VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Ochrana památek v Třešti a okolí

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Ochrana památek v Třešti a okolí Bakalářská práce

Autor: Zdeňka Bukovská Vedoucí práce: Akad. malíř Vladimír Netolička

Jihlava 2011

Abstrakt Bukovská Zdeňka: Ochrana památek v Třešti a okolí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: ak. malíř Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 77 stran. Obsahem mé bakalářské práce je zhodnocení ochrany památek v Třešti, jejich moţné vyuţití do budoucna, získávání finančních zdrojů a hlavně současný stav památek. V teoretické části se práce zabývá seznámením s městem, jeho památkami a s významem městských památkových zón. V praktické části se zabývá současným stavem památek, jejich moţným vyuţití, získáváním finančních prostředků, ale také navrhuji změny, díky nimţ by město mohlo získat na atraktivitě či zvýšit cestovní ruch ve městě. Klíčová slova: Městská památková zóna. Třešť. Památky. Finanční zdroje. Stav památek. Vyuţití památek. Bakalářská práce.

Abstrakt Bukovská Zdeňka: The protection of sights in Třešť and surrounding. Bachelor thesis. College of Polytecnics. Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: ac. painter Vladimír Netolička. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 77 pages. The content of this thesis is appreciation of protection of sights in Třešť, their possible future use, getting financial sources and primarily contemporary state of sights. The theoretical part involves familiarization with town, his sights and meaning of town´s sight zone. The practical part involves contemporary state of sights, their possible use, getting financial sources, but I also propose changes and town could become more attractive or raise tourism in town. Keywords: Town´s sight zone. Třešť. Sights. Financial sources. Contemporary state of sights. Future use of sights. Bachelor thesis.

3

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce ak. malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, konzultace a za trpělivost při jejím vytváření. Dále také starostovi Ing. Vladislavu Hynkovi a zaměstnankyním informačního centra, za jejich pomoc a ochotu při vytváření bakalářské práce.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 12. května 2011 ...................................................... Podpis

Obsah Seznam obrázků a tabulek ................................................................................................ 9 Úvod................................................................................................................................ 11 1 Městská památková zóna ............................................................................................. 13 1.1 Městská památková zóna ...................................................................................... 13 1.2 MPZ v Třešti ......................................................................................................... 13 2 Třešť ............................................................................................................................. 14 2.1 Seznámení s městem ............................................................................................. 14 2.2 Pověst o zaloţení ................................................................................................... 14 2.3 Historie .................................................................................................................. 15 2.4 Současnost ............................................................................................................. 16 3 Památky města ............................................................................................................. 16 3.1 Ţidovská synagoga ................................................................................................ 16 3.1.1 Historie ţidovské komunity v Třešti .............................................................. 16 3.1.2 Historie ţidovské synagogy ............................................................................ 17 3.1.3 Synagoga v současné době ............................................................................. 18 3.2 Ţidovský hřbitov ................................................................................................... 19 3.2.1 Historie a základní informace o ţidovském hřbitově ..................................... 19 3.2.2 Charakteristika ţidovských hřbitovů .............................................................. 19 3.3 Dům J. A. Schumpetera ......................................................................................... 20 3.3.1 Dům J. A. Schumpetera v současné době ....................................................... 20 3.3.2 Turistické informační centrum ....................................................................... 21 3.3.3 Muzeum Vysočiny – pobočka Třešť ............................................................... 21 3.3.4 Expozice betlémů ........................................................................................... 25 3.4 Zámek .................................................................................................................... 26 3.4.1 Historie třešťského zámku .............................................................................. 26 3.4.2 Současné vyuţití zámku ................................................................................. 27 3.4.3 Stav památky v současné době ....................................................................... 28 3.5 Sakrální památky................................................................................................... 29 3.5.1 Kostel sv. Kateřiny Sienské ............................................................................ 29 6

3.5.2 Farní kostel sv. Martina .................................................................................. 30 3.5.3 Sakrální památky a turismus .......................................................................... 30 4 Slovo starosty............................................................................................................... 31 5 Fondy Evropské unie ................................................................................................... 33 5.1 SAPARD ............................................................................................................... 33 5.2 Norské fondy ......................................................................................................... 34 5.3 Evropský fond pro regionální rozvoj .................................................................... 35 5.4 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod ............................................. 36 6 Fondy na obnovu památek ........................................................................................... 36 6.1 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón ............................................................................................................................... 37 6.2 Program záchrany architektonického dědictví ...................................................... 38 6.3 Program restaurování movitých kulturních památek ............................................ 38 6.4 Havarijní program ................................................................................................. 39 7 Podávání a schválení ţádosti o dotaci.......................................................................... 40 8 Moţné vyuţití některých nemovitostí.......................................................................... 41 8.1 První třešťská škola ............................................................................................... 41 8.1.1 Návrhy na budoucí vyuţití ............................................................................. 42 8.1.2 Výdaje na zrealizování návrhu ....................................................................... 42 8.1.3 Financování .................................................................................................... 43 8.2 Vytvoření řemeslnické dílny.................................................................................. 44 8.2.1 Vhodné prostory ............................................................................................. 44 8.2.2 Financování .................................................................................................... 44 8.2.3 Vyuţití prostor ................................................................................................ 45 9 Návrhy na budoucí změny v některých památkách ..................................................... 46 9.1 Moţné vyuţití synagogy v budoucnu ................................................................... 46 9.2 Současné a budoucí vyuţití ţidovského hřbitova ................................................. 47 9.3 Změny v Schumpeterově domě ............................................................................. 47 10 Stav památek v současné době................................................................................... 48 10.1 Farní kostel sv. Martina ....................................................................................... 48 10.2 Kostel sv. Kateřiny Sienské................................................................................. 49 7

10.3 Zámek .................................................................................................................. 49 10.4 Schumpeterův dům.............................................................................................. 50 10.5 Ţidovský hřbitov ................................................................................................. 50 11 Dotazník ..................................................................................................................... 51 11.1 Pohlaví a věk respondentů................................................................................... 51 11.2 Otázky v rámci MPZ ........................................................................................... 52 11.3 Otázky v rámci ochrany památek ........................................................................ 55 11.4 Shrnutí ................................................................................................................. 60 Závěr ............................................................................................................................... 61 Zdroje .............................................................................................................................. 64 Internetové zdroje: ...................................................................................................... 64 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 67 Přílohy ............................................................................................................................ 69 Příloha A Dotazník ...................................................................................................... 69 Příloha B Staré fotografie města................................................................................. 72 Příloha C Nalezené předměty v kupoli kříze z kostela sv. Kateřiny ............................ 73 Příloha D Instalace nového kříže na kostel sv. Kateřiny ............................................ 75 Příloha E Dřevořezání ................................................................................................ 77

8

Seznam obrázků a tabulek Seznam tabulek Tabulka 1 Rozdělovací klíč NF (3) ................................................................................. 34 Seznam obrázků Obrázek 1 Ţidovská synagoga v současné době (13) ..................................................... 18 Obrázek 2 Zaniklý třešťský průmysl (13) ....................................................................... 23 Obrázek 3 Třešťský betlém (13) ..................................................................................... 25 Obrázek 4 Třešťský zámek (13) ..................................................................................... 27 Obrázek 5 Kostel sv. Kateřiny Sienské (13) ................................................................... 29 Obrázek 6 Pohlaví respondentů ...................................................................................... 51 Obrázek 7 Věk respondentů ............................................................................................ 52 Obrázek 8 Jak dlouho jiţ ve městě ţijete? ...................................................................... 53 Obrázek 9 Víte o tom, ţe část našeho města byla prohlášena MPZ? ............................. 54 Obrázek 10 Máte představu, v jakém roce byla ve městě vyhlášena MPZ? .................. 54 Obrázek 11 Je podle vás ochrana památek důleţitá? ...................................................... 56 Obrázek 12 Zajímáte se nějakým způsobem o ochranu památek? ................................. 56 Obrázek 13 Myslíte si, ţe jsou třešťské památky v dobrém stavu? ................................ 57 Obrázek 14 Které z uvedených památek, je podle vás nutné nejvíce udrţovat? ............ 58 Obrázek 15 Kdyby se konala sbírka na obnovu nějaké významné památky, byli byste ochotni ............................................................................................................................ 59 Obrázek 16 Je podle vás důleţitý vzhled památky, pro návštěvu turisty? ...................... 60 Obrázek 17 Kostel sv. Kateřiny (13)............................................................................... 72 Obrázek 18 Synagoga (13) ............................................................................................. 72 Obrázek 19 Pohled na město (13) ................................................................................... 73 Obrázek 20 Předměty z kupole (12) ............................................................................... 73 Obrázek 21 Další předměty z kupole (12) ...................................................................... 74 Obrázek 22 Pořizování seznamu věcí (12) ..................................................................... 74 Obrázek 23 Nový kříţ (12) ............................................................................................. 75 Obrázek 24 Posvěcení kříţe ............................................................................................ 75 Obrázek 25 Umisťování schránek (12) ........................................................................... 76 Obrázek 26 Istalace nového kříţe (12) ........................................................................... 76 Obrázek 27 Dřevořezání 2010 (12) ................................................................................ 77 9

Obrázek 28 Vyřezávání soch (12) ................................................................................... 77

10

Úvod Téma bakalářské práce Ochrana památek v Třešti a okolí jsem si navrhla sama. Je to z toho důvodu, ţe jsem ve městě Třešť mnoho let bydlela a v současné době bydlím nedaleko něj. K tomuto městu mám tedy velmi blízký vztah, a proto jsem si zvolila toto téma, které mi je blízké. Město Třešť má turistům jistě co nabídnout. Bohatou historii, jedná se o město betlémů a místní památky jsou v dobrém stavu, proto je velká škoda, ţe mnoho turistů sem nezavítá. Bakalářská práce se dělí na dvě části, na teoretickou a praktickou. V rámci teoretické části se zaměřím na představení města. Naleznete zde základní informace o městě, jeho historii, současnosti, turismu, ale hlavně se zde také nachází představení hlavních památek. Ve městě se nachází mnoho památek, ale kvůli rozsahu vyberu pouze ty nejznámější a turisticky nejatraktivnější. Nedílnou součástí je i informování o městské památkové zóně, jeţ se ve městě nachází. V praktické části se jiţ zaměřím na to, odkud by město mohlo čerpat finanční prostředky na opravy místních památek, tedy vyuţití fondů, v jakém stavu se v současné době památky nacházejí, k čemuţ patří i menší výčet základních oprav spolu s finanční částkou a popřípadě odkud byly finanční prostředky získány. Součástí této praktické části budou i odpovědi místního starosty, jeţ mi, v rámci bakalářské práce, nabídl svojí pomoc. Z některých jeho odpovědí pak budu vycházet v rámci dalších kapitol, jako bude zjištění bliţších informací o fondech z EU. Do této části práce patří i mé návrhy na budoucí reálné vyuţití některých památek, a návrhy na vytvoření nových atraktivit, jeţ by do města přilákaly více turistů, kdy budu zpracovávat i moţné způsoby financování, náklady, k čemu by nemovitost slouţila či má představa o vnitřním vybavení. V rámci bakalářské práce jsem vytvořila i dotazník, předkládaný místním občanům. Tento dotazník bude jakýmsi průzkumem, jak dobře znají město, ve kterém ţijí. Kromě obvyklých otázek jako je pohlaví a věk, se budu zabývat i tím, jestli vědí o městské památkové zóně v Třešti, ale hlavně co si myslí a jak hodnotí místní ochranu památek. Toto je velmi důleţité, jelikoţ pokud se místním občanům nelíbí stav památek, tak proč by se měl líbit i turistům. 11

Dotazník však nebude hlavní náplní praktické části, jedná se pouze o získání doplňujících informací od místních obyvatel. Hlavní náplní praktické části je získání informací o jiţ zmíněném stavu místních památek, mé návrhy na jejich budoucí reálné vyuţití, získávání finančních prostředků na jejich opravy, mé návrhy na vyuţití některých nemovitostí a získání bliţších informací od místního starosty. Hlavním cílem je také vytvoření takových návrhů, které by v budoucnu mohlo město vyuţít pro větší atraktivitu v rámci turismu. Během zpracovávání bakalářské práce jsem se nesetkala s publikací či dokumenty, které by se danou problematikou v rámci města Třešť zabývaly.

12

1 Městská památková zóna 1.1 Městská památková zóna Městská památková zóna, nebo také zkráceně MPZ, je vţdy vyhlašována Ministerstvem kultury ČR za účelem ochrany vymezené zóny, která je z historického hlediska jakkoliv významná. V této zóně se tedy mohou například vyskytovat architektonické soubory, vodní plochy či toky, či další nemovité kulturní památky. Orgány státní památkové péče, jeţ zajišťují ochranu památek, však stanovují podmínky, které omezují různé úpravy v zóně. Vţdy se musí postupovat tak, aby nedošlo k narušení či poškození památek, popřípadě, aby daná lokalita neztratila historický nádech.

1.2 MPZ v Třešti V roce 1995 byla v Třešti a ještě několika dalších městech vyhlášena Městská památková zóna, na základě vyhlášky Ministerstva kultury České republiky číslo 250/1995 Sb. ze dne 22. záři 1995, o prohlášení území historických jader vybraných měst a jejich částí za památkové zóny. V rámci této vyhlášky byly vytvořeny hranice příslušných zón, jeţ jsou obsaţeny v příloze vyhlášky, a jsou také graficky vyznačené na mapách. Tyto mapy jsou uloţeny například u Ministerstva kultury, Státního ústavu památkové péče v Praze, či u okresních úřadů a obcí, kde se zóny vyskytují. Výjimkou tedy není ani Třešť. V rámci této vyhlášky se v památkové zóně nachází 36 památek. Jedná se o: zámek, park u zámku, kašnu před zámkem, sochy dvou vojínů na bráně do hospodářské části zámku, kostel sv. Kateřiny Sienské, farní kostel sv. Martina, faru, kaplanku, ţidovskou synagogu, ţidovský hřbitov, dům č. p. 15, 16, 17 a 18 na náměstí T. G. Masaryka, dům č. p. 179 na Malém náměstí a dům č. p. 462 v Rooseweltově ulici, sýpka blíţe zámku, socha Immaculaty u mostu, socha sv. Jana Nepomuckého na mostě, 13

Poklona nad nádraţím a nad hřbitovem, Poklona u silnice k Batelovu, Boţí muka u farního kostela sv. Martina, u sv. Kateřiny, u nového mlýna při silnici do Jihlavy, v ulici Váňovská, proti ţidovskému hřbitovu, u fary a v Revoluční a Havlíčkově ulici, kříţ v Havlíčkově ulici a u silnice k Růţené, vězeňský dvůr, dům č. p. 105, dům č. p. 114 na náměstí Svobody, hřbitovní kaple s hrobkou rodin Schumpeterů a Killiánů. (15)

2 Třešť 2.1 Seznámení s městem Město Třešť, které leţí na Moravě v Českomoravské vrchovině, se nachází mezi dvěma turisticky atraktivními městy Jihlavou a Telčí, v nadmořské výšce 545 m n. m. Město se rozkládá v malebné přírodě ohraničené vrchy, jako je Špičák, Čeřínek, či Javořice, ale také několika rybníky, které byly v okolí města vybudovány, přičemţ samotné město bylo postaveno na Třešťském potoce. Třešť je obklopena zalesněnou plochou a tak kromě historických krás města můţe nabídnout i přírodní krásy, pro procházky jak stvořené.

2.2 Pověst o zaloţení Pokud bychom se chtěli dozvědět něco o historii města, je dobré znát pověst o zaloţení, která je známá snad kaţdému třešťskému rodákovi. Jednoho dne, před dávnými časy tímto krajem projíţděl rytíř se svojí druţinou a hledal vhodné místo, kde by se mohli usadit. Lesy však byly hluboké, oni zde zabloudili a nemohli jiţ najít cestu zpět. Postupem času je však přemohla únava a tak se rozhodli, ţe se utáboří u lesní studánky, u níţ stál vysoký dub. Kdyţ rytíř usnul, zdál se mu podivný sen, třeštění. Ve spánku se mu zdálo, jak kolem dubu chodí krásná víla, jeţ v ruce drţí košík, pln malých domečků, které rozhazuje kolem. Jakmile se rytíř probral, začal o svém snu přemýšlet, a domyslel si, ţe se jedná o znamení, aby v těchto místech

14

zaloţil svůj nový domov. Kdyţ byla nová osada postavena, pojmenoval jí Třešť, podle třeštění, které se mu onehdy zdálo. Tak by se stručně dala převyprávět pověst o zaloţení, která je nedílnou součástí historie, ale i znalostí o tomto městě. Jako kaţdá pověst, i tato by se měla uchovat a šířit se dál do podvědomí mladších generací, které v současné době znalostem o rodném městě příliš neholdují.

2.3 Historie Město Třešť (zpočátku se jednalo o farní ves) bylo zaloţeno ve 13. století, kdy probíhala kolonizace této oblasti v rámci dolování stříbra, na křiţovatce dvou historických cest, a to Lovětínské a Humpolecké. První písemná zmínka však pochází aţ z roku 1349 z moravských zemských desek, kdy byla Třešť jen panstvím s kostelem a tvrzí, jeţ bylo v drţení Záviše z Třeště. Během let vystřídalo rozrůstající se panství několik majitelů, jako byli Šternberkové, Vencelíkové, během jejichţ vlády byl zaloţen luteránský kostel a město dosáhlo největšího rozkvětu, Herbersteinové, Gayerové či Sternbachové. Město se však také můţe pochlubit bohatou ţidovskou historií, kterou bych ráda zmínila aţ v rámci ţidovských památek – > synagoga a hřbitov. To stejné platí i v případě betlémů, díky nimţ je Třešť alespoň částečně známá. Jak jsem jiţ zmínila výše, město dosáhlo největšího rozkvětu za vlády Vencelíků, coţ bylo v průběhu 16. století, kdy i díky postavení luteránského kostela, obyvatelstvo přešlo k protestantské víře. Během 18. století se začala tvořit historie související s betlémy, ale také byla zaznamenána rozvíjející se řemesla. Na základě toho, vznikají nové továrny na výrobu nábytku, sukna atd. Díky ţidovskému obyvatelstvu se pak začíná rozvíjet průmysl a vznikají další továrny. V roce 1901 se Třešti dostalo povýšení na město a začíná se utvářet nová historie města. Ne vţdy je však historie „růţová“. V roce 1939 bylo město obsazeno německými vojáky a tím okamţikem začala „temnější“ část minulosti. Ţidovští obyvatelé však tratili nejvíce. Byli zbaveni svých práv, majetku a nakonec byli deportováni do vyhlazovacích táborů. V květnu roku 1945 došlo k revoluci proti této fašistické okupaci, 15

při níţ zemřelo 56 třešťských občanů. Město bylo na krátkou dobu v rukou povstalců, dokud do města nevtrhly oddíly SS, které pozatýkaly několik místních obyvatel, které mučily a poté 33 z nich popravily na vězeňském dvoře.

2.4 Současnost V současné době je město známo hlavně díky betlémům a několika málo dalším památkám, ale také díky průmyslu, který tvoří významnou strukturu města. Jedná se především o textilní výrobu, stavební, strojírenský a dřevozpracující průmysl. Turismus tu má také své zastoupení a to nejen díky betlémům, ale i ostatním památkám, jako je především rodný dům J. A. Schumpetera, v jehoţ prostorách je zřízeno TIC, místní muzeum Vysočiny a právě také expozice s betlémy. Z dalších památek to je například synagoga a zámek, jeţ byl však přestavěn na hotel. Kultura je samozřejmě také nedílnou součástí bytí místních obyvatel, ale i turistů, kteří mohou do Třeště zavítat i jen kvůli divadelnímu či filmovému představení. Ve městě se pro zpříjemnění chvil nachází knihovna, kulturní dům či kino, které jsou umístěny v blízkosti centra města. Kaţdoročně jsou pořádány i různé akce jako je dřevořezání, různé výstavy či hudební a divadelní akce.

3 Památky města Památka je pro nás objektem, který nám má připomínat to co se stalo, ať uţ to přispělo k rozvoji města, či tam umírali lidé. Musíme si uvědomit, ţe tím, ţe se o památky nepostaráme, přijdeme o část naší historie. Přece jen díky památkám se můţeme dozvědět něco nového a výjimkou nejsou samozřejmě ani ty třešťské památky, které tu snad budou stát ještě dlouho a budou i nadále vyuţívány.

3.1 Ţidovská synagoga 3.1.1 Historie ţidovské komunity v Třešti Prvopočátky ţidovského osídlení ve městě jsou nejasné z důvodu nedostatku informací, protoţe většina starých písemností shořela. V 15. století, v letech 1424 – 1426, byli Ţidé 16

vypovězeni z Jihlavy, a tak jich pravděpodobně několik přišlo i do Třeště. První doloţená písemná zmínka o třešťských Ţidech však pochází aţ z roku 1576. Jedná se o stíţnost jihlavských kramářů městské radě na jejich chování na trzích a na jejich podomní prodej. Během třicetileté války toto osídlení pravděpodobně zaniklo. Po roce 1671 však bylo do města přijato osm ţidovských rodin, které se sem přistěhovaly z Vídně. O několik let později však tehdejší pán, hrabě Ferdinand Arnošt Herberstein nařídil, aby se Ţidé, kteří do té doby ţili roztroušeně po okolí, sjednotili a byli přestěhováni do jedné ulice, která poté byla ohrazena řetězy. V pozdějších desetiletích pak nastal růst této obce, a to i přesto, ţe postupem času byli Ţidé omezováni ve svých právech, v obchodě, museli mít povolení k pohybu a ke sňatku, museli platit vysoké daně a poplatky. Velkou pohromou pro tuto komunitu, ale samozřejmě také pro celé město, byly poţáry. Ten největší byl v roce 1824, při němţ byla zničena celá ţidovská čtvrť, stejně tak bylo i při druhém poţáru v roce 1920. Komunita se však dokázala vzpamatovat a byla vţdy obnovena. Navíc v 19. století dosáhla Ţidovská obec největšího početního rozmachu a v roce 1848 přestala platit dosavadní omezení a Ţidé se tak začali stěhovat mimo čtvrť. Došlo ke sloučení obce s městem, a začala tak existovat pouze ţidovská náboţenská obec. Ţidé se zaslouţili o kulturní a sociální vzestup města, a ţidovští podnikatelé se zaslouţili o průmyslový vzestup ( Münchova textilní továrna na sukna, firma Stern a Knapp na výrobu dřevěných hodinových skříní). Velký zvrat však nastal za 2. světové války, kdy byli postupně zbaveni svých práv, majetku a pak i ţivota. Dne 14. května roku 1942 bylo z Třeště a okolí deportováno 107 ţidovských občanů do Třebíče a odtud poté 18. května do Terezína a do vyhlazovacích táborů na východě. Jejich památce je věnován památník na vězeňském dvoře, který byl odhalen roku 1955. Deportování uniklo jen několik Ţidů, kteří utekli.

3.1.2 Historie ţidovské synagogy Synagoga je nejdůleţitější stavbou ţidovské čtvrti a nachází se skoro na jejím okraji, nedaleko centra. 17

Tato stavba byla pravděpodobně postavena po roce 1672, ale první písemná zmínka pochází aţ z roku 1693. Její původní barokní podoba není známa, jelikoţ 2. října 1824 byla těţce poškozena poţárem. Jen za pomoci ţidovského rychtáře Izaka Wiesenwalda byla obnovena a znovu vysvěcena. Tato událost je popsána na pamětní desce, která se nachází v synagoze. V roce 1920 byl další poţár, při němţ byla synagoga mírně poškozena. Poté při pozdějších opravách bylo částečně zazděno podloubí. Synagoga slouţila jako modlitebna aţ do roku 1942, kdy byl nacisty zničen interiér, a poté slouţila jako skladiště zabaveného ţidovského majetku. Roku 1947 odkoupil budovu od ŢNO místní národní výbor, a byla vyuţívaná jako skladiště, a to divadelních kulis a rekvizit. Chvíli se dokonce uvaţovalo, ţe bude zbořena. V roce 1954 nastal další zvrat, kdy byla prodána československé církvi husitské. Tehdy došlo k několika změnám. Podloubí se znovu otevřelo, byl zlikvidován svatostánek, zazdila se východní okna, či byly zčásti zazděny oblouky. Ke konci 20. století v letech 1993 – 1996 byla celá budova znovu opravena.

3.1.3 Synagoga v současné době Synagoga je v současné době vyuţívaná pro různé kulturní účely, jako jsou koncerty či tematicky zaměřené výstavy, které se pořádají na určitou dobu. Pokud se však ţádná taková akce nekoná, turisté si

mohou

prohlédnout

nainstalované

expozice o historii ţidovské obce či jejích obyvatelích. Nachází se zde však i fotografie samotné synagogy v průběhu věků a ţidovského hřbitova. Jelikoţ se

Obrázek 1 Ţidovská synagoga v současné době (13)

však nezachovalo příliš věcí, které se v synagoze nacházely, je tato sbírka chudší. Vše je podtrţeno ještě tím, ţe většina věcí se nachází v Praze či Jihlavě a proto jsou nahrazeny fotografiemi. Pamětní kameny, které se zde také našly, však byly ponechány v synagoze a jsou vystaveny. Pokud se návštěvník rozhodne zavítat i do prvního patra, nalezne zde expozici věnovanou Franzi Kafkovi, který do Třeště jezdil za svým strýcem, jeţ byl místním 18

lékařem. Nachází se zde však ještě jedna místnost, která je vyuţívaná československou církví husitskou jako modlitebna. Synagoga však není turisty příliš navštěvovaná, výjimku tvoří pouze pár větších skupin, kdyţ se pořádá nějaká akce, popřípadě je vstupné zdarma, jinak se velmi často stává, ţe se prohlídka koná pouze pro dvě osoby.

3.2 Ţidovský hřbitov 3.2.1 Historie a základní informace o ţidovském hřbitově Tento hřbitov se nachází na konci města směrem na Telč. Vznikl v 2. polovině 17. století a nachází se zde přibliţně 1 200 náhrobků, přičemţ ten nejstarší dochovaný pochází z počátku 18. století. Starší náhrobní kameny, které se zde nachází, jsou většinou vyrobeny z místní ţuly, mramoru či pískovce. Na těchto náhrobcích si můţeme všimnout ornamentálního a rostlinného zdobení, ale také samozřejmě hebrejských textů. Naopak novodobější náhrobky jsou jiţ bez výzdoby a nachází se na nich německé nápisy. Součástí hřbitova je i márnice, která je stará přibliţně 150 let. Na jejích vnitřních stranách se nachází fragmenty hebrejských liturgických textů, které obsahují modlitbu zemřelých.

3.2.2 Charakteristika ţidovských hřbitovů Mezi křesťanskými a ţidovskými hřbitovy existuje základní rozdíl. Jedná se o tzv. nezrušitelnost hrobů (ostatky zemřelého musí zůstat v místě, kde byly pohřbeny). Na křesťanských hřbitovech lze hrob po několika desetiletích otevřít, a na tom stejném místě pak pohřbít někoho jiného. Toto však na ţidovském hřbitově nelze, jelikoţ hroby nesmí být porušeny. Pokud tedy nastala například situace, ţe byl hřbitov plný a nebyla ţádná moţnost jej rozšířit, navezla se na staré hroby nová vrstva zeminy. Noví zemřelí se tak pohřbívali do této nové vrstvy, přičemţ náhrobky z té spodní se zasadily do nové vrstvy. Na některých hřbitovech si tak návštěvníci mohou všimnout několika náhrobků, které jsou na sobě skoro „nalepené“, to znamená, ţe se zde nachází několik vrstev. 19

Ţidovské hřbitovy jsou také od synagogy značně vzdálené. Je to z toho důvodu, ţe pohřební zvyklosti nemají nic společného se synagogou, vše se odehrávalo právě v márnici, která je součástí hřbitova, a kde na mrtvého dohlíţeli členové pohřebního bratrstva aţ do pohřbu. Ţidé také nepokládají na hrob květiny, ale pro uctění památky zesnulého, jsou na jeho hrob umisťovány kamínky. Na náhrobcích si také můţeme všimnout dvou symbolů, a to rukou a konvičky. Na ţidovském hřbitově to jsou nejčastější náhrobní symboly. Ţehnající ruce byly symbolem kohenitů a konvice byla zase symbolem levitů.

3.3 Dům J. A. Schumpetera V tomto domě se narodil světový ekonom J. A. Schumpeter, který zde i krátce ţil. Studoval ve Vídni a stal se nejmladším univerzitním profesorem. Přednášel v Bonnu, v Anglii i v USA, kde i nakonec zemřel. Byl dokonce rakouským ministrem financí, a byl spolutvůrcem japonského hospodářského zázraku. Dům byl aţ do roku 2000 v dezolátním stavu, kdy byl důkladně opraven. Je ale s podivem, ţe se Třešť k Schumpeterovi, jako ke svému rodákovi, přihlásila aţ po roce 2000.

3.3.1 Dům J. A. Schumpetera v současné době Celý dům je účelově a velice dobře vyuţit. Nachází se zde Turistické informační centrum, Muzeum Vysočiny, expozice betlémů a pro odpočinek a posilnění tu je i cukrárna. Pokud tedy turisté do této budovy zavítají, navštíví tak „centrum“ turismu. První zmínka o tomto domě pochází z roku 1728 a rodině Schumpeterů patřil aţ do roku 1902. Postupem času se zde vytvářely nájemní byty, ale od konce 70. let docházelo k postupnému vystěhování všech nájemníků, kvůli špatným hygienickým podmínkám. Město Třešť koupilo tento dům v roce 1992, ale ještě téhoţ roku ho prodalo firmě A. M. Praha a.s., jeţ na domě provedla částečné opravy v hodnotě 15 mil. Kč. Rekonstrukce však nebyla dokončena a v tom stavu byl dům darován zpět městu.

20

V roce 2003 se město rozhodlo dům znovu rekonstruovat a tak získal podobu, v jaké ho můţeme vidět i nyní. Náklady na opravu se opět vyšplhaly na necelých 15 mil. Kč. Část finančních prostředků však byla od Agentury SAPARD a částí také přispělo město.

3.3.2 Turistické informační centrum Jakmile se turista postaví před tuto budovu, hned na první pohled mu dojde, ţe se nachází před TIC, a to díky viditelnému označení, které jistě kaţdý turista uvítá. TIC je vkusně vybavené a nechybí zde důleţitá zařízení, jako jsou počítače, kopírka s tiskárnou a samozřejmě i telefon. Turisté si odtud mohou odnést informační broţury o Třešti a jejích památkách, ale dokonce i prospekty z okolních měst, mohou si zakoupit knihy, suvenýry, na kterých je většinou vyobrazena synagoga, zámek či kostel, tedy jakési dominanty města. V rámci poskytovaných sluţeb můţe TIC nabídnout samozřejmě průvodcovskou činnost a to v synagoze, popřípadě v expozici betlémů a v muzeu. Je však moţnost objednat si i prohlídkový okruh městem, ale to je pouze pro předem domluvené skupiny. Dále poskytují informace o ubytování, stravování, o místních podnikatelích, jako jsou telefonní čísla; informace ohledně jízdních řádů, turistických atraktivit v okolí či ve městě, ale je zde také moţnost rezervovat si lístky na kulturní akce, či se zde přijímají články do místního měsíčníku Naše město. Pro potřeby všech turistických rozmarů se v TIC nachází dvě zaměstnankyně, které poskytují informace i v cizích jazycích jako je němčina či angličtina. Otevírací doba je celoročně od pondělka do pátku od 12 do 17 hodin, přičemţ mezi 12 a 13 je polední přestávka. V letních měsících, kdy se předpokládá největší nápor turistů, je TIC otevřen i o víkendech od 9 do 16:30, přičemţ mezi 12 a 13 je opět polední přestávka.

3.3.3 Muzeum Vysočiny – pobočka Třešť Muzeum se nachází v prvním poschodí budovy. Můţeme zde nalézt expozice, jeţ jsou zaměřené přímo na historii tohoto města. Turista si zde můţe prohlédnout věci, jeţ byly zachráněny ze zámku a z nich se udělala expozice „Zámecký pokoj“, je zde expozice věnovaná betlémům, třešťskému průmyslu, ţidovské obci či rodině Schumpeterů. 21

Zámecký pokoj V tomto pokoji si můţeme prohlédnout inventář, jenţ byl ze zámku zachráněn. Jedná se například o sedačku, vitríny s porcelánem, ale i obrazy posledních majitelů zámku, kterými byli baron Wenzel-Sternbach a jeho ţena, hraběnka Christina. Šlechtická rodina opustila zámek hned po válce v roce 1945. Poté zámek slouţil ruské armádě a později jako muzeum či učňovská a lidová škola umění. Výstava věnovaná Schumpeterově rodině Schumpeterova rodina byla v Třešti velmi významná. Jejich předkové bývali obchodníci se suknem, nebo také cechovní mistři. Ve 30. letech 19. století postavili velkou textilní fabriku, v níţ původně pouţívali koňskou sílu, později však přešli na parní stroj k pohonu strojů. Jejich výroba byla kompletní. Sukno se zde utkalo, obarvilo, nastříhalo a rovnou se z něj šily i oděvy. Po této rodině tu nezůstal pouze tento dům, ale i Kříţová cesta, či pseudorenesanční kaple na městském hřbitově. Podíleli se také na výstavbě ţeleznice. Třešťský průmysl Třešť byla v historii významným průmyslovým městem a ani v současné době v této sféře příliš nezaostává díky společnosti Podzimek, či společnosti Vývoj, jeţ šije obleky. V minulosti zde byly továrny na výrobu sukna, šily se zde oděvy, dřevozpracující průmysl, ale existovalo zde také dýmkařské řemeslo, vyráběly se zde figurky na šachy či sirky. Ale ještě před tímto samotným průmyslem zde existovalo mnoho cechů, například řezníci, ševci, tkalci, bednáři … → Továrny na výrobu sukna První z těchto továren byla zaloţena v letech 1832 – 1833 Josefem Schumpeterem, jeţ byl místním kupcem. Tuto továrnu zaloţil na vlastní zahradě a k pohonu strojů tehdy pouţíval koňskou sílu, jeţ byla později vystřídána parním strojem, byla také zřízena vlastní valcha a barvírna. Postupem času lidé začali opouštět textilní cechy a ţádali o práci právě v Schumpeterově továrně, jeţ se tím pádem ještě rozšířila. V roce 1898 tuto továrnu však zachvátil poţár a Schumpeter ji jiţ neobnovil.

22

Toto spáleniště bylo poté odkoupeno jistým Bertholdem Münchem, jeţ továrnu obnovil a rozšířil sortiment. Dokonce se zde šilo pro státní zakázky. Během 1. světové války však nastal zvrat, kdy byl nedostatek materiálu, méně pracovních sil a po válce navíc klesla poptávka ze strany armády, musely se tak sniţovat mzdy a propouštělo se. Na druhou stranu byla tu i nějaká pozitiva jako zdokonalení elektrického šiti, či dírkovací a stříhací stroje. Po zavření textilky v Hodicích, byly stroje přesunuty do Třeště, čímţ se začalo s výrobou oblekových látek, ale také se zde začaly vyrábět perské koberce, sukna pro kapucíny, šily se uniformy pro pošťáky, vězeňské dozorce atd. Po těchto záblescích lepších časů, však přišly další katastrofy. V roce 1931 vypukl v Třešti další poţár, který byl jedním z nejničivějších, a který pro tuto továrnu znamenal velkou katastrofu. Druhý osudový okamţik byl v roce 1939, kdy byl majitel továrny Rudolf Münch zatčen a popraven, z toho důvodu, ţe byl příslušníkem ţidovského národa. V roce 1964 byla výroba látek definitivně zrušena a továrna poté byla přebudována na výrobu nábytku. → Dřevozpracující průmysl Dřevozpracující průmysl má v Třešti dlouholetou tradici. Pravděpodobně jednou z nejznámějších třešťských společností je Stern a Knapp. Zpočátku jistý Moric Knapp vyráběl hodinové skříně či nábytek v malé dílně, ale později se spojil s vídeňským obchodníkem, z čehoţ vznikla společnost Stern a Knapp. Poptávka po jejich výrobcích

stoupala

a

z

původní

manufaktury se stala malá továrna. Tato společnost hodinových

se soustředila na výrobu skříní,

velkých

stojacích

hodin, loţnic, jídelen, hudebních skříněk

Obrázek 2 Zaniklý třešťský průmysl (13)

atd. V průběhu 1. světové války jiţ její věhlas klesal. Morice Knappa vystřídal Otto Knapp, který nebyl zrovna dobrým obchodníkem, spíše byl vášnivým fotografem. Nebylo to 23

však zapříčiněno pouze špatným vedením, ale také krizí, která po 1. světové válce přišla. Továrna poté změnila několikrát majitele a zavedla se například i výroba radioskříní, gramofonových skříní či telefonních ústředen. Mohla bych také ještě jmenovat Josefa Pokorného, který byl původně jedním z Knappových tovaryšů. Ten se však osamostatnil a začal s vlastní výrobou hodinových skříní. Jeho ţivnost se postupem času, hlavně díky velké poptávce, rozšiřovala. Po 1. světové válce podnik přebírají jeho synové. Ti to však neměli příliš lehké, jelikoţ v této době byly časté stávky, které byly spojeny s bojem za dodrţování pracovních podmínek. Firma si prošla i změnou majitelů, ale nakonec byla v restituci vrácena dědicům. → Výroba sirek První továrna byla majetkem tureckého Ţida Samuela de Mayo, a byla zcela vybavená. Nacházely se zde stroje na loupání, sekání a řezání dřeva. Po jeho smrti se novým majitelem stal jeho syn Karel, který však velmi brzy umírá a zařízení továrny bylo prodáno. Dalším třešťským výrobcem sirek byl Moritz Meissner, který sirky vyváţel i do světa, a tudíţ si mohl dovolit své „panství“ rozšiřovat. Po otevření nových prostor pro výrobu jsou najímány třeba i celé rodiny. Tato nová továrna, které se říkalo sirkovna, se v roce 1906 stala součástí Solo Vídeň, která se také zabývala výrobou sirek. Do fungování tohoto podniku však zasáhla centralizace výroby a výroba v Třešti zastavena. Budova byla poté odkoupena firmou Ignác Meissner a synové, a začali zde s výrobou dřevených kazet na čokoládu, prášky a mýdlo. Později se zde začaly vyrábět i radiové skříňky či dveře. Po okupaci však nastal problém, jelikoţ majitelé byli ţidovského původu a továrna byla proto zabavena. → Řezbářství Řezbářství bylo a je v Třešti velmi rozšířené. Není se proto čemu divit, ţe krom figurek do betlémů, vyřezávali lidé i dýmky, šachy popřípadě nějaké menší dekorativní předměty V muzeu se také nachází část expozice, jeţ je věnována ţidovské obci a betlémům. Nachází se zde několik menších betlémů, které jsou však za sklem, tudíţ si je 24

návštěvníci nemohou příliš dobře vyfotit, popřípadě prohlédnout. Ve vitrínách je vystaveno i několik samostatných figurek, na kterých je jiţ znát jejich stáří. Hlavní expozice s betlémy se nachází v jiné části Schumpeterova domu, kterou spravuje Spolek přátel betlémů.

3.3.4 Expozice betlémů Počátky třešťského betlemářství jsou na počátku 19. století, kdy se nejprve vyráběly papírové figurky, jejichţ předlohou byly staré kalendáře, reklamy na krabicích s koloniálním zboţím či kníţky. Figurky se nejčastěji malovaly na kreslící papír, jenţ byl ještě podlepen starým notovým papírem. K figurkám však bylo ještě přiděláno dřívko, které slouţilo jako kostra. Tyto figurky byly malovány práškovými barvami, které se smíchaly s arabskou gumou, coţ zaručovalo stálost a pestrost barev. Našli se však i nějací autoři, jeţ své figurky arabskou gumou ještě potírali, aby se daný efekt znásobil. Ve 2. polovině 19. století začaly být tyto papírové betlémy postupně vytlačovány dřevěnými figurkami. Vytváření figurek probíhalo takovým způsobem, ţe si řezbáři předlohu figurky nakreslili na špalík a poté jí vyřezali. Zpočátku se stávalo, ţe figurky nebyly vyřezány z jednoho kusu dřeva, ale například ruce a nohy se vyřezaly zvlášť a pak se teprve figurka sklíţila. Také se však stávalo, ţe si řezbáři figurku koupili, aby viděli, jak vyřezávají ostatní řezbáři. Obrázek 3 Třešťský betlém (13)

Pro třešťské betlémy je typické, ţe se staví pomocí mechů, pařezů a krajina se postupně zvedá k horizontu, aţ k malované části, jeţ se nazývá lončoft. Toto pojmenování pochází z němčiny, ze slova Landschaft, coţ znamená krajina. Nejedná se o krajinu Jeruzaléma, ale většinou jí autoři tvořili podle fantazie. Mech se dříve pouţíval jako těsnění do oken, aby do světnic nešel chlad, a právě do mechu se obvykle ukládala jablka. Poté ale někoho napadlo, ţe by se místo jablek 25

mohly do mechu zapichovat figurky. Postupem času, jak se tento betlém za okny rozrostl, se přesunul do světnice, a na mech se prý opět začaly dávat jablka, coţ byl symbol toho, ţe se ve světnici nachází betlém a lidé si ho mohou jít prohlédnout. Tato tradice se částečně zachovala aţ do dnešních dnů, jelikoţ se v Třešti nachází několik rodin, jeţ kaţdoročně staví svůj vlastní betlém doma, a který je během Vánoc přístupný pro veřejnost. Betlemářství má své počátky spojené s církví a s Františkem z Assissi. Bývalo zvykem, ţe se o Vánocích nad hlavní oltář dával obraz, jeţ zobrazoval Svatou rodinu s Jezulátkem a po jeho stranách byly další dva obrazy – jeden znázorňoval Betlém a na druhém byly výjevy ze ţivota pastýřů. Tato kompozice se přenesla i do stavby betlémů. Vţdy tu nalezneme pastviny, zbořeniště a město. Betlém z dřevořezání Součástí expozice betlémů je i velký betlém z dřevořezání, které se jiţ od roku 2005 v Třešti koná, vţdy na začátku letních prázdnin. Jedná se o akci, při níţ se do Třeště sjedou řezbáři z České republiky. Kaţdý řezbář má pak povinnost vyřezat a zanechat jednu figurku do tohoto společného betléma. Kaţdoročně tak přibude několik figurek. Konečnou úpravu figurek provádí Spolek přátel betlémů. Tato úprava spočívá v tom, ţe se figurky namoří proti červotočům a natřou se luxolem.

3.4 Zámek 3.4.1 Historie třešťského zámku Zámek je jistou dominantou města, jeţ zdobí mnohé suvenýry. Původně se jednalo o tvrz, jeţ slouţila jako šlechtické sídlo místní vrchnosti. Za vlády Vencelíků, tedy v 16. století, však byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, na čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu s věţičkami a arkádami. Byla také vybudována hlavní věţ v průčelí. Kdyţ zámek přešel do rukou nových pánů – Herbersteinů, byl zámek znovu přebudován na raně barokní sídlo, a za Sternbachů byl upraven k bytovým účelům.

26

V rukou Sternbachů byl aţ do roku 1945, poté v něm bylo umístěno městské muzeum, internát učňovské školy a hudební škola. Zámek postupem času chátral a nakonec byl převeden do majetku Akademie věd České Republiky, jeţ ho přestavěla na hotel.

3.4.2 Současné vyuţití zámku Jak jiţ bylo výše řečeno, v současné době je zámek vyuţíván jako tříhvězdičkový hotel. Vedení hotelu se snaţí o to, aby byl návštěvníkům poskytnut co nejlepší servis. Z toho důvodu jsou pokoje vybaveny TV, telefonem a dalším příslušenstvím. Některé pokoje jsou vybaveny i chladničkou, a je také moţné se v nich připojit k internetu. V případě, ţe návštěvník přijede autem, je zde pro hotelové hosty dostatečný počet parkovacích míst, které jsou hlídány kamerových systémem. Návštěvníci však nemusí strávit noc přímo v zámku, ale mohou vyuţít i oddělenou část hotelu, tzv. dependanci, jeţ se nachází v prostorách zrekonstruovaných bývalých stájí. I v rámci těchto prostor je počítáno s dobrým servisem, jako je TV, satelit, telefon, trezor či moţnost připojení k internetu,

ale

je

zde

také

moţnost

bezbariérového přístupu, či si dovézt i svého psího mazlíčka.

Obrázek 4 Třešťský zámek (13)

Zámek však nenabízí pouze moţnost ubytování. Jelikoţ je ve vlastnictví Akademie věd, jsou zde pořádány různé konference, popřípadě mohou být konferenční prostory rezervovány i veřejností. Zámek tak nabízí prostory pro pořádání seminářů, konferencí, firemních akcí, či kongresů, které budou podle potřeby vybavené příslušným technickým zařízením. Součástí jsou také hostesky, výzdoba, popřípadě tlumočení a překlady. V tomto směru zámek nabízí velmi dobré sluţby, a pokud navíc konference či jiný druh setkání trvá více dní, nemusí účastníci shánět ubytování v jiné části města, popřípadě někde v okolí města, coţ se můţe ještě více v rámci cestování do místa konání akce prodraţit. Krom konferenčních a kongresových prostorů se zde nacházejí i další salonky – hudební, ţlutý a zelený salonek. V hudebním salonku se nachází klavír, projekční 27

plátno, je zde i připojení k internetu. Podle potřeb je moţné zamluvit si další technické zařízení, ale samozřejmě za poplatek. Ţlutý a zelený salonek je určen spíše pro konání akcí s menším počtem osob. Jelikoţ se jedná o hotel, nechybí zde ani restaurační zařízení, které je určené jak pro hotelové hosty, tak i pro veřejnost. Jsou zde podávány jak mezinárodní, tak i české pokrmy. Restaurace nabízí prostor pro 45 osob a je otevřená celoročně. Zámecká restaurace je také členem projektu „Rekreace bez lepku“. V současné době musí stále více lidí dodrţovat tuto dietu a hlídat si, které potraviny si kupují, či jaké jídlo si v restauracích objednávají. V zámecké restauraci však na jídelním lístku najdeme i pokrmy, jeţ jsou označené symbolem přeškrtnutého klasu, coţ znamená, ţe pokrmy jsou vhodné pro osoby, jeţ musí dodrţovat tuto dietu. Zámek, jako rekreační středisko, nabízí i různé sportovní vyţití, jak trávit volný čas. Návštěvník si můţe zahrát pétanque, stolní tenis, volejbal, šipky, minigolf, vyjet si na kole, navštívit fitness centrum, miniwellness, či si dojít na masáţe. Je zde však také moţnost uspořádat gril party, nebo si posedět u venkovního krbu. To vše je moţné na pozemcích zámku. Z tohoto výčtu sluţeb je jasné, ţe památka je účelně vyuţívána, a ţe pro hosty nabízí moţnost příjemně stráveného času. Z pohledu návštěvníka hotelu není co vytknout, ale z pohledu turisty, který se chce na zámek pouze podívat, nenabídne nic jiného, neţ prohlídku po okolí zámku, či pár dokumentů, jeţ jsou umístěné v chodbě před recepcí.

3.4.3 Stav památky v současné době Zámek si během své existence prošel mnoha změnami a opravami, ale snad jen díky Akademii věd se tato památka zachovala aţ do současné doby. Zkusme si představit, jak by to vypadalo, kdyby Akademie tuto památku neodkoupila. Je moţné, ţe by nebyla nijak vyuţívána a stále by chátrala, dokud by se z „chlouby“ města, nestala spíše hromada suti na odklid. Na druhou stranu si zkusme představit, ţe byly městem a Ministerstva kultury zaplaceny veškeré výlohy na opravy a ze zámku se tak stala památka, vhodná na prohlídky, ale bez vybavení, jelikoţ skoro vše bylo zničeno. Znamenalo by to další výlohy na výrobu či shánění podobného nábytku. 28

Kdyţ si představíme tyto dvě situace, můţeme tak říci, ţe Akademie věd zámek zachránila. Jedná se o zachovalou památku, která je díky konferencím či přestavbě na hotel hojně navštěvovaná a přispívá tak k turistickému rozvoji ve městě. Proto se její majitelé snaţí o to, aby památka dobře vypadala a zachovala si historický ráz.

3.5 Sakrální památky Následující kapitolu bych chtěla věnovat sakrálním památkám, které se v Třešti také vyskytují. Jedná se o památky, které jsou pouţívány pro náboţenské účely. Hlavním účelem je však uctívání Boha. Sakrální památky jsou tedy památky typu kostel, katedrála, boţí muka, ale i kříţ u cesty.

3.5.1 Kostel sv. Kateřiny Sienské Kostel sv. Kateřiny se nachází u autobusového nádraţí a někdy je téţ nazýván „dolní“. Tento kostel byl zaloţen v 16. století Vencelíky z Vrchovišť pro německé luterány, dříve se mu proto také říkalo „německý“. Tuto víru sem přinesli právě Vencelíkové. Kostel však postupem času pustl, a tak byl ke konci 17. století barokně přestavěn. Další přestavby se dočkal po roce 1770, kdy se zřítilo kněţiště. Vinou poţáru v roce 1824 vyhořel (shořely například krovy, cibulovitá věţ, z níţ se zřítily dva zvony), ale do 20 let byl znovu obnoven, a roku 1880 byl převeden do majetku města Třešť. Roku 1870 byla dokončena stavba nové věţe, která dostala špičatou podobu a navíc byla i navýšena. Do této

Obrázek 5 Kostel sv. Kateřiny Sienské (13)

věţe byly v roce 1889 umístěny dva nové zvony, které však byly během 1. světové války zabaveny pro válečné účely. Věţ se pak dočkala nových zvonů, které byly během 2. světové války znovu zabaveny pro válečné účely. V roce 1995 byl vyzdviţen nový zvon, který byl pořízen z příspěvků dárců na památku obětí 2. světové války. Kostel je 38 m dlouhý a 11 m široký, má plochostropou loď s věţí v západním průčelí. Na obloukovitém kněţišti se nachází nápis „VENITE ADOREMUS DOMINUM dům NOSTRUM“, coţ znamená „Pojďte klanějme se našemu Pánu“. 29

3.5.2 Farní kostel sv. Martina Jedná se o nejstarší dochovanou architektonickou památku, která se v Třešti nalézá. Kostel byl zaloţený ve 13. století v románsko gotickém slohu, ale byl dostavěný aţ ve 2. polovině 15. století a později byl barokně upraven. V 18. století byla postavena nová kruchta, jiţní sakristie a panská oratoř, na čemţ se podílel i jeden z místních zednických mistrů Jakub Lysý. V roce 1938 byly při opravách pod starou omítkou v gotickém kněţišti objeveny nástěnné malby z 15. století. Kostel se skládá z gotického kněţiště s přilehlou kaplí a sakristií, jednoduché lodi a čtyřboké věţe. Na věţi kdysi bývaly 3 zvony, ale v dubnu roku 1942 byly sejmuty a odvezeny do Hamburku, odkud se jiţ nevrátily. Roku 1950 byl pořízen nový zvon sv. Josef, který váţí 665 kg a má v průměru 103 cm. Nejcennějšími památkami, jeţ náleţí ke kostelu, jsou gotický náhrobek Jana z Hodic, renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka a pozdně gotická kamenná kazatelna

3.5.3 Sakrální památky a turismus Podle mého názoru nejsou sakrální památky pro turisty příliš lákavé. Je to dáno tím, ţe většina turistů dává přednost muzeím či historicky zajímavým místům. Proto jsou tyto památky vyhledávány především náboţensky zaloţenými lidmi, či lidmi, kteří se nějakým způsobem o tyto památky zajímají. Jeden z třešťských kostelů můţeme občas nalézt na nějakém upomínkovém předmětu a v kostele sv. Kateřiny jsou, po domluvě v TIC, i prohlídky, jelikoţ zaměstnankyně mají od tohoto kostela klíče. Pochybuji však, ţe o tom, ţe si tento kostel mohou prohlédnout, turisté vědí, jelikoţ to není nikde napsané. Navíc se neplatí ţádné vstupné a tak to není uvedeno ani na vyvěšeném ceníku. Během své praxe v TIC jsem se ani já osobně nesetkala s tím, ţe by si tuto památku chtěl někdo prohlédnout. Buď šli turisté na jistotu a chtěli prohlídku v synagoze, expozici s betlémy či muzeu. Turisté ve většině případů vyhledávají tyto atraktivity a dávají jim přednost před sakrálními památkami.

30

4 Slovo starosty Pro svoji bakalářskou práci jsem se rozhodla vyzpovídat starostu města Třešť. Sám mi nabídl pomoc a se svými otázkami ohledně ochrany památek v Třešti jsem se měla obrátit přímo na něj. Otázky jsem mu posílala na e-mail, kvůli jeho časovému zaneprázdnění. Otázek bylo celkem 11 a byly zaměřeny tak, aby se týkaly tématu bakalářské práce. Níţe vţdy uvedu otázku, na kterou jsem se dotazovala a příslušnou odpověď od starosty. Otázky jsou rozděleny do čtyř kategorií. První je zaměřená na vlastnictví památek, druhá na opravu, třetí se zaměřuje na financování a poslední se jiţ týká oprav památek v Třešti. Ot. 1) Jaké památky jsou přímo ve vlastnictví města a které ve vlastnictví soukromých vlastníků? „Přímo ve vlastnictví města se nachází: - Kostel sv. Kateřiny. - Dům č. p. 462 - Rooseweltova ulice. - Socha Immaculaty u mostu. - Socha sv. Jana Nepomuckého na mostě. - Poklona nad nádražím. - Poklona nad hřbitovem. - Boží muka u kostela sv. Kateřiny. - Boží muka u nového mlýna při silnici do Jihlavy. - Boží muka - ulice Váňovská. - Boží muka u fary. - Kříž u textilní továrny mezi mohutnými stromy - Havlíčkova ulice. - Vězeňský dvůr. - Boží muka - Revoluční ulice. - Kaple hřbitovní s hrobkou rodin Schumpeterů a Killiánů.“ Ve vlastnictví města se tedy nenachází například zámek, některé domy na náměstí, či kostel sv. Martina. Ot. 2) Spolupracuje, nebo je město v kontaktu s těmito soukromými vlastníky?

31

„Soukromých vlastníků je několik a město je s nimi v kontaktu. S některými i spolupracujeme, především v době přerozdělování dotačních peněz z ministerstva kultury a v průběhu následných realizací.“ Ot. 3) Podle čeho se vybírají památky, které budou opraveny/rekonstruovány? „Památky se vybírají na základě žádostí jednotlivých vlastníků. Za dobu systematických oprav (cca 12 let), je již ale skoro celý fond nemovitých památek v Třešti opraven. Záleží také na tom, zda vlastníci mají na dofinancování svého finančního podílu (v poslední době se setkáváme s tím, že peníze nemají). Také se snažíme nějaké další nemovitosti zapamátnit. Bohužel, zatím bez nějakého většího úspěchu.“ Ot. 4) Jak se postupuje, kdyţ chce město nějakou památku opravit? „Pokud se jedná o objekty, jež patří městu, na základě návrhu majetkového nebo technického odboru rozhodne o financích pro obnovu zastupitelstvo města.“ Ot. 5) Jak dlouho přibliţně trvá, neţ se od návrhu na opravu dostane k samotné opravě? „V současné době se toto může stihnout do cca 14 měsíců.“ Ot. 6) Z jakých zdrojů město získává finance na opravy/rekonstrukce? „Finance jsou získávány především z ministerstva kultury – jedná se o Program regenerace městských památkových zón a rezervací, dále jsme v minulosti využily finance z před vstupního fondu EU (SAPARD).“ O financování oprav památek budu psát v některé z dalších kapitol bakalářské práce. Ot. 7) Je moţné získat finance i z nějakého fondu Evropské unie? „Ano. Jedná se například o tzv. Norské fondy, nebo regionální operační program. Z těchto finančních prostředků byl například realizován objekt v současné době restaurace Svět (i když v tomto případě se nejedná o nemovitou kulturní památku).“ O těchto zmíněných fondech budu psát něco bliţšího, opět v některé z následujících kapitol. Ot. 8) Jaké podklady je potřeba připravit, kdyţ se podává ţádost o financování opravy/rekonstrukce? „Nejdůležitějšími doklady jsou příslušné povolení – rozhodnutí Magistrátu města Jihlavy, úřad územního plánování, státní památková péče, případně rozhodnutí

32

třešťského stavebního úřadu. Dále je potřebný rozpočet akce (v některých případech větších oprav i projektová dokumentace).“ Ot. 9) Kolik se přibliţně ročně vydá peněz na opravy/rekonstrukce či údrţbu památek? „V současné době (pokud se jedná o rozpočet města) se jedná pouze o cca 300 tisíc korun. Je to způsobeno menším zájmem o opravy jednotlivými žadateli.“ Ot. 10) Má město v plánu letos opravit nějakou památku? „Plánujeme opravit části venkovních fasád kostela sv. Kateřiny a dále Schumpeterova domu.“ Ot. 11) Pokud ano, v jakém rozsahu tyto opravy budou? „Jedná se o částečné opravy fasád.“

5 Fondy Evropské unie Tato kapitola se zabývá fondy z Evropské unie, z jejíchţ finančních prostředků město Třešť čerpalo dotace v rámci zlepšení místního cestovního ruchu a oprav památek. Fondy, jeţ uvádím, byly zmíněné v rámci rozhovoru se starostou, a proto jsem se rozhodla je umístit hned za ním.

5.1 SAPARD SAPARD neboli Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development, byl program, jenţ měl pomoct kandidátským zemím v rámci řešení příslušných úkolů. Program mohl být kandidátskými zeměmi vyuţit v letech 2000 – 2006. Časová lhůta však byla omezena do data jejich vstupu do EU. V rámci České republiky mělo tyto finance na starosti Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj. Evropská unie v rámci tohoto programu uvolnila 520 mil. € na rok, pro příslušné kandidátské země. Česká republika tak měla k dispozici aţ 22 mil. €. V případě, ţe ministerstvo obdrţelo ţádost o financování nějakého projektu v rámci programu SAPARD, byla poskytnuta příslušná procentuální pomoc: projekt vytvářející výnosy – 12,5% financovala ČR, ţadatel spolufinancoval projekt ve výši 50%, 37,5% financovala Evropská unie 33

projekt nevytvářející výnosy – 25% financovala ČR, aţ 75% financovala Evropská unie, zbytek by pak měl být financován z veřejných zdrojů

5.2 Norské fondy Jak jiţ název napovídá, jedná se o finanční mechanismus, jenţ byl zaloţen Norským královstvím. Norské fondy je pětiletý program, jehoţ zaměření se nesmí shodovat s některými aktivitami z programů Evropské unie. Tento finanční mechanismus je spravován Kanceláří finančních mechanismů, jeţ je přidruţena k sekretariátu Evropského sdruţení volného obchodu v Bruselu. Norské fondy 2004 – 2009 Příspěvek z Norských fondů nesmí přesáhnout 60% nákladů vynaloţených na daný projekt. Výjimku tvoří projekty, jeţ jsou financovány ze státního, regionálního či místního rozpočtu a u kterých nemůţe být příspěvek vyšší jak 85% z celkových nákladů. Norsko nemá ţádnou odpovědnost za schválené projekty, pouze poskytuje finanční prostředky. Tabulka 1 Rozdělovací klíč NF (3)

Finanční prostředky byly přijímaným státům rozděleny podle výše uvedeného klíče. Výše finančních prostředků, jeţ byla pro období 2004 – 2009 byla 567 mil. eur, ze

34

kterých bylo po dobu pěti let (od 1. května 2004 do 30. dubna 2009) uvolňováno kaţdoročně 113,4 mil. eur.

5.3 Evropský fond pro regionální rozvoj Tento fond se zabývá rozvojem, posilováním hospodářské a sociální soudrţnosti v rámci Evropské unie. Snaţí se také zmírnit či vyrovnat rozdíly mezi regiony a proto financuje: přímé podpory na investice do podniků s cílem vytvořit udrţitelná pracovní místa, infrastruktury související zejména s výzkumem a inovacemi, telekomunikacemi, ţivotním prostředím, energetikou a dopravou, finanční nástroje na podporu regionálního a místního rozvoje a spolupráce měst a regionů, opatření technické pomoci. (4) Tento fond poskytuje finance v rámci nových cílů regionální politiky. Jedná se o: konvergenci, regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost, evropskou územní spolupráci. (4) Právě v rámci konvergence se financuje i cestovní ruch. Tato skupina je zaměřená na rozvoj a modernizaci hospodářských struktur a na zachování, ale i na vytvoření nových pracovních míst. Krom cestovního ruchu do této skupiny patří například i: výzkum a technologický rozvoj, inovace a podnikání, zdraví, vzdělání, kultura, ţivotní prostředí. (4)

35

5.4 Regionální operační program NUTS II Jihovýchod Program je financován právě z Evropského fondu regionálního rozvoje a finanční prostředky jsou určeny pro Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. „Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu vč. modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.“ (38). Pro období 2007 – 2013 bude mít tento program k dispozici cca 704 mil. eur (skoro 20 miliard korun), jeţ se budou rozdělovat mezi Jihomoravský kraj a kraj Vysočina. „Hlavní cíle ROP JV: posílit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost regionu v souladu s udržitelným rozvojem; zkvalitnit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v regionu podporou infrastruktury, koordinace rozvojových aktivit, marketingu a lidských zdrojů; systematické zvyšování konkurenceschopnosti regionu posilováním rozvojového potenciálu měst a stabilizací osídlení ve venkovském prostoru.“ (36)

6 Fondy na obnovu památek V předchozí kapitole jsem se zaměřila na fondy, jeţ kdysi město vyuţilo k financování oprav svých památek, a byly z fondů Evropské unie. Nyní bych se však zaměřila na fondy, které by město mohlo vyuţít pro realizování svých návrhů na opravy místních památek. Město v současné době vyuţívá finanční prostředky pouze z jednoho níţe uvedeného fondu a to z Programu na regeneraci MPR a MPZ. Některé z uvedených fondů budu zmiňovat i v následujících kapitolách, ve kterých se zaměřím na realizaci svých návrhů či na jiţ proběhlé opravy místních památek. Pokud se město rozhodne v daném roce opravit jednu ze svých památek, jeţ se nachází v městské památkové zóně, můţe vyuţít finanční prostředky z některých dotačních programů Ministerstva kultury ČR. 36

MK ČR má v současné době 6 programů, které jsou poskytované na obnovu kulturních památek, a město Třešť by mohlo čerpat finanční prostředky z následujících programů: 1. Program

regenerace

městských

památkových

rezervací

a

městských

památkových zón. 2. Program záchrany architektonického dědictví. 3. Program restaurování movitých kulturních památek 4. Havarijní program. V případě, ţe bude mít město zájem čerpat finanční prostředky z některého z výše uvedených programů, musí mít vypracovanou příslušnou dokumentaci, která je vţdy nutná a posílat jí včas. V případě nedodrţení některého z těchto pravidel, městu nebude ţádná podpora poskytnuta.

6.1 Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Finanční prostředky z tohoto programu jsou poskytovány pouze městům a obcím, na jejichţ území se nachází městská památková zóna nebo rezervace. Pokud chtějí získat finance, musí mít vypracovaný a schválený městský program regenerace a musí se také sami finančně podílet na obnově památky. V případě, ţe město či obec nezašle MK příslušné podklady, ţádná finanční podpora mu nebude poskytnuta, proto pokud město bude mít o toto financování zájem, musí včas poslat příslušné podklady na MK, jinak nemůţe očekávat ţádnou podporu v rámci tohoto programu. „Příspěvky poskytované v Programu jsou přísně účelové, mohou být použity jen na úhradu prací zabezpečujících uchování souhrnné památkové hodnoty kulturní památky, nikoli na modernizace a jiné úpravy provádění v zájmu jejího vlastníka, ani na práce investiční povahy.“ (32) V případě, ţe město bude kladně hodnoceno a bude mít zpracovaný přehled potřebných obnov kulturních památek, můţe čerpat finanční prostředky do stanovené výše roční kvóty. Přehled těchto finančních prostředků se dá najít na stránkách MK v rámci dotačních programů. 37

Pro rok 2011 MK vyčlenilo na obnovu kulturních památek v MPZ a MPR 130 mil. Kč, přičemţ Třešť můţe čerpat roční finanční prostředky do výše stanovené roční kvóty 400 000 Kč.

6.2 Program záchrany architektonického dědictví Tento program je zaměřen na záchranu hradů, zámků, klášterů, paláců (včetně historických zahrad a parků), kostelů, radnicí, obranných městských a pevnostních systémů, ale také na jiné velké stavební objekty, které byly vyhlášeny památkou UNESCO, národní kulturní památkou či kulturní památkou. „Cíle Programu (1) záchrana ohrožených nemovitých kulturních památek efektivní a rychlou obnovou, (2) využití těchto památek ke zvýšení celkové kvality životního prostředí a pro kulturní, společenské, veřejně prospěšné a ekonomické účely, (3) získání všech zdrojů přicházejících v úvahu a snižování potřeby příspěvku na obnovu kulturních památek ze státního rozpočtu, (4) zvýšení efektivnosti správy a provozu kulturních památek.“ (31) Finanční příspěvek se stanovuje na základě zprávy MK pro vládu o odhadu v rámci vyuţití příspěvků přiznaných v příslušném roce a o jejich potřebě pro následující rok a na základě moţností státního rozpočtu. V případě ţe po dokončení obnovy se nebude s památkou nakládat podle projektu či dojde k úplatnému převodu vlastnictví, se bude muset příspěvek vrátit.

6.3 Program restaurování movitých kulturních památek Program je zaměřen na restaurování movitých kulturních památek, jeţ jsou významným dokladem naší historie a které jsou v důsledku nedostatečné péče ve špatném stavu. Mezi cíle programu náleţí:

38

„1. Záchrana a další uchování ohrožených movitých kulturních památek a jejich souborů efektivní a urychlenou obnovou. 2. Využití restaurovaných movitých kulturních památek ke zvýšení atraktivity a vypovídací schopnosti o historické a umělecké hodnotě dochovaných historických interiérů zpřístupněných veřejnosti pro výchovně vzdělávací nebo náboženské účely. 3. Vytvoření podmínek pro vznik nových interiérových instalací zpřístupněných veřejnosti s uplatněním nově restaurovaných movitých kulturních památek, které byly dosud uloženy v depozitářích, mimo jiné pro svůj špatný technický stav. 4. Sdružování všech finančních prostředků, které přicházejí v úvahu, s cílem postupného snižování potřeby příspěvku (dotace) na obnovu movitých kulturních památek ze státního rozpočtu. 5. Zvýšení efektivnosti provozu kulturních památek zpřístupněných veřejnosti. 6. Prohloubení poznání uměleckých a historických hodnot movitého památkového fondu. 7. Zvýšení zájmu a podílu veřejnosti na péči o movité kulturní dědictví prostřednictvím vhodných forem propagace výsledků Programu.“(29) Finanční příspěvky jsou poskytovány na opravu vybraných movitých památek, ale jen s tou podmínkou, ţe se i sám vlastník do této opravy finančně zapojí. Restaurování mohou provádět pouze osoby, jeţ mají povolení od MK.

6.4 Havarijní program Tento program se zasazuje o obnovu kulturních památek, které jsou v havarijním technickém stavu. Finanční prostředky jsou poskytovány na statické a celkové stavební zajištění, opravy krovů a střech, a restaurátorské práce. „Z podpory nelze hradit, není-li dále stanoveno jinak, tyto výdaje: a) modernizace objektů – např. zateplování, vytápění, elektroinstalace, rozvody vody, kanalizace, vzduchotechnika, zdravotně technická instalace, nové typy oken (dveří), zřizování obytných podkroví, nové vikýře, atd.; 39

b) úpravy veřejných prostranství – komunikace, terénní úpravy, sadové a parkové úpravy; c) stavebně-historické a restaurátorské průzkumy, projektové dokumentace. Do Programu nelze zařadit akci obnovy kulturní památky, jejíž jednoroční náklady přesáhnou limit 2 mil. Kč bez DPH, nejde-li o případ zvláštního zájmu státní památkové péče, jako je např. urychlené odstranění škod vzniklých na kulturní památce živelnou událostí nebo požárem.“ (33) Vlastník kulturní památky, by měl uhradit podíl minimálně ve výši 40% ze smluvní ceny, která byla sjednaná se zhotovitelem díla, popřípadě 30% z nákladů na nákup stavebních materiálů. Příspěvek z Programu by neměl být niţší neţ 120 tis. Kč a můţe poskytnout aţ 80% z celkových nákladů na obnovu.

7 Podávání a schválení ţádosti o dotaci Podání ţádosti o dotaci je důleţitým faktem pokud chce město čerpat finanční prostředky z fondu. Níţe popsaný postup je sice zaměřen na Program regenerace MPR a MPZ, ale je pouţíván i v rámci dalších fondů, které jsem například zmínila v předcházející kapitole. V případě, ţe město tedy bude chtít opravit nemovitost či movitost, která se ve městě nachází a byla prohlášena památkou, můţe pokrýt část finančních nákladů z některého fondu od Ministerstva kultury. Před samotným získáním financí je však potřeba několik úkonů. Získání financí z programu MK – Regenerace městských památkových rezervací a zón Podle stránek Národního památkového ústavu, by se ţádost v rámci tohoto programu dala shrnout do čtyř kroků. 1. krok - V tomto bodě musí vlastník památky navštívit příslušný městský úřad, odbor památkové péče a vyhledat referenta, jehoţ je pověřen právě vyřizováním ţádostí v rámci tohoto programu. Tyto ţádosti je nutné podat vţdy do poloviny listopadu, pro čerpání financí v roce následujícím.

40

2. krok - Pokud je ţádost v pořádku, bude vlastník zařazen na seznam ţadatelů. 3. krok - Ministerstvo kultury přidělí k financování památky příslušnou kvótu, a poté městský úřad vyhodnotí poţadavky vlastníka památky a doporučí určitou finanční částku, která bude vlastníkovi přidělena na obnovu příslušné památky. 4. krok - Vlastník památky poté bude vyzván k dodání příslušných podkladů k doplnění jeho ţádosti o dotaci. (56)

8 Moţné vyuţití některých nemovitostí V Třešti se nachází několik nemovitostí, které je moţné vyuţít ve prospěch turismu. V této kapitole se zaměřím na vyuţití právě některých prostor pro vytvoření školního muzea a řemeslnické dílny. Snaţím se o vytvoření reálných návrhů, které by mohly být financovány z fondů Ministerstva kultury, které jsem zmiňovala a finančních prostředků města.

8.1 První třešťská škola Škola v Třešti pravděpodobně existovala jiţ v 16. století, ale první písemná zmínka pochází aţ z roku 1613. Tato škola byla obyčejná chalupa se šindelovou střechou, dřevěným stropem a prý se do ní vměstnalo 120 dětí. Počet dětí na takovou malou chalupu je opravdu velký, takţe je pravděpodobné, ţe se nějak střídaly. Postupem času se však školství pomalu rozvíjelo, byly nastoleny lepší podmínky a nový školní řád. Díky tomu byla zřízena nová škola, která měla 2 třídy s 238 ţáky. Později pak byly přidány další 2 třídy. V roce 1873 byla otevřena první měšťanská škola, kde se vyučovalo v českém jazyce. Na základě těchto změn a postavení nových škol, první třešťská škola osiřela a pro školní účely jiţ nebyla vyuţívaná. Postupem času tato budova chátrala a v dnešní době je v naprosto dezolátním stavu, a připomíná spíše ruiny neţ dům. Tato budova však nebyla vyhlášena památkou a i kdyţ se nachází v MPZ, není nijak opravovaná.

41

8.1.1 Návrhy na budoucí vyuţití Pokud se zamyslíme nad budoucím moţným vyuţitím této nemovitosti, tak aby byla vyuţitelná v rámci cestovního ruchu, musíme si uvědomit a zamyslet se nad tím, v jakém směru ji přesně vyuţít, či co by pro to mělo město udělat. Jelikoţ se jedná o nemovitost, která kdysi byla vyuţívaná jako škola, napadlo mě, ţe by se zde mohlo nacházet muzeum, jeţ by bylo věnované školství. Samozřejmě ne tomu současnému, ale zaměřit se na to, jak vypadaly školy v prvopočátcích své existence. Kdyby se budova zrekonstruovala tak, aby vypadala jako na kresbách, iluze by byla dokonalá. Svým zjevem by připomínala starou architekturu, a vnitřní vybavení by se nelišilo od toho minulého. V rámci toho by bylo potřeba pokusit se sehnat alespoň část vybavení, jeţ se kdysi ve školách nacházelo, popřípadě nechat si kompletně udělat veškeré vybavení na zakázku u nějaké firmy. Tak či onak by to znamenalo další výdaje. Vnitřní zařízení musí být uspořádáno tak, aby se zde mohla pohybovat i větší skupinka návštěvníků i se zaměstnancem, jeţ by podával výklad. V rámci výkladu by se nemělo mluvit pouze o třešťské škole, pouze zmínit pár důleţitých informací, ale měl by se zaměřit všeobecně na dřívější školství a porovnání minulosti se současností. V rámci toho, ţe by se jednalo o muzeum, musíme si uvědomit, ţe ne všichni z mladší generace podobným místům holdují. Navrhovala bych tedy, aby byly do expozice přidány i předměty, které by si mohli osahat, popřípadě vyzkoušet. Dále bych také navrhovala přidat do výstavy i věci, jeţ si kdysi ţáci nosili do školy, popřípadě čím se zabavili.

8.1.2 Výdaje na zrealizování návrhu Pokud by se město rozhodlo tuto nemovitost někdy opravit, je nutné si vypracovat posudek a udělat si předběţnou kalkulaci veškerých nákladů, jeţ by mohly být na zrealizování projektu vynaloţeny. První výdaje, jeţ by město muselo vynaloţit, by se týkaly projektové dokumentace, kterou je nutné mít vypracovanou. Další vynaloţené náklady by se týkaly jiţ samotné stavby a zahrnovaly by náklady na celkové opravy daného objektu, zavedení elektřiny, zateplení, zavedení vody, kanalizace, oprava střechy, zasazení oken, dveří atd. 42

Po veškerých těchto zásazích, kdy je nemovitost opravena a je ve vyhovujícím stavu, musíme počítat i s náklady ohledně úpravy terénu. Během celkové opravy, kdy by se jezdilo s těţkými stroji, a na pozemku se pohybovaly desítky lidí, se musí počítat s tím, ţe bude terén značně zdeformován. Proto je nutná jeho úprava, tak aby byl pozemek dobře přístupný a nacházela se zde nějaká zeleň, popřípadě i lavička. Musí se však počítat i s výdaji na pořízení vybavení, coţ zahrnuje jak místnost pro průvodce ale i pořízení exponátů. Exponáty by se mohly nechat vyhotovit, vyhlásila by se finanční sbírka na jejich pořízení, nebo by to bylo uhrazeno z finančních prostředků města, ale také se můţou nějaké věci najít u místních obyvatel. Z toho důvodu by bylo dobré vyhlásit, ţe město vybírá věci do nové sbírky, za menší úplatu.

8.1.3 Financování Město můţe pro financování oprav vyuţít několik zdrojů, jako je čerpání z dotací, čerpání z finančních prostředků města, finanční prostředky ze sbírek či koncertů, popřípadě i prostředky od soukromých osob. A) Nemovitost byla do současné doby alespoň částečně udržovaná Pokud by se nemovitost za ty dlouhá léta alespoň částečně udrţovala, byly by moţné budoucí realizace hodně snazší. Město by vynaloţilo finanční náklady na její opravu, které by díky pravidelnému udrţování nebyly tak vysoké, a je zde moţnost, ţe by získalo i finanční prostředky od Ministerstva kultury, pokud by dodalo potřebnou dokumentaci a návrhy na vyuţití budovy. B) Nemovitost nebyla nijak udržovaná Zde jiţ vyvstává několik překáţek, se kterými se můţe město setkat. Pokud by se rozhodlo nemovitost opravit a nadále vyuţívat, mohly by se veškeré náklady vyšplhat na velmi vysokou částku. Je zde moţnost, ţe by město získalo nějakou dotaci (coţ by bylo velmi těţké), popřípadě finanční částky i od dárců, ale bylo by to ovlivněno zase několika faktory – Vyplatí se vůbec nemovitost opravovat? Vrátily by se náklady do ní vloţené? Jak vysoké by byly další náklady na její údrţbu?… C) Nemovitost byla prohlášena památkou a nachází se v MPZ 43

V případě, ţe by byla nemovitost prohlášena kulturní památkou a byla by pravidelně udrţovaná, vyskytly by se snazší způsoby, jak opravy financovat, jelikoţ ve většině případů, je v rámci dotací omezení, které říká, ţe do obnovy se nemohou zařadit památky, které jsou ve špatném technickém stavu, kdy vlastník úmyslně zanedbal pravidelnou údrţbu. Samozřejmě finančně by se na opravách muselo podílet i samo město, ale je zde jiţ vyšší šance získat dotaci, například z fondu Havarijní program, kterou by bylo moţné pouţít pouze na statické a celkové stavební zajištění, opravy krovů a střech, a restaurátorské práce.

8.2 Vytvoření řemeslnické dílny Průmysl byl a je nedílnou součástí města. Vţdyť i v samotném muzeu tvoří drtivou většinu exponátů věci, jeţ se v rámci průmyslu pouţívaly či jsou jeho výsledkem. Navrhovala bych proto, aby se v některých prostorách, jeţ jsou v drţení města a jsou nevyuţité, vytvořila jakási menší řemeslnická dílna, ať uţ s funkčními či nefunkčními exponáty.

8.2.1 Vhodné prostory Najít vhodné prostory pro umístění dílny je velmi těţké. Musely by se vyuţít prostory, jeţ patří městu, nejsou a musíme předpokládat, ţe ani do budoucna nebudou nijak vhodně vyuţity a přitom se nachází na turisticky vhodném místě. Na druhou stranu by se mohly vyuţít i prostory některých domů, jeţ byly prohlášeny za památku. Problém je však v tom, ţe tyto domy jsou v rukou soukromých vlastníků a jsou obydlené. Město tak musí porovnat všechna pro a proti, a vyhodnotit kde by bylo vhodné tuto dílnu umístit plus si předběţně spočítat finance, jeţ by do toho muselo vloţit. Já osobně bych takovou dílnu umístila do Schumpeterova domu, jelikoţ to je většinou první místo kam turisté vyrazí, navíc je tam ještě několik volných prostor a památka je v dobrém stavu, tudíţ by padly náklady na opravu.

8.2.2 Financování Pokud by se dílna nacházela v prostorách Schumpeterova domu, odpadly by náklady na úpravu nemovitosti. Vznikly by však náklady na úpravu interiéru, tak aby se podobala 44

opravdové staré dílně a pořízení vybavení. Finální náklady na přeměnu by ale nakonec nebyly tak vysoké a město by je bylo snad schopno uhradit samo, popřípadě udělat nějakou sbírku, nebo by část zisků z prodaných suvenýrů šla na vybudování řemeslnické dílny. V případě vyuţití prostor, jeţ jsou ve vlastnictví města a nebyly nijak udrţovány, je nutné získat finance z nějakého nabízeného fondu. V rámci této úpravy by mohl být vyuţit Regionální operační program, pro rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Část vzniklých nákladů by bylo uhrazeno z finančních prostředků tohoto programu a část by uhradilo samo město.

8.2.3 Vyuţití prostor Navrhované prostory by byly vyuţity na vytvoření staré řemeslnické dílny, tak aby si turisté dokázali představit, co vše se v takové dílně nacházelo, co se k čemu pouţívalo a jak to fungovalo. Některé exponáty by musely být ve velmi dobrém stavu, aby se s nimi mohla předvést ukázka, popřípadě by se nechala udělat funkční replika, aby nedošlo k poškození získaného zařízení, pokud by bylo velmi cenné. Musíme si uvědomit, ţe ne po celou dobu výkladu o této dílně, dokáţe turista udrţet pozornost, proto je dobré mu vţdy ukázat nějakou věc, předvést jak funguje a pak jiţ nechat turistu, aby si danou věc prohlédl sám. Proto vţdy po výkladu musíme nechat pro takovou činnost dostatek času. Součástí expozice by byly i nástěnky mapující rozvoj daného odvětví průmyslu v Třešti, jak se postupovalo při výrobě daného předmětu, co vše k tomu bylo potřeba, či zaznamenat i úspěchy třešťských řemeslníků. Důleţitou roli by hrály i ukázky vyhotovených či částečně dokončených předmětů, popřípadě by si i sám turista mohl vyzkoušet jak se co pouţívá. Předměty pro vyzkoušení však musíme pečlivě vybírat. Musí se jednat o takové předměty, se kterými si turista nemůţe ublíţit. V rámci moţností by se občas mohla konat i názorná ukázka, kdy by někdo zkušený v tomto oboru předvedl výrobu nějakého předmětu. Kdyby se jednalo o dílnu, kde se vyráběly hodinové skříňky, ozdobné skříňky, hole či dýmky. Musel by se v dílně nacházet zkušený řezbář, jehoţ by předvedl názornou ukázku co se jak vyřezává a co se k tomu pouţívá. 45

9 Návrhy na budoucí změny v některých památkách I kdyţ jsou památky většinou v dobrém stavu a jsou turisty navštěvované, je zde několik věcí, které by se mohli udělat lépe, či jinak, tak aby byly turisticky ještě atraktivnější. Mnou navrhované změny nejsou tak zásadní jako v předchozí kapitole, ale jistě by je turisté uvítali.

9.1 Moţné vyuţití synagogy v budoucnu Na budově nejdou dělat velké změny. Nemůţeme ji rozšířit, jakýmkoliv způsobem přestavět. Proto se musíme zaměřit na vnitřní vybavení synagogy a vytěţit z toho co nejvíce, ale takovým způsobem, abychom ji nenarušili. Mé návrhy na budoucí změny synagogy jsou následující: Zachovat pořádání kulturních akcí, jako jsou koncerty, tematicky zaměřené výstavy či Noc kostelů. Samozřejmě prohlídky by se stále uskutečňovaly. Na druhou stranu bych se také zaměřila na rozšíření jiţ existujících výstav, popřípadě na jejich jiné uspořádání. V synagoze je mnoho prostoru, který se dá vyuţít. Hned v první místnosti, do které vejdeme, bych umístila fotografie, fotokopie dokumentů či dopisů, popisky a popřípadě další plakáty, jeţ by obsahovaly ty nejzákladnější informace, popřípadě nějaké zajímavosti, jeţ průvodce nezmiňuje. Nějaké dokumenty a staré fotografie se zde jiţ nacházejí, ale příliš informací se z toho nedozvíme. V následující místnosti, tedy v hlavní síni, bych se turistům snaţila přiblíţit, jak kdysi tato místnost vypadala. Tudíţ by se zde nacházely zvětšené fotografie interiéru, zanechala bych tam hebrejské texty, jeţ tam nyní visí a informační plakáty. Jako takové zpestření by se mohla do prostoru umístit figurína rabína, samozřejmě s informačním plakátem, například aby turisté věděli, jak se jaká část oděvu nazývá, kdo to vlastně rabín je a jaké jsou jeho povinnosti. V místnosti, kde se nyní nachází fotografie nalezených věcí z interiéru, pamětní kameny, fotografie ţidovské obce, synagogy a hřbitova, bych věnovala pouze hřbitovu, popřípadě by se zde vystavovaly doprovodné fotografie k synagoze a ţidovské obci. V prvním patře bych ţádné změny nenavrhovala. Expozice Franze Kafky je dostačující a turisté se z ní mnoho doví. Modlitebna československé církve husitské samozřejmě musí zůstat tak, jak je. 46

Podle mého názoru je také důleţité podkreslení atmosféry, jeţ ze synagogy dýchá. Proto bych navrhovala, aby se jako takový podtext celé prohlídky pouštěly ţidovské písně. Samozřejmě by to nebylo příliš hlasité, jen takové navození správné atmosféry, aby si turisté prohlídku více uţili.

9.2 Současné a budoucí vyuţití ţidovského hřbitova V současné době se hřbitov vyuţívá jako turistická atraktivita, která je volně přístupná všem návštěvníkům a za vstup se nic neplatí. U hřbitova se nelze nijak pozastavit nad tím, jaké jsou moţnosti jeho vyuţití. Nemůţeme ho prostě přesunout někam jinak, přestavět, aby se tam vešly informační tabule či lavičky, aby se turisté mohli kochat, toto by bylo opravdu nepřípustné. Hřbitov by se však měl udrţovat v takové podobě, aby si turisté z tohoto místa něco odnesli, ale také aby si nemysleli, ţe se o hřbitov nikdo nezajímá. Je tedy důleţité pravidelné sekání trávy, udrţování okolní přírody a hlavně udrţování márnice a samotného hřbitova. Pro lepší porozumění ţidovským pohřebním tradicím, základním informacím o hřbitově či dalších zajímavých věcech by bylo vhodné umístit informační tabule, které zde chybí, a které by výtvarně zapadaly do místního prostředí. Celkově bych tedy zlepšila vizuální systém. Hlavní je, aby si turisté z tohoto místa něco odnesli a neměli pocit, ţe je památka zanedbávaná.

9.3 Změny v Schumpeterově domě Dům J. A. Schumpetera je zcela účelně vyuţit. Vyuţil se všechen nabízený prostor a to všemoţným způsobem. Je tu místo pro odpočinek, pro získání informací, pro trochu historie, a taky pro něco zajímavého. I přes tyto klady, bych do budoucna navrhla pár vylepšení a to v rámci expozice s betlémy. Expozice je sama o sobě zajímavá, ale zkusila bych přidat nějaké fotografie. Momentálně je v expozici pár fotografií z přestavby betlémů, dřevořezání a z návštěvy pana prezidenta. Přidala bych tedy i další fotografie a to hlavně co se vyřezávání figurek 47

týče. Myslím to v tom směru, ţe by se v několika fotografiích promítlo vyřezávání, přičemţ ke kaţdé fotografii by byl ještě popisek, který by obsahoval informace potřebné k tomu, aby se turista seznámil s tímto procesem. Expozici bych také doplnila výstavou nástrojů, které jsou při řezbářství potřeba. Samozřejmě bylo by to také opatřeno štítky, jak se daný nástroj jmenuje a k čemu se pouţívá. Pozornost bych také věnovala venkovním prostorům, kde je umístěna vyřezávaná socha v ţivotní velikosti. K této soše bych umístila popisek, kde by se informovalo o tom, kolik času zabere vyřezání takovéto sochy, jaké nástroje se k tomu pouţívají a například i kolik lidí na tom pracuje. V tomto venkovním prostoru se nachází i starý povoz s dřevem. I k tomuto bych dala nějaký popisek s informacemi, například, jaké dřevo je nejlepší na vyřezávání. Celkově bych tento venkovní prostor vyuţila jako takové před seznámení se s řezbářstvím, s vyuţitím dostupných věcí, u kterých by nevadilo to, ţe by „exponáty“ byly venku, tedy byly by vystaveny vlivům změny počasí.

10 Stav památek v současné době V předchozích kapitolách jsem se jiţ věnovala fondům, ze kterých byly, jsou, či by mohly být čerpány finance, vlastním návrhům na zlepšení atraktivity města, a tak bych se nyní ráda zaměřila na opravy, jeţ proběhly na některých památkách. V následujícím textu uvedu, o jakou památku se jedná, v jakém rozsahu opravy byly, či kolik se pouţilo finančních prostředků a z jakých zdrojů město čerpalo.

10.1 Farní kostel sv. Martina Kostel sv. Martina si během své existence prošel také několika opravami. Pokud bych se zaměřila na opravy, které proběhly od roku 1995, jednalo by se například o pořízení nových varhan, jejichţ stavba zabrala 5 let, byla opravena část zdi kolem kostela, byla částečně vyměněna střešní krytina, a ze sbírky farníků se opravila kamenná kříţová cesta, ale proběhla například i generální oprava, která byla financována Ministerstvem kultury, Třeští a Římskokatolickou farností. Do této generální opravy se zapojili i samotní farníci. Po těchto opravách se uskutečnil koncert, jako poděkování všem, kdo se oprav zúčastnili. 48

Kostely si během časů prošly několika menšími či většími opravami, které přispěly k zachování stavu těchto památek. Dalo by se říci, ţe kaţdý farář, který ve městě působil, se během svého pobytu zapříčinil o nějakou opravu, či zlepšení.

10.2 Kostel sv. Kateřiny Sienské V letech 2002 – 2003 se uskutečnily velké opravy kostela, jeţ stály kolem 3 milionů korun, kdy se opravovala vnitřní a venkovní fasáda, provedla se izolace, či byla na střeše lodi a kněţiště poloţena pálená červená krytina. To vše se platilo z finančních prostředků Ministerstva kultury a města Třešť. Bylo také vybudováno sociální zázemí, ale jiţ z finančních prostředků farnosti. V roce 2010 v červnu se přes Třešť přehnala silná bouře o síle orkánu, při níţ spadl kříţ z věţe kostela a bohuţel byl poškozen. V kopuli kříţe bylo nalezeno několik schránek, jeţ obsahovaly historické dokumenty, peníze, noviny, či různé zápisy a některé listiny jsou staré dokonce 140 let. Aby mohl mít kostel opět na své věţi kříţ, musela se vyrobit nová konstrukce, jeţ byla vyrobená z profilovaného ţeleza a celá kostra byla tvořena dvěma částmi, přičemţ musely být zachovány rozměry stávajícího kříţe. Makovice byla vyrobena zvlášť, a byl do ní udělán otvor, do kterého se vrátily věci, jeţ byly nalezeny, přičemţ byly přidány i nové dokumenty a současná platidla. Nový kříţ byl na věţ usazen 14. září téhoţ roku. Veškeré náklady na tuto akci a na opravy se vyšplhaly na 390 000,- Kč, přičemţ poměrná část nákladů byla uhrazena pojišťovnou a část byla uhrazena z městského rozpočtu.

10.3 Zámek Akademie věd, jako vlastník se stará o jakékoliv opravy či rozšíření, které jsou na zámku potřeba, s vyuţitím fondů. Například v roce 2007 proběhla stavba minigolfu či modernizace pokojů, za přispění finančních prostředků z Fondu Vysočiny. Na toto rozšíření se počítalo s rozpočtem 531 000 Kč, přičemţ z fondu získali peníze ve výši 139 314 Kč. Téhoţ roku také začala modernizace pokojů, která skončila v roce 2008 a jejímţ cílem bylo získání certifikace Asociace hotelů a restaurací České republiky o. s.

49

Na tento projekt byl rozpočet ve výši 517 000 Kč, přičemţ z fondu získali finance ve výši 190 274 Kč. Samozřejmě, ţe výčet oprav či renovací by byl delší, jelikoţ Akademie se opravdu snaţí, aby památka vypadala přirozeně a přitahovala turisty. Mohla bych snad však ještě zmínit kompletní renovaci střechy v roce 2004, která zahrnovala očištění od starých nátěrů, penetraci, a kompletní nátěr, nebo rekonstrukce ubytovací budovy v roce 2006.

10.4 Schumpeterův dům V roce 1992 provedla firma A. M. Praha a.s. na domě částečné opravy v hodnotě 15 mil. Kč. Rekonstrukce však nebyla dokončena a v tom stavu byl dům darován zpět městu. V roce 2003 se město rozhodlo dům znovu rekonstruovat a tak získal podobu, v jaké ho můţeme vidět i nyní. Náklady se opět vyšplhaly na necelých 15 mil. Kč. Část finančních prostředků však byla od Agentury SAPARD a částí také přispělo město. Součástí těchto oprav byly i venkovní úpravy a vytvoření parkovacích míst, které byly zajištěné firmou SATES MORAVA spol. s r.o. za 980 736,- Kč.

10.5 Ţidovský hřbitov Na ţidovský hřbitov se nesoustřeďuje tolik pozornosti jako na památky, jeţ se nacházejí v centru města. I kdyţ je však hřbitov jaksi odtrţen, nezapomíná se na jeho opravu a to hlavně díky Federaci ţidovských obcí v České republice, která se angaţuje ve financování oprav ţidovských hřbitovů a synagog v celé ČR. V roce 2002 vyčlenila tato federace 2 017 tisíc korun, která byla ještě navýšena dotací. Výsledná suma byla rozdělena na opravy hřbitovů a synagog v ČR. Mezi opravovanými hřbitovy byl i ten třešťský, na jehoţ opravu bylo vyčleněno 35 tisíc korun. V roce 2004 proběhly další opravy hřbitova, ale také obřadní síně, jeţ se na hřbitově nachází. Tyto opravy však byly také financovány samotným městem ve výši 18 763,-, ale získala se také dotace z kraje Vysočina ve výši 46 626,-. Nejnovější opravy proběhly v roce 2010, kdy proběhly opravy náhrobních kamenů ve výši 99 600,-, přičemţ město uhradilo 39 600,- a zbytek, tedy 60 000,- bylo uhrazeno Ministerstvem kultury ČR. 50

11 Dotazník V rámci bakalářské práce jsem se rozhodla zpracovat dotazník. Jednalo se o menší průzkum mezi místními obyvateli, v rámci toho jak znají svoje město, zda se zajímají o ochranu památek a hlavně jak hodnotí ochranu památek v Třešti. Dotazník byl rozdělen do tří částí. V první jsem se zajímala o údaje o dotazované osobě, jako je věk a pohlaví. V druhé skupině jsem se zaměřila na otázky v rámci MPZ a v poslední skupině jsem se ptala na otázky, jeţ se týkaly ochrany památek.

11.1 Pohlaví a věk respondentů Na začátku dotazníku jsem se ptala na klasické otázky, kdy mě zajímal věk a pohlaví respondentů. V rámci svého průzkumu jsem vyzpovídala 57 místních občanů, přičemţ ţen bylo 31 a muţů 26. U druhé otázky, která se týkala věku, jsem měla připraveno 6 moţností, kdy si kaţdý respondent mohl vybrat příslušnou věkovou skupinu. Skupiny byly většinou po devíti letech, přičemţ první byla do 18 let a poslední se týkala osob starších 60 let. Nejvíce respondentů bylo ve věkové skupině od 40 do 49 let, na druhou stranu, nejméně respondentů bylo z věkové skupiny 50 aţ 59 let.

46% Muţ

54%

Ţena

Obrázek 6 Pohlaví respondentů

51

3%

12%

18% do 18 let 19 - 29 25%

33%

30 - 39 40 - 49

9%

50 -59 60 a více

Obrázek 7 Věk respondentů

11.2 Otázky v rámci MPZ V této části dotazníku byly čtyři otázky, kdy mě zajímalo, jak dlouho jiţ ve městě ţijí, zda ví, ţe je v Třešti MPZ, kdy byla ve městě vyhlášena a hlavně zda by mohly uvést nějaké památky, které se v této zóně nacházejí. Jak dlouho jiţ v tomto městě ţijete? V rámci této otázky měli respondenti na výběr z 6 moţností, které byly rozděleny vţdy po 9 letech, kromě první, kdy jsem uvedla moţnost, ţe zde respondent ţije teprve rok a méně. Nejvíce respondentů si vybralo poslední moţnost, tedy ţe tu bydlí více jak 40 let. Toto odpovídá předcházející otázce, kdy jsem se ptala na věk. Právě nejvíce respondentů bylo starších 40 let. Z tohoto také vyplývá to, ţe drtivá většina respondentů se ve městě narodila a zůstala zde.

52

2% 5% 35%

19%

méně neţ 1 rok 1 -9 let 10 - 19 let

12%

27%

20 - 29 let 30 - 39 let více jak 40 let

Obrázek 8 Jak dlouho jiţ ve městě ţijete?

Víte o tom, ţe část našeho města byla prohlášena MPZ? Tato otázka se mi zdála velice zásadní, jelikoţ prokazuje fakt, zda místní obyvatelé alespoň trochu znají město, ve kterém ţijí. Z konečných výsledků je patrné, ţe mnoho místních občanů se o MPZ v Třešti zajímá, či o tom jiţ něco slyšeli. Je také patrné, ţe hodnoty jsou částečně vyrovnané, jelikoţ 51% respondentů o tom má alespoň nějaké znalosti, a dalo by se říci, ţe 49% respondentů se v tomto ohledu o město nezajímá. Bylo by tedy dobré nějakým způsobem zvýšit zájem o město mezi obyvateli. Pokud v rámci této otázky respondenti volili moţnost c či d, tedy ţe o tom slyší poprvé či se o to nezajímají, nemuseli odpovídat na následující dvě otázky, které se také týkaly MPZ.

53

Ano, zajímá mě to

25%

26% Něco jsem uţ o tom slyšel/a

16%

Vůbec se o to nezajímám

33%

Slyším to poprvé

Obrázek 9 Víte o tom, ţe část našeho města byla prohlášena MPZ?

Máte představu, v jakém roce byla ve městě vyhlášena MPZ? Tato otázka se také týkala prověřování znalostí, kdy mě zajímalo, zda místní obyvatelé vědí, v jakém roce zde byla vyhlášena MPZ. Jednalo se spíše o doplňkovou otázku, jelikoţ mi je jasné, ţe mnoho lidí si takováto čísla nepamatuje. Respondenti si mohli vybrat ze 4 odpovědí, přičemţ 3 byly roky a poslední moţnost byla, ţe o roku nemají ponětí. Kupodivu drtivá většina znala správný rok 1995, jen pár respondentů odpovědělo špatně. Mnoho respondentů také uvedlo moţnost, ţe o roku nemají ponětí.

0% 32% 1992 59% 9%

1995 2000 Nemám ponětí

Obrázek 10 Máte představu, v jakém roce byla ve městě vyhlášena MPZ?

54

Víte, jaké památky pod MPZ spadají? Ve městě se nachází mnoho památek a všechny spadají do MPZ v Třešti. Respondenti tak měli moţnost sami si vybrat památku, kterou chtějí zmínit. Neměla jsem zde ţádné moţnosti, ale přesto drtivá většina odpovídala, ţe do této oblasti spadají zámek, synagoga, kostel sv. Kateřiny a kostel sv. Martina. Dalo by se říci, ţe respondenti dávali ty neznámější památky, které jsou zároveň i symbolem města, či jsou pro město charakteristické.

11.3 Otázky v rámci ochrany památek V rámci této poslední kategorie jsem měla připravených 6 otázek, které se týkaly především jejich názorů na ochranu památek v Třešti a jaké památky, které se ve městě nacházejí je podle nich nejdůleţitější udrţovat v dobrém stavu. Je podle vás ochrana památek důleţitá? Zde mě zajímal jejich názor na ochranu památek celkově, tudíţ to nebylo zaměřeno pouze na Třešť a respondenti si mohli vybrat jednu ze tří moţností. U této otázky bylo jasné, ţe mnoho respondentů si vybere první moţnost, tedy ţe je ochrana památek opravdu důleţitá. Někteří respondenti, především ti, kteří se o ochranu památek zajímají, volili poslední moţnost, tedy ţe v tom nacházejí nějaké klady, ale i zápory. Našli se však i tací respondenti, kteří si myslí, ţe taková ochrana není důleţitá. Tuto moţnost volilo pár respondentů, kteří byli mladší 18 let, tudíţ by se dalo říci, ţe o takovýchto věcech, nemají přílišný přehled.

55

Ano, samozřejmě

40% 51% 9%

Ne, k ničemu to není Ano i ne - má to své klady i zápory

Obrázek 11 Je podle vás ochrana památek důleţitá?

Zajímáte se nějakým způsobem o ochranu památek? Tato otázka navazuje na předchozí a zjišťuji, v jakém rozsahu se místní obyvatelé zajímají o ochranu památek. Pouze pár lidí se o ochraně památek přímo zajímá, na druhou stranu nejvíce respondentů odpovědělo, ţe se o to nezajímají. Druhá hodnota, jeţ měla nejvíce respondentů, byla, ţe se o ochranu zajímají pouze okrajově. Ale kdyţ se podíváme na předchozí otázky a odpovědi, můţeme vyvodit, ţe i kdyţ se o ochranu nezajímají, či jen částečně, nějaké znalosti alespoň v rámci Třešti mají.

5% Ano

21% 35%

39%

Pouze okrajově Ne O takové věci se vůbec nezajímám

Obrázek 12 Zajímáte se nějakým způsobem o ochranu památek?

56

Myslíte si, ţe jsou třešťské památky v dobrém stavu? Pokud si místní obyvatelé nemyslí, ţe jsou třešťské památky v dobrém stavu, tak proč by si to měli myslet turisté, kteří do Třeště zavítají? I kdyţ si to mnozí nemyslí, či neuvědomují, názor místních obyvatel je vţdy důleţitý. Vţdyť i kvůli nim se rada města snaţí o jejich spokojenost, a aby město bylo příjemným lákadlem pro turisty. Z mého průzkumu vyplývá, ţe drtivá většina respondentů je se stavem památek spokojená a myslí si, ţe jsou v dobrém stavu. Pouze pár osob si toto nemyslí, nebo se o to přímo vůbec nezajímají. Ano přiznávám, ţe ne všechny památky jsou ve vynikajícím stavu, ale jsou udrţovány tak, aby byly provozuschopné.

16% 12% Ano Ne 72%

Nezajímá mě to

Obrázek 13 Myslíte si, ţe jsou třešťské památky v dobrém stavu?

Které z uvedených památek, je podle vás nutné nejvíce udrţovat? V této otázce jsem měla uvedeno 8 památek a respondenti mohli zaškrtnout i více odpovědí. Zajímalo mě, jaké památky jsou podle respondentů nejdůleţitější a zaslouţí si tak největší ochranu. Z průzkumu vyplývá, ţe skoro všechny památky jsou na tom stejně a zaslouţili by si tak pravidelné udrţování. Nejvíce hlasů však obdrţela synagoga se zámkem. V rámci těchto dvou památek se není čemu divit, jelikoţ se jedná o dominanty a hlavní symboly města, jeţ se nacházejí skoro na všech suvenýrech, které se ve městě Třešť prodávají. Nejméně hlasů dostaly Boţí muka, je to pravděpodobně dáno tím, ţe o tyto památky se většina lidí příliš nezajímá a neshledává je tak důleţitými pro cestovní ruch ve městě. 57

Synagoga Kostel sv. Kateřiny 15%

17% Ţidovský hřbitov

9% 14% 6%

Kostel sv. Martina 11%

16% 12%

Rodný dům J. A. Schumpetera Boţí muka Vězeňský dvůr

Obrázek 14 Které z uvedených památek, je podle vás nutné nejvíce udrţovat?

Kdyby se konala sbírka na obnovu nějaké významné památky, byli byste ochotni přispět menší finanční částkou? Sehnání finančních prostředků na opravu památky můţe být někdy velmi těţké, a proto není divu, ţe některá města dělají různé sbírky na podporu oprav. Zajímalo mne proto, zda by i třeští občané, byli ochotni přispět nějakou finanční částkou, pokud by se vyskytla nějaká sbírka na obnovu místní památky. Pro většinu lidí by bylo důleţitým faktorem, o jakou památku by se jednalo. Počítám s tím, ţe kdyby se jednalo o velmi známou památku, která je například jedním ze symbolů města, určitě by přispěli. Někteří by toto však neřešili, a pokud by se nějaká sbírka uskutečnila přispěli by bez ohledu na to, o jakou památku se jedná. Někteří z respondentů by však do podobné sbírky vůbec nepřispěli, a dalo by se říci, ţe díky tomu, ţe by z toho nic neměli by uţ vůbec nepřispěli

58

Ano, samozřejmě 7% 16%

26%

Záleţelo by na tom, o jakou památku by se jednalo Ne

51% Nic bych neplatil/a, nic by mi to nepřineslo

Obrázek 15 Kdyby se konala sbírka na obnovu nějaké významné památky, byli byste ochotni přispět menší finanční částkou?

Je podle vás důleţitý vzhled památky, pro návštěvu turisty? Vzhled je u mnohých památek důleţitým faktorem a jen díky zachovalosti a uvedení památky do původního stavu, můţe časem zaznamenat nárůst turistů. Proto jsem se místních obyvatel zeptala, zda si myslí, jestli je tento faktor důleţitý, pro rozhodnutí turisty pro návštěvu. Jen pár dotazovaných si myslí, ţe to pro návštěvu turisty nemá ţádný vliv. Ano je to taky moţné, ale jen v případě, ţe v památce, nebo součástí památky je něco velmi důleţitého. Drtivá většina dotazovaných si myslí, ţe je to pro turismus opravdu důleţité, či ţe to je jedním z mnoha faktorů.

59

16%

Ano, jednoznačně 49%

35%

Je to jedním z mnoha faktorů Ne, nemá na to ţádný vliv

Obrázek 16 Je podle vás důleţitý vzhled památky, pro návštěvu turisty?

11.4 Shrnutí Celkově bych mohla tento dotazník shrnout tak, ţe místní obyvatelé mají alespoň částečné znalosti o svém městě a uvědomují si potřebu chránit památky, jak pro současné tak i budoucí vyuţití a zvýšení cestovního ruchu ve městě. Jejich zájem o místní památky je značný a byli by dokonce ochotni přispět na opravu nějaké památky. I kdyţ se našlo několik záporných pohledů na věc, klady a znalosti je jasně převyšují.

60

Závěr Ve své bakalářské práci se mi dle mého názoru, alespoň částečně podařilo objasnit problematiku, která je spojená s ochranou památek nejen v Třešti, ale v celé republice. Jedná se o to, ţe získání finančních prostředků na opravy památek není jednoduchá záleţitost, neproběhne během pár dní a vţdy se můţeme setkat s tím, ţe ţádost nebude v rámci nějakého hlediska přijata. Další záleţitost, kterou jsem se v bakalářské práci zabývala, je vyuţití památek. Vţdy tu byly, jsou a budou různá omezení, která nás v rámci ochrany památek svazují. Musíme mít na paměti, ţe se jedná o památku, tedy o naše kulturní dědictví, které musíme zachovat pro další generace, a proto je musíme udrţovat v co nejlepším stavu. Nemůţeme je přestavět dle libosti, bourat, rozšiřovat a podobně. Proto jsem se na tuto problematiku budoucího vyuţití památek dívala z takového pohledu, aby stavba nebyla nijak narušena. Pouze by došlo k přestavění interiérového zařízení, pořízení nového vybavení, tak aby se tyto změny pozitivně promítly do návštěvnosti dané památky a celkově se tak navýšila návštěvnost města. Zaměřila jsem se však i na větší změny. Tedy navrţení nových turisticky zajímavých míst. Jednalo se o muzeum školství a řemeslnou dílnu. Je mi jasné, ţe tyto mé návrhy mají k realizaci daleko, ale moţná v budoucnu by se nakonec něco podobného mohlo uskutečnit, popřípadě by se někdo z vedení města mými návrhy inspiroval, i kdyţ by se jednalo o opravdu dlouhodobý proces. Do mých návrhů jsem se snaţila zahrnout některé situace, které by se týkaly právě realizace takového projektu. Jednalo se tedy o nalezení vhodného místa, kde by se turistický cíl měl nacházet, co by bylo potřeba upravit, postavit, aby se tento cíl začal pomalu skládat dohromady, či jaké vybavení do příslušného prostředí pořídit. Dále se také jednalo o získání finančních prostředků, kde můţe být, jak se říká kámen úrazu. Získání finančních prostředků je důleţitý úkol, pokud chce město své návrhy či opravy realizovat. Ne vţdy se však podaří finanční prostředky získat a město tak musí své plány odloţit, popřípadě se snaţit získat finance z jiných zdrojů, nebo začít pomalu se vkládáním vlastních financí, coţ ale můţe být na úkor jiných věcí. Součástí praktické části bakalářské práce byl i současný stav památek, kdy jsem se zaměřila na získání informací ohledně jejich jiţ proběhlých oprav, způsobu financování a pokud to bylo moţné i výši vynaloţených financí. Mnoho lidí si v současné době 61

nedokáţe představit kolik financí taková celková či jen částečná oprava památek musí potřebovat a ani si neuvědomují, jak často se památky opravují, tak aby byly pro turisty přitaţlivé a zároveň se splnil ten nejdůleţitější cíl, tedy ochrana památek. Pro potřeby bakalářské práce vznikl také menší rozhovor se starostou, který mi sám nabídl v tomto směru pomoc. Na základě jeho odpovědí jsme si mohli udělat obraz o tom, ţe kdyţ se řekne ochrana památek, nejedná se pouze o prázdnou frázi. Je zde zapotřebí splnění určitých podmínek, pro získání financí na opravy, které můţeme získat z fondů Evropské unie, či z Ministerstva kultury, které v tomto ohledu nabízí několik moţností fondů k čerpání dotací. Jak jsem jiţ jednou také zmiňovala, je jasné, ţe ochrana a oprava památek není krátkodobý proces, ale musí se počítat i s několika měsíční prodlevou, neţ se od návrhu dostane k samotné realizaci původního plánu. Je zde také důleţitý vztah mezi městem a soukromými vlastníky některých památek. I kdyţ mezi nimi nemusí být zrovna přátelský vztah, je důleţité, aby se tyto rozepře nějakým způsobem nepromítly do samotné ochrany místních památek, které na tom můţou tratit nejvíce. Součástí bakalářské práce byl i dotazník, který však nebyl hlavní poloţkou praktické části. Jednalo se pouze o průzkum mezi místními občany, abychom si tak mohli udělat obraz o znalostech místních obyvatel o městě, ve kterém ţijí. Z konečných výsledků tohoto dotazníku jsem mohla vyvodit to, ţe i kdyţ se můţe zdát, ţe místní obyvatelé se ochraně památek příliš nevěnují, či je nezajímá, opak je vlastně pravdou. I kdyţ jsem se setkala i s negativními odpověďmi, ty pozitivní převládaly. Dle mého názoru má Třešť potenciál získávat finance z nějakého fondu, jeţ jsou v rámci ochrany památek nabízeny. Děje se tak, jelikoţ město pro letošní rok získalo finance z jednoho fondu Ministerstva kultury, a snad se tak bude dít i nadále. Město tak bude mít vysokou šanci na zrealizování svých návrhů ohledně oprav památek. Fondy tak napomáhají k realizaci a rozvoji samotného města. Téma této bakalářské práce jsem nevybrala pouze z důvodu, ţe je mi město blízké, ale také jsem se chtěla dozvědět něco bliţšího o samotné ochraně památek ve městě, jak tato ochrana probíhá, co vše je k tomu potřeba, ale hlavně odkud se dají získat finance, jelikoţ mi bylo jasné, ţe ochrana památek není zrovna lacinou záleţitostí. Mým cílem tak bylo získání informací o této problematice, a interpretovat je do takové podoby, aby 62

tato problematika, jeţ se týká kaţdého města v naší republice, byla lépe pochopitelná a bliţší i pro laika, který se o ochranu památek nezajímá. Do bakalářské práce jsem se snaţila vmísit i své myšlenky a návrhy, které by ochranu památek v Třešti podpořily a vytvořily tak turisticky zajímavější místo k prohlídce. Svými návrhy jsem tak chtěla přispět k moţnému budoucímu zlepšení stavu památek či jejich vyuţití, tak aby byly v souladu s ochranou památek.

63

Zdroje Internetové zdroje: (1) AV - Výroční zpráva o činnosti a hospodaření za rok 2007 [on-line]. 2007 [cit. 18.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://ssc.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/servis/ssc/onas/ke-stazeni/vyrocni-zpravy/2007/Vx_SSx_2007_6.pdf (2) Benefiční koncert v opraveném kostele v Třešti [on-line]. 2008 [cit. 18.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.vysocina-news.cz/clanek/beneficni-koncert-v-opravenem-kostele-v-tresti/ (3) Dohoda mezi Norským královstvím a Evropským společenstvím o Norském finančním mechanismu pro období let 2004 – 2009 [on-line]. [cit. 5.5. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/P2Dohoda-Norsko-ES_pdf.pdf (4) Evropský fond pro regionální rozvoj [on-line]. 2011 [cit. 6.5. 2011]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/feder/index_cs.htm (5) Federace ţidovských obcí v ČR – Výroční zpráva 2004 [on-line]. 2004 [cit. 17.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.fzo.cz/wp-content/uploads/vyrocni-zprava-fzo-2004.pdf (6) Fondy Evropské unie – ROP Nuts II Jihovýchod [on-line]. [cit. 6.5. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/5cda7326-fe7e-4661-98d56570f27a0f55/ROP-NUTS-II-Jihovychod (7) Galerie farářů působících v Třešti [on-line]. 2007 [cit. 17.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.tre-fa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=47&Itemid=56 (8) Kostel sv. Kateřiny Sienské [on-line]. 2007 [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.tre-fa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=45&Itemid=54 (9) Kostel sv. Martina [on-line]. 2007 [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.trefa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=44&Itemid=53 (10)

Město Třešť - Městská památková zóna [on-line]. 2006 [cit. 4.3. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.hsrs.cz/mapserv/trest_dhtml/index.php?project=trest_dhtml& (11)

Město Třešť – Dokumenty [on-line]. 2006 [cit. 10.3. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.trest.cz/upload/dokumenty_uradu/JASCH.pdf (12)

Město Třešť – Fotogalerie / 2010 [on-line]. 2011 [cit. 10.5. 2011]. Dostupné z WWW:

http://mu.trest.cz/galerie/index.php?folder=/2010/Kultura/ (13)

Město Třešť – Fotogalerie / Památky [on-line]. 2011 [cit. 10.5. 2011]. Dostupné z

WWW: http://mu.trest.cz/galerie/index.php?folder=/Pam%E1tky/ (14)

Město Třešť – Infocentrum [on-line]. 2006 [cit. 7.3. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.trest.cz/?ID=17&Lang=cz&kod=Infocentrum (15)

Město Třešť – Městská památková zóna Třešť [on-line]. 2006 [cit. 9.3. 2011]. Dostupné 64

z WWW: http://www.trest.cz/?ID=132&Lang=cz&kod=mestska_pam_zona (16)

Město Třešť – O městě [on-line]. 2006 [cit. 6.3. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.trest.cz/?ID=1&Lang=cz&kod=historieTreste (17)

Město Třešť – O městě / Betlémy a betlémáři [on-line]. 2006 [cit. 6.3. 2011]. Dostupné

z WWW: http://www.trest.cz/?ID=64&Lang=cz&kod=Betlemy (18)

Město Třešť – O městě / Historické památky [on-line]. 2006 [cit. 7.3. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.trest.cz/?ID=63&Lang=cz&kod=pamatkyMesta (19)

Město Třešť – O městě / Z kroniky města [on-line]. 2006 [cit. 6.3. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.trest.cz/?ID=61&Lang=cz&kod=kronikaMesta (20)

Město Třešť – Usnesení z 17. zasedání Rady města Třešť dne 17.9. 2003 (word) [on-

line]. 2006 [cit. 9.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.trest.cz/?ID=15&Lang=cz&Root=0 (21)

Městská památková zóna [on-line]. 2010 [cit. 4.3. 2011]. Dostupné z WWW:

http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C4%9Bstsk%C3%A1_pam%C3%A1tkov%C3%A1_z%C3%B 3na (22)

MF ČR – Norské fondy / Všeobecné informace [on-line]. 2005 [cit. 5.5. 2011].

Dostupné z WWW: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fm_norska_vo.html (23)

Ministerstvo kultury – Kulturní dědictví / Dotační programy [on-line]. 2007 [cit. 25.4.

2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatkovy-fond/dotacniprogramy/dotacni-programy-mk-18061/ (24)

MK – Kvóty Programu regenerace MPR a MPZ na rok 2011 (excel) [on-line]. 2007 [cit.

25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 (25)

MK – Program regenerace městských památkových rezervací a zón [on-line]. 2007 [cit.

25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 (26)

MK – Program restaurování movitých památek [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011].

Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=432 (27)

MK – Program záchrany architektonického dědictví [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011].

Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-adotace/program-zachrany-architektonickeho-dedictvi-430/ (28)

MK – Rozpis státní finanční podpory Programu regenerace MPR a MPZ na rok

2011(word) [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 (29)

MK – Usnesení vlády ČR ze dne 16. července 1997 č. 426 o Programu restaurování

movitých kulturních památek (word) [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=432 (30)

MK – Usnesení vlády ČR ze dne 22. února 1995 č. 110 k Programu záchrany

architektonického dědictví (word) [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011]. Dostupné z WWW: 65

http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-dotace/program-zachranyarchitektonickeho-dedictvi-430/ (31)

MK – Usnesení vlády ČR ze dne 25. března 1992 č. 209 k Programu regenerace

městských památkových rezervací a městských památkových zón (word) [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 (32)

MK – Zásady MK ČR pro uţití a alokaci státní finanční podpory v Programu

regenerace městských památkový rezervací a městských památkových zón (word) [on-line]. 2007 [cit. 25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=429 (33)

MK – Zásady pro uţití neinvestičních prostředků z rozpočtu MK stanovených pro

Havarijní program [on-line]. 2009 [cit. 25.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-dedictvi/pamatky/granty-a-dotace/zasady.pdf (34)

Norské fondy [on-line]. 2009 [cit. 5.5. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.partnerstvi-cpkp.cz/index.php/financujeme/80 (35)

Podzimek a synové – Rekonstrukce [on-line]. 2011 [cit. 17.3. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.podzimek.cz/synove/Reference/rekonstrukce.html (36)

Regionální operační program Jihovýchod [on-line]. 2011 [cit. 6.5. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.jihovychod.cz/cs/tiskove-centrum/strucne-o-rop-jv (37)

Regionální operační programy [on-line]. 2008 [cit. 6.5. 2011]. Dostupné z WWW:

http://projekty.rect.muni.cz/?Ostatni-OP1/Regionalni-OP (38)

ROP Jihovýchod [on-line]. 2008 [cit. 6.5. 2011]. Dostupné z WWW:

http://projekty.rect.muni.cz/?ROP-Jihovychod (39)

RRA Vysočina – Reference – výběrová řízení [on-line]. 2010 [cit. 17.3. 2011]. Dostupné

z WWW: http://www.rrav.cz/download/reference_vr.pdf (40)

SAPARD [on-line]. 2005 [cit. 5.5. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_sapard.html (41)

Třešťské betlémy [on-line]. 2007 [cit. 17.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.tre-

fa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=46&Itemid=55 (42)

Úspěšný projekt na záchranu památek [on-line]. 2004 [cit. 18.3. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.holocaust.cz/cz2/resources/ros_chodes/2004/04/projekt (43)

Vyhláška MK ze dne 22. září 1995 o prohlášení území historických jader vybraných

měst a jejich částí za památkové zóny [on-line]. 2005 [cit. 4.3. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.krvysocina.cz/vismo5/dokumenty2.asp?u=450008&id_org=450008&id=1010995&p1=0&p2=&p 3= (44)

Základní škola Třešť – O škole [on-line]. 2008 [cit. 26.4. 2011]. Dostupné z WWW:

http://zs-trest.cz/o-skole/d-1009/p1=1026 66

(45)

Zámecký hotel Třešť – Historie [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.zamek-trest.cz/historie.html (46)

Zámecký hotel Třešť – Hodovní síň [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.zamek-trest.cz/hodovni-sin-zameckeho-hotelu-trest.html (47)

Zámecký hotel Třešť – Konferenční sluţby [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.zamek-trest.cz/konferencni-sluzby.html (48)

Zámecký hotel Třešť – Konferenční sluţby / Hudební salonek [on-line]. [cit. 20.4.

2011]. Dostupné z WWW: http://www.zamek-trest.cz/hudebni-salonek.html (49)

Zámecký hotel Třešť – Konferenční sluţby / Konferenční sál [on-line]. [cit. 20.4. 2011].

Dostupné z WWW: http://www.zamek-trest.cz/konferencni-sal.html (50)

Zámecký hotel Třešť – Konferenční sluţby / Salonky [on-line]. [cit. 20.4. 2011].

Dostupné z WWW: http://www.zamek-trest.cz/salonky.html (51)

Zámecký hotel Třešť – Rekreace bez lepku [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.zamek-trest.cz/rekrace-bez-lepku.html (52)

Zámecký hotel Třešť – Ubytování / Dependance [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.zamek-trest.cz/ubytovani-v-zamecke-dependance.html (53)

Zámecký hotel Třešť – Ubytování / Zámek [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.zamek-trest.cz/hlavni-zamecka-budova.html (54)

Zámecký hotel Třešť – Volný čas [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z WWW:

http://www.zamek-trest.cz/volny-cas.html (55)

Zámecký hotel Třešť – Zámecká restaurace [on-line]. [cit. 20.4. 2011]. Dostupné z

WWW: http://www.zamek-trest.cz/zamecka-restaurace-hotelu-trest.html (56)

Ţádáme o finanční podporu z programu regenerace památkových rezervací a zón [on-

line]. 2003 - 2011 [cit. 26.4. 2011]. Dostupné z WWW: http://www.npu.cz/provlastniky/financni-pomoc/zadame-o-financni-podporu-z-programu-regenerace-pamatkovychrezervaci-a-zon/

Tištěné zdroje (57)

BUKVAJ, František s kolektivem. Vydalo Město Třešť. Třešť. 2001. Vydání první.

(58)

DAVID, Petr. Soukup, Jaromír. Euromedia Group, k.s. 2009. Vydání první. ISBN 978-

80-242-1941-7 (59)

JEŢEK, Rudolf a spol. Třešť šest set let městečka pod špičákem. Tiskařské závody

Jiskra. 1959. Vydání první (60)

KLENOVSKÝ, Jaroslav. Ţidovská obec v Třešti. Vydalo město Třešť. Brno. 2002.

Vydání první. 67

(61)

LIŠKA, Jan. Kantorská historie. Městský úřad Třešť. 2006. Vydání první. ISBN 80-239-

6798-3 (62)

Měsíčník Naše město (říjen 2010, ročník 39). Vydává město Třešť. Tisk K&M Press.

(63)

Propagační materiály – Betlémy. Vydalo OKT MěÚ Třešť. 2006. Grafika a sazba:

CORA computers, s.r.o. Náklad 2 000 ks. (64)

Propagační materiály – Památky. Vydalo OKT MěÚ Třešť. 2007. Grafika a sazba:

CORA computers, s.r.o. Náklad 2 000 ks. (65)

Propagační materiály – Rodný dům J. A. Schumpetera. Vydalo OKT MěÚ Třešť. 2006.

Grafika a sazba: CORA computers, s.r.o. Náklad 2 000 ks. (66)

Průvodcovské materiály pro Muzeum

(67)

Průvodcovské materiály pro TIC

(68)

Třešťský průmysl - broţura

68

Přílohy Příloha A Dotazník Údaje o dotazované osobě Pohlaví a) Muţ b) Ţena

Věk a) Do 18 let b) 19 - 29 c) 30 - 39 d) 40 - 49 e) 50 - 59 f) 60 a více Otázky v rámci MPZ Jak dlouho jiţ v tomto městě ţijete? a) Méně neţ 1 rok b) 1 – 9 let c) 10 – 19 let d) 20 – 29 let e) 30 – 39 let f) Více jak 40 let 69

Víte o tom, ţe část našeho města byla prohlášena Městskou památkovou zónou? ( pokud zaškrtnete odpověď c nebo d, na otázku 3 a 4 jiţ neodpovídáte) a) Ano, zajímá mě to b) Něco jsem uţ o tom slyšel/a c) Vůbec se o to nezajímám d) Slyším to poprvé

Máte představu v jakém roce byla ve městě vyhlášena MPZ? a) 1992 b) 1995 c) 2000 d) Nemám ponětí

Víte, jaké památky pod MPZ spadají? (stačí vyjmenovat jen pár příkladů)

Otázky v rámci ochrany památek Je podle vás ochrana památek důleţitá? a) Ano, samozřejmě b) Ne, k ničemu to není c) Ano i ne – má to své klady i zápory

Zajímáte se nějakým způsobem o ochranu památek? a) Ano 70

b) Pouze okrajově c) Ne d) O takové věci se vůbec nezajímám

Myslíte si, ţe jsou třešťské památky v dobrém stavu? a) Ano b) Ne c) Nezajímá mě to

Které z uvedených památek je podle vás nutné nejvíce udrţovat? (můţete zaškrtnout i více moţností) a) Synagoga b) Kostel sv. Kateřiny c) Ţidovský hřbitov d) Kostel sv. Martina e) Rodný dům J.A. Schumpetera f) Boţí muka g) Vězeňský dvůr h) Zámek

Kdyby se konala sbírka na obnovu nějaké významné památky, byli byste ochotni přispět menší finanční částkou? a) Ano, samozřejmě

71

b) Záleţelo by na tom, o jakou památku by se jednalo c) Ne d) Nic bych neplatil/a, nic by mi to nepřineslo

Je podle vás důleţitý vzhled památky, pro návštěvu turisty? a) Ano, jednoznačně b) Je to jedním z mnoha aspektů c) Ne, nemá na to ţádný vliv

Příloha B Staré fotografie města

Obrázek 17 Kostel sv. Kateřiny (13)

Obrázek 18 Synagoga (13)

72

Obrázek 19 Pohled na město (13)

Příloha C Nalezené předměty v kupoli kříze z kostela sv. Kateřiny

Obrázek 20 Předměty z kupole (12)

73

Obrázek 21 Další předměty z kupole (12)

Obrázek 22 Pořizování seznamu věcí (12)

74

Příloha D Instalace nového kříže na kostel sv. Kateřiny

Obrázek 23 Nový kříţ (12)

Obrázek 24 Posvěcení kříţe

75

Obrázek 25 Umisťování schránek (12)

Obrázek 26 Istalace nového kříţe (12)

76

Příloha E Dřevořezání

Obrázek 27 Dřevořezání 2010 (12)

Obrázek 28 Vyřezávání soch (12)

77