VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí bakalářská práce
Autor: Kateřina Navrátilová Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2010
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:
Kateřina Navrátilová Ekonomika a management Cestovní ruch Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí Student nejprve obecně charakterizuje studovaný hrad nebo zámek na základě deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho využití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné služby, d) marketing. Z výsledků šetření se pokusí vyvodit možné perspektivy dalšího využití Řešitel shromáždí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných službách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí využitelnost státního zámku a dalších atraktivit. Na základě vyhodnocení dílčích otázek vypracuje návrh na zvýšení návštěvnosti památkového objektu.
Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. vedoucí bakalářské práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
ABSTRAKT NAVRÁTILOVÁ, Kateřina: Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 69 stran. Tato bakalářská práce charakterizuje zámek Velké Meziříčí a jeho význam jako kulturně historické památky. Z výsledků marketingového výzkumu jsou dále zhodnoceny předpoklady pro jeho další rozvoj v cestovním ruchu. Hlavním cílem této bakalářské práce je charakterizovat profil typického návštěvníka na základě informací vycházejících z dotazníkového šetření, které probíhalo v areálu zámku. Marketingový výzkum zjišťuje, proč si návštěvník vybral tento region, jestli plánuje v této oblasti přenocovat atd. Dotazovaní dále hodnotí, jak jsou spokojeni s celkovou kvalitou nabízených služeb. Součástí této práce je výpočet atraktivity této kulturní památky, zhodnocení silných a slabých stránek zámku a návrhy na zvýšení návštěvnosti.
Klíčová slova: zámek Velké Meziříčí, město Velké Meziříčí, profil návštěvníka zámku, bakalářská práce, marketingový výzkum, mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, kraj Vysočina
ABSTRACT NAVRATILOVA, Katerina: The profile of chateaux visitor of Velke Mezirici. College of Polytechnics Jihlava. Tutor of work: Doc. RNDr. Jiri Vanicek, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2010, 69 pages. This bachelor thesis aims to describe the chateaux of Velke Mezirici and its importance as the cultural and historical landmark. Based on the marketing research its background for the next development in tourism are assessed. The main aim of this thesis is to specify a typical visitor of the chateaux, based on the data acquired from investigation, which are in the chateaux area performed. These marketing researches find out the reasons of visit to this region, if he stays overnight ect. Respondents evaluated quality of offered services. One part of this bachelor thesis is the calculation of attractivity, SWOT analysis of chateaux and suggestions for increasing of visitors.
Key words: the chateaux Velke Mezirici, Velke Mezirici, typical visitor of the chateaux, bachelor thesis, marketing research, region Velkomeziricsko-Bitessko, Vysocina region
Poděkování Ráda bych poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za cenné připomínky, jeho odbornou spolupráci a ochotu při vedení této bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří mi ochotně poskytli užitečné informace a podíleli se tím na vypracování bakalářské práce a na splnění jejího cíle.
Ve Velkém Meziříčí, dne 13. května 2010
………………………………… Podpis
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuje, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
Ve Velkém Meziříčí, dne 13. května 2010
……………………………... Podpis
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 1 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................. 11 1.1 Kraj Vysočina ...................................................................................................... 11 1.1.1 Základní informace o kraji ........................................................................... 11 1.1.2 UNESCO v kraji Vysočina .......................................................................... 12 1.2 Město Velké Meziříčí .......................................................................................... 15 1.2.1 Základní geografické informace .................................................................. 15 1.2.2 Vznik a historický vývoj města ................................................................... 15 1.2.3 Bývalé židovské město ................................................................................ 17 1.2.4 Zajímavá místa ve městě.............................................................................. 18 1.2.5 Významné osobnosti a rodáci ...................................................................... 20 1.3 Zámek Velké Meziříčí ......................................................................................... 21 1.3.1 Základní informace ...................................................................................... 21 1.3.2 Otevírací doba a vstupné.............................................................................. 22 1.3.3 Historie a současnost zámku ........................................................................ 23 1.3.4 Prohlídkové trasy ......................................................................................... 24 1.4 Velké Meziříčí a okolí ......................................................................................... 25 1.4.1 Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko ...................................................... 25 1.4.2 Zajímavá místa v okolí Velkého Meziříčí ................................................... 26 1.4.3 Sport ve městě a okolí .................................................................................. 28 1.5 Teorie marketingového průzkumu ....................................................................... 28 2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ....................................................................................... 30 2.1 Sběr sekundárních dat .......................................................................................... 30 2.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti zámku Velké Meziříčí ............................. 30 2.2 Sběr primárních dat .............................................................................................. 36 2.2.1 Metodika marketingového výzkumu ........................................................... 36 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu ..................................................... 37 3 ATRAKTIVITA ZÁMKU ........................................................................................... 59 4 SWOT ANALÝZA ...................................................................................................... 60 4.1 Silné stránky ........................................................................................................ 60 4.2 Slabé stránky ........................................................................................................ 60 4.3 Příležitosti ............................................................................................................ 61 4.4 Ohrožení............................................................................................................... 61 5 NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI ............................................................ 62 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 64 7 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ................................................................. 66 8 OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................. 68 9 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 69
7
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ Seznam obrázků: Obrázek 1: Mapa kraje Vysočina........................................................................................ 11 Obrázek 2: Poutní kostel ...................................................................................................... 12 Obrázek 3: Bazilika sv. Prokopa.......................................................................................... 13 Obrázek 4: Synagoga - interiér ............................................................................................ 13 Obrázek 5: Historické jádro města....................................................................................... 14 Obrázek 6: Zámek Telč........................................................................................................ 14 Obrázek 7: Znak města ........................................................................................................ 15 Obrázek 8: Nová synagoga .................................................................................................. 17 Obrázek 9: Radnice .............................................................................................................. 19 Obrázek 10: Kostel sv. Mikuláše ......................................................................................... 19 Obrázek 11: Vladimír Čech ................................................................................................. 20 Obrázek 12: Titus Krška ...................................................................................................... 20 Obrázek 13: Františka Stránecká ......................................................................................... 21 Obrázek 14: Zámek nádvoří ................................................................................................ 23 Obrázek 15: Zámek .............................................................................................................. 23 Obrázek 16: Zámecký park .................................................................................................. 24 Seznam tabulek: Tabulka 1: Otevírací doba zámku ........................................................................................ 22 Tabulka 2: Vstupné .............................................................................................................. 22 Tabulka 3: Výstava Krása historických zbraní a zbroje – návštěvnost ............................... 31 Tabulka 4: Návštěvnost muzea v roce 2006 ........................................................................ 31 Tabulka 5: Hlavní důvody návštěv v tomto regionu............................................................ 37 Tabulka 6: Počet návštěv na zámku ..................................................................................... 38 Tabulka 7: Organizování cesty ............................................................................................ 39 Tabulka 8: Roční období...................................................................................................... 40 Tabulka 9: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? .............................................. 41 Tabulka 10: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? ............................................ 41 Tabulka 11: Místo ubytování ............................................................................................... 42 Tabulka 12: Motiv k návštěvě.............................................................................................. 43 Tabulka 13: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? ........................................... 44 Tabulka 14: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? .............. 46 Tabulka 15: Ubytovací zařízení ........................................................................................... 47 Tabulka 16: Priority při výběru tohoto regionu? ................................................................. 49 Tabulka 17: S kým cestujete? .............................................................................................. 50 Tabulka 18: Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? ......................................................... 50 Tabulka 19: Kvalita jednotlivých služeb ............................................................................. 53 Tabulka 20: Doporučení ...................................................................................................... 54 Tabulka 21: Místo trvalého bydliště .................................................................................... 55 Tabulka 22: Vzdálenost z místa bydliště ............................................................................. 56 Seznam grafů: Graf 1: Vývoj návštěvnosti v roce 2008 – trasa A,B ........................................................... 32 Graf 2: Podíl návštěvníků, dle prodaných vstupenek .......................................................... 32 Graf 3: Podíl návštěvníků – dle prohlídkových okruhů ....................................................... 33 Graf 4: Vývoj návštěvnosti v roce 2009 – trasa A, B .......................................................... 34 Graf 5: Podíl návštěvníků – dle prodaných vstupenek ........................................................ 34 8
Graf 6: Podíl návštěvníků – dle prohlídkových okruhů ....................................................... 35 Graf 7: Hlavní důvody návštěv v tomto regionu ................................................................. 38 Graf 8: Počet návštěv na zámku .......................................................................................... 39 Graf 9: Organizování cesty .................................................................................................. 40 Graf 10: Roční období ......................................................................................................... 40 Graf 11 : Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? ................................................................ 41 Graf 12: Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu? ................................................................. 41 Graf 13: Místo ubytování ..................................................................................................... 43 Graf 14: Motivace k návštěvě zámku .................................................................................. 44 Graf 15: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? ................................................. 45 Graf 16: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? .................... 46 Graf 17: Ubytovací zařízení ................................................................................................. 48 Graf 18: Priority při výběru regionu .................................................................................... 49 Graf 19: S kým cestujete? .................................................................................................... 50 Graf 20: Dopravní prostředek .............................................................................................. 51 Graf 21: Kvalita jednotlivých služeb ................................................................................... 53 Graf 22: Doporučení ............................................................................................................ 54 Graf 23: Místo trvalého bydliště .......................................................................................... 55 Graf 24: Vzdálenost z místa bydliště ................................................................................... 56 Graf 25: Údaje o návštěvnících............................................................................................ 58
9
ÚVOD V letních měsících řada občanů začíná podnikat výlety po zajímavých místech České republiky či do zahraničí. Kraj Vysočina, díky své dobré dopravní dostupnosti a čistému životnímu prostředí, patří určitě mezi oblíbenou a vyhledávanou oblast s řadou historických památek a přírodních zajímavostí. Zároveň se v kraji Vysočina nachází objekt, ve kterém byly získávány informace pro tuto bakalářskou práci. Jedná se o zámek Velké Meziříčí. Na zámku sídlí (od roku 1948) Muzeum Velké Meziříčí, které je příspěvkovou organizací Města Velké Meziříčí. Zámek je od roku 1995 v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein. Muzeum si expozice, depozitáře, kanceláře, archiv, knihovnu atd. pronajímá. Muzeum Velké Meziříčí se také podílí na většině akcí, které jsou na zámku pořádány. Definovat typického návštěvníka bylo hlavním cílem bakalářské práce, která je zaměřená na zámek Velké Meziříčí. Dále pak zhodnotit silné a slabé stránky objektu a navrhnout určitá opatření, která by vedla ke zvýšení návštěvnosti. Definování typického návštěvníka vznikalo na základě marketingového výzkumu. Marketingový výzkum byl prováděn v areálu zámku, kdy bylo osloveno 200 náhodně vybraných návštěvníků, kteří absolvovali alespoň jednu z prohlídkových tras a byli ochotni dotazník vyplnit. Další zajímavé informace a výsledky o návštěvnosti zobrazují tabulky a grafy, které jsou použity z výročních zpráv Muzea Velké Meziříčí. Na základě těchto zjištěních informací byla vytvořena SWOT analýza a s tím související návrhy na zvýšení návštěvnosti. Dále mohla být vypočítána atraktivita objektu. Navrhované změny mohou mít pozitivní vliv na rozvoj mikroregionu v případě jejich uskutečnění. V práci jsou vloženy různé grafy, tabulky a obrázky, které by měly čtenáři pomoci usnadnit a pochopit zkoumanou problematiku. Pokud není uvedeno jinak, veškeré grafy a tabulky jsou výsledkem marketingového šetření, a obrázky jsou mé vlastní fotografie.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Kraj Vysočina 1.1.1 Základní informace o kraji Kraj Vysočina se rozkládá v Českomoravské vrchovině. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou masivech, Žďárských vrších na severu a Jihlavských vrších na jihozápadě. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2 a celkový počet obyvatel je 513 195.
Obrázek 1: Mapa kraje Vysočina
Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do mnoha míst, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice, které nejsou příliš vzdálené od místního centra, jímž často bývá město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Jen ve čtyřech městech v kraji žije více než dvacet tisíc obyvatel. S rostoucí
životní
úrovní
a
mobilitou
obyvatel můžeme čekat, že toto uspořádání bude výhodou. Umožňuje využívat pozitiva venkovského prostředí a přitom zaručuje Zdroj: http://www.jihlava-kraj-vysocina.cz/
dostupnost městského centra.
Metropolí kraje je město Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které v minulosti patřilo k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Kraj se nachází v dopravním i populačním středu země. Vysočinou vede hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivňována sousedící brněnskou aglomerací a severozápadní část kraje je již oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala několik zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobu, ale i výzkum a vývoj.
11
Historie zanechala na Vysočině řadu památek, z nichž tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Železné hory, Žďárské vrchy, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a řada přírodních rezervací. Zachované čisté životní prostředí je výhodou Vysočiny. Dá se říci, že kraj Vysočina je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů. Vysočina je místo, kde se dá dobře pracovat, žít, podnikat a kam se dá jezdit za odpočinkem a poznáním. [1]
1.1.2 UNESCO v kraji Vysočina Dlouhá historie zanechala v kraji nespočet hradů, zámků, klášterů a památek lidové architektury. V České republice se nachází dvanáct památek zapsaných do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Tři z těchto památek leží v kraji Vysočina. Jedná se o: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, baziliku sv. Prokopa a židovskou čtvrť v Třebíči a historické centrum Telče. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Přeměnou gotických prvků do barokní podoby vznikl
Obrázek 2: Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého
sloh, označovaný jako barokní gotika. V tomto slohu byl v letech 1719 - 1722 postaven kostel sv. Jana Nepomuckého ve Žďáře nad Sázavou. Poutní kostel na Zelené hoře je unikátním architektonickým dílem a nepochybně nejosobitějším počinem českého architekta s italským
předky
Jana
Blažeje
Santiniho-Aichla.
Základem stavby je kompozice pěticípé hvězdy. Založení
Zdroj: http://www.turistik.cz/
kostela souviselo s připravovaným blahořečením a svatořečením Jana Nepomuckého. [2] 12
Bazilika sv. Prokopa Románsko-gotická Bazilika sv. Prokopa je jedním z klenotů
Obrázek 3: Bazilika sv. Prokopa
evropského stavitelství. V roce 2003 byla zahrnuta na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Bazilika byla vystavěna v přechodném románsko-gotickém slohu v letech 1240 – 1260. Je to trojlodní stavba s převýšenou střední lodí a uzavřeným presbytářem, osvětleným třemi kruhovými okny s rozetami. Roku 1704 dal Jan Karel z Valdštejna opravit nejméně poškozenou část baziliky, presbytář, na zámeckou kapli, zasvěcenou svatému Prokopovi. Jednou z nejcennějších částí baziliky je vstupní portál, který pochází z počátku 13. století. Dále zaujmou dochované
Zdroj: http://data.czechtourism.com
nástěnné malby v opatské kapli. Nejzachovalejší a nejstarší částí chrámu je románská krypta. Za zmínku jistě stojí románská rozeta s původní desetidílnou kamennou kružbou. [3]
Židovská čtvrť v Třebíči Jde o jednu z nejzachovalejších městských židovských
Obrázek 4: Synagoga - interiér
čtvrtí na našem kontinentu. Je jedinou židovskou památkou UNESCO mimo území Izraele. Židé se v Třebíči usazovali již v raném středověku. Jejich ghetto vyrostlo v těsné blízkosti městského jádra při staré obchodní cestě. Typické jsou křivolaké uličky, domky postavené v několika stavebních slozích, nízké vchody, malé dvorky a průchody. Za prohlídku stojí Zadní synagoga vystavěná v roce 1669, kde je k vidění
Zdroj: http://www.rodinnevylety.cz/
zmenšený model židovského města. [4]
Židovský hřbitov v Třebíči Je to jeden z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice. První zmínka v písemných pramenech pochází z roku 1636. Pro svou kulturněhistorickou
13
hodnotu byl židovský hřbitov spolu s bazilikou sv. Prokopa a ghettem prohlášen národní kulturní památkou (2002) a v roce 2003 byl zapsán na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. [5]
Telč – historické centrum
Obrázek 5: Historické jádro města
Jádro města je Městskou památkovou rezervací a v roce 1992 byla Telč zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Prolínají se zde stavební skvosty z prostředí církevního, měšťanského a šlechtického, památky gotické, renesanční i barokní. V historickém jádru města nalezneme Státní zámek, Galerii Jana Zrzavého, Muzeum Vysočiny a Zdroj: www.tbe.cz
Věž sv. Ducha. [6]
Státní zámek Telč Obrázek 6: Zámek Telč
Za Zachariáše z Hradce, kolem poloviny 16. století, byl původně gotický hrad renesančně přestavěn. Přízemí byla nově zaklenuta, fasáda byla opatřenou sgrafitovou rustikou a interiéry vyzdobeny iluzivními
sgrafity.
Největší
pozoruhodností
zámku
jsou
reprezentační sály (Modrý, Zlatý) s kazetovými dřevěnými stropy, renesanční zahrada a arkádová nádvoří. V prostorách zámku se nachází pobočka Muzea Vysočiny. Zdejší muzeum je nejstarší na jihozápadní Moravě. [7]
Zdroj:www.fotobazar.cz
Věž sv. Ducha Pozdně románská věž je nejstarší dochovanou stavební památkou v Telči. Slohově ji můžeme zařadit do první poloviny 13. století. Mezi kronikáři a historiky existuje o jejím vzniku několik názorů. Věž prý bývala ještě o dva a půl metru vyšší, což by znamenalo celé další patro. Po požáru roku 1655 mělo dojít ke snížení. Věž je přístupná po dřevěných schodech, vysoká je 49 m a nahoru vede 97 schodů. [8]
14
1.2 Město Velké Meziříčí 1.2.1 Základní geografické informace
Obrázek 7: Znak města
Velké Meziříčí patří k nejkrásnějším městům na Vysočině a zároveň je druhým největším v okrese Žďár nad Sázavou. Město leží v údolí řek Balinky a Oslavy, které s v centru města stékají. Velké Meziříčí se nachází v bezprostřední blízkosti dálnice D1, která vede údolím díky 77 metrů vysokému dálničnímu mostu Vysočina. Město obklopují převážně lesy a přírodní chráněné oblasti Nesměř a Balinské údolí. V současné době zde k 29. březnu 2010 žije 11 736 obyvatel. Toto město oplývá bohatou
Zdroj: www.bystrickenoviny.cz
historií. Turisté se sem sjíždějí za poznáním historických památek, za přírodou, odpočinkem, ale také za sportem, neboť oblast nabízí mnoho sportovního vyžití v podobě cyklostezek, lyžařské sjezdovky, tenisových kurtů apod. [9] [10]
1.2.2 Vznik a historický vývoj města Meziříčí nad řekou Oslavou, Meziříčí, Velké Meziříčí – tak se od začátku trvání až do současnosti měnil název jednoho z měst Českomoravské vysočiny ležícího na soutoku řek Balinky s Oslavou. Právě řeky v údolí byly jednou z příčin, proč bylo toto místo lidmi vyhledáváno. Jejich využití bylo mnohostranné. Například použití vody pro typická řemesla, která byla po staletí zdrojem prosperity města, jako soukenictví, klihařství nebo koželužství. Řeky byly rovněž zdrojem levné a stálé energie pro pohon mlýnů i dalších zařízení. Na příhodných místech podél cest vznikala opevněná místa. Takovým byl skalnatý ostroh nad řekou Oslavou v místě dnešního velkomeziříčského zámku. Při využití výhod místa i ochranné funkce hradu existovala v podhradí řemeslnická a tržní osada, která byla již na začátku 14. století označována jako městečko. Průběh tehdejších obchodních cest vytvořil hlavní ulice města. Dosažení městského charakteru potvrzuje založení městské knihy (rok 1385). Ta se se všemi zápisy dochovala dodnes a je vzácnou památkou města a zdrojem historických údajů. Potvrzením procesu vzniku poddanského města bylo získání plných městských práv od majitele panství Lacka z Kravař v roce 1408.
15
Lacek z Kravař ovlivnil začátek 15. století. Byla to významná osobnost té doby. Od roku 1411 byl zemským hejtmanem. Jako příznivec učení Mistra Jana Husa svolal do Meziříčí roku 1415 moravské pány. Králi Zikmundovi byl odtud odeslán protestní list proti Husovu uvěznění. Další rozvoj města byl omezen husitskými válkami. Město, hrad a okolí se několikrát stalo základnou husitských vojsk pro tažení na východ i jih Moravy. Období 16. století znamenalo pro Meziříčí nad Oslavou jako pro mnohá jiná města dobu kulturního a hospodářského rozkvětu. Město se stalo střediskem okolní šlechty a zemanů, kteří zde vystavěli významné renesanční domy. Hrad získal přestavbami ve druhé polovině století charakter zámku. V 17. století byl všestranný a slibný rozvoj města zničen třicetiletou válkou. Vojska mnohokrát táhla městem, které vždy vyloupila. Mnoho lidí uprchlo, nebo zahynulo, většina domů zůstala opuštěná. Město ztratilo dřívější výsady a zvláště za Ugartů byli měšťané značně utiskovaní. Přesto od roku 1679 začalo osidlování opuštěných domů. V 18. století se podařilo následky úpadku předchozího století postupně zlepšovat. Za několik let po rozsáhlém požáru města i zámku v roce 1723 Ugartové prodali majetek vévodovi Leopoldovi, dědici Norskému, vévodovi Šlesvickoholštýnskému. Již s názvem Velké Meziříčí mělo město v roce 1772 – 2 693 obyvatel a tím se dostalo na 12. místo v lidnatosti měst na Moravě. Stavba nové císařské silnice znamenala i otevření pošty a zřízení poštovní stanice v roce 1785. Zatímco první čtvrtina 19. století byla ještě ve znamení napoleonských válek a velkého požáru města v roce 1823, znamenala polovina století dobu značných změn. Bylo to zrušení poddanství, vznik samosprávy města a okresního hejtmanství. Také byl zahájen nástup hospodářského, společenského i kulturního rozvoje. Velkomeziříčské panství, které vlastnila od roku 1819 kněžna Leopoldina Lobkowitzová se v polovině 19. století změnilo na velkostatek. Zmizely poslední formální zbytky přímé závislosti města na bývalé vrchnosti. Rozvoj průmyslu bez železničního spojení nebyl v té době myslitelný. Podařilo se ho dosáhnout v roce 1886 postavením lokální trati do Studence. Rozvoj školství, vznik řady českých spolků, hasičské a sokolské jednoty, sportovních klubů i dalších institucí provázelo tuto dobu národního, kulturního, společenského i politického vzestupu také ve Velkém Meziříčí. [11] 16
1.2.3 Bývalé židovské město Přítomnost židovských občanů ve Velkém Meziříčí můžeme předpokládat v polovině 15. století po vyhnání Židů z královských měst na Moravě. S tím korespondují i jednotlivé zmínky o Židech v roce 1497 a 1518. Ze soudních sporů meziříčských měšťanů se Židy, které řešila místní justice, však přímo nevyplývá, že židovští účastníci řízení nutně museli být místní. Nesporná přítomnost židovského obyvatelstva se může doložit v průběhu třicetileté války. Pří zápisu jakéhosi Žida Josefa v roce 1636 je výslovně uvedeno, že se jedná o zápis prvního židovského obyvatele města. Později se do města začaly stěhovat další rodiny. Židovské město přibližně začínalo v místě dnešní křižovatky ulic Novosady a Vrchovecká. Židovská kultura ve městě zanechala řadu staveb, které stojí za zmínku. [12]
Nová synagoga Obrázek 8: Nová synagoga
Protože stará synagoga již svojí kapacitou potřebám židovské obce nestačila, vzniklo rozhodnutí postavit synagogu novou. Stavba začala v roce 1867 na místě dvou křesťanských domů, již za hranicí ghetta. Budovu z neomítnutých červených a černých cihel v pseudogotickém slohu vybudoval místní stavitel Václav Roučka. Okna byla zdobena vitrážemi se symbolem Davidovy hvězdy. Svému účelu synagoga sloužila do roku 1940, poté byla využita jako skladiště německé armády. Po skončení války až do
Zdroj: http://www.zob.cz/
roku 1991 fungovala jako sklad. V současnosti je budova pronajímána k obchodním účelům. [13] Stará synagoga Stará synagoga pochází z konce 17. století, kdy si Židé vedle starší malé synagogy postavili novou. Synagoga je orientována na východ. Při východní zdi byl umístěn svatostánek. Řečniště bylo situováno doprostřed, podél stěn stálo 85 sedadel pro muže. Ženám bylo určeno 63 sedadel na galerii přístupné zvenčí zvláštním schodištěm. Barokně klasicistní portál hlavního vchodu pochází z druhé poloviny 18. století. V něm jsou vsazeny kované dveře, jež hebrejský nápis datuje do roku 1812. Po otevření nové synagogy byla stará využívána jako sklad. Opravena byla na konci minulého století a od roku 1996 slouží jako výstavní síň muzea. [12] 17
Židovský hřbitov Pozemek pro zřízení hřbitova zakoupili Židé roku 1650 za 60 zlatých. Od té doby až do 2. světové války byl hřbitov funkční. Původně k němu vedla dřevěná lávka. Když byla zničena povodní, přispívali Židé od roku 1768 na údržbu mostu k Moráňskému hřbitovu a používali jej také. Hřbitov o rozloze 4 571 m2 je umístěn ve svahu a celý je ohrazen zdí. V horní části je ve zdi vsazena kamenná deska s hebrejským textem modlitby za zemřelé. Hroby jsou uspořádány v řadách. Celkem je na hřbitově více než 1300 hrobů, které jsou označeny náhrobky. Nejstarší je z roku 1677. Nápisy jsou tradičně hebrejské, od 19. století německé, z 20. století i české. Poblíž vstupní brány stojí obřadní síň z roku 1880. Hřbitov není volně přístupný, zájemci si ale v Galerii synagoga mohou klíče zapůjčit. [12]
1.2.4 Zajímavá místa ve městě Kašna se sochou sv. Floriána Kašna byla v minulosti zdrojem vody pro obyvatele města, kteří neměli svoji studnu. Na náměstí se připomíná již koncem 16 století. V roce 1731 byla upravena do barokní podoby. Na podstavci uprostřed stávala od 18. století kamenná socha sv. Floriána od Alexandra Jelínka. Protože ji počasí značně poškodilo, byla roku 1889 nahrazena sochou litinovou, která je výrobkem železáren v Blansku. Svatý Florián je uznáván jako ochránce před požárem a patron hasičů. [15]
Pomník padlým na náměstí Autorem pomníku je akademický sochař Josef Klimeš. Připomíná 60 občanů města, účastníků povstání, kteří byli zavražděni příslušníky německého wehrmachtu 7. května 1945 na březích řek Oslavy a Balinky. [15]
Dům č. p. 79 – Obecník V 16. století dům vlastnilo město a byl v něm umístěn městský pivovar. V 19. století, kdy už město pivo nevařilo, sloužil dům převážně kulturním účelům. V sále v prvním poschodí se hrálo divadlo, pořádaly se bály a naučné přednášky. V přízemí sídlila městská spořitelna, přístavek ve dvoře byl využíván jako tělocvična a kino. Dům je pokryt
18
renesanční figurální sgrafitovou výzdobou. Alegorické postavy mezi okny znázorňují lidské ctnosti – Spravedlnost, Sílu, Víru, Statečnost, a Trpělivost. [15]
Radnice Obrázek 9: Radnice
V jádru jde o
gotický dům. Na radnici
byl
přestavěn
v renesančním slohu v letech 1528 – 29. Poslední úpravy proběhly relativně v nedávné době (v letech 1997 – 99). V přízemí se nachází klenuté stropy zdobené ornamentem. V prvním patře je umístěn původně gotický dřevěný strop, datovaný rokem 1440. [14]
Zdroj: http://im.foto.mapy.cz/
Kostel sv. Mikuláše a věž První zmínka o kostele ve Velkém Meziříčí pochází
Obrázek 10: Kostel sv. Mikuláše
z roku 1317. Kostel je zasvěcen svatému Mikuláši, patronu kupců a ochránci před vodním živlem. Klenba v presbytáři a v jižní lodi je raně gotická. V 18. století nechala
kněžna
Marie
Eleonora
z Liechtensteina
přistavět kapli Bolestné Panny Marie a panskou oratoř. Velkými úpravami kostel prošel na konci 19. století. V dobách, kdy kostel spravovali nekatoličtí duchovní, bylo vnitřní vybavení zničeno. Dochovala se pouze gotická socha Madony ze 14. století.
Zdroj: http://extranet.kr-vysocina.cz/
Věž kostela byla od svého vzniku majetkem města. Věž je 64 metrů vysoká, v minulosti však bývala vyšší. Je na ní umístěno šest zvonů. V patře nad zvony bydlel věžník, jehož úkolem bylo střežit město shora. Často plnil i funkci zvoníka. Na věži byly již od 16. století hodiny. Ty současné jsou z roku 1949 a s průměrem ciferníků 420 cm jsou hodinami s největším prosvětleným ciferníkem ve střední Evropě. V letních měsících je věž přístupná pro turisty. [9]
19
1.2.5 Významné osobnosti a rodáci Je známo, že s městem Velké Meziříčí a jeho okolím je spjata řada významných osobností minulosti i současnosti z oblasti pedagogiky, letectví, umění, žurnalistiky, politiky, filozofie aj. Zde je několik nejvýznamnějších osobností: §
JUDr. František Maria Alfréd Harrach, (Traunkirchen 1870–Jihlava 1937)
Vystudoval gymnázium ve Vídni a později práva na tamní univerzitě. Udržoval dobré vztahy s následníkem trůnu Františkem Ferdinandem, doprovázel jej v roce 1914 na cestě do Sarajeva. Od roku 1908 byl majitelem velkostatku Velké Meziříčí. Snažil se zdokonalit lesní i rybniční hospodářství. Zajímal se o veřejné dění, pracoval v Masarykově lize proti tuberkulóze a v okresní péči o mládež, přispíval na činnost mnoha spolků, finančně podporoval chudé lidi. [16] §
Jan Čermák (Velké Meziříčí 1870 – Praha 1959)
Inženýr, rodák z Podhradského mlýna. Patřil k průkopníkům sportu (lyžování, cyklistika, bruslení), byl také letcem (první vzlety 1910), první diplomovaný pilot české národnosti (pilotní zkoušku složil roku 1911). [16] §
Vladimír Čech (Peruc 1848 – Reichengall 1905)
Obrázek 11: Vladimír Čech
Od roku 1875 byl učitelem Rolnické školy, později majitelem továrny na kachlová kamna. Jeho bratr byl básník Svatopluk Čech. Psal naučné články, básně i beletrii uveřejňované pod pseudonymy. Byl redaktorem a vydavatelem literárního měsíčníku Květy. Starosta města v letech 1901 – 1905. Jeho hrob se nachází na Moráňském hřbitově. [16] §
Titus Krška (Třebíč 1841 – Velké Meziříčí 1900)
Ve Velkém Meziříčí působil jako městský tajemník. Byl zakladatelem
Obrázek 12: Titus Krška
prvního českého dobrovolného sboru hasičů na Moravě. Je autorem několika technických vynálezů (hadicová spojka, posunovací žebřík, kotvice na vytahování hadic) a odborných publikací pro činnost hasičů. Podílel se na vzniku hasičských jednot v mnoha městech i obcích. Od roku 1892 vydával první hasičský časopis Ochrana hasičská a roku 1898 vydal monumentální Hasičskou kroniku. Pohřben je na Moráňském hřbitově. [16]
20
§
Jan z Meziříčí (2. polovina 15. století)
Stal se zakladatelem meziříčské zvonařské tradice. Své výrobky dodával prakticky na celou západní Moravu. Z jeho velkomeziříčské dílny pocházely například zvony zavěšené na kostelních věžích v Ivančicích, Dačicích, Třebíči, Budkově a Plavči. [16] §
Františka Stránecká (Velké Meziříčí 1839 – Brno 1888)
Vystudovala nižší gymnázium, sbírala pohádky a zasloužila se o
Obrázek 13: Františka Stránecká
písemné zachování lidových tradic a zvyků. Žila s rodiči na zámečku v nedaleké Stránecké Zhoři. Manželství se soudním adjunktem Ignácem Kerschnerem jí umožnilo procestovat a poznat především Uhry a Slovácko, které se stalo častým námětem její tvorby. Bývá nazývána moravská Božena
http://brno.idnes.cz
Němcová. [17] §
Zdroj:
Jakub Deml (Tasov 1878 – Třebíč 1961)
Český básník, tvůrce moderní české básně v próze, překladatel, autor deníkových próz, publicista a nakladatel. Narodil se v rodině rolníka a vesnického kupce. Po maturitě na gymnáziu v Třebíči vstoupil do brněnského semináře. V roce 1902 byl vysvěcen na kněze. [18]
1.3 Zámek Velké Meziříčí 1.3.1 Základní informace Muzeum Velké Meziříčí je příspěvkovou organizací Města Velké Meziříčí a členem Asociace muzeí a galerií ČR. Muzeum sídlí v pronajatých prostorách zdejšího zámku. Ten je od roku 1995 v soukromém vlastnictví rodiny Podstatzkých-Lichtenstein. Muzeum ve své výstavní síni (Galerie synagoga) pořádá pravidelné krátkodobé výstavy. K vidění je zde též stálá expozice „Magen David“, která mapuje historii Židů ve Velkém Meziříčí. Galerie se nachází na ulici Novosady 1146/79.
21
Muzeum spravuje, shromažďuje, odborně využívá a zpřístupňuje sbírky převážně regionálního charakteru (přírodovědné a historické). Menší část tvoří oddělení pozemních komunikací. Vedle vlastní vědeckovýzkumné činnosti zajišťuje Muzeum služby pro veřejnost v odborné muzejní knihovně, dále pak průvodcovské služby v expozicích i ve městě. Výsledky činnosti jsou zprostředkovávány veřejnosti formou expozic a výstav. Kromě toho jsou pořádány i další kulturní a společenské akce. [19]
1.3.2 Otevírací doba a vstupné Zámek Velké Meziříčí byl v roce 2009 veřejnosti zpřístupněn od 1.5.2009 do 31.10.2009. Tabulka 1: Otevírací doba zámku
ZAVŘENO o víkendech a svátcích květen a říjen* 10:00 - 12:00 13:00 16:00 Út - Ne červen - srpen 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 Út - Ne září 9:00 - 12:00 13:00 - 16:00 ZAVŘENO listopad - prosinec leden - duben
Zdroj: http://www.muzeumvm.cz/
*V květnu a říjnu v úterý až pátek jen pro objednané skupiny minimálně 15 osob
Tabulka 2: Vstupné
Trasa A Trasa B 60 Kč 30 Kč Plné 30 Kč 15 Kč Snížené (děti, studenti) 40 Kč 20 Kč Senioři 8 Kč Skupinové MŠ Při akcích bude vstupné upraveno dle druhu akce Zdroj: http://www.muzeumvm.cz/
Příplatek 100% mimo pracovní dobu v sezóně. Mimo sezónu 300%.
22
Cizojazyčný výklad (po předchozí dohodě) 100%. Doprovodný program při prohlídce je 10 Kč. Vstup zdarma mají děti do 6 let, pedagogický dozor. Po předložení průkazu je vstup zdarma poskytnut: osobám ZTP a ZTP/P, členům Asociace muzeí a galerií v ČR, Spolku saských muzeí, novinářům (jen po předchozí domluvě s vedením muzea, musí se jednat o služební návštěvu), pracovníkům NPÚ, členům Zväzu múzeí, členům sdružení FOD. [19]
1.3.3 Historie a současnost zámku Zámek, původně hrad, byl vybudován v první polovině
Obrázek 14: Zámek nádvoří
13. století, nepřímo je doložen k roku 1236, kdy se jako svědek
uvádí
Budislav
z Meziříčí,
příslušník
významného moravského rodu erbu křídla (pánové z Meziříčí, z Lomnice, z Tasova,), který kolonizoval tuto oblast. Pánové z Lomnice drželi Meziříčí do konce 14. století. Dali městu i svůj znak: sedm bílých orlích per v červeném poli svázaných zlatou stuhou.
Zdroj: http://data.czechtourism.com
V druhé polovině 14. století byl zámek rozšířen o křídlo na severní straně, jehož existenci dnes připomínají pouze sklepy pod vnitřním nádvořím zámku. Na počátku 15. století se vlastníci hradu, páni z Kravař, zaměřili na vybudování mocně opevněného předhradí. V první polovině 15. století, kdy se majiteli stávají opět pánové z Lomnice, byla upravena i jeho vnitřní část. Přestavba středověkého hradu na sídlo zámeckého charakteru se
Obrázek 15: Zámek
uskutečnila během první poloviny 16. století. Tuto radikální dlouhodobou stavební akci dokončil známý renesanční stavebník Jan z Pernštejna, který v letech 1528-1548 Meziříčí vlastnil. V druhé polovině 16. století nechala majitelka zámku Alena Meziříčská z Lomnice upravit vstupní část předzámčí, což potvrzují znaky a pamětní nápis s letopočtem 1578 na věžové
Zdroj: http://img.ihned.cz/
bráně. Ve vnitřním nádvoří byla ve skále vylámána studna. Byly také upraveny interiéry vnitřního zámku, výzdobu prostoru nádvorní lodžie doplnila fresková ornamentální výmalba doplněná o iluzivní edikuly se znaky stavebníků. 23
Pronikavá barokizace zámku se uskutečnila za dědiců Arnošta Františka hr. Ugarte, jimiž byli jeho synové Jan a František Ferdinand. V roce 1723 zámek vyhořel, a tak započala jeho rozsáhlá přestavba. Hrubou stavbu provedli velkomeziříčští poddaní, dokončil ji v průběhu roku 1733 pražský stavitel Ferdinand Václav Špaček. Přestavbou vzniklo především dnešní vstupní křídlo vnitřního zámku. Počátkem 20. století bylo znovu vyzděno západní průčelí nad goticko-renesanční lodžií. Byla také snesena barokní báň nad vstupním rizalitem. V současné době se zámek průběžně opravuje. [19] Zámecký areál Součástí areálu zámku je rozlehlý zámecký park. Od
Obrázek 16: Zámecký park
zámeckých budov odděluje park rybníček Ochraneček, který je pozůstatkem hradního příkopu. Park byl založen v 18. století na místě starší obory. Středem parku prochází dubová alej, která dnes ústí do lesa. Zaujmou zde i jedle obrovské. Při vstupu do parku nemůžeme přehlédnout starou lípu velkolistou. Cestou parkem směrem k dálničnímu mostu narazíme na krytý dřevěný most. Jako zástupce celé škály podobných mostů, které se v okolí stavěly až do poloviny 20. století, sem byl přenesen Zdroj: http://www.travelguide.cz/
z obce Krásněves.
Zámecký park přerušuje dálniční most Vysočina, který v těchto místech vede přes hluboké údolí řeky Oslavy. Na dálnici D1 je nejvyšším a druhým nejdelším mostem. Výška mostovky je 77 metrů nad údolím. Ve skutečnosti jsou to vlastně dva souběžné mosty, stočené do mírného oblouku. Most byl postaven v letech 1972-78. Nad železobetonovými pilíři je umístěna vlastní mostní konstrukce z oceli, která váží 6 tisíc tun. [20]
1.3.4 Prohlídkové trasy Trasa A: Tato základní trasa má dvě části, které jsou v ceně jedné vstupenky. První část (cca ½ hodiny) probíhá ve stylově zařízených zámeckých pokojích, v doprovodu průvodce. Druhá část se pak odehrává v muzeu, které má své expozice ve druhém patře zámecké budovy. Tato část prohlídky je individuální, průvodce poskytuje výklad na požádání. 24
Trasa B: Tato zkrácená trasa nabízí výstavy a expozice muzea ve druhém patře zámku. Návštěvník se nepodívá do stylově zařízených zámeckých pokojů, které nabízí trasa A. [19]
1.4 Velké Meziříčí a okolí 1.4.1 Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko Mikroregion zaujímá značnou část Českomoravské vrchoviny. Je tvořen 55 obcemi, které jsou soustředěny kolem větších obcí mikroregionu – měst Velkého Meziříčí, Velké Bíteše a dále městysů Měřína a Křižanova. Východní část mikroregionu leží na území Jihomoravského kraje. Mikroregion protíná od západu k jihovýchodu nejdůležitější dopravní tepna ČR, dálnice D1. Díky této dopravní tepně je mikroregion snadno dostupný ze všech částí České republiky. Malebná krajina mikroregionu je vyhledávaná především milovníky zachovalé přírody – turisty, cykloturisty, houbaři a v zimě především milovníky lyžování. Terén je rozčleněný táhlými kopci, údolími řek a množstvím lesů. Je přístupný nejen zdatným turistům, ale vhodné lokality k procházkám a lehčím túrám tu najdou senioři i rodiny s dětmi. Pro krajinu jsou také charakteristické rybníky, z nichž nejstarší byly zakládány již ve 13. století. Značná část území mikroregionu má statut chráněných území. Jsou zde místa s původní vegetací, vzácnými druhy rostlin a živočichů, jsou zde skalní útvary a rašeliniště. Na své si přijdou i milovníci památek. V každé obci najdeme kapličku nebo zvoničku, kamenné a kovové kříže, smírčí kameny, ve větších obcích pak kostely a fary. Nepovšimnuty nezůstanou ani větší památné stavby – zbytky hradů, tvrzí, zachovalé církevní stavby i zámky. Pro turisty i ostatní návštěvníky je mikroregion velmi dobře připraven, čekají na ně ubytovací a stravovací zařízení, informační turistická střediska. Obyvatelé obcí mikroregionu žijí bohatým kulturním i společenským životem, o čemž svědčí množství různých tradičních akcí, které jednotlivé obce pořádají. [21]
25
1.4.2 Zajímavá místa v okolí Velkého Meziříčí §
Přírodní park Balinské údolí
Přírodní park byl založen v roce 1984 jako tzv. oblast klidu. Pozdější změnou legislativy byla oblast klidu převedena do kategorie přírodního parku. Balinské údolí se nachází na západním okraji města Velké Meziříčí. Údolí meandrující říčky Balinky je cenné hlavně z krajinářského hlediska. Oblast je vhodná nejen pro pěší turistiku, ale i pro cykloturistiku a v zimě běh na lyžích. Rozmanitost prostředí se odráží v druhové bohatosti fauny, zejména ptáků. K těm vzácnějším patří ledňáček říční nebo datel černý. [22] §
Naučná stezka Šebeň
Stezka se nachází asi 1 km západně od obce Dobrá Voda. Je dlouhá 3 km, vede lesními porosty středem Přírodní památky Šebeň a je na ní 10 zastavení s informačními tabulemi, které mapují život mravenců pospolitých. Stezka není okružní a terén je poměrně svažitý. [23] §
Tvrz v Tasově
Tvrz byla vystavěna v době, kdy Tasov byl střediskem panství. Poprvé se připomíná v roce 1390 jako sídlo místních vladyků. Byla nazývána Hrádkem. Zbytky tvrze se dochovaly na levém břehu místního potoka Polomu. [24] §
Kostel sv. Jana Křtitele v Měříně
Kolem roku 1250 byla vybudována románsko-gotická trojlodní bazilika. Ve 2. polovině 14. století byla přistavěna další část. V roce 1575 byly v mariánské kapli provedeny dodnes dochované nástěnné malby. Stávající věž tvoří dominantu městyse. V roce 1858 byl odkryt západní portál, pocházející z doby vzniku kostela, který je nejcennější částí objektu. [14] §
Zámek Budišov
Zámek se nachází na místě původní vodní tvrze ze 13. století, přebudované v 16. století na renesanční zámek. Dnešní podobu získal za přestavby ve 20. letech 18. století. Moravské zemské muzeum získalo zámek do správy v roce 1974. Veřejnosti přístupná část zoologického depozitáře představuje nejstarší kolekce vycpanin a trofeje z loveckých výprav. [25]
26
§
Rozhledna Ocmanice
Rozhledna je 15 m vysoká dřevěná stavba ve tvaru osmibokého jehlanu s vnitřním kovovým schodištěm. Vyhlídková plošina je ve výšce 8 metrů a poskytuje sice krásný výhled, ale jen na blízké okolí. Veřejnosti byla zpřístupněna v roce 2004. [6] §
Křižanov – Zámek a Kostel sv. Václava
Zámek byl vystavěn v renesančním slohu roku 1866. Na tom místě stál starý hrad. Zachovala se z něho zeď napravo při vchodu, na níž byly nedávno odkryty zachovalé fresky. První písemná zmínka o farním kostele je z roku 1239. Dochovaný gotický presbytář v kostele sv. Václava pochází pravděpodobně až z 15. století. Na severní fasádě kostela bylo při posledních opravách objeveno zachovalé románské okno. [26] §
Hrobka knížat z Lobkovic s kaplí Sedmibolestné Panny Marie v Netíně
Hrobku nechala v letech 1869 – 1871 postavit kněžna Leopolda z Lobkovic. Jako poslední do ní byla pochována v roce 2000 hraběnka Josefina Podstatzká-Lichtensteinová, restituentka zámku ve Velkém Meziříčí. Novogotická stavba se skládá z vlastní hrobky a z kaple Sedmibolestné Panny Marie. Ke kapli vede lipová alej. [24] §
Vodní nádrž Mostiště
Jedná se o vodní nádrž, která slouží jako hydroelektrárna a protipovodňová hráz. Pomáhá se zavlažováním okolí a je zásobárnou pitné vody. [27] §
Strašidelný zámek DraXmoor Dolní Rožínka
Jde o ojedinělý zábavný projekt unikátní nejen v České republice. Původně budova sloužila jako zámecká sýpka a první zmínky o ní nalezneme již ve 14. století. Zámek návštěvníkům představuje strašidelně-fantastickou expozici kombinovanou atraktivními exponáty, originálními sklepními prostory a středověko-pohádkovým tržištěm. [28] §
Westernové městečko Šiklův mlýn
Je to největší přírodní zábavní areál v České republice. Kombinace kvalitního ubytování, zábavy a krásné přírody z něj dělá ráj pro rodinnou dovolenou s dětmi. V areálu probíhají atraktivní westernová vystoupení. [28]
27
1.4.3 Sport ve městě a okolí V letním období je otevřeno místní nekryté koupaliště. Tenis je možno hrát na místních kurtech. Za deštivého počasí můžeme navštívit některé z fit center, lezeckou stěnu, sportovní halu nebo happy squash club. Ve městě se nachází solná jeskyně, kde lze v klidu relaxovat. V zimě je možné navštívit sjezdovku na Fajtově kopci. Pro milovníky běhu na lyžích bývá upraveno 40 km tratí v okolí sjezdovky a nejbližších vesnic. Na zimním stadionu se konají veřejná bruslení. Pro milovníky cykloturistiky je tu možnost vydat se po Mlynářské stezce. Jedná se o nadregionální cyklistickou trasu, která začíná v Novém Městě na Moravě a končí v rakouském Hardeggu. Mlynářská stezka vede i přes Velké Meziříčí a mapuje historii mlynářství.
1.5 Teorie marketingového průzkumu Marketingový výzkum je v současné době neodlučitelnou součástí při tvorbě marketingových strategií. Marketingový průzkum je shromažďování a vyhodnocování informací, jež vedou k pochopení požadavků trhu. Podstatou marketingového výzkumu je poskytnutí objektivních, relevantních, kvalitních a aktuálních informací. Základní přístupy marketingového výzkumu: Kvalitativní výzkum – hledá odpovědi na dotazy: Proč? Jak? Zjišťuje příčiny a důvody chování lidí. Důraz je kladen na podrobné prozkoumání názorů představitelů cílové skupiny a na zkoumaný problém. Mezi hlavní metody průzkumu patří: individuální hloubkové rozhovory, skupinové rozhovory a projekční techniky. [29] Kvantitativní výzkum – hledá odpovědi na dotazy typu: Co? Kolik? Jak často? Zkoumá postoje, přístup a názory zákazníka ke konkrétním výrobků nebo službám. Je prováděn ve větším počtu respondentů. Informace nabízí v měřitelných jednotkách, které je možné zobrazit v grafech a tabulkách.
28
Mezi hlavní metody průzkumu patří: písemné, telefonické, osobní, elektronické dotazování a pozorování. [29]
29
2 EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 2.1
Sběr sekundárních dat
2.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti zámku Velké Meziříčí V této kapitole jsme se zabývali statistikami, které se týkají zámku ve Velkém Meziříčí. Data, tabulky a grafy zobrazují turistickou sezónu roku 2006, 2008 a 2009. Oproti roku 2005, kdy muzeum navštívilo celkem 12 912 osob, byla v roce 2006 návštěvnost nižší. Celkově muzeum navštívilo 8 449 osob (v této hodnotě je uvedena i návštěvnost Galerie synagoga – 1 743 osob). Podstatný podíl na poklesu návštěvnosti mělo počasí, které na začátku léta dosahovalo vysokých teplot a tak návštěvnost v prvních šesti týdnech byla výrazně nižší. Během celého roku 2008 navštívilo trasu A (stylově zařízené pokoje a muzeum) a trasu B (pouze muzeum) 6 221 osob. Dalších 900 osob navštívilo zámek při konání 2. ročníku Evropského festivalu filozofie a 4 000 návštěvníků se přišlo podívat na Historické slavnosti „600“. Tyto údaje nejsou v grafu č.1 zahrnuty. Návštěvnost v roce 2008 měla stoupající tendenci již v první čtvrtině roku. Jak se předpokládalo, byl zájem o nově zpřístupněné expozice i o akce, které byly pořádány v rámci oslav 600. výročí města. Vzestupnou tendenci návštěvnosti zaznamenala i Galerie synagoga. V roce 2008 zavítalo do muzea a galerie celkem 13 554 návštěvníků, kteří si prohlédli nejen expozice, ale také si nenechali ujít akce, které muzeum pořádalo. Pro porovnání je zde uvedena návštěvnost z let 2006, 2008 a 2009. V roce 2006 také došlo k výměně ředitele. Veškeré informace a data o návštěvnosti za rok 2006, 2008 a 2009 vychází z výročních zpráv Muzea Velké Meziříčí.
30
Tabulka 3: Výstava Krása historických zbraní a zbroje – návštěvnost
vstupné plné poloviční rodinné dospělí rodinné děti neplatící celkem
červen 75 209 12 15 332 643
červenec 256 216 54 49 76 651
srpen 241 275 72 69 118 775
Celkem 665 834 145 138 834 2616
září 93 134 7 5 308 547
Tabulka 4: Návštěvnost muzea v roce 2006 (nezapočítána návštěvnost Galerie synagoga)
vstupné plné poloviční snížené rodinné dospělí rodinné děti MŠ neplatící celkem
květen 122 254 83
červen 124 343 72
červenec 323 282 33
srpen 357 266 95
září 206 147 76
Říjen 138 165 94
Celkem 1270 1457 453
10
10
58
112
5
14
209
10 12 132 623
10 13 72 644
53
102
8
12
89 838
141 1073
27 469
20 443
195 25 481 4090
1) Návštěvnost v roce 2008 – prohlídkové trasy A, B Graf č. 1 zobrazuje vývoj návštěvnosti v jednotlivých měsících roku 2008. Zaměřuje se na trasu A a B. V měsíci květnu byla návštěvnost o 79 účastníků vyšší než v červnu. Červenec byl nejnavštěvovanějším měsícem sezóny. Na zámek zavítalo 1863 návštěvníků, což bylo pravděpodobně způsobeno dovolenými a letními prázdninami. Od července měla návštěvnost klesající tendenci. Z grafu je patrné, že zcela nejmenší návštěvnost byla na konci turistické sezóny v říjnu (447 osob). Po červenci byl nejnavštěvovanějším měsícem květen (1 097 osob). Na třetím místě v návštěvnosti byl měsíc srpen (1 053 osob), na čtvrtém místě červen (1 018 osob). Květen (1 097), červen (1 018) a srpen (1 053) byly v návštěvnosti velmi podobné.
31
Graf 1: Vývoj návštěvnosti v roce 2008 – trasa A,B Vývoj návštěvnosti r.2008 - trasa A,B 2000 1863
1800 1600 1400 1200 vývoj návštěvnosti
1000
1097
1053
1018
800
743
600 447
400 200 0 květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
2) Podíl návštěvníků – dle prodaných vstupenek (2008) V grafu č. 2 můžeme vidět podíl návštěvníků dle prodaných vstupenek. 36 % osob zaplatilo poloviční vstupné. 33 % návštěvníků neuplatnilo žádnou slevu. 18 % představuje návštěvníky, kteří za prohlídku neplatili. 11 % všech osob zaplatilo snížené vstupné za trasu A 40 Kč a za trasu B 20 Kč. Mateřské školy (2 %) za prohlídku platily 8 Kč. Graf 2: Podíl návštěvníků, dle prodaných vstupenek Podíl návštěvníků - dle prodaných vstupenek
18% 33%
2%
11%
36%
Plné
Poloviční
Snížené
32
MŠ
Neplatící
3) Podíl návštěvníků – dle prohlídkových okruhů (2008) Z grafu č. 3 můžeme vyčíst, že 76 % ze všech prováděných prohlídek bylo uskutečněno na prohlídkové trase A (stylově zařízené zámecké pokoje, muzeum). 24 % připadá na trasu B (pouze muzeum).
Graf 3: Podíl návštěvníků – dle prohlídkových okruhů Podíl návštěvníků - dle prohlídkových okruhů
1 474; 24%
4 747; 76%
Trasa A
Trasa B
4) Návštěvnost v roce 2009 – prohlídkové trasy A, B V grafu č. 4 můžeme vidět vývoj návštěvnosti v jednotlivých měsících za rok 2009. Je zde uvedena trasa A i B zároveň. Počet návštěvníků, kteří navštívili alespoň jednu z nabízených tras je 6 434. V této hodnotě nejsou započítány akce, které například probíhaly v zámeckém areálu či na nádvoří. Pro zajímavost můžeme uvést návštěvnost z 5. až 6. září, kdy v areálu probíhal Zámecký den, který odhadem navštívilo 2 500 osob, dále Evropský festival filozofie (6. a 7. června), Trofeo Niké Bohemia 2009 (21. června), koncert Geneze (27. srpna), kdy na tyto akce zavítalo odhadem 1084 osob. Nejvyšší návštěvnost v roce 2009 byla v červenci. Na zámek zavítalo 1 334 návštěvníků. Po červenci následoval červen (1 287) a květen (1 151). Nejmenší návštěvnost zaznamenal měsíc říjen (746). V roce 2009 byl zámek veřejnosti zpřístupněn 160 dní. Průměrný denní počet návštěvníků je tedy 40.
33
Graf 4: Vývoj návštěvnosti v roce 2009 – trasa A, B Vývoj návštěvnosti r. 2009 - trasa A,B 1600 1400 1200
1287
1334
1151 1026
1000
890
800
746
600 400 200 0 květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
5) Podíl návštěvníků – dle prodaných vstupenek v roce 2009 V následujícím grafu můžeme vidět, jaké vstupné zaplatili návštěvníci zámku. 36 % všech návštěvníků neuplatnilo žádnou slevu. 30 % osob zaplatilo poloviční vstupné, 19 % všech osob za prohlídku neplatilo. 13 % návštěvníků získalo sníženou cenu za vstupenku a 2 % představují skupinové vstupenky.
Graf 5: Podíl návštěvníků – dle prodaných vstupenek Podíl návštěvníků - dle prodaných vstupenek 19% 36%
2%
13% 30%
plné vstupné snížené neplatící
poloviční skupinové vstupné - MŠ
6) Podíl návštěvníků – dle prohlídkových okruhů v roce 2009 Trasu A (stylově zařízené pokoje a muzeum) si v roce 2009 vybralo 85 % návštěvníků. Trasu B (pouze muzeum) navštívilo 15 % osob. 34
Graf 6: Podíl návštěvníků – dle prohlídkových okruhů Podíl návštěvníků - dle prohlídkových okruhů
959; 15%
5475; 85%
trasa A
35
trasa B
2.2 Sběr primárních dat 2.2.1 Metodika marketingového výzkumu Hlavním cílem experimentální části, a vlastně i bakalářské práce, bylo zjistit informace o návštěvnících zámku ve Velkém Meziříčí a vytvořit profil typického návštěvníka. Poté zjištěné výsledky analyzovat a pokusit se navrhnout opatření na zvýšení návštěvnosti tohoto památkového objektu. Nejvhodnější metodou, jak dojít k požadovaným výsledkům, byla metodika marketingového šetření v terénu. Marketingový výzkum probíhal v prostorách zámku. Osloveni byli pouze ti návštěvníci, kteří absolvovali alespoň jednu z prohlídkových tras. Marketingový výzkum byl proveden v průběhu roku 2009, tedy v měsících květen až říjen, tzn. v době, kdy je zámek přístupný veřejnosti, s přihlédnutím na předpokládanou návštěvnost komplexu dle ročních období. Dotazník vyplnilo celkem 200 návštěvníků, z nichž 184 vyplnili občané České republiky a 16 zahraniční turisté ze Slovenska, Rakouska a Německa. Zahraniční občané nejsou vyhodnocováni samostatně, jelikož se nejedná o početnou skupinu a výsledky by nebyly dostatečně objektivní.
Harmonogram vlastního dotazování: §
první část výzkumu – květen až červen 2009 (20 %)
§
druhá část výzkumu – červenec až srpen 2009 (40 %)
§
třetí část výzkumu – září až říjen 2009 (40 %)
Provádění marketingového výzkumu mělo ve stejném poměru probíhat ve všedních dnech i o víkendech. V jednotlivých obdobích to v praxi vypadalo následovně: §
Květen, červen – 40 vyplněných dotazníků ve dnech 8.5. (pátek), 23.5. (sobota), 10.6. (středa) a 21.6. (sobota).
§
Červenec, srpen – 80 vyplněných dotazníků ve dnech 16.7. (čtvrtek),
19.7.
(neděle), 5.8. (středa) a 15.8. (sobota). §
Září, říjen – 80 vyplněných dotazníků ve dnech 2.9. (středa), 12.9. (sobota), 10.10. (sobota) a 14.10. (středa). 36
Dotazování bylo prováděno dvěma způsoby. Prvním způsobem bylo přímé dotazování návštěvníka zámku tazatelem a následné vyplňování zjištěných údajů do dotazníku. Tento způsob dotazování byl použit v případě, že daný dotazník návštěvník nebyl schopen vyplňovat sám nebo tuto formu pokládal za přijatelnější. Druhým způsobem bylo vyplňování dotazníků samostatně návštěvníkem. Tazatel byl připraven pomoci v případě, pokud by návštěvník potřeboval některou otázku konkretizovat. Dotazník byl vyhotoven ve třech jazycích, samozřejmě v českém, dále pak v německém a anglickém jazyce. Cizojazyčný dotazník byl vyplněn pouze 6krát, a to pěti rakouskými návštěvníky a jedním návštěvníkem z Německa. Anglický dotazník nebyl použit vůbec. Celkový dotazník se skládá z devatenácti otázek. Většina otázek je uzavřených nebo polozavřených, tzn. že je na výběr několik možností odpovědí, ale pro doplnění je také možné uvést vlastní odpověď, která v nabídce chybí. Otázky číslo 5, 6 a 17 jsou zcela otevřené. U některých otázek byla možnost zvolit více odpovědí. Tabulky a grafy v této části bakalářské práce jsou výsledkem dotazníkového šetření.
2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu?
Tabulka 5: Hlavní důvody návštěv v tomto regionu zkoumané období důvod návštěvy dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíždím služební cesta zdravotní pobyt, léčení, lázně jiné důvody celkem
květen, červen 10 23 2 3 2 0 0 40
červenec, srpen 22 36 20 2 0 0 0 80
září, říjen 22 44 14 0 0 0 0 80
celkem respondentů 54 103 36 5 2 0 0 200
První otázka marketingového výzkumu zjišťuje, jaké jsou hlavní důvody návštěvy oslovených respondentů v tomto regionu. Jedná se o důležitou otázku, protože z uvedených odpovědí můžeme usoudit, jestli je daný region turisticky atraktivní. Největší část 37
oslovených označila jako hlavní důvod návštěvy výlet. Přesně to bylo 51 %, což se dalo předpokládat, jelikož v blízkém okolí je spousta zajímavých míst, která stojí za povšimnutí. Druhá nejčastější odpověď byla dovolená nebo odpočinek (27 %). Dalo by se očekávat, že tato odpověď předčí v letních měsících odpověď výlet, ale nestalo se tak. Z toho je patrné, že návštěvníci upřednostnili krátkodobé výlety nad dlouhodobějšími pobyty. Na pomyslné třetí příčce se umístila odpověď, že jsou turisté na návštěvě u příbuzných nebo známých (18 %), 5 respondentů (3 %) uvedlo, že pouze projíždí a 2 dotazovaní uvedli, že zde byli na služební cestě. Je to pochopitelná odpověď, jelikož v regionu není kongresový cestovní ruch příliš rozvinut. Graf 7: Hlavní důvody návštěv v tomto regionu Hlavní důvody návštěv tohoto regionu
1% 3%
18%
27%
51%
Dovolená/odpočinek
výlet
návštěva příbuzných, známých
služební cesta
pouze projíždím
2. Jak často navštěvujete tento zámek? Tabulka 6: Počet návštěv na zámku Jak často navštěvujete zámek poprvé podruhé potřetí již vícekrát celkem
zkoumané období květen, červen 20 4 1 15 40
červenec, srpen 38 30 5 7 80
38
září, říjen 29 21 7 23 80
celkem respondentů 87 55 13 45 200
Graf 8: Počet návštěv na zámku Kolikrát jste navštívil tento zám ek?
45; 23% 87; 43%
13; 7% 55; 27%
poprvé
podruhé
potřetí
již vícekrát
43 % všech respondentů, navštívilo zámek poprvé. Celkem 113 dotazovaných už v minulosti zámek navštívilo, což je zajímavé. Dá se tedy předpokládat, že návštěvníci jsou s nabízenými službami spokojeni a rádi zámek opakovaně navštěvují. Dokonce 23 % návštěvníků odpovědělo, že na zámek zavítalo již vícekrát. Byla to třetí nejčastější odpověď. V případě, že stanovíme odpověď „již vícekrát“ jako číslo 4, průměrná četnost návštěv bude 1,68.
3. Jak je Vaše cesta organizována? Z grafu č. 9 je patrné, že 70 % z celkového počtu respondentů označilo, že jejich cesta je organizována individuálně, tzn. návštěvníci nevyužili služeb cestovních kanceláří nebo jiného zprostředkovatele. Druhou nejčastější odpovědí byl skupinový zájezd. Tuto variantu označilo 47 dotázaných (24 %), dále 10 respondentů (5 %) si naplánovalo cestu prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a pouze 2 návštěvníci (1 %) navštívili zámek během jejich služební cesty. Tabulka 7: Organizování cesty Jak je Vaše cesta organizována individuálně prostřednictvím CK nebo CA jsem na služební cestě skupinový zájezd celkem
zkoumané období květen, červen 14 0 1 25 40
červenec, srpen 66 6 0 8 80
39
září, říjen 61 4 1 14 80
celkem respondentů 141 10 2 47 200
Graf 9: Organizování cesty Jak je Vaše cesta organizována?
47; 24%
2; 1% 10; 5% 141; 70%
individuálně
prostřednictvím CK nebo CA
služební cesta
skupinový zájezd
4. Ve kterém ročním období tento region zpravidla navštěvujete? Tabulka 8: Roční období zkoumané období roční období jaro léto podzim zima celkem
květen, červen 10 30 0 0 40
červenec, srpen 10 70 0 0 80
září, říjen 35 22 23 0 80
celkem respondentů 55 122 23 0 200
Graf 10: Roční období roční období
12% 28%
60% jaro
léto
40
podzim
V této čtvrté otázce naprostá většina respondentů označila, že tento region zpravidla navštěvují v létě. Bylo to 60 % z celkového počtu dotazovaných, přesněji 122 respondentů. Dále 55 dotázaných (28 %) odpovědělo jaro a 23 respondentů (12 %) označilo možnost podzim. Tyto výsledky nejsou zvláště překvapivé. Odráží se od období, kdy je zkoumaný objekt přístupný veřejnosti. Sezóna na zámku začíná 1. května a končí 31. října.
5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Tabulka 9: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? zkoumané období hodiny
květen, červen 4 6 2 2 14
1 - 3 hodiny 4 - 6 hodin 7 - 9 hodin 10 - 12 hodin celkem
červenec, srpen 8 11 7 8 34
září, říjen 0 9 6 3 18
celkem respondentů 12 26 15 13 66
Tabulka 10: Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? zkoumané období dny
květen, červen 15 6 3 2 26
1 - 3 dny 4 - 6 dnů 7 - 9 dnů 10 a více dnů celkem
červenec, srpen 36 7 2 1 46
celkem respondentů 64 37 18 15 134
Graf 12: Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu?
Graf 11 : Jak dlouho se zdržíte v tomto regionu?
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tom to regionu?
Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tom to regionu? 30
září, říjen 13 24 13 12 62
70
26
64
60
25
50 20 15 15
37
40 13
12
30
18
20
10
15
10
5
0 0
1 - 3 dny 4 - 6 hodin
7 - 9 hodin 10 - 12 hodin 1 - 3 hodiny
41
4 - 6 dnů
7 - 9 dnů
10 a více dnů
Z těchto grafů a tabulek je patrné, že většina oslovených respondentů při návštěvě tohoto regionu zůstane alespoň jednu noc. 64 návštěvníků z celkového počtu 134 se v regionu zdrží 1 – 3 dny. Tato odpověď byla v měsících červenec a srpen nejvíce označována. Z tabulek dále vyplývá, že respondenti přenocují v tomto regionu nejčastěji v září a říjnu, což je zajímavé, jelikož se předpokládalo, že nejvíce přenocování bude v letních měsících. Naopak v letních měsících převažují krátké výlety na několik hodin a bez přenocování. Ze zjištěných údajů bylo možné vypočítat průměrnou délku pobytu turistů i výletníků. Průměrný výletník se v tomto regionu zdrží 4,2 hodiny a průměrný turista 6,4 dní. Když vytvoříme průměr z poměru výletník/turista, výsledek bude 5,7 dní.
6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? (pouze pro cizince) Jak již bylo uvedeno výše, z celkového počtu 200 respondentů dotazník vyplnilo 16 cizinců. Návštěvníci ze zahraničí netvoří pro tento výzkum tak významnou skupinu, proto nejsou v žádné z otázek uváděni samostatně. Jelikož je tato šestá otázka směrována speciálně pro cizince, jsou zde pro zajímavost uvedeny jejich odpovědi. Jediný dotazovaný z Německa se zde nezdržel přes noc a strávil zde pouze 8 hodin. Zbylých 15 respondentů zůstalo v České republice 2 až 12 dní. Nejčastěji se vyskytovala odpověď 4 až 6 dní (celkem 10krát).
7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Tabulka 11: Místo ubytování zkoumané období kde jste ubytován v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech Nikde Jinde Celkem
květen, červen 10 16 0 0 0 0 26
červenec, srpen 19 23 0 4 0 0 46
42
září, říjen 21 31 0 10 0 0 62
celkem respondentů 50 70 0 14 0 0 134
Graf 13: Místo ubytování Místo ubytování
14; 10% 50; 37%
70; 53%
v tomto místě
v tomto regionu
na více místech
Jak bylo zodpovězeno v otázce č. 5, 134 osob z celkového počtu 200, se v regionu ubytuje a zůstane zde 1 až 12 dní. Otázka č. 7 se zaměřuje na to, kde dotázaní lidé budou přenocovat. 53 % dotázaných odpovědělo, že ubytovací služby využije v tomto regionu. 37% využívá ubytování v tomto místě a zbývajících 10 % využije ubytovací služby na více místech. Ubytování v Praze nevyužije ani jeden respondent.
8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? Tabulka 12: Motiv k návštěvě zkoumané období Motivace reference od známých informace od CK nebo CA tištěné informace vlastní zkušenost rozhlas, televize turistické informační centrum Internet Jiný Celkem
květen, červen 10 0 8 0 0 12 0 10 40
červenec, srpen 16 0 12 28 0 14 10 0 80
září, říjen 14 3 11 27 1 11 13 0 80
celkem respondentů 40 3 31 55 1 37 23 10 200
Jak již bylo uvedeno v otázce č. 2, většina dotazovaných navštívila hrad více než jedenkrát. Není proto překvapením, že nejčastěji návštěvníci jako motivaci k návštěvě označili vlastní
43
zkušenost. Přesně to bylo 55 respondentů, tj. 27 %. Znamená to tedy, že zámek ve Velkém Meziříčí je lidmi všeobecně známý. Na pomyslném druhém místě skončily reference od známých s 22 %. Dotazovaní dále označili, že také turistické informační centrum je motivovalo k návštěvě zámku. Tato odpověď byla zaznamenána 37krát (18 %). Čtvrtou nejčastější odpovědí (15 %) byly tištěné informace (například mapy, knihy, články v novinách, různé brožury atd.), internet označilo 12 % dotázaných. Pouze 3 respondenti odpověděli, že je k návštěvě zámku motivovaly informace od CK nebo CA a 1 návštěvník označil odpověď rozhlas a televize. 10 návštěvníků (3 %) zvolilo variantu jiné odpovědi. Zde se nejvíce objevily možnosti jako informace ze školy v rámci školního výletu. Graf 14: Motivace k návštěvě zámku Motiv k návštěvě 18%
22%
15% 27% 1% vlastní zkušenost turistické informační centrum internet informace od CK nebo CA
2% 3%
12%
reference od známých tištěné informace jiný rozhlas, televize
9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Tabulka 13: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Kdy jste se rozhodl k návštěvě před zahájením tohoto pobytu (výletu) po příjezdu do tohoto regionu (místa) Celkem
zkoumané období září, květen, červenec, červen srpen říjen 30 34 61 10 46 19 40 80 80
celkem respondentů 125 75 200
Z grafu č. 15 plyne, že většina dotazovaných (62 %) plánovala návštěvu tohoto zámku již před zahájením pobytu (výletu) v této oblasti. Bylo to 125 osob z 200. Můžeme se proto domnívat, že zámek Velké Meziříčí je jedním z památkových objektů, který k tomuto regionu určitě patří a návštěvníci ho mají v povědomí. Není však patrné, jestli návštěvníci
44
přijeli především kvůli návštěvě zámku nebo pouze využili příležitost navštívit objekt, pokud přijeli za jiným účelem. Graf 15: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zámku? Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto zám ku?
75; 38%
125; 62%
před zahájením výletu
po příjezdu do tohoto místa
45
10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil? Co byste doporučili navštívit? (možnost více odpovědí) Tabulka 14: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? zkoumané období zajímavost Zámecký park (Velké Meziříčí) Kostel sv. Mikuláše (V.Meziříčí) kostelní věž Galerie synagoga (V.Meziříčí) galerie Balinské údolí přírodní park sjezdovka, tříkolky, Fajtův kopec bikepark Dalešice přehrada, pivovar Telč UNESCO Dolní Rožínka strašidelný zámek Třebíč UNESCO UNESCO, zámek, Žďár nad Sázavou muzeum Jihlava katakomby, ZOO Šebeň naučná stezka Budišov zámek Mostiště přehrada westernové Zvole nad Pernštejnem městečko jiné Náměšť nad Oslavou zámek Pernštejn hrad Jaroměřice nad Rokytnou zámek, park Brno památky Praha UNESCO Celkem
květen, červenec, červen srpen 13 45
září, říjen 9
celkem odpovědí 67
19 11 10
30 25 18
16 15 4
65 51 32
8 7 10 10 9
17 20 12 13 13
5 0 3 1 0
30 27 25 24 22
4 8 2 3 3
8 5 10 10 4
6 3 3 1 7
18 16 15 14 14
2 4 0 2 3 0 0 128
7 7 4 6 3 4 1 262
4 1 6 1 0 0 0 85
13 12 10 9 6 4 1 475
Graf 16: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil?
Co hodláte v regionu ještě navštívit? 65 51 27
K
Zá m
46
25
24
22
18
Žď Tř ár eb na íč d Sá za vo u
30
Te lč ní R ož ín ka
32
D ol
67
ec os ký te pa ls v. rk M ik G ul al áš er ie e sy na go B al ga in sk é úd Fa ol í jt ů v ko pe c D al eš ic e
80 70 60 50 40 30 20 10 0
U této otázky bylo složité rozhodnout, jaký zámek, hrad, město atd. je ještě možno zahrnout do tohoto turistického regionu. Proto jsou v tabulce č. 14 zaznamenány všechny odpovědi bez ohledu na rozdělení dle krajů či regionů. V odpovědích jsou uvedeny pamětihodnosti a místa v nejbližším okolí a některé jsou také stručně popsány v teoretické části této bakalářské práce. 67 dotazovaných odpovědělo, že navštívilo zámecký park (14 %). Dále 65 osob uvedlo věž a kostel sv. Mikuláše, 51 respondentů navštívilo Galerii synagoga (11 %). Skoro shodný počet získalo Balinské údolí a Fajtův kopec (7 a 6 %). To svědčí o tom, že sport a příroda návštěvníkům tohoto objektu není cizí. 6 % získala vodní nádrž
a pivovar Dalešice. 5 % dále získalo UNESCO v Telči,
strašidelný zámek v Dolní Rožínce a UNESCO v Třebíči. 18 dotázaných (4 %) uvedlo město Žďár nad Sázavou. 12 dotázaných zvolilo možnost jiné odpovědi, ve které byly nejčastěji uvedeny rozhledny obecně. Tato odpověď byla v dotaznících označena 10krát. Další místa jsou uvedena v přehledné tabulce č. 14.
11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Tabulka 15: Ubytovací zařízení zkoumané období ubytovací zařízení Hotel Penzion ubytování v soukromí Kempink Chata u známých Jinak Celkem
květen, červen 2 10 0 6 3 5 0 26
červenec, srpen 5 8 0 8 22 3 0 46
září, říjen 1 5 5 11 16 24 0 62
celkem respondentů 8 23 5 25 41 32 0 134
134 dotazovaných z celkového počtu 200 mělo v úmyslu přenocovat v ubytovacím zařízení. Lidé nejčastěji jako zařízení pro přenocování volili chaty a chalupy. Zvolilo to 41 dotázaných ze 134 (30 %). Tento výsledek se dal očekávat, jelikož v okolí Velkého Meziříčí se nachází několik chatových oblastí. Není však známo, jestli návštěvníci chatu vlastní, nebo zda si ji pronajali.
47
Na pomyslném druhém místě se umístilo ubytování u známých nebo příbuzných, celkem 32 návštěvníků zvolilo tuto variantu. 25 respondentů odpovědělo, že budou spát v kempu pod stanem (19 %). 23 osob uvedlo, že nocovat budou převážně v penzionech (17 %). Pouze 8 dotázaných uvedlo ubytování v hotelu (6 %) a 5 návštěvníků zvolilo ubytování v soukromí (4 %). Graf 17: Ubytovací zařízení hotel 17%
6%
4% 19%
ubytování v soukromí kemping chata
24%
u známých 30%
penzion
12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? (možnost více odpovědí) Nejčastější odpověď v tomto výzkumu je krajina a lesy. Uvedlo ji 78 dotázaných. Tato odpověď byla nejčastěji označována v letních měsících červenec a srpen. Je známo, že na Vysočině je krásná příroda a čisté životní prostředí. Druhou nejčastější odpovědí, kterou zvolilo 72 dotázaných, jsou historická města a památky. Dále můžeme zmínit rekreační sport a turistiku. Tuto odpověď označilo 51 návštěvníků. Čtvrtou nejčastější odpovědí je kulturní akce a zábava, kterou zvolilo 48 osob. Nejvíce návštěvníci volili přírodu obecně (36 %), dále kulturu (32 %), sport a pohyb (23%) a 9 % získaly pracovní důvody, soukromé důvody a možnost jiné odpovědi, kde bylo nejčastěji uvedeno houbaření.
48
Graf 18: Priority při výběru regionu Priority při výběru regionu 9% 36%
23%
32%
příroda
kultura
sport, pohyb
ostatní
Tabulka 16: Priority při výběru tohoto regionu? zkoumané období priority příroda celkem klidné prostředí bez hluku čisté životní prostředí lesy, krajina vodní plochy a toky kultura celkem historická města a památky dobře vybavená zařízení pro turisty kulturní akce a zábava sport, pohyb celkem aktivní rekreace výkonnostní sport rekreační sport, turistika ostatní celkem pracovní důvody soukromé důvody jiné celkem
červenec, srpen
květen, červen
září, říjen
2 6 23 18
8 33 35 13
6 1 20 0
21 3 15
45 10 20
6 10 13
8 3 10
12 5 26
12 10 15
1 15 0 125
2 10 3 222
0 6 2 101
celkem respondentů 165 16 40 78 31 143 72 23 48 101 32 18 51 39 3 31 5 448
13. S kým cestujete? Z tabulky i grafu plyne, že zámek Velké Meziříčí je nejčastěji navštěvován lidmi, kteří cestují s kamarády a známými (52 %). 30 % měli ti návštěvníci, kteří na zámek přicestovali s rodinou a 12 % cestující se zájezdem nebo skupinou. 9 dotázaných ze
49
souhrnného počtu 200 označilo, že na zámek zavítalo bez doprovodu. Nevýznamnou položkou byla možnost jiné odpovědi, kdy návštěvníci cestují např. s kolegou.
Tabulka 17: S kým cestujete? zkoumané období s kým cestujete
květen, červen
sám/sama s rodinou s kamarády/se známými se skupinou/se zájezdem jinak celkem
1 7 14 17 1 40
červenec, srpen 5 28 42 5 0 80
září, říjen 3 25 49 2 1 80
celkem respondentů 9 60 105 24 2 200
Graf 19: S kým cestujete? S kým cestujete?
52%
30% 12%
5% 1% sám/sama
s rodinou
s kamarády/ se známými
se skupinou/ se zájezdem
jinak
14. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? (Uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) Tabulka 18: Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? zkoumané období dopravní prostředek automobil motocykl kolo autobus vlak pěšky celkem
květen, červenec, červen srpen 17 16 3 8 13 21 2 8 0 1 5 26 40 80
50
září, říjen 30 1 20 9 1 19 80
celkem respondentů 63 12 54 19 2 50 200
Graf 20: Dopravní prostředek Jaký dopravní prostředek jste použil(a)?
10%
6%
automobil
1% 31%
kolo pěšky autobus
25%
motocykl 27%
vlak
63 návštěvníků odpovědělo, že nejčastějším dopravním prostředkem použitým pro návštěvu zámku je automobil, přesně 31 %. Druhou nejčastější odpovědí bylo kolo (27 %), což není tak překvapivé, jelikož v okolí Velkého Meziříčí je spousta možností pro výlety do okolí a městem také vede známá Mlynářská stezka, zmiňovaná již v teoretické části této bakalářské práce. Na pomyslném třetím místě se objevila možnost navštívit zámek pěšky (25 %). Tato odpověď se nejvíce objevovala v letních měsících. Možnost autobus označilo 10 % dotázaných a motocykl získal 6%. I když se přímo ve městě nachází vlakové nádraží, pouze 2 lidé z celkového počtu 200 využili do tohoto místa cestu vlakem.
15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (1-nejlepší a 5-nejhorší) Graf č. 21 popisuje kvalitu služeb zámku tak, jak ji návštěvníci vnímají. Všichni dotázaní přiřadili ke každé zkoumané oblasti hodnocení. Danou oblast bylo možno ohodnotit pomocí pěti „známek“. Pokud si návštěvník nebyl zcela jistý tím, kterou možnost označit, byla v dotazníku navíc kolonka „nevím“. Kvalita nabízených služeb byla zkoumána z devíti hledisek. Dotazovaní hodnotili srozumitelnost informací pro návštěvníky, dále byla hodnocena vstřícnost a přístup obsluhy v pokladně objektu. Dále nabídka služeb v prodejně, úroveň průvodcovských služeb, výška vstupného, možnost výběru z více tras a čekací dobu (místo pro odpočinek). Poté byl zkoumán celkový dojem z atraktivity objektu a celková spokojenost s úrovní služeb.
51
Při vyhodnocování této otázky byl použit aritmetický průměr ze získaných „známek“, kterými návštěvníci ohodnotili kvalitu nabízených služeb. Pokud se stalo, že dotazovaný odpověděl „nevím“, tak tato možnost nebyla do průměru zahrnuta. Potom se také snížil počet celkových odpovědí. Dá se říct, že kvalita nabízených služeb je na velmi dobré úrovni. Nejlepší průměrná hodnota byla 1,56 (Celková spokojenost s úrovní služeb). Pouze 3krát v devíti zkoumaných oblastech kvality byl průměr horší než 2. Celkový průměr je 1,89. Srozumitelnost informací pro návštěvníky – průměrná hodnota je 1,72. Velmi spokojeno bylo 96 dotázaných, 74 spíše spokojeno, 23 průměrně spokojeno a 7 spíše nespokojeno. Další možnosti hodnocení nebyly využity. Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu – průměrná hodnota je 1,72. 79 respondentů bylo velmi spokojeno, 91 spíše spokojeno, 29 průměrně spokojeno a jeden byl spíše nespokojen. Nabídka zboží v prodejně – průměrná hodnota je 2,30. Velmi spokojeno s nabídkou zboží bylo 23 dotázaných, spíše spokojeno 91, průměr zvolilo 77 osob a spíše nespokojeno bylo 9 návštěvníků. Úroveň průvodcovských služeb – průměrná hodnota je 1,72. 80 dotázaných bylo velmi spokojeno, 87 bylo spíše spokojeno a 31 návštěvníků označilo průvodcovské služby jako průměrné. 2 respondenti byli spíše nespokojeni. Výška vstupného – průměrná hodnota je 2,33. Bylo to nejhorší hodnocení v těchto devíti zkoumaných oblastech. 24 návštěvníků bylo velmi spokojeno, 61 spíše spokojeno, 100 průměrně spokojeno, 10 spíše nespokojeno a 5 respondentů nebylo schopno na tuto otázku odpovědět. Hodnocení bylo sice nejhorší, ale návštěvníci volili nejvíce známku 3 , což je průměr a respondentům tedy výška vstupného nevadí. Možnost výběru z více tras – průměrná hodnota je 2,28. 33 návštěvníků bylo velmi spokojeno, 82 spíše spokojeno, 58 průměrně spokojeno, 17 spíše nespokojeno a 10 osob zvolilo možnost „nevím“. Místo pro odpočinek, čekací doba – průměrná hodnota je 1,71. Velmi spokojeno bylo 83 dotázaných, 80 bylo spíše spokojeno, 35 osob bylo průměrně spokojeno a 2 návštěvníci nebyli schopni na otázku odpovědět.
52
Celkový dojem z atraktivity objektu – průměrná hodnota je 1,70. 76 návštěvníků bylo velmi spokojeno, 103 spíše spokojeno a 21 dotázaných bylo spokojeno průměrně. Celková spokojenost s úrovní služeb – průměrná hodnota je 1,56. Tento průměr byl ze všech zkoumaných ukazatelů nejlepší. Velmi spokojeno bylo 88 dotázaných, 102 spíše spokojeno a 10 bylo průměrně spokojeno.
Tabulka 19: Kvalita jednotlivých služeb kvalita jednotlivých služeb
zkoumané období květen, červenec, září, červen srpen říjen
souhrnný průměr
Srozumitelnost informací pro návštěvníky Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně Nabídka zboží v prodejně Úroveň průvodcovských služeb Výška vstupného Možnost výběru z více tras Místo pro odpočinek, čekací doba Celkový dojem z atraktivity objektu Celková spokojenost s úrovní služeb
1,80
1,41
1,95
1,72
1,53 2,00 1,45 2,26 2,11 1,43 1,60 1,30
1,63 2,16 1,76 2,45 2,19 1,85 1,69 1,70
2,01 2,74 1,95 2,27 2,53 1,84 1,82 1,67
1,72 2,30 1,72 2,33 2,28 1,71 1,70 1,56
celkem průměry
1,72
1,87
2,09
1,89
Graf 21: Kvalita jednotlivých služeb 1,56
Celková spokojenost se úrovní služeb Celkový dojem z atraktivity objektu
1,70
Místo pro odpočinek, čekací doba
1,71
Srozumitelnost informací pro návštěvníky
1,72
Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně
1,72
Úroveň průvodcovských služeb
1,72
Možnost výběru z více tras
2,28
Nabídka zboží v prodejně
2,30
Výška vstupného
2,33 0
0,5
53
1
1,5
2
2,5
16. Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu?
Tabulka 20: Doporučení zkoumané období doporučení
květen, červenec, červen srpen 15 59 21 17 4 3 0 1 0 0 40 80
určitě ano spíše ano nevím spíše ne určitě ne celkem
září, říjen 31 47 2 0 0 80
celkem respondentů 105 85 9 1 0 200
Graf 22: Doporučení Doporučení
5% 1% určitě ano spíše ano 42%
52%
nevím spíše ne
Z této tabulky i grafu vyplývá, že 52 % dotázaných by návštěvu tohoto objektu svým známým určitě doporučilo. 85 návštěvníků (42 %) by návštěvu spíše doporučilo, 9 respondentů nebylo schopno na tuto otázku odpovědět a pouze 1 dotázaný by návštěvu tohoto zámku spíše nedoporučil.
17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, v kterém bydlíte)? V otázce č. 17 bylo zkoumáno, odkud návštěvníci zámku přijeli. Ani jeden respondent neuvedl konkrétní místo. Byly uváděny pouze kraje, ve kterých se jejich trvalá bydliště nachází. Poměrně velká část dotázaných (22 %) v dotazníku neuvedla žádné místo. Zároveň to byla druhá nejčastější odpověď. Nejvíce osob přijelo z kraje Vysočina, což není tak překvapivé. Kraj Vysočina uvedlo 70 respondentů (34 %). Třetí nejčastější odpovědí
54
byl Jihomoravský kraj, který zvolilo 39 návštěvníků (20 %). Kraj Jihočeský a Pardubický měl skoro shodný počet odpovědí (18 a 16). Minimální zastoupení měly tyto kraje: Středočeský (2 %), Praha (2 %), Olomoucký (1 %), Zlínský (1 %) a Královéhradecký (1%). Když nebudeme počítat kraj Vysočina, tak nejvíce respondentů přijelo z krajů, které s tímto krajem sousedí. Ostatní kraje nebyly v prováděném výzkumu návštěvníky označeny.
Tabulka 21: Místo trvalého bydliště zkoumané období místo trvalého bydliště
květen, červenec, červen srpen 28 11 8 20 12 13 8 5 0 10 0 1 0 0 1 1 0 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 40 80
Vysočina neuvedli Jihomoravský kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Olomoucký kraj Praha Zlínský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Ústecký kraj celkem
září, říjen 31 17 14 5 6 3 2 1 0 1 0 0 0 0 0 80
celkem respondentů 70 45 39 18 16 4 2 3 2 1 0 0 0 0 0 200
Graf 23: Místo trvalého bydliště
Místo trvalého bydliště 70 39 16
55
3
2
2
Pr ah a ou ck ý kr Kr Zl aj ín ál sk ov ý éh kr ra aj de ck ý kr aj
4
lo m
18
O
45
Vy so čin a J ih ne uv om ed or li av sk ý Jih kr oč aj es ký Pa kr rd aj ub ick St ý ře kr do aj če sk ý kr aj
80 70 60 50 40 30 20 10 0
1
18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa.
Tabulka 22: Vzdálenost z místa bydliště zkoumané období vzdálenost z místa bydliště
květen, červen
do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km celkem
3 18 8 8 0 3 0 40
červenec, srpen 4 12 35 21 2 5 1 80
celkem respondentů
září, říjen 10 31 19 18 2 0 0 80
17 61 62 47 4 8 1 200
Graf 24: Vzdálenost z místa bydliště
Vzdálenost z místa bydliště 30% 30%
9%
1% 4%
do 10 km 101 až 200 km 801 až 1200 km
24% 2%
11 až 50 km 201 až 400 km
51 až 100 km 401 až 800 km
V grafu č. 24 můžeme vidět, jaké vzdálenosti ujeli návštěvníci, kteří na zámku absolvovali prohlídku. Nejvíce respondentů přijelo ze vzdálenosti 51 až 100 km, kdy tuto odpověď zvolilo 62 dotázaných (30 %). 61 osob označilo vzdálenost 11 až 50 km (30 %), 101 až 200 km vzdálené bydliště uvedlo 47 návštěvníků (24 %) a 17 jich přijelo ze vzdálenosti do 10 km. 8 respondentů označilo vzdálenost 401 až 800 km, tj. 4 %. Největší vzdálenost urazil jediný návštěvník, který označil vzdálenost 801 až 1 200 km a přijel z Německa. Pro výpočet atraktivity objektu, bylo potřeba zjistit průměrnou vzdálenost z místa bydliště. Při počítání byla brána střední hodnota zadaných intervalů. Průměrná vzdálenost je tedy
56
103 km, ale je nutné připomenout, že se může jednat o zkreslený údaj, jelikož návštěvníci volili odpovědi odhadem.
19. Údaje o Vás: V této poslední otázce výzkumu byli respondenti rozděleny podle různých kritérií. Bylo dbáno na to, aby všechny skupiny byly zastoupeny co nejrovnoměrněji a bylo docíleno co nejvyšší objektivnosti. V tomto marketingovém výzkumu bylo z celkového počtu 200 osob osloveno 108 žen a 92 mužů. 184 návštěvníků bylo z České republiky, 10 dotázaných přijelo ze Slovenska, 5 respondentů pocházelo z Rakouska a 1 z Německa. 69 dotázaných uvedlo, že přijelo z obcí, které mají 10 až 50 tisíc obyvatel. Téměř stejný počet uvedl 3 až 10 tisíc obyvatel, přesně to bylo 67 návštěvníků. 41 respondentů přijelo z obcí, které mají méně než 3 tisíce obyvatel. 12 dotázaných označilo odpověď 50 až 100 tisíc obyvatel, 6 osob zvolilo 100 až 1 milion a 5 respondentů pochází z měst, která mají nad 1 milion obyvatel. Nejpočetnější věková skupina byla v rozmezí 26 až 35 let (60 osob), dále 18 až 25 let (52 osob), dalších 48 návštěvníků označilo 36 až 45 let, 17 respondentů bylo starších 56 let. 12 dotázaných zvolilo 46 až 55 let a 11 osob bylo mladších 17 let. Dále převážná většina respondentů má středoškolské vzdělání. Tuto odpověď zvolilo 116 z 200 osob. 46 návštěvníků uvedlo, že mají základní vzdělání nebo výuční list a 38 dotázaných má vysokoškolské vzdělání. Nejvíce návštěvníků je zaměstnáno v soukromém sektoru (65 osob), dále 44 dotázaných v době průzkumu studovalo (44 osob), 35 respondentů podniká nebo provozuje živnost. 31 návštěvníků pracuje ve veřejném sektoru, 13 osob je v důchodu a shodný počet šest odpovědí měly možnosti „mateřská a nezaměstnaný“.
57
Graf 25: Údaje o návštěvnících
92
pohlaví
108 184
trvalé bydliště 41
počet obyvatel bydliště věk 11
69 60
46
0
48 116
31
zaměstnání
Legenda pohlaví stát počet obyvatel věk
67 52
vzdělání
10 51
65
muž ČR
žena Slovensko
Rakousko
do 3 tisíc
3 - 10 tisíc
10 - 50 tisíc
6 6 13
100
Německo 50 - 100 tisíc 36 - 45 let
12
17
38 35
50
12 6 5
100 - 1 milion
150
44 200
nad 1 milion 56 a více
do 17 let 18 - 25 let 26 - 35 let 46 - 55 let základní/ vzdělání vyučen střední vysokoškolské zaměstnanec zaměstnanec v zaměstnání veřejné soukromý podnikatel/ domácnosti/ nezaměstnaný důchodce student služby sektor živnostník mateřská
Z výsledků poslední otázky vyplývá, že nejtypičtější osobou, která zámek navštěvuje, je žena ve věku 26 až 35 let se středoškolským vzděláním, jenž pracuje v soukromém sektoru a bydlí v České republice ve městě či obci s počtem obyvatel mezi 10 až 50 tisíci.
58
3 ATRAKTIVITA ZÁMKU Zkoumanou atraktivitu tohoto objektu můžeme vypočítat na základě informací, které byly zjištěny prostřednictvím marketingového výzkumu, prováděného pomocí dotazníkového šetření. V této bakalářské práci je vhodné vypočítat atraktivitu zámku, jelikož díky vypočítanému číslu bude možné porovnat atraktivitu i s jinými hrady či zámky. Vzorec výpočtu atraktivity [30] ATD = d * n * f / 1000 d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace, pro tuzemce i cizince n = průměrný počet návštěvníků/den. Průměr počítán pouze ve dnech, kdy byl památkový objekt přístupný veřejnosti. f = průměrná četnost návštěvy hradu nebo zámku. Představuje, jak často se na toto místo návštěvníci vracejí. Výpočet ATD = d * n * f / 1000 d = 103 km; viz část 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu, strana 57 n = 40; viz část 2.1.1 Dostupné statistiky návštěvnosti zámku Velké Meziříčí, strana 33 f = 1,68; viz část 2.2.2 Vyhodnocení marketingového výzkumu, strana 39 ATD = 103 * 40 * 1,68 / 1000 ATD = 6,9 Atraktivita zámku je tedy 6,9. Pro zajímavost jsou zde uvedeny atraktivity některých památkových objektů: Atraktivita státního zámku Telč (UNESCO) činí 246 Atraktivita hradu Bítov je 192 Mezi zjištěnými hodnotami jsou velké rozdíly, které mohou být způsobeny rozdílnou propagací objektu nebo celkovou atraktivitou dané destinace.
59
4 SWOT ANALÝZA Abychom mohli stanovit návrhy ke zvýšení návštěvnosti, bylo vhodné vytvořit SWOT analýzu. Jedná se o analýzu silných a slabých stránek daného objektu. Dále jsou zde zkoumány příležitosti a ohrožení. Na základě všech zjištěných informací, které jsou uvedeny v bakalářské práci, byla vytvořena tato analýza.
4.1 Silné stránky §
Poutavý interiér zámku
§
Odpovídající výška vstupného
§
Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu
§
Srozumitelnost informací pro návštěvníky (př. značení)
§
Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu
§
Úroveň průvodcovských služeb
§
Přehledné internetové stránky
§
Noční prohlídky
§
Kulturní akce konající se na zámku (př. historické slavnosti, zámecké dny)
§
Zámecký park (možnost procházek a relaxace)
4.2 Slabé stránky §
Nízká atraktivita turistické oblasti
§
Možnost výběru z několika prohlídkových tras
§
Menší návštěvnost trasy B
§
Nabídka zboží v prodejně
§
Nízký podíl návštěvníků ze zahraničí
§
Chybějící spolupráce s ostatními památkovými objekty v regionu
60
§
Nedostatečná reklama
§
Malá parkovací kapacita
§
Doplňkové aktivity
4.3 Příležitosti §
Nově zpřístupněné prostory
§
Síť cyklistických a turistických tras v blízkosti areálu zámku
§
Zájem EU zachovat kulturní dědictví členských států
§
Růst životní úrovně obyvatel (větší utrácení finančních prostředků v cestovním ruchu)
§
Spolupráce s jinými hrady a zámky v České republice
§
Přeshraniční spolupráce s jinými hrady a zámky
4.4 Ohrožení §
Konkurence okolních historických památek
§
Snížení poptávky po cestovním ruchu v České republice
§
Finanční krize – cestování je zbytná potřeba
§
Konkurence ostatních turistických destinací jako celku
§
Zdražování benzinu a nafty
§
Růst životní úrovně obyvatel (cestují do zahraničí)
§
Dopravní infrastruktura v blízkosti zámku
61
5 NÁVRHY NA ZVÝŠENÍ NÁVŠTĚVNOSTI Níže uvedené návrhy na zvýšení návštěvnosti především vyplynuly ze slabých stránek zahrnutých ve SWOT analýze, kapitola 4.2. Tyto návrhy by měly vést ke zvýšení počtu návštěvníků, kteří budou na zámek v budoucnu přijíždět.
Atraktivita turistické oblasti – více se zaměřit na propagaci celého regionu jako na turistickou destinaci s řadou památkových objektů a přírodních krás, která by přilákala více turistů. Možnost výběru z několika prohlídkových tras – sice na zámku existují prohlídkové trasy 2, ale pokud si návštěvník zaplatí trasu A, je v ní zahrnuta i trasa B. Zde by bylo možné vytvořit úplně novou trasu, která by zahrnovala například krátkodobé expozice připravené Muzeem Velké Meziříčí, které by nebyly součástí předchozích tras. Menší návštěvnost trasy B – jak již bylo uvedeno výše, trasa B je při zakoupení trasy A její součástí. Z prováděného marketingového výzkumu vyplynulo, že 85% návštěvníků si zakoupí raději trasu A, která nabízí prohlídku všech expozicí. Pomohla by lepší propagace trasy B informačními letáky. Nebo by trasa A mohla zahrnovat pouze stylově zařízené pokoje bez návštěvy muzea a trasa B pouze muzeum a např. krátkodobé expozice. Nabídka zboží v prodejně – rozšířit nabídku zboží (publikace, pohlednice, atd.) a upomínkových předmětů; zavést přístroje, kterými si návštěvník suvenýry může vyrobit sám (např. na Bouzově se nachází mechanický strojek na ražbu mincí s různými motivy hradu). Dále provedení krátkého výzkumu, který by měl zjistit, co návštěvníci v prodejně suvenýrů postrádají. Letáčky o konajících se akcích na celou sezónu. Nízký podíl návštěvníků ze zahraničí – zahájit přeshraniční spolupráci s hrady a zámky za hranicemi České republiky (poskytnutí informačního minima o zámku na různých tabulích, letácích v cizojazyčném provedení), dále spolupracovat se zahraničními cestovními kancelářemi i agenturami (např.: slevy pro skupinové zájezdy), společně propagovat památkové objekty v celém regionu, spolupráce s informačními centry v zahraničí.
62
Chybějící spolupráce s ostatními památkovými objekty v regionu – při zakoupení vstupenky na zámku by následovala sleva na vstup do smluvených památkových objektů a naopak. (Např.: získat slevu na prohlídku Galerie synagoga, kde má Muzeum Velké Meziříčí výstavní síň). Spolupráce s městem na zlepšení na značení zámku ve městě, dále spolupráce s informačními centry (letáčky zdarma, prodej publikací atd.) Nedostatečná reklama – pouze 1 dotázaný z celkového počtu 200 osob odpověděl, že se o zámku dozvěděl z rozhlasu, nebo televize. Nízký počet odpovědí (3) také zaznamenala varianta, že informace o zámku byly zjištěny od cestovních kanceláří nebo agentur. V těchto oblastech je určitě potřeba zvýšit propagaci. Vyšší počet odpovědí však zaznamenaly tištěné informace a informační centrum, což je velmi pozitivní. Svědčí to o spolupráci těchto subjektů. Propagace a reklama je určitě oblast, kde je stále co zlepšovat. Malá parkovací kapacita – před areálem se nachází malé parkoviště. Je to těžko ovlivnitelná situace, když okolí zámku je zastavěné rodinnými domy. Další parkoviště se ale nachází v bezprostřední blízkosti centra, odkud k zámku vede krátká procházka. Doplňkové aktivity – na zámku probíhají různé kulturní a historické akce. Stále větším lákadlem se stávají tematické noční prohlídky, které jsou hojně navštěvovány. Tyto prohlídky jsou velice atraktivní a u návštěvníků velmi oblíbené, proto by se mohly konat častěji. Dále doprovodné programy pro děti (hry a soutěže, střílení z kuše, zkoušky středověkého brnění či zbraní…
63
6 ZÁVĚR Bakalářská práce na téma „Profil návštěvníka zámku Velké Meziříčí“ charakterizuje zámek jako kulturně historickou památku kraje Vysočina. Hlavním cílem práce bylo pomocí marketingového výzkumu definovat typického návštěvníka objektu, zhodnotit silné a slabé stránky a navrhnout změny, které by vedly ke zvýšení návštěvnosti. Teoretická část je zaměřená na obecný popis zámku, jeho okolí a regionu. Druhou částí práce je samotný marketingový výzkum. Marketingový výzkum byl prováděn průběžně na nádvoří a v zámeckém parku, během turistické sezóny 2009, kdy byl zámek pro veřejnost přístupný. V květnu a červnu bylo osloveno 20 % respondentů z celkového počtu 200 osob. V měsících červenec, srpen a září, říjen bylo osloveno shodně 40 % respondentů. Dotazník vyplnilo celkem 184 obyvatel České republiky, dále 10 Slováků, 5 návštěvníků z Rakouska a 1 Němec. Všichni oslovení absolvovali alespoň jednu z nabízených tras. Z výsledků zjištěných informací byl vytvořen typický profil návštěvníka zámku. Tato teoreticky nejtypičtější osoba je tedy žena ve věku 26 až 35 let, která žije v České republice a má trvalé bydliště v místě s počtem obyvatel mezi 10 až 50 tisíci. Tato žena má středoškolské vzdělání a je zaměstnaná v soukromém sektoru. Do regionu přijela na výlet s přáteli/se známými. Tento výlet byl zorganizován individuálně na základě vlastních zkušeností, konal se v létě a žena na zámek zavítala poprvé. Pro návštěvu zámku se rozhodla před zahájením pobytu, zdržela se zde 1 až 3 dny, ubytovaná byla na chatě v tomto regionu. Na zámek přijela osobním automobilem. Prioritou při výběru tohoto regionu byla krajina, historická města a památky. Kvalitu služeb zámku hodnotí průměrnou známkou 1,89 a návštěvu tohoto objektu by svým přátelům a známým určitě doporučila. V sekundárním výzkumu jsou uvedeny informace získané z výročních zpráv Muzea Velké Meziříčí. Ve zprávách jsou zahrnuty informace o návštěvnosti v letech 2006, 2008 a 2009. Statistiky jsou vedeny podle jednotlivých okruhů a dle různé výše vstupného. Bylo zjištěno, že nejvíce vstupenek v sezóně 2009 bylo prodáno za plné vstupné na trasu A a největší návštěvnost byla zaznamenána v červenci, jako tomu bylo i v roce 2008.
64
Ze získaných údajů byla vypočítána atraktivita zámku (6,9) a rovněž byla vytvořena SWOT analýza, která představuje silné a slabé stránky zámku Velké Meziříčí a dále příležitosti a ohrožení, která by mohla určitým způsobem zámek ovlivnit. Jsou zde zahrnuty i návrhy na zvýšení návštěvnosti, které by mohly zaujmout větší počet návštěvníků. Tyto návrhy vychází ze slabých stránek objektu. Zámek Velké Meziříčí a dálniční most jsou dominantami města. Z marketingového výzkumu je tedy patrné, že lidé zámek navštěvují rádi, ale pokud by se ještě více zaměřilo na propagaci samotného objektu a regionu, je možné, že by se počet návštěvníků zvýšil, a tím by se zvýšila atraktivita zámku i celé destinace.
65
7 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ [1] http://www.krvysocina.cz/ ze dne 30. 3. 2010 [2] http://www.zdarns.cz/ ze dne 31. 3. 2010 [3] http://www.mkstrebic.cz/ ze dne 31. 3. 2010 [4] DAVID, Petr; SOUKUP Vladimír: Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku – Pojihlaví a Pooslaví. 1 vydání, vydalo nakladatelství S & D, Praha 2000, 144 stran, ISBN 80-86050-63-7 [5] http://www.visittrebic.eu/cze/ ze dne 31. 3. 2010 [6] http://www.turistik.cz/ ze dne 1. 4.2010 [7] FRIČOVÁ, Yvonna – odpovědná redaktorka: Národní kulturní památky a památky České republiky zapsané na seznam světového dědictví UNESCO, Praha – Zlín, vydala nakladatelství Titanic a Tigris v roce 2001, 119 stran, ISBN 80-85909-69-3 (Titanic), ISBN 80-86062-05-8 (Tigris) [8] http://www.telc.eu/ ze dne 1. 4.2010 [9] http://web.mestovm.cz/ ze dne 7. 4. 2010 [10] JURMAN, Hynek: Velkomeziříčsko, 1. vydání, nakladatelství SURSUM, Tišnov, 2001, 262 stran, ISBN 80-85799-77-4 [11] DVOŘÁK, Antonín: Velké Meziříčí na dobových pohlednicích I. 1897-1922, vydalo město Velké Meziříčí, 1999, vydání 1., náklad 2 000 výtisků, 137 stran [12]
Propagační materiály informačního centra ve Velkém Meziříčí – Procházka po
bývalém židovském městě Velké Meziříčí, vydáno v rámci projektu spolufinancováno EU a krajem Vysočina [13] http://vysocina.eu/ ze dne 8. 4. 2010 [14] http://www.turistika.cz/ ze dne 8. 4.2010 [15]
Propagační materiály informačního centra ve Velkém Meziříčí – Procházka
Městskou památkovou zónou Velké Meziříčí, vydáno v rámci projektu spolufinancováno EU a krajem Vysočina 66
[16] FIŠER, Zdeněk: Velké Meziříčí v zrcadle dějin. 1.vyd. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2008, 512 stran, ISBN 978-80-7275-075-7 [17] http://brno.idnes.cz/ ze dne 3. 4.2010 [18] http://zivotopisyonline.cz/ ze dne 3. 4. 2010 [19] http://www.muzeumvm.cz/ ze dne 11. 4. 2010 [20] Propagační materiály informačního centra ve Velkém Meziříčí – Procházka k významným dominantám města, Prohlídka zámeckého areálu Velké Meziříčí, vydal: Mikroregion Velkomeziříčsko-Bítešsko, vydáno v rámci projektu spolufinancováno EU a krajem Vysočina [21] http://www.mikroregionvmb.cz/ ze dne 12. 4.2010 [22] Propagační materiály informačního centra Velké Meziříčí – Přírodní park Balinské údolí, vydalo Středisko pro vzdělávání a výchovu v přírodě – Chaloupky, o.p.s., rok 2004, publikace vznikla s podporou Fondu Vysočiny a města Velké Meziříčí [23] http://www.ekovysocina.cz/naucna-stezka-seben.html ze dne 13. 4.2010 [24] http://www.hrady.cz/ ze dne 13. 4.2010 [25] http://www.mzm.cz/ ze dne 13. 4.2010 [26] http://www.krizanov.cz/ ze dne 13. 4.2010 [27] http://www.vysocina.tourism.cz/ ze dne 13. 4.2010 [28] http://www.western.cz/ ze dne 13. 4.2010 [29] http://www.vladimirmatula.zjihlavy.cz/ ze dne 3. 5. 2010 [30] VANÍČEK, Jiří: Marketingový výzkum a měření atraktivity turistické destinace. Marketing a komunikace. Praha, 2006. ISSN 11
67
8 OSTATNÍ ZDROJE INFORMACÍ §
JÁNSKÝ, Petr – odpovědný redaktor: Česká republika – Stručný turistický průvodce, 1. vydání, 2002, nakladatelství Music Cheb, ISBN 80-85925-12-5
§
HRÁDEK M., CHROMÝ P., IVAN A., LOUDA J., MARADA M.: Městské památkové rezervace, 1. vydání, Praha, 2000, nakladatelství Olympia, 184 stran, ISBN 80-7033-657-9
§
www.kudyznudy.cz
§
www.unesco-czech.cz
§
www.castles.cz
§
www.tourism.cz
§
www.zamky-hrady.cz
§
Informace z Muzea Velké Meziříčí
68
9 PŘÍLOHY A) DOTAZNÍK (český dotazník) B) QUESTIONAIRE (anglický dotazník) C) UMFRAGE (německý dotazník)
69
PŘÍLOHA A
DOTAZ N Í K PRO NÁVŠTĚVNÍKA ZÁMKU VELKÉ MEZIŘÍČÍ
1.
Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená,odpočinek pouze projíždím
výlet služební cesta
2. Jak často navštěvujete tento hrad (zámek)? poprvé podruhé 3.
4.
návštěva příbuzných,známých zdravotní pobyt, léčení, lázně
potřetí
jiné důvody………
již vícekrát
Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) jsem na služební cestě individuálně prostřednictvím CK nebo CA
skupinový zájezd
Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima
5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 6. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu v Praze na více místech nikde
jinde………………………..
8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu (zámku)? reference o známých informace od CK n.CA tištěné informace rozhlas, televize turistické informační centrum internet 9.
Kdy jste se rozhodl k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl až po příjezdu do tohoto regionu (místa)
vlastní zkušenost jiný…………….
jinak :
10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil? (doplní se individuálně pro každý hrad nebo zámek ) jiné …………
11. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión kempink/tábořiště u známých/příbuzných
jinak …………
12. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) klidné prostředí bez příroda čisté životní prostředí lesy, krajina vodní plochy a toky hluku dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura historická města a památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport,turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………
13. S kým cestujete? sám/sama
s rodinou
se skupinou/se zájezdem
s kamarády/se známými
jinak…………………………………………………….. 14. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky nebo jinak……………. 15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 nevím Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboží v prodejně 1 2 3 4 5 nevím Úroveň průvodcovských služeb 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Možnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní služeb 1 2 3 4 5 nevím 16. Doporučil byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne
určitě ne
17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 až 50 km 51 až 100 km 201 až 400 km 401 až 800 km 801 až 1200 km 1601 až 2000 km 2001 až 3000 km 3001 až 5000 km 19. Údaje o Vás: muž pohlaví
žena
stát, ve kterém máte bydliště počet obyvatel bydliště věk vzdělání zaměstnání
Místo:
101 až 200 km 1201 až 1600 km 5001 a více
do 3 tis
ČR Rakousko 3-10 tis 10-50 tis
Slovensko Holandsko 50-100 tis
do 17 let 18-25 26-35 36-45 základní/vyučen střední zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec soukromý sektor v domácnosti/mateřská důchodce student Tazatel:
Německo…. Jiný 100- 1 mil nad 1 mil 46-55 56 a více vysokoškolské podnikatel /živnostník nezaměstnaný
Datum:
PŘÍLOHA B
QUESTIONAIRE
FOR A VISITOR OF A CHATEAUX VELKÉ MEZIŘÍČÍ 1.
2.
3.
4.
What is the main reason of your visit in this region? holiday, recreation trip visit of relatives, friends just passing business trip health stay, treatment, spa
other reasons………
How many times have you visited this castle (chateau)? once twice three times
more times
How is your trip organised? (you can tick two answers) individually by travel office or agency I’m on a business trip Which season do you usually visit this region in? spring summer autumn
collective tour
winter
5. How long are you going to stay in this region this time? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… 6. How long are you going to stay in the Czech Republic this time (only for foreigners)? how many hours (no overnight stay)….…….. how many days …………… 7. If you are here for more than one day, where are you accommodated? in this place in this region in Prague in more places nowhere somewhere else………… 8.
What has motivated you to visit this castle (chateau)? information from travel office printed information references from friends or agency radio, TV tourist information centre Internet
9.
When did you decide on the visit of this castle (chateau)? I had planned the visit before I started this stay (trip). I decided on the visit after I had come to this region.
my own experience other…………….
otherwise:
10. What else are you going to visit or have you visited in this region? (to be supplemented individually for each castle or chateau) other …………
11. If you are going to spend the night here, what facility will it mainly be in? hotel private accommodation cottage, weekend house boarding house camping site at friends’/relatives’
otherwise …………
12. What were your priorities when choosing this region? (you can choose more options) quiet environment no nature clean environment forests, landscape water reservoirs, rivers noise historical towns and cultural events and culture well-equipped tourist facilities monuments entertainment sport, activity performance sport recreation sport, tourism active recreation other work reasons private reasons other……………………………
13. Who are you travelling with? on my own with family with friends/acquaintances another way…………………………………………………..
with a group/tour
14. Which means of transport have you used? (indicate only the means of transport used to this place) on foot or another car motorcycle bicycle train bus way……………. 15. By means of a school grade scale, can you specify the quality of services in this listed object if you have experienced them? (circle your evaluation grade 1 – the best and 5 – the worst) best average worst evaluation I don’t know 1 2 3 4 5 Clarity of information for visitors (marking etc.) I don’t know 2 3 4 5 Approach and helpfulness of cash desk staff in the object 1 I don’t know 1 2 3 4 5 Offer of goods in the shop I don’t know 1 2 3 4 5 Level of guide services I don’t know 1 2 3 4 5 Entrance fee height I don’t know 1 2 3 4 5 Possible choice from more sightseeing routes I don’t know 1 2 3 4 5 Place to rest, waiting time for the visit I don’t know 1 2 3 4 5 General impression from the object’s eye-appeal I don’t know 1 2 3 4 5 General satisfaction with the level of services 16. Would you recommend the visit of this object to your friends and acquaintances? definitely yes rather yes I don’t know rather not definitely not 17. If you will, state the particular place of your permanent residence (either town or region or part of the state you live in)? …………………………………………………………………………………………………………… 18. What is the estimated distance from the place of your residence to this place? within 10 km 11 to 50 km 51 to 100 km 101 to 200 km 201 to 400 km 401 to 800 km 801 to 1200 km 1201 to 1600 km 1601 to 2000 km 2001 to 3000 km 3001 to 5000 km 5001 and more 19. Your personal details: male sex
female
The state where you have a residence Population in your residence age education occupation
Place:
Less than 3,000 up to 17
CR Austria 3-10 10-50 thousand thousand 18-25 26-35
Slovakia Holland 50-100 thousand 36-45
primary/vocational secondary public administration employee private sector employee housewife/maternity leave pensioner student Enquirer:
Germany Other………… 100,000 - 1 over 1 million million 46-55 56 and more college/university entrepreneur/businessman unemployed
Date:
PŘÍLOHA C
UMFRAGE
FÜR BESUCHER DES SCHLOSSES VELKÉ MEZIŘÍČÍ 1.
2.
3.
4.
Wie ist der Hauptgrund Ihres Besuchs in dieser Region? Urlaub, Ruhe Ausflug Besuch der Verwandten, Bekannten andere Gründe… ich fahre nur durch Dienstreise Gesundheitsaufenthalt, Heilung, Bad Wie oft besuchen Sie diese Burg (dieses Schloss)? zum erstenmal zum zweitenmal
zum drittenmal
schon mehrmals
Wie ist Ihre Reise organiziert? (man kann auch 2 Antworten kreuzen) individuell mit Reisebüro oder Reiseagentur Dienstreise In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens diese Region? Frühling Sommer Herbst
Gruppenausflug
Winter
5. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Region? wieviel Stunden (ohne Übernachtung) ……... wieviel Tage……………….. 6.
Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? (nur für Ausländer)
wieviel Stunden (ohne Übernachtung).……..
wieviel Tage………………..
7. Falls Sie hier für mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? an Ort und in dieser Region in Prag an mehreren Stellen nirgendwo Stelle 8. Wie sind Sie zum Besuch des Schlosses (der Burg) motiviert? Infos von Reisebüro (Agentur) Presseinfos Referenzen von den Bekannten Radio, Fernsehen Touristisches Infozentrum Internet 9.
anders………..
Eigene Erfahrung anders……
Wann haben Sie sich für den Besuch des Schlosses (der Burg) entschieden? ich habe es noch vorher geplant anders: ich habe mich erst nach der Ankunft entschieden
10. Was wollen Sie noch in dieser Region besuchen oder was haben Sie schon besucht? …………
11. Wo werden Sie übernachten? Hotel im Privat Pension Camp
Hütte anders………… bei Bekannten, Verwandten
12. Was bevorzugten Sie bei der Wahl der Region? (schreiben Sie auch mehrere Antworten) schöne Umwelt ohne Wälder, Natur saubere Umwelt Wasserflächen Lärm Landschaft historische Städte und gut ausgestattete Einrichtungen für Kultur Kulturveranstaltungen Sehenswürdigkeiten Touristen Sport, Leistungssport Erholungssport, Touristik Aktiver Urlaub Bewegung andere Arbeitsgründe Privatgründe andere……………………………
13. Mit wem reisen Sie? allein
mit Kameraden, Bekannten
mit Familie
mit der Gruppe
andere…………………………………………………….. 14. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt? (nur bis zum diesen Ort) Auto Motorrad Fahrrad Zug Bus zu Fuss oder anders……… 15. Wie sind Ihre Erfahrungen mit der Qualität der Dienstleistungen in diesem historischen Objekt? ( 1 – die beste Note, 5 – die schlechteste Note) Bewertung die beste Bewertung
Die Verständlichkeit der Infos für Besucher (Schilderung….) Die Einstellung der Bedienung in der Kasse des Objekts Angebot der Waren im Geschäft
die schlechteste Bewertung
Durchschnitt
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Niveau der Begleiterdienstleistungen
1
2
3
4
5
Die Höhe von Eintrittsgeld
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
Möglichkeit der Auswahl aus mehreren Besichtigungstrassen Ruheplatz, Wartezeit auf den Besuch Gesamter Eindruck aus der Atraktivität des Objektes Gesamte Zufriedenheit mit dem Niveau der Dienstleistungen
16. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Objektes empfehlen? sicher ja eher ja ich weiss nicht eher nicht
ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht ich weiss nicht
sicher nicht
17. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region Gebiet…) …………………………………………………………………………………………………………… 18. Schätzen Sie die Entfernung aus Ihrem Wohnort Bis 10 Km 11 bis 50 Km 201 bis 400 Km 401 bis 800 Km 1601 bis 2000 Km 2001 bis 3000 Km 19. Angaben von Ihnen: Mann Geschlecht
Ausbildung Beruf
Ort:
101 bis 200 Km 1201 bis 1600 Km 5001 und mehr Km
Frau
Stadt, wo Sie wohnen Zahl der Einwohner Ihres Wohnortes Alter
51 bis 100 Km 801 bis 1200 Km 3001 bis 5000 Km
Bis 3000
Die Tschechische Die Slowakei Republik Österreich Holland 3-10 000 10-50 000 50-100 000
bis 17
18-25
26-35
36-45
Grundschule Mittelschule Staatsangestellter Angestellter im privaten Sektor Mutterschaftsurlaub Rentner Student Name:
Datum:
Die BRD anders… 100- 1 Ml 46-55
über 1 Ml
56 und mehr Hochschule Unternehmer Der Arbeitslose
