KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2004

KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2004

Příjemné setkání v DPS Dům s pečovatelskou službou navštívili představitelé města, aby pobesedovali s obyvateli domu i s kolektivem pracovníků, kteří zabezpečují terénní a sociální služby. Přítomni byli místostarostka Mgr. Edita Vaňková, místostarosta Mgr. Vasil Biben, tajemnice MěÚ JUDr. Simona Motlová, vedoucí odboru Jan Černík, Mgr. Dušan Kubica a další. V družné besedě se bydlící důchodci dozvěděli mnoho věcí, které jim nebyly jasné a to od osob, které jsou v tomto směru těmi nejpovolanějšími. Pečovatelská služba je terénní sociální službou, která umožňuje starým, nemocným a těžce postiženým občanům setrvat v domácím prostředí bez nutnosti odcházet do domova důchodců nebo jiného ústavního zařízení jenom proto, že se jim nemá kdo postarat o léky, domácnost, jídlo a mají další potíže. Služby poskytované PS a jejich cena Za práce poskytované v domácnosti 50 Kč/hod., nákupy a pochůzky 15 Kč, dovoz obědů 8 Kč, praní a žehlení prádla 25 Kč/kg, běžné úkony osobní hygieny (ranní hygiena, pomoc při oblékání, přesun na vozík, WC a nebo lůžko) 15 Kč/úkon, pedikúra 50 Kč, celková koupel včetně umytí vlasů v domácnosti a ve středisku osobní hygieny se neplatí, dohled nad dospělým občanem 50 Kč/hod., doprovod na vyšetření, krátkodobém pobytu mimo domov a denních zájmových či pracovních aktivitách 40 Kč/hod. a jednoduché ošetřovatelské úkony 15 Kč/den. Pečovatelská služba se poskytuje zdarma sociálně slabým občanům, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let. PS je poskytována sedm dní v týdnu, po celý den, s výjimkou nočních hodin. Základní informace o městě – JUDr. Motlová – tajemnice MěÚ Město Dvůr Králové nad Labem je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek. Je právnickou osobou, jejíž vznik je dán zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v platném znění. Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu města, vykonává tento orgán města jako svou přenesenou působnost (v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností). Orgány Města jsou: • Zastupitelstvo města, které rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti města v záležitostech, vyjmenovaných v zákoně o obcích. • Rada města – je výkonným orgánem města v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu města. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě města rozhodovat, jen stanoví-li to zákon. • Starosta zastupuje město navenek a plní další úkoly stanovené zákonem o obcích. • Městský úřad – v oblasti samostatné působnosti plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo města a nebo rada města a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti. Dále vykonává přenesenou působnost (státní správu) s výjimkou věcí, které patří do působnosti jiného orgánu obce, rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona. • Zvláštní orgány města – komise, jimž byl svěřen výkon přenesené působnosti. • Městská policie – orgán města, který zřizuje a ruší zastupitelstvo města obecně závaznou vyhláškou. Příspěvkové organizace města: • Městské muzeum • Městská knihovna Slavoj • Městské kulturní zařízení Hankův dům • Technické služby města • Městské lesy • Základní školy – 5. května, Komenského, Podharť, R.A. Dvorského, Schulzovy sady, Strž 37


• Mateřské školy – Drtinova, Elišky Krásnohorské • Základní umělecká škola • Školní jídelna Hospodaření v Městských lesích – rok 2003 Pro kroniku města ochotně vypracoval lesmistr Richard Horáček v tomto znění: „V roce 2003 se neprojevily žádné mimořádné okolnosti, které by výrazně ovlivnily hospodaření v městských lesích, takže lesnická činnost probíhala podle plánů těžební i pěstební činnosti a všechny úkoly byly beze zbytku splněny. Výkony těžební činnosti: těžba dřeva 9.538 m3, přibližování 11.355 m3, výkup dříví 167 m3, a prodej dřeva celkem 10.005 m3. Výchova mladých porostů: prořezávky 46,73 ha, plocha probírek celkem 199,13 ha, z toho probírky do 40ti let 30,62. Obnova lesa: umělým zalesněním 6,89 ha a přirozenou obnovou 1,74 ha. Kromě těchto hlavních výkonů pečujeme o lesní kultury a provádíme jejich ochranu, aby byly zajištěny v zákonné lhůtě, postupně realizujeme projekt příměstského lesa. V tomto roce byl opraven poslední ze soustavy tří rybníčků Matěje Bruje v Zátlukách, přestěhovali a rekonstruovali jsme Pramen svobody od Dehtovské silnice na Žirečskou cestu, nad nádražím a v jeho blízkosti postavili altánek k odpočinku na vycházkách. Další altánek je před dokončením na ostrůvku v rybníčku „Altánek“ v Zátlukách. Průběžně provádíme opravy a udržování veškerého pronajatého majetku od Města Dvora Králové nad Labem, (cesty, budovy, rybníky). Veškerá činnost městských lesů je hrazena z vlastních příjmů městských lesů, což jsou hlavně tržby z prodeje dříví, služeb, vánočních stromků, ryb, zvěřiny a příspěvku na hospodaření v lesích od Ministerstva zemědělství. Zřizovatel, Město Dvůr Králové nad Labem, na provoz městských lesů nepřispívá. Od roku 1998 platí ML městu nájem. V současné době to je 3 miliony korun ročně. To je 22% všech nákladů, které jsou 13.691.000,-Kč. Výnosy byly ve výši 14.111.000,-Kč. Čistý zisk v roce 2003 byl 420.000,-Kč. V průběhu roku byl zaznamenán zvýšený výskyt kůrovců, ale pečlivou kontrolou a včasnou asanací v průběhu roku zatím nedošlo ke kalamitnímu přemnožení těchto škůdců. V následujícím roce 2004 bude boj s tímto škůdcem pokračovat v celé republice. Pevně věříme, že situaci zvládneme“. Dvůr Králové nad Labem, 26.3.2004 - Richard Horáček – lesmistr.

Vzpomínka pana Trohoře na nádraží v Kuksu Tentokrát si pan Trohoř zavzpomínal na zajímavost, která byla k vidění ve třicátých letech minulého století a přetrvala ještě krátce do poválečného období: „Za doby první republiky a krátce po okupaci jsme mohli v letních měsících shlédnout z vlaku vkusně a pečlivě udržovaný peron nádraží Kuks - Slotov. Byl vyzdoben živými květy petunií, růží, šípkových keřů, slaměnkami i gladiolami. Málokdo z cestujících na této trati nechal tuto nádhernou zahrádku i peron bez povšimnutí. Okna vlaku se po jeho zastavení zaplnila, aby se tím mohli projíždějící pokochat. Ti, kteří to zde znali, upozornili cizí občany, a tak tato zastávka po léta budila neobvyklou, ale zaslouženou pozornost. Kdo tehdy o toto nádraží pečoval a věnoval mu mnoho ze svého volného času? Byl jím po léta tehdejší přednosta a výpravčí vlaků pan Juklíček. Byl velkým obdivovatelem a milovníkem květin a zahradničení vůbec. Právem se mu dostávalo od direkce v Hradci Králové pochval a ohodnocení“. Pan Trohoř ke své vzpomínce ještě připomíná, že právě dnes, kdy se po zásluze dostává pozornosti Kuksu a Betlému, by bylo dobré najít někoho, kdo tento “úvod“ - ke krásám baroka upraví tak, jako tehdy pan Juklíček. Kronika děkuje panu Vladislavu Trohořovi. 38


Kolik bylo postaveno bytů v roce 2003 V roce 2003 byla stavebním úřadem vydána povolení na realizaci 37 bytů (23 rodinných domů, 14 získaných nástavbou, přístavbou a nebo stavebními úpravami). Kolaudací bylo dáno do užívání 31 bytů (17 rodinné domy, 14 vzniklo změnami stávajících bytových i nebytových staveb). Hankův dům v měsíci únoru Z kulturního měsíčníku Kulturního zařízení města: Ta naše Brodvej česká v podání Pragokoncertu, 330. koncert Klubu přátel hudby pořádá S Boni pueri na cestách – vynikající královéhradecký chlapecný sbor, výstavní síň Staré radnice - Obrázky z cest po České a Slovenské republice - Jaroslava Ševla, u příležitosti životního jubilea autora. Dále je zde hra v předplatném Marie Jones - Plný kapsy šutrů, následuje - Ples absolventů gymnázia, závěrem potom - Jeppe řádí - od divadelní společnosti Josefa Dvořáka. Dnešní děti pohledem prarodičů Prarodiče se v mládí věnovali rozhodně více pohybu, trávili svůj čas s kamarády na hřištích a v přírodě. Dnešní děti se věnují především televizi, počítači a po vzoru rodičů k tomu také konzumují brambůrky. Důsledkem toho je obezita a nemotornost. Děti (a nejen děti, ale i dospělé) svádí k jídlu také reklama, kdy jedí, vlastně mlsají, i když nemají hlad. Na druhou stranu jsou „počítačové děti“ mnohem pohotovější, to pod vlivem přílivu informací z počítačů i televize. Dětem však uniká potřeba číst a lze na nich pozorovat tyto odlišnosti, když jsou: • vyzrálejší, dospělejší- kdy se u dívek projeví první menstruace již ve třinácti letech, před zhruba více jak padesáti lety to bylo o plných dva a půl roku později. U chlapců se mutace hlasu projevuje také dříve, na nyní ustálených 14,5 roku • vyšší postavou- když dvanáctileté děti jsou o plných osmnáct centimetrů vyšší než před sto lety • jsou tlustší, zejména chlapci • mají protáhlejší hlavu – na rozdíl od předchozí populace, kdy převládala kulatá hlava, v naší populaci typická. Ohlédnutí očima kronikáře Pokud bychom chtěli v kronice města setrvat na objektivním hodnocení života občana, tak se kronikář nevyhne tomu, aby neslyšel a hlavně nezaznamenal klady a zápory současného dění. Tak to v minulosti činili písmáci na selských gruntech, vlastenečtí kantoři-, písma znalí rychtáři a zpravidla i svobodní sedláci, kteří si však své “rodinné kroniky“, nechávali pro sebe, pro svůj rod a bedlivě je střežili. Dodnes se, i když ojediněle, najdou dědici těchto písemností. Sami třeba již v psaní nepokračují, ale jejich kroniku „nedají z rukou“. Byla svědectvím doby, ve které jejich předkové žili, dotýkala se jejich gruntu, ale také blízkého okolí i událostí kolem válek, dob poklidných, ale i světských či církevních zvratů, panujících šlechtických rodů, živelních pohrom, neúrody, i řádění krutých nemocí. Vždy se však tyto dějinné události do jejich kronik dostaly ve spojitosti s tím, jak se v popisované době lidem dařilo. „Písmák“ tehdy zpravidla nehodnotil, jak žijí „páni“, ale vždy prostý lid. Pány tedy hodnotil jen podle toho, jak se prostému lidu za jejich vlády žilo, jakých úlev a nebo naopak břemen na ně bylo nakládáno, jakých se jim dostalo svobod, příkoří, či dokonce bezpráví. Tolik vkládali staří písmáci do svých letitých písemností. Jejich písemná sdělení se stala obrázkem doby a jsou mnohdy cenným doplňkem historie nejen rodu, ale i společnosti. Postupem doby však přestaly být kroniky jen majetkem písmáků a rodů. Stávají se majetkem obce, obec si kronikáře vybere a obec jeho práci také později - letopiseckou komisí a nebo jinak kontroluje. 39


Proto, při četbě kronik z předchozích období, jistě upoutá pozornost ta skutečnost, že i dlouholetí kronikáři našeho města, jakými bezesporu byl dodnes vyhledávaný Bedřich Söllner a také Jaroslav Jakoubek, se dostávali na „kluzkou plochu“. Bylo to zřejmě tím, že se pokusili napsat to, co nebylo po vůli jiným, jim představeným. Tím myslím uvedené kronikáře s velkým „K“ a pomíjím kronikáře zcela ve vleku dané doby, v jejichž zápisech se po léta neobjevilo nic co by nebylo, ani náznakem, v souladu s daným režimem a neodkrývaly se dokonce ani nedostatky místního rázu. Ti se pochopitelně znelíbit v dané době nikdy nemohli. Ti opravdoví kronikáři, které jsem si dovolil jmenovat, kteří byli bezesporu na výši doby, zřejmě sami poznali, že se znelíbili. Došlo ke zpětnému „hodnocení“ jejich zápisů (někdy v drobnostech chybných - viz Jakoubek) a oni se cítili jaksi pod nátlakem dané doby. Zřejmě jim již nebyla dána možnost se vyjádřit tak, jak jim to přinášelo společenské dění a hlasy spoluobčanů. Proto se svou prací skončili. Zachovali si však svou tvář a to pokládám za čestné a správné. Mám zato, že podobná situace se může vyskytnout v kterémkoliv období, režimu, dokonce i takovém, který je demokratický. Dobře si to můžeme přečíst v knize Karla Čapka „Čtení o TGM“: „Náš denní občanský život není dosti zpolitizován ve smyslu demokracie. Dosud jsme si plně neuvědomili, že naše spolužití s lidmi, že vykonávání našeho povolání - vůbec způsob, jak jednáme a žijeme – to vše že je také politickou funkcí každého občana. Demokracie, tudíž demokratická politika, se má v tomto občanském životě jevit jako slušné spolužití, jako snášenlivost, jako schopnost diskutovat a ne se hádat. Rádi naříkáme na poměry a na tu republiku: nezapomínejme, že naše republika bude prostě taková, jaká bude většina občanů. Politicky myslet znamená myslet rozumně, počítat se skutečnostmi, neznamená pohodlně a ledabyle přijímat co doba a okolí podávají, nýbrž skutečnosti rozumně a energicky pozměňovat, kde a kdy je toho potřeba“. Takto tedy to viděli tito dva velikáni z období prvé Československé republiky. Není třeba připomínat, že jejich slova jsou ještě dnes „jako na míru šitá“, nebo jinak a lépe řečeno – nadčasová. T.G.Masaryk to tehdy řekl ještě otevřeněji: „Mluvíme-li vážně o demokracii, nemohu nevzpomenout jednoho vážného faktu. Máme dvě veleobce, které překážejí normálnímu vývoji demokracie: „Kocourkov a Hulvátov“. Vraťme se však ke kronice města. Jsem přesvědčen, že pravdivě a objektivně psaná kronika, i s poukázáním na zápory dění, nikterak nesnižuje sledovanou současnost, ale dává obraz, za jakých podmínek bylo společenské dění uskutečňováno, se všemi klady i zápory. Pravdu, a možná i zkreslená fakta, lze mnohdy najít ve slovech představitelů, volených i jmenovaných, právě tak jako u řadových občanů – jen vnímavě naslouchat. Tato kronika tedy zaznamená i nadále mínění, názory, drobné postřehy našich spoluobčanů, ale nemíní je nikterak hodnotit. K tomu jistě s odstupem let dojde samo a poslouží tomu i psaná kronika, která je za těchto podmínek svědectvím vykonaného a žitého. Knihovna plná vítaných aktivit S příchodem nové ředitelky Mgr. Lenky Antošové se výrazně změnila tvář Městské knihovny Slavoj. Kronika již zaznamenala celou řadu novinek, které knihovna uskutečňuje. Pryč jsou ty doby, kdy knihovna sloužila jen k vypůjčování knížek a sem - tam nějakou přednáškou. Dnešní knihovna už má tolik aktivit, že se dostává do podvědomí občanů jako středisko, které vhodně vyplňuje volný čas. Další současný projekt, který se těší velkému zájmu předškoláků je - Angličtina hrou. Rozdělen je na devět tematických okruhů, ve kterých se učí přítomné děti slovíčka formou her, písniček, kreslení, pohybu i básniček. Zajímavé na tom je, že děti si samy vytvoří jakousi učebnici. Lektorkou je Petra Vondroušová.

40


Rozmístění útvarů a oddělení MěÚ Hlavní budova: • vedení města (starosta) • tajemník úřadu • výpočetní technika • podatelna • občanské průkazy, cestovní doklady • evidence obyvatel, legalizace, vidimace • matrika • krizové řízení, civilní služba • centrální pokladna • odbor majetko – právní • odbor výstavby a územního plánování • poskytování dávek osobám se ZPS • sociální kurátoři • odbor školství a sociálních věcí • odbor dopravy – řidičské průkazy • vedoucí odboru dopravy, spec. stavební úřad, přestupky na řízení dopravy

náměstí TGM č. 35: • • • • •

právní oddělení oddělení kontroly a interního auditu odbor rozvoje a investic odbor správy majetku města odbor živnostenský

náměstí TGM č. 2: •

odbor školství, kultury a soc. věcí - úsek sociálních dávek

náměstí TGM č. 59: •

odbor životního prostředí

objekt SaToS - Nedbalova: •

technické průkazy, evidence vozidel

O zmizelé vsi a tvrzi v Zátlukách Hezký článek Jaroslava Duchoně si jistě zaslouží pozornosti kroniky: „To, že byla ve zdejších lesích ukryta i malá ves, sotva pár stavení, se dočtete skutečně jen málokde. Dodnes ji připomíná jméno lesa Zátluky a romantický krásný rybníček s kruhovým ostrůvkem, který je tvrzištěm. Dávno zaniklá tvrz byla centrem maličké vísky se dvorem a několika málo dřevěnými chalupami. Máme štěstí, že se dostala i do starých písemných zápisů. Ten nejstarší je již z roku 1396. Z něj se dozvídáme, že ves patřila Čeňku ze Zátluk. Přesně o sto let později se v zemských deskách můžeme dočíst, že tvrz i hospodářský dvůr jsou již pusté. Nebyly nikdy ani obnoveny. Zdá se tedy pravděpodobné, že celá ves byla během druhé poloviny 15. století z nám dosud neznámého důvodu opuštěna a nebyl zájem ji obnovit. Historie nám zachovala informací skutečně málo“. Ještě malý dodatek kronikáře: „Tuto lokalitu Zátluk, ještě mimo koryta „Hartského potoka“ nad Českou Podhartí, si velice oblíbil zesnulý lesní rada Matěj Bruj, narozený 23.12.1879, který zde také má v blízkosti rybníčků skromný památníček. Byl velkou osobností v historii našich městských lesů, kdy navázal na svého předchůdce lesmistra Aloise Čecha. Období jeho činnosti spadá do kritické mniškové kalamity a je jeho zásluhou, že nám byly lesy, tak jak je nyní známe, zachovány. Proto všechny dobré činy, které zde jsou Městskými lesy vykonány, jsou 41


i důstojnou připomínkou jeho záslužné práce. Zemřel 9. 3. 1947 v našem městě a je zde také pochován. Občan chválí i odsuzuje Tak nazval kronikář drobnou součást kroniky, která dává prostor k vyjádření občana o událostech v našem městě, i událostem celospolečenským. Nebude nikterak komentována a získané odpovědi budou pouze stručně zaznamenány. Otázka, na kterou občané odpovídali, je ve znění: „Byl/a byste tak laskav/a a mohl/a mi pro městskou kroniku říci svůj osobní názor na to co se Vám v našem městě a také současném dění líbí a nebo nelíbí? Nebudu na Vás žádat jméno, pokud chcete, řekněte mi své povolání. Děkuji Vám. pracovnice v obchodě - „Líbí se mě, že došlo konečně k opravě poloviny ulice od lávky ke koupališti a čekám kdy se dodělá ta druhá polovina. Dělalo a dělá to městu ostudu, když máme tak pěkné koupaliště“. “Moc mě však vadí, že nemohu být kolikrát s rodinou o sobotách a nedělích. Oni mají volno a já ne. Pracuji pořád na stejném místě. Dříve to byla tkalcovna, kde jsme se honily kolem třiceti stavů, v létě horko k udušení a peněz taky moc nebylo. Ale přece jenom se dělalo pět dní v týdnu, na přesčas o sobotách jste si šly někdy, tedy kdo chtěl, přivydělat. Dnes musím „narukovat“ i ve dnech, kdy má manžel i jiní volno a těch peněz není o mnoho víc, než jsme měli v té tkalcovně. Je draho a moc vyskakovat si nemůžeme asi žádná“. trafikantka - „Moc nového v našem městě nevidím, ale když jdu k doktorovi do bývalé „staré polikliniky“, tak je to rozdíl k nepoznání. To prostředí je tam úplně jiné, „dejchne“ na Vás už jenom ta čistota a jak je to vybavené. To muselo stát peněz. Ani nevím, komu to teď patří, ale to se mě líbí. Jen ty léky by neměly být tak drahé. Užívám je kvůli krevnímu tlaku a nestačím se divit, že to je měsíc od měsíce dražší. Většina z nás dnes musí s korunou počítat, jinak to nejde“. úřednice - „Moc, co by se mě líbilo, tady není, snad jenom to, že si mohu levně nakoupit ošacení na děti a sebe u vietnamců. V našich obchodech bych se nedoplatila“. „Jezdila jsem za prací do Trutnova a když zrušili okres, tak jsem sehnala práci tady. Tratila jsem na tom dost peněz, ale nedojíždím a to stálo taky mnoho peněz. Práce se mi moc nelíbí, ale vybírejte si. Jsem ráda, že jsem ji sehnala“. invalidní důchodce - „Přivydělával jsem si vždycky fotografováním a vy mě jistě taky znáte dobře. Fandil jsem tomu novému a komunisty jsem nemohl ani cítit. Měl jsem úraz a teď mě dělá potíž chodit, ale fotit jsem nepřestal. Nikdo mě v tom nebrání, ale i teď máme každý svoje, já fotím závody, druhý taneční a každý si to svoje hlídá. Ale dá se při tom „dejchat“. „Nenávidím ale ty, co vyhodili moji manželku z práce na úřadě. Pracovala tam od převratu a najednou jim nebyla dost dobrá. Tohle dělali „bolševici“, ale nečekal jsem to teď. Musela jít na hodinu, už ji tam podruhé ani nepustili. Jako kdyby něco ukradla. Práci našla až v Praze, je tam u syna celý týden, jen na sobotu a neděli jezdí domů. To jsem já, a hlavně manželka nečekali. Jiní „parchanti“ tam zůstali a nejsou ani z našeho města“. studentka - „Já nejsem ze Dvora, ale jsem tu na škole. Bydlíme dvě na privátě, za rok a půl budu končit. Ale líbí se mě tady. Mám známou a ta mě někdy pustí zadarmo do zoologické zahrady. Ta je krásná a já ji doslova miluji“. „Mám hodnou maminku, školu mě platí. Moc peněz nemám, ale na ubytování a pobyt to stačí. Máme ve třídě spolužáky, co se nemusí na nějakou tu korunu ohlížet. Já ano, ale říci, že se mi to nelíbí nechci, spíš mě je to někdy líto. Vlastně mojí mamky. Bojím se, že budu mít za rok potíže sehnat práci, chtěla bych mamce její starost oplatit. Docela závidím těm několika spolužákům z naší třídy, kteří už teď mají místa zajištěna. To víte, jistě v tom jsou známosti“. 42


stavbyvedoucí - „Jsem dvorák, ale bydlím s rodinou v Trutnově. Práci mám, jak vidíte odpovědnou, ale také podle mě dobře hodnocenou. Nestěžuji si. Dnes stavíme tady, za půl roku i dřív jinde. Bez dojíždění by to nešlo, ale práce se mě líbí, neměnil bych za nic na světě. Nelíbí? Když se mluví „o zlatých českých ručičkách“. Mockrát už jsem dělal se Slováky, Ukrajinci a i cikány, tedy Romy, ale rozdíl v těch ručičkách jsem opravdu kolikrát nepoznal“. důchodce - „Jsem sám a svoje léta dožívám v Penzionu. Jsem tu spokojený. To víte, doma to není, ale pryč jsou ta léta, kdy jsme byli doma co platní. Kdoví, jestli bychom nepřekáželi. Jak říkám, mě se tu líbí, mám tu o sebe postaráno, taky si mám s kým popovídat. Jen šachy si nemám s kým zahrát. Před hezkou řádkou let jsem byl zvyklý jít nahoru do Centrálu a tam si pravidelně v neděli dopoledne a někdy i odpoledne zajít na šachovou partičku. Teď tady takové posezení nenajdete. Je to škoda, podporovalo to společenský život. Centrál někdo začal přestavovat, ale už dlouho se tam nic neděje. U Tinsů z toho je po slibném začátku vietnamská tržnice, u Koppů to za moc nestojí, o těch ostatních hospodách ani nemluvím. Najděte mě jednu, kde by si člověk mohl v klidu posedět. Myslím bez těch hlučných hostů a nebo rámusících polykačů korunek. Škoda, rád bych se ještě takového starého Centrálu dožil a nebo Tinsovi, když tu hrál k poslechu pan Hobl na čelo, Lukeš na klavír. Byla radost tam posedět u kafíčka“. řidič autobusu - „Vy si snad ze mě děláte „srandu“. My autobusáci jsme to nikdy neměli lehké, ale neměli jsme alespoň starost, jak je to doma. Po šichtě se chci v klidu vyspat a na ulici randál. Žasnu, co ti mladí hejskové dovedou. Z policajtů si nic nedělají a nebo tu žádní nejsou. Taky mám vysoký nájem a nějaký menší, slušný byt na výměnu není. Vždyť se nic nestaví, tedy mimo milionářů, co tak rychle vyrostli. Ti koupí celý barák a hned zdvihnou nájem a ještě hrozí tím, že by se nájemné mělo nechat na nich. Co by mě teda zbylo k životu? Čtěte noviny a zjistíte, že se to nelíbí ani pánům poslancům. Pořád mají málo, ale oni na sebe s penězi nezapomenou. Na nás tedy také ne, ale se zdražováním všeho kolem. Na tom se shodnou skoro všichni a rychle“. důchodkyně - „Ptáte se co se mi líbí, a musím vám říci, že už toho v mém stáří moc není. Ale dostala jsem k vánocům od dcery knížku s pohlednicemi z našeho starého „Dvorečka“. Měla jsem z toho opravdu radost a mám pořád. U každého obrázku si zavzpomínám, jak to tenkrát bylo, něco už také ani nepamatuji, ale tomu panu Janečkovi za tu knížku děkuji. Myslím si, že tenkrát za mého mládí byl docela jiný svět, bylo míň peněz, ale víc úcty jedněch k druhým. Dnes je „rabijáctví“ všude, nikde nic neobstojí, všechno se buď ukradne a nebo poničí. Jeden den vysázeli v parku růžičky a za pár dní jich tam byla polovina. My starší už do lesa nedojdeme a tak nám je park docela příjemný. Pokud žila matka, tak vždycky vzpomínala, jak v parku o nedělích hrála muzika. Já to zažila snad jednou – dvakrát po pětačtyřicátém roce a dost. Ráda jsem také chodila do přírodního divadla co je teď v zoologické zahradě. Hrály se tam i opery od Smetany. Ani jednu jsem nevynechala. Byla jsem se tam podívat a bylo mě moc smutno. Tak to tam bylo krásné a teď? Neumíme si ničeho vážit! Já už asi do toho dneška nepatřím. Dalších šest bytů do dražby Jedná se o byty z majetku města, ve starých činžovních domech. Zájemci si mohou byty předem, ve sjednaných termínech, prohlédnout. Vlastní dražba se uskutečnila v polovině února. V loňském roce se v našem městě dražilo už třikrát, z toho jednou to byly pozemky. Co k tomu ještě pro kroniku zaznamenat. Byty jsou nyní drahé a proto byla jejich cena zastupiteli snížena o deset procent. Přesto jejich vyvolávací cena začíná u menších (1+1) na 130 tisících a větších (2+1) na 270 tisících. Dražit mohou jen ti, kteří městu nic nedluží.

43


Léky a pacienti Lékařská definice zdraví: „Jde o stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ovlivněný vnitřními a vnějšími faktory“. Počínaje dnem 1. února se dostává pacientům další „možnosti“, jak uzpůsobit svoje léčení své peněžence. „Musí“ souhlasit s tím, že mu bude lékařem předepsán lék, na který buď v lékárně doplatí a nebo ho uhradí v plné výši. Léků bez doplatku je velice málo. Dle mínění občanů je však lékař nejpovolanější osobou, která by měla o léku rozhodovat. Neznamená to, že lék s nejnižším doplatkem, který si může pacient vybrat, je ten nejvhodnější a nebo dokonce vhodný na jeho léčení. To přece může pacient ovlivnit jen tím, že sám pozná jeho nevhodnost, nežádoucí vedlejší účinky a to teprve může konsultovat s lékařem. Někteří pacienti tedy přicházejí do ordinace s tím, aby jim byl předepsán lék levný, tedy nejlépe bez doplatku. Názory občanů se opět liší: • „Jak mám poznat, že je lék vhodný. Podle ceny? To mě přece musí říci doktorka. Já užívala na krev Anopyrin a tlačil mě žaludek, dostala jsem jiný s pořádným doplatkem, ten už to nedělá, ale tlačí zase na peněženku“.

• „Já na lécích nešetřím, zdraví máme jen jedno, někdy si koupím i léky volně prodejné. Je pravda, jsou drahé, ale vitaminy potřebuji a ušetřím to na jiném“. • „Mě to je „putna“. U doktora jsem byl naposledy po úraze a to je už pár let. Ale táta s mámou postonávají a když jim pro ty léky jdu do lékárny, tak tam nechám dost peněz“. • „Uvítal jsem možnost mít osobního – rodinného - doktora a mám ho. Zadarmo to není, ale myslím, že neprodělá on ani já. A léky? Říká, že to jsou ty, které jednak potřebuji a skutečně pomáhají. Peníze nic nerozhodují a v mém případě nikdy na doktora ani na léky rozhodovat nebudou“. • „Bude mi sedmdesát a jsem letitá diabetička. Nyní se mi k tomu přidala neuropatie s bolestmi bederní páteře. Existuje jen jeden skutečný lék s názvem Thioctacid 600, který mi byl předepsán. Za třicet tabletek jsem zaplatila osm stovek a bylo mi sděleno, že pokud je to prokazatelně jen jeden jediný lék a tak drahý, že mám možnost se odvolat k reviznímu doktorovi v Trutnově. Ten to při osobní návštěvě zamítl s tím, že prý je to něco jako vitamin a to všeobecná pojišťovna nehradí a hradit nebude. Potřebovala jsem dvojí dávku a stálo mě to dalších osm stovek. Nikdo mě nedal ani korunu. Co tedy k tomu ještě chcete vědět? Že mám důchod necelých sedm tisíc a nemocenskou jsem platila přes čtyřicet roků“? Uvádí se, že pacient by nemusel za léky a léčení platit na základě rozhodnutí revizního lékaře v tomto případě: • žádáme-li proplacení léku, který není hrazen ze zdravotního pojištění, ale který je naší jedinou možností léčby ZOO bourá starý sloninec Zahradě se podařilo v loňském roce sehnat potřebné finanční prostředky, projekt byl předem připraven a ve výběrovém řízení se stal realizátorem stavby BAK Trutnov. K tomu se vyjádřila ředitelka ZOO pí. RNDr. Dana Holečková: „Staveniště bylo firmě BAK předáno už pátého ledna. Prvním počinem bude demontáž expozic malých hlodavců, které jsou součástí pavilonu. Jedná se o štětinaté a zebrované myši či pískomily. Teprve potom dojde k odstěhování velkých expozic. Poté bude stržena celá stavba. Na tomto místě vyroste budova nová, odpovídající chovu tlustokožců. Ta bude poskytovat větší komfort slonům, ale také ošetřovatelům i návštěvníkům“. Náklady na stavbu se budou pohybovat kolem padesáti milionů korun, dotace Státního fondu životního prostředí činí třicet milionů, a celá stavba bude dokončena v roce 2004. Ošetřovatelé si slibují to, že nové prostředí vytvoří dobré podmínky k úspěšnému páření a získají tak mládě. V místní zahradě se dosud žádný slon nenarodil. Po demolici se přemístí samice slona do sousední části výběhu, který nyní obývá samec Mooti, který má vlastní pavilon. 44


Třída pro děti se specifickou poruchou učení ZŠ R. A. Dvorského má v letošním roce dvě třídy prvního ročníku. Jedna bude věnována dětem, které mají potíž s učením. Těmto dětem se zde věnují již několik let a sklízí zasloužený úspěch. Třída s dětmi s poruchou učení má méně žáků, využívá se zde řada pomůcek k přiblížení učiva, nespěchá se a postup v učení je dán tím, jak děti danou látku rychle pochopí.K tomu paní ředitelka Renata Tauchmanová: „Budoucí prvňáčci se mohou těšit nejen na svoji první paní učitelku a nové kamarády, ale i na nové lavice, ve kterých se budou jistě rádi učit“. Změny územního plánu v zastupitelstvu K tomu uvedl vedoucí odboru výstavby Ing. Martin Rudolf:

„Změna má dva dílčí záměry. Prvním je významná rozvojová změna ve směru na Zboží, druhou rozšíření městského jádra na rohu ulic Josefa Hory a Legionářské. Pokud dojde ke schválení v zastupitelstvu, potom dojde k pracím na vlastním záměru. Pokud se jedná o pozemky u Zboží, tak o těch se jednalo již před několika měsíci. Tato změna územního plánu měla být projednána společně s projektem - Oceán a kontinent. Plochy u příměstské části Zboží mají sloužit jako možná průmyslová zóna a město kvůli tomu provedlo několik nákupů a směn pozemků. Tu zatím město nemá a nemůže tedy nic nabídnout případnému investorovi. Pokud se jedná o pozemek v nadepsané ulici Josefa Hory, který je v současné době parkovištěm, tak zde je záměr vybudovat nadzemní, či podzemní garáže, sloužící k parkování ve středu města. Blíže se k tomuto kronika vrátí po uskutečněné schůzi zastupitelstva. Indiáni v ZŠ Schulzovy sady Děti ze třetích tříd uvítaly budoucí prvňáčky v přestrojení za indiány. Pomáhaly budoucím prvňáčkům překonat prvotní rozpaky, zvlášť, když se jim dostalo pohoštění v podobě indiánek. V loňském roce provázely příchozí k zápisu dalmatíni. Na této úspěšné akci se podílela paní učitelka Helena Seitlová, která spolu s ostatními vše připravila. ZOO – přístavba pavilonu bongo Je druhou z akcí, která má být pro vzácnou pralesní žirafu okapi. O tento chov se snaží ZOO již několik let. Ředitelka RNDr. Dana Holečková k tomu uvedla: „Stavbu realizuje firma Broumovské stavební sdružení, která byla vybrána v konkurzu. Náklady jsou přibližně tři miliony korun. Termín dokončení je konec června, poté bude zvíře dovezeno. Je to historicky první dovoz okapi nejen do naší republiky, ale fakticky do kterékoli ZOO bývalé východní Evropy“. Obchody a – škatule hejbejte se Jak již kronika několikrát popsala, velká obchodní centra postupně pohlcují malé obchůdky. Ty, byť v centru města, měnily a mění i nadále své majitele a také druh prodávaného zboží. Jedna změna však již nastala. Ještě nedávno se stal každý krachující obchod vítaným pro asijské obchodníčky. Postupně se dostávají a dostali z tržnic do obchodů ve středu města. Nyní však už řada obchodů zeje prázdnotou, jen výklad zdobí nápisy o možném pronajmutí. Ale již jaksi bez odezvy, protože ani Vietnamci zřejmě zájem nemají. Zaplnili ale hotel Tins, kde je celé přízemí jedna veliká tržnice asijského zboží. Občané si již v loňském roce zašpásovali, když v předvolebním klání žádali o přejmenování města na Hanoi nad Labem.

45


Směrovky k Braunovu betlému U lázní a na Denisově náměstí se objevila dopravní směrovka, která slouží návštěvníkům našeho města, aby snáze našli cestu do Nového lesa k unikátnímu Braunovu betlému a do Kuksu.

Na Denisově náměstí

Akce Domova svatého Josefa Společně s Městským muzeem se v Domově uskutečnila přednáška Pavly Teichmanové s diapositivy – Peru a Bolivie. Následoval koncert – Zpívání s lyrou – výlety do krajiny duše. Tisková mluvčí Domova Míla Kroulová k tomu uvedla: „Jednalo se o zajímavé hudební vystoupení Jany Bauerové“.

Deset let soukromé televize NOVA Čtvrtého února 1994 nastoupila se svým programem NOVA, aby rázem opustila projekt, se kterým jako společnost CET 21 vyhrála výběrové řízení a který sliboval, že se bude jednat o televizi intelektuálně zaměřenou, vzdělávací. Stala se televizí, řídící se sledovaností a rázem patřila k takovým, která se zcela podřídila atraktivním i méně atraktivním zahraničním filmům a seriálům, zábavně pojatému zpravodajství a to za vydatného přispění známých osobností a tváří. Tato soukromá televize nám doslova vnutila „krájení“ televizních pořadů reklamou, bez rozdílu zda českých nebo cizích. K tomu se jí dostalo souhlasu i od největšího odpůrce „krájení“, režiséra Zdeňka Trošky, kterému se na oplátku finančně podílela na vzniku jeho posledních filmů, a tyto v premiéře uvedla. Jednička v únoru K tomu ředitelka Olga Nedvídková: „Přáníčka, srdíčkové talířky k svátku svatého Valentýna, si mohou udělat všichni, kdo slaví tento svátek“. Dále je zde program na jarní prázdniny, kdy by mělo dojít k pracím na keramice, zdobení květináčů, aranžování, malování obrázků na okna a práce s papírem.

46


Radnice - a opět cena vody O přibližně 2,50 Kč za kubík by chtěla cenu vody snížit a také to odsouhlasila Rada města. Naopak představitelé a provozovatelé vodovodní a kanalizační sítě by rádi cenu ještě zvedli: Třetí partner TIBA, který vlastní čističku, v loňském roce zlevnil a chce pokračovat i letos. Cena vodného a stočného patří v našem městě mezi nejdražší v republice. Stále zde je spor, zda vysoké poplatky jsou způsobeny čističkou Tiby a nebo tím, že je tu snaha po co největším zisku. Jestli bude mít město vlastní čističku je zatím v nedohlednu. DDM a Juniorfilm Opět je zde soutěž dětských a mládežnických scénáristů, kameramanů a režisérů, kterou vyhlásila Jednička. K tomu uvedl pracovník DDM a pořadatel pan Jiřička následující: „Jsou zde nové kontakty na některé dětské televize a filmové kroužky, které chceme pozvat k účasti. Pomocí internetu jsou osloveni i zájemci z ciziny. V minulých ročnících to byli i zájemci z Německa, Ameriky a Slovenska. Této akce se mohou zúčastnit i zájemci z řad dospělých a dojde i k veřejné projekci.Poroty jsou již tradičně dvě, jedna odborná a druhá laická, zastoupená dětmi ze škol“. Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích. Jednu skupinu tvoří autoři do 15 let, druhá je do 19 let, třetí skupina je určena pro dětské televize, filmové školy a autory do 24 let, poslední skupina je určena dospělým. První tři skupiny mají volné téma, poslední (dospělí) téma O dětech a s dětmi. „Cílem soutěže je pomoci všem účastníkům s tvorbou filmových snímků a je lhostejné, zda se autor postavil za kameru, ve snímku hrál, nebo napsal pouze scénář,“ vysvětlila ředitelka Jedničky Olga Nedvídková. Pozvání se dostalo také možným účastníkům ze zahraničí. Kromě klasického filmu je možné použít i kazet VHS, Super VHS, CD, VCD, DivX a v příštím roce to bude rovněž stále dostupnější formát DVD. Drahé kameny v Domově sv. Josefa Přednášku a prodejní výstavku kamenů provedl Pavel Kynčl. Týkala se působení kamenů na zdravé i nemocné a jejich působení dokonce i na okolí. Vysvětlil také, jak se mají kameny ošetřovat a jak postupovat při jejich eventuelním uvažovaném zakoupení. Dle sdělení tiskové mluvčí Domova, bylo možné si kameny i zakoupit. Knihovna a hudební nosiče Jedna z kanceláří se stane oddělením s těmito nosiči, kterých chce knihovna připravit několik set. Zastoupeny budou všechny druhy žánrů a hudebních stylů. Již v minulosti měla knihovna vyčleněn úsek, kde si bylo možno vypůjčit gramo desky. Nově se tedy budou půjčovat CD a počet se bude stále doplňovat. Opět se potvrzuje, že knihovna stále přichází s novinkami. Zasedání zastupitelstva Konalo se tentokrát zcela netradičně v aule gymnázia, a v bouřlivé debatě mezi radnicí a opozicí se jednalo o vrácení dotací na bytovou výstavbu. Pro kroniku je třeba ujasnit, o jaké částky se jedná a kolik tedy má město vracet. 18 milionů 560 tisíc korun státní dotace, kterou město obdrželo v roce 1997 1 milion 248 tisíc korun - penále z uvedené státní dotace Opozice obviňovala současné vedení města, že včas nereagovalo na vzniklou situaci a případ neřešilo. Starosta a zástupci upozorňovali na fakt, že se jedná o dlouhodobý problém a padá na hlavy minulého vedení, tedy dnešní opozice. Jan Bém navrhoval, aby se město soudilo se státem, ale právník města JUDr. Zdeněk Čepelka to ukončil tím, že již neexistuje způsob jak rozhodnutí zvrátit, návrh na soudní řešení by musel být podán v určeném časovém termínu. 47


Starosta města k tomu uvedl: „Je jednoznačné, že město porušilo dané zásady a tudíž je část viny také na naší straně“. Opozice však trvá na tom, že s tímto mělo být seznámeno zastupitelstvo, aby poslanci mohli říci svůj názor. Odpověď starosty zněla takto: „Pochybení byla tak zásadní, že jsme to nepovažovali za nutné“. Jan Bém: „Pokud to nebylo předloženo zastupitelstvu, potom vše padá na hlavu rady, která o celé kauze rozhodla“. K tomuto ještě právník města JUDr. Zdeněk Čepelka: „Rozporuplný je postoj Ministerstva pro místní rozvoj, které provedlo kontrolu v roce 2001 a neshledalo žádné porušení dotačních podmínek a bylo povoleno další čerpání dotačních prostředků“. Co tedy k tomuto letitému problému? Viník se nezjistil a je těžké ho zřejmě dohledat. Peníze město použilo na účel, na který jej obdrželo, nikdo si z toho nic nesebral. Převládá názor, že stát nemá peníze a tak je chce tímto způsobem dostat zpět. Tento spor zůstane jistě neuzavřen a také neobjasněn – či ano? Dále zde byl dotaz Zbyňka Rejla stran sběrného dvora. Dosud to nahrazují pravidelné svozy nebezpečných odpadů: “Dosavadní systém svozu není pro Technické služby výhodný, protože musí svážet i věci, za které by se ve sběrném dvoře muselo platit, hlavně ohromné množství starých pneumatik“. Z jednání vyplynulo, že výstavba sběrného dvora je připravena, ale závisí to na státní dotaci. K uvedenému starosta a vedoucí výstavby Ludmila Fiľakovská: Původně jsme uvažovali o umístění dvora v bývalé sběrně kovů firmy Jiráčková a spol. Zde jsme však nezískali souhlas všech sousedů. Nyní je vytipován pozemek v sousedství Technických služeb, který bude zcela vyhovovat všem parametrům“. Jan Bém na zasedání upozornil na neobvyklý případ ztráty dokumentů, které byly předány na podatelně a opatřeny razítkem a číslem. Podobně prý chyběly některé doklady v případě kontroly dvacetimilionové dotace na bytovou výstavbu. Starosta Ing. Jiří Rain požádal, aby byl celý případ řádně vyšetřen a vyvozeny důsledky, aby se již nikdy nemohl opakovat. Tajemnice MěÚ slíbila, že bude toto okamžitě řešit a proti případným viníkům budou vyvozeny sankce. Jednání zastupitelstva se rovněž zaobíralo možností privatizace Technických služeb. Také na tuto možnost se zeptal Jan Bém a bylo mu odpovězeno starostou města takto: „Zadali jsme odborné firmě studii, která by měla navrhnout zefektivnění chodu Technických služeb. Součástí projektu je i zjistit, zda by šlo podnik privatizovat a co by to městu a občanům přineslo“. K tomuto připomněl Jan Bém, že se o podobné akci již v minulosti mluvilo a zkušenosti z jiných měst jsou rozporuplné. Někde je to dobré, jinde se ukázala privatizace jako nevyhovující: „Mnohdy najaté firmy nabízejí nekvalitní nebo dražší služby než vlastní společnost“. Boni Pueri v Hankově domě Tento světoznámý chlapecký pěvecký sbor, který má ve svých řadách 350 členů ve věku od čtyř do dvaceti tří let hostoval v Hankově domě. Na pořadu byla díla evropských klasiků: Requiem W. A. Mozarta, Novosvětská symfonie Antonína Dvořáka a Mesiáše G. H. Händela. Ve druhé části to byla muzikálová směs z americké Brodwaye, v Austrálii známá píseň Waltzing Matilda, africký zuulský spirituál, japonská skladba So-ran Buschi. Vše bylo doplněno dvěma díly české klasiky - Dvořákovo - Když mne stará matka a Smetanovo – Proč bychom se netěšili. Sbormistry jsou Pavel Horák a Jakub Martinec.

48


Aktivita svědků Jehovových Trpělivě a velice slušně se nabízejí občanům města se svými tísky, mluveným slovem na veřejném prostranství i v místě bydliště. V současné době to je drobný letáček - Proč můžete důvěřovat bibli. V kapitolce – Co předpovídá budoucnost – se mohou občané dočíst mimo jiné i toto: „Co předpovídá Bible o nynějším světovém systému věci? Říká: „V posledních dnech nastanou těžké chvíle. Lidé budou sobečtí, chtiví peněz, chlubní, pyšní, rodičů neposlušní, nevděční, bohaprázdní, bez citu, nesmířliví, pomlouvační, nevázaní, hrubí, k dobrému neteční, zrádní, drzí, nadutí a milovníci rozkoše víc než milovníci Boha. Budou sice navenek ukazovat zbožnost, ale ve skutečnosti nebude po její síle u nich ani stopy“. Královédvorské noviny – leden 2004 Šest stránek obsahuje tyto titulky: • Rovné podmínky pro podnikání? - Bohdana Hladíková • Ušetříme! (Ať to stojí, co to stojí) - (Edda) • Kostky jsou vrženy - Ivan Bartoš • Téměř nulová účast Vás, občanů, na jednáních Městského zastupitelstva! - Jan Bém • Zápisy dětí do 1. tříd se blíží - Renata Tauchmanová, ředitelka • Kavárna demokracie - Ivan Bartoš Dále je zde program kina a Hankova domu na měsíc únor. Stanislav Groh – vítěz světového poháru Občan našeho města a závodník týmu Scania Vella Apache Stanislav Groh se stal ve slovenských Donovalech vítězen Světového poháru v zimním triatlonu juniorů. Kronika vítězi blahopřeje. Zemřel náš rodák, herec Jan Odl (17. 5. 1939 - 4. 2. 2004) V Královédvorských listech se k jeho osobě vyjádřil pan Rudolf Fiala takto: „Patřil k nenápadným a skromným divadelníkům. Rozdával své umění třicet osm let divákům v Ostravě. Byl velkým komediantem, živelným a diváky milovaným. Měl rád naše město a vracel se sem při každé příležitosti, když nehrál na jevišti.Jan Odl zemřel 4. února 2004 na jevišti ostravského Divadla Antonína Dvořáka. Hrál roli Arganta v Molierově komedii Scapinova šibalství, když se na jevišti zapotácel ... Byla to zřejmě srdeční příhoda a bylo to nečekané“. V K. L. se k tragické události vyjadřuje Janusz Klisza, umělecký šéf společnosti Petra Bezruče k níž patřil Jan Odl od roku 1966: „V den smrti hostoval. Žil sám. Byl to svérázný člověk a velmi oblíbený herec. Kolegové na něm cenili humor a talent, se kterým dokázal udělat i z malé roličky velké umění“. Jan Odl byl sdílný, nezáludný, přející všem jen dobré. Stále se svou nůší nových anekdot, jichž byl interpretem a mnohdy autorem. Občané Dvora Králové nad Labem se s ním rozloučili 10. února 2004, ztratili v něm milého a prostého člověka, který měl rád nejen své příbuzné, ale i bývalé ochotníky Hankova domu, „štamgasty“ z restaurace U Laušmanů, spolu se všemi královédvoráky. Jak jsou odměňováni státní zaměstnanci Základní zařazení je do šestnácti platových tříd, při čemž platový systém pro zaměstnance státu, veřejné správy a služeb, je upraven zákonem o platu a nařízeními vlády a je čtyřsložkový: • základní složkou platu je platový tarif, který je zaměstnancům přiznáván na základě vykonávaného druhu práce, splnění předepsaných kvalifikačních předpokladů a délky započítatelné praxe. • osobní příplatek slouží k individuálnímu ocenění schopností a výkonnosti zaměstnance. 49


• Další příplatky k platu - například příplatek za vedení, hodnostní příplatek, oceňují specifické podmínky práce. • Odměny pak oceňují splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, pracovní zásluhy při dovršení 50 let věku aj. Od ledna 2004 se počet platových tříd rozšířil z někdejších dvanácti na šestnáct. To má umožnit větší rozlišení prací podle hledisek složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Kvalifikační předpoklad vzdělání, potřebný pro výkon prací v jednotlivých platových třídách je stanoven v katalogu prací takto: 1.- 2. platová třída - základní vzdělání 3.-4. platová třída - střední odborné vzdělání 5. platová třída - úplné střední vzdělání 6.-8. platová třída - úplné střední vzdělání 9. platová třída - vyšší odborné vzdělání 10. platová třída - vysokoškolské vzdělání – bakalářský studijní program 11.-15. platová třída - vysokoškolské vzdělání 16. platová třída - vysokoškolské vzdělání- magisterský studijní program nebo doktorský studijní program. Podivná zima Teploty začátku února překročily historickou hranici, když se rtuť teploměru pohybovala v Hradci Králové na plus 14,9 stupni. Sníh mizí doslova před očima. ZOO, mladí gepardi a vodní světy Dvěma v prosinci narozeným samečkům se dostalo jmen Dart a Breit. Kmotry byli ředitelé dvou zoologických zahrad. Olomouc zastupoval Zdeněk Slavotínek a naši ZOO ředitelka Dana Holečková. Po oddělení od matky zůstane Dark ve Dvoře a jeho bratříček se bude stěhovat do Olomouce. Křtiny se konaly v chovném zařízení za přítomnosti sponzorů jejich chovu. Také Vodní světy doznaly významných úspěchů v chovu. K tomuto uvedl Pavel Moucha: „Dva odchovy jsou rekordní. Po půlroce líhnutí se poprvé v České republice a potřetí v Evropě vylíhla čtyři mláďata varanů Mertensových a po třech měsících i kajmani hladkočelí, kterých bylo dvanáct“. Nezaměstnanost v lednu 2004 Na královédvorsku dosáhla hranice 9,95 %. Stále však ubývá počet pracovních míst. Protipovodňová opatření města Poslední povodeň v roce 2000 si vynutila celou řadu opatření, která se postupně realizovala a nadále uskutečňují. Ve své činnosti pokračuje povodňová komise, byl zaveden systém varování občanů pomocí mobilních sítí a v předchozím roce zakoupilo město záchranářům člun. V letošním roce se záchranářům dostalo k tomuto člunu i lodního motoru. „Zlatá tužka“ – devátý ročník Rekordních 241 básniček a příběhů se sešlo v tomto ročníku soutěže, která nabývá popularity již po celé republice. Nejprve to byli účastníci z podkrkonoší a dnes se tu objevují dílka z Čech i Moravy. Zastoupena jsou města Olomouc, Cvikov, Strakonice, Praha, Blatná, Vodňany a Touškov. Hlavní pořadatel Vladimír Jiřička k tomu uvedl: „Už z letmého nahlédnutí do některých prací se dá vytušit, že hodnocení nebude lehké. Zejména některé básničky mladých tvůrců slibují zajímavé počtení. Z celého “balíku“, který má 259 prací, se musí vyčlenit ty, které půjdou do uzšího finále. Závěrečné finále proběhne v redakci spolupořadatele soutěže, redakce časopisu Krkonoše začátkem března“. 50


Bývalé Uhelné sklady v zájmu supermarketů Toto prostranství bylo nabídnuto mezinárodním řetězcům a starosta Ing. Jiří Rain k tomu dodal: „Máme již první kladné odpovědi a nejedná se pouze o provozovatele supermarketů s potravinami. Do roku 2006 by již budova měla stát, a o tom, kdo pozemek získá a co tam bude stát, nakonec rozhodnou zastupitelé“. Uvedený pozemek byl také navrhován jako parkoviště a hotel, k realizaci však nedošlo. Výstava akademické malířky Mileny Hegrové Městské muzeum uspořádalo výstavu zdejší rodačky Mileny Hegrové – RETROSPEKTIVA. Velmi zdařilá vernisáž, s dlouho nevídanou návštěvností, byla pro pozvané skutečným zážitkem. Úvodní slovo patřilo sl. Evě Kolbabové, která připomněla 165 let od vynálezu fotografie, hudební vložku mistrně předvedl p. Milan Iglo a vlastní životní data zesnulé vystavovatelky opět Eva Kolbabová v tomto znění:

„Akademická malířka Milena Hegrová (11.12.1959 – 8.2.2001) se již od mládí zařadila mezi nadšence, kterým se fotografie stala vášní a přirozenou potřebou. Jako malířka nepocítila méněcennost fotografického způsobu zobrazování pomocí strojové mechaniky. Kamera se jí stala pouze sluhou k vyjadřování svých názorů a pocitů. Vyučila se fotografkou v pražském družstvu „Fotografia“ a po vyučení pracovala v prestižním ateliéru barevné fotografie. Při zaměstnání studovala Střední průmyslovou školu fotografie, kterou zakončila maturitou. Během svého působení v družstvu „Fotografie“ se zúčastňovala řady oborových i mezinárodních soutěží a výstav, kde získala řadu cen. Po absolvování přijímacích zkoušek na FAMU, odjela studovat fotografii a grafiku na Vysokou školu grafiky a knižního umění do Lipska. Svá akademická studia zakončila diplomem na Vysoké škole výtvarných umění v Drážďamech. Retrospektiva z jejího obsáhlého fotografického díla představuje mnohožánrový soubor v široké škále možností fotografie. Setkáme se zde s tvorbou dokumentární, emotivní i experimentální. Epické fotografie paralelně doprovázejí lyrické motivy s jejich poezií. V tomto výběru vidíme, že autorka plně využívá vše, co jí medium fotografie poskytuje. Využívá podle potřeby barvu a černobílou strukturu, ostré i neostré linie, měkkost i tvrdý kontrast, světlo a stín, křiklavou barvu i její tlumený tón. Magičnost jejich fotografií v divákovi vyvolává určitou naléhavost a tak směřuje diváka zadaným směrem, provokuje jeho obrazotvornost a zároveň autorka s divákem navazuje kontakt. Těžko se dá říci, že by ve své tvorbě byla ovlivňována pracemi jiných autorů. Ale bezesporu si vyzkoušela určité postupy technické a slohové. Pro ni bylo důležité především téma. K němu pak hledala nejvhodnější řešení. Motiv ji vždy musel oslovit. ať se jednalo o malou ocelovou kuličku na kuchyňském stole, nebo stopy brouka v saharském písku. Teoretické diskuse a spory o tom, jaká má být „zaručeně správná fotografie“ ji naprosto nezajímaly a byly ji lhostejné. Pro ni byl rozhodující obraz snímaného objektu a manipulace s ním. Její hledání, to byl nepřetržitý proud nápadů, pohybující se mezi krajními hodnotami světlopísma. Byla přístupná ke všem vizuálním podnětům, které nacházela a díky své fantazii tyto podněty získaly určitou podobu ať již v realistickém nebo abstraktním obraze. Její žánrový i stylový rozsah tvorby je velmi široký a rozmanitý. Prohlížíme-li její fotografie, máme pocit, že si stále hledá nová pole k měření svého tvůrčího potenciálu. Jakoby stará témata opouští pro nová. Ale ona se k nim později vrací a řeší je znovu, obohacena novými poznáními života. Nejzřetelněji to vidíme na fotografiích Prahy ze sedmdesátých let a pak z devadesátých let. Autorka nebyla náhodným chodcem – fotografem, ale systematicky hledajícím umělcem, který denně cestou do práce a z práce nasával atmosféru Starého Města sedmdesátých let, poctivě ji ukládal na filmek svého fotoaparátu. Dnes to je historie. Je to pravda, kterou slovo tak zřetelně nemůže podat. 51


Velmi přesvědčivě se dovede vyjadřovat ve zkratce. V pouhých třech fotografiích postihne s citlivým přístupem skryté drama mnohých vdaných žen. Ani ožehavá témata dneška nejsou pro ni vzdálená a vyjadřuje se k nim nekompromisně a jasně. Její oblíbená témata, například květiny, zátiší nebo zvířátka, podávají sice věcnou výpověď, ale mají zároveň širší platnost výtvarného díla. Získanou profesionální praxi v ateliéru vidíme na jejich volných portrétech. V tvářích jsou zachyceny individuální prvky, které nám bezpečně charakterizují snímanou osobu. Ty osoby, které jsou včleněny do obrazu krajiny, nám navíc přesně charakterizují místo i když tu je krajina jen doplňkem (Slovensko, Tunis, Praha). Při focení krajiny nachází nejtypičtější prvky daného místa. Využívá k tomu nejvhodnější lineární stavbu krajiny, osvětlení, tonální škálu, která zvýrazňuje formu a reliéf místa. Čisté struktury prostoru vytváří pomocí nových vztahů světla a barvy, což vidíme na souboru „Hledání kamene“. Je to tiché intimní minidrama člověka, který ve chmurných, studených skalách hledá teplé světlo kamene. Ve svém díle autorka zanechala kus obrazu své doby. Své sdělení fotografiemi, ve kterých není zrnka hrubosti ani urážky lidské důstojnosti, nám předkládá fotografka hlubokého citu, porozumění a lásky ke svému okolí“. Rodiče jmenované – Jiří Heger JUDr. mezinárodního práva, orientalista, diplomat, velvyslanec Československé republiky. Matka Naděžda Hegrová, MUDr. pediatr., rozená Mocová. Oba rodiče se narodili ve Dvoře Králové nad Labem v roce 1934. Jejich syn Jiří Heger se narodil v roce 1986.

Tisk o očekávaném zdražování od května Téměř polovina občanů se podle výzkumů veřejného mínění obává zhoršení své životní úrovně v souvislosti se vstupem do EU. Do kroniky jsou vybrány některé statě z Krkonošských novin, které dokreslují, jak reagují novináři. Lída Rakušanová (bývalá hlasatelka Svobodné Evropy): „Složitější je situace lidí závislých na sociálních dávkách a na důchodech, protože v jejich příjmech se přizpůsobování vývoji cen zřejmě nijak výrazně neprojeví. Jedná se přitom o nezanedbatelnou skupinu obyvatel. Důchodců je u nás více než dva miliony a nezaměstnaných je kolem šesti set tisíc. Jejich reálné příjmy by však vzhledem k cenám měly spíše stagnovat než klesat“. KN 11. 2. 2004: Za dveřmi je zdražení pečiva „Kvůli nedostatku obilí a jeho zdražování přijde brzy prudký růst cen pečiva. Očekává se, že by mohlo na pultech od března stát až o pětinu více než dnes“. KN 11. 2. 2004: Herci a divadelníci: Neničte kulturu! „Ministerstvo kultury se změnilo v diskusní fórum. Návrh zákona, podle něhož by se měla zvednout daň z přidané hodnoty (DPH) u pořádání kulturních akcí z pěti na devatenáct procent, ostře odmítli herci, ředitelé divadel i filmaři. Protestující zástupce kulturní obce přišel podpořit i ministr kultury Pavel Dostál“. 52


KN 11. 2. 2004: S růstem cen počítejme i u zubaře. „Hlouběji do peněženek budeme asi muset po vstupu do EU sáhnout nejen kvůli vyššímu DPH, .... aby splnili normy unie, museli lékaři investovat do vybavení svých ordinací statisíce korun. Nyní vyhrožují, že se je budou snažit získat zpět od svých pacientů“. Markétka Janáková - závodnice z Vlčkovic Pro kroniku několik základních dat jejich začátků. Prvně jezdila s otcem po závodech jako divák. Za vysvědčení ve druhé třídě ZŠ dostala minibike a po dvou sezónách už stačila špičce závodníků. Ve třinácti letech začala sbírat první mistrovské body na stopětadvacítce a v juniorech získala první věnec. Následně byla vyhlášena talentem roku 2002 a poté již ze stupňů vítězů nesestoupila. Vítězí na Pannoniaringu, ale i ve škole, když odchází ze ZŠ s vyznamenáním a úspěšně vykonala i přijímací zkoušky na střední školu. Dle dostupných informací je nejmladší závodnicí na světě. Má talent, vede průběžně Mistrovství republiky, má splněný limit „do světa“, ale nemá v naší zemi oficielní podporu. Nedostalo se jí „divoké karty“, která je jistě odrazovým můstkem. Tu jí museli dát Švýcaři a Němci aby zaštítili její start v Brně. Markétčin otec k tomu řekl následující: „Kdybych nebyl tak postiženej do motorek tak už to dávno nedělám. Náš rodinný život se posunul úplně někam jinam. Negrilujeme si maso na zahradě, ale opékáme buřty v depu. Víkend v republice nás vyjde na padesát tisíc korun a to se nesmí nic stát. Motocykl 450.000 Kč, litr benzinu 150 Kč, olej 890 Kč. I Markétka má přehled co všechno stojí. Nefňuká, že něco chce protože to mají holky, daleko větší radost jí udělá nová kombinéza. Mezi parádou a motorkou je to pro ní jasná volba. Pomohla nám spousta lidí, díky nimž jsme se dostali tak daleko a můžeme do světa“. Dokáže jet s třicítkou nejlepších na světě. Má obrovskou ctižádost, proti chlapům do toho jde víc natvrdo a to je zase o ješitnosti. Ujet jim je potěšením na její straně a ten nejrychlejší může obdivovat Markétino pozadí s třináctibodovým odstupem. Čekají ji pravidelné starty v seriálu Mistrovství Evropy, nedávno splněným přáním bylo závodit s absolutní světovou elitou na Masarykově okruhu. V historii MS nejmladší a ještě k tomu slečna. Markétka, jako úřadující špička závodů Mistrovství ČR ve třídě 125 GP nemá řidičák. Sama k tomu uvádí: „Za půl roku už budu smět na motorku“. (Převzato ze sobotní přílohy Deníku Bohemia ze dne 13.9.2003 )

Ještě k vrácení dotace Město musí vrátit přibližně dvacet milionů korun za výstavbu bytů ve Strži, ale ještě pořád tu je otázka dalších třinácti milionů, které se právě řeší. Koncem loňského roku provedl finanční úřad v Trutnově další kontrolu využívání dotací, které se týkají domů s označením A1 a A 2. „I když město změnilo ve spolupráci s advokátní kanceláří celý postup přidělování bytů v souladu se závěry předchozí kontroly finančního úřadu, opět bylo konstatováno porušení podmínek čerpací dotace“, informoval právník města JUDr. Zdeněk Čepelka. Podle kontroly totiž město nevytvořilo byty pro nejširší vrstvy obyvatelstva. Při přidělování bytů totiž hrála rozhodující roli navrhovaná cena ze strany budoucích nájemníků. Podle názoru úředníků tak byty dostali ti, kteří bydlení budované se státní podporou nepotřebují. Zastupitelé, kteří případ minulý týden projednávali, si většinou myslí, že se jedná o velice přísné posuzování. Nikdo nestanovil, co to nejširší vrstva obyvatel vlastně je. Zatím co v případě prvních dvaceti milionů korun není možnost rozhodnutí zvrátit, proti výsledkům druhé kontroly se město odvolalo. Zastupitelé se po rozhodnutí finančního úřadu sejdou znovu a posoudí postup, což by byl zřejmě soud se státem. Po zveřejnění nastává mezi lidmi diskuse o tom, kdo a jak byl z řad nájemníků natolik potřebný, když se vše řídilo nemalou cenou. 53


Kdo může vydražit byt Byty o velikosti 1+ 1 z období první republiky se budou dražit s vyvolávací cenou odpovídající sedmdesáti procentům odhadní ceny. To znamená, že tyto byty mají vyvolávací cenu od 130 do 270 tisíc korun. Podmínkou je zaplacení dražební jistiny a oprávnění získávat nemovitý majetek v naší republice. Účastník také nesmí být dlužníkem města ani jeho organizací. (patří sem i poplatky za psa a případné pokuty policii). Zájem je velký, hlavně mezi mladými lidmi, protože je to jedna z mála možností jak získat bydlení. Valtr Komárek k reformě Byl prvním polistopadovým místopředsedou vlády, lídr sociální demokracie a nyní se cítí zklamán kroky nejsilnější vládní strany (ČSSD) a celé vládní koalice. Pro kroniku uvádím jeho některé, tiskem zveřejněné názory. Vyplývají z toho, že od pádu totality uplynulo již více jak čtrnáct let a lidé tehdy věřili, že se jim bude životní úroveň zvyšovat, ale všechno je jinak.

Roste nezaměstnanost, přichází reformou dané zdražování zboží a služeb, hrozí situace, že v budoucnu nebude ani na důchody. Je takový vývoj od plánovaného k tržnímu hospodářství normální? • Vývoj po roce 1989 jsme nezvládli. Musíme si přiznat, že za hloupost se platí. • Je neštěstí, že my jsme za ta léta nic nepřidali k tomu co jsme zdědili, i když jsme naříkali, že dědictví není valné a že má spoustu chyb, ale sami jsme národní bohatství nedokázali zmnožit. • Životní úroveň z hlediska kupní síly je dnes v podstatě stejná, nebo jen nepatrně vyšší, přitom došlo k značné diferenciaci. • Dvacet procent lidí se obohatilo ze zmatků privatizace, kurzů a měnových změn, a to musí zaplatit skupina méně šťastných. • Dva a půl milionu starobních a invalidních důchodců je v průměru pod úrovní roku 1989 (podle statistik na 97-98 %). • K tomu připočítejme půl milionu nezaměstnaných, kteří mají o hodně nižší příjem a spolu s jejich rodinnými příslušníky to tedy může být 1,2 milionů lidí s nižší životní úrovní. • Ze 4,5 milionů zaměstnanců asi 1,2 milionu nedosahuje ani na 14.000 korun měsíční mzdy, a ani polovina zaměstnanců nedostává průměrnou měsíční mzdu 16.500 korun, která je srovnatelná s průměrnou reálnou mzdou roku 1989. Z toho vyplývá, že mírná většina – pět až šest milionů lidí- jsou svou reálnou kupní silou pod rokem 1989. Někteří lidé s nostalgií vzpomínají na „zlaté časy socialismu“, kdy měli jistou práci i malé, ale jisté příjmy: • Samozřejmě si můžeme pro slušnou útěchu říci, že kvalita života je dnes mnohem lepší, zejména tu je nabídka světového sortimentu zboží, projevuje se prodloužení věku, plus základní hodnoty svobody a demokracie. • Ovšem tím spíš je škoda, že hodně lidem ztrpčuje radost z nového života nejistota v zaměstnání a nízké příjmy. Za nejvíc bolestivé považuji, že nízké příjmy mají i vysoce kvalifikovaní odborníci, pod průměrem mzdy je většina učitelů, pracovníků knihoven, muzeí, kulturních zařízení. V porovnání s vyspělými státy jsou u nás platy v těchto kvalifikovaných vrstvách pěti i osminásobně nižší a to handicapuje náš vývoj kupředu. Vysoká vzdělanost by měla býti naše výhoda. Znamená to, že jsme prostě náš vývoj po roce 1989 nezvládli? • Ano. Útěchou může být, že se to nepodařilo žádné z postkomunistických zemí. Podstatně lépe je na tom Slovinsko, ale v podobných problémech jako my jsou Poláci, Maďaři a Slováci, v ještě horších jsou Bulhaři. • Došlo k nešťastným opatřením živelné privatizace, kdy se promrhala obrovská část národního majetku, unikly obrovské prostředky do zahraničí, vytvořila se nešťastná situace nade54


kretováním příliš nevýhodného kurzu, který představoval čtyř až pětinásobné znehodnocení reálné měny, což poškodilo oblast exportu. Musíme si přiznat, že za hloupost se platí.

Vládní koalice se snaží najít recept v podobě reformy veřejných financí. Pomůže podle vás vylepšit ekonomiku v České republice? • To není reforma, to je daňový chaos, který mi připomíná slova písně „něco za cibuli, něco za křen, něco zaplatíme, něco zapřem“. Politici se dohadují, jestli dají pleny do pětiprocentní sazby DPH a pak to s ustaranými tvářemi oznamují národu. Daně neustále přehazují, někde přidají, jinde uberou, za týden se přijde na to, že opatření z minulého týdne nebylo domyšleno a že se to zase vrátí zpátky. To je nedůstojná loutková opera, která k ničemu nevede. Myslíte, že reforma české ekonomice nepomůže? • Musím říci, že v této podobě reforma nic nezmění. Těch 17 miliard korun, které mají přinést změny daní do státního rozpočtu, dopadne přes cenové zvýšení zboží a služeb nepříjemně na nejchudší vrstvy, ale v zásadě s dluhy veřejných rozpočtů nepohne. • Celý ten rozruch mi připadá nepřiměřený, protože je to opravdu jako guláš. Parta úředníčků se předhání v předhazování sazeb a vláda dělá z nouze ctnost a reformu představuje jako jakýsi národní program. Občanští demokraté nazývají reformu souborem zdražování. Vy si tedy také myslíte, že to není žádná reforma? • Myslím, že ne. Záměr původně vycházel z rozumné myšlenky, že státní dluh v posledních letech roste velmi rychle a že díru ve státní pokladně je potřeba ucpat. Normální řešení by bylo podívat se, proč tak rostou výdaje a jejich růst zastavit. Na to si vláda zřejmě netroufala a tak šla cestou, jak zvýšit příjmy státní pokladny. To dělali vždycky panovníci, když jejich dvůr žil rozmařile, že zvedli berně. Málokdy došli k tomu, že budou lépe hospodařit a šetřit, vždy spíš utáhli daňový šroub. Vláda se chová podobně. ...... 850 miliard výdajů se valí v rozpočtu dál a nikdo si s tím neví rady. Navíc stojí zdravotnictví, školství, obrana a výdaje infrastruktury a obcí. Tam zřejmě utíkají peníze a ani reforma s tím nic nenadělá.Ekonomický růst, který by lidem dal perspektivu zaměstnání a růstu příjmů, to také nenastartuje. Reforma není maják naděje, který nás přiblíží úrovni Rakouska nebo Německa, ale připomíná spíš nasvícenou hrobku na skalách – program pro trosečníky. Zvyšující výdaje státního rozpočtu nelze pořád vyrovnávat zvyšováním daní a zdražováním. Ždímat občany daněmi nejde do nekonečna. Co je třeba dělat, aby se stamiliardový deficit státních rozpočtů snižoval? • Jde spíš o zdravý rozum. Když se peníze vyhazují, musíme se chovat racionálně a rozumně.Výdaje státního rozpočtu za pět let vzrostly o čtyřicet procent. Těžko bychom zdůvodnili, proč se začalo tak rozhazovat. Chybí pořádek, neúplatnost, solidnost, kontrola. Musí se změnit celý styl práce státu, zjednodušit ho a zbavit byrokracie. Můžete uvést nějaký příklad, kde peníze utíkají? • Třeba ve zdravotnictví, kdy si i malé nemocnice kupují drahá diagnostická zařízení, která ani plně nevyužijí. Předpisuje se také obrovský balík drahých léků, přitom jejich spotřeba by mohla být poloviční. Příčinu vidím v tom, že lékaři jsou dnes možná z třetiny něco jako dealeři farmaceutických firem a na prodeji léků jsou finančně zainteresováni. Samozřejmě, že je třeba dát lidem všechno co potřebují. Ale proč plýtvat? Chováme se jako blbečkové. Mohli bychom 20 až 30 miliard ušetřit, aniž by to nějak omezilo zdravotní péči. Velkým problémem je zvyšující se nezaměstnanost. Za vlády ČSSD hrozivě stoupla. Je možné najít způsob, jak ji opět snížit? • Náš export tvoří asi jednu čtvrtinu exportu přibližně stejně velkých zemí, jako je Belgie nebo Holandsko, dokonce na obyvatele je menší než ve velkých zemích, které mají velký trh a nemusejí tolik vyvážet. My bychom potřebovali export ztrojnásobit. Zvýšila by se výroba 55


a vyřešili bychom problém nezaměstnanosti. To neznamená jen lákat velké zahraniční firmy, které přehnaně profitují z našich malých výdělků, ale obnovit kdysi dobré, ale dnes živořící podniky, jako je Škodovka, oživit tradiční výrobu – cementárny, pivovary. Je třeba jít na trhy, které jsme vyklidili, jako je Rusko. Máme rezervy ve vývoji, ve výzkumu. Tolik věcí je potřeba řešit, ale obávám se, že vláda demonstruje, že tu problematiku nechápe.

Není příčina i v tom, že ve Špidlově kabinetu dnes nesedí ani jeden ekonom? • Myslím, že je to příčina, i když ekonomové, jak se říkalo o lidech, jsou také „blbí a pitomí“, mnozí posuzují ekonomiku z úzce partajního pohledu. A hloupý ekonom je horší než žádný ekonom. Ale to samozřejmě vládu neomlouvá, moudří politici by si dobré ekonomy našli, místo aby se nechali vodit za nos úředníčky ministerstva financí, kteří z rukávu vyklepou desítky hloupých návrhů, do které sazby dát dudlíky, kam přeřadit toaletní papír. Vláda se pomalu dostává na úroveň Novotného politbyra, které řešilo nedostatek párátek. Podle pravicových politiků a ekonomů by se ekonomický růst lépe nastartoval, kdyby se podnikatelům snížily daně. Souhlasíte s tím? • To je jednoduchá ideologie. Pravicové představy jsou malé daně, malý stát, malá sociální opatření. Proti tomu lze argumentovat praxí skandinávských zemí, které dnes patří k nejbohatším na světě. Dokázali spojit velkorysá sociální opatření a obrovský ekonomický růst, dokázali, že to vůbec nestojí proti sobě. Přitom měli vysoce progresivní daně, ve Švédsku až 80 procent u vysokých příjmů. To by nás mělo vést k zamyšlení, zda taková zjednodušení mají smysl. Kdyby totiž platilo, že podnikatelé lépe podnikají, když mají malé daně, nejlepší podnikatelé by useli být na Ukrajině a Slovensku, kde jsou daně nižší, a nejhorší v Německu a Rakousku, kde jsou daně vysoké. ČSSD, jejímž jste členem, je už u vlády šest let. Lidé ji přestávají věřit, podpora jejich voličů klesá. Mohli sociální demokraté lépe využít svoji šanci a zlepšit životní úroveň občanů? • To je složitá otázka. Sociálně- demokratická vláda neplní očekávání, neplní svůj program ani volební sliby. Je neuvěřitelně nevýrazná, slabá a stává se nepopulární. Ve straně panuje napětí, které má blízko k vnitrostranické krizi. Vláda selhává v očích občanů, klesá její prestiž. Ale jejími chybami a nedostatky trpí celý národ. Mně jako bývalému lídrovi je líto, že ČSSD a vláda nezvládá situaci a dostává se do takové krizové fáze, z níž bude těžké hledat východiska. Myslíte, že postačí výměna v čele strany, po které volají někteří členové? • Krize vládní politiky, kterou ČSSD reprezentuje, je tak hluboká, že ji nevyřeší personální změna. Musí se změnit stranická politika. Pokud zůstane při změnách osob v duchu hesla Sesedat z koní a jít mezi lidi, tak to nepomůže. Pomůže ekonomice náš vstup do Evropské unie a zavedení přísnějších pravidel týkajících se zadávání veřejných zakázek, postihování korupce a podobně? • Když se budeme chovat rozumně, tak nám vstup do Evropské unie pomůže. Budeme-li dál takoví hlupáci, spíš nás čekají hořké problémy. (Otisknuto formou rozhovoru v Krkonošských novinách 19.2.2004 – připravila Libuše Frantová)

Pro kroniku převzato s cílem dosažení větší orientace v hospodářském a společenském dění. Není kronikou komentováno, nabízí se pole k širší diskusi. Čím byl a je Vladimír Špidla – předseda vlády • narozen 22. dubna 1951 v Praze • v roce 1976 vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor historie a prehistorie • prošel řadou profesí: pracovník památkové péče a ochrany přírody, archeolog, dělník na pile, zaměstnanec mlékárny a skladu stavebnin • v letech 1991- 1996 byl ředitelem Úřadu práce v Jindřichově Hradci 56


• v roce 1992 se stal členem předsednictva ČSSD, v březnu 1997 jejím statutárním místopředsedou a v dubnu 2001 se stal předsedou ČSSD • do poslanecké sněmovny zvolen v roce 1996 • od 22. července 1998 do 12. července 2002 vykonával funkci 1. místopředsedy vlády a ministra práce a sociálních věcí • 12. července 2002 jmenován předsedou vlády • mezi jeho záliby patří památková péče, ze sportů přespolní běh a různé sporty provozované v přírodě. Je podruhé ženatý, z prvního manželství má dvě děti, další dvě děti vyženil. Dotace na kruhové objezdy Šestnáct milionů korun získalo město na přebudování provizorního kruhového objezdu na Denisově náměstí. Na této křižovatce docházelo k velkým zácpám, zvláště v době letních prázdnin, kdy je hojně navštěvována zoologická zahrada. Proto byl zřízen na náklady města dočasný kruhový objezd, který splňoval, byť provizorně, svůj účel. Nyní by tedy mělo dojít k tomu, aby se změnil na řádný, který nebude tak nerovný. Z Denisova náměstí zbyl jen malý parčík v blízkosti bývalé - Malé pošty, ale bude konečně vyřešena otázka plynulého dopravního provozu z města i Benešova nábřeží směrem do ulice Heydukovy – výpadovka na Jaroměř a 28. října s výjezdem směr Hořice. Restaurace „U Fandy“ slaví rok s osobnostmi Je tomu rok, co se tato restaurace, kterou znají občané z dřívějška jako Hlaváčkovi, změnila. Kronika již zaznamenala, že tato restaurace provozovaná Robertem Noskem a Michaelou Burešovou si zve čas od času známé osobnosti. Stává se to také díky kuchyni Jindřicha Dvořáčka, který po řadu let vařil pro prezidenta Václava Havla. Dne 29. února (přestupný rok) se zde tedy stal jakýmsi sletem českého showbussinesu v obsazení herců, zpěváků, televizních i sportovních moderátorů. Pan Nosek o tom informoval slovy: „Pozval jsem řadu známých lidí, které občané znají z obrazovek. Jsou to mí přátelé a pozvání neodmítli i když do toho může některým z nich přijít nemoc či cokoliv jiného. Návštěvníci se však mají na co těšit. Pozvaní hosté budou vypravovat příhody plné humoru z natáčení, vyprávět vtipy a o hudební doprovod se postará skupina Dvorana“. Druhý ročník Theatrum Kuks Jedná se o zcela výjimečnou a ojedinělou věc. že už nyní se jí bude kronika zajímat i když do srpna letošního roku je ještě dlouho. Připomeňme si, jak bohatý byl loňský ročník, který se konal za příjemného slunečného počasí a za hojné účasti návštěvníků. Byla to doslova spanilá cesta Jiřího Stivína po Sporckově panství v Choustníkově Hradišti, Betlému v Novém lese, kostele Nejsvětější Trojice v Kuksu a tehdejším jezuitském panství v Žirči. Je třeba připomenout i to, že v Betlémě se k flétnám přidaly i starodávné, přenosné varhany s původními měchy, na které zahrál Václav Uhlíř. Dále zde bylo spojení dvou sólových nástrojů – varhany a trubka- s názvem Barokní fascinace, rekonstrukce náročné opery A. Denziho a A. Vivaldiho, taškařice i vážné Kázání O. De Waldta v podání Josefa Tejkla. Lze tedy bez jakékoliv nadsázky do kroniky zapsat, že Festival Theatrum Kuks vzdal hold umění i životu doby baroka. K tomuto zveřejnil znalec Milan Lajdar následující:

„Festival není jen umění pro umění, určené pro pár vyvolených estétů. Ve vzácné symbióze se v něm prolíná i hřejivý lidový pohled, který přispívá k lehkosti a srozumitelnosti. Baroko bylo dobou vypjaté náboženské oddanosti a symbolů (Andělé, Smrt, Ctnosti a Neřesti), ale i zábavné hravosti a radosti. Krásné oudolí v Kuksu, kde je největší uskupení významných uměleckých památek se opět barokně rozzáří, aby návštěvníkům připomnělo toto významné období“. 57


Už nyní je připravena hra o J. A. Komenském s názvem Poutníkem v labyrintu, tradiční Tanec smrti, korunovační opera J. J. Fuxe s Boni pueri, Händlova Vodní hudba na Labi a Bioniho opera Andromacha z roku 1734. Pořadatelé však dále vyzývají divadelní a umělecké soubory s barokním repertoárem, aby přispěly k této skutečně reprezentativní kulturní akci. Zemřel umělec Miloslav Šimek Dne 16.února 2004 dokonal svoji životní pouť ve věku šedesáti čtyř let známý herec, spisovatel a moderátor Miroslav Šimek. V šedesátých letech uplynulého století tvořil spolu s Jiřím Grossmanem populární dvojici, která tvořila povídky, scénky i divadelní hry, které dosud patří k českému humoru. Narodil se dne 7. března 1940 v Praze. ZŠ Schulzovy sady má nový videoprojektor Moderní učebnu jazyků doplnil videoprojektor, který ještě vylepší výuku jazyků. Bude možno využívat i některých programů přímo z internetu. Dále bude možno využívat dopisování po internetu s žáky v jiných zemích. K tomuto uvedl zástupce ředitele Josef Sedláček: „V letošním školním roce je zavedena možnost ranní práce na internetu, kdy si žáci ještě před vlastním vyučováním vyřizují elektronickou poštu a procvičují učivo na výukových programech“. Jednička – soutěž v recitaci V pěti kategoriích se uskutečnilo okrskové kolo soutěže v recitaci. Soutěžily děti z místních i okolních škol a zaslouženě si vavříny odnesly děti z Bílé Třemešné, které obsadily osm míst na stupních vítězů. Soutěžilo mnohem víc děvčat než chlapců, hodnocení bylo prováděno dvěma tříčlennými porotami a kromě básniček tu zazněla i próza (Malý princ, Pán prstenů). V kategorii do 15 let nebyla udělována první cena a druhou si po zásluze odvezla Anna Svechniková z Mostku, mezi nejmladšími zvítězila Nikola Helbichová ze Schulzových sadů a další vítězové jsou již jen z Bílé Třemešné. Patří k nim Martin Pelikán, Eva Karlová, Adéla Vlčková, Dominika Hýsková, Markéta Čtvrtečková, Dorotka Svobodová a Kristýna Gabrielová. Následný týden se uskutečnilo v Jedničce okrskové kolo ve zpěvu, které bylo doménou ZŠ R.A.Dvorského. Ze čtyř kategorií zde ve třech zvítězila tato škola, pouze jedna patřila jiné škole. K tomuto uvedla ředitelka Renata Tauchmanová následující: „To, že děti naší školy dobře zpívají, občané našeho města dobře vědí. Mnohokrát na různých slavnostech vystupoval školní Sboráček, dříve vedený učitelkou Kolmanovou a nyní již po dva roky řízený učitelkou Magdou Kumprechtovou“. Do okresního kola v Trutnově pojedou v měsíci březnu reprezentovat: Tereza Kašparová, Tereza Kumprechtová, Petra Stříbrná, Matěj Zechovský, Šárka Hulíková, Martina Střibrná a Tereza Lagutinová, Adéla Dvořáková a Jan Kočnar. Nové představenstvo nemocnice Po rezignaci dosavadního předsedy Romana Chaloupky, který rovněž rezignoval na funkci představenstva. Rada města jmenovala novým členem starostu města Ing. Jiřího Raina a také dosavadního ředitele Městské nemocnice a. s. Miroslava Vávru. Představitelé města, které je výhradním vlastníkem nemocnice, se také na svém jednání zaobírali některými investičními akcemi pro toto zařízení. Mimo jiné to bylo výběrové řízení na dodavatele skiaskopického přístroje. Jako složitější problém se jeví z finančního hlediska přestavba kuchyně a jídelny. Uvažuje se o možnosti státní dotace.

58


Ubývá malých zpěváčků Řada občanů si všimla, že na jejich krmítka za okny se dostavuje stále méně malých opeřených zpěváčků. Kde je příčina, jsme se však nedozvěděli. Dříve se poukazovalo na to, že pole v bývalých Jednotných zemědělských družstvech jsou přepráškována a pro ptáčky i jejich potravu jedovatá. Ubylo vrabců, sýkorek i kosů za našimi okny, v přírodě koroptve i bažanti. Méně je také vlaštoviček a rorýsů, jiřiček, divokých hrdliček, křepelek a dalších. Naopak přemnoženy jsou straky, které plení hnízda a také zdivočelé kočky a kuny, které už osídlují i domácí obydlí, chaty i chalupy. Občanská poradna Jak bylo již kronikou zaznamenáno, část peněžní Tříkrálové sbírky byla určena na zřízení Občanské poradny. Ta by měla posloužit informacemi souvisejícími s pracovně právními vztahy, sociálního zabezpečení, otázkách bydlení, nezaměstnanosti, legislativy i rodinných a mezilidských vztahů. Tyto služby jsou bezplatné a občané je mohou využít po tři dny v týdnu. Od března zahájí svoji činnost ještě společnost Bono Publico, která se zaměří na otázku pomoci nezaměstnaným rekvalifikačními kurzy, školeními i psychologicky právní poradnou. Společnost má své středisko v Komenského ulici. Dva herci a patnáct rolí V Hankově domě bylo sehráno divadlo s názvem Plný kapsy šutrů. Hra je příběhem dvou statistů z malé vesnice, kteří se zúčastní natáčení amerického filmu. Ředitelka Hankova domu Zuzana Čermáková k tomu uvedla následující: „Dochází ke střetu dvou rozdílných světů. S humorem komentují situace a nové vztahy mezi členy štábu, hereckými hvězdami a místními venkovany. Tváří v tvář lidem z velkého světa nepodlehnou ani moci peněz, ani dočasné slávě. Všechno řeší s velkým nadhledem a vtipem, podle své přirozenosti“. Pražští herci Miroslav Vladyka a Radek Holub se tedy představí ve všech patnácti rolích a to jak mužských, tak i ženských. Valná hromada Sokolů Jako úspěšný rok zhodnotila valná hromada místní sokolské jednoty rok 2003. Jednání předcházelo vystoupení euroteamového družstva a přítomných padesát členů a dvacet dorostenců bylo plně spokojeno. Po zhodnocení uplynulého roku došlo k ocenění práce dlouholetých činovníků Ludmily Vítové a Antonína Vojíře a následně i úspěšných sportovců, kteří se zasloužili o úspěchy na přeboru České obce sokolské v atletice, sokolské všestrannosti a skocích na trampolíně. Družstvo mladších žáků zvítězilo v l. severovýchodní lize florbalu. Ocenění se dostalo rovněž trenérům Iloně Žitnákové, Jaromíru Bekovi a Michalu Janečkovi. Jednání přineslo také diskusi o plánech na letošní rok, včetně společenských a kulturních akcí. První z nich budou sokolské šibřinky, které se uskuteční v měsíci březnu. Terra Nostra a komunitní plánování V současné době dochází k rozpracování výsledků komunitního plánování. Cílem je jejich uskutečnění. Řeší se otázka pečovatelské služby, která by mohla pomoci nejen ve městě, ale také na vesnicích. K tomu uvedl Jan Machek z Terra Nostry následující: „Pro neorganizovanou mládež chce komise vybudovat nízkoprahové aktivity, aby se dala mladým lidem možnost realizovat se v oblastech, které je zajímají – hudba, sport i umění“. Projekt dává prostor pro občany zdravotně postižené i pro ty, kteří se ocitnou v tíživé životní situaci. 59


„Těmto chybí poradny, které je mohou informovat o případném získání sociálních dávek, nebo jiných mimořádných výhod. Průzkumem bylo také zjištěno, že chybí možnost dočasného ubytování, pro matky s dětmi chybí azylové domy, nebo chráněné byty“. Městské organizace nemusí mít kontrolu Příspěvkové organizace nemusí vytvořit vlastní útvar interního auditu. Ten bude nahrazen veřejno-správní kontrolou, tedy pracovníky dvorské radnice. Takto rozhodla rada města. Pro základní a mateřské školy to znamená, že tedy nemusí přijímat další zaměstnance, což by zatížilo jejich rozpočty. Povinnost původně vyplývala ze zřizovacích listin. Výstava Jaroslava Šévla ve Staré radnici Jaroslav Šévl se narodil 10. února 1924 v Dolním Nemojově a již od mládí rád maloval. To ovlivnilo i volbu budoucího povolání. Po ukončení Odborné školy textilní – tkalcovské, nastoupil do kreslírny fy. Sochor, ale po dvou letech, dne 20. června 1942, byla tato firma nacisty likvidována. Pokračoval ve studiu v Brně na Vyšší průmyslové škole textilní – kreslířské. Po roce však přišlo totální nasazení do Junkersových závodů, takže čtvrtý ročník dokončil až po válce. Po vojenské presenční službě nastoupil jako návrhář textilních vzorů do kreslírny národního podniku Tiba Manželé Faktorov i při návštěvě výstavy ve Dvoře Králové nad Labem. Splnilo se jeho přání a v tomto zajímavém povolání zůstal až do důchodového věku. Při každé příležitosti - na vojně, na výletech a na dovolených maloval – jen tak pro sebe – zajímavé kouty přírody, nebo vzdálená místa, kam se třeba již nevrátí. Ze zaměstnání mu zůstala přesnost a ta se odráží v každé jeho Rodný domek Jaroslava Šévla v Nemojově

60


práci. Všechno je malováno venku v přírodě, v klidu a pohodě, kdy vnímal jen to hezké kolem a úplně zapomněl na starosti běžného života. A pak stačí po letech zalistovat těmi obrázky a vybaví se všechny vzpomínky kolem, ke kterým se rád vracel. Proto se rozhodl uspořádat i tuto výstavu a alespoň částečně se podělit o zážitky ze svých cest s návštěvníky. Přednáška manželů Mervartových Na sklonku února se uskutečnila v Městském muzeu - špejcharu přednáška manželů Mervartových pod názvem Krásy Alp - Rakousko a Itálie. Oba jmenovaní manželé své přednášky doslova prožívají v doprovodném slově a mají početné příznivce a návštěvníky.

Mervartovi předávají své zážitky slovem o obrazem

Kojenecký ústav a Dětský domov Od 1. dubna 2002 došlo k přemístění Kojeneckého ústavu z Trutnova do objektu Dětského domova ve Dvoře Králové nad Labem v ulici R. A. Dvorského 1710 a tomuto zařízení se od té doby dostalo názvu Kojenecký ústav a Dětský domov. Ten poskytuje stálou zdravotní a výchovnou péči dětem prakticky od narození do tří let, pokud je to nutné ze zdravotních nebo sociálních důvodů i dětem starším. Ústav i Domov může umístit celkem 32 dětí. V loňském roce bylo k stávajícímu Dětskému domovu přistavěno schodiště, které nahradilo dřívější točité schody, nová prádelna, nová žehlírna, provedena úprava mléčné kuchyňky, úprava místností pro novorozence a kojence, lékařského pokoje, přístavba nového izolačního pokoje a byla přestavěna dřívější Ložnice nejmenších dětí

61


rehabilitace na ložnici větších dětí. Zřizovatelem je od 1. 1. 2003 Krajský úřad v Hradci Králové. Potřebná data pro kroniku poskytly pracovnice – ředitelka Zdeňka Malá a sociální pracovnice Semaniaková Jiřina.

Paní ředitelka Zdeňka Malá u nejmenšího občánka

Místnost, kde si děti hrají

Veletrhy cestovního ruchu V Hradci Králové a Praze se uskutečnily výstavní trhy, kterých se zúčastnilo Podzvičinsko i Sdružení Východní Čechy. Výstavy měly za úkol zjistit, o jaké služby mají tuzemští i zahraniční klienti zájem. Naše město je pro turisty velkým lákadlem svojí zoologickou zahradou a v posledních letech i blízkým Kuksem. Také vytvořená síť cyklotras přitahuje náročnější turisty. Podstatně se změnily ubytovací možnosti, když se za poslední tři roky několikanásobně zvýšil počet lůžek. Ubytování se zde nyní poskytuje v mnoha cenových relacích, když se nabízejí hotelové apartmány, ale také podstatně levnější ubytovny. Barakuda – přednáška o mayských tradicích Přednášku – Zapatisté v Mexiku – deset let revoluce, uskutečnila Alice Dvorská, aktivistka a sympatizantka Československé anarchistické federace. Seznámila posluchače o zapatistickém hnutí z tradice mayských indiánů. 62


V lednu 1994 vypuklo v nejchudším mexickém státě Chiapas lidové povstání a Alice Dvorská k tomu uvádí: „Na osudech lidí Třetího světa můžeme nejlépe vidět dopady zavádění hospodářské soutěže a neomezeného trhu, v tomto případě problémy související se Severoamerickou dohodou o volném obchodu a revoltujícími potomky kdysi slavných Mayů“. Snížil se opět počet úředníků MěÚ Rada města stanovila konečný stav úředníků radnice počtem 115 zaměstnanců. To se tentokrát neprovedlo propouštěním, ale změny bylo dosaženo klasifikací zaměstnanců. Kromě úředníků pracuje pro město jedenáct lidí obslužného personálu. Patří sem uklizečky, domovník a informatici. Za uplynulý rok opustilo MěÚ, ve čtyřech etapách, 36 pracovníků a zcela se změnila struktura celého úřadu. Na toto naváže zcela nový organizační řád, který je připravován ke schválení a měl by lépe odpovídat současným podmínkám. Snížení počtu zaměstnanců je jedním z bodů programového Tíha odpovědnosti za „zeštíhlení“ a organizační změny je na paní prohlášení zastupiteltajemnici JUDr. Simoně Motlové, která má od ledna 2004 novou sekretářku Ivu Dostálovou. stva. Opozice, především z ODS, však poukazuje na to, že tak výrazné snížení počtu úředníků se může projevit na fungování úřadu, který má mimo město na starosti i vesnice. To vše by však měla ukázat zkušenost následných několika dalších měsíců. Publikace Domova sv. Josefa Ta si klade za cíl přiblížit život tohoto nestátního zařízení a zároveň ukázat, co to roztroušená skleróza vlastně je. Zachyceno je vyprávění personálu, také fotografie, vyjádření předních odborníků, i vlastních klientů. Je tím zachycen život postižených v celém okruhu, tedy těch, kteří ztrácejí hybnost ale je jim zachován intelekt. Připravuje se otevření třetího oddělení. ZOO bilancuje rok 2003 Na sedm set mláďat se v loňském roce narodilo v naší zoologické zahradě. Přibližně polovinu tvořili savci. K vzácným odchovům patřilo šest gepardů, dvě guerézy angolské a čtyři psi ušatí. Za zcela mimořádný je nutno počítat porod i odchov u kunovité šelmy Jižní Afriky medojeda kapského. Odchovala je nezkušená samice z páru dovezeného z pražské ZOO. Je to veliký úspěch, protože toto mládě se narodilo ve střední Evropě poprvé. Dalšími přírůstky byli tradičně kopytníci, poprvé se v naší republice narodili dva dikdikové Kirkovi a dále ještě osm žiraf. ZOO s úspěchem odchovala holuba bažantího, ibise rudého, lelkouna sovího a dalších téměř dvě stě opeřenců. Bylo odchováno také několik želv uhlířských. 63


Knihovna a katalog knih Ten vytvoří samotní dospělí čtenáři tím, že budou postupně zaznamenávány jejich názory na přečtené knihy a zaznamenávány. Další čtenáři se potom budou moci lépe orientovat v zapůjčených knihách. Mgr. Lenka Antošová - ředitelka Slavoje k tomu uvedla: „Chceme tímto způsobem vtáhnout do života knihovny dospělé obyvatele města“. Pro děti se podobné akce již s úspěchem pořádají delší dobu. Než orangutan Dahi odjede do Madridu Šestiletý samec orangutana bornejského se před svým odjezdem za nevěstami v Madridu podrobil lékařské prohlídce a drobnému chirurgickému zákroku. Dahi byl odchován uměle a z plenek vyrostl v dospělého samce. Při prohlídce a zákroku, při kterém byl uspán, mu byla odstraněna boulička krevní sraženiny a také umístěn pod kůži čip. To je v současné době nejmodernější metoda registrace zvířat, která poskytne novému vlastníkovi všechny potřebné informace. Hotel Safari po třech letech V loňském roce zde hostovalo v průměru 22 osob denně. Nejvíce bylo ubytovaných v době letních prázdnin, tedy v červenci a srpnu, kdy byl hotel obsazen více jak ze 75 procent. Hotel slouží také jako restaurace pro veřejnost a zájemci mohou využít i bowlingovou dráhu. Různými organizacemi je využíván k pořádání konferencí a nejsou to jen přírodovědné akce. Většinu klientů tvoří lidé, kteří si přijeli prohlédnout zoologickou zahradu, ale také lidé, jedoucí do hor za lyžováním. Apartmány využívají převážně ti, kteří se zúčastnili mnoha křtů zvířat. Zákoutí Tylovy ulice Žijeme v době, kdy řada objektů mění svůj vzhled a děje se tak poměrně rychle. Proto je nutné pro kroniku zaznamenat skutečnost dané doby. Není tomu jinak ani těmito fotografiemi zachycené zákoutí Tylovy ulice. Nachází se v první uličce vedoucí vlevo při cestě z ulice J. Hory k Šindelářské věži.

Pohled směrem ke kostelu

64


Zcela vlevo je lešení na hotelu Central, vpravo spořitelna

Tisk našeho města Na konci měsíce února se v měsíčnících objevily tyto texty: Královédvorské listy ročník XIV., 27. 2. 2004 Vladimír Lepš - Boni pueri aneb „dobří hoši“ Miroslav Puš – Nejhezčí dárek ke 100. výročí založení školy v Podharti Miroslav Puš - Rozhovor s jedním z 350 (gymnazista Dan Šípek) Aleš Kocián - Klub zdraví Luděk Nožička - Jazzový festival podruhé (v rámci Dnů R.A. Dvorského) Rudolf Fiala - (17.5.1939 – 4.2.2004) Jan Odl Miroslav Puš Jednou větou Miroslav Puš - Proběhly zápisy do I. tříd RNDr. Pavel Moucha - Evropský primát v ZOO Pavlína Špatenková - Sokolové hodnotili rok 2003 Josef Ryba - Astronomické okénko Martina Kavanová - Sociální cítění našich dětí (škola Komenského dětem v Hajnici) Jana Fiřtová - Víte, že .... Miroslav Puš – Změna taktiky? Miroslav Puš - Otec vystavoval spolu s dcerou Jan Schwarz - O R. A. Dvorském netradičně Miroslav Puš - Otevření poslanecké kanceláře Radmila Maříková Ing. – Gepardí křtiny M. Suchánková - Informace Svazu PCCH Karel Malý - Středisko Junáka hlásí Rudolf Fiala - Fotografie Mileny Hegrové Marel Malý - Užíváte také zemní plyn? Miroslav Kitnar - Okresy jsou, či nejsou? Ladislav Hušek - Házenkáři zahájí jarní část druhé ligy v Plzni Ladislav Hušek - Závěr hokejové sezóny Miroslav Vlček mjr. - Z policejního bloku Výbor sokola - Pozvánka na šibřinky Královédvorský sport ve výsledcích Královédvorské noviny – březen 2004 65


(re)– Petr Nečas v Hankově domě (ek) – Blíží se největší stavba roku HaŠtě - Má město školskou koncepci? Jan Bém - Jak spíte, pane starosto? Miloš Havlíček – Otevřený dopis prvnímu místostarostovi Zdeněk Rýznar - Bude město nadále dotovat stát? (ek) Čeká Technické služby privatizace? Zdeněk Rýznar - Opozice jednala s koalicí (ek) - Na Zimní olympiádě mládeže i naši (Edda) - Ušetříme! (Ať to stojí co to stojí) Jaroslav Kratěna – Svatý Valentýn kulinářsko – kulturně pojatý Miloš Havlíček Ing. – Vyšly Královédvorské noviny HaŠtě - Vážený pane profesore Jan Bém - Občan na prvním místě? Kamil Čihák - První odchov marabu afrického ve VčZOO Dana Holečková - Rok 2003 v ZOO Dvůr Králové (re) Humanitární sbírka v Jedničce (re) - Zlatá tužka láme rekordy Zemřel herec Jan Odl Kanadské bodování vede Zadražil Neveřejné křtiny gepardů V Královédvorských listech ze dne 28.11.2003 byl článek Miroslava Puše pod názvem „Vyšly královédvorské noviny“. Toto kronika zaznamenala v měsíci prosinci. Nyní se tomuto článku dostalo odpovědi v Královédvorských novinách:

Vážený pane emeritní profesore, po pravdě řečeno, nepřekvapil jste mě.... To, s jakou chutí cupujete nový místní plátek, je snad pro Vás příznačné. Pamatuji si, že téměř podobná situace nastala při posledním pokusu o vydávání konkurenčních novin... To, že jste v sobě nezapřel češtinářského hnidopicha už zavání jenom vzetím červené tužky a opravit vše k obrazu svému.Chápu ... Chci Vás jenom ubezpečit, že: 1) Budu-li ještě nějakou písemnost pro nové místní noviny tvořit, budu i nadále dělat pravopisné chyby, neb jsem již chaos, který vládne v pravidlech českého pravopisu, dávno přestal zvládat. 2) Je mým výsostným právem, jak budu své případné články podepisovat a nikterak mě Vaše napomenutí neovlivnilo. Nepovažuji se totiž za žádného spisovatele a novináře, abych musel dodržovat nějaké hloupé konvence. Nevím, ale nějak mě to zavání starými časy – řekni mi kdo jsi a já si tě už prokádruji ..... Myslel jsem si totiž naivně, že je důležitější to, co je napsáno, než to, kdo je pod tím podepsán! Kdo by to 14 let po revoluci očekával !? 3) Je mi Vás líto, pokud jste příspěvek o špatném překladu informační tabule nevzal s nadhledem a tudíž si neodpustil pedagogický šťouch.... 4) Obdivuji Vaše jasnovidecké schopnosti – tyto noviny vydává Carla a.s., ale vlastně politická strana. Královédvorské listy vydává J. Pišta a spol.- která je to vlastně strana? P.S.: Já, Štěpán Harwot, pravicově orientovaný kapitalista, s dostatečným smyslem pro charitu, nestraník a tudíž zcela nezávislý pisálek mám krevní skupinu O, Rh + , trenýrky barvy červené ... stačí? Straně pro otevřenou společnost, KL i všem emeritním profesorům v.v. přeji brzké (nebo snad bratské?) jaro. HaŠtě

Noviny královédvorské radnice, ročník X., číslo 2, 26. února 2004 Marcela Janečková - Představitelé Města na návštěvě DPS Marcela Janečková - Pečovatelská služba Města D.K.n.L. 66


Rada města - Rada města odhlasovala zlevnění vody Výběr z jednání Zastupitelstva města a Rady města D. K. n/L. Simona Motlová JUDr. – Základní informace o městě Poslanecká kancelář Mgr. Robina Böhnische Simona Motlová JUDr. – Podávání opravných prostředků proti rozhodnutí odborů MěÚ a orgánů města Ivan Lístek Ing. - V loňském roce byly uloženy pokuty za 970 tisíc korun Martin Rudolf Ing. - Stavby pro bydlení v roce 2003 Hana Pokorná - Upozornění podnikatelům Jan Černík – Přijetí obecně závazných vyhlášek a Rozvoj podnik. prostředí královédvorska Kateřina Pištorová - Komunitní plánování se stále rozvíjí Lenka Antošová Mgr. – Městská knihovna Slavoj Čihák Kamil Ing. – První odchov marabu afrického v naší ZOO Akce na březen v DDM Jednička Jan Schwarz - O R. A. Dvorském letos zcela jinak Marie Švábová – Královna věnných měst na plese v Hradci Králové Město vyhlašuje oblasti pro poskytování finančních příspěvků na rok 2004 Eva Ježková - Společenská kronika Osobnosti města – návrhy Tomáš Otradovský – Sport a tělovýchova Ve všech třech měsíčnících, které zde byly uvedeny, dochází k informacím o kulturním a společenském dění našeho města (kino, Hankův dům, Jednička, sport atd.). Přestupný rok 2004 Letošní rok je přestupným a svátku se tedy také dočkal Horymír. Stává se tak jednou za 1460 dní a slavit jej může v naší republice asi sedm tisíc občanů. Dříve se prý dodržovalo pravidlo, že na přestupný rok nejsou o Velikonocích vypláceny dívky, ale naopak chlapci. Také svateb je v tento den málo, nevěsty se nechtějí nechat ošidit o každoroční kytičku ke svému životnímu výročí. Přestupný rok s 29. únorem se také spojoval s výskytem většího množství chroustů. Drobné zajímavosti měsíce února • Hankův dům uspořádá nové kurzy orientálního tance pro začátečníky • ZOO skončila svou letošní „Vánoční ZOO“, ale navštěvovat ji můžeme dál • Jednička připravila na jarní prázdniny dětské hry: - Dobytí severního pólu (lyžování, bobování a noční hru), další je - Všechno pro tým (soutěže, testy, hry). Tábory se konají na Jívce u Radvanic, akce Jedničky v místě DDM. • ZŠ R. A. Dvorského uspořádala ukázkové hodiny pro děti z mateřských škol, a také ty, které jsou doma s rodiči. • Koncem ledna se dostaly našim občanům do schránek Noviny královédvorské radnice – zdarma. Ti, kteří je nedostali, si je mohou bezplatně vzít v infocentru města. • V ZOO se vylíhla želva uhlířská a kajman • Jednička uspořádala karneval ve zvířecích maskách, s vyhodnocením a tombolou • Maketa mamuta v ZOO se z důvodu přestavby slonince stěhuje do náhradního prostoru zahrady. • Keramickou dílnu v knihovně vede Míša Marková a zájemci si s sebou nemusí nic nosit, také vypálení zajistí knihovna. • V posledním týdnu února probíhají na zdejších školách jarní prázdniny • Od dubna se plánuje oprava vozovky od Jaroměře – Na špici, až po Kuks • Jednička vyhlašuje další výtvarnou soutěž Technika a dopravní prostředky lidí • MěÚ vyhlašuje výběrové řízení na místo odborné referentky (referenta) Odboru VUP na úseku samosprávných činností, Programu obnovy venkova a stavebního úřadu.

67


68

KRONIKA MĚSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2004

Recommend Documents