KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2001

O zaĜazení snímkĤ do soutČže rozhoduje pĜedvýbČrová porota. SoutČží se v pČti kategoriích, první tĜi jsou do 18 let, další je urþena dospČlým a poslední patĜí filmovým školám. K vyhodnocení se ještČ kronika vrátí. ZOO – þerný nosorožec Narodil se již v minulém roce, ale dosud se mu nedostalo kĜtu. K tomu dojde asi v bĜeznu. Sameþek bude nabídnut jiné zoologické zahradČ v rámci Evropského záchovného programu. V naší ZOO by nenašel genetické uplatnČní. V souþasné dobČ vlastní naše ZOO þtyĜi samce a deset samic. Divadelní pĜedplatné Již po nČkolik let zaĜazuje MČstské kulturní zaĜízení „HankĤv dĤm“ nabídku titulĤ pouze na polovinu roku. To dává možnost v další þásti roku vybírat i premiérové hry a zajímavé tituly. Dominují pražské soubory, ale v únoru to bude Divadelní klub Jirásek z ýeské Lípy – Sen noci svatojánské. BĜezen - Ideální manžel, duben – adaptace filmu v podání divadla Na Vinohradech, kvČten hra Nahniliþko a sezónu uzavĜe souþasná komedie Abonenti. Pro pĜedplatitele je pĜipravena prémie, hra Zvonokosy provedená souborem J.K. Tyla z HoĜic. ZOO a vstup do Evropské unie Je potČšitelné, že ZOO je na toto pĜipravena již dnes. Je zapojena do Evropských záchovných programĤ (EEP), pracuje v Evropské asociaci zoologických zahrad a má zastoupení i v ostatních organizacích celosvČtového charakteru. KromČ EEP jsou pro nČkteré ménČ þetnČ chované druhy vedeny Evropské plemenné knihy (ESB) a naše ZOO chová dvanáct tČchto druhĤ. Vstup do EU by mČl omezit administrativu spojenou s transporty zvíĜat. Pochod Safari Zviþina PoĜádá jej Klub þeských turistĤ a byl letos zaĜazen mezi deset vybraných akcí organizace IVV v ýeské republice. Je také souþástí mezinárodního kalendáĜe.Letos se bude konat ve dnech 6.-9.záĜí se zahájením na Svaté KateĜinČ. Klub turistĤ pĜipravuje také zimní táboĜení na Pomezních boudách, Honzovu patnáctku, Jarní Podzviþinsko, Putování s Toulavým náprstkem pro dČti a Výstup na SnČžku na poþest hrabČte Sporcka. Územní plán Nový územní plán nahradí dokument starý dvacet let, který již nemĤže vyhovovat souþasným podmínkám. Získal podporu všech potĜebných státních orgánĤ a byl jimi doporuþen. Na zasedání zastupitelstva zaznČl požadavek petiþního výboru proti severnímu propojení, aby byla do usnesení pĜidána poznámka, že tento územní plán byl schválen proti vĤli 1.500 obþanĤ. Návrh pĜedložil þlen zastupitelstva JiĜí Rain.PĜi hlasování však rozhodla vČtšina zastupitelstva návrh pĜijmout v podobČ jak byl pĜedložen.Tím podle zastupitele Raina ztratil jeho návrh na pĜipojení poznámky o petici smysl a netrval na dalším hlasování. Severní propojení má odlehþit dopravČ v centru mČsta.

26

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2001

MČsto prodá pivovar Zastupitelé schválili prodej bývalého pivovaru. Nový vlastník chce vybudovat v tomto areálu nový supermarket „Billa“. Nejprve budou dány plochy do pronájmu a po dokonþení stavby teprve uvedené firmČ do vlastnictví. V souþasné dobČ zde sídlí Technické služby a také firma Pišta a spol. PĜi jednáních bylo tĜeba vyjít vstĜíc jmenovaným subjektĤm. Bourá se areál technických služeb Dohoda Ĝeší otázku komunikace LegionáĜská. Ta by mČla být rozšíĜena a opravena. Posledním problémem byla souþasná zeć firmy Pišta, od hradecké kĜižovatky k budovČ hlavní pošty. Rekonstruovat LegionáĜskou a navazující ulici 17. listopadu je nutné pro špatný povrch vozovky a také z dĤvodu, že tyto jsou pro dnešní provoz pĜíliš úzké. Pohled na pivovar z okna pošty Technické služby se budou stČhovat V souvislosti s prodejem bývalého pivovaru dojde i k pĜestČhování Technických služeb. Pro jejich potĜebu byl zakoupen areál pod vlakovým nádražím, kde sídlila v minulosti firma OZAP.Tento areál zakoupilo mČsto již pĜed þasem, je dostateþnČ velký a dává možnost se „rozrĤstat“. StČhování probČhne etapovČ. Cena vody Spoleþnost vody a kanalizace s.r.o. sjednotila poþínaje l. únorem 2001 cenu vodného a stoþného pro domácnosti a ostatní odbČratele. Úprava vychází z rozhodnutí Ministerstva financí ýeské republiky, kdy se „narovnává“ souþasný stav, kdy obþan platil ménČ než podnikatelský subjekt. Nové ceny projednala MČstská rada a tyto odsouhlasila.

27


OdbČratelé zaplatí za vodu mnohem více. Krychlový metr dodané pitné vody stojí tedy 14,56 korun a za stejné množství odvedené vody zaplatíme 26,38 korun.V cenČ stoþného je promítnuta skuteþnost, že VaK þistiþku nevlastní (je v majetku a.s. Tiba).Tyto ceny jsou uvedeny bez danČ a kalkulace cen je provedena podle zákona o cenách 526/90 Sb. a výmČru Ministerstva financí. K nahlédnutí poslouží spoleþnost VaK, ulice 17. listopadu 2124.

Klub þeských turistĤ bilancoval Dle sdČlení pĜedsedy místní organizace na výroþní schĤzi byl uplynulý rok velmi úspČšný. Bylo pokraþováno v celoroþních akcích zahájených v roce 1999 na mČstském okruhu „Za pamČtihodnostmi mČsta“ a dvou pĜímČstských „Královédvorský þert a Pojćte s námi do Betléma“. V loĖském lednu to bylo „Novoroþní setkání v BetlémČ“, dále „Zimní Rampušák“, „Jarní Podzviþinsko“, „Putování s toulavým náprstkem“ a pochod „Safari – Zviþina“. Na závČr roku „Podzimní Rampušák“ a rozlouþení se starým tisíciletím. Pro veĜejnost zde bylo podílnictví na výstavČ „VČþné svČtlo“ v JaromČĜi, þervencová rekonstrukce zabavení Sporckovy knihovny a Ĝíjnové pĜipomenutí svatby Matyáše Brauna s Marií Miseliusovou. Místní poboþka vydala také þtyĜi velké pohlednice s námČtem Braunova Betléma.Tyto chce použít jako pamČtní list na pochodu Safari – Zviþina a také je prodávat.ýást získaných prostĜedkĤ bude dána na zvláštní fond záchrany souboru soch umístČných pod širým nebem.

Klub osamČlých matek pro „HusĤv domov“ Klub osamČlých matek je sdružením, které zastupuje zájmy neúplných rodin. ZajišĢuje hlídací služby, poskytuje právní, psychologickou a logopedickou poradnu a také se vČnuje pĤjþování hraþek a pomĤcek pro výuku jazykĤ.. Organizuje letní pobyty dČtí a pracovní výmČnnou þinnost mezi þlenkami jednotlivých poboþek. Od doby ustavení prošlo þlenskou základnou trutnovské poboþky 696 lidí. Sídlo je v TrutnovČ, Krakonošovo námČstí 133. Toto sdružení vČnovalo v mČsíci lednu 2001 dvČma maminkám „Husova domova“ pletené soupraviþky a hraþky. Mluvíme-li o „HusovČ domovČ“, tedy se v tomto pĜípadČ jedná o jeho þást -Výchovný ústav pro nezletilé matky.

28


Nová radnice pĜed dokonþením V prvé polovinČ roku 2001 by mČla být dokonþena letitá pĜestavba radnice. K problému se vyjádĜil starosta takto: „ Stavba byla ve fázi, kdy jí nešlo zastavit. Snažili jsme se alespoĖ zbytek prací pojmout co nejúspornČji, ale tak, aby objekt mohl dobĜe fungovat“. Na financování stavby se podílel þástí i stát, jedná se totiž o chránČnou památku s historickým významem. Vyvstal však další problém související s novým statutem povČĜené obce. Zvýší se poþet úĜedníkĤ a ti by se do pĜestavČné budovy nevešli. PracovištČ MČstského úĜadu jsou na nČkolika místech mČsta. Odbor školství a sociálních. vČcí je na podloubí Masarykova námČstí (vedle Sazky a Informaþního centra), vedle hotelu Tins je pracovištČ MČstské policie, Živnostenského úĜadu, odboru správy majetku i odboru zemČdČlství a místního hospodáĜství. Dalším odlouþeným pracovištČm je budova kde sídlila zrušená Výtah umožní vstup invalidním osobám „Domovní správa“, tedy v JiráskovČ ulici. V nové budovČ MČÚ bude i výtah, který by mČl pĜevážnČ sloužit tČlesnČ postiženým obþanĤm. NezamČstnanost V uplynulém roce se pohybovala nezamČstnanost na královédvorsku ve výši od 839 do 971 uchazeþĤ o práci. Míra nezamČstnanosti od 5,72 do 6,62 % k poþtu ekonomicky aktivních obyvatel. Bylo vyplaceno 56.480.000 Kþ hmotného zabezpeþení. V oblasti Dvora králové nad Labem je 14.664 ekonomicky aktivních obyvatel. Vítaná rozpoþtová zmČna Rozpoþet byl zvýšen o 24 milionĤ korun. Hlavním dĤvodem jsou podepsané smlouvy o pĜidČlení dotací a nČkteré pĜesuny mezi kapitolami. Na výstavbu DSP v lokalitČ Zálabí sever je v letošním roce urþeno 12 milionĤ korun, deset milionĤ získal MČÚ na druhou etapu rekonstrukce zimního stadionu. Do zmČn bylo zaĜazeno odkoupení areálu MČstské nemocnice a novou položkou je finanþní pĜíspČvek na „hospic“, který by mČl zahájit v bývalém DomovČ dĤchodcĤ Žireþ. Rozpoþet je i nadále vyrovnaný a jeho souþasná výše þiní 324 milionĤ korun. Aktivity Základních škol I nadále rozšiĜují školy nabídku svých mimoškolních aktivit. VČtšina dČtí má možnost využívat ve volném þase poþítaþové uþebny a na nČkterých školách dokonce i veĜejnost. Na popularitČ získávají jazykové kroužky, kde kromČ tradiþní angliþtiny a nČmþiny se na ZŠ 29


Komenského mohou uþit rusky a ve Strži i francouzsky. PĜispívají tomu i vzájemné návštČvy s partnery v NČmecku, Itálii a ŠpanČlsku., škola Strž chce navázat kontakt dokonce s Islandem. Ve škole Komenského bude možno navštČvovat kroužek keramiky a bude zde i vypalovací pec. Školní družiny na školách 5.kvČtna a R.A. Dvorského se vČnují dČtem i o sobotách. Na ZŠ Schulzovy sady pracuje dvacet tĜi rĤznČ zamČĜených kroužkĤ. Drobnosti - velký zájem o taneþní kursy pro dospČlé zaznamenal HankĤv dĤm - dvČ stovky prací se soustĜedilo v Informaþním centru (výtvarné a slohové práce) - „Reprezentaþní ples“ za úþasti Vladimíra Hrona (imitátor a baviþ) - Svaz „ nucenČ“ nasazených pĜipravil další konsultaþní den - požární zbrojnice se má podle nového územního plánu pĜestČhovat - Diakonie nabízí pĜechodné ubytování pro pĜestárlé Hasiþi hodnotí Sbor dobrovolných hasiþĤ na své 127. výroþní valné hromadČ konané dne 12.1.2001 zhodnotil þinnost sboru. Starosta sboru Miloslav Tykal uvedl následující skuteþnosti. Byly uspoĜádány soutČže, provedeno 115 preventivních kontrol drobných provozoven, sbor pĜispČl i ke dni spolkĤ. NedaĜí se obnovit aktivní práci mezi mládeží. PĜítomen byl i starosta mČsta Viktor Švub, který ocenil práci sboru pĜi loĖských povodních. Sboru se daĜí zachovat tradici Hasiþského plesu. Sbor se snaží pokraþovat v práci zapoþaté našimi dČdy a otci a naplĖovat tak jejich odkaz vyjádĜený heslem:“Bližnímu ku pomoci, vlasti ku prospČchu“. Karel Malý v „Královédvorských listech“ Již delší dobu jsou v K.L. básniþky uvedeného autora. Dne 30.1. 2001 se opČt objevily pod názvem: „Do nového století s ýeskou televizí“. „O vzruch se nám postarala, koncem roku televize, odvoláním Ĝeditele nastala v ní vážná krize. Rada ýeské televize sama podnČt k tomu dala, když Hodaþe za Chmelíþka tak pĜekotnČ jmenovala. Všichni právem kritizují, že jednala pĜíliš prudce, zpravodajci protestují-a tak vznikla revoluce. Rada ýeské televize zastupuje vlastnČ strany, a tak nelze oþekávat, že je bez báznČ a hany. Strany opoziþní smlouvy mají v RadČ hlavní slovo, proto není pĜekvapením jmenování Hodaþovo. O vánoþních svátcích Hodaþ dlouho bloudil chodbami, až se rozhod pro þin velký –vypnul oba programy. Snad ani sám nepochopil, jak je ten jeho þin hloupý, k odchodu pak byl sic vyzván, ale Ĝek, že neodstoupí. A tak se to pár dní mlelo, jedni þehý, druzí hot, 30


v parlamentČ spoustu hodin hádali se o pĜekot. Nakonec pan Hodaþ uznal nutnost svého odchodu, na svou funkci rezignoval „ze zdravotních dĤvodĤ“. Nato ještČ parlament pak Radu ýT odvolal, a teć celý národ þeká, co se bude díti dál. JeštČ nČco k loĖským volbám, o nichž Ĝeþí bylo dosti: Každý voliþ by rád volil místo stran spíš osobnosti. Protože však tuto možnost zákonodárci nám vzali, na volby se proto lidé jednoduše vykašlali! Zákon, který upravuje plat ústavních þinitelĤ, v svém dĤsledku posunuje náš stát dále „do tunelu“. Teć, když státní zadlužení dál hrozivČ vzrĤstá, politici bez zardČní cpou si plná ústa. Senátor, když skonþí mandát,není už brán za vhodného, tak si klidnČ nechá nandat statisíce odchodného. Pro sebe si þasto Ĝíkám,co je to tam za lidi, že se za tu svou hamižnost ani trochu nestydí! ( bez komentáĜe )

Zákon o provozu na pozemních komunikacích Uveden v úþinnost dnem 1.1.2001. Ke zmČnám dochází: - -Ĝidiþem je také cyklista a jezdec na zvíĜeti - -Ĝidiþ je povinen umožnit chodci na pĜechodu nerušené a bezpeþné pĜejití - -osoby mladší 12 let a menší 150 cm musí mít sedaþku - -Ĝidiþ nesmí mít v ruce telefonní pĜístroj - -v zimním þase svítit po celou dobu jízdy a za mlhy, deštČ,snČžení použít zadní mlhovky Tolik zkrácený text, bližší samotná vyhláška. Matrika –historie, souþasnost Už v roce 1563 naĜídil koncil „tridentský“ vedení knihy sĖatkĤ a kĜtĤ, pozdČji to byly i pohĜby. To vše v jedné knize, rozdČlené na tĜi þásti. Patentem Josefa II. z roku 1784 se zaþaly vést tĜi knihy a je tomu tak dodnes. Koncem roku 1949 byly matriky zcela pĜevedeny na stát, tedy na Národní výbory.Do té doby se vedly matriky podle církví – Ĝímskokatolické, þeskoslovenské husitské, þeskobratrské evangelické a bez vyznání.Od roku 1950 se vedou knihy narození, manželství a úmrtí.Na MČstském úĜadČ jsou uloženy matriþní knihy z poþátku 20. století, ale i knihy z malých obcí, pĜesahující do 19. století. Od roku 1997 jsou zrovnoprávnČny sĖatky civilní s církevními. Pro uzavĜení manželství pĜed církví je potĜeba z matriky VysvČdþení k uzavĜení církevního sĖatku a po uzavĜení 31


sĖatku vystaví matrika oddací list.Poté dojde k zapsání do stejné knihy jako u sĖatku civilního, aĢ je uzavĜen kdekoliv v místČ našeho matriþního obvodu. Zapsáno dle psaného v Novinách radnice, matrikáĜky Evy Ježkové, leden 2001. ÚĜední hodiny MČÚ Usnesením vlády ýeské republiky þ. 595 ze dne 25.Ĝíjna 1995 jsou úĜední hodiny stanoveny jednotnČ a to ve dnech pondČlí a stĜeda od 8 do 17 hodin. To jsou dny, kdy se mĤže obþan kontaktovat s úĜedníky a ti jsou povinni se zdržovat na svém pracovišti. Od 1. ledna 2001 vstoupila v platnost novela Zákoníku práce, která mimo jiné stanovuje i maximální rozsah pracovní doby dennČ i v týdnu a povinnost zamČstnavatele poskytnout zamČstnanci pĜestávku na jídlo a oddech po 4,5 hodinách práce. I tato zmČna se nutnČ projeví v pracovní dobČ zamČstnancĤ a souþasnČ i v provozním režimu úĜadu. Mimo úĜední dny jsou definovány úĜední hodiny následovnČ – úterý a þtvrtek 8.00- 11,30 a odpoledne 12,30 – 14,30 hodin, v pátek potom 8,00 – 11,30 hodin. V tyto neúĜední dny je dobré si zajistit jednání pĜedem – telefonicky. 90. výroþí Sokola v Lipnici Sportovní i kulturní þinnost si pĜipomene Lipnice výstavou, která dokumentuje þinnost od roku 1911 do souþasnosti. ýlenky se pĜedstavily již vloni ke „Dni spolkĤ“, kdy uspoĜádaly hry pro nejmenší. Minulost dokumentují i kroniky. Výstava „ MČsto kde žiji“ Ve špýcharu MČstského Muzea došlo k vyhodnocení výsledkĤ a pĜedání cen soutČže vyhlášené Informaþním centrem. Nejlepším autorĤm, ve tĜech kategoriích, pĜedal odmČny sám pan starosta mČsta Viktor Švub. Tato akce, vyhlášená v záĜí loĖského roku, byla pro Základní školy. Zúþastnily se školy i z okolních vesnic a byly zastoupeny kresby i nČkolik slohových prací. Epidemie chĜipky Jako každý rok,tak i letos se lavinovitČ šíĜí republikou. Jsou uzavírány nemocnice, domovy dĤchodcĤ, penziony i ústavy sociální péþe. Také školy na nČkterých místech jsou uzavĜeny.Uvádí se, že v mČsíci únoru 2001 onemocnČlo v Královéhradeckém kraji 3.235 pacientĤ ze sta tisíc. Okradení obþanky mČsta Dosud neznámý muž okradl dĤchodkyni ve vČku 69 let. Navštívil jí asi þtyĜicetiletý muž s tím, že jí sepíše zvýšení dĤchodu. Požádal jí o dĤchodový výmČr, ona jej pozvala do bytu, pĜedala mu požadované doklady a v dobČ její nepĜítomnosti jí odcizil dvČ kožené tašky s obnosem padesáti tisíc korun se kterými utekl.

32


„Mamut“ v ZOO Velikou pozornost v ZOO budí i nadále pĜesná kopie „mamuta“. Tu „mamut“ budil i pĜi pĜevážení na pĜívČsu auta, kdy motocyklista na „babetČ“ úlekem sjel do pĜíkopu. NávštČvníci ZOO ho mohou obdivovat vedle výbČhu slonĤ. Proslýchá se, že kopie mamuta nebude posledním pĜekvapením, autor uvažuje o stavbČ dalšího mohutného zvíĜete, prý nosorožce. Budí stále zaslouženou pozornost

Vázne prodej hovČzího masa Výskyt nemoci „šílených krav“ (BSE), v nČkterých západních zemích Evropy, ovlivĖuje i odbyt masa u nás. Agentury uvádČjí, že asi 40 % obþanĤ naší republiky hovČzí maso vyĜazuje ze svého jídelníþku. Letní tábory JunákĤ Z 230 registrovaných þlenĤ stĜediska Junáka našeho mČsta, se v loĖském roce zúþastnilo 190 þlenĤ letních táborĤ. Stanové tábory byly vybudovány na „KateĜinČ“ u obce ChotČvice, také u obce Kal v blízkosti Pecky, dále na NemojovČ a u labské pĜehrady pro oddíl vodákĤ. První oddíl chlapecký absolvoval putovní tábor po Ĝece OhĜi a jejím krásném okolí. Foto: stanový tábor na „KateĜinČ“ a u obce Kal Nové obþanské sdružení mČsta Ministerstvo vnitra potvrdilo mČstskému sdružení „ Na záchranu sochy Záboje“ registraci a pĜidČlení IýO. PĜedsedkynČ spolku p. Zuzana ýermáková k tomu dodává:“ Tím pro nás zaþíná druhá fáze.Protože již existujeme i oficiálnČ, založili jsme konto, na které chceme shromažćovat peníze urþené na pĜestČhování kašny se Zábojem zpČt na námČstí“. PĜípravný výbor sdružení se sešel již na konci Ĝíjna loĖského roku. Cílem tohoto nevýdČleþného a dobrovolného spolku je zabránit devastaci kašny sochaĜe Antonína Wagnera, zpodobĖující jednu z postav Rukopisu královédvorského, pČvce a bojovníka. Uvedená socha byla v padesátých letech pĜenesena na starý hĜbitov. Tady, zvláštČ v poslední dobČ je cílem vandalĤ, kteĜí ji poškozují. Proto se rozhodla skupina sedmi obþanĤ vyzvat veĜejnost i místní a státní orgány k navrácení sochy na námČstí. Nyní zahájí toto obþanské sdružení þinnost pĜípravnou sbírkou, která se stane základem pro vytvoĜení podmínek k možnému pĜestČhování. 33


„Již nyní mohou zájemci z Ĝad obþanĤ i podnikatelských subjektĤ zasílat své pĜíspČvky na úþet u ýeskoslovenské banky …, zájemci o þlenství nebo informace se mohou obrátit na mne a nebo na akademického sochaĜe Jaroslava ýerného, nebo Pavla Tschiedela“ doplnila paní Zuzana ýermáková. Holiday World a naše mČsto Na pražském výstavišti se opČt pĜedstavilo mČsto spoleþnČ se zoologickou zahradou. NávštČvníci zde mohli získat informace z propagaþních materiálĤ a nechybČl ani živý had. Mnozí z návštČvníkĤ se s ním fotografovali a mohli si ho i pohladit. Expozice byla ještČ doplnČna televizním záznamem z videa, kde jim byla prezentována zvíĜata v ZOO. V letošním roce se ZOO a mČsto zúþastní ještČ veletrhĤ v Hradci Králové a Pardubicích. Krajský hejtman v ZOO Jednalo se o první seznámení s problematikou a chodem zoologické zahrady a také seznámení s Ĝeditelkou ZOO. Bylo zveĜejnČno, že poznatky z této návštČvy využije krajský hejtman Pavel Bradík pĜi jednání s ministrem životního prostĜedí Milošem Kužvartem. „PĜipadá mi logické, aby zahradu Ĝídil kraj, a ne aby spadala pĜímo pod Prahu“,doplnil Bradík. Sþítání lidu, bytĤ a domĤ Na sþítání v rámci republiky bylo vyþlenČno celkem 893,5 miliónĤ korun urþených šedesáti tisícĤm sþítacím komisaĜĤm a revizorĤm za jejich práci. KomisaĜi budou po 22. únoru roznášet a poté sbírat dotazníky a obdrží za svoji práci 7.000 – 12.000 K. Každý z nich má mít na starosti asi osmdesát až sto domácností. RevizoĜi, kteĜí budou práci komisaĜĤ Ĝídit a kontrolovat, obdrží odmČnu 9.000 – 14.000 K. Tolik z informací ýeského statistického úĜadu.Na uhrazení výdajĤ spojených se sþítáním lidu se letos poþítá s témČĜ 1,5 miliardami korun, pĜiþemž nemají celkové náklady na sþítání v letech 1997-2003 pĜesáhnout 2,41 miliardy. OpČt se ale vyskytují dva protichĤdné názory na sþítání. Jedni to odmítají s tím, že se zveĜejĖují osobní data a je možnost jejich úniku, druzí jsou zastánci a argumentují dokonalou pĜipraveností a utajením získaných skuteþností. KomisaĜi jsou vybaveni „prĤkazem sþítacího komisaĜe“ a prokazují se i obþanským prĤkazem. ýasový rozvrh prací sþítacích komisaĜĤ a revizorĤ je následující: 1.2. – 15.2.2001 prostudování instrukcí a školení 16.2. – 20.2. informativní obchĤzka obvodĤ 20.2. – 22.2. pĜevzetí sþítacích tiskopisĤ a jiných materiálĤ od obce 21.2. – 27.2. doplnČní identifikací, pĜíprava na pĜedání 22.2.- 28.2. pĜedání tiskopisĤ 1.3. – 15.3. pĜevzetí tiskopisĤ 2.3. – 17.3. kontrola úplnosti 3.3. – 8.3. þást materiálĤ ke kontrole revizorovi 8.3. – 19.3. vypracování souhrnu údajĤ 15.3. – 20.3. pĜedávání revizorĤm 16.3. 24.3. revize sþítacích materiálĤ 20.3. –31.3. práce revizorĤ na souhrnech, odmČnách a odevzdání Jen na doplnČní celostátních dat oþima historie ještČ nČkolik statistických þísel. 34


V letech 1900 – 9.400.000, 1910 – 10.150.000, 1930 – 10.750.000, 1950 – 8.900.000, 1980 - 10.400.000 bylo napoþítáno v ýechách obyvatel. V záĜí roku 2000 bylo v ýechách 10.272.174 obyvatel, stĜední délka života þinila u mužĤ 71,4 let a u žen 78,l let. V loĖském roce se v naší republice narodilo 90.000 dČtí ( 20.000 mimo manželství) V roce 1991 mČla ýeská republika 10.302.215 obyvatel. Je nás tedy po deseti letech asi o 30.000 ménČ. To pĜedstavuje v rámci republiky skuteþnost, jakoby zmizela dvČ mČsta rovnající se našemu. Poplatky za provozování hudby Ochranný svaz autorský požaduje poplatky za provozování hudby a to i pro ty obce, které hudbu nepouštČjí. MČly by platit 7,-Kþ za amplion a 35,-Kþ za ústĜednu v jednom mČsíci. PĜitom požadují platbu za nČkolik let zpátky. Není dosud jasné k jakému Ĝešení vĤbec dojde. ZmČna Ĝeditelky MČstského muzea Na základČ konkurzu Ĝeditele MČstského muzea nastoupila na uvolnČné místo za Janu Holejšovskou paní Mgr. Alexandra Teodoridisová. Den nástupu byl 1.února 2001.

ěeditelka Mgr. Alexandra Teodoridisová v rozhovoru s úþastníky výstavy Výstava „ýeský Manchester“ Ve výstavní síni Staré radnice mohli obþané shlédnout oblíbený a obmČĖovaný soubor fotografií, pohlednic a archiválií mČsta se zamČĜením na prĤmysl a živnosti. U obþanĤ se staré fotografie a pohlednice stávají pĜedmČtem diskusí, návštČvníci obcházejí výstavní síĖ v brýlích i s lupou a vychutnávají jednotlivé snímky i celé soubory. OpČt se ukazuje jak bylo prozíravé od Vlastimila Geislera, že tento soubor pĜedal mČstu a ne do MČstského muzea. Propagátorem a rozhojĖovatelem jeho sbírky je ing. Krsková, která dává obþanĤm pĜíležitost k seznámení s minulostí mČsta.S tČmito výstavami se budeme v budoucnu jistČ ještČ setkávat a budou se i nadále tČšit pĜízni návštČvníkĤ. Výstava „Od jehly k šicímu stroji“ Tato zajímavá výstava je uspoĜádána pĜehlednČ od pradávných jehel (kamenných a kostČných), až po mechanické šicí stroje. Nejstarší šicí stroj na výstavČ je z roku 1864, zastoupeny jsou znaþky Pfaff, Singer, Bobin i Veritas. 35


Expozice pĜedvádí šicí stroje nejen na šití odČvĤ, ale i bot, kloboukĤ a rukaviþek. PĜevážná vČtšina exponátĤ je ze sbírky Jana Paula z Prahy, nČkteré šicí stroje jsou zapĤjþeny od místních obþanĤ. Výstava mČla poskytnout pohled do kre jþovské dílny z první poloviny minulého století, tedy tak, jak mohla vypadat dílna švadleny v uvedené dobČ. Starosta Viktor Švub a tajemník M. Kadlþík na výstavČ

Penzion o þtyĜiceti bytech Dotaci ve výši dvaceti þtyĜ milionĤ korun obdrželo mČsto na výstavbu dalšího penzionu na sídlišti Zálabí Sever II. Tento státní pĜíspČvek byl dán Státním fondem pro rozvoj bydlení. Tato þástka byla zahrnuta do prvé rozpoþtové zmČny.Obytný dĤm o malometrážních bytech bude rohový a uvažovalo se s jeho výstavbou již dĜíve. Kdo bude spravovat naší ZOO V souþasnosti je zĜizovatelem ZOO Okresní úĜad v TrutnovČ. Pokud by tento, dle nových smČrnic, mČl pĜestat existovat, potom je otázka kdo pĜevezme nad ZOO správcovství.Jako nejreálnČjší se jeví pĜevedení zahrady do kompetence kraje. Hradec je pochopitelnČ blíže než Praha a o to pružnČji by se nechaly Ĝešit vyvstalé problémy. O celé problematice se bude jednat s Ministerstvem životního prostĜedí, které zahradu financuje a poslední slovo budou mít þlenové krajského zastupitelstva, kteĜí o tomto musí rozhodnout. ZOO by se tedy mohla navrátit kraji, protože i v minulosti, až do svého zániku, se krajský Národní výbor o ZOO staral a také ji zĜizoval. Drobnosti - - MČstská radnice navázala spolupráci s pražskou fakultou architektury. Studenti tak mohou v rámci své praxe zpracovávat návrhy zmČn v centru mČsta i jeho okolí. - Pracuje se na zastĜešování zimní sportovní haly svaĜováním nosných konstrukcí - Sami návštČvníci vyberou nejhezþí obrázek z prací:“ MČsto ve kterém žiji“. - Kontrolní výbor MZ byl rozšíĜen o Milana Knapa a Pavla BoĜka Sbírka na psí útulek Probíhala od prosince a ukonþena byla v lednu. Na nČkolika místech ve mČstČ byly umístČny sklenČné schránky, do kterých mohli obþané vložit þástky pro opuštČná zvíĜata. Vložená þástka slouží pĜevážnČ k nákupu potravin a vybavení pro „pĜátele þlovČka“ na které se zapomnČlo.Dle sdČlení správce útulku Martina Antonína mnoho našich obþanĤ ani neví, že tu nČjaký útulek existuje. 36


Sokolští táborníci Není bez zajímavosti, že naše sokolská jednota patĜí mezi devČt jednot v republice s nejvČtším poþtem provozovaných táborĤ z loĖského roku. V soutČži „Sokolské dny v pĜírodČ“ se umístila naše jednota na osmém místČ z osmdesáti družstev.PĜed dvorskou jednotou se umístila družstva se zamČĜením na turistiku a táboĜení.Místní jednota se takto úzce nespecifikuje a zaĜazuje tuto þinnost jako doplĖující k ostatním þinnostem sokolské všestrannosti, tedy gymnastiku, šplh, plavání, atletiku, lyžování a další þinnosti. Dvou táborĤ v letních mČsících se zúþastnilo 281 úþastníkĤ. Sþítání obyvatel podruhé Došlo ke zveĜejnČní jmen sþítacích komisaĜĤ, území Dvora rozdČleno na sedmdesát þtyĜi obvody Osm jich pĜipadá na pĜidružené obce. Na sþítání se bude podílet pĜibližnČ na šedesát komisaĜĤ a jedenáct revizorĤ. Seznam komisaĜĤ však do této chvíle není úplný a bude dále doplĖován Na tuto skuteþnost upozornil vedoucí informaþního oddČlení Vít Pospíšil. Seznam obvodĤ s jejich þíslem, umístČním, jménem komisaĜe a revizora je zveĜejnČn na úĜedních deskách MČÚ, na internetových stránkách mČsta i ve výloze informaþního centra na námČstí. Od doby založení Republiky ýeskoslovenské v roce 1918 je to již v poĜadí osmé sþítání obyvatel. Pro porovnání – v roce 1938 bylo ve mČstČ napoþítáno 17.200 obyvatel – pĜíliv do roku 1945 byl zpĤsoben zavedením zbrojní výroby (fa. Junkers). Po roce 1945 došlo naopak k prudkému úbytku zpĤsobenému jednak odsunem nČmeckých obyvatel z pohraniþí a pĜesídlením þeských obyvatel do pohraniþí. 31.1.1946 došlo k úbytku obyvatel mČsta o 5.783 osoby. PĜi sþítání z 28. února 1950, kdy bylo mČsto rozdČleno na 42 sþítacích obvodĤ a sþítání tehdy zajišĢovalo 42 komisaĜĤ (pĜevážnČ uþitelĤ), 8 revizorĤ a jeden hlavní revizor. Tehdy bylo v našem mČstČ napoþítáno 1.980 domĤ (43 neobydlených), 5.226 bytĤ (90 neobydlených) a 14.097 osob – z toho 13.559 bydlících v bytech a 538 v hotelích. Rekordní stav narozených zvíĜat v ZOO Jak vyplývá z pĜehledĤ za loĖský rok, narodil se v roce 2000 dosud nejvyšší poþet mláćat. Dle Ĝeditelky Dany Holeþkové se stavy zvýšily pĜibližnČ o 1300 kusĤ zvíĜat. Z tohoto množství se podaĜilo zamČstnancĤm ZOO odchovat 1200 jednotlivcĤ,nevyjímaje zvíĜata vzácná i ohrožená. Bylo proto nutné, aby se nČkterá zvíĜata umístila do jiných ZOO. I tak má naše ZOO dosud nejvyšší poþet chovaných zvíĜat ve své historii. Je jich dokonce více než v sedmdesátých letech, kdy byly stavy doplĖovány z odchytĤ v Africe.

37


Hotel v ZOO a kapské veverky Oživením hotelu v ZOO se stane výbČh pro zemní africké hlodavce – kapské veverky. Skupina šesti tČchto velmi þilých zvíĜátek již dorazila do ZOO a jsou umístČna v karanténČ. Poté budou v hotelové hale a návštČvníci je budou moci sledovat aniž vyjdou z hotelu. Kapské veverky budou mít spoleþnost snovaþĤ, tedy ptáþkĤ pĜíbuzným našim vrabcĤm.

Atrium hotelového komplexu

Pohled na kapské veverky ze spolkové místnosti ZvíĜata pro Afriku Dne 14. února odjel z naší ZOO další transport zvíĜat zpČt do Afriky. Po nČkolika skupinách buvolĤ se tentokrát jednalo o tĜi antilopy koĖské, které doplnily další tĜi antilopy z liberecké zoologické zahrady. Byly dopraveny nejprve do Dvora a odtud odvezeny kamionem na letištČ ve Frankfurtu v NČmecku. Odtud putovala letecky do jižní Afriky v doprovodu pracovníkĤ ZOO. HázenkáĜi Již od poþátku úþinkování v I. lize se daĜí házenkáĜĤm udržet na þele tabulky. Bylo období, kdy tabulku dokonce vedli. Poslední zápasy se již tak nevydaĜily a došlo k tČsným prohrám, které mohly zapĜíþinit, že by se dostali mimo elitní skupinu prvních šesti mužstev. HázenkáĜi jsou však nyní ve finálové skupinČ a pĜíznivci tohoto sportu se mohou tČšit na další pĜíjemná pĜekvapení 38


Betlém a M.B. Braun PrávČ pĜed 317. roky se narodil nejznámČjší barokní sochaĜ Matyáš Bernard Braun a to dává pĜíležitost ke zhodnocení akce na záchranu jeho nejvýznaþnČjšího pĜírodního díla Betlému.Kronikou z roku 1999 nebylo zachyceno, že toto Braunovo dílo bylo pojato do seznamu sta nejvíce ohrožených památek svČta. Toto vyhlašuje World Monument Fund ve Spojených státech. Tato Provizorní zastĜešení organizace také shromažćuje možné sponzory v zahraniþí a osobnČ také „Betlém“ navštívila. D le þlenky této organizace paní Moniky Abbot se podaĜilo v Americe najít dost sponzorĤ a bylo by ostudou, kdyby se nČjací nenašli v ýechách. Když nyní vzniká Sdružení na záchranu Betléma, lze úsilí vzájemnČ skloubit. Sbor pro obþanské záležitosti Je dobrovolnou organizací ve které již po mnoho let pracovala celá Ĝada lidí, vČtšinou uþitelek ze zdejších škol. NČkdo dobrovolnČ a rád, nČkdo to dostal pĜíkazem k zapojení do veĜejné þinnosti. Již tehdy (myšleno za pĜedlistopadového režimu) bylo organizováno vítání obþánkĤ, stĜíbrné, zlaté a diamantové svatby na Staré radnici, nebo v rodinČ oslavence. Také byly pĜedávány první obþanské prĤkazy, maturitní vysvČdþení i uþĖovské listy. Po „nČžné revoluci“ v roce 1989 se v mnoha mČstech tyto Sbory zrušily,jako pozĤstatky „totalitního režimu“, bohužel ke škodČ starších a opuštČných obþanĤ. Nestalo se tomu tak v našem mČstČ. Porevoluþní, minulé i souþasné vedení mČsta vychází SPOZ všemožnČ vstĜíc, podporuje jeho þinnost a rozpoþet mČsta na tuto práci pamatuje nemalou þástkou. Pro letošní rok (2001) je na tuto þinnost vyþlenČna þástka 87.000 Kþ. Jsou za ní kupovány vČcné dary a kvČtiny pro jubilanty. Od roku 1997 jsou pĜi rĤzných životních výroþích a vítání obþánkĤ pĜedávány pamČtní medaile mČsta. Krásná konšelská síĖ Staré radnice je za mČsíc þi za dva, (podle poþtu narozených dČtí), svČdkem tČch nejkrásnČjších okamžikĤ – vítání obþánkĤ do života. Vítání provádí skupina žen vedená uþitelkou Blankou Taufmannovou a za spolupráce Simony VykouĜilové a Dáši Baierové. Fotografovat chodí paní Dagmar Zmrzlíková. PĜi tomto obĜadu úþinkují malí žáþci zdejších základních škol ( zpČv, recitace, hra na flétnu) za hudebního doprovodu pana JiĜího Cermana na elektrofonické varhany.Každému obþánkovi je vČnován pamČtní list, medaile, malý dárek a mamince kytiþka. Mnoho rodiþĤ se samo hlásí, osobnČ nebo telefonicky, že mají miminko a rádi by se vítání obþánkĤ zúþastnili. Zlaté, diamantové, ale i platinové svatby se konají dle pĜání jubilantĤ buć na radnici, nebo gratulací v rodinČ. I na tyto obþany je pamatováno kytiþkou, dárkem a pamČtní medailí

39


mČsta.Slavnostní obĜad na radnici je za úþasti rodinných pĜíslušníkĤ, vedení mČsta a zástupce SPOZu doprovázen hrou na elektronické varhany a zpČvem pana ZdeĖka Jirouska. Mezi další þinnosti SPOZ patĜí písemné gratulace obþanĤm, kteĜí oslaví 70 a 75 let života. TČm, kteĜí se dožijí 80,85,90 a více let, nebo si pĜejí gratulaci ke zlaté, diamantové, nebo platinové svatbČ doma, chodí gratulovat osobnČ s kytiþkou dobrovolní þlenové SPOZ. ýiní tak již po nČkolik let paní Rita Tureþková, Lenka Fleglová, Miroslav Kuþera a v poslední dobČ ing. Milan Moravec. Sbor tČší ta skuteþnost, že mohou vyhovČt obþanĤm mČsta, kteĜí sami projevili pĜání, aby se dál v této tradici pokraþovalo a tím pĜispČli k tomu, že nebyla po roce 1989 þinnost SPOZ ukonþena. To vše se mĤže uskuteþnit díky pĜístupu a pochopení vedení mČsta a v nemalé míĜe ochotČ lidí¸kteĜí nelitují vČnovat svĤj volný þas návštČvČ jubilantĤ., pĜedat jim malou pozornost, to jako projev úcty mladších spoluobþanĤ a vedení našeho mČsta. KronikáĜský záznam proveden na základČ þlánku paní Hany NČmeþkové, aktivní þlenky SPOZ, zveĜejnČném v“ Novinách královédvorské radnice.“ Cviþná kuchynČ ve škole V Základní škole R.A.Dvorského byla rekonstruována cviþná kuchynČ Již pĜed vánoþními svátky pĜišel slavnostní den, kdy za pĜítomnosti pĜedstavitelĤ MČstského úĜadu, rodiþĤ – brigádníkĤ, byla kuchyĖ otevĜena. PĜi této pĜíležitosti bylo vzpomenuto desítek hodin brigádnické práce, sponzorské pomoci nČkterých rodiþĤ, i pomoci odboru správy a údržby majetku. ObČtavá byla i práce uþitelek M.Smolíkové a D. Novotné. Tato uþebna vyhovuje souþasným požadavkĤm a žákynČ zde mohou získávat praktické znalosti pro budoucí život. MČstská policie Dle hodnocení za uplynulých devČt let úþinnosti zákona o obecní policii se tato osvČdþila, ale praxe doznala znaþných zmČn. Obecní policie se Ĝídí zákonem þ. 553/1991 Sb. V tomto zákonČ se stanoví postavení, pĤsobnost,úkoly, povinnosti, oprávnČní, a prostĜedky strážníka obecní policie, jakož i vztahy k právnickým i fyzickým osobám a dalším subjektĤm. MČstská policie je plnČ profesionální organizaþní složkou mČsta. V jejím þele stojí starosta mČsta a mČstská rada jmenuje vedoucího strážníka – velitele. Ten má urþený rozsah své Ĝídící kompetence, ale i odpovČdnosti. MČstská policie není žádným zpĤsobem vnitĜnČ þlenČna z dĤvodu nízkého poþtu strážníkĤ. Organizaþní þlenČní útvaru mČstské policie a další podrobnosti výkonu služby strážníkĤ je stanoveno vydáním Organizaþního opatĜení a pracovního Ĝádu, schváleného mČstskou radou. Úkolem mČstské policie je zabezpeþování místních záležitostí veĜejného poĜádku v rámci pĤsobnosti obce. Pojem „veĜejný poĜádek“ není definován, ale v obecném smyslu pĜedstavuje soubor pravidel chování na veĜejnosti. Pojem „veĜejný poĜádek“ je znakem skutkové podstaty pĜestupku (§ 47 a § 48 pĜestupkového zákona). PĜi zabezpeþování tČchto místních záležitostí veĜejného poĜádku strážníci zejména: - dohlížejí na dodržování obecnČ závazných pĜedpisĤ o ochranČ veĜejného poĜádku - pĜispívají k ochranČ bezpeþnosti osob a majetku - dohlížejí na dodržování pravidel obþanského soužití. Dále odhalují pĜestupky, v rámci stanoveném zákonem o obecní policii též ukládají a vybírají v blokovém Ĝízení pokuty za pĜestupky, upozorĖují právnické i fyzické osoby na zjištČné nedostatky a podle konkrétní situace þiní opatĜení k jejich odstranČní.

40


PĜi plnČní svých úkolĤ spolupracuje MČstská policie s Policií ýeské republiky.Bez vzájemné spolupráce si nelze realizaci nČkterých úkolĤ pĜedstavit. V posledním období se þinnost strážníkĤ stále více zamČĜuje na otázku bezpeþnosti a plynulosti silniþního provozu.Z dikce zákona mĤže strážník ukládat a vybírat pokuty v blokovém Ĝízení za pĜestupky spáchané neuposlechnutím zákazu, který vyplývá z místní úpravy silniþního provozu a za pĜestupky spáchané stáním vozidla na chodníku, kde to není dovoleno. Dle vzoru Evropské unie se stále více prosazuje trend preventivní þinnosti. Represe se pokládá za velmi neoblíbenou výchovu spoleþnosti. Nelze do nekoneþna zvyšovat tresty, stavČt nová vČzení, platit škody a léþit obČti.Prevencí se nechá pĜedcházet kriminalitČ úþinnČji. „Školní mládež“, uvádí v þlánku Novin radnice velitel MČstské policie Ivan Vondráþek,“je v dnešním svČtČ negativnČ ovlivĖována brutalitou v masmédiích a besedy na již citované téma je to, co jim chybí. VČtšinou se nezletilí a mladiství dopouští pĜestupkĤ, nebo i trestných þinĤ, aniž by vČdČli, že se vĤbec o nČjaké porušení zákona jedná“. ZOO a mČsto-RNDr. Dana Holeþková V ýeské republice je 15 zoologických zahrad, které byly pĜed rokem 1990 státní. DvČ zĤstaly státní a mezi nČ patĜí naše zahrada. ZĜizovatelem je v souþasné dobČ Okresní úĜad. Když tedy první královédvorské „svobodnČ zvolené zastupitelstvo odmítlo po zániku Krajského Národního výboru (KNV) pĜevzít ZOO pod svá kĜídla“, tak se nejednalo o „úlek pĜed zodpovČdností“, ale o prozíravost a mČsto se tak nestalo hrobaĜem jedné z nejlepších zoologických zahrad Evropy i svČta a tím i svého potenciálního turistického prĤmyslu. Ne náhodou pĜešlo již v relativnČ dávné minulosti (1963) zĜizování naší ZOO pod okres a v sedmdesátých letech pod kraj. Nejprve mČsto a následnČ ani okres tehdy totiž na financování zahrady nemČl dost penČz. A nejinak tomu bylo i v roce 1990, kdy ale kromČ okresu nebyl nikdo, kdo by byl schopen v našem regionu ZOO financovat. Okresní úĜad Trutnov do roku 1995 zahradu v rámci svých možností financoval a poté ji v roce 1996 mČlo pĜevzít jako zĜizovatel Ministerstvo životního prostĜedí. K pĜevzetí nedošlo, ministerstvo však pĜislíbilo zahradu jako státní pĜíspČvkovou organizaci financovat s tím, že tuto „netypickou“ situaci vyĜeší pĜechod zahrady pod kraj po jeho vzniku. V letošním roce (2001) Okresní úĜad Trutnov zajistil po pČti letech prostĜedky na provoz pĜímo a z Ministerstva životního prostĜedí se zahrada pokusí spolu s ostatními þeskými zahradami získat další prostĜedky na speciální programy týkající se fakticky ochrany ohrožených druhĤ a s tím spojených þinností. Pokud by ji ale v roce 1990 pĜevzalo mČsto, jednalo by se o odstátnČní a stát by na její chod nebyl povinován pĜispČt ani korunu (stejnČ jako je tomu u nemocnice). MČsto by tedy muselo jako zĜizovatel zahradu financovat ze svého rozpoþtu. NepĜevzetím zahrady mČstem bylo tedy zabránČno nejen zániku zahrady, ale i finanþním potížím mČsta, neboĢ i když rozpoþet našeho mČsta na rok 2001 se od posledních voleb zhruba zdvojnásobil, znamenalo by zĜizování zahrady mČstem, že asi jedna pČtina mČstského rozpoþtu by musela být vyþlenČna na zĜizování zahrady. ZároveĖ musím podotknout, že žádné jiné mČsto v ýR nemá tak velkou a pČknou zahradu, aniž by na ni ze svého rozpoþtu zaplatilo jedinou korunu, což je dnes dozajista velkou výhodou. VČĜím, že z výše uvedeného je zĜejmé, že žádná þeská zoologická zahrada není sobČstaþná a je financována svými zĜizovateli, když na þást nákladĤ si sama vydČlá. Dovoluji si zde srovnat naši zahradu se ZOO Praha- obČ jsou stejnČ velké, naše má ale výraznČ více zvíĜat, a to ještČ vesmČs teplomilných, nároþnost na provozní dotace obou zahrad by proto mČla být zhruba stejná. V roce 2000 þinily veškeré dotace na královédvorskou zahradu cca 46 milionĤ Kþ, na ZOO Praha pak více než 100 milionĤ Kþ. PĜitom dotace pro DvĤr Králové byly poskytnuty výhradnČ ze státního

41


rozpoþtu a pro Prahu pĜedevším z rozpoþtu mČsta Prahy. Je tedy zjevné, že naše ZOO je mnohem ménČ dotována a musí si daleko více financí na provoz zajistit sama. Veškeré aktivity zahrady jsou zamČĜeny na návštČvníka jako pĜirozený zdroj financí. Proto je snahou managementu ZOO zvyšování návštČvnosti a vytvoĜení komplexu služeb s jediným základním cílem – zajistit spokojenost návštČvníka a tím jeho pravidelný návrat, neboĢ jinak naše ZOO nepĜežije. NávštČvníci pĜinášejí do zahrady ve formČ vstupného a všech návazných služeb zhruba 50% financí nutných pro zajištČní provozu ZOO.PrávČ díky tČmto službám je ZOO schopna zajistit chybČjící prostĜedky na svĤj provoz. Jejich zrušením by musela zahrada získat dotace odjinud – od jiného dárce, napĜ. mČsta. PĜesto mČsto již dnes má ze zahrady své výhody. V letní sezónČ sama ZOO zamČstnává na 170 osob a dalších 70 je zamČstnáno ve stravování a firmách, které v zahradČ sídlí. Zahrada tedy živí docela dost rodin, pĜitom mČsto nestojí nic a ještČ odvádí do mČsta danČ, a to jak zahrada, tak firmy poskytující ZOO rĤzné služby (teplárna, VaK, stavební firmy, stravování, veterinární služby apod.).Výše uvedené firmy nejen platí danČ, ale zamČstnávají naše další spoluobþany. OsobnČ se domnívám, že zĜízením turistického prĤmyslu by muselo naše mČsto úžasnČ vzkvétat.Proþ tomu tak není, ale neumím odpovČdČt. Jsem pĜesvČdþena, že nejde o to se o návštČvníka pĜetahovat bČhem jediného dne, který tráví v našem mČstČ (pĜevážnČ v ZOO), ale o to ho ve mČstČ „podržet“. Jen tím mČsto zbohatne. Opravdu nechápu proþ zde chybí kvalitní ubytování, nevím proþ se obchody zavírají v sobotu v 11 a ve všední dny v 17 hodin. Nejsem ani pĜesvČdþena, že to mĤže zmČnit radnice. Vím jen, že pokud se to nechalo na trhu, tak zahradu zasáhlo v oblasti soukromého podnikání, tak jako celý stát, období þeské zlaté horeþky, kdy pod heslem „Rychlý zisk pĜedevším“ nebyla dĤležitá kvalita pro návštČvníky, ale zisk pro podnikatele, což odporuje dnešní strategii ZOO. VzpomeĖte na parkovištČ obsazené stánky se všeliþím a také s neuvČĜitelným nepoĜádkem. Tím se nechci dotknout poctivých podnikatelĤ, kteĜí v zahradČ také pĤsobili. Tento zpĤsob „využívání zahrady“ stále pokraþuje. Staþí jen dnešní existence z hlediska kapacity prakticky nepotĜebných privátních parkovišĢ, která chtČ –nechtČ parazitují na zahradČ. PrávČ neuváženou výmČnou pozemku u tzv. Riviéry mČsto doslova poškodilo zoologickou zahradu a tudíž ohrozilo existenci nejen 2,5 tisíce zvíĜat, ale i jak jsem se výše zmínila, pĜes dvČ stovky živitelĤ rodin, neboĢ na tomto pozemku nevzniklo nákupní stĜedisko, jak bylo pĤvodnČ proklamováno, ale zanikl park a celý prostor slouží v létČ jako privátní parkovištČ, které odchytává návštČvníky ZOO. Jen provozem privátních parkovišĢ pĜichází zahrada o minimálnČ jeden milion Kþ roþnČ. Kdyby si bývalo pozemek nechalo mČsto a provozovalo parkovištČ samo, mohlo si Zlatniþku, ale i jiná místa za ty roky ze zisku doslova zlatem vydláždit. Zde však chci zdĤraznit, že zahradČ ona parkovištČ nevadí, ale že jsou neustále svými provozovateli oznaþována tak, že je návštČvníci považují za oficiální parkovištČ ZOO a nikoli za parkovištČ privátní, které se ZOO nijak nesouvisí, ale pĜesto je mohou návštČvníci použít.Tato skuteþnost odporuje zákonu a je nazývána parazitováním na dobrém jménČ jiného podniku a nesprávné oznaþování parkovištČ za klamavou reklamu. Tuto skuteþnost potvrdil svým rozsudkem již i soud. PĜesto k porušování zákona zmínČnými podnikateli stále dochází. Tímto odstavcem rozhodnČ nechci rozdmychávat vášnČ, pokud jsem se nČkoho dotkla, nechĢ mi to odpustí. Nebylo to mým zámČrem, ve skuteþnosti bych si jako obyvatel mČsta pĜála, abychom mČli mČsto bohaté.Ovšem cestu nevidím v tom, že zahrada pĜedá svoje služby jiným, ale v tom, aby jiní odchytili návštČvníky, ubytovali je a pohostili, nabídli jim sportovní a kulturní vyžití a obchody plné pČkného zboží (všech velikostí) a potravin. Tomu však zahrada nebrání, není ale v její síle to zmČnit. Už to, že v podstatČ ze zoufalství si zahrada musí postavit první hotel ve mČstČ, aby mohli pĜijet návštČvníci i zdaleka, mluví samo za sebe. Staþí pĜipomenou veþerní safari – napĜ. lidé co pĜijeli z jižních ýech, zase v noci jeli 42


domĤ. PĜitom veþerní safari provozujeme již tĜi roky a stále nikdo nenabízí pĜímo u pokladny þi jinak své ubytovací služby. RozhodnČ by vyhnán nebyl. Ale pĜece jedna podnikatelská aktivita se tam objevila – pČknČ po odjezdu safaribusĤ s návštČvníky parta „specialistĤ“ vykrádala auta. PĜevzato z „Královédvorských listĤ“ ze dne 28.2.2001, þlánek RNDr. Dany Holeþkové:“Zoologická zahrada není bohatČ pocukrovaný dort“. ýlánek byl odpovČdí jmenované na þlánek OndĜeje Humla, uveĜejnČný v pĜedchozím þísle KL. Drobnosti Pracovnice informaþního centra vyhodnotily návštČvnickou anketu na výstavČ dČtských prací v muzeu.Dva týdny byly vystaveny výtvory zaslané do soutČže „MČsto kde žiji“. Nejvíce hlasĤ získala Pavlína Nesvadbová a Ota ýerný z osmé tĜídy školy Komenského. ZOO vyhlásila soutČž k 55. výroþí jejího založení. Jedná se o nejlepší a nejoriginálnČjší pohlednici k tomuto výroþí.SoutČž bude vyhodnocena 5. kvČtna 2001. Skonþilo setkání koordinátorĤ projektu Socrates, který se uskuteþnil v ZŠ Strž. Tito mČli možnost se setkat s pĜedstaviteli mČsta, krajským hejtmanem Pavlem Bradíkem, navštívili školu ve ŠpindlerovČ MlýnČ a zoologickou zahradu.Došlo k vyjasnČní cílĤ, kterých chtČjí školy v rámci této mezinárodní spolupráce dosáhnout. Žáci VojtČch VaĖura a Michal Macek, kteĜí pĜed rokem nalezli penČženku s vysokou þástkou penČz obdrželi Cenu fair play olympijského výboru. Slavnosti v Praze byla pĜítomna celá Ĝada významných postav sportovního života – KvČta Jeriová, Dana Zátopková, komentátor Karel Malina a pĜedseda ýeského olympijského výboru Milan Jirásek. Obdrželi také blahopĜejný dopis od ministra školství Eduarda Zemana. Mzdy v našem kraji PrĤmČrná mČsíþní mzda za uplynulá tĜi þtvrtletí loĖského roku þinila v královéhradeckém kraji vzrostla o 5,7 %, tedy na 11.871 korun. Jsme tedy v rámci 13 krajĤ a Prahy prĤmČrnou mzdou na devátém místČ a za celorepublikovým prĤmČrem jsme zaostali o 1492 korun. Sokolská jednota hodnotí Valnou hromadou a volbou nového výboru byla uzavĜena loĖská þinnost sokolské jednoty. Úvodem uctili pĜítomní minutou ticha památku tČch, kteĜí Ĝady opustili. Ve zprávČ náþelnice Jarmily Pivcové bylo pĜipomenuto 139. výroþí založení první sokolské jednoty v ýechách,odstranČní škod po loĖských záplavách a pĜístavbČ nové tČlocviþny. Diskutovalo se také o rekonstrukci stávajících objektĤ pod Hankovým domem a vyjádĜeny dva návrhy. „Trvale dobrá je reprezentace na pĜeborech ýeské obce sokolské, kde se nám podaĜilo obsadit nČkolik tĜetích, þtvrtých a pátých míst“, uvedla dále náþelnice Pivcová.. Došlo k podČkování cviþitelĤm a þinovníkĤm za jejich obČtavou práci. Ve funkci starosty zĤstal i nadále ZdenČk Doležal. Novou náþelnicí se stala cviþitelka aerobiku Jitka Karešová, která ve funkci nahradila dlouholetou þinovnici Jarmilu Pivcovou. Náþelníkem zĤstává Jaromír Bek. Juniorfilm – vyhodnocení Vyhlášením výsledkĤ odborné i laické poroty skonþil osmý roþník celostátní soutČže amatérských filmaĜĤ – Juniorfilm. TĜíþlenná porota vedená pražským režisérem Miloslavem Kuþerou posoudila pĜihlášené snímky a nakonec to bylo jen osm dČtských prací, v kategorii dospČlých tĜináct filmĤ a stejný poþet z filmových škol. Došly také dva dČtské filmy až z Ameriky, ty ale svým obsahem nezaujaly. 43


V kategorii do 16 let nebylo udČleno první místo, druhý byl místní videokroužek školy R.A. Dvorského a tĜetí DČtské studio pĜi Impulsu Hradec Králové. Také v kategorii do 18 let nebylo první místo udČleno, druhé místo získal Petr Mach z Hluboké nad Vltavou a tĜetí Jakub MaĜík z pražské DČtské televize. Mezi dospČlými se porotČ nejvíce líbil snímek Márii de la Renotiérové „Pomni þlovČþe“. Jednalo se o zajímavý pohled na zdravotnČ postiženého chlapce. Druhý byl JiĜí Beneš z našeho mČsta s filmem o viaduktu a stejné druhé místo bylo udČleno Bohuslavu Cihlovi z Frýdku Místku za „Plaváþky“, tĜetí byl František Pavlík z Lázní Kynžvart. DČtská porota však mČla odlišný názor a tĜetí místo pĜidČlila Františku PĜeuþilovi z Prahy. Na závČr byla udČlena i tĜi speciální ocenČní. Cenu pĜednosty okresního úĜadu pĜevzal Ivo Renotiére z Ústí nad Labem za snímek „Koniklece“, cenu referátu školství získal Petr Mach. Starosta mČsta Viktor Švub osobnČ pĜedal svou cenu Miroslavu Trudiþovi z Náchoda. Normy pro pitnou vodu Nový zákon o veĜejném zdraví upravuje postavení Okresní hygienické stanice a jedna ze zmČn se dotýká kontroly pitné vody. Doposavad se sleduje fyzikální, chemický a mikrobiologický charakter vody a zpĜísnČné požadavky na její jakost urþují ještČ sledovat železo, olovo, trichloretylen a tetrachloretylen.Nové pĜedpisy mají sladit dosavadní legislativu v oblasti pitné vody s normami Evropské unie. V roce 2003 by mČla veškerá pitná voda odpovídat požadavkĤm vyhlášky. Únorové poþasí Únor byl teplotnČ nadnormální, tedy pĜibližnČ o 1,6 – 2,1 stupnČ Celsia, ale dle klimatologĤ se nevymykal normálu.Nejvyšší teplota byla dne 6. února, + l2 stupĖĤ, nejnižší 28. února, kdy klesla rtuĢ teplomČru pod minus deset stupĖĤ. SrážkovČ byl únor mírnČ podprĤmČrný, snČhu málo. Ocean and Continent a.s. O této spoleþnosti se mluví v souvislosti s vybudováním nejvČtší zdejší investiþní akce,tropické moĜské expozice v EvropČ. Na ploše asi dvou hektarĤ má vyrĤst vlastní expoziþní pavilon, parkovištČ, restaurace a další plochy. Na pĜípravČ se podílí bývalý Ĝeditel ZOO a odborník na moĜské bazény Ivan Pojar. Ten podobná zaĜízení pĜipravoval u nás i v zahraniþí. Hlavní atrakcí tohoto areálu, který má vzniknout v tČsné blízkosti ZOO zahrady, má být velká nádrž s plovoucími žraloky a rejnoky. Korálové útesy se mají stát domovem dalších moĜských živoþichĤ. Expozice má být vybavena moĜským pobĜežím i s umČlým pĜíbojem. Náklady na tento podnikatelský poþin by mČly þinit souþasných 150 milionĤ korun. Zahajují se správní Ĝízení.Již pĜed dvČma lety se o tomto jednalo na pĤdČ zdejší radnice a nebylo pĜipomínek. Porovnáme-li ale pĜedcházející þlánek Ĝeditelky ZOO, dochází zde k jistému rozporu. Cyklostezky regionu Valná hromada regionálního sdružení Podzviþinsko konaná na zámku v Lázních BČlohrad, za pĜítomnosti tĜinácti z celkového poþtu jednadvaceti þlenských obcí se rozrostla o další dva þleny z obcí Borovnice a Úbislavice. Za pĜedsednictví sdružení Jana Machka byla projednána prezentace „Podzviþinska“ na veletrzích cestovního ruchu a také zpráva o navázání kontaktĤ s celostátním ýeským klubem turistĤ, Turistickou centrálou a nČkterými jinými. 44


Velká þást jednání byla vČnována vybudování cyklostezek, které mají obsáhnout nejen vlastní místa Podzviþínska, ale mají navazovat i na sousední regiony. Velkou práci v tomto projektu vykonal ing. Karel Raich, který tuto práci skloubil s krajskou koordinaþní skupinou pro cyklostezky. Díky tomu naváží cesty na oblast JestĜebích hor, RatiboĜice, HoĜice, Vidochov a také Konecchlumí. Navržená traĢ zahrnuje dvacet tras v délce od pČti do þtyĜiceti kilometrĤ.Projekt a znaþení tras by mČlo být hotovo do konce letošního roku. Slintavka a kulhavka hrozí Postrachem zemČdČlcĤ Evropy je po nemoci šílených krav i slintavka a kulhavka. ěádí zatím v západní EvropČ a jsou jí ohroženi sudokopytníci – prasata, skot, ovce a kozy.Slintavka a kulhavka (SLAK)sužuje sudokopytníky již mnoho let.OdbornČ však byla nemoc popsaná teprve v roce 1764 a k odhalení jejího virového pĤvodce došlo až v roce 1897. U zdravých dospČlých zvíĜat zpravidla není smrtelná, ale vážnČ poškozuje zdravotní stav a velice rychle se šíĜí.U þlovČka virus zpĤsobuje jen lehké poškození kĤže, zpravidla na pĜedloktí a mohou se objevit afty v dutinČ ústní. SLAK je ve svČtČ dosti bČžnou chorobou. Podle Mezinárodního úĜadu pro nákazy zvíĜat je stálý výskyt nemoci typický pro státy stĜední Afriky, celé Asie a v Jižní Americe zejména pro Brazílii a její severní sousedy.Naopak zóny bez SLAK jsou Severní Amerika, Austrálie, þást Jižní Ameriky a donedávna i Evropa. PĜed nákazou SLAK nebyly v minulosti prosty ani þeské zemČ. V roce 1910 zasáhla nemoc 9223 obcí a o devČt let pozdČji 5259 obcí.Také v letech 1945 a 1953 u nás SLAK ochromila život mnoha obcí.Díky oþkování na nemoc vnímavých zvíĜat byl poslední pĜípad výskytu na našem území v roce 1975. Ve státech Evropské unie se však nesmí oþkování provádČt již od dubna roku 1991, protože nČkteré zemČ odmítají dát na trh masné produkty z oþkovaných zvíĜat. To byl dĤvod, proþ se s oþkováním pĜestalo i u nás. V televizi mĤžeme dennČ vidČt hromady hoĜících tČl utracených zvíĜat na britských ostrovech. SLAK nerespektuje hranice státĤ a sebedokonalejší ochranná opatĜení nemusí stoprocentnČ zamezit zavleþení choroby do ýeské republiky. Publikace vČnných mČst Novou informaþní brožuru vydalo Sdružení vČnných mČst. Publikace se zaobírá spoleþnou historií vČnných mČst þeských královen, která se datuje poþátkem 14. století. Dále je zde Ĝada barevných fotografií sdružených vČnných mČst a informace, dokonce i v nČmeckém a anglickém jazyce. MČsta jsou Ĝazena abecednČ. Obálka je nezvyklého tvaru, kdy vnitĜek tvoĜí stylizovaná mapa, kde každé mČsto charakterizuje nČkolik pozoruhodných staveb. Mladá spisovatelka mČsta? Dne 7. bĜezna 2001 se uskuteþnila v knihkupectví „ U Veselých“ autogramiáda autorky Pavlíny Matoušové. Není bez zajímavosti, že uvedená mladá autorka v souþasnosti studuje místní gymnázium. Dle sdČlení jde o dívþí román. Její tvoĜivou práci budeme dále sledovat v kronice mČsta. Plánovaná rekonstrukce sokolovny Za vyĜešený pokládá sokolská jednota letitý problém rekonstrukce souþasné sokolovny. V loĖském roce se zmČnil vzhled sokolovny vzniklým sálem pro gymnastiku, opravu ovšem potĜebuje celá budova. Bylo na rozhodnutí jednoty, zda sokolovnu „rozšíĜit“ nebo „zvýšit“. 45


Nakonec byl pĜijat návrh, že se budou realizovat oba návrhy souþasnČ. RozšíĜením dojde k umožnČní hrát florbal a další míþové hry, výškou budovy se umožní využít trampolín. OtevĜena zĤstává ještČ otázka výbČru dodavatele a také vlastní financování. ZOO - slintavka a kulhavka S cílem zamezit pĜípadnému zavleþení pĜenosu nákazy dochází v ZOO k preventivním opatĜením. Zastaven byl dovoz a vývoz zvíĜat, na pĜístupových cestách jsou umístČny desinfekþní rohože. Toto infekþní onemocnČní by vážnČ ohrozilo naší ZOO a toho jsou si všichni plnČ vČdomi. V pamČti obþanĤ zĤstává dosud stále nevyjasnČná událost z roku 1975, kdy bylo utraceno stádo žiraf, údajnČ z dĤvodu nakažlivé nemoci. Pokud by bylo tĜeba, došlo by i k uzavĜení ZOO, která je v souþasné dobČ ještČ stále otevĜená. „Zlatá tužka“ K vyhlášení výsledkĤ literární soutČže „ Zlatá tužka“došlo v DomČ dČtí a mládeže Jedniþka v polovinČ mČsíce bĜezna. Tato soutČž se koná již po šesté ve spolupráci s þasopisem „Krkonoše“ a je urþena dČtem školního vČku. Porota hodnotila asi sto pĜíspČvkĤ na tĜi témata. Za verše si odnesl druhé místo David Špaþek z našeho mČsta, mezi pracemi „A pak, že strašidla nejsou“ byl druhý Ruda Suk také z našeho mČsta a tĜetí JiĜina Burešová z Bílé TĜemešné. Nejvíce cen bylo udČleno pracím na volné téma. První místo a zároveĖ nejlepší prací soutČže byla „Nezapomenutelná vzpomínka“ Stanislavy Karbanové z Dubence. Druhé místo patĜí Dominice Veselé z našeho mČsta, tĜetí místa Tereze Zadražilové z Pilníkova a Milanu Burgetovi z Radvanic. Mervartovi a Slovensko ěadu cestopisných pĜednášek doplnila i bĜeznová - „ Slovenské hory“. Manželé zde pĜedstavili svoji práci, která prezentovala sedm návštČv krás Slovenska. NávštČvníci shlédli a vyslechli v sále Špýcharu zasvČcené vyprávČní manželĤ o Slovenských Beskydech, FatĜe, Tatrách a Slovenském krase. Dražba bytĤ V mČsíci dubnu dojde k vydražení þtrnácti bytĤ Jedná se o vydražení s pĜechodem z vlastnictví obce na soukromou osobu i právo na uzavĜení nájemní smlouvy. Ve dvanácti pĜípadech se jedná o byty o jednom pokoji a kuchyni, pĜíslušenství se liší. UmístČní bytĤ je zveĜejnČno na úĜední desce MČÚ. U bytĤ do osobního vlastnictví, které jsou þtyĜi,se jedná o vyvolávací cenu dle odhadu. Zahajovací cena odhadu se pohybuje od pČti do patnácti tisíc korun.podle velikosti a vybavení bytu. Jedná se o byty ze staré zástavby. Výstava Blanky Bohdanové Ve Staré radnici probíhá výstava známé pražské hereþky pod názvem „Krajiny duše“. ýrty zákoutí, výĜezy z neznámých svČtadílĤ, to vše v návštČvnících provokuje jistou náladu. Dokládá to, že Blanka Bohdanová je nejen dobrou hereþkou, ale i výtvarnicí. „HusĤv domov“ TĜináct chlapcĤ, chovancĤ ze jmenovaného ústavu, navštívilo krkonošskou Rýchorskou boudu. O chlapce ve vČku od patnácti do osmnácti let se staralo pČt vychovatelĤ a dvČ zdravotní sestry. Dle sdČlení vychovatele Alana Macka „jsou podobné pobyty nesmírnČ dĤležité. VytváĜí to podstatnČ lepší atmosféru mezi nimi navzájem a také se utuží vztahy mezi chovanci a jejich vychovateli“. Také vychovatel Ladislav Juna k tomu dodal „ Akce je 46


vítaným zpestĜením proti jednotvárnému pobytu v ústavu, kde musí kluci i pracovat. Na horách mají prázdniny a trochu si odpoþinou.“ SvČĜenci Husova domova se na podobné akce dostanou asi pČtkrát až šestkrát do roka. Dá se pĜedpokládat, že po dosažení plnoletosti se vČtšinČ z nich této možnosti nedostane.. VČtšina z nich obdrží invalidní dĤchod, málokterým se dostane možnosti návratu k rodinČ a nebo se zaþlenit do normální spoleþnosti. SvČĜenci se bČhem pobytu, mimo nČkolikahodinových procházek na lyžích þi snČžnicích, zaobírali manuelní prací s keramikou, ekologickými hrami a sledováním poĜadĤ o pĜírodČ. Program byl pĜipraven dobĜe, provokuje u svČĜencĤ kladné stránky vlastností. Vítaným zpestĜením byla pĜednáška BĜetislava Leblocha o horolezecké expedici na Pamir. Ministr školství a tČlovýchovy v HusovČ domovČ Ministr Eduard Zeman jednal s pracovníky Husova domova v rámci svého pobytu v našem regionu. „Jedniþka“ se pĜipravuje Na svoji rozsáhlou letní þinnost se pĜipravuje DĤm dČtí a mládeže. Dominují pochopitelnČ letní tábory. O jejich rozsahu nás informovala Ĝeditelka DDM Olga Nedvídková: „ Chystáme þtyĜi tábory, každý s jiným zamČĜením a na jiném místČ. V chatové osadČ TĜebihošĢ to bude keramika s týdenním pobytem na NebákovČ a náplní aerobicu. Chatkový tábor nedaleko Radvanic nese název „Drsný stĜedovČk“ a dále to bude vodácký tábor na Ĝece Berounce, urþený pro dČti starší dvanácti let. MČstské kulturní zaĜízení rok 2000 Z kulturních mČsíþníkĤ vyjímáme divadelní hry uskuteþnČné v rámci pĜedplatného: Lucerna, NatČraþ, Poker bez esa, Balada pro banditu, PromČny, Edith a Marlene, Jeptišky, Prolhaná Ketty, Bláznivá ze Chaillot, TĜi muži na špatné adrese. Loutková scéna Klíþek: Kašpárek a þert, Míþek Flíþek, Kocour v botách, Perníková chaloupka, O pejskovi a koþiþce. Nejvyšší návštČvnost mají poĜady SMaK (8433), poĜady pro dČti –odpolední (7383), spoleþenské zábavy s tancem (6980), divadelní pĜedstavení (4765).Celková návštČvnost þinila v roce 2000 44.449 obþanĤ. Vznik cyklotras Na jaĜe 2000 vzniklo regionální sdružení mČst a obcí pod názvem „ Podzviþinsko“. Sdružení ve svém programu, jako jednu ze svých priorit, vyzvedlo vybudování sítČ cyklotras. Zástupci jednotlivých obcí podali do konce ledna 2001 návrhy na propojení zajímavých lokalit ve svém okolí. Z tČchto návrhĤ vytvoĜil koordinátor síĢ cyklotras v regionu „Podzviþinsko“. Region není odtržen od svČta a proto bylo nutné regionální síĢ cyklotras propojit s cyklotrasami sousedních regionĤ – ýeský ráj, JestĜebí hory, Náchodsko, Hradecko, Trutnovsko.Díky pochopení vČci v sousedních regionech vznikla z iniciativy ing. Rohulána z CHKO Broumovsko a ing. Karla Raicha ze Dvora Králové n.L. v rámci Hradeckého kraje koordinaþní skupina, která si pĜedsevzala koordinovat vytváĜení cyklotras v kraji. V této skupinČ byly dohodnuty kontaktní body, ve kterých budou sítČ cyklotras sousedních regionĤ navazovat na síĢ cyklotras regionu „ Podzviþinsko“.

47


Výše popsaným zpĤsobem vznikla, zákresem do mapy, síĢ cyklotras v délce 370 kilometrĤ, která byla odsouhlasena valnou hromadou „Podzviþinska“ dne 27. února 2001. Koordinátor musí rozhodnout pro každou trasu, zda bude znaþena turistickým zpĤsobem, nebo silniþním zpĤsobem. Turistické znaþení, neboli pásové znaþení, se liší od pČšího turistického barvou vnČjších pásĤ. Pro pČší jsou vnČjší pásy bílé, pro cyklisty žluté. Silniþní znaþení je od roku 2001 dáno zákonem o provozu na veĜejných komunikacích. ProvádČcí vyhláška k tomuto obsahuje tĜi druhy silniþních dopravních znaþek, urþených vedle ostatních dopravních znaþek, pro Ĝízení cyklistické dopravy. Každá cyklistická dopravní znaþka obsahuje symbol bicyklu, þíslo cyklotrasy. SmČrová tabule a návČstí pĜed kĜižovatkou potom i cílové místo, pĜípadnČ další - bližší síl. ýísla cyklotras jsou jedno až þtyĜciferná. JednocifernČ jsou znaþeny cyklotrasy nadnárodního charakteru, dvoucifernČ republikového významu,( v našem regionu má þíslo 24 „Labská stezka“), tĜícifernČ jsou znaþeny meziregionální trasy a þtyĜcifernČ cyklotrasy regionálního významu. ýísla pĜiĜazuje ústĜedí Klubu þeských turistĤ – komise znaþení. Po rozhodnutí o typu znaþení je nutno zpracovat projekt znaþení. Ten uvádí všechny údaje potĜebné pro schvalovací Ĝízení na Okresním Ĝeditelství policie ýR a na Okresním Ĝeditelství Správy a údržby silnic. Pokud trasa jde nikoliv po veĜejné, nebo místní komunikaci, je tĜeba vyžádat také souhlas majitelĤ pozemkĤ dotþených trasou. Pokud byl projekt zmínČnými orgány schválen, je možné za pĜedpokladu existence finanþních prostĜedkĤ, pĜistoupit k výbČrovému Ĝízení na vlastní realizaci trasy. V regionu „Podzviþinsko“ budou vedeny tĜi páteĜní trasy a 22 cyklotras regionálního významu. Již zmínČná „Labská stezka“ (Debrné – Kuks), Kuks – Jiþín, HoĜice – Debrné. Sdružení vydá mapu, která bude mít zakresleno všech 25 cyklotras. Ke každé trase pak bude vydán itineráĜ se seznamem ubytovacích a stravovacích kapacit, se seznamem cykloservisĤ, pamČtihodností a mapkou té konkrétní trasy. S ohledem na celkovou délku cyklotras – 370 km a finanþní prostĜedky, lze pĜedpokládat, že znaþení bude realizováno bČhem dvou let. Pro kroniku mČsta vypracoval ing. Karel Raich. PĜíloha: seznam navrhovaných cyklotras regionu Podzviþinsko Dny R.A.Dvorského Dne 21.3.se uskuteþnil koncert loni založeného Big bandu Dvorský. Orchestr složený z uþitelĤ,absolventĤ a žákĤ Základní umČlecké školy má velkou Ĝadu pĜíznivcĤ. Ty si i pĜes krátkou dobu pĤsobení skvČlým vánoþním koncertem dokázal získat. Jeho vedoucím je i nadále ing. Jan Neruda.ZpČvem doprovází Jana Machková, Kristýna Táslerová, Martina ýervenková, David Vlþek, Miroslav Šenfeldr a dČtský sbor ZUŠ pod vedením Mgr. Lenky Týfové. Druhým vystupujícím na dnech R.A.Dvorského byl Pražský swingový orchestr Jana Matouška.Ten mČl úþinkovat již v loĖském roce, ale pro povodeĖ k tomu nedošlo. Tento orchestr pĜipomíná svým hudebním stylem KlikarĤv Originální pražský synkopický orchestr a je doprovázen Ĝadou zpČvaþek. Již posedmé si tak královédvorská veĜejnost pĜipomnČla významnou osobnost našeho mČsta a celé naší hudební scény -R.A.Dvorského. K uvedenému orchestru ing. Nerudy se vrátíme na dalších stránkách mČstské kroniky.

48


KvČtiny R.A.Dvorskému Dne 23.3.2001 došlo k uctČní památky R.A.Dvorského na mČstském hĜbitovČ. PĜítomni byli zástupci MČstského úĜadu, MČstského kulturního zaĜízení a žákĤ školy, která nese jméno tohoto významného rodáka.Na hrob byly pĜítomnými položeny kvČtiny.PĜítomna byla i mladší sestra R.A. Dvorského paní Anna Mannová. Projev p. Krsková, kvČtiny p. ýermáková

Drobnosti Dne 19.3. se pĜehnala nad celými ýechami vichĜice. Ta zpĤsobila v jiných krajích škoda, ale naše mČsto jich bylo ušetĜeno. -

21.3. se promČnilo již jarní poþasí opČt na zimní, když zaþalo v odpoledních hodinách hustČ snČžit. 22.3. se uskuteþnil na MasarykovČ námČstí tradiþní trh. NámČstí se zaplnilo desítkami stánkĤ se širokým sortimentem zboží. stavba hotelu v naší ZOO se dostává do závČreþné fáze a k otevĜení by mČlo dojít ještČ pĜed zaþátkem sezóny.

Ameriþtí právníci a HusĤv domov Jednalo se o právníky a soudce vedené nejvyšším soudcem státu Texas panem Larrigistem.StĜedem jejich zájmu je právní systém východní Evropy. Hosté si za doprovodu Ĝeditele Husova domova pana faráĜe Votavy prohlédli všechna tĜi pracovištČ. Byl to objekt v ýeské Podharti, domov pro svobodné matky a stĜedisko pro závislé na PokladČ. Hosty pĜivítal také pan starosta mČsta Viktor Švub v konšelské síni Staré radnice. Zde došlo k jejich seznámení s mČstem a dostali propagaþní materiály, které jim budou naše mČsto pĜipomínat. PotČšitelná byla skuteþnost, že na své cestČ po republice to bylo poprvé, kdy byli pĜijati nČkterým ze starostĤ navštívených mČst. Vedoucí delegace se svČĜil, že v jeho životní praxi soudce podepsal asi þtyĜicet rozsudkĤ smrti.

49


Oprava kaple svatého Odilona Byla zapoþata na podzim loĖského roku na hĜbitovČ v Žirþi. Do kopule, která byla restaurována a pozlacena, byly dne 22.3. vloženy dokumenty o provedené rekonstrukci i souþasném dČní. Stalo se tak v budovČ MČÚ.

Odborní pracovníci, zleva bývalý kronikáĜ ing. Pavel Tschiedel a ing. Holubcová Technické služby se stČhují K tomuto sdČlil Ĝeditel TS LudČk Erlebach následující. „ Podle dohod jsme þást areálu bývalého pivovaru vyklidili k 21.3. asi z devadesáti procent. Chybí nám ale informace, jak se bude postupovat dál“. NČkteré ze staveb byly již pĜedány firmČ Pišta a spol., která je spoluvlastníkem areálu. Materiál a technika byly pĜemístČny do nových prostor, Ĝeší se otázka kam s posypovým materiálem na Pohled od nádraží, objekt vpravo urþen techn. službám zimní mČsíce. KanceláĜe TS budou fungovat do konce roku na pĤvodním místČ a jejich pĜestČhování bude dáno obþ anĤm vþas na vČdomí.

50

KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2001

Recommend Documents