KRONIKA. Přerov nad Labem

KRONIKA Přerov nad Labem

Přerov nad Labem

KRONIKÁŘ PŘEROVA NAD LABEM Lucie Černá byla jmenována kronikářkou Přerova nad Labem v srpnu roku 2011 obecním zastupitelstvem. Kroniku započala zapisovat v roce 2013. Lucii Černé je 23 let a v Přerově nad Labem bydlí již od svého narození. Studuje Elektronickou kulturu a sémiotiku na UK v Praze. Před studiem na VŠ navštěvovala Střední průmyslovou školu grafickou Hellichova, obor Polygrafie. Zde v r. 2009 úspěšně odmaturovala. Kronika roku 2006 je první z celé řady následujících svazků. Proto se kronikářka rozhodla napsat jí odlišně od těch dalších. Velký důraz je dán na historii Přerova nad Labem a na památky, které se v něm nacházejí. Samostatnou kapitolou je i zmínka o osobnostech, které jsou nějakým způsobem spjati s naší obcí.

~2~

PŘEROV NAD LABEM V zeměpisné šířce 50° 09' 30" a v zeměpisné délce 14° 49' 30 se nachází Přerov nad Labem (dříve jen Přerov, později Starý Přerov). Leží na úpatí vrchu Bílá (Přerovská) hůra (237 m). Kdysi dávno zvané Bělice. Archeologické nálezy dokládají, že tato krásná oblast byla osídlena již v mladší době kamenné. Doloženy jsou důkazy ukazující, že život zde byl téměř ve všech obdobích pravěku. V 10. století, severozápadně od nynější polohy obce, je založena osada, která je společně s Bílou hůrou osídlena a samotná hůra je užívána jako hradiště. To leželo na pomezí přemyslovského a slavníkovského panství. Druhé jmenované má spojitost s Přerovem. Sv. Vojtěch daroval Přerov společně s dalšími vesnicemi (Bříství, Starý Vestec a Vykáň) benediktínskému klášteru v Břevnově. O svatém Vojtěchovi známe mnoho pověstí, některé hovoří o jeho spojitosti s Přerovem. Například o jeho věznění v přerovské tvrzi. To je ovšem, jak pověsti bývají, nepotvrzené. Za relativně pravdivou ovšem pokládáme zprávu z roku 1227, ve které je zmínka o Kojatovi z Hrabešic, který držel Přerov v nájmu. Přerovští nájemníci měli za úkol udržovat v dobrém stavu přechod přes Labe, který sloužil na jedné zemské stezce, konkrétně z Prahy do Lysé nad Labem. Za panování Přemysla Otakara II. (1259 – 1278) byl Přerov pronajat Rankovi z Přerova. Od r. 1279, za vlády opata Křištana udržoval Matouš z Přerova.

~3~

Pravdivou pokládají historici zprávu, kterou datujeme do roku 1328. V ní se píše, že Jan Lucemburský, toho času král, osvobodil několik obcí, které tou dobou patřily klášteru v Břevnově (včetně Přerova), od všech povinností, které po nich byly vyžadovány od poděbradské župy. Vladařům župy se to samozřejmě nelíbilo, jelikož po těchto obcích vyžadovali (i když neoprávněně) robotu. Tomu se Janu Lucemburskému tímto krokem povedlo zbránit. Za vlády Karla IV byla přerovská tvrz, společně s celým majetkem, spravována přímo klášterem. Roku 1400 je Přerov pronajat (se svolením krále Václava IV.) rytíři Michalu Drštkovi ze Sedlčánek. Ten spravuje přerovské „bohatství“ až do roku 1420. Po něm chvilku také Petr z Trkova, který se snažil relativně zachovanou tvrz co nejvíce opravit. Po jeho smrti se přerovské tvrze ujal císař Zikmund. Až v roce 1437 ji prodává (společně i s okolními vesnicemi – Bříství, Mochov, Nehvízdky, Sedlčánky, Starý Vestec a Vykáň) Jindřichovi ze Stráže. Ten je za vlády Jiřího z Poděbrad nevyšším hofmistrem českého království. Když roku 1466 umírá, dědí Přerov jeho syn Jiří, který zastává úřad nejvyššího sudího království. Po jeho skonu vymírá tento starodávný český rod po meči a jeho majetek dědí dcera Johanka. Ta si bere za manžela českého šlechtice Jana ze Šelemberka a z Kosti, který je nejvyšším kancléřem království českého. Díky jeho vlivu je Přerov králem Vladislavem 23. ledna 1499 povýšen na městečko. Bohužel se nedochoval královský majestát o tomto důležitém okamžiku.

~4~

Dědic Jana, Jaroslav Šlemberk z Kosti, prodal Přerov se dvorem a městečkem spojeným pražských obcím Nového a Starého města. Po roce 1547 je ovšem Přerov zkonfiskován Ferdinandem I. a začleněn mezi královské statky. V této době dochází k rozsáhlým rekonstrukcím přerovského zámku (zdi východního křídla byly vyzdobeny sgrafity, o čemž svědčí letopočet 1567 na dnešním severním nároží západní stěny východního traktu). Díky archivním zprávám víme, že se panství rozpadalo a tak se Ferdinand II. roku 1631 rozhodl zrušit přerovskou správu a přičlenit jej k brandýskému panství. I nadále si ovšem udržel vlastní evidenci o majetku a hospodaření. O tom dokládá dochovaný vzácný svazek „Registra urbární aneb správní panství J. M. C. Přerovského o všech platech stálých, běžných i obilních a jinčích všech příležitostech a případnostech k témuž panství přináležejících“ z roku 1651. V něm najdeme velmi důležitý popis toho, jaký život tu byl veden a jak byla hospodařeno s místními statky. Prosperitu obce velmi narušila třicetiletá válka. Přerov byl, stejně jako celé okolí, zničen a roku 1639 armádou švédského generála Johana Banéra vypálen. Po válce se vše pomalu rekonstruuje, začínají se znovu obdělávat pole a opravovat domy. V roce 1671 došlo i na opravu zámku. Bohužel se již nepodařilo zachránit severní a západní křídlo zámku společně se severní části východního křídla. Zřícené části nebyly už obnoveny a do dnešních dnů se zachovaly v původním stavu ze 17. století. Svou krásnou krajinou s možností lovu lákal Přerov panstvo. Několikrát tu lovil císař Leopold I. (jeho návštěva z 20. června 1680 byla mnoho let

~5~

připomínána na místní pečeti) a Karel VI. Za vlády Josefa II. se pod Hůrou usazují hospodáři a vzniká Nový Přerov. Roku 1860 kupuje panství Leopold II., velkovévoda Toskánský. Jeho syn (dědic) Ludvík Salvátor Toskánský v letech 1872 –73 rekonstruuje zámek do původní podoby z 16. století. Po této přestavbě je zde instalována část jeho četných sbírek. V roce 1903 (konkrétně 3. března) povolilo c. k. ministerstvo vnitra obce Starý a Nový Přerov spojit a nazývat je jednotným názvem: Přerov nad Labem. Po roce 1918 se stal Přerov nad Labem samostatnou nezávislou obcí. V roce 1948 bylo v Přerově, jako ve všech vesnicích, kolektivizováno zemědělství.

~6~

SOUČASNOST V PŘEROVĚ NAD LABEM Dle statistického úřadu má Přerov nad Labem k 1. 1. 2007 1048 obyvatel. Z toho 541 mužů a 507 žen. Průměrný věk je zde 39,6 let (muži: 37,9 a ženy: 41,5) Rozloha Přerova činí 10,68 km2 . Nadmořská výška je 178 m. n. m. I přes nevelkou rozlohu se Přerov nad Labem nachází 11 staveb se statutem Kulturní památky (Zámek, kostel sv. Vojtěcha Staročeská chalupa – č. p. 19, hospoda – č. p. 14, pivovar, venkovské usedlosti – č. p. 11 a 13, dvoje boží muka, kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou a hradiště Přerovská hůra). Stejně tak se v Přerově nachází přírodní památky (Hrbáčkovy tůně, památné lípy Na vrších, Budečská hráz a Přerovská hůra).

ZNAK PŘEROVA NAD LABEM Obecní znak (k vidění na první straně kroniky) byl Přerovu udělen 23. ledna 1499 Vladislavem II. Je tvořen modrým štítem, na kterém je umístěna stříbrná čtyřhranná věž z kvádrů. Ta má jedno okno v patře, otevřenou bránu v přízemí s pěti stínkami cimbuří. Z okna visí na zlatém řetězu stejně barevný štítek s doprava obrácenou kančí hlavou. Ta má vyplazený červený jazyk a velké bílé kly (erb pánů ze Šelbmerka – Jan se zasloužil o povýšení Přerova na městečko). Po ztrátě samostatnosti se používala státní pečeť (říšský orel), později doplněná o datum návštěvy Leopolda I.

~7~

OSOBNOSTI SPJATÉ S PŘEROVEM KAREL BENETKA (1895 – 1972) – malíř a učitel MATEO BORGORELLI (1510 Porlezza – 1572 Brandýs nad Labem) – renesanční architekt působící na území Čech. Byl ve službách pánů Kunráta a Arnošta Krajíře z Krajku. V roce 1563 přestavoval zámek v Přerově nad Labem. Po roce 1547 pracoval na dvoře Ferdinanda I. OTAKAR BROŽ (1877 – 1939) – autor vlastivědných prací „Výchovné ruční práce a výzdoba školy: Několik obrazů z měšťanské školy v Přerově nad Labem“ BLANKA NOVOTNÁ – CIBULKOVÁ (1928 Přerov nad Labem) – grafička a výtvarnice – absolvovala Státní grafickou školu speciálního ateliéru pro grafiku a užité malířství. Dále vystudovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru oděvního výtvarnictví. – v letech 1965 – 1994 pobývala v Egyptě, Súdánu a Zambii

~8~

RUDOLF ČERNÝ (1920 Praha – 1982 Přerov nad Labem) – dělník, havíř a spisovatel – 1969 – 1973 scénárista Československého filmu – podle jeho scénáře byly natočeny filmy: Bitva o Hedviku a Zbraně pro Prahu. Jako dramaturg se podílel na filmu: Člověk není sám JANA HRABĚTOVÁ (1943) – historička a etnografka – vystudovala FF UK, kde získala titul PhDr. – od roku 1963 byla pracovnicí Polabského národopisného muzea – od roku 1983 je vedoucí etnografkou Polabského národopisného muzea v Přerově nad Labem VLADIMÍR PECHÁČEK (1909 – 1969) – grafik a malíř – V Přerově nad Labem měl ateliér a na místním zámku vytvořil Pecháčkovu galerii PAVEL RYCHETSKÝ (1943) – od roku 2003 předseda Ústavního soudu ČR – vystudoval na Právnické fakultě UK – signatář Charty 77, publikoval v samizdatu – po revoluci (1990) byl jmenován prokurátorem ČR – do funkce předsedy Ústavního soudu byl jmenován již po druhé – v roce 2005 získal francouzské ocenění Řádu čestné legie – v Přerově nad Labem měl chatu

~9~

ROMAN SKUHRAVÝ (1975) – fotbalista – v současné době trenér TOMÁŠ SKUHRAVÝ (1965) – fotbalista – působil ve Spartě, FC Janov nebo ve Sportingu Lisabon – v roce 1990 hrál za reprezentaci na Mistrovství světa v Itálii, kde se stal druhým nejlepším střelcem. Za to získal v roce 1991 ocenění Fotbalisty roku JOSEF SYROVÝ (1879 Přerov nad Labem – 1956 Praha) – krajinář LUDVÍK SALVÁTOR TOSKÁNSKÝ (1947 Florencie – 1915 Brandýs nad Labem) – čtvrtý potomek Leopolda II. a Marie Antoinetty Bourbonské ze Sicílie – v Itálii žil do 12 let, poté odjíždí i s rodinou do vyhnanství do Čech – studoval přírodní vědy a práva, na UK i na univerzitě ve Vídni, vojenskou a námořní akademii sv. Štěpána v Maďarsku – stal se čestným plukovníkem pěchoty a kapitánem lodi – uměl více než 14 jazyků a dialektů – plavil se na vlastní jachtě NIXE I. (ta ztroskotala roku 1894, bylo to jediné ztroskotání Ludvíka za celý jeho život), kupuje tedy loď „Princ Lichtenstein“ a přejmenovává ji na NIXE II. – studoval etnografii Středozemního moře, publikoval práce (více než 50 vědeckých knih) a ve volných chvílích maloval

~ 10 ~

– zaštitoval Nobelovu cenu míru – v roce 1895 založil v Přerově nad Labem jedno z prvních etnografických muzeí v Evropě. Zakoupil Staročeskou chalupu – od roku 1870 do své smrti spravoval přerovský zámek – přátelil se s J. Vernem ETTORE DE VACCANI – podílel se na rekonstrukci zámku (1574 – 1605) VÁCLAV VOJÁČEK (1908 – 1974) – básník BONIFÁC WOLMUT – zednický mistr – roku 1560 předložil návrh na úpravu zámku

~ 11 ~

ZAJÍMAVÉ OBJEKTY PŘEROVA NAD LABEM BOŽÍ MUKA NA VRŠÍCH – klasicistní hranolová stavba z 19. století stojí na Vrších a je zakryta stanovou stříškou – ve východní části jsou 4 otvory a nahoře výklenky FARNÍ KOSTEL SV. VOJTĚCHA – barokní kostel postaven v letech 1681 a 1682 – z původní stavby zachován polokruhový presbytář – v roce 1865 postaveny nová loď a věž s pseudorománskou čtyřbokou jehlancovou střechou – na kostele jsou umístěny hodiny – uvnitř se nachází tři oltáře: oltář sv. Václava, oltář Panny Marie a hlavní oltář sv. Vojtěcha z 18. století HRADIŠTĚ NA BÍLÉ HŮŘE – na Bílé Hůře, v místě zvaném „Na Šancích“ se nachází pravěké a raně středověké hradiště (obývané Kelty a Slovany) – rozloha tohoto hradiště je necelých 20 hektarů – je tvořeno vnějším příkopem, valem, příkopem a vnitřním opevněním

~ 12 ~

PANSKÁ MYSLIVNA – stavba z roku 1849 – v dnešní době je součástí skanzenu a slouží jako úložný prostor pro vystavované věci PIVOVAR – kdysi budova, kde bylo kino a pivovar – v dnešní době již obrovské zbořeniště PŘEROVSKÁ ŠKOLA – stavba již z 16. století – v současnosti součást skanzenu – součástí je i bývalá panská bednárna – škola zde byla od roku 1848 do roku 1883 – po r. 1883 již nestačila, a proto byla postavena jiná budova školy PŘEROVSKÝ ZÁMEK – Dnešní zámek byl postaven okolo roku 1380 na místě gotické vodní tvrze jako nové správní sídlo břevnovského kláštera. Z finančních důvodů však budova nebyla dokončena. Noví nájemci Michal Drštka ze Sedlčánek (1400) a Petr z Trkova (1419) dostali za úkol stavbu zachovat a opravovat – Zásadní rekonstrukce a přestavba na renezanční zámek proběhla v druhé polovině 16. století – Ludvík Salvátor Toskánský, který svým nákladem opuštěný a značně zanedbaný zámek v létech 1872 – 1873 obnovil do původní podoby ze 16. století. – dnes zachovaná a v létech 1960 – 1964 rekonstruovaná

~ 13 ~

dvoukřídlá budova s věží v jihovýchodním rohu nádvoří je zdobena bohatou renesanční sgrafitovou figurální a rustikovou výzdobou – uvnitř budovy zámku jsou zachovány gotické a renesanční ostění a renesanční krby. – kolem objektu je vyzděný příkop a patrny části původních renesančních valů s nárožními baštami. – na severní straně vede přes příkop klenutý kamenný most, který nahradil ten původní padací – po 1. světové válce se stává majetkem státu – v roce 1948 se jej ujala Československá církev a od roku 1958 slouží jako archiv Československému rozhlasu – v současné době není již využíván jako archiv, ale i nadále patří ČRo SOŠKA PANNY MARIE V NOVÉM PŘEROVĚ – pořízena v 18. století STAROČESKÁ CHALUPA – bývalá staročeská rychta, která patřila místním rychtářům a kovářům Bělíkům – veřejnosti zpřístupněna v roce 1900 – koupena L. S. Toskánským, ten „kolem“ ní vystavěl jeden z prvních skanzenů v Evropě STUDÁNKA S KAPLIČKOU SV. VOJTĚCHA – postavena počátkem 19. století, nalezneme ji v poli směrem na Čelákovice, dle pověsti se zde osvěžil sv. Vojtěch

~ 14 ~

MŠ A ZŠ PŘEROV NAD LABEM MATEŘSKÁ ŠKOLA – je umístěna v samostatné budově, která je připojena k budově ZŠ – byla postavena mezi lety 1970 – 1975 – se ZŠ je propojena spojovací chodbou ZÁKLADNÍ ŠKOLA – založena roku 1886 – až do roku 1920 pouze 4 třídní – v roce 1930 proběhal rozsáhlá rekonstrukce, při které byly přistavěny třídy a tělocvična – nové zrekonstruovaná budova byla slavnostně otevřena 30. září 1930

~ 15 ~

SPOLKY A SDRUŽENÍ V PŘEROVĚ NAD LABEM

COMOR TEROR Hudební formace (tzv. soundsystem) se začal formovat roku 2006, ovšem prozatím bez veřejného vystupování. V posledních letech začali pořádat vlastní akce nejen v blízkém okolí, ale po celé České republice. K mixování hudby z gramofonových desek s pomocí míchacího pultu přidali i nástroje a vypadá to, že se v Přerově nad Labem formuje další kapela. V Přerově pomáhají zvučit dětské akce, které pořádají Maminky dětem. Kolem Comor Teror se angažují: Václav Červinka, František Jarolím, Jan Knížek, Miroslav Kolenský, Tomáš Koutský, Lukáš Kubík, Alois Müller, Václav Novák, David Posselt, Jan Posselt a Aleš Vojáček

DYKYTA Folklórní soubor s více než 20letou tradicí. Založili ho v roce 1988 manželé Slukovi, kteří mají rádi hudbu, zpěv i tanec a chtěli se bavit. Sehnali pár nadšenců ze středních Čech a sestavili soubor písní a tanců – Dykyta. Za těch spoustu let, co existují a koncertují nejen v Čechách, ale i po celém světě, si vytančili velké jméno a jsou uznávaným a kvalitním souborem s mnoha členy. Více informací na www.dykytaprerov.cz

~ 16 ~

Členové souboru: Josef Sluka – vedoucí souboru a muziky – 1. housle Karla Sluková – vedoucí taneční skupiny souboru – zpěv, tanec George Baumgartner – flétnista Lada Zumrová – flétnistka Silvie Vašátová – zpěv František Hejnák – 1. housle Bohumír Popek – 1. klarinet Josef Sluka ml. – 1. viola Karla Sluková – 2. housle Ladislav Paál – 2. housle Luděk Opočenský – 2. klarinet Jiří Mokrý – 2. viola Karel Kraj – kontrabas Anežka Zemanová – tanec a zpěv Karel a Kamila Douděrovi – tanec Jitka Matějčková – tanec Jiří Beneš – tanec Eva Cílková – tanec Tomáš Rak – tanec Markéta Majerová – tanec Karel a Zlatka Zemanovi – tanec a zpěv Ivana Poslíšilová – zpěv

~ 17 ~

ERNET FREE Občanské sdružení, které bylo zaleženo roku 2005, které mělo za hlavní zájem spojit osoby se stejným zájmem. Prvotně se jedná o Internet. V průběhu let se nezisková organizace rozrostla o mnoho nových spokojených členů a expandovala i za hranice Přerova. Členové týmu ERnet Free: Jiří Vedral – předseda Miroslav Kolenský – člen rady, hlavní administrátor, správce sítě Tomáš Koutský – člen rady, administrátor sítě Pro více informací: www.ernetfree.net SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ Přerovští dobrovolní hasiči byli založeni roku 1983. První pamětní kniha se bohužel ztratila za druhé světové války. SDH ovšem vlastní Pamětní knihu druhou, ve které jsou popsány počátky přerovských hasičů. Člen dobrovolných hasičů, Josef Kratochvíl z č. p. 13 píše: „Tato pamětní kniha sboru dobrovolných hasičů v Přerově nad Labem, založena 3. 4. 1932, má býti vlastně pokračováním knihy založené se založením sboru roku 1983, bohužel však válečnými léty 1914 – 1918, kdy i sbor jako jiné i korporace byl stále povolávanými členy rozerváván,jak níže psáno jest, ztracené. Šťastná myšlénka ku založení sboru vyšla na podnět, jak pamětníci dosud žijící dokazují,

~ 18 ~

tehdejších pánů a vlastně dnes bratrů hasičů, a to po pomáhání hájení jistého domu v Sedlčánkách stiženého ohněm: Josefa Budky (rolníka), Jana Klicpery (rolníka), Eduarda Kučery (učitele), Františka Čermáka (obecního strážníka, později listonoše), Antonína Mýška (toho času lesního), Jakuba Přecechtěla (faráře římskokatolického), Josefa Míchalce (dělníka), Josefa Plačka (rolníka) a Václava Chrousta (zámečníka). Zmíněných 9 občanů Přerovských se po skončením výše psaném ohni sešlo v hostinci ,ve Staré´ a myšlenka založiti sbor vyšla vlastně odtud. Usnesením pak obecního zastupitelstva skutečně povoleno bylo sbor založiti, a to ze členů přispívajících a činých… …Když pak byl takto dostatečný počet členů přihlášen zatímně, svolaná byla valná schůze v bytě tehdejšího obecního p. starosty Jana Klicpery, dne 28. 5. 1893 kteroužto schůzi tenkrát zahájil… … Z přítomných 20 členů zvoleni byli zatímně funkcionáři a to jednohlasně: Předsedou (starostou): Jan Klicpera (rolník), jednatelem: Eduard Kučera (učitel), pokladníkem: František Kratochvíl (rolník)… …Roku 1893 se zúčastnil hasič sjezdu v Přistoupimi za účasti 17 členů… …Tak a podobně sbor existoval a žil jak výše jest psáno stále, ale přece v roce 1909 bylo potřeba jakési vzpruhy nové do života sboru. Staré dobrovolně vystupivší členy nahradili noví, mladí…Sbor začal vzkvétati utěšeně znovu a v roce 1910 docílil též svůj řádný župní sjezd…Jako vichřice se přikanula válečná vlna zachvátila veškeré tehdejší korporace a ovšem též a to nejvíce hasičský sbor. Devatenáct členů bylo postupně mobilizováno a nežli po přestálých útrapách do konce roku 1918…Po válce světové bylo sbor zase

~ 19 ~

nutno uváděti znovu do činosti, a i to se podařilo jak ostatně o tom svědčí práce činovníků.“ SDH se zachoval i zápisník schůzí, ve kterém jsou zápisy od roku 1931 do roku 1968. V roce 2003 slavilo 110 let od svého založení. Jeho centrálním stanovištěm je hasičská zbrojnice vybudovaná na přelomu 80. a 90. let minulého století, která se nachází vedle kostela a naproti plácku před zámkem. HONEBNÍ SPOLEČENSTVO Ke každé vesnici patří neodmyslitelně honební společenstvo, které se stará o přilehlé pozemky, lesy a zvěř. Každý z myslivců (v současnosti 23 osob)se aktivně účastní minimálně 30 brigádních hodin pro Přerov nad Labem. MAMINKY DĚTEM I když se nejedná o klasické sdružení, nemůžeme ho nezmínit. Toto společenství matek, kterým již vadilo, že v Přerově nejsou žádné akce pro děti, se totiž podílí na většině zábavných programů. Bez nároku na honorář, čistě z vlastního zájmu a s radostí z toho, že děti v celém okolí budou mít zábavné odpoledne. Jana Brožová, Hana Dovalilová, Irena Gregárková a Zuzana Kratochvílová společně s mnoha dobrovolníky vytvářejí dětem vzpomínky, které jim v pozdějších letech připomenou jejich krásné dětství.

~ 20 ~

RYBÁŘI Rybářské sdružení v Přerově nad Labem vzniklo v roce 1996. Již od svého počátku se do něj přihlásil velký počet milovníků této tiché odpočinkové zábavy. V letošním roce bylo přihlášeno něco kolem 70 členů. V naší obci se dají ryby chytat na dvou tůních. Babinci, který se nachází u Přerovského fotbalového hřiště, a Bezedně ležící kousek opodál. Rybařit se dá po celý rok, ovšem jen v hodinách k tomu určených. Stejně tak je povinností každého rybáře mít u sebe lístek opravňující jej k chytání. Ten zájemce může získat na půl roku, či na rok. Členové mladší 15 let mohou chytat na jeden prut, ale pouze v přítomnosti staršího 18 let. Od 15 let výše mohou rybáři chytat na pruty dva. TJ SOKOL PŘEROV NAD LABEM Přerovský sokol má dlouhodobou tradici. Byl založen již roku 1918. Jeho fotbalová odnož ihned poté v roce 1923. V dřívějších dobách byly součástí i hokejové mužstvo a tělovýchovný oddíl. Ty již bohužel zanikly. V dnešní době se tedy TJ Sokol Přerov nad Labem objevuje na hřišti volejbalovém a hřišti fotbalovém. Volejbalisté mají svou základnu na venkovní hrací ploše přerovské Základní školy a fotbalisté mají svůj „svatostánek“ na místním fotbalovém hřišti U Babince, které bylo vybudováno v 80. letech 20. století. I přes relativně malý počet obyvatel se fotbalové mužstvo skládá ze 4 oddílu: oddíl přípravky, oddíl žáků, A mužstvo (hrající Okresní přebor) a B mužstvo (hrající OS IV. A)

~ 21 ~

UDÁLOSTI VE SVĚTĚ ROKU 2006 – 19. ledna – Návrat Slovenských vojáků z Kosova skončil tragicky. Letoun se zřítil v Maďarsku. Přežil jen jeden ze 42 vojáků – 2. února – Muslimové se bouří, dánský deník otiskl karikaturu Mohameda – 4. května – V USA vydali jediný verdikt za 11. září 2001. Zaccarias Moussaoui, který přiznal účast na útocích, byl uvězněn na doživotí – 21. května – V Evropě vznikly dva nové státy. Srbsko a Černá hora – 1. srpna – Fidel Castro posdtoupil operaci – 10. srpna – VB překazila teroristický útok. Teroristé chtěli odpálit nálože v letadlech směřujících do USA – 24. srpna – Celý svět obdivuje Nataschu Kampusch, které se po 8 letech podařilo utéct svému vězniteli W. Priklopilovi. Ten neunesl její útěk a spáchal sebevraždu – 24. srpna – Pluto již není planetou. – 5. září – Steve Irwing, známý dobrodruh, zemřel. Zabil ho rejnok – 9. října – KLDR hrozí světu jaderným útokem

~ 22 ~

– 24. listopadu – Bývalý agent KGB Alexander Litviněnko zemřel. Byl otráven radioaktivních Poloniem – 19. prosince – V Anglii řádí novodobý Jack Rozparovač – 30. prosince – Saddám Husajn, bývalý prezident Iráku, byl oběšen

~ 23 ~

UDÁLOSTI V ČR ROKU 2006 – 25. ledna – Zemřel František Mrázek, kontroverzní podnikatel – 1. února – Soud se začal zabývat kauzou tzv. Berdychova gangu – 10. února – Češi získali 4 medaile na ZOH v Turíně. K. Neumanová má zlatou a stříbrnou medaili, L. Bauer bronz a hokejisté bronz – 1. května – Politička Kateřina Jacques zmlácena policistou na prvomájové demonstraci – 20. května – Miroslav Macek dal Davidu Rathovi „políček“ – 29. května – Jaromír Nohavica přiznal spolupráci s STB – 3. července – Homosexuální páry mohou v ČR uzavírat registrované partnerství – 29. srpna – Soud zprostil obžaloby B. Kulínského. Ten čelil nařknutí z obtěžování nezletilých dívek ze sboru Bambini di Praga. V prosinci tohoto roku byl odsouzen v další kauze – 30. září – Taťána Kuchařová získala jako první Češka v historii titul Miss World 2006. – 3. prosince – Petr Zelenka, heparinový vrah, zabil v havlíčkobrodské nemocnici 8 pecientů

~ 24 ~

PŘEROV NAD LABEM ROKU 2006

~ 25 ~

P

Ř

E

R

O

V

S

K

Ý

2006

1

ZPRAVODAJ Časopis pro občany Přerova nad Labem a okolí.

•

ZDARMA

Petr Vilgus Vážení čtenáři. Držíte v rukou první číslo Přerovského zpravodaje. Možná vás napadne otázka, komu a čemu má sloužit a jestli jeho existence není pro naší obec zbytečným luxusem? V současnosti využívá obecní úřad k informování o aktuálním dění místního rozhlasu. Rozhlas, to je něco jako telefon bez mikrofonu – úřad mluví, občan poslouchá. Cílem redaktorů Přerovského zpravodaje je vytvořit místo, na kterém se budou potkávat jak oficiální sdělení obce, tak názory těch, jejichž životy vyhlášky obce zasahují a z jejichž daní je financovaný provoz úřadu a odměny volených zastupitelů. Naším cílem nebude jen kritika. Budeme nabízet prostor k diskuzi, ve sporných otázkách se zaměříme na nekonfliktní hledání nejlepšího řešení na základě zdravého rozumu a faktů. Samozřejmou náplní každého čísla budou také informace o sportovním, kulturním a společenském životě v Přerově a okolí. Máme chuť se zabývat jak „vznešenými“ tématy (využití zámku, spolupráce se skanzenem), tak i otázkami každodenního života – např. vodovodem, odvozem odpadů nebo úklidem ulic. Ke splnění úkolu, který jsme si stanovili, bude nezbytná vaše spolupráce. Prosím – pokud máte zájem na pravdivém a úplném informování o dění v obci, kontaktujte nás prostřednictvím poštovní schránky umístěné v samoobsluze nebo na adresách uvedených na straně 10 a v tiráži. Rádi uvítáme vaše články, fotografie, názory a připomínky. Organizujete taneční zábavu, sportovní utkání, soutěž, výstavu nebo bohoslužbu? Pošlete nám prosím termín a místo konání akce. Slavíte jubileum? Chtěli byste něco sdělit přerovským občanům? Využijte stránek svého zpravodaje. Takže na úvodní otázku – není zpravodaj luxusem? – si odpovídám ne, není. Na nezkreslené zprávy o dění v Přerově nad Labem má každý občan obce právo.

OBSAH ČÍSLA: Zápis z jednání zastupitelstva • DYKYTA • Přerov městysem? • Obecní vodovod • Přežije stromořadí v centru obce? • Historie Přerova nad Labem v obrazech • Přerovská škola • Jak třídit odpady? • ERnet

Fotografie: Tomáš Gregárek

Proč Přerovský zpravodaj?

2

Přerovský zpravodaj 1_2006

Zápis z jednání zastupitelstva Veřejné zasedání zastupitelstva 8. 3. 2006 Přítomni: Jaroslav Bašus, Jiří Beneš (předsedající), Jaroslav Janouch, Irena Jarešová, Lenka Kodešová, Jaroslav Urban, Hana Vašátová. Jednání se zůčastnilo zhruba 35 občanů. • Program veřejného zasedání schválen jednomyslně. 1. Informace ze Státní veterinární zprávy: Opatření proti ptačí chřipce – J. Beneš Telefonní číslo na Inspektorát Státní veterinární zprávy Nymburk k hlášení výskytu uhynulých zvířat: 325 625 610 Starosta informoval, že dle pokynů veterinární zprávy bude třeba zajistit lidi, kteří provedou sčítání chovů drobných zvířat v obci v případě výskytu ptačí chřipky. Starosta požádal přítomné občany, aby se dobrovolní zájemci o tuto činnost hlásili na obecním úřadu. 2. Rozpočet školy – I. Jarešová Pro rok 2005 byl schválen rozpočet školy ve výši 1 850 000 Kč. Ke konci roku došlo ve škole k havárii a bylo nutné uskutečnit nečekané opravy, proto škola požádala o dodatečné navýšení rozpočtu na 2 000 000 Kč. Tyto finance a dále prostředky z rezervního fondu byly vyčerpány na nutné opravy a rekonstrukci jídelny a mateřské školky. J. Urban a D. Matějčková provedli v závěru roku kontrolu předložených dokladů hospodaření školy a zjistili, že je vše v pořádku. (pozn. HV: rozpočet školy je uváděn včetně mezd učitelů a nepedagogických zaměstnanců). • Informace o hospodaření školy v roce 2005 byla jednomyslně schválena. 3. Rada školy – I. Jarešová Paní Lenka Kodešová ustanovila Přípravný výbor pro volbu Rady školy ve složení paní Průšová, paní Kaucká, a paní Veselá. Za učitele byla do Rady zvolena paní Keřtofová, za žáky Marcela Pačesová a za obecní úřad Lenka Kodešová. • Rada školy byla jednomyslně schválena. 4. Inventarizace majetku obce – I. Jarešová Předsedkyně inventarizační komise: Irena Jarešová. Inventarizační soupisy a potřebné dokumenty byly předány Krajskému úřadu Středočeského kraje, kde bylo vše shledáno v pořádku. 5. Zpráva o kontrole hospodaření obce – J. Beneš Kontrola proběhla před závěrem roku. Podle nového nařízení Krajského úřadu

budou zastupitelé nyní dostávat odměny měsíčně namísto čtvrtletně, jak tomu bylo dosud. Dále byl předán pokyn uvést vedení interního účetnictví do stavu s novými požadavky. 6. Výsledek hospodaření obce – J. Urban Pan Urban přečetl a vysvětlil jednotlivé položky rozpočtu obce v roce 2005 a jeho plnění. Celkově dostala obec z daňových příjmů o 1 mil. Kč více než se očekávalo. Dále obec vybrala o 0,5 mil. Kč více z ostatních příjmů. Celkové výdaje byly 8 060 000 Kč. • Zastupitelé čerpání rozpočtu za rok 2005 jednomyslně schválili. 7. Rozpočet 2006 – J. Urban Rozpočet pro tento rok byl sestaven tak, aby na závěr tohoto volebního období nezůstaly obci žádné dluhy. V uplynulých letech se splácela stavba kanalizace a čističky odpadních vod a to vždy částkou 2 mil. Kč ročně. Letos bude uhrazena poslední splátka a to do konce června tak, aby do voleb nového zastupitelstva na podzim 2006 byl odblokován zastavený majetek obce. (pozn. HV: údaje z rozpočtu nejsou úplné. Jeho kompletní verze by měla být pro případné zájemce zveřejněna společně s loňským rozpočtem na webové stránce obecního úřadu www.prerovnl.cz, kde však do uzávěrky chyběl.) Předpokládané příjmy obce pro letošní rok jsou 8 005 600 Kč. Hlavní plánované výdaje jsou: Projektová dokumentace na stavbu vodovodu 600 000 Kč, provoz ČOV a dotace stočného obyvatel 300 000 Kč, základní škola 1 850 000 Kč, dokončení oprav veřejného osvětlení a jeho provoz 515 000 Kč, oprava místního rozhlasu 50 000 Kč, poslední splátka půjčky (kanalizace) 1 300 000 Kč, provoz a údržba vozů sboru dobrovolných hasičů 60 000 Kč, opravy místních komunikací 200 000 Kč (stejná částka byla v rozpočtu i vloni, ale nebyla čerpána). Přes nevelkou ochotu starosty zastupitelstvo schválilo také výjimečnou dotaci do sportu a kultury ve výši 220 000 Kč • Rozpočet byl jednomyslně schválen 8. Prodej pozemků obce – J. Bašus 8a. Žádost o koupi pozemku v areálu bývalého truhlářství Pova ze strany Miloše Špitálského, který nabídnul koupi pozemku nebo jeho směnu. 8b. Žádost o koupi pozemku pod Hůrou na konci obce směrem na Lysou, vedle pozemku pana Holuba, o kterou požádal pan Mizera za účelem vytvoření zahrádky. Pan Bašus doporučil odprodej pozemku

panu Špitálskému a nedoporučil odprodej pozemku panu Mizerovi z technických důvodů. Je zde potřeba zachovat přístup na pozemek, pod kterým vede odvodňovací potrubí. Byl podán návrh na pronájem tohoto pozemku tak, aby měla obec nadále možnost přístupu k potrubí na pozemku z důvodu nutnosti oprav apod. 9. Stavba obecního vodovodu – J. Beneš Dokumentace pro územní řízení byla dokončena na začátku letošního roku. Nyní probíhá její schvalování na příslušných odborech (vodohospodářský odbor, Lysá nad Labem) a začne se pracovat na dokumentaci pro stavební povolení. Dle tabulkových údajů Ministerstva zemědšlství, ze kterých se původně vycházelo, činila cena vodovodu 68 215 000 Kč bez DPH. Dle tabulkových údajů projektantů, činí cena vodovodu 75 606 000 Kč bez DPH podle AKTUALNÍCH cen stavebních prací. Alikvotní náklady pro Přerov činí 45,5 % (cca 31 mil. Kč) V současné době existuje dotace Ministerstva zemědělství – Program výstavby vodovodů. Nabízí dotaci až 80 % při celkové ceně do 20 mil. Kč a až 60 % při celkové ceně nad 20 mil. Kč K této dotaci by se mohla získat dotace z kraje. Dále je možnost získat dotaci z prostředků Evropské unie. Plánovaná kapacita vodovodní soustavy 3000 obyvatel, přičemž současný stav obyvatel napojených obcí je 2500. V půlce června, jakmile obec splatí poslední splátku dluhu za kanalizaci, chce požádat o dotaci. Dotace by byla na 1 rok + 2–3 roky na dokončení díla.

Upozornění: toto je neoficiální zápis z jednání zastupitelstva provedený Hanou Veselou. Oficiální zápis je k dispozici na obecním úřadu.

• Chcete zkontrolovat práci svých zastupitelů? • Zajímá Vás, jakým způsobem zastupitelstvo naloží s výnosem z Vašich daní? • Chcete mít jasno, jestli podpořit současné zastupitele v podzimních volbách? Přijďte na příští jednání zastupitelstva, které se uskuteční dne 31. května 2006 od 19 hodin ve školní jídelně. (změna vyhrazena, sledujte úřední desku OÚ a stránky www.prerovnl.cz)


DYKYTA Soubor písní a tanců DYKYTA působí v Přerově nad Labem pod vedením manželů Slukových již 17 let. Zabývá se zpracováním lidových písní a tanců z Čech se zaměřením na středočeský region (střední Polabí), ale i písněmi a tanci z východních a jihozápadních Čech.

Víte, že... ...29. září 2005 vyhlásil Městský úřad v Lysé nad Labem ochranu lip srdčitých (Tilia cordata Mill.) okolo božích muk a studánky Na Vrších? Od listopadu loňského roku máme v Přerově čtyři památné stromy. Jako důvody vyhlášení odborníci na životní prostředí vyjmenovali: velikost dřevin; domácí druh, který dotváří typický ráz polabské krajiny; vhodné doplnění stavby drobné lidové architektury a místopisný vztah. Stromy měly v době vyhlášení obvod kmene 275, 233, 198 a 109 cm, jejich výška je mezi 13 a 18 metry, odhadované stáří 120 let. Ochranné pásmo bylo vymezeno v okruhu 7,5 metru okolo každé lípy. V tomto pásmu není dovolena žádná činnost, která by mohla stromům uškodit a rušit je v jejich přirozeném vývoji. Jakékoliv ošetřování lip stejně jako zemní práce v ochranném pásmu lze provádět jen se souhlasem lyského úřadu. V následujících letech se plánuje komplexní ošetření stromů spojené se zabezpečením provozní bezpečnosti. Památné stromy u božích muk Na Vrších byly zaneseny do ústředního seznamu památných stromů pod číslem 4629 a přiřadili se k více jak 23 000 chráněných dřevin v České republice. V měsíci dubnu bude k lipám umístěno označení se státním znakem, která bude kolemjdoucí informovat o této významné přírodní památce naší obce. Touto cestou děkujeme obci (na jejímž pozemku lípy rostou) a Jitce a Milošovi Špitálským (na jejichž pole zasahuje ochranné pásmo), že svým souhlasem umožnoli ochranu tohoto milého místa. (Petr Vilgus)

Udělejte něco pro své zdraví!

A E R O B I K Každé pondělí v základní škole v Semicích (19–20 hodin). Vstupné 25 Kč. Každý čtvrtek ve školní tělocvičně v Přerově (18–19 hodin). Vstupné 20 Kč. Každý nový zájemce o cvičení je srdečně vítán! S sebou si prosím přineste pouze pití, sportovní obuv a ručník. Vše ostatní zajišťujeme na místě. Přijít můžete kdykoliv přímo na cvičení. V případě zájmu o bližší podrobnosti mi prosím volejte na číslo 736 603 404. Na nové příznivce aerobiku se těší Irena Jarešová.

Muzika ve spolupráci s taneční složkou má na repertoáru vystoupení od krátkých písňových programů až po celovečerní tematicky a zábavně zaměřená pásma jako například Přerovské škádlení, Mateníky z Polabí I a II, Mlynářské písně, Myslivecké písně, Hospodské a ponocenské písně, Svatební a manželské škádlení, Lyrické a veselé milostné písně, Pijácké písně o pivu a Vánoční program pastorel českých mistrů a českých a moravských koled. Soubor úspěšně vystupoval nejen na tuzemských festivalech, ale i v Dánsku, Norsku, Německu, Itálii a Maďarsku což svědčí o jeho vysoké umělecké kvalitě a profesionální úrovni. Ve skanzenu v Přerově nad Labem pořádal osm let festival Polabský kolovrat za účasti domácích i zahraničních souborů. Doufejme, že po rekonstrukci sálu U Kotápišů se tato tradice obnoví a přinese zpět do Přerova trochu kultury, která zde nyní tolik chybí. Pro zájemce o lidovou hudbu a tanec z Přerova a okolí máme dobrou zprávu. Taneční soubor Dykyta s radostí uvítá tanečníky od 15 let, nejlépe po absolvování základních tanečních kursů. Vše ostatní je věcí další píle, talentu a nadšení. Pro členství v muzice je třeba ovládat hru na housle, klarinet, kontrabas, violu nebo flétnu na úrovni absolvování ZUŠ. Dykyta nabízí nejen hodně práce, ale i spoustu pěkné zábavy ve společnosti milých přátel! DYKYTA, 289 16 Přerov n. L. 391. Tel./fax: 325 565 119, e-mail: [email protected] (Zpracovala: Hana Veselá)

3

4


Téma: Obecní vodovod Hana Veselá Na začátek krátké shrnutí vývoje kolem obecního vodovodu. Jeho výstavba se v naší obci řeší už víc než dva roky. Předloňská anketa obecního úřadu dopadla těsně ve prospěch výstavby vodovodu. Těsný výsledek ankety znamená, že je v Přerově stále dost odpůrců výstavby vodovodu. Ačkoliv se na první pohled může zdát zavedení vodovodu do obce jako jasné plus, otazníků kolem výstavby je stále tolik, že je potřeba zamyslet se nad různými aspekty, které projekt doprovází. Pitná voda Kvalita pitné vody v Přerově značně kolísá. Ve středu obce, dosahuje údajně v některých starých kopaných studních kvality kojenecké vody. Nová zástavba na krajích obce v sousedství polí se potýká s velmi špatnou kvalitou, často hraničící se zdravotní závadností. Desetiletí hnojení polí chemickými prostředky se projevilo vysoce nadlimitními hodnotami dusitanů a dusičnanů, u polí hnojených přírodními hnojivy jsou v době hnojení vysoce překračovány obsahy fekálních bakterií. Nízká hladina spodní vody, déšť a zalévání potom vše přirozeně splachují do kopaných studní sycených povrchovou vodou. Vrtané studně mají v Přerově pro změnu problém s vysokými obsahy železa a dalších chemických prvků. Takovou vodu je možné s trochou sebezapření i vypít, ale vařit a prát se v ní nedá, o rzí poničené sanitě ani nemluvě. Finance z pohledu občanů Hlavní příčinou nesouhlasu části obyvatel Přerova s výstavbou vodovodu jsou samozřejmě ekonomické důvody. Ke stočnému se připojí ještě poplatky za vodné (jehož výše dosud nebyla stanovena) a kdo nemá přípojku na místní kanalizaci, musel by si ji v případě připojení na vodovod pořídit. Největší finanční zátěží je ovšem příspěvek na výstavbu vodovodu, který byl obecním úřadem stanoven na 15 000 Kč. Rodiny s průměrným platem nebo důchodci si sotva mohou dovolit tak vysoký jednorázový příspěvek na vybudování vodovodu. Ochotě investovat nemalé prostředky nijak nepomáhá ani nedávná zkušenost s příspěvkem na zavedení plynu a jeho následném zdražení. Zájem obyvatel o zavedení vodovodu by se jistě rapidně zvýšil, kdyby občané byly konečně Obecním úřadem informováni o tom, že podle nového zákona mají na přípojku k vodovodu nárok zdarma. Obecní finance Na veřejném zasedání obecního zastupitelstva, které se konalo 8. 3., seznámil starosta přítomné s aktuálními informacemi o průběhu projektu: Dokumentace pro územní řízení byla dokončena na začátku letošního roku. Nyní probíhá její schvalování na příslušných odborech (odbor vodohospodářský, Lysá nad Labem) a v nejbližší době se začne pracovat na dokumentaci pro stavební povolení. Dle tabulkových údajů Ministerstva zemědělství, ze kterých se původně vycházelo, činila cena vodovodu

68 215 000 Kč bez DPH. Tyto ceny vycházely z cen stavebních prací roku 2001. Dle tabulkových údajů projektantů, činí cena vodovodu 75 606 000 Kč bez DPH podle AKTUALNÍCH cen stavebních prací. Alikvotní náklady pro Přerov činí 45,5 %, což je cca 34,4 mil. Kč. (dle aktuálního počtu obyvatel by měly být pouze 40,4 %, tj. cca 30,5 mil. Kč). Obec Přerov se prostřednictvím Mikroregionu Polabí, ve kterém je s ostatními obcemi sdružena, pokusí získat dotaci. Podle slov pana starosty se jedná buď o peníze z Evropské unie nebo dotaci Ministerstva zemědělství z programu výstavby vodovodů. (pravděpodobně byl myšlen Program obnovy venkova). „Peníze z fondů EU“ zní jako zaklínadlo, za kterým ale nikdo z přerovského zastupitelstva neví, co se vlastně skrývá, resp. jaké jsou možnosti peníze z těchto zdrojů získat. Doufejme, že starostové obcí, které o výstavbu vodovodu usilují, zvolí kvalitní poradenskou agenturu, která se žádostmi o dotace zabývá profesionálně a bude tak schopná získat nejvyšší možnou finanční podporu. V každém případě, podle slov pana starosty, při získání dotace alespoň ve výši 60 %, bude stát vodovod naší obec 12,4 mil. Kč. Při schopnosti uvolňovat na splátky ročně z obecního rozpočtu max. 2 mil. Kč při zachování základního fungování obce, je to spolu s úroky závazek na dalších 8 let, tedy další dvě volební období. Slova pana starosty o tom, že na podzim předá novému zastupitelstvu vzešlému z komunálních voleb obec bez dluhů, tak berou v případě žádosti o takovou dotaci za své. Důsledky takového kroku jsou děsivé – dalších 8 let se neopraví ani metr ulic, neobnoví se zchátralá obecní zeleň, nevybuduje se kvalitní knihovna s internetem atd. To je při dnešním stavu Přerova, dost hrozivá představa. Zásah do krajiny Přípojka na lyský okruh bude v Lysé nad Labem u skleníků pana Valtra, trubka povede kolem obchvatu až ke stánku se zeleninou za semickou křižovatkou, přes pole na Přerovskou hůru na obecní pozemek darovaný Školkami Montano. Tam bude postaven pozemní vodojem o objemu 1000 m3. Jedno potrubí bude směřovat zpět k silnici (zásobování obcí Semice, Vestec a Bříství). Druhé potrubí povede pod skálou do naší obce. Počítá se také s odpadovým potrubím (v případě nutnosti vodojem vypustit), které bude vedené do rokle na vrcholu Hůry. Celková kapacita vodovodu je dimenzována na 3000 obyvatel, přičemž současný počet obyvatel přihlášených k trvalému pobytu v napojených obcích je podle informací pana starosty cca 2500 (aktuální počet je 2728 dle údajů Ministerstva vnitra ze 13. března 2006, z toho Přerov má 1102 plus je třeba připočíst vzrůstající počet lidí bez trvalého pobytu, jejichž počet podle informace z OÚ není evidován.) Pro srovnání, objem vodojemu 1000 m3 má Lysá, která zásobuje ještě několik okolních obcí. Čelákovice si vystačí s 500 m3. Z tohoto pohledu se jeví dimenzace našeho vodojemu jako dostatečná. V souvislosti s uložením vodovodního potrubí z Hůry do Přerova dojde k proklestění trnek a šípků na trase vodovodu a tím se plánuje vznik nové přístupové cesty na Hůru, namísto původní, která byla bohužel novým vlastníkem nedávno zahrazena. Na Hůře bude částečně zakopán a hlínou obsypaný vodojem. Nad povrch bude vystupovat zhruba 2,5 metru. Plocha komor bude 15×18 m. Na vršku tohoto násypu


bude umístěn provozní domek. Jeho podoba byla navržena jako maximálně jednoduchá a nejlevnější varianta domečku se sedlovou střechou. Tento druh vodojemu, tzv. zemní je výhodnější než klasický věžový vodojem hned z několika důvodů. Je levnější, méně vystupuje do krajiny a při možném výpadku proudu dokáže po omezenou dobu zásobovat vodou jenom díky gravitační síle. Přesto se domnívám, že se jedná o natolik významný zásah do krajiny, že by měla obec diskutovat s ostatními obcemi o určitém finančním zvýhodněním pro Přerov jako kompenzaci za poškození přírody v našem katastru. Shrnutí na závěr Z uvedeného výčtu je jasné, že okolnosti zavedení (nebo nezavedení) obecního vodovodu nejsou jednoduché a jednostranné. Je především na obyvatelích Přerova, aby svým jasným postojem dali najevo, jaký je jejich názor. Pokud se rozhodnou pro, pak je třeba zvážit finanční zatížení obce v dalších letech. V každém případě by mělo být finální rozhodnutí učiněno až novým zastupitelstvem, které bude mít jasný mandát po svém zvolení a ponese důsledky svého usnesení po celé své volební období.

Přerov opět MĚSTYSEM? Jak asi víte, Přerov byl mezi léty 1499–1954 (455 let!) městysem, čili obcí s právem pořádat výroční a dobytčí trhy. Toto označení bylo zrušeno v 50. letech 20. století a od té doby je Přerov nad Labem „pouhou“ obcí. V letošním roce prošla Poslaneckou sněmovnou novela zákona o obecním zřízení, která obnovuje existenci městysů. Pokud návrh odsouhlasí Senát a podepíše prezident, starostové někdejších městysů budou moct požádat předsedu poslanecké sněmovny Parlamentu ČR o vrácení tohoto označení. Přáli byste si, aby byl Přerov opět městysem? (Petr Vilgus)

Noví Přerováčci Narození v 2005: Barbora 20. 4., Mara 27. 5., Ondřej 11. 6., Josef 8. 7., Jiří 3. 8., Leoš 29. 9., David 20. 10., Alžběta 14. 11., Veronika 15. 11., Vojtěch 18. 12. Narozen v 2006: Josef 20.1. Šťastným rodičům blahopřejeme. Zdroj: matrika obecního úřadu v Přerově nad Labem, bez záruky. Z důvodů ochrany osobních údajů byly poskytnuty pouze křestní jména a data narození. Údaje zajistila Radka Slováková díky vstřícnému postoji paní Dany Matějčkové.

Jaro je tady Irena Gregárková Po letošní dlouhé zimě vítáme jaro s velkou radostí a mnozí z nás rádi vymění lopatu na sníh za jiné zahradnické nářadí. Letošní zima přinesla do Přerova sněhu, že jenom lidé dříve narozeni pamatují takovou nadílku. Mrazy byly dlouhodobé, ale teplota neklesla níže než na -19 °C, v minulé zimě to bylo až -21,5 °C (měřeno ve výšce 2 m, Sluneční ulice). Sněhová pokrývka uchránila rostliny od mrazu, ale na mnohých místech neprospěla trávníkům, kde se vytvořila plíseň sněžná. Infikovaná plocha je pokryta šedobílým povlakem. V tomto případě bychom neměli otálet s řádným vyhrabáním trávníku. Abychom zajistili zdravý růst a získali pružný, sytě zelený a odolný trávník, musíme dodat do půdy živiny, především dusík (např. ledek amonný s vápencem). Užitečnější je rozhodit hnojivo několikrát v nižších dávkách než jednorázově a příliš mnoho. V ovocné zahradě ukončíme výsadbu a řez ovocných dřevin. V tomto období řežeme především peckoviny (meruňky a broskvoně až do stadia růžového poupěte) a bujně rostoucí jádroviny. Pokud se rozhodneme pro pěstování angreštu, měli bychom vědět, že se v posledních letech velice rozmohla choroba angreštu – americké padlí, které zcela zničí úrodu a občas i celou rostlinu. Projevuje se na listech, mladých výhonech a plodech bělavými povlaky, které později zhnědnou. Před květem se k ochraně rostliny používají přípravky Fundazol 50WP nebo Karathe LC, postřik se doporučuje opakovat po odkvětu a po sklizni. Kdo nemá rád „chemii“, osvědčil se mi i ekologický přípravek Biotin, jedinou nevýhodou je, že se postřik musí provádět častěji, zejména před deštěm. V okrasné zahradě nám dlouhá zima posunula řez keřů a opadavých stromů. Důležité je řezat stromy a keře ve vhodném růstovém stavu, protože silný řez v nesprávné době může zabránit kvetení a někdy může způsobit uhynutí rostliny. Uvádím jen obecná vodítka kdy řezat: Opadavé stromy a keře kvetoucí před koncem května (Zlatice, Pustoryl, Jasmín, Vajgélie, Trojpuk, Meruzalka) co nejdříve po odkvětu. Opadavé stromy a keře, které kvetou po konci května (Tamaryšek, Tavolník, Růže, Mochna, Levandule, Třezalka, Fuchsie, Ořechoplodec, Vřes, Komule) v únoru a březnu – před rašením. Stálezelené rostliny se širokými listy (Zimostráz, Rhododendron, Brslen, Střemcha vavřínová) během května. Jehličnany je možno řezat v únoru. Také každoročně obdivujete někde v okolí kvetoucí Magnolii, bohužel ji nevidíme na zahradách často, protože se pěstování považuje za obtížné. Není tomu tak docela, ale musí se dbát na správnou dobu výsadby na jaře – v dubnu. Vyberte místo chráněné proti studenému větru, při výsadbě přidejte do půdy hodně rašeliny a rostlinu nevysaďte příliš hluboko. Nový keř za sucha hojně zalévejte a nikdy nekopejte ani nesázejte v blízkosti kmene. Vždy na jaře dejte kolem keře nastýlku z rašeliny nebo z dobře vyzrálého kompostu. Při nedostatku prostoru zvolte Magnolie stellata, která roste pomalu do 1,5 m a na jaře se pokrývá vonnými bílými květy. Do dalších jarních dnů Vám přeji hodně sluníčka a mnoho pěstitelských úspěchů.

5

6


Přežije stromořadí v centru obce? Hana Veselá Lipový čaj s medem Pochoutka, kterou jsme si užívali většinou v zimě při nachlazení. Chodívali jsme jako děti s mamkou trhat květy z lip rostoucích podél chodníku na městečku a doma nám usušené krásně voněly po celý rok v plátěných pytlících ve špajzce. Lípy na městečku jsou stále krásně rozvětvené, což se už nedá říct o jejich sousedkách, které pokračují v řadě podél silnice až k samoobsluze. Tady byly kořeny lip pravděpodobně poškozeny necitlivou pokládkou kabeláže Českého telecomu. Podle Ing. Svobody z odboru životního prostředí Městského úřadu v Lysé, kterého jsem pozvala ke konzultaci, trpí lípy v současné době parkováním aut v jejich těsné blízkosti, čímž dochází ke stlačování kořenového systému. Následně nedostatkem kyslíku jsou stromy oslabovány a podléhají snáze chorobám, kterým by se jinak zdravý organismus byl schopen ubránit. Dnes je většina lip od kostela k samoobsluze napadena tracheomykozou, která způsobuje postupné prosychání stromu od koruny směrem dolů. Porovnejte si někdy sami prosychající koruny stromů podél silnice s košatými korunami lip na Městečku, které jsou chráněny obrubníky před nájezdy aut. Proces je bohužel nevratný a úhynu stromů je možné zabránit jedině včasným radikálním řezem postižených částí stromu. Ani tak bohužel není jistota, že se choroba znovu neobjeví a v několika případech je bohužel postižení stromů už v takovém rozsahu, že je zachránit již nelze. Co s tím? O stromy je potřeba kontinuálně pečovat. Začít by se mělo vytvořením zeleného ostrůvku, ohraničeného obrubníky, který by zabránil dalšímu parkování na kořenech stromů. Následné ošetření formou prořezu a provzdušnění okolní půdy; na prázdných místech a na místě již úplně zdevastovaných lip u vjezdu za samoobsluhu a naproti škole, vysadit nové stromy. Odbor životního prostředí nabídl pomoc při žádosti o dotaci na projekt úpravy obecní zeleně v Přerově. Dotaci je možno získat až do výše 80 % ceny projektu a její získání by bylo letos reálné, protože tato dotace zatím není příliš využívaná. Pro představu nákladnosti projektu uvedu, že obdobný projekt na úpravu obecní zeleně v Lysé v místech od nádraží až po náměstí, podél celé Masarykovy ulice, stál 65 000 Kč. Z toho bylo proplaceno dotací 52 300 Kč. Projekt úpravy obecní zeleně by byl i při zahrnutí dalších ploch (kolem rybníka, před zámkem až po parčík před poštou) co do rozsahu menší, maximálně srovnatelný. Pan starosta dostal od odboru životního prostředí písemnou zprávu o stavu lipového stromořadí, zakončenou touto nabídkou pomoci. Osobně jsem ho navštívila a nabídla, že bych pro obec vše kolem žádosti o dotaci a projektu zařídila (výběrové řízení na firmu zabývající se těmito projekty, konzultace s urbanistou, představené projektu veřejnosti a uspořádání veřejné diskuze, po které by byly připomínky a náměty zapracovány do projektu, atd.) přičemž obec by byla o každém kroku předem in-

formována a vše by podléhalo jejímu schválení. Probrala jsem s panem starostou i potencionální problém s ochranným pásmem telefonních kabelů, do kterého není možná další výsadba a upozornila ho, že toto je možné řešit dohodou s Telecomem. Nakonec pan starosta slíbil, že celou věc představí obecnímu zastupitelstvu a písemně mě vyrozumí. Přerov nad Labem, 23. 2. 2006: „….zastupitelé ocenili iniciativní přístup paní Hany Veselé, navrhli však, aby tato iniciativa byla využita spíše až po ukončení jednání o skupinovém vodovodu či případném vybudování skupinového vodovodu; navíc by bylo vhodné řešit úpravu zeleně v celé obci a ne jen v její jedné části.“ Já doufám, že nové zastupitelstvo začne tuto věc řešit bezodkladně a najde v pokladně pár tisíc alespoň na provizorní umístění obrubníků jako je to kolem lip na městečku. Řešit úpravu zeleně v celé obci je hezká věc, která ovšem naráží na schopnost takovou akci financovat. V jiných obcích je běžné, že se takto rozsáhlé projekty řeší po etapách a začíná se vždy tam, kde je to nejvíc potřeba. Infrastruktura se průběžně buduje a neustále opravuje a přece to nebrání tomu, aby měli v jiných obcích udržovanou zeleň. Kromě toho je škoda nevyužít tak vysoké dotace, která se v současné době nabízí na projekt, jenž se může začít realizovat kdykoliv později, jakmile k tomu nastanou vhodné podmínky. Věřím, že lidé pochopí situaci a nebudou mít problém s parkováním za samoobsluhou, kde je na to vhodné místo. Možná si krásu naší lipové aleje a příjemný stín, který nám dává v létě nyní neuvědomujeme, nerada bych se však dočkala toho, že na vzrostlé lípy budeme vzpomínat ve chvíli, kdy Přerovem povede jenom prašná silnice.


Znáte své sousedy? Kolik obyvatel mají okolní města a vesnice?

HISTORIE PŘEROVA NAD LABEM V OBRAZECH

Možná jste si někdy položili otázku, jak velký je Přerov v porovnání s okolními obcemi a městy. Sestavili jsme pro vás tabulku sídel v našem okolí podle počtu trvale přihlášených osob. Náš seznam je výběrový, města a obce jsou seřazeny podle množství obyvatel, údaje jsou platné k 13. březnu 2006. Podrobné informace k těmto dalším sídlům najdete ve veřejně přístupné databázi na internetové adrese Ministerstva vnitra ČR – www.mvcr.cz/adresa.

Přerov nad Labem: 1 102 obyvatel

Prosba o zapůjčení fotografií Nymburk (+ část Drahelice): 14 593 Vážení občané Přerova nad Labem, naše obec má velmi hlubokou tradici – před pár roky oslavila tisíc let od první písemné zmínky v kronikách. Generace Přerováků odcházejí a s nimi se postupně vytrácejí vzpomínky na zmizelá místa a proběhlé události. Dnešní mladí už možná nenajdou místo, na kterém kdysi stál přerovský mlýn ani nebudou vědět o kinosálu v dnes zdevastovaném pivovaru. Cílem Polabského národopisného muzea a jeho ředitelky Jany Hrabětové je získat historické fotografie Přerova nad Labem a vystavit je v našem skanzenu na jaře 2007. Prosím, jestli máte historické obrázky z Přerova, ozvěte se. Jde nám o fotografie, na kterých jsou zřetelná konkrétní místa a stavby. Zapůjčené fotografie naskenujeme, doplníme snímkem dnešního vzhledu daného místa a vytiskneme. Originály bez poničení vrátíme. Pokud jste vlastníky historických fotografií z Přerova a okolí, zanechte nám prosím vzkaz nebo přímo fotografie v pokladně místního skanzenu, případně volejte na 602 80 70 82. Ozveme se Vám a domluvíme podrobnosti. Nejen pro tuto výstavu, ale i pro účely archivace a propagace naší obce hledáme další obrazové zprávy o Přerovu nad Labem – fotografie, pohledy, rytiny nebo obrazy. Zajímají nás zejména tato témata: nejstarší dějiny obce (např. provázání Přerova s habsburským rodem a Ludvíkem Salvátorem Toskánským), krajina v okolí obce, odchod vojáků na frontu 1. světové války, turistický ruch (skanzen, svatovojtěšské tradice, Přerovská hůra, Sokolové), náboženské tradice (svatovojtěšská pouť), činnost mládežnické organizace YWCA v přerovském zámku ve 20. a 30. letech 20. století, období Protektorátu, sovětská armáda v zámku v roce 1945, kolektivizace, sport v obci, návštěva kardinála Tomáška v 80. letech. Nevyhýbáme se jiným motivům. Děkují Hana Veselá a Petr Vilgus

Čelákovice (+ části Císařská Kuchyně, Sedlčánky a Záluží): 10 786 Lysá nad Labem (+ části Byšičky, Dvorce a Litol): 8 455 Milovice (+ části Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá): 6 786 Sadská: 3 102 Nehvizdy (+ část Nehvízdky): 1 241 Poříčany: 1 225 Semice: 1 110 Mochov: 1 052 Kounice: 1 033 Třebestovice: 832 Vyšehořovice (+ část Kozovazy): 586 Káraný: 551 Chrást: 497 Stará Lysá (+ část Čihadla): 491 Hradištko (+ část Kersko): 442 Stratov: 421 Ostrá (+ část Šnepov): 409 Bříství: 347 Vykáň: 340 Velenka: 238 Starý Vestec: 169 (Zpracoval: Petr Vilgus)

7

8


Přerovská škola: pohledem rodičů Stále se hovoří o nedostatku žáků v naší škole, který působí problémy s financováním a vůbec udržením školy v naší obci. Řešením by bylo nalákat do naší školy děti z jiných obcí, což se přes veškerou snahu zatím příliš nedaří. Pokusila jsem se sestavit obrázek naší školy tak, jak ho vidí ředitelka paní Irena Jarešová a dvě náhodně vybrané maminky žáků. Výsledek posuďte sami. Ačkoliv maminky předem souhlasily se zveřejněním jmen, redakce se rozhodla je ponechat v anonymitě aby dostala co nejpravdivější odpovědi. Co se vám na naší škole obzvlášť líbí a proč jste se rozhodla umístit své děti právě sem? M1: Je v blízkosti bydliště a má malý počet žáků ve třídě. Očekávala jsem osobnější přístup. M2: Oproti školám ve městech má nízký počet žáků ve třídách. Škola je pro nás lehce dostupná. Co považujete naopak za slabiny, které by bylo možné zlepšit? M1: Nezájem školy o výpomoc rodičů, konfrontační učitelské prostředí, chybí propojení obec–škola, ve smyslu zapojení žáků do života v obci (výuka spojená s historií obce a okolí, zapojení žáků do zlepšování kvality životního prostředí v obci). Vadí mi strach z odlivu žáků na víceletá gymnázia. Očekávala bych, že učitelé tuto skutečnost pojmou jako výzvu a přednost, že naše škola dokáže dobře připravit žáky na přijímací zkoušky. Tím, že škola bude mít vysoký kredit, zabezpečí si dostatečné množství žáků. M2: Nelze to považovat přímo za slabinu, ale nechtěla bych, aby moje děti byly ve spojených třídách na prvním stupni. Jak jste spokojena s kvalitou výuky a přístupu pedagogů k žákům? M1: Nelze jednotlivým učitelům upřít snahu, ale výrazně se projevuje absence spolupráce v učitelském sboru jako celku. Mladé a kreativní myšlenky nejsou podporovány. M2: Kdykoliv jsem projevila zájem, vždy mi učitelky vyšli vstříc. S výukou jsem spokojena. Líbí se mi využití počítačů při výuce již na 1. stupni. Jak jste spokojena se současnou podobou školy a co považujete za nejdůležitější v nejbližší době renovovat? M1: Zrušení odpoledního vyučování na prvním stupni. Větší zapojení učitelů do mimoškolní činnosti. M2: ZŠ by měla za podpory obce a rodičů vybudovat venkovní hřiště, které by děti mohly využívat i po škole. Byla byste ochotná se osobně zúčastnit jednoduchých oprav školy nebo úpravy jejích pozemků? (proč ano, proč ne) M1: Pokud to bude v mých silách, tak ano. M2: Ano, myslím, že je to v zájmu každého rodiče. Jak jste spokojena s programem ve školní družině? M1: Neumím posoudit, děti chodí jen jeden den v týdnu.

M2: Dle mého názoru jsou učitelky ve školní družině zkušené a dovedou děti zabavit. Líbí se mi, že dětem nepouští televizi a raději s nimi chodí ven. Jak jste spokojena s kvalitou a rozmanitosti stravy ve školní jídelně? M1: S novou paní vedoucí se strava z pohledu mých dětí rapidně zlepšila. M2: Od začátku letošního roku se kvalita i pestrost stravy zlepšila. Kromě toho přístup paní kuchařky, která pro děti pořádá různé soutěže za sladké odměny, je úžasný. Víte jaká bude náplň nedávno zvolené školní rady a co si od jejího zřízení slibujete? M1: Myslím si, že vím jak by to mělo vypadat. Očekávala jsem např., že proběhne volba jednoho zástupce rodičů z mateřské školy, že si každá třída zvolí svého zástupce a z těch se vybere zástupce pro první a druhý stupeň. (tzn. 3 zástupci rodičů ve školní radě). Ti by spolu ze zástupci obce a učitelského sboru měli tvořit školní radu, která by vytvořila funkční spolupráci mezi rodiči a školou. M2: Konkrétní náplň školní rady neznám, takže ani nevím, co bych si od ní měla slibovat. Nedávný zoufalý čin jednoho žáka školy otřásl celým Přerovem. Myslíte si zpětně, že bylo v silách školy tomuto skutku předejít? M1: Obávám se, že ne. Nevím, jak by tomu mohla škola zabránit. M2: Nevím, do jaké míry škola věděla či nevěděla, v jaké situaci se dítě ocitlo. V každém případě si myslím, že by měl obecně na školách působit alespoň na částečný úvazek psycholog. Byly děti odborně informovány o tom, co se stalo tak, aby se s celou záležitostí psychicky vyrovnaly a podobnou věc se nepokusily napodobit? M1: My jsme si s dětmi o tomto případu doma promluvili. Ve 4. třídě proběhlo informování dětí ze strany paní učitelky podle mých představ. M2: Děti ve třídě, kterou navštěvují naše děti, informovány nebyly. Situaci jsme rozebírali a vysvětlovali doma. Jak jste spokojená se vzájemnou komunikací a spoluprácí školy a rodičů? M1: Je hodně jednostranná. Rodiče nabízejí pomoc, která není vyslyšena. M2: Zatím jsem se nesetkala s negativní reakcí pedagogů, když jsem potřebovala řešit problém nebo jinou věc, týkající se školy.


Přerovská škola: pohledem ředitelky Jaké vidíte konkurenční přednosti naší školy oproti jiným školám v blízkém okolí? IJ: Za významnou přednost považuji malý kolektiv, který umožňuje individuální přístup učitelů k dětem. Máme také štěstí na učitele a ostatní zaměstnance, kteří jsou ochotní přinášet víc než je jejich standardní pracovní náplň. Na jakých dalších zlepšeních se v současnosti pracuje, resp. jaké máte v tomto ohledu plány? IJ: Již několik let se snažíme uplatňovat moderní přístupy výuky, jako jsou skupinová práce se žáky, používání výpočetní techniky, metody aktivního zapojení žáků při výuce. Klademe důraz na schopnost žáků vyhledávat informace a uvádět je do souvislostí, namísto předkládání hotových informací. V této cestě pokračujeme soustavným vzděláváním pedagogů. Jak jste spokojena s kvalitou výuky a přístupu pedagogů k žákům? IJ: S kvalitou našich pedagogů jsem určitě spokojená. Kromě své práce mají aktivní zájem o další sebevzdělávání a nabízené kurzy v plné míře využívají. Jak jste spokojena se současnou podobou školy a které části plánujete v nejbližší době renovovat? IJ: Bohužel největší částky vyčleněné na renovaci školy padají každý rok na její postupné opravy. Letošní rok je naší prioritou modernizace tříd na prvním stupni, jako je žákovský školní nábytek, pořízení školních tabulí a dalších moderních pomůcek. Pokud zbydou nějaké peníze, další na řadě je oprava šaten a rekonstrukce altánku mateřské školy v Zámecké zahradě. Zapojili jste do oprav/úprav školy a jejích pozemků také rodiče nebo uvažujete o takové možnosti? (proč ano, proč ne) IJ: Rodiče vypomáhají především finančně v rámci pořádaných akcí a věnují sponzorské dary. V období, kdy není přítomen školník, se snažíme hledat pomoc u rodičů, takže nám v minulosti pomáhali natírat plot nebo sekat trávu v areálu mateřské školky. Dále jsem obdržela i řadu námětů na pomoc ve škole, které nebyly bohužel ze strany rodičů nakonec dotaženy do konce. Jak jste spokojena s programem ve školní družině? IJ: Školní družina respektuje a doplňuje výchovně vzdělávací program základní školy. Rozvíjí různé dovednosti a především vztahy mezi dětmi. Děti by zde měly především relaxovat. Jak jste spokojena s kvalitou a rozmanitostí stravy ve školní jídelně? IJ: S příchodem nové kuchařky, paní Kokoškové, se významně zlepšila organizační složka, přístup k rodičům a především k dětem. Paní Kokošková vyhlašuje pro děti různé soutěže a akce, např. Týden nejchutnějších jídel podle výběru dětí apod. Vymýšlí různé obměny tradičních jídel, takže jsou děti spokojenější nejen s jídlem, ale i s přístupem, a není neobvyklé, že si s ní chodí k okénku popovídat.

Jaká bude náplň nedávno zvolené školní rady a jaký přínos od jejího zřízení očekáváte? IJ: Školní rada slouží jako kontrolní a poradní orgán, který bude pomáhat hájit koncepční záměry školy před zřizovatelem i rodiči, pokud je sama schválí. 21. března proběhlo první jednaní, kde školní rada dostala k posouzení a schválení nejrůznější dokumenty, včetně rozpočtu školy. Schůze musí být ze zákona minimálně 2× ročně, ale vzhledem k množství předkládaných dokumentů a potřebám školy budou svolávány častěji. Nedávný zoufalý čin jednoho žáka školy otřásl celým Přerovem. Myslíte si zpětně, že bylo v silách školy tomuto skutku předejít? IJ: Domnívám se, že jsme tomu bohužel nemohli nijak předejít. Podrobnosti nebudeme vzhledem k citlivosti celého případu zveřejňovat. Přijala jste nějaké zvláštní opatření týkající se přístupu pedagogů k žákům aby bylo možné podobné události v budoucnu předejít? Byly děti odborně informovány o tom, co se stalo tak, aby se s celou záležitostí psychicky vyrovnaly a podobnou věc se nepokusily napodobit? IJ: Jednotlivé třídy byly podle věku dětí vhodným způsobem informovány. Stejně jako v minulosti i v současné době úzce spolupracujeme s psychology a řešíme s nimi jakékoliv problémy našich žáků. Jak jste spokojená se vzájemnou komunikací a spoluprácí školy a rodičů? IJ: Rodiče projevují vysoký zájem o prospěch svých dětí nejen na školních schůzkách a chodí se informovat osobně i jindy. Kdykoliv projeví rodiče zájem, jsou vyslyšeni a jejich zájem je vítán. Kromě toho se zlepšuje i neformální komunikace např. díky návštěvám třídních besídek, o které je mezi rodiči velký zájem. Jakou částkou letos škola přispěje na úpravu zahrady mateřské školky v Zámecké zahradě? IJ: Rekonstrukce altánku a venkovních laviček byla plánována již vloni, ale bohužel vzhledem k neplánované havárii v mateřské školce, která nakonec vyústila v její celkovou rekonstrukci, nám vloni nezbyly žádné peníze. V letošním roce bych ráda uvolnila asi 25 000 Kč právě pro úpravy altánku a dětského hřiště v Zámecké zahradě.

Rozhovory s dvěma nejmenovanými maminkami a ředitelkou školy Irenou Jarešovou zaznamenala Hana Veselá. Děkujeme všem za jejich čas a ochotu.

9

10


Zpravodaj je Váš!

Jak na to: Proč třídit odpady?

Pokud budete mít zájem poslat nám svůj názor na Přerovský zpravodaj, publikovat informaci o chystané společenské akci nebo sportovním utkání nebo napsat článek na aktuální téma, rádi Vaše příspěvky uvítáme. Jsme také připraveni otisknout informaci o Vašem jubileu, narození potomka nebo úmrtí v rodině. Podklady vhazujte do schánky umístěné v samoobsluze nebo zasílejte na email [email protected]. Protože nemáme stálou redakci ani sekretářku, dáváme přednost příspěvkům, které vyhoví těmto pravidlům: rozsah do 2500 znaků, fotografie rozměru 9×12 cm, elektronická podoba. Neradi bychom se stali místem osobních útoků a proto si vyhrazujeme právo rozhodnout s konečnou platností o otištění příspěvků. Není naším přáním, aby si čtenáři museli Přerovský zpravodaj kupovat. Domníváme se, že každý obyvatel Přerova má právo na tištěné informace o dění v obci. Protože náš úřad není ochotný poskytnout takovou službu, rozhodli jsme se ho v jeho nečinnosti zastoupit. První číslo zpravodaje je plně hrazeno z kapes redaktorů. Pokud máte zájem přispět na vydávání zpravodaje finančně nebo formou služby (tisk, distribuce), kontaktujte nás prosím na adrese vydavatele. (Petr Vilgus)

Proč třídit odpady? Tak už jenom proto, že je naše planeta přelidněná (žijeme v její bohatší části) a vybírá si daň za náš blahobyt. Neustálým znečišťováním už příroda ztratila svojí samočistící schopnost, a tak jí musíme pomoci. Pokud nás zajímá budoucnost našich dětí a vnoučat, je třeba se nad tím zamyslet. Ač je třídění odpadů v současné době velmi populárním tématem, veřejnost často není dostatečně informována o tom, jak správně třídit. Ke zlepšení tohoto stavu bych chtěla přispět tímto článkem. Každý z nás vyhodí za rok 150–200 kg odpadů. Pokud však odpady už doma třídíte, umožníte tak recyklaci více než třetiny tohoto množství. Za rok tak můžete vytřídit až 30 kg papírů, 25 kg plastů a 15 kg skla. Pokud budete jednotlivé druhy odpadů správně třídit, umožníte tak jejich další zpracování.

Jana Pokorná

Jaké odpady vznikají v domácnostech? Pokud se však zamyslíte nad každým odpadem, který do koše nesete, zjistíte, že odpady můžeme rozlišit na: ■ Využitelné – tyto odpady je možné dále zpracovat, např.: papír a lepenka, sklo, plasty (PET lahve, folie, kelímky), kovy (plechovky, hliník), kompostovatelný kuchyňský odpad atd. V naší obci se třídí tyto druhy odpadu: barevné a bílé sklo, papír a plasty. K jejich ukládání jsou určeny speciální barevné kontejnery. Další možností je sběr papíru a PET lahví ve škole (probíhá jednou měsíčně) nebo sběrna surovin za rybníkem (vykupuje papír a kovy).

Objemné – to jsou odpady, které se nevejdou do popelnice, např.: starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, elektrotechnika, drobný stavební odpad atd. Každá obec musí podle zákona organizovat svoz takových odpadů, který musí proběhnout minimálně 2× ročně na území obce. Po zbytek roku mohou občané využívat služeb sběrných dvorů. O řešení tohoto problému bude článek v příštím čísle Přerovského zpravodaje.

■

Nebezpečné – tyto odpady mají nebezpečné vlastnosti, proto se nesmí vyhazovat do popelnice, např.: léky, zářivky, výbojky, akumulátory, galvanické články (baterky), ledničky, mrazničky, barvy, lepidla, oleje a nádoby jimi znečištěné atd. Nebezpečné odpady odnášejte pouze na sběrný dvůr nebo na sběrné místo. Naše obec 2× ročně určí místo kde se dá tento druh odpadu uložit do kontejnerů, a zabezpečí odvoz u specializované firmy (termíny viz. vývěska OÚ). Léky nevyužívané nebo s prošlou lhůtou spotřeby také můžete bezplatně odevzdat v kterékoliv lékárně.

■

Ostatní – odpady, které vám zbudou po vytřídění všeho, co je možné dále využít, např.: znečištěné – mastné obaly od potravin, voskovaný papír, textil, porcelán, žárovky, zbytky masa a kostí apod. To jsou vlastně jediné druhy odpadů, které byste měli vyhazovat do koše na odpadky a poté do popelnice nebo kontejneru před vaším domem. Do komunálního odpadu nepatří větve, tráva a popel!

■

Letošní povodně se naštěstí Přerovu v podstatě vyhnuly. Labská voda zaplavila pole mezi Babineckou tůní a plavební komorou a nenapáchala významnější škody na majetku. Fotografie Tomáše Gregárka zaznamenala velkou vodu u hřiště.

Kontejnery na PLASTY Třídění papírů a skla u nás probíhá standardním postupem, zatímco třídění plastů je v naší obci věcí ekologické uvědomělosti. V krámku „U Lenky“ si zakoupíte běžný pytel na plasty za 19 Kč. Do tohoto pytle patří PET lahve, které by měly být slisované a čisté. Jednou za dva měsíce vám je odvezou (viz. vývěska u OÚ). Ze zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. vyplývá, že pokud platíte za komunální odpad, tak svoz tříděného odpadu není dále zpoplatňován. Naše zastupitelstvo to vyřešilo šalamounsky. Se svozem plastů nemá


obec nic společného. Přijde mi to nefér vůči naším občanům a není toto řešení hodné našeho zastupitelstva. Když můžeme mít kontejnery na papír a sklo, tak proč ne na plasty? I když nekupuji nápoje v plastových lahvích, nejobjemněší část domovního odpadu tvoří právě plasty. Vím, že je to pro obec další finanční zátěž, ale jsou obce, které čím mají více tříděného odpadu, tím méně platí za odpad komunální. Proč toto řešení nejde u nás?

ERnet Zdravím přerováky :)

Jaké odpady patří do jednotlivých kontejnerů na tříděný odpad? Co můžete a co naopak nesmíte do jednotlivých kontejnerů na třídění odpadů odhodit, vám napoví následující přehled. Prosíme dodržujte tyto pokyny při třídění odpadů. Nežádoucí příměsi znehodnocují vytříděnou surovinu, která pak nemůže být recyklována a odváží se na skládku. Kontejnery na SKLO (bílé sklo = bílý kontejner, barevné sklo = zelený kontejner): Co PATŘÍ do kontejneru SKLO: Co NEPATŘÍ do kontejneru SKLO: • Nevratné lahve bez uzávěrů • Skla s drátěnou výztuží • Sklenice od kompotů apod. • Zrcadla • Lahvičky od kosmetiky • Žárovky a zářivky • Lahvičky od mycích prostředků • Televizní obrazovky • Okenní skla • Automobilová skla • Tabulová skla ze skříní • Keramika, porcelán • Skleněné nádobí • Obaly od chemikálií, léků • Skleněné střepy • Jiné neskleněné odpady

■

Doporučení a upozornění: S ohledem na své okolí nevhazujte prosím skleněné odpady po 22.00! Častým omylem, na který bychom rádi upozornili, je fakt, že lidé si v mnoha případech pletou keramiku a porcelán se sklem! Sklo je průsvitné. Pokud můžete, zbavujte láhve kovových uzávěrů, zjednodušíte tak jejich recyklaci. Pro další zpracování je velmi vhodné, aby sklo v nádobě bylo co nejméně rozbité. Kontejnery na PAPÍR = modrý kontejner Co PATŘÍ do kontejneru PAPÍR: Co NEPATŘÍ do kontejneru PAPÍR: • Noviny, časopisy • Papír mastný, znečištěný • Katalogy, reklamní letáky • Krabice od nápojů • Sešity, knihy • Použité pleny • Kancelářský papír • Obvazy, hygienické potřeby • Papírové obaly, krabice • Dehtový a voskovaný papír • Karton a lepenka • Kopírák

■

Doporučení a upozornění: Papírové krabice před vložením do kontejneru rozkládejte! Ušetříte tak místo v kontejneru. Použité zdroje: http://www.jaktridit.cz/odpady/domacnost.html Soubor písní a tanců DYKYTA Vás srdečně zve na

SLAVNOSTNÍ KONCERT u příležitosti znovuotevření tanečního a koncertního sálu U Kotápišů Koncert se uskuteční v sobotu 29. dubna 2006 od 17.30 hodin. Vstupné bude dobrovolné. V první části večera zazní skladby G. F. Handela, J. Haydna, L. Mozarta, L. Janáčka a P. J. Vejvanovského. Po přestávce uslyšíte Lidové písně a tance od M. Rychty. Následovat bude taneční zábava, k poslechu a tanci zahraje střídavě kapela KLOBÁSBAND z Čelákovic a DYKYTA.

Dokázali jsme nemožné a před 14 dny jsme rozsvítili poslední plánované místo na konci Nového Přerova pro připojení do bezdrátové počítačové sítě ERnet a do internetu. Máme tedy pokrytý kompletně celý Přerov! Každý občan Přerova má možnost se do této sítě připojit. Kapacita internetového spojeni je 4Mb (až bude potřeba více, posílíme). Kapacita vnitřní sítě: 20 MB. Pokud máte zájem být připojeni (nyní nebo v budoucnu) na kvalitní síť a mít plně neomezený internet, jsme tu pro vás! Pokud zvažujete jiné připojení, např. přes Český telecom, porovnejte si cenu, kapacitu, možnosti a omezení. Za 14 dní se přes ERnet z internetu stáhlo a poslalo celkem 421 GB dat. To samé by u Telecomu trvalo 50 měsíců. Trochu z historie: Síť jsme začali stavět jako koníček a koníčkem to zůstalo i nadále. Dokázali jsme v Přerově postavit síť o kapacitě, kterou si málokdo z nás dokázal představit. Jaký je rozdíl mezi námi a Telecomem, či jinými komerčními sítěmi? • člen přispívá na společnou věc • neplatíme žádnému molochu, • který jen žere peníze • nabízíme možnosti komunikace, • jaké jsou na komerčních sítích • jen ztěží uskutečnitelné • osobní přístup • nízká, bezkonkurenční cena • obrovská kapacita …a mnoho dalšího Další informace, včetně mapy sítě najdete na našich stránkách www.ernetfree.net. Dotazy na telefonu: 777 35 06 76. Pokud chcete rychlý a kvalitní internet a podpořit dobrou věc ve vlastní obci, připojte se. S pozdravem M. Kolenský, ml., předseda občanského sdružení ERnetFree

11

12


Nechybí Vám článek od starosty?

Chválíme: Sál U Kotápišů Hana Veselá Po revoluci se toho změnilo mnoho nejen v životě každého z nás, ale i v životě naší obce. Rozpadlo se JZD, lidé začali soukromě podnikat nebo dojíždět za zaměstnáním mimo Přerov. Lidé získali svobodu, ale ztratili čas. Vytratil se duch pospolitosti, upevňovaný po léta pořádáním maškarních průvodů, nejrůznějších plesů a bálů a jiných akcí, které lidé vyměnili za zájezdy do zahraničí, nakupování v supermarketech a sledováním televize a videa. Jakmile se toho všeho nabažili, začali se postupně sami dobrovolně zapojovat do nejrůznějších občanských aktivit, které svobodná společnost umožňuje. Sedmnáct let po revoluci se i v naší obci začíná cosi měnit a doufejme, že tento malý krůček pro lidstvo znamená velký krok pro lidi v Přerově a nezůstane jen u něj. V současné době jistě nikomu neuniklo vysoké pracovní nasazení zedníků a řemeslníků na sále hostince U Kotápišů. Tento projekt vymyslel a začal realizovat Ing. Josef Sluka, vedoucí tanečního souboru Dykyta, jenž představujeme v našem zpravodaji na jiném místě. Důvody, které manžele Slukovi k záměru vedly, jsou, jak nám řekli: „…naprostá absence kultury a společenského života v naší obci. Hlavní příčinou této situace je nedostatek prostor pro pořádání jakýchkoliv společenských aktivit (koncerty, plesy, zábavy, divadelní představení, apod.).“ Vzhledem k tomu, že není aktuálně v ekonomických silách jednotlivce nebo obce takové zařízení pořídit a s profitem provozovat, rozhodl se pan Sluka oslovit místní občany, podnikatele a obecní úřad o podporu. Řešení, které nabízí je prosté a přitom efektivní. Jménem svého občanského sdružení DYKYTA dlouhodobě (na 10 let) pronajal sál U Kotápišů a díky vstřícnosti jeho majitele Petra Kotápiše tento pronájem získal za symbolickou 1 Kč. Předpokládaný rozsah oprav, na kterých se nyní pracuje a jehož součástí jsou vnitřní omítky, nová okna, oprava parketové podlahy a venkovní fasáda, představuje ve finančních nákladech zhruba cenu jakou by stál regulérní pronájem sálu v průběhu 10 let. Rozdíl je pouze v tom, že tato částka není upisována postupně nájemným, ale je vložena formou rekonstrukce do sálu jednorázově. „Tímto řešením zůstane taneční sál zachován na minimálně dalších 10 let a bude sloužit všem organizacím i jednotlivcům k pořádání společenských nebo firemních akcí, přičemž poplatky za použití se budou shromažďovat na speciálně zřízeném účtu, který bude sloužit pouze pro krytí režijních nákladů a další opravy a úpravy sálu.“ Informoval nás pan Sluka. „Vzhledem k tomu, že se jedná o společensky potřebný a prospěšný projekt, dovolujeme si tímto obrátit se na občany a požádat je o laskavé poskytnutí finančního příspěvku. Na vložené finanční prostředky bude všem poskytnut řádný účetní doklad a po ukončení rekonstrukce předána kopie vyúčtování celé akce.“

Nám ano. Pro přerovského pana starostu jsme připravili tyto okruhy otázek. Dali jsme mu plnou volnost ve výběru dotazu, na který chce odpovědět: 1. Proč se obec rozhodla pro vodovod z Lysé? Jaké jsou hlavní výhody zvoleného řešení? 2. Můžete vyjmenovat dotace a objem přidělených financí z českých a evropských fondů, které Přerov nad Labem získal během Vašeho starostování? 3. Plánuje Přerov nad Labem vytvoření územního plánu obce? Proč nebyl do dnešní doby vytvořen? 4. Jaký je současný vztah obce Přerov nad Labem k čističce odpadních vod a k jejímu provozu? Kdo pro obec zajišťuje provoz čističky? Jak se nakládá s kaly z čističky odpadních vod a jak obec na toto hospodaření dohlíží? 5. Jaká je výše odměn pro členy zastupitelstva a odměna starosty za rok 2005? Jakou plánujete odměnu za volební období? 6. Uvažuje obec Přerov nad Labem o oficiálním pojmenování ulic? Jak vidíte, formulovali jsme svou nabídku tak, aby si šlo vybrat kontroverzní nebo zcela nekonfliktní téma. Bohužel, přerovský pan starosta Jiří Beneš náš návrh na zveřejnění jeho článku odmítnul. Učinil tak dopisem z 29. března 2006 s poukazem na to, že některé ze zaslaných otázek směřují k případům, které nyní projednávají jiné úřady. Do ukončení šetření se pan starosta rozhodl počkat se svým vyjádřením. (Petr Vilgus)

P

Ř

E

R

O

V

S

Podle plánu pana Sluky bude taneční a koncertní sál U Kotápišů otevřen 29. dubna 2006 v 17.30. Podle toho, jakým tempem práce postupují, věřím, že se to povede. Držíme palce a těšíme se!

K

Ý

ZPRAVODAJ Přerovský zpravodaj vydává občanské sdružení Přerováci nadlabáci se sídlem v Přerově nad Labem 75, IČO 270 14 495 (registrace MV pod č. j. VS/1-1/62367/05-R dne 24. 11. 2005). Registrační číslo MK ČR E 16504. Šéfredaktor: Petr Vilgus. Redakční kruh: Ivana Cabrnochová, Irena Gregárková, Jana Pokorná, Radka Slováková a Hana Veselá. Fotograf: Tomáš Gregárek. Vzkazy můžete vhodit do schránky umístěné v samoobsluze. Kontaktní emailová adresa je [email protected]. Přerovský zpravodaj je občasníkem, vychází nejméně jednou za tři měsíce. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Zveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele. Sazba a tisk vlastní. Uzávěrka 3. dubna 2006. Toto číslo vyšlo 13. dubna 2006. Přerovský zpravodaj je distribuován zdarma do poštovních schránek v katastru Přerova nad Labem. Otázky k distribuci časopisu Vám zodpovíme na emailu redakce.

P

Ř

E

R

O

V

S

K

Ý

2006

2


•

ZDARMA

Hana Veselá Milí čtenáři. Jsme tu opět s Přerovským zpravodajem. Po vydání prvního čísla jsme očekávali celí nesví vaše reakce na náš plátek. Přece jen jsme se pustili na v Přerově dosud neprobádanou půdu a sami bez redaktorských zkušeností jsme si nebyli jistí, jestli náš Zpravodaj někoho zaujme. Vaše odezva nás velmi potěšila a dodala energii v započatém díle pokračovat. Na tomto místě bych ráda poděkovala Soně Benediktové, která se začala starat o jazykovou úpravu Zpravodaje. Dále jsme získali nové spolupracovníky, kteří mají nejen chuť do Zpravodaje přispívat, ale také v obci něco aktivně dělat a měnit k lepšímu. A to je dobrá zpráva pro všechny. Poté, co jsme na posledním zasedání obecního zastupitelstva požádali opakovaně pana starostu a zastupitele o užší spolupráci, dostali jsme vesměs kladné odpovědi, což nás velmi potěšilo. Pan starosta již učinil první krok a pomohl opravit zavádějící údaje v článku o vodovodu z minulého čísla. Nejsme neomylní a za chyby se omlouváme. Věnujte prosím svou pozornost sloupku „Oprava“. Volby v naší obci ukázaly na rozdíl od celé republiky naprosto jasně, jakou byste si přáli vládu. Doufáme, že stejně jasně vyjádříte svůj názor i na podobu „vlády“ v naší obci při podzimních volbách do místního zastupitelstva. Pro další vývoj a směřování naší obce nejde ani tolik o příslušnost kandidátů k politickým stranám, ale o jejich osobní záměr, se kterým budou do komunálních voleb vstupovat. Příští číslo bychom proto rádi věnovali osobním profilům jednotlivých kandidátů, kteří vám zde představí svoje plány a schopnosti, pro které byste je měli volit. Přispějte prosím sami už nyní svým námětem či tipem na vhodného kandidáta na příštího zastupitele či starostu prostřednictvím anketního lístku, který najdete v tomto Zpravodaji. Těšíme se na další spolupráci!

OBSAH ČÍSLA: Zápis z jednání zastupitelstva • Úklid příkopů • Téma: dům s pečovatelskou službou Co je Mikroregion Polabí • Pojmenování ulic a orientační čísla • Jak jsme v Přerově volili • Patří odpad do kamen?


Přerováci: děkujeme za váš zájem a podporu

2


Zápis z jednání zastupitelstva Veřejné zasedání zastupitelstva 31. 5. 2006 Přítomni: Jaroslav Bašus, Jiří Beneš (předsedající), Irena Jarešová, Lenka Kodešová, Jaroslav Urban, Hana Vašátová Omluven: Jaroslav Janouch (nemoc) Jednání se zúčastnilo zhruba 20 občanů. • Program veřejného zasedání schválen jednomyslně. 1. Kontrola plnění úkolů: • Záměr obce odprodej pozemku panu Špitálskému (401 m2, č. k. 1515/5) a pronájem pozemku panu Mizerovi (140 m2, č. k.1849/3) byl zveřejněn vyvěšením na úřední vývěsce. • Jména dlužníků obce byla zveřejněna na úřední desce. • K dotazu, jak obec nakládá s kaly, vzneseném na minulém zasedání Hanou Veselou, uvedl starosta Beneš následující: „Obec s kaly nenakládá, protože není provozovatelem místní ČOV. Toto bylo potvrzeno kontrolou České inspekce životního prostředí, která v této souvislosti na obecním úřadě proběhla.“ A nyní už mými slovy: kontrola dosud nebyla ukončena, protože s kaly vše v pořádku přece jen nebylo. Následující vysvětlení podal pan Drvota, zástupce firmy Vacuum Global, která přerovskou ČOV na základě smlouvy s obecním úřadem provozuje: Likvidaci kalů pro Vacuum Global smluvně zajišťuje firma Datatechnik. V létě vše probíhalo v pořádku, ale v průběhu zimy, kdy pro firmu Datatechnik zajišťoval likvidaci kalů jistý pan Kroupa, se likvidace kalů podle zákona neodehrávala. V současné době firma Vacuum Global zajistila ukončení spolupráce s panem Kroupou a kaly nyní zpracovává Stavokomplet Louny, provozovatel ČOV v Lysé a Brandýse, kde se přerovské kaly likvidují. Do 5. 6. měla být doplněna dokumentace o nakládání s kaly. Po tomto kroku by měla inspekce vydat k celému případu závěrečné stanovisko. (o celém případu budeme informovat v některém z příštích Zpravodajů) • Informace o inspekci v Základní škole a mateřské škole – I. Jarešová Ve dnech 19.–20. 4. proběhla školní inspekce, při níž byla místní škola hodnocena ve všech oblastech průměrně, s mírným rizikem kvalifikovanosti (dle nového zákona) a věku vyučujících na II. stupni, což se vedení školy snaží řešit. Jako nadstandardní ohodnotila inspekce prováděnou sociální prevenci.

Dále ředitelka školy informovala o provádění dokončovacích prací u oprav hydroizolací kolem školy a o plánované opravě komínů (havarijní stav). V současné době jedná ředitelka školy s dopravním odborem v Lysé nad Labem o umístění „dopravních“ značek Michellin, které upozorňují řidiče na zvýšený pohyb dětí kolem školy a u výjezdu ze Zámecké směrem k silnici na Čelákovice. • Rozpočtová opatření – J. Urban Rozpočet školy bude navýšen o dalších 200 000 Kč, určených na platy zaměstnanců, jinak hrozí, že kraj školu zavře. Konečný rozpočet školy pro letošní rok je tedy 2 050 000 Kč. Dále pan Urban informoval o dalších rozpočtových opatřeních v celkové výši 35 000 Kč, které se nijak výrazně hospodaření obce nedotknou. • Mikroregion Polabí – J. Beneš Celkové příjmy Mikroregionu Polabí jsou 243 000 Kč. Výdaje činí 75 000 Kč. Mezi výdaje patří dohody o provedení práce cca 6000 Kč, tisk propagačních skládaček mikroregionu cca 41 500 Kč, audit hospodaření cca 5000 Kč. Zůstatek je 163 000 Kč. Každá obec přispívá ročně do pokladny mikroregionu částkou 20 Kč za osobu s trvalým pobytem. Z rozpočtu mikroregionu se bude přispívat na úkony spojené s výstavbou vodovodu. Na posledním jednání mikroregionu byly starostové informováni o tom, že územní řízení stavby vodovodu bylo přerušeno a Stavokomplet musí doplnit další údaje. V této souvislosti byla kritizována práce ministerstva, které za půl roku neodpovědělo na dopis požadující informace o změně, které je nutné doložit a jsou nyní stavebním úřadem vyžadovány. Dále starosta vysvětlil, jak se to má s poplatky za vodovod. Plné znění uveřejňujeme v PZ ve sloupku Opravy. • Prodej pozemku – J. Bašus Paní Šafrová požádala obec o odkoupení pozemku, který je zastavěn rohem restaurace. Jedná se o historické chyby, které je potřeba napravit a uvést tak věci do pořádku. Po přesném geodetickém zaměření bude známá přesná výměra, poté stanovena cena a vše bude zveřejněno na úřední desce. • Různé – J. Beneš 1. Pozor na nebezpečnou novinku na silnici do Lysé nad Labem na litolské straně u mostu přes železniční trať. V souvislosti se zprovozněním části obchvatu kolem Lysé nastala změna ve značení. Hlavní silnice je nyní ta, která vede rovně na Ostrou,

odbočka na Litol a Přerov je VEDLEJŠÍ! Před nadjezdem na most je dvojitá čára a stopka – musí se dát přednost autům jedoucím zprava od Nymburka. Stopka je umístěna tak neštastně, že od ní není na auta příjíždějící od Nymburka vůbec vidět! 2. V souvislosti se zavedením bodového systému na našich silnicích dojde v celém mikroregionu k intenzivním kontrolám měření rychlosti v obcích. Policie tímto způsobem občany předem upozorňuje. 3. Stížnost občanů na nepřehledné značení křižovatky u Indiána. Pan Vilgus informoval o svém jednání s odborem dopravy městského úřadu v Lysé. Podle jeho zpráv bylo už před rokem schváleno přeznačení křižovatky a umístění stopky ve směru z Císařské Kuchyně. Vinou Správy a údržby silnic ke změně stále nedošlo. Navrhovaná možnost kruhového objezdu není zatím reálná kvůli průjezdu kamionů, autobusů a zejména kvůli finanční nákdadnosti. (Problémem značení křižovatky se budeme zabývat v některém z příštích čísel PZ a rádi bychom zapojili občany do širší diskuze.) 4. Obec požádala o dotaci na odborné ošetření nedávno vyhlášených památných lip na Vrších (inicioval Petr Vilgus). 5. Starosta navrhl odpustit nájemné dětskému lékaři v místním dětském zdravotním středisku z důvodu jeho udržení v obci. Zastupitelstvo jednomyslně odsouhlasilo. 6. Starosta informoval o podání žádosti na opravu břehů Kounického potoka, kterou podal správci toku a vodohospodářskému odboru v Lysé, spolu s fotodokumentací. 7. Byla dokončena rekonstrukce veřejného osvětlení podél hlavní silnice. 8. Byla provedena oprava místního rozhlasu, střechy nad hasičárnou a dětským zdravotním střediskem, oprava 3 kanálových vpustí (u Indiána, u Klingorů, v zatáčce u paní Jarešové) 9. Paní Jarešová poděkovala dětem a rodičům za jarní úklid obce a všem občanům za sponzorské dary. Přislíbila opravu šaten ZŠ. 10. Pan Kerda se ptal na cenu prodávaných pozemků (450 Kč/m2). Navrhl pořádat zasedání v nově zrekonstruovaném sálu U Indiána, což se nesetkává u starosty s ohlasem. Děkuje za Zpravodaj a navrhuje aby obec spolupracovala, aby informace byly přesné a dostaly se prostřednictvím Zpravodaje ke všem obyvatelům. Zastupitelé vesměs vyjádřili podporu Přerovskému zpravodaji, přislíbili spolupráci a zdůraznili nutnost korektur faktických údajů. 11. Paní Kodešová upozornila, že separační dvůr v Čelákovicích není pro občany Přerova zdarma. Cena za uložení odpadu je zde 2,50 Kč/1 kg + DPH.


Někdo rád mění řád… Lukáš Boček

Fotografie z druhé jarní úklidové akce organizované základní školou. Děti, děkujeme!

Úklid příkopů S nápadem uklidit kolem Přerova nad Labem přišel pan Vašát (jako ostatně i v minulých letech). Pozvání na úklid jsme střídavě s panem starostou hlásili od středy v místním rozhlase a rozesílala jsem informaci emailovou poštou. Pan starosta vyjednal s ing. Kalčem ze Správy a údržby silnic, aby obec za sesbírané odpadky nemusela platit skládkovné. Sraz byl v sobotu 22. dubna v 8.00 hodin. Pan Vašát zajistil 2 traktory s vlekem, ale protože se nás sešlo málo, využili jsme jen jeden. Sešlo se nás osm: V. Vašát, M. Vašát, J. Beneš ml., L. Kodešová se synem Honzíkem, J. a K. Slukovi a já. Nejprve jsme začali uklízet směrem k Oboře, množství odpadků v příkopech ještě nebylo tak hrozné. Pak přišlo na řadu okolí autobusových zastávek u Obory. Doufám, že pravidelní cestující si v pondělí všimli změny vzhledu. Kéž by to chvilku vydrželo! Nejhorší úsek na úklid byl od Obory směrem k Mochovu (pneumatiky, matrace, přední sklo auta). Už docela unavení jsme se přesunuli na příkopy směrem k Císařské Kuchyni. Naplnili jsme vrchovatě celý valník a skončili jsme. Z toho, co jsme našli, mě nejvíce překvapily tři modré igelitové tašky s kusy rozbitého betonu. Někdo je doma velice pořádný a venku už mu na pořádku vůbec nezáleží. Děkuji všem zúčastněným za jejich aktivitu a těším se, že příští rok nás bude víc a odpadků méně! (Dana Matějčková)

Za posledních pět let, co dojíždím do školy do Prahy, prodělala veřejná doprava v naší obci poměrně značné změny. Nemusím asi přípomínat, že jsme byli začleněni do systému Pražské integrované dopravy, čímž se, podle názoru mnohých lidí, dopravní situace razantně zlepšila. Toto ,,zlepšení“ však s sebou nese následek, že se rok od roku častěji mění jízdní řády. Co se mě osobně týče, myslím, že ,,nejrozumněji“ jezdily autobusy v zimním období od prosince 2005 do letošního února. S novým řádem, který vstoupil v platnost 26. 2., však přibylo přestupů (například na ranním spojí do Prahy), ale to nikoho z ROPIDu zřejmě netrápí. Ba naopak – pracovníci této organizace vymýšlejí stále nové a nové vymoženosti, a to zřejmě proto, že je to buď baví, nebo nemají nic lepšího na práci, ale hlavně je jim to fuk, protože našimi autobusy vůbec nejezdí :-) Důvodem, proč tento článek píšu, je samozřejmě další změna jízdního řádu, který platí od 28. května 2006. Změny se týkají jen linky 443. Pro přehlednost jsem odlišnosti od starého a nového harmonogramu shrnul do následujících bodů: • všechny spoje ve směru do Čelákovic odjíždí o 2 minuty později (ze zastávky u kostela tedy vždy v XX.04 a XX.34) • ranní spoj do Sadské nově odjíždí v 5.10 (dříve v 5.15)

PZ představuje Pomůžete zpravodaji? Milý spoluobčané a podnikatelé z Přerova nad Labem, jsme moc rádi, že se vám Přerovský zpravodaj líbí. Ptali jste se nás, kdo ho financuje. Prozatím redaktoři ze svých kapes. Náklad 400 kusů výtisků v dané velikosti a distribuce vyjde cca na 4000 Kč. Plánujeme noviny vydávat aspoň čtyřikrát ročně, což představuje asi šestnáct tisíc korun na rok. Žádáme o dotaci, ale to bohužel nějakou dobu trvá a nevíme zda ji dostaneme. A protože by jsme chtěli, aby byl zpravodaj zdarma, tj. dostupný všem, prosíme vás touto formou o sponzorský příspěvek. I malá částka nám pomůže. Děkujeme.

V tomto čísle Přerovského zpravodaje vám na straně 7 představujeme básnickou tvorbu přerovského rodáka, pana Václava Vojáčka st. (1908 – –1974). Pan Václav Vojáček psal básně a dlouhá léta si dopisoval se spisovatelem Petrem Bezručem, který ho zasvěcoval do tajů poezie. S laskavým souhlasem jeho dcery, paní Dany Valtrové z Nového Přerova, jsme pro vás vybrali z jeho díla báseň „Milůj“. Aforismy jeho syna Václava Vojáčka ml. (nar. 1943) očekávejte v příštím čísle PZ. (Hana Veselá)

3

4


Téma: DéPéeS aneb Kde je zakopaný pes?! Hana Veselá Dům s pečovatelskou službou není žádná porevoluční novinka. Potřebu takové stavby si v Přerově uvědomovali už v předchozí éře. První kroky k uskutečnění tohoto projektu byly podniknuty někdy v 80. letech. Tehdejší předseda národního výboru pan Jaroslav Bašus spolu s paní Lundákovou a Kadeřábkovou navštívili obec poblíž Kladna, kde se seznámili s podobou a fungováním takového zařízení. Jako nejvhodnější lokalitu k umístění stavby pro starší a potřebné vytipovali bývalý pivovar. V té době v něm ještě fungovalo kino a hospoda. Obojí mělo být zachováno a celý objekt se tak mohl stát multifunkčním centrem a zázemím několika služeb v obci pod jednou střechou. Tato myšlenka dodnes neztratila nic z elegantního vyřešení několika klíčových problémů najednou! Přišla revoluce a pivovar se v rámci restitucí vrátil do rukou potomků původních majitelů. Následoval smutný osud, o kterém se není třeba v tomto článku rozepisovat. V každém případě padla varianta umístit DPS na jedno z míst k tomuto účelu nejvhodnějších. Delší dobu se kolem domu s pečovatelskou službou nic nedělo, až v zastupitelstvu v čele se starostou panem Jiřím Benešem došlo k znovuoživení této bohulibé myšlenky. Zastupitelé si dali práci s hledáním vhodných míst k výstavbě DPS. Míst, která by splňovala kritéria lehké dostupnosti do centra obce, bohužel v Přerově příliš není, případně jde o soukromé pozemky, jejichž vykupováním by se stavba DPS opět prodražila. Nakonec byla jako nejvhodnější zvolena proluka, která vznikla za dnešním stánkem zeleniny na místě dříve zvaném „Ve dvoře“. Zastupitelstvo nechalo v roce 2001 v projekční kanceláři In Projekt Louny Engineering s.r.o. zpracovat projektovou dokumentaci. Kdo obrázek budoucího DPS viděl, může si udělat sám představu, jak by taková stavba „přispěla“ k celkové podobě centra naší obce. Nudná a nezajímavá budova s mansardovou střechou je evidentně produkt standardizované práce projektanta bez jakéhokoliv smyslu pro individuální řešení stavby s ohledem na její umístění a na kontext okolních staveb. Nenacházíme zde originální nápad, který přináší skutečná archi-

tektura. V dnešní době už není problém udělat funkční řešení stavby tak, aby budova zároveň pozvedla a obohatila své okolí po estetické stránce. Časté námitky, že to stojí víc peněz, se nezakládají na pravdě. V každém případě uznávám, že podoba DPS je až třešničkou na dortu, který se však v naší obci bohužel stále nedaří upéct. Stavbu DPS na místě za stánkem až do dnešního dne zastavily soudní spory obce s obyvateli okolních nemovitostí, kteří s výstavbou DPS v této podobě nesouhlasili. Nešlo jim samozřejmě o mnou zmiňované architektonické řešení, ale o velikost, která by omezovala jejich soukromí a kvalitu bydlení. Sami si na tom místě zkuste představit budovu s jednolitou hmotou o rozměrech 46×12 m a výškou cca 11 metrů. Pro vaši představu by to byla další bytovka, postavená bokem k silnici. Otázkou je, jak by se tam jejím obyvatelům žilo. Plusem je blízká dostupnost obchodů a pošty, mínusem pak hlavní silnice pod okny a nedostatek volného prostoru kolem. Z tohoto pohledu by byla příjemným místem další uvažovaná lokalita, a to na zámecké zahradě, na místě bývalých tenisových kurtů. Do středu obce to není zase tak daleko a blízkost dětí hrajících si na dětském hřišti, jak prokázáno, starší lidi psychicky povzbuzuje. Pokud by obec zainvestovala do několika laviček a do úpravy svých okolních pozemků (mimo pozemky majitele zámku – Českého rozhlasu), Zámecká by se krásně oživila a stala příjemným místem k vycházkám dospělých a her dětí, jako tomu bylo dřív. Využít by se mohl projekt Tomáše Tržického na zřízení mini-arboreta na Zámecké, který obci před pár lety věnoval. Argumentem proti výstavbě zde je povinnost nákladného archeologického průzkumu v místě stavby a nedostatečná infrastruktura. Těžko v Přerově najdeme místo pro DPS vhodnější než byl pivovar. Soudy se jak známo u nás táhnou dlouhé roky a občané, kteří nesouhlasí s DPS za stánkem, nemají co ztratit, takže se budou odvolávat a soudit, dokud to jen bude možné. Lidi v Přerově však stárnou a mnozí končí v domově důchodců v Lysé dřív, než by bylo nutné, namísto aby pokračovali v kvalitním životě se zajištěnou péčí doma, v Přerově, v místním DPS. Nebylo by tedy rozumnější, aby nové zastupitelstvo hodilo nikam nevedoucí spory za hlavu a začalo konstruktivně hledat novou cestu, resp. místo, kde by se konečně s výstavbou DPS mohlo začít? Snad se nedožijeme doby, kdy bude pro tyto účely využita budova na místě splňujícím naprosto ideálně představy všech o umístění a podobě DPS. Budova, která i přes tyto svoje klady bojuje s nedostatkem vlastních „obyvatel“ – a to místní škola.


Zmizel kus lesa

Naše zahrada Irena Gregárková

Vy, kteří jezdíte autobusem nebo autem od Lysé, jste si jistě všimli, že na semické křižovatce letos na jaře probíhala rozsáhlá těžba dřeva. Velká část trojúhelníkového lesa u křižovatky u silnice 272 (betonka) byla zcela vykácena. Zeptali jsme se starosty Semic, do jejichž katastru zmíněný les patří, na důvod těžby a další plány s vykáceným prostorem. Pan František Novotný nám sdělil: Ohledně těžby v obecních lesích Vám mohu potrvrdit, že dojde opět k zalesnění (holina musí být po těžbě zalesněna do dvou let). S jiným využitím než hospodářský les se na lesních pozemcích obce nepočítá. Některé plochy u Přerova a směrem na Kersko jsou již zalesněny. Obec má smlouvu s firmou J. Nováka z Kolína, která provádí těžbu, výsadbu a veškeré práce s tím spojené. Odborným lesním hospodářem, který vykonává dohled v obecních lesích jsou Lesy ČR, lesní závod Nymburk. Budeme sledovat, jestli obec Semice (resp. její smluvní partner) dodrží pravidla daná „lesním zákonem“ a provede zalesnění ve lhůtě dvou let. Zároveň by bylo vhodné, kdyby byly vytěžené plochy do budoucna zalesňovány vhodnější a různorodější skladbou stromů (zejména listnáči). (Petr Vilgus)

Noví Přerováčci Abychom vyhověli vašim četným připomínkám, týkajícím se dotazů na celá jména našich malých občánků, zveřejňujeme je na základě souhlasu jejich rodičů. Vzhledem k tomu, že se v naší obci pro údajný nezájem rodičů nekoná oficiální vítání občánků, dovolte, abychom aspoň touto cestou blahopřáli rodičům k narození krásných dětí. Dětem přejeme hodně radosti, štěstí a spokojenosti a doufáme, že se jim v Přerově bude líbit. Leden – Klárka Špitálská Únor – Rozálie Franke Březen – Veronika Mizerová Chcete-li na stránkách Přerovského zpravodaje popřát svým blízkým či známým k životnímu jubileu, kontaktujte nás prosím prostřednictvím schránky umístěné v samoobsluze, na čísle 603 30 46 35 nebo e-mailem: [email protected]. Jinou cestou tyto údaje nemůžeme získat. (Radka Slováková)

Letošní ledoví muži nás k naší radosti toto jaro nenavštívili. Asi byli letos shovívaví s ohledem na letošní tuhou zimu. S úspěchem odkvetly meruňky a broskve a nám nedočkavcům nepomrzly muškáty a teplomilná zelenina. Tato část roku patří pro nás zahrádkáře mezi nejkrásnější, můžeme se kochat krásnými rozkvetlými keři, stromy a trvalkovými záhony, které nás odměnily za naši péči a vytrvalost. Ani v tomto období nezapomínejme na trávník. Pravidelně zálevejme a přihnojujme. Pokud se vám v minulosti nepodařilo zbavit trávník dvouděložných plevelů a vadí vám smetánka lékařská, jitrocel, pcháč oset a další, vyzkoušejte selektivní herbicid BOFIX, účinek uvidíte již za několik hodin. Když je trávník v plném růstu (možno v pozdním jaru nebo pozdním létu), měli bychom udělat vertikální řez, který má pro trávníky prospěšné účinky: • rozrušuje a odstraňuje zplstnatění a zamechování • kolmým přesekáním výběžků trav podněcuje tvorbu nových výhonů a trávník se omlazuje • lehce nakypřuje povrch půdy, která pak lépe přijímá vláhu, živiny a vzduch. Pokud potřebujeme upravit korunu ořešáku, nastává ten pravý čas nyní, tedy od konce května do začátku června, neboť strom potom ztratí nejméně mízy a rány se též lépe zacelují. Nikdy neřežeme ořešák v době vegetačního klidu. Obdobná zásada platí i pro řez všech kultivarů javorů. Ani v tomto období bychom neměli zapomínat na péči o ovocné stromy, pokud chceme zabránit tomu, aby se nám u mladých stromů polámaly větve pod tíhou plodů, je nyní ten správný čas udělat probírku plodů (především u meruněk, broskví a jabloní). Rhododenrony a azalky nejlépe odměníme za jejich působivé kvetení, pokud jim vylámeme odkvetlé květy. Pozor – nepoškoďte při tom pupeny ukryté za odkvetlými květy. Dále těmto rostlinám prospěje dodání výživy ve formě speciálního hnojiva, ale postačí i Cererit. Hnojivo nesmí obsahovat vápník. Ač půdokryvné rostliny vynikají mnohými přednostmi, často se na ně bohužel zapomíná. Tyto rostliny hezky vypadají a ušetří nám mnoho práce. Kromě toho jsou nenáročné na pěstování a navíc rostou tak hustě, že potlačí řadu plevelů. Většina druhů se dobře množí, takže nám postačí pořídit si pár rostlinek a v budoucnu si je podle potřeby rozmnožíme. Navíc oceníme jejich službu na polostinných a stinných místech, kde se již nedaří trávníku ani jiným rostlinám. Zde můžeme použít zběhovec plazivý (Ajuga reptans), okrasné jahody, mochničku kuklíkovitou, brčál menší (Vinca minor), břečťan nebo škornici. Na slunná a polostinná stanoviště můžeme použít Cotoneaster dammeri, Juniperus horizontalis nebo Taxus baccata „Repandens“. Nebojte se s rostlinami experimentovat, určitě časem najdete tu správnou rostlinu pro požadované stanoviště. Přeji vám krásný zbytek jara a slunné léto na vašich zahradách.

5

6


Co je Mikroregion Polabí Petr Vilgus Občané Přerova jistě zaznamenali fakt, že je naše obec členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Polabí. Dalšími členy jsou Dvorce, Jiřice, Lysá nad Labem, Ostrá, Semice, Stará Lysá, Starý Vestec a Stratov. Za jakým účelem toto sdružení vzniklo? Co od něj přerovští občané mohou očekávat? Zeptali jsme se za vás tajemníka městského úřadu v Lysé nad Labem Miloše Dvořáka, v jehož kompetenci je i koordinace činností v rámci mikroregionu.

Vážený pane Dvořáku, děkuji Vám za Vaše odpovědi. (odpovědi byly redakčně kráceny)


Jaké byly důvody, které vedly Lysou nad Labem k účasti na založení Mikroregionu Polabí? Vznik mikroregionu byl iniciován na základě požadavků řady zastupitelů z Lysé nad Labem na jaře 2003. Hlavním důvodem byla snaha koordinovat společný postup obcí správního obvodu Lysé nad Labem v souvislosti s reformou veřejné správy. Tehdejší právník města pan Havelka připravil návrh zakladatelské listiny a stanov dobrovolného svazku obcí. Potom jsem převzal organizátorskou práci já – a vešel jsem v kontakt s obcemi ve správním obvodu Lysá nad Labem. Odezva byla kladná až na Milovice, kde na základě usnesení milovického zastupitelstva byl vstup do svazku odmítnut. Mikroregion Polabí byl založen na schůzi valné hromady dne 30. 6. 2003. Také zde proběhly volby do orgánů mikroregionu, tj. do správní rady a do revizní komise. Od počátku činnosti je v čele mikroregionu starosta Lysé nad Labem Václav Houštecký. Do mikroregionu nevstoupily Milovice s poukazem na to, že cíle sdružení jsou málo konkrétní. Domníváte se, že se tato kritika potvrdila? O cílech sdružení rozhodují členové svazku obcí a je naopak žádoucí, aby se postupně přecházelo od obecných cílů ke konkrétním úkolům a akcím. Nikde není řečeno, že původní dokumenty jsou „hotové“ a nedotknutelné a nelze nic přidávat. Jestliže se zastupitelstvo Milovic rozhodlo nevstoupit, svazek obcí stanovisko respektuje. Jaká je cílová představa o podobě mikroregionu? Jaké aktivity a povinnosti chcete přenést z obcí na sdružení? Cílová představa není definitivní, jde o koordinaci strategického rozvoje území mikroregionu. V žádném případě by mikroregion neměl nahrazovat výkon státní správy, kterou v přenesené působnosti vykonává městský úřad Lysá nad Labem. Tady bych chtěl zdůraznit, že mikroregion nemá žádné zaměstnance, takže veškeré činnosti spojené s chodem mikroregionu vykonávají úředníci městského úřadu v pracovní a z valné části i v mimopracovní době. Ze zákona přitom mikroregion musí mít vlastní účetnictví s příslušnými statistikami a každoročně je hospodaření svazku přezkoumáváno nezávislým auditorem. Můžete vyjmenovat pět nejvýznamnějších počinů Mikroregionu Polabí za dobu jeho existence? Prvním počinem bylo už založení mikroregionu, protože po organizační stránce tomu předcházelo několik

přípravných jednání, příprava základních dokumentů, schválení v zastupitelstvech členských obcí a registrace na krajském úřadě, založení účtu atd. Jako druhý počin bych uvedl už zaběhlou organizaci jednání a valných hromad, a to minimálně 1 × za čtvrtletí. Vzhledem k nečlenu mikroregionu (viz výše) probíhají jednání ve dvou částech: v první je to porada starostů správního obvodu Lysá nad Labem, ve druhé části jde o valnou hromadu mikroregionu. Z porad na KÚ vím, že takový přístup k obcím není zcela samozřejmý. Třetím počinem je vydání společné propagační brožury a již tradiční společná prezentace mikroregionu a členských obcí na výstavě regionů „Střední Čechy“. Do této kategorie lze zařadit i spolupráci obcí při mapování válečných hrobů a pietních míst. Za čtvrtý počin bych považoval společný a koordinovaný postup při proškolení úředníků z nového správního řádu, jehož účinnost nastala od 1. 1. 2006. Součástí toho bylo i zajištění takové drobnosti, jako jsou nové obálky pro zasílání rozhodnutí podle nového zákona. Pátou akcí je rozběh nového projektu „Vodovod Mikroregion Polabí“, který bude znamenat kvalitní pitnou vodu pro obce Přerov, Semice, Starý Vestec a Bříství. Právě mikroregion by měl být garantem čerpání dotací z EU. Jaká je úloha mikroregionu v projektu vodovodu, který plánují zbudovat Přerov nad Labem, Semice a několik menších obcí? Město Lysá nad Labem je vlastníkem vodních zdrojů a vodovodní sítě, provozovatelem pak Stavokomplet Brandýs nad Labem. Mikroregion je garantem, že se najde řešení, které bude vyhovující pro všechny obce a v konečné podobě i pro koncové odběratele. Je pravda, že mikroregion chystá společný projekt elektronické podatelny a internetové úřední desky? Pokud ano, kdy bude zřízena? Náhled společných stránek mikroregionu je již našimi informatiky připraven, úhrada bude ze společných členských příspěvků. Byl bych rád, kdyby se vše rozběhlo do konce června 2006, protože na posledním setkání starostů byly některé obce kritizovány, že ještě nemají elektronickou úřední desku.


Znáte své sousedy? Jak velká jsou okolní města a vesnice?

Milůj Václav Vojáček (1908 –1974) Je život bez lásky, mé dítě smutku stín, Je pouští bez slunce, bez krásy, bez květin, Je písní pohřební, kde tiše tlukou hrana, nad láskou zemřelou svou, srdce ztroskotaná. A život tvůj ach dítě mé, nechť kvete do všech stran, Jsouc láskou prozářen a láskou obetkán, Jak věnec zelený obklopen květinami, Žij blaze dětský čas v náručí svojí mámy. A milůj nesmírně tu českou zemi svou A Prahu matičku, všem Čechům předrahou A matku svoji milůj, jež tebe vychovává A potom v lásce měj svůj koutek Přerova. Napsáno na Boží Hod vánoční L. P. 1949

V minulém čísle jsme srovnávali Přerov a okolní obce podle počtu trvale přihlášených osob. Tentokrát se zaměříme na velikost katastrálního území. Náš seznam je opět výběrový, údaje jsou uvedeny v čtverečných kilometrech a jsou platné k roku 2003. Podrobné informace k těmto dalším sídlům najdete ve veřejně přístupné databázi na internetové adrese Českého statistického úřadu http://www.czso.cz/lexikon/ mos2003.nsf/index.

Přerov nad Labem: 10,65 km2

Lysá nad Labem (+ části Byšičky, Dvorce a Litol): 33,65 Milovice (+ části Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá): 28,32 Nymburk (+ část Drahelice): 20,54 Hradištko (+ část Kersko): 18,24 Sadská: 16,41 Čelákovice (+ části Císařská Kuchyně, Sedlčánky a Záluží): 15,87 Kounice: 11,28

HONEBNÍ SPOLEČENSTVO V honebním společenstvu v Přerově nad Labem vykonává právo myslivosti 23 myslivců. Hospodaří na 1180 ha honitby. Na této výměře je potřeba vlastnit 7 psů – 5 ohařů, 1 psa všestranného a 1 norníka. Činnost myslivců je spojena s odpracováním brigádnických hodin. Jedná se např. o výsadbu stromů nebo údržbu mysliveckých zařízení. V naší honitbě nejčastěji uvidíte zajíce polního, bažanta obecného nebo spárkatou zvěř. Ani letošní krutá zima místní myslivce nezaskočila, přestože spotřeba krmiva byla mnohem větší než jindy. Pro představu – zkrmeno bylo 35q jádrových krmiv, 25q řepy a mrkve a velké množství sena a vojtěšky. Vrcholem myslivecké sezóny je lov. Lovecká sezóna začíná 1. září odstřelem divokých kachen. Kachna se loví na společné číhané večer na tahu. Od 1. 11. je povolen odstřel zajíce polního a bažanta obecného. Hony na drobnou zvěř probíhají většinou o víkendech. V současné době se střílí srnci a od 1. 9. následuje odstřel srn a průběrný odstřel srnčat. Nyní je doba hájení, proto by myslivecké sdružení chtělo požádat občany, aby v této době omezili vstup do lesa a remízů podél cest, a zvláště pak zamezili volnému pobíhání psů. (hospodář HS A. Nováček)

Ostrá (+ část Šnepov): 11,06 Nehvizdy (+ část Nehvízdky): 9,83 Stará Lysá (+ část Čihadla): 9,71 Semice: 9,43 Mochov: 9,31 Káraný: 8,93 Vyšehořovice (+ část Kozovazy): 6,59 Stratov: 6,31 Vykáň: 6,15 Poříčany: 5,76 Velenka: 4,98 Chrást: 4,93 Bříství: 3,60 Starý Vestec: 3,55 Třebestovice: 3,37 (Zpracoval: Petr Vilgus)

7

8


Pojmenování ulic a orientační čísla Petr Vilgus Fotografie: Petr Baumruk

Přerov nad Labem je poměrně velká obec, podle statistiky ministerstva vnitra je zde evidováno přes 400 obydlených budov. Tato rozlehlost komplikuje orientaci lidí, kteří nejsou místní – kromě návštěv jsou to třeba také zaměstnanci zásilkových služeb, lékaři, hasiči nebo policisté. Problémem jsou zejména nepojmenované ulice a popisná čísla budov, která nemají z hlediska vyhledávání konkrétního domu „logiku“. Už nějaký čas se v Přerově diskutuje o oficiálním pojmenování ulic. Pokusil jsem se shromáždit údaje o tom, co by přerovským občanům přinesla tato změna. V článku uvádím názor pana starosty a některých úřadů.

vy, o způsobu použití a umístění čísel, označení budov, o náležitostech ohlášení o přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel.

Kdo o jménech ulic a orientačních číslech rozhoduje? Pojmenování ulic a přidělení orientačních čísel schvaluje zastupitelstvo obce. To rozhodne na základě vůle občanů jak o konkrétních jménech, tak o načasování celé změny. Jaká jsou pravidla pro označení veřejných prostranství? V zákoně je uvedena jediná závazná podmínka – ulice a jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají podle jmen žijících osobností veřejného života. Je vhodné, aby byly názvy nadčasové, nejlépe aby vycházely ze zvykového označení (Městečko, Sluneční ulice...). Jaký je rozdíl mezi popisným (červeným) a orientačním (modrým) číslem? Číslo popisné je číselným označením budovy v katastrálním území, v rámci kterého je jedinečné. Tímto číslem jsou dnes označeny budovy v Přerově nad Labem. Způsob přidělení čísla (po kolaudaci) se odráží v rozmístění čísel v obci – vedle sebe například stojí stavby s čísly 1 a 75, domy 75 a 85 stojí na druhé straně Přerova. Číslo orientační je číselným označením budovy ve vztahu k umístění v ulici nebo na náměstí, v rámci kterého je jedinečné. Čísluje se z jedné strany ulice na druhou, díky čemuž se konkrétní budova snadno vyhledává. Kdo zaplatí výrobu tabulek se jmény ulic a čísly domů? Kolik stojí jedna tabulka? V zákoně o obcích je uvedeno: „Označení ulic a jiných veřejných prostranství provede obec na svůj náklad. Vlastník nemovitosti je povinen strpět bezúplatné připevnění tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti; v blízkosti tabulky nesmí umístit jiné nápisy.“ Podle sdělení paní Ireny Šťastné z vnitřního odboru městského úřadu v Lysé stojí jedna cedule s názvem ulice zhruba 640 Kč, jedna tabulka s orientačním číslem vychází na 280 Kč. Tyto náklady by hradil obecní úřad. (Českobrodská smaltovna – www.smaltovna.cz – má ceny ještě o něco nižší – 571 Kč za uliční ceduli a 202 Kč za orientační číslo – pozn. PV) Jakými zákony a vyhláškami se řídí označení veřejných prostranství a budov? Jména ulic a čísla budov se řídí zákonem o obcích a dále vyhláškou ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb. o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství náz-

Informace z úřadů Zeptali jsme se několika úřadů na podrobnosti k problematice pojmenování ulic a přidělení orientačních čísel. Jaroslav Maršík, ředitel odboru rozvoje územní veřejné správy Ministerstva vnitra ČR nás upozornil na důležitý fakt: Se zavedením názvů ulic je nutná změna adresy u občanů, kteří v nově pojmenovaných ulicích bydlí. Jedná se o výměnu občanských průkazů, jejichž výměna je provedena bezplatně, protože tato změna vznikla z moci úřední. Proto veškeré náklady spojené s výměnou občanských průkazů nese obecní úřad, resp. obec (kromě pořízení fotografií). Přerovský zpravodaj se dále ptal vedoucí odboru vnitřních věcí Městského úřadu v Lysé nad Labem Ireny Šťastné. Paní vedoucí napsala: Upozorňuji, že všichni občané Přerova nad Labem si budou muset (zdarma) vyměnit občanský průkaz, což znamená potřebu nechat se vyfotografovat a dvakrát cestovat do Lysé a zpět. Žádost o nový průkaz nelze podat poštou ani elektronicky. Vyplněnou a řádně podepsanou žádost, jestliže bude mít k dispozici původní OP žadatele, může podat i jiná osoba než žadatel. Bohužel vyzvednout si jej proti podpisu musí jenom žadatel. Po dohodě s obecním úřadem v Přerově nad Labem je však možné se dohodnout na výběru žádostí o nový občanský průkaz a výdeji hotových OP přímo v obci. Osobám, které by si průkaz nevyměnily, hrozí podle zákona pokuta až 10 000 korun. Občané musí změnu v adrese nahlásit na všech úřadech, se kterými mají co dočinění (živnostenský list, banky, důchody, kontaktní místa atd.). Doporučuji proto pečlivě zvážit, zda pojmenování ulic a zavedení orientačních čísel je účelné a zda to všichni nebo alespoň většina občanů Přerova přijme kladně. Starosta Přerova nad Labem Jiří Beneš uvedl: Obecní úřad zajistil zhotovení tabulek s popisnými čísly. Popisná čísla jsou vydávána vlastníkům nemovitostí, kterým bylo číslo popisné přiděleno, a to po úhradě nákladů na pořízení tabulky s číslem popisným. V budoucnu uvažujeme o oficiálním pojmenování ulic. Proto bylo zajištěno zhotovení orientační mapy Přerova s popisnými čísly nemovitostí a pomístními = návrhovými názvy ulic. Mapa byla vyvěšena ve vstupním prostoru prodejny potravin


a následně jsme výtisky této mapy prodávali. Peníze získané z prodeje orientačních map dostala mateřská škola – zveřejněno u prodejny potravin. Pro a proti Pro označení veřejných prostranství jmény a budov orientačními čísly hovoří zejména zjednodušení orientace „cizinců“ v naší obci. Zvláště významné je to pro hasiče, lékaře a policisty, u kterých rychlé vyhledání konkrétního místa často rozhoduje o životě a smrti. Negativem navrhované změny je zejména cena, kterou bude muset hradit obec za výrobu tabulí s názvy ulic a čísel domů. Nepříjemná bude také administrativní zátěž občanů v souvislosti s výměnou osobních dokladů. Proč právě nyní? Myslím si, že pro pojmenování ulic a přidělení „modrých“ orientačních čísel – pokud o to mají přerovští občané zájem – je nyní nejlepší příležitost. Cílem by mělo být maximální omezení administrativní zátěže. Zákon číslo 612/2004 Sb. stanovuje povinnost, podle které musí všichni občané ČR provést výměnu občanských průkazů vydaných do 31. prosince 1996, za OP se strojově čitelnými údaji (občanský průkaz typu karta světle zelené barvy) – a to v termínu nejpozději do 31. prosince 2006 (letos!). U občanů narozených před 1. lednem 1936 a u všech průkazů vydaných po roce 1996 je lhůta posunuta do 31. prosince 2008. Po tomto datu bude platit jediný platný typ občanského průkazu – karta s dvěma řádky počítačově čitelných údajů v dolní části strany s fotografií. Pokud tedy k pojmenování ulic a označení budov orientačními čísly dojde například v roce 2007, občané budou povinni si vyměnit průkaz jednou. Pokud ke změně dojde o rok později, bude nutná dvojí výměna občanského průkazu – jednou kvůli vypršení platnosti starších typů a podruhé kvůli změně adresy. ANO – NE? Jak uvedla i paní Irena Šťastná, případná změna by měla vycházet z přání občanů. Z tohoto pohledu je třeba pochválit aktivitu obecního úřadu, který nechal vytisknout mapu Přerova s návrhem pojmenování ulic a předložil jej tak k veřejné diskuzi. Občané – vyjádřete se: přejete si, aby byly v Přerově oficiálně pojmenovány ulice a domy měly kromě červeného popisného čísla i číslo orientační?

Jak jsme v Přerově volili do Parlamentu ČR? Ve volebním okrsku Přerov nad Labem bylo zapsáno ve voličském seznamu 847 oprávněných voličů. K volbám dorazilo 597 občanů, což je nadprůměrná účast 70,48 %. Tři hlasy byly označeny za neplatné. V následující tabulce jsou seřazeny strany podle počtu obdržených hlasů. První číslo za názvem strany je celkový počet hlasů, druhé procentní zisk. V závorce je volební zisk dané strany v celé České republice. V seznamu nejsou uvedeny strany, které v Přerově nedostaly ani jeden hlas.

• Občanská demokratická strana – 269 = 45,28 % (35,38 %)

• Česká strana sociálně demokratická – 161 = 27,10 % (32,32 %)

• Komunistická strana Čech a Moravy – 67 = 11,27 % (12,81 %)

• KDU-ČSL – 38 = 6,39 % (7,22 %) • Strana zelených – 30 = 5,05 % (6,29 %) • • • • • • • • • • • •

SNK Evropští demokraté – 6 = 1,01 % (2,08 %) Nezávislí – 5 = 0,84 % (0,61 %) Nezávislí demokraté – 4 = 0,67 % (0,68 %) Strana zdravého rozumu – 3 = 0,50 % (0,46 %) Právo a Spravedlnost – 2 = 0,33 % (0,23 %) Strana Rovnost šancí – 2 = 0,33 % (0,20 %) 4 VIZE-www.4vize.cz – 2 = 0,33 % (0,05 %) Koalice pro Českou republiku – 1 = 0,16 % (0,15 %) Koruna Česká – 1 = 0,16 % (0,13 %) Národní strana – 1 = 0,16 % (0,17 %) Pravý Blok – 1 = 0,16 % (0,38 %) Unie svobody-Demokratická unie – 1 = 0,16 % (0,30 %)

Děkujeme občanům Přerova nad Labem za účast ve volbách a doufáme, že i podzimní komunální volby budou provázeny vysokou účastí. Zdroj: www.volby.cz

Pálení čarodějnic v Přerově Deštivé ráno 30. dubna 2006 nenasvědčovalo tomu, že se děti, které se každoročně těší na tuto událost, opět sejdou. Odpolední sluníčko překvapilo a díky panu Fr. Divíškovi z místního hasičského sboru (kterému byla svěřena povinnost zapálit oheň) se pálení čarodějnic vydařilo. Poděkování patří i několika maminkám, které kolem ohně vyhrabaly suchou trávu a z hromady dříví ručně vytahaly odpad, který tam místní občané naházeli. Zřejmě si toto místo občané popletli se sběrným dvorem. Matrace, plastové pytle, elektrické dráty atd. byly vytříděny vedle ohniště a zůstává tedy na dobré vůli těch občanů, kteří je tam navezli, aby si je zlikvidovali na vlastní náklady. (Jitka Milaniaková)

9

10


OPRAVA V minulém čísle PZ byly v článku Obecní vodovod uvedeny některé chybné údaje. Za omyly se omlouváme a děkujeme panu starostovi za následující opravu: Občané nemají dle novely zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu nárok na vodovodní přípojku zdarma. Podle novely zákona od března 2006 nesmí být možnost napojení na vodovod podmiňována vyžadováním poplatků nebo jiných finančních plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodní přípojky na vodovod hradí vlastník pozemku nebo stavby, jemuž je umožněno napojení k vodovodu, pokud se s vlastníkem vodovodu nedohodnou jinak. Vodovodní přípojka je samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru vody připojeného pozemku nebo stavby. Vlastníkem vodovodní přípojky je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod, neprokáže-li se opak. Vlastník vodovodní přípojky je povinen zajistit, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu. Obec proto nemá právo vybírat dobrovolný příspěvek na výstavbu vodovodu! Přípojku vodovodu si tedy bude samozřejmě platit budoucí odběratel vody, vlastník připojeného pozemku nebo stavby. Částka bude odběratelům účtována dodavatelem stavby, který vzejde z výběrového řízení. Dle dostupných tabulek cen stavebních prací je cena za 1 metr přípojky orientačně stanovena na 1900 Kč ve zpevněném terénu (asfalt, beton apod), bez DPH a bez započtení ceny za dotčení nebo poškození cizího majetku. Délka přípojky se počítá od odbočení z vodovodního řadu k vodoměru, a není-li vodoměr, pak k vnitřnímu uzávěru vody připojeného pozemku nebo stavby. Pozemek na Hůře, na kterém bude umístěn pozemní vodojem, nebyl získán darem, ale směnou obecních pozemků za pozemky firmy Školky Montano.

Nad dopisy čtenářů Přerovského zpravodaje Hana Veselá Děkujeme všem čtenářům, jejichž náměty a příspěvky jsme našli v naší schránce v samoobsluze nebo na redakčním emailu. Těšíme se na další!

Jsme žáci 5. třídy ZŠ v Přerově nad Labem. Přečetli jsme si v Přerovském zpravodaji článek „Proč třídit odpady?“. Souhlasíme s tím, že by se odpady měly třídit. Někteří lidé ho třídí tak, že ho hodí do lesa nebo do příkopu. Myslíme si, že to není správné řešení. Již šest let sbíráme starý papír, tři roky sbíráme PET lahve a víčka. Nedávno jsme nakládali plné auto PET lahví. Dovedete si představit, jak by to vypadalo, kdybychom všechny PET lahve vyhodili do lesa? Do školy nosí lidé PET lahve pěkně sešlápnuté, v pytli a ten je svázaný. Svázané nosí i balíky novin, papíru a kartony. Odveze si je firma, která už ví, co s tím. Děkujeme všem, kteří k nám nosí sběr a nehází ho do příkopu nebo do lesa. Říkáme: „Ať žije les, tůně, potoky a příkopy. Neházejte tam odpady!“ A prosíme vás: „Třiďte odpady, ať naše krásná zem neskončí na skládce odpadů.“ Žáci 5.třídy Milá redakce, Je milé číst Váš časopis, konečně se začíná v Přerově něco dělat. Měli jsme na pouť návštěvu a chtěli jsme se podívat na Přerovskou hůru! Ale jak? Vždy tam byl přístup, ale teď není možné se tam po cestě dostat, ta je soukromým pozemkem. Vždy bylo z kopce vidět za pěkného počasí i Krkonoše a vůbec byl odtamtud hezký rozhled. Dnes se tam nedostanete, připadá mi to jak za dob feudálů a panství. Děkuji. Poznámka redakce: Původní cestu na Hůru koupil spolu s ostatními pozemky nový majitel. Podle katastrálních map to byl údajně soukromý pozemek. Obecní pozemek se nachází těsně nad ní, v místech, která jsou po léta zarostlá hustým roštím. Obec se nechystá vynaložit obecní prostředky na proklestění této nové cesty, avšak plánuje, že křoví bude z těchto míst odstraněno při pokládání potrubí obecního vodovodu, které povede z vodojemu, jenž by měl být umístěn na Hůře. V každém případě je výstavba na svahu za úpatím Hůry zrůdná a je škoda, že obec už dávno nepřijala vlastní územní plán, kterým mohla takovým excesům účinně zabránit. Jen díky aktivitám odboru životního prostředí Městského úřadu v Lysé (zejména panu Stanislavu Svobodovi) je Přerovská hůra od února 2005 prohlášena významným krajinným prvkem (VKP) a je na ní mj. zakázána další výstavba. „Rozsah registrovaného VKP na jižní stráni, včetně mírnějšího svahu v blízkosti zastavěného území obce, je totožný s Generelem územního systému ekologické stability, vypracovaným společností U 24 atelierem pro urbanismus a územní plánování v Praze z listopadu 1994. V tomto generelu je celá Přerovská hůra hodnocena jako významný biotop v antropogenní krajině a je navržena k registraci jako VKP. Tento generel je územně technickým podkladem pro zpracování územně technické dokumentace Přerova n. L. Obec Přerov nad Labem má zpracovanou urbanistickou studii, která byla vyhotovena v březnu 2000 společností in Projekt Louny Engineering, s.r.o. Zpracovatel však do jejího obsahu nezahrnul výše uvedený generel a nevyžádal si ani vyjádření orgánu ochrany přírody k této dokumentaci.“ (zdroj: Rozhodnutí o registraci VKP, č.j. ŽP. vl/20/05 - Sv, MěÚ Lysá n. L., odbor životního prostředí) V Semicích šli dokonce tak daleko, že svou Hůru nechali vyhlásit přírodní památkou, a tak ji uchránili od všech staveb a jiných necitlivých zásahů. Příspěvky byly redakcí kráceny z prostorových důvodů.


Den otevřených dveří v přerovské škole Radka Slováková Dne 22. dubna 2006 se v místní škole konal den otevřených dveří. Tuto příležitost si nenechalo ujít více než 50 občanů a někteří přišli i dvakrát! Děti se chtěly pochlubit nejen svým rodičům, ale i ostatním členům rodiny. K návštěvníkům patřili také starší občané, kteří si přišli zavzpomínat a porovnat současnou podobu školy s dřívější. Tomu napomohl i vhodně zvolený termín spojený s přerovskou poutí. Vnitřním prostorám školy dominují nástěnky a vitríny. Zaplňují je nejen výkresy dětí, ale informují i o aktuálním dění a akcích školy. Děti se zde například dozvídají o kulturních programech, termínu sběru papíru nebo o záplavách, které nedávno postihly Českou republiku. Ve třídách školních družin, které se nacházejí v přízemí, jako by platilo heslo „Fantazii se meze nekladou!“ Děti se zde mají možnost naučit různé techniky zpracování materiálů. Najdete tu spoustu prací ze dřeva, keramiky, papíru i textilu. Žáčci I. stupně se mohli ve svých třídách pochlubit probíraným učivem. K nahlédnutí byly sešity i výkresy a spoustu svých obrázků děti rozmístily na třídních výstavkách. Ve třídách se mohli návštěvníci seznámit i s novými metodami výuky, např. po splnění práce v hodině si děti za odměnu mohou hrát na koberci v zadní části třídy. Řeší se tak vysoké nároky kladené na žáky I. stupně. Vítaným přínosem pro žáky II. stupně je minimum domácích úkolů. V učebnách II. stupně převládají nástěnky s tématy vyučovaných předmětů. Kreativní a pro děti velice zajímavé jsou počítačové programy pro výuku v hodinách jak na I., tak i na II. stupni. Děti mohou navštěvovat mnoho bezplatných kroužků, které organizuje místní škola. Na výběr mají např. PC, aerobik, angličtinu hrou, kroužek sportovní, pěvecký nebo dramatický. Za zhlédnutí samozřejmě stojí i mateřská škola. V obou jejích třídách je dostatek prostoru a hraček pro její malé návštěvníky. Během dne otevřených dveří poukazovala ředitelka školy paní Jarešová na špatný stav šaten, s tím, že zamýšlená rekonstrukce proběhne o letošních letních prázdninách. Zároveň oznámila nemilou zprávu, že od září 2006 nelze udržet na zdejší ZŠ současnou 5. třídu pro malý počet dětí. Tito 4 žáci budou muset dojíždět do jiné školy dle svého výběru. Pro školní rok 2006– –2007 nebude tedy zřízena třída s 6.ročníkem, neruší se v žádném případě celý II. stupeň! Ve škole je i možnost využití školní tělocvičny pro veřejnost. Bližší informace dostanete přímo od paní ředitelky. V zimě tělocvičnu navštěvovali hlavně fotbalisté, celoročně se využívá k hodinám aerobiku a nově ke cvičení matek s dětmi od 2 let. Prostřednictvím zřizovatele školy, obecního úřadu, žádala paní Jarešová o dotaci 2 miliony Kč společnost ČEZ na výstavbu Duhového sportovního hřiště. Žádost byla bohužel zamítnuta. Ve dnech 19.–20.4. proběhla školní inspekce, při níž byla místní škola hodnocena velmi pozitivně ve všech oblastech, s mírným rizikem kvalifikovanosti (dle nového zákona) a věku vyučujících na II. stupni, což se paní ředitelka snaží kontinuálně řešit. Co říci závěrem? Je dobře, že škola pořádá akce, jako byl letošní Den otevřených dveří a předkládá tak veřejnosti reálný obraz instituce, která má dlouholetou tradici.

OSLAVA V sobotu 27. května 2006 se v sále U Kotápišů konala Májová zábava, kterou zorganizoval učitelský sbor přerovské základní školy v čele s paní ředitelkou Jarešovou. Zúčastnilo se jí asi 150 rodičů a přátel školy, kteří si kromě krásného zážitku z tance odnesli i milé dárky z bohaté tomboly. Hlavní cenou bylo srnčí, následovala pečená kachna, dorty, alkohol, a dále věcné ceny, jako jsou mobilní telefon, kuchyňské doplňky, palivové dřevo a jiné dárky. Do tance skvěle hrála kapela K-Band. Na zábavě se po odečtení nákladů pro školu vybralo cca 12 000 Kč. Ty budou využity ke koupi nové moderní školní tabule, která má část magnetickou a část takovou, jak ji známe z našich školních let, tj. na psaní křídou. Touto formou bych chtěla poděkovat všem zúčastněným za finanční i nefinanční dary pro školu a organizátorům za skvěle odvedenou práci. Děkujeme kuřákům, kteří v sále nekouřili a tím také přispěli k dobré pohodě. Myslím, že jsme se všichni výtečně bavili. (Jana Pokorná)

Ptačí hnízda Česká inspekce životního prostředí se snaží rozptýlit obavy některých občanů z ptačí chřipky. Údajně se vyskytly případy, kdy lidé ze strachu z onemocnění ničili hnízda. Případy ničení hnízd se objevovaly už během loňského podzimu. Šlo většinou o hnízda ptáků zvyklých na soužití s lidmi, především vlaštovek, jiřiček a na některých místech i čápů. Od všech těchto ptáků však žádné nebezpečí nehrozí. Navíc virus ptačí chřipky není schopný přežívat při teplotách běžných pro přelom jara a léta. Všechny druhy v přírodě volně žijících ptáků jsou chráněny zákonem. Zákonná ochrana se přitom vztahuje nejenom na ptáky samotné, ale také na jejich hnízda a hnízdiště. K jakýmkoli zásahům je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. (Petr Vilgus) Zdroj: www.ekolist.cz

11

12


Dopis pana starosty: přetiskujeme č.j.: 248/2006 dne: 12. května 2006 Vážený pane Vilgusi, k Vašim dopisům sděluji, že obecní úřad v současné době neorganizuje vítání občánků, neboť odezva občanů v době, kdy jsme v minulém volebním období vítání občánků prováděli, nás vedla k rozhodnutí neprovádět toto společné vítání dětí narozených občanům naší obce. Obecní úřad neuvažuje o dohodě s majitelem nově zrekonstruovaného sálu U Kotápišů pro veřejná zasedání zastupitelstva obce Přerov nad Labem. Zasedání zastupitelstva obce se konají v prostorách, které jsou majetkem obce Přerov nad Labem. Obecní zastupitelstvo nejednalo o počtu zastupitelů pro příští volební období. Počítáme se stávajícím počtem členů obecního zastupitelstva, a to s odkazem na § 68 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb. o obcích v platném znění. Obecní úřad zajistil zhotovení tabulek s popisnými čísly. Popisná čísla jsou vydávána vlastníkům nemovitostí, kterým bylo číslo popisné přiděleno, a to po úhradě nákladů na pořízení tabulky s číslem popisným. V budoucnu uvažujeme o oficiálním pojmenování ulic. Proto bylo zajištěno zhotovení orientační mapy obce Přerov nad Labem s popisnými čísly nemovitostí a pomístními = návrhovými názvy ulic. Mapa byla vyvěšena ve vstupním prostoru prodejny potravin a následně jsme výtisky této mapy prodávali. Peníze získané z prodeje orientačních map dostala mateřská škola – zveřejněno u prodejny potravin. V příloze Vám, s ohledem na informace uveřejněné v prvním čísle zpravodaje, zasílám kopii výňatku z katalogu odpadů a ze zákona o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění. Doufám, že se autoři příslušných příspěvků nad svou prací zamyslí a své informace sdělované občanům uvedou v dalším čísle zpravodaje do souladu s platnými právními předpisy. V dalším odkazuji na svůj dopis z 29. 3. 2006. Zastupitelé obce nebyli doposud řádně a prokazatelně seznámeni s podáními, která jste na některé úřady podal. Taktéž nebyli seznámeni se stanovisky úřadů, které Vaše podání prověřovaly. Informaci o Vámi učiněných podáních jste však ve svém příspěvku ve zpravodaji nezveřejnil. Pane Vilgusi, často používáte výraz „naší obci, naše obec“. Při tom se má jednat o obec Přerov nad Labem, kde nejste hlášen k trvalému pobytu. Uveďte prosím název Vaší obce / města, kde jste přihlášen k trvalému pobytu a sdělte kolik obyvatel má Vaše obec/město a jaké příjmy a výdaje byly v roce 2005 ve Vaší obci/Vašem městě. Závěrem osobní sdělení. „V Přerově nad Labem jsem se narodil a jako mnoho dalších občanů zde žiji se svou rodinou. Označení „Přerováci nadlabáci“ považuji za zcela nemístné a nedůstojné. Věřím, že by se žádný rozumný občan Přerova nad Labem k takovému označení nesnížil.“ S pozdravem Jiří Beneš, starosta obce Přerov nad Labem

Naši fotbalisté Tým A je na 3. místě se 42 body. Tým B je na 12. místě s 18 body. Žáci jsou na 3. místě se 39 body. • Rozlosování týmu A 26. kolo SO 17. 6. 15.00 Pátek A : Přerov nad Labem A • Rozlosování týmu B 25. kolo SO 17. 6. 15.00 Přerov nad Labem B : Milovice B • Rozlosování žáků 22. kolo SO 17. 6. 10.00 Přerov nad Labem : Předhradí Pro Přerovský zpravodaj zpracoval Lukáš Koutský a Jaroslav Slovák. Redakce se omlouvá za opožděné zveřejnění této informace, kterou způsobil skluz ve výrobě čísla.

PŘEROVSKÝ ZPRAVODAJ ZDARMA NA INTERNETU www.ernetfree.net/zpravodaj


Přerov na Wikipedii

„Přerovské referendum“ Vážení čtenáři, nabízíme vám možnost vyjádřit své názory v souvislosti s podzimními volbami do obecního zastupitelstva. Napište nám prosím, koho byste rádi viděli na přerovské radnici a co považujete za nejpalčivější problémy naší obce. Můžete napsat více osob a témat. Lístek prosím vhoďte do schránky Přerovského zpravodaje v samoobsluze nebo své tipy pošlete v elektronické podobě na [email protected]. Děkujeme! Vaše názory očekáváme do konce června. Nejde o skutečné volby, proto nebudeme zveřejňovat pořadí jmen. Občany navržené „kandidáty“ oslovíme, a pokud budou souhlasit, zveřejníme jejich volební program. Pro zájemce o vstup do komunální politiky připomínáme, že definitivní kandidátky pro podzimní volby je třeba odevzdat ministerstvu vnitra přibližně do poloviny srpna (!). Přesný termín se bude odvíjet od termínu voleb, který dosud nebyl stanoven. Nezávislí kandidáti (tj. osoby mimo registrované strany a hnutí) musí přiložit petici s podpisy 4 % oprávněných voličů (v případě Přerova zhruba 35 lidí). Sdružení kandidátů musí připojit petici podepsanou 7 % zapsaných voličů (u nás okolo 60 podpisů).

Slyšeli jste o Wikipedii? Jde o internetovou encyklopedii, kterou vytvářejí a udržují sami uživatelé. Základním pravidlem této webové stránky je „tvořte s odvahou, když uděláte chybu, jiný ji za vás opraví“. Kdokoliv má právo rozšířit a zpřesnit už existující hesla. A to není vše – víte o něčem, co by mohlo zajímat ostatní? Vytvořte vlastní heslo na Wikipedii a budete překvapeni, jak rychle začnou další uživatelé „vybrušovat“ a obohacovat původní znění záznamu. Pokud jste schopni psát hesla v cizích jazycích, nabízí se vám možnost publikovat své články v desítkách jazykových mutací. Přestože Wikipedie vzniká „živelně“ – bez centrálního dozoru – je překvapivě přesná. Podle nedávného nezávislého průzkumu je chybovost Wikipedie jen o málo vyšší než u respektovaného díla Encyclopedia Britannica. O přesnosti hesla Přerov nad Labem se můžete přesvěčit na adrese http://cs.wikipedia.org/wiki/Přerov_ nad_Labem (nutno psát s háčkem). Z této stránky směřuje celá řada odkazů k heslům jako Přerovská hůra, Památné lípy Na Vrších, Hrbáčkovy tůně nebo Polabí. (Petr Vilgus)

✂ „Přerovské referendum“ – ANKETNÍ LÍSTEK V přerovském zastupitelstvu rád/ráda uvidím:

Co by měli řešit a vyřešit budoucí zastupitelé:

Lístek prosím vhoďte do schránky Přerovského zpravodaje v samoobsluze nebo své tipy pošlete v elektronické podobě na [email protected]. Děkujeme!

13

14


Zpravodaj je váš!

Patří odpad do kamen?

Pokud budete mít zájem poslat nám svůj názor na Přerovský zpravodaj, publikovat informaci o chystané společenské akci, sportovním utkání či napsat vlastní článek na aktuální téma, rádi vaše příspěvky uvítáme. Jsme také připraveni otisknout informaci o vašem jubileu, narození potomka nebo úmrtí v rodině. Podklady vhazujte do schánky umístěné v samoobsluze nebo zasílejte na email [email protected]. Protože nemáme stálou redakci ani sekretářku, dáváme přednost příspěvkům, které vyhoví těmto pravidlům: rozsah do 2500 znaků, fotografie rozměru 9×12 cm, elektronická podoba. Neradi bychom se stali místem osobních útoků, a proto si vyhrazujeme právo rozhodnout s konečnou platností o otištění příspěvků. Není naším přáním, aby si čtenáři museli Přerovský zpravodaj kupovat. Domníváme se, že každý obyvatel Přerova má právo na tištěné informace o dění v obci. Protože náš úřad není ochotný poskytnout takovou službu, rozhodli jsme se ho v jeho nečinnosti zastoupit. Pokud máte zájem přispět na vydávání zpravodaje finančně nebo formou služby (tisk, distribuce), kontaktujte nás prosím na adrese vydavatele. (Petr Vilgus)

Na vesnicích se stále udržuje při životě „šetrný“ lidový zvyk, podle kterého spálíme, co hoří, a zbytek vyvezeme někam za potok. Občan má sice právo svůj odpad využít nebo zneškodnit, ale obec má také právo v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 1/2001 požadovat prokázání toho, jakým způsobem občan se svým odpadem opravdu nakládá. Toto nakládání nesmí být v rozporu se zákonem o odpadech, se zákonem č. 390/1991 Sb. o ochraně ovzduší před znečisťujícími látkami atd. Za neoprávněné zakládání skládky nebo odkládání odpadů mimo vyhrazená místa může být udělena pokuta až do výše 50 000 Kč (podle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích). Když fyzická osoba odloží odpady na místě k tomu určeném, stane se obec vlastníkem a původcem těchto odpadů. Původce odpadu, který produkuje ročně více než 10 tun nebezpečného odpadu nebo více než 1000 tun ostatního odpadu, musí zpracovat plán odpadového hospodářství. Tento plán musí být v souladu se závaznou částí řešení plánu odpadového hospodářství kraje, kterou kraj vyhlašuje obecně závaznou vyhláškou. Naše obec plán odpadového hospodářství nemá – ze zákona ji tato povinnost nevyplývá, neboť produkuje ročně cca 340 tun komunálního odpadu. V roce 2005 byly celkové výdaje obce za odvoz komunálního odpadu 598 000 Kč, od občanů, chatařů a podnikatelů se vybralo 424 000 Kč. V roce 2006 budou výdaje cca 650 000 Kč, příjmy předpokládá pan Urban stejné jako loni. Na veřejné schůzi zastupitelstva konané 8. 3. 2006, bylo navrženo zvýšení ročního poplatku na občana o 48 Kč (na 408 Kč za rok), které zastupitelstvo neschválilo. Tento návrh měl odlehčit našemu obecnímu rozpočtu, který dotoval svoz komunálního odpadu za rok 2005 částkou 174 000 Kč. Myslím si, že tato nemalá částka by se dala lépe využít např. na obnovu zeleně, zkvalitnění zámecké zahrady, kterou využívá mateřská škola, atd. Máme možnost hlouběji si sáhnout do kapes a platit více, nebo lépe třídit a snižovat množství komunálního odpadu. Jaké jsou tedy možnosti jak správně naložit s komunálním odpadem? V minulém čísle jsme si řekli o možnostech snížení objemu komunálního odpadu pomocí třídění využitelného odpadu, ale co s odpadem, který nelze recyklovat, nebo se nevejde do kontejneru? Jednou z možností je uložit jej do sběrného střediska odpadů. Sběrné středisko odpadů, neboli sběrný dvůr slouží k odložení nadměrného, nebezpečného a ostatního odpadu, jako jsou: textil, koberce, nábytek, trámy, zbytky barev a ředidel, truhlářský odpad, různé plasty, větve, stavební suť v menším objemu, železné a neželezné kovy, papíry všeho druhu, sklo a skleněné střepy, léčiva a další. Co konkrétně který sběrný dvůr odebírá je věcí jeho provozovatele. Tato služba je poskytovaná buď plně, nebo v omezeném množství objemu odevzdaného odpadu zdarma. Při překročení stanoveného limitu jste povinni uhradit cenu podle ceníku sběrného dvoru. Naše obec nemá sběrný dvůr ani domluvu s jinou obcí, která sběrný dvůr vlastní. Co s toho pro nás plyne? Pokud odvezete odpad do okolních sběrných dvorů, musíte počítat s tím, že to nebude zadarmo. Máte-li odpad, který se do kontejneru nevejde, podle doporučení našeho starosty pana Beneše si musíte sami „koupit“ kontejner od Remondisu (kontakt vám dají na OÚ). Další možností odložení nepotřebných věcí je využití zpětného odběru některých výrobků. Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobku, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, zdarma, po celou provozní dobu a bez nucení zákazníka k opětnému nákupu. Povinnost zpětného odběru se vztahuje na tyto výrobky: • minerální oleje a oleje živičných nerostů jiné než surové, přípravky obsahující nejméně 70 % hmotnosti minerálních olejů a olejů ze živičných nerostů, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou těchto přípravků • elektrické akumulátory

HLEDÁME HOSPODYNI NA PLNÝ ÚVAZEK Místo výkonu práce: Klánovice Do rodinného domu hledáme svědomitou, pečlivou, pracovitou hospodyni pro kompletní vedení domácnosti. Máme zájem o dlouhodobou spolupráci. Nabízíme velmi dobré platové ohodnocení, možnost zaměstnaneckého poměru (i na ŽL), příjemné prostředí. Podrobnější informace poskytne paní Pospíšilová, tel. 602 81 77 35.

Jana Pokorná


• • • •

galvanické články a baterie výbojky a zářivky pneumatiky elektrozařízení pocházející z domácností.

Elektrozařízení pocházející z domácností Od 13. 8. 2005 přešla povinnost zajistit a financovat odebírání použitých elektrozařízení a jejich následné ekologicky šetrné odstranění na výrobce a dovozce elektrozařízení. Tento termín zahrnuje veškeré elektrospotřebiče používané v domácnostech, např. chladničky, pračky, mikrovlnné trouby, televizory, vysavače, žehličky, elektrické nástroje, hračky apod. Výčet je uveden v příloze č. 1 vyhlášky MŽP č. 352/2005 Sb., o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady. V rámci těchto změn se k ceně nových elektrospotrebičů přičítá tzv. recyklační poplatek, který zahrnuje náklady na sběr, přepravu, zpracování a konečné odstranění použitých elektrozařízení. Při prodeji elektrospotrebičů má prodejce povinnost zajistit, aby spotřebitel měl možnost odevzdat v režimu zpětného odběru použité elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízení, ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu nebo použití. To znamená, že prodejce musí odebrat použité elektrozařízení buď přímo ve své prodejně, nebo musí předat informaci o místech, kde se použité elektrozařízení zpětně odebírá, přičemž tato místa musí být stejně dostupná jako místo prodeje. Pokud budou občané využívat možnosti zpětného odběru použitých výrobků, zvláště elektrozařízení, na jejichž ekologické odstranění v každém případě přispívají výrobcům prostřednictvím recyklačního poplatku, ulehčí tak svozu nebezpečného odpadů a zpracování odpadů. Pro podnikatele byl v této oblasti zaveden termín oddělený sběr elektroodpadu. V tomto případě se jedná o odpad, proto musí za jeho odstranění stále platit podnikatelé. Mohou ovšem využít možnosti zdarma odevzdat vyřazené výrobky při dodávce nových elektrozařízení, pokud jsou stejného typu a použití, nejvýše však v počtu dodávaných elektrozařízení. Jiná situace nastane v okamžiku, kdy podnikatelé začnou odevzdávat do míst odděleného sběru elektrozařízení uvedená na trh po 13. 8. 2005 – potom budou financovat nakládání s elektroodpady výrobci. Zdroj: Kam s odpadem v Brně, 2005

POZVÁNKA

CUKRÁRNA U ŠKOLY Už víc než rok nám v Přerově nad Labem dělá život sladší nově otevřená cukrárna. V kultivovaném a útulném prostředí si denně můžete vybrat z bohaté nabídky čerstvých dortů – máme zákusky jak klasické, tak i italské. V létě jistě oceníte chladivé poháry se zmrzlinou či ovocem. Po dobrém obědě se můžete kdykoliv zastavit na vynikající kávu – kvalitním pressu značky J. J. Darboven. Dámám připraví milá obsluha voňavé italské kapučíno a dětem mléčné koktejly. A jestli vám při procházce malinko vyhládne, zastavte se na párek v rohlíku nebo pár chlebíčků!

ERnet Proč vznikla síť ERnet, co tomu předcházelo a proč jsme tu rozjeli tak náročný projekt? Proč raději nevyužíváme služeb komerčních poskytovatelů internetu? Proč ERnet? Jednoduše ...proto. Trocha nostalgie. Když jsme začali stavět tuto síť, nezamýšleli jsme ji postavit pro každého Přerováka. První myšlenka vznikla před více než třemi lety, kdy začaly po republice vznikat podobné sítě. Touha po silném internetu, po možnosti komunikace bez limitu. Začali jsme o tom u piva stále víc a víc uvažovat, až jsme udělali radikální krok a od pivních řečí jsme na podzim 2004 přešli k činům. Nakoupili jsme první mašinky, objednali první internetové připojení (jiné než současné) a pustili se do práce. Stavěli jsme síť pro sebe a pro pár lidí kolem. Po jednom se začali přidávat první příznivci internetu a nadšení zvědavci. Začátky byly těžké. Začínali jsme od nuly, kdy jsme do sítě museli doslova nalít vlastních několik desítek tisíc korun. Bylo nutné naučit se spoustu věcí, které jsou potřeba pro provoz sítě (např. radiokomunikace, datová komunikace, zabezpečení sítí, atd). Nenechali jsme se odradit rozmluvami se známými, že to celé je nesmysl, že to nebude fungovat, že se v tom jen finančně utopíme a tak. Po večerech nekonečné práce, ladění, pokusů a omylů se začalo dařit. První rozsvícený vysílač, první „členové“, druhý vysílač, první páteřní spoj, další vysílače, další členové, další spoje. V srpnu 2005 se povedlo po oběhání příslušných úřadů registrovat na ministerstvu vnitra občanské sdružení ErnetFree. Získali jsme první vysokorychlostní a bezlimitní připojení, přišly první problémy a první restrukturalizace sítě. (pokračování někdy příště)

Otevřeno denně od 9–18 hodin Stojany na kola pro cyklisty • Příjemné posezení na letní zahrádce Bezbariérový přístup pro handicapované nebo maminky s kočárky

Pokud chcete rychlý a kvalitní internet a máte zájem podpořit dobrou věc ve své obci, připojte se. Miroslav Kolenský, ml., předseda občanského sdružení ERnetFree www.ernetfree.net

15

16


Autobusová doprava Petr Baumruk Poté, co byla naše obec zařazena do systému ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy), se značně zlepšila dostupnost naší obce z okolí. Stejně i naši občané mají možnost dojíždět pohodlně do všech směrů. Není to však zadarmo. Obec musí přispívat do fondu dopravy. Proto by bylo dobré vynaložené prostředky co nejefektivněji využít. Mám na mysli konkrétně počet a rozmístnění zastávek autobusů vzhledem k rozložení zón služeb a bydlení. Pro Přerov nad Labem bylo vyčleněno celé jedno pásmo, takže za přejetí obce zaplatíte 8 Kč. Za stejnou částku dojedete například ze Semic až do Sadské nebo ze Sedlčánek do Horních Počernic. Při rozměrech Přerova n. L. jsou zastávky u kostela a u Klingerů (takto je název v jízdním řádu) příliš daleko. Proto by bylo vhodné, aby naše obec požádala ROPID o zřízení třetí zastávky. Pro přehled uvádím vzdálenosti okrajových částí obce od stávajících zastávek: od Urbanových ➔ zast. u Klingorů = 420 m od zast. u Klingorů ➔ zast. u kostela = 1230 m od zast. u kostela ➔ směr k Oboře = 600 m od zast. u kostela ➔ směr k Císařské Kuchyni = 690 m

Bylo by vhodné přemístit zastávku u kostela před taneční sál U Kotápišů a vytvořit novou zastávku u potoka před bytovkou proti drogerii Lenka. Tím by se zlepšila dostupnost zastávek pro občany bydlící pod Hůrou, pod poštou a v bytovkách (dříve JZD). Zastávky u Klingorů by zůstala. Zde uvádím vzdálenosti mezi zastávkami a okrajovými částmi obce po provedení změny: • • • • •

Fotografie: Petr Baumruk

• • • •

ka se nastupuje u stěny hostince v úrovni vozovky. Stěna hostince ukazuje, jak dopadne cestující, který v deštivém počasí bude nastupovat. Na druhé straně ve směru do Čelákovic se nastupuje a vystupuje z příkopu, který je nyní skryt vysokou travou. Zastávka u kostela ve směru do Nymburka je na chodníku, který je v převýšení vzhledem k vozovce asi o 3 až 5 cm. Ve směru do Čelákovic je zastávka naprosto nevhodná. Jednak je zde propadlá vozovka s hlubokými dírami, a jednak prostor využívá stánek v bývalé čekárně pro prezentaci zboží a zákazníci zde parkují při nákupu. Potíže je třeba řešit. Je jasné, že je řada občanů nevnímá. Co ale naši starší spoluobčané mnohdy se zdravotními potížemi a děti? Všichni jednou budou staří nebo mají rodiče a děti. Potom se to týká všech.

Současná zastávka u Klingorů, směr Nymburk

Všechny tyto změny jsou plně v kompetenci obce, dopravce se přizpůsobí. Obecní zastupitelstvo jistě odpoví, že nejsou finanční prostředky na výstavbu zastávek a další problémy brání realizaci. Jistě by ale bylo možné vyjednat výjimku na nástupní ostrůvek, zejména když si prohlédnete stávající „nástupní ostrůvky“. Na zastávce u Klingorů ve směru do Nymbur-

P

Ř

E

R

O

V

S

K

Fotografie: Petr Baumruk

od Urbanových ➔ zast. u Klingorů = 420 m od zast. u Klingorů ➔ zast. u potoka = 770 m od zast. u potoka ➔ zast. u Kotápišů = 730 m od zast. u Kotápišů ➔ směr k Oboře = 330 m od zast. u Kotápišů ➔ směr k Císař. Kuchyni = 420 m

Navrhovaná zastávka u Kotápišů, oba směry

Ý

ZPRAVODAJ Přerovský zpravodaj vydává občanské sdružení Přerováci nadlabáci se sídlem v Přerově nad Labem 75, IČO 270 14 495 (registrace MV pod č. j. VS/1-1/62367/05-R dne 24. 11. 2005). Registrační číslo MK ČR E 16504. Šéfredaktor: Petr Vilgus. Redakční kruh: Ivana Cabrnochová, Irena Gregárková, Jana Pokorná, Radka Slováková a Hana Veselá. Jazyková korektura: Soňa Benediktová. Fotograf: Tomáš Gregárek. Vzkazy vhazujte do schránky v samoobsluze. Emailová adresa: [email protected]. Přerovský zpravodaj je občasníkem, vychází nejméně jednou za tři měsíce. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Zveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele. Sazba a tisk vlastní. Uzávěrka 8. června 2006. Toto číslo vyšlo 12. června 2006. Přerovský zpravodaj je distribuován zdarma do poštovních schránek v katastru Přerova nad Labem. Otázky k distribuci časopisu Vám zodpovíme na emailu redakce.

P

Ř

E

R

O

V

S

K

Ý

2006

3


•

ZDARMA

Vážení čtenáři, obyvatelé Přerova nad Labem. Za několik dní – v pátek 20. a v sobotu 21. října 2006 – budou probíhat komunální volby. Jak už uvádím v titulku, v těchto dnech bude zvoleno zastupitelstvo pro dlouhé čtyři roky. Půjde o náročná léta, ve kterých se Přerov (stejně jako tisíce dalších obcí v České republice) bude snažit získat maximum z peněz, které nám nabízí Evropská unie. Do naší země v tomto období potečou miliardy eur a byla by škoda, kdyby se Přerovu vyhnuly. Důležité je, že Unie peníze bezmyšlenkovitě nerozdává, ale přiděluje dotace na konkrétní akce. Výhodou pro obec bude, pokud se v zastupitelstvu objeví lidé schopní se shodnout na investičním plánu, koncepčně pracovat na projektu a budou umět ho dotáhnout do úspěšného konce. Přerovský zpravodaj vám v tomto čísle nabízí souhrné informace o tom kdy, kde a jak se lze v Přerově nad Labem zúčastnit voleb. Jedinou věc vám jako nezávislý časopis neporadíme – neřekneme vám, KOHO volit. Zcela bez pomoci Vás ale nenecháme – oslovili jsme všechny zde kandidující strany s nabídkou prezentace názorů jejich kandidátů na aktuální i dlouhodobé problémy obce. Jejich osobní názory, které jsme zjišťovali formou jednotného dotazníku, najdete přehledně zpracované na stranách 7–13. Děkujeme touto cestou všem, kteří odpověděli. Závěrem mi dovolte, abych poděkoval současnému zastupitelstvu obce Přerov nad Labem, které schválilo jednorázový příspěvek pro Přerovský zpravodaj ve výši 500 Kč, i dalším sponzorům. Šťastnou ruku při volbě nového zastupitelstva vám za redaktory Přerovského zpravodaje přeje jeho šéfredaktor Petr Vilgus.

OBSAH ČÍSLA: Kdy, kde a jak budeme volit • Kandidátní listiny • Kouzelné barvy podzimu • Nebuďme lhostejní Co je u nás nového • VOLBY: Otázky Zpravodaje pro kandidáty • Postavme si hřiště • Halloween party


Přerováci: komunální volby rozhodnou o podobě zastupitelstva pro léta 2006 –2010

2


Kdy, kde a jak budeme volit Petr Vilgus Kdy a kde volit Komunální volby se v letošním roce konají v pátek 20. a sobotu 21. října 2006. První den voleb se bude hlasovat od 14 do 22 hodin, druhý den od 8 do 14 hodin. Volební místnosti jsou v budově obecního úřadu na Městečku. Jak lze volit? Podle platného volebního zákona existují tři možnosti, jak hlasovat. Můžeme je rozdělit do tří variant. Volba stranická, volba osobností a volba kombinovaná. Obecně platí, že lze hlasovat nejvýše pro sedm kandidátů, tedy tolik, kolik bude mít nové zastupitelstvo členů. Varianta 1: Volba stranická Pokud hodláte podpořit Vámi vybranou stranou jako celek, uděláte křížek do rámečku před názvem této strany. Tím dáváte hlas všem kandidátům vybrané strany (celkem 7 hlasů pro stranu). Takto lze vybrat jen jednu volební stranu. Pokud označíte výše uvedeným způsobem dvě a více volebních stran, je Váš hlasovací lístek NEPLATNÝ. Varianta 2: Volba osobností Pokud hodláte vybrat kandidáty z různých volebních stran, označíte křížkem rámeček před jménem Vámi vybraného kandidáta. Mějte na paměti, že máte v tomto případě 7 hlasů – můžete tedy takto označit nejvýše 7 kandidátů. Pokud označíte více, je Váš hlasovací lístek NEPLATNÝ. Varianta 3: Volba kombinovaná Pokud chcete zvolit několik kandidátů (ve stanoveném pořadí) z jedné volební strany a k tomu ještě některé kandidáty z jiných volebních stran, označte křížkem rámeček před názvem Vámi volené volební strany a dále udělejte křížek u jména kandidátů z jiných volebních stran. Tím jste udělili hlas předně jednotlivým označeným kandidátům. Hlasovací lístek můžete některým z výše uvedených způsobů označit již doma, ve volební místnosti jej pouze za plentou vsunete do úřední obálky (označena kulatým razítkem), kterou obdržíte od volební komise po ověření vaší totožnosti. Do úřední obálky můžete vložit pouze jeden hlasovací lístek. Hlasovací lístek neupravujte jinak než výše uvedenými třemi způsoby. Pokud se při zaškrtávání kandidátů spletete, nic neopravujte ani neškrtejte a vyžádejte si raději ve volební místnosti hlasovací lístek nový. Ustavující schůze nového zastupitelstva se uskuteční ve středu 1. listopadu 2006 od 19 hodin ve školní jídelně základní školy v Přerově nad Labem.

Právo volit do zastupitelstev obcí mají také státní občané členských států Evropské unie (např. Poláci, Slováci nebo Němci), a to za podmínky, že alespoň ve druhý den voleb (tj. 21. října 2006) dosáhl věku 18 let a je v den voleb v obci přihlášen k trvalému pobytu. Občané členských států Evropské unie kteří splňují podmínky pro přiznání volebního práva, musí požádat o zápis do dodatku stálého seznamu voličů. Žádost o zápis do dodatku může volič – občan jiného státu – podat obecnímu úřadu kdykoli do doby jeho uzavření, ke kterému dochází 2 dny přede dnem voleb, tj. do 18. října 2006 do 16 hodin. Pokud občan jiného státu o zápis do dodatku nepožádá, hlasovat ve volbách do zastupitelstev obcí nemůže.

Kandidátní listiny (podle www.volby.cz) Česká strana sociálně demokratická 1. Jan Vosecký (33) 2. Ing. Pavel Louda (37) Křesťanská a demokratická strana Československá strana lidová 1. Miroslava Trbušková (50) 2. Ing. Vít Vašát (50) 3. Ing. Ivan Zajíček (48) 4. Jakub Jaksch (28) 5. Josef Novák (34) 6. Lenka Kodešová (42) 7. Hana Řeháková (50) Občanská demokratická strana 1. Danuše Skuhravá (52) 2. Ing. Irena Gregárková (38) 3. Miroslav Kolenský (30) 4. Jan Čepička (35) 5. Jaroslav Kratochvíl (54) 6. Miroslava Kadeřávková (42) 7. Jaroslav Janouch (64) Přerov 2006 1. Ing. Luděk Červák (51) 2. Hana Veselá (32) 3. PaedDr. Irena Jarešová (42) 4. Petr Baumruk (55) 5. Ing. Josef Sluka (43) 6. Ing. Václav Červinka (49) 7. Jaroslav Urban (48)


Kouzelné barvy podzimu Irena Gregárková Uplynulé léto bylo trochu rozmarné, horký červenec vystřídal neobvykle chladný srpen, děti si užívaly jak koupání tak i výletů s příhodným počasím. Přes léto jsme si trochu odpočinuli a nyní nás čeká opět trochu více práce s přípravou našich zahrad k zimnímu spánku. Mnozí z nás neodolají pokušení, zasadit si alespoň pár rostlin pro radost. V podzimním období již trávník nepřihnojujeme průmyslovými hnojivy. Naposledy hnojíme začátkem září plným hnojivem, především s obsahem fosforu (např. Cererit), které podporuje před vegetačním klidem tvorbu kořenového systému. Pokud Vám zbude dobře rozleželý kompost můžete ho v tenké vrstvě pohodit na trávník i v podzimním období.. Před příchodem zimy by měl být trávník krátce posečen a zbaven listí. Mech v tomto období likvidujme mechanicky, s chemickými zásahy počkejme na jaro. V ovocné zahradě od poloviny října do zámrazu vysazujeme ovocné prostokořenné stromy. Při nákupu si pozorně prohlédněte kořeny, které nesmí být poškozené, musí být dobře rozvětvené. Nekupujte rostliny s hnědými zahnívajícími či zaschlými kořeny. Před vlastním sázením kořeny mírně zkraťte. Aby kořeny mohly lépe pronikat do hlubších vrstev půdy, nakypřete tvrdé podloží rycími vidlemi. Zlepšete kvalitu zeminy dodáním kompostu a drnů. Abyste nepoškodili strom, nejprve na dno jámy zatlučte opěrný kůl. Strom nevysazujte příliš hluboko, kořenový krček by měl být pokrytý jen tenkou vrstvou zeminy. Zeminu kolem kmene přišlápněte a strom vydatně zalijte. Voda splaví zeminu do zbývajících dutin okolo kořenů a tím lépe podpoříme dobré zakořeňovaní rostliny. Z větví ovocných stromů odstraňujeme mumifikované plody, z kmenů lapací pásy a obojí spálíme. Půdu pod stromy mělce zryjeme s přídavkem kompostu a hnojiv. Pokud nebude během podzimu dostatek srážek, po opadu listí stromy důkladně zavlažíme. Pokud si chceme na jaře udělat radost rozkvetlými sněženkami, hyacinty, modřencem, krokusy, narcisy, tulipány a dalšími cibulovinami je nyní nejvyšší čas zasadit cibulky.Většině cibulnatých rostlin se daří na slunném stanovišti, Raně kvetoucí druhy můžeme sázet i do polostínu. Cibule naaranžujte do přirozeně působících skupinek, aby vedle sebe stálo vždy několik rostlin stejného druhu. Před příchodem prvních mrazíků dokončíme dobývání cibulí a hlíz choulostivějších květin (mečíky, jiřiny, kany, gladioly, frézie), zkrátíme výhony asi na pět centimetrů, necháme zaschnout a poté uložíme na bezmrazém místě. Pokud se rozhodnete založit vřesoviště je vhodnější zkombinovat vřes (Calluna vulgaris), kvetoucí koncem léta a na podzim s vřesovcem (Erica carnea), kvetoucí v lednu až březnu. Dalšími vhodnými rostlinami do vřesoviště je řada druhů Hebe, který se někdy také označuje jako „veronika“. Při nákupu rostlin pamatujte na zásadu, že tyto drobnější keříky vždy vypadají lépe ve skupině. Nepodléhejme pokušeni koupit si od každého druhu jednu rostlinku.

Pokud máte dostatek prostoru můžete vřesoviště doplnit např. zakrslými jehličnany, drobnými okrasnými travinami, cesmínou, Pierisem. Při výsadbě výše uvedených rostlin je nutný přídavek rašeliny při výsadbě. Při hnojení těchto rostlin používáme speciální hnojiva bez přídavku vápníku. Řada rostlin potřebuje k dobrému přezimování „teplou peřinu“, kterou obstaráme z listí a chvoje. Nezapomeňme na Hortenzii, Cesmínu, Buddleia Davidi (Komule), Caryopteris (Ořechoplodec), Hebe, vřesy a vřesovce. Přeji Vám mnoho krásných chvil a zážitků s kouzelnými barvami podzimu, jak na Vašich zahradách, tak při toulkách okolní přírodou.

Nebuďme lhostejní Edita Mizerová

Vážení spoluobčané, Dovolte mi, abych se s Vámi podělila o hořkou, leč skutečnou událost. Dne 29. září 2006 jsme přišli tragickým způsobem o našeho pejska – NORFOLK TERIÉRA. Jedná se o málopočetné plemeno, kde je chovatel za každé nové štěňátko doslova vděčen. Náš pejsek byl napaden vlčákem, psem volně pobíhajícím a jevícím znaky podvýživy. Do tří hodin po napadení odešel z tohoto světa. Záchrana nebyla možná, jelikož prodělal pohmoždění a protržení jater. Při řešení celé skutečnosti s majitelem a orgány státní správy nás napadlo spousta otázek, o které bych se s Vámi chtěla podělit. Vždyť se jedná o skutečnost, která může postihnout kohokoliv z nás. • Jela jsem s kočárkem, v němž bylo uloženo šestiměsíční dítě. Co by stalo, kdyby pes napadl dítě? Co kdyby dítě už chodilo? • Dle doslechu se kolem domu bojí chodit většina lidí. Je možné, aby bezohlednost jednoho člověka omezila svobodu všech ostatních? (Podotýkám, že se jedná o Nový Přerov, zde lze jít na procházku jen dvěmi směry, do obce a do pole) • Kde máme chodit na procházku a kde si budou hrát naše děti, až vyrostou? (Je zde řada mladých rodin s malými dětmi. To se budeme o ně stále bát?) • Obec nemá vyhlášku, kterou by zavedla pravidla pro volně pobíhající a nebezpečné psy. Je nám snad lhostejné bezpečí naše a především bezpečí našich dětí? • Řada obcí tuto vyhlášku má, podejte žádost na obec a zabezpečme naše děti. Média jsou plná případů, jež se nedořešily díky lhostejnosti. Nebuďme lhostejní!

3

4


Proměna vydařeného rána aneb Co zaviní lidská lhostejnost Pavel Louda Ráno, do kterého jsem se ve druhé polovině prázdnin probudil, naznačovalo, že následující den by mohl být více než příjemný – sluníčko vykukovalo z bezoblačné oblohy, ptáci vesele zpívali a můj tříletý syn dokonce snědl snídani, aniž by přitom něco rozlil nebo rozbil. Rychle jsme proto dokončili všechny ty ranní činnosti a těšili se na to, že se projdeme v zřetelně lepším počasí, než jaký nám nabídl začátek srpna. Ustrojili jsme se, toho nejmenšího dali do kočárku a vyrazili na cestu. Lehký větřík nám ovíval tváře, slunce příjemně hřálo do zad a my jsme mohli se ženou konečně probrat ty věci, na které se při pobytu doma obvykle nedostává čas. Řekli byste – taková normální rodinná idylka. To byla, ovšem jen do doby, kdy jsme přišli zhruba k poště, kde nás téměř ochromil puch, vycházející z komína jednoho blízkého domu. Nemám samozřejmě nic proti tomu, když někdo topí něčím jiným než plynem, do nějž obec tolik investovala – je to jeho rozhodnutí, které nemá právo nikdo nijak hodnotit. Je však alarmující, pokud někdo svůj kotel využívá jako prostředek, kde se lze jednoduchým způsobem zbavovat jakéhokoliv odpadu, a to včetně plastů. Mne na celé věci ale navíc zaujalo i to, proč plasty někdo pálí v srpnu, tedy v době, kdy sezóna topení ještě evidentně nezačala. „Proč asi ten člověk spaloval právě tyto odpady?“, říkám si. „Chtěl si ohřát snídani? To asi ne. Byla mu zima? To asi také ne. Měl plnou popelnici a neměl už kam dát PET lahve či jiný nepotřebný odpad? To už zní mnohem pravděpodobněji.“ Problém kontejnerů To, že v obci nejsou kontejnery pro plasty, mne zarazilo již dříve, ale teprve v tuto chvíli jsem pochopil, jaké důsledky to může mít pro chování některých občanů. Tito lidé si možná vůbec neuvědomují, jak závažné rakovinotvorné látky pouštějí do ovzduší a jak odporným způsobem znepříjemňují život ostatním – proto je na obci, aby

vytvořila takové podmínky, na základě kterých by je takové chování ani nenapadlo. V současnosti si lze koupit za asi 20 korun pytel, který, až je třeba po půl roce naplněn, odpadová firma jednou za dva měsíce sváží. Je ale tohle řešení postačující? „Mnohem efektivnějším řešením by zřejmě bylo postavení příslušného kontejneru na plasty, které jsou dokonce vedeny jako odpad, za který svozové organizace často obci ještě platí,“ přemýšlím poté, co děti i s manželkou úprkem opouštějí chodník na hlavní silnici a míří na cestu, která není ještě štiplavým kouřem zamořena. Sám přitom volím konzervativnější způsob úniku – se zacpaným nosem jdu zrychleným krokem dál. V ten okamžik spočinou mé oči vlevo na kontejnerech, který byly nedávno umístěny u budovy Telecomu naproti škole. A tam, při pohledu na hned dva přeplněné kontejnery na sklo, jsem pochopil další věc – pokud zodpovědní zaměstnanci obce nebudou mít v sobě přirozený zájem o to, aby v byl na ulicích pořádek, může sem být přistaveno nespočet kontejnerů a bude to k ničemu. Jestliže do těchto nádob kvůli tomu, že je nikdo nevyvezl, nebudete schopni nic vhodit, je to stejné, jako by tam nebyly. To, že se onoho rána nejednalo jen o nahodilou situaci, dokládá fakt, že nahromaděné sklo se kolem neodvezených kontejnerů nacházelo ještě mnoho dní po této události, a dost možná je tam i teď. Režim svozu odpadků v naší obci je podle mne nemocný a nově vzniklé zastupitelstvo by mělo svou pozornost zaměřit i na něj. Lidská tolerance Prostředí, ve kterém žijeme, si z velké míry vytváříme sami. Vedle vlastní domácnosti či zahrady kolem domu naše chování ovlivňuje i širší okolí. Bohužel často i negativně. Smrad, který někteří lidé vypouštějí z komína, noční hluk z bujarých zahradních oslav či nebezpečné předměty a látky vypouštěné do kanalizace, to vše ničí pohodové klima, které od života na vsi všichni očekáváme. Přitom by stačilo tak málo – trocha lidské tolerance a ochoty pro dobrou věc obětovat i část své vlastní pohodlnosti.

Sám si pamatuji, jak se spolu se zavedením plynu kvalita ovzduší v obci výrazně zlepšila. To však už o minulé zimě neplatilo a mám obavu, že pokud se proti topení pevnými palivy doplněnými o odpadky nic nepodnikne, můžeme si o zdejším čistém vzduchu nechat už jenom zdát.

Rozsvícení vánočního stromu v Přerově Rozsvícení vánočního stromu se stalo v Přerově nad Labem hezkou tradicí. Letošní rozsvěcení se uskuteční v pátek 1. 12. 2006, od 17.15 hod. Žáci základní školy nám k tomu zazpívají vánoční koledy. Změna oproti minulým letům je v místě konání: tentokrát se sejdeme u Cukrárny u Šafrů. Od 18.00 hodin bude následovat Vánoční jarmark v základní škole, kde si budete moci prohlédnout a zakoupit výrobky žáků školy.


Co je u nás nového Hana Veselá Novou prodejnu kuchyní a kuchyňských spotřebičů Gorenje otevřel v areálu za rybníkem pan Posselt. Pokud uvažujete o nové kuchyni nebo ledničce, neváhejte se přijít podívat. Za zdmi bývalé hospody Na Růžku, na rohu rybníka, již začaly první stavební práce. Dušan Milaniak zde plánuje otevřít restauraci a penzion už na podzim příštího roku! Můžeme se tedy těšit na vynikající speciality někdejšího šéfkuchaře hotelu Esplanade. Abychom rozptýlili obavy některých našich občanů týkající se využití bývalého domu pana Červinky jako továrny na plasty, uvádíme zde informaci ověřenou od nového majitele tohoto objektu. Dům si koupil podnikatel v oboru zahradnictví, který o výrobě plastů nic neví, tudíž o ní ani neuvažuje. V těchto dnech se Český rozhlas pustil do rekonstrukce omítky zámeckého altánku, na kterém na jaře opravil střechu. Zámek prodán dosud nebyl a Český rozhlas jeho prodej ani v nejbližší době nechystá. V současné době ČRo zvažuje možnosti využití zámku ve vlastní režii nebo formou pronájmu. Možný pronájem bude vázán přísnými smlouvami, nedovolujícími zámek využívat nevhodným způsobem.

Znáte své sousedy? Kolik cizinců žije v okolních městech a vesnicích? Minule jsme srovnávali Přerov nad Labem a okolní obce podle rozlohy katastrálního území. V tomto čísle Přerovského zpravodaje čtenářům předkládáme počty trvale hlášených obyvatel s jiným než českým občanstvím. Údaje se vztahují k datu 1. ledna 2006. Podrobné informace k těmto dalším sídlům najdete ve veřejně přístupné databázi na internetové adrese Ministerstva vnitra http://www.mvcr.cz/volby/2006/ pocet0601.html. Přerov nad Labem: 91

V průběhu prázdnin bylo otevřeno pro veřejnost dětské hřiště na zámecké zahradě, o které se začali starat rodiče předškolních dětí. Touto cestou chceme poděkovat Karlu Čečilovi, Dušanu Milaniakovi a Tomáši Kratochvílovi za pomoc při terénních úpravách. Školkám Montano děkujeme za velkorysé darování několika stromků, 100 keřů a valníku kůry na úpravu dlouhého záhonu, do kterého jsme keře s dětmi vysázeli. Hřiště zůstává otevřené pro veřejnost i nadále, dokud počasí dovolí. Každé ráno v 8.00 hodin ho odemyká a večer ve 20.00 zamyká pan Kolenský, kterému za jeho ochotu patří náš vřelý dík!

Čelákovice (+ části Císařská Kuchyně, Sedlčánky a Záluží): 403 Semice: 262 Milovice (+ části Benátecká Vrutice, Boží Dar a Mladá): 251 Nymburk (+ část Drahelice): 243 Lysá nad Labem (+ části Byšičky, Dvorce a Litol): 201 Mochov: 188 Třebestovice: 94

POZVÁNKA

Nehvizdy (+ část Nehvízdky): 69 Sadská: 58

CUKRÁRNA U ŠKOLY Už víc než rok nám v Přerově nad Labem dělá život sladší nově otevřená cukrárna. V kultivovaném a útulném prostředí si denně můžete vybrat z bohaté nabídky čerstvých dortů – máme zákusky jak klasické, tak i italské. V létě jistě oceníte chladivé poháry se zmrzlinou či ovocem. Po dobrém obědě se můžete kdykoliv zastavit na vynikající kávu – kvalitním pressu značky J. J. Darboven. Dámám připraví milá obsluha voňavé italské kapučíno a dětem mléčné koktejly. A jestli vám při procházce malinko vyhládne, zastavte se na párek v rohlíku nebo pár chlebíčků! Otevřeno denně od 9 –18 hodin

Bříství: 40 Vyšehořovice (+ část Kozovazy): 31 Kounice: 13 Hradištko (+ část Kersko): 11 Káraný: 11 Ostrá (+ část Šnepov): 11 Stará Lysá (+ část Čihadla): 10 Velenka: 8 Poříčany: 5 Chrást: 4 Starý Vestec: 3

Stojany na kola pro cyklisty • Příjemné posezení na letní zahrádce Bezbariérový přístup pro handicapované nebo maminky s kočárky

Vykáň: 2 Stratov: 0 (Zpracoval: Petr Vilgus)

5

6


Zpravodaj je váš! Pokud budete mít zájem poslat nám svůj názor na Přerovský zpravodaj, publikovat informaci o chystané společenské akci, sportovním utkání či napsat vlastní článek na aktuální téma, rádi vaše příspěvky uvítáme. Jsme také připraveni otisknout informaci o vašem jubileu, narození potomka nebo úmrtí v rodině. Podklady vhazujte do schánky umístěné v samoobsluze nebo zasílejte na email [email protected]. Protože nemáme stálou redakci ani sekretářku, dáváme přednost příspěvkům, které vyhoví těmto pravidlům: rozsah do 2500 znaků, fotografie rozměru 9×12 cm, elektronická podoba. Neradi bychom se stali místem osobních útoků, a proto si vyhrazujeme právo rozhodnout s konečnou platností o otištění příspěvků. Není naším přáním, aby si čtenáři museli Přerovský zpravodaj kupovat. Domníváme se, že každý obyvatel Přerova má právo na tištěné informace o dění v obci. Protože náš úřad není ochotný poskytnout takovou službu, rozhodli jsme se ho v jeho nečinnosti zastoupit. Pokud máte zájem přispět na vydávání zpravodaje finančně nebo formou služby (tisk, distribuce), kontaktujte nás prosím na adrese vydavatele. (Petr Vilgus)

HLEDÁME HOSPODYNI NA PLNÝ ÚVAZEK Místo výkonu práce: Klánovice Do rodinného domu hledáme svědomitou, pečlivou, pracovitou hospodyni pro kompletní vedení domácnosti. Máme zájem o dlouhodobou spolupráci.

ERnet Restaurant na konci Internetu Teď je to už na zasmání, ale tenkrat nám moc do smíchu nebylo. Ačkoliv toto bylo teprve pár dní a jestě jsme měli dost elánu, který nás s postupným přicházením mrazu přecházel. Krátká recese ze začatku budování ERnetu: Reset:[11.11.2004 21:40:55] >> jdese merit Reset:[11.11.2004 21:41:25] >> vyndam antenu Reset:[11.11.2004 22:05:21] >> houk, zkus to zmerit Kuna:[11.11.2004 22:05:52] >> moc te nepotesim 82–94 Reset:[11.11.2004 22:06:18] >> … takze to samy Reset:[11.11.2004 22:06:35] >> zkus tahat Kuna:[11.11.2004 22:07:52] >> 12,86 Reset:[11.11.2004 22:10:02] >> hmhm, tak nevim Kuna:[11.11.2004 22:10:25] >> ja jsem z toho jelen Reset:[11.11.2004 22:14:00] >> … a to jsem ji dal i ven, abs. stejny, Reset:[11.11.2004 22:16:21] >> kde jsai byl? … to to vypadlo ? Kuna:[11.11.2004 22:16:34] >> jo chvilku jo Kuna:[11.11.2004 22:17:08] >> jestli to spís nebude omezený mojí anténou Reset:[11.11.2004 22:17:41] >> co tim myslis? .. na maly to jelo, a na velkou Reset:[11.11.2004 22:17:41] >> a malou je to horsi Kuna:[11.11.2004 22:18:38] >> tezko rict kde je umistena ta velka a kde ta Kuna:[11.11.2004 22:18:38] >> mala treba je to ve vzdalenosti Reset:[11.11.2004 22:22:36] >> zkousime s ni cachrovat, ted je antena Reset:[11.11.2004 22:22:36] >> na balkone Reset:[11.11.2004 22:25:12] >> restartnu router Reset:[11.11.2004 22:27:27] >> vypnul jsem booka a vylitlo to az na 18 Reset:[11.11.2004 22:28:25] >> sledujes to? Kuna:[11.11.2004 22:29:14] >> jo Kuna:[11.11.2004 22:34:49] >> prisel jsi na neco? Reset:[11.11.2004 22:35:08] >> zatim na nic moc Reset:[11.11.2004 22:37:28] >> jakou mas qualitu signalu? Kuna:[11.11.2004 22:38:10] >> 94 Reset:[11.11.2004 22:45:02] >> hmhm, mam tedka antenu venku, zkusim ji Reset:[11.11.2004 22:45:02] >> dat dovnitr Reset:[11.11.2004 22:45:36] >> jak ted? Kuna:[11.11.2004 22:46:12] >> to same Reset:[11.11.2004 22:47:44] >> jeste muzem zkusit tam vratit malou antenu Reset:[11.11.2004 22:47:44] >> a dat router ven Kuna:[11.11.2004 22:49:56] >> to jsem zvedavej co se stane Reset:[11.11.2004 22:51:36] >> hele, tedka to jede nejak pomalu, ne? Kuna:[11.11.2004 22:52:12] >> jede ale signal se nezmenil -94 Kuna:[11.11.2004 22:55:52] >> no to me poser Reset:[11.11.2004 22:56:23] >> me taky Kuna:[11.11.2004 22:57:04] >> jsme svedky popreni fyzikalnich zakonu

(v původním znění i s chybami) Nabízíme velmi dobré platové ohodnocení, možnost zaměstnaneckého poměru (i na ŽL), příjemné prostředí.

Pokud chcete rychlý a kvalitní Internet a máte zájem podpořit dobrou věc ve své obci, připojte se. Informace jsou na www.ernetfree.net. Miroslav Kolenský, ml., předseda občanského sdružení ERnetFree

Podrobnější informace poskytne paní Pospíšilová, tel. 602 81 77 35.


Spalování listí je zakázáno Petr Vilgus

C D E F G

– – – – –

H – Upozorňujeme, že pálení listí, trávy, jakož i jiného odpadu ze zeleně a odpadu vůbec je zakázáno. Tento zákaz je obsažen v zákoně č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a jeho překročení může být dle téhož zákona potrestáno v přestupkovém řízení pokutou až do výše 150 000 Kč. Na otevřených ohništích, v zahradních krbech aj. smí být spalováno jen suché dřevo a dřevěné uhlí. Fyzické i právnické osoby mají dle téhož zákona povinnost omezovat a předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jimi vypouštěných znečišťujících látek do ovzduší.

Vítáme nové Přerováčky Dovolte, abychom touto cestou blahopřáli rodičům k narození jejich dětí. Dětem přejeme hodně radosti a spokojenosti a doufáme, že se jim v Přerově bude líbit. Červenec – Magdaléna Damcová Srpen – Jakub Nováček Září – Josef Jungr, Filip Kotrbáček, Michael Kočiš Říjen – Kateřina Průšová Chcete-li na stránkách Přerovského zpravodaje popřát svým blízkým či známým k životnímu jubileu, kontaktujte nás prosím prostřednictvím schránky umístěné v samoobsluze, na čísle 603 30 46 35 nebo e-mailem: [email protected]. Jinou cestou tyto údaje nemůžeme získat.

VOLBY: Otázky Zpravodaje pro kandidáty

I J

– –

K –

Nejvyšší absolvovaná škola včetně oboru Současné zaměstnání Zkušenost ve vedoucí funkci/v komunální politice Členství v politické straně Vyjmenujte pět věcí, které budete prosazovat v pozici zastupitele Kolik hodin týdně jste schopen/schopna věnovat své práci v zastupitelstvu? Jaké schopnosti, vzdělání a zkušenosti nabízíte? Kterému výboru či komisi byste chtěl/a předsedat? Máte v úmyslu v případě zvolení do zastupitelstva kandidovat na funkci starosty? Jakým způsobem budete informovat občany o své práci v zastupitelstvu?

BUDETE PRO: 1 – Vytvoření územního plánu Přerova? 2 – Stavbu obecního vodovodu? 3 – Výstavbu nové kolonie rodinných domků v katastru obce? 4 – Výstavbu průmyslového podniku nebo velkoskladu v katastru obce? 5 – Pročištění obecní cesty na Přerovskou hůru na náklady Obecního úřadu? 6 – Generální opravu chodníků v celé obci? 7 – Vybavení obce mobiliářem (lavičky, odpadkové koše, autobusové zastávky)? 8 – Nové výběrové řízení na provozovatele kanalizace a čističky? 9 – Nové výběrové řízení na firmu na svoz komunálního a tříděného odpadu? 10 – Zachování sdružení dobrovolných hasičů? 11 – Jste pro udržení zdravotní péče v obci za cenu odpuštění nájmu. 12 – Zřízení funkce obecního „údržbáře“ – zaměstnance, který by se staral o obecní zeleň, úklid obce, apod.? 13 – Výstavbu domu s pečovatelskou službou v obci? 14 – Získání zámku do vlastnictví obce? 15 – Podpoříte vyhlášení chráněného území (přírodní památky) na Přerovské hůře? 16 – Jste pro zachování školy v obci? 17 – Zachování veřejné knihovny? 18 – Zřízení veřejného dětského hřiště z obecních prostředků? 19 – Jednotnou úpravu veřejné zeleně v ulicích obce? 20 – Vydávání obecního zpravodaje placeného obcí? 21 – Budete aktivně podporovat turistiku v obci, vč. cyklostezek? 22 – Jste pro rozšíření spojení Přerova veřejnou dopravou s dalšími městy ve Středních Čechách, tj. jste ochotni podpořit zvýšení fin. příspěvku na veřejnou dopravu a rozšíření ROPID?

Milí voliči, položili jsme za vás otázky těm, kteří vás chtějí v letech 2006–2010 zastupovat. Jednotlivé odpovědi jsme seřadili do seznamu uvedeném níže. Otázkám jsme přidělili písmena a čísla, která jsou shodná pro všechny kandidáty.

Na následujících stranách jsou představeny názory kandidátů jednotlivých stran. Všichni odpovídali na jednotný soubor otázek uvedený výše.

A – Titul, jméno a příjmení kandidáta B – Věk, místo narození

Nezapomeňte, že volby se letos konají v pátek 20. a sobotu 21. října 2006. Redaktoři Přerovského zpravodaje vám přejí šťastnou ruku při výběru zastupitelů.

7

8


VOLBY: Česká strana sociálně demokratická Chceme se podílet na vytváření našeho domova a mít možnost přispět svojí prací a úsilím k lepšímu a pohodlnějšímu životu v ní. Důležitá rozhodnutí hodláme vždy veřejně a podrobně zdůvodnit, přičemž budeme prosazovat především zájmy obce a jejich obyvatel nad zájmy jednotlivců. Je velmi snadné slíbit, že budeme podporovat výstavbu vodovodu, zachování školy v současné podobě, zdravotní středisko, dětské hřiště, nové chodníky, kulturní vyžití, podporu sportu nebo upravenou zeleň. Chtěli bychom ale, aby se naši obyvatelé podíleli svými názory na dané projekty – díky tomu pak můžeme vyhodnotit, co je pro obec v současné době a blízké budoucnosti nejdůležitější. Nezbytné je zachovat vyrovnaný rozpočet a co nejmenší finanční zatížení našich občanů. Chceme usilovat o dotace ze státních fondů nebo z fondů EU na stěžejní projekty obce (např. vodovod, opravy příjezdových komunikací či na opravu a výstavbu nových chodníků, vzhled obce, dětské hřiště, atd.). Náš program najdete na adrese: http://www.prerovnadlabem.cz/volby

Není důležité, kolik hodin strávíte nad danou prací, ale nejdůležitější je pocit, že to děláte pro dobrou věc a tím vytváříte lepší prostředí domova nejenom pro nás, ale i pro naše děti. Nabízím organizační schopnosti a několikaleté zkušenosti s řízením společnosti. I – Rád bych předsedal revizní, finanční nebo sociální komisi či výboru pro životní prostředí. J – Zatím o tom neuvažuji až na základě volebního výsledku. K – Při veřejných zasedání zastupitelstva, příp. prostřednictvím vývěsky nebo elektronickou formou na internetové stránce naší obce, v případě zájmu emailem. 1 – Ano, je to základ budoucího rozvoje. 2 – Ano, je to důležitá součást infrastruktury obce. 3 – Ne, nová výstavba ano, ale s přihlédnutím na vzhled a historii obce. 4 – Ne. 5 – Ano, nemyslím si, že to bude finančně náročné. 6 – Ano, pokud na to budou finance. 7 – Ano, přispěje to k lepšímu vzhledu obce. 8 – Ano, pokud se ukáže, že současný provoz je pro obec nevýhodný. 9 – Ano, zejména pro porovnání cen ostatních poskytovatelů. 10 – Ano, rychlá četa je vždy na místě. 11 – Ano, lékařská péče je důležitá pro všechny občany obce. 12 – Ano, pokud to bude ekonomické. 13 – Ne. 14 – Ano, vzhledem k turismu v naší obci by to mohlo být do budoucna zajímavé. 15 – Ano. 16 – Ano, zejména 1. stupně, je na zvážení, zda je nutné udržovat 2. stupeň, pokud není dostatek žáků a učitelů. 17 – Ano, s vybudováním veřejného přístupu na Internet. 18 – Ano, s možností získání dotace od státu nebo z jiných fondů a tím méně zatížit rozpočet obce. 19 – Ano, pokud to umožní rozpočet obce. 20 – Ano, zastupitelé by měli podporovat informovanost občanů. Náklady spojené s vydáním by měly být zanedbatelné v ceně materiálových nákladů na papír a tisk. 21 – Ano. 22 – Ano.

A B C D E Jan Vosecký

– – – – –

Pavel Louda F – G –

A B C D E

– – – – –

Jan Vosecký 33 let, Sokolov Vyšší odborná škola Kutná Hora – automatizační technika Manažer IT Řízení společnosti a realizačního týmu, v komunální politice nemám zkušenosti. F – ČSSD – komunální volby nejsou o politice, jde pouze o poctivé lidi v zastupitelstvu. G – Ekonomickou rozvahu a stanovení investičních priorit. Možnosti využití dotačních programů od státu nebo z fondů Evropské unie pro rozvoj obce. Podpora místních občanů a podnikatelů, zejména v oblasti veřejných zakázek a pracovních příležitostí pro Obecní úřad nebo s příchodem nových možných investorů. Výstavba vodovodu a rozšíření dopravní infrastruktury, zejména uspokojivý stav pro občany dojíždějících za prací do okolních měst. Zpracování a recyklace odpadů v naší obci a změnu dosavadního systému. H – Chtěl bych věnovat tolik času, kolik bude potřeba, aby práce zastupitelstva byla viditelná a příznivá pro obec.

H –

I – J – K –

Ing. Pavel Louda 37 let, Jičín České vysoké učení technické, Elektrotechnická fakulta Novinář Řízení odborných časopisů včetně zajištění jejich ekonomické soběstačnosti, s komunální politikou zkušenost zatím nemám. Vypracování ekonomické rozvahy obce a na jejím základě stanovení krátkodobých i dlouhodobých cílů rozvoje, stavba vodovodu, revize hospodaření školy s důrazem především na problematiku druhého stupně, zásadní přepracování hospodaření s odpadky, vytvoření podmínek pro příchod nových investorů. Práce není o čase, které jí věnujete, ale o výsledcích, jež jejím prostřednictvím dosahujete. Vize, dovednosti (jako je rutinní práce s počítačem, jazykové znalosti či schopnost jednat na různých úrovních) či upřímná snaha dobrat se cíle může obci přinést více než mnohahodinové diskuze o tom, co je třeba udělat, či tvrdošíjné obhajování toho, proč to či ono nelze udělat. Finanční či revizní. Nejsem rozhodnut, záleží na volebních výsledcích. Kromě veřejných zasedání to lze realizovat i formou osobních návštěv na úřadě. Především by ale bylo vhodné veškerá důležitá rozhodnutí včetně jejich zdůvodnění vyvěšovat na nástěnce (ve vývěsce) u úřadu i u restaurace U Skanzenu (namísto současných nicneříkajících fotografií nebo reklam soukromých podnikatelů) a samozřej-


mě je zveřejňovat i elektronicky (ať už formou prezentace na internetu, nebo automatickým odesíláním dokumentů emailem). To se týká i zápisů z jednání zastupitelstva. 1 – Ano, je základem rozvoje obce. 2 – Ano. 3 – Ano, noví občané přinášejí peníze obci (všem) i místním podnikatelům. Konkrétní podobu domů může řešit územní plán. 4 – Ano, s omezeným dopr. a hlukovým zatížením obce. 5 – Počkal bych až na vyřešení problému stavby vodovodu. 6 – Výhledově ano, zatím vidím jiné priority. 7 – Ano. 8 – Spíše bych byl pro to, zda tuto činnost dělala sama obec. 9 – Navrhuji celý proces přepracovat na základě připomínek občanů – ať už jde o četnost svozu či o podporu tříděného odpadu. 10 – 11 – Lékař pro dospělé by v obci měl být určitě, u dětského při současném režimu ordinování zhruba 1 hodinu týdně už si jistý nejsem… 12 – Ne, tyto práce lze levněji řešit dohodou se živnostníky. 13 – Ano, ale pouze se státní dotací a dlouhodobou garancí, že DPS bude sloužit Přerovanům. 14 – Ne, byla by to příliš velká finanční zátěž pro obec. 15 – Ne. 16 – Ano, ovšem s důkladnou revizí hospodaření a případným přechodem na režim pouze 1. stupně a školky (ty zachovat určitě). 17 – Ano, navíc doplněné o počítač s internetem. 18 – Ano, ale je nutné důkladně prověřit všechny možnosti dotací či sponzorství. 19 – Výhledově ano, nyní jiné priority. 20 – Ne, to je pro obec neekonomické. Toho se musí ujmout soukromý subjekt s případnou podporou obce. Obec však může vydávat elektronický zpravodaj, který navíc může vyvěsit ve svých vývěskách. 21 – Ne, to je úkol především krajského úřadu. 22 – Ano.

VOLBY: KDU-ČSL

A B C D E F G H I J K

– – – – – – – – – – –

Miroslava Trbušková 50, Praha Gymnázium referent státní správy – pokusník zástupce vedoucího stanice nestraník jsou obsahem volebního programu dle potřeby, na počítači umím

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

ano ano ne ne ano ano ano dle aktuální situace a nabídek dle aktuální situace a nabídek po prozkoumání jiných možností a finančních nákladů ano ano ano ne za určitých podmínek ano ano zámecká je otevřena, bylo na hřišti – zdevastováno myslím, že by se jednotlivé ulice mohly lišit po dohodě s jeho redaktory ano dle finančních možností a potřeby

A B C D E F G

– – – – – – –

Ing. Vít Vašát 50 let, Bílovec VŠZ Brno fakulta agronomická ÚKZÚZ Přerov nad Labem Ve vedoucí funkci 20 let, v komunální politice 12 let Nejsem členem žádné politické strany Věcnost, výhodnost pro obec, transparentní postup, slušné jednání, informovanost občanů, Obecní zastupitelstvo není stavba domu znormovaná na počet odpracovaných hodin. Je to myšlenková koncepční práce, při které řešíte dané problémy,získáváte k nim co nejvíce informací,tak abyste co nejlépe rozhodl. Co nabízím? Bod G Nemám žádný konkrétní požadavek na předsedu komise Nemám v úmyslu v případě zvolení kandidovat na funkci starosty obce. Veřejné zasedání OÚ, případně Přerovský zpravodaj pokud dostanu prostor

H –

I J

– –

K –

ne veřejná zasedání OÚ, internetové stránky

Než začnu odpovídat na těchto 22 Vámi formulovaných otázek, nemůžu se zbavit pocitu, jako bych se podílel na plnění volebního programu nějaké volební strany. Výsledkem našich myšlenek a námětů je náš volební program, který bude včas před volbami prezentován občanům.

Miroslava Trbušková

Vít Vašát

1 – Řeší náš volební program 2 – Řeší náš volební program 3 – Fin. prostředky pro obce se rozdělují dle počtu obyvatel. Nevylučuji tuto možnost. 4 – To nehrozí. Není potřebná infrastruktura – silnice, železnice. 5 – Řeší náš volební program 6 – Řeší náš volební program 7 – Řeší náš volební program 8 – Ne 9 – Ne

9

10


10 – Nemám dostatek informací, abych dnes kvalifikovaně odpověděl. 11 – Ano 12 – Ano, lze řešit jako konkrétní případ, preferoval bych nezaměstnaného člověka. 13 – Řeší náš volební program. 14 – Ne 15 – Ne. 16 – Řeší náš volební program. 17 – Ano 18 – Tato myšlenka je dobrá, ale MŠ má vlastní hřiště, preferoval bych zkvalitnění stávajícího. 19 – Proč jednotná? Tomu nerozumím… 20 – Ano, pokud bude v redakční radě starosta obce, nutný finanční strop. 21 – Ano 22 – Ne

VOLBY: ODS

Danuše Skuhravá

Irena Gregárková

Miroslav Kolenský

Jaroslav Janouch

A B C D E F

– – – – – –

Danuše Skuhravá 52 let, Český Brod Střední pedagogická škola, učitelka MŠ učitelka MŠ jedenáct let ředitelka MŠ, dvakrát členka zastupitelstva žádné

G – vodovod, územní plán, oprava a údržba komunikací, podpora vybudování veřejného dětského hřiště a zachování školy, financování zpravodaje OÚ H – Mohu pracovat bez ohledu na čas. Dlouholetá práce ve školství, komunikace s lidmi, vztah k obci a životu na vesnici. Průměrná práce s počítačem. I – Komise kultury, školství a sportu J – ano K – Příspěvky do zpravodaje i na webových stránkách Přerova, osobní komunikace, hlášení místním rozhlasem. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

A – Ing. Irena Gregárková B – 38, Litomyšl C – Vysoká škola zemědělská, fakulta agronomická, obor fytotechnický (rostlinná výroba) D – Vedoucí obchodního oddělení, výroba a prodej elektrických přístrojů E – Vedoucí funkce ano, komunální politika ne F – Ne G – 1. Územní plán. 2. Chtěla bych mít na starost obnovu a údržbu zeleně + úklid obce. Budu usilovat o navýšení rozpočtu na tuto oblast. 3. Zlepšení trávení volného času obyvatel – podpořit oživení tradic, pořádání společenských a kulturních akcí nejen pro dospělé, veřejné dětské hřiště, multifunkční hřiště pro starší děti a dospělé (skateboard, streetbal, volejbal, tenis…), vítání občánků. 4. Zahájení výstavby a rekonstrukce chodníků, dle předem zpracovaného projektu s odpovědných stavebním dozorem. 5. Vodovod H – Dle potřeby, min. 10 hodin týdně. Praxe: V předchozím zaměstnání jsem pracovala ve firmě, která se zabývala realizacemi a údržbou veřejné zeleně. Zastávala jsem pozici – vedoucí realizací. I – Komisi pro životní prostředí J – Ne K – Na schůzích zastupitelstva, prostřednictvím Zpravodaje a webových stránek obce. 1 – Ano. 2 – Ano + zafinancování nezávislé studie. Pokud se vodovod bude budovat, pokusit se stanovit takový splátkový kalendář, který by umožňoval každoročně investovat i do zvelebování obce. 3 – Jsem pro výstavbu rodinných domků, rozsah a podoba výstavby by měla být zanesena v územním plánu. 4 – Nutno zvážit velikost stavby, odvětví a charakter výroby, umístnění objektu a zatížení obce případnou kamionovou dopravou.


5 – Ano + pokusit se zapojit veřejnost. 6 – Ano, nejen opravu, ale také vybudování chodníků chybějících. Tím že zmizí „blátivá místa“ zlepší se radikálně čistota a vzhled obce. 7 – Ano. 8 – Ano, pokud to současná smlouva mezi OÚ a provozovatelem kanalizace dovoluje. 9 – Ano. V obci by měly být k dispozici kontejnery na plast. Vyřešit problém likvidace biologického odpadu (tráva, listí, větve) a stavebního odpadu. 10 – 11 – Ano, ale v budoucnu nutno lékařům nabídnout odpovídající prostory pro jejich práci a poté znovu zvážit vybírání nájmů, aby se prostory udržovaly v odpovídající kvalitě. 12 – Určitě ano, obec by měla mít celoročního údržbáře, který by se staral o veřejná prostranství. Po rozboru nákladů, by mělo zastupitelstvo rozhodnout, jakou formu spolupráce s tímto údržbářem zvolí (zaměstnanec/živnostník/firma). 13 – Zvážit zda by starším občanům více nepomohl Chráněný dům (obdoba Domova důchodců). Na rozdíl od DPS bude moci občan, v případě zhoršení zdravotního stavu, dožít v místě na které je zvyklý. 14 – Nemám dostatek informací. Rozhodně začít komunikovat s ČRo o budoucnosti zámku a o neutěšené podobě zámeckého parku a parkoviště. 15 – Ano, obec by si v rámci územního plánu měla stanovit místa, která zůstanou trvale nezastavěná. 16 – Současné vedení by mělo předložit, jaké kroky učinilo, aby navýšilo počet žáků a tím snížilo výdaje z obecního rozpočtu. Rozhodně by se měla zachovat MŠ a 1. stupeň. 17 – Ano. Pokusit se přemístit knihovnu do budovy školy. Klesly by provozní náklady na knihovnu a pravděpodobně by došlo ke zvýšení návštěvnosti. Nutno nakoupit nové knihy, zpřístupnit internet. 18 – Ano + zapojit veřejnost. Oslovit sponzory a pokusit se získat peníze i z jiných zdrojů 19 – Jednotná úprava komunikací ano. Využití stávající zeleně + doplnění chybějící. Střed obce, rozsáhlejší plochy a nově vznikající ulice řešit se zahradním architektem. 20 – Ano. 21 – Ano, ale nutno využít členství Přerova v Mikroregionu Polabí. Najít odborníka (pokud již není) na zpracovávání projektů a zajistit obci možnost čerpání peněz z fondů EU. 22 – Ano

A – Miroslav Kolensky B – 8. 5. 1976 v Nymburce C – SŠVT, vyžší odborné pomaturitní studium, obor IT, + nějake certifikace (IBM, Oracle, …) D – web developer & analysts, web support specialist, Vodafone, a.s., předseda sdružení ErnetFree os E – ne F – ne G – Internet pro školu zadarmo, Internet pro každého H – podle potřeby, cca do 5 hodin I – komise pro dobrou náladu J – ne K – po Internetu, obecnim zpravodajem 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

– – – – – – – – – – – –

13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

– – – – – – – – – –

Asi ano, záleží na podmínkách. Nevím. Ano. Ano. Nevím. Asi ano. Ne. Ano. Nemyslím si, že by Přerov potřeboval cyklostezky. Ano.

A B C D E F G H I J K

– – – – – – – – – – –

Jaroslav Janouch 64, Přerov nad Labem 29 Vyučen v oboru zahradník. Důchodce. 1 rok předseda, 4 roky starosta, 16 let v zastupitelstvu. Občanská demokratická strana. Školství, zdravotnictví, doprava, vodovod, vzhled obce. Pět hodin týdně, šestnáct let v zastupitelstvu obce. Revizní. Ne. Komunikovat s občany.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

ano ano ano ne ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano ano

VOLBY: Přerov 2006

Nevím. Nevím. Ne. Ne. Ano. Tam, kde to je potřeba. Na některých místech ano. Nevím. Nevím. Ano. Ano. Luděk Červák

Hana Veselá

11

12


21 – Ano. 22 – Ne.

Irena Jarešová

Petr Baumruk

A – Ing. Luděk Červák B – 53 let, Košice, Slovensko C – Vysoká škola zemědělská v Praze (dnes ČZU), fakulta agronomická, obor fytotechnický D – agronom E – v zeměděl. podniku řídím úsek výživy a ochrany rostlin F – ne G – a) vytvoření územního plánu včetně zastavovací studie a generelu rozvoje obce na 15 až 20 let, b) vybudování vodovodu za takových podmínek, aby nebyl rozpočet obce nadměrně zatížen a zbývaly peníze i na jiné akce, c) zachování školy, školky a lékařské péče v obci alespoň na současné úrovni, d) akce, které povedou k tomu, aby se lidem v obci „dobře žilo“ – úpravy komunikací a chodníku (včetně řešení vlastnictví pozemků), rekonstrukce zeleně, péče o rozptýlenou zeleň a drobné stavby v extravilánu, e) podpora zájmové činnosti – sportovní klub, kulturní a společenské akce, zájmová sdružení H – Pokud budu členem zastupitelstva, jsem vedle svého zaměstnání schopen věnovat 8 hodin týdně. Vedle své specializace se již delší dobu věnuji činnostem v souvislosti s transformací zemědělského družstva – jednání s vlastníky a restituenty, vydávání pozemků, identifikace a vyměřování, práce s mapou, hledání v katastru nemovitostí, uzavírání nájemních smluv. Spolupracuji s obecními úřady v blízkém okolí, jsem v kontaktu s většinou aktivních zemědělců v naší oblasti. Jednám s finančními úřady, pozemkovým fondem a pozemkovým úřadem. Vedu předepsanou evidenci půdy, připravuji podklady k žádostem o zemědělské dotace. Ve své práci běžně využívám počítač s připojením k internetu. I – Finanční komisi. J – ano K – Na internetové stránce obce, případně v Přerovském zpravodaj, pokud bude dále vydáván… 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

Ano. Ano. Jsem pro novou výstavbu, ale v menším rozsahu. Ne. Ano. Ano. Ano. Ne. Ne. Ano. Ano. Ne. Ne. Ano. Ano. Ano. Ano. Ne. Ano.

A – Hana Veselá B – 32 let, Nymburk C – Gymnázium Nymburk; Střední odborná škola managementu, Praha. D – Mateřská dovolená. Manager v internetové firmě I3 CZ. E – Projektová manažerka v Transparency International (1998), Manager I3 CZ, s.r.o. (od roku 1999). Nemám dosud žádné zkušenosti v komunální politice, pouze se v této problematice částečně orientuji prostřednictvím časopisu Moderní obec, který odebírám 3 roky. F – G – 1. „Otevření“ obecního úřadu lidem, pořádání veřejných diskuzí zastupitelstva s občany k jednotlivým záměrům obce a získávání dotací na spolufinancování projektů obce. 2. Výrazné zlepšení obrazu školy během 2 let (kvalita výuky, pedagogický sbor) a aktivní získávání nových žáků z okolních vesnic. Následně tím snížení dotací z obeccního rozpočtu. 3. Zlepšení údržby zeleně v obci, vybudování veřejného dětského hřiště na zámecké zahradě, doplnění mobiliáře do obce (lavičky, přístřešky na autobusových zastávkách). 4. Zvolení nejvhodnější varianty zásobování občanů Přerova pitnou vodou (na základě odborné studie) a její detailní představení občanům. 5. Spolupráce s kvalitním urbanistou na územním plánu obce. H – 6 hodin týdně. Nabízím schopnost a orientaci vyhledávání dotačních titulů na internetu a částečné zpracování projektů (dle náročnosti). I – Pomůžu tam, kde budu se svými dovednostmi platná. J – Ne. K – Podrobné webové stránky obce, obecní vývěska, veřejná zasedání každý měsíc, obecní zpravodaj, bod 1. 1 – Ano. 2 – Ano, po zvážení nejvhodnější varianty (vlastní úpravna vody, napojení na Mochov, Sedlčánky nebo Lysou) 3 – Kolonie rodinných domků ano, ale projektované kvalitním architektem a urbanistou. 4 – Záleželo by na typu podniku a jeho umístění. Ekologická výroba – ano. Velkosklady, zatěžující obec dopravou – ne. 5 – Ano. 6 – Ano. 7 – Ano. 8 – Ano, je-li to potřeba. 9 – Ano, je-li to potřeba. 10 – 11 – Ano. 12 – Pokud na takového zaměstnance budou peníze, tak určitě. 13 – Ano. 14 – Ne. Není to ve finančních možnostech obce. 15 – Nevím v tuto chvíli, co to přesně obnáší. Nutno zvážit pro a proti a nechat rozhodnout občany. 16 – Věřím v možnost zlepšení situace a budu se o ni aktivně snažit. 17 – Ano a její modernizace. 18 – Ano, kombinací obecních prostředků a grantů, o které nyní žádá naše občanské sdružení. 19 – Nevím, co si pod tím představit. Jsem pro odborné posouzení a úpravu zeleně podle kvalitního projektu urbanisty. 20 – Ano. 21 – Aktivně ne, na to mi už bohužel nezbývá čas. Pokud to bude chtít řešit jiný zastupitel, bude mít mou podporu. 22 – Neznám situaci ani potřeby občanů. Nejprve bych na toto téma uspořádala veřejnou debatu a dotazníky zjistila potřeby občanů.


A B C D

– – – –

E – F – G – H –

I

–

J

–

K – 1 2 3 4

– – – –

5 6 7 8

– – – –

9 – 10 – 11 – 12 – 13 – 14 – 15 16 17 18

– – – –

19 20 21 22

– – – –

A B C D E

– – – – –

PaedDr. Irena Jarešová 42 let, Český Brod VŠ – speciální pedagogika (učitelství) Ředitelka Základní školy a mateřské školy Přerov nad Labem, okres Nymburk. 1 rok zástupkyně ředitelky základní školy, 2 roky ředitelka základní školy, místostarostka obce Přerov nad Labem ve volebním období 2002–2006. Nejsem členkou žádné politické strany. Proměny obce směrem k občanům, vstřícnost zastupitelů v jednání s občany, zachování školy v obci, výstavba vodovodu, zlepšování celkového vzhledu obce. Práci v zastupitelstvu bych nadále věnovala tolik času, kolik je zapotřebí pro splnění vytčených problémů a úkolů (zpravidla alespoň 1 den v týdnu); nabízím komunikativnost, spolehlivost, vstřícnost, pracovitost, zodpovědnost, zkušenosti z dosavadní práce v zastupitelstvu, znalosti problematiky školství; práce s PC bez problémů – je běžnou součástí mé práce. Ráda bych využila svých dosavadních zkušeností ve funkci místostarostky; chtěla bych pracovat v oblasti školství. vzhledem k mé současné pozici ředitelky školy nemám v úmyslu kandidovat na funkci starostky Na veřejných zasedáních, v příspěvcích pro Zpravodaj, v dopisech občanům, ve vývěsce, na www stránkách Ano. Ano. Ano. To je velmi diskutabilní, důležité by bylo hledisko přínosu výstavby pro obyvatele obce. Ano. Ano, v návaznosti na případné budování vodovodu. Ano. Ano v případě narůstání nedostatků v činnosti současného provozovatele. Ano v případě přínosu finančního zvýhodnění občanům. Ano, jen v případě znovuobnovení tradice sdružení – např. zapojení mladé generace do činnosti sdružení. Ano. Ano, je však nutné počítat s vyčleněním finanční částky v obecním rozpočtu Ne. Ano, jen v případě, že by měla obec finance na další udržování zámku Ano. Ano. Ano. Ne, je tu možnost využít a vylepšit stávající hřiště mateřské školy na Zámecké zahradě Ano. Ano, za podmínek oboustranné aktivní spolupráce. Ano. Ano.

Petr Baumruk 55, Praha Střední průmyslová škola chemická Technolog – nyní bez zaměstnání Mistr výroby, vedoucí výrobního střediska, v komunální politice bez zkušeností F – Bezpartijní G – Výstavba veřejného vodovodu, vytvoření územního plánu naší obce, zlepšení životního prostředí v obci (zeleň, chodníky, procházkové trasy a cyklostezky, sportoviště a hřiště), zachování školy v obci aktivním získáváním žáků, udržení zdravotní péče v obci. H – Nemám žádné časové zaneprázdnění, podle toho kde se mi podaří najít zaměstnání nebo zda se mi vůbec podaří nějaké získat mohu věnovat volný čas práci v zastupitelstvu. Mám maturitu v oboru analytická chemie a chemic-

ká technologie, mám oprávnění k nakládání s chemickými látkami a jedy podle zákona č. 157/98 a 352/99, mám zkušenosti z výrobní sféry, ovládám práci s PC, Word, Excel, Photoshop, používám email a umím hledat na internetu. I – Asi mám nejblíže k životnímu prostředí, snad bych zvládl i revizní nebo stavební, jak jsem už uvedl nemám přehled o činnosti zastupitelstva. J – Vzhledem k minimálním zkušenostem v komunální politice by to nebylo asi vhodné ale úplně to vyloučit nechci, záleželo by na složení celého zastupitelstva. K – Podporuji spolupráci zastupitelstva s Přerovským zpravodajem a kromě toho osobním jednáním. 1 – Ano. 2 – Ano. 3 – Dal bych přednost zabydlení vnitřku obce vzhledem k stávajícím inženýrským sítím. 4 – Ne. 5 – Ano. 6 – Ano. 7 – Ano. 8 – Ano. 9 – Ano. 10 – 11 – Ano. 12 – Ano. 13 – Ne. 14 – Ne. 15 – Ano. 16 – Ano, je třeba aktivně vyhledávat možnosti doplnění žáků (Sedlčánky, Mochov) 17 – Ano. 18 – Využít stávající hřiště (MŠ, ZŠ, Sokol a dovybavit) 19 – Ano. 20 – Ano. 21 – Ano. 22 – Ano.

Cvičení pro dívky a ženy Zvu všechny dívky a ženy na cvičení – posilovací aerobik – do tělocvičny v Semicích a Přerově nad Labem v těchto dnech: každé pondělí od 19.00 hodin malá tělocvična Základní školy v Semicích, vstupné 30 Kč každý čtvrtek od 19.00 hodin tělocvična základní školy v Přerově nad Labem, vstupné 25 Kč S sebou pití, ručník, sportovní obuv, chuť do cvičení. Těším se na vás! Irča Jarešová, tel. 736 603 404

13

14


Postavme si hřiště Hana Veselá, Irena Gregárková V neděli 5. 11. 2006 jsme pro vás v sále U Kotápišů připravili malé vystoupení žáčků 1. třídy a mateřské školky. Děti vám jako poděkování za váš příspěvek na obnovu dětského hřiště na zámecké zahradě pod vedením svých učitelek zahrají a zazpívají. Dětské herní prvky na zámecké jsou totiž již 30 i více let staré, nevyhovují současným bezpečnostním normám a nedostačují ani potřebám dětí. Chybí základ každého dětského hřiště – pěkná skluzavka, pořádné posezení a tekoucí voda (případně elektřina), což by dětem umožnilo delší pobyt na hřišti, a houpačka je jenom jedna (pro cca 15 dětí!). Letošní otevření hřiště pro veřejnost sklidilo během prázdnin velký ohlas. Jakmile to počasí umožnilo, hřiště bylo plné dětí, rodičů i prarodičů. Konečně mělo mnoho přistěhovalých i místních rodičů přirozenou možnost se vzájemně poznat a navázat nové kontakty a přátelství. Rádi bychom v tomto směru pokračovali a z dětského hřiště udělali místo pro setkávání lidí všech věkových kategorií. Děti budou na hřišti pod dohledem, zatímco dospělí se mohou bavit na lavičkách ve stínu stromů. V průběhu léta na hřišti proběhlo několik akcí: zasázeli jsme nové keře a stromy darované Školkami Montano, rozhrnuli starou hromadu hlíny a vyčistili místo pro zasetí trávy na jaře. Dětem jsme uspořádali soutěžní odpoledne s táborákem na závěr. Léto tedy ukázalo, že veškeré možné práce jsou rodiče malých dětí ochotni a schopni udělat vlastními silami. Co ale potřebujeme, na co nestačíme, jsou finance pro nové herní prvky. V současné době se pro občanská sdružení nenabízí dotace, která by se dala na nákup herních prvků využít. Pokusíme se tedy žádat o dotace a granty ve spolupráci s novým zastupitelstvem na začátku příštího roku. Zde se nabízí několik možných zdrojů, které ale vždy vyžadují i spolufinancování obce. Zisk z občanské finanční sbírky by opravdu velmi pomohl – i kdybychom vybrali jen na jedinou klouzačku, bylo by to nádherné. Dětské hřiště je vizitkou toho, jak se obec stará o své nejmenší. A obec je nejen obecní úřad, ale především její obyvatelé! Pojďme tedy a POSTAVME SI NOVÉ HŘIŠTĚ! Těšíme se na vás v sobotu 5. 11. v sále U Kotápišů. Po veřejné benefici se bude konat halloweenská slavnost, rej strašidelných masek zakončený lampiónovým průvodem.

P

Ř

E

R

O

V

S

K

Halloween party Milé děti a rodiče, zveme vás na 1. halloweenský maškarní bál, který se bude konat v neděli 5. 11. v tanečním sále U Kotápišů. Předcházet mu bude vystoupení dětí a veřejná sbírka „Postavme si hřiště!“, jejíž výtěžek bude určen na zakoupení nových herních prvků na dětské hřiště na zámecké zahradě. Program: 15.00 –16.00 Postavme si hřiště! Srdečně zveme všechny Přerováky na kulturní program, který pro vás připravily paní učitelky Kolenská a Skuhravá s dětmi ze školky a z 1. třídy. Svým dobrovolným vstupným přispějete na obnovu dětského hřiště na zámecké zahradě. 16.00 –18.30 Halloweenský maškarní bál Následovat bude maškarní bál! Dětská účast je povinná v maskách. Masky u rodičů jsou dobrovolné. Diskotéka – DJ Radek. Během diskotéky proběhne soutěž o nejlepší masky. 18.30 –19.30 Lampiónový průvod obcí Po skončení maškarního bálu vyrazí účastníci s lampiony na večerní průvod obcí. Vstupné – děti do 15 let 20 Kč, dospělí: dobrovolné. Už dnes se těšíme na rej strašidel!!!

Halloween & Dušičky Halloween jako svátek je velmi starý. Jeho historie sahá až ke Keltům. Tehdy se rok dělil na dvě období – období hojnosti a období zimy a hladu. Začátkem listopadu se Keltům zásoby úžily a nastávala pro ně špatná doba. Proto lidé první listopadový den uctívali boha mrtvých – Anwinna. Věřili, že této noci se zjevují duše mrtvých, a tak jim svítili na cestu lucernami vyrobenými z dýní. Duchové se vraceli domů, aby za pomoci svých příbuzných překročili hranici země mrtvých. Živí se převlékali do starých cárů a pomalovali si obličeje, aby do nich nevstoupili zlí duchové. Během 500 let se k moci dostala katolická církev a papež Bonifác IV. chtěl zamezit slavení pohanských svátků, a tak se zrodil nový svátek, a to svátek Všech svatých neboli Dušičky, které slavíme 2. listopadu. Avšak mnozí lidé slaví oba svátky dohromady. Poslední říjnová noc je tedy zasvěcena strašidlům a ve světě je pojímána jako bláznivá slavnost plná strašidelných masek, svítících dýní a všeobecného veselí. Oproti tomu o dva dny později vzpomínáme s pietou na naše zemřelé. Vzpomínku tiše vyjadřujeme položením květin a zapálené svíčky na hrob. Rozzářený hřbitov o Dušičkách připomíná, že nikdo nezůstane zapomenut. Radujme se s těmi, se kterými je nám dobře, a nechme si v srdci místo i pro ty, kteří se s námi už radovat nemohou. (Zuzka Kratochvílová)

Ý

ZPRAVODAJ Přerovský zpravodaj vydává občanské sdružení Přerováci nadlabáci se sídlem v Přerově nad Labem 75, IČO 270 14 495 (registrace MV pod č. j. VS/1-1/62367/05-R dne 24. 11. 2005). Reg. číslo MK ČR E 16504. Šéfredaktor: Petr Vilgus. Redakční kruh: Ivana Cabrnochová, Irena Gregárková, Jana Pokorná, Radka Slováková a Hana Veselá. Toto číslo neprošlo jazykovou korekturou. Fotograf: Tomáš Gregárek a Marko Zekić. Vzkazy vhazujte do schránky v samoobsluze. Email: [email protected]. Přerovský zpravodaj je občasníkem, vychází nejméně jednou za tři měsíce. Za obsah příspěvků odpovídají autoři. Zveřejněné příspěvky nemusí vyjadřovat stanovisko vydavatele. Sazba a tisk vlastní. Uzávěrka 15. září 2006. Toto číslo vyšlo 19. října 2006. Přerovský zpravodaj je distribuován zdarma do poštovních schránek v katastru Přerova nad Labem. Otázky k distribuci časopisu Vám zodpovíme na emailu redakce.

Obsah Kronikář Přerova nad Labem Přerov nad Labem Současnost v Přerově nad Labem Znak Přerova nad Labem Osobnosti spjaté s Přerovem Zajímavé objekty Přerova nad Labem MŠ a ZŠ Přerov nad Labem Spolky a sdružení – Comor Teror – Dykyta – Ernet Free – Sbor dobrovolných hasičů – Honební společenstvo – Maminky dětem – Rybáři – TJ Sokol Přerov nad Labem Události ve světě roku 2006 Události v ČR roku 2006 Přerov nad Labem roku 2006

2 3 7 7 8 12 15 16 16 16 18 18 20 20 21 21 22 24 25

KRONIKA. Přerov nad Labem

Recommend Documents