená česky mluvícím podplukovníkem americké armády. Ta jela do Velichovek, kde měli vyzvat maršála F. Schörnera ke kapitulaci. Ten však již předtím Velichovky opustil v letadle. Mezi Lanžovem a Dubencem byl postaven zátaras, který museli místní obyvatelé Lanžova odklidit, aby byl umožněn volný průjezd parlamentářům. To zajišťovala „státní policie“, která byla součástí této americké mise. Asi kolem poledne, t.j. tři hodiny poté, se parlamentáři vraceli a v Lanžově „U váhy“ udělali zastávku, a byli občany přivítáni jako osvoboditelé“. Tento průběh událostí byl zaznamenán panem Františkem Železným (mladším), dle vzpomínek zúčastněných osob již v roce 1963. (Kronika města panu Františku Železnému děkuje). MUDr. David Rath jmenován ministrem Dalším v řadě jmenovaných ministrů zdravotnictví je MUDr. David Rath, který nahradil ministryni Emmerovou. Jmenování bylo zjevně proti vůli prezidenta republiky Václava Klause, bez tradičního přípitku a popřání. MUDr. Rath předtím označil prezidenta za „vrtošivého staříka“ a „trucovité dítě“. Byli tu s námi – vzpomínka Na Kubánské velvyslanectví, Sibiřské náměstí l., Praha 6, 160 00, byl zaslán dopis úřadující Chargé dáffaires a.i., slečně Ayméé Hernández Quesada v tomto znění: Pracovali jsme tehdy v prosperujícím textilním závodě, kdysi základním a bezesporu největším, tehdejšího národního podniku TIBA, na Zálabí ve Dvoře Králové nad Labem. Byl konec sedmdesátých let a závod opouštělo denně na osmdesát a někdy i sto tisíc metrů tkanin. Práce bylo dost, a exportovalo se do mnoha zemí světa. Jenom na tomto závodě pracovalo v odděleních přípravny tkalcovny, vlastní tkalcovně, pomocných provozech a tiskárenském provoze, na osm set pracovníků. Když přicházela do závodu exkurse, tak se jí s jistou pýchou dalo na vědomí, že kdyby se všechno to, co se denně na 330


LISTOPAD

tkalcovských stavech utká a tiskacích strojích otiskne rozprostřelo, tak bychom po tom mohli dojít až do Prahy. Přesto se ani tento závod tehdy nevyhnul „nedostatku pracovních sil“. Už tenkrát se do textilních závodů města „nikdo nehrnul“. Říkalo se, že „nejsou lidi“. Důvod byl prostý. Tady se muselo „makat“ a taková tkalcovna se stávala v létě doslova saunou. Přičinily se o to rozpálené motory desítek, lépe řečeno sta tkalcovských stavů, a rozpálená střecha, se svými do letního slunce položenými světlíky. Mnoho bývalých tkadlen na to má jistě dodnes své vzpomínky. Nejinak to bylo v tiskárně, kde rozpálené „mansardy“ sálaly teplo, navíc nasycené páchnoucími benzinovými výpary z barev. Také otázka „odměny za práci“ už předem nemnohé zájemce odrazovala. Textiláci byli vedeni jako „lehký průmysl“ a podle toho také vypadaly výplaty, dělníky počínaje, ale i techniky a ředitelem konče. Tady tedy byla práce, ale penízky se „nenadělovaly“. Kdo by se tedy do takové práce hrnul, když byla možnost přijít k penězům, v mnoha případech daleko lehčeji. To jaksi úvodem. V této době nedostatku pracovních sil, kdy mnoho nepomohla ani výstavba nových panelových budov, se dostalo závodu „internacionální pomoci“. Tak to bylo tehdy prezentováno, když na závod nastoupila řada mladých kubánců. Pracovali v tehdejší strojní tiskárně a dá se říci, že se okamžitě stali středem pozornosti všech zaměstnanců. Zprvu zdrženlivě, ale později, zvláště přičiněním některých z té „hezčí poloviny lidstva“ už také „těsněji a hlouběji“. Není třeba zastírat, že byli zprvu pomalí, ale časem se postupně zapracovávali. Nebylo se však čemu divit, vždyť žádný z nich dosud nepoznal, co je to „fabrika“, lekali se hlomozu strojů, byla jim cizí nějaká organizace práce a také jim nesvědčilo zdejší podnebí. Byly s nimi zprvu opravdu „trable“, neuměli se v rozlehlém závodě orientovat, těžká byla hlavně domluva, kdy se uplatnily nejvíce ruce. Učili jsme je všichni a všechno. Měli sice svého „garanta“ Jiřího Šimka, ale co naplat, dělat jsme s nimi museli my. Nezbylo než s nimi procestovat pracoviště, závodní jídelnu, kantýnu a potřebná sociální zařízení, ale hlavně je vůbec naučit pracovat. Začátky byly opravdu těžké. Stalo se, že si nečekaně sedli a začali se pohupovat, tancovat a bubnovat, vůbec jim nevadilo, že jsou jaksi mimo práci. Potíž byla i v tom, jak si zapamatovat jejich jména a tak jsme si ta jejich přizpůsobili. Také oni trochu pozměnili ta naše jména, ale začas jsme si začali rozumět. Ne všichni a se všemi, ale žádných hlubších rozporů nebylo. Jak jim zprvu práce příliš „nevoněla“ a nechutnaly české knedlíky, tak si začali

331

LISTOPAD


pozvolna zvykat. Za nějakou dobu jsme se i my dovedli pobavit jejich temperamentem, a tak jsme si na sebe vzájemně zvykli. Za zábavu by dali duši, a proto když v Praze hostovala brazilská taneční a hudební skupina „Brazil Tropical“, tak prostě do práce nepřišli. Nám jenom „vrtalo hlavou“, jak si to tehdy sami zorganizovali. Také ze sněhu se radovali „jako malí kluci“, i když se klepali zimou a muselo se jim dostat dvojího teplého zimního oblečení. Naučili jsme je také nosit rukavice, a nesahat vlhkou rukou na namrzlé zábradlí u továrního rybníka. Když jsme se s nimi později loučili, tak se na všechny ty „trable“ zapomnělo a s řadou z nich jsme byli docela dobří přátelé. Vrátili se domů, a kdoví jak oni, po tom uplynulém čtvrtstoletí, vzpomínají na nás. Také v našem městě se mnoho změnilo. Textiláci už mohou jen vzpomínat. Ze zálabské tkalcovny je Penny market, tiskací stroje (rolla), kde oni pracovali, už zmizely, výroba citelně poklesla a převážná část textiláků je bez práce. S humornou nadsázkou by se nechalo říci „Čo bolo – to bolo“. Na fotografii jsou tehdejší kubánští pracovníci strojní tiskárny závodu TIBA – Zálabí. Jména u jejich postav doplnil, pro tehdejší potřebu oddělení strojní tiskárny, jejich mistr, nyní penzista Pavel Janoušek. Někteří z nás si ještě po čtvrtstoletí na tyto chlapce vzpomenou, pozdravují je, a proto bychom byli rádi, kdyby se Vám podařilo tuto fotku zveřejnit ve Vašem tisku. Snad se nám ozvou, rádi jim odepíšeme. Dvůr Králové nad Labem, 25. 10. 2005 „Každý jen tu svou ...“ Tak je to ve Smetanově opeře, ale také v dnešním zpolitizovaném dění. Jsme demokratický stát, a tak každá z politických stran se holedbá tím, že jen ta jejich je ta pravá, ta která přinese rozvoj, ne-li dokonce blahobyt do země. A to je do voleb ještě daleko. Nejvíce se to zatím projevuje o nedělním poledni, kdy se na obrazovkách objeví páni politici v diskusních pořadech, debatách. Zcela je pominuta nějaká politická i slovní kultura, politici se doslova hádají, dochází i k urážkám, nemíní si vyslechnout názor protějšku a předvádějí své rozumy v době, kdy se zdražuje a prostí občané mají mnohdy docela jiné životní problémy. Přitom v tomto politickém uskupení není schopna ani jedna z politických stran vytvořit vládu sama a nutně musí spoléhat na nějakého spojence – tedy koalici. Politická scéna se tedy rozdělila na modré, rudé a ty uprostřed. K dohodě nedochází, a soudní občané se právem ptají: „proč se nedohodnou? Proč nedochází k dohodě ani v těch nejzákladnějších věcech, které by vedly ku prospěchu všech?“ Do myšlení občanů se mnohdy vkrádá myšlenka, zda jsou na nejvyšší politické scéně ti nejlepší, tedy takoví, za které bychom se nemuseli stydět. Zatím se páni senátoři, poslanci a obecně i další politici, shodnou vždy na jednom – jak si zvýšit platy a dovedně to vždycky obhájit. Tak to vnímá prostý občan. Dálnice do Polska? Navrhované a z části i realizované propojení moderní komunikace D 11 směrem do Polska a také s Moravou se odkládá. Tak to bylo sděleno z Ředitelství silnic a dálnic mluvčím Janem Hořením. „V ČR se staví hodně dálnic a omezený státní rozpočet se musí věnovat jiným prioritám, mezi které patří České Budějovice a Ostrava. Stát zatím nemá peníze na to, aby se úsek, směřující do Hradce Králové, dále na Jaroměř a do Polska, mohl realizovat. Nedojde k tomu ani v příštím roce. Na dálnici D 11 má v Hradci Králové navazovat rychlostní komunikace R 35 vedoucí do Pardubic a na Moravu“. Tiskem již prošla zpráva, že obyvatelé Jaroměře se peticí dožadují výstavby dálnice. Také starosta našeho města Ing. Jiří Rain sestavil petici, která se o vybudování dálnice zasazuje. Petice i s mapkou je součástí přílohy této kroniky. ZOO a hrozící „ptačí chřipka“ Zahrada již pracuje na opatřeních, která mají čelit hrozbě šířící se „ptačí chřipky“. Nebezpečí hrozí hlavně od volně poletujících ptáků z okolní přírody, ale také drobných hlodavců, kteří se do ZOO stahují. RNDr. Dana Holečková k tomu sdělila:

332


LISTOPAD

„Do kontaktu se dostávají naši opeřenci s volně žijícími velmi snadno. Velká voliéra je sice uzavřena, ale drobní ptáci, hlavně vrabci, skrz ní bez problémů prolétají. Také divoké volavky se u nás už vlastně usadily“. V tomto směru jsou také dělána opatření, která by měla „ptačí chřipce“ čelit. Cítí se občané bezpečně? Augur Consulting: Tuto analýzu si nechalo město vypracovat, aby se dozvědělo tyto výsledky: - téměř 80 % občanů se cítí v okolí svého bydliště bezpečně - necelá čtyři procenta rozhodně ne - více než polovina dotazovaných se obává krádeže jízdních kol - z přestupků je obava z vykradení automobilu a výtržnictví - za nejhorší část města pokládají občané Heydukovu ulici, na druhém místě je to Zálabí a městský park. - za významný krok k odhalení přečinů pokládají kamerový systém - polovina občanů je pro zvýšení počtu strážníků a jejich kontrolu na okrajích města Inaugurace na Hradecké univerzitě Do funkce byla uvedena rektorka Jaroslava Mikulecká (druhé období), dále to je děkan pedagogické fakulty Vladimír Jehlička a děkan fakulty informatiky a managementu Josef Hynek. Poprvé byla uvedena do života fakulta humanitních studií s rektorem Bohumilem Vybíralem. Václav Havel: „Hrozí nám mafiánský kapitalismus“, a názor na reality show. Takto prošel tiskem, (Krkonošské Noviny 2. listopadu 2005), článek Lídy Rakušanové s bývalým prezidentem Václavem Havlem, ze kterého jsou vybrány pro kroniku některé údaje: - Rakušanová: „na skutečnost, že doma není nikdo prorokem, si Václav Havel musel zvyknout už dávno. Naposled mu to znovu připomněl jeho nástupce, prezident Václav Klaus, když ve svém projevu k 28. říjnu varoval před „účelovými seskupeními“, která „usilují o politickou moc bez demokratické legitimace“. - Václav Havel: „... jsem přesvědčen, že se v jádru jedná o spor dosti zásadní. Je to jeden z obvyklých prezidentových (poznámka: Klausových) útoků proti občanské společnosti, která je podle mého soudu zázemím demokracie. Lidé se sdružují za nejrůznějšími účely a vyvrcholením jejich pestrého společenského života jsou politické strany. Tam, kde občanská společnost chřadne, chřadnou i politické strany, neboť ztrácejí živnou půdu“. - Rakušanová: Často mluvíte o „mafiánském kapitalismu“ v postkomunistických zemích, který tam „zabetonovává poměry“. - Václav Havel: „V určitém smyslu ano. Alespoň já osobně slyším kolem sebe stále častěji, že lidé nepůjdou k volbám, protože není koho volit, že ti, co tam jsou, jsou všichni jedna parta, propletená dohromady. Byla by škoda, kdyby měly být tyto výtky čím dál oprávněnější, protože pak by se opravdu náš systém uzavíral. Navenek by měl všechny znaky demokracie, včetně parlamentu a vlády, ale ve skutečnosti by lidé měli pocit, že se zase dělíme na „my a oni“, a že „oni“ to mají stále v rukou, jen si to tak trošku vzájemně přehazují“. - Rakušanová: „O profesorovi Zimbardovi, autorovi slavného psychologického experimentu s vězněnými a vězniteli, se tvrdí, že je vlastně otcem televizních reality show. Také se na ně díváte?“ - Václav Havel „Jen příležitostně, spíš na Primu než Novu. A nejen z diváckého zájmu, nýbrž i tak trochu ze studijních důvodů. Po pravdě řečeno, nejvíc mi na tom vadí, že to všechno se tam děje jenom kvůli zisku a sledovanosti. Uměle se tam vytvářejí situace, které budou dráždit lidi tím, že v nich je přítomna sprostota, vulgárnost, bezcharakternost, ačkoliv se tam neustále mluví o upřímnosti. Ve skutečnosti se jedná o pseudomorální obchod s konfrontacemi, s lidskou izolací. Kdyby to aspoň byl psychologický experiment, abychom se něco dozvěděli o lidském chování v extremních situacích. Ale to celé má smysl jen v honbě za ziskem, a jsou tam věci, které mě vysloveně štvou. Konkrétně ta výzva k udávání: kdokoliv o těch lidech něco ví, má to říci, to je mi velmi protivné. Na druhé straně nemohu popřít, že to má jakousi sugestivitu. Vtáhne to člověka a nutí ho, aby se příště koukal znovu. Je v tom celonárodní voyeurství, podporované kvůli zisku“. 333

LISTOPAD


Zájem o průmyslovou zónu? Jak sdělil starosta města Ing. Jiří Rain, o pozemky v lokalitě u Zboží projevily, prostřednictvím Czech Investu, zájem nejmenované tři firmy. Proto zastupitelé schválili změny v územním plánu, které by umožnily investovat do inženýrských sítí. Tuto plochu pro zamýšlené investice vytvořilo město koncem roku 2004. V tomto směru se, počínaje „něžnou revolucí“, něco zaspalo a je třeba to napravit v době, kdy opadl zájem o průmyslové investice. Jak se říká – „pozdě, ale přece“. Menší plocha pro podnikatelský záměr je nabízena také pod nádražím, v blízkosti nově zřízených Technických služeb. Ing. Eva Hořejší o mistryni světa Janě Vepřekové V měsíčníku „Královédvorské listy“ ze dne 27.10.2005 byl zajímavý článek Ing. Hořejší, který osvětluje vypětí mistryně světa Jany Vepřekové v tomto zkráceném znění: „Mistrovství světa bylo pro Janu Vepřekovou velmi náročné jak psychicky, tak fyzicky. Podporou jí kromě profesionálního trenéra byli i ostatní členové jejího doprovodného týmu – devatenáctiletý syn Jan a patnáctiletá dcera Martina. Protože Jana Vepřeková je předním světovým plachtařkám velmi nebezpečnou soupeřkou, byla velmi sledovanou závodnicí. Byla mezi vylosovanými na antidopingovou kontrolu, téměř každý den jí před startem pořadatelé kontrolovali předepsanou váhu kluzáku. Na fyzickou kondici náročná jsou při plachtařských závodech také přistání v terénu, vynucená nepřízní počasí, i návratem na letiště s kluzákem na transportéru, často v nočních hodinách. Ráno musí nevyspalý a unavený závodník s pomocníky opět kluzák složit, připravit k letu a vydat se na další soutěžní trať. Při vyhlášení vítězů si Jana Vepřeková pro únavu ani neuvědomovala, jakého úspěchu vlastně dosáhla. ..... Úspěch je o to cennější, že není profesionálem jako většina světových špičkových pilotů, ale po prázdninách, bohatých na zážitky, se nyní již plně věnuje svým prvňáčkům na ZŠ Komenského“. Povinné čipování psů v dohlednu Zákon v tomto směru je před schválením v Parlamentu a už nyní se k němu vyjadřuje provozovatel Psího útulku pan Martin Antonín: „Po podobné vyhlášce už volám dlouho. Přineslo by nám to významné zlepšení práce. Hlavně při odchytnutí zatoulaného psa, kdy můžeme určit majitele a tak požadovat náhradu za ubytování psa. Také při zaběhnutí psa by bylo možné lehčeji vyhledat vlastníka“. Čipování by si ovšem vyžádalo náklady na potřebné „čtečky“, které by měli policisté i Útulek. Náklady majitele psa na čip by neměly přesáhnout pět set korun a u psa je vše provedeno bezbolestně. „Ptačí chřipka“ – zabiják, který hrozí V současné době je „ptačí chřipka“ už v Evropě. Podle vědců existuje 15 podtypů ptačích virů, ale pro člověka je nakažlivý jen jediný – H5N1, kterému podlehne každý druhý nakažený člověk. Odborníci doporučují lidem, aby se nechali očkovat proti běžné chřipce, která by měla smrtící chřipku zmírnit. Uvádí se, že zdravotní pojišťovny hradí už od října vakcínu zdarma půl milionu pacientům, kteří trpí chronickými nemocemi a lidem starším 65 let. Přitom letošní vakcina má složení reagující na loňské kmeny virů, ale proti nákaze ptačí chřipkou neuchrání. Spásu si mnoho lidí v ČR kupuje (kupovalo – už se léku nedostává), za tisícikorunu v léku „TAMIFLU“, který zabraňuje šíření viru. Pacient onemocní, ale nezemře. Česká republika by v případě vypuknutí pandemie byla schopna zajistit léky pro 1,2 milionů lidí. Dle hlavního hygienika Michela Víta by měli lék dostat: „zdravotníci, hasiči, členové krizových štábů, chronicky nemocní, lidé starší 65 let, potravináři, dopravci a další, kteří zabezpečují chod země. Zbylých 8,8 milionů obyvatel bude odkázáno na vlastní zásoby“. Na internetu se už objevil inzerát: „Mám 2 x balení Tamiflu 75 mg 30 tbl. pro 3 osoby ze Švýcarska. Vyšlo dráž než v ČR. Jedno prodám. Máte zájem?“ Jak vidno, kšeftování s lékem nám také není cizí. Na dokreslení ještě tolik, že jediná firma, která Tamiflu vyrábí, je Roche ze Švýcarska. Koncern sice svolil, aby lék produkoval i Vietnam, přesto náhlá celosvětová poptávka převyšuje možnosti. Situaci

334


LISTOPAD

komplikuje rovněž skutečnost, že pro Tamiflu se používá látka ze zvláštního banánu, který roste jen ve čtyřech čínských provinciích. Česká republika má nyní ve státní rezervě k dispozici 600 tisíc balení Tamiflu, což by mělo stačit pro 13 % obyvatel. Biometrické pasy Na základě normotvorby Evropské unie se budou muset měnit pasy nejpozději do roku 2006. Nový pas, který se bude měnit od září příštího roku, bude obsahovat čip obsahující biometrické zobrazení obličeje a digitální zpracování otisků prstů. Úřady k jeho vyhotovení potřebují speciální zařízení, které jim bude vydáno Ministerstvem vnitra. Jak sdělil vedoucí odboru všeobecné správy Jan Černík: „Bude potřeba provést drobné stavební úpravy, napojit bezpečnostní síť, ale do termínu všechno stihneme“. Pět kamer hlídá střed města Tři stálé kamery hlídají náměstí TGM a Palackého ulici. Dvě kamery jsou mobilní a používají je strážníci na různých místech města. K tomuto uvedl strážník, pověřený řízením městské policie, Jindřich Hauke: „Vloni jsme investovali 140 tisíc korun a sedmdesát procent nám poskytl kraj. Letos nám přispěl ze sta tísíc korun polovinou. Nemusíme mít neustále hlídku v centru a můžeme řešit problémy jinde. Budeme také monitorovat společenské a sportovní dění. Naposledy jsme je použili při hokejovém střetnutí mezi dvoráky a trutnovskými diváky a zájem mají také fotbalisté“. Všech svatých a „Dušičky“ Tyto dny přicházejí každoročně v období na rozhraní podzimu a zimy, kdy je nevlídné a vlhké počasí, s málem sluníčka, a dny se krátí. Letos je to však zcela opačně. Na tyto dny připadlo slunné počasí s modrou oblohou a překrásně zbarvenou přírodou. „Svaté pole“ se změnilo na krásnou kvetoucí zahradu, v podvečerních hodinách osvícenou mnoha svíčkami. Hřbitov je zdoben již od svátku 28. října, protože občané si tyto dny, (pátek, sobotu a neděli), spojují a skutečné „Dušičky“, připadající na všední pracovní dny, tolik nedrží. Bohužel vše kalí krádeže, kterých se někteří dopouštějí odcizením výzdoby hrobů. Občané se k tomu vyjadřují, „že by jim měly ruce upadnout“. Tyto krádeže byly ještě před několika lety něčím zcela neznámým. Plodí to nízká úroveň dnešní morálky, nebo k tomu dohání jedince skličující bída? Odpověď na to není snadná. Nesporně k tomu však přispívá i nestoudná úloha komerčních televizí, které jsou nositeli pokleslých programů. Není jim „svatým“ ani lidský život, natož nějaká kytička na hrobě. Pokud se o této nemorálnosti zmíní, potom je to jen jakousi honbou za novou senzací. Také vliv církve není v tomto směru viditelný. Katolická církev si tradičně připomíná dne 1. listopadu „Všech svatých“, kdy „vzpomíná na všechny věrné zesnulé“. Je tedy věnován všem světcům a světicím, kteří nejsou uvedeni v kalendáři. V něm totiž, za staletí trvání této církve, svatých neustále přibývalo a přibývá, a už se proto do kalendáře nevejdou. A těm je právě věnován tento svátek. Byl znám už ve čtvrtém století, a původně se světil po svátcích Velikonočních – 13. května. V devátém století se tento svátek přesunul, papežem Řehořem IV., na tuto listopadovou dobu. Důvody byly dva. Prvním bylo to, že se pod Rozptylová loučka je vždy bohatě ozdobena květy. 335

LISTOPAD


vlivem keltského svátku Samhain (ve staré evropské kultuře to byl počátek Nového roku, i dnem, kdy se setkává svět živých se světem mrtvých). Druhým, praktičtějším důvodem, bylo to, že v Římě nebylo v tomto čase dostatek potravin, ale bylo ho dost, a pro všechny, v době listopadu. Do svatého města Říma tedy mohli všichni, po ukončení prací na polích, jít uctít křesťanské svaté. Který z uvedených důvodů byl rozhodující, církev neuvádí. Svátek všech zesnulých, nám známý jako „Dušičky“, uvádí katolická církev jako vzpomínku na duše, které ještě odpočívají v očistci. Prvně se vzpomínalo v kruhu rodinném, a počátek veřejného vzpomínání sahá do benediktinského kláštera v Cluny v desátém století. Teprve ve 14. století zdomácněl v Římě a odtud se rozšířil do dalších zemí. Představy o dušičkách, jak byly ještě naší starší generaci předávány katechety na školách, vystupují v předvečer Dušiček duše zemřelých z očistce, aby si alespoň jednou v roce odpočinily od muk. Proto se také v dávné minulosti vkládalo do olejových lampiček máslo, aby si jím duše zemřelých mohly namazat popáleniny. Pilo se studené mléko, aby to ochladilo duši. Také se věřilo, že duše zemřelých přicházejí na návštěvu a tak bylo třeba uklidit dům i ohniště a přistavit k ohni židle, aby se mrtví mohli ohřát, odtud dochované svíčky na hrobech. Do dnešní doby se uchovalo to, že se hroby zdobí květinami, Také u polámané náhrobní desky Evičky Svobodové se našla svíčička. věnci a svíčkami. Evička zahynula tragicky, krátce po skončení II. světové války, dne 21. května 1945 střelnou zbraní. Text na desce je toho svědkem.

Svážení zahradního odpadu Trávu, listí a větve bude opět možno odvézt pomocí kontejnerů, které budou přistaveny podle informací na plakátovacích plochách. Tato akce se uskutečnila poprvé před dvěma lety a setkala se s pochopením občanů. Majitelé větších zahrad však i nadále pálí (nedovoleně) listí s odůvodněním, že není v jejich silách vše odnosit do přistavených kontejnerů. DDM Jednička – soutěž betlémů Jedná se o soutěž ve výrobě jesliček se svatou rodinou a oslíkem, nebo betlém s Ježíškem a třemi králi, dárci a krajinou. Soutěž je rozdělena na dvě kategorie, první a druhý stupeň ZŠ a školu zvláštní. Podmínkou je použití pouze přírodních materiálů jako je dřevo, kůra, špejlíky, skořápky, různé plody, koudel, šustí, hlína a sláma. Vytvořená dílka musí zachovávat určitou úctu a musí být skutečně vytvořeny dětmi, dospělí mohou pouze poradit. Zvláštní škola slavila sedmdesátiny Nyní Zvláštní a Praktická škola, dříve Pomocná škola, oslavila sedmdesát let svého trvání. U kolébky této školy, která byla určena dětem ze Dvora Králové a okolí, a umožnila školní návštěvu dětem s dyslexií, dysgrafií a také dětí dyskalkulických, nevyjímaje děti s poruchami řeči, byl logoped a ředitel této školy pan Eduard Veselý. Ten, jak se v odborné literatuře uvádí, byl vůbec prvním v republice, kdo se těmito problémy zabýval a dovedl prakticky na ně reagovat. Třídy Zvláštní a Praktické školy jsou spolu s ředitelstvím umístěny v hlavní budově v Přemyslově ulici, poblíž centra města. Počet tříd kolísá, vždy podle počtu zapsaných dětí. Přicházejí sem žáci z odlišných prostředí – z rodiny, ze speciální mateřské školky, ze základní školy. Z tohoto vyplývá i hlavní východisko práce učitele – speciálního pedagoga, v důsledném poznávání žáka, jeho schopností, psychických možností a individuálních zvláštností. Učební plán ÚMŠT je dán pro jednotlivé ročníky se stanoveným počtem a je pečlivě dodržován. Je samozřejmě přihlíženo na individuální pracovní tempo. 336


Hostem byl také krajský radní p. Miloš Jon.

LISTOPAD

V Ústavu sociální péče v Hajnici jsou vzděláváni klienti ústavu v přípravném stupni pomocné školy tím, že žák, po splnění určitých kriterií v každém ročníku, má možnost přejít do nižšího ročníku pomocné školy. Vzdělávání zabezpečuje kvalifikovaný speciální pedagog. Ve Výchovném ústavu Husův domov jsou umístěny dvě třídy praktické školy dvouleté pro klienty, kteří ukončili povinnou školní docházku. Chlapci jsou připravováni na výkon jednoduchých činností v oblastech praktického života. Výuka probíhá dle učebního plánu, který obsahuje jak povinné, tak nepovinné a volitelné předměty. Třídy v praktických předmětech se dělí na skupinu s optimálním počtem šesti žáků. Praxe se realizují ve firmách ve Dvoře Králové nad Labem. Po ukončení studia klienti obdrží závěrečné vysvědčení.

Výuku zabezpečují speciální pedagogové. Ve školním roce 2004- 2005 byla na škole zřízena třída pro žáky s kombinovaným postižením. V této třídě jsou praktikovány netradiční formy výuky – strukturované vyučování, canis terapie, pohybová terapie. Pohybová terapie je realizována v relaxační místnosti, na jejíž zařízení obdržela škola grant Krajského úřadu. Od 01.01.2006 bude škola používat název Základní

Bývalé učitelky Jarmila Francová a Zdeňka Mikulková si rády zavzpomínaly na starou Pomocnou školu.

Ředitelka školy Mgr. Eva Hynková vše ochotně vysvětlila i při prohlídce učeben.

škola a Praktická škola. Zřizovatelem tohoto speciálního školského zařízení je Krajský úřad Královéhradeckého kraje. Nyní se škola zabývá, vedle uvedených poruch, také kombinovaným postižením a autismem, žákům

slouží speciálně upravené třídy, relaxační místnost, kuchyňka a školní družina. Učitelé k tomuto využívají všech dostupných prostředků s cílem připravit žáky do běžného, plnohodnotného života. Uskutečnil se také den otevřených dveří. Je potěšitelné, že slovy ředitelky byl oceněn významný přínos „Zasloužilého učitele“ Eduarda Veselého, který se velkým dílem zasloužil o vybudování Pomocné školy v našem městě. Stalo se tak 01.09.1935. Později jím byla otevřena ještě logopedická poradna. Pro logopedy vydal několik učebnic, nejznámější a dosud používaná se jmenuje „Učíme se číst a mluvit“. Přítomen byl také starosta města a zástupci zdejších škol. 337

LISTOPAD


Městští strážníci a děti Každý všední den se střídají strážníci města na křižovatce ulic Legionářská a Josefa Hory, aby usměrňovali dopravu a zajistili tak bezpečnost školáků. Děje se tak před začátkem vyučování. K tomuto se vyjádřil Jindřich Hauke, který je pověřen řízením městské policie: „Tyto hlídky samozřejmě chybí při řešení jiných problémů, proto je třeba hledat řešení ve spolupráci s veřejností“. Místo strážníků by toto mohli zvládnout i senioři, dobrovolníci z řad občanů. Ocenění hasičů Medaile „Za věrnost I. stupně“ získali na zámku v Kolodějích: npor. Jaroslav Rudolf - velitel družstva požární stanice našeho města, nprap.Tomáš Vrána – technik strojní služby požární stanice, také z našeho města. Výstava tvůrčí dílny Kohoutov Uskutečnila se v Mě-muzeu jako práce čtrnácti lektorů Keramického studia Jarmily Tyrnerové. Kromě učitelů se na výstavě podílí i tři žáci a zájemci si mohli zakoupit obrazový katalog. Pro kroniku ještě popis od samotné Jarmily Tyrnerové: Od roku 1992 sídlí v Kohoutově, obci severně od Dvora Králové nad Labem, nestátní vzdělávací zařízení – Keramické studio. Samotný Kohoutov historicky náležel do panství Františka Antonína hraběte Sporcka, známého mecenáše umění. O územní příslušnosti svědčí i základní kámen 150 let staré školní budovy, v níž se dnes toto studio nachází. Známý Hospital v Kuksu, se slavnou venkovní galerií barokních soch Matyáše Bernarda Brauna, který nechal vybudovat právě hrabě Sporck, jsou vzdáleny od Kohoutova pouhých šest kilometrů. Studio nemá ambice konkurovat dnes již dostatečnému počtu kvalitních odborných keramických škol. Vydává se jinou cestou. Jeho pojetí vyhovuje i těm, kteří se ke keramice dostali později než ve školním věku, často zadními vrátky, přes jiné řemeslo či obor. Účastníci se zde nesetkají s dělením na profesionály a amatéry, ale v otevřeném systému návazných programů jsou všem nabízeny podněty, znalosti a dovednosti ke zlepšení kvality jejich tvorby po řemeslné i umělecké stránce. Program výuky je ve studiu koncipován tak, aby mohl zájemce postupovat od prvního dotyku a zkušeností s keramickou hmotou krok po kroku, až po setkání s výraznými osobnostmi umělecké keramiky v programech pro pokročilé. Systém je zcela otevřený a je možno absolvovat i jen jeden modul, účastnit se odborné konference, nebo samostatných doplňkových seminářů. Studio je otevřeno i jazykově, část programů je přístupná anglicky hovořícím zájemcům. V rámci nabídky více než třiceti programových modulů je i forma uceleného vzdělání: rekvalifikační cyklus s akreditací Ministerstva školství a tělovýchovy, nebo dvouletá odborná praxe pro externí obor umělecký keramik, ve spolupráci s pražským Středním odborným učilištěm umělecko – řemeslným. Ostatní programy, většinou týdenní s kapacitou dvanácti osob, jsou akreditovány v rámci systému dalšího vzdělávání. Pro lepší orientaci jsou seřazeny podle obtížnosti a uspořádány v strukturu vycházející z principu jakéhosi košatého stromu do pěti větví: modelování, točení na kruhu, odlévání, dekorace a příprava projektů. Za patnáct let existence studia zde proběhlo již před šest set programů. Vůně staré barokní školy a přátelská atmosféra Kohoutova vytváří ze studia prostor pro setkávání podobně naladěných duší. Výměna zkušeností a názorů mezi účastníky pokračuje i po skončení výuky: ve studovně nad knihami o keramice, na Paní Tyrnerová na vernisáži výstavy v Mě-muzeu. večerních procházkách do Kohoutovské pekárny 338


LISTOPAD

a na kozí farmu, nebo v příjemném prostředí místního penzionu. Z původně rodinného podniku manželů Tyrnerových bylo nezbytné studio přeměnit na s.r.o. s několika stálými pracovníky a týmem odborných lektorů. Tento aktivní tým, společenství propojené přátelskými vztahy a zcelené společnými zážitky z jarních „Tvůrčích dílen“, tvoří základní pilíř studia. Umožňuje mu pořádat i takové akce, jako byla v roce 2005 odborná konference „Alchymie glazur a barev“ pro padesát posluchačů s mezinárodní účastí na straně přednášejících i účastníků. Právě hluboké odborné znalosti lektorů, přátelský způsob výuky a otevřené předávání zkušeností činí z Keramického studia v Kohoutově zvláštně přitahující magnetické místo, které zve účastníky programů k dalším a dalším návratům.

Mladá klavíristka přítomné příjemně překvapila svým přednesem Smetanovy hudby.

Snížení daní Tahanice kolem návrhu sociálních demokratů o snížení daní skončila. Sociální demokraté prosazovali snížení daní pro občany s nízkými a středními příjmy, ODS pro všechny, tedy i ty s příjmy vysokými. Tahanicím je konec, ODS nakonec ustoupila slovy poslance Vlastimila Tlustého: „I malé snížení daní je lepší než žádné“. Premiér Paroubek k tomu uvedl: „Každé obrácení je dobré, v tomto případě dvojnásob, protože se týká čtyř a půl milionu občanů této země. Je dobré, aby si občané pamatovali pro příště, kdo s tím přišel a kdo se obrátil na poslední chvíli“. Pro kroniku ještě čísla, o kolik víc zbude z platu (po zdanění měsíční mzdy): Hrubá mzda a pokles daně: 10 000 Kč 390 Kč 15 000 Kč 350 Kč 20 000 Kč 390 Kč 25 000 Kč 240 Kč 30 000 Kč 240 Kč 35 000 Kč 30 Kč To by mělo přijít v platnost od l. ledna 2006. Pohár starosty města - házená Byl první a uskutečnil se v hale ZŠ Strž. Utkalo se zde třináct mužstev ve dvou kategoriích, mladší a starší žáci. Mimo týmů z Čech zde byla dvě mužstva ze Švédska, města Nacka. Hrálo se systémem každý s každým, a podle dosažených bodů se střetla první čtyři mužstva o konečné umístění. Pohár v obou kategoriích získala obě mužstva z Jičína. V této souvislosti se uskutečnila další etapa spolupráce mezi žáky a učiteli ze Švédska. Jak uvedla ředitelka školy Strž paní Šárka Šantrochová: „Na tyto akce jezdilo nejvíce deset dětí. K nám jich ale přijelo čtyřicet. Po každé z některých akcí by měla přijít tříletá přestávka, my jsme se ale s kolegy z Nacky dohodli, že se sejdeme opět a to již v únoru příštího roku. Naši házenkáři dostali pozvání na mezinárodní turnaj a děvčata tu sehrají několik přátelských zápasů ve florbale“. ZŠ Strž již dříve spolupracovala s Islandem, Španělskem, Finskem a Itálií. Dále uvedla ředitelka Šantrochová: „Výborná byla spolupráce s městem, které se finančně podílelo na pobytu a stravování hostů“.

339

LISTOPAD


Zveřejněné svědectví? Dne 3. listopadu 2005 se objevil v Krkonošských novinách článek p. Bedřicha Machka s názvem „Na náměstí měl stát Gottwald“ v tomto znění: „Socha Záboje nebyla jedinou památkou, která měla zmizet z náměstí. V šedesátých letech chystali komunisté také odstranění Mariánského sousoší. Neúcta minulého režimu k historickým památkám se projevila mnohokrát. Ve městě to je případ židovské synagogy nebo kašny se Zábojem. Stěhovat se z centra mělo také barokní mariánské sousoší“. Pamětníků již moc není. Jedním z nich je fotograf Jiří Nechvíl. O tom, co se chystá, se dozvěděl náhodou. Pracoval v ateliéru Fotografia na náměstí. „Bylo to 18. listopadu, sychravý den, pršelo. Vešel muž v kabátě s lahví pod paží a poprosil mě, zda bych mu mohl vyvolat dvě cívky filmů“, vzpomíná Nechvíl. Hned poznal, že se jedná o známého fotografa Karla Hájka. Protože bylo špatné počasí, chtěl se podívat, zda jsou snímky použitelné. Dali se do řeči, mluvilo se samozřejmě o fotografování. Díky vínu byla atmosféra uvolněná. Po drahné chvilce se šli podívat na filmy. „Díval jsem se mu přes rameno. Viděl jsem náměstí, poznával jednotlivé budovy. Napadlo mě, že to budou asi nové pohlednice“. A tak se Karla Hájka zeptal. „Ten se zarazil, ale nakonec mi to prozradil. Místní komunisté se rozhodli přestěhovat mariánské sousoší z náměstí na starý hřbitov. Do středu, místo církevní památky, chtěli postavit sochu Klementa Gottwalda“. Psal se ale už rok 1961, kdy se celková atmosféra začala uvolňovat. Památkový ústav v Praze se měl k celému projektu vyjádřit a proto vyslal známého fotografa, aby zachytil náměstí v různých pohledech. Záměr se jim totiž nelíbil a potřebovali argumenty a dokumentaci pro jeho zamítnutí. „Skutečně se potom sousoší nestěhovalo. Kromě mě jsou už asi dva svědci, kteří o tehdejších plánech něco vědí“. „Když jsme se ptali pamětníků těch dob, nikdo o plánovaném stěhování nevěděl, zmínky o něm nejsou ani v kronikách a historických publikacích“. „Zjistil jsem, že o tom skutečně nikdo neví. Bylo by škoda, kdyby to zůstalo v zapomnění“. Na návštěvu známého fotografa má Jiří Nechvíl památku ve formě zápisu v pamětní knize. Pamětní kniha je součástí expozice, kterou mohou návštěvníci Staré radnice vidět do 13. listopadu. Překáželi průvodům, tak je nadepsán poslední odstaveček z uvedeného textu pana Bedřicha Machka: „Důvodem, proč chtěli tehdejší vládci města odstranit z náměstí památky na minulost, jsou zajímavé. Vadilo jim nejen to, , že se jedná o církevní pomníky. Hlavním důvodem totiž bylo, že jak kašna se sochou Záboje, tak i mariánské sousoší vadí pracujícím, aby mohli projevit radost z budování socialismu při prvomájových průvodech. Na ploše náměstí se konaly všechny manifestace při významných výročích. Právě První máj byl důvodem, proč v roce 1950 zmizel z náměstí Záboj s kašnou. Ten skončil na starém hřbitově v Podharti. Odsud se vrátil před dvěma měsíci zpět na náměstí. Další památkou, která se padesátých letech stěhovala, bylo odpustkové oratorium, neboli sousoší sv. Jana Nepomuckého. Barokní památka stávala v Rooseweltově ulici a od roku 1956 zdobí náměstí Republiky za kostelem sv. Jana Křtitele“. „Horší osud čekal židovskou synagogu, která stála také na ulici Rooseweltově. Dodnes se vedou spory, zda bylo nutné ji koncem 60. let zbořit, když se stavěla nová silnice. Zůstalo jen několik fotografií, které dokumentují tuto památku na židovské obyvatelstvo“. (Toto svědectví pana Jiřího Nechvíla by si jistě zasloužilo dalšího objasnění, je zde prostor pro další bádání, která by vnesla do tvrzení jasno v konkrétních postavách doby. Možná, že by se bádání mělo orientovat na archiv Památkového ústavu či Ministerstvo kultury. Správně je uvedeno, že podklady městských kronik nedávají na uvedené tvrzení odpověď. K panu Machkovi jen na doplnění tolik, že k přemístění sousoší odpustkového oratoria ke kostelu došlo na doporučení tehdejších přátel vlastivědy, pozdějšího Vlastivědného kroužku, a ukázalo se, že ku prospěchu uvedeného sousoší, kterému se dostalo skvělého umístění, nesrovnatelného s ulicí Rooseweltovou. Synagoga byla mladého data a nebyla vedena jako památkový objekt, což ovšem už tehdy nesnižovalo její hodnotu.)

340


LISTOPAD

ZOO - mladí gepardi ve výběhu Tři gepardí mláďata spolu s matkou Lori jsou již v expozici. Královédvorská ZOO patří mezi nejlepší evropské chovatele gepardů. Uvádí se, že v přírodě přežívá jen patnáct tisíc jedinců. Od roku 1988 se odchovalo v ZOO 47 gepardů. Stavba ve věžní uličce Přestavba ve věžní uličce vzbuzuje pozornost občanů:

Kronika města děkuje Uplynulý měsíc byl bohatý na přízeň občanů kronice našeho města. Tu obohatily velmi zajímavé poznatky, tisky, pohlednice a fotografie. Manželé Josef a Blažena Flejgrovi z obce Vítězná - Komárov věnovali kronice vázaný ročník ilustrovaného časopisu z roku 1925, který je zajímavý zvláště svým obsahem z oblasti tehdejšího života a ekonomiky. Pan Zdeněk Kotík z Lipnice – Zaháje věnoval kronice šest velmi zajímavých pohlednic z města a okolí, ke kterým patří: Okrskové cvičení Sokola ve Vilanticích, konané 8. června 1924 (může obohatit kroniku místní Jednoty Sokol, nebo kronikáře uvedené obce). Dále je to pohled „Grüss aus Gradlitz“ (Choustníkovo Hradiště), první pohled na „Masarykův pomník v České Podharti“, pohled ze stavby údolní přehrady v Tešnově a Labská nádrž za prvého vzdutí vody dne 3. ledna 1917, a také sokolskou pohlednici „Paže tuž, vlasti služ“. Dále předal pan Kotík kronice velmi zajímavý „Pamětní spisek českých nemojovských hraničářů“, vydaný k jubilejní slavnosti 28. června 1925, upravený tehdejším řídícím učitelem Janem Rejlem. Po okopírování bude nabídnut ZŠ v Nemojově, jako možná učební pomůcka dokládající tehdejšího vlastenectví. Svým obsahem přesahuje dosavadní známé a dostupné písemnosti také svými fotografiemi bývalých učitelů. Velmi zajímavě reagoval na výzvu kroniky pan František Železný z Jaroměřské ulice, který zapůjčil, a hlavně ozřejmil, jím zapůjčené zvětšeniny černobílých fotografií z pobytu americké mise v obci Lanžov. Jedná se o kolonu amerických vozidel, která jela na Velichovky za maršálem Schörnerem. Díky panu Železnému byli někteří z fotografovaných občanů pojmenováni a dva z nich jsou dosud žijícími pamětníky. Dále jím byla zapůjčena fotografie lanžovských hasičů, se zbraněmi, v době květnového povstání roku 1945. Pan Železný také vlastní zachovalé, skleněné fotografické desky, z bývalého fotoateliéru pana Rubliče. které jistě poslouží další vlastivědné a badatelské práci. Jedná se o jistě o „pravý poklad“ zasluhující velké pozornosti. Vy, milí čtenáři, kteří jste se dosud neodhodlali k vyhledání podobných „pokladů“, učiňte tak a nečekejte. Mnohdy se stává, že dochází k jejich znehodnocení vlastními potomky. Slavoj – putovní výstava o adopci na dálku Tuto výstavu v Městské knihovně tvoří třicet pět černobílých fotografií Petra Nagyho, které ukazují otřesné podmínky obyvatel státu Severní Karnataka v jižní Indii. Jak k tomu sdělila ředitelka Slavoje Lenka Antošová: „Diecézní charita Hradec Králové chce touto výstavou upozornit na bídné životní podmínky indických dětí a zároveň vyzvat občany, aby si indické dítě adoptovali na dálku. V současnosti je jich tímto způsobem dotováno více než jeden a půl tisíce“. 341

LISTOPAD


Zrušena stanice pro nemocná zvířata v ZOO K jejímu dočasnému zrušení došlo z nařízení Krajského inspektorátu státní veterinární zprávy. Důvodem není hrozící ptačí chřipka, ale společný chov exotických a divokých zvířat, který předpisy nepovažují za žádoucí.

Plyšovým krasavcům není nikdy v galerii zima.

Příprava rekonstrukce náměstí Občanům města se dostane v nejbližší době možnosti posoudit pět možných variant rekonstrukce náměstí a následně se v anketě se vyjádřit k tomu, co se jim nejvíce líbí. Cílem je také vyřešit dopravní situaci. Historické dominanty náměstí – Mariánský sloup a Zábojova kašna – zůstanou, ale je třeba zvážit, jak dále. Zůstávají tyto možnosti řešení: - podle schválené studie zprůchodnit náměstí s Valovou uličkou, tím zároveň Hankovým domem, a navíc sportovním areálem. - osazení náměstí jednotným způsobem osvětlení, lavičkami, odpadkovými koši, květinovou výzdobou a fontánkami s pitnou vodou. Tak by se měl střed náměstí stát lepší odpočinkovou zónou, - v úvahu také přichází nasvícení dominant města a stabilní ozvučení, spolu s kamerovým systémem. Výstava architektonické studie těchto návrhů bude v prostorách Mě-úřadu do konce února příštího roku, uvítá každý podnětný návrh občanů. Co byla (a je?) korupce? Dle průzkumu organizace Transparency International se v naší zemi korupce projevuje nejvíce v zadávání stavebních zakázek. Sama tato organizace už však uvádí, že „neobjevila žádnou konkrétní korupční aktivitu, ale je téměř nemožné, aby tam žádný takový přesun peněz neprobíhal“. Průzkum však odhalil stávající praktiky: - Velká zakázka se rozčlení na několik menších, které nepodléhají konkursu. - Když vyhraje nejlevnější nabídka, tak se její cena již během stavby navyšuje a nakonec město (obec) zaplatí víc než za tu nejdražší. Občané se mohou jenom domnívat, zda se na tom nepodílí nějaká politická strana a nebo uskupení. Peníze mohou klidně přejít od firem do kasiček politických stran, tedy těch, kteří nepřímo zakázku zadávají. Obecně to lze shrnout asi takto: „Politici ovládají stát, úředníci poslouží svými nepřehlednými procedůrami, firmy si „namastí kapsy“ ze státních zakázek, a všichni si jdou jeden druhému „na ruku“, žijí tedy jedni z druhých“. Také naše město žilo před několika lety podobnou aférou. Skončila tragickou sebevraždou dvou vlivných občanů města. Dodnes však nebylo nikde zveřejněno, ve kterých případech se tak stalo, o jaké částky se přibližně jednalo, a jejich smrtí utichlo i objasnění. Vzpomínka železniční tragedie Dne 14. listopadu 1960 došlo na trati mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, u Stéblové, k železniční tragedii, která si vyžádala 118 obětí a dalších 106 cestujících utrpělo zranění. Za tmy a husté mlhy došlo ke srážce dvou osobních vlaků, motoráku a parní soupravy. Letos je tomu 45 let a mezi cestujícími byli i občané našeho města, kteří však nebyli zraněni. Souprava motoráku tehdy po nárazu shořela. 342


LISTOPAD

Hrozba odstavení čističky odpadních vod? Provozovatel čističky, firma WWTP DKNL s r.o., pohrozila, že zastaví její provoz. Důvod, který byl uveden, sdělil jednatel společnosti Daniel Jakubička takto: „Vzhledem k tomu, že nám od poloviny srpna město neuhradilo faktury, nejsme schopni nadále financovat provoz čistírny z vlastních zdrojů“. Vedení města vypracovalo krizový plán, který však nakonec nebyl potřeba. Čistička nebyla zastavena, k ekologickým problémům nedošlo. Stále však není mezi provozovatelem a radnicí města uzavřena smlouva o čistění a to, kvůli neujasněným majetkovým vztahům. Peníze mají být ukládány u soudu, čímž je dokládáno, že město platit chce, ale požaduje smlouvu. Nový rozvod elektřiny a osvětlení v Purkyňově ulici Podharť je svědkem dalšího výkopu, který je veden po chodníku Purkyňovy ulice vzhůru k nemocnici. Výkop začíná u stávajícího transformátoru. Mělce vedený výkop ukázal jistou zajímavost, když doslova na několika metrech bylo vidět změny v hornině. Níže byla odkrytá zem hlinito – písčitá, výše (před zlomem do kopce), již souvislá vrstva opuky a na kopci potom opět zem s pískovcovými kameny. Nový rozvod elektřiny do domů bude spojen i s novým osvětlením.

Co je „porcování medvěda“? Na konci roku se dostane poslancům možnosti rozdělit část peněz podle vlastního uvážení. Kterému z poslanců by se nehodilo si vylepšit svoji pozici ve svém regionu? Odtud tedy penízky na různé rekonstrukce hřišť, škol, nemocnic, vodovodů či kanalizací a dalších akcí. Letošním „hitem“ je rekonstrukce škvárových hřišť na umělé trávníky. Poslanec tím získá zpětně jakousi jím (nebo státem?) zaplacenou přízeň voličů. Při rozdělování (porcování medvěda), hraje potom roli ta skutečnost, jak který z poslanců má v rozpočtovém výboru podstatnější vliv. Není třeba zdůrazňovat, že největší vliv mají poslanci vládní koalice a ti více myslí na své voliče než na zdravotně postižené, seniory – beztak ani nejdou k volbám! O tom, kdo a jak uspěje druhého prosince, kdy se má hlasovat o státním rozpočtu na příští rok, se dozvíme nejdříve příští rok. Zima se přihlásila Dne 17. listopadu v pozdních odpoledních hodinách začalo poprvé chumelit. Za chvíli bylo všude bílo a ráno se děti radovaly a začaly se stavěním prvních sněhuláků.

První sněhová nadílka a „Advent“ za pár dní. 343

LISTOPAD


Staveniště „U dubu“ V tomto měsíci se začal oplocovat velký prostor v lokalitě „U dubu“, který byl před několika měsíci vydražen. Tato lokalita byla a stále ještě je vycházkovým místem mnoha občanů, lyžaři přes tuto lokalitu také jezdili na lyžích. Na vydraženém pozemku dochází k vrtání vody pro potřeby majitelů. Spodní vrt dosáhl hloubky asi čtyřiceti metrů a vrchní šedesáti. Oba vrty, dle pracovníka, který práci prováděl a vodu také vyhledal, mají vodu již ve čtyřiceti metrech s vydatností zhruba pěti kubíků za vteřinu. Vpravo od cesty je lokalita „U dubu“, kde se začíná s oplocením.

Vrtací souprava ukončila práci na šedesáti metrech úspěšně.

Turnaj mentálně postižených tenistů Tento turnaj stolních tenistů se konal ve sportovní hale Strž. Celou akci zahájil oblíbený taneční umělec Vlastimil Harapes, který je rovněž čestným předsedou Českého hnutí speciálních olympiád. Organizátorem celé této akce byl sportovní klub Klokani při Ústavu sociální péče Hajnice. Soutěžili nejen naši, ale byli tu zástupci Ázerbajdžánu, Turkmenistánu, Izraele, Velké Británie, Bulharska, Monaka a Litvy. „Po celé čtyři dny zde soutěžily týmy v jednotlivcích, dvouhrách, mixech a unifiedu, kdy hraje mentálně postižený se svým trenérem“ vysvětlil ředitel turnaje Otto Vala Na závěr povedeného soutěžení byl bohatý kulturní pořad v Hankově 344


LISTOPAD

Vlastimil Harapes uvítal soutěžící.

Ruský smíšený pár.

Delegaci sportovců a organizátorů přijal starosta města.

Detailní pohled na jednu z medailí.

Závěrečné předávání medailí.

Organizátor Otto Vala převzal věcný dar od soutěžících.

345

LISTOPAD


domě, který byl svědkem vystoupení Michaely Dolinové i Bohuše Matuše, a kterého se zúčastnil také starosta města Ing. Jiří Rain, který k tomu sdělil: „Doufám, že se Vám u nás líbilo a naše město někdy opět navštívíte“. Městu se na oplátku dostalo pochvaly od funkcionářů i sportovců za čtyřdenní sportovní pobyt.

Takto byl nasvícen Hankův dům před závěrečným ohňostrojem.

Speciální olympiáda vyvrcholila ohňostrojem u Hankova domu.

Staví se v našem městě? Ano, a lze říci, že docela úspěšně, i když se stavebníci uchylují na okrajové části města, kde je stále větší prostor pro jimi zamýšlené stavby. Staví pochopitelně občané zámožnější, a také stavby už jsou zcela jinak vybaveny. Nechybí garáže, prostorné zakryté bazény, důkladná oplocení, značná rozloha a mnohdy i parková úprava pozemku. Postavené domy jsou zpravidla bez podsklepení a jejich výstavba postupuje mnohem rychleji než tomu bylo před zhruba dvaceti lety. Stavebníci tehdejších let se potýkali s nedostatkem potřebného stavebního materiálu, ale díky stavebním půjčkám a vlastní práci mohli stavět i prostí občané. Dnes je všechno, na co si kdo ze stavebníků vzpomene, ale staví (nechají si postavit), převážně (a luxusně) jen občané majetnější. Tak se změnila doba, která odzvonila dřívější družstevní výstavbě, kdy si domy stavěli „družstevníci“ po pracovní době, a se státní finanční pomocí. Dnes si zakoupili své byty v domech, které si před mnoha lety sami postavili a jsou přímými vlastníky. Svůj dům si v lokalitě Vorlecha staví i starosta města Ing. Jiří Rain. 346


Tvrzení kroniky dokumentuje pěkná stavba v okrasné zahradě.

LISTOPAD

Nikde nechybí vysoké oplocení, osázené živým plotem, které zaručuje majitelům žádané soukromí.

„Martin na bílém koni“ Již pátý ročník této soutěže uspořádala ZŠ Schulzovy sady. Děti, v doprovodu rodičů, se zúčastnily také ukázky třídění druhotných odpadů, došlo k poznávání rostlin, zvířat, hudebních nástrojů a dalším soutěžním otázkám. Organizátorkou byla Martina Bašová, vypomohl psí útulek a jezdecký klub. „Martin“ přijel opravdu na bílém koni. 35. let profesionálního hasičského sboru města 17. listopadu se sešli bývalí i současní pracovníci tohoto sboru, aby oslavili své pětatřicetiny. Jak uvedl kapitán Bc. Jaromír Brdička: „Právě v tento den se v roce 1970 uskutečnila první profesionální služba“. Na tento den se hasiči připravili dnem otevřených dveří a návštěvníci si mohli před „hasičárnou“ prohlédnout současnou techniku. Kdo chtěl, tak si mohl vyzkoušet, jak se pumpovalo s historickou ruční stříkačkou. Součástí oslav bylo slavnostní shromáždění v Hankově domě, kde se sešli minulí i současní hasiči a hosté z řad dobrovolných hasičů. V této souvislosti uvedl velitel stanice Brdička: „Postupně se měnilo zaměření, kromě hašení požárů se nyní zabýváme i záchrannými zásahy. Tak je tomu při povodních a z části u automobilových nehod“. Jak dále uvedl: „Nedílnou součástí práce stanice je hasičský sport. Zde mají dvorští dlouholetou tradici, v Podharti vybudovanou cvičnou stěnu a jsou nejen dobrými reprezentanty, ale i trenéry“. Npor. Zdeňku Šedivkovi se dostalo vyznamenání „Za věrnost II. stupně”, které se uděluje po odsloužení více jak dvaceti let a prap. Zbyňku Kovářovi a ppor. Martinu Novákovi vyznamenání III. stupně za odsloužení více jak desíti let. Starosta města Ing. Rain k tomu sdělil, „i nadále bude mít záchranný sbor plnou podporu města“. S pozorností bylo občany sledována ukázka slaňování z šedesátimetrové kostelní věže se zraněným. Děti se brodily, i přes nepříznivé počasí s mrazem a sněžením, ve speciální pěně. ` Den otevřených dveří „hasičárny“ se vydařil. 347

LISTOPAD


Více jak sto let stará technika budila značnou pozornost.

Jak je to s výší důchodů? Nejvyšší důchod v České republice činí 52.859 korun. Jeho držitelem je tiskem nejmenovaný generální ředitel. Průměrný starobní důchod činí v současné době 7.731 korun, ale většina seniorů dostává důchod od osmi do deseti tisíc korun. Uvádí se, že sedm procent důchodců musí vyjít s částkou méně než šesti tisíc. Velmi zajímavá data byla popsána tiskem takto: „Zatím se sejde na důchodovém účtu peněz dost, za poslední roky totiž rostl počet poplatníků rychleji než počet důchodců, kteří pobírají starobní, invalidní, pozůstalostní a další penze. Důchodový systém v České republice by bez dluhů mohl, podle odhadů, vydržet ještě asi dvacet let. Na sociálním pojištění se nyní vybere zhruba o dvanáct miliard víc, než se na důchodech vyplatí. Přebytek jde na náklady České správy sociálního zabezpečení, zbytek se rozplyne ve státním rozpočtu. Stát místo toho, aby vybrané peníze ušetřil na hubenější roky, kdy bude důchodců přibývat, využívá peníze na jiné účely. Důchodový účet ale není od státní pokladny oddělen, nevytváří se tedy důchodová rezerva. Česká společnost stárne a přibývá seniorů. V roce 2004 žilo v ČR čtrnáct procent občanů starších 65 let, ale odhad by podle statistiků byl pro rok 2030 22,8 % a pro rok 2050 dokonce 31,3 % populace. Proto odborníci a politici navrhují jedinou možnost, jak v budoucnu zajistit garantovanou penzi, a to pozdějším odchodem do důchodu. Kdo však zaměstná šedesátileté, když dnes hledají práci těžko padesátiletí?“ Pro úplnost ještě tolik, že v současnosti je v ČR 1 957 299 starobních důchodců a poplatníků pojistného jsou 4 793 502 zaměstnaných. V letošním říjnu žilo v ČR 354 stoletých lidí, stoletých žen je pětkrát víc než mužů a již od roku 1969 se jim zvyšoval důchod z původních 400 korun na nynějších 1000 korun. Nutno zdůraznit, že tehdejších 400 korun bylo v reálné hodnotě daleko víc než nynějších tisíc. Hry II. zimní olympiády dětí a mládeže ČR Předseda Českého výboru Dr. Milan Jirásek předal olympijskou vlajku panu Miloši Jonovi. Zahájení her proběhne v Hradci Králové, hry se budou konat Krkonoších a jejich podhůří. V souvislosti s touto akcí se pravidelně schází řídící výbor, kterému předsedá hejtman Pavel Bradík spolu s Dr. Milanem Jiráskem, zástupci měst a zástupcem hlavního partnera - společnosti CARLA spol. s r.o. Daniela Lukeše. O nemocnici není zatím jasno Na jednání zastupitelstva se nejednalo o naší nemocnici. Usnesením krajského zastupitelstva by mělo dojít k převodu osmdesáti procent akcií Městské nemocnice na Královéhradecký zdravotnický hol348


LISTOPAD

ding. Měla se schválit darovací smlouva. Nemocnice, v majetku města, má cenu přibližně čtyřiceti milionů korun. Jak sdělil ředitel nemocnice Miroslav Vávra: „To by nám mohlo pomoci při jednání o nových smlouvách“. Žijeme v době, kdy se stále častěji mluví o tom, že nový ministr zdravotnictví David Rath chce většinu malých nemocnic zrušit. Není bez zajímavosti, že nemocnice našeho města není financována státními, ani krajskými dotacemi, musí si na sebe sama vydělat a také opravdu vydělává. Není také třeba zdůrazňovat, že existence nemocnice je pro náš region důležitá. Naši občané by museli jezdit buď do Trutnova a nebo do Hradce Králové a případným zrušením by přišlo o práci víc jak sto lidí. Zdejší nemocnice byla po svém zřízení pýchou královédvorska a nese dodnes jméno Masarykovo. Případné zrušení by bylo dalším ochuzením našeho města. To by mělo nepříznivý dopad na celý region. Odezva občanů na otázku: „Co si myslíte o současném zdravotnictví a možném zrušení nemocnice našeho města?: - Nedovedu si vůbec představit, jaký dopad by to mělo na pacienta s nějakou naléhavou zdravotní příhodou. Trutnov je odtud dvacet kilometrů a to je asi půlhodinka od příhody k lékařskému zásahu. Zdá se mi to nedořešené. Mnohdy rozhodují minuty. - V novinách jsem si přečetl o nějakém Delta systému v Hradci. Ten prý dopraví ty, kteří jsou v ohrožení života, a kteří se zapojí do projektu OK Ambulance vrtulníkem do Hradce rychle. - Přečetl jsi to špatně, nejdřív musíš být členem, to je nadstandard, a musíš složit dar ve výší nejméně 1300 korun ročně. A bylo napsáno, že se jedná o Krkonoše a Orlické hory, o našem městě jsem nic nečetl. Co však už vím předem, je to, že létat budou ti, co na to mají a Tobě zbude sanitka. - Nevím proč by se měla zavírat nemocnice, která si na sebe vydělá. To je přece hloupost do nebe volající. Zavřít by bylo potřeba hromadu zbytečných pojišťoven. Lidí je tam jako máku, ale ti nás nevyléčí. - Postihne to nejvíc nás v pokročilém věku. Už teď se s námi nikdo nemazlí. Byla jsem nějakou dobu v následné péči nemocnice, a viděla, jak to s námi dopadá. Proleženiny, jedna jsme si musely pomoci druhé i s tím pitím. Sama jsem to na vlastní oči viděla. Ona také není sestra jako sestra, ale to by měli vidět především doktoři. - Manžel byl tady na urologii s prostatou a byl moc spokojen. Předtím, asi dva roky, byl na zdejší chirurgii a tak mohl srovnávat. Nikomu se do nemocnice nechce, ale když není zbytí, tak jde rád tam, kde má to oddělení svoje jméno. To mu dělají především doktoři. Je přece docela jedno jestli v Hradci, Trutnově a nebo u nás. - Zdravotnictví? Lepší ani nemluvit. Začíná to podle mě v samotných pojišťovnách a nejen zdravotních. Republika jako dlaň a my jich máme pěknou řádku. Pamatuji ještě skromnou „Nemocenskou pojišťovnu“, co byla na Staré poliklinice a sloužila bez rozdílu všem. Postavila prý v dvacátých letech „Ozdravovnu“ nad Tešnovem a Masarykovu nemocnici. Dnes si pojišťovny staví, z našich peněz, pro sebe paláce. Kdyby to raději bylo vidět na vybavení nemocnic. Copak nás léčí kanceláře a úředníci pojišťoven? - Byl jsem v lázních a musel některé procedury doplácet a některé jsem ani nedostal. Se mnou tam byl na pokoji tesař s Vojenskou pojišťovnou, vojákem nikdy nebyl, ale ten nedoplácel nic a procedur měl více. Já mu to nezáviděl, bylo by smutné, kdyby dělník záviděl dělníkovi, ale nerozumím tomu. Vždyť jsme si jistě oba platili za komunistů i teď stejně. To přece musíte taky pamatovat. - Jestli zavřít nemocnici? Hloupost. Doktora, nebo doktorku, která „chlastá“, by měli zavřít. Ptáte se které? Copak to nevíte? Nedělejte, že je neznáte. Sbohem. Devadesátiny Základní školy Schulzovy sady Nesly se v duchu tichých oslav, jejichž součástí bylo i otevření druhé multimediální učebny. Prvá byla otevřena již před několika měsíci a je zaměřena na výuku jazyků, druhá si vyžádala nákladu 150.000 korun. Mezi granty, vypsanými krajským úřadem, byl i program pro zvýšení efektivnosti výuky přírodovědných předmětů. Projekt byl schválen usnesením zastupitelstva kraje. Poté došlo k nákupu potřebných přístrojů a jejich instalaci. 20. listopadu byla učebna oficiálně otevřena pro vyučování přírodopisu, chemie a fyziky a také pro možné uskutečnění přednášek pro veřejnost. 349

LISTOPAD


Oslavě byla přítomna zástupkyně krajského úřadu Dagmar Anschlagová, místostarostka města Mgr. Edita Vaňková a zástupci rodičů. Byla provedena také praktická demonstrace výuky, o kterou se zasloužili ředitel školy Mgr. Josef Sedláček a dále Alena Zlámalová a Mgr. Marcela Budínská. Výstava loveckých trofejí Uskutečnila se ve Staré radnici a vystavené daňčí trofeje budily zaslouženou pozornost.

Výstavní síní se rozléhá „halali“.

Mezi účastníky je první zleva pan Jan Černík, pracovník MěÚ, který je vždy ochotně nápomocen kronice města.

Tato výstava je zase něčím jiným, neméně zajímavým. 350


LISTOPAD

Kašna „Záboje“ se naplnila slámou Až po sochu Záboje se naplnila kašna slámou a navrch ještě několika vrstvami plastových folií uchycenými na okraji kašny. Stalo se tak proto, aby bylo zabráněno případnému roztrhání rozvodu vody ve vypuštěné nádrži.

Před příchodem zimy je třeba vše připravit.

Nebývalé křtiny v ZOO Spolu s otevřením nového pavilonu surikat se uskutečnily křtiny mláďat. Tentokrát došlo ke křtu trojice tygříků, tří malých gepardů a symbolicky plyšových psů hyenových. Kmotry se stali bavič Petr Novotný, zpěvák Julian Záhorovský, státní zástupkyně Renáta Vesecká, Jiří Kánský, ředitel Českého rozhlasu v Hradci Králové a radní Královéhradeckého kraje Miloš Jon. Křtiny se uskutečnily ve zcela zaplněné správní budově ZOO.

Křtiny jsou vždy plné zájmu o zvířátka.

„Vložkování“ kanalizací Fibichova ulice byla svědkem rekonstrukce kanalizačního svodu. Firma Wombat - Šmahova 115, Brno - se nabízí jako: „rychlá, účinná, bezvýkopová technologie k sanaci kanalizačních trubních vedení“. Ta

Celých 182 metrů „pytle“ je připraveno na vložení do kanalizačního potrubí.

„Pytel“ bude unášet voda z hydrantu. 351

LISTOPAD


nejprve zkoumala potrubí pomocí kamery, poté následovalo frézování potrubí od různých překážek (kořeny, vadné přípojky a pod.), aby se nakonec do takto šetřeného potrubí zavedl „nekonečný pytel“ napojený pryskyřicí. Ten se následně vytvrdil horkou vodou. Dle provádějících zaměstnanců přijde jeden metr rekonstrukce asi na pět tisíc korun. To je nesrovnatelné s klasickou výměnou kanalizačního potrubí, prováděnou výkopem. Mariánská legenda katolíků Ti si připomenou nedoloženou „záchranu města“ před Švédy, v roce 1646, kdy měla zohavená soška Panny Marie zachránit město před vypálením, když zahalila město hustou mlhou. Mariánská pouť byla obnovena v roce 1989. V letošním roce se uskutečnila v pátek dopoledne „návštěva nemocných“, odpoledne se konala mše svatá s promluvou Gabriela Kubíka, navázala na to přednáška na téma „Modlitba“. V sobotu se konala ranní a odpolední mše a během dopoledne přednáška „Nemoc a stáří“ a odpoledne ještě beseda manželů Traxlerových z Domova sv. Josefa, která se bude opakovat ještě v neděli. Celá akce byla uzavřena v pondělí slavnostní poutní mší, kterou sloužil vikář Miroslav Michalak z Trutnova, s posvěcením nového zrnka „Růžence záchrany“. Další kovová vrata na MěÚ Toto je zatím jen model a kovová vrata na sebe nedají jistě dlouho čekat. Prostor mezí prvními vraty a těmi, která se budou teprve stavět, musí sloužit tomu, aby i v odpoledních hodinách se mohli občané dívat na instalované Úřední desky MěÚ.

Bude to skutečně potřeba? Tak se ptá prostý občan města.

Pomalu, ale přece se mění tvář ulic Další dům v revoluční ulici změní svoji tvář, jak je patrné z fotografie, pořízené z náměstí TGM. Hotel, restaurant TINS (na snímku), je i nadále ve vlastnictví asiatů. Místo kulečníků, poslechové hudby v kavárně a příjemného posezení, jsou zde sály napěchované jejich výrobky, převážně textilu. Také v dalších šesti obchodech města se s tímto asijským sortimentem občané setkají, a dávno je zapomenuto, že právě toto město bylo „Českým Machchesterem“, vývozcem textilu téměř do celého světa. 352

Pohled do Revoluční ulice.


LISTOPAD

Rekonstrukce v Husově ulici Postupně dochází k celkové rekonstrukci inženýrských sítí v této části města. Nejprve kanalizace směřující na Slovany, poté plyn a nyní je na řadě vodovodní řad. Celá akce si vyžádala nepříjemné vyřazení této důležité komunikace, která mostem rozděluje město.

Celkový pohled na místo nákladné rekonstrukce.

Budova zleva je hostinec „Na Slovanech“, zcela vpravo „Duhacolor“.

Pohled zleva je směrován na most Jana Palacha, za ním staré „obecní domy“, vpravo budova „Elektrárny“.

Vandalům překáží i tolik potřebné dopravní značení a končí v Labi.

353

LISTOPAD


Nová kuchyň v nemocnici? Nové stravovací zařízení zdejší nemocnice by se mělo začít stavět již v lednu. Zprostředkovatelskou firmou bude společnost GORDION a toto zadání bylo jednou z podmínek k příslibu financování. Člen představenstva akciové společnosti Městská nemocnice Zdeněk Kmínek se pozastavil nad tím, že o akci nebyl informován a rovněž ne o tom, že by město vlastně investovalo do cizího majetku, protože osmdesát procent přejde pod krajský zdravotnický holding. K tomu sdělil starosta: „Stavba má trvat asi pět měsíců. Vstup do holdingu je plánován na 30. června příštího roku. To by se mělo stihnout“. Vlastní stavba bude činit menší část z plánovaných padesáti milionů korun. Větší část rozpočtu padne na vybavení potřebnou technologií. Zastupitel Luděk Krýza se zaobíral tím, že výběrovým řízením nebyly k realizaci záměru vybrány dvorské firmy. Starosta na to odpověděl: „Toto nestanovilo město, a odpovídá to požadavkům kraje“. Financování nemocnice se řešilo několikrát, ale potřebné finance z vlastních zdrojů nebyly, proto ona podpora kraje. Na dalším provozu nemocnice je vybudování nové kuchyně závislé. Jiří Beneš ve Špejcharu Filmový večer Jiřího Beneše byl pro účastníky skutečným zážitkem. Amatérské filmy, které došly ocenění na celostátních vystoupeních, měly blízký vztah k našemu městu. Návštěvníci Mě – muzea – Špejcharu viděli filmy: Přehrada - kde se diváci mohli seznámit s naší blízkou krasavicí pod jménem „Les Království“, která je Národní technickou památkou. Film dal nahlédnout i do podzemí, tedy tam, kam se běžný návštěvník nedostane. Dožila se ... - prostý, optimistický příběh nejstarší občanky města paní Jirkové. Pro radost a Linda - velmi radostné ztvárnění běžného života v obou filmech. Torzo - nahlédnutí do Braunova „Betléma“ za dne i noci promlouvá o „kumštu“, ale také lidské lhostejnosti k této památce. Zpráva o zázraku - skutečná událost, kdy se nedaleko obce Dubenec zřítilo sovětské letadlo s nákladem cigaret přepravovaných ze Švýcarska, a všichni členové posádky jako zázrakem přežili. Vy jste mě ale dal - je vlastně životním příběhem pana Karla Diviše, který ve svém pokročilém věku neustal být, zprvu i se svojí manželkou, trenérem krasobruslení. Panu Mgr. Jiřímu Benešovi se dostalo za jeho filmovou tvorbu mnoha ocenění a také ocenění Rady města. Kronika může jen blahopřát.

Mgr. Jiří Beneš uvedl své filmy krátce, ale vtipně, a navíc ještě odpovídal na dotazy návštěvníků. 354


LISTOPAD

17.11.2005 – Den boje za svobodu a demokracii Tento státní svátek se v našem městě nijak výrazně neprojevil. Jako kdyby zůstal jaksi pozadu za fotbalovým, jednobrankovým vítězstvím nad Nory, které nám zajistilo postup na Mistrovství světa, a jako každé vítězství na sportovním poli, dovedlo občany k nebývalé euforii. Tento den v odpoledních hodinách napadl první sníh. Velké a husté vločky pokryly město a do konce měsíce listopadu se sníh udržel. Společnost a komunisté Denní tisk se s blížícími volbami často vrací k dějinným událostek kolem této strany. Pro kroniku zaznamenáme tyto údaje: „1989 – drtivá porážka – sametová revoluce, která svrhla komunistický režim. Masová shromáždění občanů po celém Československu. Největší bylo ve dnech 25. a 26. listopadu na Letenské pláni v Praze, za účasti asi sedmi set tisíc lidí. Nové demokratické síly si vynutily rekonstrukci federální vlády a odstoupení Gustáva Husáka z funkce prezidenta. Jejich vítězství potvrdilo zvolení Václava Havla prezidentem“. „2002 – návrat komunistů do nejvyšších funkcí – úspěch komunistů v parlamentních volbách, kdy získali 41 křesel ve sněmovně, 13 místopředsedů výborů, jednoho předsedu a hlavně – místopředsedu celé sněmovny Vojtěcha Filipa“. „2003 - konec hradní izolace – komunisté výrazně pomohli ke zvolení Václava Klause prezidentem. Dočkali se za to ukončení hradní izolace. Zatímco Havel se oficiálnímu jednání s KSŠM bránil, Klaus pozval Miroslava Grebeníčka na zámek v Lánech. „2005 – spolupráce s vládou – pozice Komunistické strany Čech a Moravy výrazně stoupla letos. Do funkce premiéra nastoupil Jiří Paroubek, který jako první polistopadový předseda vlády otevřeně připustil spolupráci s komunisty, například při schvalování zákonů. (Převzato z deníku KN 18. listopadu 2005 z článku „Komunisté na cestě k moci). Petice o dálnici D11 Přibližně tisíc občanů našeho města již podepsalo petici požadující další pokračování dálnice D 11 směrem do Polska. V petici je uvedeno: „Jsme pobouřeni skutečností, že je v návrhu rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2006 oproti požadavku 995 milionů korun počítáno jen s částkou dvou milionů v úseku Hradec Králové – Smiřice. Pro naše město je tato částka naprosto nepřijatelná, protože v podstatě zbrzdí další výstavbu dálnice“. Starosta našeho města Ing. Jiří Rain se k tomu vyjádřil takto: „Nepokračování další výstavby bude mít negativní vliv na rozvoj našeho města a celého regionu“. Petice byla předána poslankyni Parlamentu ČR Haně Orgoníkové (ČSSD), která slíbila, že ji předá petičnímu výboru, který by ji měl projednat s ministrem dopravy a generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic. Mladiství, hospody a alkohol Osmnáct restaurací na Královédvorsku kontrolovalo čtyřicet policistů, dva městští strážníci a několik pracovníků Městského úřadu. Během této bezpečnostní akce, zaměřené na ochranu mládeže před alkoholismem a toxikománií, bylo kontrolováno osmnáct restaurací. Bylo zjištěno celkem osmnáct případů podávání alkoholických nápojů mladistvým a nezletilým, mezi nimi byla i čtrnáctiletá dívka. Restauracím, kde se nalévá alkohol mladistvím, hrozí pokuta až do výše tří tisíc korun. Případy jsou dokumentovány a budou předány k projednání MěÚ v našem městě. Celou touto akcí, která byla zaměřena také na pátrání po hledaných osobách a dodržování pravidel silničního provozu, bylo zaznamenáno šestnáct přestupků pro porušování živnostenského zákona a jeden případ řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu. Odboráři demonstrovali za zákoník práce Asi třicet tisíc odborářů z celé republiky demonstrovalo 26. listopadu v Praze svou podporu vládnímu návrhu zákoníku práce. Dle tisku se demonstrantům dostalo podpory od předních politiků z řad sociálních demokratů. Na transparentech byla hesla: „Nevolnictví bylo zrušeno roku 1781“, nebo „Nedali jste, neberte“ a také ústní projevy se slovy: „Neutírejte si s dělníkem zadek“. 355

LISTOPAD


Kuželkáři našeho města Členskou základu tvoří asi třicet hráčů, kteří jsou sami také funkcionáři oddílu. Předsedou je Jaroslav Dědek, jednatelem Stanislav Dufek. Mužstvo „A“ hraje východočeskou divizi v sestavě Jakub Weigl, Luděk Horák, Ivan Vondráček, Jiří Němec, Miroslav Šulc a Patrik Weigl. Krajskou soutěž tvoří sedm hráčů: P. Janeček, O. Kudrnáč, H. Grosmanová, V. Neruda, S. Dufek, J. Dědek a Grosman nebo Volák. Dorostenci startují také v divizi a jejich sestava je následující: J. Janeček, M. Sirový, M. Šnytr a Hospodka. Citelně chybí kvalitní kuželna, která byla poničena povodní. Demonstrace na náměstí TGM Asi třicet lidí se sešlo na náměstí, aby vyjádřili svoji nespokojenost se současným vedením ZOO, hlavně její ředitelky RNRr. Dany Holečkové. O jedné hodině po poledni si vyslechli účastníci několik krátkých proslovů a také zde byly vystaveny k podpisu petiční archy. Organizátor protestů Roman Komenda, spolu se skupinou bývalých (propuštěných) zaměstnanců, zde vyčetl ředitelce ZOO způsob jejího vedení ZOO a požadoval její odstoupení. Dále bylo kritizováno to, že se zahrada má stát akciovou společností, se svou správní radou. Dalším požadavkem demonstrujících bylo, spolu s dcerou bývalého ředitele Lenkou Fraisovou –Vágnerovou, přejmenování zahrady na „Zoologická zahrada – Safari Josefa Vágnera“. Toto přejmenování podpořilo i zastupitelstvo našeho města a také petice občanů. Krajští zastupitelé doporučili, aby se touto změnou zabývala Správní rada nové společnosti na jaře příštího roku. „Vlastivědné čtení“ III. řáda – č. 9. Občanům našeho města se dostalo dalšího výtisku tolik oblíbeného časopisu s tímto obsahem: - Den královny Žofie – první písemná zmínka a 605 let od doby své prvé královny. - Stalo se to 29. září 1857. - Václav Hanka sochaři Františku Wagnerovi. - Památka odhalení sochy Záboje. - „Lumír“ – belletristický týdenník ze 17. září 1857. - Z dobového tisku z Králové Dvora. - Akce „kašna“ ještě jednou a trochu jinak. - Co je nového v Diakonii – Zdeněk Hojný. - Novogotické úpravy děkanského chrámu sv. Jana Křtitele a činnost Jednoty pro přestavbu v letech 1887 – 1901 - Mgr. Jiří Šíl – Slezská univerzita v Opavě. - Opevnění našeho města očima historie – Pavel Janoušek – kronikář. - Prezentace města na internetu – JUDr. Simona Motlová – tajemnice MěÚ. - Barevné stránky fotografií na str. 23 – 38. - NAJMANKA před půlstoletím - Pavel Janoušek – kronikář. - Krátce z historie Dvorské házené – Pavel Janoušek – kronikář. - Historie zaniklého mlýna „Sýkorníka“ – Luděk Tureček. - Z městské pamětní knihy - Ema Destinová a Oldřich Říha. - Bratři Jan a Emanuel Arnoldové – Dr. Karel Martinek. - Čtenáři nám píší: „Příspěvek recenzenta“, „Rytíř Cecinkar“, „Cecinkarův chudobinec v Lanžově“, „Zmizelé mlýny na Tešnově“. Fotbal hodnotí uplynulý podzim „A“ mužstvo divize „C“, se umístilo na pěkném čtvrtém místě a stalo se obávaným protihráčem i na půdě soupeřů. Návštěvnost v domácím prostředí byla v průměru 670 diváků. Nejlepším střelcem se stal obránce Pavel Král s pěti brankami, celkově je průměr střelených branek 1,26 na zápas, což je velmi málo. Tabulku vede Velim, dále to je ambiciozní Kolín, Letohrad a Dobrovice. Zemřel skvělý člověk a pamětník Rudolf Fiala Dne 30. listopadu dokonal svoji životní pouť pan Rudolf Fiala a sluší se, aby na něho bylo pamatováno slovy určenými pamětníkům: „Svoji brázdu dooral“ Při příležitosti svých devadesátých narozenin, které oslavil v loňském roce, poděkoval za blahopřání tímto svým vyznáním:

356


LISTOPAD

„Dožil jsem se devadesátky, děkuji všem, kteří mi pomáhali prožívat krásy života. Narodil jsem se 1. července 1914 ve Dvoře Králové nad Labem v rodině koželužského dělníka a služebné. Byl jsem nejmladší ze čtyř dětí. Maminka se starala o nás, když otec krátce po mém narození narukoval. Rodičům patří dík za život a starost o nás. Od svých učitelů na základní škole získával jsem vědomosti. Nebylo mi dopřáno studovat na gymnáziu a na vysoké škole. Děkuji sestrám, které mi finančně pomohly absolvovat ekonomickou školu. Po nástupu do zaměstnání jsem si uvědomil, jak malé mám všeobecné znalosti. Začal jsem číst knihy a pracovat v různých kulturních mládežnických organizacích a spolcích. Nejvíce mi pomáhal styk s obyčejnými, prostými lidmi. Byli upřímní, kritičtí a moudří. Aktivní práce v kultuře a v osvětě mne obohacovala. Oceňuji pochopení manželky a syna. Přátelům a známým posílám pozdrav. Snad se mi podařilo svůj život neprolenošit, neproskotačit a nepromarnit. Upřímně děkuji všem, kteří mi pomáhali.“ Váš Rudolf Fiala Všehrdova 1410 544 01 Dvůr Králové nad Labem Pan Rudolf Fiala ve svých devadesáti letech.

Drobné zajímavosti měsíce listopadu: • Je to rok, co schválil Senát zákon rušící povinnou vojenskou službu a umožnil vytvoření profesionální armády. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2005. • Vedle školní jídelny v blízkosti středního odborného učiliště vyrůstá nové sportoviště. Původní bylo již nevyužívané a tak zde vyrůstá plocha s umělým travním povrchem. Sloužit bude různým druhům míčových her. • Další pomník z války v roce 1866 se objevil na Starém hřbitově. Je restaurovaný a umístil jej sem Spolek pro udržování památek z prusko – rakouské války. Doplnil tak již osm let starý soubor pomníků. • Sdružení pro pomoc mentálně postiženým uspořádalo podzimní diskotéku pro Ústav sociální péče v Hajnici. Koná se v zábavním centru Zálabí. • Děti z malotřídky v obci Kocbeře jsou zapojeni do mezinárodní akce „Škola pro udržitelný život“. Nyní se předvedly svojí prací na vybudování zahrady a naučné stezky po okraji Sporckova panství. • Před pětadvaceti lety byl uveden do provozu souvislý dálniční tah mezi Prahou, Brnem a Bratislavou o délce 317 km. • DDM Jednička - soutěž: Kdo se bojí, nesmí do Jedničky. Pochod se svíčkami po kontrolních bodech. Soutěží děti s dospělými. • Městská knihovna Slavoj učí děti, spolu s ilustrátorem Jiřím Fixlem, jak se „dělají“ knížky. • Je začátek listopadu a obchody se naplnily čokoládovými „Mikuláši“ – obchod je obchod. • Dne 15. listopadu 1945, před šedesáti lety, došlo k odchodu Rudé armády z území Československé republiky. • Novým ministrem za odstupujícího Petra Zgarbu byl jmenován prezidentem Jan Mládek, oba sociální demokraté. • Před šedesáti lety schválilo Prozatímní Národní shromáždění zákon o připojení Zakarpatské Ukrajiny k Ukrajinské SSR a došlo k úpravě hranic se Sovětským svazem (22. listopadu 1945).

357

LISTOPAD


• První demokratické volby do zastupitelstev, konané před patnácti lety (23. listopadu 1990), kandidovalo 51 politických stran, hnutí a nezávislí kandidáti. Nejvíce hlasů obdrželo Občanské fórum před KSČM (komunisté) a ČSL (lidovci). • Domov sv. Josefa uspořádal benefiční koncert taneční skupiny Coiscéim z Irska. Je to nejúspěšnější škola irského tance v naší republice. • Gorilí samice Gamba byla převezena ze zdejší ZOO do Prahy, aby zde našla ve svých třiceti letech svého partnera. • Občanská demokratická strana vydala tiskem: „Černou knihu hříchů ČSSD“. Na oplátku představila Sociálně demokratická strana inzerát, podle něhož ODS přivedla zemi k úpadku a premiér Paroubek citoval: „Vláda ODS byla pro Česko naprostou hospodářskou katastrofou. Kdo nemá paměť, bude proto v příštích volbách volit Občanskou demokratickou stranu“. • Česká televize natáčela ve zdejší ZOO gorily. Učinil tak moderátor, herec a zpěvák Petr Rajchert, který chce přiblížit to, jak se samice Gamba dostala ze Dvora Králové do ZOO Praha. • Koncem tohoto roku končí platnost občanských průkazů, vydaných do konce roku 1994. • Uvádí se, že v příštím roce by mělo dojit k přestavbě ZŠ Schulzovy sady s uvažovaným nákladem 55 milionů korun.

358

KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2005

Recommend Documents