VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích bakalářská práce

Autor: Lucie Veselá Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2012

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 9. května 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Mgr. Evě Horňákové za rady, které mi poskytovala, za vstřícnost, ochotu a trpělivost při zpracování této práce. Další poděkování patří i všem respondentům, kteří se podíleli na vyplňování dotazníků.

Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích

Copyright © 2012 Lucie Veselá

Abstrakt VESELÁ, Lucie: Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012.

Klíčová slova: cestovní ruch, Jihočeský kraj, folklor, festival, dudáctví, Strakonice, Mezinárodní dudácký festival

Tato bakalářská práce je zaměřena na Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. V teoretické části práce je stručně charakterizován Jihočeský kraj a druhy cestovního ruchu v této oblasti. Dále jsou zpracovány folklorní festivaly Jihočeského kraje. Praktická část této práce představuje obec Strakonice a samotný dudácký festival. V závěru práce je vyhodnoceno dotazníkové šetření týkající se popularity zmiňovaného dudáckého festivalu pro respondenty z České republiky.

Abstract VESELÁ, Lucie: International Bagpipe Festival in Strakonice. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor Mgr. Eva Horňáková. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012.

This bachelor thesis is focused on International Bagpipe Festival in Strakonice. In the theoretical part are characterized South Bohemian Region and tourism types in this area. Folklore festivals of South Bohemian Region are processed further on. Practical part of this thesis presents township Strakonice and International Bagpipe Festival itself. The popularity of this event was researched among Czech respondents and the result is at the end of the thesis.

Key words: tourism, South Bohemian Region, folklore, festival, bagpipe tradition, International Bagpipe Festival

7

Předmluva Tématem mé bakalářské práce je Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Toto téma jsem si vybrala hlavně proto, že je mi velmi blízké. Narodila jsem se a vyrůstala přímo ve Strakonicích a festival pravidelně navštěvuji. V této práci bych chtěla účastníkům cestovního ruchu představit Jihočeský kraj jako zajímavou destinaci a přiblížit jim prostřednictvím festivalů místní folklor, který je důležitou součástí této oblasti. Hlavním cílem mé bakalářské práce je analyzovat Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, významnou jihočeskou folklorní a kulturní akci, a pomocí dotazníkového šetření zjistit popularitu tohoto festivalu a celkovou spokojenost návštěvníků, kteří se ho zúčastnili.

8

Obsah Seznam ilustrací ............................................................................................................ 12 Úvod ............................................................................................................................... 13 Teoretická část 1

Jihočeský kraj ....................................................................................................... 14 1.1

Základní informace ....................................................................................... 14

1.2

Přírodní prostředí .......................................................................................... 14

1.2.1 1.3 1.3.1 1.4 2

3

Ochrana přírody ........................................................................................ 15 Kulturní a historické atraktivity.................................................................... 15 Památky UNESCO ................................................................................... 16 Oblasti Jihočeského kraje ............................................................................. 17

Cestovní ruch v Jihočeském kraji ....................................................................... 18 2.1

Cestovní ruch ................................................................................................ 18

2.2

Potenciál cestovního ruchu v Jihočeském kraji ............................................ 18

2.3

Druhy cestovního ruchu v Jihočeském kraji ................................................ 19

Folklorní festivaly v Jihočeském kraji ................................................................ 22 3.1

Folklor v Jihočeském kraji ........................................................................... 22

3.1.1

Etnografické regiony a subregiony ........................................................... 22

3.1.2

Prvky jihočeského folklóru ....................................................................... 22

3.2

Festivaly v Jihočeském kraji ........................................................................ 23

Praktická část 4

Strakonice .............................................................................................................. 26 4.1

Základní informace o Strakonicích .............................................................. 26

4.2

Historie města Strakonice ............................................................................. 26

4.3

Kulturně – historické památky ..................................................................... 27

4.4

Přírodní atraktivity........................................................................................ 28

4.5

Kulturní a sportovní akce ............................................................................. 28

4.6

Propagace Strakonic a cestovní ruch ............................................................ 30

4.6.1

Městské informační centrum .................................................................... 30

4.6.2

Cestovní ruch ve Strakonicích .................................................................. 30 9

5

Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích .................................................. 31 5.1 5.1.1

Dudy a jejich historie.................................................................................... 33

5.3

Dudácký festival od počátků po současnost ................................................. 33

5.3.1

Prácheňský soubor a Jihočeské slavnosti písní a tanců ............................ 33

5.3.2

I. mezinárodní dudácký festival ................................................................ 34

5.3.3

Další ročníky dudáckého festivalu ............................................................ 35

5.3.4

XX. mezinárodní dudácký festival ........................................................... 37

Zahraniční soubory ................................................................................... 40

5.4.2

Soubory z České republiky ....................................................................... 40

5.5.1 5.6 5.6.1

Pořadatelé dudáckých festivalů .................................................................... 40 Folklorní sdružení České republiky .......................................................... 41 Propagace dudáckých festivalů .................................................................... 41 Propagace XX. mezinárodního dudáckého festivalu ................................ 41

Vývoj počtu festivalových účastníků a návštěvníků .......................................... 43 6.1

Vývoj počtu účastníků dudáckých festivalů ................................................. 43

6.1.1

Zahraniční soubory ................................................................................... 43

6.1.2

Tuzemské soubory .................................................................................... 43

6.2

Vývoj počtu návštěvníků dudáckých festivalů ............................................. 44

Dudáctví v jiných částech naší republiky ........................................................... 45 7.1 7.1.1

8

Účastníci dudáckých festivalů ...................................................................... 39

5.4.1

5.5

7

Významné osobnosti dudáctví na Strakonicku ......................................... 32

5.2

5.4

6

Dudácká tradice na Strakonicku ................................................................... 31

Chodsko ........................................................................................................ 45 Chodské slavnosti – Vavřinecká pouť ...................................................... 45

Dotazníkové šetření............................................................................................... 46 8.1

Slyšel/a jste někdy pojmy dudáctví, dudácká tradice, folklorní festivaly? .. 47

8.2

Slyšel/a jste někdy o Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích?. 47

8.3

Jak jste se o něm dozvěděl/a? ....................................................................... 48

8.4

Navštívil/a jste někdy Mezinárodní dudácký festival? ................................. 48 10

8.5

Proč jste Mezinárodní dudácký festival nenavštívil/a? ................................ 49

8.6

Zúčastnil/a byste se festivalu, kdyby nějaká CK přišla se zajímavou

nabídkou na tento festival? ......................................................................................... 49 8.7

V jakém roce jste festival navštívil/a? .......................................................... 50

8.8

Z jakého důvodu jste festival navštívil/a? .................................................... 50

8.9

S kým jste festival navštívil/a? ..................................................................... 50

8.10

Účastnil/a jste se celého festivalového programu? ....................................... 51

8.11

Líbil se Vám festival a jeho program? ......................................................... 52

8.12

Co byste na festivalu či jeho programu zlepšil/a? ........................................ 52

8.13

Co se Vám líbilo na festivalu a programu nejvíce? ...................................... 52

8.14

Vyhovovala Vám cena vstupenek na jednotlivá festivalová představení? ... 53

8.15

Jaká by podle Vás měla být cena vstupného? Proč? .................................... 53

8.16

Navštívil/a jste akce spojené s dudáctvím i jinde než ve Strakonicích?....... 53

8.17

Kterou akci a kde jste ji navštívil/a?............................................................. 54

8.18

Znáte nějaké folklorní festivaly, slavnosti, kromě Mezinárodního dudáckého

festivalu, které se konají v Jihočeském kraji?............................................................. 55

9

8.19

Které slavnosti či festivaly to jsou? .............................................................. 55

8.20

Navštívil/a jste některý z nich?..................................................................... 55

8.21

Kterou jihočeskou slavnost či festival jste navštívil/a? ................................ 56

8.22

Pohlaví? ........................................................................................................ 56

8.23

Věk? .............................................................................................................. 56

8.24

V jakém kraji bydlíte? .................................................................................. 57

Výsledky dotazníkového šetření .......................................................................... 58

Shrnutí ........................................................................................................................... 60 Závěr .............................................................................................................................. 61 Seznam použitých zdrojů ............................................................................................. 62 Seznam příloh ................................................................................................................ 66

11

Seznam ilustrací Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj počtu zahraničních souborů Graf č. 2: Vývoj počtu tuzemských souborů Graf č. 3: Vývoj počtu návštěvníků Graf č. 4: Slyšel/a jste někdy pojmy dudáctví, dudácká tradice, folklorní festivaly? Graf č. 5: Slyšela/a jste někdy o Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích? Graf č. 6: Jak jste se o Mezinárodním dudáckém festivalu dozvěděl/a? Graf č. 7: Navštívil/a jste někdy Mezinárodní dudácký festival? Graf č. 8: Z jakého důvodu jste festival navštívil/a? Graf č. 9: S kým jste festival navštívil/a? Graf č. 10: Účastnil/a jste se celého festivalového programu? Graf č. 11: Líbil se Vám festival a jeho program? Graf č. 12: Co se Vám líbilo na festivalu a programu nejvíce? Graf č. 13: Navštívil/a jste akce spojené s dudáctvím i jinde než ve Strakonicích? Graf č. 14: Kterou akci a kde jste ji navštívil/a? Graf č. 15: Znáte nějaké jiné folklorní festivaly, slavnosti, konající se v Jihočeském kraji? Graf č. 16: Věk respondentů Graf č. 17: Bydliště respondentů

Všechny uvedené grafy jsou mojí vlastní prací.

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Mapa Jihočeského kraje -

zdroj www.czso.cz

12

Úvod Mezinárodní dudácký festival je celosvětově známou folklorní akcí, která se každé dva roky koná v jihočeském městě Strakonice. Toto téma jsem si zvolila nejen proto, že přímo ze Strakonic pocházím a mám tak k dudácké tradici blízký vztah, ale také abych Jihočeský kraj představila jako místo, kde kromě rybníků má svůj domov i bohatá lidová kultura, kterou v povědomí lidí udržují právě folklorní slavnosti a festivaly. Jihočeský kraj je vyhledávaný především pro své přírodní prostředí a velké množství kulturních památek a já osobně si myslím, že folklor je tu poněkud zastrčený v pozadí. Touto bakalářskou prací bych chtěla na zmiňovaném dudáckém festivalu ukázat význam folkloru pro cestovní ruch v Jihočeském kraji a vzbudit u účastníků cestovního ruchu zájem o akce, kde mohou vidět folklor a lidové umění na vlastní oči. Cílem mé práce je tedy analyzovat Mezinárodní dudácký festival a jeho vliv na rozvoj cestovního ruchu v dané oblasti. Bakalářskou práci jsem rozdělila na dvě části: teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na charakteristiku Jihočeského kraje z pohledu cestovního ruchu, na druhy cestovního ruchu v této oblasti a na jihočeský folklor a folklorní festivaly, které jsou jeho důležitou součástí. Praktická část se soustřeďuje na obec Strakonice a na samotný Mezinárodní dudácký festival, jeho historii, vývoj od počátků po současnost, program, organizaci, účastníky i návštěvníky. V této části bude také pomocí dotazníkového šetření zjištěna atraktivita daného festivalu pro respondenty z České republiky. Z tohoto šetření budou následně vyhodnoceny odpovědi těch, kteří festival navštívili. Výsledky tohoto dotazníkového šetření budou vhodné pro organizátory Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, kteří mohou zjištěné informace využít k jeho dalšímu zdokonalování.

13

Teoretická část 1 Jihočeský kraj Jihočeský kraj je velmi významným regionem České republiky. Tisíce malých či větších rybníků, mohutné horské hřbety, údolí řek, nepřeberné množství památek, lidová architektura, tradice lidových řemesel, zvyků a kultury a mnoho dalšího vytváří nezapomenutelnou atmosféru této oblasti a rozhodně by nemělo zůstat bez povšimnutí.

1.1 Základní informace Jak už samotný název napovídá, Jihočeský kraj se rozkládá v jižní části České republiky. Svými hranicemi sousedí s Plzeňským krajem, Středočeským krajem, Krajem Vysočina, Jihomoravským krajem a na jihu pak s Rakouskem a Německem. Svou rozlohou 10 056 km² (podle některých zdrojů 10 057 km² či 10 054 km²) se řadí na druhé místo mezi kraji České republiky, hned za kraj Středočeský. V podobě, jaké ho známe dnes, existuje od roku 2000, i když do května 2001 nesl název Budějovický kraj. Počet obyvatel v kraji činil na konci prosince 2011 celkem 636 099. [12]

1.2 Přírodní prostředí „Ze zeměpisného hlediska jsou jižní Čechy zřetelně uzavřeným celkem. Jádrovou oblast kraje tvoří kotlina Jihočeských pánví, která se dělí na Českobudějovickou pánev a Třeboňskou pánev. Toto centrum jižních Čech je po obvodu lemováno převážně zalesněnými pohořími a vrchovinami.“ [CHROMÝ, 2003, 7] Na jihozápadě, jihu a jihovýchodě se tyčí pohoří Šumava a Novohradské hory, kde se také nacházejí nejvyšší vrcholy jižních Čech – na Šumavě je to Plechý se svými 1 378 metry, v Novohradských horách potom Kamenec s výškou 1 072m. Na Šumavu navazuje malé pohoří Blanský les. Dalšími výraznými celky v kraji jsou potom na severu Táborská pahorkatina a na východě Javořická a Křemešnická pahorkatina. Jihočeský kraj je zdrojem mnoha významných vodních toků a vodních ploch. Nejdůležitějším vodním tokem popisované oblasti je Vltava, hlavní česká řeka, pramenící na Šumavě a protékající celými jižními Čechami od jihu k severu. Všeobecně se dá říci, že všechny další důležité jihočeské řeky jsou přítoky Vltavy nebo jejích přítoků. Jedná se například o Malši, Lužnici, Nežárku či zlatonosnou Otavu. Pro 14

Jihočeský kraj jsou ovšem nejtypičtější vodní plochou rybníky. Tyto „vodní nádrže“ vznikaly už ve 13. století, vrcholu ovšem dosáhly v 16. století za působení Josefa Štěpánka Netolického a Jakuba Krčína z Jelčan. Dodnes se dochovala pouze necelá čtvrtina

z původního

počtu

rybníků,

přičemž

většina

z nich

se

nachází

v Českobudějovické a Třeboňské pánvi. Mezi nejznámější patří Rožmberk (největší v Česku), Bezdrev, Svět, Horusický, Staňkovský a mnoho dalších. Své místo v krajině Jihočeského kraje mají i údolní nádrže jako Lipno, Hněvkovická nádrž, Římovská přehrada a částečně i vodní nádrž Orlík, které slouží k rekreaci nebo jsou využívány jako zásobárny vody.

1.2.1 Ochrana přírody Přírodní bohatství Jihočeského kraje je ve snaze o uchování pro další generace předmětem velkoplošné i maloplošné ochrany. Chráněná území přírody tvoří více jak 20% rozlohy kraje. V Jihočeském kraji jsou vyhlášeny celkem tři chráněné krajinné oblasti – CHKO Třeboňsko (vyhlášená v roce 1979), CHKO Blanský les (od r. 1989) a CHKO Šumava (od r. 1963), a jeden národní park – NP Šumava (vyhlášený v roce 1991). Třeboňsko a Šumava jsou navíc i biosférickými rezervacemi UNESCO. Podle údajů Českého statistického úřadu se na území Jihočeského kraje k 31. 12. 2010 nacházelo také celkem 312 maloplošných chráněných území, z toho 11 národních přírodních památek, 12 národních přírodních rezervací, 182 přírodních památek a 107 přírodních rezervací.

Mezi ty nejvýznamnější patří například nejstarší rezervace na

našem území – Žofínský prales (r. 1838), národní přírodní rezervace Boubínský prales a další. Kromě těchto chráněných území je v Jihočeském kraji vyhlášeno i velké množství přírodních parků, z nichž nejznámější je Česká Kanada na Jindřichohradecku.[DAVID, SOUKUP; 2002] [26]

1.3 Kulturní a historické atraktivity Jihočeský kraj je oblastí s velkým množstvím památkových objektů různého typu. Na návštěvníka tu čekají hrady, zámky, zříceniny, šlechtická sídla, technické památky, stavby lidové architektury, církevní stavby i městské památkové rezervace. Z jihočeských hradů, zámků a zřícenin stojí určitě za vidění Hluboká nad Vltavou, Červená Lhota, Zvíkov, Kratochvíle, Rožmberk, Landštejn, Kozí Hrádek, zříceniny Helfenburk a Dívčí Kámen. 15

Mezi

turisticky

atraktivní

technické

památky

Jihočeského

kraje

se

řadí

Jindřichohradecká úzkokolejka, Stádlecký řetězový most, Schwarzenberský plavební kanál, Kamenný most v Písku. Své důležité místo v kraji má i lidová architektura, kterou reprezentuje hlavně tzv. selské baroko (zděné statky, zdobené štíty a brány). S takovými budovami se setkáme v mnoha jihočeských obcích – Holašovice, Radošovice, Vlastiboř a další. Pokud jde o církevní stavby, v Jihočeském kraji je množství klášterů, kostelů, kaplí a kapliček, božích muk. Za zmínku stojí asi dva nejznámější kláštery a to Cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě a klášter Zlatá Koruna. Městské památkové rezervace jsou přitažlivé hlavně díky výrazněji nenarušenému historickému jádru města; jsou to České Budějovice, Slavonice, Jindřichův Hradec, Český Krumlov, Prachatice, Tábor a Třeboň. Historicky zajímavá jsou ale i města jako Strakonice, Písek. Podle Národního památkového ústavu se na území Jihočeského kraje nachází 7 městských památkových rezervací, 16 vesnických památkových rezervací, 25 městských památkových zón, 55 vesnických památkových zón, 1 archeologická památková rezervace (Třísov u Českého Krumlova) a 33 národních kulturních památek. [28]

1.3.1 Památky UNESCO V Jihočeském kraji se nacházejí celkem dvě památky, které jsou zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. •

Historické centrum města Český Krumlov (zapsané r. 1992)

•

Vesnická historická rezervace v Holašovicích (zapsaná r. 1998)

Centrum Českého Krumlova je jedinečným zachovaným historickým celkem, který odráží typickou středověkou městskou stavbu. Tvoří ho přes 300 gotických a renesančních budov, vytvářejících nezapomenutelný zážitek. Obec Holašovice je dokonalým obrazem jihočeské středověké vesnice z 18. a 19. století. Chráněný komplex tvoří 23 usedlostí se 120 budovami ve stylu selského baroka, které jsou rozmístěné kolem obdélníkové návsi. [23]

16

1.4 Oblasti Jihočeského kraje Jihočeský kraj můžeme rozdělit do několika menších oblastí. Dříve se užívalo rozdělení podle

okresů,

tedy

sedm

oblastí

(Českobudějovicko,

Českokrumlovsko,

Jindřichohradecko, Písecko, Prachaticko, Strakonicko a Táborsko). Dnes si postupně zvykáme na nové rozdělení a nové oblasti, které vznikly v souvislosti s územně-správní reformou. Těchto oblastí je celkem sedmnáct. [CHROMÝ, 2003] V mnoha publikacích se však stále uplatňuje původní rozdělení. •

Blatensko

•

Soběslavsko

•

Českobudějovicko

•

Strakonicko

•

Českokrumlovsko

•

Táborsko

•

Dačicko

•

Trhosvinensko

•

Jindřichohradecko

•

Třeboňsko

•

Kaplicko

•

Týnsko

•

Milevsko

•

Vimpersko

•

Písecko

•

Vodňansko

•

Prachaticko

Obrázek č. 1: Mapa Jihočeského kraje

17

2 Cestovní ruch v Jihočeském kraji 2.1 Cestovní ruch Pro vymezení pojmu cestovní ruch existuje mnoho definic od několika autorů, které na cestovní ruch pohlížejí z různých hledisek. Nejrozšířenější a všeobecně uznávanou definicí cestovního ruchu je definice, která byla vytvořena na Mezinárodní konferenci o statistice cestovního ruchu, pořádané roku 1991 v Ottavě Světovou organizací cestovního ruchu (WTO, dnes UNWTO). Podle této organizace se cestovním ruchem rozumí „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [9] Další definicí je například ta podle Bormana (1931), který cestovní ruch definuje jako „cesty, jež se podnikají za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin /za zvláštními událostmi/, při nichž dochází k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací.“[INDROVÁ, 2007] R. Gluckmann (1937) rozumí cestovním ruchem „sumu vztahů mezi lidmi, kteří se nacházejí v nějakém místě přechodně, a mezi obyvateli tohoto místa.“ [INDROVÁ, 2007] V. Dohnal (1969) chápe cestovní ruch jako „cestu uspokojování potřeb lidí v oblasti rekreace, turistiky a kultury, pokud k němu dochází mimo běžné životní prostředí a ve volném čase.“ [INDROVÁ, 2007]

2.2 Potenciál cestovního ruchu v Jihočeském kraji •

Geografická poloha

•

Přírodní bohatství

•

Památky UNESCO

•

Kulturně – historické památky

•

Kulturní zařízení

•

Lázeňství

•

Folklór, lidové tradice

18

2.3 Druhy cestovního ruchu v Jihočeském kraji Druhy cestovního ruchu rozlišujeme podle motivace a účelu účastníků, pro které podnikli cestu do cizího místa. [HESKOVÁ, 2006] V Jihočeském kraji hovoříme především o kulturně – poznávacím cestovním ruchu, rekreačním cestovním ruchu, sportovně orientovaném cestovním ruchu a lázeňském cestovním ruchu.

Kulturně – poznávací cestovní ruch Tento druh cestovního ruchu je zaměřen především na poznávání historie, kultury, způsobu života, tradic a zvyků. Účastníci navštěvují kulturně-historické památky, kulturní zařízení jako muzea nebo galerie, kulturně-společenské akce jako divadelní představení či různé festivaly.

Kulturně-historické památky Veškeré kulturní bohatství jako hrady, zámky, sakrální stavby, lidová architektura a další pamětihodnosti mají velký podíl na cestovním ruchu. Jinak tomu není ani v Jihočeském kraji. Právě poměrně velké množství historických památek láká do této oblasti více a více turistů. Tradičně nejvíce navštěvovanými památkami jsou Státní zámek Hluboká nad Vltavou a Státní hrad a zámek Český Krumlov. Pro Jihočeský kraj je dále významná i ves Holašovice, památka UNESCO a představitel jihočeské lidové architektury.

Kulturní zařízení Pro cestovní ruch jsou nepostradatelná i kulturní zařízení jako muzea, galerie, různé výstavy a jiné. Expozice muzeí jsou zaměřené většinou na historii a přírodu dané oblasti, ve které se nacházejí. Mezi populární zařízení tohoto typu patří například Prácheňské muzeum v Písku, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Husitské muzeum v Táboře a další.

Kulturně-společenské akce V průběhu roku se v Jihočeském kraji konají mnohé festivaly a slavnosti, které lákají k návštěvě. Mezi nejproslulejší akce, které jsou zaměřené především na historii, lidové tradice a folklór patří Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, Slavnosti solné Zlaté stezky v Prachaticích, 19

Historické slavnosti Jakuba Krčína v Třeboni a další. Kromě těchto slavností je možné navštívit i slavnosti jiného zaměření jako hudební festivaly Open Air Musicfest v Přeštěnicích u Milevska nebo Migty Sounds v Táboře, gastronomickou akci Táborský festival vína, filmový festival Festival nad Řekou a podobně.

Rekreační cestovní ruch Rekreační cestovní ruch je obvykle spojován s obnovou psychických i fyzických sil a to prostřednictvím pasivního, ale i aktivního odpočinku. Díky široké nabídce přírodních atraktivit je Jihočeský kraj ideálním místem pro dovolenou. Významnými lokalitami pro rekreaci jsou Lipenská přehrada, Šumava a její okolí, oblast České Kanady nebo okolí velkých rybníků. Rekreanti si mohou vybrat z několika možností ubytování, luxusních rekreačních středisek, hotelů, penzionů, chatových osad, autocampingů, které nabízejí různou úroveň komfortu.

Sportovně orientovaný cestovní ruch Jedná se o takový druh cestovního ruchu, který zahrnuje veškeré sportovní aktivity. Vedle dnes již tradičních sportů – lyžování, cykloturistika, pěší turistika, vodní sporty – sem patří i různé adrenalinové, extrémní sporty jako rafting, horolezectví nebo bungeejumping. Většinou se do této kategorie řadí i sledování sportů a sportovních utkání. Jihočeský kraj nabízí díky ideálním přírodním předpokladům široký výběr sportů, které lze na tomto území provozovat, ať už v letním nebo zimním období. Hory, roviny, řeky, rybníky nebo vodní nádrže, to vše slouží k uspokojení sportovních potřeb účastníků. Léto je ideální pro cykloturistiku, pěší turistiku, in-line turistiku, vodní sporty, zima zase naopak pro sjezdové či běžecké lyžování. Cykloturistiku je možné provozovat téměř kdekoliv v kraji, ideální podmínky jsou například na Třeboňsku či Jindřichohradecku. Oblíbenými oblastmi pro pěší turistiku jsou horské oblasti Šumavy nebo Novohradských hor. Nově vznikají i trasy pro nadšence kolečkových bruslí. Vodáci tu mohou sjíždět řeky Vltavu, Lužnici a Otavu. Vodní nádrže Lipno nebo Orlík jsou zase vyhledávané pro možnost jachtingu a windsurfingu. V zimě si lyžaři mohou vybrat z několika středisek na Šumavě – Kubova Huť, Železná Ruda, Churáňov a další. Pro běžkaře jsou připravené trasy v okolí Lipna nebo v Novohradských horách. Z adrenalinových aktivit nabízí Jihočeský kraj třeba bungee-jumping, který je možné si

20

vyzkoušet na Zvíkovském mostě; tandemový seskok padákem na letištích ve Strakonicích nebo Českých Budějovicích; skalní lezení v Plané nad Lužnicí.

Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch je vázaný na existenci přírodních léčivých zdrojů, např. vhodné klimatické podmínky, léčivé prameny. Tento druh turismu se orientuje především na zdravotní aktivity, které by měly vést k posílení či obnovení fyzického a psychického stavu. Ozdravný pobyt i léčba jsou prováděny pod odborným dohledem. Jihočeský kraj je poměrně bohatý na přírodní léčivé zdroje. Nejznámějším lázeňským městem je Třeboň, kde se těží speciální slatina, která se po úpravě používá ve formě slatinného zábalu či slatinné koupele k léčbě bolestí páteře a kloubů, revmatických onemocnění. Pobyt a léčbu je možné absolvovat ve dvou lázeňských domech, v Bertiných lázních a v Lázních Aurora, které nabízejí i fyzioterapii, vodoléčebné procedury či masáže. Dalším lázeňským jihočeským městem je Bechyně. Slatina, která se tu používá k léčbě pohybového aparátu, pochází z vlastního rašeliniště na Komárovských blatech. A v neposlední řadě se nedaleko Písku nachází lázně Vráž, které se specializují na léčbu neurologických onemocnění.

21

3 Folklorní festivaly v Jihočeském kraji 3.1 Folklor v Jihočeském kraji Pojem folklor souhrnně označuje projevy lidové kultury, ať už slovesné, hudební nebo taneční, které jsou specifické pro dané území a zachovávají se zde po řadu let. Folklor se projevuje nejen tancem a zpěvem, ale i jedinečnou architekturou, řemesly, kroji, gastronomií, pořekadly, zvyky a podobně. O jeho udržování se starají hlavně folklorní soubory. [8] V České republice je zastoupen především na Moravě, kde je jeho význam značný, ale své místo má i v Jihočeském kraji.

3.1.1 Etnografické regiony a subregiony Etnografické, česky národopisné, regiony je označení pro oblasti, které spojuje stejný nebo velice podobný styl života, lidové umění a zvyky. Do Jihočeského kraje zasahují dva etnografické regiony, a to region Pošumaví a Povltaví. Z regionu Pošumaví je to potom subregion Prácheňsko, z regionu Povltaví subregiony Budějovicko, Blatsko, Doudlebsko, Milevsko, Písecko, Táborsko a Soběslavsko. [2]

3.1.2 Prvky jihočeského folklóru Lidová hudba a tanec Základním hudebním nástrojem této oblasti jsou dudy, které na Písecku doprovází lesní roh nebo trubka, na Budějovicku cimbál, housle a basa. V současnosti jsou dudy hojně doprovázeny klarinetem, kontrabasem, houslemi a vozembouchem. Taková muzika hraje k tancům jako Cibulička, Řezanka nebo Skočná. [3] [4] [6]

Lidové kroje V Jihočeském kraji je možné obdivovat hned několik druhů lidových krojů. Nejznámější jsou kroje blatské, doudlebské, kozácké a prácheňské. Ženský blatský kroj je bohatě zdobený výšivkou s použitím korálků a penízků a důležitou součástí je plena, která se uvazuje na čepec a halí téměř celou postavu. Mužský kroj je velmi elegantní a jednoduchý. Kabáty jsou tmavě zelené nebo tmavě modré, k nim patří žluté kalhoty z jelení kůže, kožené boty a vysoká kožešinová čepice. Doudlebský kroj je prostý a jednoduchý bez bohatého zdobení. Pro ženský kroj je typická červená sukně s mnoha 22

spodničkami, šněrovačka a barevný hedvábný šátek přes ramena. Mužský kroj se skládá ze žlutých jelenicových kalhot ke kolenům, modrých pletených punčoch, střevíců s přezkou, širokého zdobeného pásku, krátkého či dlouhého kabátu a klobouku z prasečích chlupů. Prácheňský kroj není nijak výrazný. Ženský kroj vyniká především vyšívanými rostlinnými ornamenty na sukních a okruží kolem krku. Sukně doplňuje hedvábná zástěra, na ramena se klade hedvábný šátek a na hlavu se váže šátek na tzv. babku. Mužský kroj tvoří kožené kalhoty, vlněné punčochy, vysoké boty, nabíraná košile se zdobeným límečkem, krátká kazajka nebo dlouhý kabát. Kozácký kroj je označení pro kroj nošený v oblasti Táborska. Ženský kroj je bohatě zdobený květinovými výšivkami. Sukně je doplněná zástěrou, bělostnými punčochami a černými lodičkami s knoflíčky a skládankou. Mužský kroj se skládá z těsných kožených kalhot s podkoleními řemínky, jednoduché košile, hedvábného šátku uvázaného pod límečkem, vesty na knoflíky, přiléhavé kazajky bez ozdob (odstávající šos vzadu „kozák“), bílých nebo modrých punčoch a střevíců nebo holínek. [15]

Lidová architektura Pro jihočeskou oblast jsou typické stavby selského baroka s bohatě zdobenými štíty, zejména v okolí Českých Budějovic, a tzv. špýcharové domy – domy s obytnou částí, která je spojena se sýpkou pro uskladnění obilí. Tyto domy se nacházejí převážně v Pošumaví.

3.2 Festivaly v Jihočeském kraji Slovo festival má hned několik významů. Může znamenat událost, oslavu, přehlídku, setkání či sjezd. V obecném pojetí se jedná o nesoutěžní či soutěžní přehlídku uměleckých výkonů nebo výtvorů, slavnostní sjezd. [7] Mezi nejznámější folklorní festivaly Jihočeského kraje patří bezesporu Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích, dále Jihočeská lidová slavnost v Českých Budějovicích, Mezinárodní folklorní festival v Českém Krumlově, Jihočeský folklorní festival v Kovářově, Mezinárodní folklorní festival v Písku, Selské slavnosti v Holašovicích.

23

Jihočeská lidová slavnost Tato jednodenní slavnost se koná každoročně od roku 2002 na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Cílem slavnosti je ukázat krásu lidové písničky, lidového tance a přiblížit návštěvníkům jihočeský folklor. V nabídce slavnosti je lidový jarmark, na kterém je možné vybrat si z několika místních jihočeských specialit, dále řemeslné dílny pro děti a samozřejmě kulturní program plný vystoupení folklorních souborů z jihu Čech nebo zahraničních hostů z Rakouska.

Mezinárodní folklorní festival Český Krumlov Festival s nepříliš dlouhou tradicí (poprvé se konal v roce 2002) je zaměřen na dětské folklorní soubory. Do roku 2007 se ho účastnily pouze soubory z České republiky, poté se pořadatelé rozhodly přizvat i soubory ze zahraničí. Ukázky svých vystoupení děti předvádějí při tradiční procházce historickým centrem města a dále při jevištních představení. Festival je součástí Svatováclavských slavností, které jsou věnované patronovi české země, sv. Václavovi. [16]

Jihočeský folklorní festival Tento třídenní folklorní festival se koná každoročně na přelomu května a června v jihočeské obci Kovářov, a to od roku 1996. Zvláštností tohoto festivalu je, že je zaměřen především na jihočeské folklorní soubory s cílem jejich neustálého zlepšování. Samozřejmostí ale je i účast folklorních souborů z ostatních částí České republiky a ze zahraničí, ovšem v menší míře. První den festivalu (pátek) je obvykle věnován vystoupení dětských souborů, zatímco ostatní dva dny vystoupení souborů dospělých. Většina vystoupení se odehrává na návsi obce. Na programu jsou ale i pořady, které se odehrávají v okolních místech např. Zvíkově. Součástí festivalu je i slavnostní průvod účastníků a kovářovský jarmark lidových řemesel. V jarmarečních stáncích mohou návštěvníci obdivovat nebo si i zakoupit předměty lidového umění – výrobky z kůže, z proutí, dřevěné hračky – nebo mohou ochutnat typické jihočeské pokrmy jako staročeský trdelník, jihočeské koláče a další. [11]

Mezinárodní folklorní festival Písek Festival, který se koná v jihočeském městě Písek každoročně od roku 1995 vždy ve druhé polovině srpna, je vlastně nesoutěžním představením českých i zahraničních folklorních souborů a kapel. Podnětem pro vznik této akce byla snaha umožnit 24

vystoupení souborům z jižního Walesu, kde v dřívějších letech vystoupil písecký folklorní soubor Písečan. První ročník trval pouze jeden den a vystoupilo na něm 6 souborů. [19] Posledních ročníků se účastní na desítky souborů z České republiky i ze zahraničí, které se návštěvníkům představují v průběhu pětidenního programu (středa – neděle). Svůj vlastní program zde mají i dětské soubory. Součástí několika tanečních a pěveckých vystoupení je i slavnostní krojový průvod městem, který začíná před píseckou radnicí a pokračuje až k Palackého sadům, kde se odehrává většina programů, nebo vystoupení historického šermu. Festival pořádá soubor Písečan spolu s městem Písek a Folklorním sdružením České republiky.

Selské slavnosti Holašovice Tato staročeská lidová slavnost se koná každoročně poslední víkend v červenci již od roku 1997. Zasazená je do prostředí vesničky Holašovice nedaleko Českých Budějovic, zapsané na Seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Hlavním posláním festivalu je udržování lidových tradic a živé kultury. [25] Obvykle dvoudenní (v posledních letech třídenní) „lidový jarmark“ nabízí ukázky tradičních i netradičních řemesel z celé České republiky i ze Slovenska. Řemeslníci v lidových kostýmech tu předvádějí za pomoci původních technik a postupů výrobu keramiky, tkaných oděvů nebo paličkované krajky. Své řemeslo tu ukazují i kováři, hrnčíři, dráteníci, řezbáři. Slavnosti doprovází i bohatý kulturní program pro malé i velké návštěvníky. Shlédnout je možné divadelní představení, vystoupení šermířských souborů, jarmarečních zpěváků, kejklířů a folklorních souborů z Čech a Moravy, ale i ze zahraničí. Snahou organizátorů je totiž přiblížit i kulturu a folklor jiných zemí, představit jejich lidové zvyky, obyčeje. Slavností se v minulých letech zúčastnily soubory i řemeslníci z Francie, Chorvatska, Polska či Srbska. Pro dokreslení atmosféry staročeské jihočeské tradice je podáváno i typické dobové jídlo – domácí preclíky, perníky, sýry, pečené sele, medovina, pivo.

25

Praktická část 4 Strakonice Strakonice jsou nejen městem s bohatou historií, zajímavými památkami, dlouhou průmyslovou tradicí a krásnou přírodou, ale především jsou známé jako město dudáků. Dudy jsou neodmyslitelným symbolem tohoto města a právě sem se sjíždějí dudáci a muzikanti z celého světa, aby předvedli své umění na jedinečném mezinárodním dudáckém festivalu.

4.1 Základní informace o Strakonicích Město Strakonice se nachází v Jihočeském kraji na soutoku dvou šumavských řek, Otavy a Volyňky. Je vzdáleno asi 60 km od Českých Budějovic, 80 km od Plzně, 110 km od hlavního města Prahy a 60 km od hraničního přechodu Strážný. Žije zde zhruba 24 tisíc obyvatel na rozloze 3 468 hektarů. Město tvoří celkem osm městských částí (Strakonice I, Strakonice II, Přední Ptákovice, Modlešovice, Virt, Dražejov, Hajská, Střela) a působí jako obec s rozšířenou působností. [32] Nachází se tu jak autobusové, tak vlakové nádraží. Na okraji města dokonce i malé sportovní letiště.

4.2 Historie města Strakonice Strakonice vznikly jako poddanské město spojením čtyř osad, a to osady Strakonice, Bezděkov, Lom a Žabokrty. Historie tohoto města je spojena především se vznikem hradu a jeho majiteli, šlechtickým rodem Bavorů a řádem maltézských rytířů. Právě Bavorové začali s jeho výstavbou při soutoku řek Otavy a Volyňky. Ta trvala od roku 1220 až do roku 1235. Okolo hradu začalo postupně vznikat město. V roce 1243 daroval Bavor I. část hradu řádu johanitů (maltézští rytíři), kteří zde sídlili až do roku 1925, od roku 1402 byli dokonce jedinými vlastníky města i panství. Bavor IV. daroval roku 1367 Strakonicím městská práva. Postupný hospodářský rozvoj města přerušila třicetiletá válka, kdy byly Strakonice dvakrát vypáleny a zpustošeny vojáky. Další rozvoj města nastává v 17. a 18. století. V roce 1649 byl postaven měšťanský pivovar, který je v provozu do dnešní doby (pivo Nektar a Dudák). K pivovaru přibývá pletení punčoch a čepic. Roku 1812 založil ve Strakonicích Wolf Fürth první výrobnu fezů 26

(pokrývka hlavy), které se vyvážely především do islámských zemí. Dalším významným rokem byl rok 1868, kdy byly Strakonice napojeny na železnici. V roce 1919 tu vznikla největší strakonická firma, továrna ČZ, která nejdříve sloužila jako zbrojovka, později proslula výrobou motocyklů. Období druhé světové války bylo ve znamení německé okupace, která skončila v květnu 1945 osvobozením americkou armádou. [CHROMÝ, 2003] Od té doby získávají Strakonice díky dalšímu průmyslovému a stavebnímu rozvoji postupně dnešní podobu. Strakonice jsou i místem, kde se narodily nebo působily významné osobnosti. Narodil se tu například Valentin Kochan z Prachové (jeden z 27 českých pánů popravených na Staroměstském náměstí), František Ladislav Čelakovský, Josef Šmidinger (kněz, učitel, národní buditel, zakladatel místní knihovny), Josef Skupa (autor loutek Spejbla a Hurvínka), ze současných osobností Zdeněk Troška, Hanka Křížková nebo Roman Turek (sportovec a hokejista).

4.3 Kulturně – historické památky Nejvýznamnější památkou Strakonic je bezesporu Strakonický hrad, který byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Byl obýván jak světskými pány, tak i církví. Na celkem třech nádvořích nalezneme barokní zámek, kostel sv. Prokopa (románský kostel s barokní přestavbou a rokokovými prvky, původně zasvěcen sv. Vojtěchovi), pozdně románskou kapitulní síň s ambity (křížovou chodbou) zdobenou nástěnnými malbami, hradní palác, gotickou válcovou věž s břitem Rumpál a renesanční věž Jelenku. Ostatní budovy, které dotvářejí hradní komplex, sloužily původně jako budovy hospodářské, např. panský pivovar, purkrabství. [Strakonice, 2007] Areál hradu je v současnosti využíván jako místo pro konání různých kulturních akcí a v jeho prostorách se nachází restaurace Hradní sklípek, základní umělecká škola, Šmidingerova knihovna, Zámecká galerie a Muzeum středního Pootaví (expozice o historii Strakonicka, dudácké tradici, výrobě fezů a motorek ČZ). Ve Strakonicích se kromě již zmiňovaného hradu nacházejí i další památky, které rozhodně stojí za vidění. Na Velkém náměstí to jsou například: Papežovy domy, které svými zdobenými štíty s volutami připomínají budovy selského baroka; Masné krámy, původní středověká zastřešená ulička, po obou stranách lemovaná krámky, která zaujme hlavně plastickými výjevy na štítě budovy, řeznickým lvem se sekyrou a porážkou býka; budova bývalé 27

radnice a budova České spořitelny s bohatou sgrafitovou výzdobou akademického malíře Josefa Bosáčka. Další památkou je i empírový gloriet v Rennerových sadech, budova Sokolovny s původní štukovou výzdobou nebo barokní Mariánský sloup na Palackého náměstí. Ve městě a blízkém okolí se nachází i množství pamětních desek, pomníků a soch, věnovaných významným událostem a rodákům nebo obyvatelům Strakonic (bronzová socha F. L. Čelakovského, plastika Dudáka na Velkém náměstí jako symbol města…). Z církevních památek jsou ve Strakonicích zajímavé 4 kostely – kostel sv. Markéty z 16. století, který zaujme hvězdovou klenbou, hřbitovní kostel sv. Václava, kostel sv. Prokopa, který se nachází přímo v hradním areálu, a kostel Panny Marie Bolestné, který je vyhledávaným poutním místem.

4.4 Přírodní atraktivity Mezi přírodní zajímavosti Strakonic můžeme zařadit například: Dobrou vodu na Podsrpu, což je pramen s údajně léčivou mírně radioaktivní vodou; Kání vrch, skalnatý výchoz, který podle pověsti sloužil jako popravčí vrch; Kuřidlo a Ryšavá, zalesněné vrchy, které byly prohlášeny přírodní rezervací a přírodní památkou; městský park Rennerovy sady; Zámeckou zahradu, rozsáhlý park v blízkosti hradu, kde se nachází i Hradní safari s ovečkami, zakrslými kozami, poníky a oslíkem; Podskalí, údolí řeky Otavy, které je obklopené skalami a v současné době slouží jako rekreační zóna a zároveň naučná stezka; památný strom Švandova lípa, který byl vysazen na místě posledního odpočinku populárního strakonického dudáka Švandy.

4.5 Kulturní a sportovní akce Kulturní a sportovní akce jsou důležitou součástí Strakonic, které každý rok lákají k návštěvě mnoho turistů z České republiky i ze zahraničí. Zde jsou uvedeny ty nejznámější z nich:

Mezinárodní dudácký festival Tento folklorní festival je jistě nejvýznamnější kulturní akcí ve Strakonicích a řadí se i mezi nejvýznamnější hudební a folklorní události celé Evropy. Každé dva roky se sem na konci srpna sjíždějí soubory i jednotlivci nejen z České republiky, ale i ze zahraničí, aby své umění předvedly početnému obecenstvu. 28

Skupovy Strakonice Jde o přehlídku loutkářů, která je určena hlavně nejmenším dětem, i když v posledních letech bylo na program zařazeno i představení pro dospělé. Cílem přehlídky je zachovat tradici loutkářství v rodném městě Josefa Skupy. Koná se na přelomu března a dubna. Tattoo Jam Tato celostátní tetovací show se koná každoročně začátkem dubna. Na představení českých i zahraničních tetovacích salonů se pravidelně sjíždějí tisíce fanoušků z celé České republiky. Jamboree Tento bluegrassový a country festival se koná každoročně poslední víkend v květnu v areálu letního kina a na hradním nádvoří a účastní se ho domácí i zahraniční skupiny. Pivovarská pouť Zábavné odpoledne pro děti i dospělé se koná pravidelně vždy poslední červnovou sobotu na strakonickém Podskalí. Bohatý hudební program doplňuje soutěž kuriózních plavidel tzv. Neckyáda, a pro děti je připraven Dětský den na Podskalí se Zdeňkem Troškou. K tomu všemu se podává dobré jídlo a pití. Rumpálování Tato historická slavnost se koná každoročně první srpnový víkend. Areál strakonického hradu se promění ve středověké tržiště, kde mohou návštěvníci obdivovat ukázky téměř zapomenutých řemesel, taneční a divadelní představení, šermířská a kejklířská vystoupení a pochutnat si na dobových specialitách. Czech Open Otevřené mistrovství ve vodním pólu konající se na plaveckém stadionu na přelomu července a srpna. Václavská pouť Akce konající se každý rok o víkendu, který je nejblíže k svátku sv. Václava. Pouťové atrakce, stánkový prodej a doprovodný hudební i sportovní program (motoristický trh, pouťová diskotéka, …) lákají rok od roku více a více návštěvníků. Adventní trhy pod Rumpálem Každoročně první prosincový víkend se na nádvoří strakonického hradu koná tento vánoční jarmark, který je doprovázen bohatým kulturním programem. Tradiční stánkový prodej doplňují vystoupení tanečních, pěveckých a folklorních souborů, pohádková představení pro děti i dospělé, živý betlém, mikulášská nadílka, vánoční výstavy. 29

4.6 Propagace Strakonic a cestovní ruch 4.6.1 Městské informační centrum Pravděpodobně nejdůležitější úlohu při propagaci Strakonic hraje městské informační centrum, které se nachází v centru města, na Velkém náměstí. Infocentrum poskytuje návštěvníkům informace o městě i regionu, o historii Strakonic, památkách, přírodních a jiných zajímavostech, známých osobnostech, kulturních akcích, možnostech ubytování a stravování. Nabízí také množství propagačních materiálů (i v cizím jazyce), prodej pohlednic, map a průvodců, suvenýrů, upomínkových předmětů a podobně. Podle výroční zprávy infocentra za rok 2011 využilo jejich služeb celkem 6 720 lidí, z toho 242 cizinců. Nejvíce turistů navštívilo infocentrum v srpnu, bylo to 1 092 lidí. [10]

4.6.2 Cestovní ruch ve Strakonicích Strakonice jsou místem, které je díky ideálním přírodním podmínkám vhodné pro pěší turistiku a cykloturistiku. Pro pěší turisty jsou přímo ve Strakonicích připraveny dvě naučné stezky (NS Podskalí, NS Švandy dudáka), které prostřednictvím informačních tabulí seznamují po cestě návštěvníky s historií a zajímavostmi tohoto města. Na cyklisty tu čeká dobře značená síť cyklostezek, které je provedou po širokém okolí města. Řeka Otava je zase rájem pro vodáckou turistiku. Do Strakonic turisty láká i národní kulturní památka Strakonický hrad, kterou v roce 2011 navštívilo necelých 37 000 lidí, ale především rozličné kulturní a sportovní akce, z nichž nejvýznamnější je Mezinárodní dudácký festival. [10]

Naučná stezka Švandy dudáka Tato jedenáct kilometrů dlouhá trasa vede místy, kudy chodil a hrál věhlasný strakonický dudák Švanda. Začíná u Strakonického hradu, kde je možné shlédnout výstavu o dudách a dudácké tradici. Pokračuje podél řeky Otavy a poté stoupá na Šibeniční vrch, kde Švanda podle pověsti hrál čertům a jeho dudy tak ztratily čarovnou moc. Odtud přes vrchy Ryšavá, Hliničná a Kuřidlo až do Dražejova, kde Švanda často hrával při různých zábavách. Z Dražejova na Podskalí a podél Otavy na vrch Kalvárie, kde je Švanda údajně pochován, a pak zpět ke hradu. [20]

30

5 Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích Mezinárodní dudácký festival je největší a nejznámější kulturní akcí konanou ve Strakonicích. Svým zaměřením na dudy a folklor, který je spjatý s tímto nástrojem, se řadí mezi nejvýznamnější festivaly takového druhu nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí. Kvalitu tohoto festivalu potvrzuje i přijetí do CIOFF (Conseillnternational des Organizations de Festivals de Folklore et ďArts traditionnels, Statut B auprés de Unesco – mezinárodní nevládní organizace ve smyslu Unesco) v roce 1995 a od roku 1997 také členství v mezinárodní organizaci pro lidové umění IOV (Comité international des Arts et Traditions populaires). [18]

5.1 Dudácká tradice na Strakonicku Strakonice jsou obcí v jihočeském regionu Prácheňsko, který je od nepaměti známý svou zpěvností a chutí k tanci. K hudbě a tanci samozřejmě patří i hudební doprovod a právě tady přicházejí na řadu dudáci se svými dudy – dominantním hudebním nástrojem lidové muziky v této oblasti. Nejstarší zmínky o dudáctví a Strakonicích můžeme nalézt v několika různých pověstech, lidových písních, ale i reálných povídkách z literatury. Už v 18. a 19. století byly Strakonice známé jako dudácké město a přezdívalo se jim „Dudákov.“ Například strakonický rodák František Ladislav Čelakovský ve svém díle Mudrosloví národu slovanského ve příslovích z roku 1847 uvádí, že „Město Strakonice pro tento nástroj široko daleko na slovo vzato.“ A „strakonické dudy“ a „strakoničtí dudáci“ jsou v té době známé pojmy. [REŽNÝ, VESELÁ; 2002] Za svůj proslulý dudácký věhlas ale Strakonice vděčí zejména báchorce Strakonický dudák aneb Hody divých žen od Josefa Kajetána Tyla, která se stala velmi populární i v zahraničí a hlavní hrdina strakonický dudák Švanda se dostal do povědomí široké veřejnosti. Zajímavostí je, že postava Švandy dudáka je založena nejspíše na skutečné postavě. K rozvoji dudácké tradice ve Strakonicích přispěla i jinak neslavná I. světová válka, která sebou přinesla hospodářskou krizi a nezaměstnanost. Lidé vítali jakýkoli způsob přivýdělku a tak se populárním stalo potulné žebravé muzikantství a Strakonice a dudy se tak opět dostaly do popředí zájmu. 31

5.1.1 Významné osobnosti dudáctví na Strakonicku Bez lidí, kteří se snaží o uchování a rozšiřování této tradice, by pravděpodobně žádné dudáctví nebylo, nebo přinejmenším ne v takové míře, jaké ho vnímáme dnes. Ve Strakonicích se takových lidí najde hned několik:

Josef Formánek (1844 – 1926) Tento učitel, později ředitel měšťanské školy ve Strakonicích, byl vynikajícím muzikantem, který sbíral lidové písně. Zval k sobě dudáky z širokého okolí a zapisoval jejich hru. Sám se také naučil hrát na dudy a stal se nadšeným propagátorem této hudby. Pořádal různé koncerty a přednášky, kterými se snažil vzbudit zájem o dudy a dudáckou tradici nejen ve Strakonicích. [13] Jeho syn, Jaroslav Formánek, na jeho snahy navázal. Založil v Praze svou vlastní Dudáckou skupinu Jardy Formánka ze Strakonic.

Josef Režný (*1924) Pan Režný patří mezi nejvýznamnější osobnosti a znalce dudáctví nejen u nás v České republice, ale i v zahraničí. K lidovému umění a hudbě se dostal už v mládí, kdy se učil hrát na různé hudební nástroje. V roce 1949 stál u zrodu Národopisného souboru, který se později přejmenoval na Prácheňský soubor lidových písní a tanců, kde je dodnes uměleckým vedoucím. Kromě toho se velmi intenzivně věnuje lidové kultuře, sbírá lidové písně a tance, zapisuje přísloví, pořekadla a zvyky. Soustavně se věnuje výzkumu dud a dudácké hudby v naší i evropské tradici. Na toto téma vydal také několik publikací. Je spoluzakladatelem mezinárodních dudáckých festivalů a v současnosti předsedou programové rady této slavnosti. [14]

Dalšími propagátory dudácké tradice ve Strakonicích byli například Jiří Nochovský, Josef Slavíček, Jan Matásek a rodina Malkovských (Alois, Karel a Jiří). Jiří Malkovský založil v roce 1939 Dudáckou muziku Jiřího Malkovského, později přejmenovanou na Strakonickou dudáckou kapelu. [REŽNÝ, VESELÁ; 2002]

32

5.2 Dudy a jejich historie Dudy jsou tradičním lidovým hudebním nástrojem, který se po staletí uplatňuje v hudbě různých národů a kultur. V České republice patří dudy neodmyslitelně k muzice Chodska, jižních Čech i Moravy. Původně jednoduchý dechový nástroj pochází z oblasti přední Asie, kde na něj hrály pastevecké národy. Odtud se potom šířil do oblastí v severní Africe a do Evropy. V průběhu dějin prošel nástroj značným technologickým vývojem. Z jednoduché jazýčkové píšťaly vznikly přidáváním dalších komponentů dudy, jak je známe dnes. Každý národ má ovšem vlastní specifické modifikace tohoto nástroje a samozřejmostí je i vlastní pojmenování. Obecně můžeme říci, že dudy se skládají z těchto částí: melodické píšťaly (předničky), bordunové píšťaly a vzduchového měchu, který spojuje oba předchozí díly v jeden celek. I materiál, ze kterého se dudy vyrábí, prošel změnou. Dříve používané přírodní materiály jako rákos nebo kůže z ovcí a koz, dnes nahrazují materiály z umělých hmot. Na základě různých odlišností i podobností, můžeme dudy rozdělit do několika skupin, např. podle počtu píšťal, dále dudy nafukované ústy nebo měchem, kónické nebo cylindrické dudy (podle typu předničky). A jak je to s českými dudami? Podle některých archeologických nálezů se nástroj podobný dudám nacházel na našem území už v 6. – 8. století. Jejich jméno je odvozeno patrně od tureckého düdük. K populárním nástrojům patřily ale až od 13. století, kdy začaly vyhrávat při různých tanečních a slavnostních příležitostech. V současnosti mluvíme především o dudách s dmychacím měchem; dudy nafukované ústy tu v praxi už vlastně neexistují, ale jsou dochovány v cenných muzejních sbírkách. Takové dudy fungují na principu vhánění vzduchu pomocí měchu, který je umístěn v podpaží hudebníka, přes plátek či plátky do píšťaly s otvory. Rozechvíváním těchto plátků vzniká typický mečivý zvuk a tón se potom vytvoří uzavíráním otvorů na píšťale pomocí prstů, přičemž zahrát lze maximálně osm tónů. [REŽNÝ, 1978]

5.3 Dudácký festival od počátků po současnost 5.3.1 Prácheňský soubor a Jihočeské slavnosti písní a tanců Jak už jsem jednou zmiňovala, Prácheňský soubor lidových písní a tanců vznikl roku 1949 (původním jménem Národopisný soubor). Jeho zakladateli jsou Josef Režný, Jiří 33

Malkovský a Marie Němcová. Tento strakonický soubor se od svého počátku snaží o udržování a prezentaci lidových tradic a zvyků z jihočeských oblastí. Dnes soubor tvoří tři samostatné složky – hudební, taneční a dívčí pěvecká skupina, které vystupují buď samostatně, nebo společně. A právě tento soubor je úzce spjatý se vznikem dudáckých festivalů. Díky rozvoji souboru a jeho neustálému zlepšování byl často zván k účasti na různých soutěžích, přehlídkách a festivalech. Několikrát vystupovali i na festivalu ve Strážnici, který je zaujal natolik, že se rozhodli uspořádat něco podobného pro jihočeské soubory ve Strakonicích. Tak vznikly Jihočeské slavnosti písní a tanců, předchůdce dnešních dudáckých festivalů.

První ročník se uskutečnil ve dnech 27. – 28. srpna 1955 na nádvoří

Strakonického hradu za podpory okresních i krajských kulturních institucí. Sešlo se tu celkem 14 jihočeských dudáků. Velký ohlas, který po tomto setkání následoval, přivedl organizátory na myšlenku, že by bylo zajímavé pozvat na další ročník dudáky z celé republiky. A tak se i stalo. Na příští setkání dudáků v roce 1956 dorazilo 43 dudáků z Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. Tehdy poprvé zazněly návrhy uspořádat tyto slavnosti v budoucnu i s mezinárodní účastí. K tomu došlo ale až o několik let později, zejména kvůli tehdejší politické situaci. Jihočeské slavnosti se ve Strakonicích konaly až do roku 1961. [REŽNÝ, VESELÁ; 2002]

5.3.2 I. mezinárodní dudácký festival V 60. letech se politická situace začala zlepšovat a tak se myšlenka na uspořádání mezinárodního festivalu dostala opět do popředí zájmu. Ve Strakonicích se blížilo velké jubileum, 600 let od povýšení na město, což byla obrovská příležitost pro konání takové akce. Tak se nakonec i stalo. Ve dnech 9. – 10. září 1967 se uskutečnil historicky první mezinárodní dudácký festival. Stejně jako u Jihočeských slavností stál v popředí Josef Režný, který vypracoval písemný návrh a statut festivalu, kde byly vymezeny poslání a hlavní cíle této akce. Mezinárodní dudácký festival byl charakterizován jako hudebně folkloristická akce se zaměřením na dudáckou hudbu a dudácký folklor, která slouží k propagaci dudácké hudby a k setkávání dudáků z různých zemí. Pořadatelství se tehdy ujaly strakonický městský a okresní národní výbor a Jihočeský krajský národní výbor v Českých Budějovicích. Finančními garanty se kromě již zmíněných dvou institucí 34

staly obchodní organizace a na zahraniční soubory přispívaly formou patronátů závody. Důležitou organizací byl i Ústřední dům lidové tvořivosti v Praze, v jehož spolupráci byly navázány kontakty se zahraničními účastníky. Festival byl zahájen v sobotu dopoledne programem pro děti, v podvečer hrály v Zámecké zahradě dechové kapely. Hlavní večerní pořad festivalu zahájil fanfárami z Rumpálu samotný Josef Režný. Na hradním nádvoří se představili v krátkých programech všechny soubory i jednotlivci. Po skončení představení se všichni přesunuli před budovu radnice, kde požádali starostu o symbolický souhlas s konáním festivalu. Po této slavnostní ceremonii s mnoha přípitky soubory zahrály své kasací a společnou hrou ukončily první festivalový den. Druhý den byl ve znamení slavnostního průvodu všech účastníků městem, které vyvrcholilo na hradním nádvoří pořadem „Zahrajte, dudáci, zvesela“, kde se opět představily všechny zúčastněné soubory. Na prvním festivalu účinkovaly zahraniční soubory a jednotlivci z Francie, Velké Británie, Irska a Polska. Jedním z účastníků byl i anglický dudák John Forster Charlton, který se stal velmi populárním a pravidelným festivalovým účinkujícím. [REŽNÝ, VESELÁ; 2002]

5.3.3 Další ročníky dudáckého festivalu Po velkém úspěchu prvního ročníku festivalu naplánovali organizátoři další hned na 5. – 8. září 1968. K jeho uskutečnění ale bohužel nedošlo. V srpnu toho roku totiž vtrhly na naše území vojska Varšavské smlouvy. Festival musel být zrušen a vyhlídky na jeho další pokračování nebyly zrovna přívětivé. Nakonec se to ovšem podařilo a II. mezinárodní dudácký festival se konal 7. – 9. září 1969. Novinkou při tomto festivalu byl seminář o dudách, který byl určen odborné veřejnosti. Kromě souborů z Velké Británie, Francie a Irska se tu představily i soubory z Rumunska a Bulharska, které sklidily za svá vystoupení velké ovace. I třetí ročník festivalu provázely problémy. Původně se měl konat v roce 1970, ale s odůvodněním potřeby uspořádat mírovou slavnost u Sudoměře, byl zrušen. III. mezinárodní dudácký festival se nakonec konal až o dva roky později, tedy 1. – 3. září 1972. Byl to jeden z prvních festivalů, na jehož programu se z důvodu „normalizace“ nemohl podílet Josef Režný a také první festival, který byl pod taktovkou známého režiséra Zdeňka Podskalského. Festivalového programu se účastnili soubory z Velké Británie, Irska, Francie, Polska a Rumunska. V domě kultury probíhaly odborné semináře na téma dudáctví. IV. mezinárodní 35

dudácký festival je zvláštní tím, že se na rozdíl od předchozích konal v srpnu, přesně 29. – 31. srpna 1975. Program byl opět pod taktovkou Zdeňka Podskalského, který pozval k moderování pořadů televizní hvězdy, Pavlínu Filipovskou a Josefa Zímu. Nováčky v programu byly skupiny z Maďarska a Belgie. V domě kultury se konala přehlídka československých dudáků. V. mezinárodní dudácký festival se uskutečnil opět v září, a to 1. – 3. září 1978. Na festivalu poprvé zahrály soubory z Holandska, NDR a Estonska. Josef Režný, který se na organizace opět přímo nepodílel, uspořádal v muzeu ve Volyni jedinečnou mezinárodní výstavu Dudy a dudáci, ve které představil přes 70 exponátů a různých dokumentačních materiálů. VI. mezinárodní dudácký festival, konaný ve dnech 29. – 31. srpna 1980, sebou přinesl několik programových změn. První změnou bylo zařazení přehlídky lidových krojů z domova i zahraničí. Další bylo vyhrazení samostatného festivalového koncertu pouze pro československé soubory. Vítanou změnou bylo i vystupování jednotlivých dudáků nebo malých skupin před radnicí, v glorietu v Rennerových sadech nebo před zámkem. Tohoto ročníku se poprvé zúčastnil soubor Lužických Srbů, kteří kromě zpěvu a tance předvedli i typickou lužickou svatbu. VII. mezinárodní dudácký festival ve dnech 25. – 28. srpna 1983 byl uveden známou Tylovou báchorkou Strakonický dudák aneb Hody divých žen v podání strakonického divadelního souboru Čelakovský a program festivalu byl obohacen o koncert komorní hudby pro dudy a orchestr, který se stal stálým pořadem festivalu. VIII. mezinárodní dudácký festival ve dnech 22. – 24. srpna 1986 a IX. mezinárodní dudácký festival ve dnech 25. – 27. srpna 1989 se konaly v tradičním festivalovém programovém duchu, poprvé tu vystoupily soubory z Itálie, Španělska, Řecka a Švýcarska. Na devátém ročníku poprvé chyběl J. F. Charlton, který toho roku tragicky zahynul při autonehodě. Jubilejní X. mezinárodní dudácký festival se konal 20. – 23. srpna 1992 a provázely ho změny, které zůstaly zachovány dodnes. První změnou je organizace festivalu, kterou přebírá strakonické městské kulturní středisko. Druhou a asi tou pro lidi zásadnější je přemístění tradičního dudáckého kasací z prostoru před radnicí na hradní nádvoří. Tato změna se stala trnem v oku mnoha návštěvníků. Kasací už nebylo volně přístupné pro širokou veřejnost, ale za jeho shlédnutí v areálu hradu museli lidé zaplatit, což bylo a často ještě je kritizováno i dnes. XI. mezinárodní dudácký festival, konaný 25. – 28. srpna 1994, probíhal v tradiční programové struktuře (průvod, kasací, galakoncerty, závěrečný průvod). Vítanou novinkou byl koncert „Dudy a duchovní hudba“ v kostele sv. Markéty, kde bretaňský soubor předvedl své duchovní písně. XII. mezinárodní dudácký festival ve dnech 22. 36

– 25. srpna 1996 je prvním ročníkem, kdy se v rámci festivalu konal Staročeský jarmark a své vystoupení tu předvedly soubory z Turecka. XIII. mezinárodního dudáckého festivalu ve dnech 27. – 30. srpna 1998 se zúčastnil soubor ze Spojených států amerických. XIV. mezinárodní dudácký festival se konal ve dnech 24. – 27. srpna 2000. Vystoupení dnes již pravidelných souborů oživil dětský gruzínský soubor, který předvedl vynikající taneční představení, zakončené hrou na tradiční gruzínské dudy čiboni. XV. mezinárodní dudácký festival probíhal 22. – 25. srpna 2002, poprvé se účastnil soubor z Nového Zélandu. [REŽNÝ, VESELÁ; 2002] XVI. mezinárodní dudácký festival se konal ve dnech 26. – 29. srpna 2004. Ustálenou strukturu programu oživila noční představení, která se konala na schodech domu kultury, nebo scéna před Městským úřadem ve Strakonicích, kde se střídali při hře jednotliví dudáci. Hrálo se i v areálu nemocnice a domově důchodců. XVII. mezinárodní dudácký festival představil ve dnech 24. – 27. srpna 2006 nejen evropské soubory, ale vůbec poprvé tu byly zastoupeny i tradice afrických národů a to díky souboru z Alžírska. XVIII. mezinárodní dudácký festival proběhl ve dnech 21. – 24. srpna 2008. [17] [29] [33] XIX. mezinárodní dudácký festival se konal 26. – 29. srpna 2010. Záštitu nad ním převzal sám prezident České republiky Václav Klaus, který se zúčastnil i zahajovacího koncertu „Kasací“. Mezi tradičními účinkujícími se objevili nováčci ze Slovinska, Lotyšska a Běloruska.

5.3.4 XX. mezinárodní dudácký festival V letošním roce se bude ve Strakonicích ve dnech 22. – 26. srpna 2012 pod záštitou České komise pro UNESCO konat již dvacátý ročník tohoto festivalu. Záštitu nad festivalem převzala paní Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Podle ředitelky festivalu Evy Dresslerové se ho zúčastní 18 zahraničních, 21 českých, 14 slovenských a více než 70 sólových dudáků z Čech, Moravy a Slezska. Festival bude probíhat v tradičním programovém rámci – průvody, koncerty, odborné přednášky. Součástí budou opět doprovodné akce, jako Středověký jarmark. Objeví se ale i výjimečné akce – vzpomínkový večer věnovaný minulým festivalům, Pocta Josefu Režnému a druhý ročník setkání evropských výrobců dud. Tento jubilejní ročník vyjde v přepočtu na 4,5 milionu korun. [27] 37

Program festivalu 2012 Program bude zahájen už ve středu večer v domě kultury pořadem Vivat festival, který bude jakýmsi ohlédnutím za minulými ročníky. Čtvrtek bude pojat v tradičním duchu – starosta města přivítá zahraniční účastníky, ti se poté v průvodu přesunou od domu kultury, Bavorovou ulicí, přes Velké náměstí, na most Jana Palacha a na hrad, kde započne zahajovací program festivalu – Mezinárodní dudácké kasací. V sobotu se na hradním nádvoří v dopoledních hodinách představí zahraniční dudácké soubory. Odpoledne bude věnované dudákům z Čech a Moravy. V Rytířském sále Strakonického hradu proběhne pořad, který bude věnovaný strakonické legendě, dudákovi a zakladateli festivalu Josefu Režnému. Dále se na hradním nádvoří představí slovenské soubory v pořadu Gajdošská vandrovka. Ve večerních hodinách se v prostoru letního kina uskuteční první hlavní festivalový pořad „Však ty mi, dudáčku, rozumíš“. Od půl jedenácté bude na hradním nádvoří k vidění a poslechu představení historických dudáckých skupin, které zahrají hudbu jako ze středověké krčmy (odtud pochází i název pořadu In taberna). V domu kultury se bude pro změnu odehrávat lidový bál, kde k tanci i poslechu zahrají domácí skupiny. V sobotu ráno v kostele sv. Markéty proběhne koncert duchovní hudby. Na hradním nádvoří se v pořadu „Už se ten tálinskej rybník nahání“ představí soubory ze Strakonicka a Prácheňska. Odpoledne v letním kině bude možné shlédnout národopisné a dudácké soubory z Chodska. Obřadní síň hradu nabídne výstavu o dudách a jejich odkazech ve starověkém písemnictví. V domu kultury k večeru vystoupí Jihočeská komorní filharmonie se sólovými dudáky. Večer se v letním kině bude konat druhý hlavní festivalový pořad „Jarmark dudácké veselosti“, který nabídne to nejlepší z českých i zahraničních souborů. Neděle patří už tradičně odpolednímu slavnostnímu průvodu městem a závěrečnému galakoncertu zahraničních souborů, který pro velkou návštěvnickou účast probíhá jak v letním kině, tak i na hradním nádvoří. Tímto pořadem bude slavnostně ukončen dudácký festival. Stejně jako několik posledních ročníků, bude i v rámci tohoto, pořádán po celou dobu festivalu Staročeský jarmark u hradu a pod Jelenkou, Jarmark na Palackého náměstí, kde se na tzv. Malé scéně představí dudáci jednotlivci i menší soubory. [24]

38

Vstupné na festivalová představení Vstupenky na dvacátý ročník bude možné zakoupit od 1. června 2012 a to v kulturním domě, v kině OKO nebo přes portál TICKETSTREAM. V průběhu festivalu potom také v CK Ciao, která se nachází přímo v areálu hradu. Ceny jednotlivých vstupenek se pohybují v rozmezí od 50 Kč do 180 Kč. Například vstup na Mezinárodní dudácké kasací činí 130 Kč, vstup na hlavní festivalové pořady 180 Kč a na závěrečný galakoncert 160 Kč. Zdarma bude možné navštívit pořad In Taberna, lidový bál v kulturním domě nebo úvodní pořad Vivat festival. Pro návštěvníky je připravena i permanentka, která bude stát 950 Kč. [30]

Přípravný výbor Mezinárodního dudáckého festivalu 2012 Za Městské kulturní středisko Strakonice Eva Dresslerová - ředitelka MDF Dana Skoupilová - tajemník MDF Ing. Lenka Hůlková - ekonomka MDF

Za Městský úřad Strakonice Ing. Pavel Vondrys - starosta města Strakonic PhDr. Ivana Říhová - místostarostka Andrea Šmerdová - spolupráce s podnikatelskou sférou Josef Krček - předseda programové rady

Programová rada Mezinárodního dudáckého festivalu 2012 Josef Režný – čestný předseda programové rady Josef Krček – předseda programové rady Eva Dresslerová, Zdeněk Bláha, Jaroslav Bašta, Zdeněk Vejvoda, Irena Novotná, Josef Kuneš, Romana Habartová, Milan Rusko, Vladimír Kovařík [21]

5.4 Účastníci dudáckých festivalů Dudácké soubory i dudáci jednotlivci se dudáckých festivalů ve Strakonicích účastní už od jeho počátků v roce 1967. Na festivalech každoročně vystupuje několik desítek

39

zahraničních souborů a souborů z České republiky, které sem přijíždějí, aby předvedly své hudební a taneční lidové umění.

5.4.1 Zahraniční soubory Festivalů se účastní soubory z různých koutů světa. Nejčastěji tu vystupují soubory z Francie, Velké Británie, Irska, Polska, Maďarska, Itálie a Španělska. Další soubory pocházejí například z Rakouska, Belgie, Holandska, Bulharska, Rumunska, Slovenska a dalších zemí. Jejich zastoupení už ovšem není tak velké jako u prvně jmenovaných. Tradičně nejvíce očekávanými jsou ale keltské soubory Skotů a Bretonců, kteří slaví se svými vystoupení vždy velký úspěch. Bretaňský soubor KEVRENN DE BREST ST. MARK se dokonce zúčastnil hned prvního festivalového ročníku. Skotský soubor NEILSTON AND DISTRICT PIPE BAND je zase známý pro své tradiční oblečení – károvaný kilt – a hlasitost jejich hudby, která se nese na stovky metrů daleko. Posledních

ročníků

se

také

pravidelně

účastní

holandský tříčlenný soubor

HAILANDER, který hraje tradiční holandskou hudbu.

5.4.2 Soubory z České republiky Folklorní soubory z České republiky jsou nedílnou součástí každého festivalu. Mezi soubory, které se na festivalu často objevují, patří:

Prácheňský soubor písní a tanců – Strakonice Písečan – Písek Elčovická dudácká muzika Jihočeský soubor písní a tanců Úsvit - České Budějovice Domažlická dudácká muzika

5.5 Pořadatelé dudáckých festivalů Dudácké festivaly pořádá Městské kulturní středisko Strakonice (od r. 1992) ve spolupráci s Folklorním sdružením České republiky za podpory Ministerstva kultury ČR a Jihočeského kraje. Mezi partnery festivalu patří například Jaderná elektrárna Temelín, Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice, a. s., ČZ a. s., Český rozhlas a další. 40

5.5.1 Folklorní sdružení České republiky Folklorní sdružení České republiky je občanské sdružení dětí a mládeže, které je zaměřeno na uchovávání a rozvíjení lidových tradic a národních kulturních hodnot v oblastech lidového tance, zpěvu a hudby. Sdružuje více než 400 členských souborů. Tato organizace se podílí na pořádání 60 folklorních festivalů a lidových slavností, pro vedoucí souborů pořádá různé semináře a kurzy. Dále také vydává časopis Folklor, Kalendář folklorních akcí v ČR a propagační publikace. Spolupracuje s řadou kulturních institucí (např. Česká centrála cestovního ruchu) a mediálních partnerů (Literární noviny, Radio Proglas…). [1]

5.6 Propagace dudáckých festivalů V dnešní době je nejdůležitějším nástrojem propagace internet. Mezinárodní dudácký festival

má

vlastní

internetové

stránky,

které

jsou

k nalezení

na

adrese

www.dudackyfestival.cz. Bohužel informací, které na těchto stránkách naleznete, není moc. Chybí tu jakékoli zmínky o historii pořádaných festivalů, fotodokumentace, odkazy na zahraniční i české soubory. Seznámit se tu ale můžete s podrobným festivalovým programem a cenou vstupného. Odkazy a informace o festivalu poskytují také webové stránky, které jsou zaměřené na jihočeský region nebo folklorní slavnosti (www.folklor.cz, www.atlasceska.cz, www.jiznicechy.cz). Pozvánku na festival můžete najít i na internetovém portálu Facebook.com. Důležitou roli při propagaci hraje i Městské informační centrum ve Strakonicích, kde se nachází řada propagačních materiálů o festivalu v českém i cizím jazyce, suvenýry s touto tematikou a podobně. O festivalu informuje také Folklorní sdružení ČR ve svém časopise Folklor a mezinárodní organizace CIOFF a IOV. Další propagace probíhá také formou novinových článků, billboardů a poutačů, upoutávek v regionálních rádiích.

5.6.1 Propagace XX. mezinárodního dudáckého festivalu Aby pořadatelé dostatečně informovali veřejnost o jubilejním dvacátém ročníku festivalu, připravili ve spolupráci s Českým rozhlasem v Českých Budějovicích slavnostní zahájení mediální kampaně k této akci. Ta se uskutečnila 14. února 2012 od 41

17 hodin v budově Českého rozhlasu České Budějovice.

V přibližně hodinovém

programu se pozvaným hostům a novinářům představili hlavní organizátoři a partneři festivalu. Ochutnávku toho, na co se na festivalu mohou návštěvníci těšit, předvedly vybrané dudácké soubory. Proběhl zde křest knihy fotografií z minulého ročníku a hosté byli také seznámeni s programem festivalu. Záznam tohoto setkání poté odvysílal Český rozhlas. Byla zde oznámena ale ještě jedna důležitá informace a to, že byly zahájeny přípravy na zapsání Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích na Seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Pokud vše půjde, tak jak má, měl by se festival stát součástí tohoto seznamu již na podzim letošního roku. [27] Kromě toho probíhá ve Strakonicích i řada dalších akcí, které mají podpořit tuto událost.

Například na Podskalí byla odhalena socha Švandovy milé Dorotky,

Šmidingerova knihovna pořádá výtvarnou soutěž zaměřenou na dudy, dudáky a dudáctví, odbor školství a cestovního ruchu Městského úřadu ve Strakonicích připravil společnou vycházku po Naučné stezce Švandy dudáka a sám starosta města Pavel Vondrys vyzval občany, aby se připojili k propagaci festivalu květinovou výzdobou za okny.

42

6 Vývoj počtu festivalových účastníků a návštěvníků 6.1 Vývoj počtu účastníků dudáckých festivalů Na následujících grafech jsou znázorněny počty souborů, které se od roku 1967 zúčastnily festivalových představení. Čísla nejsou bohužel přesná, ale pouze orientační, protože i údaje z oficiálních publikací o dudáckých festivalech se v počtu účastníků nepatrně odlišují. Údaje o počtu tuzemských souborů v letech 2004 – 2010 dokonce nejsou nikde ani oficiálně uvedeny.

6.1.1 Zahraniční soubory Graf č. 1 ukazuje vývoj počtu zahraničních souborů v letech 1967 – 2010. Údaje až do roku 2002 jsem převzala z publikace Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice od p. Režného a pí. Veselé. Údaje pro ostatní roky jsou převzaty z publikace Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Z křivky můžeme vyčíst, že nejvíce souborů přijelo v roce 1998, bylo jich celkem 21. Posledního ročníku festivalu se zúčastnilo 18 zahraničních souborů.

25 20 15 10 5 0 1967 1969 1972 1975 1978 1980 1983 1986 1989 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

Počet souborů

Vývoj počtu zahraničních souborů

Rok konání festivalu

Graf č. 1: Vývoj počtu zahraničních souborů

6.1.2 Tuzemské soubory Na grafu č. 2 je vidět vývoj počtu tuzemských souborů v letech 1967 – 2010. Pro roky 2004, 2006, 2008 a 2010 nejsou uvedeny oficiální údaje, počet souborů jsem dopočítala podle seznamu účastníků, které jsem objevila na různých internetových stránkách. Počty mohou být zavádějící, protože seznamy byly vytvořeny ještě před uskutečněním festivalu a některé soubory nakonec ani nedorazily. 43

Z grafu můžeme vidět, že účast tuzemských souborů je značně kolísavá. K největšímu poklesu došlo mezi ročníky 1989 a 1992. Nejvíce tuzemských souborů se zúčastnilo XIX. mezinárodního dudáckého festivalu, bylo to celkem 23 souborů.

25 20 15 10 5 0 1967 1969 1972 1975 1978 1980 1983 1986 1989 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

Počet souborů

Vývoj počtu tuzemských souborů

Rok konání festivalu

Graf č. 2: Vývoj počtu tuzemských souborů

6.2 Vývoj počtu návštěvníků dudáckých festivalů Následující graf č. 3 znázorňuje vývoj počtu návštěvníků v letech 1967 – 2010. Podle ředitelky festivalu paní Evy Dresslerové nejsou žádné oficiální statistiky, ve kterých by byly zachyceny jejich přesné počty. To je způsobeno především tím, že část programu je pouze pro platící návštěvníky, další části jsou volně přístupné. Takže i samo Městské kulturní středisko Strakonice počty návštěvníků přibližně odhaduje. Z grafu můžeme vidět, že návštěvnost měla po roce 1989 sestupnou tendenci, což bylo pravděpodobně způsobeno i tehdejší situací v naší zemi. Od roku 2004 se podle paní Dresslerové návštěvnost pohybuje kolem cca 30 000.

35000 30000 25000 20000 15000 10000 5000 0 1967 1969 1972 1975 1978 1980 1983 1986 1989 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010

Počet návštěvníků

Vývoj počtu návštěvníků

Rok konání

Graf č. 3: Vývoj počtu návštěvníků

44

7 Dudáctví v jiných částech naší republiky Strakonice nejsou jediným místem, kde se můžeme ještě dnes setkat s dudáctvím. Tato tradice lidového umění stále žije i v jiných koutech naší země. Asi nejvýrazněji se hned po jižních Čechách projevuje v

národopisné oblasti Chodsko, s centrem ve

městě Domažlice. Dalším místem, které je spojováno s dudáckým uměním, je město Cheb, a zapomenout samozřejmě nemůžeme na gajdoše (dudáky) z Moravy.

7.1 Chodsko Jedná se o území v jihozápadních Čechách, které původně sahalo až do německého Bavorska. Chodové byli královští strážci hranic; odtud také pochází jejich pojmenování (chodili po hranicích). Člení se na Dolní (blíže k Domažlicím) a Horní. Chodsko je oblastí, která je velmi bohatá na lidové tradice. Lidé se snaží o udržování místního folklóru, místních zvyků a obyčejů. Zachoval se zde pestrý lidový kroj a stále se tu mluví chodským nářečím. I lidová řemesla tu mají dodnes své místo, paličkování nebo keramika s chodským vzorem. A jen málokdo nezná pojmy jako chodské koláče, chodský pes nebo chodská čakana. Důležitou součástí místního folklóru je i lidová hudba, kde jako hudební nástroj převažují dudy. Dudy, zde nazývané pukl, jsou často doprovázeny houslemi, klarinetem, kontrabasem, ale i flétnou. Hru na ně je možné si poslechnout každoročně v Domažlicích, kde se pořádají Chodské slavnosti. [5]

7.1.1 Chodské slavnosti – Vavřinecká pouť Chodské slavnosti jsou jedním z nejstarších folklórních festivalů v České republice. Poprvé se pořádaly v roce 1955 jako náhrada za zrušené církevní svatovavřinecké poutě. Ty se ale v 90. letech opět vrátily a staly se součástí oficiálního programu slavností. Dnes se festival koná vždy první víkend po 10. srpnu a představují se na něm národopisné hudební i taneční soubory. Svůj prostor tu mají i soubory z ostatních částí republiky a ze zahraničí. Vstup na všechny pořady v programu je zdarma. Součástí slavností je také velký staročeský jarmark v historickém centru, kde si návštěvníci mohou zakoupit typické chodské výrobky. Letošní 58. Chodské slavnosti – Vavřinecká pouť 2012 se budou konat ve dnech 10. – 12. srpna 2012. [22] 45

8 Dotazníkové šetření Součástí mé bakalářské práce je i dotazníkové šetření, které bylo zaměřeno především na zjištění popularity Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, ale i na ostatní folklorní festivaly v Jihočeském kraji. Tímto výzkumem bych chtěla zjistit procentuální část respondentů, kteří se festivalu zúčastnili a z toho pak určit věkovou kategorii a kraj, které se na návštěvnosti podíleli nejvíce. Výzkum byl prováděn na internetových stránkách Vyplňto.cz. Pro tuto formu dotazování jsem se rozhodla hlavně proto, že internet je jednou z nejrozšířenějších forem mediální komunikace a umístěním na tyto stránky se k vyplňování dotazníků dostala širší veřejnost. V dotazníku bylo 24 otázek, které na sebe v závislosti na odpovědi respondentů navazovaly. Některé z těchto otázek byly rozřazovacího typu. To aby respondenti nemuseli zbytečně odpovídat na otázky, které pro ně nebyly určené, a nedocházelo tak ke zkreslení výsledků. Celkem bylo osloveno 187 respondentů různých věkových kategorií a z různých částí naší republiky. Úvod dotazníku byl čistě rozřazovací. Hlavní část pak tvořily otázky zaměřené na Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Cílem bylo zjistit, kolik dotazovaných festival zná, kolik z nich se ho zúčastnilo a kolik ne, a z jakého důvodu. Další otázky směřovaly ke zjištění informací o programu festivalu a o cenách vstupného. K závěru dotazníku byly pokládány otázky, které zjišťovaly, zda dotazovaní znají a popřípadě se zúčastnili i jiných akcí v Jihočeském kraji. Samotný závěr dotazníku tvoří otázky na věk, pohlaví a bydliště, které budou vyhodnoceny na základě respondentů, kteří navštívili Mezinárodní dudácký festival.

46

8.1 Slyšel/a jste někdy ně pojmy dudáctví, udáctví, dudácká tradice, folklorní folklo festivaly? První otázka dotazníkového šetření šet ení zkoumá, zda jsou respondenti obeznámeni s těmito pojmy. Sloužila k rozřazení řazení respondentů. respondent . Pokud respondent odpověděl, odpově ě že se s těmito pojmy nikdy nesetkal, byl rovnou směřován sm na konec dotazníku k otázkám na pohlaví, věk a bydliště. Z celkového počtu čtu 187 respondentů, respondent odpovědělo 180 osob na tuto otázku tázku ANO, zbylých 7 osob odpovědělo NE.

180 96%

ANO NE

7 4%

Graf č.. 4: Slyšel/a jste n někdy kdy pojmy dudáctví, dudácká tradice, folklorní festivaly? festivaly

8.2 Slyšel/a jste někdy někdy o Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích? Druhá otázka byla opět směřována sm k užšímu výběru ru respondentů. Jejím cílem bylo zjistit, kolik procent z dotazovaných zná Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Otázka byla rozřazovac řazovací, především kvůli následujícím upřesň řesňujícím otázkám. V případě, že respondent odpověděl odpov na tuto otázku negativně, ě, byl přesměrován př rovnou k otázce č. 18, která se zabývá ostatními folklórními folkló slavnostmi v Jihočeském Jihoč kraji. Z grafu č.. 5 je patrné, že většina v respondentů Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích zná. Ze 180 respondentů jich 168 odpovědělo ANO, to je 93%, zbylých 12 respondentů (7%) dudácký festival nezná.

47

168 93%

ANO NE

12 7%

Graf č.. 5: Slyšel/a jste n někdy kdy o Mezinárodním dudáckém festivalu ve Strakonicích? Strakonicích

8.3 Jak jste se o něm dozvěděl/a? dozv Třetí otázka zjišťuje, ťuje, jak se Mezinárodní Mezinárodní dudácký festival dostal do povědomí pov lidí. 72 dotazovaných (43%) se o festivalu dozvědělo dozv lo od známých a přátel, z internetu 53 dotazovaných (31%), z reportáží v televizi nebo rozhlase to bylo 28 dotazovaných (17%) a z tisku 15 dotazovaných (9%).

72 43%

53 31%

př přátelé internet

15 9%

28 17%

TV, rozhlas tisk

Graf č. 6: Jak jste se o Mezinárodním dudáckém festivalu dozv dozvědě ěděl/a?

8.4 Navštívil/a /a jste někdy někdy Mezinárodní dudácký festival? Tato otázka byla zásadní pro roztřídění rozt respondentů, kteří ří festival navštívili a kteří kte nikoliv. U respondentů, ů, kteří kte festival navštívili, byla dále zjišťována ťována atraktivnost tohoto 48

festivalu, programu a podobně. podobn Respondenti, kteříí festival nenavštívili, nenavštívili byli tázáni, z jakého důvodu vodu a za jakých podmínek by festival byli ochotni navštívit. Ze 168 respondentů, ů, kteří kteř o festivalu slyšeli, li, jej navštívilo 81, tedy 48%. Zbylých 87 respondentů se festivalu nikdy nezúčastnilo. nezú Pokud vezmeme v potaz celkový počet po respondentů,, tedy 187, zjistíme, že se festivalu zúčastnilo astnilo celkem 43% všech dotazovaných.

87 52% 81 48%

ANO NE

Graf č. 7: Navštívil/a jste někdy Mezinárodní dudácký festival??

8.5 Proč jste Mezinárodní dudácký festival nenavštívil/a? Pátá otázka byla určena čena 87 respondentům, respondent kteříí festival nenavštívili. Zvolit si mohli jednu ze tříí nabízených možností nebo uvést vlastní důvod. d vod. Pouze 5 uvedlo vlastní důvod, přičemž třem řem em z nich nevyhovuje termín festivalu, který se kryje s jinou akcí, další respondent nemá rád akce, kde je moc lidí, a poslední uvedl, že už je ve věku, v kdy raději zůstává doma. 30 respondentů respondent nenavštívilo festival kvůli ůli velké vzdálenosti, 37 nemá o návštěvu ěvu ani zájem a 15 respondentů respondent uvedlo jako důvod ůvod neúčasti neú finanční situaci.

8.6 Zúčastnil/a astnil/a byste se festivalu, kdyby n nějaká ějaká CK přišla p se zajímavou nabídkou na tento festival? U těchto respondentůů mě ještě zajímalo, zda by festival navštívili jako účastníci ú zájezdu cestovní kanceláře. ře. Odpověď ANO uvedlo 61 respondentů,, zbylých 26 odpovědělo, že by se festivalu nezúčastnilo častnilo ani tak. 49

8.7 V jakém roce jste festival navštívil/a? Sedmá otázka zjišťuje, ťuje, uje, kdy respondenti festival navštívili. 13 z nich uvedlo, že navštívili hned několik ěkolik festivalových ročníků ro a to v rozmezí let 1992 – 2010. 68 respondentů navštívilo festival pouze jedenkrát. 10 dotazovaných navštívilo festival v roce 1994, 9 dotazovaných v roce 1996, 5 dotazovaných 1998, 6 dotazovaných v roce 2000, 12 dotazovaných v roce 2002, tedy v době konání jubilejního XV. ročníku. ro 5 respondentů v roce 2006, 006, 3 respondenti v roce 2008 a 18 respondentů v roce 2010.

8.8 Z jakého důvodu ůvodu jste festival navštívil/a? Osmá otázka byla zaměřena zaměř na zjištění důvodu návštěvy. 42 respondentů respondent (52%) odpovědělo, že přijali řijali pozvání od rodiny, přátel p čii známých. 18 respondentů respondent (22%) toužilo spatřit it festival na vlastní oči, o 13 respondentů (16%) odpovědělo, odpov že jsou nadšenci pro dudáckou muziku a jsou pravidelnými návštěvníky. návšt Zbylých 8 respondentů (10%) festival navštívilo, protože pochází přímo přímo ze Strakonic nebo blízkého okolí.

pozvání od rodiny, přátel p

42 52% 8 10%

18 22% 13 16%

touha spatřit řit festival nadšenec a pravidelný návštěvník pochází z blízkého okolí

Graf č. 8: Z jakého důvodu jste festival navštívil/a?

8.9 S kým jste festival navštívil/a? Devátá otázka je zaměřena zaměř na doprovod a společnost účastníka častníka festivalu. festival 57 dotazovaných festival navštívilo s rodinou, 10 dotazovaných přijelo řijelo na festival s přáteli,

50

10 dotazovaných navštívilo festival samo, 4 dotazovaní podnikli návštěvu návšt s partnerem či partnerkou.

57 71% rodina

10 12%

přátelé sám

10 12%

4 5%

partner/ka

Graf č. 9: S kým jste festival navštívil/a?

8.10 Účastnil/a jste se celého festivalového programu? Desátou otázkou bylo zjišťováno, zjišť zda se návštěvníci festivalu účastnili častnili celého programu nebo se zaměřili jen na jeho určitou ur část. 38 respondentů se zúčastnilo častnilo pouze vybraných částí ástí programu, 23 respondentů respondent se účastnilo lo jen víkendového programu a 20 respondentů odpovědělo, ě ělo, že se účastnilo ú celého programu.

38 47%

23 28%

pouze vybrané části programu víkendový program

20 25%

celý program

Graf č. č 10: Účastnil/a jste se celého festivalového programu?

51

8.11 Líbil se Vám festival a jeho program? Jedenáctá otázka zkoumá, jak atraktivní byl pro návštěvníky návšt vníky festivalu jeho program. 65 dotazovaných odpovědělo, ědělo, že se jim program líbil. líbil. 12 dotazovaných bylo s programem celkem spokojeno, ale ještě ješt by ho vylepšili. Tito respondenti dostali v další otázce prostor na vyjádření ření se ke zlepšení. 4 respondenti usoudili, že pro ně ně tento festival nebyl atraktivní,, že dudáctví není nic pro ně. n

65 80%

ano, líbil

4 5%

12 15%

ano líbil, ale trochu bych ho vylepšil/a ne, neíbil, dudáctví není nic pro mě

Graf č. 11: Líbil se Vám festival a jeho program?

8.12 Co byste na festivalu či jeho programu zlepšil/a? Tato otázka byla určena ena pro respondenty, kteří kte v minulé otázce odpověděli, odpov že by festival nebo jeho program vylepšili. Odpovědi di záležely na konkrétním respondentovi. Většina z nich se ale shodla, že by lépe zorganizovali průvod pr vod souborů městem. Soubory by nešly v takové blízko lízkosti a nedocházelo by tak k občasnému překrývání řekrývání hudby. Další návrhy byly směřovány ěřovány k opětovnému umístění Kasací před řed budovu radnice. 4 respondenti neuvedli žádný návrh na zlepšení.

8.13 Co se Vám líbilo na festivalu a programu nejvíce? Třináctá otázka zjišťuje ťuje, jaká část ást festivalového programu byla pro návštěvníky návšt nejatraktivnější. jší. Nejlákavější Nejlákavě je pro návštěvníky průvod vod všech souborů soubor městem, tuto odpověď zvolilo celkem 31 respondentů. respondent Dudácké kasací si vybralo 17 respondentů. respondent 12 dotazovaných zvolilo vystoupení zahraničních souborů. 6 respondentů respondent považuje za 52

nejatraktivnější jší vystoupení dětských d souborů,, 3 koncert duchovní hudby, 3 vystoupení středověkých souborůů a 2 koncert vážné hudby.

průvod vod souborů městem dudácké kasací 31 42%

17 23%

vystoupení zahr. souborů soubor 12 16%

vystoupení dětských ětských souborů koncert duchovní hudby

2 3%

3 4%

3 4%

6 8%

vystoupení středověkých středov souborů koncert vážné hudby

Graf č. č 12: Co se Vám líbilo na festivalu a programu nejvíce?

8.14 Vyhovovala Vám cena vstupenek na jednotlivá festivalová představení? Čtrnáctou trnáctou otázkou jsem se snažila zjistit spokojenost návštěvníků návštěvníků festivalu s cenou vstupného. 75 respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně, s cenou vstupného tedy byli spokojeni. Zbylých 6 respondentů resp s cenou vstupenek spokojeno nebylo.

8.15 Jaká by podle Vás měla m být cena vstupného? Proč? č? V patnácté otázce se mohli respondenti, kteří kte í nebyli spokojeni s cenou vstupného vyjádřit k onomu tématu. Bohužel tuto otázku zodpověděli zodpov ěli jen 2 ze 6 respondentů. respondent Jejich názory byly téměř ěř shodné. Cena jim přijde nepřiměřená, ěř u některých ěkterých představení p dokonce přemrštěná. Vstupné by podle nich mělo m lo být asi o polovinu levnější. levn

8.16 Navštívil/a jste akce spojené s dudáctvím i jinde než ve Strakonicích? Cílem šestnácté otázky bylo zjistit, zda respondenti, kteří se zúčastnili častnili Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích, navštívili i jiné akce spojené s dudáctvím. 67

53

dotazovaných odpovědě ědělo, že žádnou takovou akci nenavštívilo, 14 respondentů se podobné akce zúčastnilo. častnilo.

67 83% Ano, navštívil/a 14 17%

Ne, nenavštívil/a

Graf č. 13:: Navštívil/a jste akce spojené s dudáctvím i jinde než ve Strakonicích? Strakonicích

8.17 Kterou akci a kde jste ji navštívil/a? Na sedmnáctou otázku odpovídalo pouze 14 respondentů, respondent kteří ří se zúčastnili zú i jiných dudáckých akcí. 13 z nich navštívilo Chodské slavnosti v Domažlicích, 1 respondent při dovolené navštívil Glasgow International Piping Festival ve Skotsku, Velké Británii.

13 93% Chodské slavnosti International Piping Festival

1 7%

Graf č. 14: Kterou akci a kde jste ji navštívil/a?

54

8.18 Znáte nějaké ějaké folklo folklorní festivaly, slavnosti, kroměě Mez Mezinárodního dudáckého festivalu, které se konají v Jihočeském českém kraji? Osmnáctá otázka byla směřována směř už obecně na znalost folklórních festivalů festival a slavností v Jihočeském eském kraji. Odpovídalo na ni celkem 180 respondentů. respondent . 103 z nich uvedlo, že žádnou jinou slavnost v Jihočeském eském kraji neznají. 77 dotazovaných odpovědělo odpov kladně.

103 57%

77 43%

ANO NE

Graf č. 15:: Znáte nějaké ně jiné folklorní festivaly, slavnosti, konající se v Jihočeském Jihoč kraji?

8.19 Které slavnosti či č festivaly to jsou? Tato otázka byla určena čena pro 77 respondentů respondent s kladnou odpovědí ědí na předchozí př otázku. Cílem bylo zjistit, které konkrétní slavnosti či festivaly v Jihočeském českém kraji jsou v povědomí lidí. Respondenti mohli uvést více než jednu odpověď. odpov . Nejčastější Nejč odpovědí byla slavnost v Holašovicích, Holašovicích kterou uvedlo celých 69 respondentů. ů. Dále to byly podle počtu tu výskytu slavnosti v Písku, Táborské slavnosti, slavnosti v Českém Krumlově Krumlov a slavnosti Zlaté stezky v Prachaticích. Mezi odpověďmi mi se objevily i Chodské slavnosti v Domažlicích, ažlicích, které se ovšem nacházejí v kraji Plzeňském.

8.20 Navštívil/a jste některý ně z nich? Dvacátá otázka zjišťovala, ťovala, zda se respondenti zúčastnili zú některé z těchto jihočeských slavností či festivalů. 32 3 dotazovaných navštívilo některou z akcí,, 45 respondentů se žádné z nich nezúčastnilo častnilo.

55

8.21 Kterou jihočeskou českou slavnost či festival jste navštívil/a? V této otázce bylo zjišťováno, ťováno, kterou z akcí tito respondenti navštívili. Opět mohli uvést více než jednu odpověď. odpověď Nejvíce navštěvovanou akcí byla slavnost v Holašovicích, zúčastnilo astnilo se jí celkem 24 respondentů.. Respondenti se dále zúčastnili zúč Píseckých slavností a slavností v Českém Krumlově. Celkem 16 krát byly uvedeny i Chodské slavnosti.

8.22 Pohlaví? Dvaadvacátá otázka byla zaměřena zam na zjištění pohlaví respondentů. ů. Z celkového počtu 187 respondentůů dotazník vyplnilo 102 žen a 85 mužů. muž . Mezinárodní dudácký festival však navštívilo jen 81 dotazovaných. Z čehož ehož bylo 49 žen a 32 mužů. muž Což je v procentuálním vyjádření ření 60% žen a 40% mužů. muž

8.23 Věk? Dvacátá třetí otázka zkoumala zkou atraktivitu festivalu podle věkové ěkové kategorie. Podle odpovědí dí jsem vyhodnotila pouze respondenty, kteří kte se festivalu zúčastnili. častnili. Z celkového počtu 81 návštěvníků ě ů bylo nejvíce 40 osob ve věku v 31 – 55 let, což je téměř 50%. Další kategorií byl věk ěk mezi 19 1 – 30 lety, který s 22 osobami zaujímá 27%. Dále pak 18 osob, což je 22%, ve věku ěku nad 56 let. A 1 osoba v kategorii 18 a méně s 1%.

40 50% 18 22%

18 a méně 19 - 30 31 - 55

22 27%

56 a více 1 1%

Graf č. 16: Věk respondentů

56

8.24 V jakém kraji bydlíte? Poslední otázka byla zaměřena zam na bydliště návštěvníků Mezinárodního dudáckého d festivalu. Největší ě počet čet návštěvníků, návšt celkem 55, pochází z Jihočeského Jihoč kraje. 12 návštěvníků je z kraje Plzeňského. Plze 5 návštěvníků pochází ze Středoč ředočeského kraje, 3 osoby z Vysočiny, iny, 2 návštěvníci návště z Prahy, a po 1 návštěvníkovi z Jihomoravského kraje, kra Karlovarského kraje, Moravskoslezského kraje a Pardubického kraje. Zbylé kraje nejsou zastoupeny.

Jihočeský český kraj Plzeňský ňský kraj

55 68%

Středočeský ř český kraj

12 15%

Vysočina Praha Jihomoravský kraj Karlovarský kraj

1 1%

3 2 4% 1 1 3% 1% 1 1% 1%

5 6%

Moravskoslezský kraj Pardubický kraj

Graf č. 17: Bydliště respondentů

57

9 Výsledky dotazníkového šetření Dotazníkové šetření ukázalo, že většina respondentů se již s pojmy dudáctví a folklorní festivaly někdy ve svém životě setkala. Pouze 4% z celkových 187 oslovených o nich nikdy neslyšela. O Mezinárodním dudáckém festivalu dokonce slyšelo 93 % respondentů, přičemž nejčastěji se o něm dozvěděli od svých přátel či známých nebo z internetu. Festival však osobně navštívila méně jak polovina dotazovaných, přesně 48%, tedy 81 respondentů. Jako důvod neúčasti byl často uváděn nezájem o návštěvu, velká vzdálenost a finanční důvody. Pokud by ovšem nějaká cestovní kancelář přišla s finančně dostupným zájezdem na tento festival, 70% z 87 nezúčastněných respondentů by festival rádo navštívilo. To by mohlo být zajímavé zejména pro tuzemské cestovní kanceláře, které zatím ve své nabídce nic podobného nemají. Mezinárodního dudáckého festivalu se zúčastnilo o 20% více žen než mužů. Téměř polovina návštěvníků festivalu spadá do kategorie 31 – 55 let, následována kategorií 19 – 30 let. Nejvíce návštěvníků pochází z Jihočeského kraje. Jeden z hlavních důvodů je ten, že Strakonice se nachází v Jihočeském kraji a tudíž to mají jeho obyvatelé do Strakonic nejblíže. Nejčastějším důvodem návštěvy festivalu bylo přijetí pozvání od rodiny či přátel, ale našli se i návštěvníci, kteří přijeli, aby festival spatřili na vlastní oči z vlastní iniciativy, a několik pravidelných návštěvníků, kteří se festivalu účastní již od roku 1992. Nejnavštěvovanější byl loňský XIX. festivalový ročník. Pokud započítáme i pravidelné návštěvníky, zúčastnilo se ho celkem 28 respondentů. To by mohlo znamenat zvyšující se zájem o tuto folklorní akci. Dotazování také odhalilo, že účastníci navštívili festival v převážné většině s rodinou. To by pro pořadatele festivalu mohl být impuls k vytvoření například speciálního rodinného vstupného. Dále pak s přáteli nebo individuálně. Z odpovědí na otázky o festivalovém programu vyplývá, že návštěvníci se účastní obvykle jen vybraných částí, popřípadě jen víkendového programu. Většina z nich je ale s programem spokojena a nemá k němu žádné výhrady. Několik respondentů by ale lépe zorganizovalo průvod městem nebo opět přesunulo Kasací před budovu radnice. 58

Velké oblibě se u návštěvníků těší právě průvod městem, dudácké kasací i vystoupení zahraničních souborů. Ani s cenou vstupného nemají respondenti velký problém, jen několika málo z nich se zdá příliš vysoké a nepřiměřené. Pouze 14 návštěvníků dudáckého festivalu se zúčastnilo i jiné akce spojené dudáctvím, především tedy Chodských slavností v Domažlicích. Se znalostí a účastí na jiných jihočeských folklorních slavnostech to vypadalo následovně. Ze 180 dotazovaných dokázalo pouze 43 % vyjmenovat nějakou takovou akci v Jihočeském kraji. Nejvíce zmiňovanou byla slavnost v Holašovicích, které se také zúčastnil největší počet respondentů. Překvapivě hodně lidí zmínilo i Chodské slavnosti, které sice jsou folklorní slavností, ale ne v Jihočeském kraji.

59

Shrnutí V teoretické části mé bakalářské práce jsem se věnovala především představení Jihočeského kraje a jeho potenciálu pro cestovní ruch. Zpracovala jsem jednotlivé druhy cestovního ruchu v této oblasti a v závěru této části jsem se věnovala jihočeskému folkloru a vypracovala jsem přehled nejznámějších jihočeských folklorních festivalů. Jihočeský kraj je z hlediska cestovního ruchu velmi atraktivní oblastí. Má ideální předpoklady pro rekreační, kulturně – poznávací, sportovně orientovaný a lázeňský cestovní ruch. Návštěvník tu na jednom místě nalezne krásnou přírodní scenérii i velké množství památek, jako například dvě památky zapsané na Seznamu UNESCO - vesnici Holašovice a historické centrum Českého Krumlova. Důležitou součástí tohoto regionu je i lidová kultura a folklor. Lidové tance, písně a lidová hudba patřily vždy k této oblasti a lidé se je prostřednictvím různých slavností a festivalů snaží stále udržovat v živé paměti. Praktickou část své bakalářské práce jsem zaměřila na jihočeskou obec Strakonice a na Mezinárodní dudácký festival, významnou kulturní akci, která se zde koná pravidelně každé dva roky. Tuto část uzavírá dotazníkové šetření o popularitě dudáckého festivalu. Město, ležící na soutoku Otavy a Volyňky, bylo založeno kolem mohutného hradu, který ve 13. století nechal postavit šlechtický rod Bavorů. Mnohaletá dudácká tradice, za kterou Strakonice vděčí pověstem o Švandu dudákovi, udělala z tohoto města ideální místo pro pravidelná setkávání dudáků, dudáckých muzik i tanečníků z celého světa. Toto setkání se nazývá Mezinárodní dudácký festival a koná se zde již od roku 1967. Přijíždějí na něj stovky účinkujících a tisíce diváků, které spojuje právě láska k lidové tradici a lidovému umění. Za svůj celosvětový věhlas vděčí festival i členství v mezinárodních organizacích. V České republice je pro dudy známá i oblast Chodska, ale myslím, že můžeme s klidem říci, že nikde jinde se nenajde tak silně zakořeněná dudácká tradice jako právě zde, ve městě Švandy dudáka. Což dokazuje i jeho popularita mezi respondenty dotazníkového šetření.

60

Závěr V závěru bych ráda shrnula výsledky mé práce, která se týkala Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích jako jedné z nejdůležitých folklorních akcí v Jihočeském kraji. Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích je akcí s dlouholetou tradicí, která si za uplynulých 19 ročníků získala řadu příznivců nejen z řad odborníků, ale i laické veřejnosti. Je důkazem toho, že lidová kultura a folklor mají v tomto kraji stále své důležité místo. Obzvlášť pak tedy dudáctví. Mezinárodní charakter festivalu napomáhá propagaci Strakonicka a vůbec i jižních Čech v zahraničí, zvyšuje jejich image a tím zapříčiňuje i rozvoj cestovního ruchu. Jeho věhlas stoupá i díky účasti v organizacích CIOFF a IOV. Zásadní by pro něj bylo i zmiňované přijetí na Seznam kulturního nehmotného dědictví UNESCO, které by jeho prestiž ještě posílilo. Při psaní práce mě ovšem hodně nemile překvapil nedostatek informací o festivalu, o jeho historii, pořádání a podobně. Publikací, které jsou mu věnované, je opravdu poskrovnu, přičemž informace v nich se od sebe značně liší. Nedostatkem trpí i propagační materiály. V městském informačním centru, kde by údajně měly být k dostání, jsem žádné neobjevila. Ani oficiální stránky festivalu nevykazují žádnou velkou kvalitu, chybí zde jakékoli informace o uplynulých ročnících, fotodokumentace, informace o souborech. Také neexistuje žádná oficiální statistika návštěvnosti. Myslím, že festival takového formátu si zaslouží jistě mnohem víc i mnohem lepší propagaci. I přes tyto nedostatky, které snad do budoucna vymizí, je ale festival nádhernou ukázkou lidových tradic různých kultur světa.

61

Seznam použitých zdrojů Literatura 1.

CHROMÝ, Pavel. Jihočeský kraj. Praha: Kartografie Praha, a.s., 2003. Edice průvodce po České republice. ISBN 80-7011-734-6.

2.

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Jižní Čechy. Praha: Soukup & David, 2002. ISBN 80-86050-27-0.

3.

HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 978-80-7373-107-6.

4.

INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 80-245-15695.

5.

Mezinárodní dudácký festival ve Strakonicích. Praha: PhotoArt, 2011. ISBN 97880-904597-4-8.

6.

PODHORSKÝ, Marek. Jihočeský kraj. Praha: Freytag & Berndt, 2009. ISBN 97880-7316-074-6.

7.

REŽNÝ, Josef. Dudy a dudáci. Volyně: Městské muzeum, 1978.

8.

REŽNÝ, Josef a Irena VESELÁ. Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice. Strakonice: město Strakonice, 2002. ISBN 80-238-9210-X.

9.

Strakonice: 640. Výročí: 1367-2007. Strakonice: Město Strakonice, 2007. ISBN 978-80-239-9816-0.

Internetové zdroje 1.

Co je FoS ČR: O nás. Folklorní sdružení ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/co-je-fos-cr

2.

Etnografické členění ČR. Folklorní sdružení ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/tema/tema.phtml?id=2243&lng=

3.

Etnografický subregion Blatsko. Folklorní sdružení ČR [online]. 2005 [cit. 201204-15]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122568

4.

Etnografický subregion Doudlebsko. Folklorní sdružení ČR [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122567

62

5.

Etnografický subregion Chodsko. Folklorní sdružení ČR [online]. 2005 [cit. 201205-03]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122574&menu=$menu&lng= $lng

6.

Etnografický subregion Prácheňsko. Folklorní sdružení ČR [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://archiv.fos.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=122575

7.

Festival. ABZ.cz [online]. 2006 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://slovnik-cizichslov.abz.cz/web.php/slovo/festival

8.

Foklór. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2007-2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Folklor

9.

Charakteristika a význam cestovního ruchu v Česku. Czechtourism [online]. 2005 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/1charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/

10. Informační centrum: Zpráva o činnosti MIC za rok 2011. Strakonice: oficiální portál města [online]. 2012 [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.strakonice.eu/sites/default/files/clanky/Zprava_o_cinnosti_MIC_za_rok _2011.pdf 11. Jihočeský folklorní festival. Folklor.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://folklor.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=22018 12. Jihočeský kraj. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2012 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jiho%C4%8Desk%C3%BD_kraj 13. Josef Formánek: Osobnosti - Dudáctví. Strakonice: oficiální portál města [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.strakonice.eu/content/josefformanek 14. Josef Režný: Osobnosti - Dudáctví. Strakonice: oficiální portál města [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.strakonice.eu/content/josef-rezny 15. Kroje. Česká republika: oficiální web ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.czech.cz/cz/66600-kroje 16. Mezinárodní dětský folklorní festival Český Krumlov. Folklor.cz [online]. 2007 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://folklor.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=135663 63

17. Mezinárodní dudácký festival Strakonice. Folklor.cz [online]. 2004 [cit. 2012-0427]. Dostupné z: http://folklor.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=7125&menu= 18. Mezinárodní dudácký festival Strakonice. Kudy z nudy [online]. 2011 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Akce/Mezinarodnidudacky-festival-Strakonice.aspx 19. Mezinárodní folklorní festival Písek: Historie festivalu. Folklorní sdružení ČR [online]. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/historie-festivalu26 20. Naučná stezka Švandy dudáka. Strakonice: oficiální portál města [online]. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.strakonice.eu/content/naucna-stezkasvandy-dudaka-0 21. O Festivalu. Dudácký festival [online]. 2012 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://www.dudackyfestival.cz/index.php?page=o-festivalu&hl=cesky 22. O festivalu. Chodské slavnosti - Vavřinecká pouť [online]. 2004-2011 [cit. 201205-03]. Dostupné z: http://www.chodskeslavnosti.cz/ 23. Památky UNESCO. Průvodce Českem [online]. 2007 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://pruvodceceskem.cz/pamatky-unesco 24. Program 20. MDF. Dudácký festival [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.dudackyfestival.cz/index.php?page=program&hl=cesky 25. Selské slavnosti Holašovice. Folklorní sdružení ČR [online]. 2003 [cit. 2012-0418]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/selske-slavnosti 26. Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011: Životní prostředí. Český statistický úřad [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/311011-11-r_2011-03 27. Strakonický svátek dudáků: 22. - 26. srpna 2012. Folklorní sdružení ČR [online]. 2012 [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/strakonickysvatek-dudaku-22-26-srpna-2012 28. Světové dědictví, NKP, chráněná území. MonumNet [online]. 2011 [cit. 2012-0406]. Dostupné z: http://monumnet.npu.cz/chruzemi/hledani.php 29. Ve Strakonicích skončil XVIII. Mezinárodní dudácký festival. Folklor.cz [online]. 2008 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://folklor.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=129302 30. Vstupenky. Dudácký festival [online]. 2012 [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://www.dudackyfestival.cz/index.php?page=alias-2&hl=cesky 64

31. Vyplňto.cz: řešení pro Váš internetový průzkum [online]. 2008-2012 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://www.vyplnto.cz/ 32. Základní informace: Poloha. Strakonice: oficiální portál města [online]. 2012 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.strakonice.eu/content/poloha 33. XVII. Mezinárodní dudácký festival Strakonice. Folklor.cz [online]. 2006 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://folklor.cz/public/kapitola.phtml?kapitola=124541&menu=

65

Seznam příloh Příloha A: Oficiální plakát XX. ročníku festivalu Příloha B: Fotografická část Příloha C: Text kasací

66

Příloha A

Zdroj: www.dudackyfestival.cz 67

Příloha B

B1: České dudy. Zdroj www.gajdy.cz

B2: Skotské dudy. Zdroj www.gajdy.cz

B3: Josef Režný. www.radio.cz B4: Jihočeský dudák. www.etnografie.estranky.cz

68

B5: Slovenští dudáci. www.rajce.net

B6: Belgičtí dudáci. www.rajce.net

B7: Skotský dudák. www.rajce.net

B8: Lotyšský dudák. www.rajce.net

69

B9: Řecký soubor. www.rajce.net

B10: Bulharští dudáci. www.rajce.net

B11: Španělští dudáci. www.rajce.net

70

B12: Turecký soubor. www.rajce.net

B13: Polský soubor. www.rajce.net

B14: Dudáci z Velké Británie. www.rajce.net

71

B15: Dudáci z Francie. www.rajce.net

B16: Skotský dudácký soubor. www.gajdy.cz

72

B17: Holandský soubor Hailander. www.gajdy.cz

B18: Prácheňský soubor písní a tanců. www.gajdy.cz

73

B19: Scéna na II. Hradním nádvoří. www.rajce.net

B20: Scéna v Letním kině. www.rajce.net

74

Příloha C Zástupce dudáků oslovuje starostu: „Pane starosto tohoto slavného města Švandova, přicházejí k vám veselí dudáci, ne nijací vandráci. Naši bratři kamarádi, domácí i přespolní, vás nechávají pozdravovat, a že by chtěli na vás něco požadovat. Abyste tak dobrý byl a jim všem na zámku zítra zahrát a zatancovat dovolil. Když nám pak dovolíte sebrat se, veselit se a spolu dobrou vůli mít, můžete se poděkování nás všech dudáků nadít. Za všechny věrný kamarády dudáky vám ručíme rádi, že v poctivosti a dovednosti zachovají naše řády. Item vás žádáme za povolení práva várečného k vaření toho dobrého pivečka strakonického, naším jménem Dudákem pojmenovaného. A neomeškáte- li už teď jeho soudek na rynk vyvaliti a nám na zdraví všech dudáků i poctivých strakonických občanů dáti vypíti, rádi zvedneme korbele a k další slávě vašeho města zahrajeme své kasací vesele. Žádáme vás, pane starosto, abyste ke stvrzení svého povolení přišel mezi nás a s námi si přátelsky připil. A teď, bratři kamarádi, slavné kasací pro pana starostu i všechny poctivé občany tohoto města. Juch!!!“ Starosta odpovídá: „Děkuji vám, milí dudáci, za vaše slavné kasací – věřte, že stojíme si na slově, jímž jsme vás na festival zvali, a souhlas máte, abyste tu hráli po celém městě i na hradním nádvoří, však pozor dejte, ať se nezboří náš staroslavný hrad, až na své dudy započnete hrát.

75

Zdravím vás všechny, kdož jste dnes na hradě v proslulém dudáckém městě Švandově, a přeji hodně zdaru vašemu dudání, zpívání, tancování i všemu konání. Abyste na naše město v dobrém vzpomínali a rádi se k nám vždy navraceli! Šenkýři, nalej našeho dobrého pivečka strakonického! Připijme si na dobré přátelství! Na zdraví!“

Převzato z knihy Mezinárodní dudácké festivaly Strakonice od Josefa Režného a Ireny Veselé, str. 64.

76