VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
N á v r h a r e a l i z a c e a n i ma č ní h o pr og r a mu p r o os o by s e z d r a v ot n í m p o s t i ž e n í m Bakalářská práce
Autor: Blanka Picková Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová Jihlava 2010 1
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na vytvoření a realizaci animačního programu aquaparku pro osoby se zdravotním postižením. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je vztažena k dané problematice se zaměřením na tvorbu animačního programu, pohyb a zdraví a význam pohybu u osob se zdravotním postižením. Praktická část popisuje sestavení animačního programu. Dále jsou autorkou podrobně charakterizovány jednotlivé aktivity. Je zde také popisováno následné uskutečnění animačního programu, včetně jeho kalkulace. Součástí práce jsou dva výzkumy. První je zaměřen na hodnocení návrhu animačního programu z pohledu odborné veřejnosti v oboru. Následující realizace je hodnocena druhým výzkumem z pohledu jejích účastníků. V samém závěru je porovnání návrhu a realizace animačního programu.
Klíčová slova Animační program aquaparku, pohyb, lidé se zdravotním postižením.
Annotation The bachelor thesis focuses on the formation and the implementation of a waterpark animation programme which concentrates on the disabled. The thesis is divided into a theoretical and a practical part. Formation of the animation programme, physical activity and health, the disabled and the importance of their physical activity - these terms are mentioned in the theoretical part. The practical part describes the composition of the programme. Further, the author characterizes all the particular activities mentioned above together with the implementation of the animation programme and its calculation. The constituent parts of this thesis are two researches. The first one orients to the assessment of the animation programme from the experts’ point of view. The following implementation is regarded through the second research by the users themselves. In the closing part of this thesis, there is a comparison between the proposal and the implementation of the animation programme.
Key words Water animation programme, physical activity, the disabled. 2
Na tomto místě bych chtěla především poděkovat vedoucí seminární práce Mgr. Pavle Erbenové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Mé poděkování patří i zaměstnancům a klientům Denního a týdenního stacionáře Jihlava, díky nimž mohlo dojít k realizaci animačního programu. Ráda bych poděkovala také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili a bez jejichž pomoci by nebylo možné práci dokončit. 3
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ……………….. ................................................... Podpis 4
Obsah 1 2
3
4 5 6
Úvod a cíle práce ...........................................................................................................6 Teoretická část...............................................................................................................7 2.1 Služby volného času – animace ................................................................................7 2.2 Tvorba animačního programu...................................................................................9 2.2.1 Organizačně-institucionální zabezpečení ...........................................................9 2.2.2 Personální zabezpečení....................................................................................10 2.2.3 Materiální a prostorové zabezpečení................................................................11 2.2.4 Ekonomické zabezpečení.................................................................................11 2.3 Pohybové a sportovní činnosti ................................................................................12 2.4 Pohyb a zdraví, význam pohybu .............................................................................14 2.5 Hry.........................................................................................................................15 2.6 Plavání a pohyb ve vodním prostředí ......................................................................19 2.7 Lidé se zdravotním postižením ...............................................................................21 2.8 Význam pohybu u osob se zdravotním postižením..................................................21 Praktická část ..............................................................................................................23 3.1 Sestavení animačního programu .............................................................................23 3.2 Hodnocení návrhu animačního programu odborníky...............................................28 3.2.1 Výsledky návrhu animačního programu ..........................................................29 3.2.2 Diskuze k návrhu animačního programu..........................................................35 3.3 Realizace animačního programu .............................................................................36 3.4 Hodnocení realizace animačního programu účastníky.............................................45 3.4.1 Výsledky realizace animačního programu........................................................45 3.5 Porovnání návrhu a realizace animačního programu ...............................................49 Závěr............................................................................................................................50 Seznam použité literatury ...........................................................................................51 Přílohy..........................................................................................................................53 6.1 Obrázkové přílohy..................................................................................................53 6.2 Samostatně vytvořený diplom.................................................................................56 6.3 Přesné znění dotazníku (pro hodnocení návrhu animačního programu) ...................57 6.4 Přesné znění dotazníku (pro hodnocení realizace animačního programu) ................63
5
1 Úvod a cíle práce Při výběru námětu mé bakalářské práce jsem se nemusela příliš dlouho rozmýšlet. Po absolvování předmětu Animace v cestovním ruchu jsem si byla jista, že bych se volnočasovým aktivitám ráda věnovala i nadále Dalším mým motivem byla skutečnost, že služby volného času (animace) jsou již samozřejmou a oblíbenou součástí cestovního ruchu. Stále více hotelů, cestovních kanceláří a jiných společností připravuje pro své klienty pestré animační programy, aby jim zpříjemnili pobyt a trávení volného času. Lidé mají možnost seznámit se, pobavit se, poznat a naučit se něco nového a celkově si tak rozšířit své vlastní obzory. Má bakalářská práce spočívá v návrhu a realizaci animačního programu aquaparku pro osoby se zdravotním postižením. Tuto skupinu lidí jsem si vybrala kvůli mému názoru, že nemají příliš možností setkat se s animacemi. Chtěla jsem jim zpestřit a oživit jejich pobyt v aquaparku. Dalším důvodem byl fakt, že pohyb potřebují nejen zdraví lidé, ale i lidé se zdravotním postižení, jelikož díky pohybu a zapojení do hry rozvíjí své osobnosti, učí se spolupracovat s ostatními, vnímají navzájem své pocity. První cíl této práce bylo sestavení animačního programu ve vodním prostředí. Ten byl rozeslán vedoucím stacionářů a domovů se specializací na osoby zdravotně postižené. K programu byl přiložen také dotazník, jenž mi byl oslovenými vedoucími zpětně přeposílán. Z jeho vyhodnocení byl zjištěn zájem o animační program a oblíbenost jednotlivých aktivit. Následujícím cílem byla realizace tohoto programu pro Denní a týdenní stacionář Jihlava. Pro ověření jeho kvality a úspěšnosti byl sestaven další dotazník, směřovaný klientům a zaměstnancům Denního a týdenního stacionáře, kteří se programu účastnili. Na základě těchto dvou dotazníkových šetření a jejich vyhodnocení došlo k porovnání teorie s praxí, zjištění odlišností mezi nimi, určení jejich příčin a navržení řešení pro jejich zlepšení.
6
2 Teoretická část 2.1 Služby volného času – animace Animace patří mezi doplňkové služby cestovního ruchu, jež se neustále rozvíjí. Díky nim si můžeme zpříjemnit a smysluplně naplnit náš volný čas. Jedná se tedy o služby volného času a lze je rozdělit na společenské, zábavní, sportovní, rekreační a jiné. V mé bakalářské práci se zaměřím pouze na animace sportovní. O nich však budu psát až v kapitole 2.3 Pohybové a sportovní činnosti. Volný čas Ján Orieška (1999) charakterizuje volný čas jako součást lidského života, který je ovlivňován našimi pracovními povinnostmi. Během našeho volna se můžeme svobodně rozhodovat, jak jej budeme naplňovat, zda relaxací, sportem či vzděláváním. Tyto aktivity nám přinášejí potěšení, zábavu, odpočinek, rozvíjejí naši duševní stránku a zlepšují fyzickou kondici. Naopak názor Ivo Jiráska (2009) na volný čas je poněkud odlišný: „Nemám rád pojem volný čas. Mám s ním problém. Nikoliv s časem, jenž je volným nazýván, ale právě s pojmenováním, jež se v nás snaží vzbudit představu, že na rozdíl od jiné časovosti máme ve volném čase volno. To je pojetí, které nemohu přijmout.“ Autor nechce přijmout skutečnost, že po čase pracovním, době věnované hygieně a dalších neodkladných věcech přichází teprve na řadu volný čas. On ho vnímá jako dobu, která je nám k dispozici neustále a můžeme ji maximálně využívat k osobnímu rozvoji. Na to můžeme reagovat slovy Oriešky (1999) tvrdícími, že způsob života má každý z nás odlišný a časem mění i jeho základní hodnoty. Proto i nároky na trávení volného času přizpůsobujeme našemu postavení ve společnosti, pracovní pozici a zájmům. Působí na nás množství společenských i individuálních činitelů, v současnosti jsou to nejčastěji trendy. Dáváme většinou přednost spontánním věcem, chceme se bavit a mít radost ze života. To vede k tomu, že dobu našeho volna, především o víkendu a dovolené, chceme plně využít kulturou, sportem a činnostmi směřujícími k rekreaci, zotavení a léčbě. Tím se stáváme účastníky cestovního ruchu a dáváme základ pro jeho dlouhodobý rozvoj.
7
Animace Podle Oriešky (1999) nám animace zpestřuje a oživuje volný čas během naší účasti na cestovním
ruchu.
Je
součástí
produktů,
jež
nám
nabízejí
hotely
v různých
destinacích, cestovní kanceláře a střediska cestovního ruchu. Bývají součástí ceny, pokud jsou zahrnuty v balíčku služeb, nebo se mohou doplácet. Pojem animace, uvádí dále Orieška (1999), pochází z latinského slova anima, což v českém překladu znamená duše. Animace je tedy oživení a jejím úkolem je obohatit a zkvalitnit činnosti v rámci našeho volného času. Dále je to také organizování a stimulace zábavy návštěvníků, klientů hotelu, rekreačního centra nebo výletních lodí. Animace musí rozveselovat, vést k dobré náladě, povzbuzovat, vytvářet přátelské vztahy a umožnit nám prožít něco neobvyklého, uvolnit se, odpočinout si, odreagovat se a seberealizovat se. Kaplánek (2008) vnímá původ pojmu animace nejen z latiny, ale i z jazyků románských. Může pocházet z francouzského slova animation či italského animazione. Slovo animace je podle něj výstižné a zároveň fascinující, jelikož jde o oživování a předávání života. Ve skutečnosti však nemůžeme animaci považovat za převratný objev. Je to pouze nový výraz označující skutečnost, kterou můžeme v různém kontextu sledovat již mnohem dříve, než se tento výraz začal používat. „V podstatě jde o označení souhrnu nedirektivních metod působení na skupinu lidí. Pokud ovšem mluvíme o „působení na lidi“, nemáme tím na mysli nějakou formu manipulace, nýbrž spíše to, co bychom mohli označit anglickým pojmem „empowerment“, tzn. posílení osobního i skupinového potenciálu, uschopnění k participaci na životě společenství a umožnění realizace společných aktivit,“ shrnuje označení animace Kaplánek ve svém článku Animace jako výchovná metoda (2008). Během třicátých let ve Francii docházelo podle Oriešky (1999) k vývoji společenských činností a k budování Domů mládeže a kultury. Tento vývoj byl hlavní příčinou vzniku a rozvoje animací. Jejich první cílovou skupinou se staly děti trávící svůj volný čas v Domovech mládeže a kultury. Na počátku padesátých let se začala zapojovat i dospělá populace. Důvodem byly změny ve společnosti a vznik nových forem cestovního ruchu, z nichž nejdůležitější a nejpopulárnější byl klubový cestovní ruch. Jedná se o cestovní ruch, který je spojován s pobytem hostů v klubových zařízeních a zahrnuje nejen ubytovací a stravovací služby, ale také širokou škálu služeb doplňkových. Kluby jsou lokalizovány v atraktivních střediscích u moře nebo na horách. Účast na tomto typu cestovního ruchu je dlouhodobá (jeden až tři týdny). 8
2.2 Tvorba animačního programu Nejdůležitější je podle Oriešky (1999) správný motiv animace, jelikož každý člověk požaduje něco jiného. Nároky mohou být ovlivněny věkem účastníka, jeho zájmy, povoláním, fyzickým nebo rodinným stavem. Aktivity ve volném čase a očekávání, respektive požadavky na ně spolu vzájemně souvisejí. Nemůžeme je však přiřadit přímo k určitým očekáváním, protože pro každého z nás mají odlišný význam. Někdo se jde projít kvůli pohybu či vychutnání přírody, jiný, aby prozkoumal neznámé prostředí nebo shlédl pamětihodnosti. Proto pomocí vhodného zvolení motivu máme možnost zaujmout co největší počet lidí a přimět je k výkonu dané aktivity. Jednotlivé kroky při tvorbě programu podle Kaplánka (2008): •
Analýza situace.
•
Stanovení obecného cíle (formulace hlavního účelu).
•
Stanovení konkrétních hlavních cílů a způsobu hodnocení (pro jednotlivé skupiny).
•
Itinerář – strategie (chronologický postup jednotlivých kroků k dosažení cíle).
•
Plánování a realizace jednotlivých kroků (aktivit).
•
Vyhodnocení.
•
Upřesnění cíle a metody.
Při poskytování služeb volného času a animací, uvádí Orieška (1999), musí být zajištěno organizačně-institucionální, personální, materiální a ekonomické zabezpečení. Jeho kvalita rozhoduje o úspěchu, případně neúspěchu akce.
2.2.1 Organizačně-institucionální zabezpečení Z hlediska organizačně-institucionálního zabezpečení jde o zvolení vhodných podkladů pro naplánování animací a následné zpracování programu jednotlivých aktivit. Ten se pak předloží klientům a oni sami se rozhodnou, čeho se účastní a čeho ne. Při výběru animačních činností je nutné vědět, že jsou ovlivněny řadou činitelů, a to místem konání, věkem účastníků, náročností, personálním zajištěním, možnými riziky, dostupností pomůcek a mnoha dalšími. Zvláštní přístup je vyžadován u animací pro děti, mládež a osoby se zdravotním postižením, jak tomu bylo i v našem případě. Při sestavování animačního programu musíme vycházet z toho, že základem všech animačních činností je hra. „Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána v rámci pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl 9
v sobě samé a je provázena pocitem napětí, radosti a vědomí „jiného bytí“ než je každodenní život.“ (Velký, 1988, převzato z Oriešky, 1999).
2.2.2 Personální zabezpečení Základní podmínkou personálního zabezpečení služeb volného času je výběr kvalitních animátorů. Jejich hlavním úkolem je návrh, příprava, organizace a realizace animačních programů. Většinou se specializují na určitou činnost, například na sport, umění, péči o děti, tanec, zábavu apod. Tuto práci by měli vykonávat pouze talentovaní, vzdělaní, zkušení, tělesně a duševně trénovaní a pozitivně orientovaní lidé. Obecné požadavky na profesi animátora podle Oriešky (1999): Plnoletost. Dobrý zdravotní stav. Ukončené středoškolské vzdělání, výhodou je vysokoškolské odborné či univerzitní vzdělání. Praktické zkušenosti s činnostmi vykonávanými ve volném čase.
Dále autor charakterizuje vlastnosti úspěšného animátora: Přátelský, srdečný, upřímný. Trpělivý, pohotový. Přesný, poctivý. Ochotný pomoci. Spolehlivý, hodnověrný. Sympatický, plný fantazie. Čistotný, upravený. Diskrétní, vyrovnaný. Manuálně zručný. Abstinent. Se schopností odhadnout situaci. S příjemným hlasem, verbálními vyjadřovacími schopnostmi. Se schopností vydržet fyzické i psychické zatížení. Se schopností umět spravedlivě a s rozvahou řešit vzniklé potíže či konflikty. 10
Animátor pracuje vždy v osobním kontaktu se svými klienty. Své vzdělání získává většinou studiem oborů orientovaných na volný čas, především v krátkodobých nebo dlouhodobých kurzech. Ale i přesto nemůže splnit požadavky všech druhů kvalifikací, proto jsou vytvářeny animační týmy, kde každá osoba zaujímá určitou roli. Výsledkem dobře sehraného týmu odborníků je úspěšný animační program.
2.2.3 Materiální a prostorové zabezpečení Materiálním zajištěním animací je míněn výběr vhodných a kapacitně postačujících prostorů a obstarání potřebných pomůcek na uskutečnění konkrétních volnočasových aktivit. Jedná se o prostory v exteriéru nebo v interiéru. Venkovní plochy mají omezenou využitelnost, poněvadž jsou ovlivněny počasím a ročním obdobím, například sjezdovky, turistické a cyklistické trasy, kluziště, koupaliště, tenisové kurty, minigolfová hřiště, lyžařské tratě a další. Naopak výhodou vnitřních prostor je nezávislost na počasí a možnost využívat je po celý rok a nejen v sezóně. Patří sem tělocvičny, sportovní haly, krycí bazény, aquaparky, zimní stadiony, ale i kina, divadla, kulturní domy, školy a jiné. Kromě místa je důležitá i technická vybavenost. Každá animační činnost vyžaduje jiné materiální zajištění. Mezi nejnáročnější patří tvořivé činnosti, sport, vzdělávání, poznávání a objevování. Pro tyto aktivity musí být obstarány speciální pomůcky, například zajištění pronájmu audiovizuální techniky. U sportu jsou nutným předpokladem půjčovny sportovní výstroje, jež mohou být univerzální (pro více sportovních aktivit) nebo specializované (půjčovny lyžařské výstroje a snowboardů, jízdních kol, lodí…).
2.2.4 Ekonomické zabezpečení Cílem služeb a činností volného času je uspokojení potřeb a přání hostů a zároveň dosažení příznivého ekonomického efektu. Ten může být přímý (projeví se hned po skončení nabízené akce ve formě dosaženého zisku) nebo nepřímý (je pocítěn až později, například zvýšenou návštěvností). Ekonomickým zabezpečením se tedy rozumí dostatek finančních prostředků potřebných k uskutečnění daných animačních aktivit. Mezi použitelné zdroje patří vlastní vklad, sdružené prostředky, sponzorské příspěvky, příspěvky z rozpočtu obce či města. Po jejich získání lze vytvořit plán nákladů spojených s přípravou a realizací animačních činností. „Animace je placená služba, proto je opodstatněná i tvorba plánu tržeb. Jeho součástí je tvorba ceny. Cíl při tvorbě ceny by měl být orientován především na prodej, a teprve v druhé
11
řadě na zisk. Takováto strategie umožní zaujmout větší prostor na trhu, v konečném důsledku vede i k vyššímu ekonomickému efektu,“ tvrdí Orieška (1999). Podle motivace účastníků rozdělil tento autor animační aktivity do 3 kategorií: 1. Regenerativně-pasivní animační aktivity (odpočinek, čtení, opalování, ležení na pláži…). 2. Regenerativně-aktivní animační aktivity (procházky, saunování, jízda na kole, plavání…). 3. Animační aktivity zaměřené na styk s lidmi a komunikativnost (poznávat nové lidi, vést rozhovory s jinými lidmi, jít si zatančit, hrát společenské a karetní hry, grilovat v přírodě, účastnit se oslav…).
2.3 Pohybové a sportovní činnosti Podle Daňka (1983) se veškerý tělesný pohyb v našem životě dělí do tří skupin, a to na pohyb v práci, pohyb v mimopracovní době (nákupy, údržba domácnosti) a pohyb ve volném čase. My se zaměříme pouze na jeho třetí skupinu, pohyb ve volném čase, prováděný z vlastní vůle a s plným vědomím spontánního rozhodování. Řeč je o pasivním a aktivních činnostech. Pasivně můžeme pohyb vnímat prostřednictvím časopisu, televize či rádia a přenášet se libovolně do prostředí hor, lesů a hřišť, aniž bychom byli závislí na počasí. Avšak mnohem významnější je aktivní využití volného času, kdy jsou naše prožitky ze sportu mnohem hlubší a můžeme si je lépe vychutnat. Tím získáváme šanci vyrovnat nepoměr mezi nízkým tělesným a přílišným nervovým zatížením z práce a získat tak větší odolnost vůči onemocnění. Podobně jako Daněk uvádí Orieška ve své knize (1999), že pohyb a sport ve volném čase je pro nás a naše zdraví velice důležitý. Podle něj pohyb představuje širší spektrum aktivit než sport, jelikož některé pohybové činnosti, jako je třeba procházka, nelze jednoznačně přiřadit ke sportu. Potřebný pro naše zdraví je jak pohyb, tak i odpočinek, proto bychom při výkonu sportovních aktivit neměli dosahovat na okraj tělesného vypětí, avšak „nicnedělání bez pohybu“ není také řešením. Ideální je tedy střídání vypětí a klidu a tím dosáhnout fyzického i psychického odpočinku. „Pohybovou a sportovní činností se naplňuje rekreační, sportovní a turistická funkce cestovního ruchu,“ uvádí ve své publikaci Orieška (1999). Mezi tyto činnosti řadí různé druhy 12
sportovních her (kopaná, volejbal, košíková…), každodenní sporty (aerobik, gymnastická cvičení, posilování…), vytrvalostní sporty (běh, turistika, cykloturistika), „malé“ sporty (kulečník, šach), asijské formy tělesné kultury (jóga, powerjóga) a tzv. „zapomenuté“ činnosti (stínové divadlo, akrobacie, žonglování). Dále ve své knize Orieška (1999) dělí pohybové a sportovní činnosti také podle toho, zda se odehrávají na zemi, ve vodě či ve vzduchu. 1. Na zemi se jednotlivé aktivity uskutečňují v interiéru (tělocvična, posilovna) nebo exteriéru (hřiště, fotbalový stadion), jednotlivci (posilování) či více účastníky (volejbal), bez požadavků na materiální zabezpečení (hra Na schovávanou, Na babu) či s požadavky (stolní tenis). 2. Mezi činnosti spjaté s vodou, které lze provádět v interních prostorech (bazénu, aquaparku), patří plavání, výuka plavání, potápění, vodní polo, vodní gymnastika a mnoho dalších. V exteriéru můžeme tyto aktivity rozšířit ještě o další, u nichž využijeme různé pomůcky a dopravní prostředky, například vodní lyžování, surfování, plachtění, jízda na člunech a vodních skútrech, vznášení na padáku taženém člunem. 3. Mezi sporty vykonávané ve vzduchu řadíme let balonem, svahové létání na padáku, létání na rogalu, let na bezmotorovém nebo motorovém letadle atd.
Daňkův názor na členění pohybových aktivit z roku 1983 byl poněkud odlišný. Řadil činnosti na základní a rekreační tělesnou výchovu, sport a turistiku. 1. Základní a rekreační tělesná výchova je určena pro osoby, které nejsou zaměřeny na určitý druh sportu a nemají o něj ani přílišný zájem. Poskytuje základní všestranné pohybové vzdělání a vhodnou pohybovou náplň volného času. Jedná se o malé hry, průpravná cvičení, základy hlavních sportů a sportovních her (například odbíjená, lyžování, plavání, atletika, kopaná). Můžeme sem zařadit i základy turistiky a táboření. 2. Sport bychom měli brát jako pohybovou zábavu, díky níž dochází k povyražení, rozptýlení a zlepšení tělesné kondice. Ale také je řeč o aktivitě prováděné většinou za závodním či soutěžním účelem, jelikož i rekreačně prováděný sport je spojen s měřením časů, stanovováním pořadím a porovnáváním s ostatními účastníky. Soutěživost ke sportu tedy neodmyslitelně patří. Vede nás k větší motivaci neustále se zlepšovat a překonávat tak osobní nebo soupeřovy výsledky.
13
3. Turistika je aktivní pohyb spojený s přírodou a kulturně poznávací činností. Jejím smyslem je především podpora naší zdatnosti, otužilosti vůči změnám, biologického i psychického sebepoznání a seznámení s krajinou.
2.4 Pohyb a zdraví, význam pohybu „Pohyb je jedním ze základních projevů existence živočichů, včetně člověka,“ tvrdí ve své knize Kubátová (2009). Také zmiňuje, jaký významný vliv má pohyb na vývoj všech živočišných organizmů, poněvadž díky němu dochází ke zdokonalování jak pohybové soustavy, tak soustav ostatních (nervové), a ke zlepšení smyslových schopností. „Pohyb je nezbytným a nejpřirozenějším předpokladem k zachování a upevňování normálních fyziologických funkcí organizmu: Zvyšuje tělesnou zdatnost. Snižuje hladinu cholesterolu. Přispívá k duševní svěžesti, zvyšuje pocit duševní pohody a odolnost vůči stresu, napomáhá lepšímu prokrvení a okysličení mozku. Pomáhá proti bolestem v zádech. Zpevňuje kosti a zmenšuje tak riziko zlomenin, zvláště u lidí ve vyšším věku. Zlepšuje prokrvení kůže a tím i fyzický vzhled. Je prevencí chronických neinfekčních (tzv. civilizačních) chorob,“ dodává ještě Kubátová (2009).
Podle Daňka (1983) se z fyziologického hlediska dělí pohyb na 3 druhy, podle toho, kterou část nebo funkci těla danou aktivitou zatěžujeme. Může být zaměřena na svalovou, sensomotorickou nebo kardiopulmonální výkonnost. 1. Svalovou výkonnost využíváme převážně při činnostech silového a rychlostního charakteru, kdy při různých pohybech pracují pokaždé jiná svalová vlákna. 2. Do sensomotorické výkonnosti je zapojena nervová soustava. Ta řídí pohyb na základě informací dodávaných jí z jednotlivých míst pohybové soustavy a ze smyslového ústrojí. Týká se činností náročných na obratnost či rychlost a technicky náročných sportů (střelba, windsurfing, golf…). Tato a předešlá výkonnost se uplatňuje hlavně v odolnosti proti některým formám selhání pohybové soustavy a jejím bolestivým onemocněním nebo postižením. 14
3. Při vytrvalostních pohybech potřebujeme a pěstujeme kardiopulmonální výkonnost, jež nás chrání před nemocemi srdce a cév a je v této zdravotní funkci nenahraditelná. Je dána úrovní přizpůsobivosti dýchacího ústrojí, cév a srdce na zvýšenou spotřebu energie při námaze. Mezi aktivity s kardiopulmonálním podnětem patří chůze, běh, běh na lyžích, plavání a cyklistika.
Význam pohybu není podle Kubátové (2009) jen po zdravotní stránce, je také základním výrazovým prostředkem člověka. Můžeme pomocí něho vyjádřit své nálady, pocity a neverbálně (mimoslovně) komunikovat s ostatními lidmi. Mezi mimoslovní formy „řeči těla“ spadá mimika obličeje, zaujatý postoj, přímý dotyk (podání ruky, pohlazení), pohyby končetin trupu, hlavy, gestikulace, pohledy očí, vzdálenost vůči jiným osobám a jiné. Další význam pohybové činnosti dle této autorky se nachází v její nepostradatelné socializační funkci, jelikož kromě komunikačních schopností se cení také obratnost, kondice a fyzická síla. Při úspěšných sportovních výkonech, relaxačních cvikách a tanci dochází k vyplavování dopaminu (nervového přenašeče), což vede k přenosu euforických pocitů. Tím dochází ke snižování stresu a navozování pocitu radosti, dobré nálady a vyrovnanosti. Pohyb je tedy vhodným naplněním volného času dětí i dospělých a může být i účinným preventivním prostředkem proti nežádoucím sociálním vlivům (drogám, alkoholu, gamblerství…). „Na pohyb tedy nelze pohlížet pouze jako na prostředek ovlivňující fyzické zdraví a kondici, ale je třeba si uvědomit také jeho další hodnoty. Kromě účinků socializačních a komunikačních jsou to účinky psychoregenerační, psychoregulační a psychorelaxační, které příznivě působí na duševní stav jedince, neboť jsou prevencí stresu, negativních emocí a dalších nežádoucích jevů. Cíleně prováděný aktivní pohyb by se proto měl stát nezbytnou součástí životního stylu dnešního člověka, jeho denního režimu,“ shrnuje Kubátová (2009).
2.5 Hry „Hra je stará jako kultura a civilizace, ba mnohem starší. Po dlouhá tisíciletí patřila k tak všedním a samozřejmým věcem, že jí nikdo nevěnoval zvláštní pozornost. V devatenáctém století se o ni začali hlouběji zajímat antropologové a národopisci, ale teprve v naší době se hře dostalo zasloužené pozornosti. Psychologové v ní rozeznali důležitý vývojový činitel. Sociologové zjistili, že hra má významný podíl na integraci jedince do společnosti. Psychiatři objevili hru jako účinný terapeutický prostředek. Pedagogové pochopili, že mohou hry,
15
závody a soutěže všestranně využít ve výchovném a vzdělávacím procesu,“ uvádí Miloš Zapletal (1985). Podle Oriešky (1999) můžeme hru definovat jako dobrovolnou činnost, která je uskutečňována v rámci pevně stanovených časových a prostorových hranic a podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel. Hra má svůj cíl v sobě samé a je provázena pocitem napětí, radosti a vědomí „jiného bytí“ než je každodenní život. Hra a morální výchova Hra má podle Miloše Zapletala (1985) všestranný vliv na výchovu a rozvoj děti a dospívající mládeže. Při pohybových hrách jde o posílení svalstva, zlepšení rychlosti, obratnosti a rozvíjení síly i vytrvalosti. Avšak ve hře jsou skryty i jiné hodnoty, a to hodnoty morální. Děti se během průběhu učí čestnému jednání, smyslu pro poctivou hru a pravdomluvnosti. Proto je velmi důležité jim neustále opakovat, že je od nich očekáván čestný boj a že se musí řídit heslem „fair play“ (čistá, poctivá hra). Toto motto platí nejen ve hře, ale i v životě. Naopak během soutěžení na ně působí i negativní protipóly, které je navádějí k nečestnému jednání, lhaní, švindlování, vědomému porušování a chytráckému obcházení pravidel. Takovéto chování je potřeba tvrdě odsoudit. Nejdříve jen slovním pokáráním, při dalším prohřešku již trestem. Tím může být dočasné či úplné vyloučení ze hry. Velmi účelné je promluvit si s viníkem mezi čtyřma očima o jeho špatném chování. Vysvětlit mu, proč by se tak neměl chovat a stanovit mu naše stanoviska a požadavky. K tomuto můžeme také dodat názor Blanky Borové (2001), uvádějící, že děti mají tendenci vnášet do hry silné citové zabarvení a barvy – budou si hrát jen s tím, s kým chtějí oni. Tím vznikají komplikace ve hře. Přestává být skupinovou záležitostí a stává se hrou pro dvojice či trojice. Děti tak dávají přednost jen svému kamarádovi, další spoluhráče nevnímají a nevidí důvod, proč by měly ve hře přihrávat ostatním nebo s nimi spolupracovat. Je tedy zapotřebí naučit je pracovat v týmu a vysvětlit jim, že jako celek budou mnohem rychlejší, silnější, s větší šancí zvítězit. Za velký význam na morální chování dětí je podle Zapletala (1985) považován i osobní vzor organizátora. Měl by se chovat tak, jak to požaduje od ostatních. Nesmí příliš vyzdvihovat vítěze a zahanbovat poražené. Při hodnocení her by měl poukázat spíše na snahu, čestné chování a obětavost než na konečný stav hry. Při kladení velkého důrazu na vítěze se přenáší zájem od průběhu hry na její formální výsledek, hráči nedokážou vychutnat kouzlo hry a jejich nálada stoupá a klesá podle toho, zda vítězí či prohrávají. Přehnaná soutěživost pak 16
vede hráče k sobectví, domýšlivosti, primadonskému vystupování a neochotě spolupracovat. K tomuto mají sklony především zdatnější, zkušenější jedinci, kteří vynikají nad ostatními svou tělesnou zdatností. Tím dochází k pokažení vztahů mezi jednotlivci i družstvy, což je pravým opakem toho, čeho chceme pomocí her dosáhnout. Naším cílem je hráče naučit jednat s rozvahou, snášet klidně porážku a vypěstovat v nich smysl pro kolektiv, ochotu ke spolupráci, skromnost a obětavost. Proto musí být organizátor neustále ve střehu, sledovat průběh hry, usměrňovat chování soutěžících a umět včas zasáhnout slovem i činem. Deset zásad dobrého organizátora her podle Zapletala (1985): 1. Mít stále po ruce zásobu her pro každou příležitost. 2. Výběr správné hry pro správný čas a vhodné prostředí. Zde jsou nejdůležitější osobní zkušenosti. Musíme vědět, jestli bude daná hra svěřence bavit, zda bude plnit svůj výchovný a výcvikový účel a zda pro ni byly zvoleny vhodné podmínky. 3. Jasné a srozumitelné vyložení pravidel. Před zahájením proslovu bychom si měli věty promyslet a logicky uspořádat. Při výkladu základních věcí nás musí všichni pozorně poslouchat a po jeho skončení musí každý vědět, co a kde bude dělat. Namátkově můžeme vyzkoušet nějaké jedince, zda znají pravidla a své úkoly. Hráče také vyzveme k tomu, aby se ptali na to, co je jim nejasné či čemu nerozumí. 4. Rozdělení úkolů tak, aby každý znal své povinnosti a možnosti. Při určování úloh, musíme být spravedliví, nesmíme mít své oblíbence, jelikož bychom ztratili důvěru ostatních. Pokud tedy hráči udělíme méně zajímavou roli, musíme mu to při další příležitosti vynahradit. 5. Stejná naděje na vítězství u obou soupeřících stran. Měla by proti sobě nastupovat stejně zdatná družstva. To vede k vyrovnané soutěži, čímž stoupá chuť do boje. 6. Zajištění spravedlivého rozhodování u her, které vyžadují rozhodčího. Ten nesmí nadržovat ani jedné straně. 7. Ukončení hry v nejlepším. Při prodlužování hry až do omrzení zůstane v hráčích s ní spojený pocit únavy a přesycenosti. Avšak říci stop hned poté, co se naplno rozběhne, není také správným řešením. Nejlepší je ukončit ji ve chvíli, kdy si ji všichni plně vychutnali. 8. Zhodnocení hry po jejím ukončení. 9. Nenechat se odradit při neúspěchu. Zklamat může i ta nejlepší hra, zejména pokud je zkoušena poprvé. S tím však musíme počítat, nesmí nám to pokazit náladu a z daných
17
chyb se musíme poučit. V čem jsme konkrétně chybovali, vyplynulo z celkového hodnocení hry. 10. Nebát se opakovat osvědčené hry. Každé družstvo by si mělo určit své oblíbené hry a 11. k těm se s radostí vracet, jelikož až podruhé, potřetí nebo podesáté si je vychutnáme lépe než při prvním provedení. Rady pro organizátora her podle Emily R. Fosterové, Karyn Hartingerové a Katheriny A. Smithové (1997): Abychom byli při sestavování her úspěšní, musíme znát několik faktorů (management, věková přiměřenost, vybavení, bezpečnost), kterým budeme věnovat svou pozornost již od výběru her až po zajištění bezpečného prostředí. 1. Management. Ten znamená schopnost plánovat, organizovat a řídit. Tyto řídící i organizační schopnosti jsou nutné k tomu, abychom připravili hry, které mají smysl a jsou plné nápadů. Dále je potřebujeme, abychom byli schopni přesouvat své svěřence do různých herních sestav, udělovat jim pokyny a zajišťovat jim vhodné nářadí. Hry musíme plánovat vždy předem. Při výběru bereme v úvahu věk a úroveň dovedností účastníků. Během organizace hry a činnosti rozvrhneme tak, aby následovaly plynule za sebou. Navrhneme tedy nejvhodnější a nejúčinnější varianty, které nám zajistí plynulý přesun družstev z jednoho stanoviště na druhé. Díky svižnému přemísťování týmů i rychlé výměně pomůcek nevznikají mezi jednotlivými aktivitami dlouhé přestávky. Při řízení her je důležité získat si pozornost hráčů. Zvolíme si proto určitý signál, s nímž budeme dávat účastníkům najevo, aby se zastavili a poslouchali nás (například tlesknutí, zapískání, zvolání slova stop). Poté už jim můžeme zadávat jasné a stručné instrukce. Vyhnout bychom se měli zdlouhavému vysvětlování. 2. Věková přiměřenost. Při výběru her musíme brát ohled na věk a úroveň dovedností svěřenců. Činnost nesmí zahrnovat prvky, které děti nejsou schopni zvládnout, jelikož se je ještě neučili nebo jsou nepřiměřené k jejich věku. 3. Vybavení. Při sportovních hrách můžeme využívat současně několik druhů nářadí (míče, švihadla, posilovací gumičky…). V tomto případě je dobré naplánovat si rozmístění a výběr pomůcek tak, abychom ušetřili čas, ale zároveň zajistili bezpečné prostředí pro hraní her. Rozmístění pomůcek můžeme určit různými způsoby (například rozdělením svěřenců do družstev, a pak volat jedno družstvo po druhém, aby si přišlo pro pomůcky, nebo zvolením kapitána týmu, který vyzvedne nářadí pro všechny členy). 18
4. Bezpečnost. Je důležité poskytnout dětem náležité instrukce a naučit je, jak se mají v tělocvičně a na hracích plochách bezpečně pohybovat. Musíme brát v úvahu také jejich zdravotní stav a podle něj vybírat vhodné činnosti. Pro jedince s problémy můžeme cvičení upravit nebo jim nabídnout náhradní aktivitu. Díky upraveným tělesným cvičením a programům se mohou do procesu zapojit i děti se zvláštními potřebami.
2.6 Plavání a pohyb ve vodním prostředí „Voda stejně jako ostatní živly, nás ve svých různých podobách fascinuje. Jsme k ní přitahováni a zároveň v nás vzbuzuje respekt,“ tvrdí Irena Čechovská (2007). Dále uvádí, že plavání a pohybu ve vodě bychom se měli věnovat již odmalička, jelikož utužuje naše zdraví a zlepšuje naši imunitu. Také Taťána Bělková (1998) charakterizuje plavání jako jednu z nejúčinnějších pohybových aktivit. Mohou ho bez problému praktikovat chlapci i dívky a je vhodné také pro obézní jedince a osoby zdravotně oslabené či postižené. Během výuky plavání si žák rozvíjí své dovednosti a tím získává i nové prožitky. Plavat můžeme rekreačně, sportovně, za účelem zdravotním, kondičním nebo naplněním společenských potřeb (osobní pomoc při záchraně tonoucího). I Michel Pédroletti (2007) vnímá plavání a pohyb ve vodě jako velice příjemnou a obohacující aktivitu. Měly by nám přinášet hlavně radost a hezké zážitky. Je důležité seznamovat se s vodou již od malička, naučit se ji vnímat a umět se v ní s jistotou a bezpečně pohybovat. V žádném případě by neměla být spojována s úzkostí a strachem, měla by naopak blahodárně působit na naše tělo i duši. Adamiová (2005) ještě uvádí, že aquafitness (cvičení ve vodě) je zábavnou formou cvičení využívající přirozeného odporu a vztlaku vody a představuje nenásilnou, avšak účinnou formu fyzické zátěže. Ta se hodí pro všechny věkové kategorie a mohou ji současně vykonávat lidé s různou úrovní fyzické zdatnosti. Podle autorky jsme zvyklí pohybovat se spíše po zemi, což je naše přirozené prostředí. Ale pohyb ve vodě je velmi odlišný, jelikož je ovlivňován vlastnostmi vody (viskozita, hydrodynamický odpor a vztlak).
19
Podle Bělkové (1998) je plavání po biologické stránce účinnou pohybovou činností s výraznou zdravotní orientací: 1. Rovnoměrně a všestranně zatěžuje naše svalstvo a podporuje schopnost vhodně střídat svalové napětí. Má vliv na posilování svalů trupu a podporuje funkci svalů, jež jsou v běžném životě zanedbávány (například v oblasti kyčelního kloubu). 2. Při správné plavecké technice dochází k odlehčení trvale přetěžované páteři a dolních končetin. Tím jsou vyrovnávány funkční poruchy páteře a dolních končetin. 3. Velké rozpětí pohybů horních a dolních končetin při plavání podporuje udržovat rozsah kloubní pohyblivosti. 4. Vodorovná poloha přispívá ke správné činnosti cévního systému. Snižuje námahu vynaloženou srdcem při sání krve, usnadňuje její cirkulaci a přispívá k dobrému prokrvování tkání. 5. Velice příznivý je pohyb ve vodě i na rozvoj dýchacího aparátu. Plíce jsou lépe prokrvovány a do funkce jsou zapojovány také jejich horní části. Během obou dechových fází je potřeba překonávat tlak vody, tím jsou plíce více zatěžovány a zdokonaluje se jejich činnost. Pro funkci těchto orgánů je také příznivé, že nad vodní hladinou se vyskytuje vzduch mimořádně čistý, bezprašný a nasycený vodními parami, který vytváří dobré podmínky pro osoby s respiračním onemocněním. 6. Pobyt ve vodě napomáhá také k otužování, jelikož pozitivně působí na rozvoj termoregulačních mechanismů. 7. Při pohybu ve vodním prostředí se několikanásobně zvyšuje energetický výdej organismu a tím dochází k navýšení činnosti metabolismu. Proto je plavání považováno za vhodný prostředek proti obezitě. 8. Také má kladný vliv na dušení stav, jelikož vyváženě dráždí naši nervovou soustavu a navozuje tak pocity klidu. 9. Za zmínění stojí i fakt, že samotné plavání je považováno za pohybovou aktivitu s nízkým úrazovým rizikem. Odpor vody totiž brání prudkému nárazu, který má často za následek zranění. Plavání spolu s chůzí se řadí mezi jediné pohybové aktivity, jež můžeme vykonávat po celý život. V dětství nám zlepšují naše zdraví, přináší nám potěšení, pocit jistoty a bezpečí. Ve stáří nám pomáhá udržovat naši fyzickou kondici a tím i co nejdelší nezávislost na pomoci druhých.
20
2.7 Lidé se zdravotním postižením Handicap je slovo, uvádí ve svých skriptech Vágnerová, Moussová a Štech (1993), které se poprvé objevuje v Anglii roku 1827. Pochází z anglického spojení slov „hand in cap“ – ruka v klobouku, používaného v prostředí dostihového sportu. Sloužilo k označení losu, určujícího, kdo z lehčích, starších či trénovanějších koní ponese větší zátěž, případně poběží delší část tratě, aby měli všichni stejné podmínky a závod byl spravedlivý. Až mnohem později se začal tento termín používat u lidí. Označoval u nich jakousi „zátěž“ jejich onemocnění, tělesné vady či postižení. Řeč je tedy o znevýhodnění určitých osob oproti ostatním, které však mají většinou bez vlastního zavinění. Je dáno genetickými, vrozenými nebo v průběhu života působícími faktory sociálními a sociálněpsychologickými. Zákon číslo 108/2006 Sb., o sociálních službách, vymezuje zdravotní postižení jako tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby. Podle Vlasty Karáskové (2002) lidé se zdravotním postižením nejsou ani lepší ani horší než jedinci zdraví. Jsou pouze, avšak ne vlastní vinou, jiní. Práce s nimi je proto velmi náročná, ale zároveň i krásná. S tímto se shoduje i názor Alana Traina (1997), který ještě ve své knize uvádí, že je důležité znát konkrétní postižení, abychom věděli, jak se postižené osoby můžou v dané situaci chovat. Snáze pak usměrníme jejich výkyvy v chování. Se znalostí daných postižení jim samozřejmě lépe zajistíme i naši dostatečnou péči a pozornost, kterou si zaručeně zaslouží.
2.8 Význam pohybu u osob se zdravotním postižením „Pohyb je prostředkem sebevyjádření, prostředkem interakce s materiálním a sociálním prostředím, prostředkem poznávání sama sebe. Cvičení v příjemném a stimulujícím prostředí evokuje uvolnění, smích a příjemné prožitky klienta. Přiměřené pohybové aktivity stírají rozdíl mezi zábavou a prací, zpestřují život klienta s mentálním postižením, činí jeho život radostnějším,“ uvádí Karásková (2002). V rozvoji osobnosti jedince se zdravotním postižením v oblasti výchovné, vzdělávací a zdravotní, tvrdí Karásková (2002), zastupují významnou roli pohybové aktivity. Tuto teorii zastávají i členové sdružení MENCAP (anglická národní organizace podporující osoby s mentálním postižením, jejich materiály přeložila Miroslava Jelínková, 1997). Také
21
prohlašují, že téměř všechny obvyklé sporty a hry dostupné běžnému člověku lze rozmanitými způsoby upravit pro potřeby jedinců se zdravotním postižením. To má dvě výhody. Zaprvé, těžce postižení lidé se mohou ve svém volném čase věnovat běžným zájmovým aktivitám a vést tak částečně normální život. Zadruhé, méně postižení se mohou k těmto činnostem připojit a usnadnit tak zapojení do běžného života těžce postiženým. Zásady dodržované během pohybových aktivit s osobami se zdravotním postižením podle Karáskové (2002):
Před cvičením dbáme na to, aby byli klienti převlečení do vhodného oblečení, přezuti a vymočeni.
Každou novou činnost klientům srozumitelně vysvětlíme a názorně ukážeme.
Místo povelů a kritiky dáváme přednost radě a pomoci tam, kde jsou potřeba.
Klienty vždy nereagují na cvičení tak, jak očekáváme. Nesmíme se tím nechat zaskočit. Berme je takové, jací jsou. Program přizpůsobíme vzniklé situaci a pokračujeme dál.
Velmi emocionální efekt nese hra. Má svá pravidla, začátek i konec. Klienti při ní plní konkrétní úkoly a spojuje je společný cíl. V týmu se výkon méně šikovného klienta skryje, ale i přesto prožívá na konci hřejivý pocit vítězství. Pokud je naopak úspěšný, je ostatními obdivován. Musíme však dávat pozor na psychicky slabší jedince, na něž může mít příliš emocionální prostředí negativní dopad spojený s projevy zvýšeného napětí, snižováním sebevědomí apod.
Efektivní je také cvičení ve dvojicích. To můžeme rozdělit na cvičení „s někým“ (jeden cvičí, druhý mu pomáhá), „spolu“ (oba cvičí současně), „proti sobě“ (soutěží jeden proti druhému).
Při cvičení ve skupině formulujeme klienty do kruhu, který u nich vyvolává pocit skupinové sounáležitosti.
Před zahájením cvičení připravíme klienty tak, aby byli schopni reagovat na základní povely (utvoření řady, kruhu, stoupnutí proti sobě…).
Aktivity nevybíráme podle věku a pohlaví, ale podle individuálních možností klientů.
Během cvičení usilujeme o vytvoření příznivé atmosféry. Vyjadřování pocitů je součástí života jedinců se zdravotním postižením, proto jejich projevované prožitky při cvičení nesmíme pokládat za projev nekázně.
Je dobré nechat se vtáhnout přímo do dění. Když klienti vidí, že i my se zapojujeme do aktivit, sami se rádi také připojí. 22
Celkovou atmosféru ovlivňujeme také naším verbálním chováním. Klienty oslovujeme jejich křestním jménem, jelikož mají rádi, když je vyslovováno někým jiným. Také používáme často pojmy vyjadřující naši náladu (například šťastný, smutný, veselý, rozhněvaný).
Pokud je atmosféra přátelská a radostná, klienti se cítí příjemně, bezpečně. Získávají odvahu, lépe překonávají své obavy a ostych při společných cvičeních.
Jestliže klienti mají sami vlastní nápady a podněty ke cvičení, nebojíme se je využít a zařadit je do cvičení.
Velice stimulující je užití pochvaly během i po skončení cvičení klienta. Důležité je chválit, ale nepřechválit.
Musíme mít vždy na paměti, že klienti musí mít ze cvičení radost a pěkné prožitky. Jelikož příjemné emoce klientů z pohybových aktivit, bývají obvykle jejich motivací pro vyhledávání dalších pohybových činností.
3 Praktická část Praktickou část bych ráda začala popisem místa, které jsem si vybrala pro uskutečnění animační program. Jedná se o areál aquaparku Vodní ráj, konkrétně o jeho kryté prostory, nacházející se v Jihlavě, v ulici Romana Havelky. Do těchto prostor jsem situovala všechny mé animace a zde také byly tyto aktivity následně zrealizovány. Důvodem výběru kryté části jsou vhodné podmínky pro uskutečnění animačního programu. Pro jeho realizaci považuji za nejdůležitější dostatečný prostor a přiměřenou hloubku velkého relaxačního bazénu. K následné relaxaci pak můžeme využít odpočinkovou část v prvním patře areálu, vířivý bazén, suchou saunu, parní kabinu či atrakce velkého bazénu (perličková lůžka, vodopády…). Naopak k odreagování a pobavení se slouží výborně tobogán, divoká řeka nebo také kruhový bazén, který je umístěn venku, jeho provoz je celoroční a vstup do něj je umožněn pouze z vnitřních prostor. Kapacita kryté části je 240 osob.
3.1 Sestavení animačního programu Při sestavování animačního programu pro sportovní dopoledne v aquaparku bylo nejdůležitější vybrat správné aktivity, které budou klienty bavit, přinesou jim radost, pěkné zážitky a především budou přínosem pro rozvoj jejich osobnosti. Zároveň tyto aktivity nesmí být příliš náročné a obtížné, aby jim klienti porozuměli a mohli je tak bez problémů 23
vykonávat. Po dlouhém výběru jsem se rozhodla pro šest animací, díky nimž si účastníci mohou procvičit a zlepšit svou rychlost, obratnost, postřeh, přesnost a sílu. Nyní se seznámíme s obecnou charakteristikou animačního programu a poté si podrobně přiblížíme jednotlivé aktivity. Obecná charakteristika návrhu animačního programu: Název: Sportovní dopoledne v aquaparku Místo:Krytá část aquaparku Vodní ráj v Jihlavě. Zaměření: Děti a dospělí se zdravotním postižením. Cíl: Realizovat rozcvičku a několik her (Létající balon, Přetahovaná, Petanque nebo Trefa do obruče a hra Na opičky) pro zpestření programu účastníků aquaparku. Pobavit je, pomoci uvolnit jejich přebytečnou energii a umožnit jim prokázat svou rychlost, pohotovost, sílu, pozornost, přesnost a schopnost pracovat v kolektivu. Časové rozvržení: Celková doba strávená v aquaparku činí dvě hodiny. Z toho půl hodina je vyhrazena na převlékání účastníků, šedesát minut na připravené animace a zbylých třicet minut na volný program (jízda na tobogánu, saunování, relaxace ve vířivém bazéně…). Po ukončení programu a opuštění prostor bazénu následuje ve vstupním vestibulu areálu vyhlášení výsledků soutěží a předání sladké odměny. Pomůcky: Barevné gumové míčky, kulička, barevné plastové nebo molitanové míčky, lana, švihadla, nafukovací balony, létající talíře, gymnastické obruče, stopky, bílý papír, čtvrtky, psací potřeby, sladkosti, CD přehrávač, hudební CD. Tyto pomůcky jsou zajištěny animátory. V šedesáti minutách je zahrnuto celkem pět aktivit. Délka jejich trvání nepřesahuje patnáct minut z důvodu udržení pozornosti klienta. Animace č. 1 – Rozcvička ve vodě. Animace č. 2 – Létající balon. Animace č. 3 – Přetahovaná. Animace č. 4 – Petanque nebo Trefa do obruče. Animace č. 5 – Hra Na opičky.
24
Animace č. 1 – Rozcvička ve vodě Délka trvání: 15 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorách aquaparku. Pomůcky: Švihadla nebo gumičky, gumové míčky, létající talíře, CD přehrávač, hudební CD. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Aktivita zaměřená na protažení těla klientů a příprava na další animace. Motivace: Zlepšení kondice, přichystání na soutěže. Cíl účastníka: Každý účastník opakuje cviky podle animátora. Nejprve se jedná o prvky aerobní a dynamické (cviky „na zahřátí“), následují prvky na protažení těla a v poslední řadě provádí cviky na seznámení s vodou (kroužení rukama po hladině vody, dělání vlnek na hladině i pod ní, bublání ústy do vody…). Cíl animátora: Protažení a zahřátí těl účastníků, pobavení účastníků. Alternativy: Při nízké účasti u této animace se postupuje podle programu. Účastníci mají více místa a tím i možnost provádět cviky vyžadující více prostoru kolem sebe (rozpažení, poskoky stranou…). Animace č. 2 – Létající balon Délka trvání: 10 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Nafukovací balony, stopky, bílý papír, psací potřeby. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na práci v týmu, na vytrvalost, na přesnost, na nácvik hodu a chytání míče. Motivace: Společná práce v týmu, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Hráči jsou rozděleni do týmů (počet týmů a počet hráčů v nich závisí na celkovém počtu účastníků této aktivity). Každé družstvo utvoří kruh, ve kterém si pinkají
25
nebo si hází střídavě s balonem. Ten se nesmí dotknout vodní hladiny. Pokud se tak stane, družstvo je vyřazeno. Vyhrávají ti, jejichž balon zůstane nad hladinou jako poslední. Cíl animátora: Zaujmout účastníky, prověřit jejich chování v kolektivu a pozornost soustředit se na hru. Alternativy: Při ukončení hry před časovým limitem si účastníci libovolně házejí nebo cvičí s balony. Při nízkém počtu hráčů postupujeme podle programu, jen jsou vytvořeny týmy s menším počtem hráčů. Animace č. 3 - Přetahovaná Délka trvání: 10 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Lano, bílý papír, psací potřeby. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na fyzickou sílu a týmovou práci. Motivace: Společná práce v týmu, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Hráči soutěží v týmech. První družstvo uchopí jeden konec lana, druhé konec opačný. Po zaznění signálu tahá každý tým za svůj konec provazu a snaží se protihráče přetlačit za předem určenou hranici. Ta je vyznačena přesně v polovině soutěžního pole. Pokud se to hráčům podaří, stávají se vítězi. V případě většího počtu družstev, postupuji do dalšího kola. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich sílu a bojovnost. Alternativy: Při rychlém zvládnutí animace se promíchá složení týmů a hra se opakuje. Animace č. 4 - Petanque Délka trvání: 15 minut. Místo konání: Relaxační prostory v prvním patře kryté části aquaparku. Pomůcky: Plastové nebo molitanové míčky, kulička, bílý papír, psací potřeby.
26
Personální zajištění: Pouze animátoři. Plavčíci nejsou potřeba, jelikož aktivita se neodehrává v bazénu. Zaměření: Soutěž zaměřená na přesnost a zručnost. Motivace: Předvedení šikovnosti, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Každý účastník hází míčkem své barvy s cílem přiblížit se co nejvíce kuličce, která byla vyhozena jako první. Svými míčky může také vyrážet protihráčovy balonky a tím mu snížit možnost na vítězství. Vyhrává ten, jehož balonek je po ukončení hry nejblíže ke kuličce. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich zručnost a přesnost. Alternativy: Při rychlém odehrání se navýší počet kol. Při nízkém počtu hráčů postupujeme podle programu, každému hráči přidáme počet míčků a počet pokusů. Pokud účastníci nebudou mít zájem o hru mimo bazén, mohou si vybrat druhou možnost. A to zúčastnit se animace Trefa do obruče, která se odehrává ve vodě a její pravidla jsou podobná pravidlům hry Petanque. Animace č. 4 – Trefa do obruče Délka trvání: 15 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Gumové nebo plastové míčky, obruč, bílý papír, psací potřeby. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na přesnost a zručnost. Motivace: Předvedení šikovnosti, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Každý účastník hází míčky své barvy a trefuje se s nimi do středu obruče, která je položena na hladině vody. Svými hody může také odsunovat balonky protihráčů a vytlačit je tak z obruče. Vyhrává ten, kdo má v obruči nejvíce míčků. Pokud se počet míčků shoduje s počtem jiného hráče, za vítěze je prohlášen ten, jehož balonek je nejblíže středu obruče. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich zručnost a přesnost.
27
Alternativy: Při rychlém odehrání se navýší počet kol. Při nízkém počtu hráčů postupujeme podle programu, každému hráči přidáme počet míčků a počet pokusů. Animace č. 5 – Hra Na opičky Délka trvání: 10 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Větší počet molitanových míčků dvou různých barev, dvě lana nebo švihadla, stopky, bílý papír, psací pomůcky. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci Zaměření: Soutěž zaměřená na rychlost a obratnost, na procvičení hodu míčkem. Motivace: Zlepšení obratnosti, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Hráči jsou rozděleni do dvou skupin („na černé a rezavé opičky“) bojující proti sobě. Tyto týmy jsou od sebe odděleny dvěma lany nebo švihadly. Tím mezi nimi vznikne prostor o šířce dva až tři metry. Na znamení animátora začínají opičky proti sobě bitvu, snaží se zasáhnout protivníka nebo alespoň jeho území. Hra končí opět pokynem. Vyhrává družstvo, které bylo nejméně zasaženo, tudíž má na svém poli (za úrovní lana nebo švihadla) méně míčků. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich pohotovost, uvolnit jejich přebytečnou energii. Alternativy: Při rychlém odehrání hru opakujeme. Můžeme také promíchat družstva. Při nízkém počtu účastníku nelze hru uskutečnit, můžeme však zkusit zapojit i zaměstnance stacionáře.
3.2 Hodnocení návrhu animačního programu odborníky Při tomto výzkumu jsem spolupracovala se zaměstnanci stacionářů a domovů se sídlem v kraji Vysočina a se specializací na osoby zdravotně postižené. Prostřednictvím emailu jsem oslovila třicet těchto organizací. Požádala jsem je o prostudování návrhu animačního programu a o jeho následné ohodnocení na základě mnou sestaveného dotazníku, jehož přesné znění naleznete v příloze 6.3 této bakalářské práce. Jelikož se mi vrátilo pouze sedm dotazníků, rozhodla jsem se svůj animační program přeposlat znovu. Můj druhý pokus byl 28
úspěšnější a já obdržela dalších jedenáct ohodnocení. Celkem jsem tedy měla osmnáct plnohodnotných odpovědí. Obohacující byly pro mě také jak kladné, tak i záporné připomínky odborníků k návrhu animačního programu. Nyní se pokusím jednotlivé odpovědi vyhodnotit, zanalyzovat a opodstatnit z mého pohledu.
3.2.1 Výsledky návrhu animačního programu 1. Zaujal Vás animační program?
Obr. 1: graf hodnotící zájem o animační program (zdroj:vlastní výzkum)
Více jak tři čtvrtiny respondentů na tuto otázku odpovědělo kladně. Z tohoto výsledku mám radost, jelikož z něj vyplývá, že jednotlivé aktivity dané respondenty zaujaly. Pohou necelou čtvrtinu daný program nenadchnul, což považuji za dobrý výsledek. 2. Pokud byste měli možnost zúčastnit se tohoto animačního programu, učili byste tak?
Obr. 2: graf hodnotící účast na animačním programu (zdroj:vlastní výzkum)
29
Po zhodnocení odpovědí na tento dotaz by se animačního programu zúčastnily přibližně dvě třetiny respondentů. Zbývající jedna třetina nemá o daný program zájem. Jaké jsou důvody kladných a záporných odpovědí si blíže specifikujeme v následujících dvou vyhodnocení. 3. Pokud byla odpověď ANO – Jaký je Váš důvod k účasti?
Obr. 3: graf hodnotící důvody účasti na animačním programu (zdroj:vlastní výzkum)
Necelé dvě třetiny kladně odpovídajících respondentů uvádí jako důvod k účasti zpestření programu pro jejich klienty. Většinový podíl na této odpovědi jsem očekávala, jelikož animační program je dobrovolný, tudíž se ho účastní jen ti, kteří mají zájem obohatit si jejich pravidelný pobyt v aquaparku. Čtvrtině dotazovaných přijdou dané animace zajímavé a rádi by si je vyzkoušeli. Jiní respondenti program vnímají jako možný přínos rozvoje osobnosti jejich klientů. Pro další je zas výhodou, že aktivity jsou již předem vymyšleny a zajištěny. Nemusí se o nic starat, mají k dispozici pomůcky i personál. Ani jeden neudal jako argument malou vzdálenost jeho města od Jihlavy. Tento fakt mě těší, poněvadž i stacionáře sídlící přímo v Jihlavě dávají přednost před příznivou polohou jejich organizace i jiným důvodům.
30
4. Pokud byla odpověď NE – Jaký je Váš důvod k neúčasti?
Obr. 4: graf hodnotící důvody neúčasti na animačním programu (zdroj:vlastní výzkum)
Největší bariérou pro účast na animačním programu je pro polovinu záporně odpovídajících respondentů velká vzdálenost jejich města od Jihlavy. S tímto bych já osobně nesouhlasila. Většina dotazovaných je vzdálena od Jihlavy maximálně do padesáti kilometrů. A to si myslím, není zas taková dálka, aby to bylo hlavním důvodem neúčasti. Další třetinu dané aktivity neoslovily, tudíž nemají zájem o jejich realizaci. Ani jeden neudal jako argument neúčast jejich klientů na podobných akcí. Také nikdo neměl potřebu vytvořit si svou vlastní náplň volného času. Přibližně pětina odpovídajících nevidí v programu žádný přínos pro jejich klienty. Alena Poulová z denního stacionáře Nesa ve Žďáru nad Sázavou navíc dodává, že vzhledem k postižení jejich uživatelů je program nejen nepřínosný, ale i naprosto nevyhovující. Mohli by se ho zúčastnit přibližně čtyři jejich klienti. Ostatní musí při pobytu v bazénu vzhledem k jejich postižení používat plovací kruh, i tam, kde je malá hloubka. Navíc se domnívá, že zaměření programu je hodně dětské. Za tuto připomínku jsem vděčná, ale bohužel sestavený návrh aktivit je vhodný spíše pro osoby s lehkým zdravotním postižením, tudíž se ho ne všichni mohou zúčastnit. Co se týče zaměření, nemyslím si, že by bylo typicky dětské. Především jsem při sestavování programu předem neznala přesné věkové složení zúčastněných, vybírala jsem tedy takové činnosti, které pobaví a zaujmou jak děti, tak i dospělé.
31
5. Která animace Vás zaujala nejvíce?
Obr. 5: graf hodnotící oblíbenost jednotlivých animací (zdroj:vlastní výzkum)
Hodnocení popularity jednotlivých animací bylo celkem vyrovnané. To považuji za úspěch, jelikož z toho vyplývá, že aktivity byly vybrány dobře a žádná z nich nebyla považována za „propadák“. Za nejvíce oblíbenou byla vybrána rozcvička, která zaujala třetinu respondentů. Nejméně populární byla naopak hra Létající balon. 6. Ohodnoťte prosím následující animace (1 je nejlepší, 5 je nejhorší).
Obr. 6: graf hodnotící jednotlivé animace (zdroj:vlastní výzkum)
Pro lepší přehled jsou v grafu uvedeny již průměrně vypočítané výsledky známkování. Také byl použit sloupcový graf pro přesnější porovnání odchylek hodnocení jednotlivých aktivit. 32
Většina respondentů považovala animace za výborné či dostatečné. Známka pět byla udělena pouze dvakrát. Jednou u hry Na Opičky, podruhé u hry Létající Balon. Nejlepší průměr získala hra Přetahovaná, naopak nejhůře byla ohodnocena hra Na opičky. Celkový průměr známkování všech aktivit činí 2,05. To považuji za velice dobrý výsledek. 7. Myslíte si, že tento animační program by mohl být přínosný pro Vaše klienty?
Obr. 7: graf hodnotící přínos animační programu (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř polovina respondentů si myslí, že by animační program mohl být vhodný pro jejich klienty. O jeho určitém přínosu je přesvědčena necelá pětina dotazovaných. Naopak další pětina si tím není zcela jista. O naprostém neprospěchu se domnívá pouze šest procent respondentů. Zbylá desetina nedokázala na tuto otázku konkrétně odpovědět. Z těchto výsledků jsem spokojena, jelikož dvě třetiny dotazovaných odpověděli ano nebo spíše ano. Z toho plyne, že dané aktivity jsou přínosné pro klienty a pomohou jim v rozvíjení jejich osobnosti.
33
8. Chybí Vám nějaká určitá aktivita v programu? Pokud ano, jaká?
Obr. 8: graf hodnotící otázku chybějících aktivit (zdroj:vlastní výzkum)
Tato otázka je brána za velice důležitou, jelikož z odpovědí mohu zjistit, na jakou aktivitu jsem zapomněla. Tu bych pak mohla v budoucnu zařadit do dalšího animačního programu. Pouze pětina respondentů postrádá nějakou činnost. Zbytek, přes tři čtvrtiny dotazovaných, je s náplní programu spokojen. Mezi aktivity, které kladně odpovídajícím chybí, patří relaxace a plavání. Já osobně si ale myslím, že to není pravda. Relaxovat mohou klienty během třiceti minut volného času. Ten je jim poskytnut po ukončení poslední animace. Co se týče plavání, nezařadila jsem ho do animačního programu záměrně. Při jeho sestavování jsem totiž nevěděla, zda klienti budou plavci či ne. 9. Vašimi převažujícími klienty jsou:
Obr. 9: graf hodnotící věkové složení klientů (zdroj:vlastní výzkum)
34
Téměř tři čtvrtiny respondentů uvedlo, že jejich klienti jsou dospělé osoby. Pouhá pětina má za své svěřence děti. Toto zjištění by mohlo být pro mě účelné v budoucnu, pokud bych sestavovala podobný animační program. Zaměřila bych se spíše na osoby dospělé a do programu zařadila i náročnější aktivity. 10. Vzdálenost Vašeho města od Jihlavy je:
Obr. 10: graf hodnotící vzdálenost (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř pětinu tvoří respondenti, jejichž sídlo organizace je přímo v Jihlavě nebo v okolí. Stejnou částí se podílejí i stacionáře se vzdáleností od deseti do třiceti kilometrů. Největší podíl, téměř dvě třetiny, zaujímají organizace vzdálené třicet až padesát kilometrů. Nejdále to má do Jihlavy pouhých pět procent respondentů. Znalost vzdáleností jednotlivých stacionářů od Jihlavy byla uplatněna během diskuse o příčinách účasti a neúčasti na animačním programu.
3.2.2 Diskuze k návrhu animačního programu Od Evy Teclové z Focusu Vysočina mi přišel nejen dotazník, ale i celkové hodnocení animačního programu. Podle jejího názoru myšlenka není špatná. Program by byl i zajímavý, ale myslí si, že je hodně náročný. Některé aktivity vyžadují podle ní poměrně velkou schopnost koordinace pohybů a zdatnost (létající balón, přetahovaná) Dále tvrdí, že tyto aktivity by se musely výrazně zjednodušit. Také by nebylo možné použít všechny animace. Bylo by toho příliš mnoho, bylo by to náročné i na pozornost klientů. Celkově však hodnotí nápad jako dobrý. Ale domnívá se, že by bylo nutné více projednat se zařízeními, která by s klienty přijela, co je zvládnutelné a přínosné. 35
Za její názor jsem vděčná a souhlasím, že před uskutečněním animací je nutná konzultace s organizací, která se jich zúčastní. Naopak si nemyslím, že by jednotlivé aktivity byly příliš náročné. Ale neznám přesné složení jejich klientů, takže je možné, že by dané činnosti vzhledem k jejich postižení nemuseli zvládnout.
3.3 Realizace animačního programu Po sestavení animačního programu a následně po jeho hodnocení jsem se sešla se zaměstnanci Denního a týdenního stacionáře Jihlava, s nimiž jsem se rozhodla pro jejich klienty tento animační program zrealizovat. Postupně jsme konzultovali jednotlivé animace, jejich náplň, personální zabezpečení, materiální a prostorové zajištění a možná rizika. Během diskuse byly schváleny všechny aktivity z návrhu animačního programu kromě hry Petangue. Ta byla z programu vyloučena, jelikož se neodehrává přímo v bazénu. Byla však plně zastoupena hrou Trefa do obruče. Jiné změny v realizaci programu pak již neproběhly. Co se týče personálního zabezpečení, nemusela jsem zajišťovat další animátory, jelikož mi s organizací her přislíbili svou pomoc zaměstnanci stacionáře. Funkci plavčíků pak obstarávali profesionálové pracující přímo v aquaparku Vodní ráj. Také téměř všechny pomůcky jsem měla zapůjčené ze stacionáře. Z vlastních zdrojů jsem zajistila pouze létající talíře, bílé papíry, psací potřeby, hudební CD, sladkosti a diplomy. V den realizace jsem se před uskutečněním dostavila do stacionáře vyzvednout pomůcky a jmenný seznam se všemi účastníky animačního programu. Poté jsem se už i se zaměstnanci a klienty organizace přemístila do areálu Vodního ráje. Zde jsme se převlékli do plavek a přesunuli se do prostor krytého koupaliště, kde se klienti seznamovali s prostředím a vodou. Já jsem mezitím připravovala pomůcky pro jednotlivé aktivity, aby po zahájení mohl program plynule probíhat a abychom se ničím nezdržovali. Když bylo vše nachystáno, byli svoláni všichni účastníci (klienti i zaměstnanci stacionáře), kterým jsem se představila, oznámila jim důvod mé účasti s nimi v aquaparku a stručně jim vysvětlila obsah animačního programu. Poté si mohli zvolit, zda se animací zúčastní či si pobyt ve Vodním ráji stráví po svém. Velice mě potěšilo, že z celkových čtyřiceti tří členů, včetně animátorů, se dobrovolně přihlásilo dvacet osm lidí. Následovně jsem se tedy s dobrovolníky přesunula na opačnou stranu bazénu, kde jsem měla nachystané pomůcky a kde se všechny animace posléze odehrály. Začali jsme podle plánu rozcvičkou doprovázenou hudbou. Nejdříve byli aerobní cviky, poté cviky na protažení. U protahování jsem na klientech poznala, že se začínají nudit a někteří
36
odmítali už i dané prvky opakovat. To mě zaskočilo, proto jsem raději rozcvičku z plánovaných patnácti minut zkrátila na minut deset. Na řadu přišla hra Létající balon. Vysvětlila jsem nejprve tedy účastníkům pravidla. Ti byli pak rozdělení do čtyř družstev po sedmi hráčích. Každý tým vytvořil kruh a dostal jeden balon. Hra byla na můj pokyn odstartována. Jelikož skupiny měly problém s pinkáním do balonu, změnili jsme pinkání na hod balonem. Hráči si tedy po dobu pěti minut házeli a počítali si, kolikrát jim spadl balon na hladinu. Po pěti minutách byla animace mnou ukončena. Vítězem se stalo družstvo s nejnižším počtem dotyků balonu s hladinou. Další činností byla hra Trefa do obruče. Klienti byli opět seznámeni s pravidly a rozděleni do dvou skupin po čtrnácti hráčích. Obdrželi pomůcky, seřadili se a hra mohla na můj signál začít. Z výrazu obličeje klientů a z jejich nadšení, bylo vidět, že je animace baví. Míčky do obručí házeli postupně. Jejich snaha byla poznat ihned po ukončení hry, jelikož obruče byly plné míčků. Ty se posléze spočítaly. Vyhrála skupina s větším počtem balonků trefených do obruče. Následující byla hra Na opičky. Tady byl menší problém s vysvětlováním pravidel, jelikož klienti jim zpočátku moc neporozuměli. Ale s pomocí zaměstnanců jim byla pravidla objasněna, názorně ukázána a hra mohla tedy na můj pokyn začít. Klienti soutěžili opět ve dvou týmech, ve stejném složení jako v předešlé aktivitě. Při této animaci se v klientech probudila bojovnost, házeli jeden míček za druhým, aby po signálu k ukončení hry za hranicí jejich družstva bylo co nejméně míčků. Z elánu a nadchnutí pro hru mohu soudit, že tato animace klienty zaujala. Po ukončení činnosti byly opět sečteny balonky. Vítěznou skupinou se stala ta, která měla ve svém hracím poli nejméně míčků. Na závěr byla připravena animace Přetahovaná. Za finální jsem ji určila záměrně, jelikož k její realizaci byla potřebná švihadla, která byla použita v předchozí hře. Ta byla svázána dohromady a v této podobě sloužila jako dlouhé „lano“. Soutěžící zůstali opět ve stejné sestavě dvou družstev, tudíž jsme je nemuseli rozdělovat. Pouze jsem jim vysvětlila daná pravidla. Po startovacím signálu začal boj „na život a na smrt.“ Hráči tahali za lano, co jim síly stačili a hra byla velice vyrovnaná. Účastníci křičeli, výskali, vzájemně se povzbuzovali. Nakonec jedno družstvo podlehlo druhému a boj byl ukončen. Klienti byli z animace tak nadšeni, že pro velkou úspěšnost se hra ještě opakovala. Po ukončení animačního programu jsem všem klientům poděkovala za účast a zaměstnancům za spolupráci. Uklidila jsem všechny pomůcky, sepsala pořadí jednotlivých soutěží a přidala 37
jsem se k ostatním, užívajícím si volnou zábavu. Jezdili jsme na toboganu, byli jsme ve vířivém bazéně, navštívili jsme saunu a zaplavali jsme si i ve venkovním kruhovém bazéně. Pak už jsme se jen převlékli, opustili areál Vodního ráje a zamířili zpět do stacionáře. Tam pokračovaly mé další povinnosti. Nadepisovala jsem diplomy a rozdělovala sladkou odměnu. Poté následovalo vyhlašování vítězů a předávání jednotlivých cen a diplomů. Toto jsem záměrně nechala až do prostor organizace, jelikož ceny byly v podobě sladkostí a v kryté části areálu Vodní ráj je konzumace potravin zakázána. Obecná charakteristika realizace animačního programu: Název: Sportovní dopoledne v aquaparku Datum: 27. dubna 2010. Místo:Krytá část aquaparku Vodní ráj v Jihlavě. Zaměření: Děti a dospělí s mentálním a kombinovaným postižením. Cíl: Realizovat několik nenáročných her pro zpestření programu účastníků aquaparku. Pobavit je, pomoci uvolnit jejich přebytečnou energii a umožnit jim prokázat svou rychlost, pohotovost, sílu, pozornost, přesnost a schopnost pracovat v kolektivu. Časové rozvržení: Celková doba strávená v aquaparku činila dvě hodiny. Z toho půl hodina byla vyhrazena na převlékání účastníků, deset minut na seznámení s vodním prostředím, padesát minut na připravené animace a zbylých třicet minut na volný program (jízda na tobogánu, saunování, relaxace ve vířivém bazéně…). Po ukončení programu a opuštění vnitřního koupaliště následovalo vyhlášení výsledků soutěží, předání diplomů a sladké odměny. Pomůcky: Barevné gumové míčky, barevné plastové míčky, švihadla, nafukovací balony, létající talíře, gymnastické obruče, stopky, bílý papír, čtvrtky, psací potřeby, sladkosti, CD přehrávač, hudební CD. Kalkulace:Kalkulace je pouze orientační a jsou v ní zahrnuty výdaje za pronájem areálu na dvě hodiny (součástí ceny je i plat plavčíků), průměrná dvouhodinová mzda zaměstnanců stacionáře (celkem šestnáct zaměstnanců, průměrná mzda činí 140Kč/hod.) a výdaje za nákup papírů, psacích potřeb, sladkostí a baterií do CD přehrávače.
38
Jelikož jsme během rozcvičky cvičili za doprovodu hudby, informovala jsem se také o poplatcích organizaci OSA (Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s.). Zjistila jsem, že pokud je hudba pouštěna organizací jen pro své účely a pro své klienty, nemusí být uzavřena se svazem licenční smlouva. Poplatky byly tedy nulové a nestaly se součástí nákladů. Tab. 1: Přehled základních nákladů na animační program (zdroj: vlastní výzkum)
Základní náklady na animační program Pronájem areálu
7 000,00 Kč
Mzda zaměstnanců
4 480,00 Kč
Papíry
13,00 Kč
Psací potřeby
25,00 Kč
Sladkosti
103,00 Kč
Baterie
99,00 Kč
Celkové náklady
11 720,00 Kč
V padesáti minutách bylo zahrnuto celkem pět aktivit. Délka jejich trvání nepřesahovala deset minut z důvodu udržení pozornosti klientů. Animace č. 1 – Rozcvička ve vodě. Animace č. 2 – Létající balon. Animace č. 3 – Trefa do obruče. Animace č. 4 – Hra Na opičky. Animace č. 5 – Přetahovaná.
39
Tab. 2: Animace č. 1 – Rozcvička ve vodě (zdroj: vlastní výzkum)
Název animace
Rozcvička ve vodě
Zaměření
Aktivita zaměřená na protažení těla klientů a příprava na další animace Blanka Picková – hlavní animátorka aktivity Pomocní animátoři – zaměstnanci stacionáře Klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava 28 účastníků 17 žen, 11 mužů 14 – 47 let Zlepšení kondice
Program Animátoři Charakteristika Účastníci Zajímavosti
Adresát programu Počet Struktura Věk Motivace Příprava
Čas
Místo
Informace
Materiální zabezpečení
Alternativy
Činitelé ovlivňující aktivitu Délka trvání S přípravou 15 minut Vnitřní prostory areálu Vodní ráj Jihlava Termín poskytnutí Informace před a během animací informací Způsob poskytnutí Ústně informací Adresát informací Zaměstnanci a klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava Prostorové Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku možnosti Vybavení Míčky, švihadla nebo gumičky, létající talíře, CD přehrávač, hudební CD Personální Hlavní animátor, zaměstnanci stacionáře, plavčíci zajištění Ekonomické Baterky do CD přehrávače zajištění Rychlé zvládnutí Přidání cviků animace Nízký počet účastníků
Cíl účastníka
Postup podle programu – účastníci mají více místa, možnost provádět cviky vyžadující více prostoru kolem sebe Protažení a zahřátí těl účastníků, pobavení účastníků Každý účastník opakuje cviky podle animátora
Animátor
Příprava pomůcek, předcvičování
Cíl animátora Účinky
Činnosti animátorů Vyhodnocení
5 minut - vysvětlení programu, rozmístění účastníků, příprava pomůcek Počet účastníků, nálada účastníků
Pomocní Rozdávání pomůcek během cvičení animátoři Animace probíhala bez problému, ale musela být z důvodu ztráty pozornosti klientů ukončena dříve. 40
Tab. 3: Animace č. 2 – Létající balon (zdroj: vlastní výzkum)
Název animace
Létající balon
Zaměření
Soutěž zaměřená na práci v týmu, na výdrž, na přesnost Blanka Picková – hlavní animátorka aktivity Pomocní animátoři – zaměstnanci stacionáře Klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava 28 účastníků 17 žen, 11 mužů 14 – 47 let Práce v týmu, soutěž, sladká odměna
Program Animátoři Charakteristika Účastníci Zajímavosti
Adresát programu Počet Struktura Věk Motivace Příprava
Čas
Místo
Informace
Materiální zabezpečení
Alternativy
Účinky
Činnosti animátorů Vyhodnocení
5 minut - vysvětlení pravidel, rozdělení družstev, nafouknutí míčů Rychlost účastníků, nálada účastníků
Činitelé ovlivňující aktivitu Délka trvání S přípravou 10 minut Vnitřní prostory areálu Vodní ráj Jihlava Termín poskytnutí Informace před a během animací informací Způsob poskytnutí Ústně informací Adresát informací Zaměstnanci a klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava Prostorové možnosti Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku Vybavení
Nafukovací balony
Personální zajištění
Hlavní animátor, zaměstnanci stacionáře, plavčíci Bílé papíry, odměna
Ekonomické zajištění Rychlé zvládnutí animace Nízký počet účastníků Cíl animátora
Pokud by byla hra ukončena dříve, účastníci by si libovolně pinkali nebo cvičili s balony Postup podle programu – vytvořeny týmy s menším počtem hráčů Zaujmout účastníky, prověřit jejich chování v kolektivu a pozornost soustředit se na hru Cíl účastníka Hráči jsou v týmech, pinkají střídavě do balonu, ten se nesmí dotknout vodní hladiny Hlavní animátorka Příprava a rozdání pomůcek, vysvětlení pravidel, organizace Pomocné Pomoc hlavní animátorce, každý animátor má animátorky na starost jeden tým Pinkání bylo náročné pro klienty, nahrazeno házením, průběh hry byl bez problémů, hráči se snažili, vzájemná spolupráce v týmech
41
Tab. 4: Animace č. 3 – Trefa do obruče (zdroj: vlastní výzkum)
Program
Název animace
Trefa do obruče
Zaměření
Soutěž zaměřená na přesnost a zručnost Blanka Picková – hlavní animátorka aktivity Pomocní animátoři – zaměstnanci stacionáře Klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava 28 účastníků 17 žen, 11 mužů 14 – 47 let Šikovnost, soutěž, sladká odměna
Animátoři Charakteristika Účastníci Zajímavosti
Adresát programu Počet Struktura Věk Motivace Příprava
Čas
Místo
Informace
Činitelé ovlivňující aktivitu Délka trvání S přípravou 10 minut Vnitřní prostory areálu Vodní ráj Jihlava Termín poskytnutí Informace před a během animací informací Způsob poskytnutí Ústně informací Adresát informací Zaměstnanci a klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava Prostorové možnosti Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku Vybavení
Materiální zabezpečení
Alternativy
5 minut - vysvětlení pravidel, losování pořadí, rozdání míčků Rychlost účastníků, počet účastníků
Personální zajištění Ekonomické zajištění Rychlé zvládnutí animace
Míčky různých barev, gymnastické obruče, bílý papír, psací potřeby Hlavní animátor, zaměstnanci stacionáře, plavčíci Bílé papíry, odměna Navýšení soutěžních kol
Nízký počet účastníků Cíl animátora
Postup podle programu – každému hráči bude navýšen počet míčků a počet pokusů Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich zručnost Účinky Cíl účastníka Každý účastník hází míčkem své barvy a snaží se trefit do středu obruče Hlavní animátorka Příprava a rozdání pomůcek, vysvětlení pravidel, organizace Činnosti animátorů Pomocné Pomoc hlavní animátorce, dozor nad průběhem animátorky hry, držení obruče Hra proběhla podle plánu, klienty animace bavila, byli šikovní Vyhodnocení
42
Tab. 5: Animace č. 4 – Hra Na opičky (zdroj: vlastní výzkum)
Program
Název animace
Hra Na opičky
Zaměření
Soutěž zaměřená na rychlost a obratnost Blanka Picková – hlavní animátorka aktivity Pomocní animátoři, zaměstnanci stacionáře Klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava 28 účastníků 17 žen, 11 mužů 14 – 47 let Zlepšení obratnosti, soutěž, sladká odměna
Animátoři Charakteristika Účastníci Zajímavosti
Adresát programu Počet Struktura Věk Motivace Příprava
Čas
Místo
Informace
Materiální zabezpečení
Alternativy
Účinky
Činnosti animátorů Vyhodnocení
5 minut - vysvětlení pravidel, losování složení družstev, vyznačení herního pole, rozdání míčků Počet účastníků
Činitelé ovlivňující aktivitu Délka trvání S přípravou 10 minut Vnitřní prostory areálu Vodní ráj Jihlava Termín poskytnutí Informace před a během animací informací Způsob poskytnutí Ústně informací Adresát informací Zaměstnanci a klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava Prostorové Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku možnosti Vybavení Větší počet míčků dvou různých barev, dvě švihadla, bílé papíry, psací potřeby Personální zajištění Hlavní animátor, zaměstnanci stacionáře, plavčíci Ekonomické Bílé papíry, odměna zajištění Rychlé zvládnutí Možnost opakování hry nebo promíchání animace družstev Nízký počet účastníků Cíl animátora
S nízkým počtem účastníků nelze hrát, možnost zapojit do hry i zaměstnance stacionáře Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich pohotovost, uvolnit jejich přebytečnou energii Cíl účastníka Každý účastník hází míčky do hracího pole soupeře a snaží se uchránit své pole před míčky Hlavní animátorka Příprava a rozdání pomůcek, vysvětlení pravidel, organizace Pomocné Pomoc hlavní animátorce, dozor nad průběhem animátorky hry, držení švihadel Hra proběhla podle plánu, klienty měli bojovného ducha, dělali vše pro to, aby jejich družstvo vyhrálo
43
Tab. 6: Animace č. 5 – Přetahovaná (zdroj: vlastní výzkum)
Program
Název animace Zaměření Animátoři
Charakteristika Účastníci Zajímavosti
Čas
Místo
Informace
Materiální zabezpečení
Alternativy
Účinky
Činnosti animátorů Vyhodnocení
Přetahovaná Soutěž zaměřená na fyzickou sílu a týmovou práci Blanka Picková – hlavní animátorka aktivity Pomocní animátoři – zaměstnanci stacionáře
Adresát programu Počet Struktura Věk Motivace
Klienti Denního a týdenního stacionáře Jihlava
Příprava
5 minut - vysvětlení pravidel, losování týmů, natažení lana Rychlost účastníků, lichý počet účastníků
28 účastníků 17 žen, 11 mužů 14 – 47 let Práce v týmu, soutěž, sladká odměna
Ovlivňující činitelé Délka trvání S přípravou 10 minut Vnitřní prostory areálu Vodní ráj Jihlava Termín Informace před a během animací poskytnutí info Způsob Ústně poskytnutí info Adresát Zaměstnanci a klienti Denního a týdenního informací stacionáře Jihlava Prostorové Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku možnosti Vybavení Lano (bylo nahrazeno svázáním švihadel), bílé papíry, psací potřeby Personální Hlavní animátor, zaměstnanci stacionáře, plavčíci zajištění Ekon. zajištění Bílé papíry, odměna Rychlé zvládnutí animace Nízký počet účastníků Cíl animátora Cíl účastníka
Hl. animátorka
Promíchání složení týmů a opakování hry
Postup podle programu – nižší počet účastníků nenaruší průběh aktivity Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich sílu a bojovnost Účastníci soutěží v týmech, tahají společně za jeden konec provazu a snaží se protihráče přetlačit za předem určenou hranici půlící soutěžní pole Příprava lana, vysvětlení pravidel, organizace
Pomocné Pomoc hlavní animátorce, vyznačení půlící hranice, animátorky dozor nad průběhem hry Hra proběhla podle plánu, klienti bojovali společně za svůj tým, pro úspěšnost byla hra opakována 44
3.4 Hodnocení realizace animačního programu účastníky Při tomto druhém výzkumu jsem spolupracovala s klienty a zaměstnanci Denního a týdenního stacionáře Jihlava. Prostřednictvím dotazníkového šetření jsem oslovila třicet osob, které byly součástí animačního programu. Jak samotné účastníky, tak i diváky. Požádala jsem o vyplnění mnou sestaveného dotazníku, v pořadí již druhého. Otázky byly kladeny jednoduše a přesně, jelikož většina respondentů byli klienti stacionáře, tak aby otázkám správně porozuměli a mohli na ně bez problému odpovědět. Jeho přesné znění můžete shlédnout v příloze 6.4 této bakalářské práce. Zpět jsem obdržela dvacet tři plnohodnotných dotazníků. Nyní se pokusím jednotlivé odpovědi vyhodnotit, zanalyzovat a opodstatnit z mého pohledu.
3.4.1 Výsledky realizace animačního programu 1. Líbil se Vám animační program?
Obr. 11: graf hodnotící popularitu animačního programu (zdroj:vlastní výzkum)
Tato otázka byla pro mě velice důležitá, jelikož rozhodovala o úspěšnosti animačního programu. Naštěstí dopadla více než dobře. Pouze desetina dotazovaných nebyla s animacemi spokojena. Zbylým devadesáti procentům respondentů se program líbil. Tento výsledek mě velice potěšil a považuji ho za úspěch.
45
2. Zúčastnil/a jste se animačního programu?
Obr. 12: graf hodnotící účast na animačním programu (zdroj:vlastní výzkum)
Více jak tři čtvrtiny respondentů byli přímo účastníci jednotlivých aktivit. Mohli si dané animace přímo vyzkoušet, tudíž hodnotili animační program ze své vlastní zkušenosti, což je pro mě důležité. Význam však mají i odpovědi zbylé pětiny odpovídajících. Ti měli možnost jednotlivé činnosti vnímat pasivně, tedy z pohledu diváka. A to je pro celkové hodnocení také podstatné. 3. Animační program pro Vás byl:
Obr. 13: graf hodnotící vnímání animačním programu (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř polovina respondentu brala animační program jako zpestření jejich pobytu v aquaparku. Více jak třetina dotazovaných považovala dané animace za zábavné, díky nimž se mohli pobavit se svými přáteli. Toto hodnocení považuji za pozitivní a jsem ráda, že mnou 46
sestavený program byl pro účastníky zpestřením a potěšením. Necelá desetina dotazovaných brala aktivity za nucené nebo za nudu. Byli to však pasivní účastníci. A jak už jsem zmínila dříve, aktivní i pasivní účast na animacích, byla dobrovolná. Tudíž si myslím, že pokud tyto klienty sledování animačního programu nebavilo, mohli si dělat cokoli jiného. 4. Která animace se Vám líbila nejvíce?
Obr. 14: graf hodnotící popularitu jednotlivých animací (zdroj:vlastní výzkum)
Největší popularitu získala hra Přetahovaná. Obdržela více jak třetinu hlasů. Tento výsledek jsem očekávala, jelikož z její realizace byli klienti nadšení a dokonce si vyžádali její opakování. Na druhém místě skončila hra Na opičky se čtvrtinou hlasů. I tato aktivita sklidila velké ovace. Klienti se při ní mohli vyřádit, pobavit a zároveň si procvičit hod míčkem. Místo třetí obsadila animace Trefa do obruče. Za nejoblíbenější ji hodnotila necelá pětina respondentů. Přibližný počet hlasů získala aktivita Létající balon. Naopak nejméně populární byla u dotazovaných rozcvička. Za atraktivní ji považovala pouhá desetina. Avšak ani tento výsledek mě nepřekvapil, jelikož účastníci opakovali jednotlivé prvky pečlivě a pozorně pouze chvíli. Po určité době začali o cvičení ztrácet zájem a z jejich výrazů bylo poznat, že se začínají nudit. Rozcvička byla tedy ukončena dříve a přestoupilo se k další animaci. Pokud bych v budoucnu sestavovala podobný animační program, budu vědět, že klienti dávají přednost cvičení ve formě her a soutěží. Opakování cviků je příliš nebaví, tudíž by složení animací bylo poněkud jiné než bylo nyní.
47
5. Máte nějaké výhrady k animačnímu programu? Pokud ano, jaké?
Obr. 15: graf hodnotící výtky k animačnímu programu (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř všichni respondenti neměli k animačnímu programu žádné výhrady. Pouhý jeden dotazovaný měl výtku, a to, že animací bylo málo a klidně by program ještě prodloužil. Tento názor mě potěšil, jelikož jsem čekala spíše zápornou odpověď. 6. Zúčastnil/a byste se znovu podobného animačního programu?
Obr. 16: graf hodnotící zájem o další animační program podobný tomuto (zdroj:vlastní výzkum)
Téměř dvě třetiny respondentů si jsou jisty, že by se podobného animačního programu chtěly znovu zúčastnit. Necelá pětina dotazovaných není zcela přesvědčená, ale domnívá se, že by si přibližné animace nejspíše zopakovala. To mě velice těší a kladné hodnocení považuji za 48
velice dobré a motivující. Následující necelá desetina tvrdí, že by podobný animačního program určitě znovu neabsolvovali. Další desetina je stejného názoru, jen o své záporné odpovědi není pevně přesvědčena. Zbylá čtyři procenta respondentů neví, jak by na další pozvání k účasti na animacích reagovala. Tyto negativní názory jsou pro mě stejně motivující jako názory pozitivní. Zatímco pozitivní mě vybízejí sestavit další animační program, negativní mě vedou k hlubšímu zamyšlení se nad navrhovanými animacemi (nad jejich výběrem, pestrostí, účelem a účinkem.
3.5 Porovnání návrhu a realizace animačního programu Pokud bych se měla zamyslet nad rozdíly mezi návrhem a realizací tohoto animačního programu, najdu jich hned několik. Za podstatný považuji fakt, že sestavení animací se většinou neshoduje s jeho uskutečněním. Stát se může během průběhu cokoli. Proto je tu tak důležitá pohotovost a improvizace animátorů. Z daného plánu jsem musela například vybočit hned u první animace (rozcvičky), když musela být kvůli nezájmu klientů předčasně ukončena. Další změnou bylo upravení pravidel u hry Létající balon. Pro snadnější manipulaci s míčem bylo pinkání nahrazeno házením. Improvizaci jsme museli využít u hry Přetahovaná, kdy místo lana byla použita svázaná švihadla. Další výrazné změny snad už u realizace nebyly a program mohl probíhat tak, jak byl připraven. Co se týče hodnocení, i zde se vyskytlo několik odchylek. Největší rozdíl se vyskytl u zjišťování popularity jednotlivých aktivit. Zatímco u hodnocení návrhu zvítězila jednoznačně animace Rozcvička, u realizace byla považována za nejhorší. Zde naopak za nejoblíbenější byla vybrána hra Přetahovaná. Ta u hodnocení návrhu byla označena pouze za průměrnou. Proč byly aktivity Rozcvička a Přetahovaná na jedné straně oblíbené a na druhé ne? Na tuto otázku jsem si odpověděla takto. Podle mého osobního názoru při prostudování návrhu animačního programu hodnotící zaujal fakt, že rozcvičení je nenáročné, zvládnou ho všichni klienti a nehrozí při něm žádná rizika. Naopak hra Přetahovaná jim přišla obtížná a nedokázali si představit její realizaci ve vodním prostředí. Z pohledu účastníků však byla tato aktivita brána za nejzábavnější. Oproti tomu animace Rozcvička je vůbec neoslovila, tudíž od nich dostala nejméně kladných hlasů. V čem se však respondenti v hodnocení shodli, byl fakt, že u obou stran byly animace nejčastěji považovány za zpestření pobytu v aquaparku.
49
4 Závěr V samém závěru mé bakalářské práce bych chtěla osobně zhodnotit a shrnout návrh a realizaci celého animačního programu. Považuji je celkem za úspěšné. Byla to má první zkušenost jak s animacemi ve vodním prostředí, tak současně i se spoluprácí s osobami se zdravotním postižením. Vnímám ji jako příležitost, jež mi ukázala, že v této oblasti je stále hodně věcí k učení. Zpočátku jsem měla problémy získat pozornost klientů. Měla jsem obavy na ně více zakřičet, jelikož jsem nevěděla, jak budou v hlučném prostředí bazénu, které je pro práci animátora velmi náročné, reagovat. Poprvé mi je tedy pomohli svolat a utišit zaměstnanci, kteří s nimi mají dlouhodobou praxi. Poté už jsem s klienty bez problémů komunikovala sama. Podle mého názoru jednotlivé animace účastníky zaujali, pobavili a zároveň přispěli k rozvoji jejich osobnosti, což bylo hlavním cílem při sestavování programu. Při samotné realizaci klienti spolupracovali na výbornou a zaměstnanci stacionáře mi se vším ochotně pomáhali. Během animací i po jejich ukončení byli vzorní, pozorní, přátelští a pozitivně naladěni. Práce s nimi byla tedy krásná, radostná a pro mě osobně i velice obohacující. Pokud bych měla možnost být součástí podobné akce, určitě bych neváhala a ráda bych se jí opět zúčastnila. Obě hodnocení (návrhu i realizace) animačního programu, která byla vyhotovena na základě dotazníkového šetření, se téměř shodovala. Největší rozdíl byl zaznamenán jen u zjišťování popularity jednotlivých aktivit. U návrhu byla za nejoblíbenější určena Rozcvička, za nejhorší Létající balon. Naopak u hodnocení realizace obsadila Rozcvička poslední pozici, za nejpopulárnější byla považována hra Přetahovaná.
50
5 Seznam použité literatury ADAMI RODRIGUEZ, M.: Aqvafitness. 1. vyd. Praha: Euromedia Group, k.s. - Ikar, 2005. 160 s. ISBN 80-249-0547-7 BĚLKOVÁ, T. A KOLEKTIV: Plavání. Zdokonalovací plavecká výuka. 1. vyd. Praha: NS Svoboda, 1998. 47 s. ISBN 80-205-0550-4 BOROVÁ, B.: Míče, míčky a hry s nimi. 1. vyd. Praha: Portál, 2001. 30-31, 160 s. ISBN 807178-538-5 ČECHOVSKÁ, I.: Plavání dětí s rodiči. 2. vyd. Praha: Graga Publishing, a.s., 2007. 132 s. ISBN 978-80-247-1635-0 DANĚK, K.: Pohybem ke zdraví: 1. vyd. Praha: Olympia, 1983. 106 s. ISBN 27-002-83 FOSTEROVÁ, E. R., HARTINGEROVÁ, A., SMITHOVÁ, K. A.: 85 her pro zlepšení kondice dětí. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 107 s. ISBN 80-7178-177-0 JELÍNKOVÁ, M.: Aktivity volného času pro osoby s těžkým a kombinovaným postižením. 1. vyd. Praha: Modrý klíč, 1997. 74 s. ISBN 80-902494-0-X KAPLÁNEK, M.: Animace jako výchovná metoda [online]. [cit. 2010-07-05]. Dostupný z WWW: www.tf.jcu.cz/getfile/45c7a6da7068476b KARÁSKOVÁ, V.: Pohybem k výchově klienta s mentálním postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 28 s. ISBN 80-244-0525-3 KARÁSKOVÁ, V., HANELOVÁ, Z.: Pohybem k integraci osob se zdravotním postižením. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. 2002. 74 s. ISBN 80-244-0535-0 MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D. A KOL.: Výchova ke zdraví. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 296 s. ISBN 978-80-247-2715-8 NEUMANN, J., JIRÁSEK, I.: Zlatý fond her I. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 160 s. ISBN 807178-636-5 ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 1999. 244 s. ISBN 80-85970-27-9
51
PÉDROLETTI, M.: Od šplouchání k plavání. 1. vyd. Praha: Portál, 2007. 116 s. ISBN 97880-7367-205-8 TRAIN, A.: Specifické poruchy chování a pozornosti. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 168 s. ISBN 80-7178-131-2 VÁGNEROVÁ, M., MOUSSOVÁ HADJ, Z., ŠTECH, S.: Psychologie handicapu. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 1993. 115 s. ISBN 80-7066-582-3 ZÁKON Č. 108/2006 SB.: Zákon ze dne 14. března 2006 o sociálních službách. [online]. [cit. 2010-08-05]. Dostupný z WWW: http://www.mpsv.cz/files/clanky/7372/108_2006_Sb.pdf ZAPLETAL, M.: Velká encyklopedie her. Hry v přírodě. 1. vyd. Praha: Olympia, 1985. 629 s. ISBN 27-017-85
52
6 Přílohy 6.1 Obrázkové přílohy
Obr. 17: plánek areálu Vodní ráj Jihlava (zdroj:www.vodniraj.cz)
Obr. 18: rozcvička (zdroj:vlastní fotoarchiv)
53
Obr. 19: hra Létající balon (zdroj:vlastní fotoarchiv)
Obr. 20: hra Trefa do obruče (zdroj:vlastní fotoarchiv)
54
Obr. 21: hra Na opičky (zdroj:vlastní fotoarchiv)
Obr. 22: hra Přetahovaná (zdroj:vlastní fotoarchiv)
55
6.2 Samostatně vytvořený diplom
…………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………....
………………………………………………………………………………………………….
V Jihlavě 27.04.2010
56
6.3
Přesné znění dotazníku (pro hodnocení návrhu animačního programu)
Dobrý den, jmenuji se Blanka Picková a jsem studentkou 4. ročníku Vysoké školy polytechnické v Jihlavě, oboru cestovní ruch. Součástí ukončení mého studia je i napsání bakalářské práce na téma „Návrh animačního programu aquaparku“. Rozhodla jsem se o sestavení programu pro osoby se zdravotním postižením. Tímto Vás tedy prosím o přečtení a prostudování následujícího programu, jež jsem sestavila, a následně o vyplnění krátkého dotazníku a jeho zpětné odeslání na
[email protected] . Předem děkuji za odpověď. Animační program Název: Sportovní dopoledne v aquaparku. Místo: Aquapark Vodní ráj v Jihlavě Zaměření: Děti a dospělí se zdravotním postižením. Cíl:
Realizovat několik nenáročných her pro zpestření programu účastníků aquaparku.
Pobavit je, pomoci uvolnit jejich přebytečnou energii a umožnit jim prokázat svou rychlost, pohotovost, sílu, pozornost, přesnost a schopnost pracovat v kolektivu. Časové rozvržení: Celková doba strávená v aquaparku činí dvě hodiny. Z toho půl hodina je vyhrazena na převlékání účastníků, šedesát minut na připravené animace a zbylých třicet minut na volný program. Pomůcky: Barevné gumové míčky, kulička, barevné plastové nebo molitanové míčky, lana, švihadla, nafukovací balony, létající talíře, gymnastické obruče, stopky, bílý papír, čtvrtky, psací potřeby, sladkosti. Toto vybavení si animátoři zajišťují sami. V šedesáti minutách je zahrnuto celkem pět aktivit. Délka jejich trvání nepřesahuje patnáct minut z důvodu udržení pozornosti klienta. Animace č. 1 – Rozcvička ve vodě. Animace č. 2 – Létající balon. Animace č. 3 – Přetahovaná. Animace č. 4 – Petanque nebo Trefa do obruče. Animace č. 5 – Hra Na opičky.
57
Animace č. 1 – Rozcvička ve vodě Délka trvání: 15 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorách aquaparku. Pomůcky: Švihadla nebo gumičky, gumové míčky, létající talíře. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Aktivita zaměřená na protažení těla klientů a příprava na další animace. Motivace: Zlepšení kondice, přichystání na soutěže. Cíl účastníka: Každý účastník opakuje cviky podle animátora. Cíl animátora: Protažení a zahřátí těl účastníků, pobavení účastníků. Alternativy: Při nízké účasti postupujeme podle programu – účastníci mají více místa a tím i možnost provádět cviky vyžadující více prostoru kolem sebe. Animace č. 2 – Létající balon Délka trvání: 10 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Nafukovací balony. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na práci v týmu, na výdrž, na přesnost. Motivace: Práce v týmu, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Hráči jsou rozděleni do týmů, pinkají střídavé do balonu, ten se nesmí dotknout vodní hladiny, pokud se tak stane, družstvo je vyřazeno, vyhrávají ti, jejichž balon zůstane nad hladinou jako poslední. Cíl animátora: Zaujmout účastníky, prověřit jejich chování v kolektivu a pozornost soustředit se na hru.
58
Alternativy: Při ukončení hry před časovým limitem si účastníci libovolně házejí nebo cvičí s balony, při nízkém počtu hráčů postupujeme podle programu, jen jsou vytvořeny týmy s menším počtem hráčů. Animace č. 3 - Přetahovaná Délka trvání: 10 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Lano. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na fyzickou sílu a týmovou práci. Motivace: Práce v týmu, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Hráči soutěží v týmech, tahají společně za jeden konec provazu a snaží se protihráče přetlačit za předem určenou hranici půlící soutěžní pole, pokud se jim to podaří, stávají se vítězi, při větším počtu družstev, postupuji do dalšího kola. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich sílu a bojovnost. Alternativy: Při rychlém zvládnutí animace se promíchá složení týmů a opakuje se hra. Animace č. 4 - Petanque Délka trvání: 15 minut. Místo konání: Prostory mimo bazén ve vnitřní části aquaparku. Pomůcky: Plastové nebo molitanové míčky, kulička. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na přesnost a zručnost. Motivace: Předvedení šikovnosti, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Každý účastník hází míčkem své barvy a snaží se co nejvíce přiblížit kuličce, která byla vyhozena jako první, svými míčky může také vyrážet protihráčovy balonky a tím mu snížit možnost na vítězství, vyhrává ten, jehož balonek je nejblíže kuličce. 59
Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich zručnost a přesnost. Alternativy: Při rychlém odehrání se navýší počet kol, při nízkém počtu hráčů postupujeme podle programu, každému hráči přidáme počet míčků a počet pokusů. Pokud účastníci nebudou mít zájem o hru mimo bazén, mohou si vybrat druhou možnost a zúčastnit se animace Trefa do obruče, která se odehrává ve vodě a je na stejný způsob jako petanque. Animace č. 4 – Trefa do obruče Délka trvání: 15 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Gumové nebo plastové míčky, obruč. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na přesnost a zručnost. Motivace: Předvedení šikovnosti, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Každý účastník hází míčkem své barvy a trefuje se do středu obruče, ta je položena na hladině vody, svými hody může také odsunovat balonky protihráčů a vytlačit je tak z obruče, vyhrává ten, jehož míček je nejblíže středu obruče. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich zručnost a přesnost. Alternativy: Při rychlém odehrání se navýší počet kol, při nízkém počtu hráčů postupujeme podle programu, každému hráči přidáme počet míčků a počet pokusů. Animace č. 5 – Hra Na opičky Délka trvání: 10 minut. Místo konání: Bazén ve vnitřních prostorech aquaparku. Pomůcky: Větší počet molitanových míčků dvou různých barev, dvě lana nebo švihadla. Personální zajištění: Animátoři, plavčíci. Zaměření: Soutěž zaměřená na rychlost a obratnost. 60
Motivace: Zlepšení obratnosti, soutěž, sladká odměna. Cíl účastníka: Hráči jsou rozděleni do dvou skupin, na černé a rezavé opičky bojující proti sobě, tyto týmy jsou od sebe odděleny lany nebo švihadly, vznikne prostor o šířce dva až tři metry, na znamení animátora začínají opičky proti sobě bitvu, snaží se zasáhnout protivníka nebo alespoň jeho území, hra končí opět pokynem a vyhrává to družstvo, které bylo nejméně zasaženo, tudíž má na svém poli méně míčků. Cíl animátora: Pobavit a zaujmout účastníky, prověřit jejich pohotovost, uvolnit jejich přebytečnou energii. Alternativy: Při rychlém odehrání hry opakujeme hru nebo promícháme družstva, při nízkém počtu účastníku nelze hru uskutečnit, můžeme však zapojit i zaměstnance stacionáře. Dotazník - (Odpovědi prosím zvýrazněte tučně nebo barevně.) 1. Zaujal Vás animační program? a) ANO b) NE 2. Pokud byste měli možnost zúčastnit se tohoto animačního programu, učili byste tak? a) ANO b) NE 3. Pokud byla odpověď ANO – Jaký je Váš důvod? a) Zajímavý program. b) Zpestření pro Vaše klienty. c) Program už je předem dán a zajištěn, nemusíte se o nic starat. d) Program by mohl být přínosný pro Vaše klienty. e) Malá vzdálenost Vašeho města a Jihlavy. 4. Pokud byla odpověď NE – Jaký je Váš důvod? a) Program Vás nezaujal. b) Program není přínosný pro Vaše klienty. c) Chcete si vytvořit svůj vlastní program podle Vašich představ. d) Neúčast Vašich klientů na akcích podobným této. e) Velká vzdálenost Vašeho města a Jihlavy. 5. Která animace Vás zaujala nejvíce? a) Animace č. 1 – Rozcvička. 61
b) Animace č. 2 – Létající balon. c) Animace č. 3 – Přetahovaná. d) Animace č. 4 – Petanque. e) Animace č. 5 – Trefa do obruče. f) Animace č. 6 – Hra Na opičky. 6. Ohodnoťte prosím následující animace. (kdy 1 je nejlepší) a) Animace č. 1 – Rozcvička.
1
2
3
4
5
b) Animace č. 2 – Létající balon.
1
2
3
4
5
c) Animace č. 3 – Přetahovaná.
1
2
3
4
5
d) Animace č. 4 – Petanque.
1
2
3
4
5
e) Animace č. 5 – Trefa do obruče.
1
2
3
4
5
f) Animace č. 6 – Hra Na opičky
1
2
3
4
5
7. Myslíte si, že tento animační program by mohl být přínosný pro Vaše klienty? a) ANO. b) Spíše ANO. c) Nevím. d) Spíše NE. e) NE. 8. Chybí Vám nějaká určitá aktivita v programu? a) ANO. Pokud ano, jaká? ………………………………. b) NE. 9. Vašimi klienty jsou převážně a) děti. b) dospělí. 10. Vzdálenost Vašeho města od Jihlavy je a) do 10 km. b) 10-30 km. c) 30-50 km. d) nad 60 km. Pokud máte jakékoliv připomínky nebo návrhy, budu vděčná, když mi je sem napíšete a podělíte se o ně. Ještě jednou děkuji za Váš čas strávený nad tímto programem a za vyplnění dotazníku. S přáním hezkého dne Blanka Picková. 62
6.4 Přesné znění dotazníku (pro hodnocení realizace animačního programu) Dotazník - Prosím zakroužkujte nebo zvýrazněte vždy 1 odpověď. 1. Líbil se Vám animační program? a) ANO. b) NE. 2. Zúčastnil/a jste se animačního programu? a) ANO. b) NE. 3. Animační program jste bral/a jako: a) zpestření pobytu v aquaparku. b) zábavu a pobavení s přáteli. c) poznání něčeho nového. d) nucenou aktivitu. e) nudu. 4. Která animace se Vám líbila nejvíce? a) Rozcvička. b) Létající balon. c) Přetahovaná. d) Trefa do obruče. e) Hra Na opičky. 5. Máte nějaké výhrady k animačnímu programu? Pokud ano, jaké? a) ANO. ……………………………………………………………… b) NE. 6. Zúčastnil/a byste se znovu podobného animačního programu: a) ANO. b) Spíše ANO. c) Nevím. d) Spíše NE. e) NE. Děkuji za vyplnění dotazníku.
63
