VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka zámku Náchod

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a z á m k u N á c h o d Bakalářská práce

Autor: Klára Borůvková Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2010

Anotace Tato bakalářská práce pojednává o státním zámku Náchod. Je zde provedena jeho charakteristika a analýza významu hradu pro oblast cestovního ruchu v rámci turistického regionu Kladské pomezí. Hlavním cílem práce je vytvoření profilu návštěvníka zámku Náchod na základě dotazníkového šetření. Pro marketingový výzkum byla vyuţita metoda šetření formou dotazování prostřednictvím vytvořeného dotazníku. V práci byla rovněţ vypočtena atraktivita hradu a vypracována SWOT analýza, která byla následována podáním vlastního řešení, který má přispět ke zvýšení návštěvnosti zámku. Klíčová slova: SZ Náchod, Kladské pomezí, SWOT analýza, atraktivita hradu, inspirativní turistický program

Annotation This bachelor thesis treats of the Náchod Castle. There is realize its characteristic and analysis of importance the castle for turistic region Kladske pomezi. The principal aim of the bachelor thesis is to create the profile of a Náchod Castle visitor by means of questionnaires. It was used determination method on the basis of using prepared questionnaires. In the thesis were also the calculation of a visitor´s perceptions of the attractive castle and SWOT analysis followed by my own sollution, which should be useful to increase visit rate . Key words: SC Náchod, Kladske pomezi region, perception of the attractive kastle, the inspirational tourist programme

Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za odbornou spolupráci a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Děkuji rovněž všem, kteří mi ochotně poskytli užitečné informace a podíleli se tím na úspěšném vypracování bakalářské práce.

Prohlášení: Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě, dne

………………………..

Obsah Úvod............................................................................................................................................8 1 Historie Náchodského zámku ............................................................................................. 9 1.1 Rody nejvýznamnějších majitelů Náchoda .................................................................. 9 1.2 Stavební vývoj zámku ................................................................................................ 12 2 Umístění Náchodského zámku ........................................................................................14 2.1 Charakteristika Královéhradeckého kraje a turistického regionu Kladské pomezí ................................................................................................................................... 15 3 Kulturně-historický předpoklady v okolí SZ Náchod.......................................................17 3.1 Region Kladské pomezí ............................................................................................. 17 3.2 Region Krkonoše a Podkrkonoší ................................................................................ 19 3.3 Orlické hory a Podorlicko .......................................................................................... 20 3.4 Hradecko .................................................................................................................... 21 4 Náchodský zámek - současnost ........................................................................................23 4.1 Sluţby poskytované na SZ Náchod............................................................................ 23 4.1.1 Parkoviště..........................................................................................................23 4.1.2

Zámecký hotel...................................................................................................24

4.2 Struktura prohlídek..................................................................................................... 24 4.2.1 Prohlídkové okruhy...........................................................................................25 4.2.2

Ceny vstupného.................................................................................................26

4.2.3

Otvírací doba.....................................................................................................26

4.2.4

Rezervace ..........................................................................................................27

4.3 Propagace zámku ....................................................................................................... 27 4.4 Zámecký areál ............................................................................................................ 28 4.5 Děti na zámku ............................................................................................................ 28 5 Kulturně-společenské předpoklady...................................................................................30 5.1 Kulturní akce .............................................................................................................. 30 6 Informační sluţby .............................................................................................................31 7 Realizační předpoklady - Materiálně-technické základna ................................................32 7.1 Ubytovací sluţby........................................................................................................ 32 7.2 Stravovací sluţby ....................................................................................................... 32 7.3 Doprava ...................................................................................................................... 33 8 Zjišťování sekundárních dat ............................................................................................. 34 8.1 Statistiky regionu Hradec Králové ............................................................................. 34 8.2 Návštěvnost SZ Náchod ............................................................................................. 36 9 Sběr primárních dat ...........................................................................................................39 9.1 Metodika marketingového šetření .............................................................................. 39 9.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření .......................................................................... 40 10 Atraktivita SZ Náchod ......................................................................................................55 11 SWOT analýza SZ Náchod ............................................................................................... 56 12 Navrhované řešení pro zvýšení návštěvnosti zámku ........................................................58

12.1 Projekt „Po krásách česko-polského pohraničí“ ........................................................ 58 12.1.1 Tvorba produktu ...............................................................................................58 12.1.2

Turistické zajímavosti regionu Kladské pomezí zařazeny do programu ..........59

Návrh časového harmonogram .........................................................................................64 12.1.3

Zajištění sluţeb CR ...........................................................................................65

12.1.4

Propagace produktu ..........................................................................................66

12.1.5

Mapa oblasti ......................................................................................................66

Závěr .........................................................................................................................................67 Soupis bibliografických citací ..................................................................................................69 Přílohy.......................................................................................................................................72

Úvod Cestovní ruch1 je definován jako soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestou a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a to zpravidla ve volném čase. Účelem můţe být zotavení, poznání, společenské důvody, kulturní a společenské vyţití, lázeňské léčení či pracovní cesty. Historie cestovního ruchu2 sahá do doby antické, kdy staří Římané jezdili do termálních lázní, existovaly první psané cestovní příručky. Navštěvování hradů a zámků, poznávání jejich historie a doplňování si informací je z hlediska cestovního ruchu velice atraktivní nejen v České republice ale i v zahraničí. Z velkého počtu hradů a zámků, které se nacházejí na území České republiky je jich mnoho ve vlastnictví Národního památkového ústavu, ale také mnoho v soukromém vlastnictví. Tato práce je zaměřena na státní zámek Náchod, který je ve správě Národního památkového ústavu, územní odborné pracoviště v Josefově. Cílem

práce je vytvoření

profilu

návštěvníka zámku

Náchod

na základě

marketingového šetření. Úkolem práce je charakteristika významu zámku jako kulturněhistorické památky a analýza jeho vyuţití pro cestovní ruch. V práci jsou uvedeny informace o minulosti i současnosti objektu, údaje o provozu zámku a prohlídkových okruzích. V práci je také zahrnut návrh, který by napomohl ke zvýšení návštěvnosti a tím současně i atraktivity zámku. Tato část práce se zabývá zejména návštěvou kulturněhistorických památek, jenţ jsou součástí kulturně-poznávací formy cestovního ruchu.

1

ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu, s. 5. RUX, J. – RUXOVÁ A. Příručka průvodce cestovního ruchu. Jihlava: Vyšší odborná škola Jihla. Obor Cestovní ruch, 2000. Skripta, s. 4–5. 2

8

1 Historie Náchodského zámku Počátky hradu bývaly v minulosti kladeny do roku 1270, stavebně-historický průzkum však umístil jeho vznik do doby konce vlády Václava I., tedy mezi léta 1230–1254. Nechal ho vybudovat Hron z rodu Nečeraticů na strategicky významném místě, při cestě z Čech do Kladska. Není však známo, zda hrad vznikl jako královský a byl Hronovi propůjčen, nebo zda Hron získal na jeho stavbu od krále povolení.3 Zámek se nachází ve Východních Čechách, na území po obou březích řeky Metuje. Jméno Náchod se poprvé vyskytuje v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo zcela přirozeně jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.4

1.1 Rody nejvýznamnějších majitelů Náchoda5 Hrona z rodu Nečereticů (1270-1316) Vybudoval hrad, zaloţil město Náchod a kolonizoval území severně od Náchoda. Pocházel z panského rodu Načeraticů, jeho otcem byl Pakoslav, jenţ byl roku 1239 zmiňován jako jeden z předních zemských pánů. Od římského krále Alfonse Kastilského Hron roku 1257 obdrţel erb s černým lvem na zlatém štítě. Hronovi potomci se rozdělili na dvě větve – českou a moravskou. Zatímco česká větev zanikla v průběhu 15. století, moravská větev rodu, sídlící na tvrzi Březník u Náměště, existovala dále pod názvem Březničtí z Náchoda. Rod vymřel roku 1672. Roku 1316 byl Ješek, nástupce Hrona z Náchoda, přinucen Janem Lucemburským směnit Náchod za Kostelec nad Černými Lesy. Od té doby se na zámku vystřídalo

3

BAŠTECKÁ L. A KOL. Náchod, s.27 Dostupné z: http://mestonachod.cz/mesto-nachod/mesto/popis/ [cit. 2010-03-14]. 5 Dostupné z: http://zameknachod.cz [cit. 2010-03-14]. 4

9

mnoho rodů a pánů. Byly to například páni z Dubé, páni z Kunštátu a Poděbrad, Špetlové z Janovic nebo rod Pernštejnů.6 Smiřičtí ze Smiřic (1544–1623) Roku 1544 koupil zámek od Jana z Pernštejna Zikmund Smiřický ze Smiřic. Jeho prvním známým předkem byl Jan Smiřický, který se aktivně účastnil husitské revoluce postupně na straně Praţanů a Táborů. V 16. století získali Smiřičtí značný majetek a počátkem 17. století drţeli nejrozsáhlejší pozemkový majetek v království, desítky hradů, měst ve středních a severovýchodních Čechách. Zakladatelem náchodské větve, která vymřela roku 1614, byl Albrecht Václav ze Smiřic. Posledním muţským členem rodu byl Albrecht Jan z druhé větve Smiřických, který se podílel na přípravě stavovského povstání v r. 1618. Dědička rodového majetku Markéta Saloména opustila jako stoupenkyně stavovského povstání zemi roku 1620. V letech 1621-1623, byla panství Smiřických konfiskována a po vyřešení nároků Albrechta z Valdštejna, jehoţ matka byla z rodu Smiřických, prodala královská komora náchodské panství Marii Magdaléně Trčkové z Lobkovic za 205 000 rýnských zlatých. Trčkové z Lípy (1623–1634) Český rod pocházející z Lípy u Hradce Králové, který zaloţil v první polovině 15. století Mikuláš Trčka. Na přelomu 16. a 17. století patřili jiţ Trčkové k nejbohatším v Čechách. Jan Rudolf Trčka se roku 1588 oţenil s Marií Magdalénou z Lobkovic, která rod ještě obohatila. Roku 1629 byl rod povýšen do hraběcího stavu. Rudolfův syn Adam Erdman byl zavraţděn 25. 2. 1634 v Chebu při likvidaci tzv. Valdštejnova spiknutí. Rod vymřel po meči smrtí Jana Rudolfa, který přeţil svého syna o pouhých několik měsíců. Obrovský majetek rodu propadl císaři.

6

Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: [VI] VÝCHODNÍ ČECHY, s.313

10

Piccolomini (1634–1783) Ottaviovi, členu starého italského rodu Piccolomini, byl zámek věnován darem za hrdinské sluţby císaři, Ferdinandem II. Nejznámějším příslušníkem rodu byl humanista a papeţ Aeneas Silvius – Pius II. (+1464), autor České kroniky, účastník jednání s husity na církevním koncilu v Basileji a odpůrce Jiříka z Poděbrad. Rod se dělil na dvě větve Pieri a Todeschini. Ottavio patřil do větve Pieri, která však vymírá jiţ roku 1757 a její majetek a tedy i náchodské panství přechází na větev Todeschini. Posledním členem piccolominského rodu byl Joseph Parille, jenţ zemřel roku 1783. Zadluţené náchodské panství získává po soudních sporech hrabě Josef Vojtěch Desfours, jehoţ matka byla dcerou Vavřince Piccolominiho. Syn Josefa Vojtěcha František Antonín, prodává zámek v drţbě roku 1792 kuronskému a zaháňskému vévodovi Petru Bironovi. Jeho dědičkou se stala vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská. Po její smrti v roce 1839 zdědila zámek její sestra Pavlín, která ho prodává roku 1840 německému kníţeti Oktaviánovi Lippe- Biesterfeld.7

Schaumburg-Lippe (1842–1945) Roku 1842 panství zakoupil kníţe Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 500 000 zlatých pro svého druhorozeného syna Viléma Karla Augusta a zaloţil tak náchodskou sekundogenituru rodu. Sňatkem Vilémova syna Bedřicha s dánskou princeznou Luisou došlo v závěru 19. století ke spříznění rodu s dánskou královskou rodinou. Tato německá kníţata na Náchodě vládla aţ do konce 2. světové války, kdy byl roku 1945 všechen majetek zkonfiskován a přešel do správy státu.

7

Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: [VI] VÝCHODNÍ ČECHY, s. 314

11

1.2 Stavební vývoj zámku8 Zámek byl původně vystavěn na tupém konci hřebene jako hrad bergritového typu, jehoţ hlavní částí byla okrouhlá věţ a palác. Věţ byla typickou útočnou věţí válcovitého tvaru se stráţním ochozem v posledním podlaţí, kterou společně s palácem ovinovala silná obvodová hradba. Tento hrad zaujímal jen nejjiţnější části skalní stěny, chráněné ze tří stran prudkými svahy a ze čtvrté strany příkopem a valem. Během 14. století dochází na popud

Jana

Lucemburského

k rozšíření a zabezpečení hradu

Obrázek 1: Zámek Náchod

štítovou hradbou. V průběhu 15. a počátkem 16. století byl hrad v několika etapách přestavován a rozšiřován. Na sklonku středověku byl gotický hrad výrazně modernizován v obytné i obranné sloţce. Za panování Smiřických se gotický hrad začal přestavovat v renesanční zámek. Přestavbu, kterou prováděli italští stavitelé, byla dokončena roku 1561. Během přestavby došlo ke změně gotického paláce, k rozdělení nádvoří na horní a dolní, probourání arkád a postavení druhé zámecké věţe s hodinami. V 17. století byl areál za panování Ottava Piccolomini barokně přestavován, avšak po vpádu Švédů v roce 1639 byl značně poškozen. Proto byly zahájeny rozsáhlé úpravy, na kterých se podíleli Carlo Lurago a Giovanni Pieroni. Byly zazděny hlavní gotická

8

Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: [VI] VÝCHODNÍ ČECHY, s. 313-17 BAŠTECKÁ L. A KOL. Náchod, s.27 DAVID, P. - SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky, s. 194-195

12

brána a okna, bezpečnost zajišťovaly nové mohutné hradby se střílnami a také samozřejmě docházelo k úpravám uvnitř paláce. V 18. století byly provedeny stavební úpravy, po nichţ dostal zámek dnešní vzhled. Důvodem stavebních prací byly následky bouře, která pobořila hlavní věţ, jenţ byla poté sníţena. Byla také vylámána skála, čímţ byl zvětšen prostor před zámkem, kde byl postaven barokní trakt pro zámecké úřednictvo. Úpravy v zámku se omezily na štukatérské práce. V této době byla také zaloţena francouzská zahrada Pikolominka. V polovině 70. let 20. století byla zahájena celková obnova zámku včetně statického zajištění základů a zdiva a renovace venkovních sgrafitových omítek. Areálu dnešního zámku vévodí gotická válcová věţ s dvojitou bání a arkádovým ochozem a je tady pět nepravidelných nádvoří s arkádami.

13

2 Umístění Náchodského zámku 9 Z hlediska regionální významu je město Náchod, kde se zámek nalézá, součástí turistického regionu Kladské pomezí, který se nachází, v severovýchodních Čechách při hranici s Polskem a je umístěn v Královéhradeckém kraji. Město Náchod se nachází 346m n. m., rozkládá se na obou březích řeky Metuje a je přirozeným historickým, turistickým, správním a průmyslovým centrem celé oblasti od vstupní "Branky" aţ po Broumovský výběţek. Náchod je hraniční město s přímou vazbou na polskou Kudowu Zdrój a další příhraniční polská lázeňská města.10 Je vzdáleno 45 km SV od Hradce Králové, asi 36 km JV od Trutnova a necelých 10 km západním směrem od polské Kudowy Zdroje. Nejbliţším zámkem je zámek v Novém Městě nad Metují vystavěný na skalnatém ostrohu nad řekou Metuje vzdálený 10 km a zhruba stejně vzdálený je i zámek v Ratibořicích, který nalezneme nedaleko řeky Úpy.

9

Pokud není uvedeno jinak, informace byly získány vlastním terénním šetřením autorky. Dostupné z: http://mestonachod.cz/mesto-nachod/mesto/popis/ [cit. 2010-03-18].

10

14

2.1 Charakteristika Královéhradeckého kraje a turistického regionu Kladské pomezí11 Královéhradecký kraj leţí v severovýchodní části Čech. Na severu a východě ohraničuje území kraje mezistátní hranice s Polskem, s jehoţ hraniční oblastí tvoří Královéhradecký kraj Euroregion Glacensis. Hlavním městem kraje je Hradec Králové. Na území kraje se z hlediska kulturně-historického nacházejí 4 městské památkové rezervace a 20 městských památkových zón, 15 národních kulturních památek a 2 vesnické památkové rezervace a 13 zón. Mezi nejvýznamnější památky patří například zámek Kuks, Náchod, Nové Město nad Metují, Ratibořice, Opočno, Potštejn aj. Bohuţel se na území kraje nenachází ţádná z kulturních památek UNESCO. I to by se snad v budoucnosti mělo změnit. Sochy Ctností a Neřestí na Kuksu jsou navrţeny pro zapsání do světového kulturního dědictví. Z hlediska přírodního je zde zastoupen národní park (KRNAP), 2 geoparky (Český ráj, Vnitrosudetská pánev Viţňov), několik CHKO (Broumovsko, Orlické hory) a 5 národních přírodních rezervací a památek (Adršpašsko-teplické skály, Babiččino údolí). Na území Královéhradeckého kraje patří následující turistické oblasti: -

Krkonoše a Podkrkonoší, Kladské pomezí, Český ráj, Orlické hory a Podorlicko, Hradecko

Zámek Náchod patří do turistického regionu Kladské pomezí. Největší přírodní atraktivitou Kladského pomezí jsou pískovcová skalní města a útvary – dvě národní přírodní rezervace Broumovské stěny a Adršpašsko-teplické skály a další chráněná území. K nejvýznamnějším historickým atraktivitám patří Babiččino údolí s Ratibořickým zámkem, barokní stavby Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera na Broumovsku a s tímto územím spojené zděné statky, které jsou vesnickou památkovou 11

Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro roky 2007–2013. Dostupné z: http://kr-kralovehradecky.cz [cit. 2010-03-18]. http://kladskepomezi.cz [cit. 2010-03-18].

15

rezervací. Zámky se nacházejí v Náchodě a Novém Městě nad Metují. Mezi vojenskohistorické památky se řadí pevnost Josefov a pozůstatky československého opevnění z druhé světové války.

16

3 Kulturně-historický předpoklady v okolí SZ Náchod V celém turistickém regionu Kladské pomezí a v okolí zámku Náchod se nachází celá řada zajímavých míst a kulturně-historických památek. V této kapitole autorka podává některé informace o vybraných památkách, které návštěvník můţe shlédnout v Královéhradeckém kraji.

3.1 Region Kladské pomezí Zámek Nové Město nad Metují12 Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí jedné z nejkrásnějších památkových rezervací u nás. Byl postaven společně s městem na skalnatém ostrohu nad řekou Metují r. 1501 původně jako pozdně gotický hrad, který měl město chránit.

Obrázek 2: Zámek Nové Město nad Metují

Po velkém poţáru města r. 1527, bylo panství prodáno Pernštejnům, kteří začali s renesanční obnovou města i sídla. Během času se dostalo zámku i barokní přestavby, především v druhém zámeckém patře.

12

Dostupné z: http://zameknm.cz/historie.html [cit. 2010-04-05]

17

V průběhu 19. století se na zámku vystřídalo několik majitelů, kteří se zde však trvale nezdrţovali a zámek značně zchátral. V roce 1908 koupil zámek Josef Bartoň, za kterého se mu dostalo zatím poslední přestavby. Ta byla svěřena vynikajícím architektům té doby, Dušanu Jurkovičovi a Pavlu Janákovi. Roku 1948 byl zámek znárodněn a do roku 1991 byl ve vlastnictví státu. Od r. 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou. Zámek Ratibořice13 První písemná zpráva o existenci panského sídla a vsi v Ratibořicích pochází z roku 1388 a jako majitel je uveden rytíř Vaněk ze Ţampachu. Roku 1582 zakoupil Ratibořice i Rýzmburk rod Smiřických ze Smiřic a oba statky byly připojeny k rozsáhlému panství Náchodskému. V létech 1702-1708 si nechal kníţe Lorenzo Piccolomini v Ratibořicích postavit barokní zámeček, který měl slouţit jako letní a lovecké sídlo. Stavba byla vybudována podle vzoru italských letohrádků, jako takzvané „casino“. V roce 1792 koupil Náchodské panství Petr Biron, vévoda Kuronský a Zaháňský, po jehoţ smrti zdědila Ratibořice jeho nejstarší dcera Kateřina Vilemína, vévodkyně Zaháňská. Ta ho nechala přestavět v empírovém slohu a vytvořila si z něho své letní sídlo. Okolo zámku byl zaloţen přírodně krajinářský park, postupně rozšířený na celé údolí řeky Úpy. Schaumburg – Lippe nechali zámek upravit v létech 1860-1864 do dnešní podoby. V drţení jejich rodu pak zůstal aţ do roku 1945, kdy byl znárodněn. V současné době je zámek ve správě Národního památkového ústavu.

13

Dostupné z: http://zamekratiborice.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=2&Itemid=4 [cit. 2010-04-05]

18

Pevnost Josefov14 Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780-1787 z podnětu císaře Josefa II. Měla slouţit k ochraně zemských hranic proti výbojnému Prusku. Projekt pevnosti zpracoval francouzský inţenýr v habsburských sluţbách generál Duhamel de Querlonde, který stavbu zpočátku také řídil. V poměrně krátké době vznikla nad soutokem řek Labe a Metuje mohutná bastionová pevnost, jedna z nejmodernějších a nejvýznamnějších v habsburské monarchii. V období napoleonských válek se Josefov několikrát připravoval na obléhání. Vojenskou slávu v boji však nezískal a ani za války prusko-rakouské v roce 1866 tomu nebylo jinak. Za 1. světové války byl v Josefově zřízen velký zajatecký tábor a během fašistické okupace ve 40. letech 20. stl. byla v Josefově umístěna německá posádka. V roce 1971 byl Josefov prohlášen za městskou památkovou rezervaci.

3.2 Region Krkonoše a Podkrkonoší Zámek Kuks15 Zakladatelem zámku a špitálu byl František Antonín Špork, který náleţel k nejvzdělanějším osobnostem barokní doby. Začátkem 18. století vybudoval v Kuksu lázně, které byly srovnatelné s evropskými lázeňskými středisky. Lázeňská budova s kaplí byla vybudována jiţ v letech 1692-1695 na levém labském břehu. Roku 1711 k nim přibyl zámek, divadlo a do roku 1722 byl dokončen lázeňský dům a Dům filosofů. Architektonické skloubení této části areálu bylo patrně dílem italského architekta G. B. Alliprandiho, který navrhl stavbu špitálu

14 15

Obrázek 3: Zámek Kuks

Dostupné z: http://pevnostjosefov.wz.cz/historie.htm [cit. 2010-04-05] Dostupné z: http://pruvodce.com/kuks/ [cit. 2010-04-05]

19

s ústřední budovou kostela Nejsvětější Trojice. Stavbu provedl v letech 1710-1712 italský stavitel Pietro Netolla s kameníkem Pietrem Antoniem della Torre. Hlavní pozoruhodností Kuksu je sochařská výzdoba před průčelím kostela a špitálu z let 1712-1731. Jejím autorem je sochař vrcholného baroka v Čechách Matyáš Bernard Braun. Ve 24 alegorických sochách Ctností a Neřestí, v alegorii osmi Blahoslavenství, v plastikách Náboţenství, Andělů smrti i v soše Křesťanského rytíře vyjádřil smýšlení a postoj hraběte Šporka ke světu i ţivotu. Ke Kuksu patří ještě Betlém s Braunovými sochami a reliéfy tesanými přímo do pískovcových skal.

3.3 Orlické hory a Podorlicko Zámek Opočno16 Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka nechal v průběhu druhé poloviny 16. století vystavět český šlechtický rod Trčků z Lípy. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy s třemi podlaţími. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Pro Colloredo-Mannsfeldy se stala potřeba reprezentace hlavní silou ovlivňující dění v zámku. Interiéry byly upravovány v duchu evropského aristokratického prostředí, hospodářsky vyuţívané údolí nahradil nově zaloţený přírodně krajinářský park s romantickými stavbami. Přes veškeré změny, kterými zámecký areál prošel, si dodnes udrţel obrovskou historickou a uměleckou hodnotu. K zámku přiléhá členitý přírodně krajinářský park o rozloze 22 ha s mnoha druhy vzácných dřevin, romantickými stavbami, oranţerií a letohrádkem.

16

Dostupné z: http://orlickehory-cz.info/index.php?nid=1053&lid=CZ&oid=115996 [cit. 2010-04-05]

20

Zámek Častolovice17 Na místě gotické vodní tvrze postavil na přelomu 16. a 17. století Vilém z Oppersfordu renesanční zámek. V roce 1694 zakoupili Častolovice Šternberkové a zůstali zde aţ do roku 1948, kdy zámek přešel do majetku státu. Zámek byl v 19. století novogoticky upraven a po roce 1900 byly obnoveny některé renesanční prvky. Zámek obklopuje anglický park s růţovou a vodní zahradou, zámeckým zvěřincem, oborou s bílými daňky a jeleny sika. V restituci po roce 1989 získala zámek Františka Šternbergová, jejíţ vliv a vkus se příznivě projevují v prostorách zámku.

3.4 Hradecko Hrádek u Nechanic18 V místě kde nikdy neexistovala ţádná tvrz či hrad, vznikl zámek, inspirovaný anglickou tudorovskou gotikou. Právě Hrádek u Nechanic je vedle Hluboké povaţovaný za druhou nejkrásnější ukázku tohoto stylu u nás. Novogotický objekt nechal vybudovat hrabě František Arnošt Harrach v letech 1841–1854 jako své letní sídlo. Práce vedl vídeňský architekt Karel Fischer. Interiér je inspirovaný severskou pozdní renesancí a kromě vybavení, zhotovovaného převáţné místními řemeslníky, byla na zámek svezena řada staroţitností z celé Evropy. Novogotické budovy obklopuje zámecký park o rozloze téměř 30 ha, přírodního charakteru, s rozlehlými loukami, soliterními skupinami stromů a drobnými lesíky. Státní zámek Hrádek u Nechanic byl v roce 2001 prohlášen národní kulturní památkou.

17 18

DAVID, P. - SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky, s.39 - 40 DAVID, P. - SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky, s.90

21

Obrázek 4: Zámek Hrádek u Nechanic

22

4 Náchodský zámek - současnost19 V roce 200120 byl SZ Náchod vyhlášen národní kulturní památkou. Spravuje ho Národního památkový ústav s územním odborným pracovištěm v Josefově. Národní památkový ústav21 (dále jen NPÚ) funguje jako státní příspěvková organizace s celostátní působností. Člení se na ústřední pracoviště se sídlem v Praze a na jednotlivá územní odborná pracoviště (dále jen ú. o. p.), kterých je v roce 2010 celkem čtrnáct. Pracoviště NPÚ vznikla 1. 1. 2003 z původních samostatných ústavů.

4.1 Služby poskytované na SZ Náchod Hlavní činností na SZ Náchod je poskytování sluţeb, které zde návštěvník můţe vyuţít. Mezi nejdůleţitější sluţbu tady patří poskytování průvodcovských a informačních sluţeb, které jsou poskytovány buďto přímo při prohlídce zámku, nebo na pokladně, kde si návštěvník můţe zakoupit něco z doplňkového sortimentu, nebo si rezervovat prohlídku. Pro návštěvníky jsou zde k dispozici tištěné materiály o zámku, pohlednice a suvenýry. Pro účely pořádání svatebních obřadů jsou vyhrazeny prostory Španělského sálu, Velkého sálu, kaple Nanebevzetí Panny Marie a Piccolominské zahrady. Pro filmové společnosti jsou zde k dispozici atraktivní interiéry a exteriéry. Dále je zde také moţnost pořádání zahradních slavností, koncertů, divadelních představení a výstav. Důleţitou součástí je sociální vybavení (WC) a placené parkoviště nedaleko zámku, jenţ jsou návštěvníkům plně k dispozici.

4.1.1 Parkoviště Pro návštěvníky zámku je k dispozici placené parkoviště, které se nachází ve vzdálenosti 200 m. Placené parkoviště je také přímo v centru Náchoda na Masarykově náměstí, které se nachází pod zámkem ve vzdálenosti asi 800 m. Odtud 19

Pokud není uvedeno jinak, informace byly získány vlastním terénním šetřením autorky. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/list.php?KrOk=Kr&Nazev=&KodKr=52 [cit. 2010-0325]. 21 Dostupné z: http://npu.cz/npu/souhrn/onas [cit. 2010-03-25]. 20

23

lze k zámku dojít pěšky po tzv. zámeckých schodech, k nimţ vede ulička na severní straně náměstí mezi starou radnicí a budovou děkanství, nebo z náměstí následovat červenou turistickou značku a vydat se tzv. Chrastinkou k zámku.

4.1.2 Zámecký hotel Návštěvníci se mohou občerstvit v restauraci Zámeckého hotelu, který je v blízkém sousedství zámku a zámecké aleje. Návštěvníci mohou vyuţít občerstvení jak v interiéru restaurace, tak i na letní zahrádce. Kapacita vnitřních prostor restaurace je 50 míst v restauraci a 50 míst v modrém salónku. Zámecký hotel je moţné vyuţít pro firemní akce, rauty, oslavy či školení. K ubytování hostů slouţí 2 apartmány a 17 dvoulůţkových pokojů s moţností přistýlky, vybavených kompletním sociálním zařízením, telefony, barevnými televizory a satelitem.22

4.2 Struktura prohlídek Návštěvník má na výběr ze tří hlavních prohlídkových okruhů a v případě příznivého počasí ještě malý okruh bez průvodce. Do budoucna se počítá se zpřístupněním knihovny pro návštěvníky jako dalšího prohlídkového okruhu. Na ţádný z okruhů není nutná rezervace, všechny jsou dostupné v rámci otevírací doby. Maximální počet návštěvníků ve skupině na I. prohlídkovém okruhu je 40 osob, na II. okruhu 30 osob a na III. okruhu 20 osob. Na zámku je moţné pro zahraniční návštěvníky rezervovat cizojazyčnou prohlídku. Prohlídka probíhá v jazyce anglickém, polském či německém. Pokud se cizinec rozhodne účastnit české prohlídky, obdrţí při nákupu vstupenky text s výkladem v příslušném jazyce.

22

Více informací dostupných na http://www.zamecky-hotel.xf.cz

24

4.2.1 Prohlídkové okruhy23 Prohlídkový okruh 1 – Piccolominská expozice Historické interiéry připomínají období 17. a 18. století, kdy Náchod vlastnil císařský vojevůdce Ottavio Piccolomini. Je zde k vidění bohaté dobové interiérové vybavení, štuková výzdoba reprezentačních prostor, soubor bruselských tapiserií, sbírka květinových a loveckých zátiší, portrétní galerie, grafiky, část nejstaršího fondu zámecké knihovny a cenné ukázky historického uměleckého řemesla. Doba trvání této trasy je přibliţně 60 minut. Prohlídkový okruh 2 – Salony II. zámeckého patra Tato expozice byla otevřena veřejnosti v roce 2002 a nabízí ke shlédnutí prostory s malovanými trámovými stropy z poloviny 17. a 18. století, rozsáhlou kolekci obrazů podobizen, krajinomaleb, městských vedut, zátiší a grafik. Dále pak mobiliář z doby od 16. do 19. století, zejména renesanční, barokní a novorenesanční, cenné soubory historického uměleckého řemesla, tapiserie, zbraně a historické oděvy. Prohlídka okruhu trvá zhruba 60 minut. Prohlídkový okruh 3 – Na dvoře vévodském Tento interiérový prohlídkový okruh zpřístupněný pro návštěvní veřejnost v srpnu 2007 se tematicky vztahuje k závěru 18. a první polovině 19. století, kdy náchodské panství vlastnil Petr Biron vévoda Kuronský a Zaháňský a jeho dcera Kateřina Vilemína Zaháňská. V devíti místnostech si návštěvníci mohou prohlédnout interiéry s převáţně restaurovaným mobiliářem ve stylu klasicismu, empíru a biedermeieru. Délka prohlídky je asi 45 minut. Exteriérový okruh v areálu zámku – Malý okruh

23

Dostupné z: http://www.zameknachod.cz [cit. 2010-03-25].

25

Tento okruh je přístupný bez doprovodu průvodce a nabízí návštěvníkům prohlídku obranné věţe s hladomornou, prostor středověkých sklepů se studnou a klidné posezení na vyhlídkové terase nad městem. Prohlídka trvá zhruba 20 minut.

Knihovna Knihovna náchodského zámku patří se svými více jak 26 tisíci svazky mezi největší zámecké knihovny v Čechách. Z hlediska stáří ji lze rozdělit na tři části. Nejstarší je tzv. Piccolominský fond s 221 díly italské literatury z let 1524-1656, dále pak asi 6 tisíc knih pořízených vévodou Kuronským a Zaháňským Petrem Bironem a jeho dcerou Kateřinou Vilemínou a poslední a počtem největší část (cca 20 tisíc svazků) tvoří přírůstky z let vlády kníţat Schaumburg-Lippe. V současné době není knihovna součástí ţádného prohlídkového okruhu.

4.2.2 Ceny vstupného K vybírání vstupného slouţí pokladna umístěná na prvním zámeckém nádvoří, která současně zajišťuje i prodej suvenýrů. Na pokladně si zájemci mohou zaplatit povolení pro pořizování fotografií a videozáznamů v interiérech zámku. Zámek také nabízí sníţené vstupné dětem do 6 - ti let, studentům do 26 - ti let, seniorům nad 65 let a lidem se ZTP. Na zámeckém nádvoří a v zahradě si můţe návštěvník vychutnat příjemné posezení a ukrátit si tak čekání před prohlídkou. Prohlídkový okruh

Vstupné za 1 osobu (v Kč)

I. Okruh

80

II. Okruh

75

III. Okruh

70

Malý okruh s věţí

20

Tabulka 1: Ceník vstupného SZ Náchod

4.2.3 Otvírací doba Turistická sezóna zámku v Náchodě trvá od dubna do října. Během března a listopadu jsou moţné po předchozí domluvě prohlídky o sobotách a nedělích pro skupiny deseti a více lidí.

26

V dubnu a říjnu je zámek pro návštěvníky otevřen v sobotu, neděli a ve svátcích. V květnu, červnu a září je zámek moţno shlédnout kaţdý den kromě pondělí. V průběhu měsíců července a srpen se dá očekávat největší zájem turistů a proto je zámek otevřen i v pondělí, kdy je však moţné shlédnou pouze Piccolominskou expozici. V průběhu letních prázdnin se na zámku konají jednou za čtrnáct dní také noční prohlídky s Černou paní. Měsíc

Hodiny

březen a listopad

12.00-16.00

duben a říjen

10.00-16.00

květen, červen a září

09.00-17.00

červenec a srpen

09.00-18.00 (PO 10.00-16.00)

Tabulka 2: Otevírací doba SZ Náchod

4.2.4 Rezervace Rezervace jsou moţné přímo v pokladně, telefonicky24 nebo prostřednictvím e-mailu25, přičemţ není vybírán ţádný rezervační poplatek. Minimální počet ve skupině je 5 osob. Mimo návštěvní dobu v měsících březen a listopad jsou prohlídky zámku moţné po předchozím objednání pro skupiny deseti a více osob.

4.3 Propagace zámku Zámek je propagován zejména v publikacích a letácích, které vydává Svaz cestovního ruchu Branka o. p. s., kterými jsou například Kulturní památky Kladského pomezí nebo Kladské pomezí – jeho dědictví a krása. Většina těchto materiálů spadá do projektů, které byly podpořeny krajem a EU. Dalším propagačním materiálem je broţura města Náchod. Samozřejmostí jsou také pohlednice se zámkem, turistické známky, nebo magnety. V ne příliš velké míře bývají také propagovány kulturní akce, jenţ se na zámku konají. Zámek, jako součást 24 25

Telefonní číslo na pokladnu objektu je 491 426 201. [email protected] nebo na [email protected]

27

turistického regionu Kladské pomezí, bývá propagován také na několika veletrzích, z nichţ největším je pravděpodobně GO v Brně. Zámek má také své oficiální internetové stránky.26 Některé informace o zámku také můţeme naleznout na oficiálních webových stránkách Národního památkového ústavu, kde jsou uvedeny veškerá primární data o objektu.

4.4 Zámecký areál27 Piccolominská zahrada Piccolominská zahrada byla zaloţena roku 1751 ve francouzském stylu na bývalém severním bastionu z třicetileté války. Svou dnešní podobu získala po úpravě v roce 1949 podle plánů ing. arch. J. Buška. Z této doby pochází i kašna a sochařská výzdoba. Medvědárium Medvědárium zde bylo v místě hradního příkopu zřízeno v roce 1995, kdy zde našli azyl dva hnědí medvědi Ludvík a Dáša, kteří se stali oblíbenou dětskou atrakcí. V této době je medvědárium největší svého druhu v Čechách.

4.5 Děti na zámku V období školních výletů a prázdnin bývají častými návštěvníky také děti. Zaujmout malé posluchače není vţdy jednoduché a památky typu hrad či zámek jim bohuţel nedokáţí nabídnout pro ně vhodnou zábavu. Ale přesto jsou to návštěvníci a je důleţité udrţet si jejich pozornost. Jednou z eventualit jak si pozornost udrţet jsou legendy. Přímo k zámku se například váţe pověst o Černé paní, která Náchodským zámkem prochází a nemíní se svého majetku vzdát. Nebo pověst vyprávějící o podkově zasazené do dlaţby náchodského Karlova náměstí, kterou zde prý ztratil kůň Fridricha Falckého, kdyţ po prohrané bitvě 26 27

Dostupné z: http://www.zamek-nachod.cz Vlastní terénní šetření autorky[cit. 2010-04-25].

28

na Bílé hoře utíkal z Čech. Dodnes se traduje, ţe podkova přináší štěstí a kdo se na ní postaví a něco si přeje, jistě se mu to splní.28 Během prohlídky by také průvodce mohl pokládat otázky a lehce nutit děti k odezvě, čímţ by je vybízel k poslechu jeho výkladu. Další moţností je návštěva hladomorny, gotických sklepů, zámecké věţe nebo stálé výstavy strašidel a jiţ zmíněného medvědária.

28

http://kr-kralovehradecky.cz/cz/kladske-pomezi-33113/ [cit. 2010-03-27]. Více informací o pověstech z Kladského pomezí v knize KRTIČKA-POLICKÝ, A. Báje a pověsti z kraje Jiráskova s. 186-189

29

5 Kulturně-společenské předpoklady V průběhu a čas od času i po skončení turistické sezóny se v zámeckém areálu koná několik kulturních akcí. Z hlediska propagace objektu jsou tyto akce autorkou hodnoceny kladně a jako přínosné.

5.1 Kulturní akce29 Zámecké Velikonoce Kaţdoročně počátkem dubna se konají prohlídky velikonočně vyzdobených interiérů I. Okruhu, kde se návštěvníci mohou seznámeni s historií Velikonoc a se zvyky, které se k nim váţou. Koncerty a výstavy Během sezony se v prostorách zámku konají koncerty a výstavy, často s doprovodným programem, které probíhají na první nádvoří zámku ve Velkém sále . Výjimečně se pak

pořádají na I. Okruhu prohlídky s krátkými hudebními vstupy. Pohádkový zámek Kaţdoročně počátkem června se na Den dětí konají prohlídky Piccolominské expozice, která se vrátí do starých časů, kdy zámek obývali králové, princezny a jejich poddaní. Vystoupení skupiny historického šermu BUHURT Počátkem prázdnin se koná šermířské vystoupení, které probíhá v zámeckém sklepení v rámci denních prohlídek zámku. Dále mají připravené večerní vystoupení pod širým nebem. Večerní prohlídky s Černou paní Netradiční večerní prohlídky se konají jednou za čtrnáct dní během prázdnin vţdy od 21 do 22 hodin na I. okruhu, kde jsou plánována setkání s Černou paní a s dalšími strašidly. Prohlídky budou oţiveny krátkými hudebními vstupy.

29

Dostupné z: http://zameknachod.cz [cit. 2010-04-02].

30

Náchodské Kuronské slavnosti Bohaté slavnosti konané na počest Petra Birona vévody Kuronského a Zaháňského se konají kaţdoročně druhý týden v září. K vidění zde budou divadelní a koncertní vystoupení i řemeslné trhy. Součástí oslav jsou i večerní prohlídky s Černou paní. Advent na zámku Koncem listopadu se můţete vydat na prohlídku vánočně vyzdobených interiérů I. okruhu, kde se seznámíte s historií Vánoc, adventu i se zvyky, které se k nim váţou.

6 Informační služby Informační sluţby zajišťují turistická informační centra (dále jen TIC). Jedná se o účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, turistická oblast, region) komplexní informace o všech sluţbách souvisejících s cestovním ruchem. TIC je otevřeno po celý rok či v sezóně, otevírací doba činí minimálně 5 dnů v týdnu a poskytuje bezplatné verbální informace minimálně v jednom světovém jazyce. Jednotné značení má podobu bílého "i" na zeleném podkladu, v základní velikosti 50 x 50 cm na označení vlastní provozovny.30 V blízkosti zámku Náchod mohou turisté navštívit Turistické informační centrum v Náchodě sídlící na Kamenici nedaleko Karlova náměstí. Otevírací doba centra je po celý rok od pondělí do pátku 08.00–17.30 hod a v sobotu 08.30–11.30 hod. Zájemci si mohou v Turistickém informačním centru v Náchodě prohlédnou materiály o památkách v blízkém i vzdálenějším okolí, katalog Ubytování, broţuru 48 výletů Kladským pomezím či Kladské pomezí – jeho dědictví a krása. V těchto broţurách můţe návštěvník nalézt informace o ubytování a nápady na výlety v turistickém regionu Kladské pomezí .31

30 31

Dostupné z: http://czecot.com [cit. 2009-04-04]. Dostupné z: http://kladskepomezi.cz/cz/propagacni-materialy [cit. 2009-04-04].

31

7 Realizační předpoklady - Materiálně-technické základna32 Mezi realizační předpoklady patří ubytovací a stravovací sluţby a doprava, které jsou řazeny mezi hlavní sluţby cestovního ruchu. Pomocí sluţeb cestovního ruchu se uspokojují dva základní druhy potřeb – primární a sekundární potřeby. Primární potřeby jsou ty, které jsou pro účastníky CR cílové (např. koupání v moři, poznávání nových zemí) a potřeby, které účastník potřebuje k realizaci primárních potřeb, jsou potřeby sekundární (např. doprava, stravování, ubytování).

7.1 Ubytovací služby V publikaci od autora Jána Oriešky jsou ubytovací sluţby významným předpokladem rozvoje cestovního ruchu.33 Ubytovací zařízení v Náchodě a jeho okolí se dělí podle kategorií. V Náchodě a v jeho blízkém okolí se nachází poměrně hustá síť ubytovacích zařízení. Návštěvník se zde můţe

ubytovat podle svých nároků buďto v nějakém z hotelů,

pensionů, několika privátních ubytování či v turistické chatě, kempu nebo turistické ubytovně.

7.2 Stravovací služby34 Stravovací sluţby umoţňují uspokojování základních potřeb výţivy účastníků CR, jsou tedy podmínkou rozvoje CR. Také stravovací sluţby uspokojují sekundární potřeby účastníků CR.35

32

Pokud není uvedeno jinak, zdrojem informací jsou: Informační broţura turistického regionu Kladské pomezí: Ubytování. Vydala Destinační agentura Branka o. p. s., 2010. Dostupné z: http://icnachod.cz [cit. 2010-04-04]. 33 ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu, s. 45 34 Dostupné z: http://www.mestonachod.cz/mesto-nachod/firmy/restaurace/hledej.asp [cit. 2010-12-11]. 35 ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu, s. 57

32

Kromě ubytování a dopravy je neméně důleţitým předpokladem také stravování. To je v Náchodě zajištěno jak provozovnami k tomu slouţícími, tak v rámci ubytovacích zařízení. Návštěvník zde nalezne celou řadu restaurací, pizzerií, kaváren či rychlých občerstvení.

7.3 Doprava36 Automobilová doprava Kvalita silnic v Královehradeckém kraji není z nejlepších, ale stále se pracuje na jejím zlepšení. Přímo v Náchodě se nalézá hraniční přechod s Polskem, na nějţ směřuje velké mnoţství nákladních aut. To pak zapříčiňuje velkou vytíţenost hlavního tahu E67 z Hradce Králové do Náchoda, který je v poměrně dobrém stavu, ale bývá často ucpán. Samotné město Náchod pak kaţdodenně čelí velkému rannímu a podvečernímu automobilovému náporu, který často vede ke kolonám přes celé město. Nutnost navrhovaného obchvatu je tu zřejmý. Autobusová doprava Autobusové spojení z Náchoda do krajského hlavního města Hradce Králové a často aţ do Prahy je celkem časté a pravidelné. Dopravu zde zajišťují autobusy společností CDS s. r. o. Náchod, P-transport s. r. o., ČSAD Ústí nad Orlicí a mezi Hradcem Králové a Prahou ještě Student Agency. V období letní sezóny jsou v Kladském pomezí zajištěny cyklobusy, které zájemce dovezou aţ na Pomezní boudy v Krkonoších. V zimě jsou to pak skibusy, kterými mohou turisté s běţkami vyrazit do okolí polského Karlova. Železniční doprava V Královéhradeckém kraji je poměrně hustá ţelezniční síť. Nevýhodou zde jsou spojení, která trvají pouze po dobu letních prázdnin a v zimě jsou pak rušeny. Vlakové nádraţí v Náchodě je v přímém sousedství s autobusovým a na zámek je to odtud zhruba 1 km. 36

Dostupné z: http://mapy.cz [cit. 2010-04-07] a vlastní terénní šetření autorky.

33

8 Zjišťování sekundárních dat 8.1 Statistiky regionu Hradec Králové37 Pro vypracování toho oddílu byly vybrány statistiky hromadných ubytovacích zařízení (dále jen HUZ) regionu Hradec Králové. Ukazateli, které byly sledovány jsou počet přenocování a hostů v HUZ a kapacita HUZ v roce 2008 a 2009. V tabulce jsou udány statistická data regionu Hradec Králové v porovnání s celkovým mnoţstvím v České republice. Ze souhrnného mnoţství je vyčíslen podíl domácích a zahraničních hostů. Kapacita HUZ v regionu Hradec Králové Následná tabulka znázorňuje souhrn všech kapacit HUZ v České republice v porovnání s Královéhradeckým regionem. Nejvíce ubytovacích zařízení v Královéhradeckém kraji se nachází na území Krkonoš a Podkrkonoší, nejméně na území Hradecka. Tabulka 3: Kapacita HUZ, Královéhradecký kraj v roce 2008

Kapacita HUZ

Česká republika

Královéhradecký kraj

Počet zařízení

7 705

941

Počet pokojů

18 0162

15 905

Počet lůţek

466 832

45 170

Počet míst pro stany a karavany

53 118

5 467

Pozn.: Údaje za rok 2008

Počet přenocování a hostů v regionu Hradec Králové Tabulka 4: Počet hostů v HUZ CR

Česká republika Rok

Královéhradecký region

Celkem

Zahraniční hosté

Domácí hosté

Celkem

Zahraniční hosté

Domácí hosté

2008

12 835 886

6 649 410

6 186 476

902 713

178 184

723 994

2009

12 105 287

6 081 244

6 024 043

839 451

234 167

605 284

Pozn.: Údaje za rok 2008 a 2009.

37

Dostupné z: http://czso.cz [cit. 2009-04-11].

34

Tabulka znázorňuje sníţení celkového mnoţství hostů v HUZ CR v Královéhradeckém kraji, kdy se v roce 2009 oproti roku 2008 ubytovalo o 63 262 hostů méně. V průběhu obou let převaţovali domácí návštěvníci nad zahraničními a to v roce 2008 zhruba o 546 000 a v roce 2009 o 371 000 hostů. Celkově se v kraji v roce 2009 ubytovalo o 7 % méně hostů neţ v roce 2008. Tabulka 5: Počet přenocování v HUZ CR

Česká republika Rok

Královéhradecký region

Celkem

Zahraniční hosté

Domácí hosté

Celkem

Zahraniční hosté

Domácí hosté

2008

39 283 474

19 987 022

19 296 452

3 386 951

1 069 929

2 317 022

2009

36 934 558

17 880 519

19 054 039

3 217 133

873 061

2 344 072

Pozn.: Údaje za rok 2008 a 2009.

Počet přenocování hostů byl v Královéhradeckém kraji v roce 2009 o 5 % niţší neţ v roce 2008. Došlo zde ke sníţení počtu hostů o 169 818 přenocování. Poměrně velký pokles je zřejmý i u mnoţství zahraničních hostů o 196 868, u domácích hostů se naopak počet přenocování zvýšil o 27 050.

35

8.2 Návštěvnost SZ Náchod Pojem návštěvnost38 definuje Výkladový slovník CR jako počet lidí, kteří za určitý časový interval navštívili danou atraktivitu cestovního ruchu, tedy v tomto případě zámek Náchod. Grafy a tabulky níţe poskytují přehled o návštěvnosti SZ Náchod za dílčí roky 2001-2009. Statistika obsahuje pouze návštěvníky, kteří účastnili alespoň jednoho prohlídkového okruhu. Statistika návštěvnosti objektů ve správě NPÚ ú. o. p. Josefov v roce 200939 NPÚ ú. o. p. Josefov spravuje celkem 5 památkových objektů. Nejvyšší návštěvnost během roku 2009 zaznamenal SZ Ratibořice, dále pak SZ Kuks – Hospitál a Betlém, SZ Opočno a SZ Náchod. Nejniţší návštěvnost v uvedeném roce měl SZ Hrádek u Nechanic. Souhrnná návštěvnost všech objektů ve správě NPÚ Josefov v roce 2009 byla 250 129 návštěvníků. 90000

83105

Počet návštěvníků

75000 57928

60000

52754

45000 31421

33423

30000 15000 0 SZ Hrádek u SZ Opočno Necahnic

SZ Náchod

SZ Kuks

SZ Ratibořice

Obrázek 5: Návštěvnost objektů ve správě NPÚ Josefov v roce 2009

38

PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 191. Dostupné z: http://ceskenoviny.cz/zpravy/na-pamatky-v-hradeckem-kraji-zavitalo-mezirocne-meneturistu/420087 [cit. 2009-04-11] 39

36

Návštěvnost SZ Náchod v průběhu let 2001–200940 Z grafu je zřejmé, ţe se návštěvnost v roce 2006 o něco zvýšila a od téhoţ roku zůstává počet návštěvníků zhruba ve stejné výši. V této návštěvnosti jsou započteny pouze osoby, které se přímo účastnili prohlídkových okruhů. Návštěvnost SZ Náchod v průběhu let 2001-2009

41684 40981

40843

40107

35568

35512

35876

36314

35271

r. 2001

r. 2002

r. 2003

r. 2004

r. 2005

r. 2006

r. 2007

r. 2008

r. 2009

Obrázek 6: Návštěvnost SZ Náchod v letech 2001-2009

Návštěvnost SZ Náchod v roce 2009 Souhrnná návštěvnost SZ Náchod za rok 2009 byla 40 107 návštěvníků, z nichţ 6 684 bylo neplatících, coţ znamená, ţe to byly děti do 6 - ti let. Jedná se o statistiky za měsíce duben – říjen, kdy je hrad otevřen veřejnosti. V grafu můţeme sledovat souhrn návštěvnosti během jednotlivých měsíců. Největší návštěvnost je na zámku kaţdoročně v červenci a srpnu, tedy v období letních prázdnin. V grafu jsou tyto měsíce zvýrazněny. Nejniţší návštěvnost byla v dubnu a říjnu, kdy je zámek otevřen pouze o víkendech a nejvyšší v červenci.

40

Informace o návštěvnosti zámku poskytla pracovnice provozu SZ Náchod p. Široká.

37

Návštěvnost SZ Náchod v roce 2009 9756

9511

6213

3400 2304 1300

duben

939

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

Obrázek 7: Návštěvnost SZ Náchod v roce 2009

38

9 Sběr primárních dat 9.1 Metodika marketingového šetření Prostřednictvím dotazníkového výzkumu se autorka pokusila určit přibliţný profil návštěvníka zámku Náchod a v návaznosti na sběr sekundárních dat, zjistit příleţitosti a vytvořit nová řešení, jenţ by přispěly ke zvýšení návštěvnosti zámku, nebo napomohly ke zlepšení současných sluţeb. Pro sběr primárních dat bylo uţito zjišťování pomocí dotazníků, které byly předem vytvořeny. V případě potřeby byl dotazník operativně překládán do anglického jazyka pro zahraniční turisty. Výběr dotazovaného byl náhodný, aby se získal, co nejširší vzorek návštěvníků SZ Náchod. Šetření bylo realizováno formou rozhovoru tazatele a respondenta, tedy osobním dotazováním. Sběr dat probíhal v různých obdobích roku, ve všedních dnech i o víkendech, důleţité bylo, aby byl objekt v provozu. Rozložení dotazníkového šetření v jednotlivých měsících:  část výzkumu (25 %) - duben a říjen 2009  část výzkumu (50 %) – červenec a srpen 2009  část výzkumu (25 %) - září 2009 Celkový počet všech dotázaných byl 170, z nichţ bylo 151 domácích a 19 zahraničních návštěvníků.

39

9.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření Na dotazníky odpovídali domácí i zahraniční návštěvníci, jejichţ počty nebyly předem stanoveny. Pro lepší přehled o mnoţství domácích a zahraničních respondentů a o jejich sociodemeografickém rozdělení je zařazeno jejich grafické zpracování na začátek vyhodnocení. Celkový počet respondentů byl 170 respondentů. 151 z nich (89 %) trvale ţije na území České republiky a 19 dotázaných (11 %) v zahraničí. Mnoţství účastníků z dalších zemí se pohybuje kolem 2 %. Výjimku tvoří turisté z Polska, kteří představují 6 % z celkového mnoţství respondentů. Stát bydliště

1%

2% 2%

6% Česká republika Slovensko Holandsko Německo Polsko 89%

Obrázek 8 Stát bydliště návštěvníků

V následující tabulce jsou zpracovány sociodemografická data. Podle rozdělení na muţe a ţeny, bylo jejich zastoupení celkem rovnoměrné. Muţští respondenti tvořili 55% tedy 93 osob a ţeny 45 % se 77 osobami. Nejčastějšími návštěvníky byly muţi trvale ţijící v České republice, ve věku 26-35 let, se středoškolským vzděláním, pracující jako podnikatelé nebo ţivnostníci.

40

Tabulka 6: Přehled sociodemografických údajů

Pohlaví Muţ

55%

Ţena

45% Vzdělání

Základní/vyučen

20%

Střední

56%

Vysokoškolské

24% Zaměstnání

Zaměstnanec veřejné sluţby

17%

Zaměstnanec soukromý sektor

21%

Podnikatel/ţivnostník

22%

V domácnosti/mateřská

9%

Důchodce

8%

Student

20%

Nezaměstnaný

3%

Počet obyvatel bydliště

Věk

Do 3 tis.

21% Do 17 let

3%

3-10 tis.

30% 18-25 let

18%

10-50 tis

22% 26-35 let

33%

50-100 tis

15% 36-45 let

22%

100-1 mil.

8% 46-55 let

15%

Nad 1 mil.

5% 56 a více let

9%

.

41

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? Z celkového mnoţství 170 dotázaných jich nejvíce jako důvod uvedlo dovolenou či odpočinek 76 (45 %) a dále pak 72 respondentů výlet (42 %). Z dalších důvodů vybírali jen domácí respondenti, z nichţ návštěvu příbuzných a známých zvolilo 7 % respondentů, 2 % regionem pouze projíţdí nebo zde bylo na sluţební cestě a 1 % zde bylo na zdravotním pobytu. Výsledkem této otázky tedy je, ţe většina návštěvníků Kladského pomezí sem jezdí zejména za odpočinkem, na dovolenou a na výlety, protoţe se zde nachází široká nabídka přírodních a historických zajímavostí.

Důvod návštěvy v tomto regionu u všech dotazovaných respondentů návštěva příbuzných a známých; 7% výlet; 42%

služební cesta; 2%

dovolená, odpočinek; 45% projíždí; 2%

zdravotní pobyt; 1%

Obrázek 9: Otázka č. 1

2. Jak často navštěvujete tento zámek? Největší počet respondentů 103 (60 %) odpovědělo na tuto otázku tak, ţe zámek navštívilo poprvé a v to rámci dovolené nebo odpočinku. Z návštěv, které byly četnější, 49 dotázaných navštívilo zámek jiţ podruhé (29 %), 15 jich zde bylo potřetí (9 %) a vícekrát zámek navštívili 3 dotázaní.

42

Jak často navštěvujete zámek Náchod?

poprvé; 60% podruhé; 29% potřetí; 9% víckrát; 2%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Obrázek 10:Otázka č. 2

3. Jak je Vaše cesta organizována? Ze 180 dotázaných si jich 125 (74 %) organizovalo trasu individuelně a většina pro dopravu uţila automobil, 33 se účastnilo skupinového zájezdu (19 %), 9 dotazovaných cestovalo spolu s CK či CA (5 %) a 3 byli na sluţební cestě (2 %).

Jak je Vaše cesta organizvána?

s CK či CA 5%

služební cesta 2%

skupinový zájezd 19%

individuálně 74%


43

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Na tento dotaz odpovídali pouze respondenti, kteří uvedli, ţe zámek jiţ v minulosti navštívili. Z celkového počtu dotázaných jich bylo 67 (39 %). 53 % z těchto respondentů uvedlo, ţe zámek navštívili v létě, 28 % respondentů na jaře, 14 % na podzim a nejméně jich přijelo v zima (5 %). Návštěvnost SZ Náchod v jednotlivých ročních obdobích

podzim 14%

zima 5%

jaro 53% léto 28%


5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Z celkových 170 respondentů jich bylo 106 (62 %) turistů41 a 64 (38 %) jednodenních návštěvníků42. Jednodenní návštěvníci se v regionu zdrţeli v průměru na 9,58 hod a turisté zde zůstávali průměrně po dobu 4,43 dní.

41

Turista - cestující, který se zdrţí v navštíveném místě alespoň 24 hodin za účelem vyuţití volného času a v tomto místě téţ přespí v ubytovacím zařízení. PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 124 a 295. 42 Jednodenní návštěvník - nepřespí v dané zemi nebo v navštívené turistické destinaci v ubytovacím zařízení.

44

Délka pobytu návštěvníků

několik hodin; 32%

několik dní; 68%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován (a)? Nejčastější odpovědí respondentů, kteří zde přespávali, byl region Kladské pomezí, kde bylo ubytováno 75 dotázaných (71 %). Přímo v Náchodě, coţ je ubytování v místě, zvolilo 22 návštěvníků (21 %) a na více místech bylo ubytováno 9 respondentů (8 %). Nikdo z tázaných nebyl ubytován v Praze a 64 z nich nebylo ubytovaných nikde, protoţe to byli jednodenní návštěvníci (38 %).

45

Místo ubytování

v tomto regionu; 71%

nikde; 38%

v tomto místě; 21% na více místech; 8% 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%


7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Ze 106 respondentů, kteří v regionu nocovali, jich největší počet 26 % přenocoval v kempu, poté s 24 % následuje pobyt v pensionu a s 23 % ubytování v soukromí. Jiţ menší počet dotázaných (11 %) uvedlo pobyt u známých či příbuzných a v hotelu. Na posledním místě pak je pobyt na chatě či chalupě, který uvedlo 5 % dotázaných.

46

Typ ubytování

hotel 11%

chata, chalupa 5%

u příbuzných, známých 11%

v soukromí 23%

kempink, tábořiště 26%

pension 24%


8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto zámku? Na této otázce můţeme vidět jak důleţitý je v dnešní době internet. Jeho prostřednictvím si informace o zámku našlo 58 respondentů (34 %). Dalšími způsoby získávání informací byly: návštěva turistických informačních center, které navštívilo 27 dotázaných (16 %) a vlastní zkušenost 25 dotázaných (15 %), kteří zámek jiţ někdy navštívili. 24 respondentů mělo reference od známých (13 %) a tištěné informace, coţ jsou například pozvánky na kulturní akce či prospekty o zámku, přilákalo na návštěvu 16 dotázaných (9 %). Stejné procento lidí získalo informace z televize nebo rozhlasu. Informace od CK či CA dostalo 2 % dotázaných a pro 1 % byl Náchodský zámek náhodným výběrem.

47

Motivace k návštěvě zámku Náchod náhodný výběr 1% vlastní zkušenost 15%

reference od známých 14%

internet 34% tištěné informace 9%

rozhlas a televize 9% informace od CK, CA 2% turistiké informační centrum 16%


9. Kdy jste se rozhodl (a) k návštěvě tohoto zámku? Pro většinu, 143 dotázaných (79 %), byla návštěva zámku předem naplánovanou aktivitou. Po příjezdu do města Náchod či regionu Kladské pomezí se k návštěvě rozhodlo 27 respondentů. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě zámku Náchod? Po příjezdu do tohoto regionu 21%

Před zahájením tohoto pobytu (výletu) 79%

Obrázek 17: Otázka č. 9 .

48

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil (a)? Z tohoto grafu je zřejmé, jaká místa se těší největší oblibě turistů. Jsou zde uvedeny jednotlivé turistické zajímavosti v Kladském pomezí, které turisté během svého pobytu v regionu navštívili. Nejnavštěvovanějším místem jsou Adršpašsko-teplické skály (18 %), nedaleký zámek Ratibořice (16 %) a Nové Město nad Metují (12 %). K často zmiňovaným také patřil zámek Kuks (3 %) a ZOO ve Dvoře Králové (11 %), které se nachází v sousedním regionu Krkonoše a Podkrkonoší.

Navštívená místa v regionu Kladské pomezí

Opočno - region Orlické hory a Podorlicko 5%

ZOO Dvůr Králové nad Labem region Krkonoše a Podkrokonoší 11%

Kuks - region Krkonoše a Podkrokonoší 3%

Ratibořice 16%

Broumov 6% Police nad Metují 5%

Adršpašskoteplické skály 18%

Dobrošov + Josefov Březinka Hronov 10% 12% 2%

Nové Město nad Metují 12%


11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Nejvíce dotázaných navštívilo region ze soukromých důvodů, bylo to 98 % návštěvníků. Rekreační sport a turistika (76 %) se zařadily na druhé místo, následovala kultura a její historická města a památky (73 %) a z hlediska přírody to byly lesy a krajina (49 %).

49

Kultura

Ostatní Sport, pohyb důvody

Priority při výběru regionu Kladské pomezí soukromé důvody pracovní důvody

2%

aktivní rekreace

23%

rekreační sport, turistika výkonnostní sport

76% 1%

kulturní akce a zábava dobře vybavená zařízení pro turisty

17% 10%

historická města a památky vodní plochy a toky

Příroda

98%

73% 4%

lesy, krajina klidné prostředí bez hluku čisté životní prostředí

49% 16% 31%


12. S kým cestujete? S rodinou cestovalo 101 respondentů, coţ je 59 % z celkového počtu. Další moţností, která byla často vybírána, bylo cestování se skupinou či zájezdem (20 %), následované cestováním s kamarády nebo se známými (18 %). Poslední skupinou byli respondenti, kteří cestovali sami (3 %).

50

Spolucestující se skupinou/zájezde m 20%

sám/sama 3%

s kamarády/známý mi 18%

s rodinou 59%


13. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) při dopravě do tohoto místa? Nejvíce pouţívaným dopravním prostředkem bylo auto, kterým přijelo 66 % respondentů. Dalšími prostředky, kterými se návštěvníci na SZ Náchod dopravili, byly vlak (18 %) a autobus (10 %). Po 3 % získaly pěší chůze a kolo.

Použitý dopravní prostředek

autobus 10%

kolo 3%

pěšky 3%

vlak 18% auto 66%


51

14. S čím jste při návštěvě Náchoda byl (a) nespokojen (a)? 156 dotázaných neshledalo nic, s čím by byli v Náchodě nespokojeni (92 %), 3 % dotázaných vadilo špatné značení a stejné mnoţství dotázaných bylo nespokojeno s nabídkou sluţeb, 2 % s parkováním a 1 dotázaný zmínil neochotu personálu.

Nespokojenost při návštěvě Náchoda malá nabídka služeb 3% parkování 2% špatné značení 0% 3%

nic 92%


15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb na SZ Náchod? Tabulka ukazuj, ţe nejhorší ohodnocení získala výše vstupného. Nejlépe byla hodnocena obsluha na pokladně objektu. Známka za spokojenost s úrovní sluţeb byla stejné jako úroveň průvodcovských sluţeb a to 1,45, tedy celkem dobrá. Důleţitým ukazatelem je také celkový dojem z atraktivity objektu. Jeho výsledná průměrná známka je 1,6. Tabulka 7: Hodnocení kvality služeb na SZ Náchod

Hodnocení

Průměrná známka

Srozumitelnost informací pro návštěvníky

1,67

Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu

1,27

Nabídka zboţí v prodejně

1,57

Úroveň průvodcovských sluţeb

1,45

52

Výška vstupného

1,85

Moţnost výběru z více prohlídkových tras

1,48

Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu

1,63

Celkový dojem z atraktivity objektu

1,60

Celková spokojenost s úrovní sluţeb

1,45

16. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? 164 dotázaných, coţ je 96 %, by zámek svým známým doporučilo. Pouhých 6 respondentů by zámek spíše nedoporučilo (4 %). Nikdo z dotázaných se k návštěvě zámku nezmínil čistě negativně.

Doporučení návštěvy SZ Náchod spíše ne 4% spíše ano 21%

určitě ano 75%


17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště? Pro lepší orientaci byla otázka upřesněna na kraje v ČR. Na dotazník odpovídalo 151 domácích (89 %) a 19 zahraničních návštěvníků (11 %). 45 respondentů (30 %) z České republiky bylo z Královéhradeckého kraje, kde se zámek nachází, 22 respondentů (15 %) z Pardubického kraje, 20 (13 %) z Libereckého kraje a 17 (11 %) z kraje

53

Středočeského. Cizinci v této otázce uváděli pouze stát svého bydliště, který je zobrazen v sociodemografické části.

Návštěvníci SZ Náchod podle kraje (Česká republika)

Plzeňský Praha Jihočeský Ústecký Vysočina Moravskoslezský Olomoucký Středočeský Liberecký Pardubický Královéhradecký

2% 4% 4% 5% 5% 5% 6% 11% 13% 15%

0%

5%

10%

15%

30% 20%

25%

30%


18. Odhadnete vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Nejvíce respondentů přijelo ze vzdálenosti mezi 11-50 km (33 %) a dále pak ze 101-200 km (26 %). Výpočet průměrné vzdálenosti (d): d = (0,06*5) + (0,33*30) + (0,19*75) + (0,26*150) + (0,04*300) + (0,02*600) + (0,04*1000) + (0,02*1400) + (0,02*1800) + (0,02*2500) = 241,45 km Průměrně urazí návštěvník SZ Náchod 241,45 km ze svého bydliště. Tabulka 8: Vzdálenost z místa bydliště na SZ Náchod

Počet kilometrů

Hodnota v %

Počet kilometrů

Hodnota v %

Do 10 km

6%

401 aţ 800 km

2%

11 aţ 50 km

33 %

801 aţ 1200 km

4%

51 aţ 100 km

19 %

1201 aţ 1600 km

2%

101 aţ 200 km

26 %

1601 aţ 2000 km

2%

201 aţ 400 km

4%

2001 aţ 3000 km

2%

54

10 Atraktivita SZ Náchod Atraktivita43 objektu je počítaná pomocí vzorce pro výpočet atraktivity turistické destinace (ATD). Zde se jedná o výpočet atraktivity SZ Náchod. Pro výpočet atraktivity byla pouţita otázka o frekvenci návštěv zámku z vyhodnoceného dotazníkového šetření a dostupné statistiky návštěvnosti. Vzorec44: ATD = d * n * f / 1000 d = průměrná vzdálenost místa bydliště od zámku n = průměrný počet návštěvníků za den f = průměrná četnost návštěvy zámku (představuje, jak často se na zámek návštěvníci vracejí) Výpočet: ATD = (241,45 * 186 * 1,57)/1000 = 70,5 d = 241,45 km  podrobný výpočet uveden v kapitole 9.2 Vyhodnocení dotazníkového šetření n = 186 návštěvníků/den  podrobný výpočet:  (Σ počtu návštěvníků květen-září/počet měsíců celkem) / průměrný počet dní za měsíc)45: (31 184/5) / 27 = 231  (Σ počtu návštěvníků duben a říjen/počet měsíců celkem) / průměrný počet dní (2 239/2) / 8 = 140  n = (231+140) / 2 = 186 f = 1,57 průměrná četnost návštěvy f = (0,6*1) + (0,29*2) + (0,09*3) + (0,02*6) = 1,57 43

VANÍČEK, J. Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru. Vzdělávací modul č. 3. S. 28 44 Bakalářská práce Kolínková, Alena: Profil návštěvníka hradu Špilberk, uloţeno na katedře cestovního ruchu Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, Jihlava 2009 45 Tzn. dny v rámci otevírací doby zámku pro veřejnost

55

11 SWOT analýza SZ Náchod SWOT analýz napomáhá určitému objektu, v této situaci zámku, zjisti vnitřní a vnější prostředí. Zjišťovány jsou silné a slabé stránky objektu, které analyzují vnitřní prostředí a také příleţitosti a hrozby, jenţ zkoumají vnější prostředí. Silné stránky (Strengths)  tři základní prohlídkové okruhy  kulturní a historická hodnota zámku  kulturní akce v zámeckém areálu  velké mnoţství turistických atraktivit v okolí zámku  dostupnost  přitaţlivost zámku  geografická poloha na hlavní silniční trase do Polska  největší medvědárium svého druhu v Čechách  moţnost komerčního pronájmu některých částí zámku Slabé stránky (Weaknesses)  nedostatečná propagace zámku  téměř ţádná propagace kulturních akcí konajících se na zámku Příležitosti (Opportunities)

 prezentace zámku na veletrzích CR  vytvoření nových propagačních materiálů  nová prohlídková místa  obnovení zájmu o domácí památky  pořádání více kulturních akcí v prostorách zámku a s tím spojená jejich propagace  nedaleký hraniční přechod s polsekm

56

Hrozby (Threats)

 hospodářská recese v ČR (vysoká míra nezaměstnanosti a nízké disponibilní příjmy obyvatel)  konkurence kulturních památek v rámci regionu  neustálý růst pohonných hmot  zvyšování cen sluţeb

57

12 Navrhované řešení pro zvýšení návštěvnosti zámku Cílem této práce je navrţení řešení, jehoţ výsledkem by bylo přispění ke zvýšení návštěvnosti státního zámku Náchod. Zvýšení atraktivity zámku můţe mít vliv na růst návštěvnosti celého regionu Kladské pomezí. Inspirací pro vytvoření tohoto návrhu je projekt Svazu cestovního ruchu Branka, o. p. s., jenţ má název Kladské pomezí, krajina příběhů.

12.1 Projekt „Po krásách česko-polského pohraničí“ Cílem tohoto projektu je sestavení regionálního produktu cestovního ruchu, který by dokázal propojit návštěvu přírodních a kulturně-historických památek v Kladském pomezí a polském Dolnoslezském vojvodství. Dle výkladového slovníku CR jde o kulturně a přírodně poznávací formu CR46, jenţ je zaloţena na tvorbě turistického programu, který navrhuje moţnou trasu po regionu. Tato trasa je navrhnuta tak, aby nejen napomohla ke zvýšení atraktivity SZ Náchod, ale také celého turistického regionu Kladské pomezí, kde se nachází mnoho dalších atraktivních míst. Tento projekt se zaměřuje na potencionální návštěvníky SZ Náchod a turistického regionu Kladské pomezí, kteří mají zájem o získání ucelených informací. Z proběhnutého dotazníkového šetření vyplývá, ţe důvodem jejich návštěvy regionu je výlet nebo dovolená a mnoţství přírodních a historických a památek.

12.1.1Tvorba produktu Projekt „Po krásách česko-polského pohraničí“ navrhuje moţnou trasu dvou aţ tří denního výletu nebo pobytu, který současně obsahuje také nabídku ubytování a stravování. Dopravu si bude kaţdý účastník organizovat individuelně.

46

PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. S. 89.

58

12.1.2Turistické zajímavosti regionu Kladské pomezí zařazeny do programu Kudowa-Zdrój47 Kudowa-Zdrój patří mezi nejstarší lázně v Polsku a Evropě. První zmínka o této oblasti pochází z roku 1477 a objevila se v dokumentu Henryka Starszego, syna českého krále Jiřího z Poděbrad. Nejstarší část Kudowy je Czermna, která byla postavena jiţ v 16. století. První zmínky o minerálních pramenech pochází z roku 1580 a informace o lázních najdeme v kronice Ludvíka z Náchoda pod názvem Cermenské Lázně. Na konci 18. století byly prameny obezděny a bylo vysušeno území dnešního parku. V roce 1783 přešly lázně do vlastnictví spolku lékařů, coţ zapříčinilo rozvoj jejich léčebných funkcí. V roce 1795 byla vybudována dřevěná lázeňská budova s 20 vanami a vedle ní budova pro pacienty. Po skončení 2. světové války se Kudowa,

kterou

minuly

vojenské

operace, ocitla v hraniční oblasti Polska a zároveň v roce 1945 získala městské

Obrázek 25 Kudowa-Zdrój

práva. Začala se rozvíjet prostorově i hospodářsky a stala se jedněmi z nejpopulárnějších lázní a rekreačních středisek v kraji. Szczeliniec Wielki48 Toto skalní město, umístěné na vršku stolové hory, je pozůstatkem nejvyššího patra Gór Stołowych, ve kterém eroze vytvořila jedinečné skalní útvary. Mezi zajímavé části Sczelińce Wielkiego patří tzv. „Piekiełko“, coţ je skalní rozsedlina o délce 100m a 47 48

Dostupné z: http://www.mavlast.cz/top-turisticke-cile.lazne-kudowa-zdroj [cit. 2010-04-28] Dostupné z: http://www.kudowazdroj.com/czeski/informator_atrakcje.htm [cit. 2010-05-02]

59

hloubce skoro 20m. Má specifické mikroklima s nízkou teplotou a velkou vlhkostí vzduchu. Na vrchol Sczelińce vedou kamenité schody, které čítají 680 schodů, jenţ byly postaveny na přelomu 18. a 19. století Franciszkem Pablem a s malými předělávkami slouţí dodnes. Wambierzyce49 Vambeřice, slezský

nazývané

také

Jeruzalém,

nejznámějším

jsou poutním

místem v Sudetech. U zrodu zdejší poutní tradice stála zázračná soška P. Marie s děťátkem, pocházející z druhé poloviny

14.

stol.

Obci

dominuje majestátní bazilika, ke

které

schodiště.

vede Ve

široké

vesnici

je

Obrázek 26: Bazilika Wambierzyce

9 bran, bazilika, 135 kaplí a další objekty podél trasy Kalvárie. Celá obec je vyjímečná svým prostorovým uspořádáním. Ve vesnici je k vidění pohyblivý betlém stavěný během 128 let s 800 figurkami. Broumov50 Historické jádro Broumova, jenţ je městskou památkovou zónou, si dodnes uchovalo půdorys slezského typu, pro který je charakteristická dvojice hlavních ulic, které procházejí po celé délce zastavěným prostorem. Konečný vzhled měšťanských domů na broumovském náměstí vychází z empíru a historizujících slohů 19. století. Domy jsou přitom často ještě středověkého základu, v některých z nich jsou v přízemí zachovány klenby a kamenné portály. Původně bylo centrum Broumova obehnáno hradbami, 49 50

Dostupné z: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/wambierzyce [cit. 2010-05-02] Dostupné z: http://www.broumovsko.cz/info/centrum-broumova.html [cit. 2010-05-02]

60

jejichţ zbytky jsou dochovány dodnes. Náměstí dominuje barokní Mariánský sloup od J. Brokoffa (1706), který je vytesán z jednoho kusu kamene a na jehoţ vrcholu je umístěna dvoustranná socha Madony s Jeţíškem. Jednou z nejvýznamnějších památek města je benediktinský klášter, který je pro svoji architektonickou a kulturní hodnotu zapsán v seznamu národních kulturních památek. Dnešní podoba kláštera je výsledkem vrcholně barokní přestavby (1726–48) podle

projektu

Kiliána

Ignáce

Dientzenhofera, jenţ je také autorem návrhů výzdoby vnitřních prostor. Mezi návštěvní prostory patří klášterní kostel sv. Vojtěcha, refektář, klášterní Obrázek 27: Benediktinský klášter v Broumově

knihovna a v klášterní sklepení s dočasně umístěnými „vamberskými mumiemi“.51

Na okraji města stojí dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, který je nejstarší dřevěnou sakrální stavbou nejen v Čechách, ale i ve střední Evropě. Byl zaloţen ve 13. stol., později vypálen husity a znovu postaven po roce 1459. 52

51

Dostupné z: http://www.broumovsko.cz/tipy/benediktinsky-klaster-broumov.html [cit. 2010-05-02] Dostupné z: http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/broumov-dreveny-kostel-sv-panny-marie [cit. 2010-05-02] 52

61

Adršpašsko-teplické skály53 Adršpašsko-teplické skály jsou největším celistvým skalním městem v ČR a jsou i evropsky proslulým pojmem, který je spojován s přírodovědně velmi významným

fenoménem

pseudokrasového

reliéfu.

Rozsáhlý skalní labyrint v podobě členitých plošin, hřbetů, kaňonů, soutěsek a labyrintů krytých rozsáhlými lesními porosty s pestrou a významnou podhorskou a horskou faunu a floru, představuje celek jedinečné hodnoty a krásy. Obrázek 28: Adršpašsko-teplické skály

Unikátní pískovcové skalní město lákalo návštěvníky jiţ koncem 18. století, kdy několikadenní poţár zničil okolní bujnou vegetaci. Od této doby tu začaly vznikat turistické stezky. Z 18. století pochází také většina pojmenování místních skalisek. Mezi nejznámější patří Milenci, Starosta a Starostová nebo Chrámové náměstí. Pevnost Dobrošov54 Období před druhou světovou válkou připomínají v okolí Náchoda pozůstatky československého opevnění, budované v letech 1936–1938. Přestoţe na rozsáhlou stavbu bylo vynaloţeno mnoho prostředků i energie, nebyla nikdy dokončena a vyuţita. Tato pozoruhodná stavba zaujímá rozlohu 20 ha a při její stavbě bylo vyrubáno 1 750 m spojovacích chodeb v hloubce 20–39 metrů. V okolí tvrze vede naučná stezka k pevnostní problematice.

53

Dostupné z: http://www.kladskepomezi.cz/cz/turisticke-cile/detail-adrspasske-skalni-mesto [cit. 201005-02] 54 Dostupné z: http://www.kladskepomezi.cz/cz/turisticke-cile/detail-delostrelecka-tvrz-dobrosov [cit. 2010-05-02]

62

Obrázek 29: Pevnost Dobrošov

Zámek Ratibořice Zámek Ratibořice viz. Kapitola 4.1

63

Návrh časového harmonogram V tabulce je zpracovaný třídenní časový rozvrh programu, který si můţe turista upravit podle vlastních časových moţností. Tabulka 9: Časový rozvrh projektu „Po krásách česko-polského pohraničí“

1. den Lokalita

Program

Náchod

Návštěva zámku, nákup suvenýrů, prohlídka Náchod. náměstí. Odjezd do Kudowy-Zdróje.

KudowaZdrój Szczeliniec Wileki

Prohlídka města (procházka po promenádě, návštěva muzea hraček) a případný oběd. Procházka po turistických stezkách, odjezd do Wambierzyc.

Wambierzyce Prohlídka baziliky a Kalvárie, odjezd na ubytování do Broumova.

Broumov 2. den Lokalita

Broumov Adršpašské skály Teplické skály

Po příjezd do Broumova následuje ubytování a případně večeře. Po večeři je volný program.

Program Po snídani následuje prohlídka města a kláštera (historické jádro města, Mariánský sloup, hřbitovní kostel Panny Marie), odjezd do Adršpachu. Procházka po značeném okruhu, oběd.

Procházka po značeném okruhu, nocleh v Teplicích.

3. den Lokalita Pevnost Dobrošov

Program

Ratibořice

Procházka po Babiččině údolí a prohlídka zámku.

Prohlídka pevnosti, odjezd do Ratibořic.

64

12.1.3 Zajištění služeb CR Ubytování v Broumově55: Velice dobré ubytování je v Hotelu Veba, který se nachází nedaleko centra města. Je zde moţnost výběru z jedno či dvoulůţkových pokojů, neb apartmánů s moţností přistýlky. V hotelu je také moţnost plného stravování, snídaní či polopenzí. Přímo před hotelovou budovou je pro návštěvníky parkovací plocha.  Adresa: Šalounova 127, Broumov  Telefon: + 420 491 580 211 Stravovací služby: K slušným restauračním zařízením v Broumově jistě patří restaurace Paganini v, která se nachází U Dolní brány, nebo restaurace Barbara. V letním období obě restaurace nabízí sezení na terase a v zimě jsou k dispozici vnitřní prostory s kapacitou kolem 50 osob. Ostatní stravovací zařízení v Broumově:  Mírové náměstí: Hotel Praha  Zhruba 5–10 min od centra: Bistro Sudetka, Restaurace Střelnice Ubytování v Teplicích nad Metují56: Pro ubytování v Teplicích nad Metují se doporučuje Pension Kamínek, který se nachází zhruba 400m od centra Teplic. Ubytování probíhá ve ve dvoulůţkových pokojích s moţností přistýlky. Pension má vlastní restauraci, proto je zde moţnost podávání snídaní, obědů i večeří. Parkování je moţné přímo před pensionem.  Adresa: Boţeny Němcové 154, Teplice nad Metují  Telefon: + 420 491 581 264, 736 485 840

55 56

Dostupné z: http://hotel.veba.cz/cs/[cit. 2010-05-05] Dostupné z: http://www.kaminek-penzion.cz/[cit. 2010-05-05]

65

12.1.4 Propagace produktu Pro propagaci projektu je důleţité, aby se o něm veřejnost dozvěděla a aby se u ní probudil zájem o bliţší seznámení se s ním. Dobrým začátkem pro propagaci produktu, je v dnešní době jistě internet. Z toho důvodu by měl být projekt umístěn na webových stránkách regionu a na dalších turistických serverech kraje. Přesněji by to tedy mělo být na internetových stránkách turistického regionu Kladské pomezí a Královéhradeckého kraje. Produkt by také byl prezentován na veletrzích CR a v TIC regionu (v Náchodě, Kudowě-Zdróji, Broumově, Adršpachu, Teplicích nad Metují, České Skalici, atd.) formou prospektů a letáků. Protoţe se v této práci jedná zejména o zvýšení atraktivity zámku Náchod, a protoţe je zámek stanoven jako začátek trasy, měly by letáky a podrobné informace o projektu být k dispozici také na jeho pokladně.

12.1.5 Mapa oblasti

Obrázek 30: Trasa Náchod – Kudowa-Zdrój – Wambierzyce – Broumov – Teplice nad Metují – Adršpach – Náchod-Dobrošov - Ratibořice

66

Závěr Během několika minulých let, se CR ruch stal poněkud nestabilním, coţ zapřičinila celosvětová hospodářská krize. V této době je nezbytné, aby provozovatelé turistických atraktivit nepřestávali rozšiřovat svou nabídku sluţeb a snaţili se nabídnout něco nového, čím by návštěvníka zaujali. Toto platí i pro SZ Náchod, jehoţ návštěvník byl v této práci profilován. Z dotazníkového šetření, které bylo v této práci vyhodnoceno, vyplývá, ţe návštěvníci zámku jsou se sluţbami tam poskytovanými v celku spokojeni. Průměrná známka, kterou návštěvníci udělili za kvalitu jednotlivých sluţby, které se na zámku poskytují, byla 1,4.

Co se však týká atraktivity zámku, jejíţ výsledek je 70,5,

tak ta je

v porovnání s jinými podobnými objekty, velice nízká. To je pravděpodobně dáno nízkou mírou propagace a mnoţstvím dalších kulturně-historických objektů v blízkém okolí zámku. Nízká návštěvnost je patrná i v grafu porovnávajícím návštěvnost objektů pod správou NPÚ s územním odborným pracovištěm v Josefově. Z pěti objektů, které spravuje se Náchodský zámek řadí aţ na čtvrté místo. Před něj se dostaly Ratibořice, pravděpodobně pro své spojení se spisovatelkou Boţenou Němcovou a také pro dobrou propagaci, zámek Kuks, který je známí sochami Matyáše Brauna a zámek Opočno. Moţný řešením je navrţený program „Po krásách česko-polského pohraničí“, častější pořádání kulturních akcí, nebo také navázání spolupráce s blízkými polskými informačními centry. Z hlediska polohy, je zámek umístěn v turistickém regionu Kladské pomezí, který nabízí velké mnoţství kulturních a přírodních atraktivit. Přestoţe návštěvníci tyto atraktivity znají, velice často nevědí, ţe se nachází právě v turistickém regionu Kladské pomezí. O to, aby se tento turistický region dostal do povědomí návštěvníků a začali ho vnímat jako celek, se snaţí Svaz cestovního ruchu Branka, o. p. s., prostřednictvím vydávání zimních a letních novin Kladského pomezí a realizace projektů z grantů EU.

67

Často navštěvovanými místy, která byla v dotaznících často zmíněna, byly Adršpašskoteplické skály, zámky Nové Město nad Metují a Ratibořice, města Broumov, Hronov a Kudowa-Zdrój, vojenské památky Josefov a Dobrošov a v neposlední řadě muzeum Merkuru v Polici nad Metují. Často se také vyskytl zámek Kuks a ZOO ve Dvoře Králové, které se nacházejí v regionu Krkonoše a Podkrkonoší a zámek Opočno z regionu Orlické hory a Podorlicko. Co se týče dopravní dostupnosti v regionu, nachází se zde rychlostní komunikace a hlavní silnice (Hradec Králové – Náchod – Wroclaw) a hustá síť regionálních ţelezničních tratí. Hlavním dopravním prostředkem, který pouţili dvě třetiny dotázaných, byl automobil, druhý pak byl vlak. Nezbytné je turisty neustále stimulovat a nabízet jim nové záţitky, které získají při návštěvě nových míst. Zde by se dal právě vyuţít navrţený a jiţ zmíněný program, který inspiruje k návštěvě nových míst, coţ jsou v tomto případě místa v česko-polském pohraničí.

68

Soupis bibliografických citací Knižní publikace: BAŠTECKÁ, L. A KOL. Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 978-80-7106-674-3. DAVID, P. – SOUKUP, V. 888 hradů, zámků a tvrzí České republiky. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2002. 335 s. ISBN 80–7011–709–5.

KRTIČKA-POLICKÝ, A. Báje a pověsti z kraje Jiráskova. 2. vyd. Liberec: Nakladatelství Bor, 2006. 225 s. ISBN: 978-80-86807-20-1 KŘESŤAN, V. – VAŠÍČEK, M. Marketing. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra ekonomie a managementu, 2005. Skripta ORIEŠKA, J. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 80–85970–27–9. PÁSKOVÁ M. – ZELENKA, J. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. RUX, J. – RUXOVÁ A. Příručka průvodce cestovního ruchu. Jihlava: Vyšší odborná škola Jihlava. Obor Cestovní ruch, 2000. Skripta

ŠIMEK, T. A KOL. Hrady, zámky a tvrze, na Moravě a ve Slezsku: [VI] Východní Čechy. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1989. 724 s. ISBN 25-057-89 Bakalářské práce: Kolínková, Alena: Profil návštěvníka hradu Špilberk. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu, 2009. 60 s. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc.

69

Internetové zdroje: http://www.mestonachod.cz http://www.zameknachod.cz http://www.abz.cz http://www.kr-kralovehradecky.cz http://www.kladskepomezi.cz http://www.zameknm.cz http://www.zamekratiborice.cz http://www.pevnostjosefov.wz.cz http://www.pruvodce.com http://www.orlickehory-cz.info http://www.kralovehradecko.info.cz http://www.primadovolena.cz http://www.commons.wikimedia.org http://www.monument.npu.cz http://www.npu.cz http://www.zamecky-hotel.xf.cz http://www.zamek-nachod.cz http://www.czecot.cz http://www.icnachod.cz http://www.mapy.cz http://www.czso.cz http://www.ceskenoviny.cz http://www.mavlast.cz http://www.skansen.kudowa.pl http://www.cs.wikipedia.org http://www.kudowazdroj.com http://www.turistika.cz http://www.picasaweb.google.com

70

http://www.skaly-adrspach.cz http://www.broumovsko.cz http://www.hotel.veba.cz http://www.kaminek-pension.cz

71

Ostatní zdroje: Informační broţura regionu Kladské pomezí: Ubytování. Vydal Svaz cestovního ruchu, o. p. s. Branka, 2010.

Přílohy Příloha A Dotazník Příloha B Mapa turistického regionu Kladské pomezí

72

Příloha A Dotazník DOTAZ NÍK Pro návštěvníka vybraného hradu nebo zámku ve správě NPÚ – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení 2. Jak často navštěvujete tento hrad (zámek)? poprvé podruhé

jiné důvody………

potřetí

jiţ vícekrát

3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) prostřednictvím CK nebo individuálně jsem na sluţební cestě CA

skupinový zájezd

4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim zima 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto na více v tomto regionu v Praze místě místech

jinde………………………..

7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak ………… penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu (zámku)? reference od informace od CK n.CA tištěné informace známých turistické informační rozhlas, televize internet centrum 9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu (zámku)? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ po příjezdu do tohoto regionu (místa)

vlastní zkušenost jiný…………….

jinak :

10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil(a)? doplnit

11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) čisté ţivotní klidné prostředí bez vodní plochy a příroda lesy, krajina prostředí hluku toky

73

kultura sport, pohyb ostatní

historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a památky turisty zábava výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………

12. S kým cestujete? sám/sama

s rodinou

s kamarády/se známými

se skupinou/se zájezdem

jinak…………………………………………………….. 13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) jinak………… automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky ………… 14. S čím jste při návštěvě Náchodského zámku byl(a) nespokojen(a)? problémy špatné značení neochotný personál s parkováním malá nabídka sluţeb doprava (MHD) nic

jiné

15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 nevím Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboţí v prodejně 1 2 3 4 5 nevím Úroveň průvodcovských sluţeb 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Moţnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní sluţeb 1 2 3 4 5 nevím 16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne

určitě ne

17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 aţ 1600 km 1601 aţ 2000 km 2001 aţ 3000 km 3001 aţ 5000 km 5001 a více 19. Údaje o Vás:

74

pohlaví

muţ

ţena

ČR Slovensko Německo…. Rakousko Holandsko Jiný 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý podnikatel /ţivnostník sluţby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný stát, ve kterém máte bydliště

Místo: Datum:

Tazatel:

75

Příloha B Mapa turistického regionu Kladské pomezí Obrázek 31: Mapa turistického regionu Kladské pomezí

76

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka zámku Náchod

Recommend Documents