KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2001

Souþasná situace, kdy chybí termíny stČhování nebo zahájení rekonstrukce nového areálu, vyvolává neklid mezi zamČstnanci. Ti se obrátili prostĜednictvím odborové organizace na vedení mČsta se žádostí o vyjasnČní nČkterých problematických otázek. ZdravotnČ postižení Sdružení zdravotnČ postižených nemá místnost pro svoji poradenskou þinnost. PĤvodní v RiegrovČ ulici byla pĜi loĖských povodních vytopena a zároveĖ zde skonþil nájem. „PĜišli jsme nejen o majetek, ale i o stĜechu nad hlavou.Poradenské dny jsme museli v letošním roce v podstatČ zrušit“, vysvČtlil situaci Miroslav Tykal- pĜedseda sdružení. Výroþní schĤze se zúþastnilo devadesát z tĜistadvaceti þlenĤ. ýlenové pocházejí i z okolních vesnic, kde by samostatná organizace nemohla vzniknout. Sdružení poĜádalo loni rekondiþní cviþení, uspoĜádaly se specializované akce o jednotlivých nemocích a postiženích. Velký zájem je o cviþení v mČstských lázních. Každé druhé úterý se zde schází kolem tĜiceti lidí.Sdružení se zapojilo také do podzimních DnĤ spolkĤ. BraunĤv „Betlém“ V letošním roce (2001) konþí zaĜazení Braunovy galerie pod širým nebem do seznamu sta nejvíce ohrožených památek SvČtového památkového fondu (World Monument Fund). Tomuto areálu se dostalo místa vedle takových svČtových skvostĤ jako jsou ruiny Pompejí, incké chrámy Matchu Picchu a chrám Taj Mahal.Tato americká nadace poskytla dotaci ve výši sedmdesáti Provizorní zastĜešení tisíc dolarĤ a další finance je nutno vyhledat na þeské stranČ. To se však nedaĜí zajistit. V loĖské kronice je uvedeno jméno Moniky Abbott a nyní se k její osobČ vrátíme. ýechoameriþanka Monika Abbott pochází z Prahy. Po absolvování právnické fakulty žila nČkolik let v Holandsku a pozdČji ve Spojených státech. Tady také zaþala malovat. Hlavní inspirací se jí stal právČ Kuks. Jeden její obraz je vystaven v Hospitalu. Od roku 1997 se snažila o zaĜazení Kuksu a Betléma na seznam WF a v roce 1999 se jí to podaĜilo.Oþekává se, že by se mČla na podzim letošního roku uskuteþnit výstava jejich obrazĤ v královédvorské Staré radnici. O tom jak zachránit tuto výjimeþnou barokní památku se hovoĜí již desítky let. V roce 1970 tu byl návrh na propojení areálu se ZOO, hovoĜilo se o záchranČ soch, které vlivem kyselých dešĢĤ silnČ chátrají. Replik se v minulém režimu doþkaly skulptury „ctností a neĜestí“ v Hospitalu

51

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2001

Big - Band – pĜíznivé hodnocení V rámci dnĤ R.A. Dvorského vystoupil pĜed þtyĜmi sty diváky místní Big band. NávštČvníky byli obþané všech vČkových skupin a odmČnili soubor ing. Nerudy velkým potleskem.BČhem programu se zavzpomínalo na R.A.Dvorského slovem i hudbou. Byly to hity „Letí šíp savanou, Jedu sám i Hmm,hmm“. Swingovou éru pĜipomnČlo i nČkolik tradiþních amerických skladeb.Dostalo se i na písniþky Suchého a Šlitra Ing Jan Neruda v podání dČts kého sboru ZUŠ. PoĜad se líbil a byl po zásluze odmČnČn mohutným potleskem, posluchaþi byli odmČnČni tĜemi pĜídavky. „Úþast na dnech R.A. Dvorského je pro nás poctou, vždyĢ soubor nese jeho jméno.Proto jsme pĜipravili program, který obsahuje Ĝadu skladeb z doby, kdy Rudolf Antonín Dvorský kraloval populární hudbČ“ vysvČtlil LudČk Mottl. Mgr. Alexandra Teodoridisová Jmenovaná nastoupila jako Ĝeditelka MČstského muzea dnem 1.2.2001 jak bylo již kronikou zaznamenáno. Nyní uvedeme k její osobČ následující. Narozena 9.9.1973, školy ZŠ R.A. Dvorského a ZŠ Schulzovy sady, gymnázium Václava Lindy v JaromČĜi (maturita 1992).Následovala Slezská univerzita Opava (státní zkouška 1999), odbor historie, diplomová práce na téma:“NČmecká menšina na královédvorsku po druhé svČtové válce“. Stanovila si následující cíle: - pĜíprava sbírek na zápis do centrální evidence podle zákona þ. 122/2000 - vytvoĜení inventáĜĤ k jednotlivým sbírkám - pĜevedení evidence knihovny do poþítaþové podoby - -nová stálá expozice k historii mČsta Výstavy – vČtší dĤraz na regionální dČjiny (výroþí významných rodákĤ, spolkĤ a událostí) - výstavy umČlcĤ celorepublikového významu - spolupráce s muzei a galeriemi (výpĤjþky zajímavých výstav) Publikaþní þinnost – spolupráce s Okresním archivem v TrutnovČ -„LegionáĜi“, pĜíprava vlastní publikace „Rakousko –Pruská válka v roce 1866 na královédvorsku a prezentace muzejních sbírek v tisku. V rámci propagace muzea: obnova reklamních cedulí muzea ve mČstČ, prezentace na internetu a populárních a odborných þasopisech. Jmenované a celému kolektivu MČstského muzea pĜejeme hodnČ úspČchĤ. 52


Vládní kodex V mČsíci bĜeznu schválila vláda kodex definující chování úĜedníkĤ na správních úĜadech.Kodex nemá právní základ, není vymahatelný, jde tedy spíše o morální normu. Pro zamČstnance správních úĜadĤ a územnČsprávních celkĤ jde tedy o doporuþení. Vlastní kodex není kouzelný proutek, který zajistí aby všichni úĜedníci po tomto vládním aktu byli k veĜejnosti vrchovatČ slušní, ohleduplní, chápající a ochotní.Je však jistČ dobĜe, že bylo Ĝeþeno, jací by za peníze daĖových poplatníkĤ mČli být. Je to vážný dĤvod k zamyšlení jehož výsledkem by mČl být nejen vlastní pocit, ale mČl by následovat þin. Letní þas dnem 25.3.2001 Posunutím o hodinu vpĜed z 02,oo hod. na 03,oo hodin došlo k opČtovnému navození „letního þasu“.To není nic nového, protože již v roce 1907 s tímto návrhem pĜišel jistý Angliþan, který však s návrhem pro silný odpor veĜejnosti neuspČl.V našich zemích byl letní þas zaveden v letech 1916 – 1918, tedy v dobČ trvání Rakousko – Uherska a mČl pomoci svým hospodáĜským významem vyhrát válku. ZmČna se minula úþinkem a nepomohla také HitlerovČ „tisícileté Ĝíši“ po zavedení v roce 1940. Letní þas pĜetrvával až do roku 1949 a následovala tĜicetiletá odmlka trvající až do roku 1979. V posunu letního þasu není naše republika osamocena. Využívá se toho asi v sedmdesáti dalších zemích. Na rozdíl od ostatních zemí má však naše republika letní þas v trvání plných sedmí mČsícĤ.. Žijeme tedy jen pČt mČsícĤ podle pĜirozených biorytmĤ, tedy v souladu s pĜirozeným vývinem lidstva po dobu mnoha tisíc let. Na dokreslení - zavedení letního þasu je také v souladu se smČrnicí Evropské unie. „Totálajnzac“- nucenČ nasazení dále þekají Z þeských zemí bylo nucenČ (totálnČ) nasazeno na 650.000 obþanĤ. OdškodnČní ze strany NČmecka se jich dožívá v souþasnosti asi jedna desetina. V této chvíli se þeká ještČ na to, až budou v USA zamítnuty poslední žaloby o odškodnČní. NČmecko totiž chce mít záruky, že nebude muset v budoucnu þelit dalším žalobám.Pokud tedy nedojde k dalším prĤtahĤm, mČlo by již v mČsíci þervnu dojít k vyplacení penČz. OdškodnČní mohou dostat i pozĤstalí na základČ souþasných zákonĤ Rakouska i NČmecka. TotálnČ nasazeným se bude vyplácet maximálnČ 5.000 DM na osobu, u vČzĖĤ z koncentraþních táborĤ to mĤže být až 15.000 DM. K Ĝešené a kronikou sledované vČci se vrátíme až ke skuteþnému vyplacení dojde. Dny R.A.Dvorského skonþily Pražský swingový orchestr Jana Matouška ukonþil dny R.A. Dvorského v HankovČ domČ. Ten se svým vystoupením velmi pĜiblížil svým vzorĤm ze tĜicátých a þtyĜicátých let.NávštČvníkĤ bylo ménČ než pĜi hudebním vystoupení Nerudova Big Bandu, ale i tak koncert shlédlo hodnČ lidí a odcházeli spokojeni. Na úspČšném prĤbČhu dnĤ R.A. Dvorského mČla zásluhu Ĝeditelka Hankova domu paní Zuzana ýermáková se svými spoluúracovníky. PĜírodovČdec Roman Zajíþek Hodnotné tĜi pĜednášky pĜednesl jmenovaný na rĤzných místech našeho mČsta. Jeho dopolední vystoupení bylo v gymnáziu o Venezuele, odpoledne patĜila jeho pĜednáška pracovníkĤm ZOO, kde hovoĜil o Peru a také o mezinárodní dohodČ CITES, zamČĜené na

53


ochranu pĜírody. Veþerní pĜednáška v salonku Hankova domu urþená veĜejnosti pojednávala o jihoamerických státech. Všemi tĜemi pĜednáškami se prolínala cestopisná data s ekologií. PĜednášky byly doplnČny diapozitivy. ZOO – soutČž pro dČti Do 22. dubna budou mít dČti možnost si zpestĜit pobyt v ZOO. Zájemci z Ĝad návštČvníkĤ si mohou u pokladny vyzvednout hrací karty a do tČch pĜi své návštČvČ zapisovat jména zvíĜat. Budou-li mladí návštČvníci úspČšní a zapíší všechny údaje správnČ, potom jim vyjde heslo tajenky. List (hrací kartu) musí potom vhodit do koše ve videosále. SprávnČ vyplnČné listy se losují a mladé pĜátele ZOO þekají pČkné výhry.Ty jim budou pĜedány ke Dni ZemČ, tedy souþásti celodenního programu. Ten bude vČnován otázkám ochrany ohrožených druhĤ zvíĜat. Tak jako každý rok, tak i letos se mohou školy hlásit na brigády v ZOO. Mohou pomoci v úklidu výbČhĤ, hrabáním listí i na jiných drobnČjších pracích.Pracují asi tĜi hodiny a poté se mohou vČnovat prohlídce ZOO a nebo výukovému programu. Ten nabízí již þtrnáct titulĤ urþených pro rĤzné vČkové skupiny. ZmČny v informaþním centru NejpodstatnČjší je ta, že IC bude spolupracovat se spoleþností OSNADO (osobní a nákladní doprava). Tím dojde k rozšíĜení nabídky dovolenkových pobytĤ, sortimentu reklamních a propagaþních materiálĤ a služeb. I letos „Den spolkĤ“ V loĖském roce mČl Den spolkĤ svoji premiéru, která se konala v nepĜíjemném poþasí, ale za úþasti mnoha úþinkujících. Už nyní zaþaly pĜípravné práce na zajištČní celé akce, která má pĜedstavit þinnost organizací, spolkĤ a sdružení našeho mČsta. Tento rok by mČl Den spolkĤ probČhnout v letních mČsících. Aktivity škol Základní škola Strž nabízí vzdČlávací poĜady veĜejnosti.TradiþnČ obsluhu poþítaþĤ a novinkou pro letošní rok je prázdninový kurz angliþtiny. Úþastníci by mČli bČhem jednoho týdne absolvovat dennČ deset hodin intenzivní výuky v dopolední a odpolední þásti. Poþet je omezen na deset úþastníkĤ. Školy Strž a Schulzovy sady spolu s MČstským úĜadem pĜipravily akci k mČsíci internetu. Odborníci poradí zaþáteþníkĤm jak postupovat pĜi hledání na internetových stránkách. „Betlém“ zaĜazen mezi národní kulturní památky „S kĜížkem po funuse“ by se mohlo nazvat rozhodnutí vlády o nadepsaném zaĜazení. Vyplývá z toho, že budou kladeny vyšší nároky na péþi o tento objekt, mČlo by dojít i k jisté pĜednosti pĜi pĜidČlování financí ze státního rozpoþtu. Rozhodnutí vlády však nabývá úþinnosti až od ledna pĜíštího roku, tedy roku 2002.A jak jsme již v kronice uvedli, v této dobČ konþí zaĜazení „Betlému“ do sta nejohroženČjších památek svČta. Když tedy náš stát pĜidČlí na opravu Braunova díla nČjaké prostĜedky, nepĤjde již využít Wilsonovu výzvu z americké strany. SvČtový památkový fond pĜidá polovinu þástky vČnované dotace. Projekt ZŠ Strž jediný v republice Tato škola je jedinou v republice a jednou z mála v EvropČ, která pĜipravila projekt do nabídky vzdČlávacích programĤ Evropské unie Arion pro rok 2002. 54


Název projektu je: „PĜístupy k výuce biologie na základních školách a využití pĜírodovČdných klubĤ jako nadstavbová þást povinného kurikula výuky pĜírodopisu“. ěeditel Petr VojtČch k tomu dodává:“ Uþitelé z celé Evropy tak pĜijedou do Dvora Králové nad Labem a vymČní si zkušenosti z oblasti výuky problematiky životního prostĜedí s využitím informaþních technologií jako spojovacího þlánku ve vzdČlávání“. Uvedená škola navázala spolupráci s institucemi, které se vČnují životnímu prostĜedí. Je to na gymnáziu pĤsobící klub Natura, zoologickou zahradou a také se stĜediskem Sever na Rýchorách. Škola byla zaĜazena mezi sto v republice, které se zapojí do programu o využití obnovitelných zdrojĤ energie.Pomocí grantu Ministerstva životního prostĜedí bude možné realizovat instalaci sluneþního kolektoru. Ten by napájel poþítaþ a tím by byla demonstrována možnost využití obnovitelných zdrojĤ energie. Dále Ĝeditel Petr VojtČch uvedl:“ Také jsme zahájili spolupráci s KRNAP (Krkonošský národní park) Vrchlabí.Na pozemcích školy vznikne skalka a vĜesovištČ, kde budou vysázeny rostliny a stromky typické pro naší obast se zamČĜením na flóru Krkonoš“. „Bude to zajímavý doplnČk vnitĜních prostor školy, kde jsou na chodbách umístČny teplomilné rostliny, napĜíklad palmy, banánovníky a kde v souþasné dobČ dozrávají citrony.“ „BČhem dubna vybudujeme svépomocí skleník“ „Hospic“ v Žirþi Hospic Anežky ýeské se sídlem v ýerveném Kostelci zadal vypracování projektu na rekonstrukci þásti budovy bývalého domova dĤchodcĤ v Žirþi. Tak by mČlo vzniknout nové nestátní zdravotnické zaĜízení. Projekt by mČla podpoĜit okolní mČsta a také Ministerstvo práce a sociálních vČcí.ýást budovy získala v restituci Kongregace „Sester NejsvČtČjší Svátosti“ z ýeských BudČjovic. Budou zde dvČ skupiny klientĤ. Onkologiþtí pacienti a pacienti s roztroušenou mozkomíšní sklerózou bez vlastního rodinného zázemí.K otevĜení by mČlo dojít již v letošním roce. Podpora sportu novČ V tomto roce dojde k pronikavé zmČnČ v podpoĜe sportovního dČní mČsta. Cílem má být zlepšení podmínek pro oddíly které dobĜe pracují. Podpora je dána dle poþtu þlenĤ a pomČru mládežnických a dospČlých družstev. Nezapoþítává se však neomezený poþet, na každé družstvo je stanoven maximální poþet zapoþitatelných þlenĤ.Dále jsou tu ještČ dva dĤležité momenty. Oddíl dospČlých, který nemá mládežnická družstva nezískává žádnou podporu na poþet þlenĤ a také mládežnická družstva bez družstva dospČlých dostanou nižší dotaci. Druhá þást je zamČĜena na úrovni soutČže, finanþní nároþnosti a rozšíĜenosti sportu. Tím se sleduje preferovat oddíly hrající kvalitní soutČže a motivovat ostatní k postupĤm do vyšších soutČží. SoutČže hrané v ýeské republice jsou rozdČleny do nČkolika kategorií a výsledná þástka je násobena koeficientem finanþní nároþnosti a rozšíĜenosti. PĜíklad z tabulky úrovnČ soutČže: Nejvyšší domácí 400.000 Druhá nejvyšší 300.000 Nižší soutČže národní pĤsobnosti .200.000 Oblastní soutČže 80.000 Krajské soutČže 50.000 Okresní soutČže 20.000 55


V tomto roce byla na podporu sportu vyþlenČna þástka tĜí milionĤ korun, z toho bylo v prvním kole rozdČleno 2.150 tisíc korun. Zbytek je urþen pro oddíly, které není možné do této koncepce zaĜadit (Sokol) a na jednorázové akce. ýlánek do kroniky je þerpán z Novin radnice a závČrem je zde uvedeno, že se nepodaĜilo najít žádné mČsto, kde by podpora sportu šla tímto smČrem a jedná se proto o zcela novou myšlenku, kterou provČĜí až souþasná praxe. MČstská památková zóna Jedním z cílĤ nového územního plánu je mimo jiné i zklidnČní mČstského centra, tedy pĜedevším prostoru historického jádra. To by mČlo pĜispČt i k zvýšení cestovního ruchu. PĜevážná þást historického jádra mČsta je „mČstskou památkovou zónou“ ( MTZ). Ta byla zĜízena Vyhláškou o prohlášení památkových zón ve vybraných mČstech a obcích Východoþeského kraje. Vydána byla tehdejším Východoþeským krajským národním výborem v Hradci Králové dne 17. Ĝíjna 1990. Na toto území i na objekty ležící mimo se vztahuje ochrana ve smyslu zákona þ. 20/1987 Sb. o státní památkové péþi v platném znČní a následná provádČcí vyhláška 66/1988 Sb. ve znČní vyhlášky 139/1999Sb. Realizace jednotlivých zámČrĤ je pochopitelnČ závislá na finanþních možnostech mČsta, nebo potenciálních investorĤ.V letošním roce se pĜipravuje realizace úpravy parteru námČstí Odboje, další priorotou je samotný stĜed historického jádra – námČstí TGM. Naše mČsto je pĜihlášeno do státního „ programu regenerace mČstských památkových rezervací a mČstských památkových zón“a jedním z výsledkĤ této iniciativy je v loĖském roce realizovaná rekonstrukce fary. Emil Pokorný osmdesátníkem Zimní plavec, bývalý i souþasný knihovník a pĜítel mnoha dalších aktivit oslavil svéráznČ své osmdesáté narozeniny ve zdraví a pohodČ. Jeho kolegové z našeho mČsta, Starých BukĤ a Trutnova mu pĜipravili netradiþní oslavu. Konala se pod mostem u Obchodní akademie v TrutnovČ. Husté snČžení, teplota vody minus þtyĜi stupnČ dovolila aby ve vodČ strávili sedm minut, sledováni mnoha diváky. Na vodČ plavala i maketa dortu. MČsto mu tímto pĜeje všechno nejlepší a stále stejný mladistvý elán. Jubilant se narodil dne 20. února 1921 v obci Práce v blízkosti Slavkova. Vyuþil se typografii a následovalo totální nasazení v NČmecku. Po válce pracoval jako kulturní referent a oženil se. V roce 2000 oslavili manželé zlatou svatbu, vychovali spoleþnČ þtyĜi dČti a radují se již z devíti vnouþat.Manželka pochází z nedaleké obce KocbeĜe.SpoleþnČ žili nejprve v Praci, poté plných devČt let v Bruntále a od této doby již v našem mČstČ. Stává se knihovníkem a od roku 1966 se od našeho mČsta neodlouþil. …stále plný životní energie 56


Práci knihovníka vykonával až do odchodu na dĤchod a ani nyní v této záslužné þinnosti nepĜestal pracovat. Je knihovníkem v obci KocbeĜ e a Komárov. Jeho zálibou je plavání a tomu zimnímu se vČnuje stále. Obþané se s ním mohou setkat pĜi zimním „mrožím“ plavání u nás u Pušova splavu, ale i v TrutnovČ, BrnČ, NáchodČ, BČlohadČ, Hradci Králové, Pardubicích, podzemní Ĝíþce PunkvČ, i na Slovensku. Má hodnČ pĜátel a to nejen v zimním plavání. Znal se s bývalým reprezentantem Skovajsou, pĜemožiteli kanáli La Manche Venclovským a Novákem. Touto þinností však výþet jeho aktivit nekonþí. Pracuje ve Svazu nucenČ nasazených i když se vyplácení odškodného stále protahuje. K jeho zálibám patĜí literatura, historie, sportovní dČní vĤbec. Jezdí na kole, sport propaguje a to v novinách Královédvorských listech a Krkonošských novinách. Seznamuje v nich þtenáĜe nejen se sportovní þinností v našem mČstČ, ale i okolních obcích. Souþasný kronikáĜ mČsta P. Janoušek pana Pokorného požádal o zveĜejnČní jeho pamČtí z naší knihovny „Slavoj“ a jeho rozhovor s Ĝeditelkou PhDr. Vladislavou Lustigovou je zachycen na videozáznamu. Ten je souþástí kroniky z roku 2000 a tedy majetkem mČsta. Výroþní schĤze „Záboje“ Poþátkem bĜezna zhodnotil Záboj svoji þinnost za rok 2000. PĜedsedkynČ Jana RĤžiþková ve své zprávČ uvedla všechny úspČchy i nedostatky. PĜevládaly úspČchy z kterých se mohli tČšit i naši obþané.ýlenové souboru i pozvaní hosté se mohli také seznámit s nástinem programu letošního roku. Na jarním koncertu, který se má uskuteþnit 10.5. by se soubor mČl pochlubit svojí 140tiletou záslužnou þinností.I v letošním roce se bude sbor prezentovat na 5. setkání pČveckých sborĤ východoþeské oblasti (20. záĜí) a mĤžeme se tČšit na tradiþnívánoþní koncerty. Na výroþní schĤzi byla také projednána hospodáĜská otázka, stanovena výše þlenských pĜíspČvkĤ a nČkteré další otázky. Je potČšitelné, že práce všech þlenĤ sboru je dobrovolná, tedy i obČtavá a nezištná. Záboj reprezentuje kulturnČ – hudební oblast našeho regionu a po zásluze si zasluhuje naší pozornost a podporu. Ceny Fair play Další tĜi žákynČ našeho mČsta pĜevzaly dne 21.3. tyto ceny. Jsou jimi tentokrát žákynČ ubytované v DomovČ mládeže pĜi StĜední odborné škole a StĜedním odborném uþilišti Lenka Boháþová, Silvie Hanušová a Iva Nováková, studentky druhého roþníku StĜední prĤmyslové školy. Cenu ýeského olympijského výboru Fair Play obdržely za svĤj ušlechtilý þin, když na cestČ do Domova mládeže nalezly vČtší obnos penČz a doklady. Nález ohlásily vychovatelce a byly vráceny majitelce. PodČkování se jim dostalo i od ministra školství, mládeže a tČlovýchovy E. Zemana. Po dvou chlapcích jsou to tedy i tĜi dČvþata našeho mČsta. Poþasí bĜezna 2001 Tento mČsíc byl teplejší až o jeden a pĤl stupnČ a srážek bylo také více. Nejtepleji bylo 12. bĜezna, kyd bylo namČĜeno asi 17 stupĖĤ, nejchladnČji dne 27. bĜezna cca 4 stupnČ. SrážkovČ byl bĜezen nadnormální se svými þtyĜiceti až devadesáti sedmi milimetry. To odpovídá 140 – 220 procentĤm dlouhodobého normálu pro tento mČsíc. 57


V této souvislosti je svČtovČ kritizováno rozhodnutí prezidenta George Busche v tom smyslu, že USA odstupují od mezinárodní dohody o omezování produkce plynĤ zpĤsobujících skleníkový efekt v atmosféĜe, protože je to pro nČ ekonomiky nevýhodné. Tím jmenovaný prezident ukázal, že on a Amerika si mohou a budou dČlat to, co jim vyhovuje a nemusí se ohlížet na zájem zbytku svČta. SvČt toto vidí jako postoj krátkozraký, který ve svých dĤsledcích mĤže postihnout USA stejnČ jako kterýkoli jiný stát. MUDr. Karel Fortýn CSc.– devitalizace Nemocní rakovinou se již od loĖského roku dožadují léþení pomocí devitalizace, tedy metodou zcela odlišnou od souþasného postupu, který spoþívá v odstranČní nádoru i s širokým okolím. MUDr. Fortýn je vynálezcem a byl i propagátorem nové metody, která spoþívá v tom, že postiženou tkáĖ zbavuje výživy, ale ponechá ji na pĤvodním místČ. Tato metoda má význam hlavnČ v zažívacím traktu, tedy pĜi postižení tlustého stĜeva a koneþníku. TkáĖ zbavená výživy bČhem šesti až osmi týdnĤ úplnČ zanikne bunČþným odbouráním a odklizením devitalizované tkánČ. Na místČ zĤstane jen nepatrný vazivový zbytek. TémČĜ okamžitČ po zveĜejnČní zprávy o úspČšnosti této metody padlo rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví- léþba je non lege artis, proto jí nesmí být operováno. Na nátlak veĜejnosti se Ministerstvo rozhodlo celý pĜípad prozkoumat a provČĜit. Triumfu se již sedmdesátiletý lékaĜ nedožil. ZemĜel 4. ledna 2001 v Praze a teprve o dva mČsíce pozdČji rozhodla vČdecká rada o povolení klinických zkoušek na lidech. ýtyĜi klinická pracovištČ již zaþala pacienty pĜijímat a operovat Fortýnovou metodou. „Zabývám se devitalizací tĜicet let. Za tu dobu jsem se pĜesvČdþil, že metoda funguje na zvíĜatech i lidech“, konstatoval MUDr. Fortýn z Ústavu živoþišné fyziologie a genetiky Akademie vČd ýeské republiky. „Po devitalizaci žili mí pacienti ještČ nČkolik let a zemĜeli na jinou chorobu – nikoliv následkem nádorového onemocnČní“, Ĝekl k tomu tehdy ještČ žijící MUDr. Fortýn. NČkteĜí jím operovaní lidé dosud žijí. „ Fortýnova metoda“ se ukazuje jako úspČšná a nikdo jí jinak neĜekne. „Nechci Nobelovu cenu ani jiná uznání. Netoužím být v uþebnicích nebo slovnících“ Ĝekl nČkolik dní pĜed svojí smrtí, „ jediným smyslem mé práce je pomáhat nemocným. K tomu mČ zavazuje i Hippokratova pĜísaha. Já už se zavedení metody do praxe nedožiju“. Na jedné z pražských soukromých nemocnic se tato metoda zkoušela ještČ v dobČ pĜed tím, než se k tomuto rozhoupala vČdecká rada, odoperovali osmnáct pacientĤ s nádorek stĜeva a þtyĜi s nádorem ledviny.Z osmnácti lidí jich sedm zemĜelo a jedenáct pĜežilo. V pĜípadČ pacientĤ s nádorem ledviny pĜežili dva.(MUDr. Michal Náprstek) PĜesto byly další operace Ministerstvem zakázány pod ztrátou licence. Uvedený þlánek kroniky nemá pĜímou vazbu k našemu mČsto, ale pokládal jsem ho za podstatný a jistČ nanejvýš zajímavý.

Pošta –historie a souþasnost – vlastivČdné þtení PĜed rokem 1526 byly zprávy, naĜízení a pokyny zasílány posly. Ti byli vysíláni panovníky, šlechtickými rody, mČstskými hodnostáĜi, církví a pozdČji kupci. Je oprávnČný pĜedpoklad, že tento zpĤsob dopravy zpráv byl vlastní i našemu vČnnému mČstu DvĤr Králové nad Labem. Po roce 1526 již došlo k ustavování poštovních stanic, ale nestalo se tak v našem mČstČ. Také na poštovních mapách ze 16. až 18. století bychom poštovní stanici v našem mČstČ marnČ hledali. Ani na KreybichovČ poštovní mapČ Království þeského z roku 1819 není veden pĜes mČsto žádný poštovní spoj. To již byly poštovní stanice v okolních mČstech:Trutnov, Hostinné, Nová Paka, Náchod, HoĜice a Náchod. MČsto bylo odkázáno vyhledávat nejbližší 58


poštovní spoj v JaromČĜi a nebo se spokojit s využitím spoje mezi Hostinným a Novou Pakou v Dolní Olešnici. Teprve roku 1867 se dovídáme z DČjin královského vČnného mČsta Dvora Králové nad Labem, sepsaných A.K. Vitákem, že „ až do 1. kvČtna 1836 nebylo ve DvoĜe Králové pošty, chodíval pouze soukromý posel do JaromČĜe. Když byla zĜízena pošta, chodil posel v pondČlí a ve þtvrtek, to trvalo dvČ léta, pak chodila pošta þtyĜikrát týdnČ, brzy nato byl posílán posel dennČ.Až do roku 1858, kdy po železnici poþalo se jezditi, nebylo zde jízdní pošty.“ První pošta našeho mČsta byla umístČna v budovČ þíslo popisné 106 vedle tehdejší lékárny u kostela. Poštovní úĜad byl nalevo za vchodem a mČl velké trojdílné okno do ulice. (viz vyobrazení p. profesora Jana Lipavského). V oknČ byla vystavena došlá pošta a nad oknem umístČn dvouhlavý rakouský orel. Pod ním byl dvoujazyþný název K.K. POSTAMT – C.K. POŠTOVNÍ ÚěAD. Poštovní zásilku si musel vyzvednout každý sám. Okno bylo proto navštČvováno ponejvíce v nedČli, kdy lidé z okolí chodili do kostela.Mnoho obþanĤ v této dobČ ještČ neumČlo þíst a byli odkázáni na svoje spoluobþany. Historická data uvádČjí, že prvním poštmistrem byl zámožný pán Jan Prokop a na poštČ zamČstnával posla Mesla a pozdČji Kmínka. Posel chodil pro poštu do JaromČĜe. Tudy projíždČl postilión z Prahy do Vratislavy a odevzdal zde poštu pro mČsto a okolí. Posel, který pro poštu docházel, odešel vždycky odpoledne, pĜespal v JaromČĜi a druhý den se vracel. Na zádech mČl veliký vak a vČtší zásilky vozil na þernožlutČ natĜeném trakaĜi. V této dobČ þítalo mČsto asi 5.800 obþanĤ a zásilek mnoho nebylo. Je dochováno, že již v této dobČ odebíral zámožný obchodník Fernbach vídeĖské noviny. Zásilek pĜibývalo, zvláštČ po l. þervnu 1858, kdy projel nádražím první vlak a byly jim zásilky pĜiváženy. Stávající místnost již nepostaþovala a poštovní úĜad se pĜestČhoval do domu pana Hampla na námČstí pod þíslem popisným 39.Poštovním výpravþím zde byl v letech 1860 – 1866 Albín Prokop. Krátce nato došlo k plenČní mČsta za prusko – rakouské války v roce 1866 a v období následném již dochází k výraznému nárĤstu textilního prĤmyslu. V roce 1866 je poštmistrem August Patzak a mČl pronajatu i poštovní pĜepravu. Pro poštu na nádraží jezdili dva sluhové, v kanceláĜi pracovali dva expeditoĜi a k zamČstnancĤm patĜili i dva listonoši.Ti roznášeli po mČstČ poštu, za doruþení vybírali od lístku krejcar a za dopis dva krejcary. O doruþné se dČlili s poštmistrem polovinou. Za doruþení expresu se vybíralo 15 krejcarĤ a ta byly doruþovány i do okolních vesnic. V této dobČ se již doruþovaly balíky. Adresát obdržel od doruþovatele „ nákladní lístek“ a s tím si mohl na poštČ balík vyzvednout. V této dobČ chodili pro poštu urþenou na okolní vesnice obecní poslové. Koncem 19. a zaþátkem 20. století zaþaly vznikat poštovní úĜady i na vesnicích. Telegrafní úĜad byl zĜízen 23.3.1867 a byl tehdy umístČn na dnešním námČstí Odboje v þísle popisném 314 (nynČjší kvČtinová síĖ). PĜibližnČ v roce 1870 byla zavedena doprava osob na nádraží omnibusy. Po roce 1882 zaþala jezdit postiliónská pošta do Miletína, HoĜic a Trutnova. Dochovala se i jména postiliónĤ Šulc, KabižĖák, Pražák a pozdČji Fr. Vondráþek a Jan Hloušek. Od 1.1.1892 byla zavedena poselná jízda KocléĜov – DvĤr Králové a doprava balíkĤ. Jako postilión jezdil s poštovním vozem ( landaurem) až do svého úmrtí Gerberich. Ten mohl do landauru umístit až šest cestujících. Po zestátnČní pošty roku 1892 byl poštovní úĜad a telegrafní úĜad pĜestČhován do domu þíslo popisné 409, který patĜil manželĤm JosefínČ a Gustavu Patzakovým (poštmistrovi). 59


Manželé zakoupili dĤm od obchodníka Fernbacha, domu se Ĝíkalo Babylon a byla zde umístČna výrobna cikorky. 3. listopadu téhož roku byla provedena v budovČ kolaudace a poštovní úĜad pĜevzal od dosavadního poštmistra Gustava Patzaka dne 16. listopadu Kamil Hradecký a následnČ byl jmenován poštovním správcem. Poþínaje dnem 1.1.1893 byla zavedena u telegrafu stálá, celodenní služba. 1.listopadu 1895 byla zavedena samostatná telefonní ústĜedna a v roce 1897 bylo možno již telefonovat s mČsty Hostinné (30kr.), Vrchlabí (50 krejcarĤ), ýeskou Lípou, Cvikovem, Borem, Jablonném u MimonČ, Klatovy a Jihlavou za jednu zlatou. Dále s Frýdlantem, Hrádkem, Chrastavou, Jabloncem nad Nisou, Libercem a Smržovkou za 80 krejcarĤ. Taxa byla za hovor v trvání tĜí minut.. Karel Hradecký byl správcem poštovního úĜadu v letech 1892 –1899. Od roku 1899 až do roku 1920 byl vrchním správcem poštovního úĜadu Antonín Schütz, který se zasloužil o vybudování nové poštovní budovy v letech 1913-1914. Po založení druhého poštovního úĜadu (nazývaný Malá pošta) byl poštovní úĜad nazýván DvĤr Klrálové nad Labem – 1. V roce 1902 patĜily k poštovnímu obvodu Dvora – 1 tyto obce a jejich þásti: Boroviþka, FilíĜovice, Království III. díl, Lipnice, Nemajov Dolní, Nemajov Horní, MČstská PodstráĖ, Novolesy, Podháj, Rovinka, Verdek, Zaháj a Zboží. CísaĜsko – královský poštovní úĜad mČl v uvedeném roce tyto zamČstnance: pĜednostu, šest oficiálĤ, kontrolora, dva asistenty, þtyĜi manipulantky, výpomocného úĜedníka, tĜi aspiranty, pČt mČstských a dva pĜespolní listonoše, šest kanceláĜských sluhĤ a dozorce telefonu. V roce 1910 bylo zavedeno doruþování balíkĤ po mČstČ povozem. Od roku 1914 byl poštovní úĜad pĜestČhován do novČ postavené budovy. Za první svČtové války odešli mnozí zamČstnanci na frontu. Po pĜevratČ v roce 1918, kdy vznikla Republika ýeskoslovenská, se dal poštovní úĜad ihned do služeb þeskoslovenského státu a Národního výboru. Po první svČtové válce už spojovaly mČsto s okolím poštovní autobusy. S HoĜicemi to bylo v roce 1920, Trutnovem 1923, Náchodem necelý rok od roku 1925 a Hostinným od roku 1931. Od 1. ledna 1933byla pĜeprava osob motorovými vozidly pĜevedena do resortu ýeskoslovenských státních drah. Po odchodu Antonína Schütze do výslužby zastávali funkci Ĝeditele pošty Ladislav Tásler (1920 - 1925), František Šíp (1925 – 1935) a Jaroslav Jankovec ( 1935 – 1938). Dne 17. Ĝíjna 1927 byl zaveden telefonní styk mezi ústĜednou našeho mČsta a kterýmkoliv místem v Nizozemí za poplatek 8,10 zlatých frankĤ, což þinilo 58,10 Kþ za tĜíminutový rozhovor. Od 4. þervence do 16. srpna se konala v našem mČstČ „Tekstilní a krajinská výstava“. PĜed jejím zahájením byla opravena omítka poštovní budovy, na prĤþelí dán neonový nápis, provedena rekonstrukce celého elektrického vedení, nad listovními pĜihrádkami abonentĤ byly zabudovány elektrické svČtelné hodiny a provedeny nátČry nábytku, dveĜí a pĜepážek. Na výstavišti byla zĜízena poboþka poštovního úĜadu – 1 a podané listovní zásilky orážel poštovní zamČstnanec Stránský do této doby jediným pamČtním razítkem. V jubilejním roce stého výroþí pošty v našem mČstČ pracovali na úĜadČ tito zamČstnanci: pĜednosta, námČstek pĜednosty, þtyĜi poštovní tajemníci, dva poštovní adjunkti, dva poštovní elévové, dva provozní asistenti, þtyĜi revidenti, sedmnáct asistentĤ, þtyĜi akcesisté, dva pomocníci a dvacet osm poštovních podúĜedníkĤ a zĜízencĤ. Mnichovská konference þtyĜ mocností upravila bez souhlasu ýeskoslovenska hranice. 1. Ĝíjna 1938 zaþala okupace našeho pohraniþí a 10. Ĝíjna 1938 obsadilo nČmecké vojsko i území v okolí Dvora Králové n.L. Do obsazeného území pĜipadly tyto poštovní úĜady:Dubenec, Kuks, Choustníkovo HradištČ, Horní Vlþkovice, Nová KoþbeĜ, Kohoutov, Žireþ, KocléĜov, 60


Mostek, NČmecká Brusnice, HuntíĜov a Horní Brusnice.Od bĜezna roku 1938 byl pĜednostou poštovního úĜadu –1 Josef Šáfer. Když došlo 15. bĜezna 1939 k okupaci a násilnČ vytvoĜen Protektorát ýechy a Morava zaþala postupná germanizace.Popraven byl v roce 1942 Jaroslav David a nČkteĜí zamČstnanci nasazeni na nucené práce do NČmecka. 10. kvČtna vstupuje do mČsta Rudá armáda (osvoboditelka) a bylo tĜeba obnovit þinnost poštovních úĜadĤ na územích násilnČ odtržených mnichovským diktátem. V této dobČ vypomáhal v roce 1941 penzionovaný Josef Šáfer, od þervna 1945 byl ve funkci pĜednosty Jaroslav Vysoký, od bĜezna roku 1948 JindĜich ŠtČrba a od 1. Ĝíjna 1950 nastoupil Milan Pišl Dne 27. Ĝíjna 1948 byla na budovČ pošty odhalena pamČtní deska popravenému Jaroslavu Davidovi. V této dobČ byl poštovní úĜad -1 okrskovým poštovním úĜadem. Do okrsku paĜily poštovní úĜady Bílá TĜemešná, Brusnice u Trutnova, Horní Brusnice, Horní Vlþkovice, HuntíĜov, Choustníkovo HradištČ, KocléĜov, Kuks, Mostek Nová KoþbeĜ, Žireþ a DvĤr Králové – 2. V roce 1954 byl v poštovní budovČ dobudován telefonní automat pro místní styk. Od roku 1967 jezdilo naveþer poštovní auto se zásilkami i z okolních pošt do Pardubic a ráno odtud pĜiváželo listovní zásilky a balíky. V roce 1958 –1959 byla dostavČna pravá pĜední þást budovy pošty. Od 1. dubna 1963 se zmČnil i název z dosavadního poštovní úĜad na pošta. V letech 1960 – 1971 byla vedoucí pošty paní Jarmila ŠtČrbová, v letech 1971 – 1975 VČra Kuþerová, následnČ BedĜich Šebesta ( 1975 –1978) a Alena Mottlová (1978 – 1980). Poþínaje dnem 1.1. 1981 je vedoucí pošty paní Jaroslava Knaupová. Od 1.1.1973 byla zavedena poštovní smČrovací þísla. PoštČ –1 bylo pĜidČleno þíslo 544 01. Poþínaje dnem 1. srpna 1979 byla zavedena pojízdná autopošta na lince DvĤr Králové nad Labem – Zaháj – FilíĜovice – Nové Lesy – Zviþina -TĜebihošĢ – Horní a Dolní Dehtov – Zdobín a zpČt DvĤr Králové nad Labem. Jezdí každý den, úĜaduje se v poštovním autČ a používá poštovní razítko DvĤr Králové n.L. –1, znaþení 8. Ke zrychlenému odbavování poštovních zásilek byly na poštách zavádČny stroje, které orážely zásilky strojovými razítky. Uvedli jsme již, že dne 8. záĜí 1904 byl v našem mČstČ zaveden poštovní úĜad –2. Je od svého založení až dodnes ve stejné budovČ. PĤvodnČ to byl pouze úĜad podací a teprve roku 1958 se stává doruþovacím. Zde byl prvním poštmistrem Dalibor Hladík, po nČm tuto funkci zastávala J. Bruckmayerová a dále následovali MetodČj Malát (1907- 1934), ZdenČk Köcher (1935 – 1948), Josef Cajska ( 1948 – 1950), Alois Dušánek ( 1950 – 1962), Josef Frýzl ( 1962 – 1975), od roku 1975 byla vedoucí pošty Jana Vávrová. Od 1. dubna 1984 se název této pošty zmČnil na DvĤr Králové nad Labem – 3. Usnesením rady Okresního národního výboru v TrutnovČ ze dne 14. þervna 1964 byly ke Dvoru pĜipojeny obce Zboží a Žireþ. Zaþátek 20. století byl svČdkem zrodu výplatních strojĤ. V ýeskoslovenské republice se tímto zpĤsobem zaþaly vyplácet poštovní poukázky roku 1926. ( továrna Josef Sochor a tĜi další).Po skonþení druhé svČtové války se zaþaly používat výplatní stroje i u pĜepážek pošt. Stalo se tak dnem 29. Ĝíjna 1946 a pošta DvĤr Králové nad Labem – 1 zaþala používat výplatní stroj typu Postalia od kvČtna 1978. Použitá literatura: 150 let královédvorské pošty – promovaný uþitel Josef Horák Obrázky s budovami poštovních úĜadĤ Dvora Králové n. L. – profesor Jan Lipavský V další þásti uvedeme dobu novČjší, kdy byla a je vedoucí pošty paní Jaroslava Knaupová. 61


ZdravotnČ postižení a mČsto „Vzájemná spolupráce je na dobré úrovni“, tak hodnotí obČ strany svoji vzájemnou souþinnost.MČsto poskytuje zdravotnČ postiženým místnost na poĜádání poradenských dnĤ a také vyþlenilo na poĜádání rekondiþních pobytĤ þástku ve výši šedesáti tisíc korun. O tuto þástku se dČlí spolu s diabetiky. Místní sdružení se na oplátku zúþastní akcí, které mČsto poĜádá, jako je den spolkĤ a koná se svými þleny kulturní, spoleþenské a sportovní akce dle možností svých þlenĤ. MČsto vypisuje výbČrová Ĝízení Jedná se o funkce: - Ĝeditele technických služeb mČsta (souþástí požadavku je zpracování pĜedstavy o þinnosti a rozvoji Ĝízené organizace na období þtyĜ let) - Ĝeditele kulturního zaĜízení – HankĤv dĤm - stavebního technika PĜihlášky doplnČné strukturovaným životopisem se zasílají na adresu: MČÚ, NámČstí T.G. Masaryka 38, 544 01 DvĤr Králové n.L., k rukám tajemníka úĜadu.PĜedpokládaný nástup 1. þervenec 2001. Výstava „Stezkou svČtla a hudby“ Je uskuteþnČna pracovnicemi Hankova domu a probíhá ve výstavní síni Staré radnice. Jedná se vlastnČ o dvojexpozici, kdy je druhou þástí „DČti malují s JiĜím Vydrou“. Hudební doprovod provedl pĜi vernisáži Marek Iglo a úvodní slovo o tvorbČ autora JiĜího Vydry mČl Luboš Kolafa. Jednání mČstského zastupitelstva Dubnové jednání se opČt uskuteþnilo v sále Hankova domu.Na programu byly otázky majetkové a finanþní, ale nejvČtšímu zájmu se tČší nČkteré aktuelní otázky. Prvou byla otázka stavby moĜského akvária s cílem nabídnout rozšíĜení turistické nabídky. Dále otázka stČhování Technických služeb do areálu v podnádraží, které vyvolávají neklid mezi zamČstnanci této organizace a bez pĜipomínek jistČ nebude ani výše vodného a stoþného Školení obþanĤ v zátopové oblasti Cílem bylo seznámit obþany kteĜí bydlí a nebo vlastní nemovitosti v této oblasti s riziky vyvstávající pĜi velké vodČ. PĜiblížit tČmto obþanĤm povodĖový plán a akce v pĜípadČ vþasného varování.ObjektĤ v zátopové oblasti je nČkolik stovek. Z informace Václava Bartošky ( odbor místního hospodáĜství) vyplynulo, že „ze strany obþanĤ nebyla školení vČnována patĜiþná pozornost. BČhem sedmi pracovních dnĤ se uskuteþnilo þtrnáct pĜednášek. NávštČvnost na nich se pohybovala mezi patnácti a dvaceti procenty, což je velmi málo“. MČsto musí obeslat vlastníky budov, kteĜí se akce nezúþastnili a získat od nich potĜebné údaje pro zpracování povodĖového plánu mČsta. Jak vysvČtlil Václav Bartoška, je v souþasné dobČ mobilních telefonĤ a internetu možné „ ve velmi krátké dobČ rozeslat stovky zpráv najednou a tak vþas uvČdomit majitele o blížícím se nebezpeþí“.

62


Muzeum uskuteþnilo velikonoþní trh PĜízemí špýcharu uskuteþnilo pĜedvelikonoþní akci známou jako „sváteþní lidové trhy“. Prodejci i malovýrobci zde ve svých stáncích nabízejí ozdobné kraslice, perníky, keramiku, pomlázky, výrobky ze slámy, šustí a dalších materiálĤ. To vše provází hudební program uskuteþnČný žáky i uþiteli Základní umČlecké školy. Juniorfilm a „DĜevorubec“ Jak bylo již kronikou zaznamenáno, loutkový pĜíbČh Karla MaĜíka „DĜevorubec“ došel ocenČní – stĜíbrnou pĜíþku. V souþasné dobČ se tento snímek v trvání sedmi a pĤl minuty dostává i k bČžným návštČvníkĤm kin. Byl totiž vybrán jako pĜedfilm k anglické komedii Bingo. PĜíbČh je o dĜevorubci, který kácí stromy pro zlého pána. Z jednoho kusu vytesá pannu.PĜedá ji svému pánovi, zamČstnavateli. Když však zjistí, že jí þeká smutný konec v krbu, vzepĜe se a dívku zachrání. Vrátí ji zpČt na paseku, kde se paĜez a vytesaná soška spojí a poþne obrážet zelení. Tento zajímavý film mladého tvĤrce ze Soukromé vyšší odborné školy filmové v Písku navazuje na tradiþní þeskou loutkovou školu. PotČšitelné je to, že toto dílko našlo svĤj poþátek právČ ve dvorské Jedniþce. Kopule sv. Odilona v Žirþi Oprava jmenované kaple pokraþuje. V loĖském roce došlo v mČsíci záĜi ke stavebním opravám, v souþasnosti je opravena stĜecha. Nedošlo však k opravČ vnitĜních prostor, kdy tomu brání nedostatek finanþních prostĜedkĤ. Do kopule byla vložena schránka urþená dalším generacím. Na vČžiþku této umČlecké památky z roku 1656 usadili umČleþtí kováĜi Vágnerovi pozlacenou kopuli a kĜíž. Kaple je nyní vidČt zdaleka. Do tubusu vložil starosta mČsta Viktor Švub dokumenty o pĜípravČ rekonstrukce, místní noviny, malou vlajku mČsta a pamČtní minci. Další prací na opravČ této památky by mČlo být její omítnutí. Slintavka a kulhavka je nebezpeþím pro ZOO Smrtelným nebezpeþím dokonce o vzácné žirafy Rotschildovy, kterých žije ve volné pĜírodČ asi stovka.V þeských zoologických zahradách jich je asi kolem padesáti, z toho ve Východoþeské ZOO v našem mČstČ je patnáct jedincĤ. Lze tedy konstatovat, že tento poddruh je témČĜ na hranici vyhubení. Pokud by tedy mČlo onemocnČní proniknout do naší ZOO, potom by to znamenalo.jejich tragický konec. „Pokud by byla nákaza do naší ZOO skuteþnČ zavleþena, což si nikdo z nás ani v nejpesimiþtČjších myšlenkách nepĜipouští, tak to je pravdČpodobnČ konec nejen žiraf, ale i celé zaharady“, Ĝekl hlavní zoolog Pavel Moucha.“VytvoĜení nových stád by bylo … dlouhodobou záležitostí a u nČkterých druhĤ zcela nemožné. Dovozy zvíĜat z pĜírody jsou prakticky tabu a zahrada by si je ani nemohla dovolit, protože by ekonomicky zkolabovala“. „ Loni bezmála sedmdesát procent rozpoþtu zahrady pocházelo z našich vlastních pĜíjmĤ, tudíž hlavnČ od návštČvníkĤ.Ti by za exploze nákazy nemČli vstup povolen, veterináĜi by pĜístup do zahrady na dlouhou dobu striktnČ zakázali. Státní dotace provoz zahrady nepokryje“ Ĝekl p. Moucha.

63


Hráz vĤþi této možné tragedii spatĜuje ZOO mimo jiné i ve vakcinaci zhruba sedmi set exotických sudokopytníkĤ, kteĜí mohou být ohroženi.Vedle žiraf a antilop, obou druhĤ buvolĤ, prasat bradaviþnatých a také slonĤ, kteĜí jsou na tyto nemoce také vnímaví. Používá se nastĜelovacích injekcí, stĜílených z jakýchsi foukaþek z nČkolika metrĤ, a není to nic obtížného.Kdysi se u nás oþkovalo, ovšem o roku 1991 od toho bylo upuštČno, v zemích Evropské unie dokonce o rok dĜíve. „Kupodivu v dávné minulosti, když se na farmČ objevilo kulhající þi slintající zvíĜe, tak se jeho chovatel snažil spojit je s ostatními, aby proti této nákaze vytvoĜili imunitu. Tím tuto nemoc pĜekonávali“ Ĝekl zoolog Moucha. O povolení vakcinace požádala ZOO veterinární správu.Pokud by se nákaza objevila v republice, bude v zoologických zahradách oþkování povoleno. K tomu se pĜiklánČjí i zoologové a þlenové Stálého veterinárního výboru Evropské unie. „JistČ, není to právČ nejlevnČjší, ale rozhodnČ náklady na potírání infekce oþkováním nemohou dosáhnout takové astronomické výše, jakou pĜedstavuje utrácení zvíĜat. V koneþném dĤsledku je možno chov skotu snadno obnovit, v pĜípadČ exotických a ohrožených druhĤ zvČĜe pouze nČkdy,“ shrnul argumenty pro vakcinaci hlavní zoolog. ěeditelka ZOO, pĜedsedkynČ komise volnČ žijících zvíĜat a þlenka rady ÚstĜední komise pro ochranu zvíĜat paní Dana Holeþková se ztotožnila s doporuþením tohoto orgánu ministru zemČdČlství Janu Fenclovi a ústĜednímu Ĝediteli Státní veterinární správy Josefu Holejšovskému, aby ýeská republika pĜistoupila k oþkování. Nejen exotických zvíĜat, ale pochopitelnČ i skotu. „ Z pohledu ochrany zvíĜat, zejména zamezení jejich týrání a zbyteþného utrácení je nutno využít všech možností k zamezení zavleþení nemoci. Z hlediska ochrany zvíĜat nelze považovat za etické utrácení zdravých jedincĤ jako prevenci k zabránČní šíĜení onemocnČní. Doporuþujeme aby bylo pĜistoupeno k cílené vakcinaci na základČ pĜedem schválených a odbornČ zdĤvodnČných pravidel. Cílenou vakcinací je možné chránit pĜed zbyteþným utrpením všechna živá zvíĜata, tudíž jak hospodáĜská, tak exotická i ze zájmových chovĤ, tedy psi a koþky, kteĜí jsou v ohniscích taktéž utráceni jako vektoĜi nákazy.“ Tolik Ĝeditelka ZOO p. Dana Holeþková. Sdružení mČst a obcí Spoleþnost Podzviþinsko ve které jsou zaþlenČny obce a mČsta z okolí Zviþiny, vstoupila do Sdružení mČst a obcí regionu východní ýechy. Sdružení bylo založeno v roce 1997 s cílem napomoci cestovnímu ruchu a turistiky. V souþasné dobČ má þlenskou základnu 99 obcí a mČst s celkem jak 333 tisíci obyvatel. PĜedsedou sdružení je LudČk Šorm. Na posledním jednání byla souþasná pČtiþlenná rada rozšíĜena o další dva þleny. Jedním z nich je pĜedseda Podzviþinska Jan Machek, místostarosta našeho mČsta. Hlavním cílem pro následující období je pomoc pĜi organizování marketingové studie strategického rozvoje cestovního ruchu v regionu. MoĜský bazén Jak bylo již kronikou zaznamenáno má stát v tČsné blízkosti ZOO na ploše dvou hektarĤ a o délce tĜiceti metrĤ. V bazénu by mČlo být jedenáct žralokĤ, osm rejnokĤ, þtyĜi tisíce korálových ryb a velké množství bezobratlých korálovcĤ. Na pevninČ budou ke spatĜení kaloni, drápkaté opiþky, krabi, lezci, bĜehoví ptáci, leguáni a motýli. Tak zvíĜenu pĜedstavil zatím jediný akcionáĜ Ivan Pojar. ParkovištČ by mČlo pojmout na 170 automobilĤ a dvanáct autobusĤ, nemČla by chybČt restaurace a odpoþinková plocha s parkovou úpravou. 64


V souþasné dobČ jedná majitel firmy se zahraniþními investory z NČmecka, Holandska a Australie. Zastupitelé souhlasili, aby byl areál postaven na pozemcích mČsta. V diskusi vyjádĜila Ĝeditelka ZOO Dana Holeþková obavu, zda se dvČ velice podobná zaĜízení vedle sebe uživí. Kaple svaté Trojice v Žirþi Spoleþnost Reno Art se nabídla, že zdarma zrestauruje trojbokou kapli. V rámci kompletní opravy bude i oplocení a osvČtlení. Akce by mČla trvat dva roky. Spoleþnost si klade požadavek, aby místo odmČny byl na kapli štítek s firmou restaurátorĤ a také o historii této stavby. „Jedinou naší podmínkou je,aby kaple byla kompletní, to znamená aby se do ní vrátily všechny tĜi sochy“, upĜesnil Ivan Nosek – restaurátor. Rekonstrukce LegionáĜské ulice Má být zahájena letos. Vyplynulo to z jednání se spoleþností Billa a odprodeji areálu Technických služeb. Jedná se o silnici státní, ale vládou ještČ nebyla potĜebná þástka na rekonstrukci uvolnČna. Billa tedy uvažuje o tom, že si vezme úvČr desíti milionĤ korun na zahájení prací, ale s podmínkou, že ji investici pozdČji stát vrátí. PĜi jednáních o Technických službách se doĜešila i otázka náhrady za Zeć po levé stranČ dosud stojí zeć spoleþnosti Pišta a spol.(souvisí s LegionáĜskou). Firma Pišta požadovala za její zbourání þástku 30 milionĤ korun !!!!! V souvislosti s touto rekonstrukcí bude rozšíĜena i ulice 17. listopadu a proveden kruhový objezd a DenisovČ námČstí spolu s opravou mostu Jana Opletala. Starosta mČsta tomuto uvedl:“ Nikdo neví, jakým systémem budou financovány rekonstrukce státních komunikací od pĜíštího roku a zda nebudou pravomoce pĜedány krajským úĜadĤm. To by samozĜejmČ opravu oddálilo nebo dokonce odložilo na neurþito. Tohle je šance, kterou by byl špatné propást“. Zastupitelstvo k novému areálu Technických služeb Na zasedání pĜišlo mnoho zamČstnancĤ Technických služeb a bouĜlivá diskuse smČĜovala k obavám, jak budou TS plnit své úkoly v provizorních podmínkách.Na pĜipomínku místostarosty Jana Béma uvedl stávající Ĝeditel TS LudČk Erlebach následující:“ Jednání o celé vČci jsem se neúþastnil od poþátku, ale až v poslední dobČ. Nejsou jasné termíny, do kdy je tĜeba co udČlat, jsou napĜíklad charakterizovány slovy …. do podpisu smlouvy. Ale kdy 65


k tomu dojde není známo. Není vyĜešen pĜístup k novému areálu, þást stávajících prostor již pĜevzala firma Pišta“. Na návrh Dany Holeþkové zastupitelé uložili radČ mČsta stanovit kompetence za jednotlivé úkoly pĜi stČhování a rekonstrukci OZAP. Další návrh VČry Hrabyové zavazuje zastupitelstvo uvolĖovat peníze aktuálnČ podle potĜeb stavby areálu. PĜímČstský les Od roku 2001 zapoþaly MČstské lesy Dvora Králové s realizací pĜímČstského lesa dle pĜedem vypracovaného projektu. Ten se rozkládá na ploše pĜibližnČ 541 ha a tvoĜí ho severní þást „Harta“ a jižní þást „StráĖ“. BČhem doby desíti let se uskuteþní výstavba stezek pro cyklisty, oddychových louþek, altánĤ, laviþek, orientaþních tabulí a podobnČ. Každý rok se na tuto akci vyþlení 1 milion Vkusný a úþelný altán v lese severnČ od mČsta nad "modĜinovkou“ korun. Ukonþená dražba bytĤ Jedenáct bytĤ bylo vydraženo MČstským úĜadem v sále Hankova domu. Zájemci zde dražili právo uzavĜít nájemní smlouvu na dobu neurþitou. Z pĤvodní nabídky byly tĜi byty staženy z dĤvodu, že byl projeven zájem o koupi celého domu. Dražilo 33 obþanĤ a licitátorem byl tradiþnČ JiĜí Reeh. I díky jeho „ umČní“ se cena vyšplhala hodnČ nad vyvolávací cenu. Nejnižší bylo 20 tisíc korun. Nejvíce se vydražilo za byt v RaisovČ ulici, kdy se z vyvolávací ceny deseti tisíc vyšplhala až na sto šestnáct tisíc korun. Drobnosti - první etapa zastĜešení zimního stadionu by mČla skonþit do konce kvČtna - druhá etapa (sedaþky, obþerstvení, soc. zaĜízení) by mČla být dokonþena do 15. Ĝíjna - probíhá mobilní sbČr nebezpeþného odpadu (mrazniþky, el.odpad, baterie, barvy atd.) - královédvorské listy zvou na besedu s ing. Ivanem Pilipem – nejen zážitky Castrova vČznČ (70 osob) - otevĜena MAXI –HERNA „ TREFA“ na námČstí Odboje 2911 - Technické služby provádí þistČní kanalizací zapĤjþeným speciálním automobilem z H. Králové

66


Stavební práce v nemocnici MČstská nemocnice dostává nejen „nový kabát“ v podobČ nové stĜechy a výmČny stávajících dĜevČných oken za okna z plastu, ale Ĝeší se také kanalizace, odpady a vlhkost suterénu.Nemocnice je nestátní ve vlastnictví mČsta, nemĤže se tedy „opĜít „ o státní dotaci Nemocnici byl a bude i nadále vČnována pozornost v kronice mČsta. Z této strany práce zapoþaly

A takto práce pokraþují

Výstavba chodníkĤ Žireþ, Verdek S potížemi se setkává MČÚ pĜi pĜípravČ výstavby chodníkĤ do okrajových þástí mČsta. Obþané se staví proti pracem na svých pozemcích, nesouhlasí s výstavbou a nebo požadují jiné výhody. MČstský psí útulek V rámci „ Dne ZemČ“ pĜipravil psí útulek zajímavý program. V prvé ĜadČ to byla beseda s veterinárním lékaĜem Jaroslavem Rapaþem formou otázek a odpovČdí., dále ukázka výcviku psĤ a dokonce si mohli zájemci z Ĝad obþanĤ vypĤjþit pejska a jít s ním na procházku. Paní Daniela Hoblová dále uvádí:“ mezi dČtmi, které navštČvují útulek dominují dČvþata, klukĤ chodí málo.“ 67


Atrakce „RytíĜi z Trakenu“ Skupina rytíĜĤ Traken z Nymburska zavítala dne 23.4. do našeho mČsta. Na námČstí se rytíĜi pozdravili s tajemníkem MČÚ Kadlþíkem a místostarostou Machkem. BČhem následujících tĜí dnĤ pĜedvede obþanĤm mČsta kromČ rytíĜských turnajĤ motivovaných bojem dobra a zla také hodem oštČpem na divoþáka s vyvrcholením akce v dĜevcovém souboji. (ceny vstupenek 70 – 110 Kþ).K vidČní bylo 17 úþinkujících, 7 koní, RytíĜ vzdává hold místostarostovi mČsta Machkovi a tajemníkovi PhDr Kadlþíkovi velblouda.

ZOO „s budíky“ Zoologická zahrada uspoĜádala poprvé akci nazvanou „ Lidé vzbućte se“. Obþané zaþali dne 22. dubna ve 14. hodin budíky zvonit se zámČrem probudit lidi z lhostejnosti k pĜírodČ a jejím obyvatelĤm. ZároveĖ tak bude odstartována celoevropská petiþní akce s názvem „ Bushmeet – maso z pralesa“, kterou pĜipravila Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií – EAZA. K uvedenému Tomáš Hajnyš:“ V posledních deseti letech výraznČ stoupla intenzita lovu zvíĜat díky zpĜístupnČní odlehlých þástí tropických lesĤ pomocí sítČ silnic, vybudovaných dĜevaĜskými a tČžaĜskými spoleþnostmi. Po tČchto silnicích jsou roþnČ dopravovány tuny masa divokých zvíĜat, vþetnČ slonĤ, antilop a lidoopĤ. Výstava JiĜího Hegera Vernisáží dne 26. dubna 2001 byla zahájena výstava fotografií V MČstském muzeu „KarlĤv most a Lonnonova zeć“. Upoutala svým osobitým pohledem. Tato výstava mapuje nadepsanou historickou památku a jak Ĝíká sám autor, „nejhezþí ulice svČta“, tady myšlen KarlĤv most v Praze. Zachyceny jsou také postavy z Karlova mostu od „þepiþáĜĤ“ až po pouliþní mizikanty. Druhou þást výstavy tvoĜí snímky legendární zdi Johna Lennona, kde po Ĝadu let zapisovali mladí lidé své pocity, básniþky i hesla. Je to vpravdČ netradiþní skládanka, která je odrazem doby i lidí v dané dobČ žijících. O vČcech veĜejných Tak nazval þlánek v „novinách královédvorské radnice“ starosta mČsta Viktor Švub. Vyjímáme z nČho pro kroniku nČkolik statí. „Mnohým koneþnČ dochází, že politika není kariéra, ale pĜedevším služba ostatním obþanĤm. Že zde jde pĜedevším o práci a ne o populistické þiny, kterými lze získávat osobní 68


popularitu. …… NČkdy mívám pocit, že v politice jde pĜedevším o moc. Tomu však nemohu a nechci vČĜit. Jsem pĜesvČdþen, že v politice jde o postoje.“ Dále uvádí :“ Politik se nesmí bát a umí umČt i prohrávat. Musí však mít vždy jasný postoj, bez ohledu na to, koho se jeho úsilí týká. ….. Žijeme v nároþné dobČ kdy se rodí mnoho dobrých vČcí a záleží jen na úhlu pohledu jak je kdo vidí. Doufám v to, že vČtšina obþanĤ našeho mČsta se dívá a sami si udČlají obrázek o tom, co se kolem nich dČje,“ VeĜejnČ prospČšné stavby mČsta Tento pojem nelze pĜesnČ definovat. Je to ovlivnČno tím co je vČtšinČ obyvatel prospČšné, ale pĜesto se mČní v návaznosti na þasovou posloupnost, liší se také náhledem podle vČkových skupin obþanĤ a jejich sociálního rozvrstvení. Nelze se také opĜít o zákonné normy. Stavební zákon v paragrafu 108 uvádí pouze, že za veĜejnČ prospČšné stavby se považují :“ stavby urþené pro veĜejnČ prospČšné služby a pro veĜejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostĜedí, které vymezí schvalující orgán v závazné þásti územnČ plánovací dokumentace“. Nikde se ale nevysvČtluje co mĤže a nebo nemĤže být stavbou ve veĜejném zájmu, není ani definován samotný pojem veĜejného zájmu. PĜi vymezování , plánování a schvalování veĜejnČ prospČšných staveb tedy spoþívá na mČstském zastupitelstvu a všech ostatních, kdo se podílejí na vzniku územního plánu, velká zodpovČdnost, protože tento veĜejný zájem sami pro každý jednotlivý pĜípad definují, þímž v dĤsledku mohou zasáhnout do majetkoprávních vztahĤ.PĜedpokládá se, že v pĜípadČ ĜádnČ projednaného územního plánu by nemČlo docházet k rozporĤm mezi vlastníky pozemkĤ þi staveb dotþených stavbami vymezenými jako veĜejnČ prospČšné a investorem tČchto staveb a dojde k jejich vzájemné dohodČ o prodeji nebo pronájmu dotþené nemovitosti. Pro úplnost je však tĜeba doplnit, že pokud by k této dohodČ nedošlo, umožĖuje náš právní Ĝád jako krajní možnost vyvlastnČní nemovitostí nezbytnČ nutných pro veĜejnČ prospČšnou stavbu. Toto vyvlastnČní je možné pouze za náhradu a pĜi vyvlastĖovacím Ĝízení musí být veĜejný zájem vždy velmi pĜesnČ specifikován, odĤvodnČn a nepochybnČ prokázán. V územnČ plánovací dokumentaci našeho mČsta jsou veĜejnČ prospČšné stavby popsány v textové þásti : Stavba pro veĜejné vybavení: S1 nový areál požární stanice pĜi silnici na Zboží Stavby pro dopravu: Dl úsek rychlostní silnice R11 (Hradec Králové – Trutnov), prochází okrajem Zboží D2 most pĜes Labe a severní propojení v úseku Zálabí – Oþní škola D3 východní pĜivadČþ (nová komunikace mezi ul.17. listopadu a Hradeckou) D4 kĜižovatka Denisovo námČstí – kruhový objezd D5 kĜižovatka na východním okraji mČsta (Hradecká) –kruhový objezd D6 místní komunikace v navržené zástavbČ Stavby pro energetické úþely: E1 transformovna 110/35 kV Lipnice E2 vzdušné vedení 110 kV E3 vzdušné vedení 35 kV E4 kabelové vedení 35 kV E5 kabelové vedení 6 kV E6 nové trafostanice – celkem 30 kusĤ E7 plynovod –propojení severní vČtve STL rozvodu k VTL/STL RS Strž E8 nové rozvody STL a NTL plynovodní sítČ v navržené zástavbČ 69


Stavby pro vodní hospodáĜství: V1 vodovod Lipnice V2 ýOV Verdek, výtlaþný Ĝád Verdek – Vorlech V3 ýOV Žireþ V4 doplnČní vodovodní sítČ vþetnČ navržených lokalit V5 doplnČní kanalizaþní sítČ vþetnČ návrhových lokalit Stavby pro ochranu mČsta pĜed úþinky povodní: P1 komplex postupnČ budovaných víceúþelových opatĜení v prostoru Vorlech (hráz využitelná ve výhledovém období pro západní komunikaþní propojení, ochrana „Boroviþek“. P2 komplex postupnČ budovaných víceúþelových opatĜení v prostoru Slovany Vlastní realizace uvedených staveb je pĜedpokládána v prĤbČhu návrhového období tohoto územního plánu,tj. bČhem následujících deseti let. Limitujícím faktorem je pochopitelnČ dostatek finanþních prostĜedkĤ Stav obyvatel mČsta Poþet obyvatel ýeské republiky, trvale hlášených v našem mČstČ þinil k 3.1.2000 16.579 osob.Stav k 2.1.2001 16.460 osob. K trvalému pobytu se pĜistČhovalo z jiné obce za rok 2000 –258 osob. Z našeho mČsta se odstČhovalo za rok 2000 – 207 osob. V rámci mČsta se pĜestČhovalo za rok 2000 – 440 osob. V našem mČstČ zemĜelo za rok 2000 – 207 osob, sĖatek uzavĜelo –137 osob a narodilo 127 osob. PrĤmČrný vČk obyvatel mČsta je 39,88 let, z toho u mužĤ –38,08 let a žen 41,56 let. NejþastČjší kĜestní jméno u mužĤ je JiĜí, Jan a Josef u žen potom Marie, Jana a VČra. NejþastČjší pĜíjmení u mužĤ je Munzar a Novák, u žen Munzarová, Nováková. ZmČna v obsazování míst ĜeditelĤ MČstská rada na svém jednání dne 6. bĜezna 2001 rozhodla o zmČnČ v systému obsazování míst ĜeditelĤ organizací zĜízených mČstem.Jedná se o MČstské muzeum, Kulturní zaĜízení HankĤv dĤm, MČstské lesy a Technické služby. Podstata zmČny spoþívá v tom, že byla pĜijata zásada þtyĜletého funkþního období ĜeditelĤ uvedených organizací, jehož poþátek by þasovČ zapadal do poloviny volebního období samosprávných orgánĤ mČsta. Tento termín umožĖuje dostateþný prostor pro nové vedení mČsta k posouzení jak kvality práce mČstem zĜízených organizací, tak smČru jímž se mají organizace ubírat. Tato zásada souþasnČ neznamená nutnost obmČny stávajících ĜeditelĤ. Naopak jednou z podmínek tohoto systému je právo stávajícího Ĝeditele pĜihlásit se do výbČrového Ĝízení. K pĜihlášení do tohoto Ĝízení jsou Ĝeditelé radou vyzváni. Nejedná se tedy o myšlenku vycházející z potĜeby obmČny stávajících ĜeditelĤ z dĤvodu nekvalitní práce a nebo nespokojenosti s vedením Ĝízené organizace. Smyslem je, aby po þtyĜletém funkþním období byl formulován smČr dalšího rozvoje Ĝízené organizace v souladu se zámČry vedení mČsta. Tato forma je ve svČtČ zcela bČžnou a osvČdþenou praxí. Aþkoliv se to mĤže jevit jako podivné, pĤsobí i pozitivnČ z hlediska motivace vedoucích zamČstnancĤ. Jde totiž o to, že schválením zpracované koncepce a zámČru rozvoje organizace je projevena i vĤle mČsta tento zámČr realizovat. 70


V této souvislosti bylo v letošním roce vypsáno výbČrové Ĝízení na místa ĜeditelĤ Hankova domu a Technických služeb. Dále k tomuto uvádí místostarosta Jan Bém :“ Rád bych závČrem ještČ jednou zdĤraznil, že toto rozhodnutí MČstské rady (která jako jediná je oprávnČna podle zákona o obcích rozhodovat o formČ a zpĤsobu výbČru ĜeditelĤ organizací zĜízených mČstem), nemá být „trestnou výpravou“ a hrozbou pro Ĝeditele, ale snahou o zkvalitnČní þinnosti mČstem zĜízených organizací. Služebna Východoþeské energetiky a.s. Tato historická budova s malým poþtem pracovníkĤ sídlí na Slovanech a stará se již dlouhou Ĝadu let o zásobování elektĜinou do domovĤ, firem a továren. Region, který tato služebna má na starosti je dán zhruba tČmito obcemi. Na severu je to Debrné, jihu Velký VĜešĢov, východČ Vlþkovice a na západČ Borovnice. Výstavbou nové mČstské rozvodny 35/6 kV, vþetnČ zaústČní nových kabelĤ vysokého napČtí sice došlo k náhradČ dožívajících elektrických zaĜízení, ale jedná se zatím pouze o první þlánek v ĜetČzci celkové pĜestavby a zkvalitĖování systému zásobování oblasti Dvora Králové nad Labem elektrickou energií. Další þlánky se týkají kompletní rekonstrukce rozvodny v Lipnici, která by mČla být v þásti 35 kV dokonþena v letošním a v þásti 110 kV v následujícím roce. Z toho vyplývá, že pĤvodní rozvodna musela být v loĖském roce úplnČ vyĜazena z provozu, aby se tato rekonstrukce vĤbec mohla provádČt. V roce 2002 by se mČl ĜetČz dokonþit posledním þlánkem, kterým bude výstavba nového napájecího vedení 110 kV pro novČ zrekonstruovanou rozvodnu v Lipnici.Místo tohoto napojení bude v lokalitČ mezi obcemi Velehrádek a Bílé Poliþany ze stávajícího venkovního rozvodu VVN, pĜiþemž se bude jednat o unikátní šestinásobné vedení. Podkladem je þlánek Luboše Rulfa v Novinách radnice – duben 2001.

Jednodenní chirurgie Gynekologický stacionáĜ v mČstské nemocnici již úspČšnČ poskytuje péþi pacientkám, které nechtČjí být delší dobu v nemocnici. V minulém roce ze bylo provedeno na 300 operací. Jsou zde také náklady pojišĢoven nižší než v tradiþní léþnČ nemocniþní. Odpadá totiž noþní služba,stravování a topení, pacientky nemusí za ošetĜením nikam cestovat. Pacientka z jednodenního stacionáĜe a po operaci menšího rozsahu odchází po zotavení z narkózy ještČ týž den do domácího ošetĜení. „Tento zpĤsob péþe je pochopitelnČ urþen jen pro operace, kde je tento zpĤsob bezpeþný a vždy musí být pĜipraveno i zvládnutí možných komplikací“ doplĖuje MUDr. JiĜí Vambera. MUDr. Havel k tomuto uvádí,“ rád tady v klidném prostĜedí poskytuji svým klientkám služby. Jejich spektrum by se mohlo rozšíĜit“. MUDR. Bohumil Kozderka oceĖuje tu možnost, že pacientky jsou ošetĜovány lékaĜem kterého znají a mají k nČmu dĤvČru. MUDr. Lubomír Jadrný podtrhuje možnost provádČt výkony pĜímo ve DvoĜe Králové nad Labem.

71


Pivo opČt zdražuje Pivovary uvádČjí jako dĤvod rĤst cen surovin a nákladĤ na dopravu. V rámci našeho kraje již pivo zdražily pivovary k 1.bĜeznu v HavlíþkovČ BrodČ, 12. bĜezna v NáchodČ, zaþátkem dubna to byly pivovary pardubický, hlinecký a svitavský. NárĤst ceny se pohyboval kolem 20 haléĜĤ na jedné lahvi a 40 haléĜĤ u piva sudového. Nepopulárnímu zdražení se zĜejmČ nevyhnou ani pivovary našeho regionu. Od 1.kvČtna podraží i trutnovský „Krakonoš“ v prĤmČru o 40 haléĜĤ na pĤllitru.

První hosté v novém hotelu ZOO Velkým pĜínosem v oblasti turistického ruchu je nový hotel v místní ZOO. V souþasné dobČ je v provozu zatím šest pokojĤ. PlnČ bude využíván pĜi pĜíležitosti oslav 55. výroþí vzniku zahrady. Výstavba zapoþala v loĖském roce v tČsné blízkosti restaurace „U lemura“. Architektonicky také na uvedený objekt vhodnČ navazuje. Oba objekty mají spoleþnou Atrium hotelu "Safari" zvíĜecí expozici, kdy mohou návštČvníci i pĜi jídle pozorovat lemury kata a hosté hotelu i kapské veverky. Poþet návštČvníkĤ zahrady již znaþnČ narĤstá. Podílejí se na tom dČtské kolektivy a také rodinné výlety. Dvorští hráþi kuleþníku Velkým úspČchem skonþila soutČž v „ poolu“ kdy se do mistrovství ýeské republiky probojovala dvojice hráþĤ našeho mČsta. TvoĜí ji Renata Pourová a Josef ýervenka, hájící barvy K § V Billard , kteĜí v Praze vybojovali postup. K zápasu nastupují vždy dva a dva hráþi, pĜitom každá dvojice se pĜi hĜe stĜídá po jednom strku.Vyžaduje to vypilovat vzájemnou souhru a nahrávat svému týmovému spoluhráþi. TĜicet dvojic se o postup snažilo a osm toho dosáhlo. Nyní je zde šance se þestnČ umístit na nČkterém z prvních míst. ýarodČjnice – vlastivČdné þtení Dnešní pojetí þarodČjnic se nese v duchu svátku nČžnČjšího pohlaví a je tím jaksi pĜehlížen pravý význam pálení þarodČjnic o poslední dubnové noci. Tento pĤvodnČ pohanský zvyk mČl dávným keltským pĜedkĤm zajistit plodnost a úrodu. VČĜilo se, že právČ o této noci naplnČné kouzly kují tajemné a þarodČjné ženštiny na košĢatech svoje pikle a chtČjí škodit lidem i dobytku. Ve snaze jim v tom zabránit se oznaþovaly chlévy, pole i domácnosti kĜížky, kropilo se svČcenou vodou a také se stĜílelo, práskalo biþem. 72


OhnČ „vatry“ tradiþnČ chystala omladina, protože oheĖ byl symbolem þistoty, která zahání zlé síly. Majáles 2001 Již tĜetí rok poĜádá mČsto „Majáles“ ve spolupráci s firmou Mann a Budina. Také v letošním roce zde byl dvoudenní program. Na „þarodČjnice“ to byl štafetový bČh mČstem, následovala hudební skupina Nový Paka, dále to jsou tĜi hodiny hry a soutČže pro dČti a v podveþer lampiónový prĤvod a vyvrcholení byl ohĖostroj.O postavení májky se zasloužili skautíci a velkou mČrou žáci ZŠ Schulzovy sady. OhĖostroj byl provázen komponovanou hudbou a spoleþnost Via Lucis navázala na úspČšné loĖské vystoupení.Mladí zájemci o tanec tak mohli uþinit pĜi úþinkování hudební skupiny Taurus. První májový den se pĜedstavil Big band Dvorský a po nČm skupina Overself, zpČvák Karel Emanuel Gott a formace Jam and Baazar. PĜed Hankovým domem byl lunapark a nČkteré atrakce byly pĜímo na námČstí. (vláþek, poníci, skákadlo Ivan Mann k tomu uvádí :“ OpČt se podaĜilo oslovit místní podnikatele. KromČ generálních sponzorĤ firem Carla a FV Plast, se na akci podílely desítky dalších. Díky tomu jsou všechna kulturní vystoupení pro obþany mČsta zdarma.“. Komunisté (KSýM) šli do májových dnĤ s heslem „Jiní o lidech – my s lidmi“.StĜediskový výbor spolu se všemi základními organizacemi na Královédvorsku v upomínku na památné kvČtnové dny pĜed šestapadesáti lety poĜádali dne 1.5.2001 ve 14,oo hodin ve Sportklubu Teplárna prvomájovou veselici s hudbou, tancem a kouzelníkem. Ve dnech 4.-8.5. pietní vzpomínky s položením kvČtin u památníku neznámého vojína, obþanĤ padlých v kvČtnovém povstání 1945, umuþených v koncentraþních táborech, uctČní památky padlých rudoarmČjcĤ a obČtí „Pochodu smrti“. Svátek práce a popeláĜi Technické služby nezmČnily harmonogram svozu odpadu z domácností a tak na 1. máje i na oslavy 8. kvČtna si obþané musili popelnice vþas pĜipravit.

Významní absolventi gymnázia - vlastivČdné þtení Cílem tohoto kronikáĜského zápisu je zpĜehlednit osobnosti a jejich významná uplatnČní. Soukup František – akademický malíĜ Narodil se 7. února 1879 ve DvoĜe Králové nad Labem. Na gymnáziu studoval v letech 1890 – 1896. Na vysoké škole umČlecko – prĤmyslové studoval u profesorĤ Celdy, Klouþka a Stanislava Suchardy, protože chtČl být sochaĜem. Potom pĜešel na malíĜskou speciálku k profesorĤm Felixu Jeneweinovi a Janu Preislerovi. Ve studiích dále pokraþoval na Akademii umČní v BerlínČ u profesora Lessinga. Pobýval v PaĜíži a v MnichovČ, odkud se vrátil do Prahy a natrvalo se potom usadil v našem mČstČ. Byl þlenem spolku výtvarných umČlcĤ PurkynČ v Praze a þlenem sdružení královéhradeckých výtvarných umČlcĤ. Jeho výstavy se konaly v Praze a také v našem mČstČ(naposledy v roce 1984). František Soukup byl výborný kreslíĜ a s ukázkami jeho kreseb se mĤžeme setkat ve sborníþku ke sjezdu absolventĤ gymnázia. Byl také malíĜem krajinných a žánrových motivĤ.

73


Byl objevitelem nové techniky tenell, Velký obraz, který zachycuje naše mČsto od nádraží je umístČn na MČstském úĜadČ.

Olbracht Ivan Vlastním jménem Kamil Zeman. Narodil se 6. ledna 1882 v Semilech, syn spisovatele Antala Staška.Na zdejším gymnáziu studoval v letech 1893 – 1900. Primu gymnázia studoval soukromČ, zbývajících sedm let pak na gymnáziu ve DvoĜe Králové nad Labem. Nejprve bydlel u redaktora Jana J. Langnera, který ho velmi ovlivnil profesnČ i politicky, pozdČji bydlel u profesora J. Jirky. Studentská léta v našem mČstČ jsou dobou publicistických a literárních pokusĤ Kamila Zemana, které byly uveĜejĖovány v psaném studentském þasopise „OzvČna“. V této dobČ se u nČho tĜíbí cit pro sociální spravedlnost, má vnímavý vztah ke krajinČ. Královédvorsko je dČjištČm povídek „Bratr Žak“ a „Rasík a pes“. IntenzivnČ se vČnuje studiu þeštiny a dČjepisu. Maturitu na našem gymnáziu úspČšnČ složil 16. þervna 1900. ZemĜel 30. prosince 1952.

Nedbal Karel se narodil 28. Ĝíjna 1888 v našem mČstČ. Byl synem zdejšího advokáta Rudolfa Nedbala. Na gymnáziu maturoval v roce 1907. Nejprve studoval práva, ale od svých 22 let se trvale vČnoval hudbČ, konkrétnČ dirigentské dráze.Byl žákem J.B. Foerstera a VítČzslava Nováka. Jeho strýcem byl hudební skladatel a dirigent Oskar Nedbal. Po krátkém angažmá v OstravČ, ZáhĜebu a Plzni pĤsobil pČt let v opeĜe MČstského divadla na Vinohradech, v letech 1921 – 1928 byl šéfem opery v Olomouci. Následovala opera Slovenského národního divadla v BratislavČ, opera Zemského divadla v BrnČ, v roce 1940 opČt Olomouc a od roku 1945 opera Národního divadla v Praze. V roce 1924 Ĝídil souborné provedení Smetanových oper ve Vídni. Dirigoval rovnČž ýeskou filharmonii. Karel Nedbal zemĜel v Praze 20. bĜezna 1964.

Jarolímek Karel – architekt patĜil mezi významné a všestranné sportovce a nadšené sportovní organizátory. NejvČtší zásluhy má o lyžaĜský sport jednak jako funkcionáĜ, jednak jako proslulý stavitel lyžaĜských mĤstkĤ. Narodil se 5. dubna 1888, do zdejšího gymnázia chodil v letech 1899 – 1903. Navštívíte-li muzeum v Jilemnici, najdete v jeho sbírkách také diplom, který získal Karel Jarolímek za první místo v atletice jako student a reprezentant našeho gymnázia. V mládí hrál kopanou, lední hokej, vČnoval se lehké atletice a cyklistice.Tenis hrál do svých 75 let. V našem mČstČ byl spoluzakladatelem prvního sportovního klubu „Horymír“ (1906) , který byl pozdČji pĜejmennován na Sportovní klub DvĤr Králové nad Labem (SKDK). V roce 1908 zakládá v jeho rámci ýeský spolek pro zimní sporty, jehož vznik je poþátkem organizovaného lyžování na královédvorsku a v roce 1919 tenisový klub. V letech 1910 – 1923 startuje na velkých lyžaĜských závodech nejen v þeských zemích, ale i v zahraniþí (Holmenkollen 1914, 1921, Zakopané 1922 atd.). Od roku 1920 zaþíná jeho dráha 74


organizaþního pracovníka lyžování v ýeskoslovenské republice i na poli mezinárodním – FIS. PČtkrát vedl národní mužstvo na zimních olympijských hrách. Bohatá je jeho þinnost na úseku stavby lyžaĜských mĤstkĤ. Karel Jarolímek prožíval témČĜ pĤl století radosti i zklamání, úspČchy i nezdary þeskoslovenského lyžování nejen jako funkcionáĜ, ale i jako aktivní sportovec. Jako architekt a stavitel zajišĢoval rekonstrukci gymnázia ve 30. letech. ZemĜel 25. února 1970.

Weiss Jan Narodil se 10. kvČtna 1892 v Jilemnici. Na našem gymnáziu studoval v letech 1908 – 1913 kdy maturoval. Když vypukla I. svČtová válka tak narukoval. Bojoval zprvu na italské, potom na ruské frontČ. Zde padl v roce 1916 u Tarnopole do zajetí. Prošel zajateckými tábory na SibiĜi, kde prodČlal skvrnitý tyfus. ěíjnová revoluce jej zastihla už jako legionáĜe u záložního pluku v Žitomiru. HrĤzy, které prožil na frontČ a v zajateckých táborech urychlily u nČho proces zrodu a zrání spisovatele. Z roku 1918 pochází jeho první literární pokus, drama „Penza“, které zĤstalo v rukopise. Do vlasti se vrátil v roce 1920 jako pĜíslušník legií. V dobČ mezi dvČma svČtovými válkami pracoval jako úĜedník na Ministerstvu veĜejných prací. Za okupace byl pĜedþasnČ penzionován. Po osvobození pracoval opČt jako ministerský úĜedník, od roku 1947 byl v dĤchodu a vČnoval se literatuĜe. V roce 1957 byl jmenován zasloužilým umČlcem. Jeho rozsáhlá prozaická tvorba þítající asi dvČ desítky knih se dČlí do tĜí vývojových etap. V zaþátcích to byla primární inspirace útrapami první svČtové války, ve 30. letech se stále více prosazovala tvorba psychologická s fantastickými aspekty a po válce se zaþal Weiss jako jeden z prvních þeských spisovatelĤ vČnovat sci-fi. ýasopisecky zaþal publikovat v roce 1924, knižnČ debutoval v roce 1927 hned tĜemi knihami povídek najednou („Barák smrti, Fantom smíchu a Zrcadlo, které se opožćuje“). ZemĜel v Praze 7. bĜezna 1972 po dlouhé nemoci.

Gutfreund Otto se narodil 3. srpna 1889 ve DvoĜe Králové nad Labem. Na jeho rodném domČ v TylovČ ulici je umístČna pamČtní deska. Je vynikajícím pĜedstavitelem þeského moderního sochaĜství. Byl žákem významného paĜížského sochaĜe E. Bouedella. Otto Gutfreund vytvoĜil mnoho vynikajících plastik. NejznámČjší je asi jeho sousoší vČnované BoženČ NČmcové (babiþka s dČtmi) v RatiboĜicích.

Vipler Vlastislav Antonín se narodil 12. þervna 1903 v Bílé TĜemešné. Na našem gymnáziu studoval v letech 1914 – 1918 a potom odešel na hudební studia pražské konzervatoĜe. Zde ho vzdČlávali profesoĜi J.B. Foerster,J. KĜiþka a K.B. Jirák. Potom pĤsobil jako dirigent v operetních divadlech. V letech 1936 – 1963 pracoval na hudebním oddČlení ýeskoslovenského rozhlasu. Byl významným þeským skladatelem. Je autorem 23 operet a dalších zábavných skladeb – pochodĤ, tancĤ a písní.

75

KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

Recommend Documents