KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2001

Vstup do nového roku slovy p. starosty Viktora Švuba „První den do nového tisíciletí v nás vzbuzuje nové nadČje a plány. Je to den, ve kterém se neohlížíme jenom zpČt, ale pohlížíme s velkými nadČjemi do budoucnosti.Žijeme v tomto krásném mČstČ, které oplývá nejen historickými památkami, ale má i dostatek schopných, nápaditých a pracovitých lidí. Budoucnost je v jejich rukou. I na politické scénČ mČsta je cítit, že pomalu pĜestává politikaĜení. NapĜíklad zastupitelé prokazují v pĜípadech, kdy jde o zájmy mČsta, nebývalou jednotu. Je to významný posun ve vzájemné spolupráci, který bude mít jistČ blahodárný vliv na život ve mČstČ a jeho rozvoj. Optimismus vzbuzuje i rozpoþet mČsta na rok 2001, který byl na 15. zasedání mČstského zastupitelstva 12.12.2000 jednomyslnČ schválen. Svou výdajovou stránkou to je rekordní rozpoþet, neboĢ pĜekraþuje 300 mil. Kþ. Je to slibný trend, neboĢ se podaĜilo rozpoþet bČhem dvou let pĜibližnČ zdvojnásobit. Neumožní nám to sice odstranit všechny nahromadČné problémy mČsta, ale mĤžeme napĜíklad vybudovat opravdu hezký, zastĜešený zimní stadion, zahájit první etapu obnovy koupalištČ, rekonstruovat a doĜešit celý prostor pĜed Hankovým domem, pokraþovat v rekonstrukci Schulzových sadĤ, dokonþit rekonstrukci budovy MČstského úĜadu, zahájit rekonstrukci dalších dvou domĤ na námČstí, pokraþovat v bytové výstavbČ a zahájit stavbu nového domu s peþovatelskou službou, rekonstruovat nČkteré ulice, zahájit stavby nových chodníkĤ a mnoho dalších akcí. Rozpoþet nám dovoluje i výraznou podporu sportovních oddílĤ ve mČstČ, umožĖuje postupné odkoupení areálu nemocnice do majetku mČsta a tím usnadnit financování nemocnice. MČsto úspČšnČ rozvíjí spolupráci v rámci þeských královských vČnných mČst. První úspČch zaznamenala naše Eva Kvasniþková, jež byla v první soutČži tČchto mČst zvolena královnou, která po celý rok bude „vládnout“ devíti vČnným mČstĤm. Rozvíjí se také spolupráce v rámci obcí Podzviþínska. MČsto bude v kvČtnu pĜíštího roku slavnostnČ podepisovat spolupráci s francouzským mČstem Verneuil en. Halatte. Tohoto slavnostního aktu se mimo pĜedstavitelĤ mČsta zúþastní pČvecký sbor a volejbalisté. Je to spoleþná akce mČst þtyĜ státĤ (ýeská republika, Francie, Itálie, Anglie) za podpory Evropské komise v Bruselu. Dále se pak bude spolupráce rozvíjet formou vzájemných setkání souborĤ, sportovních oddílĤ, mládeže a podobnČ. Bude to náš podíl pro pĜiblížení a vzájemného poznávání života obþanĤ evropských mČst ještČ pĜed vstupem do Evropské unie. Poþátek tohoto tisíciletí bude i poþátkem nového územního þlenČní státu a tím i vzrĤstem významu našeho mČsta. Do dvou let mají zaniknout dnešní okresní úĜady a jejich práci pĜevezmou þásteþnČ krajské úĜady. PĜevážná þást kompetencí však pĜipadne povČĜeným obcím 3. stupnČ, což je i DvĤr Králové n.L. Vznikne tak vlastnČ „malý okres“, jenž pro rozvoj mČsta bude mít velký význam. MČsto se tak stane opČt spádovým mČstem pro okolní obce a bude to znamenat poþátek dalšího rozvoje obchodu a služeb. Do nového tisíciletí se tedy mĤžeme dívat s velkou dávkou optimismu. MČsto a jeho obþané mají pĜedpoklady pro další bouĜlivý rozvoj. PĜeji proto všem obþanĤm do prvního roku tisíciletí mnoho štČstí, zdraví a životního optimismu. DČkuji také všem, kteĜí svou prací pomáhají a organizují aktivity sloužící všem ostatním.DČkuji všem svým spolupracovníkĤm, radním a zastupitelĤm za aktivní pĜístup k Ĝešení problémĤ mČsta. DČkuji též všem, kteĜí nám vyjadĜují svoji podporu a posilují nás v nároþné práci. 1

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2001

Vykroþme tedy radostnČ do nového tisíciletí s vírou v šĢastnou budoucnost nás a našich dČtí.“ PF 2001 tajemníka MČÚ Vážení spoluobþané, vážení þtenáĜi, dovolte mi, abych se jménem MČstského úĜadu a jménem celé redakce Novin Královédvorské radnice pĜipojil s pĜáním pevného zdraví, osobních i pracovních úspČchĤ pĜi vstupu do prvního roku nového století i milénia. Jsem hluboce pĜesvČdþen o tom, že pĜi spolupráci místních podnikatelĤ, obþanĤ, vedení mČsta a všech zamČstnancĤ MČstského úĜadu nic nebrání tomu, aby se z našeho mČsta stalo mČsto pĜíjemné pro život jeho obyvatel i pro pĜíjemné prožití pobytu jeho návštČvníkĤ. PĜeji Vám všem i sobČ, aby to nebylo pouhé pĜání. PhDr. Miroslav Kadlþík, tajemník MČÚ.

Vstup do Nového roku a tisíciletí se vydaĜil Zcela zaplnČné Masarykovo námČstí bylo svČdkem jedineþné podívané. Dne 1.1.2001 v 18,30 hodin vyslechli obþané projev starosty mČsta p. Viktora Švuba, poté se poþal na potemnČlém námČstí odvíjet oslavný poĜad. Scénárista OldĜich Skalický se svými spolupracovníky pĜipravil pro naše obþany dramatickou sestavu se zpČvem, mluveným slovem, za prolínání svČtelných a zvukových efektĤ vrcholících ohĖostrojem. PoĜadem se prolínala k tomu urþená skladba Miroslava VoboĜila „Oratorium“. PoĜad pĜedstavil Emanuel Matys, který se na jeho pĜípravČ také podílel. ZúþastnČní obþané mohli shlédnout poĜad komponovaný v samém poþátku do vlastního prostĜedí, kdy bylo pĜedstaveno mČsto DvĤr Králové, následovaly svČtelné a ohĖové efekty soustĜećující se na kostel sv. Jana KĜtitele. TĜetí þást byla soustĜedČna na Starou radnici a zvýraznČna vlastním nápisem Slavnostní ohĖostroj na fotografii p. Bartošky na prĤþelí i slovem. ýtvrtá þást obsáhla námČstí s dominantou Mariánského sousoší. ZávČreþná þást byla soustĜedČna na budovu MČÚ a vyvrcholila ohĖostrojem. Skladba „Oratorium“ Miroslava VoboĜila byla velmi pĤsobivá a zanechala v pĜítomných velké pohnutí. Slova, která provázela skvostný poĜad z úst Emanuela Matyse a Františka Jansy se umocĖovala zpČvem Jany Machkové. 2


Celý poĜad zajistila po technické stránce místní firma Sound Service s desítkami svých spolupracovníkĤ. Velmi zdaĜilý program byl po zásluze odmČnČn dlouhotrvajícím potleskem. Novoroþní þíslo „Novin radnice“ Toto þíslo bylo vydáno zdarma a þlánkem starosty mČsta Viktora Švuba hodnotí uplynulý rok, historii mČsta a hlavnČ vlévá našim obþanĤm nové nadČje a plány do budoucna. Také bohatá fotodokumentace toto þíslo obohacuje o události uplynulého roku 2000. Miroslav VoboĜil a jeho Oratorium Uvedený mladý skladatel filmové a scénické hudby pĜipravil pro naše mČsto speciální skladbu doplĖující ohĖostroj. Je znám svým CD The Heart a jeho hudba zajímá milovníky romantické a mystické atmosféry. Vystoupení bylo doplnČno latinskými citáty s þeským i anglickým pĜekladem, sonety Williama Shakespeara a básnČmi Rabindranatha Thákura.

Vzpomínka na vilu „Velbloud“- vlastivČdné þtení Zaþátek uplynulého století znamenal pro naše mČsto velký rozvoj prĤmyslové výroby. Továrny se rozšiĜovaly, modernizovaly, textilní prĤmysl kvetl a poskytoval práci mnoha a mnoha dČlníkĤm místním i z okolí. Poþet obyvatel mČsta se rozrĤstal a bytĤ se nedostávalo. Majitelé továren, úspČšní podnikatelé, nČkteĜí státní zamČstnanci si postavili svoje vily a patĜilo to k jisté reprezentaci jejich majetku. ýím byl podnikatel majetnČjší, tím honosnČjší vila, mnohdy i dvČ. Stávaly zpravidla v oplocených zahradách a obþané je jmenovaly po majitelích. Dodnes je starší obþané znají jako vily Sochorovy, Deutschovy, Mautnerovu, Klazarovu, BrĤjovu a Ĝadu dalších. Majiteli byli pĜevážnČ zámožní obþané nČmecké a židovské národnosti, pozdČji i þeské.Léta plynula a tyto stavby mČnily své majitele a poslání. PrvnČ k tomu došlo v dobČ „Protektorátu“, kdy byli zabaveny židovským obþanĤm, po ukonþení války došlo k zabrání nČmeckého majetku dle Benešových dekretĤ a následné znárodnČní pĜedalo tyto honosné stavby do majetku státu. Znali jsme je jako jesle a školky, úĜady, pionýrský dĤm i jinak. To se však netýká vily „Velbloud“. Tato „vila“ mČla popisné þíslo 184 a stávala pod „Karlovem“,na místČ nynČjší skupiny Ĝadových domkĤ. Byla domovem té druhé, þetnČjší skupiny obyvatel, nemajetných a chudých, které by jistČ Marx zaĜadil mezi proletáĜe. Majitelem námi popisované „vily“ byl pan Klust, majitel restaurace, která stávala „pod bránou“, nynČjší „Duhacolor“. Sám zde nebydlel, ale pronajímal ji. VraĢme se však k naší „vile“, které celé naše mČsto Ĝíkalo „Velbloud“. Názvu se jí dostalo podle propadající stĜechy, která našim obþanĤm pĜipomínala hrby velblouda. Na obrázku je to dobĜe patrné. Stavba bylo položena podél souþasné cesty a dle dochovaných pamČtí poskytovala ubytování pČti rodinám. Každá z nich mČla jednu místnost a malou komoru pro uložení toho co domácnost potĜebovala a vlastnila, ošacením poþínaje a bramborami konþe. K „pĜíslušenství“ náležel spoleþný záchod na dvoreþku, malá kĤlna a þást spoleþné chodby. JeštČ ve tĜicátých letech tu nebyla zavedena elektĜina a dokonce ani voda. Svítilo se tedy petrolejkami, voda na praní byla dešĢová z chatrných okapĤ, k mytí sloužila voda ze „struhy“ a v létČ „struha“ samotná. Pro pitnou vodu se chodilo k pumpČ. Ta stávala v horní þásti dnešní Husovy ulice,pĜibližnČ v místech kde jsou dnes umístČny plakáty. Se dvČma konvemi se chodilo dolĤ kolem dĜívČjšího a dnes již zbouraného domu s krámkem pana ýernohorského po stranČ levé a domu ševce Marka na stranČ pravé, až nahoru pod bývalé dČkanství. Ve dvacátých a tĜicátých letech to byla již zajímavost, protože okolní domy již vodovod mČly. 3


Nájemníci „vily“ žili velice prostČ a chudČ. V pamČti se dochovaly rodiny Jeníþkova, Krupiþkova, Dubþekova, Fergelova a Hajnova. Pan Dubþek byl trhovec a svoje místo mČl na trzích, jarmarcích a jiných shromáždČních svČtských i církevních, kdy vyrukoval se svým „tureckým medem“ a bonbony. Sladkosti vždycky pĜed vlastním prodejem vynesl z kĤlny oschnout a uþinil je prodejnČjšími. „Vila“ mČla velkou pĤdu na které se skladovalo seno pana majitele Klusta, sklizené ze strmé stránČ rozprostírající se dolĤ ke „struze“. PĤdu nad svým bytem ještČ „pronajímal“ jednoruký pan Fergel potĜebným nocležníkĤm za úplatu a ti zde mohli na senČ nocovat. Dokázal jim i levnČ uvaĜit. PamČtnice si dochovala v mysli, jak tito „nocležníci“ na senČ kouĜili a byl to snad zázrak, že „vila“ nevyhoĜela do základĤ. Souþástí „Velblouda“ byla i stodola.Zde skladoval dĜíví Ĝezník Nosek a jeho štípání bylo vítaným výdČlkem hlavnČ za války, kdy se práce hodnotila uzenkami nebo masem. Nad „Velbloudem“ výše ke Karlovu byl ještČ ukrytý baráþek uhlíĜe Všeteþky. Ten odtud rozvážel uhlí. Obchodoval „hornoslezským“, bylo lesklé, þerné a prodával ho i na koše. Mohlo se k nČmu pĜijít i pro nČkolik kilogramĤ, mnohdy na víc nebylo. Domek pod „Velbloudem“ skýtal domov rodinám HlavsovČ, ŠturmovČ, MesnerovČ a také zde bydleli Ševcovi. V baráþku se také duchaĜilo a „seancí“ se zúþastĖovaly i dČti. V padesátých letech byla vila „Velbloud“ zbourána. Ustoupila nové zástavbČ. I okolní domeþky již nejsou. Zbourána byla zástavba i na dnešním námČstí Republiky, „struha“ je spoutána do potrubí a bývalí uživatelé vily spí svĤj vČþný sen. Není vila jako „vila“,i ta námi popsaná má svoji historii a ukáže nám kousek starého mČsta s vtipným pojmenováním. Zbylo jen nČkolik málo fotografií a vzpomínek za které bućme vdČþní zesnulému Vlastimilu Geislerovi a pamČtnicím VlastČ Blažkové a AnnČ Škodové.

Správní rozdČlení v minulosti - vlastivČdné þtení V roce 1848 skonþila platnost stĜedovČké ústavy a feudálního patrimoniálního správního zĜízení /vrchnostenského, panského/, kdy bylo království ýeské rozdČleno na 16 krajĤ a kraje ještČ na jednotlivá panství. MČly tedy vrchnostenské úĜady na jednotlivých panstvích širokou politickou, soudní a berní pravomoc nad svými poddanými. Do roku 1848 zde byly tedy tyto kraje: Hradecký, Bydžovský, Chrudimský, KouĜimský,ýáslavský, Táborský, BudČjovický, Klatovský, PrácheĖský, Rakovnický, Berounský, Loketský, Žatecký, PlzeĖský, LitomČĜický a Boleslavský. Panství v jednotlivých krajích mČla potom rozdílný poþet osad, nejþastČji do desíti. Byla také panství bez osad /Velichovky/, ale Náchod a Opoþno mČlo po 106 osadách. Nás pro kroniku však zajímá postavení královédvorska. To bylo svým územím rozdČleno mezi kraje Hradecký a Bydžovský. Jen pro názornost je tĜeba ještČ upĜesnit to, že uvádíme královédvorsko jako pojem regionu. K našemu regionu tedy patĜila z Hradeckého kraje tato panství: - Královské vČnné mČsto DvĤr Králové n.L. s šosovními /poddanými/ vesnicemi Verdek, - Nové Lesy, FilíĜovice, Lipnice a Sylvárov. - Allodiální /bez lenních závazkĤ/ panství Žireþ a Debrné - Špitální nadaþní panství HradištČ /pod správou C.K. Zemského gubernia/ - Allodiální panství Staré Buky - Allodiální panství Náchod - C.K. komorní panství SmiĜice – HoĜinČves - Královské vČnné mČsto Trutnov

4


Bydžovský kraj zasahoval do našeho regionu tČmito panstvími: - Allodiální panství Sádová – patĜila sem mimo jiné TĜemešná - Allodiální panství Poliþany - Allodiální panství Hostinné - Lenní panství FoĜt - Allodiální panství Radim s panstvím Pecka Po roce 1850, kdy vešla v platnost nová správní reforma, vznikly úĜady politické správy (Okresní hejtmanství) a soudní úĜady (Okresní soudy). Krajské úĜady trvaly až do roku 1868, poté bylo krajské zĜízení zrušeno. Novou správní jednotkou byl okres, za Rakouska zvaný Okresním hejtmanstvím a po roce 1918 Politickým okresem. „Okres“ byl totožný se „soudním okresem“ a mohl mít i dva i tĜi.Okres DvĤr Králové mČl soudní okresy dva – DvĤr Králové a JaromČĜ. Mluvíme-li o královédvorsku, potom myslíme zpravidla bývalý soudní okres DvĤr Králové. Tedy ten, který byl vytvoĜen roku 1850 ze þtyĜ panství krajĤ Hradeckého – tedy našeho mČsta, vČtšiny panství Žireþského, Debrné, HradištČ a Starobucké Debrné z panství Staré Buky a z Bydžovského kraje z panství TĜemešná a dvou vsí z panství Poliþany – Doubravice /polovina/ a Zálesí. Roku 1924 došlo k další významné zmČnČ. Aby se více poþeštil stávající okres, bylo ke královédvorsku pĜiþlenČno 15 osad ze soudního okresu HoĜice /vČtšina bývalého panství Poliþany a dále Velký a Malý VĜešĢov z panství HoĜinČves a Zviþina ze soudního okresu Hostinné. Tehdejší náš okres mČl 211 þtvereþných kilometrĤ.Toto státoprávní uspoĜádání mČlo i nadále své „ZemČ“ – ýeskou a Moravskoslezskou. V roce 1938 bylo násilnČ odtrženo pohraniþí (Sudety) a pĜipojeno k VelkonČmecké Ĝíši.Z královédvorska zĤstalo jen mČsto, Verdek, FilíĜovice, Lipnice, Nové Lesy, Bílá TĜemešná, Doubravice, Zálesí, Bílé Poliþany, VĜešĢov, Trotina, Zdobín, TĜebihošĢ, Dehtov, ZábĜezí, Lanžov, Velehrádek, Sedlec, Lhotka a ěeþice. Roku 1945 byl obnoven stav z roku 1938, proveden odsun nČmcĤ. V roce 1949 byly s koneþnou platností zrušeny „ZemČ“ a došlo k utvoĜení krajĤ.. Bylo jich devČt. Pro úplnost to byly: Pražský, Hradecký, Pardubický, Jihlavský, ýeskobudČjovický, PlzeĖský, Karlovarský, Ústecký a Liberecký. Ze soudních okresĤ byly vytvoĜeny samostatné okresy. Tak byl ode Dvora Králové oddČlen soudní okres JaromČĜ.Naopak byla zase k okresu našemu pĜiþlenČna ze soudního okresu Hostinné Horní a Dolní Brusnice, SouvraĢ a Mostek a ze soudního okresu Trutnov Hajnice, Horní a Dolní Žćár, Kyje a Nesyta. Rok 1960 znamenal pro naše mČsto ztrátu „Okresu“. Byly vytvoĜeny okresy vČtší, slouþením dvou i více dosavadních okresĤ. Vzniklo také pČt vČtších krajĤ z pĤvodních devíti. Byly to kraje StĜedoþeský, Východoþeský, Jihoþeský, Západoþeský a Severoþeský. Od královédvorska byla oddČlena Velká Bukovina, Proruby a StĜezimČĜice a pĜipojeny k okresu Náchod. Od okresu Nová Paka odþlenČna Borovnice a pĜipojena ke královédvorsku a Kalná s okolím pĜipojena k vrchlabsku. Královédvorsko a vrchlabsko pĜiþlenČno k trutnovsku a vznikl okres Trutnov.PĜetrvává dodnes a probíhají nové státoprávní úpravy. Autosalon Renault Za novČ postavenou velkoprodejnou Plus vyrĤstá nový autoservis a autosalon Renault. Ten sem bude pĜestČhován z LegionáĜské ulice. Vznikne zde i parkovištČ pro více jak dvacet

5


automobilĤ a pĜíjezd zde bude Ĝešen spoleþnČ s velkoprodejnou Plus a ještČ z ulice Preslovy, tedy prodejen Inzat, která autosalon provozuje. Oprava mČstských lázní Správou a údržbou majetku MČÚ byla provedena oprava mČstských lázní, kde došlo z dĤvodu špatné izolace k promáþení stropu ve spoleþenské þásti zaĜízení. Oprava v sobČ zahrnovala i zmČnu v interiéru, nové osvČtlení a výkonnČjší odvČtrávání suterénních prostor. Oprava stále ještČ pokraþuje. Vrácení daní z pĜevodu nemovitostí. Od zaþátku roku 1997 do poloviny letošního roku 2000 zaplatili obþané na této dani asi dva miliony korun. K tomu dodává právník MČÚ ZdenČk ýepelka: „Byty byly prodávány za 35-50 procent odhadní ceny a v souladu s daĖovými zákony bylo nutné zaplatit 5 procent danČ z odhadní ceny bytu.“ Na 243 žádostí bylo podáno a ve 143 bylo již rozhodnuto ve prospČch mČsta. Jedná se celkem o þástku jednoho milionu a tĜí set tisíc korun. Podle JUDr ýepelky se o toto zasloužily pracovnice MČÚ paní Lišková a Havrdová. Vrácené peníze se s nejvČtší pravdČpodobností použijí na novou bytovou výstavbu. ÚspČšný chov psĤ hyenovitých v ZOO Odchov tČchto šelem je v zajetí velmi vzácný, stává se, že matka po porodu své potomky usmrtí. PĜíþiny tohoto jevu nejsou ještČ zcela známé. V naší ZOO se v kotcích tČchto bĜezích samic používají podzemní nory, které se otevírají krátce pĜed porodem. Tam má fena klid a tmu, stejnČ jako v pĜírodČ. OsvČdþilo se také podávání homeopatik a tišících prostĜedkĤ. V noĜe rodící feny je instalována infrakamera a díky této technice je možno sledovat prĤbČh porodu. Tak bylo zaznamenáno, že matka Holly porodila šest štČĖat a dvČ zlikvidovala hned po narození. Je možné, že štČĖata byla mrtvá již pĜi porodu. Další štČnČ bylo nalezeno mrtvé druhý den. O zbývající štČĖata se matka zatím vzornČ stará. Jedná se o tĜi sameþky a jejich váha se pohybuje od jednoho,do jednoho a pĤl kilogramu. ÚspČch je o to cennČjší, že se jedná o zvíĜata kriticky ohrožená. VyšetĜování pádu královédvorské kampeliþky Také tato živnostenská družstevní záložna uskuteþnila nezákonné finanþní transakce mezi kampeliþkou a dvČma makléĜskými firmami. V tČchto firmách byli stejní pracovníci jako ve vedení záložny. Finanþní prostĜedky se pĜelévaly ze záložny do firem Fibur a Able.Za peníze þlenĤ záložny mČly být dokonce zakoupeny akcie firmy Unipetrol. Tím mČlo dojít k uzavírání nevýhodných smluv a také byly pĜímo v rozporu se zákonem. Živnostenská družstevní záložna i makléĜský dĤm Able jsou nyní v konkursu. Drobní stĜadatelé, firmy a obce do obou firem vložili pĜes tĜi sta milionĤ korun. Obþané kupují byty V mČsíci Ĝíjnu roku 2000 došlo k nabídce prodeje bytĤ a domĤ. Podle zmČnČných pravidel je zájem vysoký. V nČkterých domech však nedošlo k dohodČ mezi nájemníky, nedošlo ke koupi celého domu, ale jednotlivého bytu. Dle vedoucího majetkoprávního odboru JiĜího Jiráska se v tomto pĜípadČ žádost nedá kladnČ vyĜídit a domy budou nabízeny dalším zájemcĤm.Žádosti o koupi celých domĤ se vyĜizují postupnČ a Ĝada z nich již byla schválena prosincovým jednáním zastupitelstva. 6


Pravost „RukopisĤ“ vyĜešena? PĜi prohlídce kostelní vČže nalezla jedna z návštČvnic pod prknem ve zvonici dopis, který napsal Václav Hanka místní Andulce ŠafáĜové. Je v nČm mimo jiné napsáno “Povedlo se mi pĜesvČdþit všechny, že Tvé básnČ jsou historickým dílem. Doufám, že teć je již Tvé srdce koneþnČ Mým.“ Dokument bude nyní zkoumán odborníky z Památníku písemnictví.ZĤstává tedy otázka RukopisĤ i nadále otevĜená? Hasiþi profesionálové podĜízeni Ministerstvu vnitra Od 1. ledna roku 2001 pĜestali být profesionální hasiþi pĜíspČvkovou organizací, ale organizaþní složkou státu. (dĜíve nazývanou jako rozpoþtová organizace). Vrchlabští podporují naši ZOO OrganizátoĜi prosincového plesu studentĤ z Vrchlabí vČnovali þástku þtyĜ tisíc korun naší ZOO – bílým nosorožcĤm. Podobnou akci chtČjí uskuteþnit i v letošním roce. Jedná se o velmi pĜátelské jednání studentĤ blízkého mČsta.

Lesy, popeláĜi a flusárny – vlastivČdné þtení Název zdánlivČ nesouvisející a tajemný, ale pĜed dvČma stoletími zcela bČžný. Souvisel s obrovským bohatstvím našeho okolí – lesy. Naším pĜedkĤm byl les pĜedevším zdrojem užitku a to v daleko vČtší míĜe než je tomu dnes. Nebylo niþeho þím by neposloužil. DĜevo mČlo prvoĜadý význam, ale byly tu ještČ další dary okolní pĜírody. Na podzim se shrabovalo listí stromĤ, sloužilo k podestýlání a v dobČ neúrod i ke krmení domácích zvíĜat. Na výrobu „kolomazi“, sloužící k mazání selských vozĤ, sbírali naši pĜedkové smĤlu a míza stromĤ posloužila k léþení v domácnostech. Však i do dnešní doby pĜetrvává „bĜezová voda“. Obuvníci, „ševci, pĜíštipkáĜi,“ se neobešli bez ševcovské smoly „popu“, v milíĜích se pálilo dĜevČné uhlí pro domácnosti, ale hlavnČ na prĤmyslové tavení rudy, využití došly i saze na pĜípravu leštidla na boty – „vixu“. Byla však také Ĝemesla, která nám již nejsou tak známá a pĜesto byla žádaná a velmi potĜebná.Byli to „popeláĜi“ a „flusárníci“. PrvnČ jmenovaní získávali v lesích pálením dĜeva popel, druzí potom z tohoto popela „flus, drslo, salajku, draslo“, tedy po našem potaš. V kronikách je zaznamenáno, že v Doubravici, ale bylo tomu tak i jinde,“v nČkterých staveních vyluhovali z bukového popela potaš, které se používalo k výrobČ mýdla.Od té doby zĤstal zde pĜídomek –„ ve flusárnČ“. Nebylo to však jenom tolik potĜebné mýdlo. Surová potaš se používala také na bílení plátna a tak ji mnohdy využívali domácí tkalci, faktoĜi a barvíĜi. Ti jeden den máþeli režné plátno ve vodČ, druhý den v „potašovém louhu“ a následovalo bílení „na drnu“ za pomoci sluníþka a stálého kropení. Celý tento proces „bílení“ trval za pČkného a sluneþného poþasí asi týden. Jsme mČstem textilákĤ a jistČ si mnozí z Vás þtenáĜĤ vybaví ten pronikavý þasový rozdíl potĜebný k vybílení. ZĤstaĖme však u prvotního þlánku tehdejšího získávání potaše – popeláĜĤ. Jejich práce spoþívala v tom, že v lese vyhloubili mČlké jámy, dno pokladli plochými kameny a na tomto místČ dĜevo pálili. Zprvu to bylo nejvhodnČjší dĜevo bukové, pozdČji další listnáþe – habr, javor, jilm, dub, jasan a jak lesĤ ubývalo, tak i dĜevo jehliþnanĤ a dĜevo odpadové. Spálit se toho muselo obrovské množství. VždyĢ spálením jednoho metrického centu nejkvalitnČjšího bukového dĜeva získali jen necelý pĤl kilogram popela a z jehliþnanĤ to byla dokonce jen polovina uvedeného množství. Dlouholetá zkušenost a hloubavost našich pĜedkĤ vedla také ke zjištČní, že dvojnásobek „drasla“ se získá z popela kapradin a tak byly i tyto velkou mČrou 7


páleny. Z obrovského množství spáleného dĜeva bylo výsledné potaše velmi málo. Zhruba ze dvou plnometrĤ suchého bukového dĜeva to byl asi kilogram.To byl také dĤvod proþ naĜizoval:“ CísaĜský a královský patent lesĤ a dĜíví ustanovení v království þeském se týkající z. dubna 1754“, využívání vývratĤ, polomĤ, nahnilého dĜeva a klestu a zakazoval „pytlaþení“ na kvalitním dĜevu. Dvorním dekretem z roku 1792 se výroba potaše ze dĜeveného popela získaného v lesích zcela zakázala. DĜevČný popel se zaþal v ýechách vykupovat z domácností. PopeláĜi se museli za prací stČhovat tam, kde bylo dĜeva dostatek. Dostávali se na místa odlehlá a špatnČ pĜístupná, žili chudČ a samotáĜsky. Popel na „flus“ zpravidla sami nezpracovávali a tuto práci pĜenechávali „flusárníkĤm“ v okolních vsích. Ti potom shromažćovali zásoby popela v suchých pĜístĜešcích a když ho byl dostatek, došlo ke zpracování. Sloužily k tomu kádČ o prĤmČru do tĜí metrĤ a výšce asi jednoho metru. Káć mČla dvojité dno. Horní bylo asi deset centimetrĤ nad spodním a mČlo vyvrtané otvory. Dno kádČ se pokrylo vrstvou slámy a káć naplnila zvlhþeným popelem. Poté se popel proléval nejprve studenou vodou, potom vodou vaĜící. Tím došlo k vyluhování rozpustných látek, hlavnČ surového uhliþitanu draselného – potaše.Takto získaný roztok se pomocí kohoutu stáþel do menších kádí nebo nádob. Z nich se potom poznovu vyléval na popel velké kádČ, až roztok získal na síle a popel byl zcela vyluhován. Takto vyluhovaný popel se z kádČ vybral, na jeho místo byl dán popel nový a opČt následovalo pĜelévání, tentokrát roztokem z prvé „várky“. Tím roztok získával na síle. Koneþný roztok musel být tak silný, že se na jeho povrchu udrželo slepiþí vajíþko. Dnes bychom Ĝekli, že roztok dosahoval hodnoty okolo dvacíti procent. Takto získaný roztok se vaĜil v kádích do zhoustnutí a koneþného ztuhnutí. Z varné kádČ se potaš velmi obtížnČ vytloukala Tímto zpĤsobem vyrobili „flusárníci“ surovou, þernou potaš, která ovšem tehdejším úþelĤm zcela vyhovovala. Také vyluhovaný popel nepĜišel nazmar a sloužil jako výborné hnojivo.

Ptáþnictví minulých století – vlastivČdné þtení Odchyt ptactva –þižba- byla v minulých stoletích jediným druhem lovu, který byl i v dobČ nevolnictví prostému lidu povolen.Ptáþnictví bylo rozšíĜeno po celém podkrkonoší, až po samé hĜebeny hor. Mýlil by se však každý, kdo by si ptáþnictví tehdejší doby vykládal jenom jako zálibu ve zpČvu tČchto malých opeĜencĤ. PĜiznejme si, že v našem povČdomí byli a jsou tito chycení ptáþci spojováni s obohacením mnoha domácností o kousek živé pĜírody a radosti z jejich zpČvu. Ano, bylo tomu tak, vždyĢ hlavnČ starším lidem se jejich hvízdání, cvrlikání a trylkování stávalo jednou z mála radostí. Tak tomu bylo ve mČstech, ale i u vesnických výmČnkáĜĤ. Staþí se zaþíst do Nerudových „Povídek malostranských“, nebo „Zapadlých vlastencĤ“ Karla Václava Raise, jak barvitČ a citlivČ je zde vyjádĜen vztah þlovČka k malému zpČváþkovi. Byl však i jiný vztah k ptactvu, o kterém bychom dnes Ĝekli „zavrženíhodný.“ Ten byl doménou šlechtických sídel. Ptactvo se tehdy nechytalo jen pro potČšení, ale stávalo se vybranou pochoutkou na panských stolech. Je dochováno, že i v našem okolí – Kuksu- tedy na panství zakladatele Františka Antonína hrabČte Sporcka a k tomu patĜící Lysé nad Labem, bylo v roce 1708 odchyceno 5.700 ptákĤ. Jak se tehdy lovilo? Drobní obyvatelé podkrkonoší – þihaĜi – chytali ptáþky pro své i jiných potČšení prostĜedky, které jim byly dostupné. Potírali vČtviþky keĜĤ smolným lepem, vČšeli 8


lepkavé vČjice, umísĢovali domácky vyrobené sítČ a lapali ptáþky do oþek z koĖských žíní. K pĜivolání užívali „volavé“ ptáky v klíckách z proutí. Ponechávali si jen ptáky zpČvavé a semenožravé, tedy takové, které již znali a byli k chovu v domácnostech vhodní. Jinak se však lovilo v blízkosti šlechtických sídel, kde byl sledován jiný cíl. Zde bylo také ptáþnictví povoláním a tisíce ptáþkĤ urþeno zámeckým labužníkĤm. Velké, uzavĜené sítČ nálevkovitého tvaru byly rozmísĢovány na návČtrných stranách kopcĤ a odchytávalo se nejen ve dne, ale i v noci. NejvhodnČjší dobou byl podzim, kdy docházelo k tahu ptákĤ z chladnoucího severu. Studené dny mČsíce Ĝíjna se tak stávaly osudnými pro stČhující se hejna ptákĤ. Jejich, tak pČknČ znČjící jména jsou nČmou obžalobou tehdejší bezohlednosti. PČnkavy, dlaskové, zvonci, jíkavci, stehlíci, hýlové, þížkové, konopky, skĜivani polní i lesní, kvíþaly, cvrþaly, brkoslavové, kĜivky, þeþetky, lindušky ….. V záznamech z minulých století se mĤžeme dovČdČt kolik ptákĤ, jaké druhy a dokonce v jaké cenČ, byly dodány do zámecké kuchynČ a na panské stoly. Teprve na samém sklonku 19. století byl vydán rakouský zákon na ochranu ptactva. Drobné ptáþnictví však pĜetrvávalo ještČ do dvacátého století a drobní ptáþníci dále odchytávali „klecové“ zpČváþky. Teprve pĜíchodem trhu s cizokrajným ptactvem bylo ptáþnictví, nejen v našem regionu,ale i jinde koneþnČ odzvonČno.

Poddanství a „urbáĜe" - vlastivČdné þtení Poþátek nerovnosti v postavení dĜíve svobodných obþanĤ je možno nalézt již ve dvanáctém století, kdy z pĤvodního spoleþného vlastnictví pĤdy i chýší, spoleþného obdČlávání a bránČní osídlené pĤdy pĜed nájezdníky, povstali vojvodové. Tedy velice zjednodušenČ první þlánek nerovnosti majetku a následnČ i urozenosti. MajetnČjší vojvodové se stávali „pĜedními“a od konce uvedeného století se jim už Ĝíká šlechta. Ta poskytovala na svých, poddanými postavených hradech, ochranu v dobČ nebezpeþí. Poddaní potom mČli za povinnost sídlo z podhradí i okolních vsí zásobovat a také bránit. Z této závislosti se od sebe oddČluje vrchnost a nevolníci, vzniká nevolnictví,þi jinak poddanství. V samých jeho poþátcích rozdČluje majetná šlechta neobdČlanou pĤdu, tedy dĜíve spoleþnou, do dČdiþného pronájmu. DČlí pozemky na „léna“, pozdČji „lány“ za úplatu, tedy za „ourok“. To bylo ranné období vlády „feudálĤ“ nad poddanským selským lidem. To již byli poddaní pokládáni za ménČcennou þást spoleþnosti, vhodnou jen k hrubé práci. Uplynula další století a poddanství dostalo již svoje pravidla – zákony. Byly stanoveny jen a jen vrchností a Ĝíkalo se jim „urbáĜe“.Ty se s pĜibývajícími desítkami let stále zpĜísĖovaly. PĜiblížíme si urbáĜ z našeho nedalekého okolí, který platil pro panství Miletín, Hostinné a Poliþany. Byl vydán roku 1561 JiĜím z Waldštejna, narozeném 1519 v HoĜicích a zemĜelém roku1584 v Hostinném. Jmenovaný feudál byl „luterán“, pĜál „bratĜím“, ale pĜísný a hrabivý, jak je to zĜejmé z udČlovaných trestĤ, penČžních a hmotných pokut. Od katolické vrchnosti se tedy v tomto smČru nijak nelišil. Byl dČdem pozdČjšího vojevĤdce a katolíka Albrechta z Waldštejna. UrbáĜe se poddaným þetly vždy okolo vánoc na „veských soudech“ a za pĜítomnosti úĜedníka vrchnosti. Byly projednávány spory o „grunty“, jejich majetkové pĜevody mezi poddanými a vČci sirotkĤ. DrobnČjší spory rozhodoval rychtáĜ s konšelstvem, závažnČjší vČci vrchnostenský úĜedník.

9


Obsahem urbáĜe, který museli poddaní „pilnČ“ vyposlechnout bylo: - „aby se vystĜíhali jakékoliv vČci proti Pánu Bohu všemohoucímu a jeho svatým a také všelikých oplzlých a hrozných lání. Od koho to bude slyšáno, ten musí den v trdlici státi a tĜi lžíce kolomazi vypíti“. Dále urbáĜ naĜizoval: - „že poddaní nesmí prodat hĜíbČ, konČ þi jiného dobytka, cizích nesvobodných u sebe pĜechovávat, zlodČjĤ a povaleþĤ nefedrovati a je s pilností honiti, rychtáĜĤ a konšelĤ poslušni býti a úrok i jiné platy do svatého JiĜí a Havla zapraviti“. Dále aby: - „pĜi rybnících, struhách škod neþinili a kdo by se tak dopustil na statku a hrdle trestán bude. Také v lesích škody neþinili sekáním, podlupováním a pálením, také na mejtech nepásli.“ S ruþnicí nesmČli chodit ani jezdit, vlastnit jí však mohli. Dále urbáĜ naĜizoval: - „Co se psĤ dotýþe, všem se porouþí, aby každému starému i mladému od jedné nohy pĜední kus až po kĤtek uĢat byl“. - Poddaní nesmČli do cizích krþem, tedy mimo své panství, ve svých ale museli dostat „spravedlivou míru domĤ i na „Ĝad,“ ale ne všední den, v noci, þi dokonce pĜes noc.“ Také se zakazovalo krþmáĜĤm prodávati pivo na dluh vyšší pČti grošĤ.Poddaným pak vstupovati do krþmy se zbrojí: - „a pokud kdo s ní pĜijde, musí ji dát krþmáĜi do úschovy, neboĢ na pivo lépe sluší ústa nežli zbroj“. Dále naĜízeno: - „aby žádný na druhého mocí nesahal a ani doma na pĜástkách her v karty a kostky nedopouštČl“. Výþet z urbáĜe by nebyl úplný, kdybychom pominuli oheĖ. V dobČ, kdy se svítilo louþemi a lojovými svíþkami, bylo pĜísnČ zakázáno vcházet do chlévĤ a stodol bez lucerny a kdyby se: - „skrze takové nezpĤsobné jednání zlého pĜihodilo, þehož Pán BĤh uchovati raþ, k hrdlu a statku hledíno bude“. Poddaní museli mít do svatého JiĜí v poĜádku zahrady, udČlány pĜíkopy, struhy v lukách a rolích a dále potom nesmČli: - „cest nesvobodných dČlati a pastvami škoditi jeden druhému“. Dále musili: - „stavení, stĜechy a ploty opravovati, protože mnohý je takový hospodáĜ, že kdyby se neobával trestání pro nČjaký došek, zhnojil by chalupu“. Na zámek se nesmČlo chodit v nedČli, „slyšán byl“ s vČdomím rychtáĜe, jen ve stĜedu a sobotu. Jako míra sloužil ĜádnČ cejchovaný,kožený vČrtel, „nespravedlivý“ byl mu spálen. VČrtel pĜedstavoval 23 litrĤ, ale co jiný kraj to jiný obsah. Tolik v krátkosti k urbáĜi s vynecháním ménČ významných jeho þástí. Je však tĜeba ještČ doplnit, jak byl poddaný hmotnČ trestán, když se urbáĜem neĜídil: - „pČt kop grošĤ, když se nedostavil na „veský soud“ þi „hromadu“, týden vazby za špatnou míru piva, beþku soli za návštČvu cizí krþmy, osm sáhĤ dĜíví když pĜišel na zámek v nedČli, deset korcĤ ovsa když pĜijal cizího na pastvu“ /korec v tomto pĜípadČ pĜedstavoval 94 litrĤ/. Na hrdle a statku byl trestán ten kdo: - „z panství zbČhne, mocí by na druhého sahal, oheĖ zpĤsobil a škodu lovením ryb zpĤsobil.“ Byly to tresty skuteþnČ kruté. Jak probíhalo ve skuteþnosti poddanství v minulých staletích, je jiné a obšírnČjší pojednání. Zde bychom museli þíst o vazbČ poddaného „þlovČþenstvím“ a „vČcným bĜemenem“. Všechna tíha zemČ spoþívala na poddanském sedláþkovi, kterému byl pánem vládce zemČ, ale hlavnČ jeho vrchnost a dílþe i církev. Každý z tČchto „pánĤ“ mČl natažené ruce a ty 10


nevolníþku dČlej a plaĢ. Nadarmo se neĜíkalo, že sedlák je jako vrba, „þím víc ji rveš, tím více roste.“ Abychom však dokonþili urbáĜ, použijme slova pána JiĜího z Waldštejna: - „všechna má napomenutí v pamČti mČjte, abyste mČ vČrnost a pilnost zachovali, neboĢ já o tom porouþím a rozkazuji a toto vdČþnČ od vás pĜijmu …. pakli by kdo milostí mou pohrdal, na takovém bych se mstíti rozkázal, že každý desátý i dvacátý by se musili leknouti …. AMEN.“

Husí požehnání a pochutnání - vlastivČdné þtení Kdo z dĜíve narozených by nepamatoval tu bílou husí þeládku, která se pronikavČ hlásila na každém palouþku, potĤþku þi rybníþku. Také PodharĢ jako pĜedmČstí se tím mohla v minulosti pyšnit. Bývalo, ale už není. Proþ si však spoleþnČ nezavzpomínat. Celá ta husí „štrapáce“ zaþínala brzy z jara, kdy mČly sousedky v kalendáĜi zapsán první „jarmark“.Tehdy do mČsta zajíždČly selky „z kraje“ s proutČnými koši vystlanými slámou a s klubíþkem žluĢouþkých kuliþek – housat. Ta nesmČla „ofouknout“ aby „neustýdla“ a proto je trhovkynČ peþlivČ chránily pĜed chladem a prĤvanem. „Z kraje“ byla housata dĜív a bylo z þeho vybírat. Nekoupila se hned ta první, muselo se projít trhem a vybrat, okouknout jak která jsou už povyrostlá, þilá a zbarvená. Teprve potom se mohla housata koupit. HospodynČ už také pĜedem vČdČly, která trhovkynČ nikdy nešidila, držela cenu a se kterou už mnohdy mČly letitou zkušenost. Housátka se po peþlivém prohlédnutí, jedno po druhém, stČhovala z trhovþina koše do košíku babiþky. Všude se smlouvalo, nČkde i „handrkovalo“, ale nejvíc nabízelo. TrhovkynČ mnohdy umČly „udČlat cenu“. To když byl nákup vČtší a nebo se od ní koupilo všechno. Když nad housaty sklapla dvČ proutČná víka babiþþina košíku, byl obchod uzavĜen. Zaplatilo se, košík ještČ pĜevázal „loktuškou“ aby „nepodfouklo“ a „hybaj“ s housaty domĤ. KoupČ nebyla nikdy svČĜována „mužským“, patĜila výhradnČ hospodyĖkám. Doma se uložila housata do bedniþky pod kamna. Tady byla pČknČ v teplíþku a mČla se hned þileji k svČtu. Jak by také ne, když tu na nČ þekalo zobání. To také nebylo nic jednoduchého a hospodyĖky už vČdČly þeho se jim má dostat. Pamatuji, že to byl chutný tvaroh,pĜipravený ze selského mléka, stejný jaký jsme mČli na krajíci chleba. do tvarohu se pĜidaly pĜedem namoþené ovesné vloþky a v „krámČ“ u BouþkĤ zakoupené kvasnice. Kdepak, housata se nesmČla v niþem šidit. Co však v žádném zobání nesmČlo chybČt,byly kopĜivy. U plotu ještČ nevyrostly, ale babiþka je mČla nasušené na pĤdČ od loĖska. Vždycky jich trochu rukou rozdrtila do pĜipravované „míchanice“. Byla radost se dívat, jak to té drobotinČ chutná. Jakmile vyrostly kopĜivy venku, staly se vítanou zmČnou „jídelníþku“. Jak housata rostla, tak se mČnila i jejich „míchanice.“ Už to nebyly žluté kuliþky, ani žlutohnČdé þiperky, zaþaly postupnČ „pĜepeĜovat“ pČknČ „dobČla.“ To už mohly na sluníþko, zobáky si pochutnávaly i na písku a drobných oblázcích. To prý jim „ostĜí chuĢ“. Pípání pĜešlo na hlasitČjší projev husího zpČvu, peĜí bylo bČlouþké a mohlo se pĜejít k prvnímu „škubu“. Ten se odbýval za halasného projevu nesouhlasu postižených krasavic. Škubaly se zlehka na bĜíšku a také nahoĜe mezi kĜídly. Pod kĜídly se škubat nesmČlo. To by potom takto postižená husa nemČla na co „povČsit“ kĜídla a trousila by je po zemi. Tato první „exekuce“ se provádČla v pĜístodĤlku, ale i tak bylo daleko slyšet husí naĜíkání. To se opakovalo pokaždé, když se na babiþþinČ kalendáĜi objevila þtyĜi písmena – HUSY. Kolem svatého Mikuláše se záznam v kalendáĜi objevil naposledy. To už škubání neprovázelo tak úzkostlivé kejhání jako prvnČ. „ýeské labutČ“ se pČknČ kolébaly a babiþka na nČ hledČla se zalíbením.VČdČla která je víc „na sádlo“, která zase „na maso“. Jenom pojmenovat jsme je nikdy nesmČli. Jak prý dostanou jméno, tak je budeme litovat až jim 11


budou „zvonit hrana“. A když k tomu došlo, tak jsme je nesmČly litovat. To se jim prý „tČžko umírá“. Hejno se pomalu ztrácelo. NepĜišlo však do vlastní kuchynČ. Každá oškubaná,svíþkou opálená a „do þista“ umytá husa byla nČkomu urþená, pĜedem zamluvená. Kdepak všechno sníst, muselo se poþítat s každou korunkou a „ono to krmení také nČco stálo“. Z poþetného hejna už zĤstaly jen husy „na krmení“. Ty byly zvlášĢ vybrané, musely to být „baculky“, aby se pČknČ kulatily. Zaþala zima a voda v tĤĖce zamrzala.Vybrané „kusy“ byly v „posadách“, pČknČ jedna vedle druhé, oddČleny prkénky. Krmily se výhradnČ „slejškami“. NČkteré hospodynČ je vaĜily, ale babiþka je sušila na plotnČ, „plátech“.Na jejich vĤni nejde zapomenout. Jaké šišky, taková husa. ZlaĢouþká byla po krmení kukuĜiþným šrotem, prý hotová „uherka“. Krmení šiškami byl obĜad, který byl po zapracování svČĜován i nám. Stávalo se tak s husou v „posadČ“ a nebo v kleþe mezi koleny. PĜi prvním krmení „slejškami“ sáhla babiþka do hrníþku, vzala z nČho drobné mČdČné „pČĢáþky,“ vpravila je do usušených „slejšek“ a každé z krmených hus se po tomto „kapitálu“ dostalo. VČdČli jsme, že se s nimi po nČjaké dobČ zase setkáme, až je babiþka vykuchá z husího žaludku. To se potom leskly jako zlaté. „Slejška za slejškou“ mizela po namoþení ve vodČ v dlouhém husím krku. DolĤ se jim pomáhalo hlazením husího krku až dolĤ k volátku a i tady se musely porovnat. na noc se husa „nacpala“ až k zobáku. k posledku se už husy ztČžka postavily na vlastní nohy, tak byly vykrmené a tČžké. To už pĜišel jejich þas a rázem ta celá husí „štrapáce“ skonþila. Babiþka pak pĜecedila zachycenou husí krev, aby ji mohla podusit na cibulce k veþeĜi a dala se do práce. Nejprve každou husu vyžehlila pĜes mokré, lnČné plátýnko „cihliþkou“, aby lépe „pustila peĜí“ a oškubala ji. Dlouhá brka dávala stranou, ta pozdČji sloužila na spletení „vlažiþky“, nebo jak se také Ĝíkávalo „mašlovaþky“. Ta pČknČ spletená a þisĢouþká byla kusem mistrovského díla v každé kuchyni. Bylo-li potĜeba, ponechalo se jedno kĜídlo jako „kosynka“. Ta sloužila na vymetání rour od kamen a sazemi zanesené „trouby“ na peþení. Tehdy byl na „naší“ husu poslední pČkný pohled. na velkém pekáþi, nožkama vzhĤru, dávala tušit jakou bude dobrotou. do zlaĢouþka upeþená, s knedlíkem a vlastním kysaným zelím ze sklepa,byla pochoutkou sváteþního stolu. Práce kolem „husího“ však ještČ nekonþila. Za dlouhých zimních veþerĤ docházelo ke draní peĜí. „Taková dobrá husa“, Ĝíkávala babiþka,“dá skoro dvČ liberky peĜí“.A péĜovou „duchnu“ pĜi stonání nic nenahradí. Každé nastuzení, kašel þi rýma se pod ní vypotí. Prabáby Ĝíkávaly, že na prsíþka je nejlepší „peské“ sádlo,horký lipový þaj a vypocení pod poctivou „duchnou“. NČkdy jsme v zimČ potajmu chodili k úzkému hrnci, „kamenáþi“, uloženém v chladném koutku. Jak jen to bylo možné, tak jsme „rejdili“ lžící u jeho dna. Tam bylo pod Ĝićouþkým husím sádlem to nejchutnČjší – játra. Kdo dosud neochutnal tohoto nepĜítele našich cév a tepen v podobČ cholesterolu, ten opravdu neví co je to dobrota. Moc jsme se tČšili až s pĜíchodem léta a podzimu se zaþne do daleka rozléhat ta libá husí píseĖ. DobĜe jsme vČdČli, že i nám bude jednou velmi milou pochoutkou.

„TĜíkrálová sbírka“ Tak jako v celé republice, tak i v našem mČstČ probíhá sbírka provádČná postavami tĜí králĤ. Se zapeþetČnou pokladniþkou, s charitativním znakem a þíslem, které musí být shodné s þíslem prĤkazu vedoucího skupiny, obcházejí obþany, školy a do sbírky je možné pĜispČt i složenkou z pošty.

12


Vzniká nové sdružení Jedná se o sdružení, které si klade za cíl usilovat o záchranu dČdictví hrabČte Sporcka. ýleny tohoto sdružení by se mČla stát mČsta JaromČĜ, DvĤr Králové, obec Kuks, dále „betlémáĜi a turisté“ z našeho mČsta. Navazuje se na dosavadní práci ěádu svatého Huberta, který s touto iniciativou pĜišel jako první. Už nyní je tu Ĝada projektĤ, které by pĜispČly ke zvýšení turistického ruchu v regionu. Mezi první proklamovanou akcí by bylo obnovení poustevny svatého Antonína, zahrnující v sobČ osázení místními dĜevinami, kopií sochy poustevníka a osazení laviþkami. Ve spolupráci s „Podzviþínskem“ se naváže plánovanou cyklostezkou a také by mČlo dojít k obnovení bývalé poutní cesty z Kuksu do Betléma.

Mapa vydaná „Podzviþinskem“ „Podzviþinsko“, které sdružuje dvaadvacet obcí, se pĜihlásilo veĜejnosti s prvním svým výtvorem. Je jím mapka, která zasahuje do nynČjších dvou okresĤ- jiþínského a trutnovského - a najdeme zde památky historické a kulturní, základní místopis a mnoho barevných fotografií. Mapka poslouží informaþním centrĤm þlenských obcí, turistickým zaĜízením a bude využita také jako propagaþní materiál prezentaþních veletrhĤ.

13


Výstava „Salón královédvorských umČlcĤ“ V polovinČ mČsíce ledna 2001 byla uspoĜádána v Muzeu výstava dvaceti výtvarníkĤ. Nejsou mezi nimi pouze malíĜi, ale také ĜezbáĜi, kováĜi, keramici a další umČleþtí Ĝemeslníci. Úvodní slovo patĜilo malíĜi Františku Kalenskému, hudební doprovod zajistila již tradiþnČ Základní umČlecká škola. Naše mČsto tím navazuje na minulé výstavy, které byly na nČkolik let pĜerušeny. Svá díla mČli vystaveny malíĜi Kalenský František, Luboš DvoĜák –Zviþina, TaĢána Druhý zleva malíĜ František Kalenský pĜi vernisáži Ruprichová, JiĜí Holan, Otto Holeþek, Jaroslav Šévl, Radomil Tauchman, Vladimír Flégl, Petr Faktor a Dana Horáková. Práce se dĜevem ZdenČk Hošek, ĜezbáĜi ZdenČk Tyrychter,LudČk Tauchman a dále Karel, Lukáš a Kristián Richterovi.Výšivky pĜedvedl Milan Brodina a keramiku Dana a Luboš Škodovi.Díla umČleckého kování vystavovali Pavel Vágner a synové.Vernisáže se zúþastnilo mnoho nanejvýš spokojených hostĤ. Výstava potrvá do 31.1.2001. Fotograf Karel Pecka a Otto Holeþek

14


Živý betlém o „ŠtČdrém dnu“ Tradiþní vzpomínkový koncert uspoĜádal pohĜební ústav KĖourek ve hĜbitovní kapli. PĜi živé hudbČ Jana Nerudy a zpČvaþky si mohli návštČvníci hĜbitova zavzpomínat na zesnulé pĜi vánoþních koledách. Souþástí byl i živý betlém, pĜedvádČný malými dČtmi a také zvíĜátky pĜed kaplí. /24.12.2000/

DČti ve hĜbitovní kapli u jesliþek

Zimní ZOO shlédlo již pĜes dva tisíce návštČvníkĤ Prvého prosince mohli obþané navštívit zahájenou„Vánoþní ZOO“. Je potČšitelné, že branami ZOO projde v souþasnosti až na 500 návštČvníkĤ dennČ. Tedy více než v minulosti za celou zimní sezónu. PĜitažlivé jsou pavilony, kde je možné si v teple prohlédnout desítky zvíĜat. VlastivČdná þtení Letošní pĜedposlední þíslo bylo zcela inspirováno komponovaným poĜadem uspoĜádaným v HankovČ domČ pĜi pĜíležitosti 730. výroþí od prvé písemné zmínky o našem mČstČ. Poslední þíslo se vČnuje mČstskému praporu, odbojáĜĤm, fotbalové historii, vrací se k povodni, sleduje dČní v ZOO, pĜipomene osmdesátiletou historii skautingu, objasĖuje dČní kolem bronzové sochy TGM, památníku odboje za války a pomníku obČtem II. svČtové války. Pošta „sjednotila sazbu“ Od zaþátku roku 2001 dojde ke sjednocení sazby za posílání dopisĤ a pohledĤ. Posílání pohledĤ tak podraží o þtyĜicet haléĜĤ na 5,40 Kþ. Také poštovní služby v mezinárodním styku se zvýší více jak o 26 % u balíkĤ a 12 % u ostatních zásilek.

Krajské zastupitelstvo Na samém sklonku roku se poprvé sešlo krajské zastupitelstvo a jeho þlenové. Krajským hejtmanem se stal ing. Pavel Bradík – ODS a jeho zástupcem Ing. Vladimír Derner – KDU-ýSL. Dále to jsou radní: Mgr. Ladislav Vrba –ODS z HoĜic, Ing. Rostislav Všeteþka –ODS z Opoþna, Miloslav Plass –ODS ze Špindlerova Mlýna, JiĜí Rokl –US z Rychnova nad KnČžnou, Ing. Jaroslav Vácha –US z HoĜic, Bc.Karel Klíma –KDU-ýSL z Hostinného, Ing. ZdenČk PČnkava –US z Broumova a Josef Ješina –ýSSD z Rychnova nad KnČžnou. 15


ýlenové hradeckého zastupitelstva dle politické pĜíslušnosti: ODS: Ing Tomáš Šubert –Náchod, JiĜí Šanda – PĜedmČĜice, Miloš Jon – DvĤr Králové n.L., Petr KuĜík –Nová Paka, Pavel Trojan –Broumov, Ing JiĜí Vlþek, Hradec Králové, MUDr. Jan Michálek – Hradec Králové, MUDr. JiĜí Vambera –Trutnov, Bohuslav Sedláþek –Hradec Králové, Ing. Vladimír Záleský – ýestice. ýtyĜkoalice:

Petr Novotný –Hradec Králové, Ing. Petra Kaþírková-Škopová ODA–Hradec Králové, Ing. Petr Stejskal US – Hradec Králové, RNDr. JiĜí Stejskal KDU – ýSL – Hradec Králové, MUDr. Martin Limburský US –Trutnov, RNDr. Karel Pelán KDU –ýSL – Broumov, JiĜí Drška KDU –ýSL – Jiþín, Mgr. Robert Novák US –Hradec Králové a MVDr. Josef ěehák KDU –ýSL – Náchod.

KSýM:

MUDr. Jan Vaník – TýništČ nad Orlicí, Ing. Lubomír ŠtČpán – Hradec Králové, Ing. Vlastimil Prouza –Trutnov, RSDr. Jaroslav OšĢádal – ýeská Skalice, Mgr. TáĖa Šormová – Hradec Králové /bez politické pĜíslušnosti/, Ivana Zoufalá – DvĤr Králové nad Labem, Ing.Václav Dobeš – Šárovcova Lhota, Ing. Antonín Kaúpucián – ýastolovice /bez politické pĜíslušnosti/ a Ing. František Meduna –Náchod.

ýSSD:

Miloslav Mrština – Náchod, Ing. Alois Tuháþek –Hradec Králové, MUDr. Pavel Trpák – Trutnov, Josef Ješina – Rychnov nad KnČžnou, Ing. Lubomír Svatý CSc. –DĜevČnice, Ing. Otto Salaþ Csc – JaromČĜ a Ing. Iva Šedivá – HoĜice.

Osud urologie v rukou pojišĢovny Jen do konce roku je uzavĜena smlouva mezi Všeobecnou zdravotní pojišĢovnou a urologickým oddČlením naší nemocnice. Toto oddČlení nemocnice provede roþnČ na 1700 endoskopických výkonĤ a pĜibližnČ 200 klasických operací. Stará se tak o spádovou oblast trutnovska a zþásti i novopacka i když byl poþet lĤžek snížen z pĤvodních 27 na 20.PrávČ díky využití endoskopie a tím kratší doby hospitalizace, se tak vysoký poþet operací dal zvládnout. PrimáĜem tohoto oddČlení je Libor Matouš. OddČlení je vybaveno velmi dobĜe a nezadá si mimo vysoce speciální pĜístroje s vybavením fakultní kliniky. Pacienty je toto oddČlení vyhledáváno pro odbornost provedených výkonĤ. Vše je tedy na pojišĢovnČ, zda toto pracovištČ s tak dobrou povČstí najde i nadále své uplatnČní. Plánované investiþní akce roku 2001 Odbor RIaÚP MČstského úĜadu má již naplánovány akce investiþního charakteru takto: - rekonstrukce vodovodu a kanalizace v BezruþovČ a SmetanovČ ulici – 5,-mil. Kþ - rekonstrukce vodovodu Husova –Karlov –Palackého – 3,34 mil. Kþ - vodovod a kanalizace Libušina – 2,1 mil. Kþ - rekonstrukce ulice Bezruþova – 6,2 mil. Kþ - rekonstrukce ulic Husova, Karlov – 1,- mil. Kþ - zahájení rekonstrukce Schulzovy sady – 2,2 mil. Kþ - dokonþení 11 bytových jednotek z akce 37 jednotek za 7,4 mil. Kþ - pokraþování výstavby 30 bytových jednotek za 9,8 mil. Kþ - zahájení stavby domu s peþovatelskou službou, objekt B4 za 5,5 mil. Kþ - dokonþení I. etapy zastĜešení zimního stadionu za 10 mil. Kþ - rekonstrukce ZŠ PodharĢ za 10 mil. Kþ - rekonstrukce koupalištČ I. etapa za 8,- mil. Kþ - nový areál Technických služeb za 3,- mil. Kþ - parter pĜed Hankovým domem za 3,5 mil. Kþ 16


Je to rozpoþet vpravdČ rekordní a vzbuzuje notnou dávku optimismu. Na koupališti by se jednalo o opravu velkého bazénu,dále úpravu prašného prostoru mezi Hankovým domem a gymnáziem a souþasnČ se budou dokonþovat již pĜedtím zahájené práce. V polovinČ letošního roku má být dokonþena pĜestavba MČÚ. Již dnes si mohou obþané prohlédnout novou, zasklenou þást,kde bude i výtah pro „vozíþkáĜe“.Na balkon do námČstí by se mČly vrátit dvČ sošky andČlíþkĤ, které zde pĤvodnČ byly. Správci bytových domĤ V souvislosti se zrušením „Domovní správy“ se stali urþení „správci“ údržbáĜi obecních bytĤ. Uvedení technici mají být v tČsném styku s nájemníky a provádČt drobné opravy po dohodČ s pronajimatelem bytu. V každém vchodu bytového domu je umístČna schránka na požadavky údržby bytu. Jedná se o tĜi „správce“ – údržbáĜe - v rámci mČsta. „Krása za humny“ od manželĤ Mervartových Další pĜednášku z blízkého okolí mČsta zhlédl v mČsíci lednu znaþný poþet úþastníkĤ. PĜednáška se konala tradiþnČ ve špýcharu MČstského muzea. Vzácný odchov v ZOO Jedná se o odchov mládČte korunáþe šedomodrého, tedy holuba pocházejícího z Guineje. Ten mĤže dosáhnout váhy až tĜí kilogramĤ. Rodiþe se o mládČ dobĜe starají a tak došlo k dalšímu významnému odchovu v „Ptaþím svČtČ“ naší ZOO. Vysoký roþní poþet návštČvníkĤ ZOO V loĖském roce navštívilo naší ZOO pĜibližnČ 560.000 obþanĤ. Akci „Vánoce v ZOO“ dokonce deset tisíc lidí. Rekordní návštČvnost byla zaznamenána v sedmdesátých letech, kdy dosahovala návštČvnost 800.000 hostĤ. Tehdy se na vysoké návštČvnosti podílely velkou mČrou školní zájezdy z celé tehdejší ýeskoslovenské republiky. Úþast na „Regiontour“ Na uvedeném veletrhu cestovního ruchu v BrnČ se zúþastnilo mČsto a zoologická zahrada. Spoleþný stánek byl pĜihlášen do soutČže o nejkrásnČjší prezentaþní prostor.NávštČvníci veletrhu byli informováni o historických památkách mČsta, aktivitami ve sdruženích a mohou si odnést nový propagaþní materiál. PĜekvapením byla i tĜímetrová, tmavá krajta tygrovitá, které bylo dáno jméno Napoleon. Zájem o stánek byl veliký a došlo k odvysílání poĜadu ýeským rozhlasem Brno. S Napoleonem se fotografovala i miss ýeské republiky Monika Žídková. Výsledek „tĜíkrálové sbírky“ „TĜi králové“, provádČjící sbírky v našem mČstČ, získali od spoluobþanĤ v darech 50.000 Kþ. Tuto þástku použije Charita na humanitární þinnost u nás i v zahraniþí.ýást získaných prostĜedkĤ se má vrátit zpČt do míst kde byly vybrány. Je také urþena na znovuotevĜení církevního domova dĤchodcĤ v Žirþi.

17


Výstava dČtských kreseb „KĤĖ“ ProbČhla ve výstavní síni Staré radnice. Výstavu zapĤjþil „Ateliér K“ z Vráže u Berouna a jsou tu kresby dČtí od pČti do desíti let. k zapĤjþeným kresbám byly vhodnČ naaranžovány pĜedmČty se vztahem ke koním – jezdecké holínky, žebĜiĖáþek a také seno. Výstava je doplnČna ještČ o kresby výtvarného kroužku pĜi HankovČ domČ, vedeném Vandou Kotíkovou. NechybČlo ani seno a sedlo Ordinace pro alergiky Již od prosince minulého roku je v provozu alergologická ambulance v budovČ dČtského stĜediska. Praxi tu otevĜel MUDr. Alexandr Stehlík. ObþanĤm tak odpadne nákladné a þasovČ nároþné dojíždČní do Trutnova nebo Hradce Králové. Dotace sportovcĤm Letos poprvé se dostane sportovcĤm dotací, dle pĜedem pĜijatých pravidel. Ta berou v úvahu poþet þlenĤ, poþet mládežnických družstev, finanþní nároþnost sportu, umístČní a úþast v soutČžích a jejich kvalitu. ýástka tĜí milionĤ korun jistČ není zanedbatelná. Výtvarný kroužek Hankova domu Již od roku 1993 se scházejí malí „tvĤrci“ v pĜedškolním vČku v HankovČ domČ, aby tady pod obČtavým vedením paní Vandy Kotíkové rozvíjeli svoje výtvarné nadání. NČkteré dČti navštČvují kroužek ještČ do druhé tĜídy základní školy.Tato výchova je v prvé ĜadČ hrou. DČti si samy volí námČty, použité barvy a tak je rozvíjena jejich tvĤrþí svoboda. O kroužek je takový zájem, že bylo tĜeba rozdČlit kroužek do dvou oddČlení.S pracemi dČtí se naši obþané mohou setkat v ordinacích dČtských lékaĜĤ, dČtských oddČlení nemocnice, zdobí pĜi vhodných pĜíležitostech i prostory Hankova domu. S pracemi dČtí bychom se mohli ovšem setkat také na výtvarných soutČžích. Nejen celostátních, mezi které patĜí i nejslavnČjší „Alšova zemČ“, ale i v soutČžích mezinárodních. V archivu „Alšovy zemČ“ jsou uloženy práce nČkteré z našich dČtí a nejvČtšího úspČchu zde dosáhla tĜíletá Markéta Šenfeldová v roce 1996 a pČtiletá Zuzana Koblasová v roce 1998. Uvedený kroužek získal také jako celek ocenČní „Medaili za kolekci“ v roce 1997 a 1998. (výstava „Lidice“). V roce 2000 se dostalo diplomu H. Nápravníkové, M.ěíhovi, L. Pacákovi, V. Mackové, D. Svobodové a K. Krupkové.

18


Mezi aktivity kroužku patĜí „Krkonoše oþima dČtí“ a „Krásná jako kvítka“.Práce našich dČtí jsou vystaveny v DomČ kultury Leoše Janáþka v HavíĜovČ. S pracemi dČtí se mĤžeme setkat i v naší ZOO. Uznání za práci kroužku se dostalo po zásluze p. VandČ Kotíkové v roce 1996, kdy obdržela vyznamenání za pedagogické vedení a dlouholetou práci. Nevšední pozornosti si zaslouží Šankarova mezinárodní výstava dČtských kreseb v Indii – Shakars International Childrens Competition. I zde se pracím dostalo ocenČní. V roce 1995 to byla medaile za kolekci pro celý výtvarný kroužek, stĜíbrný certifikát získala KateĜina Bergerová a Jana Pechlátová v roce 1997 a Denisa Zikešová medaili a katalog prací se svým obrázkem. V roce 2000 byly poslány Paní Vanda Kotíková s dČtmi Foto p. Václav Bartoška prostĜednictvím indické ambasády v Praze k ocenČní dílka Doroty Svobodové a Kristýny Malé. Pozornosti si malí „umČlci“ zaslouží a spoleþnČ se svojí lektorkou paní Vandou Kotíkovou jsou jistČ ozdobou kroniky.

19


„Záboj „na námČstí ? Zatím blíže nejmenovaní aktivisté obþanské iniciativy vyvolávají diskusi o pĜemístČní sochy „Záboje“ zpČt na námČstí. „Záboj“ jako postava z Rukopisu královédvorského má nyní svoje místo na „starém hĜbitovČ“. Iniciativa se zasazuje o to, aby nezĤstalo jen u slov, ale byla uspoĜádána sbírka, požádáni sponzoĜi a pĜispČlo finanþnČ i mČsto. ZdĤvodĖují to tím, že na nynČjším místČ ji mĤže vidČt málokdo a navíc je vystavena poškození od vandalĤ.

Akciová spoleþnost Juta, DvĤr Králové n. L Historie spoleþnosti Juta sahá do poslední þtvrtiny 19. století, kdy továrny v soukromém vlastnictví vyrábČly pĜíze, tkaniny, pytle, vázací motouzy a lana z pĜírodních materiálĤ, a to pĜevážnČ z juty, lnu a konopí. Po znárodnČní prĤmyslu byl v roce 1946 založen národní podnik Juta, továrny juty a konopí, Praha, pozdČji pĜejmenovaný na Juta, n. p., DvĤr Králové n. L. Pod tímto oznaþením pĤsobil pĜes Ĝadu reorganizaþních zmČn až do roku 1988, kdy byl zmČnČn na státní podnik. Akciová spoleþnost Juta vznikla transformací státního podniku Juta s použitím kupónové metody k 1. 5. 1992 na základČ zakladatelské listiny Fondu národního majetku, a k témuž dni byla zapsána do obchodního rejstĜíku vedeného Krajským soudem v Hradci Králové oddíl B, složka 571. ýíslo privatizaþního projektu 2810. Spoleþnost je oprávnČna vyrábČt a prodávat velkoobjemové vaky, tkaniny, izolaþní folie proti spodním tlakovým vodám, vlhkosti s použitím i pĜi výstavbČ skládek prĤmyslového a komunálního odpadu. PodstĜešní folie pro izolaci a vČtrání pĤdních prostorĤ, tkané a netkané geotextilie pro zpevĖování silnic, dálnic a konstrukci zelených stĜech, podkladové tkaniny pod koberce všeho druhu. ZemČdČlské motouzy, sítČ na balení slámy, siláže, sena a tkané a pletené pytle. V prĤbČhu kupónové privatizace se hlavními akcionáĜi staly investiþní kapitálové spoleþnosti, založené silnými penČžními ústavy: Živnobanka I. fond, SpoĜitelní privatizaþní fond, IPF Komerþní banky, I. privatizaþní investiþní fond, VÚB Kupon a základní mČní þinilo 471 032 tis. Kþ. S postupující ekonomickou transformací a vyjasĖováním majetkových vztahĤ byla ke dni 15. 4. 1998 založena akciová spoleþnost Jutaplast jako ovládající eminent, která zahájila svoji obchodní þinnost 1. 10. 1998. Spoleþnost Jutaplast, a. s. zanikla bez likvidace slouþením se spoleþností Juta, a. s., která jako jediný právní zástupce pĜebrala veškerý majetek, práva a závazky zaniklé spoleþnosti Jutaplast ke dni 8. 7. 1999. Toto slouþení odráží souþasnou podobu firmy a její strategickou koncepci rozvoje.

generální Ĝeditel ekonomický Ĝeditel technický Ĝeditel právník spoleþnosti 20

Management a. s. Juta v roce 1992 Ing. JiĜí Hlavatý Ing. Miroslav Téra Ing. Jaroslav Orság Mgr. Petr Brdiþka

1999 Ing. JiĜí Hlavatý Ing. Marie ýermáková Ing. Miroslav PĜichystal Mgr. Petr Brdiþka


pĜedseda místopĜedseda þlen þlen þlen

PĜedstavenstvo a. s. Juta v roce 1992 JUDr. Rudolf Brož Ing. JiĜí Hlavatý Ing. Miroslav Téra Ing. Stanislav Sedláþek Ing. ZdenČk Procházka

Ing. Jaroslav Orság Ing. Marie ýermáková Ing. ZdenČk Procházka

pĜedseda þlen þlen

Dozorþí rada a. s. Juta v roce 1992 Ing. JiĜí Merhulík Ing. Josef Horáþek Ing. Jaroslav ŠindeláĜ

1999 Doc. Ing. Bohumil Král, CSc. Hana Voborníková Milan Holejšovský

1999 Ing. JiĜí Hlavatý

Privatizovaný majetek tvoĜilo 11 závodĤ, jedna správní a obchodní jednotka. (Z pĤvodního poþtu 12 závodĤ státního podniku Juta již v roce 1988, kdy rozhodnutím ministerstva prĤmyslu ýSR došlo ke zmČnČ národního podniku na státní, odstoupil závod Bolatice, který se osamostatnil a nyní pĤsobí jako a. s. Lanex, Bolatice. A v roce 1997 byl v restituþním Ĝízení dle zákona o mimosoudních rehabilitacích þ. 87/91 Sb. vrácen závod Kunov). PĜevážná þást výrobních jednotek je soustĜedČna ve Vý kraji - 9 jednotek, z toho 4 jednotky pĜímo ve DvoĜe Králové n. L. v sídle spoleþnosti. Jedna jednotka je v Sý kraji a dvČ jednotky v SM kraji. rok zamČst. mzdy

1992 2004 4136

PrĤmČrný poþet zamČstnancĤ a prĤmČrná výše mezd 1993 1994 1995 1996 1997 1998 2058 1923 1962 2047 2030 2074 5073 5806 6840 8099 9303 10694

1999 2026 11630

Závod 1 DvĤr Králové n. L. - (pĤvodnČ PĜádelna a tkalcovna juty, Weiss a synové, továrna na koberce, a. s.). Vyrábí tkané PP pytle, velkoobjemové vaky, PP tkaniny, PP pásky, kašírované výrobky, PE pletené pytle (rašlové), podstĜešní fólie a parozábrany. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 351. Závod 2 Úpice - (pĤvodnČ Úpický lnáĜský a jutaĜský prĤmysl, a. s.). Vyrábí podkladové PP tkaniny, tkané PP pytle, tkané geotextilie, agrotextilie, PP pásky, drefové pĜíze, netkané textilie, kašírované výrobky, vaky. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 349. Závod 3 DvĤr Králové n. L. - (pĤvodnČ A. Klazar, a. s. pro jutový a lnČný prĤmysl). Vyrábí PP pásky, pĜíze a motouzy, PP tkaniny, tkané PP pytle, vaky, popruhy, kašírované výrobky, síĢovinu Polynet. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 407. Závod 4 JaromČĜ - (pĤvodnČ První þeská pĜádelna a tkalcovna juty v JaromČĜi, Jos. Etrich). Vyrábí tkané PP pytle, PP tkaniny, PP pásky, fólii HDPE. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 193. Závod 5 Bernartice - (pĤvodnČ LnáĜský a jutaĜský prĤmysl, a. s. Hostinné). Vyrábí velkoobjemové vaky a popruhy. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 152. Závod 6 VišĖová u Frýdlantu v ý. - (pĤvodnČ Weigsdorfské textilní závody, a. s. Weigsdorf). Vyrábí PP pytle, velkoobjemové vaky, popruhy. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 87. 21


Závod 8 Turnov - (pĤvodnČ První þeská továrna na motouzy a provaznické výrobky, Dr. Fotr, Boháþek a spol.). Vyrábí geotextilie, netkané textilie, obalové fólie, stĜiž do betonu. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 93. Závod 9 PĜerov - (pĤvodnČ PĜádelna konopí, Heinika dČdici a spol.). Vyrábí PP pásky a lnČnokoudelové motouzy, papírové motouzy, lnČnokoudelové pĜíze a tČsnČní. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 118. Závod 10 Olomouc - (pĤvodnČ Manila, provazárna, pĜádelna konopí a tkalcovna popruhĤ, spol. s r. o.). Vyrábí PP pásky a motouzy. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 116. Závod 11 DvĤr Králové n. L. - (pĤvodnČ provoz závodu 3 DK). Se zabývá strojírenskou výrobou. Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 58. Závod 12 Adamov - (pĜeveden v roce 1950 z n. p. Texlen Trutnov). Vyrábí PE fólie, PE pletené pytle (rašlové). Poþet zamČstnancĤ k 31. 12. 1999 - 96. Jednotlivé závody jsou po výrobní stránce znaþnČ samostatné. Vzájemné kooperace nejsou velké. Omezují se þasto na specializované výrobky, otevĜenou výmČnu zkušeností a know how. Zboží urþené pro trhy ýR a SR je nabízeno a prodáváno jak závody, tak i obchodním závodem jako samostatnou jednotkou. Pouze zboží urþené na export je výhradnČ prodáváno obchodním závodem. Nosné výrobky se uplatĖují zejména: - v oblasti prĤmyslových obalĤ - velkoobjemové vaky, obalové a speciální tkaniny, síĢovina na fixaci palet. - ve stavebnictví - izolaþní fólie proti spodním tlakovým vodám, vlhkosti - s použitím i pĜi výstavbČ skládek prĤmyslového a komunálního odpadu, podstĜešní fólie pro izolaci a vČtrání pĤdních prostorĤ, geotextile pro zpevĖování silnic, dálnic a konstrukcí zelených stĜech, armovací mĜížky, nopované, profilované fólie, kryty na stavební lešení. - v zemČdČlství - motouzy (balení balíkĤ slámy, sena), sítČ (balení slámy, siláže, sena), pytle tkané, pletené (balení veškerých zemČdČlských produktĤ), agrotextilie. - v kobercáĜském prĤmyslu - podkladové tkaniny pro koberce všeho druhu Strategickým a výrobkovým zlomem byla pro organizaci 70. léta tohoto století. V tomto období zaþalo první zpracovávání chemických polymerĤ a ovČĜování uplatnČní výrobkĤ z nich u budoucích uživatelĤ. Produkty jsou vyrábČny z polypropylenu þi polyetylenu nebo ze smČsi obou polymerĤ, jejichž hlavním dodavatelem je Chemopetrol Litvínov. Dalšími dodavateli surovin jsou Slovnaft Bratislava a chemické podniky Evropské Unie. VČtšina z výrobkĤ je již pĜizpĤsobena podmínkám evropských norem. V tomto období jsme dokonþili budování systému Ĝízení jakosti dle normy ýSN EN ISO 9002 a vytvoĜili pĜedpoklady pro postupné zavádČní systému ýSN EN ISO 9001 v dalších letech. Podle norem ýSN EN ISO 14001/97 zamČĜujících se na ekologii byl certifikován závod 1 DvĤr Králové n. L. a závod 3 DvĤr Králové n. L. CelkovČ dobrou úroveĖ kvality výrobkĤ a. s. Juta mĤžeme dokladovat získáním dalších výrobkových certifikátĤ v ĜadČ evropských zemích - napĜ. na výrobky netkané textilie NETEX, podstĜešní fólie JUTAFOL, stavební izolaþní fólie JUNIFOL. Postavení organizace na trzích ýR a SR je dominantní. U vČtšiny výrobkĤ jsme jediní výrobci. PĜibližnČ 30% výrobkĤ je pod tlakem konkurence. PĜesto díky pevné obchodní síti a jasné obchodní strategii i u tČchto výrobkĤ nám patĜí nejménČ 70% trhu. Postavení na zahraniþních trzích je složitČjší o konkurenþní prostĜedí. Našimi zákazníky jsou obchodní firmy i koneþní odbČratelé, noví klienti i obchodní partneĜi se kterými obchodujeme více jak 10 let. Mezi rozhodující trhy patĜí NČmecko, Belgie, Holandsko,

22


Švýcarsko, Polsko, Maćarsko. Prosazujeme se též v Chorvatsku, Anglii, Rakousku, Finsku, KanadČ þi ArgentinČ. Podíl trhu na obratu v roce 1999 Tuzemsko 30,99 % Export 69,01 % - z toho Slovensko 4,81 % ÚspČch v odbytu našich výrobkĤ a jejich konkurenceschopnost na svČtovém trhu potvrzuje správnost systematické investiþní politiky, jak do obnovy a modernizace strojního parku, tak do oprav budov. Nové investice byly ve vysoké míĜe od roku 1994 vČnovány na zajištČní potĜebných kvalitativních a výkonových parametrĤ strojĤ na špiþkové svČtové úrovni. V oblasti výzkumu a vývoje byly investiþní þinností vytváĜeny podmínky pro výrobu nových výrobkĤ a zvyšování výroby u tČch výrobkĤ, které se velmi úspČšnČ prodávají na trhu. V roce 1996 byla uvedena na trh hydroizolaþní fólie z vysokohustotního polyetylenu, vyrábČná v závodČ 4 JaromČĜ, která slouží pĜedevším k utČsnČní úložišĢ odpadĤ. V závodČ 6 VišĖová byla zĜízena v roce 1997 zcela nová konfekce a zastavena neproduktivní výroba jutových pĜízí a tkanin na zastaralých strojích. V témže roce jsme v našem závodČ 8 Turnov provedli rozsáhlou modernizaci výroby netkaných textilií. Výsledkem technologických úprav je nový výrobek NETEX - S v šíĜi 5 m, který je svými parametry plnČ srovnatelný s obdobnými geotextiliemi, vyrábČnými v EvropČ. na závodČ 2 Úpice byla v roce 1999 realizována první þást projektu "Výroba tkaných polypropylenových geotextilií". V roce 1998 jsme významnČ posílili výrobu vakových tkanin a velkoobjemových vakĤ v závodČ 3 DvĤr Králové n. L. zakoupením kompletní technologie od výroby páskĤ pĜes výrobu tkanin až po vybavení vakových konfekcí a zamČĜili se na zdokonalování výroby hydroizolaþních fólií, na zdokonalování kvality netkaných textilií a na zpČtné využití recyklátĤ z polymerových odpadĤ. rok v tis.Kþ

1992 22143

Vynaložené finanþní prostĜedky na investiþní þinnost 1993 1994 1995 1996 1997 1998 41442 84900 261400 376800 155300 167325

1999 136239

K nejdĤležitČjšímu strojnímu vybavení patĜí: - chemické linky zpracovávající granulát na PP pásky þi fólie znaþky Lenzing, Sima, Barmag, Plastbau, Fare, Kovema, Makroformace, Promatech - extruzní linka znaþky Plammer na výrobu tČžkých HDPE folií - stavy na výrobu tkanin plochých a kruhových, perlinky, rašlových pytlĤ, sítČ na slámu a seno, popruhĤ znaþky Müller, Starlinger, Sulzer, STB, Dornier, tryskové stavy - kašírovací stroje znaþky Lenzing - šicí stroje v konfekcích na klasické pytle a velkoobjemové vaky znaþky Union special, Newlong - automatické šicí linky na klasické pytle znaþky Lenzing - stroje na vytlaþovanou síĢovinu Polynet - linky na výrobu netkaného textilu Po celé období souþasné existence akciové spoleþnosti jsme vykazovali finanþní stabilitu a samostatnost. PĜekraþovali jsme oþekávané tržby, zvýšili rentabilitu a udrželi jsme zadluženost a likviditu. DostateþnČ vysokým ziskem jsme vytvoĜili podmínky pro tvorbu zákonných rezerv na opravy a na další investiþní þinnost. Tak jsme mohli þásteþnČ eliminovat negativní ovlivnČní hospodáĜského výsledku v roce 1997 škodou zpĤsobenou záplavami závodu 9 PĜerov, ztrátou výroby závodu 10 Olomouc v dĤsledku zostĜení konkurenþního

23


prostĜedí a znaþnČ vyšším nárĤstem vstupních nákladĤ a výsledku v roce 2000, kdy záplavy postihly závody 2 Úpice, 3 DvĤr Králové n.L., 4 JaromČĜ, 8 Turnov, 11 DvĤr Králové n.L. rok v tis.Kþ

1992 61978

1993 59809

Disponibilní zisk 1994 1995 1996 67862 132324 141742

1997 74209

1998 82055

1999 13712

Docílené hospodáĜské výsledky mĤžeme pokládat vzhledem ke špatné ekonomické situaci v ýeské republice a stále se rozšiĜující konkurenci v EvropČ za velmi dobré. Spoleþnost nemá žádné problémy s úhradou svých závazkĤ a neocitla se v platební neschopnosti. Strategie hospodáĜské þinnosti akciové spoleþnosti Juta spoþívá nadále ve využívání výrobních kapacit k výrobČ sortimentu zboží, za jejímž úþelem spoleþnost vznikla, v realizaci poptávky a rozšiĜování nových trhĤ. Hlavní dĤraz je proto kladen na zvyšování kvality výrobkĤ a zdokonalování jejich servisu tak, aby byly schopné konkurence zejména na zahraniþních trzích a na výrobu nových progresivních produktĤ. Dle Výroþních zpráv akciové spoleþnosti Juta, DvĤr Králové n. L. z let 1992 - 1999 sestavila dne 30. 11. 2000 PhDr. Jana Koníþková, podniková archiváĜka.

24


ZveĜejĖování osobních dat a zápisĤ Poþínaje dnem 1.1.2001 nebudou zveĜejĖovány údaje ze zasedání MČstské rady. DĤvodem je to, že tyto listiny obsahují osobní údaje. Toto je v souladu se zákonem pĜijatým v loĖském roce. Tyto údaje nebudou zveĜejĖovány na internetových stránkách mČsta ani na úĜedních deskách. SdČlení ze zasedání zastupitelstva budou však i nadále zveĜejĖována. Rekonstrukce školy v ýeské Podharti V letošním roce má dojít k rekonstrukci a pĜístavbČ Základní školy. Rozpoþet mČsta na tuto akci vyþlenil þástku desíti milionĤ korun a celá pĜestavba by mČla být v letošním roce dokonþena. Nová þást budovy by mČla být tČlocviþnou vþetnČ posilovny a také jídelnou. Navíc vzniknou dvČ oddČlení družiny, speciální uþebny informatiky, jazykĤ, hudební a výtvarné výchovy, dílny, knihovna a kabinety. Stavba bude i Malý domeþek sloužil v minulosti polici, hasiþĤm a školníkovi nadále sledována kronikou, vþetnČ fotozáznamĤ.

Pohled ze školní zahrady - k severu Juniorfilm po osmé Hobby klub ve spolupráci s Domem dČtí a mládeže Jedniþka poĜádá opČt celostátní soutČž mladých filmaĜĤ – Juniorfilm. PĜijímají se prvé snímky, uzávČrka soutČže je však 12.2.2001a slavnostní vyhodnocení 23. a 24.února. 25

KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM

Recommend Documents