K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
1939 M
ěstská rada ve schůzi dne 2. ledna usnesla se, uspořádati sbírku pro pomoc uprchlíkům. V provolání, jímž se obrátila na Královédvorskou veřejnost se žádostí o pomoc, se praví
toto: „Královédvorské veřejnosti! Naši vlast stihlo těžké neštěstí. Ztratili jsme velkou část svého území, kterou byly nuceny opustiti tisíce našich českých spoluobčanů. Po léta stáli hrdinně na svých místech, konajíce svou povinnost v mimořádně svízelných a podstatně těžších poměrech, než-li byly naše. Odměnou ze to je jím ztráta domova, majetku a zaměstnání. Žijí ze dne na den v nejistotě o příští osud svůj a svých rodin. Jaké útrapy hmotné i duševní prožili a co cítí nyní, zdá-li se jim, že jsou šťastnějšími rodáky z vnitrozemní opuštěni. Jest naším úkolem a povinností, přispěti na pomoc těmto uprchlíkům. Jde jak o pomoc peněžitou, tak i o pomoc k budování jejich příští existence. K tomu je potřeba především peněz. Dovoláváme si lidskosti každého z vás, voláme vás všechny, kteří jste byli uchráněni před tím, že nejste nyní sami vyhnáni útrapám a hrůze bezpřístřeší. Voláme k vám všem, kteří máte děti: Pomozte dětem, které museli opustit své domovy, aby vaše děti neztratily domovy své! Pro lásku k vlastním dětem pomozte dětem druhých! Přispějme každý podle svých možností, na cizí pomoc nespoléhejme! Věříme, že není mezi vámi ani necitelnosti, ani sobeckosti a že tato výzva nebude nikým bez výjimky oslyšena. Ve Dvoře Králové nad Labem provede sbírku pro pomoc uprchlíkům místní sběrací komise, jejíž členové navštíví vás se sběracími listinami ve dnech 22. až 29. ledna 1939. Přispějte co možno nejvíce, aby maše město nebylo v této akci mezi posledními. Městská rada.“ V této schůzi podal také starosta města zprávu o průběhu jednání delimitační komise, která se dostavila do našeho města v neděli dne 1. ledna 1939 – ležel sníh – aby za účasti vyslance a zmocněného ministra Heiricha a četnického generála Ježka přesvědčila se osobně o podmínkách úpravy definitivní státní hranice na Královédvorsku. Starosta oznámil, že členové komise s nevšední a obdivuhodnou pečlivostí prostudovali v terénu všechny sporné otázky a dospěli jednomyslně k přesvědčení, že požadavky městské rady jsou plně oprávněny, ježto další přestupky ve prospěch Německa znemožnily by rozvoj 10 tisícového města. Dosavadní státní hranice při předměstí Sylvárově byla uznána z celního hlediska za naprosto neudržitelnou. Aby německé orgány nemohly vytýkati československým zástupcům nedostatek dobré vůle, nabídne jim československá delegace jako nejzatší ústupek Dvora Králové n. L. alternativu b) v části tzv. Německá Podharť, označenou blíže v zápisu o schůzi městské rady z 31. prosince 1938, modifikovanou ještě ve prospěch Dvora Králové nad Labem, bude však jako kompenzaci požadovati českou část obce Dubenec, českou část obce Království III. díl a Nemojova s částí Sylvárova k Píckově továrně a ozdravovny okresní nemocenské pojišťovny v Tešnově. Ostatně „dnešní jednání na městském úřadě prokázalo, že někteří němečtí občané v Německé Podharti nepřejí si býti připojeni k Německu, naopak žádají výslovně, aby zůstali v ČSR. Konečné a rozhodující jednání o těchto otázkách bude při smíšení česko-německé komisi v Opavě, která zahájí činnosti již v příštím týdnu, aby naše město vyčerpalo všechny prostředky, směřující k uspokojivému řešení těchto důležitých otázkách, pověřuje městská rada starostu města účastí na jednání v Opavě a požádá mimo to i místní odbor Svazu čs. průmyslníků, aby jako svého zástupce vyslal do Opavy tajemníka odboru dr. Františka Pařezu“. K návrhu starosty města Jaroslava Biliny usneseno jednomyslně poděkovati bývalým členům městské rady, a to I. náměstku Josefu Prokopovi a radnímu Františku Rumlovi, kteří při rozpuštění Komunistické strany v Československu pozbyli svých mandátů v městské radě a obecním zastupitelstvu, za veškerou spolupráci v obecní samosprávě. Referáty vyprázdněné rozpuštěním Komunistické strany Československa byly přiděleny takto: dávkový referát přidělen II. náměstku starosty profesoru dr. Františku Kozovi, chudinský Jindřichu Bémovi a sociální Františku Tikalovi.
24
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Ve schůzi rady dne 16. ledna 1939 podal starosta Bilina zprávu o průběhu jednání československo-německé delimitační komise v Ratiboři ve dnech 8. – 13. ledna 1939, kterého se zúčastnilo osobně spolu se zástupcem místního odboru Ústředního svazu československých průmyslníků dr. Pařezem. Starosta konstatoval, že předseda čs. komise vyslanec dr. Heirich, hájil houževnatě zájmy našeho města, pokud se týče hranic při tzv. Německé Podharti postoupil jedině na řešení podle nejpříznivější alternativy. A že němečtí zástupci zaujmou stanovisko teprve pro osobním zjištění situace na místě samém. Prohlásil, že německá komise „dostaví se do Dvora Králové nad Labem pravděpodobně již 17. nebo 18. ledna 1939. Přestěhování finačních úřadů do budovy Národní banky Berní správa po dohodě s ministerstvem financí uvažovala počátkem roku 1939 v možnosti, přestěhovati se se všemi místními finančními úřady (berní úřad, důchodkový úřad, katastrální měřický úřad) do vyprázdněné budovy filiálky Národní banky čp. 1234. Toto přestěhování, když se uskutečnil kup budovy státem, bylo také skutečně provedeno. Ve schůzi městské rady dne 23. ledna 1939 starosta města podal zprávu o průběhu jednání československo-německé delimitační komise a o výsledku návštěvy u předsedy československého komise, ministra dr. Heidricha z 20. ledna 1939. Ministr Heidrich doporučil zástupcům obce, aby dobře uvážili, neohrozí-li jejich ústupky v tzv. Německé Podharti a v Hrubých lukách životní zájmy města a kdyby tomu tak bylo, odmítli jakýkoliv zásah do hranic katastru obce. V debatě bylo poukazováno na skutečnosti, že stanovisko městské rady z 31. prosince 1938 změnilo se podstatně návštěvou československé delimitační komise dne 1. ledna 1939, při které všichni členové komise uznali, že požadavek Německa za odstoupení větší části Německé Podharti jest s ohledem na existenci města a jeho rozvoj nepřijatelný. Aby nemohlo býti městské radě vytýkáno, že svými odmítavým stanoviskem znemožnila snad propuštění části obcí Dubence a Nemojova, obydlených českým obyvatelstvem, kterážto otázka jest spojována kompenzačně s odstoupením části katastru Královédvorského, usneseno „vyrozuměti ministra Heidricha, že obec Královédvorska byla by za odstup českého Dubence a Nemojova s ozdravovnou ONP v Tešnově ochotna postoupiti Německu část svého katastru v tzv. Německé Podharti a na Hrubých lukách, označenou na mapě jako alternativu b. a ohraničenou cestou, vedoucí od staré koňské povážky, potůčkem, protékajícím z lesů jižním směrem mezi usedlosti Jindřicha Róhricha čp. 689 a Štěpána Blaschka čp. 688 v sousedství veřejné cesty č. kat. 3616 a měnícím na parcele č. kat. 3261 směr na jihovýchod ke katastrální hranici obce Zboží až k cestě u hospodářství čp. 496 Javfinka a jako alternativa III. v části Hrubých luk (se zabráním usedlosti rolníka Jiřičky pro Německo) a s ponecháním hospodářství čp. 493 Františky Pavelkové v Československé republice a s vyústěním na parcele č. kat. 2886 při Labi. Tento ústupek odpovídá stanovisku ministra Heidricha hájenému při jednání v Ratiboři. Kdyby tento ústupek nebyl se strany německé ubrán za postačující pro propuštění českých částí Nemojova a Dubence, pak byla by městská rada souhlasila jako s nejkrajnějším ústupkem rozšíření části území v Německé Podharti podle alternativy b o pozemky, omezené na severu cestou č. kat. 3624, na západě cestami č. kat. 3617 a 3626 ve směru jižnímu na délku k parcela č. kat. 3344, tvořící současně jižní hranici a v pokračování této parcely ke hranici podle varianty b s vyloučením usedlosti Jindřicha Róhricha čp. 689, který si připojení k Německu nepřeje. Tímto dalším ústupkem připadly by k Německu usedlosti Rudolfa Rúckra čp. 669, Rudolfa Rúckra čp. 655, Floriana Pischla čp. 670, Jana Puvna čpl 671 a Emila Róhricha čp. 690. Nebude-li ani shora naznačený ústupek v Hrubých lukách uznán za dostatečný, pak městská rada z týchž důvodů jako v Německé Podharti a mimo to i k vyvarování důsledků tzv. flurbereinigun, zdůrazňovaných styčným důstojníkem, podplukovníkem Daškem, byla by ochotna zvětšiti plochu okupovaných pozemků podle alternativy III. o část navazující při okresní silnici do Zboží na hranici podle této III. alternativy a zabírající další pozemky až k západní hranici parcely č. kat. 2792 patřící záduší kostela v Libiči. S těmito dalšími ústupky mohla by
25
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
souhlasiti městská rada jedině za dalšího výstupného předpokladu, že při jejich přijetí odpadla by již jakákoliv další jejich změna z titulu tzv. již Fluobezemingungu“. Ve schůzi 30. ledna bylo pak dále oznámeno, že starosta města intervenoval u hlavního štábu ministerstva národní obrany společně s Walterem Pickem, majitelem továrny v Sylvárově, ve věci konečné úpravy hranic na Královédvorsku a možnosti připojení továrního podniku fy Max Pick v Sylvárově k Československé republice. Zástupci obce předali plk Lysému opis usnesení městské rady z 23. ledna. Pokud se týče továrního podniku fy Max Pick upozornil Walter Pick, že mezi československou a německou delegací byla sjednána dohoda o výměně nějakého továrního podniku za tovární podnik Rudolfa Pohla, tkalcovna na hedvábí v Dolní Dobrouči, politický okres Lanškroun, jehož majitel si přál, aby byl připojen k Německu. Protože jeho přání bylo vyhověno, možno požadovati kompensačně, aby pro Československo byl uvolněn podnik fy Max Pick v Sylvárově. Plukovník Lysý přislíbil, že se vynasnaží, aby podle možnosti bylo tomuto přání vyhověno. Konečné jednání – praví se v zápise – o úpravě hranic v Berlíně resp. v Drážďanech bude zahájeno pravděpodobně teprve v týdnu od 30. ledna 1939. Noví členové rady nastupují za Komunistické členy S poukazem na usnesení vlády, jimž byla Komunistická strana Československa podle předpisu z 8 vlád. nařízení č. 355/38 Sb. rozpuštěna, zaslal okresní úřad jmenovací dekrety členům a náhradníků obecních sborů a jemnoval: 1)členy městské rady: Antonína Friedu, obchodníka, kterého určil současně za I. náměstka starosty, a Františka Koláře, ředitele obchodní akademie, 2)členy obecního zastupitelstva: Františka Havrdu, okresního školního inspektora (náhradníkem Františeka Krejcara, úředníka fy A. Klazar), ing. Miroslava Jogla, ředitele fy Jos. Sochora (náhradníkem Antonína Havla, prokuristu fy Weiss a synové), Františka Kopeckého, dělníka (náhradníkem Antonín Machta, tajemník okresního školního výborů, Václava Pavelku, rolníka (náhradníka Emila Haselmana, obchodníka) a Václava Pečenku, rolníka (náhradníka Miroslava Vondrouše, typografa). Členství v obecním zastupitelstvu byli zbaveni: I. náměstek Josef Prokop, radní František Ruml, členové obecního zastupitelstva Karolina Dyntarová, Kateřina Kozlová, Josef Nun, František Sedláček a František Šimek. Náhradníkem za Antonína Friedu ustanoven Otakar Štumper, za Františka Koláře řezník Antonín Dufek. V neděli dne 19. února 1939 byl instalován nový evangelický farář, Th. B. Antonín Stanislav. Smuteční slavnost na paměť spisovatele Karla Čapka uspořádána akademickým spolkem Krakonoš v neděli dne 28. února 1939 dopoledne v Hankově domě. Proslov měl básník Josef Hora, vzpomínku na Karla Čapka a ukázky jeho prací četli a recitovali členové akademického spolku Krakonoš a žáci státního reálného gymnázia, přenesena báseň Olgy Scheinpflugové „Slib a vzdech“, pak Ortova báseň: Byl jsi naděj, čteny ukázky z Čapkových Hovorů s TGM, z Kritiky slov, z Cesty na sever, z Čistého umění, a z Obyčejného života. Příznačné bylo, jak z Německé strany bylo oddalováno jednání o konečné úpravě hranic 14. února intervenoval starosta města u ministerstva národní obrany a dotazoval se, jak daleko pokročilo jednání ve věci konečného určení státních hranic. Plukovník generálního štábu Lysý konstatoval, že zástupci Československé delimitační komise nebyli ani do přítomné doby pozváni k úřednímu jednání do Německa, že nemají ani dosud žádných zpráv o tom, kdy k tomuto jednání dojde. „Německé delimitační komise využívá patrně tohoto času k důkladnému zpracování příslušného materiálu“. (Nová intervence provedená dne 1. března a rovněž nic nezjištěno.). Téhož dne provedená intervence u ministerstva vnitra a bylo žádáno sdělení, zda jsou
26
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
pravdivé zprávy, že město Jaroměř má příznivé vyhlídky na vyřízení svého požadavku o zřízení samostatného okresního úřadu (bylo zjištěno, že je tomu tak). Stavba nové silnici (říkalo se jí dálnice) Dvůr Králové nad Labem – Hořice Komisionelní řízení se konalo 16. února 1939 a byla prováděna revize této dálkové silnice, uvažovalo se o tom, aby byla ve městě vyústěna u gymnázia (v zahradě Hankova domu), tato silnice zůstala nedokončena. Půl století trvání Spořitelny Královédvorské (viz také strana 111, II. dílu Kroniky). Před padesáti lety, dne 15. února 1889, zahájila Spořitelna činnost. Když 6. srpna 1885 podal okresní soudce František Geist spolu s dalšími občany Královédvorskými (Josef Klugar, Josef Matěna, August Patzak, Jindřich Vl. Lorenc, František Klazar, Jan Kučera, František Fleček, Jan Holub, Jan Taufman, Václav Klust, Hynek Rúcker, O. Koberskin, J. Rudolf, František Máslo starší, Jan Jarolímek, Josef Patzak, Hynek Janke starší) obecnímu zastupitelstvu návrh na zřízení spořitelny – ačkoliv v té době působily s úspěchem ve zdejším politickém okresu již 3 spořitelny: v Josefově od roku 1886, v Jaroměři od roku 1872 a ve Smiřicích od roku 1886 – přece se žádost nesetkala s pochopením a bylo třeba doby 3 a půl roku, aby dobrá myšlenka byla uskutečněna a aby spořitelna mohla zahájit činnost. František Geist získal si tímto svým činem největší zásluhu o založení spořitelny, vyzval v městském zastupitelstvu a mezi občanstvem pochybnosti a upozorňoval na důležitost poslání spořitelny. Po jeho odchodu z města vedl úsilí o vybudování spořitelny městský fyzik a pozdější starosta města dr. Josef Moravec. K padesátiletému jubileu svého trvání vydala naše spořitelna počátkem roku 1939 vkusně upravenou ročenku „50 roků spořitelny Královédvorské“. V ní je reprodukována původní žádost sudího Geista a společníků, o niž je shora řeč. Roku 1967 postavena na hlavním náměstí nová budova spořitelny a roku 1939 provedena její přestavba tak, jak dnes budova se jeví. Jubileum spořitelny spadlo do těžkých dob národních zkoušek a také ročenka spořitelny, se o tom zmiňuje, přinášející i mapku politického okresu Královédvorského s vyznačením prostoru a obcí, postoupených Německu. za okupace Německa byla ročenka stahována z oběhu a je dnes vzácností. (Bližší údaje o členech spořitelních výborů a ředitelství viz strana 111, II. dílu Kroniky). 7. února 1939 dožil se akademický malíř František Soukup, rodák Královédvorský, žijící a tvořící v našem městě, svých 60. narozenin. Vedle strany Národní Jednoty založena byla také druhá politická strana, strana práce. Veřejná schůze místní organizace této strany konala se ve čtvrtek dne 24. února 1939 v Hankově domě. Schůzi zahájil a řídil Jindřich Bém, člen městské rady, jenž při zahájení prohlásil, že strana je stranou státní a dle toho, aby se účastníci chovali. Referentem byl dr. Svěrák, tajemník bývalého klubu poslanců strany sociálně demokratické (později zahynul v koncentračním táboře). Schůze byla zakončena státní hymnou. Ve schůzi městské rady dne 6. března 1939, odvolávaje se na poznámky z poslední schůze rady, a o svolání radničního klubu strany Národní Jednoty na den 2. března 1939, a přípravného výboru strany Národní Jednoty na den 3. března 1939 – konstatoval starosta města, že ve schůzi přípravného výboru Národní Jednoty byla obecnímu zastupitelstvu projevena nedůvěra se žádostí, aby členové obecního zastupitelstva na svou funkci resignovali. Sdělil také dále, že člen Národní Jednoty Vladimír Máslo, prohlašoval mezi zaměstnanci fy M. B. Neumann a synové – Union, že starosta města přijal od Marie Brethové rozené Nettlové z Úpice úplatek 5 000 Kč za příslib domovského práva a při svém předvolání na Městský úřad dodal, že toho obvinění starosty bylo předneseno také na schůzi Mladé národní jednoty za přítomnosti 25 až 40 osob. V daném případě „bude starosta města hájit svou čest soudně. Protože je obviněn zcela neprá27
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
vem a jmenovanou Marii Brethovou ani nezná, žádá, aby takovéto jednání odsoudila i sama městská rada. V debatě odsoudil II. náměstek starosty dr. František Koza tento nemístní útok na starostu města a zdůraznil, že v daném případě jest i povinností městské rady, aby hájila svého starostu. Podobné stanovisko zaujali k útoku na starostu i ostatní členové městské rady. Pokud s týče resignace členů obecního zastupitelstva v důsledku nedůvěry vyslovené přípravným výborem Národní Jednoty, konstatoval starosta města, že v nejbližších dnech svolá schůzi radničního bloku Národní Jednoty a navrhne, aby jeho členové resignovali“. V této schůzi bylo také vzato na vědomí, že provedena revize účetní závěrky Textilní a Krajinské výstavy z roku 1936 a schválen návrh, aby tak zvaný zisk 102 625 Kč byl přikázán částkou 49 700 Kč obci pod titulem příspěvku na úpravu náměstí republiky a částku 52 925 Kč fondu pro pořádání příští Krajinské výstavy. Současně k návrhu radního Jindřicha Béma usneseno, aby po dohodě s okresním úřadem položila deputace členů městské rady dne 7. března 1939 tj. v den narozenin presidenta T. G. Masaryka u jeho památník v České Podharti věnec. Případ Löwenbachův V našem městě žil dlouhá lét obchodník Julius Löwenbach, jenž měl takzvané jednatelství v textilních barvách a získal si značné jmění. Jeho švagrem byl zdejší průmyslník Weiss, vlastnící velkou továrnu na jutu a konopí (nyní národní podnik Juta), s nímž se nějakým způsobem znepřátelil. Löwenbach se rozhodl, že si rovněž postaví továrnu na jutu, a to mimo jutárenský kartel. Vypukl boj mezi kartelem a Löwenbachem, boj nelítostný a tvrdý v němž i příbuzenské svazky padly a v němž Löwenbach – také ovšem i svou vinou, neboť nebyl jutařský odborník a nedbal žádných dobrých rady – nakonec prohrál. Továrna přišla do soudní dražby a Löwenbach byl zlikvidován. Jeho osud sdílel také zdejší lékárník Julius Prokop, majitel staré Královédvorské lékárny U černého orla v Palackého ulici, u kostela, jenž půjčil do podniku Löwenbachovi peníze, zaručil se zaň a přišel o veškeré své jmění, dům Prokopův s přilehlou zahradou vedle děkanského kostela dala spořitelna naše do dražby, pro nedostatek kupců jej sama koupila. Löwenbach i Prokop se pak odstěhovali ze Dvora Králové n. Labem. Okupace A přece jako kámen leželo cosi tísnivého na nás po celou tu dobu od neblahých dnů Mnichova, stále a stále proskakovaly pověsti, že naše město bude zabráno Němci, že bude připojeno k Sudetům. Rozdělení státu na Česko-Slovensko, slovenská autonomie, autonomie Podkarpatské Rusi, odstup území Polsku, Maďarsku, hnutí Hlinkovců na Slovensku jejich gardy, vypovídaní našich lidí ze Slovenska - vše to nasvědčovalo, že není ještě konec utrpení, jež se na nás sneslo. Nezbylo, než zakročiti na Slovensku vojensky. To mělo v zápětí zesílení separatistické akce slovenské, svolání slovenského sněmu, a již zpráva stihala zprávu, Tiso odletěl do Berlína, Němcký rozhlas stále tvrdí, že u nás dochází k útisku Němců – byl to smutný večer před 15. březnem, mlhavý, studený, nabitý těžkým očekáváním věcí příštích. A tak přišel 15. březen. Ráno jsme zapnuli rádio a tu ke svému ohromení slyšíme zprávu, že Čechy a Morava jsou obsazeny německým vojskem. Běžíme do města, náměstí obsazeno německými vojáky, na rozích ulic stojí kulomety, a náměstím projíždí stále německé oddíly, které zdejší Němci vítají pozdravem Heil Hitler a zdvižením paže. Lidé se slzami v očích a vztekem hledí na německé řady, němí, ohromeni, jiní však ochotně s Němci mluví a ukazují jim cestu. Těch bylo ovšem velmi málo. A hned na rozích se objevily vyhlášky tohoto znění: „Provolání k obyvatelstvu. Podle vůle vůdce a nejvyššího velitele německé branné moci vkročilo německé vojsko do vašeho území s příkazem, aby udrželo klid a pořádek a převzalo ochranu obyvatelstva. Vykonávací moc v území obsazeném německým vojskem svěřuje se velitelům armádních skupin. Veškerá veřejná správa pokračuje v práci, nebude-li nic jiného nařízeno. Toto platí také pro policii, poštu, železnici a veřejné závody. Všechen hospodářský život běží dál, každý zůstaň na svém místě a pokračuj v práci. Vzdání se práce se pokládá za sabotáž. Nařízení 28
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
německých vojenských úřadů musí se nepodmínečně uposlechnout – každý řiď se dle rozkazů vydaných ku prospěchu celku i jednotlivce. – Vrchní velitel armády.“ Městský úřad vydal pak tyto vyhlášky: „čj. 3260. Dne 15. března 1939. Obyvatelstvu města Dvora Králové nad Labem! Jak známo, obsadili říšsko-německé vojsko dnes naše město. Důvodem k obsazení jest ochrana veřejného klidu a pořádku. Proto se obracíme se vřelou výzvou k veškerému obyvatelstvu, aby zachovalo za všech okolností klid a pořádek a věnovalo se nerušeně dále svému občanskému povolání. Velitel říšsko-německého vojska se zaručuje za úplnou bezpečnost osobní i majetkovou všeho obyvatelstva. Proto vyzýváme všechno občanstvo, aby příslušníky říšsko-německé armády přijímalo vlídně a chovalo se k nim přátelsky v každém směru. Všechny obchody, živnosti a průmyslové závody musí pracovati bezpodmínečně nerušeně dále. Každé porušení tohoto příkazu by bylo jako sabotáž přísně trestáno. Úřady, pošta, školy atd. pracují normálně. Ze vkladů u peněžních ústavů možno vyzvednouti částky 500 Kč týdně pro osobu. Přepočítací kurs 1 RM = 10 K. Fotografování vojenských útvarů jest zakázáno. Okresní hejtman. Řeháček v. r. Starosta města. Bilina v. r.“. Další vyhláška měla toto znění: „Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem, čj 3301, dne 15. března 1939. Vyhláška z nařízení velitele říšskoněmeckých oddílů, které obsadily naše město a okresního úřadu, vyzýváme veškeré občanstvo, aby střelné neb jakékoliv jiné zbraně a náboje odevzdalo ihned nejpozději však do 18. hodin dne 16. března 1939 na Městském úřadě. Neuposlechnutí tohoto rozkazu bude přísně potrestáno. Upozorňujeme, že všechny hostince a veřejné místnosti musí býti ve 20 hodin uzavřeny a občanstvu není dovoleno zdržovati se po 21 hodině na ulicích. Okresní hejtman: Řeháček v. r. starosta města: Bilina.“ 15. březen byl zimní den, celé město bylo pod sněhem, jenž v noci napadl, a byl mrazivý vítr. Teprve odpoledne počal sníh tát, ráno však, když Němci přijížděli k nám, bylo náledí. To zavinilo i tragické neštěstí, projíždějící německé vojenské auto dostalo smyk, vjelo v Revoluční ulici na chodník a smrtelně zranilo Julii Lehkou, 44letou, tato zamřela ještě dopoledne v nemocnici. Němci přišli také s organizací „A: S. Volkswohlfahrt“ usídlili se na nádvoří městské tržnice a vyvářeli pro – jak říkali – chudé a nemajetné. Potřebné zboží odebrali ze zdejších obchodů a obec je pak musila zaplatit, dělali dary na cizí účet. Městský úřad musil vydati o této akci vyhlášku: „Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem. Dne 20. března 1939.čj. 3437. Vyhláška – Zvláštní pověřenec NS Volkswohlfahrt zavádí i ve Dvoře Králové nad Labem stravovací a vyvařovací akci pro chudé a nemajetné občany našeho města. Za tím účelem budou nemajetným občanům vydávány městským popisným úřadem v úředních hodinách tj. od 7:15 – 14 hodin poukázky opravňující k bezplatnému odběru vydávaných potravin. Potraviny budou vydávány v městské tržnici (vchod z ulice Tylovy). Bližší informace, zejména kdy tato stravovací akce započne apod. sdělí zájemníkům městský popisný úřad při vydávání poukázek. Starosta města: Bilina.“ Němci také zavedli ihned jízdu vpravo. Na schůzi městské rady dne 20. března 1939 starosta města zmínil se krátce o událostech posledních dnů zejména o tom, že naše město právě tak jako celá země českomoravská byla dne 15. března 1939 po 6 hodině ranní obsazena říšskoněmeckým vojskem. „Jako starosta města byl požádán, aby se přičinil o udržení pořádku a klidu v městě. Původní posádka v síle 1 důstojníka a 44 mužů byla v sobotu dne 18. března 1939 vyměněna za oddíl protiletecké obrany v síle asi 220 mužů. Vojsko ubytováno jest v suterénu budovy obecné a měšťanské školy chlapecké. Stráž používá zasedací síně městské rady a obecního zastupitelstva. V nejbližších dnech má býti i v našem městě zahájeno vojenskými úřady stravování chudých a nemajetných a to na dvoře městské tržnice. Klid a pořádek ve městě nebyl těmito velkými událostmi porušen a proto 29
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
již v sobotu dne 18. března byla policejní uzavírací hodina místním velitelem prodloužena do 24 hodin u občanstva zdržovati na ulicích, nemůže-li se vykázati příslušnou propustkou. Občanstvu bylo nařízeno, aby odevzdalo na městském úřadě všechny své zbraně a třaskaviny.“ Jak řečeno, naše město bylo obsazeno německým vojským oddílem a zdejší Němci, zastoupeni obchodníkem Josefem Dittrichem a nájemcem Německého domu J. Janauschem žádali, aby obce přispěla z prostředků obecních na stravování vojenských oddílů částkou 250 Kč denně. Hospodářský úřad města musil ovšem vyhověti žádosti činovníků německé stravovací akce vyvařovati NS Volkswohlfahrt a nákladem ca 1 200 K dal zavésti vodovod do bývalé kotelny v městské tržnici a zříditi elektrické osvětlení ve skladišti potravin a regály. Budova národní banky 27. března 1939 uzavřelo město dohodu s Protektorátem Čechy a Morava podle usnesení obchodního zastupitelstva ze 16. února 1939, dle níž se obec zavázala, že poskytne tzv. Protektorátu na zakoupení budovy filiálku Národní banky čp. 1234, potřebné pro umístění finančních úřadů, příspěvek ve výši 50 000 korun. Dozorem nad okresy Dvůr Králové nad Labem, Náchod a Nové Město nad Metují byl pověřen Oberlandrat (vrchní zemský rada) šlechtic Watter. Ke konci března dostavil se náš okresní úřad, kam také přišli zástupci města, průmyslu, obchodu a živností a představitelé veřejného života nejen našeho města, ale i z Jaroměře, Josefova. Smiřic, Černožic a Chvalkovic. Šl. Watter byl později přeložen k tak zvanému úřadu říšského protektora v Praze a zaň jmenován Landrat Neuman z Pardubic. Do města přidělen byl po odchodu německého vojska oddíl říšskoněmecké státní bezpečností policie, který byl ubytován v Grandhotelu, a již ve schůzi městské rady dne 17. dubna 1939 byl projednáván záznam městské policie, že velitel německé ochranné police poručík Herůth projevil přání, aby některé naše náměstí a ulice, jak kupř. náměstí republik, ulice 28. října a Revoluční, byly pojmenovány jinak. O přejmenování ulic sice již jednalo obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 16. února (před okupací), „Mladá Národní jednota“ podala totiž návrh na přejmenování Benešova nábřeží na Nábřeží Národní jednoty (ale tehdy obecní zastupitelstvo odsunulo věc tím, že návrh postoupilo k vyjádření osvětové komisi a městské radě). V dubnu 1939 stanovena byla uzavírací hodina v hostinců a veřejných místností až na další do 12 hodin noční. Od půljedné v noci do 6 hodin ráno nesměl se nikdo zdržovati na ulicích. Ti kdož šli brzo do práce – jako topiči, strojníci a podobně, obdrželi průkazku. Nearijské advokátní kanceláře v městě byly zrušeny – šlo o advokáty dr. Fr. Feldscharka, dr. Egra, dr. Orusteina a dr. Backa (známého sporkovského.badatele). Rasové persekuci dr. Feldschaurek, jenž byl také majitelem firmy Hugo Feldscharek, tkalcovna utěrek – ušel, neboť zamřel roku 1938, tkalcovna upadla do konkurzu. V dubnu 1939 se jednalo o zvýšení mezd v textilním průmyslu a dohodou byly mzdy zvýšeny s platností od 1. května 1939 o 10%, smlouva byla uzavřena prozatímně na dobu dvou měsíců. V dubnu byl také v našem městě – a to podle usnesení mimořádné valné hromady obchodního grémia ze dne 2. února 1939 – zaveden pro celý obvod grémia celonedělní klid pro veškeré živnosti obchodní, výjimkou stanovena jen pro mlékárny a cukrárny. 30. března 1939 konala se schůze výboru Spořitelny Královédvorské. Schůzi předsedal Josef Lhotský. Za bývalé členy strany komunistické jmenováni ministerstvem vnitra členy výboru Ladislav Lazar, ředitel firmy A. Klazar, akc. spol., Václav Pavelka, rolník, a Alois Jandl, krejčí. Schválen byl návrh na udělení darů 400 000 Kč na různé dobročinné účely. V provedených volbách zvolen předsedou výboru Josef Lhotský, místopředsedou Jaroslav Bilina, starosta města, do ředitelství zvoleni za členy Jaroslav Bilina, Josef Lhotský, Ladislav Lazar, František Hanzl,
30
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
náhradníky Jaroslav Jankovec, Rudolf Jányš, předsedou ředitelství zvolen ve schůzi výboru Jaroslav Bilina a místopředsedou Josef Lhotský. Národní Souručenství Bylo označováno jako „jediný útvar politický, o němž může se soustřeďovati náš český veřejný život. „Nejde o politickou stranu, jde o soustřeďování národa k zachování a udržení jeho výnosných práv“ pravilo se v oficielním výkladu,. Okresní vedení Národního Souručenství bylo složeno takto: vedoucí: zdravotní rada dr. Josef Nosek (zemřel za okupace), zástupci: I. Jaroslav Bilina, starosta města, II. dr. Jan Klazar, majitel pivovaru, III. Josef Hynek, obuvník, jednatel: ing. J. Čermák, úředník, hospodář, František Kolář, ředitel obchodní akademie, sociální činovník: Jindřich Bém, propagátor Václav Pavelka, rolník samosprávný činovník: Josef Holák, statkář v Bílých Poličanech a Ferdinand Vebr, lesní kontrolor ve Velkém Vřešťově, zapisovatelem: Cyril Fišer, dělník firmy Josef Sochor, dozorci: stavitel Fr. Krušina z Bílé Třemešné a František Valsa úředník pojišťovny Slavia, - místní vedení pak bylo složeno takto: vedoucím dr. Jan Syřiště, později vystřídaný ing. Miroslave Joglem, I. zástupce: dr. A. Urban, úředník okresního úřadu, druhým zástupcem a jednatelem: Jaromír Krob, učitel (později uvězněný Gestapem) a III. zástupce: Pavel Sedláček, ředitel firmy A. Kazar, Robert Pavlita, ředitel Textilní školy, Ota Valouch, architekt a stavitel, dr. J. Křehlík, ředitel gymnázia, Jaroslav Kejzlar, dělník, Viktor Loukota, strážník a Jan Truneček, dělník. První dělnicí na práce do Německa V dubnu 1939 po provedené zdravotní prohlídce bylo na práce do Německa poukázáno 21 dělníků z našeho města. Odjeli pak společným transportem do Hradce Králové a pak do rozmístění. Náborová akce do Národního Souručenství 23. dubna 1939 uspořádán byl koncert městské hudby při zahájení náboru členstva, výsledek byl tento: (prvé číslo značí počet mužů, zapsaných ve voličských seznamech, druhé pak počet přihlášeních do NS): Dvůr Králové nad Labem Bílá Třemešná Bílé Poličany Dehtov Doubravice Lanžov Lipnice Lesy Nové Sedlec Trotina Verdek Velký Vřešťov Zábřezí Zdobín
5 208 513 128 120 278 118 224 96 52 55 126 150 24 74
5 176 554 128 120 275 130 225 93 49 53 126 150 27 74
Ve schůzi městské rady dne 27. dubna bylo sděleno, že prvá akce místního výboru Národní pomoci, provedená dne 22. dubna 1939 za účelem sbírání odpadkových hmot, jakožto darů občanů pro sociální účely národní pomoci skončila neuspokojivě, ačkoliv městský úřad se všemožně snažil o její úspěšné provedení.
31
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Na místo resignovavšího člena rady, ředitele Obchodní akademie Františka Koláře byl za místní organizaci Národního Souručenství jmenován za člena rady 27. dubna 1939 okresním úřadem Pavel Sedláček, živnostník. Jak se tehdy dívali na otázku židovskou, je vidno ze zápisu o schůzi městské rady dne 8. května 1939: „Při projednávání žádostí za přijetí do domovského svazku obce podle vládního nařízení číslo 301/38 Sb. předložil radní Pavel Sedláček městské radě přípis místního výboru Národního Souručenství ze dne 8. května 1939, ve kterém Národní Souručenství zaujímá odmítavé stanovisko k žádostem Židů navrhujíc, aby toto odmítavé stanovisko bylo tlumočeno obecnímu zastupitelstvu a předloženo i nadřízeným úřadům státním. Když se rozpředla debata o požadavku Národního Souručenství, prohlásil radní Pavel Sedláček, jako člen místního výboru Národního Souručenství, že každá další debata je zbytečná, poněvadž směrodatným je stanovisko Národního Souručenství. K tomuto výroku poznamenal starosta města, že pro městskou radu musí být směrodatným v prvé řadě zákon a zdůraznil naprostou nutnost jednomyslného postupu v obecním zastupitelstvu. Radní Pavel Sedláček navrhl odložení žádosti, neárijců na dobu pozdější a současně zdůrazni, že v obecním zastupitelstvu nemohl pro návrh policejní komise hlasovati. František Tikal poukázal na nedostatek přímého styku městské rady s místním výborem Národního Souručenství a že návrh místního výboru má ve skutečnosti prokázati demonstrativně, že Národní Souručenství nesouhlasí s přiznáváním domovského práva Židům. II. náměstek starosty dr. František Koza, František Malý, Josef Lhotský, Petr Dvořák i František Komárek konstatovali, že budou se říditi předpisy vládního nařízení, které je i pro členy obecního zastupitelstva závazným. Ředitel úřadu dr. Měšťan zmínil se krátce o povaze domovského práva a o platnosti vládního nařízení číslo 301/38 Sb., načež usnesen, aby žádosti občanů židovského vyznání o přijetí do domovského svazku naší obce byly z programu schůze obecního zastupitelstva vyloučeny. Ve shodě s tímto usnesením vylučují se z programu schůze obecního zastupitelstva žádosti Olgy Spitzové, soukromnice, tč. v Plzni, Gertrudy Soudkové, vdovy po advokátovu, zde Masarykovo náměstí 57, ing. Valtra Taussiga, inženýra chemie tč. v Londýně, Augusty Taussígové, soukromé úřednice z Neratovic, Augusty Feigové, soukromnice z Prahy II. a J. Dubra zde čp. 776“. 6. května 1939 byla u nás vyvěšena tato vyhláška, vydaná městským úřadem: „Dne 22. a 23. dubna 1939 byli v Plzni němečtí vojáci neznámými pachateli postříkáni žíravinou. Takovýto nepřátelský čin vůči představitelům německé státní moci třebas spáchaný jednotlivci, nemajícími nejmenšího smyslu pro odpovědnosti, i pro následky svého jednání, může velmi vážně poškoditi zájmy protektorátu i jeho poměr k Říši a míti i těžké důsledky – jak tomu jest v plzeňském případě – pro místní obyvatelstvo, kde bylo zatčeno 100 osob jako rukojmí a obec musela zaplatiti škod. Úřadům a bezpečnostním orgánům bylo uloženo učinit vše, aby k podobným případům nedocházelo a kdyby přece nějaký podobný čin byl spáchán, aby pachatelé byli co nejrychleji vypátráni a na výstrahu ostatním, co nejpřísněji potrestáni. Městský úřad varuje proto veškeré občanstvo před podobnými nepředloženými činy a znovu zdůrazňuje, že takového neodpovědné koutky měly by nejen pro pachatele, ale i pro celé město nedozírné následky. – Starosta města: Bilina.“ 11. května 1939 konala se schůze obecního zastupitelstva, prvá v tzv. Protektorátu. V závěru jednání poukázal starosta města Bilina na změny, které nastaly v našich poměrech v době mezi předešlou schůzí obecního zastupitelstva a touto schůzí a upozornil že je třeba, aby si každý uvědomil skutečnosti a dle nich se zařídil. Sdělil pak, že „včera přijel do našeho města oddíl německé tajné státní policie, jehož velitel si předvolal starostu a stěžoval si mu, že v našem městě není vše v pořádku. Tak například jsou prý zde bojkotováni němečtí obchodníci, obyvatelstvo nechová se korektně k německým spoluobčanům apod. Starosta přesvědčoval velitele německé policie, že se tu neděje nic, na co by si mohli němečtí spoluobčané stěžovat, a dnes dovolává se v tomto směru, svědectví německých členů obecního zastupitelstva. Zjišťuje, že správa obce není naprosto nic známo, že by se občané našeho město dopouštěli něčeho, co by se nesrovnávalo s duchem rozumného spolužití. Konstatuje dále, že občané německé národnosti mají v obecním 32
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
zastupitelstvu podle práva své zástupce, s nímž se čeští členové obecního zastupitelstva vždy dobře snášeli a s nimž dosud nikdy nebylo žádných rozporů. Občanům německé národnosti nebylo zde nikdy upíráno právo na sebeurčení a národnost. Přednesla-li německá policie nyní mnoho stížností, chce starosta upozorniti na odpovědnost, která dnes na správě obce a občanstvu leží, neboť za každý případ nerozvážnosti by trpělo město i nevinní občané. Byl by proto velmi rád, aby všechno občanstvo jevilo i nyní k německým spoluobčanům tolik porozumění, jako to činili dříve a aby z české strany nebyly vyvolávány příčiny ke stížnostem. Zavázal se, že nebudou trpěny letákové akce, a že uvědomí občanstvo o tom, že německé polici bylo doručeno 120 stížností na nepředložené jednání obyvatelstva. Starosta požádal přítomní, aby jako zástupci města byli v tomto směru správě obce všemožně nápomocni a aby všude ve styku s občanstvem nabádali k bezpodmínečnému klidu a pořádku a k vyvarování se jakýchkoli bezvýznamných akcí“. Starosta města věří pevně, že českému národu bude ponechána možnost, aby se mohl kulturně a hospodářsky autonomně rozvíjeti a že slib v tomto směru národu daný bude dodržen. O to, aby mohl býti dodržen, musí se však příslušníci českého národa snažiti také sami. Starosta projevil konečně přesvědčení, že jako dříve snášelo se zde vždy velmi dobře obyvatelstvo české s občany německými, chtějí žití i nyní občané obou národností vedle sebe v klidu, míru a pokoji. Správa obce má na zřeteli jen to, aby naše město bylo považováno za místo, kde není třeba mimořádných opatření ke klidu a pořádku“. 19. a 20. května 1939 přestěhovaly se finanční úřady (tj. berní úřad, berní správa a katastrální měřický úřad) do budovy filiálky bývalé Národní banky, zakoupené svého času finančním erárem. 10. května 1939 vydalo místní vedení Národního Souručenství tuto vyhlášku: „Všem členům Národního Souručenství! Jako místní vedoucí Národního Souručenství ve Dvoře Králové n. L. vybízím všechny bratry z místního Národního Souručenství ve Dvoře Králové n. L., aby se plně uvědomili vážnost doby, jakož i váhu hesla našeho otce národa Františka Palackého: Svůj k svému.“ Proto každý uvědomělý člen Národního Souručenství ve Dvoře Králové n. L., jakož i příslušník jeho rodiny nakupuje nyní výhradně u živnostníka a obchodníka, kteří v našem městě platí daně a jiné dávky a zde se musí starati o uhájení svého a své rodiny živobytí – toť příkaz doby! „Vyhýbejme se nákupů v obchodech Židů! To velí naše mužná část a české svědomí, jakož i úcta ke všemu českému – národnímu! Svůj k svému! Vlasti zdar! Místní vedoucí dr. Jan Syřiště v. r. „ 12. května 1939 vydal pak městský úřad tuto vyhlášku čj. 5280: „Německé státní policií docházejí stále stížnosti, že obyvatelstvo našeho města projevuje různými svými činy nepřátelství vůči spoluobčanům německé národnosti, představitelům Německé Říše, Protektorátu apod. Poněvadž podobné jednání mělo by nedozírné následky nejen pro samotné jednotlivce, ale i pro celé město a nevinné občany, nařizuji, aby všichni občané vyvarovali se akcí, projevů a skutků, ve kterých by mohlo býti spatřováno, že jsou namířeny proti představitelům našich protektorů nebo proti německým spoluobčanům a aby jako dříve zachovali bezpodmínečně i nyní vzorný klid a pořádek a chovali se ve všech směrech naprosto korektně, aby nebylo příčin k žádným stížnostem. Zejména je zakázáno rozšiřování jakýchkoliv letáků závadného obsahu a vybízejících k zjevným nebo zastřeným demonstracím, zlomyslné poškozování majetku německých spoluobčanů, násilné činy z důvodů národní zášti, jakékoliv urážky, ponižování a zesměšňování, bojkot německých obchodníků a živnostníků, poškozování německých vyhlášek, orientačních tabulí, firem a podobně. Upozorňuji, že městské policii bylo uloženo, aby zjištěné přestupky přísně a bezohledně stihala a že veškeré činy, směřující proti Německé Říši a jejím představitelům, Protektorátu, nebo k porušení klidu a pořádku, budou velmi přísně trestány říšsko-německými úřady a soudy. Naše město bylo dosud vzorným příkladem klidného a přátelského soužití občanstva, dokažte, že tak může býti i dnes a nezavdejte ničím podnět k tomu, aby kdokoliv mohl pochybovati o této 33
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
naší dobré vůli. Zástupci německých spoluobčanů našeho města na radnici projevili ochodu spolupůsobiti mezi občany německé národnosti. K obnovení žádoucího přátelského poměru mezi českým a německým obyvatelstvem. Starosta města: Bilina. Další vyhláška následovala 23. května 1939 (čj. 418) a vydal ji okresní úřad. Měla toto znění: „Zřízením Protektorátu Čechy a Morava v rámci Německé Říše nastala občanům Protektorátu povinnost, aby svornou spoluprací přispívali ku blahu obou národností. Podle došlého upozornění snaží se některé nezodpovědné živly různým způsobem tuto svornou spolupráci rušiti. Vybízím proto všechno obyvatelstvo zdejšího politického okresu, aby ukázněným jednáním osvědčilo poctivou snahu o prospěšnou konsolidaci poměrů v Protektorátu, jak jest v intencích vůdce a říšského kancléře. Upozorňuji, že jest trestným, každé jednání, které by mohlo býti příčinou rozporů mezi oběma národnostmi nebo mohlo rušiti jejich pokojné soužití. Každé takové jednání bude přísně stíháno, namnoze i podle trestně právních ustanovení říšských. Okresní hejtman, vrchní rada pol. správy: Řeháček v. r.“. Člen městské rady. Němec Vilém Jürka, tuto funkci pozbyl v důsledku připojení čtvrti Sylvárov k Německu (stal se pak „Bürgermeistrem“ v Sylvárově, vystupoval ostře protičesky a byl při povstání v květnu 1945 zastřelen), proto příslušnicí volební skupiny spojených stran německých provedli ve schůzi obecního zastupitelstva dne 11. května 1939 novou volbu a zvolili členem městské rady Rudolfa Erwertha. (Tento byl dělníkem u firmy M. Mandla synové a až do roku 1938 pokládán za umírněného Němce – sociálního demokrata, Ale po příchodu Němců se ihned změnil a stal se Hitlerovcem. Také on byl zastřelen při květnovém povstání roku 1945) – V prvé schůzi rady, které byl Erwerth jako nový člen rady přítomen, (15. května 1939) požádal jej starosta města, aby jako dříve v obecním zastupitelstvu, tak i dnes v městské radě pracoval ku prospěchu obce a snažil se obnoviti žádoucí přátelský poměr mezi obyvatelstvem českým a německým.“ V té doby byl zatčen gestapem radní Jindřich Bém a vězněn několik neděl v Pardubicích. Státní stravovací akce 9. května intervenovali zástupci obce u ministerstva sociální a zdravotní správy a žádali o dodatečný příděl poukázek ze státní stravovací akce. Bylo jim sděleno, že ministerstvo uvažuje o úplném zastavení státní stravovací akce a že podporování nezaměstnaných bude pravděpodobně v zimním období - „ovšem podle zcela odlišných pravidel a zásad“ – okresní úřad současně sdělil obci, že obdrží ze státních prostředků 10 000 kg brambor pro nezaměstnané, uprchlíky a jiné potřebné osoby. Ve schůzi rady 22. května bylo pak oznámeno, že v týdnu od 15. – 21. května 1939 nepřidělil okresní úřad žádné poukázky ze státní stravovací akce, ani ze státní chlebové a mléčné akce. Stav nezaměstnaných v našem městě byl v tomto období celkem 34 osob a to 32 osoby ženaté a 2 osoby svobodné. Těmto nezaměstnaným byla rozdělena část potravin, převzatých od NS Volkswohlfahrt a to: 27 kg mouky, 74 kelímků marmelády á 1/4 kg, 34 kg nudlí a 16,5 kg margarínu. Z obecního fondu sociální péče bylo vydáno 17 poukázek v hodnotě 225 K a na účet obecního fondu sociální péče bylo dosud vydáno 991 444 K 60 ha. V zápisu v této schůzi se doslovně praví: „aby usnadněn byl přechod do nových poměrů, vytvořených zastavením podpor poskytovaných nezaměstnaným z tzv. státní stravovací akce, usneseno, aby 17 rodin nezaměstnaných bylo prozatím podporováno z prostředků obecního fondu sociální péče“. Místní vedení Národního Souručenství povoleno umístění schránky na dopisy na budově nové radnice. Toto opatření mělo umožniti občanstvu podávání různých písemných návrhů, dotazů atd. (ale lidé to ignorovali). V Hankově zahradě stálo dlouhá léta pódium, na němž byla vždy umístěna hudba při koncertech v zahradě pořádaných, toto pódium muselo býti pro zchátralost na jaře 1939 odstraněno.
34
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Ve schůzi rady 22. května 1939 německý radní Rudolf Erwerth oznámil, že byl požádán německými spoluobčany a zástupci německé ochranné policie, aby tlumočil městské radě toto přání: 1)S ohledem na změněné poměry doporučuje se změniti označení některých náměstí a ulic a to: náměstí Masarykovo na náměstí Adolfa Hitlera, náměstí Hankovo na náměstí Masarykovo, náměstí republiky na náměstí Hankovo, ulice 28. října na ulici Heřmana Göbelsovu. Toto nové označení námětí a ulic navrhuje se povésti v obou jazycích. 2)Po způsobu jiných měst nechť jsou i ve Dvoře Králové n. L. obchody arijských živnostníků označeny vhodnými vývěskami. 3)Městský úřad nechť vydává své vyhlášky týkající se všeho občanstva i v jazyku německém. Požadavek 1) odkázala rada osvětové a školské komisi, která současně pověřena i návrhem na pojmenování některých dosud nepojmenovaných veřejných komunikací a žádost 3) uvedená postoupena Obchodnímu grémiu k vyjádření, požadavku 3) rada vyhověla. „Odvolávaje se na přání městské rady o spolupráci k obnovení přátelského soužití mezi občany české a německé národnosti, sdělil dále Rudolf Erwerth, že Bohuslav Hanzl z čp. 1569 prohlásil, že byla by to hanba, kdyby Češi přijímali potraviny od němců, kteří tyto potraviny platí penězi odcizenými Čechům a správce popisného úřadu Jarolímek projevil prý názor, že Němci mohou dávat potraviny, když obec tyto potraviny bude povinna zaplatiti“ (oba názory byly správné!) – Rada se usnesla, předvolati jmenované k starostovi města a zajistí-li se, že tyto výroky učinili, poučiti je o nesprávnosti takového jednání. Německý soud Německý soud v Pardubicích ustanovil pro jednotlivé okresy pod jeho působnost spadající úřední dny, v našem městě poprvé tak úřadoval pro německé státní příslušníky z okresů Dvůr Králové a L. a Jaroměř dne 2. června 1939 dopoledně a to v budově našeho okresního soudu. Nová úprava katastru Začátkem června 1939 započato bylo u nás s přeměřením katastru. V úřední zprávě o tom se praví, že takto budou přeměřeny nejen soukromé pozemky, ale i veřejné cesty a bude také odstraněno a vyřešeno mnoho případů, kde byla hranice sporná. Komise úřadovala pro dobu měření ve staré tkalcovské škole a byla složena z bývalých důstojníků – zeměměřičů, kteří při likvidaci naší armády byli jako civilisté těmito pracemi pověřeni. Ve schůzi městské rady 15. května 1951 bylo sděleno, že dnem 15. května byla zastavena státní stravovací a chlebová akce a že téměř všichni muži, schopní výdělečné činnosti, byli přijati do práce, u nás, případně odejeli za prací do Německa. Sděleno také, že na účet obecního fondu sociální péče bylo dosud vydáno 991 709, 40 Korun, nezaměstnaným a chudým našim občanům (zdejším) bylo v prvé polovici května 1939 rozděleno 11 000 kg brambor ze státního daru. Národní odborová ústředna zaměstnanecká (NOUZ) Ustavena v celém tzv. Protektorátě a v našem městě zřízen okresní sekretariát. V červnu 1939 ustaveno okresní předsednictvo, předsedou jmenován NOUZem: Cyril Fišer, dělník, I. místopředsedou: Bedřich Söllner, poštovní tajemník, II. místopředsedou: Karel Jakl, vzorkorytec, jednatelem tajemník: Ferdinand Neňdert.
35
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Sokolské místní veřejné cvičení Konalo se ještě v roce 1939 v neděli dne 25. června – okrskové cvičení V. okresku Jiráskovy sokolské župy Podkrkonošské v neděli 5. června 1939, za krásného slunného počasí a za velké účastí občanstva. V polesí Zátluky zřízen byl sokolský letní tábor (lesní). Když jsem přišli o Zvičínu – všichni jsem ovšem pevně byli přesvědčení, že Protektorát je věc přechodná a že budeme zase míti svou republiky (lidový vtip říkal místo protektorát „protentokrát“). Tak náhradou za lyžařský můstek na sjezd a skok pod Zvičínou vybudován nový v Údolíčku. V květnu 1939 zřízena nová turistická stezka, označená žlutou značkou. Vedle Údolíčka, odbočujíc od cesty k lázním miletínským vpravo přes hotel Poklad (který v té době stavěl manžel majitelky lesního velkostatku Bílá Třemešná, Sudek, v lesích třemešenských) dále přes Komenského jeskyni a pohraniční cestu v sedle pod vrchem Zvičínou. Královédvorské Noviny o tom 3. června 1939 napsali - „Jest to krásná polodenní vycházka i pro slabší chodce, při tom jest příležitost krásné vyhlídky. Na cestě jest krásná studánka, kde možno se občerstviti dobrou vodou a ze sedla lze ku Třebihošti shlédnout zvláště malebný koutek, kde rovněž jest studánka. Odtud povede cesta do Chroustova. Za Chroustovem se spojí s cestou do Lázní Bělohradu a směrem k Miletínským lázním s cestou do Hořič“. Sběrem cenných odpadků ve městě pověřena byla ve schůzi městské rady 31. května 1939 zvláštní komise, v níž, byli i člen rady a úředník hospodářského úřadu obce. Místní vedení Národního Souručenství požádalo také, aby bylo osvobozeno od obecní dávky z návěstí a za vylepení pro své vyhlášky, žádosti té rada ve schůzi dne 12. června 1939 konané vyhověla. Kmochova kolínská hudba kapelníka Vlasáka koncertovala ve Schulzových sadech v neděli 16. července 1939, koncert uspořádal Sokol v Lipnici. Sběr lipového květu Národní Souručenství navrhlo městské radě, aby byl organizován sběr lipového květu a to pod názvem „Česká Lípa Národní Pomoci“, jejíž výtěžek připadl pak také Národní pomoci: Sběru se zúčastnilo občanstvo i školní děti, byl proveden v červenci. Bytová nouze Velmi citelný nedostatek bytů stal se v té době již ve městě trvalým zjevem. Nebylo bytů ani malých ani větších, prostě bytů nebylo a nábytek mnohých rodin byl v obecním skladišti, jen proto, že nebylo kam se nastěhovati. Četnictvo Koncem června 1939 provedeny byly změny na vedoucích místech četnictva. Dosavadní velitel kapitán Krejzar byl ustanoven velitelem okresní stanice ve Strakonicích a jeho nástupcem se stal četnický nadporučík (později kapitán) Wimmer z Hradce Králové (Němec), jenž se pak stal neblaze proslulým a za květnové revoluce sám se zastřelil. Ve schůzi městské rady dne 19. června 1939 sdělil starosta Bilina, že byly znovu zahájeny práce, směřující k definitivnímu určení státních hranic Protektorátu a že toto delimitační řízení má býti skončeno v červenci, později pak bylo – jak se dalo čekat - odročeno na neurčilo. Nový knihovník Knihovníkem městské veřejné knihovny Slavoj stal se kapitán pěchoty Vladimír Hadinec, jenž při rozpuštění československé armády byl k nám do této služby přidělen. V ní setrval až do květnové revoluce 1945, kdy opět nastoupil službu vojenskou. Místo knihovníka nastoupil 1. září 1939. 36
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
V srpnu 1939 zbořena zeď u děkanství a tak zvaná děkanská zahrada ve výměře 169 m zrušena, z ní rozšířen chodník v Hankově ulici. Ve schůzi městské rady 19. června 1939 zasedl Jindřich Bém, jenž se vrátil z několikatýdenního vězení v Pardubicích. 5. a 6. července 1939 konala se obvyklá oslava památky Mistra Jana Husa – městská rada převzala nad ní záštitu. Ve schůzi rady 17. července 1939 sdělil II. náměstek dr. František Koza, že podle informací, které toho dopoledne mu byly sděleny, má býti u nás 1. srpna 1939 přechodně ubytováno asi 120 příslušníků organizace Hitlerjugend, při kteréžto příležitosti má budova radnice býti ozdobena prapory. Radní Rudolf Erwerth sdělil, že „tento pochodující oddíl Hitlerjugend bude uvítán jen zástupci německého obyvatelstva v Německém domě.“ Tento oddíl Hitlerjugend připochodoval pak do našeho města odpoledne dne 1. srpna 1939 s bubeníky a pištci, měl s sebou i odznaky Německých měst a postavil je do pyramidy na náměstí před radnicí, kde u nich postavil stráž. Tento oddíl přišel z Německa a navštívil některá města v Protektorátu, a odešel opět druhý nebo třetí dne, pozdravován zdejšími Němci a ignorován Čechy. Okresní úřad zakázal vyhláškou ze dne 10. srpna 1939 vstup tzv. neárijcům na Tyršovo koupaliště. Také židovské obchody a živnosti byly v důsledku příslušného výnosu označeny úředně dodanými tabulkami buď českými nebo českoněmeckými. Ve schůzi městské rady 28. srpna 1939 konané bylo sděleno, že na účet obecního fondu sociální péče bylo dosud vydáno nezaměstnaným celkem 993 409 K 70 h. Podle závěrky obecních účtů za rok 1938 činilo čisté jmění obce k 31. prosinci 1938 10 552 095 K 33 h. 18. srpna 1939 vydal městský úřad pod čj. 8438 tuto vyhlášku: „V minulých dnech poškodili neznámí pachatelé úřední německo-české vyhlášky, vyvěšené na tabulích veřejného návěstního ústavu. Vzhledem k tomu, že takovéto nepředložené jednání mohlo by míti velmi těžké následky nejen pro samotného pachatele, ale i pro celé město, varuji opětovně před podobnými neodpovědnými činy a upozorňuji, že proti rušitelům veřejného klidu a pořádku bude s bezohlednou přísností zakročeno. Starosta: Bilina.“ 19. srpna vydal okresní úřad nařízení – vyhlášku publikovanou, že „v zájmu veřejné bezpečnosti, klidu a pořádku podle článku 3 odst. 1) zákona ze dne 14. července 1927 č. 125 Sb. prozatím se nařizuje s okamžitou platností, že osoby židovského původu smí pobývati jen v těchto místnostech hotelu Central a hotelu Tins, které pro ně budou vyhrazeny a že tyto podniky a vyhrazené místnosti v nich musí býti veřejně označeny vývěskou „vyhrazená místnosti pro osoby židovského původu“. Bývalý děkan Královédvorský P. Václav Vaněk zemřel v Lázních Poděbradech dne 24. srpna 1939 po kratší nemoci, krátce po svých 65 narozeninách. Zesnulý působil v našem městě 15 let, kde obětavě přispěl k úpravě děkanského kostela (malby) a sám se také postaral o nové varhany, od nás odešel do Poděbrad, kde byl ustanoven jako probošt. Vymlouvavou řečí mluví toto opatření: Na nárožích (vývěsních plakátovacích tabulích), aby bylo zabráněno jakémukoliv poškozování vyhlášek, umístěny byly drátěné sítě do rámů, pod něž vyhlášky byly vlepovány. 1.září 1939 Hitlerovské Německo vniká do Polska. Druhá světová válka začíná. Poštovní úřad je ihned obsazen (a německá stráž byla na poště ještě v listopadu) německými vojáky a německými telefonistkami. Ihned je v platnosti zatemnění – ale také ihned jsou Gestapem zatčeni: Josef Prokop, bývalý I. náměstek starosty města (komunista) a radní Jindřich Bém (národní socialista) nedávno propuštěný z vězení v Pardubicích, a převezeni do koncentračního tábora v Buchenwaldu, odkud se vrátili po květnové revoluci 1945. 37
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
23. září upozornil okresní úřad, že v Protektorátu Čechy a Morava je úmyslný poslech cizích vysílacích stanic podle říšskoněmeckých předpisů rovněž zakázaný a trestný. Později během války, když se posledu cizích rozhlasových stanic neobyčejně rozšířil, byly nám dodány kartky, které se daly připevniti na rozhlasové přijímače (na nich byl tento nápis: Pamatuj, že poslech cizího rozhlasu se trestá smrtí!). Také nám byly později – asi na půl roku – odebrány (jen Čechům) rozhlasové přístroje a uskladněny v městské tržnici. Avšak okolní vesnice (Lipnice, Verdek. Nové Lesy, Bílá Třemešná) aparáty ty nemusely odevzdati a proto naši lidé, když chtěli slyšet Londýn nebo Moskvu, chodili ke svým známým na tyto vesnice poslouchat. 16. září 1939 oznámil starosta radě, že „vůdce“ Královédvorského oddílu SA Stuornu sdělil, že jeho oddíl bude v našem městě vykovávati policejní službu, že však úřad Oberlandrata v Hradci Králové sdělil ku příslušnému dotazu okresnímu úřadu, ze SA oddíly mohou fungovati pouze jako pomocné orgány německé státní policie a že tedy prozatím ku provádění této policejní služby nedošlo. 18. září oznámil starosta městské radě, že se k němu dostavili zástupci německých občanů v čele s Josefem Dittrichem a přednesli tyto požadavky: a) městský úřad nechť objednává 15% svých potřeb od německých knihkupců, zejména obchodního domu firmy Karel Portig v Havlíčkově ulici, b) v obecních činžovních domech nechť se pamatuje do výše 15% podlahové plochy i na nájemníky německé národnosti, c) při zadávání řemeslných prací budiž do výše 15% zadávána práce německým živnostníkům, d) závažnější usnesení samosprávy budiž předkládáno místnímu vedoucímu NSDAP Josefu Dittrichovi k posezení. Požadavky b) a c) předpokládaly ovšem, že „v daných případech bude možno vzíti v úvahu i německé žadatele o byty, pokud se týče živnostníky německé národnosti“, a usneseno, že v závažnějších usneseních samosprávy bude místního vedoucího NSDAP Josefa Dittricha informovati radní Rudolf Erwrtly. Schůze obecního zastupitelstva konala se dne 26. září 1939 a na ní schválen tento rozpočet města na rok 1940: řádná potřeba 8 682 475 K úhrada 5 757 927 K schodek 2 954 548 K počítaje s vybíráním obecních přirážek ve výši 162% k dani činžovní a 400% k daním ostatních výnosem 1 599 404 K, vykazuje nekrytý schodek 1 355 144 K. Mimořádný rozpočet měl potřebu 1 355 144 K. Poblíže Schulzových sadů – před pavilonem Skautů Junáků – počala se na přání Němců stavěti budova Německé mateřské školky, v této chůzi obecního zastupitelstva povolen příspěvek obce na stavbu v části 90 000 K. Také potřebný pozemek věnovala obec zdarma. (Po válce v této budově umístěna mateřská škola I. obvodu). Návrh na pojmenování některých ulic a náměstí (Schůze obecního zastupitelstva dne 11. května 1939). Zástupce německých občanů, tlumočil v městské radě návrh, aby s ohledem na změněné poměry změněna byla i označení některých náměstí a ulic a to: - náměstí Masarykovo na náměstí Adolfa Hitlera, - náměstí Hankova na náměstí Masarykovo, - náměstí republiky na náměstí Hankovo, - ulice 28. října na ulici Heřmana Göringa, - ulice Wilsonova na ulici Göbelsovu, - Benešovo nábřeží na nábřeží Konráda Henleina. 38
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Radniční klub Národního Souručenství předložil obecnímu zastupitelstvu návrh poněkud pozměněný, doporučující přejmenování: - náměstí Masarykovo na náměstí Adolfa Hitlera, - náměstí Hankova na náměstí Masarykovo, - náměstí republiky na náměstí Hankovo, - nábřeží Benešovo na nábřeží Labské, - ulici Revoluční na ulici Kramářovu, - ulici Legionářskou na ulici Beethovenovu, - ulici 28. října a Wilnosovu na ulici nádražní. Referent, radní František Tikal, doporučil tento návrh ke přijetí. Německý radní Rudolf Erwerth prohlásil, že návrh, který podal v městské radě z německé strany obsahuje požadavky minimální, a že němečtí zástupci za nimi plně stojí a budou pro ně hlasovati. Starosta města prohlásil, že se domníval, že návrh radničního klubu Národního Souručenství bude přijat jednomyslně na důkazy ocenění, že na české straně je dostatek dobré vůle k žádoucímu klidnému soužití a že z české strany je podávána upřímně ruka k tomu, aby mezi obyvatelstvem obou národností nastal takový poměr, jaký je požadován, jak činiteli říšskoněmeckými tak i vlády Protektorátu a jaký je nutný v dnešních poměrech. Starosta města znovu projevil přání, aby usnesení obecního zastupitelstva bylo jednomyslní, aby dokázalo, že na obou stranách je dobrá vůle a aby nebylo důvodů k domněnce, že tato dobrá vůle je jen na straně české. Radní Erwerth podotkl, že Němci se nechtějí dotýkati citů českého národa, že však nežádají nic víc než to, co musí odpadnout následkem politických změn. Radní Petr Dvořák litoval, že nebyla pochopena dobrá vůle, projevená předloženým návrhem radničního klubu Národního Souručenství, který by mohl býti přijat jednomyslně, neboť nutno uznati, že i český národ má své velké muže, jejichž jména označuje ulice. Návrh přednesený referentem Františkem Tikalem byl pak většinou hlasů – proti třem – schválen. Starosta města pak upozornil, že usnesení podléhá schválení říšského protektora. Ve dnech 1. až 15. října 1939 prováděná sbírka ve prospěch Národní Pomoci s příspěvky od zdejších závodů vynesla celkem 247 839 K. Po vypuknutí války zaveden příděl lístků na potraviny a později přídělové hospodářství na boty, oděv a textilie, město muselo, proto zříditi zásobovací oddělení městského úřadu a umístilo je v Hankově domě v I. poschodí, kde zůstalo až do doby obnovení Městské hudební školy (po válce), kdy přemístěno do bývalé síně obchodního zastupitelstva v nové radnici. Frakci NSDAP Zastupovali v naší obci dosavadní členové obecního zastupitelstva Rudolf Erwerth, Karel Purr a Florian Pischl. Jazykové nápravy Ve schůzi městské rady 21. listopadu 1939 bylo sděleno, že okresní úřad k vyslovenému přání říšského protektora nařídil obci podle usnesení vlády z 14. září 1939, aby neprodleně provedla veškeré nápisy a úřední oznámení oboujazyčně – s dodatkem, že německý jazyk má přednost. Stanovení hranice okresu Zástupci města intervenovali dne 5. října 1939 u ministerstva vnitra ve věci rozdělení okresu a tam jim bylo oznámeno, že vláda protektorátu schválil již návrh, podle kterého politický okres Královédvorský sestávati bude ze soudního okresu Královédvorského a Jaroměřského a to v dosavadní jejich hranici. Ve schůzi rady městské dne 9. října 1939 oznámil starosta, že na žádost Oberlandrata v Hradci Králové zúčastnil se 9. října 1939 spolu se zástupci jiných 10 měst porady svolané do Hradce 39
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Králové za účelem doplnění počtu německých zástupců v samosprávě. Podle výslovného „přání říšského protektora mají býti uvolněná místa v obecní samosprávě znovu obsazována jedině za souhlasu Oberlandrata. Tato forma doplnění obecních sborů občany německé národnosti byla by však příliš zdlouhavá a proto chce Oberlandrat v Hradci Králové dospěti k tomuto cíli jiným způsobem, ovšem za každých okolností legální cestou, aby usnesení takto doplněných sborů občany německé národnosti, nemohla býti napadána jako zmatečná.“ V další debatě dospělo se k názoru, že resignovaní členů obecních zastupitelstev nebylo by ještě postačitelné, protože podle dosud platného řádu volení do obcí nastoupili by na jejich místa náhradnicí, kterých je na každé listině značný počet a že tedy provedení této alternativy bylo by spojeno s různými technickými překážkami. Proto bylo rozhodnuto, že úřad Landrata dohodne se v této věci se zemským úřadem, pokud se týče ministerstvem vnitra v Praze a pokusí se rozřešiti předmětnou otázku eventuelně i rozpuštěním dosavadních obecních zastupitelstev a jmenování správních komisí o počtu členů odpovídajících přibližně počtu členů městské rady doplněných přiměřeným počtem zástupců německého občanstva. V našem městě má být jmenována správní komise o počtu 15 členů, z nich 11 bude patřiti české národnosti 4 německé. Předsedou správní kose bude Čech, jeho náměstkem Němec, jmenováni mají býti pokud možno dosavadní členové rady městské. K této zprávě starosta města poznamenal Rudolf Erwerth, že němečtí občané nezastupují v té které obci německou menšinu, representovanou příslušným počtem spoluobčanů německé národnosti, nýbrž celý velkoněmecký národ. Ve schůzi rady městské 16. října 1939 konstatováno toto: „Vzhledem k tomu, že podle sdělení členů sboru říšskoněmeckého četnictva tvrdí se o starostovi Bilinovi, že ve schůzi městské rady 25. září 1939 a ve schůzi obecního zastupitelstva 26. září 1939 prohlásil, že politická situace obrátí se ku prospěchu českého národa, ačkoliv starosta města takového projevu neučinil, dohodl se starosta města s vyšetřujícím vrchním strážníkem německého četnictva, že v nejbližší schůzi městské rady a obecního zastupitelstva uvede věc na pravou míru. Pokud se týče nějakého výroku ve schůzi městské rady, nemůže dáti žádné prohlášení, protože si není vědom toho, že by v městské radě vůbec nějakého podobného výroku použil. Ve schůzi obecního zastupitelstva dne 26. září 1939 prohlásil pak asi toto: Druhý návrh na přejmenování ulic je důkazem, že české obyvatelstvo vychází požadavkům německých zástupců vstříc a proto pravím, aby zástupci německého občanstva tuto dobrou vůli české veřejnosti v našem městě upravili a pochopili a aby i oni vyšli českému občanstvu vstříc tím, že budou hlasovati pro tento kompromisní návrh a tím dokážou dobrou vůli k dalšímu společnému soužití, abychom se všichni dočkali lepších časů. V debatě konstatoval Rudolf Erwerth, že nemůže tvrditi a také nikdy netvrdil, že by se starosta města vyjádřil výrokem, ze kterého je obviněn tj. že „politická situace se obrátí ku prospěchu českého národa“, dodal však, že starosta města ve schůzi obecního zastupitelstva 26. září 1939 při projednávání návrhu na přejmenování některých ulic řekl, že „neví, jaké časy nás čekají“. Přidělování důstojníků k službě administrativní Vzhledem k tomu, že armáda byla rozpuštěna, byli příslušníci její přidělovaní do různých úřadů jako úřednici. Tak byly zřízeny úřady tajemníků na školách (toto služební postavení před tím u nás nebylo) apod., ku příkladu tajemníkem na státním reálném gymnáziu našem stal se nadporučík František Stránský, absolvent našeho gymnázia – knihovníkem v městské veřejné knihovně Slavoj kapitán Vladimír Hadinec – za účelem dalšího praktického výcviku pro úřad obvodních tajemníků přiděleni byli k obci a okresu důstojníci Antonín Machek, Václav Stryhal a Zdeněk Váša. Zatemnění Koncem října 1939 usnesla se městská rada, aby vzhledem k nařízenému zatemnění obecní hřbitov byl vždy o 17. hodině uzavřen a majitelé hrobů byli zvláštními vyhláškami upozorněni, že jsou povinni zhasnout do této doby všechna světla na hrobech. 40
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
Tichá demonstrace 28. října 1939 před památníkem odboje (byl později rozebrán a odklizen a teprve po válce znovu postaven) a před základním kamenem k pomníku T. G. Masaryka byla tichá demonstrace občanstva, které kladlo na pomník Odboje i základní kámen kytice květin. V pozdějších letech se to již opakovati nemohlo, ježto tam hlídkovalo četnictvo a policie. Na tuto tichou demonstraci stěžoval si pak německý radní ing. Erich Rubant ve schůzi rady 18. července 1940. 30. října 1939 nařídil také okresní úřad zakoupení vlajek Protektorátu, používaní vlajky republiky bylo zakázáno. V listopadu 1939 byla prováděna úprava komunikace u děkanského kostela a jí padly za oběť krásné lípy, které pěkné ke kostelu přiléhaly a tvořily tam rozkošné zákoutí. Dříví ze Sudet Ve schůzi městské rady dne 13. listopadu sdělil lesní radní dr. Koza, že příslušné říšskoněmecké úřady nesvolily k tomu, aby z části obecního lesního velkostatku, připojené k Německu, dovezeno bylo do našeho města palivové dříví, potřebné pro občanstvo. Okresní úřad, městský úřad a místní vedení Národního Souručenství vydaly dne 25. listopadu 1939 tuto výzvu k občanstvu: „V některých místech dějí se v poslední době pokusy působiti na obyvatelstvo, aby byly vyvolávány demonstrace případně i stávky v průmyslových podnicích. Podobné jednání v dnešní době mělo by v zápětí odvetná opatření nejostřejšího rázů ze strany bezpečnostních orgánů, i s použitím střelných zbraní. Varujeme proto v zájmu celého našeho města a obyvatelstva, před jakýmkoliv nepředložením jednáním podobného druhu a žádáme všechny rozvážné občany, aby ve svém okolí všemi prostředky působili k zachování naprostého klidu a pořádku. Jest nezbytnými příkazem doby, aby každý občan šel jen za svým povoláním a věnoval se své rodině. Okresní hejtman: Řeháček. Starosta měst: Bilina, Místní vedení NS: Jogl“. V listopadu utvořen byl městský osvětový sbor, jehož předsedou stal se II. náměstek starosty profesor dr. František Koza, místopředsedou JUC Zdeněk Jaroš, jednatelem městský knihovník Vladimír Hadinec, pokladníkem bankovní úředník Josef Nosek, zapisovatelem Oldřich Marek, vedoucím kurzů profesor obchodní školy Kugler a dalšími členy profesor Alois Konečný a Rudolf Fiala, úředník spořitelny. Ve schůzi městské rady 27. listopadu 1939 byl sdělen příkaz okresního úřadu, aby vzhledem k pokynu Oberlandrata v Hradci Králové byla přejmenována ulice Zborovská a ulice Švecova. Rada postoupila věc své osvětové komisi k návrhu, při tom II. náměstek dr. František Koza měl prapodivný námět: zda by některá naše ulice – mínil – „neměla být pojmenována jménem hraběte Františka Antonína Sporka vzhledem k významu jeho osoby pro celý kraj“ Ve schůzi 27. listopadu 1939 se rada také usnesla zakoupiti 600 q brambor pro místní chudé. Akademický spolek Krakonoš 21. listopadu 1939 četnictvo zapečetilo v Hankově domě skříň se spisy akademického spolku Krakonoš a městská policie převzala tuto skříň do prozatímní úschovy obce. Městská rada ve schůzi dne 27. listopadu 1939 uložila policejnímu úřadu, aby vhodným opatřením znemožnil poškození papírové plomby zámku skříně. V době od 1. do 10. prosince konala se výstava české knihy a to v zasedací síni obecního zastupitelstva. Byla četně navštívena. Četba českých knih začala nezvykle stoupat. Lidé se uchýlili se svými nadějemi a vírou do světa knihy. Česká kniha je udržovala a sílila po celou dobu okupace. Ve schůzi rady dne 4. prosince 1939 vzpomněl starosta města úmrtí dr. Emila Franke, bývalého ministra školství, ocenil zásluhy zesnulého a zdůraznil zejména, že dr. Franke jako ministr 41
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
školství a národní osvěty přičinil se podstatně o zřízení obchodní akademie v našem města, členové rady povstáním ze svých míst vzdali čest památce zesnulého. Vánoční strom 1939 Okresní úřad oznámil obci přípisem ze dne 4. prosince 1939, že podle příkazu Oberlandrata v Hradci Králové je možno v obci postaviti pouze jediný vánoční strom na veřejném místě a že při této příležitosti není dovoleno pořádati žádné sbírky. Vzhledem k tomu, že městská rada usnesením ze dne 4. prosince 1939 povolila postavení vánočního stromu na hlavním náměstí jedině za tím účelem, aby umožnila okresní péči o mládež uspořádání sbírky ve prospěch chudých dítek, usnesla se dne 11. prosince 1939, že bude takto za změněných okolností od postavení vánočního stromu upuštěno. Výstava obrazů Výstav obrazů akademického malíře Františka Soukupa se konala v době od 16. do 22. prosince 1939 v zasedací síni obecního zastupitelstva. Německý čtenářský spolek Městská rada vyplatila tomuto spolku pod titulem příspěvku za rok 1938 a 1939 na každý tento rok 1 120 K., celkem tedy 2 240 K. Také se městská rada ve schůzi dne 11. prosince 1939 konané usnesla zprostiti dávky ze zábav biografická představení, pořádané u nás NSDAP. Mimořádná schůze obecního zastupitelstva Konala se 20. prosince 1939 – starosta Bilina sdělil, že tato mimořádná schůze byla svolána proto, aby obecní zastupitelstvo vykonalo tento písemný příkaz okresního úřadu: ve Dvoře Králové nad Labem ze dne 18. prosince 1939 číslo 37693, došlý 19. prosince 1939: „Oběžník ministerstva vnitra z 16. prosince 1939 číslo 67281/39-9. Městskému úřadu ve Dvoře Králové nad Labem. – Podle usnesení vlády z 14. prosince 1939, učiněného na základě nařízení, obsaženého v dopisu pana říšského protektora v Čechách a na Moravě ze dne 12. prosince 1939 č. 87 S. 328/39 – ukládá se tamní obci, aby čestné občanství Eduardu Benešovi udělené bylo ihned zrušeno. Zdůrazňuji, že je bezpodmínečně nutné, aby usnesení obecního zastupitelstva se stalo za zákonem požadované presence a bez jakýchkoli debat a projevů. Budiž bezpodmínečně do 3 dnů předložen ověřený opis usnesení zastupitelstva, o tom spolu s německým překladem. Budiž proto ihned svolána schůze zastupitelstva, případně i jen pro projednání této záležitosti.“ Po přečtení tohoto příkazu žádal starosta města, aby členové zastupitelstva hlasováním (zdvižením ruky) projevili, zda souhlasí s tím, aby čestné občanství dr. Eduardu Beneše, udělené mu usnesením obecního zastupitelstva z 6. března 1935, bylo zrušeno. Pro toto opatření hlasovali všichni přítomní členové a náhradníci. Resignace starosty města Jaroslava Biliny a volba nového starosty města V téže schůzi starosta města Jaroslav Bilina přednesl resignaci na úřad starosty města. Ve svém prohlášení v této věci uvedl: „V sobotu 16. prosince 1939 dopoledne byl jsem pozván s oběma náměstky a ředitelem úřadu na okresní úřad, kde mi bylo řečeno, že Oberlandrat v Hradci Králové vyslovil naléhavé přání, abych se vzdal svého úřadu. Domníval jsem se, že mi bude dána lhůta k tomu, abych mohl potřebné věci v obecní správě vyříditi a dokončiti a chtěl jsem podati resignaci do řádné pracovní 42
K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M
1938 - 1945
schůze zastupitelstva dne 11. ledna 1940. Včera však byla resignace urgována a proto u vědomí eventuelních následků rozhodl jsem se přednésti dnes ústně resignaci na úřad starosty města se současnou žádostí, aby obecní zastupitelstvo již dnes učinilo potřebné opatření, aby naše město mohlo býti dále vedeno a spravováno. Téměř 11 roku znal jsem ve vás, členech rady a zastupitelstva, velmi dobré spolupracovníky s velkým zájmem pro potřeby města, jeho obyvatelstva a jen tato spolupráce mně pomáhala k tomu, že správa obce mohla tak dobře splniti všechny velké úkoly posledních 10 let. Sám jsem si vědom toho, že jsem úřad starosty města vykonával podle svého nejlepšího vědomí a že jsem se ze všech sil snažil o to, aby mezi námi nebylo rozporů. Jsem přesvědčen, že za daných okolností se nám podařil během těch 11 roků ve správě města velký úkol a jsem i přesvědčen, že nová správa naší obce bude v plnění součastných i dalších úkolů dobře pokračovati. Odcházím s vědomím, že jsem nikdy nikomu úmyslně neublížil, odcházím čestně, donucen poměry v přesvědčení, že by za daných poměrů mohlo míti pro město nepříznivé následky, kdybych na svém místě setrval. Prosím, abyste se nikdo v té věci nehlásil ke slovu. K resignaci nemám jiného důvodu, než to, že je to přání pana Oberlandrata, a tomuto přáni se podvoluji. Děkuji za spolupráci všem členům rady a zastupitelstva a slibuji, že bude-li mých sil zapotřebí, jsem ochoten pomáhati radou i skutkem. Děkuji i svým spolupracovníkům v našich úřadech, kteří mně podporovali při výkonu mého úřadu. přeji Vám všem šťastné svátky vánoční a do nového roku mnoho zdaru a lepší časy“. Přednesená resignace bez debaty jednomyslně přijata. Ing. Miroslav Jogl navrhl pak za nového starostu města dosavadního I. náměstka, obchodníka Antonína Friedu, který také zvolen. Radní Josef Lhotský jako senior zastupitelstva poděkoval pak vřelými slovy odstupujícímu starostovy Jaroslavu Bilinovi: Pravil, že „v březnu příštího roku bude tomu 11 let, co se ujal úřadu starosty staroslavného Dvora Králové nad Labem a že za tuto dobu prožili zástupci obce ve spolupráci se starostou nejen mnoho pěkných dob, ale že i v dobách chmurných a zlých byli všichni činovníci ve správě obce prodchnuti vzájemným porozuměním a vůli po svorné spolupráci. Jménem všech členů zastupitelského sboru velmi srdečně poděkoval odstupujícímu starostovi, vyslovil plné uznání za všechnu práci, kterou konal ku prospěchu města a všechno jeho obyvatelstva a přál mu mnoho zdraví a zdaru pro další život. Novému starostu Antonínu Friedovi blahopřál pak radní Josef Lhotský a přál mu hodně trpělivosti a zdaru pro úřad starostenský, úřad dvojnásob těžký, v dnešních dobách. Jménem členů obecního zastupitelstva slíbil novému starostovi, že jej budou v jeho úřadě všemožně podporovati, tak jako jeho předchůdci a projevil naději, že další svornou spoluprací všech podaří se právě obci pokračovati v úspěšné činnosti pro blaho obce a jeho občanstva. Současně žádal ředitele městských úřadů dr. Měšťana, aby novému starostovi města věnovali plnou důvěru a aby jej v úřadě podporovali i všichni zaměstnanci obce.“ Odstupující starosta odevzdal pak novému starostovi města Antonínu Friedovi oficielně úřad starosty města, přál mu mnoho zdaru a členy zastupitelstva požádal, aby důvěru, které se sám těšil, přenesli na jeho nástupce, kterému chce také sám všemi silami pomáhat. Nový starosta města Antonín Frieda poděkoval za důvěru, která mu byla projevena poznamenal, že je všem známo, za jakých okolností tento těžký úkol přejímá a ujistil, že se chce ve svém úřadě poctivě snažiti a býti ke každému spravedlivý. Oznámil konečně, že na přání Oberlandrata nemá výti volba I. náměstka starosty města zatím provedena a ukončil schůzi s pozdravem Vlasti zdar. Tak končil rok 1939.
43
