KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2002

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM – 2002

Ve druhé þásti rekonstrukce se poþítá s úpravou šaten, obþerstvení a salonkĤ pro spolky a zájmové organizace. NovČ by mČlo kino spadat pod „HankĤv dĤm“, který spravuje dnes jen Art kino.

Malá pošta Od léta roku 2001 je pošta na DenisovČ námČstí uzavĜena. To zkomplikovalo situaci na „hlavní poštČ“, kde se v dopoledních hodinách tvoĜí fronty obþanĤ, kteĜí jsou nespokojeni hlavnČ ze dvou dĤvodĤ. Prvním je uvedená skuteþnost, že musí stát ne „frontách“ na odbavení pĜi platbách a také u zásilkové služby a druhý dĤvod vidí v tom, že ceny za poštovné znaþnČ proti minulosti vzrostly. Na „malé poštČ“ zatím žádné práce neprobíhají, je zavĜená a obþané se domnívají, že pravdČpodobnČ zĤstane zavĜena stále. Pan Václav Krejcar, jako zástupce „Sdružení ochrany spotĜebitelĤ a pacientĤ k tomuto uvedl,: „zdá se, že obavy obþanĤ jsou oprávnČné, protože všeobecná zkušenost hovoĜí o tom, že odpovČdní státní úĜedníci mají stále snahu se zbavovat zodpovČdnosti ve stylu – máme problém, vyĜešíme ho tím, že službu zrušíme. Je známá skuteþnost, že státní podnik, kterým ýeská pošta je, za pĜihlížení té, þi oné vlády, své služby permanentnČ zdražuje a také ruší, pĜesouvá na bedra obþanĤ, jak tomu bylo pĜi omezení doruþovacích míst a poštovních úĜadĤ ve spádových oblastech, což je citelné zvláštČ na venkovČ“. Jmenovaný požádal zástupce mČsta o vyvolání jednání v této vČci, i když obecní úĜedníci nemají možnost jednání státní správy ovlivnit.

Kronika zcela diskretnČ - nedostateþná „erekce“ je potíží každého druhého obþana ýR - nejþastČjší pĜíþiny jsou arterioskleróza, kouĜení, cukrovka a vysoký krevní tlak Jsou výrobci dvou preparátĤ, kteĜí nabízejí po svČtČ léky proti poruchám erekce. Buć Viagra, nebo Uprima. Obojí by nemČli užívat obþané s nemocným srdcem a užívající nitráty. Viagra – firma Pfizer – pilulku staþí spolknout, nástup erekce po 25 minutách, smí se použít jen jednou dennČ, nevadí malá dávka alkoholu, cena jedné tabletky modré Viagry dle síly stojí 350 – 420 korun. Uprima – firma Abbot - musí se nechat rozpustit pod jazykem, nástup erekce po 18 minutách, je vhodnČjší pĜi léþbČ nitráty, ale pĜesto se nedoporuþuje, mĤže se opakovanČ vzít po osmi hodinách, cena jako Viagra. Tabletky se svým úþinkem podobají, ale nezvyšují sexuální apetenci, pouze zvýšené prokrvení pohlavních orgánĤ.

Prodej bytĤ pokraþuje I v letošním roce bude pokraþovat prodej bytĤ, které má v držení mČsto. Obþané se s tímto mohou seznámit na internetových stránkách a nebo na úĜední desce MČÚ. Dále trvá prodej bytových domĤ do majetku nájemníkĤ a dalších zájemcĤ podle schváleného seznamu. Neprodají se však všechny byty, þást si jich mČsto ponechá, aby bylo možné je pĜidČlovat v pĜípadech sociálních, jako služební byty a jiné použití.

26

KRONIKA MċSTA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM - 2002

ZOO – orangutan bornejský Je tĜetím mládČtem „Donny“. O první mládČ samice pĜišla v roce 1995, druhý potomek byl Dahi, který se narodil o tĜi roky pozdČji, ale nemČla mléko a bylo nutné sameþka umČle odkojit. Nyní je vše v poĜádku, mládČ ĜádnČ pije. V ZOO hostuje skupina orangutanĤ ze Sumatry, kteĜí jsou zde zapĤjþeni po dobu výstavby nové expozice v pražské ZOO.

Žáci krmí zvíĜata v lese Základní škola R.A. Dvorského má aktivní pĜírodovČdný kroužek a jeho þlenové mimo sledování poþasí a ekologie, chodí navštČvovat les a krmit. „Nadílka“ z kaštanĤ, žaludĤ, šípkĤ i jeĜabin se dostává zvČĜi v þásti lesa v blízkosti hĜbitova a nyní byla zpestĜena ještČ mrkví, jablky, Ĝepou a semeny. V okolí školy mají také nČkolik krmítek pro ptactvo se semeny a lojem.

Devátý roþník Juniorfilmu Do šestého února mohou mladí zasílat své videozáznamy, potom budou posouzeny pĜedvýbČrovou porotou, která rozhodne, zda se zaĜadí do hlavní soutČže. O tom budou tvĤrci vyrozumČni do 15 února. Samotná soutČž probČhne 22. a 23 února v DDM Jedniþka. SoutČží pČt kategorií: do 12, 16 18ti let, dále pro stĜední filmové školy a koneþnČ poslední pro dospČlé filmové amatéry. Za autora je považován ten kdo filmoval, ve snímku hrál, nebo napsal scénáĜ.

TĜídČní odpadu Již pĜed tĜemi roky došlo v našem mČstČ k umístČní prvních sad barevných kontejnerĤ. Nyní je již 35 stanovišĢ s kontejnery a navíc je v provozu sbČrný dvĤr pro nebezpeþné látky, který musel být v loĖském roce z dĤvodĤ stČhování Technických služeb uzavĜen. Obþané také obdrželi brožuru, která je seznamuje s tĜídČním odpadĤ.

Komunikace „LegionáĜská“ NejfrekventovanČjší, ale také nejvíce poškozenou vozovkou v péþi státu je ulice LegionáĜská. Ta je v celém svém úseku z Denisova námČstí až po budovu Komerþní banky ve velmi špatném stavu. MČsto, jak bylo již kronikou zaznamenáno, se postaralo na vlastní náklady o vypracování projektu na rekonstrukci Denisova námČstí (kruhový objezd), ale u toho také zĤstalo. Na rekonstrukci LegionáĜské bylo vypracováno územní rozhodnutí a probíhají stavební Ĝízení, ale potĜebné finance nejsou.

27


„Zelené dominanty“ Vladimíra Lepše V mČsíci únoru mohli obþané shlédnout zajímavou výstavu kreseb MUDr. Lepše. Tohoto lékaĜe zná mnoho obþanĤ našeho mČsta, byl dČtským lékaĜem po dlouhá léta a u rodiþĤ i dČtí velmi oblíbený. Je þlenem pČveckého sboru Záboj a jeho výtvarné práce ilustrují již po mnoho let programy místního „Kruhu pĜátel hudby“ a plakáty koncertĤ klasické hudby, konané v ChoustníkovČ Hradišti. MUDr. Vladimír Lepš na vernisáži své výstavy Nyní tedy ještČ série kreseb starých stromĤ, které v mnoha pĜípadech již podlehly zákonĤm pĜírody. Tyto „zelené dominanty“ jsou jím zachyceny nejen ve mČstČ, ale také v širším okolí. Také „Královédvorské listy“ zaþaly tyto významné kresby dĜevin otiskovat a nyní došlo k jejich zveĜejnČní v celé své šíĜi ve špýcharu MČstského muzea. Výstava je velmi zajímavá. Tato výstava vznikla ve spolupráci s Okresním muzeem v SokolovČ a zachycuje krásu starých existujících a zaniklých památných stromĤ. Na vernisáži byla uskuteþnČna pĜednáška na téma „Staré a památné stromy v ýechách“, kterou pĜednesl Jaroslav Michálek ze Sokolova. Kresby a fotografie na výstavČ jsou doplnČny daty shrnujícími místo kde se strom nachází, jeho rozmČry,nebo dobu kdy strom zanikl, þi jaká povČst se k nČmu vztahuje.

ÚþastníkĤ bylo velmi mnoho

Soupis zelenČ v našem mČstČ Ochranou zelenČ a ekologií se zabývá odbor místního hospodáĜství, který provedl soupis dĜevin ve spolupráci s Klubem Natura pĜi místním gymnáziu. ýlenové tohoto klubu sepsali dĜeviny a travnaté plochy na volnČ pĜístupných pozemcích. Tím došlo k zmapování, které zahrnuje listnaté a jehliþnaté stromy, keĜe, louky a další plochy zelenČ. Tento soupis by mČl sloužit k zlepšení ochrany zelenČ.

28


Matrika mČsta v þíslech Poþet narozených v našem mČstČ - nikdo (není zde porodnice) UzavĜená manželství: 107 na Staré radnici 1 v kanceláĜi starosty mČsta 28 na zámku Kuks 1 na „Nové Americe“ 1 ve VítČzné 4 pĜed církvemi V poþtu uzavĜených manželství jsou obþané našeho mČsta, jiných mČst a také cizinci: 7 Ukrajina 1 Polsko 1 Slovensko 1 Kanada ZemĜelých: Celkový poþet 216 (v nemocnici, doma, Ch. Hradišti, Kuksu, Hajnici, KocbeĜi, ve VítČzné a v KohoutovČ).

Brambory na trhu podražily LoĖská sklizeĖ brambor byla o necelou tĜetinu nižší než v pĜedchozích letech. PĜíþinou bylo to, že zemČdČlci sklidili ménČ nejen vlivem menší výsadby, ale také nepĜíznivým loĖským poþasím, kdy došlo k vyšším skladovacím ztrátám a vyššímu podílu brambor na škrob. SpotĜebitelské ceny brambor by mohly stoupnout na jaĜe až na dvacet korun za kilogram a staly by se tak pĜíliš drahou potravinou. Došlo by tak k situaci, kdy by cena brambor mohla být na výši mandarinek. Vloni se cena za jeden kilogram pohybovala u konsumních brambor na výši asi sedmi korun.

LyžaĜi a paraglidisté jednají na ZviþinČ Vleklý spor tČchto oddílĤ se Ĝeší na ZviþinČ, kam se dostavili zástupci sportovcĤ, obecních a státních zástupcĤ a vlastníci pozemkĤ. PĜedmČtem jednání jsou nájemní a vlastnické vztahy mezi lyžaĜským oddílem a „Leteckým spolkem Zviþina“. Spor vyplývá z toho, že dolní þást sjezdovky na úboþí Zviþiny mají dlouhodobČ pronajatý pĜíznivci létání.

AC Boom zapoþal se stavbou Tato spoleþnost se stala autorizovaným prodejcem (dealerem) vozĤ Citroen pro stávající okresy Trutnov, Jiþín a Náchod. Toto souvisí i s nejrozsáhlejší investicí v ýeské republice, kdy vyroste u Kolína nová automobilka. Jedná se tedy o pĜechod k nové znaþce, pĤvodní byla Škoda. Sídlo této spoleþnosti je v SeifertovČ ulici.

29


Dlužníci nájemného PĜibližnČ sto padesát nájemníkĤ našeho mČsta dluží za nájemné a také ostatní platby. Dlužná þástka pĜevyšuje jeden a pĤl milionu korun. PrávnČ – správní oddČlení MČÚ toto Ĝeší, ale zatím co u jednČch se dluhy vymáhají, druzí dlužníci pĜibývají. Velkým dílem se na vymáhání tČchto pohledávek podílí JUDr. Humlová, které jsou tito neplatiþi „svČĜováni“. Pohledávky se splácí na základČ rozhodnutí soudu, nČkterým i exekuþní srážkou ze mzdy a dokonce i exekuþním prodejem movitého majetku. Za Ĝešení se pokládá i výpovČć z bytu a mČsto podalo v souþasné dobČ dvacet dva žalob k výpovČdi z nájmu, v devíti pĜípadech byli dlužníci vystČhováni a v šesti provedena exekuce.

Sokolové a JUDr. František PaĜez Uplynulo šedesát let od smrti této výrazné postavy našeho mČsta. Jmenovaný byl pĜedsedou pČveckého sboru Záboj a významným þinovníkem sokolského hnutí. Zastával funkce starosty místní jednoty Sokola a I. pČvecké župy, byl námČstkem starosty župy Podkrkonošské – Jiráskovy a pĜedsedou místního odboru Národní jednoty Severoþeské. V dobČ nacistické okupace se zapojil do odbojové þinnosti, byl u zrodu „sbírek“ (1940), kterými byli podporovány rodiny popravených a umuþených sokolĤ, kdy bylo vybráno více jak 200.000 korun.NČkteĜí místní sokolové byli také zapojeni do akce pomoci výsadkáĜĤm z Velké Británie. Na poþátku Ĝíjna 1941 došlo k zatýkání v sokolském hnutí a sedm tehdejších pĜedstavitelĤ župy Jiráskovy – Podkrkonošské bylo vzato do vazby.Byl mezi nimi i JUDr. PaĜez. Po dobČ výslechĤ v Hradci Králové, Praze a TerezínČ byl v lednu 1942 pĜevezen do OsvČtimi, kde na následky tČžkých omrzlin a zápal plic dokonal ve vČku 57 let.

Náhrada za vložený majetek do bývalých JZD V letošním roce konþí nároky bývalých þlenĤ Jednotných zemČdČlských družstev na navrácení vloženého majetku. Transformaþní podíly þiní 14 miliard korun, ale vČtšina bývalých þlenĤ nedostane nic. Nárok mají i pĜímí potomci þlenĤ, ale jen do konce roku 2002, kdy konþí tĜíletá promlþecí lhĤta jejich nárokĤ. Souþasná družstva však nemají peníze, pĜípadné konkurzy družstev nic neĜeší. Družstva nemají ani zpenČžitelný majetek. Družstevníci to vidí takto: „zmČnily se podmínky, my se dostali z nejhoršího, vyplatili restituenty, ale na vypoĜádání podílĤ nemáme, ani kdybychom rozprodali to co dosud máme. VČĜitelé se mohou soudit, doženou družstvo do konkurzu, u soudu uspČjí, ale v nejlepším pĜípadČ mĤže dojít k nČjakému postupnému vyrovnání. Ale ten, kdo by se chtČl soudit, musí zaplatit þtyĜi procenta z dlužné þástky na poplatcích a dál riskuje nekonþící spor. Lidé však nemají na toto peníze a ani trpČlivost. Vinu na tom v tomto pĜípadČ nese stát a poslanci špatným zákonem“.

Zákon a pĜestupky Poþínaje Novým rokem je tu nový zákon o pĜestupcích, kdy se hranice pĜestupku posunula z bývalých tĜí na pČt tisíc korun. Teprve potom, po pĜekroþení onČch pČti tisíc korun se jedná o trestný þin.

30


PĜestupky Ĝeší komise pro projednání pĜestupkĤ, která spadá pod kompetenci právnČ – správního oddČlení, vedoucím ve JUDr. ZdenČk ýepelka. Nejvíce pĜestupkĤ patĜilo nesouladu v obþanském soužití (48 %), majetkových bylo asi 33 % a veĜejnému poĜádku. (15 %). Komisi je práce ztČžována problematickým doruþováním úĜedních zásilek úþastníkĤm Ĝízení, nebo se obvinČný þi svČdek nedostaví. NČkteĜí úþastníci jsou i agresivní a nebo se dostavují v podnapilém stavu.

Podnikatelé našeho mČsta Mýlil by se každý, kdo by v našem mČstČ napoþítal desítky podnikatelĤ. Skuteþností je, že „živnostenský úĜad“ eviduje asi þtyĜi tisíce podnikatelĤ a pĜibližnČ pČt a pĤl tisíce živnostenských oprávnČní. Protože v loĖském roce došlo ke zmČnám v živnostenském zákonu, bylo nutno provést na jeden a pĤl tisíce oprav, to vše ještČ v souvislosti s provedením þtyĜiceti kontrol a osmnácti blokových Ĝízení. U správních Ĝízení bylo zrušeno a pozastavena podnikatelská þinnost u tĜí podnikatelĤ, u jednoho zastavena a další tĜi byla zahájena. V roce 2001 bylo vydáno 317 živnostenských oprávnČní, 52 jich bylo podnikateli zrušeno, pČt živnostníkĤ zemĜelo a u pČti živnostenské oprávnČní zaniklo.

Vítané investice do sportu Obþané mČsta jistČ pĜijmou za své, že výraznČ vzrostou investice do sportovišĢ. Odborné firmy vypracovaly studie, které mají Ĝešit sportovištČ pod Hankovým domem. MČlo by to být celé zázemí zimního stadionu, stavba ubytovny pro sportovce, vyhĜívaný bazén, modernizace sportovišĢ, Ĝešeny parkovací plochy a jejich napojení na prostor pĜed Hankovým domem. Toto vše souvisí s tím, že mČsto v minulých letech pĜevzalo postupnČ do své péþe vČtšinu sportovišĢ. Tak by vznikl areál, který by soustĜedil na jednom místČ rĤzné sportovní aktivity. NejvítanČjší a obþany nejvíce žádaný je vyhĜívaný bazén, který mČstu citelnČ chybí. Také tribuna fotbalového hĜištČ je znaþnČ zanedbaná a mČla by dojít žádoucí opravy. Všechny tyto zamýšlené akce jsou zatím ve studiích, ale kronika je bude i nadále sledovat a dokumentovat.

Gymnázium a spolupráce se školami Evropy Na internetové stránce s názvem „Jídlo“ spolupracovalo jedenáct národĤ, nyní jich má být až tĜicet. Tato internetová stránka získala ceny Netdays Europe a Netdays Italy. Místní gymnázium zaþalo s touto mezinárodní spoluprací asi pĜed þtyĜmi roky. V zaþátcích spolupracovali ýeši, ŠpanČlé a Finové na údajích o mČstČ kde žijí, nyní se stalo pĜedmČtem jejich zájmu jídlo. Profesorka Zúmotová k tomuto uvedla: „PĜed Vánocemi jsme pĜipravovali materiál o našich zvyklostech, pranostikách a klasických vánoþních jídlech. Cizince zaujalo napĜíklad to, že se na Štedrý den jí kapr“. Naši studenti se dozvČdČli zase o sváteþních tabulích Walesu a Bulharska. 31


„My pĜipravujeme materiál, který pojednává o výskytu a významu jídla v pohádkách“, dodala profesorka Zúmotová. Tato komunikace se odvíjí v anglickém jazyce a studenti se tedy v tomto zdokonalují a navíc ještČ v zemČpise, literatuĜe a dČjepisu. Projekt na internetu totiž zpracovává výskyt jídel národních specifik, také na obrazech a knihách. Je dobĜe, že i studenti našeho gymnázia se na této spolupráci podíleli.

Klavírní koncert JiĜího Pazoura Kruh pĜátel hudby uspoĜádal netradiþní koncert profesova pražské konzervatoĜe. Zajímavé bylo to, že program nebyl pĜedem dán a vznikl vlastnČ na základČ pĜipomínek divákĤ. MUDr. Vladimír Lepš k tomuto uvedl: „Koncert bývá obvykle zahájen Ĝadou improvizaþních kreací, napĜíklad variacemi na lidovou píseĖ v rĤzných hudebních stylech.“ Posluchaþi tak mají možnost porovnat jednotlivé hudební slohy od baroka až po klasickou hudbu 20. století a jazz. BČhem pĜestávky mohli diváci napsat témata na improvizaci a nejobvyklejší formou bývá název známé písnČ a skladby a jak by tĜeba „Andulko šafáĜová“ zpracoval W.A. Mozart nebo G. Mahler. „Posluchaþi mohli také stanovit téma formou mimo-hudebního námČtu, napĜíklad strach, láska, krajina a podobnČ“, vysvČtlil MUDr. Lepš.

Dvacet milionĤ sociálnČ potĜebným V loĖském roce byla vyplacena tato þástka obþanĤm našeho mČsta a také v dalších dvaceti šesti okolních obcích. ýástka na dorovnání životního minima dosáhla 16 milionĤ 320 tisíc korun a další byly þástky obþanĤm pobírajícím starobní dĤchod a zdravotnČ postižené ve výši 2 miliony 965 tisíc korun. Zvýšení životního minima si rovnČž vyžádalo úpravu vyplácených þástek a vydat potĜebná správní rozhodnutí.

NeštČstí mladé chovanky Mladá chovanka „Husova domova“, výchovnČ léþebného ústavu pro mládež ve vČku šestnácti let se na útČku spustila na svázaných prostČradlech z pátého podlaží budovy. Na úrovni tĜetího patra se prostČradla pĜetrhla a chovankynČ si pádem na zem pĜivodila vážná poranČní páteĜe. ChovankynČ patĜí k osmnácti nezletilým matkám o které se zde peþuje.

Vodné a stoþné našeho mČsta Cena za využití pitné vody je v našem mČstČ jedna z nejvyšších v republice. Její cenu tvoĜí provozní náklady, poplatky mČstu, danČ a poplatky státu. investice do oprav zaĜízení a koneþnČ platba spoleþnosti Tiba za þištČní vody v jejich þistírnČ. Podle novČ stanovených cen zaplatí nyní obþané za vodné (odebranou vodu) 17,58 k (vloni 15,29 korun), stoþné (odvod kanalizaþní vody a její þištČní) þinilo vloni 27,70 korun a nyní se

32


posouvá na horentní þástku 28,26 korun. CelkovČ tedy bude vodné a stoþné þinit 45,84 korun, vloni þinilo ještČ 42,99 korun.

Výstava vČnných mČst V prvém patĜe MČÚ si mohou obþané prohlédnout výstavku o královských vČnných mČstech. Bude otevĜena do konce mČsíce bĜezna 2002 od pondČlí do pátku 7 – 17 hodin.

Finanþní sbírky novČ Nové znČní zákona znesnadnilo poĜádání sbírek mezi obþany. Poþínaje Novým rokem je tĜeba každou takovou akci pĜedem nahlásit s nČkolikamČsíþním pĜedstihem na krajském úĜadČ, který jako jediný sbírku povoluje. V rámci našeho regionu tak došlo k pĜerušení u sbírek na záchranu Betléma, která se konala v rámci výstavy betlémĤ v zoologické zahradČ, dále pravidelné sbírky na psí útulek. Tímto novým zákonem došlo k tomu, že není možno zajistit prostĜedky k financování konkrétních projektĤ. V našem pĜípadČ se jedná o prostĜedky na záchranu Braunova díla, když se tČchto od státu nedostávalo. Byla to poslední možnost, jak tento unikát zachránit rychle a bez zbyteþných prĤtahĤ.

Výstavba nových bytĤ Odborem výstavby MČÚ, vedeným Martinem Rudolfem, bylo vydáno v loĖském roce dvacet povolení ke stavbČ. Je to šestnáct rodinných domkĤ, þtyĜi stavby jsou realizovány nástavbou, pĜestavbou a úpravami dosud nebytových prostor. Kolaudaþním Ĝízením bylo dáno do užívání 31 bytĤ, z toho tĜináct rodinných domĤ. Dokonþeny byly bytové domy B 2 a B 3 na sídlišti Zálabí sever II. disponující 11 byty.

Kronika mČsta – rozpoþty Na kroniku mČsta bylo v uplynulém roce 2001 rozpoþtováno a skuteþnČ þerpáno, rozpoþet na rok 2002.: název – položka v roce 2001 ostatní osobní údaje pojistné soc. zabezpeþení zdravotní pojištČní ostatní poj. DHIM nákup materiálu nákup služeb oprava a udržování cestovné CELKEM

rozpoþtováno 45.000 K 11.700 K 4.000 K 100 K 5.000 K 10.000 K 25.000 K 0.000 K 1.000 K 101.800 K

þerpání 42.900 K 11.150 K 540 K 130 K neþerpáno 3.120 K 24.490 K 0.000 K 50 K 82.380 K

na rok 2002 50.000 K 13.000 K 500 K 1.000 k 20.000 k 15.000 K 20.000 K 2.000 K 1.000 K 127.000 K

33


Sto let školy v ýeské Podharti –vlastivČdné þtení Úvodem: roku 1862 se na obecných školách zaþalo vyuþovat þesky a roku 1867 byla uzákonČna povinná osmiletá školní docházka SprávnČji bychom mČli napsat v ýeském Podhradí, protože tak byla tato þtvrĢ mČsta dĜíve jmenována. K þeské škole se tehdejší C.K. Rakouské mocnáĜství stavČlo zdrženlivČji, protože tu byla již v roce 1884 škola nČmecká, která sídlila v dnešním HusovČ domovČ a þeské dČti musely docházet do mČsta. To bylo oddČleno od vlastního mČsta poli a loukami, cesty byly nevalné, prašné a nebo blátivé. Proto byla již na sklonku 19. století vícekrát žádána „Místní školní rada“, aby byla zĜízena „v pĜedmČstí tom škola pro obojí Podhradí, tedy ýeské i NČmecké“. Tehdejší „Místní školní rada“ tyto dĤvody uznala už v roce 1899 a to pro obČ „Podhradí“, Vorlech a „Chaloupky“, (nyní zvané Nová Ves). Proti tomu se postavil zástupce pĜiškolené Lipnice, z jakýchsi dĤvodĤ daĖových a hlavnČ proto, že „žádaná škola nebude školou z potĜeby, nýbrž školou z pohodlí“ a „C.K. Zemská školní rada“ školu tehdy nepovolila. „Po þetných odvoláních, opČtných žádostech a podaném prohlášení obecního zastupitelstva z dubna 1902, kdy se mČstská obec zavazuje „sama náklad na vydržování školní budovy, opatĜování uþebných pomĤcek uhražovati z vlastních svých prostĜedkĤ“, povolena byla „Zemskou školní radou“ samostatná, smíšená, trojtĜídní obecná škola s þeským jazykem vyuþovacím“. JeštČ téhož roku, tedy 1902, byla souþasná, jižní þást nynČjší školní budovy postavena. V následném roce, tedy pĜesnČji 13. záĜí, kdy byl zahajován za Rakouska – Uherska školní rok, došlo o druhé hodinČ odpolední k slavnostnímu vysvČcení panem dČkanem a biskupským vikáĜem, páterem Josefem Beranem, za úþasti þetného knČžstva, starosty mČsta Stanislava Fingera, mČstské rady a zastupitelĤ, místního školního dozorce pana Dr. JeĜábka, profesorského sboru zdejšího gymnázia a uþitelstva všech zdejších škol. Do školy bylo zapsáno v té dobČ 184 dČtí, byly svČĜeny do péþe Ĝídícího uþitele, jednoho definitivního uþitele prvé tĜídy a jednoho zastupujícího uþitele. Dále bylo poukázáno, že „o vyuþování náboženství budiž C.K. Okresní školní radou postaráno“. Prvním Ĝeditelem byl jmenován Alois Pavlík, uþiteli byli Jaroslav Janoušek a František Zlatník.Školníkem byl do roku 1930 Josef Vurbs. V samých poþátcích vyuþování byla ve škole provedena inspekce „Zemským školním inspektorem“ Dr. Janem KaĖkou. Již v roce 1904 se „Zemská školní rada“ zasazuje o to, aby se ve tĜetí tĜídČ uþilo tĜi hodiny týdnČ jazyku nČmeckému. Také byla podána žádost, „by rozšíĜena byla škola na þtyĜtĜídní a povolena byla zatímní tĜída pátá“. Poþet žákĤ v následných letech roste a když bylo povoleno ve školním roce 1909/10 otevĜít þtvrtou a pátou tĜídu, dosáhla poþtu 352 žákĤ. V této dobČ škola již nepostaþovala a poslednČ jmenované nejvyšší tĜídy, byly v soukromém domČ pana Linka (þíslo popisné 1127), naproti škole. 28. listopadu 1905 dochází v našem mČstČ k velkým manifestacím. HlavnČ dČlníci se dožadují všeobecného a rovného hlasovacího práva a „Místní školní rada“ dává pro tento den školou povinným dČtem volno. Školní rok, zahajovaný za Rakouska v polovinČ záĜí, zaþínal vždycky slavnými službami Božími v kostele sv. Jana KĜtitele, tedy katolickém, za úþasti všech žákĤ a uþitelĤ. V Ĝíjnu to byly služby Boží ke dni jmenin Jeho Výsosti císaĜe a také byly poĜádány zpovČdČ a svatá pĜijímání Byla tu také „Hankova nadace“, kdy se nejlepšímu žákovi ze tĜídy dostalo odmČny jedné rakouské koruny. ŽákĤm se dostalo možnosti se zúþastnit „stromkových slavností“, kdy bylo škole umožnČno zasadit nČjaký stromek. V této dobČ byly také znaþnČ rozšíĜeny infekþní nemoci, spála, pĜíušnice, osýpky. Pro chudé dČti se ve škole vaĜila þtyĜikrát týdnČ polévka 34


v domku zakoupeném „Místní školní radou“ vedle školy a na tomto se podílelo devatenáct „místních dam“. Nádobí a potĜebné náĜadí bylo poĜízeno ze sbírek dobrodincĤ. V dalších letech to pokraþuje „mléþnou akcí“. Uvedený domek zde chátrá dodnes a hostil v minulosti i hasiþe, policajty a školníka. Škola v ýeském Podhradí byla tedy vydržována obcí. To by však samo o sobČ nedostaþovalo a tak bylo tĜeba hledat možnosti, jak škole a školním dítkám pomoci. Jsou poĜádány „DČtské dny“, vítáni jsou i mecenáši. K nim patĜila v prvé ĜadČ stolová spoleþnost Cvrndorf, dále spoleþnosti: „NovátoĜi, Mládenci, Sirotci, Vlastimil, Vážená spoleþnost u KleinĤ (opravdu se vážili), Spolek pro udržování památníku TGM, PodharĢští turisté, konzum Svornost, Severoþeská jednota, strojmistĜi, hospodští, živnostníci, soukromníci i továrny (Sochor, Deutsch, Neumann a Hellmann)“. Získané þástky byly použity nemajetným dČtem na šatstvo, obuv a prádlo a k zakoupení školních potĜeb a knih. Platil také celibát uþitelek, které se až do 24. þervence roku 1919 nesmČly vdávat. DČti své „sleþny“ uþitelky však musely oslovovat „paní uþitelko“. Dne l0. þervna 1911 bylo zapoþato v pĜístavbou školy, její severní podsklepené þásti a dne 25. záĜí 1912 zahájeno v dokonþené pĜístavbČ školní vyuþování. Od této doby se vnČjší vzhled podharĢské školy nezmČnil. Léta plynula, z uþitelĤ zde dále pĤsobili Josef Tobiášek a Arnošt Mládek, pedagogické výsledky ovČĜoval každoroþnČ okresní inspektor, který pĜed rokem 1918 již nepodléhá církvi. Náboženství, hlavnČ katolické, však zĤstává do roku 1918 nejdĤležitČjším nástrojem k citové a spoleþenské výchovČ dČtí. 28. þervna 1918 otĜásly svČtem výstĜely v SarajevČ, došlo k vyhlášení války, uþitelé rukují a jejich místo zaujímají penzisté. Školy omezují vyuþování, není dostatek paliva, dČti musí stát „fronty“ na hubené pĜídČly potravin. Uþitele využívá skomírající monarchie k soupisĤm obilí a jeho výsevĤm u sedlákĤ, prodeji pohlednic, váleþných brožur, ke sbČru šatstva, textilních odpadkĤ, kovĤ, bukvic a kaštanĤ, Ĝíká se tomu „váleþná péþe“. PĤl procenta služného se uþitelĤm sráží na podporu váleþných vdov a sirotkĤ. Jen z obvodu podharĢské školy odešlo v prvních mČsících do války 162 mužĤ. Z podnČtu „Zemské školní rady“ došlo ke zĜízení prázdninového školního útulku, který se vžil od roku 1916. DČti byly zamČstnávány hrou, vyprávČním a þtením povídek, ale hlavnČ se jim dostávalo každé dopoledne krajíce chleba. V roce 1917 se už pro nedostatek potravin pĜestaly vaĜit polévky chudým dČtem. Ty trpí hladem a jsou sužovány nemocemi, nedostateþný dozor plodí úpadek mravnosti. NarĤstá poþet padlých ve válce a dČti vysazují tČmto obČtem lípy. Uvádí se, že do koĜenĤ byly vkládány lahve se jmény. Konec prvé svČtové války byl ve znamení vzniku Republiky ýeskoslovenské. PĜedcházelo tomu období smrtelné „španČlské chĜipky“ a škola v Podharti byla po celý mČsíc uzavĜena. Podvyživeným dČtem se dostalo pomoci ve vyvaĜování z potravin „americké mise“, kdy se dostalo þtyĜiceti dČtem kakaa a sto jich dostávalo vydatné polévky. Tak tomu bylo v pováleþných letech do roku 1922, poté pĜešly náklady na „Sociální péþi“ a „ýervený kĜíž,“ v posledku na „Okresní péþi o mládež“. Zanikl prázdninový útulek pro dČti a byl nahrazen prázdninovou letní školou. V té byli vybraní žáci po tĜi mČsíce ubytováni a stravováni do roku 1925 v novČ poĜízeném „izolaþním baráku“ pod nynČjším hĜbitovem. Stalo se tak zásluhou okresního lékaĜe MUDr. J. Noska. V roce 1921 docházelo, se svolením rodiþĤ, k hromadnému ústupu z církve Ĝímsko – katolické a žáci i jejich rodiþe pĜestupovali k církvi ýeskoslovenské – husitské, ýeskobratrské a vČtší díl zĤstával bez vyznání. Žáci již nemuseli navštČvovat hodiny náboženství a náboženské obĜady, úþast byla dobrovolnou. 22. þervna 1924 dochází k odhalení památníku T.G. Masaryka v ýeské Podharti a dČti pĜi þtení jmen padlých legionáĜĤ pokládají k památníku kytice. 35


Znovu tu jsou dary škole, kdy paní Šifnerová vČnuje škole 100 Kþ., správce zdejšího sirotþince (nyní HusĤv domov) pan Karhánek 50 Kþ, hodináĜ a mČšĢan K. Šulc vČnuje škole devČt exempláĜĤ vycpaných ptákĤ, zdejší advokát JUDr. PaĜez obraz v oleji s rámem pro Ĝeditelnu školy, kresliþ firmy Sochor Marius Stadler þtyĜi fotografie našeho mČsta, Antonín Hanibal – úþetní zdejší záložny daroval škole jubilejní desetikorunu a Dr. Tomáš Hrubý, Ĝeditel gymnázia daroval knihy v cenČ 630 Kþ a „Cvrndorf“ 360 Kþ na doplnČní „radiové stanice pĜijímací“. Prvého prosince 1928 splynuly zastupitelské okresy JaromČĜe a Dvora Králové v jeden „Okresní úĜad ve DvoĜe Králové nad Labem.“ OpČt plynula léta zdánlivČ klidná, ale s postupnČ narĤstající snahou po zvýšení vlivu nČmeckého živlu. Dne 3. srpna 1937 zemĜel ve vČku 87. let velký vlastenec MUDr. Josef Moravec, který si získal nehynoucí zásluhu o školství þeských menšin a kulturní život kraje pod Zviþinou. Byl delší þas starostou našeho mČsta a dokonce poslancem na „Zemském snČmu“, zasloužil se o založení gymnázia a Ĝady þeských škol v okolních smíšených obcích. Dal podnČt k založení „Národní jednoty severoþeské“ a aktivnČ pracoval v místním odboru „ÚstĜední matice školské“. Kdysi se mohla jedna z ulic našeho mČsta (PodhartČ), pyšnit jeho jménem. Okupace znamenala mimo jiné i nucený odchod tĜinácti uþitelĤ mČsta, židovské národnosti, se kterými se musel tehdejší starosta Jaroslav Bilina na pĜíkaz „Oberlandrátu“ Hradce Králové v únoru 1939 rozlouþit. PĜiþinČním dramatického souboru „Obce Cvrndorf“ a rodiþovského sdružení byl vyþištČn podharĢský rybník, aby mohl sloužit dČtem za koupalištČ. Bahno bylo dáno na školní pozemek k pČstování zeleniny. V záĜí 1939 došlo k zavĜení školy z dĤvodu nákazy dČtské obrny. V Ĝíjnu byly odstranČny ze školy všechny obrazy legionáĜĤ, prezidenta Beneše a jeho manželky, þlánky z þítanek, nČkterých knih ze školní knihovny a tato byla uzavĜena. V roce 1940 byla krutá zima, docházelo uhlí, praskaly vodovody a ve škole zamrzla voda, brambory uskladnČné v pĜízemku školy zmrzly, hynulo ptactvo i lesní zvČĜ, v kamnech se topilo jen ve tĜech tĜídách. V roce 1940 bylo výnosem „Okresní školní rady“ naĜízeno veškeré knihy, tedy i vþetnČ „pamČtní“ z 15. záĜí 1903, zapeþetit a uložit. Po osvobození v roce 1945 nastala již další kapitola podharĢské školy. Nyní má dojít k další, nároþné pĜestavbČ školy a je si jen pĜát, aby i nadále sloužila našim dČtem v utČšených podmínkách.

ýeskobratrská církev evangelická – shromáždČní Dne 3. února 2002 se konalo v kostele evangelické církve slavnostní shromáždČní. PĜi nČm byli povČĜeni k vedení církevní práce v seniorátČ hradeckém noví þlenové z Ĝad kazatelĤ a laikĤ, v þele se zdejším faráĜem a seniorem mgr. Vojenem Syrovátkou. Ve slibu, který složili do rukou synodního seniora, se mimo úkolĤ uvnitĜ církve pĜihlásili také k ekumenické spolupráci s ostatními církvemi. Snahu o sblížení kĜesĢanĤ ocenili ve svých pozdravných projevech i zástupci církve Ĝímsko – katolické a církve þeskoslovenské – husitské – biskupové mons. Dominik Duka O.P. a biskup ŠtČpán Klásek.

36


Svátek svatého Valentýna Do naší republiky se jaksi potichu vloudil po roce 1989 a vžívá se pomalu ale jistČ do vČdomí, hlavnČ mladých obþanĤ. Každým rokem pĜibývá tČch, kteĜí si 14. února vzpomenou a potČší své blízké kytiþkou a milým dárkem. Obþané to nezavrhují, ale poukazují na to, že „Valentýnek“ má nyní velkou podporu ve všech sdČlovacích prostĜedcích a tradiþní „svátek matek“ zĤstal jaksi v pozadí, tedy právČ tak jako zĤstával za pĜedcházejícího režimu. Uvádí se, že svátek svatého Valentýna je oslavován po celém svČtČ jako den všech zamilovaných. Tento den je spojený se skuteþnou událostí, kdy v ěímČ vládl ve tĜetím století našeho letopoþtu císaĜ Claudius II. Se životem svatého Valentýna je spojeno nČkolik legend, které mají pĜipomenout to, že jsou na svČtČ vČci hodné toho, aby pro nČ byl obČtován život. (církevní pojetí) Jednou z nich je uvádČna také láska. Podle jedné z legend, se biskup Valentýn postavil proti zákazu císaĜe Augusta II. vykonávat svatby. Tehdy císaĜ potĜeboval vojáky a ti mohli být bráni do služby pouze svobodní. Biskup Valentýn ale oddával milence tajnČ a byl za toto své poþínání odsouzen k smrti a popraven. Za podstoupenou muþednickou smrt byl pozdČji prohlášen za patrona všech zamilovaných. Samotná tradice dárkĤ a pĜáníþek pochází pozdČji, až v 16. století a v 19. století tu jsou anonymní pĜáníþka, zpravidla podepsaná slovy „od Tvého Valentýna“.

Archivy StB pĜístupné veĜejnosti? Všichni plnoletí obþané budou mít nyní možnost nahlédnout do vČtšiny dokumentĤ. MČlo by dojít i ke zveĜejnČní sledovaných osob, seznamĤ spolupracovníkĤ a dĤstojníkĤ StB a dokumentĤ zpravodajských služeb s kterými StB spolupracovala a nebo je Ĝídila. Vícepremiér Pavel Rychetský však uvedl,:“ že takový návrh je v rozporu s Listinou základních práv a svobod a zákonem o ochranČ osobních údajĤ“. OdpĤrci také tvrdí, že se otevĜe PandoĜina skĜíĖka – dojde ke skandalizování nČkterých lidí a splní se to, þeho chtČla docílit sama StB. Dosud jediný publikovaný seznam údajných spolupracovníkĤ vydal v roce 1992 bývalý disident Petr Cibulka. Proti pĤvodnímu senátnímu návrhu poslanci rozhodli, že se zveĜejnČní nemá týkat dokumentĤ, kterými by se pĜípadnČ poškodily zájmy státu, þi ohrozily lidské životy. PĜedlohu musí ještČ schválit Senát a podepsat prezident.

XIX. zimní „Olympijské hry“ v Salt Lake – 2002 Katka Neumannová bronz, Aleš Valenta zlato. Milan Jirásek, pĜedseda ýeského olympijského výboru k tomu sdČlil: „Olympijské hry mČly být v prvé ĜadČ o tom, zda se podaĜí ubránit se teroristickým útokĤm.Nikdo ovšem nepoþítal, že hry by se mohly rozvrátit zevnitĜ. Bin Ládin neuspČl, ale my porážíme zbyteþnČ sami sebe. Zaþalo to necitlivým pĜístupem vĤþi ruskému páru v krasobruslení. Kanaćané dostali druhé zlato, jenže rusové, kteĜí za nic nemohli, z toho vyšli skandalizovaní …. Oþekával jsem, že budou protesty. A najednou se každý zaþal domáhal nČjakou kampaní opravy výsledkĤ a dodateþných medailí Bylo to funkcionáĜské selhání, tahání politiky do sportu. PĜesto si nemyslím, že by prestiž olympiády klesla.“

37


Spor na ZviþinČ vyĜešen Dlouhotrvající spor o využívání pozemkĤ na ZviþinČ došel ke svému závČru, když se sešli všichni zainteresovaní na RaisovČ chatČ. Paraglidingisté (letci na Ĝiditelných padácích) i lyžaĜi, našli spoleþnou dohodu, vycházející z toho, že ani jedna, ani druhá strana nemá zájem druhého omezovat, ale hledala se vzájemná dohoda, umožĖující oboustrannou þinnost. To v praxi znamená, že „letci“ budou moci využívat horní þást ke startĤm a naopak lyžaĜĤm nebude bránČno využít dolní þásti sjezdovky. Také sdružení obcí „Podzviþinsko“ má zájem zvýšit atraktivnost Zviþiny, budou sem vedeny i cyklotrasy a nabízejí se další možnosti.

Drobnosti mČsíce února - s dílem francouze Antoine de Saint Exupéryho – „Citadela“ seznámil posluchaþe Miroslav ýástek - školáci ze Základní školy Strž navštívili Švédsko (skanzen Gamla Link ping a Stockholm) - v budovČ MČÚ je vystavena putovní expozice o královských vČnných mČstech - DĤm dČtí „Jedniþka“ poĜádá výstavu „Kamenné poklady Podkrkonoší“ - veletrh cestovního ruchu Holiday World opČt spolu se ZOO - vzniká iniciativa obþanĤ na opravu kapliþky ve Zboží - Zábavní centrum na Zálabí poĜádá turnaj v kĜížovém mariáši – odmČna živé sele - v recepci MČÚ jsou letáky „Sdružení ochrany spotĜebitelĤ“ - DDM Jedniþka vyhlašuje soutČž „KitaĜ Podkrkonoší“ (plastikoví modeláĜ) - hotel Central pĜestavují vietnamci, bude zde kavárna a výtah do poschodí - hotel Tins mají v pronájmu vietnamci, bude zde restaurace a krajové speciality - byla provedena zkouška sirén v rámci celé republiky - do dražby se dostala bývalá „komunální prádelna“ pĜestavČná a následnČ zpustlá

Co nás stála letošní zima Technické služby se potýkaly a ještČ stále potýkají s rozmary letošní zimy. To se pochopitelnČ projevilo i na vícenákladech zimní údržby, které zatím þiní témČĜ pĤl milionu korun. Na zvládnutí krizových situací se podílely mimo Technických služeb mČsta také firmy Kokam, Recyklink a Zenap.

ObČdy pro dĤchodce Dne 18.2.t.r. dostali na vČdomí dĤchodci závodu TIBA a.s. závod 13 - Zálabí zmČnu ceny obČda v následujícím dopise: Vzhledem k pronájmu závodní kuchynČ dochází ze zákona k podstatné zmČnČ, závod mĤže z hlediska danČ z pĜíjmu právnických osob zapoþítávat do nákladĤ pĜíspČvek na obČdy pouze u vlastních zamČstnancĤ a to pouze v pracovní smČnČ. z tČchto dĤvodĤ nesmíme dále pĜispívat bývalým pracovníkĤm – dĤchodcĤm Cena obČda þiní 37 Kþ. Vlastimil Všeteþka – ekonom závodu

38


DĤchodci, kteĜí dĜíve pracovali v uvedeném závodČ, však mají zcela jiný pohled. Vidí ve vyþlenČní kuchynČ a jídelny závodu zámČr snížit stav pracovníkĤ mimo pracovní cyklus a také ušetĜit na pĜíplatcích, které byly na obČdy dĤchodcĤm dávány. Tiba a.s. Zálabí je prvním ze závodĤ, který se takto ke svým bývalým zamČstnancĤm zachoval.

PĜipravují se „Dny R.A. Dvorského“ Již tradiþnČ se pĜipravují tyto dny, ve kterých se pĜiblíží nejen doba R.A. Dvorského, ale i doba kdy se stali klasiky Suchý se Šlitrem. Úþinkovat bude Big band Dvorský a mladý soubor Základní umČlecké školy v Týništi, který pĜedvede soudobou klasickou jazzovou hudbu. HvČzdou tohoto minifestivalu se stane zpČvák Láća Kerndl, kterého znají naši obþané z úþinkování pĜi loĖské volbČ královny vČnných mČst. Jeho hlas se pĜirovnává k Franku Sinatrovi. Dny R.A. Dvorského doplní Klicperovo divadlo z Hradce Králové hrou „ŠpatnČ placená procházka“. Tato vystoupení se uskuteþní v pĜedposledním bĜeznovém týdnu.

ZmČny ve „Sdružení obcí“ ZmČny v zákonu o obcích se dotkly i i jejich sdružování. Ty musí respektovat také Podzviþinsko. Tento spolek vznikl na úpatí Zviþiny jako sdružení obcí. Nyní má dojít transformací na svazek obcí, který ponese stejné jméno. V þele bude správní rada. Toto musí schválit obecní a mČstská zastupitelstva necelé dvacítky obcí, asi þtvrtina toto již provedla. V rámci toho se jedná o letošní dokonþení cyklotras, první polovina má být dokonþena v prvé polovinČ letošního roku.

Cizí dČlníci Také v našem mČstČ jsou cizí pracovníci –„gastarbeitĜi“. Pracují ve stavebnictví a textilním prĤmyslu (tedy tam kde jsou nízké mzdy) a odboráĜi i zamČstnavatelé tvrdí, že se bez jejich práce neobejdou, protože naši dČlníci zde pracovat nechtČjí. Cizinci, hlavnČ Ukrajinci a BČlorusové jsou však ochotní za tyto mzdy pracovat, protože jejich rodiny žijí v zemích, kde jsou nižší životní náklady. Je zĜejmé, že se již naše hospodáĜství bez tČchto pracovníkĤ neobejde, protože i nízká porodnost sama o sobČ toto vyluþuje.

Internet – desetiletí Kroniky uplynulých let zcela pominuly zaznamenat tuto pĜevratnou událost, která se do ýech dostala pĜed desíti lety. Proto si nejprve zaznamenejme nČkterá data, která nám tuto událost ozĜejmí. Za „otce“ Internetu je považován Vinton Cerf, který již v roce 1973 dal dohromady jeho koncept. Uvádí se, že v té dobČ se již þtyĜi roky rozvíjela v USA síĢ ARPANET pro 39


akademické využití a MILNET pro armádu, Vzájemná propojovací síĢ byla nazvána DARPA Internet – zkrácenČ Internet. PrĤkopníkem Internetu u nás v ýechách je považován Ĝeditel sdružení CESNET Jan Gruntorád, který byl na poþátku devadesátých let vedoucím oddČlení poþítaþových sítí Výpoþetního centra ýeského vysokého uþení technického v Praze. Historická data o Internetu v naší republice: 1990– listopad - první pokusy s propojením ýVUT na uzel Internetu v Linzi 1991– 13. únor – slavnostní akt pĜipojení ýeskoslovenska k Internetu 1992- þerven - Min. školství uvolĖuje 20 mil. na síĢ CESNET pro akademická stĜediska 1994 – leden - nebyla ještČ celorepubliková alternativa 1996 - Internet poskytovaly i komerþní spol., data z Prahy do Prahy nešla pĜes New York 1999 – srpen - Firma Czech On Line zavedla jako první bezplatné pĜipojení k Internetu 2000 – leden - CESNET uvedl do provozu nejrychlejší datový okruh v EvropČ 2000 – duben – Czech On Line prodán spol. Telekom Austria za 220 mil. dolarĤ 2000 – kvČten – zákon o elektronickém podpisu 2001 – Ĝíjen - síĢ CESNET 2 propojena s GÉANT, nejrychlejší akademická síĢ na svČtČ 2001 – Ĝíjen - první veĜejný internetový terminál v ýechách – ýeský Telecom v Praze Internet je dobrý sluha, ale mĤže být i zlým pánem. Je mnoho pĜípadĤ, kdy dochází k neoprávnČnému vniknutí do sítí. Nechá se tedy využít a jistČ i využívá ke špionáži. Také teroristická akce s cílem ochromit nejzákladnČjší ekonomické funkce není vylouþena, je navíc levnČjší než fysický útok. Uvádí se, že Internet využívá v souþasné dobČ na svČtČ asi 500 milionĤ lidí, u nás v ýechách asi 3 miliony a vČtšímu rozšíĜení brání vysoké telekomunikaþní poplatky. (jsme devátá nejdražší zemČ) Internet podnČcuje a vyvolává u nČkterých lidí závislost na poþítaþové síti. Projevuje se to tím, že závislý þlovČk: -

myslí jen a jen na internetové povídání a dopisování stále více þasu tomuto vČnuje, aby došel uspokojení je schopen zanechat práce i rodiny na úkor internetu uzavírá se do sebe, ztrácí pojem o þase a je nervózní lže, neuvádí jak je dlouho pĜipojen pomíjí pĜíležitost ke vzdČlání

K þemu tedy slouží v souþasnosti internet, v naší republice, pĜibližnČ tĜetinČ celé dospČlé populace? - ke komunikaci elektronickou poštou - k vyhledávání praktických informací - pro záliby a koníþky - získání nových poznatkĤ - používá se pĜi práci - je zdrojem zpravodajství - pro zábavu Tolik zpČtnČ k internetu do souþasné doby.

40


Anglický novináĜ Dne 18.2.2002 navštívil naše mČsto pan Jonathan Ledgard z „Central and East European Correspodent“, sídlící v Praze 1, Perlová 1, PSý 110 00. Byl doprovázen pĜekladatelkou Alicí Ozimou, Batelovská 3, Praha 4, 140 00. Vyžádal si rozhovor s p. Janouškem, kronikáĜem mČsta. Jeho otázky byly zcela všeobecné, vztahující se k historii našeho mČsta od stĜedovČku, Pan novináĜ Ledgard s tlumoþnicí Alicí Ozimou historických mezníkĤ naší státnosti a v závČru se chtČl nČco dozvČdČt o naší ZOO, konkrétnČ o vybití stáda žiraf v sedmdesátých letech. Na zodpovČzení této poslední otázky jsem jej odkázal na pracovníky ZOO, protože jsem se necítil dost kompetentní na tuto otázku odpovČdČt. NČkteré otázky u mne vzbuzovaly údiv. Jednou z nich byla ta, zda se zde v dobČ normalizace mohly poĜádat taneþní zábavy a chodit do kina. Podobných otázek bylo víc a i v jiných þasových obdobích. Mnohdy jsem se musel pĜemáhat, abych nedal najevo svĤj smích. Pan Ledgard však jednal nanejvýš slušnČ a odpovČdi pĜijímal s plným pochopením. NáslednČ ještČ pĜišlo od pana Ledgarda a tlumoþnice p. Ozimé podČkování – pĜiloženo.

Mervartovi - pĜednáška Ve þtvrtek 21. února uskuteþnili manželé Mervartovi opČt jednu ze svých pĜednášek, tentokrát po pošumaví. PĜednáška doplnČná diapositivy zaujala asi dvacet posluchaþĤ a byla velice zdaĜilá. NávštČvníci shlédli veliké množství barevných diapositivĤ a pĜednáška trvala plné dvČ hodiny. PĜesto nebyla celá fotodokumentace vyþerpána a za mČsíc bude promítnuta druhá polovina. PĜednášky Mervartových Manželé Mervartovi – navštČvují výhradnČ starší cestopisných pĜednášek roþníky obþanĤ.

tvĤrci

mnoha

vlastivČdných

a

41


Královédvorské listy 28.2.2002 Na deváté stranČ se þlánek podepsaný Václavem Vodochodským „Kterak vaĜit z vody“. ýlánek je velmi kritický a reaguje na þlánek starosty Viktora Švuba v celostátním deníku „Mladá Fronta Dnes“ z devatenáctého ledna t.r. Pan Vodochodský v KL uvádí: „Kdo þekal imponující inventuru mČstem pĜilákaných tuzemských i zahraniþních imvestorĤ, potČšující statistiku nových pracovních pĜíležitostí a tím i kupní síly obyvatelstva þi alespoĖ nástin dlouhodobé koncepce rozvoje mČsta, musel být zklamán ……“ Dále je v þlánku poukázáno na: „nesmyslný dopravní a parkovací systém, jakým štČstím je rekonstruovaná budova MČÚ, dotýká se opravy hlavní budovy nemocnice, dále vize budoucího velkolepého sportovního areálu, futurologický popis „paláce kultury“ z dnešního kina SvČt“ Také v další þásti þlánku si þtenáĜi pĜeþtou: „je chválihodné, že dnešní vedení našeho mČsta jezdí po EvropČ a slavnostnČ podepisuje smlouvy o pĜátelství a spolupráci tu s neznámým mČsteþkem ve Francii, tu v Itálii þi jinde …. Kde jsou však francouzští, italští þi jiní investoĜi, kteĜí by pozvedli životní úroveĖ obþanĤ našeho mČsta a umožnili jim v budoucnu utrácet peníze v krytých vyhĜívaných bazénech, na nároþných kulturních akcích þi v aquaparku na bývalém TyršovČ koupališti? Zatím se totiž zdá, že naším hlavním partnerským mČstem je Hanoj ….“ ýlánek je zakonþen takto: „Po starostovČ popisu PotČmkinovy vesnice, v níž on a jeho parta naše mČsto promČnili, už vĤbec nikoho nepĜekvapí, ……… no uvidíme na podzim ve volbách, pane starosto Švube.“ (bez komentáĜe) Dále je zde k pĜeþtení „Malý poeticko – politický komentáĜ“ Karla Malého: Že se znovu v tomto roce zase u nás dČjí vČci – a tak k práci politikĤ nelze vČþnČ mlþet pĜeci. Letošní rok, volební rok budí rĤzné nadČje. každá strana pĜed volbami svou „polévku“ ohĜeje. Na voliþe bude opČt uspoĜádán velký hon, strany slíbí hory – doly, planých slibĤ milion. (zkráceno pro kroniku na prvé tĜi verše) VþelaĜi V letošním roce budou vþelaĜi vzpomínat na 110. výroþí založení spolku. ýlenové této organizace se sešli, aby zhodnotili loĖský rok a také se pĜipravili na letošní rok. Na þlenské schĤzi, která se konala v lipnickém hostinci „u AntonínĤ“ za velké úþasti þlenĤ, se projednávalo hospodaĜení, úþast na Dni spolkĤ a kladnČ byly zhodnoceny i pracovní besedy konané každý druhý mČsíc „u Vendulky“. Na nich se projednávaly novinky v chovu vþel a docházelo k vzájemné výmČnČ názorĤ a zkušeností. 42


Výbor organizace se musel zaobírat také konáním týdenních schĤzek, protože nebylo kde schĤzovat.Nejprve to bylo v prostorách provozovny Inzat, pozdČji v místnostech u tenisových kurtĤ a v souþasné dobČ je to v knihovnČ Slavoj. K 110. výroþí chtČjí vþelaĜi uspoĜádat výstavu v prostorách MČstského muzea a budou na ni pozváni i hosté ze zahraniþí. PĜipravuje se také okresní vþelaĜská akademie s odbornou pĜednáškou. Zajímavou akcí je také pĜíprava pĜedání „otevĜených mateþníkĤ“ zájemcĤm z Ĝad vþelaĜĤ. Na den dČtí 1. þervna se chystá také „Den medu“. Máme se na co tČšit.

Publikace „Prusko – rakouská válka“ Kronika se ještČ jednou vrací k této události. Oficiální pĜedstavení se konalo ve špýcharu MČstského muzea za hojné úþasti obþanĤ, kteĜí si mohli publikaci i zakoupit. PĜíjemné prostĜedí navodila také dobová hudba a vojáci v historických uniformách. Autor publikace Pavel Tschiedel k tomuto uvedl: „Zatím, co v jiných lokalitách podobné publikace existují, u nás stále chybČla.“ Pro upĜesnČní uvádí kronikáĜ skuteþnost, že již v roce 1966 vydal VlastivČdný kroužek Spojeného závodního klubu ROH 9. kvČtna ve DvoĜe Králové nad Labem publikaci „DvĤr Králové n.L. ve váleþném roce 1866“. Celkový poþet 64 stran, poþet reprodukcí (þernobílých) 8, nákladem 2000 kusĤ a povolením KNV dne 3.6.1966 - 15: 61441 a v cenČ 3,- Kþs a patnácti kapitolách obsahu. Autorem byl JindĜich Šisler. Není tedy pravdou, že se jedná o prvou publikaci svého druhu. Kmotrem knížky se stala vedoucí odboru kultury Okresního úĜadu Trutnov Marcela FraĖková, následoval kĜest knížky, polní myslivci vypálili pĜed špýcharem þestnou salvu a následovala autogramiáda.

43


Strážci þasu našeho mČsta. Každé mČsto má svoje historické budovy a pokud se jedná o vČže a vČžiþky, potom pĜevážnČ s hodinami. Ani naše mČsto netvoĜí výjimku a obþané se s nimi setkávají od mlada do stáĜí. Ty „jdou“ po celá pokolení, slouží a slouží. Všem bez rozdílu, skromnČ a neúnavnČ. My kolem nich chodíme a vnímáme je jako samozĜejmost, i když se nám co chvíli ozvou svými zvoneþky. Kralují þasu na tČch svých vČžích po dlouhá desetiletí. Jen jejich „strážci“ se stĜídají. Takový je neúprosný kolobČh lidského života. Teprve když se v jejich útrobách nČco poláme, rázem zjistíme jak nám chybí. Nejsme bezradní, každý si nosíme to poþítadlo našich pozemských dnĤ s sebou, ale ono nám pĜece na vČži rázem nČco chybí. Stalo se tak v roce 1994, kdy si „zatrucovaly“ hodiny na vČži kostela sv. Jana KĜtitele, také ty na vČžiþce „Pošty“ odmítly pracovat a na „Staré radnici“ to chtČly letité hodiny „dohnat“ a za O hodiny na poštČ se starají otec a syn ýerných den se pĜedcházely o dvČ hodiny. ěešení se však nabídlo v osobČ Ing. Podubeckého. Jako voják sloužil v klášteĜe Teplá u Karlových Var. Byly tu vČžní hodiny, které však již po mnoho let svému úþelu nesloužily. Ve chvílích svého volna je tehdy opravil a po celou dobu vojenské služby je udržoval v chodu. Po návratu z vojny zjistil, že také v našem mČstČ hodiny neslouží a nabídl svoje služby Ing. Moravcovi, starostovi mČsta. MČsto nabídku Ing. Podubecký a hodinový stroj na „Staré radnici“ pĜijalo, hodiny byly nároþnČ opraveny a díky péþi Ing. Podubeckého slouží dál. V té dobČ se ujala možnosti zprovoznČní hodin na „PoštČ“ þechoameriþanka z našeho mČsta – paní Drachová. Navštívila „své“ mČsto a tČžce nesla, že hodiny nejdou. Bylo jim tĜeba také opravit ciferníky a vymČnit ruþiþky. Krajanka nelenovala a získala na tuto práci horolezce. O opravu hodinového stroje požádala Ing. Podubeckého, který si vyžádal pomoc svého pĜítele JiĜího ýerného. Paní Drachová všechny tyto práce vČnované našemu mČstu financovala a patĜí jí za to podČkování. Svojí iniciativou zajistila „horolezce“, kteĜí sejmuli ciferníky (Hora 44


ZdenČk, ing. Nosek Jaroslav a Lexa), a poté došlo k jejich opravČ (zbavení rezu, znovunatĜení celé plochy a þíslic. Tuto práci vykonal p. ZdenČk Teichmann (prodejna Elektro). Hodinový stroj na „PoštČ“ vyžadoval zhotovení náhradních dílĤ a tato práce byla zadána místní zámeþnické dílnČ pana Jaroslava Jakla. Zhotovení nových rozvodĤ, vyvážení ruþiþek a další drobnČjší práce byly rovnČž O hodiny na kostele „sv. Jana KĜtitele“ se stará ing. Podubecký financovány paní Drachovou. Došlo také ke spoleþné opravČ hodin na „Staré radnici“, byly seĜízeny a mČĜí nám þas spolehlivČ a pĜesnČ. Hodinový stroj ve vČži kostela sv. Jana KĜtitele byl vyroben roku 1894 firmou Martin Rezek v JindĜichovČ Hradci. PĤvodní „natahování“ klikou bylo usnadnČno elektromotorem, který toto vykonává automaticky. Stav tohoto hodinového stroje hodnotí Ing. Podubecký jako dobrý, úmČrný svému stáĜí. Hodinový stroj na „Staré radnici“ postrádá oznaþení výrobce a roku výroby, stav je hodnocen jako uspokojivý. Výrobce hodinového stroje na „PoštČ“ byla firma K. Adamec, není zde udáno sídlo výrobce, ani rok výroby. Stroj svým provedením odpovídá výrobkĤm pĜed sto lety. Tento hodinový stroj se doposud „natahuje“ klikou. Padesátikilové závaží se musí jednou za týden zvednout do výše dvou poschodí. Dle záznamu na skĜíni stroje byla v roce 1935 vymČĖována lana nesoucí závaží, další jejich výmČna byla po dvaceti letech, roku 1955, a v roce 1977 provedena generální oprava hodin, vymČnČny ruþiþky a nČkterá ozubená kola. Poslední oprava hodin byla provedena panem JiĜím ýerným a Ing. JiĜím Podubeckým na podzim roku 1996. Kdo jsou tedy souþasní „strážci þasu“? Hodiny na kostelní vČži a „Staré radnici“ opatruje pracovník finanþního úĜadu Ing. JiĜí Podubecký a hodiny na „PoštČ“ pan JiĜí ýerný pracující na MČstském úĜadČ. Ten v souþasné dobČ postoupil starost o hodiny svému synovi Janu „Strážci þasu“ –zleva JiĜí ýerný, ing. Podubecký ýernému. 45


JeštČ k osobČ samotné paní Drachové. Ta se mimo financování opravy a zprovoznČní hodin na „PoštČ“, zasadila ještČ o opravu zvonu na vČži kostela sv. Jana KĜtitele. Jedná se o zvon, který odbíjí ranní klekání o sedmé hodinČ a další v poledne. Opravu rovnČž provedla dvojice pĜátel Ing. Podubecký a JiĜí ýerný. PotĜebné díly ke zvonu zámeþník pan Jakl. Také tyto práce byly paní Drachovou financovány v plném rozsahu. Tolik o „strážcích þasu“ našeho mČsta. Na podkladČ jejich záznamĤ zpracoval kronikáĜ mČsta.

ZOO – soutČž o nejzajímavČjší foto zvíĜete Tato soutČž navazuje na Ĝadu pĜedchozích a hodnoceny budou snímky barevné i þernobílé, které se stanou majetkem ZOO. K vyhodnocení soutČže dojde až v mČsíci Ĝíjnu 2002 a pĜijímány jsou fotografie o velikosti 13 x 18 centimetrĤ a zaslané na adresu ZOO DvĤr Králové nad Labem, Štefánikova 1029, PSý 544 01.

Odškodné pétépákĤm PĜibližnČ 30 tisíc mužĤ prošlo pomocnými technickými prapory a udává se, že jich zhruba þtyĜi sta nepĜežilo. Tehdejší režim posílal do PTP politicky nespolehlivé a uþinil z nich vojáky, kterým nebyla svČĜena zbraĖ. Tehdy to tedy byli synové živnostníkĤ, pĜedstavitelĤ Sokola a Junáka, kulakĤ a zástupcĤ jiných politických stran než komunistické. Vykonávali práci na stavbách, v dolech. PĜedseda „Svazu PTP“ Vladimíra LopaĢuka k tomu uvádí „délka jejich služby v PTP byla v prĤmČru 26 mČsícĤ a od podzimu 1951 nastupovaly k PTP i starší politicky závadné osoby a osoby štítící se práce“. V roce 1954 PTP nahradily jednotky zvané Technické prapory, kde již nebyla citelná politická represe. Bývalí pĜíslušníci PTP mají nárok na základČ rozhodnutí vlády na vyplacení odškodného ve výši 625 korun na každý mČsíc, pokud byli v táboĜe déle jak jeden rok.. OdškodnČní se dožilo do dnešních dnĤ asi 7.500 mužĤ. Rozhodnutí vlády není podmínČno þinností pĜíslušníkĤ po odsloužené dobČ v praporech PTP. Jsou známy pĜípady, že bývalý pétépák byl následnČ þlenem KSý a dokonce její Lidové milice do doby „nČžné revoluce“.

DDM – Jedniþka – Juniorfilm Podeváté se uskuteþnila celostátní soutČž Juniorfilm, která pĜedstavila tvorbu amatérských filmaĜĤ. Do soutČže bylo pĜihlášeno 39 snímkĤ, osm jich bylo v pĜedvýbČru vyĜazeno (neodpovídaly délkou a nebo námČtem). PoĜádající DDM potČšil zájem autorĤ na veĜejných promítáních a byl dost problém pro všechny zajistit ubytování.

46


Svatby a únorové dny Dva únorové dny, kdy se v datu objevují samé dvojky se v našem mČstČ neprojevily zvýšeným poþtem uzavĜených manželství. Nestalo se tak ani 2.2.2002, ani 22.2.2002. Na poþátku mČsíce to byly þtyĜi manželské páry a v druhém „dvojkovém“ termínu dokonce jen jeden.

SvČĜenci Husova domova Jedenáct svČĜencĤ z Ĝad drogovČ závislých a lehce mentálnČ postižených se zúþastnilo pobytu ve stĜedisku ekologické výchovy na Rýchorské boudČ v Krkonoších. Jedná se o pobyt, který má zpestĜit výchovný program a svČĜenci si mohli vyzkoušet jízdu na bČžkách, snČžnice, vyrábČli recyklovaný papír. „Pobyt na horách pomĤže chlapcĤm si zvyknout na jiné prostĜedí než je v ústavu“. „VČtšina chlapcĤ letošní skupiny se do problémĤ dostala díky špatnému rodinnému zázemí, chybí jim jeden a nebo oba rodiþe a nikdy by se do podobného zaĜízení sami nedostali“.

Stavby a zemČdČlský pĤdní fond V loĖském roce (2001) bylo vydáno 57 souhlasĤ s vynČtím plochy z pĤdního fondu. z toho jich bylo 32 pro správní území našeho mČsta Dle informace odpovČdné pracovnice Anny Klustové „jejich výše þinila za celý rok pĜibližnČ 900 tisíc korun, to znamená o 200 tisíc více než v pĜedcházejícím roce. …. Samotného mČsta se týkalo 25 souhlasĤ, které souvisejí s rodinnými domy, garážemi, bazény a zahradními chatami. Odvody za tato vynČtí þinily asi 600 tisíc korun. z toho pĜipadne 40 % obci, ve které se plocha nachází. Tuto þástku lze použít výluþnČ na zlepšení životního prostĜedí þi pro ochranu a obnovu pĜírody a krajiny“.

MČstské muzeum a publikace o roku 1866 - dodatek Publikace o váleþném konfliktu v roce 1866 je vĤbec první knihou, kterou muzeum vydalo. Jsou zde autorem Pavlem Tschiedlem zachyceny údaje nejen našeho mČsta, ale celého okolí a publikaci lze rozdČlit na tĜi þásti. V první þásti je uvedena politická situace vedoucí k válce, jsou popsány jednotlivé váleþné operace obou armád, dĤsledky porážky pro mČsta a celé rakouské mocnáĜství. Druhá þást je prĤvodce, který nabízí tĜi trasy – Trutnov a okolí, okolí Rokytníku a Dvora Králové nad Labem. TĜetí þást je obrázková pĜíloha s dosud známými reprodukcemi a fotoalbum pomníþkĤ.

Statistika srovnává - prĤmČrná mzda v roce 1990 þinila 3289 korun, nyní þiní 13452 korun - reálná mzda (bez inflace) pĜesahuje o 5 procent rok 1990 - prĤmČrný mČsíþní dĤchod byl v roce 1990 1707 korun, v roce 2000 þinil 6000 korun - reálná hodnota dĤchodu je stále asi 6 procent pod úrovní roku 1990 - koneþná spotĜeba domácností ve srovnání s rokem 1990 je o 6 procent vyšší 47


Odpadní vody v HeydukovČ ulici Obþané a obyvatelé levé strany Heydukovy ulice jsou pĜi deštích vystaveni pronikání vody z kanalizaþního potrubí, která zaplaví vozovku silnice, chodník a také proniká do budov. PĜitom se nejedná o vodu dešĢovou, ale vodu z kanalizace, která by mČla odtékat do þistiþky. Podobná situace je také na sportovištích na Hrubých lukách, kde se také nachází psí útulek. Vše záleží na tom jak silnČ a dlouho zaprší a toto se opakuje nČkolikrát do roka. Obþané se dovolávají nápravy a považují tuto situaci za ekologický nedostatek, který by mohl mít za následek havárii.

Americké dČti z NČmecka V následných dvou mČsících by mČlo pĜicestovat do republiky asi pČt set dČtí z amerických vojenských základem v SRN a þást by jich mČla pobývat také v našem mČstČ. DČti by mČly vybudovat dČtské hĜištČ u Základní školy Schulzovy sady. Organizátorem je sdružení Military Comunity Youth Ministries, které spolupracuje s KĜesĢanským centrem Sion Jednoty bratrské a podobné mise se konají již þtvrtým rokem. Tito mladí lidé poznávají naší republiku a naše dČti mají možnost poznat dČti amerických vojákĤ, kteĜí pĤsobí na základnách severoatlantické aliance NATO v západní EvropČ.

„Klonování“ lidského embria? Americká spoleþnost Advanced Cell Technology Inc. poprvé naklonovala lidské embryo k lékaĜským úþelĤm. Embryo se stává zdrojem kmenových bunČk.BunČþná terapie by mohla léþit nemoci dosud neléþitelné, nebo léþitelné jen obtížnČ. Toto oznámil genetik argentinského pĤvodu Jose Cibelli, víceprezident uvedené firmy. UvnitĜ každé tČlesné buĖky existuje program v nČmž je zakódována stavba celého organismu. Klonování probíhá tak, že tento program vložíme do samiþí zárodeþné buĖky – vajíþka, z nČhož pĜedtím odstraníme jádro obsahující genetickou informaci. Program se spustí znovu od zaþátku a vytváĜí nového jedince podobnČ, jako kdyby bylo vajíþko oplozeno spermií. Nový tvor je v podstatČ identickou kopií organismu, z jehož tČla byla buĖka odebrána. Historie výzkumu je již letitá a probíhala následovnČ: 1938 - Hans Speemann popisuje principy klonování 1944 - první dĤkaz, že deoxyribonukleinová kyselina (DNA) je nositelem genetického materiálu 1961 - rozluštČn genetický kód, princip mechanismu jímž se materiál „zhmotĖuje“ v bílkovinu 1976 - Har Gobind Khorana v USA sestrojil umČlý gen pro tvorbu inzulinu a vpravil jej do bakterie, která zaþala vyrábČt inzulin 1986 - nová metoda klonování – transnukleární – umožnila Willadsenovi vytvoĜit ovci 1988 - v USA udČlen patent na myš, do jejíž genetické výbavy byl vnesen gen rakoviny þlovČka. (výzkum pĜispČl k boji s rakovinou) 1993 - Jerry Hall a Robert Stillman ve Washingtonu naklonovali lidská embrya, která se do urþitého stadia vyvíjela. Šlo o první praktický pokus se zárodky þlovČka. 48


1996 þervenec 1999 17. þervna 1999 2001 1. bĜezna 2001.11. dubna

- narození ovce Dolly, kterou vytvoĜil tým Iana Wilmuta v RosslinovČ institutu v Edinburghu. Poprvé se podaĜilo klonování z tČlové buĖky dospČlého jedince. - ameriþtí vČdci z Massachussetts naklonovali lidské embryo použitím stejné metody, kterou vznikla ovce Dolly. - rozluštČní prvního lidského chromozomu (chromozom 22) - vstoupil v platnost protokol Rady Evropy zakazující klonování lidí. - skotská spoleþnost PPL Therapeuties Plc, oznámila, že vytvoĜila klonováním pČt selat. To by mohlo vést k produkování praseþích orgánĤ pro transplantace v lidské medicinČ.

NČkteĜí vČdci i význaþné osobnosti svČta se pĜiklánČjí k názoru, že je tĜeba zakázat klonování, protože zde hrozí nebezpeþí zneužití, ale není možné pokusy zakázat. Tyto metody by se mohly v budoucnu používat v internČ þi tĜeba v kardiologii, kde je nedostatek orgánĤ k transplantacím. V gynekologii a porodnictví by se dalo uvažovat napĜíklad o transplantacích vajeþníkĤ, léþbČ neplodnosti þi zhoubných nádorĤ a podobnČ. Je tĜeba však vytvoĜit pevná pravidla využití.

Sokol soutČž pobytu v pĜírodČ Tuto soutČž vyhlašuje ýeská obec sokolská již po nČkolik let a místní jednota se do ní pĜihlašuje pravidelnČ, i když královédvorští sokolové nemají speciální turistický oddíl a pobyt v pĜírodČ patĜí k doplĖkové þinnosti. V roce 2001, kdy probíhala pĜestavba tČlocviþny, byly nuceny jednotlivé oddíly pobývat venku. PoĜádaly rĤzné výlety a vycházky. Celkem bylo venku stráveno na 109 dní a s poþtem 698 úþastníkĤ. Do tohoto poþtu se zapoþítávaly i þtyĜi tábory, které jednota poĜádala na JežkovČ, v Americe a na bunkrech v Orlických horách. To vyneslo místní jednotu na skvČlé þtvrté místo mezi sto dvaceti jednotami celé ýeské republiky. „Velký podíl na úspČšném umístČní mají manželé Dana a JindĜich Jelínkovi, kteĜí organizují pravidelné výlety, kterých se zúþastní þlenové VČrné gardy“, uvedla Pavla Špatenková

Objekty urþené do dražby Jedná se o dva objekty mČsta. Jedním z nich je objekt na Slovanech, který by mohl sloužit k podnikání, protože se jedná o prĤmyslovou zónu. Druhým objektem je budova bývalé komunální prádelny nad naším mČstem, pĜestavČná podnikatelem L. Šmídem na hotel. Budova krátce po dostavČní nebyla otevĜena a majitel ji ponechal svému osudu. Nákladná pĜestavba tak pĜišla zcela vniveþ. Objekt byl postupnČ devastován a docházelo k zcizování všeho co bylo možné ukrást, vþetnČ oken, podlah, instalací, mČdČných plechĤ na budovČ a stĜeše.Budova se stala pĜístĜeším bezdomovcĤ a vandalĤ. V krátké dobČ byly nemalé þástky do stavby vložené zcela znehodnoceny. Nyní se od dražby oþekává, že zmČna majitele by mohla tento objekt „oživit“. ObþanĤm se podobné hazardování s majetkem nelíbí a odsuzují ho. Bez ohledu na to, komu v dané dobČ patĜí a nebo patĜil.

49


Vojenská, nebo civilní služba? Také vojenská služba prošla podstatnými zmČnami. PĜed listopadem 1989, tedy pĜed „nČžnou revolucí“ trvala vojenská služba 24 mČsícĤ a byly útvary, kde se v padesátých letech sloužilo i déle. Tak tomu bylo u „PTP“ – Pomocných technických praporĤ a PS – Pohraniþní stráže. Poþínaje rokem 1990 došlo ke zkrácení vojenské služby na 18 mČsícĤ a od roku 1993 dokonce na 12 mČsícĤ. Tak je tomu dodnes i když se ozývají hlasy po dalším zkrácení. V souþasné dobČ se uchylují mladí lidé k tomu, aby se vojnČ vyhnuli a získali tak zvanou „modrou knížku“, která by je zbavila povinnosti jít na vojnu a nebo volí „civilní službu“. Uvádí se, že jenom 30 % mladých mužĤ nastupuje základní vojenskou službu. S úplným zrušením vojenské služby je poþítáno v dobČ kdy bude naše armáda plnČ profesionální. To by znamenalo, že by zĤstala jen „branná povinnost“, tedy stav, kdy je možno povolat muže do armády pĜi ohrožení státu a nebo na krátkodobý výcvik. K tomu má však dojít nČkdy za šest až osm let. Do té doby by dle sdČlení odpovČdných pracovníkĤ mohlo unáhlené zkracování vyvolat problémy se zabezpeþováním základního chodu armády. Jsou však mladí lidé, kteĜí se snaží vyhnout vojnČ vĤbec a nebo alespoĖ pĜejít na osmnáctimČsíþní „civilní službu“. „CivilkáĜi“ se navíc snaží tuto službu co nejvíce oddálit. Otázkou zĤstává co s tČmito mladými lidmi.PatĜí sem ti, kteĜí mají lékaĜská potvrzení o psychických poruchách, nebo dokonce jsou uživateli drog. Jsou proto pro službu ve zdravotnictví (nemocnice) a sociální služby nevhodní a dalších odpovídajících míst tolik není. Jsou i pĜípady, kdy mladí lidé odmítají nastoupit vojenskou službu a dokonce i službu civilní. Tyto pĜípady musí pochopitelnČ Ĝešit soudy. „Civilní služba“ má režim obdobný vojenské základní službČ. „CivilkáĜi“ se nesmČjí z místa výkonu základní služby vzdálit bez souhlasu svého „zamČstnavatele“, mají za povinnost odpracovat v sedmidenním pracovním týdnu þtyĜicet hodin, respektovat pohotovost a nČkteré další povinnosti, které se k jejich výkonu práce vztahují. Pokud by toto neplnili, potom mohou oþekávat soudní jednání s možností trestního stíhání a možností si odpykat až tĜi roky nepodmínČnČ.

„Granty“ spolkĤm PĜi schvalování rozpoþtu na rok 2002 pamatovali zastupitelé mČsta na podporu spolkové þinnosti. Ta bude vyþlenČna na konkrétní projekty.

ZOO dČtem Zoologická zahrada usiluje o to, aby i nadále byl pobyt zpĜíjemnČn hlavnČ dČtem. Jedná se o místa, kde dochází k þekání, tedy v prostoru nedaleko safaribusĤ a také u velké kované brány, kde se þeká na vláþky. Proto zde budou laviþky, houpaþky a poníci na kterých se budou dČti moci povozit. Tím se vhodnČ doplní hypodrom za vilou Ĝeditelství. DČti jistČ potČší i koziþky u dČtského hĜištČ. Je jich tu jedenáct kamerunských a dvČ bílé – sárské.

50

KRONIKA M STA DVORA KRÁLOVÉ NAD LABEM 2002

Recommend Documents