KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2000

a je dosud v pamČti mnoha spoluobþanĤ. Bylo by do budoucna dobré, kdyby k podobným jevĤm nedocházelo. VždyĢ zmČny na obþanské scénČ by nemČly být namíĜeny proti památkám, ale v první ĜadČ k nápravám všeho nesprávného þím se žilo a ponecháním toho dobrého v þem obþan vidí hodnoty. Je jen velkou škodou, že bronzová socha T.G. Masaryka od J. DrahoĖovského, se kterou mČsto tehdy tak otálelo, byla za nacistické okupace zniþena. Do poloviny uplynulého století byla PodharĢ þtvrtí s mnoha živnostníky. Byli tu povozníci, hokynáĜi, mlékaĜi, uþitelé „housliþek“, kamnáĜ, strojní mechanik, zelináĜi, kapelník, výrobce židlí, truhláĜi, zahradníci a mnoho trhovcĤ. Hospod tu bylo pČt. KlustĤv hostinec pod nemocnicí þ.p. 943, níže „u Slunce“, kde se Ĝíkávalo „u sraþkaĜe“, s kuželníkem a kde byly také „holky“. TĜetí byl RouskĤv v þ.p. 900, také s kuželníkem. ýtvrtý byl pod hĜbitovem – PivokoĖských. Tyto hospody již nejsou. ZĤstal jen hostinec LaušmanĤv s velkým sálem, dĜíve bohatČ zdobený bustami národních velikánĤ. Ve tĜicátých letech uplynulého století mČla PodharĢ také svou „postaviþku“, kterou byl dobrák Jožka Holman z PurkyĖovy ulice þ.p. 610. Elegán ve fraku, škrobené náprsence a límci, manžetami zavČšenými na provázcích, v bílých rukaviþkách, nezbytným cylindrem na hlavČ a „španČlkou“ v ruce. Baron z Holmesu pro každého kdo ho neznal. Své „sídlo“ však mČl zchátralé, všudy do nČj pršelo, jedním slovem „barabizna“. Byl dČlníkem mnoha pĜíležitostných prací, chytal po lesích zmije do lékáren, sbíral houby a rád holdoval i „dvaatĜiceti loupežníkĤm“. Byla o nČm známa historka, že si zadal do novin inzerát,“kterak zchudlý baron z Holmesu sobČ hledá vhodný protČjšek“. Inzerát našel odezvu v dámČ odkudsi z rakouských Tyrol, která sem za ním pĜijela. Její koþár nakonec zastavil pĜed rozestavČnou budovou „nemocenské pokladny“, kde právČ „baron“ pracoval s koleþkem a putnou jako pĜidavaþ. Staþil se ještČ pĜevléknout a vzájemné setkání by trvalo jistČ déle, ale zedníci to mČli „akordem“ a nemohli se meškat. Jejich dĤrazná domluva nevybíravými slovy tyto „námluvy“ ukonþila. Podobných historek byla celá Ĝada. Bez zajímavosti nebylo také to, že v chudobinci, dnešním „HusovČ domovČ“ bydlel vrchní strážní komisaĜ Josef Benedikt. A právČ v jeho bytČ „strašilo“. Strážce poĜádku a dĤležitý obþan mČsta si to nechal svČdky dokázat, ale pĜíþina nebyla objasnČna. Známá, ale dosud neobjasnČná, je úloha uvedeného komisaĜe v pražském kvČtnovém povstání roku 1945. Byl jedním z velitelĤ, kteĜí tehdy bránili ýeský rozhlas a byl i vyznamenán. K „Husovu domovu“ ještČ tolik, že zde v dobČ trvání mateĜské školky postavil „Cvrndorf“ pČkné loutkové divadlo. Se zánikem spolku roku 1952 zaniklo i ono. Žijeme v dobČ automatických praþek, ale dĜíve se pralo v „neckách“ s pomocí „valchy, þi rajby“. PodharĢaþky chodily máchat prádlo k rybníku nebo do „Kacbacha“, bílilo se na palouku u školy a nebo pod rybníkem. OmladinČ tím nastala povinnost kropení prádla. Kde ty doby jsou! A sportovní dČní? PodharĢská omladina mČla „od mala“ les a Kacbach. To byla místa jejich sportování. PozdČji v dobČ zaþínajícího „footballu“, kdy se hrálo ještČ s „hadrákem“, byla „hĜištČ“ v lese mezi paĜízky, nebo ve zrušené KudermatschovČ cihelnČ a louce pĜed „Thymováky“, tedy dnešní BlahoslavovČ ulici. NČkde tady byl poþátek pozdČjšího klubu SK AmatéĜi. Klubu se dostalo jména na návrh Ladislava Lehrause. V klubových pamČtech je zaznamenáno, jak byli „hráþi“ odevšad vyhánČni policajty, hajnými i samotnými obþany. Tak se také stalo, že byli pĜi svém „þutání“ pojednou obklopeni diváky, vracejícími se z pohĜbu na místním hĜbitovČ. Ti však tomuto sportu nefandili, ale nadávali na tu novotu a na to jakou škodu mladí hráþi zpĤsobují. Klub SK AmatérĤ byl registrován v „ŽupČ“až roku 1925, ale nemČl svoje hĜištČ. To si tito nadšenci zĜídili až v roce 1929. Pozemek mČli pronajatý od fy. Gustav Deutsch (nyní závod Vorlech) za symbolickou cenu jedné koruny. Toto malé, škvárové hĜištČ bylo na místČ dnešního stadionu, zĜízeného národním podnikem TIBA v padesátých letech. Kabiny uvedeného stadionu se zaþaly stavČt o deset let pozdČji.

151


V tČsné blízkosti bývalého hĜištČ SK AmatéĜi byla v roce 1925 postavena tČlocviþna DTJ – DČlnické tČlocviþné jednoty. V šedesátých letech je zpustlá tČlocviþna pĜemČnČna zásluhou závodu Tiba Vorlech a tehdejšího Ĝeditele Emila Holana na loutkové divadlo. To však zaniká nedlouho po svém vybudování a budova je zbourána. Dnes bychom tu našli obþerstvení „v tramvaji“ a mohli si zasportovat pĜi míþových hrách. Váženou osobou PodhartČ a mČsta byl pan kapelník Felix Vlk, který pĜevzal taktovku mČstské hudby po kapelnících Mühlbauerovi, HalíĜovi a Kejklíþkovi. Starší obþané ho znali z jeho typického dČkování pĜed kapelou, kdy salutováním zdravil pĜítomné posluchaþe. Dnes se už tČžko pozná co je a co není PodharĢ. Není oddČlena poli, splynula s mČstem a pĜece je stále Podhartí. Stále se odtud chodí a jezdí „družicí“ do mČsta. A co je ta „družice“? Stala se jí místní autobusová doprava, která zaþala jezdit právČ v dobČ, kdy zaþala první, tehdy sovČtská, družice kroužit kolem naší zemČkoule. ZmČnila se také pojmenování nČkterých míst. Dnes se bČžnČ Ĝíká, že se bydlí na „Bajráku“, ale onen kopec od Lorenzovy rytebny dolĤ byl pĜece „HolubĖák“. Jen ten malý kopeþek dole byl „Bajrákem“. Zástavbou je schován „HoráþkĤv“ kopec, nikdo již nejmenuje kopec dolĤ k pekárnČ „Špringrákem“. Také prostor mezi dnešní školní družinou a školou není „placem“, místem kde se cvrkaly kuliþky, rostly moruše a kaštany, pilo ze „stojanu“ pod vrbou a kde zaþínaly a konþily všechny hry. Také nevíme od kdy se zaþalo Ĝíkat NČmecká PodharĢ tČm nČkolika roztroušeným usedlostem pod námi již popsanou kapliþkou. Dnes je to Krkonošská ulice a Nová PodharĢ. JistČ by si také zasloužilo pozornosti to, jaké povČsti se PodharĢ tČšila, jací tu byli obþané a jak se v minulosti k sobČ chovali. Mám stále zato, že jako sousedé. To pravdČpodobnČ vycházelo i z toho, že byli od mČsta po léta oddČleni a dodnes se tu Ĝíká, že se jde „do mČsta“, jako by PodharĢ sama k mČstu nepatĜila. Obþané PodhartČ tu žili jako na vsi a i v nedaleké minulosti si museli pomáhat. Uvedeme si nČkteré pĜíklady. V dobČ protektorátu bylo nČkolik zdejších obþanĤ popraveno a nebo vČznČno v koncentraþních táborech. Tehdy byly jejich rodiny tajnČ podporovány sousedy i když tu byla hrozba možného udání od kolaborantĤ, kterých se ostatní stranili. JeštČ po válce, když došlo „k ohni“ ve Štítného ulici a vyhoĜely dva vedle sebe stojící staré domeþky, uspoĜádali sousedé Cvrndorfu sbírku „na pohoĜelé“. Také každý požár pomáhali hasit. Na kuželníku (hampejzu) hospody „u Slunce“, byl do PurkyĖovy ulice zavČšen žebĜík a také dlouhé bidlo se železným hákem. Tím vyzbrojeni strhli sousedé na místČ požáru komín. DĤvodem bylo to, že prý by se pojišĢovna bránila vyplatit pojistné. Nejen þlenové Cvrndorfu, ale i ostatní obþané si þasto Ĝíkali sousede – sousedko. To byl vztah, který dnes už neznají ani lidé na sídlištích a þasto bydlí v jednom domČ. PodharĢáci se znali navzájem a i když byli rĤzných názorĤ, tak jim to ve vzájemném sousedském soužití pranic nevadilo. VzájemnČ se zdravili, pomáhali si a vyprovázeli z domu smutku na poslední cestČ. Taková byla stará PodharĢ. DovČtek: ýlánek se na nČkolika místech odvolává na minulá „VlastivČdná þtení“. Právem. Neznalost naší minulosti je neodpustitelnou chybou. Toho si byli vČdomi i þlenové“ VlastivČdného kroužku“ v letech 1968 – 1972, když vydávali svoje „Zprávy“. Proto jim patĜí podČkování jejich vlastními slovy:“Odešli, svoji brázdu vyorali“. Z podharĢských obþanĤ to byli Radomír Roup, JindĜich Šisler a František Jákl. Minulostí se uþíme a to je i smyslem þasopisu „VlastivČdné þtení“, který nám pĜibližuje díky svým tvĤrcĤm i vzdálené krajany a rodáky, vlévá všem do srdcí vzpomínku a hrdost nad každým známým místem.

152


Vánoþní ozdoby – historie a souþasnost – þlánek vlastivČdy SkláĜská domácká výroba má v našem okolí dlouholetou tradici. Nebyly to však „Vánoþní ozdoby“, ale perlaĜství, které poskytovalo skrovnou obživu. V podhorských chaloupkách zaujalo místo po tkalcovských stavech, které už nemohly konkurovat zavádČné strojní výrobČ. Uvádí se, že s perlaĜstvím pĜišel do obce Zdobín prvnČ Josef Kynþl, který se tomuto Ĝemeslu vyuþil ve Vídni. Stalo se tak v roce 1862, ale teprve po dalších þtyĜech letech seznámil s výrobou svého bratra Jana a potom pĜišli další a další. PerlaĜství tehdy skýtalo skrovnou obživu tam, kde chudá políþka uživit nestaþila. Petrolejové kahany, nohou pohánČný mČch na vzduch a obČ ruce plnČ zamČstnané sklenČnou trubiþkou si mnohdy vyžádaly krutou daĖ na zdraví. Souchotiny (TBC) a slábnoucí zrak byly prĤvodními nemocemi perlaĜĤ. PĜesto se perlaĜství neustále šíĜilo, až dosáhlo svého vrcholu zamČstnanosti v 67 obcích s více jak tisícem domácích pracovníkĤ. JeštČ kolem roku 1920 pĜežívala tato zastaralá domácká výroba, až jí nakonec potlaþila nastalá prĤmyslová krize z tĜicátých let. PĜece se však našlo v dobČ ustavené ýeskoslovenské republiky Ĝešení. Obchodní komora a skláĜský ústav v Hradci Králové nabídli tehdejším mizejícím skláĜĤm možnost uskuteþnČní uþebního kurzu foukání vánoþních ozdob. Zúþastnilo se jej deset místních dČlníkĤ a ti byli zauþováni instruktorem z nČmeckého DuryĖska. Ten si nechal svoji pĜedávanou výuku dobĜe zaplatit. Poþáteþní výroba byla nízká a také druhová skladba nebyla na výši. Postupem þasu, tedy od roku 1931, se však dČlníci i mistĜi zapracovali natolik, že se stali více jak rovnocennými partnery nČmecké konkurence. To se však stále ještČ pracovalo domácky, za velmi špatných pracovních podmínek. Historickým zlomem byl rok 1937. Tehdy se poprvé prosadily výrobky zdejších skláĜĤ na zahraniþních trzích. Staly se žádaným a dobĜe placeným artiklem. Nápaditost, rozmanitost a kvalita ruþní práce se od té doby prosazuje stále. Do doby druhé svČtové války se výroba zkonsolidovala, vzrostla a byl zajištČn odbyt.. Válka však znamenala pro družstvo, založené v roce 1931 velký útlum, ale výroba zĤstala zachována. 153


RozkvČt nastává po osvobození v roce 1945. Staví se nové provozovny na ZdobínČ a v Doubravici, tedy v blízkém okolí mČsta. Práci již v pĜevládajícím poþtu zastávají ženy a svého úkolu se zhostily velmi dobĜe. Výroba vzrĤstá. V letech 1949 – 1952 byli znárodnČni soukromí výrobci, kteĜí nebyli þleny tehdejšího družstva. Z nich byl ustaven národní podnik Mirex. Do roku 1964 tedy existovaly dvČ výrobou stejné firmy. Poþátkem roku 1965 dochází ke slouþení družstva a Mirexu. Družstvo tehdy odkoupilo od státu aktiva n.p. Mirex a po této „fúzi“ existovalo již do roku 1990 jako „Družstvo umČlecké výroby – Vánoþní ozdoby,“ se sídlem ve DvoĜe Králové n.L. Mirex byl tehdy pĜed spojením podnikem „Místního hospodáĜství“. V uvedené dobČ mČlo družstvo šestnáct výrobních provozoven. Do družstva patĜila Doubravice, Zdobín, DvĤr Králové n.L., JaromČĜ, Bílá TĜemešná, Kuks, Kostelec nad Orlicí, Kounov v Orlických horách, Rokytnice v Orlických horách, Trotinka, Popovice, Horní Bradlo, Trhová Kamenice, Jablonec nad Nisou, Dobruška a Nové MČsto nad Metují. Nevýrobními provozovnami bylo ještČ stĜedisko údržby ve Zboží, centrální sklad výrobkĤ ve DvoĜe Králové nad Labem a uþĖovské zaĜízení v Úpici. Tato novČ vzniklá hospodáĜská jednotka (Družstvo umČlecké výroby) pĜevzala i nadále družstevní formu hospodaĜení. V té dobČ zamČstnává 950 pracovníkĤ – þlenĤ družstva. Z uvedeného poþtu jich pracovalo na výrobČ vánoþních ozdob pĜibližnČ 800. Tak vznikl nejvČtší družstevní podnik tohoto zamČĜení v tehdejší ýeskoslovenské republice. Výrobky tČchto provozoven dosáhly mnoha tisíce druhĤ a tato široká paleta je neustále obnovována.. Družstvo se stalo nositelem státního vyznamenání „Za vynikající práci“, obdrželo za své výrobky zlaté medaile na svČtových výstavách v Bruselu a BerlínČ a Ĝadu dalších cen na svČtových výstavách. Do tehdejšího uskupení výrobních provozoven patĜily i Doly u Dobrušky, kde však byla brusírna olovnatého kĜíšĢálu. Po vydání restituþních zákonĤ byly uplatnČny nároky na 11 výrobních provozoven. Období 1992 – 1999 bylo dobou kritickou, bylo tĜeba udržet výrobní kapacity a zachovat zahraniþní trhy. To si vyžádalo znaþné zmČny, složitá vyjednávání s restituenty a znaþné investice. Nejrozsáhlejší a také finanþnČ nejnároþnČjší byla investice do výstavby nového závodu ve DvoĜe Králové n.L., jako náhrady za restituované kapacity, uvedené do provozu v roce 1994. Do roku 1992 se tedy družstvo Ĝídilo podle pĤvodních družstevních pravidel. Všichni zamČstnanci se stávali družstevníky, þlenský vklad þinil 500 Kþ, každý þlen disponoval jedním hlasem, podílel se na zisku formou tzv. „doplĖkové odmČny“, schvalované za každý rok a pĜi odchodu z družstva mu byl vklad pČtiset korun vrácen. V rámci nových pravidel, daných Obchodním zákoníkem a Zákonem o transformaci družstev byl v záĜí 1992 schválen transformaþní projekt. Tím byl vyþíslen majetkový podíl každého þlena, zvýšen základní vklad na 3.000 Kþ (tĜi tisíce korun), byla zrušena povinná vazba pracovního pomČru na þlenství, zavedeno hlasování podle výše vkladu a vytvoĜena možnost každoroþních dalších vkladĤ þlenĤ a to nad rámec vkladu povinného. Po ukonþení þlenství zaþal fungovat institut vypoĜádacího podílu, který zajišĢuje þlenovi družstva vyplacení jeho podílu na þistém obchodním jmČní – úmČrnČ k tomu, jaký podíl má na vkladech. NovČ zavedené zásady mČly nepochybnČ kladný vliv na to, že se družstvo nerozpadlo, postupnČ zvládlo problémy restituþní, finanþní i personální a výraznČ zlepšilo pracovní podmínky. PĜitom se dokázalo inovací výrobkĤ významnČ prosadit na vyspČlých zahraniþních trzích. Výsledkem celého restrukturalizaþního procesu je silná koncentrace výroby do devíti výrobních provozoven, pĜi stálém rĤstu objemu produkce. 154


Do roku 2001 vstoupí družstvo s tČmito závody: Doubravice, Zdobín, Kuks, DvĤr Králové nad Labem, Kostelec nad Orlicí, Kounov, Rokytnice nad Orlicí, Horní Bradlo (u Hlinska) a Nové MČsto nad Metují. Všechny tyto závody jsou ve 100 %ním vlastnictví družstva, restituþní nároky jsou plnČ vypoĜádány a nájemní vztahy s restituenty jsou k 31.12.2000 ukonþeny. KromČ uvedeného družstvo vyĜešilo i potĜebu rozsáhlých skladovacích prostor a to zakoupením nemovitostí ve DvoĜe Králové n.L. od a.s. JASS a a.s. STROJTEX. V prvém pĜípadČ to byla bývalá truhlárna, ve druhém bývalá „tržnice“ ve mČstČ. V období let 1990-1999 družstvo provozovalo i v pronajatých prostorách v KocbeĜi (od dubna 1993-do prosince 1998) a také uþĖovské stĜedisko v Úpici. Se souþasným družstvem nyní spolupracují i bývalí restituenti v provozovnách Popovice (u Jiþína) HAN s.r.o., RÜKL – Trhová Kamenice, GOJA Jablonec n. Nisou a také GaP DvĤr Králové n.L. (bývalý zamČstnanec družstva Pfeifer). Tito dodávají družstvu finální výrobky a družstvo jim zprostĜedkovává odbyt. Vše pouze smluvnČ a bez vzájemné vazby ke družstvu. Na závČr ještČ k vlastní výrobČ. V souþasnosti eviduje kartotéka artiklĤ asi 70.000 položek (sedmdesát tisíc). Každý rok je obmČĖováno asi 4.000 (þtyĜi tisíce) artiklĤ. Škála barev obsahuje asi 800 (osm set) položek v provedení lesklém, matovém, polomatovém, opálovém a metalíze. Sortiment v sobČ zahrnuje koule s prĤmČrem 3- 15 cm, špice až do délky 70 cm, dále rakety, olivy, zvonky, ptáþky na skĜipci. Dále 4.000 (þtyĜi tisíce) forem se snČhuláky, figurky, domeþky, srdíþka, šišky, rĤzné ovoce, autíþka, balíþky a další, vše ve velikostech od þtyĜ do osmnácti centimetrĤ. Vyrábí se tedy foukané sklenČné ozdoby s ruþním malováním. Tuto výrobu nedovedla vážnČ ohrozit ani konkurence výrobkĤ z nerozbitných plastĤ a polystyrenových pryskyĜic. ZvítČzila a vítČzí i nadále foukaná, sklenČná a ruþnČ malovaná ozdoba. Vypracováno pro mČstskou kroniku díky pochopení a spolupráci Ing. Milana Buky, souþasného pĜedsedy „Vánoþních ozdob – družstva umČlecké výroby“. Zoologická zahrada v listopadu 2000 Letos obnovila naše ZOO chov vzácných hrošíkĤ liberijských. Ke dvČma samicím a samci se doþkala pĜírĤstku v podobČ mládČte, které dostalo jméno Tobi. Sameþek o váze šesti kilogramĤ je zatím v poĜadí posledním za dobu pČtadvacetiletého chovu. Listopadovým pĜírĤstkem je také samiþka pĜímorožce jihoafrického Isabela. Také tyto antilopy chová ZOO více jak 25 let. Je to však první mládČ, které je tĜeba umČle odkojit. Cize se ke svým potomkĤm zachovali i rodiþe dvou vousákĤ senegalských, kteĜí se vylíhli jako vĤbec první v naší republice. Rodiþe vajíþka vystrkovali z hnízda a proto jim byla odebrána a dána do inkubátoru. Již poþtvrté zahajuje 1. prosince ZOO akci „Vánoþní ZOO“, která potrvá až do 31.1.2001. V úterý 5.12. bude od 13.-15. hodin chodit v ZOO svatý Mikuláš s pytlem pĜekvapení. Úprava dĤchodĤ od 1.12.2000 S ohledem na pokraþující inflaci se zvýší mČsíþní dĤchody v prĤmČru o 356 Kþ. Podle vládního naĜízení stoupne procentní výmČra dĤchodĤ starobních, invalidních, vdovských, vdoveckých a sirotþích pĜiznaných pĜed l. lednem 1996 o devČt procent, po tomto datu o pČt procent. Vláda o tom rozhodla v polovinČ záĜí s ohledem na odhadovaný rĤst cen spotĜebního zboží o 5,2 %. Vzhledem k tomu, že vláda základní výmČry dĤchodĤ nezvýšila, vzrostou dĤchody pĜiznané do konce roku 1995 o 7 % a v letech následujících o 4 %.

155


Zákaz dovozu hovČzího masa Státní veterinární správa po konzultacích s ministrem zemČdČlství Janem Fenclem zastavuje dovoz skotu, hovČzího masa a výrobkĤ z nČj ze zemí Evropské unie, kde se vyskytly u skotu domácího pĜípady nemoci „šílených krav“ (BSE). Zákaz se tedy již týká Velké Britanie, Francie, Portugalska, Belgie, Dánska, Irska, Lucemburska, Nizozemska, NČmecka a ŠpanČlska. Zákaz se nevztahuje na Itálii, ěecko, Finsko, Rakousko a Švédsko. Zákaz dovozu kostní mouþky je zaveden pro ýR již od 27. listopadu. XI. roþník zimního plavání Zúþastnilo se jej 33 plavcĤ z osmi oddílĤ.. Podle stupnČ otužilosti na otužilce þekaly tratČ 100,250 a 500 metrĤ. Nižší stav hladiny Labe nad Pušovým splavem nedovolil plavat i 750 metrĤ. Voda o teplotČ osmi stupĖĤ neodradila ani nejstaršího úþastníka Láću Nicka z Olomouce (1913) a nejmladšího domácího plavce Jirku Klusta (1985). Dalšími místními plavci byli Ježek, Martínek, HrĤza, ýerník, Machek, Serafín a Emil Pokorný. Nový odbor MČÚ – Správa a údržba majetku mČsta (SÚM) V kronice je již zaznamenáno, že Domovní správa ukonþí svoji þinnost k 31.12.2000. Vznikl nový odbor (SÚM), který bude spravovat fyzicky majetek mČsta, jako jsou opravy bytĤ, nebytového fondu a památek mČsta. Obþané se na tento novČ vzniklý odbor mohou obracet v následujícím: opravy v mČstských bytech, kde je zapotĜebí stavební povolení nebo ohlášení stavebních úprav, dále ve vČci financování nájemného, pĜihlášení a odhlášení nájemníkĤ v bytech a s opravami nebytových prostor pronajatých mČstem. Odbor má osm pracovníkĤ. DvČ pracovnice jsou zaĜazeny do ekonomické þásti odboru, jedna pro styk s nájemníky, dva pracovníci z technického úseku se starají o bytový fond mČsta, jeden pracovník z technického úseku má na starosti nebytový fond (opravy a údržba ZŠ, MŠ a nebytových prostor pronajatých nájemcĤm), jedna pracovnice z technického úseku má na starosti památky ve vlastnictví mČsta. Vánoþní trh v nové podobČ Ve dnech 14.-16. 12.2000 se konal Vánoþní trh pod Ĝízením mČsta a za spoluúþasti Hankova domu. Probíhal na MasarykovČ námČstí a ve Staré radnici. NezĤstalo pouze u prodejních stánkĤ, ale probíhal i kulturní program, ve kterém vystupovaly školní pČvecké sbory, Záboj, Pouliþníci. Trh byl zamČĜen na lidovou tvoĜivost, tedy keramiku, vánoþní peþivo, sušené kvČty a vazbu, sklo a další výrobky. Nebyla zde nabídka „vietnamských stánkĤ“. Trh byl otevĜen až do veþerních hodin. Škoda, že v uvedené dny bylo nepĜíjemné, deštivé poþasí. Den veteránĤ podruhé Dne 11. listopadu probČhl „Den váleþných veteránĤ“ Tento den je slaven svatý Martin, který je ochráncem zranČných. U nás byl tento svátek slaven u pĜíležitosti ukonþení první svČtové války. Došlo k položení vČnce u Památníku Odboje místostarostou Janem Machkem a tajemníkem MČÚ Miroslavem Kadlþíkem.

156


PodČkování Janu Schwarzovi Již po Ĝadu let vČnuje své úsilí k vyhledávání a publikování historických materiálĤ, rozhovorĤm s pamČtníky i konzultacím s historiky. Jeho zásluhou je tu již po šest let VlastivČdné þtení, nemající v širokém okolí obdobu. PĜipomeĖme na sepsané materiály o hrdinech II. svČtové války, pĜedváleþném starostovi Jaroslavu Bilinovi, který byl za heydrichiády popraven a dalších osobnostech našeho mČsta a okolí. NeúnavnČ vyhledává další a další stránky naší historie a zaslouží si jistČ podČkování nás všech.

NávštČva politikĤ V mČsíci listopadu zavítali do našeho mČsta dva významní politici. V konšelské síni Staré radnice se místní pĜedstavitelé a podnikatelé sešli s ministrem pro místní rozvoj Petrem Lachnitem. V rámci pĜedvolebního mítinku navštívil naše mČsto i pĜedseda poslanecké snČmovny Parlamentu ýeské republiky a pĜedseda ODS Václav Klaus. Stoleté jubileum naší obþanky Dne 3.12.2000 se dožila paní Julie Marklová, rozená Šubrtová, bytem Husitská 1523, významného stého výroþí narození. Jubilantce bylo blahopĜáno starostou mČsta p. Viktorem Švubem a mnoha dalšími. K blahopĜání se pĜipojuje i kronikáĜ mČsta tímto osobním dopisem: Vážená paní Marklová, srdeþnČ Vám blahopĜeji k tak významnému životnímu jubileu. Jste nejstarší pamČtnicí bývalé stolové spoleþnosti „Cvrndorf“ v ýeské Podharti. Vzpomínám si, jak jsme pĜed více jak tĜiceti lety sepisovali pamČti této spoleþnosti. Sešli jsme se tehdy, abychom zachovali budoucím pokolením záslužnou þinnost „Cvrndorfu“, všechno to pČkné co spolek i Vaším pĜiþinČním dokázal. Byla jste to Vy, která se spolu s manželkou dlouholetého rychtáĜe p. Hynkovou, Aloisem a Jaroslavem Vonkovými, ZdeĖkem Mühlem s manželkou Oluší a Karlem Jaklem o sepsání pamČtí zasloužila. 157


Podílela jste se na práci stolové spoleþnosti „Cvrndorf“ a jistČ si i nyní po mnoha letech na to ráda vzpomenete. Dovolte mi tedy, abych Vám ještČ jednou jménem podharĢských „sousedĤ“ a jménem svým upĜímnČ podČkoval a popĜál další léta ve zdraví a pohodČ. Souþasný kronikáĜ mČsta – Pavel Janoušek DovČtek: Ke zveĜejnČní pamČtí „Cvrndorfu“ došlo až v roce 1996, v dobČ stého výroþí založení této stolové spoleþnosti na stránkách pĜílohy „VlastivČdného þtení“.

Zprávy z jednání zastupitelstva mČsta Jak vyplynulo z nového zákona o obcích, musí dojít k ustavení výborĤ mČstského zastupitelstva. Ty mají nahradit souþasné odborné komise. Dle sdČlení starosty mČsta Viktora Švuba je podmínkou, aby pĜedseda výboru byl zastupitelem, což je rozdíl proti dĜíve ustaveným komisím. PĜedsedou finanþního výboru byl zvolen JiĜí Janák, þleny jsou LudČk Šec a Libor Laš. PĜedsedou kontrolního výboru je JUDr Josef Pojezdný, þleny Josef ěízek a Miroslav Tykal. VČtšina zvolených nebyla pĜítomna a tak k se k tomuto musí zastupitelstvo ještČ vrátit. Poþet þlenĤ bude možno ještČ doplnit. Big band Dvorský vystoupil „doma“ Velkým úspČchem skonþilo vystoupení tohoto souboru ve vyprodaném HankovČ domČ. V úvodu vystoupil Mgr. Ivan Moravec, Ĝeditel Základní umČlecké školy, pod kterou tento soubor pĤsobí. PĜedstavil se také dČtský pČvecký soubor ZUŠ, který v letošním roce vznikl. Diváci odmČnili potleskem vánoþní písnČ, muzikálové melodie i swingové skladby. ýinnost „psího útulku“ ÚspČchem zdejšího útulku je, že se daĜí znovu umísĢovat odchycená nebo nalezená zvíĜata novým majitelĤm. Ze 108 zvíĜat se podaĜilo najít domov pro 90 psĤ. Psi bývají umísĢováni nejen u soukromých osob, ale také do firem a podnikĤ, kde po absolvováni výcviku mohou sloužit k ochranČ objektĤ. Jak vysvČtlil pracovník „útulku“ Martin Antonín, je o tyto psy trvalý zájem. UskuteþĖují se také dvČ akce. Prvou je sbírka urþená na nákup potravin pro opuštČné psy uskuteþnČná do kasiþek v prodejnách Pištora a Korda a spol., druhou je den otevĜených dveĜí uskuteþnČný na ŠtČdrý den od desíti do tĜinácti hodin. V dohledné dobČ se uskuteþní zveĜejĖování informací o nabídce psĤ. Na ŠtČdrý den byl v útulku den otevĜených dveĜí.

158


Výstava betlémĤ Od 13.12.2000 se uskuteþnila v budovČ špýcharu MČstského muzea výstava betlémĤ s centrálním motivem Braunova betlému. Vernisáži bylo pĜítomno tolik návštČvníkĤ, že sál byl doslova pĜeplnČn. Obþany našeho mČsta k vkusnČ pĜipravené výstavČ pozvalo „ýeské sdružení pĜátel betlémĤ – regionální poboþka ve DvoĜe Králové n.L.“ Úvodní slovo – zasvČcenou pĜednášku – mČl autor knihy BraunĤv betlém Mgr. JiĜí Kaše. Hudební doprovod žáci a jejich vedoucí ze Základní umČlecké školy. Výstava vyznČla v duchu záchrany nejohroženČjší památky – Braunova betléma. Na výstavČ se podíleli ĜezbáĜi Leoš Pryšinger (centrální motiv s kopií Brauna) a dále ZdenČk Tyrychter, Kristian a Lukáš Richterovi a František Mühl z Nové Paky.

Školení kronikáĜĤ okresu Trutnov Dne 12.12. se uskuteþnilo okresní školení kronikáĜĤ. Náplní byla dokumentace ke kronikám s možností prezentace prací kronikáĜĤ. Školení vedl Ĝeditel okresního archivu p. Roman Reil. Architekt a restaurátor František Schmoranz –vlastivČdné þtení Jmenovaný má zásluhu na úspČšné pĜestavbČ vČže kostela sv. Jana KĜtitele v našem mČstČ. Narodil se 30.12.1814 v BČlé u Rychnova nad KnČžnou. Vztah k historickým památkám navazoval již bČhem dospívání, když již ve þtrnácti letech vstoupil do uþení u stavitele v Kutné HoĜe a o jeho další kariéĜe rozhodlo úspČšné absolvování vídeĖské Akademie v roce 1836. Po studiu nastoupil ke knížecímu staviteli Benediktu Škvorovi (jako asistent) ve Žlebech na ýáslavsku. V roce 1837 se usadil ve SlatiĖanech, kde pobýval až do své smrti 4. dubna 1902. Svojí þinností si postupnČ získával známost a vČhlas, takže roku 1844 byl jmenován mČstským stavitelem v Chrudimi, tehdy krajském mČstČ. Jeho první stavbou v Chrudimi byl dĤm známého vinárníka Saláška, v roce 1845 byly postaveny dva mosty pĜes Chrudimku, následovala budova krajského soudu, obecné a stĜední školy a Ĝada soukromých budov. Schmoranzovu þinnost v Chrudimi výraznČ ovlivnil požár mČsta (6.8.1850), kdy podlehlo ohni více jak sto budov. To mu dalo možnost ovlivnit vzhled znaþné þásti mČsta. OttĤv slovník nauþný uvádí jako charakteristiku jeho práce skuteþnost, že „všechny nové þásti jsou v duchu starých staveb provedeny tak, že zkušené oko nerozpozná snadno opravu 159


od þásti zachované.“ Tento jeho pĜístup je v rozporu s dnešní praxí památkové péþe. PĜesto v porovnání se svými vrstevníky stejného zamČĜení je jeho tvorba hodnocena výše a je také tĜeba dodat, že se nebránil jiným slohĤm. K nejvČtším jeho zásluhám se poþítá skuteþnost, že svými aktivitami oživil stavitelské umČní a stavební Ĝemesla v severovýchodních ýechách. Falešné bankovky Obþané byli varováni televizí na nebezpeþí plynoucí z možnosti pĜijít k falešné pČtitisícové bankovce. Je to již druhé období, kdy se tyto bankovky, dle sdČlení témČĜ nerozeznatelné od pravých, na trhu objevují. Vodovody a kanalizace - VaK Nejprve bychom mČli do kroniky zaĜadit jaké jsou v souþasnosti zdroje pitné vody pro naše mČsto. VaK využívá: -

„Starý pramen“ s vydatností „Janská studánka“ vrt HVA-1 Pod nádražím vrt HV –1 Hrubá luka vrt HV -2 Borka vrt HV -3 u Žírþe vrt K-1 Lužanka záložní v TeplárnČ Z-1 Žíreþ

6,5 litrĤ/ sec. 7,5 40,20,12,5 10,5 13,22,5,- (zásobuje Kuks a Stanovice)

Zboží a Verdek vþetnČ Podháje jsou zásobovány z mČsta. Dále jsou tu ještČ tato data: - poþet obyvatel zásobovaných vodou z veĜejných vodovodĤ: 15.460 - poþet vodovodních pĜípojek: 3.142 - poþet osazených vodomČrĤ: 3.082 - délka vodovodní sítČ (bez pĜípojek): 90 km - délka vodovodních pĜípojek: 47 km - kapacita vodojemĤ: 7.100 metrĤ krychlových - voda vyrobená ve vlastních zaĜízeních: 1.771.000 metrĤ krychlových -

poþet obyvatel napojených na veĜejnou kanalizaci: 14.410

-

poþet kanalizaþních pĜípojek: 2.624

-

délka kanalizaþní sítČ (bez pĜípojek): 56 kilometrĤ

-

délka kanalizaþních pĜípojek: 20 kilometrĤ

-

množství vypouštČných odpadních vod do veĜejné kanalizace: 2.164.000 m3

Uvedená data jsou statistickými þísly poþátku roku 2000. VaK disponuje i televizní kamerou na monitorování kanalizaþního potrubí. Podklady pro kroniku: Ing. ZdenČk Kouba – Ĝeditel a Josef Špatenka – technik.

160


Zvýšení cen elektĜiny a plynu Rodinný rozpoþet bude od ledna pĜíštího roku zatížen nárĤstem ceny plynu v prĤmČru o 24,1 % , cena kubíku vzroste z pĤvodních 5,22 Kþ na 6,60 Kþ a platba bude þinit 140 Kþ mČsíþnČ. Cena elektĜiny vzroste u tarifu BS z 3,45 Kþ na 3,96 Kþ za kWh, ale stálá mČsíþní platba se sníží z 58 na 46 korun. Houslový virtuoz Václav Hudeþek Dne 22.12. se ve velkém sále Hankova domu pĜedstavil našemu obecenstvu spolu se smyþcovým orchestrem Primavera z Hradce Králové. Rekonstrukce Schulzových sadĤ Firma Eden z Brna již vysázela v areálu sadĤ celkovČ 750 dĜevin. Je to 36 jehliþnanĤ a 96 listnáþĤ, zbytek tvoĜí keĜe. ZávČreþné práce budou ještČ následovat a bude to úprava cest a obnova trávníkĤ. ZOO v zimních mČsících Ozdobené vánoþní stromeþky a mnoho barevných svČtel vede návštČvníky od pavilonu k pavilonu. Po nČkolik let již není ZOO v zimních mČsících bez návštČvníkĤ. Pokraþuje budování hotelu Safari, který bude sloužit zahraniþním i tuzemským návštČvníkĤm. ZOO uvažuje o tom, že v budovaném hotelu bude umístČna expozice menších živoþichĤ, veverky kapské a snovaþe. V závČru roku se podaĜilo odchovat mláćata velkých holubĤ a štČĖata psĤ hyenovitých. „PĜírĤstkem“ je také model mamuta u pavilonu slonĤ, který je dílem osmadvacetiletého Petra Nechvátala z Náchoda a vyžádal si dva tisíce hodin práce. V ZOO bylo možno také spatĜit svatého Mikuláše, který byl doprovázen svými zvíĜecími pomocníky – dvČma poníky a maskotem tygra. PĜítomno bylo 110 dČtí se svými rodiþi a obdarovány byly za pĜednesenou básniþku bonbony, pohledy ze ZOO a odznáþky. Obdarovány a jinak odmČnČny byly dČti, které mČly ten den narozeniny. Bylo jich šest a mohly si nakrmit nosorožce, slonice Seta a Sali jim zahrály na foukací harmoniku a na stĜedisku ekologické výchovy jim byly pĜedány zootažky s upomínkovým pĜedmČty. ZdaĜilá akce se má opakovat i pĜíští rok. Bowling v ýeské Podharti V PodharĢské pivnici známé jako „ u LaušmanĤ“se dokonþuje obdoba hry v kuželky. Dle sdČlení majitele pana Václava Ryby to budou þtyĜi dráhy pro bowling, nové boxy, sociální zaĜízení, krb a zahradní restaurace. Majitel zve na hru v šipky a kuleþník, vše v pĜíjemném prostĜedí. Koncert „Královédvorského komorního sboru“ Kulturní sezónu letošního roku uzavĜel dne 27.12. komorní sbor ve špýcharu MČstského muzea. Na poĜadu byla klasická vánoþní díla a poĜadem provázela Jana RĤžiþková. Ledová plocha není dosud zastĜešena Tato stavba je našimi obþany mimoĜádnČ sledována. To proto, že se jedná o letitý problém, který trápil pĜedevším samotné hokejisty, ale také jejich pĜíznivce. Vezmeme-li v úvahu, že 161


projekt se zaþal pĜipravovat letošního jara, potom zahájení prací v mČsíci záĜí nedávalo žádnou záruku, že se bude bruslit pod stĜechou. Investorovi se jistČ nepodaĜilo udČlat vše jak by si sám pĜál. ProblémĤ bylo jistČ dost a bylo je tĜeba Ĝešit pĜímo na staveništi. ZastĜešení ledové plochy je stále ještČ „stavbou“ a využití ledové plochy je závislé na hlediscích zajištČní lidského zdraví a bezpeþnosti. Hokejisté tedy nemohou hrát svoje zápasy pĜed vlastními diváky a musí se uchýlit na stadiony v okolních mČstech. Práce však i nadále pokraþují, aby došlo k dokonþení v pĜíštím roce.. MČÚ nadále jedná o možnosti získat další dotaci na rekonstrukci celého areálu. Prodejní stánek galerie „Na houpaþce“ V podloubíþku hotelu Tins jsou k vidČní i zakoupení výrobky výtvarníkĤ z regionu. Také v samotných prostorách jmenované galerie se vystavuje do 30.12. vánoþní keramika. K vidČní i možnému zakoupení jsou tu svícny, aromalampy, váziþky a další výrobky z hlíny. Poslanci krajského zastupitelstva Naše mČsto budou v krajském zastupitelstvu reprezentovat dva zvolení poslanci: Miloš Jon z Obþanské demokratické strany a Ivana Zoufalá za Komunistickou stranu ýech a Moravy. MČÚ – Odbor Všeobecné vnitĜní správy Tento odbor má po novelizaci organizaþního Ĝádu provedeném od 1.7.2000 celkem tĜi samostatná pracovištČ. Podatelna MČÚ zajišĢuje: - veškerý korespondeþní styk úĜadu - pĜíjem a evidenci veškerých osobních podání obþanĤ a právnických subjektĤ - obsluhu telefonní ústĜedny a s tím související informaþní servis - vyvČšování obecnČ závazných vyhlášek a úĜedních sdČlení na ÚĜední desce - obsluhu veĜejného rozhlasu na námČstí TGM - kopírovací práce pro veĜejnost - pĜístup veĜejnosti ke Sbírkám zákonĤ a ostatním základním normám a pĜedpisĤm - organizaci zapĤjþování zasedací místnosti MČÚ Evidence obyvatel se zabývá: - pĜihlašování obþanĤ k trvalému pobytu a jejich odhlášením z trvalého pobytu - vedením stálého volebního seznamu a jeho soustavnou aktualizací - vidimací ( ovČĜování shody opisu nebo kopie s listinou) a legalizací ( ovČĜování pravosti podpisu) - spolupracuje s Územní vojenskou správou - poskytuje informace orgánĤm státní správy a orgánĤm povČĜeným výkonem státní správy - vystavuje potvrzení ve smyslu zákona þ. 133/2000 o evidenci obyvatel a rodných þísel a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o evidenci obyvatel) - vede evidenci þísel popisných - evidenci narození a úmrtí v centrálním registru - pĜijímáním a vyĜizováním žádostí o Výpis z rejstĜíku trestĤ Matrika – úsek matrik provádí následující úkony: - pĜijímá žádosti o uzavĜení sĖatku a zajišĢuje svatební obĜady - vystavuje rodné listy pro obþany narozené v matriþním obvodu mČsta D.K.n.L. - sepisuje s rodiþi nemanželských dČtí Zápisy o uznání otcovství 162


-

vystavuje duplikáty rodných listĤ obþanĤ narozených v matriþním obvodu D.K.n.L. pro potĜebu žadatele nebo úĜední potĜebu vstavuje duplikáty úmrtních a oddacích listĤ tČch obþanĤ, kteĜí v minulých letech zemĜeli nebo uzavĜeli manželství v matriþním obvodu D.K.n.L. vystavuje úmrtní listy obþanĤ zemĜelých v matriþním obvodu D.K.n.L. eviduje rozsudky soudĤ v rozvodových Ĝízeních spolupracuje pĜi matriþních pátráních se státním ústĜedním i oblastním archivem v Zámrsku umožĖuje matriþní pátrání genealogĤm i soukromým osobám vydává správní rozhodnutí ve smyslu navrácení rodného pĜíjmení po rozvodu rozhoduje ve správním Ĝízení o zmČnČ jména a pĜíjmení, jsou-li pro to dĤvody hodné zvláštního zĜetele

Matriþní obvod Dvora Králové n.L. tvoĜí mČsto DvĤr Králové n.L. vþetnČ Lipnice, Žirþe, Zboží a Verdeku a dále Hajnice, Choustníkovo HradištČ, KocbeĜe, Kohoutov, Kuks, Trotina, VítČzná, ZábĜezí- ěeþice a Zdobín. Úsek obþanských prĤkazĤ (OP) a cestovních pasĤ (CP) zajišĢuje: - pĜijímání žádostí o první vydání OP pro obþany, kteĜí dovrší 15 let vČku - pĜijímá žádosti o vydání prvního CP - pĜijímá žádosti o vystavení OP a CP po pĜedchozím pozbytí platnosti - vystavuje náhradní potvrzení v pĜípadČ poškození nebo ztráty OP a CP - vydává vyhotovené OP a CP obþanĤm - spolupracuje s Policií ýR v pĜípadČ vystavení OP, CP po jejich pĜedchozí krádeži Dále do kompetence odboru patĜí zejména: - - zábory veĜejného prostranství, kde s odvoláním na obecnČ závaznou vyhlášku mČsta þ. 5/1999 o místních poplatcích rozhoduje o povolení užívání veĜejného prostranství a o výši pĜíslušného místního poplatku. - -agenda nálezĤ a ztrát - -peþetČní bytĤ a vyĜizování pozĤstalostí (pĜi úmrtí obþanĤ bez zákonných dČdicĤ) - -agenda spolþování a shromažćování obþanĤ - -civilní obrana a ochrana obyvatelstva - -oznaþování ulic KromČ tČchto þinností zajišĢuje odbor VVS vlastní chod MČÚ materielnČ technickým vybavením, úklid a dodržování hygienických podmínek pro práci, dohlíží na bezpeþnost práce a protipožární opatĜení a zajišĢuje dále spisovou službu vþetnČ archivace písemností. Podílí se na tvorbČ rozpoþtu a spoluodpovídá za úþelné hospodaĜení s prostĜedky rozpoþtovanými v kapitole 719 v jednotlivých organizacích. KonkrétnČ se jedná o MČÚ, MČstskou policii, ObĜadní síĖ, informaþní centrum, þinnost mČstského kronikáĜe a Sboru pro obþanské záležitosti. Vedoucím tohoto odboru je v souþasné dobČ Jan ýerník. Jednotka Hasiþského záchranného sboru Nejen pĜi požáru a živelních pohromách, ale i pĜi automobilových i jiných mimoĜádných událostech zasahuje tato jednotka sídlící v hasiþské zbrojnici v Palackého ulici. Jednotka je ve stálé pohotovosti po 24 hodin dennČ a její ohlašovna má þíslo 150. K zásahu vyjíždí jednotka do dvou minut po pĜedání hlášení. Do konce záĜí letošního roku mČla jednotka již 220 výjezdĤ. Velkou mČrou se jednotky hasiþĤ podílely i na záchranných pracích v souvislosti s jarní povodní, kdy provádČly záchranu osob, þerpání vody a další technickou pomoc ve 115 pĜípadech.

163


Akcie textilní spoleþnosti TIBA PĜedstavenstvo této firmy, ve které má rozhodující podíl semilská textilní skupina Hybler Group, svolala na den 28.12. mimoĜádnou valnou hromadu. Jedním z bodĤ jednání je zrušení veĜejné obchodovatelnosti akcií. LoĖské hospodaĜení spoleþnosti skonþilo ztrátou témČĜ dvČma sty miliónĤ korun. Rozmary pĜírody podruhé PrávČ tak jako jiné mČsíce roku se vymykal normálu i prosinec, kdy bylo nezvykle teplo a bez snČhové pĜikrývky. PĜekroþeny byly dlouholeté teplotní rekordy a ve dnech dvanáctého a tĜináctého se teplota vzduchu pohybovala více jak o deset stupĖĤ výše.

Diabetici našeho mČsta Sdružují se ve "Svazu diabetikĤ" který pomáhá zejména diabetikĤm, bez rozdílĤ rasových, náboženských, tĜídních i politických, tedy na rovnosti dané ústavou. Naše mČsto sdružuje postižené v "Uzemní organizaci" s cílem pomoci po stránce zdravotní, sociální a humanitární. Usiluje o úþinnou léþbu a rehabilitaci diabetikĤ s cílem zajistit jejich plné zaĜazení do života spoleþnosti. Svaz diabetikĤ, tedy i "Uzemní organizace" našeho mČsta spolupracuje se státními orgány, humanitárními organizacemi, lékaĜskými a vČdeckými institucemi, zdravotnickými zaĜízeními i mezinárodními organizacemi. Obory þinnosti jsou: Edukace - výchova, vzdČlání je základní formou pĤsobení na diabetika, aby byl schopen se sám o sebe postarat, pĜevzít na sebe zodpovČdnost za svĤj zdravotní stav a stal se partnerem svému lékaĜi. Dobrým pomocníkem je þasopis " Diaživot" a speciální edukaþnČ motivaþní program. Je to forma školení, provádČného jednou za mČsíc s ukázkou vhodných jídel. RoþnČ je to sedm sezení, šest z tohoto poþtu zajišĢuje školitel Miroslav Pavel, jednu pĜednášku MUDr. Mannová. Rekondiþní pobyty - praktické pĤsobení na diabetika s cílem nastavit životní stereotyp diabetika pro nejlepší kompenzaci své choroby. Prolíná se zde dietní režim, pohybová aktivita, edukace, intensivní dohled lékaĜe a kolektivní pojetí pobytu. Denní poplatek pacienta þiní 200,- Kþ, dotace Ministerstva zdravotnictví rovnČž stejnou þástkou na den a pacienta. Pobyty zajišĢuje organizaþnČ Svaz diabetikĤ, školitelem je Miroslav Pavel a v mezích možnosti MUDr. Mannová Michaela. Dále spolupĤsobí ještČ "Informaþní servis" s brožurami, odborné publikace i kuchaĜky a výstavy ke zprostĜedkování prodeje dia-výrobkĤ , vþetnČ potravináĜských. Dnes již miliony obþanĤ naší planety vdČþí houževnatosti objevitele inzulínu, tehdy neznámého obvod'áka Bantinga. Navzdory omezeným názorĤm snobské þásti Toronta se tento syn farmáĜe dokázal v uboze zaĜízené laboratoĜi dopracovat takového objevu. Jeho soucit s ubožáky, jejich utrpení ho hnalo stále dopĜedu. VČdČl, že každý den prodlení znamená smrt nČkterého z diabetikĤ, nebo prodloužení jeho utrpení. Málo þištČný inzulín testoval na psech. Smrt jej zastihla v padesáti letech, ale doba jeho života byla vrchovatČ naplnČna prací pro trpící. Ideální léþba diabetikĤ je pouze dietou. PĜi dĤsledném dodržování by staþila vČtšinČ diabetikĤ druhého typu. V nČkterých pĜípadech je nutno pĜistoupit k léþbČ tabletami, nebo inzulínem. Existují dvČ skupiny tablet na cukrovku z nichž každá skupina obsahuje nČkolik preparátĤ lišících se kvalitou a tím také cenou. PojišĢovna plnČ hradí insulin þeského výrobce, aplikovaný insulinovou stĜíkaþkou. Pokud se lékaĜ s pacientem dohodne na aplikaci insulinovým perem, potom na dražší dovozový insulin do pera doplácí. 164


Dále pojišĢovna hradí aplikaþní techniku- stĜíkaþky, buniþinu, desinfekci atd., pro rizikové skupiny pacientĤ ohrožených cévním onemocnČním dolních konþetin pĜispívá 1000,- Kþ na speciální obuv pro diabetiky. Adresa diabet. Ordinace: Preslova 458 , tel. 0437/621 203, DvĤr Králové a poradna zajišĢuje pro mČsto a spádové území odbČry krve a to vþetnČ odvozu do laboratoĜe v nemocnici. Dále zajišĢuje edukaci u novČ zjištČných diabetikĤ a léþbu vþetnČ pĜedpisu lékĤ a pomĤcek. Územní organizace je Ĝízena výborem: VEJR Josef pĜedseda organizace Pavel Miroslav školitel Hráský Vladimír písemnosti Vejrová VČra hospodáĜka Šifnerová Helena jednatelka Skuta ZdenČk knihovník ýermák Evžen þlen Šiffner Vladimír þlen Krausová Ilona revizor ýinnost organizace v roce 1999: þinnost cviþení plavání v krytém bazénu Trutnov zdrav. Výchovná þinnost

hodin 41 107 28

úþast 826 3070 521

náklady 7635 30972 7252

Státní dotace pro Územní organizaci þiní 41655 Kþ, MČstský úĜad rozpoþtuje na rok 2000 þástku 20000 Kþ. Podklady: MUDr. Mannová Michaela, Vejr Josef

CARLA spol. s r. o. Tento nový závod v našem mČstČ, který sídlí na adrese Krkonošská 2850, byl postaven na místČ Kudernatschovy cihelny z minulého století. Do poloviny 20. století se uvedená lokalita stává mČstským smetištČm a po té neupravenou skládkou. Nachází se tedy mezi souþasnou trutnovskou silnicí (nyní Krkonošská) a starou cestou do Trutnova, která slouží jako polní cesta dodnes. V samých zaþátcích to byl podnik dvou spoleþníkĤ pod názvem D + H Lukeš s.r.o., zabývající se dovozem rostlinných tukĤ, stolního oleje a margarinĤ. Zanedlouho vzniká nynČjší spoleþnost "CARLA" již jako závod výrobní a následnČ odstupuje jeden spoleþník. V roce 1992 se staví hala þ.l, kde se zprvu vyrábČlo 1600 tun þokoládové polevy roþnČ. V následujícím roce je vystavČna administrativní budova a v roce 1995 je v rekordním þase jednoho roku postavena hala þ.2 s výrobní linkou na fondánové hmoty a skladovými prostory. V prosinci 1998 se zapoþalo se stavbou haly þ.3 , která je dokonþena v následujícím roce. Nyní slouží jako plnČ klimatizovaný sklad pro vyrobené zboží, který vyhovuje souþasným nejpĜísnČjším normám vztahujících se k danému sortimentu. V roce 2000 se ke stávajícím technologickým zaĜízením zĜizuje nová výrobní linka v hale þ.2, jejíž kapacita je již daleko vyšší a pĜedstavuje výrobu cca 360 kg/hod. Celkový objem výroby u pekaĜských a cukráĜských polev pĜedstavuje pokrytí zhruba poloviny souþasného trhu a témČĜ celý trh u polev zmrzlináĜských. Menší þásti výroby se podílí finální výrobky urþené pĜímo spotĜebiteli. Sem patĜí dva druhy instantních kakaových smČsí, spotĜebitelské 165


balení kakaa v sáþku "CARLA", þtyĜi druhy þokoládových polev ve 100 g pytlíþcích, bonbony a tyþinky. Moderní technologie, osvČdþené receptury sestavené vývojovým oddČlením a poctivá pĜíprava jsou zárukou vysoké kvality. VýbČrem správného rostlinného tuku, nejkvalitnČjších kakaových práškĤ, emulgátorĤ a aromat, která jsou výhradnČ pĜírodního pĤvodu, je dosaženo typicky þokoládové chuti. Polevy jsou žádány pro svou pĜilnavost, pružnost, snadné krájení a vĤni. U polev zmrzlináĜských jsou pĜednostmi kĜehkost, lesk a nižší bod tání. Peþlivým zkoumáním celosvČtové nabídky surovin nacházejí odborníci této firmy optimální kombinace tradice, kvality a ceny, aby zajistili dokonalé podmínky pro výrobu dobré þokolády podle vlastních receptur. Špiþková autodoprava, servis a odbornČ zdatní obchodní zástupci se významným zpĤsobem podílejí na dosažených výsledcích práce. Z výše uvedeného je zĜejmé, že polotovary výraznČ pĜevažují v objemu výroby a pĜedstavují tak cca 10.000 tun roþnČ. Polotovary jsou nabízeny a dodávány dle požadavkĤ zákazníka jak ve stavu tekutém s pĜepravou v cisternách a také v tuhém stavu ve formČ blokĤ v kartonech a ve formČ þoþek v pytlích. PotČšitelné také je, že pĜibližnČ 15% vyrobeného zboží se dostává na zahraniþní trh. Polevu pod znaþkou CARLA využívají i tak známí výrobci jako jsou Algida a Scholler. Uvedený objem výroby je zajišĢován v nepĜetržitém provoze výrobních zaĜízení, tedy i o sobotách a nedČlích. V souþasné dobČ CARLA spol. s r. o. zamČstnává 85 zamČstnancĤ a po uvedení nové linky do provozu dojde ještČ ke zvýšení o dalších dvacet pracovníkĤ, což je velmi potČšitelná skuteþnost. Pracovníky závodu si vedení firmy vyhledává samo a také jim poskytuje zaškolení na jednotlivé profese. Vzhledem k tomu, že se polotovary prosazují na trhu svou kvalitou a cenovou dostupností, má objem výroby stále vzestupnou tendenci, pĜesto CARLA hledá stále mezery na souþasném trhu, což není snadné mezi již zavedenými giganty nadnárodních spoleþností v oboru potravináĜské výroby. Vyžaduje to stálou tvoĜivou a podnikatelskou aktivitu. Výrobní závod CARLA spol. s r. o. vyrostl postupnČ, ale velmi rychle. Jeho zaĜízení splĖuje ty nejpĜísnČjší hygienické požadavky kladené na potravináĜské výrobky. Také elegantní úprava a þistota celého prostoru to jen potvrzují. Firma v minulosti sponzorovala tzv. "informaþní centrum" pro MČstský úĜad našeho mČsta. Dále je sponzorem sportovcĤ "Dukla" v Praze a také v rámci našeho mČsta nezĤstává pozadu. Hokejisté obdrží roþnČ vysokou þástku na výstroj mužstva, škole Schulzovy sady se hradí vybavení tČlocviþny a tím další aktivity nekonþí, naopak zasahují podporují další sporty i kulturu. CARLA spol. s r.o. vyrostla bez dĜívČjších tradic v našem mČstČ a díky tvoĜivému podnikatelskému umu svého vlastníka pana Daniela Lukeše. PĜejme tedy tomuto "království þokoládové polevy" jen samé úspČchy. Prameny: p. Daniel Lukeš Veteran Car Muzeum a Safari Muzeum DvĤr Králové n.L Dovolte mi, abych Vám u pĜíležitosti zahájení 3. roþníku provozu našeho muzea ve DvoĜe Králové n.L. Ĝekl nČco málo o našem vzniku práci a dalších zámČrech. Muzeum se nachází 50m pod svČtoznámou východoþeskou ZOO v areálu, který spoleþnČ s parkovištČm, velkou restaurací a dalšími službami tvoĜí turisticky zajímavý komplex. Vzniklo na pĜelomu r. 97/98 pĜestavbou samoobsluhy a prodejny zeleniny, které zde pĤvodnČ sloužily obyvatelĤm Dvora Králové n.L.. Po rozsáhlé rekonstrukci jsme získali cca 500 m2 166


výstavních ploch, depozit soc. zázemí a prodejnu suvenýrĤ. Pro poĜádání ind. akcí máme k dispozici dalších 1.000 m2 zpevnČných ploch. Stavba expozice má dvojí úlohu. Ta nauþnČ ladČná seznamuje pĜedevším menší návštČvníky s vývojem a jednotlivými etapami motorismu. Druhou rovinu tvoĜí vČtší þást, kde jsou prezentována historická vozidla, motocykly, jízdní kola, kuriozity, souþástky a doplĖky. Pro maximální pĜiblížení se historii jsou zde také umístČny v interiéru starožitné pĜedmČty, nábytek a figuríny v dobovém obleþení. Hlavní þást muzea je vČnována motoristickému sportu. Najdete zde silniþní závodní motocykly Jawa a ýZ, na kterých závodily þeskoslovenské legendy Fr. ŠĢastný a V. Parus kteĜí stáli pĜi založení tohoto muzea, G. Havel, St. Malina, Fr. Bartoš, Fr. Boþek i Boh. Staša. Nechybí tady ani slavné Velocetty i model KTT z roku 1947 na kterém závodil Fr. Juhan. Je tu 250 tka DKW ládepumpe. Na takovém stroji závodil M. Skalský, RAVO z roku 1977 B. Fendricha i VAB 125 B. VaĖouse. Mezi trofejemi zde najdete relikvii nejcennČjší závodnickou pĜilbu Františka ŠĢastného vicemistra svČta 1961 ve které tČžce havaroval na T.T. v roce 1966, kdy se mu pĜi rychlosti 220 km/hod. zadĜel motor a následoval 170m dlouhý pád, který skonþil nČkolika hodinami bezvČdomí. Tato pĜilba mu zachránila život. SkvČlou pĜehlídku cen a trofejí zde má mistr sportu Václav Parus, v níž nechybí jeho slavná bronzová replika z T.T. 1956. Najdete zde ceny a trofeje Hugo Rosáka, Aloise Mrkviþky, Vl. Jarolíma, Jar. Hlavatého i prvního þsl. mistra svČta v motoristických disciplínách Antonína Švába - mistra svČta na ledové ploché dráze 1970. Padesát let od vyrobení prvního závodního motoru v DivišovČ v roce 1950 si pĜipomínáme expozicí motorĤ, motocyklĤ a cen znaþky ESO a Jawa, která vybojovala na ploché dráze nejvíce titulĤ mistra svČta v historii. ýeskoslovenské automobily, které startovaly ve slavném závodČ 24 hod. Le Mans stroje znaþek Harley Davidson, Indián, Victoria, Ariel, FN, D-Rad a další. Zajímavou kolekci tvoĜí také sbírka starých reklamních cedulí, které vystavuje naše muzeum, jako jediné v tomto poþtu v ýeské republice. Z celkové sbírky 1.200 ks jich zde vystavujeme prozatím 400 ks a spolu se starými kupeckými a reklamními pĜedmČty z 1. republiky ukazují krásu obchodu v té dobČ. Jak jsem již v úvodu zmínil, muzeum se nachází ve DvoĜe Králové n.L., ve mČstČ, které je známé pĜedevším díky ZOO - Safari. Proto mĤžeme našim návštČvníkĤm nabídnout v samostatné þásti expozice také AFRICKÉ SAFARI MUZEUM Ing. Josefa Vágnera CSc., zakladatele Safari dlouholetého Ĝeditele Vþ. ZOO. Uvidíte zde unikátní sbírky afrických pĜedmČtĤ, zbranČ, trofeje, odchytový vĤz, afr. kemp, pĜepravní klece, originální fotografie a další zajímavosti. VČtšina exponátĤ pochází ze soukromé sbírky Ing. Vágnera a bude nám stále pĜipomínat tohoto vzácného þlovČka. V obou expozicích jistČ najdete nČco co Vás zaujme, vždyĢ všechno co uvidíte tvoĜili vzácní a nám svojí þinností blízcí lidé. PĜíjemnou prohlídku pĜeje provozovatel muzea TARBON spol. s r.o., ved. expozice OldĜich Prokop, informace na tel. 0601/240 651.

NČkolik slov závČrem Uplynul jeden rok kroniky, uplynulo století i tisíciletí. Je to rok jubilejní, hodný oslav a hodnocení. UþiĖme tak i v závČru této kroniky. Rok vedení mČstské kroniky není „zhola“ nic mimoĜádného. Oþima starých písmákĤ však svČt okolo nás ubíhá stále rychleji a rychleji. To co bylo pĜed stoletím pĜedmČtem života obþanĤ v rámci jednoho roku, to dnes probČhne mnohem a mnohem rychleji. Napomáhá tomu také skuteþnost, že je nás na planetČ stále více a více. VždyĢ jen za uplynulé století se poþet obyvatel svČta ztrojnásobil a dosáhl šesti miliard. Také technika výraznČ pokroþila. Stalo se tak bezesporu ku prospČchu celého lidstva, ale je to také hrozící metla v podobČ atomu. 167


PĜipomeĖme si to niþivou silou na Ameriþany zniþené HirošimČ a Nagasaki, sovČty zamoĜené velké þásti planety z ýernobylu. Také lékaĜská vČda zbavila lidstvo mnoha zákeĜných nemocí, ale vyvstaly zde nemoce nové, ještČ záludnČjší, na které není úþinných lékĤ a kde není pomoci. Mohli bychom jistČ pokraþovat dál v tomto výþtu kladĤ a záporĤ lidské civilizace. Pryþ je také doba, kdy se „úĜední sdČlení“ vybubnovala na návsích, kdy bylo událostí to, co se stalo o nČkolik vesnic þi mČst dále. Dnes je informaþním systémĤm svČt malý. Stále rychleji se otáþející „kolo dČjin“ nemíjí ani naše mČsto. To se poþátkem právČ uplynulého století rozrĤstá díky svému rychle rostoucímu prĤmyslu, následnČ trpí vzdálenou první svČtovou válkou. OpČt se vzedme v ustavené Republice ýeskoslovenské, aby bylo drancováno válkou druhou. Sta pĜevážnČ mladých lidí se ocitají nedobrovolnČ v rychle pĜestavČných zbrojovkách mČsta, desítky umírají a strádají v koncentrácích a pokládají svĤj život za naší svobodu. V rychlém sledu následuje osvobození mČsta Rudou armádou, odsun nČmeckého obyvatelstva na základČ rozhodnutí mocností, þtyĜicetileté budování socializmu, zvrat zapoþatý „nČžnou revolucí“ a nyní již více jak desetiletá etapa demokracie. Kronika by si však mČla všimnou pĜedevším toho þím a jak obyvatelé daného regionu žijí a jaké mají mezi sebou vztahy. Rostoucí poþet obyvatel a jeho sídelní koncentrace by mČla mít vliv na za vzájemné mezilidské vztahy. Obþané by mČli mít k sobČ blíže, ale není tomu tak. NenávratnČ pryþ jsou vzájemné „sousedské“ vztahy, neumíme si již spoleþnČ zazpívat, posedČt nad všedními starostmi života a podČlit o drobné jeho radosti. SpČcháme, mladí se opíjí rytmem života, pĜevládá touha po penČzích. Vztahy se stávají sobeckými, ustupuje i úcta a vzájemné pochopení. To co bylo pĜed desítkami let zavrženíhodné a pĜedmČtem pohoršení, je v souþasnosti zcela bČžným zpĤsobem života. Toto hodnocení však pokládá mladá generace za zbyteþné moralizování a nechápe to. Jak také, když celé její okolí, spoleþnost, tím až na výjimky žije. KronikáĜ popíše danou dobu tak jak ji kolem sebe vidí, zpravidla se již neohlíží. I on je tedy souþástí celého dČní a podvoluje se mu. Pravdou je to, že na každé hodnocení je tĜeba þasu. Tolik obecnČ k uplynulé dobČ v roce tak jubilejním. K samotné kronice bych chtČl za svoji osobu napsat následující. Zkušenosti s jejím vedením jsem mČl v samých zaþátcích velmi malé. PatĜila k nim záliba v poznávání historie mČsta a jeho okolí, krátkodobá práce v bývalém „VlastivČdném kroužku“ z let 1968-72 a možnost se podČlit nČkterými drobnými pracemi na þasopise „VlastivČdné þtení“ redaktora Jana Schwarze. K získávání podkladĤ mi velmi pomohla letitá škola života mezi spoluobþany. Dovedl jsem vždy najít dostateþný poþet zájemcĤ o to co jsem dČlal a dČlám a mohu Ĝíci, že jsem se ve spolupracovnících velmi málo zklamal. NepĜestávám jim dČkovat. ChtČl jsem, abych to nebyl jenom já, ale pĜedevším oni všichni byli dobrými spolupracovníky a tvĤrci. DaĜí se to a jsem tomu opravdu rád. UskuteþnČní mých pĜedsevzetí a pĜedstav si mnohdy zaslouží trochu více práce než sepsání suchých dat a dČjĤ v tuctovČ vedené kronice. PĜesvČdþil jsem se, že není možné vyjít s dobou urþenou na pracovní den. PĜesto jsem odmítl nabízenou a lépe honorovanou práci. Mnohým známým to je v dnešní dobČ nepochopitelné. Jsem však pĜesvČdþen, že to co mi bylo svČĜeno a k þemu jsem byl vybrán, je právČ to co mne zajímá, dává mi prostor a možnosti. Vede mne k tomu také to, že mám naše mČsto rád, narodil jsem se v nČm, léta pracoval a i nadále žiji. Jsem mezi svými spoluobþany, respektuji jejich, tĜeba i odlišné názory a pĜesvČdþení. Mohu-li si však zvolit „pomocníky“, potom nejradČji spolupracuji s lidmi znalými, dobrými a usmČvavými.

168


Dopsal jsem poslední Ĝádky letošního jubilejního roku, upravuje se kronika fotografiemi, jsou sepsány i záznamy vedené videokamerou. To vše bude majetkem mČsta a jeho obþanĤ. Než vložím tuto poslední stránku k vazbČ, tak bych chtČl všem tČm, kteĜí se na ní podíleli, podČkovat. Jmenovat není tĜeba. Všem obþanĤm našeho mČsta pĜeji hodnČ zdraví a pohody v osobním životČ. Máme pČkné mČsto s pĜekrásným okolím, které si zaslouží hrdosti nad jeho historií a vybízí nás k další tvoĜivé práci k jeho dalšímu rozkvČtu.

ZnČní kroniky schvalují

Viktor Švub starosta mČsta

PhDr. Kadlþík Miroslav tajemník MČstského úĜadu

169

KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

Recommend Documents