VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka Lednicko -valtického. areálu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a L e d n i c k o - v a l t i c k é h o a re á l u

Bakalářská práce

Autor: Veronika Hélová

Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D.

Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava

ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Autor práce: Studijní program: Obor: Název práce: Cíl práce:

Veronika Hélová Ekonomika a management Cestovní ruch Profil návštěvníka Lednicko-valtického areálu Student nejprve obecně charakterizuje studovaný území na základě deskripce zjištěných faktů. Poté se zaměří na charakteristiku jeho významu pro cestovní ruch. Na základě zjištěných faktů se pokusí analyzovat jeho vyuţití pro oblast cestovního ruchu, zejména z následujících hledisek: a) řízení a ekonomika, b) návštěvnost, c) doprovodné sluţby, d) marketing. Z výsledků šetření se pokusí vyvodit moţné perspektivy dalšího vyuţití Řešitel shromáţdí dostupné informace z literatury a jiných obecně přístupných pramenů. Poté provede terénní šetření k doplnění údajů o profilu návštěvníka a statistických údajů o poskytovaných sluţbách. Především za pomoci marketingových metod zhodnotí vyuţitelnost území pro cestovní ruch. Na základě vyhodnocení dílčích otázek se pokusí vypracovat návrh na zvýšení návštěvnosti dané destinace.

PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. vedoucí bakalářské práce

RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu

Copyright © Veronika Hélová

Abstrakt HÉLOVÁ, Veronika: Profil návštěvníka Lednicko-valtického areálu. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 71 stran.

Tato bakalářská práce se zaměřuje na charakteristiku Lednicko-valtického areálu a jeho zhodnocení vyuţitelnosti pro oblast cestovního ruchu. Cílem práce je určení typického profilu návštěvníka Lednicko-valtického areálu. Pomocí terénního kvantitativního výzkumu stanovit motivy jejich návštěv, délku jejich pobytu, hlavní priority při výběru regionu a samotné osobní údaje o dotázaných respondentech. Na základě zpracované SWOT analýzy a zjištěných informací pomocí dotazníkového šetření jsou vyhotoveny návrhy a doporučení na zvýšení návštěvnosti Lednicko-valtického areálu. Zpracované výsledky z dotazníkového šetření této práce mohou být dále účelně vyuţity pro další zpracování jiných odborných prací.

Klíčová slova Lednicko-valtický areál, Památky LVA, Přírodní rezervace, Profil návštěvníka LVA, Marketingový výzkum, SWOT analýza, návrhy pro zvýšení návštěvnosti LVA.

Abstract HÉLOVÁ, Veronika: The profile of visitor of Lednice-Valtice Area. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Leader of work: PhDr. Zdeněk Vybíral, Ph.D. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 71 pages.

This thesis focuses on the characteristics of the of Lednice-Valtice Area and its usefulness for the evaluation of tourism. The aim is to determine the typical visitor´s profile of the Lednice-Valtice Area. With the field of quantitative research to determine reasons for theis visits, thein length of stay, the main priorities in selecting the region and the very personal information about respondents surveyed. Based on the SWOT analysis and the informatik gathered by the survey there are proposals and recommendations made to increase the attendance of the Lednice-Valtice Area. The results from the survey of this work can also by used effectively for futher processing of other professional work.

Key words The Lednice-Valtice Area, LVA monuments, Nature reserves, Visitor´s profile of Lednice-Valtice Area, Marketing research, SWOT Analysis, Proposals how to increase the attendance of LVA.

Poděkování Ráda bych touto formou poděkovala vedoucímu práce PhDr. Zdeňkovi Vybíralovi, Ph.D. za jeho cenné připomínky a ochotu při vedení mé bakalářské práce. Také velké dík patří p. Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za jeho odbornou spolupráci. Dále bych chtěla poděkovat všem informačním centrům Lednicko-valtického areálu za poskytnuté odborné materiály a informace, všem respondentům, kteří ochotně odpověděli při dotazníkovém šetření. V neposlední řadě děkuji své rodině, mým blízkým a přátelům, kteří mě během zpracování mé práce podporovali. 6

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 5. 2012 ...................................................... Podpis

7

Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 1

2

Teoretická část ....................................................................................................... 11 1.1

Základní informace o mikroregionu LVA ....................................................... 11

1.2

Historie LVA .................................................................................................... 12

1.3

Salety LVA....................................................................................................... 14

1.4

Přírodní památky .............................................................................................. 22

1.5

Města a obce LVA ........................................................................................... 23

1.6

Folklor a kultura ............................................................................................... 26

1.7

Víno a vinařství ................................................................................................ 28

1.8

Turistické atrakce ............................................................................................. 30

1.9

Lichtenštejnské stezky LVA ............................................................................ 31

Experimentální část ............................................................................................... 32 2.1

Cíl výzkumu ..................................................................................................... 32

2.2

Metodika výzkumu........................................................................................... 32

2.3

Analýza sekundárních dat ................................................................................ 33

2.4

Vyhodnocení výzkumu .................................................................................... 37

2.5

SWOT Analýza LVA ....................................................................................... 53

2.6

Návrhy na zvýšení návštěvnosti ....................................................................... 56

Závěr .............................................................................................................................. 57 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 59 Přílohy ............................................................................................................................ 63

8

Úvod Mikroregion Lednicko-valtický areál je povaţován za jedno z nejkrásnějších míst České republiky a v současné době patří mezi nejzajímavější turistické atrakce na jiţní Moravě. Jako téma bakalářské práce nebyl vybrán pouze díky těmto hodnotám, nýbrţ i na základě autorčina osobního vztahu k němu. Dalším důvodem, proč byl vybrán právě Lednicko-valtický areál, je snaha představit potenciálním návštěvníkům mikroregion LVA jako atraktivní turistickou oblast. Pro své výjimečné kulturně-historické a přírodní hodnoty byl Lednicko-valtický areál v roce 1996 zapsán na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Díky téměř plochému terénu je hlavním cílem cyklistických výletů a celkově výborným místem pro rozvoj cykloturistiky. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na charakteristiku Lednicko-valtického areálu z pohledu vyuţitelnosti pro oblast cestovního ruchu. Popisuje zde základní informace o LVA a jeho historii, kulturně-historické a přírodní památky LVA. Charakterizuje stručně obce a města LVA a celkový pohled na tradiční folklor a kulturu. Menší, ale významná, podkapitola byla věnována tématu víno a vinařství, které je pro jiţní Moravu typické. Je v ní zmínka o vinných naučných stezkách a pořádaných akcích. Dále se tato kapitola zabývá turistickými atrakcemi, které lze mimo kulturně-historické památky navštívit. Poslední podkapitola se věnuje tématu cyklistických tras po LVA. Praktická část se zabývá především vlastním terénním výzkumem, který probíhal formou osobního dotazování. Z nashromáţděných dat byly získány podněty k určení profilu návštěvníka LVA. Následující kapitola bude analyzovat sesbíraná sekundární data o LVA. Primární a sekundární data poskytnou oporu pro vypracování SWOT analýzy, která pomůţe navrhnout opatření a doporučení ke zvýšení návštěvnosti. Předloţená bakalářská práce byla zpracovávána především na základě tematických odborných knih městské knihovny v Břeclavi a ve Znojmě. Dále autorka zuţitkovala propagační materiály poskytnuté turistickými informačními centry v Lednici, Valticích, Mikulově a Břeclavi. Prostřednictvím TIC Břeclav byla oslovena tajemnice z Dobrovolného svazku obcí Lednicko-valtického areálu, která poskytla tři svazky dokumentů o LVA. Kromě toho autorka čerpala z oficiálních internetových stran LVA. Pouţité informační zdroje jsem uvedla do seznamu pouţité literatury. 9

Cílem mé bakalářské práce je poskytnout účastníkům cestovního ruchu více informací o mikroregionu LVA a uvést základní statistické údaje o návštěvnících Lednickovaltického areálu. Z výsledků terénního dotazníkového šetření bude určen typický profil návštěvníka. Na základě vypracované SWOT analýzy bude moţné specifikovat návrhy, které minimalizují slabé stránky LVA a které přilákají návštěvníky do Lednickovaltického areálu. Tato práce je pravděpodobně první, která se zabývá profilem návštěvníka celého mikroregionu Lednicko-valtického areálu. Můţeme se však setkat s pracemi o profilech návštěvníků, jeţ jsou zaměřené na konkrétní zámek, jako například zámek Valtice a Lednice.

10

1 Teoretická část 1.1 Základní informace o mikroregionu LVA Lednicko-valtický areál je povaţován za největší člověkem utvořený komplex staveb, který vytvořili v průběhu několika staletí příslušníci z rodu šlechticů Liechtensteinů. Často je označován jako zahrada Evropy. Patří mezi nejvzácnější historické a kulturní bohatství České republiky. Od 7. prosince 1996 je Lednicko-valtický areál součástí světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Od roku 2003 se Lednice a její okolí řadí do biosférické rezervace Dolní Morava. Lednicko-valtický areál leţí v jiţní a jihovýchodní části okresu Břeclav, patří z části k tzv. starosídelním oblastem českých zemí. Sousedí jiţně se spolkovou zemí Rakousko a západně s Chráněnou krajinnou oblastí Pálava. Z vrcholu Pavlovských vrchů lze shlédnout Novomlýnské nádrţe, které pravidelně zaplavovaly luţní louky hostící velký počet chráněných a vzácných druhů rostlin a ţivočichů. Severní a východní hranici areálu tvoří přírodní hranice řeka Dyje. Lednicko-valtický areál se rozléhá na ploše nepravidelného tvaru o rozloze 285 km 2. Za dominantu celého areálu je povaţován novogotický zámek Lednice s přilehlým krásným parkem, dále zámek Valtice a Janův hrad, zvaný také Janohrad a jiné památky. Nedílnou součástí Lednicko-valtického areálu jsou Lednické rybníky patřící k nejstarším rybničním soustavám na Moravě. Největší rybník se nazývá Nesyt o rozloze 325 ha, dále Hlohovecký rybník (104 ha), Prostřední (48,5 ha) a Mlýnský rybník (107 ha). Od 15. století jsou trvale vyuţívány k chovu ryb.[3] [9]

11

Obrázek č. 1: Mapa Lednicko-valtického areálu

Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/mapa.php

1.2 Historie LVA Jiţní Morava obecně a tento kout obzvlášť patří k nejdéle osídleným územím naší země, bohatým na archeologické nálezy z různých dob. Kolem řeky Dyje se soustředí všechna archeologická naleziště. V Lednicko-valtickém areálu se kumulují pravěká i středová osídlení od obce Bulhary aţ po Břeclav. Nejvýznamnější archeologické památky v Lednicko-valtickém areálu jsou dvě opevněná sídla, hradiska, jejichţ vznik je datován do 9. století. Významnou 12

archeologickou lokalitou je hradisko Pohansko u Nejdku a Pohansko u Břeclavi, kde byla objevena dřívější kamenná architektura. Další lokalitou je známá oblast Pavlovských vrchů navazující severozápadně na Lednicko-valtický areál. Byly zde nalezeny paleolitické nástroje, ozdoby tehdejších obyvatel, jejich obydlí a kosterní pozůstatky. (10) Ve 13. století začíná vlastní vývoj Lednicko-valtického areálu, který je od svého počátku spojen s rodem Lichtenštejnů. Po sedm století patřilo toto území tomuto mocnému šlechtickému rodu. Financovali přestavbu zámků, pavilónů a zámečků, poté vše propojili s alejemi, podhledy, aby vše dokonale spojili v jednotný úplný celek. Nejstarší zmínky o Lednickém zámku pochází z poloviny 13. století, kdy Jindřich z Lichtenštejna získal za sluţby králi Václavu I. hrad Mikulov a díl vsi Lednice. Ve 14. století koupil rod Lichtenštejnů lednickou tvrz s dvorcem a zůstali tak vlastníky Lednice aţ do roku 1945. Původní gotická podoba zámku však podstupovala několik změn podle toho, jak vyţadovala novější doba a postavení bohatých šlechticů. Hlavním stavebníkem zámku Lednice byl pravděpodobně Hartman II. z Lichtenštejna, který měl tři syny. Nejstarší Karel I. získal velkou část rodinného majetku. Cílem Lichtenštejnů bylo získat území, které odpovídá kníţecímu titulu, proto Karel zveleboval nejen zámky, ale i okolní krajinu. Po Karlově smrti nastoupil jeho syn Karel Eusebius, který přenesl své sídlo z Valtic do Lednice slouţící doposud jako panské letní sídlo. Během krátké doby z ní nechal vybudovat panskou rezidenci obklopenou krásnými zámeckými zahradami. Na celkově barokní přestavbě se podílela řada vídeňských architektů. Vnitřní a vnější úpravy pokračovaly aţ po celé 18. století na vysoké řemeslnické úrovni. Z této doby se dochovala budova jízdárny od architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Poslední změny probíhaly ve 40. letech 19. století. Lednický zámek byl pod vlivem módního novogotismu zcela přestavěn. V letech 1843-1845 byl přistavěn nový zámecký skleník, podle projektu anglického architekta Deviena Desvignese, později v jeho práci navazoval dvorní architekt rodu Lichtenštejnů Jiří Wingelmüller. Lednický park byl zaloţen v 16. století. Karel I. z Lichtenštejna vytvořil zahradu manýristickou, jejímţ základem byly pravidelné útvary se stejně uspořádanými cestami vedle sebe. Doplněny byly o fontány, vodotrysky, kanály a rybníčky, aby navodily moment překvapení. Společně s přestavbou zámku za Karla Eusebia dostala zahrada i novou tvář ve stylu francouzského baroka. Byly vysázeny keře a stromy, typickým 13

prvkem byla drobná architektura a plastiky. Pro tropické rostliny byly vybudovány oranţérie. O sochařskou výzdobu se postaral sochař Giovanni Guilianni. Vrcholu rozvoje dosáhl zámecký park za vlády Antonína Floriána. Právě tehdy se snaţil o celkovou úpravu okolní krajiny. Především dodnes dochovaná hvězdice alejí vedoucí z Valtic do sousedních obcí spojuje lednický a valtický zámek. Nejznámější částí parku je zalesněná osmiúhelníková Hvězda, ve které se nachází letohrádek. Aby se zachoval původní ráz zámeckého parku, musely se vysazovat vzrostlé stromy o průměru kmene aţ jeden metr. Dodnes se některé kusy z této historické přesadby dochovaly. Park se zámkem tvoří ucelený komplex spolu s celou řadou staveb, jako např. Minaret, Hraniční zámeček, Apollónův chrám, Tři Grácie, kolonáda nad Valticemi zvaná Reisna, Belvedere, mezi Valticemi a Břeclaví se nachází vítězný oblouk Rendez-vous atd. Přes všechny úpravy, jeţ Lichtenštejnové prováděli, ţije romantická krajina naplno svým kaţdodenním ţivotem. V roce 1943 vydala německá okupační správa zákon o konfiskaci majetku rodům, které nespolupracovali s Německem. Přestoţe se Lichtenštejnové povaţovali za představitele suverénního státu, z obav před Hitlerem své cennosti a svá umělecká díla z Lednice odvezli. Naštěstí Lednici nacisté zkonfiskovat nestačili, a proto zámek čtyři dny po osvobození spadá podle Benešových dekretů pod národní správu. V Lednicko-valtickém areálu v letech 1947-1960 působil významný profesor Jaromír Schulz, který se zabýval naukou o stromech. Jako zámecký zahradník byl zvolen Josef Hřiba. Areál mezi Valticemi a Lednicí byl prohlášen za památkovou zónu a zámek Lednice a Valtice za národní kulturní památku. V roce 1996 se Lednicko-valtický areál dostal na seznam světového a kulturního dědictví UNESCO. (1)

1.3 Salety LVA K nejznámějším architektonickým památkám Lednicko-valtického areálu patří jiţ výše zmíněný zámek Lednice, zámek Valtice, rozhledna Minaret a především tzv. salety neboli drobné romantické stavby. Byly postaveny v průběhu 18. a 19. století rodem Lichtenštejnů. Jsou jimi např. zámečky (Rybniční, Pohansko, Hraniční, Lovecký,

14

Belveder, Lány), chrámy (Apollonův chrám, Tři Grácie, Rendezvous, Reistna), lesní kaple sv. Huberta, zřícenina Janův hrad a další.[6] Téměř všechny salety v Lednicko-valtickém reálu byly postaveny pro zábavu, především lov, pánům Lichtenštejnům začátkem 19. století. Na stavbách se podílel architekt Josef Hardmuth a Josef Kornhäusel. Jejich práce byla vzájemná a ojedinělá.

Zámek Lednice Jméno Lednice zdá se mít souvislost s ledem. Podle etymologů pochází ze slova „lad“, „lada“. Jako Ladnica byla označována země leţící ladem a je moţné, ţe pamatuje příchod slovanských kmenů. Později byl název Ladnica pozměněn na Lednice, německy Eisburg. První písemná zmínka o lednickém zámku pochází ze 13. století, který byl v podobě místní tvrze vlastněnou rodem Sirotků. Později byla tvrz předána rodu Lichtenštejnů. Slouţila jim jako rekreační sídlo, které postupem času rekonstruovali do dnešní podoby. V přízemních prostorech se nacházely reprezentační sály, dnes I. prohlídkový okruh – reprezentační sály, v prvním poschodí bylo zařízení k obývání, dnes II. prohlídkový okruh – kníţecí apartmány, a ve druhém poschodí pobývaly královské děti, dnes III. prohlídkový okruh – obrazová galerie. Lednický zámek není v provozu celoročně, pouze od dubna do října. Otevírací doba je v pracovních dnech a o víkendech rozdílná. Zámek nabízí tři prohlídkové trasy prováděné kvalifikovaným průvodcem, s moţností německého a anglického výkladu pro cizince. Výše ceny vstupného se u dospělých, dětí, studentů a důchodců liší. Více podrobnějších informací je moţno získat na oficiálních webových stránkách www.lednicko-valticky-areal.cz. [7]

15

Obrázek č. 2: Zámek Lednice

Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/

Minaret Nedaleko zámeckých rybníků asi dva kilometry od zámku Lednice se nachází rozhledna Minaret. Architektem tohoto díla byl Josef Hardmuth. Se stavbou se začalo v roce 1797. Údajně obec Lednice zamítla Lichtenštejnům prodat pozemek pro stavbu zamýšleného kostela, a proto ze vzdoru nechali vystavět na baţinaté půdě minaret. Půda v místě stavby musela být zpevněna dřevěnými trámy kvůli podzemním vodám, aby se zabránilo propadáním a případného ohroţení ţivotnosti Minaretu. První patro Minaretu je tvořeno osmi sály, v nichţ byla dříve sbírka orientálních předmětů. Podlahy jsou pokryty kamennou mozaikou a po stěnách jsou nápisy maurského rukopisu. V současné době jsou tyto sály veřejnosti nepřístupné. Minaret měří téměř 60 metrů a má 302 schodů. Z Minaretu lze shlédnout celý zámecký park, Bílé Karpaty, Pálavu a za pěkného počasí i vrcholek věţe Svatoštěpánského dómu ve Vídni. Minaret je otevřen denně od dubna do října kromě pondělí. [18]

16

Obrázek č. 3: Minaret

Zdroj: http://www.zamek-lednice.info/minaret.php

Lovecký zámeček V Lednicko-valtickém areálu se nachází loveckých zámečků několik, avšak jeden z nich byl přímo pojmenován Lovecký. Zámeček byl postaven počátkem 19. století podle návrhu architekta Josefa Hardmutha. Budova klasicistního stylu slouţila jako hájovna stojící nedaleko Janova hradu.[7]

Rybniční zámeček Rybniční zámeček je klasicistní stavba vilových proporcí postavená Josefem Kornhäuselem. Nachází se v blízkosti Nového dvora a Chrámu Tří Grácií. Původně slouţil k panskému lovu. Lichtenštejni byli lidé na úrovni a věnovali se rádi vědě, proto tento Rybniční zámeček byl darován ornitologům a hydrobiologům. V současnosti spadá pod správu Mendlovy univerzity.[7] (6)

17

Janův hrad Janův hrad, nazývaný také Janohrad, byl postaven na přání Lichtenštejnů jako umělá zřícenina. Rozvalina obklopená ze tří stran řekou Dyji nebyla pouhou chloubou, ale slouţila v době lovů a honů, kdy se zde konaly bohaté hostiny.[18] Obrázek č. 4: Janův hrad

Zdroj: http://www.zamek-lednice.info/januv_hrad.php

Nový dvůr V Lednicko-valtickém areálu nalézáme nejen objekty zámku a saletů, slouţících pro zábavu šlechtě, ale také hospodářské stavby, jako je Nový dvůr. Jedná se o empírovou stavbu z počátku 19. století. Stavba původně slouţila pro chov krav, vzácných ovcí, později pro chov koní. Dnes je vyuţíván pro chov jezdeckých koní a za účely rekreačních pobytů. Prostory jsou veřejnosti nepřístupné.(6)

Belvedere Stavba Belveder, která se nachází na ortogonálním půdorysu, umoţňovala vyhlídku přes největší moravský rybník Nesyt. Autorem stavby byl architekt Josef Hardmuth. Tato stavba měla slouţit jako výletní letohrádek s vyhlídkou na krajinu směr Pavlovské 18

vrchy a Mikulov. Roku 1894 byla velmi poškozena poţárem, poté byla opravena do původního stavu. V současné době spadá pod brněnský Národní památkový ústav, kterým je zároveň i opravována.(6)

Kolonáda Reistna Kolonáda na Reistně funguje jako vyhlídka a je veřejnosti dostupná v návštěvních hodinách. O ochozu lze vidět do všech světových stran celého okolí. navrhování

se

Schönnbrunnem.

architekt

Josef

Hardmuth

velmi

inspiroval

Při jejím vídeňským

[7]

Obrázek č. 5: Kolonáda Reistna

Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/kolonada.php

Apollonův Chrám Apollónův chrám se nachází nad Mlýnským rybníkem. Zdobí jej osm dórských sloupů, točité schodiště a klasicistní zábradlí. Empírový chrám byl zasvěcen antickému bohu Apollonovi, podle něj vzniklo i jeho pojmenování. Od června do září je návštěvníkům zpřístupněna vyhlídková terasa.(6) [7]

19

Obelisk Koncem 18. století byl postaven mezi Lednicí a Podivínem méně známý a téměř nenavštěvovaný obelisk, který se nachází uprostřed zemědělské krajiny mimo turistické trasy. Komolý jehlan se tyčí do výšky 23 m, na jehoţ hrotu se nachází šesticípá hvězdice, symbolizující osvícenství. Obelisk byl postaven jako památník mírové smlouvy mezi Francií a Rakouskem. Lidová pověst však říká: „že v těchto místech dostal kníže facku od paní kněžny, která se při knížecím honu právě dozvěděla, že její manžel prohrál v kartách celou vesnici (pověst ovšem neříká, kterou)“ (Kordiovský, 2003). Z této pověsti vznikl lidový název obelisku „ Facka“. [7]

Obrázek č. 6: Obelisk

Zdroj: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/obelisk.php

Lány Zámeček Lány je stavba empírového stylu leţící v areálu v luţních lesích jihovýchodně od Břeclavi. Budovu zdobí otevřený půlkruhový pavilon s pilíři. Lichtenštejnové vyuţívali tento zámeček pro lovecké kratochvíle. V 60. letech 20. století byl ohrazen a nazván oborou Soutok. V současné době slouţí jako chovná stanice pro jeleny a daňky.[7]

20

Chrám Tří Grácií Chrám Tří Grácií, vystavěný Josefem Poppelackem, leţí nad Prostředním rybníkem. Jedná se o stavbu půlkruhového tvaru s dvanácti jónskými sloupy a tucty výklenků, kde jsou umístěné sochy věd a múz. Jméno bylo uděleno podle dominujícího sousoší, skládajícího se ze tří antických bohyň, které je umístěno uprostřed paseky půlkruhové stavby. Páni Lichtenštejni nechali vystavět pro vyjádření úcty k bohyním samostatné residenční sídlo, dnes známý Chrám Tří Grácií.(6) [7]

Rendezvous Rendezvous neboli méně známý název Dianin chrám, připomíná vítězný oblouk starověkého Říma. Vznikl podle bohyně lovu Diany, ke které se panstvo před lovem vzývalo. Rendezvous tedy slouţil jako zámeček k lovu. Empírový zámeček má tři poschodí. V prvním patře se nachází sál, kde se panstvo před lovem scházelo. Dianin chrám nechal postavit Jan I. z Lichtenštejna. Od té doby se na zdech skví nápis: „Tobě jsem, milá Fébova sestro, zasvětil chrám, kéž bez podskvrny roste ti vždy k poctě háj“(Kordiovský, 2003). [7]

Zámek Valtice Zámek Valtice, původně hrad, byl zaloţený snad jiţ ve 12. století. Do roku 1920 patřily Valtice k Dolním Rakousům. Dalšími vlastníky byli aţ do roku 1945 Lichtenštejni. Zámek byl několikrát přestavován, opravován ale i poškozen. Státní zámek Valtice nabízí zájemcům pronájem nebytových prostor, jako jsou taneční sál, zámecká kaple pro konání svatebních obřadů, stejně jako pro další komerční a nekomerční účely. (10)

Hraniční zámeček Hraniční zámeček slouţil panstvu jako letní sídlo. Byl pojmenován podle hranice mezi Markrabstvím moravským a Dolními Rakousy, která procházela přímo jeho středem. V současné době funguje Hraniční zámeček jako luxusní hotel s restaurací. [7]

21

Pohansko Lovecký zámeček Pohansko byl postaven počátkem 19. století na místě hradiska. Dochovaly se zde pozůstatky nejrozsáhlejšího středověkého opevnění z 9. století. Slovanské hradisko rozloţené na ploše 28 hektarů obklopovaly hradby, které dosahovaly výšky aţ 4 metrů. Návštěvníci sem přicházejí kvůli archeologickému muzeu v přírodě, které je otevřeno od dubna do října.(6) [7]

1.4 Přírodní památky Lednicko-valtický areál je součástí biosférické rezervace Dolní Morava. Zahrnuje chráněnou krajinnou oblast Pálava a národní přírodní rezervaci Lednické rybníky. Díky přírodním a kulturním hodnotám byl zařazen na Seznam přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Chráněná krajinná oblast Pálava Pálava se nachází v severozápadním výběţku Panonské níţiny v nejteplejší a nejsušší oblasti České republiky. V roce 1976 byla vyhlášená chráněnou krajinnou oblastí Pálava. O deset let později se stala biosférickou rezervací UNESCO. Pálava je charakteristickou oblastí s dominantou vápencových Pavlovských vrchů, s velkým podílem nenarušených, přirozených ekosystémů. Nejhodnotnější úseky krajiny jsou chráněny ve 14 územích, z toho 4 v nejvyšší kategorii národní přírodní rezervace, 5 jako přírodní rezervace, 1 jako národní přírodní památka a 4 jako přírodní památka. [14] [15] Tabulka č. 1: Základní údaje o CHKO Pálava

Vyhlášení Rozloha

1976 83 km2

Chráněná území v CHKO:

 4 národní přírodní rezervace  1 národní přírodní památka  5 přírodních rezervací  4 přírodní památky

Zdroj: www.palava.cz

22

Za severní částí CHKO Pálava se nachází vodní nádrţe vybudované na dolním toku Dyje v 80. letech 20. století. Hlavním důvodem výstavby Novomlýnských nádrţí byla snaha zabránit častým povodním. Negativně však zasáhla do celkového neporušeného charakteru přírody. V současné době slouţí k rekreaci, provozování vodních sportů a také k chovu ryb. Na severní straně Novomlýnských nádrţí byl vybudován rekreační areál Pasohlávky [11]

Lednické rybníky Uprostřed Lednicko-valtického areálu se nachází národní přírodní rezervace Lednické rybníky ze začátku 15. století. Jedná se o soustavu šesti rybníků - Nesyt, Hlohovecký, Prostřední, Podzámecký, Mlýnský, Zámecký. Největší rybník na Moravě je Nesyt. Hlavním důvodem ochrany je význam rybníků jako jedné z nejdůleţitějších ornitologických lokalit na území ČR. Představují významné hnízdiště a takovou zastávku pro řady druhů ptáků.[10] [8]

1.5 Města a obce LVA Obce a města Lednicko-valtického areálu jsou významná svou historií. Se zdejším krajem je spojen i první československý prezident Tomáš Garrique Masaryk, který v Hustopečích studoval, a jeho rodiče tu byli dokonce pohřbeni. Bohatství této oblasti si lidé začali uvědomovat jiţ v minulém století, kdy začaly jejich archeologické a etnografické práce v terénu. Tyto náročné obětavé práce se zachovaly díky muzejním spolkům. Ty se poté podílely na vzniku celých řad muzeí a místních expozic. Níţe jsou stručně popsána nejvýznamnější sídla, které se podílejí na atraktivitě celého Lednickovaltického areálu.[4] Lednice První zmínky o Lednici pochází ze 13. století, kdy ji vlastnil rod Sirotků. Později značnou část městečka vlastnil rod Lichtenštejnů, postupně se stalo střediskem jejich panství. Nejen okolí zámku bylo přebudováno v anglický zámecký park, který byl příkladem všem architektům, ale i zámek Lednice prošel řadou několika změn a 23

proměn. V katastru obce Lednice se nachází významné památky, které Lednici více zatraktivní. Ze salet obce Lednice je třeba uvést Minaret a Rybniční zámeček.(8)

Valtice Město Valtice leţí při hranicích s Rakouskem. Je proslulé krásným zámkem a svým vinařstvím. Barokní valtický zámek slouţil jako panské sídlo rakouským a moravským Lichtenštejnům. K zámku patří rozsáhlý areál s parkem a řada romantických staveb, jako je Kolonáda Reistna, Dianin chrám zvaný Randezvous, zámeček Belvedere a kaple sv. Huberta. Město Valtice je zejména proslulé výstavou vín s názvem Valtické vinné trhy, na které se sjíţdí návštěvníci z celé republiky. Přímo ve valtickém zámku se nachází Národní salon vín. Konají se zde různé akce a soutěţe, kterých se účastní mnoho studentů a sommelierů.(8)

Břeclav Město Břeclav, skládající se místních částí Chorvatská Nová ves, Ladná, Poštorná, Stará Břeclav, leţí v nivě Dyje. Severozápadně od něj se rozkládá luţní les, který zasahuje aţ do soutoku Moravy a Dyje. Na jihovýchodním kraji města se rozléhá přírodní rezervace Františkův rybník. Jméno města je odvozeno od samého zakladatele hradu kníţete Břetislava. První písemná zmínka o městě Břeclav pochází z 11. století, kdy v místech dnešního zámku stál pohraniční hrad, který měl ochrannou funkci z rakouské strany ve válčených dobách. Město Břeclav, ačkoli má bohatou minulost, nemá odpovídající počet památek, jeţ by z něj učinily atraktivní místo pro turisty. Stalo se však vstupní branou do Lednicko-valtického areálu.(8)

Velké Bílovice Město Velké Bílovice se nachází v jihovýchodním cípu ČR asi 10 km severně od okresního města Břeclav. Díky své poloze v úrodné níţině jiţní Moravy má obec především zemědělský ráz s rozvinutým vinařstvím a sadařstvím. Velké Bílovice se řadí mezi obce vhodné pro cykloturistiku. Veškeré komunikace jsou vyasfaltovány a také přes samotnou obec vede cyklistická stezka. Z obce lze podnikat výlety do biosférické

24

rezervace UNESCO – Pálava a k vodním nádrţím Nové Mlýny. Odtud lze také zavítat k památkám světového kulturního dědictví UNESCO - Lednicko-valtického areálu.(8)

Podivín Městečko Podivín je jedno z nejstarších míst na Moravě, které se uvádí v Kosmově kronice jako hrad Podiuin. Avšak počátky města jsou nejasné. Město bylo po válkách v 15. století zcela zničené, vlastněné však bylo Lichtenštejny.(8)

Hlohovec Do obce Hlohovec zasahují Lednické rybníky, známý Nesyt, Hlohovecký rybník a Prostřední rybník. Malá vesnička, leţící v blízkosti Valtic, byla zaloţena pasovským biskupstvím. Na původní moravsko-rakouské hranici stojí klasicistní památka Hraniční zámeček, v jehoţ průčelí je napsáno: „Zwischen Österreich und Mähren“ (Kordiovský, 1999). Po rekonstrukci je zámeček přestavěn na příjemnou restauraci, u jejíţ terasy je moţné sledovat hladinu Hlohoveckého rybníka. Dodnes ţije obec svými tradicemi. Kaţdoročně se zde konají slovácké krojované hody.(8)

Bulhary Obec Bulhary byla zaloţena ve 13. století německými kolonisty. První písemná zmínka se objevuje pod jménem Bulgarn. Do katastru Bulhar zasahuje chráněná krajinná oblast Pálava. Archeologické nálezy potvrzují význam nalezišť na svazích Pavlovských kopců, neboť lovci mamutů se pohybovali právě zde. Působící rod Lichtenštejnů uvaţoval o koupi vsi, ale není nějakým způsobem dokázáno, zda se tak nakonec stalo.(8)

Přítluky Na úpatí Přítlucké hory se nachází obec Přítluky. Byly zde potvrzeny nálezy starověké kultury. V obci se nachází nejstarší staroslovanský mohylník na jiţní Moravě, kde byli v 5.−7. století pochováváni staří Slované. Nejcennějším místem je národní přírodní rezervace Křivé Jezero, které se jiţ nachází na novomlýnském katastru. Sídlí zde řada vzácných a chráněných druhů rostlin a ţivočichů. Stalo se tak i místem, kam se 25

transferují vzácné rostliny přenesené z Novomlýnských nádrţí. Přítluky patří k nejvýznamnějším novokřtěnským lokalitám na Moravě, coţ je hlavním důvodem a cílem anglických a amerických návštěvníků. Uţ Lichtenštejnové zde umoţnili zaloţit novokřtěncům osadu, v níţ mohli realizovat ţivot podle svých náboţenských představ.(8)

Rakvice Obec Rakvice se nachází na okraji dyjské nivy, která byla aţ do 70. let 20. století zaplavována, coţ podpořilo ţivot nevelkých luţních lesíků a četných tůní. Jedna z nich je dnes chráněným místem jako přírodní památka zvaná Jezírko Kutnar. Jiţní část katastru je rájem rybářů. Rakvice jsou proslulé vinařstvím a zemědělstvím. Vinohrady jsou vysázeny převáţně v severní a východní části obce. Díky úrodné půdě se zde daří ovocným stromům, zelenině, ale i plodinám jako kukuřice, obilí, brambory.(8)

1.6 Folklor a kultura Lidové tradice a zvyky na Jihu Moravy mají v Lednicko-valtickém areálu své nezastupitelné místo. Jedná se o typické kroje, stavění máje, krojové hody, besedy u cimbálu, vinobraní, fašank a jiné. Součástí tradic a zvyků je i návštěva vinných sklípků a degustace kvalitních moravských vín ve vinných sklípcích, které tvoří neodmyslitelný kolorit jihomoravských obcí. Lednicko-valtický areál je oţivován celou řadou kulturních akcí, které mají přispět nejenom k obohacení duchovního ţivota zdejších obyvatel a návštěvníků, ale i k zachování původně vzniklých tradic nesoucích velký kus historie. K nejoblíbenějším folklorním tradicím patří vinobraní, vinné košty a výstava vín. Níţe jsou uvedená města a vesnice, kde se tyto tradice dodrţují ještě dnes.

Břeclav Město Břeclav a jeho části ţijí bohatým folklórním ţivotem. Zejména lidovými písněmi. Stále se zde udrţuje zpěvné podluţácké nářečí. Kaţdoročně se zde konají Břeclavské 26

slavnosti, spojené s kulturním programem. V Kulturním domě města a i ve Staré Břeclavi se konají besedy s cimbálovou muzikou a také kaţdoroční listopadové přehlídky cimbálových muzik tzv. Hudecké dny Slávka Volavého. Kulturní ţivot doplňuje divadlo Radost a divadlo poezie Regina, působící ve zdejším gymnáziu od roku 1971.(8)

Hlohovec Dvakrát ročně se zde konají tradiční slovácké krojované hody, které se konají ve svátky patrona zdejšího kostela. Tzv. Májové hody se konají v neděli a pondělí po svátku sv. Jana Nepomuckého 16. května a tradiční hody vţdy v srpnu v neděli a pondělí po svátku sv. Bartoloměje 24. srpna. Během přehlídek, které se pravidelně konají na velikonoční neděli, vín zaznívá cimbálová muzika. Kaţdý rok probíhá u Hlohoveckého rybníka výlov, který se koná 10. a 11. listopadu.(8)

Podivín Kulturní ţivot v Podivíně se v posledních letech značně rozvíjí. Od června aţ do konce září se zde koná tzv. Podivínské kulturní léto, jehoţ součástí jsou koncerty, divadelní představení, vystoupení souboru loutkového divadla. Účastní se místní ale i lidé z dalekého okolí. Ani zde městský charakter nezničil ţivost folklorních tradic. Kaţdoročně se zde začátkem července pořádají pravé podluţácké hody a během roku besedy u cimbálu.(8)

Rakvice V obci Rakvice se dodnes uchovává řada lidových obyčejů a zvyků. V lidovém kroji lze spatřit na dvacet párů rakvických šohajů a děvčat při příleţitosti rakvických hodů, které se konají vţdy poslední týden v červnu a následující týden se konají hodky. Kroj však vesnická mládeţ vyuţívá i ve sváteční dny spojené s církevními svátky nebo na krojových zábavách.[4]

27

1.7 Víno a vinařství Součástí Lednicko-valtického areálu jsou prastaré vinařské tradice a kvalitní jihomoravská vína. Vinařství na Jiţní Moravě má svoji tradici jiţ od dob Římanů. Díky zeměpisné poloze, klimatu a různorodosti půd, je LVA vhodným místem pro pěstování vinné révy. K významným vinařským centrům patří Mikulovská vinařská podoblast, Valtice a další vinařské obce jako např. Novosedly, Perná, Dolní Dunajovice, Sedlec, Pavlov, Dolní Věstonice, Horní Věstonice a Brod nad Dyjí. Na Mikulovsku se daří bílým odrudám vín, které zabírají přes 80% zdejších vinic. Mezi nejrozšířenější odrůdy patří Ryzlink vlašský a Ryzlink rýnský. Ze šlechtitelských stanic ve Velkých Pavlovicích a Perné pochází vyšlechtěný druh vín Rulandské bílé, Chardonnay, oblíbená Pálava a Aurelius. Valticko je známé tradičními odrůdami Neuburské a Sylvánské zelené. Tisíciletá historie vinařství se hluboce zapsala do zdejší kultury a architektury. Regionální muzeum v Mikulově nabízí návštěvníkům nejrozsáhlejší sbírky zaměřené na vinařství a vinohradnictví. Za zmínku stojí unikátní obří vinný sud ze 17. století o objemu 1014 hl. Zajímavé exponáty vystavuje i Muzeum vinařství, zahradnictví ţivotního prostředí ve Valticích.[16] [17] Součástí aktivně strávené dovolené je i vyuţití vinných naučných stezek, které lze absolvovat na kole, pěšky a dokonce i autem. Nejznámější je Naučná vinařská stezka Mikulov. Níţe uvádím tabulku se všemi stezkami, jejich délky tras a popis trasy.

Tabulka č. 2: Naučné vinné stezky

Název stezky Vinařská

Délka trasy 3,5 km

Dunajovice • Brod nad Dyjí • Novosedly • Dobré

naučná stezka

Pole • Březí

Stará hora Vinařská

Trasa Stará hora (37 km) • Mikulov • Bavory • Dolní

5 km

Valtice • Reistna • Valtice

naučná stezka Valtice

28

Vinařská

20 km

Mikulov • Bavory • Perná • Horní Věstonice • Dolní Věstonice • Pavlov • Klentnice • Mikulov

naučná stezka Mikulov Mikulovská

82 km

Mikulov • Sedlec • Úvaly • Valtice • Hlohovec •

vinařská

Lednice • Bulhary • Milovice • Dolní Věstonice •

stezka

Strachotín • Ivaň • Pasohlávky • Brod nad Dyjí • Novosedly • Nový Přerov • Dobré Pole • Březí • Mikulov

Moravská

280 km

vinná stezka

Drnholec • Novosedly • Nový Přerov • Dobré Pole • Březí • Mikulov • Klentnice • Pavlov • Dolní Věstonice • Strachotín • Pouzdřany • Popice

Zdroj: upraveno podle www.mikulov.cz

Vinařské akce a vinobraní V Mikulově a ve Valticích se kaţdoročně koná vinobraní. Jedná se o velmi úspěšné a oblíbené akce ze strany účastníků. Pálavské vinobraní se uskuteční letošní rok od 7. do 9. září 2012, ve Valticích bude vinobraní probíhat později v termínu od 6. 10. 2012. Níţe uvádím i jiné pořádané akce v Mikulově a ve Valticích.

Tabulka č. 3: Pořádané akce v Mikulově a ve Valticích



Mikulov Pálavské vinobraní



Valtice Valtické vinobraní



Výstava vína mikulovské



Vinařský fašank

vinohradnické podoblasti



Valtický košt



Mladé víno odchází



Valtické vinné trhy



Mikulovské vinné trhy



Slavnosti růţového vína



Mikulov Gourmet Festival 2012



Noc otevřených sklepů



Prázdniny s vinařem



Valtické vinařské slavnosti



Zarážení hory a degustace vín pod



Valtické burčákování

širým nebem



Valtické dýňobraní 29

 

Ochutnávka mladých vín při



Mistrovství světa ve sběru hroznů

příležitosti Pálavského gulášfestu



Dny valtických burčáků

Svěcení vína ročníku 2012



Valtické hudbobraní



Putování za Martinskými víny



Mikulášský košt archivních vín

Zdroj: www.mikulov.cz, www.valtice.cz

1.8 Turistické atrakce Lednicko-valtický areál nabízí návštěvníkům kromě zámků a salet v LVA, také řadu lákadel a turistických atrakcí, které zpříjemní jejich návštěvu. Nepochybně sem patří zámecký skleník, akvárium Malawi, letové ukázky dravců, plavby po Dyji na lodičkách. Zámecký skleník Lednice byl při zámku vybudován v letech 1843−45 podle projektu architekta Jiřího Wingelmüllera místo původní dřevěné oranţerie. Jedná se o národní technickou památku. Pěstují se zde exotické rostliny dovezené z Jiţní Ameriky, které byly nakombinované tak, aby kvetly po celý rok. Akvárium Malawi je umístěno v bývalých prostorech konírny. V akváriích lze zhlédnout téměř celý vodní svět. V jednotlivých nádrţích lze pozorovat faunu největších afrických jezer Malawi a Tanganjika. Letové ukázky dravců probíhají v zámeckém parku. Představuje se zde více neţ 30 druhů cizokrajných i domácích dravců, lov zvířecích atrap taţených navijákem, přivolání dravce na ruku aj. Plavby po Dyji na loďkách vedou od zámku Lednice k rozhledně Minaret a odtud dále ke zřícenině Janův hrad. Plavby jsou provázené výkladem o historii a zajímavostech lichtenštejnských panovníků. Plavby jsou pořádané kaţdých 20 aţ 30 minut mezi zámkem Lednice a Minaretem a mezi Minaretem a Janohradem kaţdou jednu hodinu. Plavby jsou uzpůsobené rovněţ pro školy a větší skupiny. Plavby jsou prováděné dle dohody i v zimním období, dle zájmu turistů. Projíţďky v kočáře po lednickém zámeckém parku. Trasy vedou od zámku k Minaretu, od Minaretu k Janohradu a zpět. [1] [5] [13] [19] 30

Díky těmto zajímavým turistickým lákadlům sem během sezóny zavítá nemalý počet návštěvníků. Kaţdá výše zmíněná atrakce nabízí návštěvníkům zvýhodněné vstupenky, jedná-li se o skupiny více lidí, mateřské a základní školy či slevy pro důchodce. Letové ukázky dravců umoţňují v případě nespokojenosti návštěvníka vstupné neplatit.

1.9 Lichtenštejnské stezky LVA Lichtenštejnské stezky jsou ojedinělé cykloturistické trasy, spojující nejkrásnější památky a salety rodu Lichtenštejnů na jiţní Moravě v oblasti Lednicko-valtického areálu a v Dolním Rakousku. Trasy kolem hranic vedou většinou po rovině nebo mírně zvlněným terénem. Cyklistické trasy jsou navzájem propojené a specificky označené rodovým erbem Lichtenštejnů. Pro náročnější cyklisty je zde moţnost vyuţití dálkových cyklotras, např. Greenways spojující Prahu s Vídní, nebo Jantarová stezka, vedoucí aţ ze vzdáleného Polska přes rekreační oblast Pasohlávky směr Vídeň. V Lednickovaltickém areálu bylo vybudováno pět Lichtenštejnských stezek, mezi které se řadí: 1. Kníţecí stezka (31 km) 2. Břeclavská stezka (13,5 km) 3. Poštorenská stezka (11,5 km) 4. Lednická stezka (18 km) 5. Valtická stezka (24 km). Cyklisté na Lichtenštejnských stezkách jsou vítáni. Důkazem je i projekt zvaný „Cyklisté vítáni“. Jedná se o celonárodní certifikační systém, který prověřuje vybavenost a nabídku ubytovacích a stravovacích sluţeb. Certifikace obsahuje standardy srovnatelné s jinými evropskými zeměmi.[2] [12] [15]

31

2 Experimentální část 2.1 Cíl výzkumu Cílem kvantitativního marketingového šetření je získat data od náhodně vybraných respondentů, které pomohou určit typický profil návštěvníka Lednicko-valtického areálu a na základě dostupných sekundárních a primárních dat vytvořit SWOT analýzu. Poté je mým záměrem ze získaných informací od návštěvníků, charakteristiky mikroregionu a SWOT analýzy vypracovat návrhy na zvýšení návštěvnosti Lednickovaltického areálu.

2.2 Metodika výzkumu Dotazníkové marketingové šetření probíhalo od dubna do září v roce 2011 v pracovních dnech i o víkendech a na různých zkoumaných místech LVA, aby se zamezilo zkreslení získaných informací. Viz níţe uvedená tabulka.

Tabulka č. 4: Podrobný přehled kvantitativního výzkumu

Měsíc

Datum 14.4.2011 (čtvrtek)

Místo

Počet dotazníků

Duben

23.4.2011 (sobota)

zámek Lednice

20

u TIC Lednice

20

Zámecký park

40

Minaret

40

u TIC Valtice

40

zámek Valtice

40

3.5.2011 (úterý) květen

21.5.2011(sobota) 16.6.2011 (čtvrtek)

červen

19.6.2011 (neděle) 15.7.2011(pátek)

červenec

23.7.2011(sobota) 10.8.2011(úterý)

Srpen

21.8.2011(neděle) 8.9.2011 (čtvrtek)

září

24.9.2011 (sobota)

Zdroj: Vlastní zpracování

32

Forma výzkumu probíhala osobním dotazováním za pouţití sestaveného dotazníku o rozsahu 17 otázek.

Avšak ne vţdy byl respondent ochoten dotazník vyplnit či

odpovědět na některé dotazované otázky. Osloveno bylo 200 náhodných dotazovaných a sběr dat probíhal anonymní formou. Z 200 náhodně oslovených respondentů bylo 181 tuzemských návštěvníků a pouze 19 zahraničních návštěvníků. Samotný výzkum jednoho dotazovaného návštěvníka netrval více neţ 8 minut. Byl však kladen důraz na nehomogenní skupiny dotazovaných respondentů. Dotazník je vytvořen z uzavřených, otevřených a polootevřených otázek. Celkem tvoří 17 otázek. Ve čtrnácti případech je moţná odpověď pouze jedna, u zbylých otázek mohl respondent odpovědět více variant. Dotazníky byly vypracovány ve třech jazykových variantách – česky, německy a anglicky, které uvádím na konci práce v přílohách.

2.3 Analýza sekundárních dat V této kapitole jsou uvedené statistické údaje, související konkrétně s návštěvností ubytovacích zařízení v LVA, s vybaveností obcí LVA pro kulturní a sportovní aktivity a nabídkou ubytovacích a stravovacích sluţeb. Pro srovnání a vytvoření si vlastního pohledu na důleţitost významu LVA, jsem uvedla tabulku s pěti nejnavštěvovanějšími hrady a zámky v ČR, mezi kterými má také LVA své postavení.

Do Lednicko-valtického areálu přijíţdí kaţdým rokem více a více hostů, jak z tabulky č. 5 vyplývá. Tabulka uvádí společné údaje o ubytovaných hostech jak domácích tak i zahraničních turistů. Od r. 2000 se během 10 let zvýšil počet ubytovaných téměř o třínásobek. Oproti tomu průměrná doba pobytu klesla téměř o tři poloviny. Z grafu lze tedy stanovit, ţe návštěvníci preferují více krátkodenní pobyty. Důvody však mohou být různé, např. málo moţných finančních prostředků, nespokojenost s poskytnutými sluţbami nebo špatná volba cílové oblasti.

33

Tabulka č. 5: Návštěvnost ubytovacích zařízení v LVA

Rok

Počet příjezdů hostů

Z toho rezidenti

Průměrná doba pobytu

2000

84 474

57 665

4,3

2001

116 829

93 719

3,8

2002

122 247

93 495

3,6

2003

190 004

146 336

3,1

2004

192 010

151 933

3,0

2005

210 480

162 524

3,0

2006

186 852

136 998

3,1

2007

236 642

174 446

2,9

2008

208 916

143 091

2,7

2009

234 415

177 497

2,9

2010

232 148

176 067

2,9

Zdroj: upraveno podle www.czso. cz

Graf č. 1 zobrazuje nabídku volnočasových aktivit v jednotlivých městech a obcích. Nabídka ve vztahu k počtu obyvatel je velmi kolísavá. Z grafu je zřejmé, ţe město Lednice a Břeclav mají nadprůměrné vybavení pro sport a kulturu. Kdeţto u města Valtice neodpovídá postavení v rámci mikroregionu k velikosti města. Opakem je tomu u obcí Podivín a Rakvice. Jedná se o menší obce s nadprůměrným vybavením pro sport a kulturu. Obce Přítulky, Bulhary a Hlohovec nenabízí návštěvníkům téměř ţádné nabídky pro vyuţití volného času.

34

Graf č. 1: Občanská vybavenost – kultura, sport

Zdroj – Aktualizace strategie mikroregionu Lednicko-valtického areálu

Pro rozvoj cestovního ruchu v mikroregionu je nezbytná odpovídající nabídka stravovacích a ubytovacích kapacit. Graf č. 2 porovnává nabídku sluţeb v oblasti stravování a ubytování v jednotlivých obcích LVA. Co se týče ubytování, lze z grafu vyčíst, ţe nabídka ubytování v soukromí v Břeclavi a Lednici je velmi malá. V některých obcích (Hlohovec, Rakvice) vůbec ţádná. Celkem postačující nabídka ubytovacích kapacit v penzionu a hotelu je v Břeclavi, Valticích, Lednici a Velkých Bílovicích. Největší nabídka v oblasti stravování je v Břeclavi a Lednici. Graf ukazuje prostor pro rozvoj ubytování v soukromí, především v Podivíně, Rakvicích, Bulharech a Hlohovci.

35

Graf č. 2: Sluţby CR – ubytování, stravování

Zdroj – Aktualizace strategie mikroregionu Lednicko-valtického areálu

Tabulka č. 6 zobrazuje TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků v ČR. Pro srovnání jsem uvedla rok 2009 a 2010. Mezi nejvíce navštěvované cíle v roce 2009 se na první místo dostal právě zámek Lednice se 341 tis. návštěvníky. V r. 2010 se zámek Lednice posunul na druhé místo se 325 tis. návštěvníků. Závěrem z této tabulky plyne, ţe LVA je velmi atraktivní turistická oblast. Tabulka č. 6: TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků ČR v r. 2009 a 2010

Pořadí

Název objektu

r. 2010 (tis.)

Pořadí

Název objektu

Státní zámek 1

Praţský hrad

1 120

1

Státní hrad a zámek

Státní zámek 2

Lednice

325

2

Státní hrad a zámek 3

Český Krumlov

Lednice

Český Krumlov

Zámek a arboretum 293

3

Průhonice

r. 2009 (tis.)

341

311

250

36

Státní zámek Hluboká 4

nad Vltavou

Státní zámek 236

4

230

5

Zámek a arboretum 5

Průhonice

Hluboká nad Vltavou

Státní hrad Karlštějn

240

234

Zdroj: upraveno podle www.czechtourism.cz

2.4 Vyhodnocení výzkumu Níţe vypracovaná část práce je zaměřena na vyhodnocení otázek z vlastního dotazníkového šetření, prováděného v období od dubna do září roku 2011. Získaná data od 200 dotázaných respondentů jsou zaznamenána do vlastních grafů a tabulek, pokud není jinak uvedeno. Zadané údaje do grafů a tabulek jsou brány jako celek všech návštěvníků. Nebrala jsem v úvahu členění tuzemských a zahraničních návštěvníků zvlášť. Protoţe náhodně oslovených zahraničních respondentů bylo pouze 19. Níţe jsou uvedené otázky z dotazníku a jejich následné grafické vyhodnocení. Grafy a tabulky jsou stručně v textu popsány a vysvětleny.

1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? První otázka měla za úkol zjistit od dotázaných respondentů, jaký byl jejich hlavní důvod návštěvy právě Lednicko-valtického areálu. Ze 100 % respondentů navštívilo areál za účelem výletu 57% osob. Druhá většina 19 % osob si přijela odpočinout a strávit zde dovolenou. 11% osob sem zavítalo kvůli návštěvě příbuzných a známých a 5% zde strávilo zdravotní pobyt a různá rehabilitační léčení. 3% náhodných návštěvníků přijelo z důvodu sluţební cesty a další 3 % z jiných důvodů. Převáţně však uváděli, ţe dojeli za vinařskou turistikou, tedy návštěvou vinných sklepů a degustací vín. Pouhá 2% návštěvníků odpověděla, ţe pouze projíţdí, ale v rámci toho si prohlídli LVA.

37

Graf č. 3: Vyhodnocení otázky č. 1

3% 2%

Důvod návštěvy LVA

3% 5%

dovolená, odpočinek

19%

11%

výlet návštěva příbuzných, známých 57%

pouze projíždím služební cesta

2. Jak často navštěvujete Lednicko-valtický areál? Otázka č. 2 měla za úkol zjistit, jak často sem návštěvník přijíţdí a jestli se zpět opět vrací. 38 % dotázaných respondentů odpovědělo, ţe LVA navštívili poprvé. Druhá nejčastější odpověď je podruhé – 21 %. Potřetí přijelo 13 % návštěvníků. Několikrát do roka navštěvuje LVA 5 % respondentů. Další dotázaní odpovídali: asi jednou ročně – 13 %, asi jednou za 3 roky – 8 % a 2 % pravidelně za měsíc. Z grafu vyplývá, ţe více jak polovina návštěvníků se vrací. Graf č. 4: Vyhodnocení otázky č. 2

Četnost návštěvy LVA 15; 8%

poprvé

3; 2% 77; 38%

25; 13%

podruhé potřetí

10; 5% několikrát ročně asi jednou ročně 27; 13%

43; 21%

asi jednou za tři roky pravidelně jednou za…

38

3. Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? Graf č. jasně ukazuje, ţe nejoblíbenějším ročním obdobím turistů je léto. 102 osob (51 %) zavítá do LVA zpravidla v létě, 56 návštěvníků (28 %) přijede na jaře. Zde se odráţí to, ţe převáţná většina návštěvníků organizuje právě v těchto ročních obdobích výlety, dovolené a odpočinek. 37 osob (18 %) přijde na podzim, zpravidla se zde projevuje skupina návštěvníků, která navštěvuje své známé nebo vyuţívají léčebné a rehabilitační zařízení. Pouze 5 osob (3 %) navštíví LVA v zimním ročním období. Jedná se o takovou skupinu lidí, která sem jezdí pravidelně či několikrát do roka. Graf č. 5: Vyhodnocení otázky č. 3

Roční období Jaro

Léto

Podzim

Zima

5; 3% 37; 18%

56; 28%

102; 51%

4. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto areálu? Na otázku č. 4 odpovídalo z 200 respondentů 181 tuzemských návštěvníků. Nejpočetnější skupinou byly respondenti, kteří strávili v LVA více jak 6h ─ 52%. Méně jak 6h zde strávilo 26% dotázaných. Jeden den zde strávilo 1 % lidí, 2─ 4 dny 14% osob a více jak 5 dní pouze 2% ze všech respondentů.

39


Strávená doba v areálu < 6hod

> 6hod

1 den

2-4dny

5 a více dní

2%

14%

26%

6%

52%

5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v České republice? Otázka č. 7 zjišťovala, jak dlouho se zdrţí nerezidenti v LVA. Na tuto otázku odpovědělo pouze 19 náhodně vybraných zahraničních respondentů. 47% dotázaných zde stráví méně jak 6h, 26% více jak 6h. Méně jak 5 dní 16% a více jak 5 dní ţádný dotázaný neodpověděl. Graf č. 7: Vyhodnocení otázky č. 5

Strávená doba v areálu - cizinci <6 hod

> 6hod

< 5dní

> 5dní

11% 16% 47%

26%

40

6. Co hodláte v rámci tohoto pobytu Lednicko-valtického areálu navštívit nebo jste již navštívil? U této otázky mohl respondent odpovědět více nabízených moţností odpovědí. Z grafu č. 8 je značně vidět, ţe zámek Lednice patří opravdu mezi nejatraktivnější zámky a hrady ČR. Navštívilo ho celkem 125 z 200 respondentů. Druhou nejnavštěvovanější památkou je Minaret, který navštívilo 96 z 200 respondentů. Dále město Mikulov 32 z 200 osob, město Břeclav 35 z 200 osob, město Valtice 40 z 200 osob. Návštěvu CHKO Pálava si naplánovalo 65 z 200 dotázaných a 29 jich zavítalo do rekreační oblasti Pasohlávky. 55 z 200 respondentů mi odpovědělo, ţe navštívilo jiné památky, jako např. Belvedere, Obelisk, Janův hrad, zámek Valtice a Mikulov. Graf č. 8: Vyhodnocení otázky č. 6

Návštěva míst LVA

Zámek Lednice

125

Minaret

Navštívená místa

96

Město Mikulov

32 35

Město Břeclav

40

Město Valtice

65 29

CHKO Pálava 55

0

50 100 Počet návštěvníků

Novomlýnské nádrže 150

jiné

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? Otázkou č. 7 se zabývalo pouze 46 zahraničních i tuzemských respondentů, kteří v LVA strávili více jak jeden den. 57 % se ubytovalo v tomto regionu, 24 % na více místech, 17% v tomto místě. Místo bylo bráno takové, kde se prováděl momentálně terénní výzkum. Tedy v Lednici a Valticích. Pouhá 2% byla ubytována v Mikulově. Odpověď „jinde“ nebyla nikým zodpovězena.

41


Místo ubytování v tomto místě

v tomto regionu

v Mikulově

na více místech

jinde

17%

24%

2%

57%

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Z 46 respondentů, kteří se ubytovali v LVA, 19 z nich si zvolilo ubytování v soukromí. 14 osob se ubytovalo u známých, 6 osob vyuţilo hotelových sluţeb, 3 osoby penzion. 2 lidé se ubytovali na vlastní chalupě a 1 vyuţil ubytování v kempu. Graf č. 10: Vyhodnocení otázky č. 8

Ubytovací zařízení

Hotel


6 14 19 3 2

u známých/příbuzných ubytování v soukromí penzión Chata, chalupa

1

kemping Jinak

0

5

10

15

20

Počet návštěvníků

42

9. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto areálu? Největší skupina návštěvníků byla motivována díky internetu, tvoří ji 38 % osob. Reference od známých ovlivnila volbu cílové oblasti 22 % osob. Díky informovanosti návštěvníků od CK a CA navštívilo LVA 10 % osob. Pomocí podaných informací z tištěných materiálů přijelo 16 % osob, 5 % dotázaných ovlivnila televize a rozhlas, 6 % osob se rozhodlo na základě získaných informací z TIC. Pouze 2 % osob odpovědělo jiný způsob motivace. Graf č. 11: Vyhodnocení otázky č. 9

Motivace při výběru areálu 3% 22% 38%

10%

Reference od známých Informace od CK, CA Tištěné informace Rozhlas, televize TIC Internet

16% 6%

5%

Jiné…

10. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto areálu? Otázka č. 10 zjišťovala hlavní priority při výběru LVA. Je členěna do čtyř sekcí – příroda, kultura, sport a ostatní. V této otázce mohl respondent uvést více odpovědí. Níţe uvádím tabulku, která jasně ukazuje, kolik odpovědí kaţdé samotné sekci odpovídá. V grafech, které jsou rozděleny podle sekce, jsou zaznamenány jednotlivé odpovědi respondentů.

43

příroda

Graf č. 12: Vyhodnocení otázky č. 10 - příroda 87

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

57 34

30

čisté životní prostředí

klidné prostředí bez hluku

lesy, krajina

vodní plochy a toky

Nejčastěji respondenty označovaná sekce byla „příroda“. Kladli především důraz na lesy a krajinu, klidné prostředí bez hluku.

Graf č. 13: Vyhodnocení otázky č. 10 – kultura 90 90

79

80

kultura

70 60 50 40 30 20

10

10 0 historická města a dobře vybavená kulturní akce a památky zařízení pro turisty zábava

Druhou sekcí byla „kultura“. Nejvíce odpovědí bylo zaznamenáno u „historická města a památky“ a „kulturní akce“.

44

Graf č. 14: Vyhodnocení otázky č. 10 – sport, pohyb 78 80

sport, pohyb

70 56

60 50 40 30 20 10

0

0 výkonnostní sport

rekreační sport, turistika

aktivní rekreace

U sekce „sport, pohyb“ nebyl ţádný výkonnostní sport zaznamenán. Zájem byl spíše o rekreační sport a nejvíce o aktivní dovolenou.

Graf č. 15: Vyhodnocení otázky č. 10 - ostatní

16

15

14

ostatní

12 10 8 6

4

4 2

0

0 pracovní důvody soukromé důvody

jiné

Sekce „ostatní“ nebyla respondenty moc zajímavá. Pouze 15 osob uvedlo prioritu pracovní důvody a 4 osoby soukromé důvody.

45

Tabulka č. 7: Shrnutí priority při výběru LVA

Příroda 208

Kultura 179

Sport, pohyb 134

ostatní 19

Tato tabulka jasně znázorňuje počet všech odpovědí jednotlivé sekce. Je patrné, ţe největší prioritou pří výběru cíle pro cestování je stále na prvním místě příroda, poté kulturní ţivot a sportovní aktivita.

11. Jak cestujete? Úkolem této otázky bylo zjistit, s kým návštěvník do LVA přijede. 134 respondentů (67 %) přijelo s rodinou či přáteli, druhá největší skupina návštěvníků jezdí sama – 57 osob (28 %). Dále následuje skupina respondentů, která jezdí formou skupinového zájezdu – 9 respondentů (5%). Jinak neodpověděl ţádný dotázaný. Graf č. 16: Vyhodnocení otázky č. 11

Jak cestujete 9; 5% 57; 28% Sám s rodinou nebo přáteli Skupinový zájezd jinak 134; 67%

46

12. Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? Největší podíl respondentů ─ 125osob pouţilo k dopravě osobní auto. Další odpovědí 35 dotázaných bylo vyuţití vlakového dopravního prostředku a 28 osob pouţilo kolo. Dále 6 respondentů přijelo autobusem, 2 došli pěšky a 4 dojeli jiným způsobem dopravy. Tato otázka je úzce spjata s předešlou otázkou. Lze zde rozpoznat vzájemné ovlivnění výpovědí respondentů. Graf č. 17: Vyhodnocení otázky č. 12

Volba dopravního prostředku Auto Navštívená místa

125 Pěšky

2

Autobus

6 28

Kolo 35 Vlak

4

Jiný 0

50

100

150


47

13. Doporučil byste svým známým a přátelům návštěvu tohoto areálu? Tato otázka byla poloţena návštěvníkům, abych zjistila, zda by LVA dále doporučili. 51% by LVA bez váhání určitě doporučilo, 31% dotázaných by LVA spíše doporučilo. 11% respondentů odpovědělo „nevím“, 5 % „spíše ne“ a zbylá 2 % by LVA určitě nedoporučovala. Graf č. 18: Vyhodnocení otázky č. 13

Doporučení LVA 5%

2%

11% Určitě ano Spíše ano 51%

nevím Spíše ne

31% Určitě ne

48

14. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte)? Vyhodnocení této otázky vycházelo ze všech výpovědí všech domácích návštěvníků – 181 respondentů. Respondenti měli moţnost na tuto otázku odpovídat volně. Graf je sestaven

podle

krajů

pro

lepší

znázornění.

LVA

navštívilo

nejvíce

osob

z Jihomoravského kraje, 40 osob z Plzeňského kraje, 26 osob z Jihočeského kraje a 25 osob z Prahy. Dále pocházeli respondenti z kraje Vysočina 12 osob a z kraje Olomouc 7 osob. 9 respondentů se k trvalému bydlišti nechtělo vyjadřovat. Zbytek míst trvalého bydliště od dotázaných je zaznamenán v grafu. Ústecký kraj nebyl zastoupen vůbec. Graf č. 19: Vyhodnocení otázky č. 14

Místo trvalého bydliště

Neuvedeno Jihomoravský

9

Kraj Vysočina

42

Zlínský kraj

12 2

olomoucký kraj


7

Královéhradecký kraj

3 3

Pardubický kraj

26

Jihočeský kraj

5 25

Středočeský kraj

40

Praha

1 2

Plzeňský kraj

4 0

Liberecký kraj

10

20

30

40

50

Karlovarský kraj Moravskoslezký kraj


49

15. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Tato otázka měla za úkol zjistit, jak vzdálené je trvalé bydliště respondenta od LVA. Nejčastější odpověď byla vzdálenost 51─ 100km od LVA. Druhou častou vzdálenost 11─ 50km odpovědělo 45 osob. 39 osob zavítalo do LVA ze vzdálenosti do 10km. Celkem 19 dotázaných přijelo ze vzdálenosti 201─ 400km, pouhých 7osob z 401─ 800km. Dokonce 2 osoby označily vzdálenost 801─ 1200km a 1201─ 1600km. Vzdálenost 1601─ 2000km nebyla zaznamenána. Graf č. 20: Vyhodnocení otázky č. 15

Vzdálenost od místa bydliště (v Km) do 10km

39

11-50km

45

51-100km

57

101-200km

29

201-400km

19

401-800km

7

801-1200km

2

1201-…

2

1601-… 0 2001-… 0 3001-… 0 5001 a více

0 0

10

20

30

40

50

60

50

16. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh)? Graf č. 21 zobrazuje průměrné výdaje vydané za ubytování, stravování a vedlejší výdaje. Převáţná většina 89 dotázaných je ochotna utratit za noc ubytování 101─ 400 Kč, 67 z 200 respondentů utratí 401─700 Kč za ubytování. Za stravování je 105 osob ochotno utratit v rozmezí 101─ 400 Kč na osobu/den, 43 vydá 401─ 700 Kč. U vedlejších výdajů, kterými je myšleno nákup suvenýrů, vstupy do zámků, účast na kulturních akcích, velká skupina 84 respondentů odpovědělo 401─ 700 Kč a 73 respondentů 101─ 400 Kč. Z grafu lze říct, ţe se návštěvníci uskromňují v komfortu ubytování a více si dopřejí zábavy a jiné volnočasové aktivity. Graf č. 21: Vyhodnocení otázky č. 16

Průměrné výdaje na osobu/den v Kč do 100kč

101-400kč

za ubytování 2

401-700kč

89

za stravování

19

105

23 0%

1001-1300kč

67

38

za vedlejší výdaje

701-1000kč

43

73 20%

84 40%

60%

nad 1300kč

9 14 9 5 10 7 3

80%

100%

51

17. Údaje o Vás Údaje získané od dotázaných respondentů poslouţí k určení typického profilu návštěvníka LVA. Otázky byly stanoveny pro získání dat z více hledisek – pohlaví, věk, vzdělání, typ zaměstnání, stát trvalého bydliště a počet obyvatel města či obce. Z grafu č. 19 vyplývá, ţe typickým návštěvníkem LVA je ţena, která pochází z České republiky. Ve věku 46─55 let se středním vzděláním. Pracuje jako zaměstnanec ve veřejné sluţbě a bydlí ve městě o počtu 10─50 tisíc obyvatel. Graf č. 22: Vyhodnocení otázky č. 17

Údaje o respondentech Pohlaví

115

stát trval.bydliště počet obyvatel bydliště

85 181

34

věk

22

vzdělání

38 14

50

34

42

23

38

zaměstnání

8 26 3 17

69

38

119 55

0%

34 20%

19

43

27

40%

36

4

60%

38

6

80%

100%

Legenda Pohlaví Stát trval.bydli ště Počet

Ţena ČR

obyvatel

muţ

Holandsko

Německo

Rakousko

Polsko

Do 3 tis.

3-10 tis.

10-50 tis.

50-100tis.

100-1mil.

Do 17 let

18-25

Slovensko

Jiný

Nad 1 mil.

bydliště Věk vzdělání zaměstnání

Základní/vyučen střední Zaměstnanec Zaměstnanec veřejné sluţby soukromý sektor

26-35

36-45

střední Podnikatel /ţivnostní

Student

56 a

46-55

více

vysokoškolské Ţena v domácnosti

důchodce

nezaměstnaný

52

2.5 SWOT Analýza LVA Vytvoření SWOT analýzy je další fází vypracování profilu návštěvníka v mikroregionu Lednicko-valtického areálu. SWOT analýza je standardní metoda, zaměřená na problémové okruhy, na základě kterých lze navrhnout případná opatření. Pouţívá se k prezentaci analytických poznatků o zkoumané oblasti, či v našem případě mikroregionu. Cílem SWOT analýzy je stanovení silných a slabých stránek, odhalení ohroţení a příleţitosti v mikroregionu LVA. Na základě této činnosti a dostupných materiálů od tajemnice svazu LVA budou vypracovány návrhy a opatření pro rozvoj a nárůst počtu návštěvníků mikroregionu LVA. (3)

Silné stránky 

Výhodná geografická poloha LVA – hranice s Rakouskem a Slovenskem



Příznivé klimatické podmínky mikroregionu LVA



Zápis do Seznamu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO



Historická blízkost krajiny i obyvatel na obou stranách hranice, podporovaná rozvojovými projekty Evropské unie



Vysoký počet historických památek – salety LVA



Významné přírodní lokality – CHKO Pálava, Lednické rybníky



Sousedství s Rakouskem - vzájemná spolupráce



Dobrá přístupnost k jednotlivým památkám LVA



Vysoký potenciál LVA pro rekreaci návštěvníků – od r. 2007 existence lázní Lednice, rekreační oblast Pasohlávky



Dlouholeté kulturní tradice – krojové hody, folklórní akce



Vinařská turistika – cyklotrasy, vinné stezky



Tradiční vinařská kultura, výstava vín, kulturní akce



Několik pěších a turistických tras procházející mikroregionem LVA



Dostupná letiště mezinárodního významu – Vídeň, Brno (do 100km)

53

Slabé stránky 

Finanční a technická náročnost úpravy LVA



Závazky, omezení a povinnosti vyplývající z podmínek pro zápis do seznamu UNESCO



Sezónní návštěvnost kulturních památek



Zanedbaná údrţba historických památek



Vysoká finanční náročnost na údrţbu památek



Zanášení rybníků, vodních systémů v lednickém parku, zarůstání průhledů v LVA



Nedostatečná kvalitní nabídka v oblasti ubytování a stravování



Nedostatečná nabídka zařízení pro trávení volného času



Znečistění ovzduší – nárůst automobilové dopravy

Příleţitosti 

Zvýšení propagace areálu LVA pod logem UNESCO



Podporovat a rozvíjet vinařství, zelinářství, ovocnářství



Vyuţití přímého sousedství LVA s Rakouskem – rozvoj kulturních aktivit



Obchodní spolupráce s rakouskými vinaři



Další rozvoj vinařské turistiky a jejich tradic



Příznivé předpoklady pro rozvoj podnikání v zemědělství a agroturistice



Zkvalitnění cyklotras pro rozvoj turistického ruchu a rekreačního pobytu



Podpora odstranění sezónnosti



Vyuţití nárazové potřeby sezónních prací v zemědělství k řešení celkové nezaměstnanosti

Hrozby a ohroţení 

Degradace krajinných hodnot v areálu



Moţný konflikt zájmů ochrany přírody a krajiny se zájmy rozvoje LVA



Neřešení problémů obnovy lednického parku



Málo finančních prostředků pro cestování ze strany návštěvníků 54



Zkracování průměrné délky pobytu v LVA z důvodu nízké nabídky zařízení pro volný čas, ubytování a stravování



Stálé zhoršování přírodních podmínek pro zemědělskou výrobu



Nevhodné obdělávání zemědělské půdy a jiné antropogenní vlivy, narušující přirozené ţivotní prostředí

55

2.6 Návrhy na zvýšení návštěvnosti Návrhy a doporučení vyplývají ze sestavené SWOT analýzy, které jsou stanoveny na základě slabých stránek a moţných příleţitostí LVA. Cílem těchto návrhu je, aby se minimalizovaly slabé stránky a další případná ohroţení mikroregionu LVA.



Sezónní návštěvnost LVA – zvýšit počet kulturních akcí i mimo sezónní období, zvýšit propagaci kulturních a společenský akcí, spolupráce s CK a CA



Zkracování průměrné délky pobytu v LVA – zvýšit kvalitu ubytovacích a stravovacích sluţeb, zkvalitnit nabídku zařízení pro volnočasové aktivity(i v případě špatného počasí) – především pro malé děti, pořádání více večerních společenských akcí



Zanedbaná údržba historických památek – vyuţít část peněţních prostředků z rozpočtu měst a obcí LVA a regionálních operačních programů na rekonstrukci těchto historických památek



Nedostatečná kvalitní nabídka v oblasti ubytování a stravování – zvýšit podporu a rozvoj ubytovacích a stravovacích sluţeb, především zaměřit se na kvalitu k poměru ceny



Nedostatečná nabídka zařízení pro trávení volného času ─ výstavba sportovní haly s moţností sportovního vyţití, zaloţení dětských koutků a dětských hřišť,…



Rozvoj vinařské turistiky – zkvalitnit vinné cyklotrasy, zvýšit počet občerstvovacích bodů na cyklotrasách, pořádat více společenský akcí s Rakouskem

56

Závěr Cílem této práce bylo určení typického profilu návštěvníka Lednicko-valtického areálu, navrhnout opatření a doporučení pro zvýšení návštěvnosti, podat základní informace o mikroregionu LVA a představit Lednicko-valtický areál jako atraktivní turistickou oblast. V experimentální části práce je graficky vyhodnocen marketingový terénní výzkum, který byl prováděn v sezónní době od dubna do října 2011 pomocí dotazníkového šetření. Bylo osloveno 200 náhodných respondentů, z nichţ bylo 181 rezidentů a 19 nerezidentů (z Německa, Rakouska, Slovenska a Anglie). Dotazníky byly zpracovány ve více jazykových verzích – česky, německy a anglicky – v důsledku očekávaní návštěvníků zahraniční národnosti. Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jaký typ návštěvníka do LVA přijíţdí, jaký je jeho motiv návštěvy, zda je zde ubytován a jak dlouho se zdrţí, jaká je jeho volba ubytovacího zařízení, kolik finančních prostředků je schopen vydat během pobytu a v neposlední řadě osobní údaje o respondentech, které jsou součástí určení profilu návštěvníka. Po vyhodnocení primárních dat bylo zjištěno, ţe u 57 % všech respondentů je nejčastějším důvodem výlet a 38 % respondentů přijelo do LVA poprvé. Roční typické letní období pro prázdniny a odpočinek je oblíbené u 51 % dotázaných. Co se týče strávené doby v areálu, více jak 6hodin zde stráví 52 % z 181 tuzemských návštěvníků, oproti tomu zahraniční návštěvník zde stráví méně jak 6 hodin – 47 % z 19 nerezidentů. Z ubytovacího zařízení zvolili respondenti ubytování v soukromí a přenocovali v tomto regionu. Jejich prioritami při výběru regionu byla především moţnost aktivní rekreace, historické památky a zelená krajina. Návštěvníci si prohlídli nejčastěji zámek Lednice a Minaret, které by svým známým a přátelům určitě doporučili. Vlastní výlet uskutečnili se svou rodinou nebo přáteli.

Zvolen byl nejpohodlnější dopravní prostředek –

automobil. Bylo zjištěno, ţe typickým návštěvníkem LVA je ţena ve věku 46–55let, pochází z Jihomoravského kraje. Pracuje jako zaměstnanec ve veřejném sektoru a bydlí ve městě s počtem 10–50 tisíc obyvatel. V praktické části se také nachází sestavená SWOT analýza, která odhalila slabé stránky LVA a upozornila na hrozby. Na základě zjištěných informací jsem vypracovala návrhy, které minimalizují negativní dopad na rozvoj cestovního ruchu v LVA. Větší zájem ze strany návštěvníků by jistě vzrostl, jestliţe by se zvýšila kapacita ubytovacích 57

a stravovacích sluţeb, přibylo by více mnoţností trávení volného času, především za špatného počasí, zlepšila by se propagace kulturních a společenských akcí. Lednicko-valtický areál, především zámek Lednice, který se zařadil v r. 2010 mezi 5 TOP nejnavštěvovanějších zámků a hradů v ČR, je velmi atraktivní a zajímavá turistická oblast pro vášnivé cyklisty a vinaře.

58

Seznam pouţité literatury Tištěné zdroje 1) BLAŢKOVÁ, Milena a Jiří DANIHELKA. 11 pokladů Čech a Moravy: Das Areal von Lednice und Valtice. 1. vyd. Praha: Albatros, 2002, 300 s. Klub mladých čtenářů (Albatros). ISBN 80-000-1087-9. 2) DVOŘÁČEK, Petr. České památky UNESCO. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 160 s. ISBN 978-80-253-0754-0. 3) FORETOVÁ, Věra. Jak rozvij́ et miś tní cestovní ruch . 1. vyd. Praha: Grada Pub., 2001, 178 s. ISBN 80-247-0207-X. 4) HALADA, Andrej a Yvonna FRIČOVÁ. Na kole křížem krážem po Moravě a Slezsku: putování biosférickou rezervací : [fotogr. publ.]. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 126 s. Tipy na výlety. ISBN 978-80-253-0331-3. 5) HODAŇOVÁ, Lenka. Profil návštěvníka zámku Lednice. Jihlava, 2010. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. 6) KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky, Europrinty 2003 7) KORDIOVSKÝ, Emil a Jiří DANIHELKA. Lednicko-valtický areál: Das Areal von Lednice und Valtice. 1. vyd. Břeclav: Moraviapress, 1998, 49 s. ISBN 80-8618100-6. 8) KORDIOVSKÝ, Emil a Jiří DANIHELKA. Brána do kraje: průvodce obcemi okresu Břeclav. 1. vyd. Mikulov: Regionální muzeum Mikulov, 1999, 255 s. ISBN 80-850-8808-8. 9) KORDIOVSKÝ, Emil. Městečko Lednice. 1. vyd. V Brně: Pro obec Lednice vydala Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2004, 598 s. Kniţnice Jiţní Moravy, sv. 34. ISBN 80-727-5055-0. 10) KUČERA, Jaroslav a Dobroslav LÍBAL. Z mapy UNESCO: Das Areal von Lednice und Valtice. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1997, 214 s. Klub mladých čtenářů (Albatros). ISBN 80-857-7046-6. 59

11) KUČEROVÁ, Irah. Ekonomika se zaměřením na cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1997, 153 s. ISBN 80-859-7014-7. 12) NAJMANOVÁ, Lenka a Yvonna FRIČOVÁ. Pálavsko a Podyjí: putování biosférickou rezervací : [fotogr. publ.]. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2010, 135 s. Ottův turistický průvodce. ISBN 978-80-7360-872-9. 13) TKÁČ, Vladimír. Průvodce pokladnicemi UNESCO České republiky. 1. vydání. Opava, 2000. 14) PUNCH, Keith. Základy kvantitativního šetření. Vyd. 1. Praha: Portál, 2008, 150 s. ISBN 978-80-7367-381-9. 15) VÁŇA, Václav a Yvonna FRIC ̌OVÁ. Národní kulturní památky a památky C ̌eské republiky zapsané na seznam sve ̌tového de ̌dictví Unesco : putování biosférickou rezervací : [ fotogr. publ.]. Vyd. 1. Zlín-Prštné: Tigris, 2001, 119 s. ISBN 80-8606205-8. 16) Aktualizace strategie mikroregionu Lednicko-valtického areálu, Svazek I: Analytická část, Datové a faktické údaje obcí LVA

Internetové zdroje [1] Akvárium Malawi. Turistické atrakce: Malawi [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://akvariummalawi.cz/ [2] Cyklisté vítáni: Certifikace turistických sluţeb. Cyklisté vítáni [online]. [cit. 201203-30]. Dostupné z: http://www.cyklistevitani.cz [3] České dědictví UNESCO. Lednicko-valtický areál [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://www.unesco-czech.cz/lednicko-valticky-areal/predstaveni/ [4] KORDIOVSKÝ, Emil. Mikroregion L.V.A. [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.lva.cz/ [5] Lednice. Turistické atrakce: Letové ukázky dravců [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.zamek-lednice.info/projizdka-v-kocare.php

60

[6] Lednicko-valtický areál: Zahrada Evropy. [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://itras.cz/lednicko-valticky-areal/ [7] Lednicko-valtický areál. Salety v LVA [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.lednicko-valticky-areal.cz/ [8] Národní přírodní rezervace v ČR. Lednické rybníky [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné

z:

http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_lednicke_rybniky_cz [9] Památky UNESCO jiţní Moravy. Lednicko-valtický areál [online]. [cit. 2012-0308]. Dostupné z: http://www.jm-unesco.cz/links/lva/ [10] Pálavské vrchy. Lednické rybníky [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://lednicke-rybniky.ceskehory.cz [11] Pasohlávky: Novomlýnské nádrţe. [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.pasohlavky.cz/cze/tic/novoml.htm [12] PEŠEK, Václav a Petr Hynek HYNEK. Lichtenštejnské stezky [online]. [cit. 201203-30]. Dostupné z: http://www.lichtenstejnske-stezky.cz [13] Plavby k Minaretu a Janohradu v Lednici. Turistické atrakce: Plavba zámeckým parkem [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: www.plavby-lednice.cz [14] Správa CHKO Pálava. CHKO Pálava [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: www.palava.cz [15] Turistická oblast Pálava a Lednicko-valtický areál. Pálava [online]. [cit. 2012-0330]. Dostupné z: http://www.palava-lva.cz/ [16] Vinařství: Vinařství Mikulov. Vinařství [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.mikulov.cz/turistika/vino-a-vinarska-turistika/vinarske-akce/ [17] Víno a vinařství: Víno z Valtic. Vinařství [online]. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.valtice.eu/valtice-vinarske/ms-1391/p1=1391 [18] Zámek Lednice. Janův Hrad, Minaret [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.zamek-lednice.info/ 61

[19] Zámek Lednice. Turistické atrakce: Zámecký skleník [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.zamek-lednice.com/prohlidkove-okruhy/sklenik/ [20] Zámek Valtice. Zámek Valtice [online]. [cit. 2012-03-30]. Dostupné z: http://www.zamek-valtice.cz/

Tištěné publikace  BELLAN, Stano. Katalog Lednice: archa parku - encyklopedie stylů. 3. vydání. 2008.  HYNEK, Petr. Lednicko-valtický areál. Mikroregion LVA, 2003.  NOVÁK, Z. Lednicko-valtický areál na Jiţní Moravě památkou UNESCO, Veronica, 1997, roč. 11, č. 2, s. 1-8  Katalog turistický zajímavostí, Pálava & Lednicko-valtický areál  Lichtenštejnské stezky: Greenways Praha-Wien. 1. vydání. 2007, s. 31.  Lednicko-valtický areál. Mikroregion LVA, 2009, s. 37.  Pálava & Lednicko-valtický areál: Turistický průvodce. 2011, s. 69.  Pálava & Lednicko-valtický areál: Katalog turistických zajímavostí. 2011, s. 37.  POLÁČKOVÁ, A. Arkádie leţí na Moravě, Název časopisu. Živá Historie, 2011, č. 9, s. 65-67

62

Přílohy 

Příloha A – Seznam použitých grafů ............................................................ str. 64



Příloha B – Seznam použitých tabulek ......................................................... str. 65



Příloha C - Seznam obrázků ......................................................................... str. 65



Příloha D - Dotazník – ČJ ............................................................................ str. 66



Příloha E – Dotazník – NJ ........................................................................... str. 68



Příloha F – Dotazník – AJ ............................................................................ str. 70

63

Příloha A - Seznam pouţitých grafů Graf č. 1: Občanská vybavenost – kultura, sport ...................................................... str. 35 Graf č. 2: Sluţby CR – ubytování, stravování .......................................................... str. 36 Graf č. 3: Vyhodnocení otázky č. 1 ......................................................................... str. 38 Graf č. 4: Vyhodnocení otázky č. 2 .......................................................................... str. 38 Graf č. 5: Vyhodnocení otázky č. 3 .......................................................................... str. 39 Graf č. 6: Vyhodnocení otázky č. 4 .......................................................................... str. 40 Graf č. 7: Vyhodnocení otázky č. 5 .......................................................................... str. 40 Graf č. 8: Vyhodnocení otázky č. 6 .......................................................................... str. 41 Graf č. 9: Vyhodnocení otázky č. 7 .......................................................................... str. 42 Graf č. 10: Vyhodnocení otázky č. 8 ........................................................................ str. 42 Graf č. 11: Vyhodnocení otázky č. 9 ........................................................................ str. 43 Graf č. 12: Vyhodnocení otázky č. 10- příroda ....................................................... str. 44 Graf č. 13: Vyhodnocení otázky č. 10 - kultura ....................................................... str. 44 Graf č. 14: Vyhodnocení otázky č. 10 – sport, pohyb .............................................. str. 45 Graf č. 15: Vyhodnocení otázky č. 10 - ostatní ....................................................... str. 45 Graf č. 16: Vyhodnocení otázky č. 11 ...................................................................... str. 46 Graf č. 17: Vyhodnocení otázky č. 12 ...................................................................... str. 47 Graf č. 18: Vyhodnocení otázky č. 13 ...................................................................... str. 48 Graf č. 19: Vyhodnocení otázky č. 14 ...................................................................... str. 49 Graf č. 20: Vyhodnocení otázky č. 15 ...................................................................... str. 50 Graf č. 21: Vyhodnocení otázky č. 16 ...................................................................... str. 51 Graf č. 22: Vyhodnocení otázky č. 17 ...................................................................... str. 52

64

Příloha B - Seznam pouţitých tabulek Tabulka č. 1: Základní údaje o CHKO Pálava.......................................................... str. 22 Tabulka č. 2: Naučné vinné stezky ........................................................................... str. 28 Tabulka č. 3: Pořádané akce v Mikulově a ve Valticích .......................................... str. 29 Tabulka č. 4: Podrobný přehled kvantitativního výzkumu ....................................... str. 32 Tabulka č. 5: Návštěvnost ubytovacích zařízení v LVA .......................................... str. 34 Tabulka č. 6: TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků ČR v r. 2009 a 2010 ..... str. 36 Tabulka č. 7: Shrnutí priorit při výběru LVA ........................................................... str. 46

Příloha C - Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa Lednicko-valtického areálu ...................................................... str. 12 Obrázek č. 2: Zámek Lednice ................................................................................... str. 16 Obrázek č. 3: Minaret ............................................................................................... str. 17 Obrázek č. 4: Janův hrad........................................................................................... str. 18 Obrázek č. 5: Kolonáda Reistna ............................................................................... str. 19 Obrázek č. 6: Obelisk................................................................................................ str. 20

65

Příloha D- Dotazník – ČJ DOTAZ N Í K Pro návštěvníka vybrané destinace (areálu) – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? dovolená, odpočinek výlet

návštěva příbuzných, známých

pouze projíţdím

zdravotní pobyt, léčení, lázně

sluţební cesta

2. Jak často navštěvujete Lednicko-valtický areál?? poprvé podruhé potřetí asi jednou ročně 3.

4.

5.

asi jednou za tři roky

jiné důvody………

několikrát ročně

pravidelně jednou za………………………………

Ve kterém ročním období do tohoto místa zpravidla zavítáte? jaro léto podzim Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v tomto areálu? kolik hodin (bez přenocování)…….……..

zima

kolik dnů ………………..

Jak dlouho se tentokrát zdrţíte v České republice (pouze pro cizince)? kolik hodin (bez přenocování)…….……..

kolik dnů ………………..

6. Co hodláte v rámci tohoto pobytu Lednicko-valtického areálu navštívit anebo jste jiţ navštívil? Zámek Lednice Minaret Město Mikulov Město Břeclav Zámek Valtice

CHKO Pálava

Novomlýnské nádrţe

7. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován? v tomto místě v tomto regionu V Mikulově

na více místech

8. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa penzión 9.

kempink/tábořiště

jiné …………

jinde

jinak …………

u známých/příbuzných

Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto areálu?

Reference od známých Rozhlas, televize

Informace od CK, CA TIC

Tištěné informace

Vlastní zkušenost

Internet

Jiné……………….

10. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto areálu ? (uveďte i více odpovědí) čisté ţivotní klidné prostředí bez příroda lesy, krajina vodní plochy a toky prostředí hluku dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura historická města a památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné……………………………

66

11. Jak cestujete? sám

s rodinou nebo přáteli

skupinový zájezd

jinak………………….

12. Jaký dopravní prostředek jste pouţil(a)? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto areálu) osobní automobil autobus vlak kolo

pěšky

jiný………………..

13. Doporučil byste svým známým a přátelům návštěvu tohoto areálu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne

určitě ne

14. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………………………. 15. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km

101 aţ 200 km

201 aţ 400 km

4001 aţ 800 km

801 aţ 1200 km

1201 aţ 1600 km

1601 aţ 2000 km

2001 aţ 3000 km

3001 aţ 5000 km

5001 a více

16. Kolik peněz průměrně vydáte na osobu a den v Kč (bez cestovních výloh) ? do 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 za ubytování

nad 1300

za stravování

do 100

101-400

401-700

701-1000

1001-1300

nad 1300

vedlejší výdaje/nákupy

do 100

101-400

401-700

701-1000

1001-1300

nad 1300

17. Údaje o Vás: muţ pohlaví stát, ve kterém máte trvalé bydliště Počet obyvatel bydliště věk vzdělání zaměstnání student Místo:

ţena ČR Slovensko

Holandsko

Německo

Rakousko

jiný, uveďte který…………….. do 3 tis 3-10 tis. 10-50 tis. 50-100 tis. do 17 let 18-25 26-35 36-45 základní/vyučen střední zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý sluţby sektor ţena v domácnosti důchodce Tazatel:

Polsko

100-1 mil. nad 1 mil. 46-55 56 a více vysokoškolské podnikatel/ţivnostník nezaměstnaný Datum

67

Příloha E – Dotazník – NJ UMFRAGE Für Besucher des ausgewählten Gebietes von LVA - Gemeinsamer Teil 1. Wie ist der Hauptgrund Ihren Besuchs in dieses Gebiet? Urlaub, Erholung, Ruhe Ausflus Besuch der Verwandten, Bekannten Ich fahre nur durch

Dienstreise

Andere Gründe………

Gesundheitsaufenthalt, Bad, Heilung

18. Wie oft besuchen Sie das Areal von Lednice und Valtice? zum ersten Mal zum zweiten Mal zum dritten Mal cca. einmal in Jahr

cca. einmal in drei Jahre

Regelmäßig einmal in……………………

19. In welcher Jahreszeit besuchen Sie meistens dieses Areal? Frühling Sommer Herbst 20. Wie lange bleiben Sie jetzt im Areal? Wieviel Stunden (ohne Übernachtung…….……..

Schon mehrmals

Winter

Wieviel Tage …………………………………...

21. Wie lange bleiben Sie jetzt in der Tschechischen Republik? (nur für Ausländer)? Wie viel Stunden (ohne Übernachtung…….…….. Wieviel Tage …………………………………...

22. Was wollen Sien noch in diesem Areal besuchen oder was haben Sie schon besucht? Schloss Lednice Minaret Stadt Mikulov Stadt Břeclav Schloss Valtice

Naturschutztgebiet Pálava

Stausperre Nové Mlýny

andere …………

23. Wenn Sie hier mehrere Tage sind, wo sind Sie übernachtet? An Ort und Stelle In dieser region In Břeclav An mehreren Stellen Anders….. 24. Wo werden Sie übernachten? Hotel Im Privat

Hütte

Pension

Bei Verwandten

Camp

25. Wie sind Sie zum Besuch des Areals motiviert? Referenzen von den Infos von Reisebüro Presseinfos Bekannten Radio, Fernsehen Touristisches Internet Infozentrum

anders…..

Eingene Erfahrungen anders……………….

26. Was bevorzugten Sie bei diesem Areal?(mehr Antworten ist möglich) Schöne Umwelt ohne Natur Saubere Umwelt Wälder,Landschaft Wasserflächen Lärm Historische Städte und Gut ausgestattete Einrichtungen für Kultur Kulturveranstaltungen Sehenswürdigkeiten Touristen Sport, Leistungssport Erholungssport, Touristik Aktiver Urlaub Bewegung Andere Arbeitsgründe Privatgründe andere……………………………

68

27. Mit wem reisen Sie? Allein Mit Familie

Anders…

In der Gruppe

28. Welches Verkehrsmittel haben Sie benutzt?(nur bis zum diesen Areal) Auto Bus Zug Zu Fuß

Fahrrad

anders……..

29. Würden Sie Ihren Freunden den Besuch dieses Areals empfehlen? Sicher ja Eher ja Eher nicht Ich weiß nicht

Sicher nicht

30. Sind Sie bereitwillig Ihr Wohnort zu angeben? (Stadt, Region, Gebiet,…) …………………………………………………………………………………………………………… 31. Schätzen Sie die Entfernung aus Ihrem Wohnort? bis 10 km 11 bis 50 km 51 bis 100 km

101 bis 200 km

201 bis 400 km

401 bis 800 km

801 bis 1200 km

1201 bis 1600 km

1601 bis 2000 km

2001 bis 3000 km

3001 bis 5000 km

5001 und mehr

32. Wieviel Geld geben Sie durchschnitlich für eine Person pro Tag? (ohne Reisekosten) ? bis 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 üer 1300 Unterkunft Verpflegung

bis 100

101-400

401-700

701-1000

1001-1300 über 1300

Nebenkosten/Einkäufe

Bis 100

101-400

401-700

701-1000

1001-1300 über 1300

33. Angaben von Ihnen: Frau Geschlecht Mann Stadt, wo Sie Tschechische Slowakei Niederlande Deutschland Österreich Polen wohnen Republik anders…………….. 3-10 Taus. 10-50 Taus. 50-100 Taus. 100-1 Mil. über 1 Mil. Zahl der Einwohner von 3 Taus. Ihren Wohnortes bis 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 und mehr Alter Grundschule Mittelschule Hoschschule Ausbildung Staatsangestellter Angestellter im privaten Unternehmer Beruf Sektor Student Mutterschaftsurlaub Rentner Arbeitslose Ort:

Name:

Datum:

69

Příloha F – Dotazník – AJ QUESTIONNAIRE

Visitor´s questionnaire at a selected destination 34. What is your main reason of your visit? Holiday, rest Trip Visit of relatives, friends Only passing

Business trip

Other reasons………

Health care stay, cure, spa

35. How often do you visit the Lednice-Valtice Area? First visit Second visit

Third visit

About once a year

regularly………………………………

About once every free years

36. In which season do you usually visit this place? Spring Summer Autumn

Severaltimes a year

Winter

37. How long are you staying in the area on thisoccasion? How many hours (not staying over night)….

How many days………..

38. How long are yougoing to stay in the Czech republic on this occasion (only for foreigner)? How many hours(not staying over night)…

How many days………..

39. What are you going to visit during your stay or what have you already visited? The Lednice castle Minaret Town-Mikulov Town- Břeclav The Valtice castle

CHKO Pálava

Novomlýnské nádrţe

other …………

40. Where are you staying in case you are here for several days? in this place In the region in Mikulov More places

other

41. Please state the type of accommodation if you are staying over night? Hotel Private accommodation Cottage Guest house

Camping

other …………

With myfriends/relatives

42. Why have you decided to visit this area? Recommended by friends

Travel agency

Radio, TV

TIC

Printed leaflets

Personal experience

Internet

Other……………….

43. What were your priorities when choosing this areal? (you can more choose more options) Nature Clean environment Quiet areas Forest, landscape Water surface, flows Culture

Historical

towns

monuments

Sport

extreme sport

Other

Business reasons

and

Well-equipped tourist facilities Recreation sport, tourism

Personal reasons

Cultural events,fun Active relaxation

other……………………………

70

44. Traveloptions Alone

Family members or friends

Group tours

other……………

45. Which form of transport have you used to get here? Car bus

train

Bicycle

other………………..

On foot

46. Would you recommend to your friends a visit to this area? Definitelyyes Likelyyes Likely not I don´tknow

Definitely not

47. Would you be prepared to tell us where you permanently reside? (town, region or part of the country where you reside) ……………………………………………………………………………………………………………… 48. Please estimate the approximate distance from your residence to this area? Lessthan10 km 11 to 50 km 51 to100 km 101 to200 km 201 to400 km

4001 to800 km

801 to1200 km

1201 to1600 km

1601 to2000 km

2001 to3000 km

3001 to5000 km

More than5001 km

49. How much do you spend on average per day per person (excluding travel costs) ? Lessthan 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 Accommodation 100 Lessthan 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 Food and drink 100 101-400 401-700 701-1000 1001-1300 Any oother costs/shopping Lessthan 100

More than 1300 More than 1300 More than 1300

50. Your profile: male Female Gender The Czech Slovakia Holand Germany Austria Poland Country of Republic residence Other, please state which one…………….. less 3 3-10 th. 10-50 th. 50-100 th. 100-1 mil. nad 1 mil. Population thousand below 17 18-25 26-35 36-45 46-55 More than Age years 56 Primary/trained Secondary education University level Education Public services employee Private sector employee Businessman/ Occupation Selfemployed student housewife pensioner Unemployed Place:

Questioner:

Date:

71

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka Lednicko -valtického. areálu

Recommend Documents