KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2000

Mladí hasiþi na našem námČstí Až ze zámeckého areálu v Bílých Poliþanech vpochodovali na naše námČstí mladí hasiþi ze þtyĜ zemí – NČmecka, Norska, ěecka a ýeské republiky. PoĜadatelem byla nČmecká organizace mladých hasiþĤ. PĜivítáni byli starostou mČsta Viktorem Švubem, který jim popĜál hodnČ úspČchu a ocenil pĜínos k mezinárodnímu porozumČní rĤzných národĤ. Nové endoskopické pracovištČ v MČstské nemocnici Poþátkem letošního roku bylo zdejší endoskopické pracovištČ vybaveno zcela novým pĜístrojem pracujícím na principu videosystému. Tím se výraznČ zlepšuje kvalita vyšetĜení. PracovištČ bylo rovnČž pĜestČhováno do nových místností nemocnice. Nový vodovod mČsta V minulých dnech byla dokonþena investiþní akce stavby vodovodu DN 400. Hodnota díla pĜesahuje 15 milionĤ korun. Akce byla zapoþata v roce 1998 firmou BAK a.s. Trutnov a délka budované trasy þiní 2500 metrĤ. Ukonþená akce byla financována z jedné tĜetiny ze státní dotace a bezúroþné pĤjþky. Cílem tohoto vodovodního Ĝádu je vyĜešit nedostatek pitné vody ve vyšších patrech domĤ ve Strži a na Zálabí, zvláštČ v letních mČsících. SouþasnČ bylo dokonþeno zokruhování ĜádĤ a obþanĤ by se nemČla dotýkat jakákoliv porucha na hlavních Ĝádech mČsta. Trasa probíhá od Benešova nábĜeží po pravém bĜehu Labe, mezi garážemi v Boroviþkách, pokraþuje pĜemostČním Labe do Vorlecha až k vodojemu u podharĢské nemocnice. PĜemostČní Labe je zároveĖ využito jako lávka pro pČší. Potrubí postaveného vodovodního Ĝádu je z vysoce kvalitního materiálu tvárné litiny PONT-A- MOUSSON. Toto spojení obou bĜehĤ Labe je provedeno nČkolik metrĤ nad hladinou a je tedy urþeno pouze pro pČší. Je to tedy další možnost pro sportovní a rekreaþní využití. V rámci našeho mČsta a Verdeka je to sedmá možnost jak Labe pĜejít suchou nohou. Kontrola státní dotace na MČÚ Nároþná kontrola þerpání státních dotací probČhla ku prospČchu mČsta bez jakýchkoliv závad. Získat státní investiþní dotaci není tak jednoduchá vČc, ale ztratit jí lze velmi snadno. Je potČšitelné, že to je právČ naše mČsto, kterému se jí podaĜilo získat. PodstatnČjší je však to, jak si mČsto s touto získanou dotací poradí. PĜidČlení státní dotace je jakousi zálohou, o které 101


se rozhodne teprve po skonþení celé investiþní akce. Je tĜeba splnit celou Ĝadu závazných ukazatelĤ, podstoupit celou Ĝadu kontrol a teprve potom na základČ jejich výsledku je možno požádat o definitivní pĜiznání oné státní dotace. Není tedy žádným tajemstvím, že každý pĜípadný nedostatek mĤže být pro mČsto katastrofou. VždyĢ se jednalo o þástku ve výši 62 milionu korun, která byla použita na výstavbu víceúþelové haly ve Strži a modernizaci základní školy 5. kvČtna. Celková hodnota tČchto akcí þiní cca 90 milionĤ korun. Okresním úĜadem, ani Finanþním úĜadem nebyly shledány žádné nedostatky a to dává i do budoucna lepší šanci k získání státních dotací, které byly již zaslány na Ministerstvo financí. MHZ a ŽÚ – odbor MČÚ Pod touto zkratkou se ukrývá odbor místního hospodáĜství, zemČdČlství, životního prostĜedí a živnostenský úĜad. Tento odbor je jakousi pĜenesenou pĤsobností státu, tedy výkonu státní správy. Živnostenský úĜad vydává živnostenská oprávnČní pro podnikatele a to jak pro fyzické, tak právnické osoby. Další oblastí tohoto odboru je kontrola dodržování podmínek ze strany podnikatelĤ stanovených živnostenským zákonem. PatĜí sem i metodické Ĝízení mČstské tržnice. Pracovnicemi jsou p. Hana Pokorná a Iva TáboĜíková. Dále do tohoto odboru patĜí ochrana krajiny a pĜírody, vodní hospodáĜství, ochrana zemČdČlského pĤdního fondu, evidence soukromých zemČdČlcĤ, odpady, odpadové hospodáĜství, ochrana ovzduší, dopravní úĜad pro mČstskou dopravu, rybáĜství, vþelaĜství a zemČdČlství. o tyto úseky se dČlí pracovník odboru p. Václav Bartoška a vedoucí odboru Ing. Josef Pácalt. Nové dvouþíslo „VlastivČdného þtení“ Obsahem jsou váleþná léta 1938 – 1945. Na 56 stránkách si mĤžeme pĜeþíst o životČ mČsta, heydrichiádČ, osudech židĤ, o vojácích z východu i západu, o kulturním životČ v dobČ války a sokolském odboji. Dále se tu þtenáĜi mohou doþíst o pochodu hladu a smrti z koncentraþního tábora Gross Rosen, postavení pomníku v ChoustníkovČ Hradišti, popisují þinnost výsadku Silver A, kvČtnové události roku 1945 až do pĜíjezdu sovČtské Rudé armády dne 10. kvČtna. PĜipomenuta je þinnost Svazu bojovníkĤ za svobodu i osudy totálnČ nasazených. NejbolestivČjší jsou jména tČch, kteĜí se stali obČtí druhé svČtové války. Celé VlastivČdné þtení je doplnČno mnoha fotografiemi. Medaile královédvorských betlémáĜĤ Poboþka ýeského sdružení pĜátel betlémĤ vydává v poĜadí již druhou pamČtní medaili, tentokrát k poctČ Matyáše Bernarda Brauna. Medaile má prĤmČr 42 mm a tloušĢku 4 mm. Prozatím bylo vyraženo 100 kusĤ medailí hliníkových a 10 kusĤ z tombaku. Pro vČtší zájem byla provedena i doražba 10 kusĤ z ryzího stĜíbra o stejném prĤmČru, tloušĢce 2 mm. Lícní strana nese podobiznu M.B. Brauna a kolem této podobizny je opis: NOVÝ LES BRAUNUV BETLEM – GLORIA IN EXCELSIS DEO 2000. Návrh, zhotovení raznic a samotnou ražbu provedl podle zadání našich betlémáĜĤ pan Josef Vít z Nové Paky. Cena hliníkové medaile je 50 Kþ, pĜípadná další doražba ve stĜíbĜe pĜi poþtu desíti kusĤ by þinila 600 Kþ za kus. PĜípadný výtČžek z prodeje bude využit k finanþní podpoĜe a realizaci aktivit sdružení královédvorských betlémáĜĤ v lokalitČ Braunova „Betléma“ a „Poustevny sv. Antonína“. 102


Novinky v ZOO V pavilonu „Vodního svČta“ mohou návštČvníci spatĜit volnČ létající motýly. Kmotrem se stal zpČvák Daniel Daniel, který zde pĜed zahájením zpíval písniþky z nového CD Motýl. Videoklip k písniþce se natáþel právČ v tomto pavilonu. V pĜední þásti Vodních svČtĤ jsou tĜi moĜské nádrže o objemu 21.000 litrĤ moĜské vody. V hlavním sále je potom expozice Tropická Ĝeka s novou filtrací, která umožní lepší prĤhlednost vody. V nejvČtším teráriu o objemu asi 100.000 litrĤ se nachází skupina þtyĜ krokodýlĤ tomistom úzkohlavých. Promítání na koupališti PoĜadatelem je KĜesĢanské sdružení Hradec Králové a byly zde zdarma promítnuty filmy: „Dýka a kĜíž“ (zachycuje prĤkopnickou práci Teen Challenge Davida Wilkersnona), dále film „Jako zlodČj v noci“ a jako poslední v ĜadČ je film „Ježíš“. Ten byl natoþen podle skuteþných událostí zachycených v LukášovČ evangeliu. ýEZ postiženým povodní Místem pĜedání nemalého sponzorského daru od ýeských energetických závodĤ se stal salonek Hankova domu. Za úþasti zástupcĤ pražské centrály elektrárenské spoleþnosti, senátora Vlastimila Šubrta a starosty Viktora Švuba, pĜevzali darovací listiny pĜedstavitelé TČlovýchovné jednoty, Sokola a Diakonie. V pĜípadČ TJ jde o þástku 200.000 Kþ na chladící zaĜízení, Sokol stejnou þástku na rekonstrukci podlahy poniþené sokolovny a Diakonie þástku 100.000 Kþ na opravu povodní poniþených automobilĤ. Jedná se o pomČrnČ vysoký penČžní dar, který musela schválit valná hromada ýEZ a proto byla tato pomoc pĜedána až nyní. Výstavba bytĤ se spoluúþastí nájemníka NovČ stavČné domy ve Strži jsou stavČny se spoluúþastí nájemníka. Financování je zajištČno státní dotací a úhradou þásti kupní ceny budoucím vlastníkem, tedy nájemníkem. Obþan zaplatí asi 60 % ceny, zbytek splácí po dobu dvaceti let. Takto se dostavuje již šest domĤ V souþasné dobČ jsou obþanĤm dostupné nČkteré bytové jednotky v domech A5 a B3, které mají být dokonþeny na podzim a v létČ pĜíštího roku. Sýrárna v našem mČstČ? Od þervence roku 1999 se datují jednání o stavbČ sýrárny v našem mČstČ. Tehdy byl osloven pan místostarosta Ing. Harwotem, aby pro potencionálního nČmeckého investora vytipovali vhodný pozemek. A v souþasné dobČ se dojednává s panem Poelmeyerem znČní smlouvy. Jedná se o nČmeckého investora, který se zabývá výrobou sýrĤ pro labužníky. Zamýšlená výroba v našem mČstČ by nemČla sloužit jen pro náš stát, ale sýr by se mČl od nás vyvážet do Rakouska, Slovenska, Maćarska, Polska a výhledovČ i do zemí bývalého SSSR. V této sýrárnČ by mČlo pracovat asi sto lidí, ale druhotnČ by došlo k zamČstnání mnoha dalších. DennČ by se mČlo zpracovat na 300.000 litrĤ mléka z místních zdrojĤ. Tento stav by mČl nastat pĜibližnČ za sedm let. Na svém posledním zasedání schválilo mČstské zastupitelstvo investiþní zámČr, který by se mČl rozkládat na ploše necelých desíti hektarĤ u silnice na Žíreþ.

103


PĜibližnČ do konce roku by mČla být sepsána smlouva, pĜípadnČ i podepsána. MČsto pomáhá investorovi v jednáních se správci jednotlivých sítí a dalšími institucemi. SouþasnČ se pracuje na první studii, na základČ které by v první polovinČ pĜíštího roku mČlo probČhnout územní Ĝízení a stavební povolení. Samotná stavba by mČla zaþít na podzim pĜíštího roku a mČla by trvat asi 16 mČsícĤ. Na stavbČ by se mČly podílet pĜevážnČ místní firmy. První sýr by se mČl vyrobit v roce 2003. ZOO – sledování þápĤ bílých DvČ samice þápa bílého, narozených v naší ZOO se vydaly na cestu do svých zimovišĢ v Africe. V rámci spoleþného projektu s ýeským rozhlasem Praha umístili pracovníci ZOO tČmto letošním mláćatĤm na záda „batĤžek“, který je umožĖuje sledovat pomocí satelitu. ýapí mláćata mají na svém tČle dvČ vysílaþky. Jedna z nich má životnost asi pĤlroþní a je pĜedpoklad, že vydrží do doby návratu, druhý pĜístroj bude vysílat informace po dobu pĜibližnČ tĜiceti mČsícĤ. Samice pojmenovaná jako Marta pĜeletČla již do afrického kontinentu Její pohyb byl velice rychlý Za tĜi dny zdolala asi 750 kilometrĤ z Maćarska do Turecka. Ve srovnání s þápy þernými se tedy pohybují bílí þápi rychleji a je pĜedpoklad, že pĜezimují v jižnČjších oblastech. Vysílaþka druhé samiþky se však odmlþela nČkde nad Balkánem. ZmČna ve zdravotnictví – ambulance V mČsíci záĜí provedla mČstská nemocnice zmČnu v umístČní chirurgické a interní ambulance. ObČ budou nyní sloužit v budovČ nové polikliniky v RooseweltovČ ulici. NejvČtší zmČnu doznal rentgen. Byl zde instalován zcela nový, který využívá ke snímkování nižší množství záĜení a je tedy vĤþi pacientĤm šetrnČjší. DĤvodem pĜestČhování do nové budovy byla skuteþnost, že stávající budova vedle staré polikliniky již nemocnici nepatĜí, ale byla pĜedmČtem restituþního nároku. ZastĜešení zimního stadionu Dlouho oþekávaná akce smČĜující k zastĜešení zimního stadionu zapoþala zemními pracemi. TČžké stavební stroje odstraĖují zemní val pĜed areálem a souþasnČ pracovníci stavební firmy demontují stávající starou stĜechu nad hledištČm. Práce bude pokraþovat i opláštČním areálu této stavby. MČÚ souþasnČ jedná o možnosti získání pĜíspČvku na stavbu i v pĜíštím roce. Na tom také záleží, zda bude možno v pĜíštím roce ve stavbČ pokraþovat rekonstrukcemi kabin a dalším zázemí. Není však dosud jasné, zda bude schváleno založení organizace Sportovní zaĜízení mČsta, která by mČla vČtšinu sportovišĢ spravovat. Den spolkĤ

104


„Den spolkĤ“ Na pĜelomu mČsícĤ srpna a záĜí se sešlo asi dvacet zástupcĤ rĤzných sdružení našeho mČsta, aby spolu s místostarostou p. Janem Machkem a Vítem Pospíšilem, vedoucím odboru informatiky; spoleþnČ projednali možnost akcí Dne spolkĤ. ObČma bylo konstatováno, že tento nebývalý zájem, který mČl najít svoji podobu v plánovaném jednom dnu, bude nutno rozdČlit nejménČ na týden. SchĤzka již dala pĜedstavu spolkĤ o své prezentaci. Klub Natura viva by pĜipravil svoji expozici v gymnáziu, skauti na Zlatniþce a ve svém „domovČ“, kynologové na svém cviþišti s ukázkou výcviku psĤ. Sokolové se chtČjí pĜedvést cviþením s trampolínami, ukázkou cviþení na náĜadích a jinými prvky. Zájem projevili i Chovatelé, KaktusáĜi i Svaz vþelaĜĤ. Také Okrašlovací spolek, Svaz zdravotnČ postižených a turisté sdružení v KýT. V dobČ konání pĜevážné vČtšiny akcí poĜádá soutČžní rallye Veteran Car Club a i tato akce je zahrnuta do Dne spolkĤ. Zájem projevily školy, pČvecký sbor Záboj a Královédvorský komorní sbor. Dochází k obohacení tvoĜivé þinnosti výstavkami, sportovní i jinou zájmovou þinností. Výstava ak. malíĜky Libuše Kaplanové V pondČlí. 4. záĜí 2000 se konala v mČstském muzeu vernisáž a následnČ výstava tapiserií, koláží, šperkĤ, ilustrací a maleb na hedvábí. Výstava se stala dostaveníþkem mnoha návštČvníkĤ.

Nový rentgen Dle sdČlení Ĝeditele MČstské nemocnice Ing. Vávry je novČ instalovaný rentgenĤv pĜístroj teprve druhým v republice. Byl vyroben v NČmecku a firmu zde zastupuje královéhradecký Fomei. PĜístroj zcela odpovídá pĜísnému zákonu þ. 18/ 1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a iontového záĜení. Snímkování bude provádČno za nižších dávek záĜení a bude tedy pro pacienty šetrnČjší. Dále je zde moderní aretaþní stĤl, který dává možnost snímkovat i málo pohyblivé osoby a také v rĤzných polohách. Tento pĜístroj je bezesporu pro mČsto velkým pĜínosem zasluhujícím ocenČní.

105


Nová sokolovna dokonþena Novou sezónu mohou zahájit sokolové v novČ dokonþené pĜístavbČ sokolovny. Její fasádu zdobí znak této tČlovýchovné organizace a uvnitĜ je nové zázemí se šatnami. V poschodí je potom tČlocviþna pro gymnastiku. Je potČšitelné, že se ve velmi krátké dobČ podaĜilo odstranit následky povodnČ a sokolovna má novou parketovou podlahu. Podlahy v malém sále, který využívají stolní tenisté budou ještČ opraveny. Cviþenci se do sokolovny navrátili 4. záĜí.

Cirkus Sultan – Berousek Na tradiþní plochu „Malého berlínka“ zavítal cirkus, aby návštČvníkĤm pĜedvedl veselé kousky s mnoha exotickými zvíĜaty. S nejvČtším ohlasem se však setkali bratĜi Berouskové. VeĜejnosti jsou známi ze skvČlého filmu „Šest medvČdĤ s Cibulkou“, kde pĤsobili jako cviþitelé. Oblastní kolo hasiþského sportu Dvanáct družstev mužĤ a stejný poþet žen, výhercĤ okresních kol, se zúþastnilo oblastního kola na stadionu v ýeské Podharti. SoutČžilo se v bČhu na 100 metrĤ pĜekážek, štafetČ 4x100 metrĤ a na závČr v požárním útoku. Trutnovský okres reprezentovaly ženy z Vlþic, muži z Hajnice. ZmČny dopravního znaþení ve mČstČ Zvýšený turistický ruch našeho mČsta zpĤsobuje znaþné dopravní potíže a vynucuje si alespoĖ þásteþná Ĝešení. Z tohoto dĤvodu schválila MČstská rada nČkteré zmČny v dopravním znaþení. Ke zmČnČ došlo v Dukelské ulici, kde vznikl nový pĜechod pro chodce, ulehþující pĜecházení smČrem k Schulzovým sadĤm. Je omezen vjezd vozidel nad 3,5 tuny do ulice Tyršovy, kde se nachází jedno ze zdravotnických zaĜízení. Bolavým místem je dopravní situace na DenisovČ námČstí. NejkritiþtČjší situace tu vzniká okolo druhé hodiny odpolední, kdy dochází na závodech k stĜídání smČn. Proto i zde došlo k novému znaþení. Novým znaþením se Ĝeší i nebezpeþná situace v HeydukovČ ulici, kde pĜedevším v místČ „za plynárnou“ stávaly automobily po obou stranách vozovky. ZOO tČchto dnĤ ZOO chová v souþasné dobČ 14 žiraf síĢovaných a 12 Rotschildových. Celkem se již podaĜilo odchovat 152 mláćat obou poddruhĤ. Toto stádo chované v naší ZOO je nejvČtší na svČtČ. Od letošního roku mohou návštČvníci vidČt obČ skupiny v klasické þásti ZOO. 106


Žirafí samice Tootsie v této dobČ zcela bez problémĤ porodila tĜetí mládČ. Je jím sameþek Goldy. O porodu informoval pĜítomné zoolog kopytníkĤ LudČk ýulík: „Pro samici Tootsie to byl první porod. PĜekvapilo nás, s jakým klidem a jistotou ho zvládla. Po celou dobu porodu, který byl neþekanČ krátký, byla samice klidná. Po vybavení plodu mládČ profesionálnČ ošetĜila olízáním celého povrchu tČla, do tĜiceti minut po porodu se sameþek zaþal pokoušet vstávat a asi hodinu poté stál. Velmi rychle našel matþin struk a zaþal pít. Také letos vyhlásila zoologická zahrada tradiþní sbČr jeĜabin. Tato akce nese název „ýervené korálky“. Do konce záĜí se mohou nosit jeĜabiny na vrátnici ZOO a za každých šest kilogramĤ nepoškozených plodĤ obdrží dárci volnou vstupenku. JeĜabiny slouží ke zpestĜení jídelníþku ptákĤ i menších savcĤ v zimČ. Dotace za tĜídČní odpadĤ MČstu se dostalo penČžní dotace za tĜídČní odpadĤ. Stalo se tak za prvé pololetí a získané finanþní prostĜedky budou použity þásteþnČ na zakoupení dalších kontejnerĤ pro tĜídČní skla, papíru a plastĤ. ObþanĤm byla pĜedána brožura, která je informuje jak pĜi tĜídČní postupovat a další potĜebné rady. Z této þástky bude také financována ekologická výchova na základních školách, zamČĜená na tĜídČní druhotných surovin. Strojtex zkouší tvárnou litinu Již druhou zkušební tavbu tvárné litiny zkouší pracovníci závodu Strojtex. Jedná se o zcela novou technologii, která má rozšíĜit výrobní program. Po zhruba pĤlroþní etapČ pĜípravných prací se tedy uskuteþĖuje zkušební provoz. Žhavá smČs je obohacována hoĜþíkem, který výraznČ ovlivĖuje nČkteré stávající vlastnosti litiny. Tímto procesem se litina zbavuje své kĜehkosti a získává tvárnost oceli. Tuto pĜípravu umožĖuje používaná italská rotaþní pec Sogemi. Slévárna v blízkosti ZOO se stále ještČ zamČĜuje na výrobu odlitkĤ ze šedé litiny. ýást výrobkĤ je urþena pro zahraniþí, pĜevážnČ do NČmecka a Itálie. BojištČ v ulicích mČsta Dne 23. záĜí bylo naše mČsto svČdkem rekonstrukce bojĤ o naše mČsto ve válce pruskorakouské z roku 1866. „BojĤ“ se zúþastnily uniformované jednotky z celé republiky, kdy jsme mohli v dopoledních hodinách vidČt ukázky výcviku. Po druhé hodinČ odpolední probíhal boj o KohoutĤv dvĤr, rakouská vojska ustupovala na námČstí a tam také došlo k jejich porážce. PoĜadatelĤm se podaĜilo zajistit velké množství „vojákĤ“ pruských i rakouských. Organizátorem je zdejší rodák Pavel Tschiedel, technický referent pro Trutnov a DvĤr Králové n.L. „Komitétu pro udržování památek z války 1866“. Památkou na tuto bitvu jsou i památníky na nČkolika místech našeho mČsta a okolí. V minulých letech byl také pĜestČhován ústĜední pomník na Wolkerovo nábĜeží a soubor menších náhrobkĤ na „starý hĜbitov“. Na provedené rekonstrukci bitvy se podílely uniformované jednotky obou válþících stran, pČšáci, polní myslivci, dČlostĜelci, všichni v dobové výstroji a výzbroji. Tato „slavnost“ není oslavou militarismu, ale hlavnČ pĜipomínkou obČtí, které každou válku nevyhnutelnČ provázejí. Zviþina – Safari Tohoto pochodu, pĜispívajícímu k oživení cestovního ruchu v našem mČstČ se zúþastnilo asi 160 milovníkĤ dálkových pochodĤ. Závod mČl mezinárodní charakter. Zúþastnilo se ho také 107


35 turistĤ z nČmeckého Weilhaimu a také jeden belgický závodník. Byl jím Gabriel De Voldere z vlámského mČsta Roeselare. Ten jezdí po EvropČ a zúþastĖuje se akcí podle kalendáĜe IVV. U nás oslavoval své šedesáté narozeniny a s oslavou poĜádanou v Country clubu byl upĜímnČ dojat. DČti, které se této v poĜadí již tĜetí akce zúþastnily, obdržely maskota „Toulavý náprstek“. Na organizaci se podílel také dĤm dČtí „Jedniþka“. Hlavním organizátorem byl JiĜí Babovák z Klubu turistĤ. Ukázka integrovaného systému dČtem Policie, záchranná služba a hasiþi pĜedvedli žákĤm druhého stupnČ místních škol, jak vypadá integrovaný systém. Na hĜišti v ýeské Podharti se mohli podívat, jak se podílí na „havarii“ policie se zajištČním místa, hasiþi vyproštČní Ĝidiþe „rozstĜíháním“ a Rychlá záchranná služba. Policie pĜedvedla také zadržení pachatele za pomocí služebního psa a hasiþi likvidaci požáru pomocí pČny a slaĖování. Cílem bylo ukázat dČtem jak se mají zachovat v pĜípadČ požáru, dopravní nehody, nebo živelné pohromy. SoutČž mladého informaþního centra SoutČž vyhlásilo na zaþátku prázdnin s urþením pro dČti. Ty mČly odpovČdČt na otázky z historie mČsta, zoologické zahrady a Veteran Car Muzea. Na nČkteré otázky mČly odpovČdČt i obrázkem. ZvítČzil žáþek Filip Mrázek ze základní školy Komenského. Ten správnČ odpovČdČl na všechny otázky, namaloval nosorožce i nejstarší automobil z muzea historických vozidel. Volné vstupenky do zoologické zahrady a na vČž kostela sv. Jana KĜtitele mu pĜedaly pracovnice Informaþního centra Lenka Podrazilová a Marie Slezáþková. Celá tato akce by tímto nemČla konþit a pracovnice Informaþního. centra chystají podobné i pro nastávající školní rok. SoutČž by mČla probíhat od Ĝíjna, se zamČĜením na historii mČsta, souþasné zajímavosti a souþástí bude i výtvarná tvorba. Uvažuje se o vystavení soutČžních prací.

DĤm s peþovatelskou službou Bezruþova 1006 –retrospektiva a souþasnost K rekonstrukci tohoto domu došlo v rámci „akce Z“, s cílem posloužit starým obþanĤm mČsta v roce 1981 a dnem 1.9.1983 zde byl zahájen provoz. Toto zaĜízení bylo spravováno MČstským národním výborem Dvora Králové n.L. V této dobČ bylo v rámci regionu zcela ojedinČlé a stalo se cílem mnoha návštČv z jiných mČst. Sloužilo a dodnes slouží obþanĤm starším 65 let. Pouze u invalidních obþanĤ není tato vČková hranice podmínkou. Je urþen obþanĤm našeho mČsta. Podmínkou pĜijetí do Domova s peþovatelskou službou (DPS) je sobČstaþnost, kdy se musí sem pĜijímaný obþan o sebe alespoĖ do urþité míry postarat sám. To je dáno i tím, že služba v DPS je zajištČna od pondČlí do pátku, od 6:00 hod. do 15:30 hodin. Zbývající dva dny se musí obyvatelé domova o sebe postarat sami. 108


Dále sem nejsou pĜijímány osoby ležící, osoby s psychickým onemocnČním a vyžadující trvalou péþi druhé osoby. V domovČ je zajištČna zdravotní péþe, kterou dĜíve vykonával MUDr. ZáchvČj, nyní MUDr. Tomáš Deml. LékaĜ navštČvuje DPS dvakrát v mČsíci. Budova je dvoupodlažní, pĤvodní stavba byla po uvedení do provozu bez výtahu, ten se vybudoval o dva roky pozdČji. Je zde celkem 23 bytĤ (pokojĤ). Z tohoto poþtu jsou tĜi byty I. kategorie o výmČĜe asi dvaceti metrĤ obývané plochy a tedy se samostatným soc. a hygienickým zaĜízením. Tyto pokoje mČly sloužit manželským dvojicím a nebo osobám v jiném pĜíbuzenském pomČru. Dnes se od tohoto využití upustilo a slouží také jednotlivcĤm. Ostatní byty (pokoje) jsou II. kategorie, tedy se spoleþným sociálním zaĜízením na chodbČ. U tČchto pokojĤ nepĜesahuje podlahová plocha 12 metrĤ podlahové plochy. K vybavení domova patĜí ještČ spoleþná kuchynČ s elektrickým sporákem, lednicemi v každém poschodí a kuchyĖskou linkou. Dále je tu spoleþenská místnost vybavená stolky, kĜesly a televizí, je zde gramo a malá knihovniþka. Tato místnost slouží ke skromnému, každodennímu kulturnímu vyžití a rĤzným pĜíležitostným oslavám. HospodáĜská þást budovy je vybavena tĜemi bČžnými automatickými praþkami na osobní prádlo a jednou velkou automatickou praþkou. Tuto þást doplĖuje ještČ elektrický mandl. Sem patĜí také garáž s dodávkovým automobilem a bČžným vybavením. Domov je v okrajové, klidné þásti mČsta bez rušivých vlivĤ okolí. K vlastnímu vybavení bytĤ náleží malá kuchyĖská linka, dvouplotýnkový vaĜiþ umístČný na pohyblivém stolku a ostatní bytové zaĜízení si ubytovaná osoba zvolí a pĜiveze sama, tedy vlastní. Ubytovaným osobám jsou poskytovány služby v donášení nákupĤ, obČdĤ pĜivážených ze závodĤ TIBA a nebo JUTA, praní prádla, úklid bytu, pedikúra a koupání. Souþástí tohoto domova je i StĜedisko osobní hygieny (SOH). Je využíváno i pro obyvatele, kteĜí nebydlí v domovČ a jsou i z okolních vesnic. Domov je Ĝízen vedoucí p. Marií Matrasovou, dále jsou zde dvČ peþovatelky urþené pĜímo k péþi v rámci domova a tĜetí peþovatelka zajišĢuje provoz SOH, tedy mimo vlastní domov pĜi provádČném koupání. K domovu pĜináleží i Ĝidiþ služebního vozidla. V samých poþátcích domova byl tento Ĝízen Ústavem sociálních služeb v TrutnovČ, nyní je podĜízen odboru sociálních vČcí našeho mČsta. V domovČ se nachází kronika, vedená od ledna 1984 do ledna 1988, ve které jsou zachyceny nČkteré údaje o životČ domova: konané zájezdy, návštČvy dČtí pĜi pĜíležitostech MDŽ, pĜednášky vþetnČ zdravotních, navštívená filmová pĜedstavení, rĤzné besídky a narozeniny. PotĜebné údaje k zápisu do kroniky mČsta ochotnČ poskytla p. vedoucí Marie Matrasová v mČsíci záĜí 2000. ZmČna v psaní kroniky dovršena BČhem dvou prázdninových mČsícĤ þervence a srpna došlo k závažné zmČnČ v psaní mČstské kroniky. Bylo upuštČno od dosavadního psaní na psacím stroji a pĜešlo se na využití poþítaþe. Na této zmČnČ se významnou mČrou podíleli informatici MČÚ p. JiĜí Motl a Karel BĜíza, kteĜí se snažili nauþit kronikáĜe zvládnout tuto novou techniku. Také jejich zásluhou došlo k digitalizování (skenování) pĤvodních strojem psaných statí. Na této práci se podílel i mladý syn tajemníka Adam Kadlþík v dobČ své prázdninové aktivity. Tato zmČna významnČ pĜispČla ke zlepšení vzhledu kroniky. 109


Starý film z rukou amatéra Josefa Valeše Poþátkem mČsíce záĜí jsem navštívil pana Josefa Valeše. Jmenovaný bydlí v PodČbradovČ ulici þp. 2007 a byl spolu s panem Bujárkem nadšeným filmaĜem – amatérem. Z jeho rukou jsem pĜevzal film z roku 1959, který sám oznaþil jako kroniku III. díl. Na kotouþi osmimilimetrového filmu je dle autora zachycen dČtský den, poþátky zoologické zahrady, jarní plavba, prvomájové oslavy v našem mČstČ, odhalení památníku 9. kvČtna, královédvorský okruh, konaná spartakiáda a jarmark konaný pĜi pĜíležitosti výstavy 200 let textilního tisku. Tyto cenné doklady, staré více jak þtyĜicet let, by si jistČ zasloužily zveĜejnČní a uchování. To je však vzhledem ke stáĜí filmu amatérsky nemožné. Do typu tČchto promítaþek na úzký, osmimilimetrový film chybČjí už dokonce i žárovky, film sám o sobČ je velmi kĜehký a láme se. Profesionální pĜehrání na videozáznam je sice možné, ale v souþasné dobČ velmi nákladné. To vše ke škodČ tohoto historického dokumentu. Nezbývá než to, aby byl tento film souþástí filmového archivu mČsta do doby než se najde v budoucnu nČjaká možnost jej pĜehrát. V této vČci bude tedy kronikáĜ ještČ s panem Josefem Valešem jednat. Lze si jenom pĜát, aby technika pokroþila rychle kupĜedu a filmový dokument se mohl pro budoucí pokolení zachovat. PĜednáška manželĤ Mervartových Dne 18.9.2000 se konala v MČstském muzeu opČt jedna ze zajímavých pĜednášek tČchto manželĤ. PĜednášky jsou cestopisné o širokém rozpČtí. Okolí mČsta, okolní hory i pĜírodní krásy vzdáleného okolí, cizinu nevyjímaje. Všechny pĜednášky jsou doprovázeny promítáním barevných diapositivĤ jimi poĜízených a jsou velmi hodnotné. ManželĤm, kteĜí jsou nadšenci, bude vČnována samostatná staĢ v této kronice. Uvedená pĜednáška provázela asi dvacet milovníkĤ pĜírody a cestování po krásách naší vlasti, na náchodsko, broumovsko a do okolí RatiboĜic. Svatováclavské posvícení Konalo se v duchu starých tradic na námČstí T G M (dĜíve ZábojovČ) ve dnech 22. a 23. záĜí s následujícím programem. V pátek o þtvrté hodinČ odpolední bylo zahájeno, o hodinu pozdČji zde probíhaly rĤzné soutČže, hry a také diskotéka urþená mládeži. Od 19,30 hodin zde vystupovala country skupina „PČna“. Sobotní program byl již bohatší a byl o desáté hodinČ dopolední zahájen výstĜelem z dČla a projevem starosty mČsta. Koncertuje dechová hudba s doprovodem zpČvákĤ a mažoretek. Krátce po dvanácté hodinČ úþinkuje na námČstí pČvecký a taneþní soubor z lázní BČlohradu – „HoĜeĖák“. Poté následuje již popsaná bitva „u Králové Dvora“ a dále úþinkuje skupina „HoĜeĖák“. O þtvrté hodinČ odpolední je tu pro mladší generaci skupina Ivana Hlase a o šesté naveþer „pivní olympiáda“. Posvícenské veselí završila hudební skupina „Trias“.

110


Program na námČstí je doplnČn lunaparkem v prostoru pĜed Hankovým domem, stánkovým prodejem obþerstvení, ukázkou lidových a dobových Ĝemesel a také pĜehlídkou vojákĤ historického C.K. 18. pluku Velkoknížete Konstantina z Hradce Králové. PotČšitelná je skuteþnost, že všechna pĜedstavení, jsou díky podpoĜe místních podnikatelĤ zadarmo. Posvícenskou sobotní veselici na námČstí pĜiblíží videozáznam – kazeta II.

Loutkový soubor „Klíþek“ a loutkáĜství našeho mČsta – vlastivČdné þtení Stále více jsme svČdky té skuteþnosti, že rozhlas, televize, videa a v poslední dobČ i poþítaþe se stávají vážnými konkurenty loutkáĜství. Je tĜeba však pĜiznat, že ve všech tČchto vymoženostech soudobé techniky je dČcko vždy jen a jen pasivním posluchaþem – tedy pĜenesenČ i divákem. V loutkovém divadle je oproti tomu dítČ zapojeno do hry, ke spolupráci hrou a herci vybízeno, prožívá ji. Není tĜeba také zdĤrazĖovat, že se zde dČti uþí naslouchat mluvenému slovu což nese své ovoce v pĜíští školní výuce. Kultura slova v divadélcích je v souþasnosti na mnohem vyšší úrovni než v pĜevládající programové náplni televize a návaznČ i videozáznamĤ pochybené úrovnČ. VždyĢ repertoár loutkových divadel byl a stále ještČ je zamČĜen na výchovu dČtí. Vkládal do dČtí úctu k rodiþĤm a lidem vĤbec, byl nápomocen k získání správných spoleþenských, zdravotních návykĤ, pravdomluvností poþínaje a odsuzováním všeho zlého a nesprávného konþe. V tomto smČru má loutkové divadlo stále pĜednost nad pochybenou „kulturou“. Naše mČsto má mnohaletou tradici loutkáĜství. Uvádí se, že již v letech 1840 až 1860 se tu hrávaly vlastenecké hry a jejich provozovateli byli loutkáĜi Zelinka a Paulus. ArchivnČ se dochovalo teprve období po prvé svČtové válce, tedy z doby I. republiky. Tehdy zde vzniklo hned nČkolik loutkových scének, které hrály s marionety. Krátce se k jednotlivým scénám vraĢme. První archivovaná je scéna „Volné školy“. Ta pĤsobila v našem mČstČ také nejdéle pod jménem „Radost“. Jejím þlenem a nadšeným propagátorem loutkového divadla byl Leopold Petera, který stál u zrodu i jiných divadélek v okolních obcích. Od roku 1923 zde byla scéna pod patronací ýeskoslovenské církve zvaná „Kašpárek“. Ta zde pĤsobila pĜibližnČ do roku 1952 ve vlastním sále novČ postaveného Husova sboru. V roce 1918 hráli loutkové divadlo budoucí zakladatelé skautingu Bohumil Munzar a Stanislav Veselý. Když v roce 1920 byla organizace skautĤ založena, stalo se divadlo skautským. To bylo v následujícím roce zniþeno a k jeho obnovení došlo až v dalekém roce 1948. Když došlo v roce 1950 k rozpuštČní skautské organizace, zaniklo i divadlo. Krátce po druhé svČtové válce se loutkáĜská þinnost obnovila. Vzniklo divadlo školy 5. kvČtna o které se staralo Rodiþovské sdružení této školy. Hrálo nejprve pĜímo v uvedené školní budovČ, pozdČji v restauraci „u RückrĤ“. Když zde byla umístČna školní jídelna, tak došlo v roce 1959 k vystČhování. „Stolová spoleþnost Cvrndorf“ v ýeské Podharti vybudovala v tehdejší mateĜské školce divadlo, které bylo uvádČno jako nejkrásnČjší z celého regionu. (viz pojednání o „Obci Cvrndorf v pĜíloze VlastivČdného þtení). Po rozpuštČní této spoleþnosti dochází k zániku divadla. Další loutkové divadlo v ýeské Podharti vzniklo díky podpoĜe závodu Tiba Vorlech ve staré budovČ bývalé DČlnické tČlovýchovné jednoty (DTJ). Zaniklo pro pĜetrvávající, zcela nevyhovující podmínky. 111


Všechna tato loutková divadla hrála marionetami. Vzniklo tu však také divadlo maĖáskové, které založil v roce 1955 Karel Valášek. Jeho þinnost byla podporována Státní spoĜitelnou. To hrálo v místním Klubu dĤchodcĤ v TylovČ ulici, pozdČji v Lidové knihovnČ. na poþátku sedmdesátých let pĜešli „maĖáskáĜi“ pod Spojený závodní klub ROH 9. kvČten. Poté došlo ke spojení s „marionetáĜi“ a byl vytvoĜen spoleþný soubor. Ten vystupuje dodnes pod jménem „Klíþek.“ Scéna Klíþek vznikla spojením scény z PodhartČ a ze školy 5. kvČtna. Tehdy z podnČtu Ĝeditelky Spojeného závodního klubu Mileny Martincové došlo k sezvání bývalých loutkáĜĤ. ZároveĖ s tím byla vyvČšena i výzva k navrácení majetku obou divadel. Všechny loutkáĜské potĜeby však byly ve velmi špatném stavu a muselo dojít k nákladným opravám. Jako nejvČtší problém se poþátkem þinnosti v roce 1971 stalo vyhledání vhodné místnosti k zahájení vlastní práce malého souboru. Místnost se po delší dobČ našla v kulturním domČ Teplárny. Tak se po vzájemné dohodČ mezi Spojeným závodním klubem a Teplárnou zapoþalo se stavbou divadla. V listopadu roku 1972 byly práce dokonþeny. na schĤzi loutkáĜĤ byl pĜijat návrh ZdeĖka Horáþka a soubor pĜijal pojmenování „Klíþek“. Název symbolizující otevírání dČtských srdcí pomocí tohoto loutkového divadla. Vedoucím souboru byl zvolen ZdenČk Hron. První hrou vČnovanou byl „Zaþarovaný les“. V únoru 1973 byl zakoupen nový magnetofon a mohlo se pĜedstavení obejít bez „mluviþĤ“. O pĜedstavení mČli rodiþe i dČti velký zájem. Za rok zde byla návštČva asi 2.500 divákĤ. Hrálo se þasto pĜi pĜeplnČném sále, kdy zde bylo až 220 platících divákĤ. Hrálo se každou sobotu, ale i jiné dny tak Ĝíkajíc „na objednávku“ pro školy, dĤchodce, ale i závody a hromadné zájezdy z okolí. PĜedstavení se konala asi od listopadu do bĜezna. Výnos ze vstupného se použil na režii a potĜebný inventáĜ. Byly zakoupeny nové loutky z Unanova u Brna a cena jedné z nich se pohybovala tehdy okolo 500 korun. NejoriginálnČjší loutky zhotovil aktivní þlen souboru ZdenČk Horáþek ke hĜe „Míþek Flíþek“. Inventurou z roku 1982 bylo prokázáno, že loutkové divadlo pĜesáhlo cenu 100.000 korun. na této þástce se podílel Spojený závodní klub þástkou 21 tisíc korun. Soubor se zúþastĖuje pĜehlídek loutkáĜských souborĤ a je kladnČ hodnocen. Na pĜehlídce loutkáĜských souborĤ, konané v našem mČstČ v roce 1983, se „Klíþek“ uvedl hrou „Brouþci“ a loutky k této hĜe zhotovil opČt ZdenČk Horáþek. Hudbou doprovázel ing. Jan Neruda. Soubor byl velmi pospolitý a poĜádal i vlastní zábavné akce. Byly jím silvestrovské merendy, spoleþné zájezdy a exkurze. Když byl roku 1976 po nákladné rekonstrukci opČt otevĜen HankĤv dĤm, vystoupil zde ZdenČk Horáþek s loutkou cimbalisty. Od roku 1975 byl soubor þlenem Svazu amatérĤ loutkáĜĤ. Vypršela však smlouva mezi Spojeným závodním klubem a Teplárnou a bylo nutno opČt poþínaje jarem roku 1978 hledat nové prostory. Podílel se na tom Spojený závodní klub i MČstský národní výbor. Byly zde návrhy na využití kina Oko (nyní tČlocviþna školy Komenského þp, 29) a bývalá školní jídelna na „Staré poštČ“, objekt byl však zbourán. Po celou dobu hledání nových prostor však povolila Teplárna využívat jejich kulturní zaĜízení. PĜi slavnostním výroþí Spojeného závodního klubu vystupují loutkáĜi s loutkou Honzy a lehkou formou satiry upozorĖují na dosud nevyĜešený problém. Výstup byl nazván „Kam s loutkovým divadlem“. Dalším problémem bylo stáĜí souboru. Polovina souboru byli dĤchodci a prĤmČrný vČk byl 47 let. PĜidávají se potíže s elektroinstalací, normy pro elektrická zaĜízení divadel jsou velmi pĜísná. Muselo dojít k þasovČ nároþné a finanþnČ nákladné opravČ instalace.

112


Mnoha zmČn se doþkal soubor Klíþek po roce 1989. Za finanþní podpory dosud existujícího Závodního klubu se zapoþalo roku 1990 s rozsáhlými úpravami interiéru scény na TeplárnČ. Prací se pod dohledem ZdeĖka Horáþka zúþastnili Miroslav Hak, Vladimír Šlisík a Miroslav Vávra. Byl zrekonstruován jevištní prostor, vymČnČna opona, zvedla se podlaha vodiþĤ, postavila promítací kabina a vymČnila celá boþní stČna sálu za zdČnou. Ochotníci tu odpracovali více jak 1300 brigádnických hodin zdarma. Nedostatek penČz však již nedovolil provést nákladnou výmČnu elektroinstalace a stala se opČt pĜedmČtem revizí. Po zrušení Závodního klubu ROH (Revoluþního odborového hnutí) byli loutkáĜi zaĜazeni ke Kulturnímu zaĜízení pĜi MČstském úĜadČ. V této dobČ poĜádají loutkáĜi výstavu „SvČt loutek“. Bohužel zmČnou režimu se objevují i stinné stránky. Kulturní dĤm Teplárny pĜešel do pronájmu a v pĜedsálí byla zbudována restaurace. Znovu je tu otázka kam se vystČhovat. ZdenČk Horáþek jedná s pĜedstaviteli Husova sboru a obČ strany souhlasily. I plány jím byly pĜipraveny, ale jeho onemocnČní tuto jeho þinnost pĜerušilo. Roku 1993 se tedy stČhuje scéna do Hankova divadla a soubor zde hraje po dva roky na pĜenosné scénČ umístČné na pódiu. MaĖáskáĜi hráli v té dobČ s novou scénou, se kterou mČli jet spoleþnČ se Zábojem do Francie, ale z finanþních dĤvodĤ z cesty sešlo. Poþínaje bĜeznem 1995 staví brnČnská firma Gladior novou scénu a to na náklady MČstského úĜadu. Ta je mimo pĜedstavení uložena v propadlišti pĜed pódiem. Dne 24. záĜí 1995 se zde hraje „Míþek Flíþek“. Nevýhodou této scény je þasovČ velmi nároþná stavba. To a þasový rozvrh akcí Hankova domu je pĜíþinou toho, že se zde konají pĜedstavení jen jednou za mČsíc. Nebyla nacviþena a uvedena žádná nová hra, úroveĖ pĜedstavení klesá. Poþet loutkáĜĤ klesl, prĤmČrný vČk naopak vzrostl a když se k tomu pĜidají i nekvalitní nahrávky, není kde zkoušet a vstupné se nČkolikanásobnČ zvČtšilo, potom jsme u souþasné skuteþnosti. PĜesto nelze Ĝíci, že by byl o loutková pĜedstavení malý zájem. Malé loutky se samy bránit nemohou, starým loutkáĜĤm již chybČjí síly. Kdo najde odpovČć a hlavnČ pochopení pro loutkové divadlo? Kdo bude dál pĜinášet dČtem našeho mČsta hodnotnou zábavu? ZĤstane tu i nadále „Klíþek“ k dČtským srdcím? ýistírna odpadních vod - retrospektiva Uplynulo deset let od schválení provádČcích projektĤ na tuto stavbu. Labe protékající mČstem je nyní þisté, mĤžeme zde po mnoha a mnoha letech vidČt rybáĜe. Skuteþnost potČšitelná a zasluhující pozornosti kroniky. Co se stalo motivujícím podnČtem k výstavbČ spoleþné þistírny odpadních vod? Byly to dozajista dĤvody ekologické, ale hlavnČ tu byl požadavek na maximální úsporu vody z podzemních zdrojĤ. PrávČ tyto vody využívaly zdejší textilní závody pro prĤmyslové úþely. Po vybudování þistírny se kvalita vody v Labi natolik zlepšila, že ji bylo možné bez obav odebírat v závodech pro prĤmyslové úþely. Tím se vylouþil, nebo znatelnČ omezil odbČr pitné vody pro prĤmyslové úþely. Výstavbu spoleþné þistírny odpadních vod našeho mČsta Ĝídila a investorskou þinnost zajišĢoval podnik TIBA. Generálním projektantem þistírny vod našeho mČsta byl Centroprojekt Zlín. Byla navržena varianta biologicko – mechanická s dvoustupĖovým biologickým þištČním, tedy biofiltry a aktivace. Po ovČĜení modelovými zkouškami a na základČ požadavku státní expertizy byla však dvoustupĖová biologie nahrazena selektorovou aktivací. Stavba byla zadána prostĜednictvím Podniku zahraniþního obchodu (PZO) Strojexport s firmou Budimex Warszava „na klíþ“. Už 1.7. 1992 byl zahájen zkušební provoz a o rok pozdČji byla þistírna v trvalém chodu.

113


V této þistírnČ jsou spoleþnČ þištČny splaškové vody z mČsta, odpadní vody ze zoologické zahrady a ostatních závodĤ a provozoven. Do þistírny jsou odpadní vody pĜivádČny gravitaþnČ, kmenovou stokou, do které jsou pĜed þistírnou napojeny dva hlavní mČstské kanalizaþní sbČraþe „A“ a „B“. ýistiþka se osvČdþila. Po uplynutí sedmi let trvalého provozu lze uvést Ĝadu þísel z parametrĤ zde dosažených. RoþnČ zde projde pĜibližnČ 4.800.000 kubíkĤ odpadních vod, svojí velikostí odpovídá potĜebám 88.000 obyvatel a celková úþinnost v hodnotČ BSK 5 þiní 94,5 %. Tato stavba je a bude trvalým památníkem tČch kdo stáli u jejího zrodu, podíleli se na výstavbČ a dovedli dílo ke zdárnému konci. Toto dílo zapoþaté v osmdesátých letech svým dosahem pĜedbČhlo dobu. Akþní program Labe Labe patĜí svou délkou 1.091 km od pramene v Krkonoších až po ústí do Severního moĜe u Cuxhavenu – Kugelbake a celkovou plochou svého povodí 148.268 km þtvereþních k nejvČtším Ĝekám v EvropČ. Je i dĤležitou vnitrozemskou vodní cestou. V povodí Labe leží 63 % celkové rozlohy ýeské republiky a 27 % rozlohy Spolkové republiky NČmecko. Celkem zde žije a pracuje asi 25 milionĤ obyvatel. O uskuteþnČní akþního programu Labe se zasadila i Mezinárodní komise pro ochranu Labe – Internationale Kommission zum Schutz der Elbe. Ke vzájemné dohodČ došlo dnem 8.10.1990. Krátce po podpisu dohody došlo k pĜijetí tČchto dĤležitých dokumentĤ: - program snížení odtoku škodlivých látek v Labi a jeho povodí - ekologická opatĜení k ochranČ a zlepšení biotopních struktur Labe - mezinárodní varovný a poplachový plán Labe - zĜízení informaþní sítČ v povodí Labe (INES) - programy mČĜení ke sledování jakosti vody v Labi a v zaústČní jeho pĜítokĤ V prvé etapČ s þasovým horizontem roku 2000 mČlo být dosaženo toho, - aby se dalo používat bĜehové infiltrace z Labe pro zásobování pitnou vodou - kvalita labské vody umožĖovala rybolov - aby se dala voda z Labe využívat k zavlažování zemČdČlských ploch Do kroniky bylo toto krátké pojednání vloženo s úmyslem pĜipomenout tu skuteþnost, že naše mČsto již pĜed touto dohodou se zasadilo o Ĝešení tohoto problému. Jarmila ŠĢastná – Königová Ve þtvrtek 15. þervence navštívila muzeum závodních motocyklĤ paní Jarmila ŠĢastná, žena bývalého pĜedního závodníka a pĜíznivce našich motocyklových závodĤ Františka ŠĢastného. Bývalá krasobruslaĜka a rychlobruslaĜka, nČkolikanásobná reprezentantka a mistrynČ ýSR si prohlédla expozici závodních motocyklĤ. PĜi podepisování své knihy „Mezi peklem a rájem“, kde líþí svĤj život s Františkem ŠĢastným, uvedla, že i na naše mČsto má milé vzpomínky. Startovala zde na krasobruslaĜských závodech. PĤl milionu návštČvníkĤ v ZOO Tolik lidí již letos navštívilo naší ZOO koncem mČsíce záĜí. Jubilejním návštČvníkem byl jedenapĤlroþní Michal Plecháþ z Trutnova. Jeho maminka obdržela kvČtiny a tatínek tašku s propagaþními materiály. 114


PČkné poþasí bylo dĤvodem k prodloužení letní sezóny. Bylo to poprvé v desetileté historii ZOO, kdy bylo možno vidČt safari i v prvním týdnu Ĝíjna. Potom zaþíná mezisezóna, kdy je v provozu celý areál ZOO mimo safari. 8. Ĝíjen patĜil v ZOO SvČtovému dni nosorožcĤ, vyhlášenému u pĜíležitosti Dne zvíĜat. /záĜí 2000/ Školy nabízejí služby dospČlým Škola ve Strži a Schulzovy sady nabízejí zájemcĤm z Ĝad veĜejnosti výuku práce na poþítaþích a také „brouzdání“ po internetových stránkách. Také Ĝada tČlocviþen je v odpoledních hodinách pronajímána sportovním oddílĤm a také jako v ZŠ Komenského se konají kurzy pro redukci nadváhy. V ZŠ Strž je také jazykový kurz s výukou francouštiny, která je na ZŠ nepovinným pĜedmČtem. Kritika „Dne otevĜených dveĜí památek“ Byla jím sobota 11. záĜí a tento den v mediích hodnČ propagovaný se dle kritika Lućka Nožiþky v Králodvorských listech neobešel bez nedostatkĤ. Den kdy má možnost obþan vidČt historické památky zdarma se netýkaly kostelní vČže, také kostel byl mimo konání mše uzavĜen. Vyjížćky ze ZOO po mČstČ koþárem taženým koĖmi také skonþily. Nešlo vlastnČ o koþár, ale o povoz, který je v K.L. komentován slovy turisty takto: „na takové káĜe se dĜív vozili odsouzenci na popravištČ“. Kronika tento „koþár“ pĜedkládá fotografií. Výstava „Žireþ 2000“ Ve dnech 26. a 27. srpna se uskuteþnila v poĜadí již 45. výstava drobného zvíĜectva, kterou uspoĜádala základní organizace ýeského svazu chovatelĤ v Žirþi. Jako každoroþnČ byli pĜizváni i kaktusáĜi. Mnoha chovatelĤm komplikovalo dodání zvíĜat na výstavu rozhodnutí ýeské pošty platné od 1.7. tohoto roku, kdy je zakázáno pĜepravovat živé tvory poštou. K posouzení a prohlédnutí zde bylo na králíkĤ, 250 kusĤ drĤbeže hrabavé, 130 kusĤ vodní drĤbeže a 130 kusĤ holubĤ. NávštČvnost byla malá, platících návštČvníkĤ bylo 2385, tedy o tisíc ménČ než v roce loĖském. Spoleþenská kronika K.L. konþí V souladu s novými zákony platnými od l. þervence letošního roku se zmČnily i podmínky práce na matrice a evidenci obyvatel MČstského úĜadu. Nelze tedy v rámci ochrany osobních dat sdČlovat údaje ve spoleþenské kronice jako tomu bylo doposud. Každý obþan se však bude moci vyjádĜit na MČÚ, zda souhlasí se zveĜejnČním sĖatku, v pĜípadČ úmrtí, životních jubileí, zlaté þi diamantové svatby, tedy tak jak tomu bylo doposud. Komise pĜi MČstském úĜadČ Mají uskuteþĖovat co nejvČtší spoluúþast obþanĤ na demokratickém Ĝízení a rozhodování v samosprávČ mČsta. Zástupci v komisích pak navíc zastupují voliþe stran i obþanských sdružení. PĤsobnost tČchto komisí je dána zejména dle zákona þ. 410/ 92 Sb. Jsou to komise finanþní, majetková, zadávání investic, bytová, dopravní, sociální, stavebnČ architektonická, kultury, sportu a cestovního ruchu. „Den spolkĤ“ – hodnocení Poþasí dnu spolkĤ nepĜálo, zvláštČ potom v páteþním úvodu a hlavnČ v sobotu. PĜesto v pátek odpoledne zasadil Okrašlovací spolek stromky na ploše u pranýĜe, zájemci se mohli

115


jít podívat do internetové uþebny v ZŠ Strž a veþer potom na koncert pČveckého sboru Záboj a PČvecký komorní soubor. Sobota byla programovČ nejbohatší. VþelaĜi nabízeli na podloubí k ochutnání med, objevovali se veteráni, kteĜí pĜijeli soutČžit v jízdČ nazvané „Než vypustíme vodu z chladiþe“. Mimo program zaplnila þást námČstí „ýtyĜkoalice“ se svým pĜedvolebním mítinkem. Svaz chovatelĤ Žireþ pĜipravil v garážích VodovodĤ a kanalizací výstavu domácích zvíĜat a kaktusĤ, odpoledne potom vystoupili na námČstí sokolové se sletovými cviþeními a taneþní soubor ZŠ R.A.Dvorského. V tČlocviþnČ ZŠ Komenského pĜedvedli sokolové florbal a gymnastická cviþení. NámČstí patĜilo dČtem, ty mohly soutČžit v poznávání rĤzných pĜírodnin, pĜekonávat opiþí dráhu a v rámci soutČže tĜídit druhotné odpady. Junáci zde mČli dva táborové stany, hráli na kytaru a vaĜili na ohni polévku. Na hĜišti ZŠ Komenského bylo pro dČti bludištČ z balíkĤ slámy. I jinde ve mČstČ pĜedvádČli spolky svoji þinnost. Byli to vodáci, kynologové i jezdecký oddíl. NávštČva však byla vlivem špatného poþasí nízká. V nedČli deštivé poþasí pokraþovalo. Zájem spolkĤ byl potČšující a bude záležet jen na spolcích, zda to bude dostateþnou inspirací pro pĜípadný další roþník. Všechna pĜedstavení a vystoupení byla zdarma. To díky podpoĜe místních podnikatelĤ. Zásluha patĜí také poĜadatelské dvojici Mann – Budina. Práva obþana v obci daná zákonem Pokud obþan dosáhl vČku 18 let má právo volit, být volen do zastupitelstva obce, hlasovat místním referendu, vyjadĜovat na zasedání zastupitelstva své stanovisko k projednávaným vČcem ( v souladu s jednacím Ĝádem zastupitelstva obce ), vyjadĜovat se k návrhu rozpoþtu obce, stejnČ tak jako k závČreþnému úþtu obce za uplynulý rok, nahlížet do rozpoþtu i závČreþného úþtu obce, do usnesení a zápisĤ z jednání zastupitelstva, do usnesení rady obce, výborĤ zastupitelstva a komisí rady a poĜizovat si z nich výpisy. Obþan má také právo požadovat projednání urþité záležitosti v oblasti samostatné pĤsobnosti radou nebo zastupitelstvem obce, je-li tato žádost podepsána 0,5 % obþanĤ obce, musí být projednána nejpozdČji do šedesáti dnĤ, to se týká i návrhĤ, pĜipomínek a podnČtĤ. Sportovní zaĜízení mČsta MČsto pĜevzalo v souþasné dobČ do svého majetku letní i zimní stadion, objekty, které byly spravovány Technickými službami. Bylo konstatováno, že zimní stadion potĜebuje nákladnou investici ve výši cca 200.000 Kþ na nutnou opravu všech tĜí kompresorĤ i obČhového chlazení. K otázce, jak to vypadá se vznikem organizace Sportovní zaĜízení mČsta odpovČdČl p. místostarosta Jan Machek takto: „V souþasné dobČ stále ještČ jednáme s tČlovýchovnou jednotou o tom, který majetek budeme pĜebírat. Až se toto vyjasní, budeme Ĝešit pĜípadný vznik Sportovních zaĜízení mČsta". Starosta Viktor Švub doplnil informaci o chystaném zpĤsobu financování sportovních oddílĤ, že jim peníze pĤjdou pĜímo, mČsto chce v budoucnu investovat do této oblasti více než dosud. Chce podporovat pĜedevším mládež. Financování bude záležet na poþtu dČtí o které se oddíl stará, na výkonnosti i na nároþnosti sportu. o výši jednotlivých pĜíspČvkĤ bude rozhodovat zastupitelstvo. Oddíl házené, který hraje I. ligu obdržel dotaci ve výši devadesát tisíc korun, která bude použita na krytí nájemného sportovní haly Strž a dále došlo k dohodČ o splácení dluhu 25.000 Kþ z minulých let. Vedení mČsta podČkoval poslanec Šimek, který ocenil neustále se zlepšující podporu sportu ze strany radnice. /Ĝíjen 2000/

116


ZOO – žirafí mládČ Ibolo MateĜské povinnosti žirafí samice síĢované „Inky“ pĜevzal zoolog naší ZOO LudČk ýulík. NČkolikrát dennČ se snaží pĜimČt desetidenní mládČ vypít z lahve mléko. Žirafí maminka svého syna po porodu odmítla, nepĜijala ho také žádná kojící samice. Krmení z lahve pĜipomíná zápas, protože dvoumetrový kojenec váží asi 75 kilogramĤ a láhev odmítá. Státní pĜíspČvek na rekonstrukci panelových domĤ Vláda schválila podporu modernizace a rekonstrukce panelových domĤ. PĜi svém rozhodování si byla vČdoma toho, že bydlení se stává pro mnohé nedostupné a náklady na nČ se blíží již prĤmČrnému pĜíjmu. Dle dostupných statistických dat nemá v naší republice 400.000 žadatelĤ šanci na získání bytu. V republice je v souþasné dobČ zhruba 40.000 bytĤ, což þiní asi 380 bytĤ na 1.000 obyvatel. To ovšem vþetnČ rekreaþních chat i bytĤ, ze kterých jsou nyní kanceláĜe. Skuteþnost je tedy asi 320 bytĤ na 1.000 obyvatel. V Evropské unii je to 450 –460 bytĤ na 1.000 obyvatel. Vláda na podporu výstavby nájemních bytĤ vytvoĜila státní fond bydlení, poþítá s podporou neziskových spoleþností a družstevního sektoru. Chybí však dosud legislativa, která by zajistila dodržování práv nájemcĤ i vlastníkĤ bytĤ. Platí dosavadní obþanský zákoník z roku 1992. Jaderná elektrárna Temelín Konec mČsíce záĜí a poþátek Ĝíjna byl ve znamení výrazného odporu ze strany Rakouska ke spuštČní této elektrárny. Akce vyvrcholily i blokádou hraniþních pĜechodĤ do Rakouska. VIII. svatohubertské slavnosti v Kuksu Z celé republiky se sjeli v sobotu 7.10. milovníci myslivosti, které þekal již tradiþní program, na kterém se objevily ukázky netradiþních psích plemen a jejich výcvik, práce sokolníkĤ. Akci zahájil prĤvod úþastníkĤ programu a þlenĤ Ĝádu. Do veþerních hodin pak sledovaly stovky návštČvníkĤ koncerty lovecké hudby, ukázky loveckého obleþení, stĜelbu „ku ptáku“ a parkurové skoky. ZávČreþným vrcholem celé akce byla veþerní Ĝádová troubená mše, svČtelná a ohĖová show. Hosté mohli využít možnosti si prohlédnout celý areál Hospitalu, vþetnČ dosud neotevĜených prostor státního archivu. Lávka pro pČší otevĜena Dne 31. 8. 2.000, tedy ve stanoveném termínu, došlo k znovuotevĜení lávky poškozené povodní. Nevedla k tomu jednoduchá cesta, byla Ĝada jednání s kompetentními orgány, bylo nutno sjednotit jejich názory a stanoviska mnohdy rozporuplná. Samotná realizace akce si vyžádala Ĝešit vzniklé problémy s projektantem akce fy. TRANSCOSULT s.r.o. Hradec Králové. Spolupráce mČsta a BAK a.s. dospČla ke zdárnému konci a dne 4. záĜí došlo ke slavnostnímu otevĜení za pĜítomnosti zástupcĤ mČsta.

117


ZastĜešení zimního stadionu Poþínaje mČsícem záĜí zaþaly stavební práce. Nejprve došlo k odstranČní stávajících konstrukcí hledištČ, postupnČ byly zbourány i další þásti tribun, stĜídaþek a hlasatelské budky. TČžká technika odstraĖovala bĜeh pod Hankovým domem i þást zeminy kolem ledové plochy. Dle pĜedpokladu by mČlo být provedeno opláštČní a stĜecha do poloviny listopadu.

DČkanský úĜad opraven Farní rada Ĝímsko – katolické farnosti a páter Josef PleszcyĖski dČkuje, s pĜáním pokoje a dobra, zastupitelĤm mČsta za vstĜícný postoj vedoucí k opravČ této historické památky. Opravená fasáda DČkanského úĜadu je pro mČsto pĜínosem a také potvrzením dobrých vztahĤ mezi mČstem a farností. PĜipomeĖme zpĜístupnČní vČže kostela sv. Jana KĜtitele, vztyþení centrálního kĜíže a jiné. MČsto hledá spolupracovníky na sþítání lidí V bĜeznu pĜíštího roku se bude konat „sþítání“ a k zajištČní této akce potĜebuje mČsto asi devadesát spolupracovníkĤ. Tato akce má být honorována až do výše prĤmČrného mČsíþního platu ýeské republiky a podle rozsahu provedené práce. Brigádnická výpomoc je vhodná pro studenty starší 18 let, zdatné dĤchodce, ženy v domácnosti i další zájemce. Pro závaznou registraci je nutné vyplnit pĜihlášku a podepsat þestné prohlášení o trestní bezúhonnosti. Nové zásady pro prodej domĤ nájemníkĤm Majetkoprávní odbor MČÚ ve spolupráci s právníkem mČsta JUDr. ýepelkou pĜedložil nové zásady pro privatizaci domovního fondu v majetku MČsta Dvora Králové n..L., který byl mČstským zastupitelstvem dne 14.9.2000 schválen. V novČ schválených zásadách je proti pĜedchozím nČkolik zásadních zmČn: -

-

118

domy z majetku mČsta budou prodávat bez pozemkĤ, tyto se pronajmou po dobu životnosti stavby dochází ke snížení ceny: u panelových domĤ se nabídková cena vypoþítává jako 35 % ceny odhadní u ostatních obytných domĤ 40 % v pravidlech je stanovena možnost splátek: kupní cenu musí kupující uhradit do 60ti dnĤ od podpisu smlouvy a to nejménČ 50% kupní ceny, zbylou þást lze splatit do tĜí let od podpisu (tato þást se navýší o 10% splacené þástky) pĜi úhradČ celé kupní ceny se kupujícím pĜiznává sleva ve výši 5% z kupní ceny


-

zkrátila se též lhĤta pro vyjádĜení a podání závazné nabídky a to do 30 dnĤ od doruþení výzvy, nejdéle však do 40 dnĤ od zveĜejnČní zámČru na úĜední desce nové je také to, že pokud nový majitel vynaloží do 3 let od nabytí vlastnictví náklady na opravy (tak jak je uvedeno v zásadách) bude mu poskytnut pĜíspČvek ve výši skuteþnČ doložených nákladĤ, max. však do výše kupní ceny.

Oprava kaple svatého Odilona v Žirþi V letošním roce pĜistoupilo mČsto k opravČ této kaple, která je souþástí areálu hĜbitova. Na tuto opravu obdrželo mČsto finanþní pĜíspČvek ve výši 280.000 Kþ od Okresního úĜadu v TrutnovČ. V letošním roce by mČla probČhnout první etapa, tedy statické zajištČní a obnova stĜešního a obvodového pláštČ, vþetnČ restaurování kamenných prvkĤ. VýbČrovým Ĝízením byla realizace svČĜena firmČ EPOS CZ z našeho mČsta. Odbor výstavby PĜevažující þinností odboru výstavby je výkon pĜenesené pĤsobnosti obce – výkon státní správy. Z hlediska organizaþního uspoĜádání našeho MČÚ vykonává odbor výstavby uvedenou správu ve dvou oblastech. Z vČtší þásti se jedná o pĤsobení obecného stavebního úĜadu, druhým subjektem je silniþní správní úĜad. Oba zmínČné úĜady jsou specifickými druhy výkonu státní správy, jejich þinnost se Ĝídí spoleþným obecným pĜedpisem pro výkon státní správy – z.þ. 71/ 1967 Sb. o správním Ĝízení. Každý z uvedených orgánĤ má pro konkrétní þinnosti vymezeno pomyslné pole pĤsobnosti i pĜedpisem speciálním. Stavební úĜad opírá svoji þinnost o tzv. stavební zákon. NejdĤležitČjším úkolem stavebního úĜadu je chránit dĤležité zájmy ve svČĜeném území. KromČ katastrálního území mČsta to je ještČ pĤsobnost ve 23 okolních obcích. Za tímto úþelem je vedení tzv. územního Ĝízení, vyúsĢujícím v územní rozhodnutí. Ta jsou: - rozhodnutí o umístČní stavby, rozhodnutí o využití území, rozhodnutí o chránČném území a nebo ochranném pásmu, rozhodnutí o stavební uzávČĜe a rozhodnutí o dČlení nebo scelování pozemkĤ. NejvýznamnČjším podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územnČ plánovací dokumentace. NejznámČjším þinností je povolování staveb a to na základČ „Stavebního povolení“ a nebo tzv. „Ohlášení“.“Ohlášení“ se týká drobných staveb za které se považují: -

všechny stavby, nezávisle na rozmČrech, bez základĤ (gruntĤ) jakékoli stavby o zastavČné ploše do 16 metrĤ þtvereþných, aniž by byl splnČn charakter drobné stavby, tkvící v pĜedpokladu plnČní doplĖkové funkce k již existující stavbČ hlavní.

KromČ popsaných þinností Ĝeší stavební úĜad jako povolení zmČny nedokonþené stavby, terénních úprav, povolení zmČny užívání existující stavby, vyjádĜení k ohlášení reklamních, informaþních a propagaþních zaĜízení. Dále mĤže vést a organizovat þinnost z vlastního podnČtu „ex officio“ kde se jedná napĜ. o naĜízení nezbytných úprav a udržovacích prací, vyklizení stavby, þinností jednotlivých pracovníkĤ povČĜených výkonem státního stavebního dohledu a projednávání pĜestupkĤ proti stavebnímu zákonu. Silniþní úĜad má na starosti þinnost týkající se úprav režimu na tzv. pozemních komunikacích. Klasickým pĜíkladem je povolení tzv. „zvláštního užívání“ do komunikace za úþelem pĜipojení konkrétního vedení inženýrské sítČ na veĜejný liniový Ĝad (vodovodní, plynová a nebo kanalizaþní pĜípojka). Za pozemní komunikaci se považuje i chodník. PatĜí sem i uzavírky místních komunikací.

119


Temelín a Evropa V souþasné dobČ je na svČtČ ve výstavbČ 33 reaktorĤ, ale žádný nevzbudil takový odpor jako náš v TemelínČ. Pro názornost uvádí statistika, že reaktor v TemelínČ získá poĜadové þíslo 525 ( tolik jich bylo na svČtČ postaveno) a v provozu jich je 433. V EvropČ vlastní reaktory Britanie – 35, Nizozemsko –1, Belgie –7, Švýcarsko –5, Francie –59, ŠpanČlsko – 9, Švédsko –11, NČmecko – 19, Slovinsko –1, Finsko – 4, Rusko –29, Litva –2, Ukrajina –14, ýeská republika – 4, Slovensko – 6, Maćarsko –4, Rumunsko –1, Bulharsko –6. Ve výstavbČ je jich v Rusku – 4, UkrajinČ –4, ýeské republice –2, Slovensku –3, a Rumunsku –1. Významné akce královských vČnných mČst DvČ významné akce pĜipravilo sdružení královských vČnných mČst. Prvou z nich je výstava, druhou soutČž o královnu. Ve výstavnictví zastupuje každé mČsto jeden výtvarník. Naše mČsto reprezentuje výtvarník Miloš Petera, který je znám nejen svojí tvorbou, ale také jako kurátor galerie F.A. Sporcka a autorstvím þlánkĤ o královédvorských malíĜích. Druhou akcí byla volba královny vČnných mČst. SoutČže se mohly zúþastnit dívky, které se zúþastnily konkurzu. Královnou vČnných mČst Hradce Králové, Vysokého Mýta, Chrudimi, Poliþky, JaromČĜe, MČlníka, Dvora Králové n.L., Trutnova a Nového Bydžova se stala šestnáctiletá studentka gymnázia Eva Kvasniþková z našeho mČsta. Porota složená ze starostĤ mČst hodnotila kvality devíti adeptek ve þtyĜech disciplinách – pĜedstavení mČsta, volné zkoušky, stavby „Bílé vČže“ a pĜehlídky v dobových kostýmech. Naše vládkynČ má údajnČ velké ambice, v budoucnu by chtČla pĤsobit v sídle Evropské unie jako velvyslanec ýR. /Ĝíjen 2000/ Výstava „Královédvorští fotografové vystavují“ MČstské muzeum poĜádalo tuto výstavu ve dnech 16.10. (vernisáž) do 27.10.2000. Zvykli jsme si již na to, že nás fotografie provází po celý život. Je tomu v nejrĤznČjších prĤkazech, poskytuje obrazovou dokumentaci v denním tisku, upoutává v reklamČ i další ĜadČ situací, které si již bez fotografa a fotografie nedovedeme vĤbec pĜedstavit. NČkteĜí našli ve fotografii zalíbení a dokonce i vyjádĜení svých pocitĤ a názorĤ. Tací se také sešli na uvedené výstavČ, aby zde pĜedstavili své práce. Byli to autoĜi: Jana Francová, Dagmar Tomíþková, Zuzana Jehliþková, Dana Schmidtová, Hana Loukotová, ZdenČk Franc, Jan a Petr Brzlínkovi, Josef Holan, JiĜí Kašpárek, Pavel Hrneþek, ZbynČk Špringer, LudČk Tureþek a Lubomír Savov. V kronice fotografie podharĢského fotografa Josefa Holana – ZOO – „opiþí máma“. Pomník Václava Hanky se stČhovat nebude MČstská rada projednala návrh k pĜestČhování busty Václava Hanky na prostranství pĜed HankĤv dĤm, kde kdysi stála. V souþasné dobČ je toto dílo Antonína Wagnera umístČno v mČstském parku. Již pĜed nČkolika lety zde byl návrh na vrácení pomníku na pĤvodní místo. Existovala dokonce studie parkové úpravy plochy s bustou.. Radní souþasný návrh zamítli 120


s tím, že prostranství pĜed Hankovým domem bude Ĝešeno jako celek. V rámci toho se poþítá i s diskusí o opČtném umístČní pomníku objevitele Rukopisu královédvorského pĜed budovu, která nese jeho jméno. RĤst cen chleba a peþiva Cena obilí po letošních žních se promítá zákonitČ i do ceny mouky. Voženílkovy mlýny v nedalekých PĜedmČĜicích nakupují tunu pekaĜské pšenice za 4.000 – 4.200 Kþ, tedy více jak za loĖské obilí. NarĤstá také cena pohonných hmot, energie a další výrobní náklady. Z jedné strany požadují vyšší ceny obilí zemČdČlci, na druhé obchodníci, zejména pak velké ĜetČzce tlaþí na snižování cen pekaĜských výrobkĤ. Mlýny a pekárny se tak ocitají uprostĜed rozevĜených nĤžek, které se stále více a více svírají. ChtČjí-li však pĜežít, musí zvýšit své ceny v souladu s inflací. Zdražování se nevyhnuli ani zdejší pekaĜi s dvojí volbou, kdy mohou zdražit souþasnou váhu, nebo nezdražit a váhu peþiva snížit. NárĤst cen se pohybuje asi okolo 10 %. Mistrovství svČta v leteckém modeláĜství Krásného umístČní na tomto mistrovství dosáhl náš obþan David Kopal. Se zmenšeninou amerického dvouplošníku Boeing Stearman ze þtyĜicátých let se v kategorii do 25 kilogramĤ umístil na šestém místČ. SpoleþnČ s Petrem Pelikánem z Mladé Boleslavi se umístili mezi tĜíþlennými družstvy na þtvrtém místČ. Nenašel se tĜetí, který by mČl zájem na závody jet a proto nemohli být druzí. David Kopal je uþitelem na ZŠ Komenského. UmístČní je o to cennČjší, že tu soutČžilo o svČtové tituly 103 závodníkĤ. z 25 zemí svČta. DĤkaz holandských vČdcĤ Po klonování, zpracování dat genetiky je tu další šokující zpráva. Uvedení vČdci tvrdí, že i nenarozené dítČ se mĤže uþit a pamatovat si zvuky. Podle jejich výzkumĤ má lidské embryo staré 37 – 40 týdnĤ krátkodobou pamČĢ nejménČ deset minut a dlouhodobou v rozsahu 24 hodin. Lesy státní, obecní a soukromé Mezi našimi obþany je les vnímán stále jako jeden celek, tedy bez rozlišení o jaký majetek se jedná. Lesy v majetku obce a nebo státu obþané chápou jako nČco spoleþného, þím dĜíve žili, ale pojem soukromých lesĤ není dosud vžitý. Soukromé lesy v ýeské republice pĜedstavují pĜibližnČ pČtinu celkové výmČry lesních porostĤ. Je tĜeba si však tuto pČtinu rozdČlit do dvou skupin. Prvá skupina je tvoĜena vlastníky „vČtších“ výmČr, což jsou majetky o rozloze nČkolika set i nČkolika tisíc hektarĤ. Vlastníci takovýchto pozemkĤ mají zpravidla svĤj vlastní lesní personál a odborného lesního hospodáĜe. Druhou skupinu tvoĜí vlastníci malých výmČr, kde takovéto „malolesy“ mají rozlohu od nČkolika arĤ až po nČkolik hektarĤ. Takovýchto vlastníkĤ jsou v ýR desítky tisíc. Na tČchto „malolesích“ se obtížnČ hospodaĜí a ekonomická výnosnost je zanedbatelná, ne-li žádná. Souþasní majitelé se tČchto pozemkĤ v mnoha pĜípadech zbavují. PrávČ tyto „malolesy“ se stávají terþem spekulativních prodejĤ za úþelem „vydrancování“, kdy vytČžená dĜevina mnohonásobnČ pĜekroþí cenu za kterou byl „maloles“ koupen. Svaz chovatelĤ slaví pĤlstoletí – Žíreþ 21.10.t.r. se konala slavnostní schĤze chovatelĤ na které byli i hosté z družebních organizací ze slovenské Senice a nČmeckých mČst Wechmar a Günthersleben. V úvodní Ĝeþi pĜipomnČl pĜedseda Karel Janoušek bohatou historii zdelší organizace. Také pĜedseda Okresního výboru z Trutnova Václav Gron vyzvedl þinnost slovy, že žíreþtí mají jedny 121


z nejlepších výsledkĤ na okrese, velkou þlenskou základnu a také relativnČ mladou. Zástupci mČsta, zoologické zahrady a kaktusáĜi ocenili vzájemnou spolupráci. V závČru schĤze pĜevzali ocenČní dlouholetí þlenové a vítČzové letošní výstavy þestné poháry. Dále tajemník ÚstĜedního výboru ýeského svazu chovatelĤ pĜedal 23 þlenĤm vyznamenání. Nejvyššího ocenČní se dostalo ZdeĖku Francovi, který obdržel ýestné uznání ÚV ýSCH. V dĤsledku toho, že této organizaci se v minulosti nedostalo v mČstské kronice zaslouženého prostoru, bude toto napraveno samostatným þlánkem zamČĜeným k historii spolku.

50. let od založení ZO ýSCH Žireþ – vlastivČdné þtení Dle dochovaných záznamĤ se prvá schĤzka chovatelĤ sešla v hostinci u DostálĤ v Žirþi dne 14. ledna 1950. Dnes je tento objekt v majetku základní organizace a nachází se zde klubovna. Objekt je veden pod popisným þíslem 8. Prvními zájemci o práci v ZO byli Otradovský František st., JiĜiþka František, PČník Josef, Musil Alois, Mrkva, Charvát Jaroslav, Bieberle, HrnþíĜ a Hertl Jaroslav. SchĤzi zahájil pĜítel Otradovský proslovem o úþelu schĤzky a dal podnČt ke zvolení výboru. PĜedsedou byl zvolen Josef PČník, místopĜedsedou Jaroslav Hertl, jednatelem HrnþíĜ, registrátorem Otradovský Fr., pokladníkem Mrkva A. a testovatelem Hertl Jaroslav. Ostatní pĜítomní þlenové byli vedeni jako þlenové výboru. Již v další schĤzi se pĜihlásili další zájemci a sice Lojman, BuráĖ, Bažant, Mencl a Jan Machek. Do konce roku 1951 již mČla organizace pĜes tĜicet þlenĤ ze Žirþe a okolních obcí HvČzdy, ZaloĖova, Vlþkovic, Kuksu, Žireþské PodstránČ a Kašova. Vznikly potíže se schĤzováním, hostinec u DostálĤ se uzavíral a schĤzovat v hostinci U tĜí kaprĤ – EliášĤ se muselo za bČžné návštČvy. Byly tedy schĤze odbývány na Národním výboru a nebo Státním statku. Za odstoupivšího pĜedsedu PČníka se této funkce ujal pĜítel Háša, který pĜišel z organizace DvĤr Králové n.L. Prvním inventáĜem byly tetovací kleštČ zakoupené v TĜebechovicích. Na nákup se museli þlenové složit þástkou po 10 Kþ. Když se do Státního statku pĜistČhoval nový þlen Josef Herzlík jako líhĖaĜ, stal se asi na dva roky pĜedsedou organizace. SchĤzovalo se na nádraží ve DvoĜe Králové n.L. PĜedsednictví po Herzlíkovi pĜevzal opČt PČník a þlenem se stal pĜ. Štokaluk. Další schĤze jsme konali již v hostinci u TeichĤ – pod nádražím. do organizace se pĜihlásili Tasler Otto otec a syn. Byly zakoupeny dvČ dolíhnČ a pozdČji i pĜedlíheĖ, ve kterých jsme pozdČji líhli kuĜata pro potĜeby našich þlenĤ. LíhĖaĜem byl v té dobČ pĜ. Hertl. Pro ZO jsme získali pozemek pod domkem pĜ. Mirwalda. Tolik z poznámek pĜ. Hertla. Je zde struþnČ shrnuto období od založení v roce 1950 do roku 1966. V roce 1966 vstupuje do organizace pĜ. ZdenČk Franc, aby se ihned ujal pĜípravy prvé výstavy v roce 1967 v Kuksu. Tím zaþala tradice výstav, která vstoupila do podvČdomí chovatelské veĜejnosti nejen v ýeskoslovensku, ale i za hranicemi naší vlasti. V roce 1968 registruje organizace již 53 þlenĤ a instruktorem za Okresní výbor byl Vlastimil Joneš ze Dvora Králové n.L. V roce 1968 byl do organizace získán Vlastislav Jakubec, který se ihned zapojil do druhé výstavy v Kuksu a po mnoho let byly využívány jeho organizaþní schopnosti. PĜedsedové organizace od roku 1965 Hertl Jaroslav, od roku 1969 Drahorád Josef a od roku 1975 dodnes je jím Karel Janoušek. Souþasní þinovníci jsou: jednatel Franc ZdenČk, pokladní Baierová Miroslava, registrátor Hak Robert a testovatel Josef Štokaluk. Z devíti þlenĤ v roce 1950 se postupnČ organizace rozrĤstala, až v roce 1984 pĜesáhla sto þlenĤ, nejvyššího poþtu dosáhla v roce 1983 – 122 þlenĤ. V souþasné dobČ (rok 2000) má organizace 58 þlenĤ. 122


ýlenské schĤze byly obohacovány pĜednáškami odbornými i pouþnými a pĜednášejícím byl i tehdejší Ĝeditel ZOO ing. Josef Vágner. ýlenové místní organizace se podíleli na práci ve vyšších orgánech Svazu chovatelĤ. Vlastislav Jakubec a Václav Brdiþka byli þleny ústĜední odborné komise chovatelĤ drĤbeže pĜi ÚV ýSCH v Praze, funkci koordinátora odborných komisí pĜi OV v TrutnovČ vykonával pĜ. ZdenČk Franc. Dále v komisích pracovali Karel Drlík, Vlastislav Jakubec ml., JiĜí Baier, Jaroslav Hak, Jaroslav Hertl a Miloš ýerný. Nejvyšší svazová vyznamenání za zásluhy o chovatelství obdrželi: I. stupnČ: Hertl Jaroslav, Jakubec Vlastislav st., Franc ZdenČk II. stupnČ: Janoušek Karel, BystĜický Bohumil, Drahorád Josef, ýerný Miloš III. stupnČ: Drahorád Ladislav, Štokaluk Josef, Prokeš Josef, Kavan Pavel, Hladík, Hak Jaroslav, Brdiþka V., Fiala Josef, Tasler Otto, MVDr. Koþí Pavel, Dostál M., Schmidt Karel, Horák Josef, Jakubec Vl.ml., Javorský IV. stupnČ: Schmidt Rudolf, Tasler Otto ml. V roce 1966 bylo zaregistrováno 217 králíkĤ 29 plemen a v roce 1999 416 králíkĤ 16 plemen. Nejvyšší poþet byl v roce 1971 – 612 králíkĤ. V Ĝíjnu roku 1979 byl ustaven odbor vodní drĤbeže, v následujícím roce odbor ušlechtilých koþek (jako pátí v republice), tento odbor se v roce 1991 osamostatĖuje. V sedmdesátých letech má organizace 35 chovatelĤ králíkĤ, 39 chovatelĤ drĤbeže, 37 okrasného ptactva, 28 ušlechtilých koþek, 13 vodní drĤbeže, 6 chovatelĤ holubĤ a 7 koz a ovcí. O roku 1976 byla udržována družba s chovateli v NČmecku ve Wechmaru a pozdČji v Güntherslebenu, od dubna 1977 s chovateli v Senici nad Myjavou. Od roku 1978 se ZO umísĢuje trvale na prvém místČ v rámci okresu, na pĜedních místech na výstavách. 1985 byl založen klub vodní drĤbeže a klub chovatelĤ krĤt a perliþek se sídlem v Žirþi. ýlenové vystavovali a vystavují každoroþnČ na mnoha výstavách v okrese i mimo nČj, pĜedevším v Plaþicích, Úpici, Smidarech, Hostinném, Vrchlabí, TrutnovČ, PilníkovČ, Nové Pace, Holohlavech, HoĜicích, TĜebechovicích, Hradci Králové, KolínČ, ýeské Skalici a na dalších. Také na národních a celostátních výstavách v BrnČ a na Evropské výstavČ v BrnČ. Samostatnou kapitolou v životČ této organizace jsou výstavy. Jejich poþátek byl v roce 1967 a jsou organizovány dodnes. NejvČtšího rozmachu výstavnictví bylo dosaženo po roce 1970, kdy se po prvních tĜech výstavách poĜádaných v Kuksu zaþalo vystavovat v samotné Žirþi. O nároþnosti poĜádání výstav svČdþí poþet osob zapojených do pĜíprav a uskuteþnČní výstav. VždyĢ jen ve službách o sobotČ a nedČli zde bylo zapojeno na 250 – 300 lidí. PamČtní zápisy návštČvníkĤ výstav dokumentují vysokou spokojenost s celou výstavní akcí. Do roku 2000 bylo poþínaje rokem 1967 uspoĜádáno 44 výstav a celková návštČva (bez letošní v roce 2000) þiní 614.290 osob. VýstavištČ zahrnovalo areál zámeckého parku a pĜilehlé cesty, louky pod parkem, u Labe a louku mezi Labem a SkĜivanovem, dále budovu pivovaru v pĜízemí i prvé poschodí, sokolovnu, sál restaurace Jednoty, parþík pĜed pivovarem a prostory Státního statku. Souþástí výstav byly expozice králíkĤ, drĤbeže hrabavé a vodní, holubĤ, okrasného ptactva, koþek, akvarijních rybek, terarijních zvíĜat, psĤ, ovcí, kaktusĤ a sukulentĤ, skalniþek, kvČtin Ĝezaných a pokojových, myslivosti, leteckých a vodních modelĤ, závody chrtĤ a parkurové skákání. Doprovodnými akcemi výstav byly pouĢové atrakce, nespoþetný poþet stánkového obþerstvení. Koncertovaly zde hudby, (roku 1990 Moravanka) i jiné.

123


Pouze jeden rok se výstava nekonala a to v roce 1975, kdy k tomu byly veterinární dĤvody. NávštČvnost stále stoupala. V samých zaþátcích nepĜesáhla v Kuksu 1.500 návštČvníkĤ, v roce 1973 to už byl v Žirþi desetinásobek a v roce 1976 už se blíží 30.000. Rekordní návštČva byla na XVIII. výstavČ v roce 1984, kdy byl poþet návštČvníkĤ 35.000. Tehdy parkovaly autobusy a osobní automobily na uzavĜených jednosmČrných silnicích na Zboží, ze Zboží na KocbeĜe, na DvĤr Králové n.L., na JaromČĜ a na HĜibojedy. ParkovištČ zajišĢovali žíreþtí sokolové. Je také tĜeba si ujasnil jaké byly v této organizaci majetkové pomČry. Ke zhotovení výstavního zaĜízení se pĜikroþilo v roce 1972. Brigádnicky bylo zhotoveno 430 klecí pro králíky a to vþetnČ koziþek, podlážek a krytiny pro toto množství klecí. Dále se zhotovilo 150 voliér pro drĤbež a 40 klecí pro holuby. Pro odbory okrasného ptactva a ušlechtilých koþek bylo vyrobeno 250 dĜevČných klecí a 20 voliér. Klece a voliéry sváĜeli pĜátelé Hertl Jaroslav, BystĜický Bohumil a þásteþnČ i Hrdina Karel. Svaþiny si na brigády nosili z domu. V roce 1976 byla zakoupena z Jednotného zemČdČlského družstva HustiĜany budova drĤbežárny. V tomto roce byla také rozebrána, vybetonovány základy mezi Lojmanovými a Francovými a zde znovu postavena. Slouží dodnes na uskladnČní výstavního fundusu. V roce 1977 se uvažuje o výstavbČ výstavní haly, ale k tomu nedošlo. O rok pozdČji ( 1978) se kupuje z JZD JaromČĜ traktor za 8.600 Kþs a slouží dodnes. V lednu roku 1979 zakoupeno auto Robur za 8.380 Kþs, v roce 1990 prodáno. Dále v roce 1979 byl zakoupen bývalý mlýn v Žirþi od Kovodružstva Náchod za 5.500 Kþs s tím, že zde bude vybudován v pĜízemí sklad a v poschodích výstavní prostory. Pro vysoké finanþní náklady k tomu však nedošlo. Budova mlýna musela být vrácena v restituþním Ĝízení pĤvodní majitelce p. Aldorfové v roce 1991. V roce 1986 postaveny dvČ velkogaráže u mlýna pro Robur a traktor. Rok 1981 znamenal vyasfaltování cest kolem parku nákladem 120.000 Kþs a prezentováno to bylo jako náš dar mČstu, které na to prostĜedky nemČlo. V roce 1982 byly vyasfaltovány cestiþky v parku a to sloužilo nejen výstavám, ale i dĤchodcĤm zde umístČným. V roce 1983 nám byla bezúplatnČ pĜevedena budova þp. 8, která dosud slouží jako klubovna. Byla organizací nákladnČ opravena a pĜestavČna. Stavba byla dokonþena v roce 1989 a bylo zde odpracováno tisíce neplacených hodin – brigádnických. V roce 1997 a roce 1999 byla budova omítnuta firmou BAK (95.000 Kþ ) a fy. Svoboda (140.000 Kþ). Od roku 1996 je budova pronajímána p. Burešové pro výrobu prádla. Jedna místnost je pronajímána na základČ žádosti MČÚ ve DvoĜe Králové n.L. pro potĜeby Klubu dĤchodcĤ v Žirþi. V bĜeznu 1999 zakoupena kopírka Minolta spoleþnČ pro organizaci. chovatelĤ a kaktusáĜe v cenČ 13.000 Kþ. ýlenové odboru okrasného ptactva se podíleli na výstavbČ chovatelského zaĜízení v DomČ dČtí a mládeže „Jedniþka“ a ZO se na tom podílela i finanþnČ. Tato kronikáĜská zpráva vznikla za pĜispČní pana ZdeĖka France v Ĝíjnu 2000. MČstská knihovna Slavoj – zmČny Pronikavou zmČnou prochází mČstská knihovna již od roku 1996. V této dobČ byla knihovna zcela vystČhována, knihy a také veškeré zaĜízení knihovny uskladnČno ve špýcharu vedle hlavní budovy Muzea a þást v budovČ MČÚ. Projekt rekonstrukce knihovny vypracoval ing. Pavlíþek z projektové spoleþnosti Trioprojekt a dodavatelskou organizací byla stavební firma Pišta. Generální rekonstrukce se týkala zajištČní statiky, opravy stĜechy, demontáže verandy, kterou se procházelo z hlavní budovy do kĜídla dvorního traktu a vybudování spojovacího pĜístavku a požárního schodištČ. Zahrnuta byla i plynofikace kotelny.

124


Po provedené rekonstrukci provedly samotné knihovnice spolu s rodinnými pĜíslušníky, tedy svépomocí, nastČhování celkového zaĜízení a pĜibližnČ 40 tisíc knih, provedly úklid, aranžmá interiérĤ. Další významnou zmČnou po rekonstrukci budovy byla automatizace. Ta byla postupnČ realizována firmou Ing. Smejkala a jeho dvČma praktikanty Josefem Peterou a Jaroslavem Šafkou. Zaþátky byly se tĜemi stanicemi spojenými do sítČ, z nichž jedna pracovala rovnČž jako serwer. BČhem dvou let se síĢ rozrostla o další þtyĜi stanice, z nichž jedna, zakoupená z grantu Ministerstva kultury, funguje jako veĜejná internetová stanice s pĜíjmem pĜes anténu, jejímž provozovatelem je Contactel. V letních mČsících roku 2000 byl již uložen fond dČtského oddČlení a zaþalo se pĤjþovat pĜes poþítaþ na principu naþítání þárkového kódu þtecím zaĜízením, tedy scannerem. ýárkový kód je vlastnČ pĜírĤstkovým þíslem knihy pĜevedeným na systém rĤznČ silných þárek. V pĜíštím roce 2001, tedy na pĜelomu tisíciletí bychom mČli v knihovnČ koneþnou etapu automatizace, tady oddČlení pro dospČlé a þítárnu. Dokonþení této akce záleží v rozhodující míĜe na dostatku finanþních prostĜedkĤ, na zakoupení dvou dalších stanic a rozšíĜení sítČ. V dĤsledku velkého zájmu o internet, bylo by vhodné zakoupit ještČ jednu stanici do studovny. Podklady do kroniky mČsta poskytla PhDr. Vl. Lustigová, Ĝeditelka MČstské knihovny. MČstský úĜad – odbor RI a ÚP Uvedená zkratka je názvem odboru Rozvoje, Investic a Územního plánu. Odbor svými šesti pracovníky zajišĢuje veškerou agendu spojenou s pĜípravou a realizací mČstských investic, je poĜizovatelem územního plánu mČsta a vytváĜí GIS (geografický informaþní systém). Objem finanþních prostĜedkĤ mČsta, který tento odbor v prĤbČhu roku realizuje, je asi jedna tĜetina schváleného rozpoþtu mČsta, tedy þástka v tomto roce 2000 pĜevyšující 100 milionĤ Kþ. To pĜedstavuje 37 % z výdajĤ našeho mČsta. ýinnost tohoto odboru RI a ÚP probíhá na základČ požadavku MČstské rady a v souladu s rozhodnutím MČstského zastupitelstva. To jako jediné má ve své kompetenci, vČtšinou z 21 zastupitelĤ tohoto mČsta, právo rozhodnout o programu rozvoje mČsta, stanovit priority tohoto programu a v návaznosti na tento program a jeho priority, schválit rozpoþet mČsta. Rozpoþet mČsta je pochopitelnČ rozpracován ve vztahu k jednotlivým investiþním akcím, které se budou pĜipravovat a realizovat. To vše je pĜímo závislé na finanþních možnostech mČsta. V oblasti Rozvoje se jedná o pĜípravu podkladĤ a vytipování jednotlivých investiþních akcí na základČ potĜeb þi požadavkĤ mČsta a to již v v souladu s pĜipravovaným územním plánem. Územní plán je závazný dokument, který Ĝeší možný a pĜedpokládaný rozvoj mČsta. Nadstavbou je potom GIS, dostupný pro možné investory i obþany. Pro názornost je možno uvést výsledky práce tohoto odboru. Jsou jím investiþní akce jako kanalizaþní sbČraþe, zokruhování vodovodního Ĝadu DN 400, výmČny vodovodních a kanalizaþních sítí vþetnČ pĜípojek v „Mandlovkách“, komunikace tamtéž, chodník na nábĜeží, školy ve Strži a ulici 5. kvČtna, bytové jednotky v ulici Štefánikova, fasáda DČkanského úĜadu a další. NČco o novém správním Ĝízení Naše obþany þekají nejen v rámci mČsta, ale celé republiky, volby o nové správČ a samosprávČ. Má se jí docílit vČtší decentralizace státní moci. Nejedná se jen o vĤli a potĜeby našich obþanĤ, ale také sjednocení správy v rámci státĤ Evropské unie. Ta pracuje na úrovni 125

KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

Recommend Documents