VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Katedra cestovního ruchu MARKETINGOVÁ STRATEGIE STÁTNÍHO HRADU A ZÁMKU V JINDŘICHOVĚ HRADCI BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

MARKETINGOVÁ STRATEGIE STÁTNÍHO HRADU A ZÁMKU V JINDŘICHOVĚ HRADCI

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Denisa Podhrázská

vedoucí práce: Mgr. Stanislava Pachrová JIHLAVA 2009

1

2

Anotace

Bakalářská práce je zaměřena na marketingovou strategii Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci (dále SHZ v JH). Hlavním cílem práce bylo zjistit kvalitu poskytovaných služeb návštěvníkům památkového objektu a úroveň propagace zámku. Teoretická část popisuje SHZ v JH z historického pohledu, uvádí přehled jednotlivých částí areálu včetně popisu prohlídkových tras. Dále se zaměřuje na dnešní využití SHZ v JH a seznamuje s přehledem kulturních akcí, které jsou zde každoročně pořádány. Experimentální část uvádí popis marketingového výzkumu, včetně rozboru jednotlivých otázek v dotazníku formou grafů. Obsahuje i SWOT analýzu. Z výsledků jednoznačně vyplynulo, že oslovení respondenti jsou spokojeni s úrovní poskytovaných služeb, i když návštěvnost zámku dle statistických údajů každoročně klesá. Pro zvýšení návštěvnosti památkového objektu jsou zde navrženy některé inovace, které by mohly vést k jejímu zlepšení.

This work focus on marketing strategy SHZ in Jindřichův Hradec. The main purpose of this work is to find out the quality of services that are offered to the visitors and the duality of advertisement. The Theoretic part describes the historical monument and its separate parts. Also describes different tours. The work covers today`s use of the monument and introduces a calender of cultural scheme that are held in the area every year. Experimental part describes the marketing research with data analysis of each question in the form of graphs. The part of the research includes a SWOT analysis. The outcome shows that informants are satisfied with the servises which are provided however the visit rate is falling every year. Few innovations are suggested to increase the visit rate.

3

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen informační zdroje uvedené v seznamu.

V Jihlavě dne 22. 5. 2009 …………………….. vlastnoruční podpis

4

Poděkování Děkuji Mgr. Stanislavě Pachrové za odborné vedení bakalářské práce, dále zaměstnancům Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci pod vedením PhDr. Václava Bise za čas a spolupráci při dotazníkovém šetření a za poskytnutí statistických údajů návštěvnosti.

5

Obsah 1.

strana Úvod ………………………………………………………………... 8 1.1 Uvedení do problematiky ……………………………………….. 8 1.2 Cíle práce ……………………………………………………….. 9

2.

Teoretická část ……………………………………………………... 10 2.1 Charakteristika Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci …. 2.2 Historie SZH v JH ………………………………………………. 2.2.1 Šlechtické rody …………………………………………… 2.2.2 Stavební vývoj …………………………………………… 2.2.3 Rozsáhlá rekonstrukce minulého století …………………. 2.3 Popis a využití jednotlivých stavení SZH v JH ………………… 2.4 Prohlídkové trasy ……………………………………………….. 2.4.1 Trasa A Adamovo stavení ……………………………….. 2.4.2 Trasa B Gotický palác ……………………………………. 2.4.3 Trasa C Procházka staletími ……………………………… 2.5.4 Trasa D …………………………………………………… 2.5.5 Černá věž ………………………………………………… 2.5. Ekonomické vedení ……………………………………………... 2.5.1 Organizační struktura zaměstnanců SHZ v JH …………… 2.5.2 Národní památkový úřad …………………………………. 2.6 Dnešní využití SHZ v JH ………………………………………... 2.6.1 Kulturní kalendář akcí ......................................................... 2.6.2 Noční prohlídky ………………………………………….. 2.6.3 Advent ……………………………………………………. 2.7 SHZ v JH expozice pro veřejnost ………………………………. 2.7.1 Otevírací doba ……………………………………………. 2.7.2 Vstupné …………………………………………………... 2.7.3 Zahraniční turisté ………………………………………… 2.7.4 Návštěvnost ………………………………………………. 2.8 Marketing a propagace …………………………………………..

3.

26 27 29

Experimentální část ………………………………………………... 31 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5

4.

10 10 11 11 12 13 15 15 16 16 16 16 17 17 18 19 20 21 22 24 24

Základní popis výzkumu ………………………………………... Rozbor otázek dotazníku ………………………………………... Diskuze …………………………………………………………. SWOT analýza …………………………………………………. Návrhy na zvýšení návštěvnosti ……………………………….. 3.5.1 Inovace tras ………………………………………………. 3.5.2 Cizojazyčné prohlídky …………………………………… 3.5.3 Dětský návštěvník ……………………………………….. 3.5.4 Prodloužení otevírací doby v letních měsících …………...

Závěr ………………………………………………………………..

31 31 51 52 53 53 54 54 55 56

6

Seznam informačních zdrojů ……………………………………………….. 58

Přílohy A Vzor dotazníku B Seznam tabulek C Seznam grafů D Fotodokumentace SHZ v JH

7

1. Úvod

1.1 Uvedení do problematiky

Historické památky patří ke kulturnímu dědictví a bohatství každé země. Dědictvím je představováno to, co nám po sobě zanechali naši předkové, a díky tomu můžeme poznávat

jejich život v dobách dávno minulých. Bohatstvím jsou myšleny nejen

materiální hodnoty, ale především bohatství duchovní, které rozvíjí kulturní vědomí každého člověka.V České republice se nachází velké množství historických objektů, k nimž patří například hrady nebo jejich zříceniny, zámky, kostely, věže, mosty, sochy, sloupy, kašny, budovy a domy charakterizující určité slohové stavební období. Součástí historických památek je i jejich zařízení a vybavení. Jedná se zejména o nástěnné fresky, obrazy, nábytek, zrcadla, šperky, oděvy. Velký historický význam mají kroniky, cestopisy a další knihy.

Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci (SHZ v JH) zaujímá významnou pozici mezi českými kulturními památkami, například tím, že se svojí rozlohou řadí na třetí místo v republice. Na prvním místě je Pražský hrad, na druhém je Státní hrad a zámek v Českém Krumlově.

Téma práce jsem zvolila proto, že jindřichohradecký zámek velmi dobře znám díky své prázdninové praxi. Během studia na střední i vysoké škole jsem zde pracovala jako průvodkyně v době hlavních prázdnin, a to celkem 9 let. Získala jsem zde nejen vědomosti doplňující výuku dějepisu a vztah k historii, ale také komunikativní dovednosti.

Návštěvy kulturních památek úzce souvisí s cestovním ruchem. Cestovní ruch zahrnuje aktivity lidí, kteří cestují na místo nebo se zdržují na místě mimo své obvyklé bydliště ne déle než jeden rok za účelem zábavy, obchodními účely a z jiných důvodů. (1)

V současné době je cestovní ruch žádaným studijním oborem s představou atraktivního zaměstnání. Je podmíněn znalostmi z historie, zeměpisu a

uměním komunikace.

Vzhledem k tomu, že díky otevření hranic po roce 1989 mnoho našich obyvatel dává

8

přednost dovolené strávené v zahraničí, ubývá českých návštěvníků na našich hradech a zámcích. Zahraniční turisté české kulturní památky navštěvují, ale především ty nejatraktivnější a nejznámější. Historické objekty jsou sice finančně dotované z ministerstva kultury, ale jsou také závislé na počtu návštěvníků, a proto se každý kastelán snaží uplatnit co nejlepší marketingovou strategii a zachování trvale udržitelného rozvoje.

Udržitelný rozvoj turistiky uspokojuje potřeby současných turistů a hostitelských regionů a zároveň chrání a zvyšuje tyto možnosti do budoucna. Má vést k řízení všech zdrojů, a to tak, aby byly uspokojeny ekonomické, sociální a estetické potřeby při zachování kulturní integrity, nejdůležitějších ekologických procesů, biologické různorodosti a procesů, které umožňují život. Produkty udržitelné turistiky jsou produkty, které fungují v souladu s místním životním prostředím, společností a kulturou tak, aby z nich životní prostředí, společnost a kultura měly užitek a aby se nestaly obětí rozvoje turistiky. (1)

1.2 Cíle práce

Práce je zaměřena na marketingovou strategii Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci. Formou dotazníkového šetření chci zjistit, jak jsou návštěvníci spokojeni se službami, které SHZ v JH poskytuje a zároveň vytvořit nové návrhy na vylepšení. Díky několikaleté spolupráci s vedením památkového objektu jsem získala podklady pro komplexní zpracování údajů. Pro bakalářskou práci jsem stanovila následující cíle:

1. Ověření marketingové strategie. 2. Zjištění kvality poskytovaných služeb. 3. Posouzení průvodcovských služeb. 4. Zjištění podnětu ke zlepšení prohlídek a celého areálu. 5. Vytvoření inovativních návrhů.

9

2. Teoretická část

2.1 Charakteristika Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci

Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci byl prohlášen za Národní kulturní památku v roce 1961. S celkovou rozlohou asi 3,5 ha se řadí na třetí místo ve velikosti v České republice. Stavba je dominantou města a spolu s blízkým rybníkem Vajgarem patří k neodmyslitelným znakům Jindřichova Hradce. Objekt obsahuje 320 místností a je potřeba 500 klíčů k jejich odemykání a zamykání. V interiérech je skryto na 7 000 uměleckých předmětů a stejný počet knih. Bohatý sbírkový fond čítá přes 1 000 kusů vystavených obrazů, nábytku a dalších uměleckých předmětů.

Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec se nachází v zeměpisné oblasti jižní Čechy. Obdivovatelé kulturně – historických památek pokládají jižní Čechy za jednu z nejbohatších klenotnic gotického, renesančního a barokního umění. V kraji je kolem 5 000 kulturních památek. (2)

2.2 Historie SHZ v JH

2.2.1

Šlechtické rody

Rožmberským kronikářem Václavem Březanem byla v 16. století sepsána tzv. rodová pověst, která se zaobírá šlechtickými vztahy v jižních Čechách ve 13. století. Jako první zde figuruje postava praotce Vítka. Vítek z Prčice měl 5 synů, včetně jednoho nemanželského, a byl to velice mocný a zámožný šlechtic, který vlastnil velkou část dnešních jižních Čech. Své panství rozdělil mezi své syny a současně jim také do erbů přidělil růži v barevném poli. Každý syn získal jinak barevnou růži v jinak barevném poli. Nejstarší syn Jindřich obdržel panství Hradecké a do erbu mu byla udělena zlatá pětilistá růže v modrém poli. Jindřich byl také pravděpodobně zakladatelem rodu Pánů z Hradce a od roku 1220 je nazýván Jindřich de Nova Domus; Jindřich z Nového domu. Ostatní synové Vítka získali další panství v jižních Čechách, například Třeboňsko, Strážsko a Landštejnsko.

10

Původním majitelem hradiště ve 13. století byl král Přemysl Otakar I. Král nařídil přestavbu hradiště ve středověký hrad a jako dozorce, nebo-li kastelána, zvolil právě Jindřicha z rodu Vítkovů. Jindřichovi se brzy podařilo získat rozestavěný hrad do vlastních držav. Páni z Hradce zde sídlili až do roku 1604. V tomto roce vymřel rod po meči. Posledním mužským potomkem Pánů z Hradce byl Jáchym Oldřich, který byl však velmi nemocný a zemřel v nedožitých 25 letech na epilepsii a záchvaty šílenství. Po sobě nezanechal žádného potomka. Dědičkou velkého majetku se stala jeho sestra Lucie Otýlie. Hned se o ni začalo ucházet mnoho ženichů. Jedním z nich byl například i Petr Vok, nejznámější člen rodu Rožmberků. Jejím manželem se však nakonec stal Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Tímto sňatkem se panství dostalo do rukou rodiny Slavatů. Vilém je v českých dějinách známý tím, že byl účastníkem takzvané 3. pražské defenestrace, která proběhla roku 1618. Slavatové zde sídlili asi 90 let a do podoby objektu zasahovali jen minimálně. V roce 1693 došlo ke sňatku mezi Marií Josefou Slavatovou a Heřmanem Jakubem Černínem a tak veškerý majetek přešel do rukou rodiny Černínů z Chudenic. Černínové panství obývali až do roku 1945, kdy jim byl zámek a veškeré državy zkonfiskovány podle dekretu prezidenta republiky číslo 12/1945 Sb. Od tohoto roku je objekt v držení státu.

Mnoho návštěvníků zajímá, zda se rodina Černínů pokusila získat majetek do vlastních rukou. Černínové se o to opravdu snaží, ale zatím se nepodařilo prokázat české občanství poslednímu majiteli jindřichohradeckého zámku Karlu Černínovi, kterému bylo panství zkonfiskováno. Žádost je v současné době řešena u Vrchního soudu v Praze.

2.2.2

Stavební vývoj SHZ v JH

Památkový objekt se nachází ve strategické poloze na skalnatém ostrohu mezi řekou Nežárkou a Hamerským potokem. Právě v těchto místech rostlo již v 10. století přemyslovské knížecí hradiště, které se ve 13. století začalo přestavovat ve středověký hrad.

Nejstarší dochovanou částí je Černá věž z první třetiny 13. století, která je vysoká 32 metrů. Jedno z nejstarších stavení je potom Španělské křídlo, kde ve středověku stály objekty ústředního jádra gotického hradu. Takzvané Staré stavení, kde se nachází kaple

11

svatého Ducha a reprezentační Královský sál, bylo se Španělským křídlem spojeno bránou.

V průběhu působení rodu Pánů z Hradce došlo k mohutné renesanční přestavbě, kdy se gotický hrad transformoval na renesanční zámek. Byla postavena nová čtyřpatrová stavba; Adamovo stavení. Budovy potom byly navzájem propojeny Malými a Velkými arkádami. Celé přestavba probíhala v režii italských stavitelů. Centrem III. nádvoří je zámecká studna, která je hluboká 32 metrů a roku 1610 byla osazena renesanční mříží.

Za nádvořím se nachází malebná zámecká zahrada s kašnou tvarovanou do pětilisté růže. Ústřední stavbou zahrady je zámecký hudební pavilon Rondel, chlouba evropského manýrismu. Součástí zahrady je také uměle vytvořená jeskyně, takzvaná grotta.

V průběhu 16. a 17. století byl celý objekt vrcholnou stavbou, ale ve stoletích následujících začal pomalu chátrat. Vinu nesou i dva rozsáhlé požáry v letech 1773 a 1801. Celé stavení bylo poškozeno a poničené budovy byly pouze provizorně zastřešeny až do novodobé rekonstrukce ve 2. polovině 20. století.

2.2.3

Rozsáhlá rekonstrukce minulého století

V 70. letech 20. století byl zámek zčásti zpřístupněn veřejnosti, ale jeho zchátralý stav si vyžadoval řádnou rekonstrukci. Proto se roku 1983 brány objektu uzavřely a začalo se s realizací plánu přestavby. V té době se do rekonstrukce vložila tehdejší Komunistická strana Československa a chtěla si ze Španělského sídla vybudovat sekretariát a reprezentační prostory. V roce 1989 bylo však od této myšlenky upuštěno a začalo se s řádnou rekonstrukcí, která si vyžádala přes 180 000 000 korun. Roku 1993 se brány zámku opět otevřely pro veřejnost. Samozřejmě péče o tak rozsáhlé stavení není jednoduchá a neustále jsou vyžadovány různé opravy. V současné době jsou rekonstrukce financovány z přímých dotací, například havarijního fondu nebo Programu záchrany kulturního dědictví. Ministerstvo kultury také přispívá finančními prostředky prostřednictvím Národního památkového ústavu.

12

2.3 Popis a dnešní využití jednotlivých stavení SHZ v JH ♦ Španělské křídlo Španělské křídlo patřilo k nejvíce poškozeným stavbám v průběhu požárů. V 80. letech se do plánů na přestavbu vložila KSČ a začala budovat výtahové šachty, mrazící boxy a ústřední topení. Její představitelé chtěli dosáhnout celkové modernizace budovy, ale rok 1989 jim plány přerušil.

V pozdějších letech se uvažovalo o zřízení Muzea gastronomie a cestovního ruchu státního podniku MERKUR Praha. Ovšem ani tato myšlenka nenašla realizaci. Španělské křídlo je významné prostorným sálem, a přestože se jedná o v podstatě moderní stavbu, dochovaly se zde kamenné renesanční prvky. V současné době slouží Španělské křídlo k reprezentačním a kulturně – společenským účelům. Konají se zde plesy, rauty, svatby a v neposlední řadě i různé kongresy. ♦ Gotický palác Stavba gotického paláce začala ve 13. století. Původní hrad měl však pouze tři hlavní prostory; sakrální – Kaple sv. Ducha, světskou a reprezentační – Legenda sv. Jiří. Ve 14. století došlo k rozšíření budovy o takzvaný nádvorní trakt a v 16. století byly přistavěny reprezentační prostory v podobě Královského sálu, který je zajímavý síťovou klenbou. Přestože se jedná o gotický palác, exteriéry jsou zcela renesanční díky velké renesanční přestavbě v 16. století. Návštěvník může obdivovat sgrafitovou omítku, chrliče vody v podobě dračích hlav nebo atiku, která celé stavbě dodává odlehčený nádech.

Kaple sv. Ducha prošla velkými změnami převážně v době baroka, kdy ji pražský stavitel František Maxmilián Kaňka nechal upravit do dnešní podoby. Kaple je funkční a slouží k bohoslužbám a jiným církevním obřadům. Také se zde pořádají koncerty vážné hudby. První patro Gotického paláce je v současné době zveřejněno jako prohlídková trasa B. Část druhého patra slouží jako depozitář a druhá část byla pronajata Státnímu oblastnímu archivu Třeboň.

13

♦ Adamovo stavení Nové stavení Adamovo bylo postaveno za Adama II. z Hradce v 2. polovině 16. století. Jedná se o velice cennou historickou památku. Velká část stavení slouží k prohlídkovým trasám A a C. Ve druhém patře se nacházejí depozitáře. ♦ Rondel Zahradní stavba s kruhovým půdorysem je jedním z největších lákadel celého objektu. Rondel byl postaven jako velkolepé ukončení renesanční přestavby. Adam II. z Hradce byl přesvědčen, že je potomkem biblické postavy Adama z ráje, proto má zámecká zahrada představovat zahradu rajskou a Rondel rajský pavilon. Rondel se vyznačuje zvláštními akustickými prvky, díky kterým se zde pořádají koncerty nejen vážné hudby. Rondel slouží jako místo svateb a dalších společenských událostí. ♦ Jáchymovo stavení Jáchymovo stavení se nachází mezi I. a III. nádvořím a nejstarší částí je takzvaná Hranatka, což je věž u vstupu na III. nádvoří. V současnosti jsou prostory II. nádvoří využívány jako kanceláře správy památkového objektu a první patro je pronajato Státnímu oblastnímu archivu Třeboň pobočka Jindřichův Hradec pro kanceláře a depozitáře.

Další část stavení slouží jako pokladna SHZ v JH a v prostoru se také nachází obchod se suvenýry UNIOS Český Krumlov. Jedná se také o místo odpočinku a je možné nahlédnout do zámecké galerie, kde se expozice mění. Vystavují zde jak tuzemští tak zahraniční umělci. ♦ Mlýn Zámecký mlýn je prostorná stavba, která prošla rekonstrukcí koncem 90. let minulého století a byla otevřena veřejnosti roku 2003. Rekonstrukce si vyžádala na 18 000 000 korun. Ve mlýně se nacházela elektrárna. V přízemí byla nainstalována Francisova vodní turbína, která vedla dva dynamoelektrické stroje Františka Křižíka, od něhož bylo dodáno veškeré zařízení. Vyráběná elektřina sloužila k osvětlení zámku, hlavních ulic i obydlí soukromých osob. Uvádí se, že Jindřichův Hradec byl druhým osvětleným městem hned po Praze.

14

Dnes se ve mlýně mimo jiné nachází expozice tapiserií a v nepřetržitém provozu je původní Křižíkova vodní elektrárna. Umístění mlýna není příliš lukrativní, proto je důležitá kvalitní reklama. Jako nejefektivnější se ukázalo upozornění na mlýn průvodcem při návštěvě zámku nebo odkaz zaměstnanců pokladny a UNIOS obchodu. V neposlední řadě vedou ke mlýnu informační cedule a tištěné materiály je možné získat na turisticky navštěvovaných lokalitách. ♦ Pivovar Stavení pivovaru se nachází hned vedle mlýna. V minulosti se jednalo o jednu z nejrozsáhlejších budov pivovaru u nás, kde se vařilo pivo bílé – ječné a pivo tmavé – pšeničné. To vše je však již minulostí.

V současné době je budova v dezolátním stavu. Žádné z návrhů, které předložil soukromý majitel, nebyl schválen, jelikož úprava by zahrnovala hluboké zásahy do architektury historické budovy. Část stavby odkoupil památkový ústav. Budoucnost historicky cenné budovy je nejasná a stavba nadále narušuje okolí.

2.4. Prohlídkové trasy

2.4.1 Trasa A „Adamovo stavení“ Trasa A provede návštěvníky Adamovým stavením. Cenným exponátem je pět renesančních tzv. zelených pokojů s kazetovými stropy. Pokoje jsou zařízené ve stylu renesančním, barokním, ale i empírovém. Prohlídka nabízí portréty všech šlechtických rodů, které panství obývaly, a je možné zhlédnout další úžasné malby, například Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím od Petra Brandla. Dětské návštěvníky zaujme obraz Perchty z Rožmberka „Bílé Paní“, která se i dnes podle pověstí zjevuje v prostorách zámku. Prohlídka je ukončena na Velkých arkádách, ze kterých je úžasný pohled na celé III. nádvoří.

15

2.4.2 Trasa B „Gotický palác“ Trasa B je věnována stylu gotickému a nejen historik ocení překrásné fresky a různé druhy kleneb. Kaple sv. Ducha nabízí pohled na tři barokní oltáře a dodnes funkční varhany. Královský sál je vyzdoben portréty fiktivních, ale i skutečných panovníků českých zemí. Nejcennější je potom místnost zvaná Legenda sv. Jiří, kde se na stěnách odráží život tohoto světce. Fresky pocházejí z roku 1338 a i přes rozsáhlou renovaci je možné obdivovat um dřívějších malířů. Obraz Jindřichohradecké madony je součástí trasy B. Jedná se o nejvzácnější obraz z 15. století. Závěr prohlídky je věnován Černé kuchyni, která patří k nejlépe dochovaným kuchyním u nás a i ve své době byla považována za moderní a kvalitně vybavenou.

2.4.3 Trasa C „Procházka staletími“ Tato trasa prošla v minulých letech mnoha změnami. V současné době je velká část věnována loveckému zámečku Jemčina a rodině Černínů. V interiérech se nachází mobiliář ze zámku Jemčina a mnoho portrétů rodiny Černínů a obrazy důležitých rakousko – uherských panovníků. Součástí trasy je i hudební pavilon Rondel, kde si i samotní návštěvníci mohou zpěvem vyzkoušet nádhernou akustiku stavby.

2.4.4 Trasa D V minulých letech byla v nabídce i trasa D, která ale pro malý zájem návštěvníků byla zrušena. Součástí trasy byly návštěva Stříbrnice, soudnice s velkolepými nástěnnými malbami, soukromé kapličky Jindřicha IV. z Hradce a v neposlední řadě i návštěva Malého rytířského a Velkého divadelního sálu.

2.4.5 Černá věž Černá věž je přístupná samostatně, a to i v pondělí, kdy je zámek pro veřejnost uzavřen. Současně je možné nahlédnout do původní hradní kuchyně a také do hladomorny, kde podle pověsti straší hlady umučený Zikmund z Vartenberka. Po zdolání 149 dřevěných schodů se naskýtá krásný pohled na celý Jindřichův Hradec a jeho okolí.

16

2.5 Ekonomické vedení

2.5.1 Organizační struktura zaměstnanců SHZ v JH Státní správa Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci je označena za organizaci příspěvkovou, která podléhá Národnímu památkovému úřadu v Českých Budějovicích a ten se zodpovídá Národnímu památkovému ústavu v Praze (NPÚ), kde má hlavní sídlo. Proto veškeré kroky, které hodlá Správa SHZ v JH učinit, musí být nejprve schváleny NPÚ v Českých Budějovicích a poté i v Praze. Tím se ale celý proces rozhodování stává vleklým a neflexibilním. Proto mohou nastat situace, kdy o různých problémech rozhodují lidé, kteří nejsou do konkrétních situací přímo zapojeni, a tím pak vznikají neadekvátní rozhodnutí.

Správa SHZ v JH je hierarchicky rozdělena. Za své zaměstnance zodpovídá vedoucí památkového objektu. Jeho zástupcem je potom správce mobiliárního fondu, který dbá na bezpečnost práce, požární ochranu, revize a v neposlední řadě se podílí na přípravě různých kulturních akcí. Také se stará o uklízečky a údržbáře. Dalším úsekem je Prezentace památkového objektu. Úsek zaměstnává dva pracovníky, kteří spolu úzce spolupracují, připravují kulturní akce, provozují vlastní průvodcovskou činnost a jejich úkolem je také výběr a zaškolení sezónních průvodců. Poslední částí je úsek ekonomický, kde se shromažďují účetní doklady, které se dále posílají na účetní oddělení v Českých Budějovicích. Ekonomický úsek má též na starost přerozdělování mezd zaměstnancům zámku. Památkový objekt je ve dne i v noci střežen bezpečnostní agenturou Securitas, kterou si najímá památkový ústav České Budějovice.1

Obrázek č.1 na následující stránce zřetelně ukazuje schematické znázornění hierarchie zaměstnanců a je snadné zjistit, kdo je komu podřízen.

1

Vyplynulo z řízeného rozhovoru s panem Miroslavem Malíkem, správcem mobiliárního fondu

17

Obrázek číslo 1 – schematické znázornění hierarchie zaměstnanců SHZ v JH

Národní památkový ústav v Praze

NPÚ, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích

Vedoucí památkového objektu

Správce mobiliárního fondu

Uklízečky

Údržbáři

Ekonomický úsek

Prezentace památkového objektu

Sezónní průvodci

2.5.2

Národní památkový ústav

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, je příspěvková organizace, kterou zřizuje Ministerstvo kultury České republiky jako součást systému státní památkové péče. Fungování ústavu spadá pod zákon č. 20/87 Sb., ve znění pozdějších novel a v Jihočeském kraji zajišťuje veškeré činnosti týkající se péče o kulturní památky a památkově chráněná území. V širším slova smyslu

18

se péče týká dvou činností – péče o soubor zpřístupněných státních hradů a zámků a péče o památky ve vlastnictví a správě jiných subjektů.

Úkolů, které musí ústav plnit, je nemálo, patří sem např. vyjádření ke stavebním úpravám, restaurování, průzkumy a výzkumy památek a také jejich dokumentace a evidence. Mezi hlavní činnost se řadí prezentace státních hradů a zámků. V případě pracoviště v Českých Budějovicích se jedná o 12 objektů (Červená Lhota, Český Krumlov, Dačice, Hluboká, Jindřichův Hradec, Klášter Zlatá Koruna, Kratochvíle, Landštejn, Nové Hrady, Rožmberk, Zvíkov). Dohlíží na činnost objektů a podílí se na přerozdělování finančních prostředků jednotlivým památkám.

Veškeré finanční prostředky, které objekty nejen během sezóny získají ze vstupného a pronájmu, musí odvést Památkovému ústavu v Českých Budějovicích. Ministerstvo kultury přerozděluje finanční prostředky jednotlivým objektům prostřednictvím různých fondů. Spolu s financemi jsou objektům předány rozpočty, které určují množství vynaložených peněz na jednotlivé činnosti. Fondy jsou kontrolovány v měsíčních intervalech, kdy se zjistí kolik finančních prostředků ve fondu zbývá. Objekty disponují různými fondy, například fondem na opravu, údržbu a reprezentaci a výplaty průvodců.

2.6. Dnešní využití SHZ v JH Od dob dávno minulých, kdy hrady a zámky plnily převážně funkce obytnou a obranou, se mnohé změnilo a památka může být dnes využita v různých směrech. Ovšem zde nastává problém, kdy komerční využití, které přináší nejvíce finančních prostředků, může být velice nešetrné k vlastní památce nebo k celkovému objektu. Co si máme pod komerčním využitím představit? Jedná se převážně o pronájem různých částí objektu. V případě SHZ v JH se nabízí hned několik míst, které si veřejnost může pronajmout: ♦ Kaple sv. Ducha – pro církevní svatby a koncerty vážné hudby. ♦ Rondel s přilehlou zahradou arkádami a fontánou – pro civilní svatby a firemní večírky, převážně v letních měsících. ♦ Malý rytířský sál a Velký divadelní sál ve Španělském křídle s přilehlou Sloupovou síní – svatební hostiny, firemní rauty, společenské večírky a plesy. ♦ Černá věž. ♦ Královský sál v gotické části objektu. 19

♦ Černá kuchyně. ♦ Sklepení pod gotickou částí. ♦ Galerie na II. nádvoří – tuto místnost si pronajímají čeští i zahraniční umělci, aby mohli prezentovat svá díla. Výstavy se několikrát ročně obměňují. ♦ III. nádvoří – pro divadelní představení, opery a koncerty. ♦ Prostory I. nádvoří – pronajímají se dlouhodobě malým podnikatelským subjektům (obchod se suvenýry, restaurační zařízení, cestovní kancelář atd.).

Oproti komerčnímu využití stojí nekomerční, které bohužel objektu nepřináší velké finanční prostředky, ale zato je výbornou reklamou. Jedná se totiž o zpřístupnění části památky veřejnosti, pronájem pro filmové účely, koncerty, výstavy a divadelní představení.

2.6.1 Kulturní kalendář akcí Červen je každoročně věnován vážné hudbě, kdy se prezentuje Jindřichohradecký symfonický orchestr a také se zde pořádá Jihočeský festival Concertina Praga.

V Jindřichově Hradci se každoročně koná divadelní představení, které je v režii amatérské divadelní skupiny pod vedením pana Antonína Kašky. Představení se koná v letním období v měsíci červenci. Jedná se především o klasické divadelní hry od známých českých dramatiků. Z repertoárů minulých let lze uvést například divadelní hry Čert a Káča, Naši furianti či Strakonický Dudák. Představení se vždy těší velkému zájmu veřejnosti. Jedinou nevýhodou je možná nepřízeň počasí. Jelikož se představení pořádají pod širým nebem, nikdo nemůže zaručit jasnou oblohu po dobu trvání hry.

Každoročně se v červenci rozezní III. nádvořím folkové písně. Jedná se o Folkovou růži. Bohužel tato akce nemá takovou propagaci jako festival Prázdniny v Telči. Přesto se již po 15 sezón najde velké množství posluchačů, kteří zaplní III. nádvoří a nechají se unášet rytmem folku.

Měsíc září patří již tradičně opeře. První zářijový víkend na III. nádvoří zazní tóny nejznámějších domácích, ale i zahraničních operních skladeb. Z minulých let lze uvést

20

opery Rusalka, Don Giovany, Figarova svatba nebo La Traviata. Operní představení se konají vždy v režii Národního divadla Praha.

Zde jsou uvedeny pouze ty akce, které mají v areálu zámku určitou tradici a konají se každoročně. Mimo tyto kulturní akce se v prostorách zámku pořádají různé jednorázové výstavy či koncerty.

2.6.2 Noční prohlídky Již po několik sezón, když hrad a zámek pohltí tma, se pořádají Noční prohlídky. Začalo se s nimi v roce 1994, kdy se tehdejší kastelán PhDr. Miloslav Paulík snažil o co největší zviditelnění opraveného objektu. V počátku se jednalo o raritu, v té době se totiž noční prohlídky konaly pouze na hradu a zámku Rožmberk. Přestože se hlavní protagonistka prohlídek Perchta z Rožmberka „Bílá paní“ na Jindřichově Hradci příliš nevyskytovala, stala se námětem pro Noční prohlídky a podle legendy pak podávala sladkou kaši všem účastníkům prohlídek v Černé kuchyni. V dalších letech vyprávěla příběh o „Bílé paní“ zámecká kašna a vznikl projekt „Tajuplný příběh Bílé paní“, který vynikal úžasnými světelnými efekty, historickou hudbou a písněmi. Scénáře nočních prohlídek se každoročně měnily, ale stále byly pořádány zaměstnanci Správy hradu a zámku v Jindřichově Hradci.

Velký zlom nastal až v roce 2001, kdy byl celý projekt převeden na soukromou uměleckou agenturu Antonína Kašky, který od té doby celé představení režíruje. Scénář je každoročně jiný. Jedná se o divadelní představení, při kterém divák nahlédne do doby 16. a 17. století. K vidění jsou interiéry i exteriéry zámku. Představení se každoročně skládá z několika scén, které se hrají na různých místech objektu. Každý rok divák nahlédne do Černé kuchyně, kde může ochutnat sladkou kaši, zazpívat si v Kapli sv. Ducha, obdivovat nádherně osvětlenou zámeckou studnu, dokonce se může naučit část středověkého tance. Velkým finále je samozřejmě zjevení „Bílé paní“ na Malých arkádách. Celé představení trvá asi jednu hodinu.

Noční prohlídky mají vlastní internetové stránky,

a od roku 2002 je možné si

rezervovat vstupenky on-line prostřednictvím systému REA. Na stránkách je také uvedena fotogalerie, kde jsou ukázky fotografií z minulých ročníků. Promotion celého projektu je velice kvalitně provedeno. Po celém městě jsou každý rok vyvěšeny plakáty 21

a transparenty, na kterých nechybí ani logo nočních prohlídek – komiksové ztvárnění „Bílé paní“. Média také vysílají reklamy a upoutávky na noční představení. Nejsilnější formou reklamy jsou potom sami návštěvníci, kteří své kladné i záporné dojmy šíří prostřednictvím svých přátel po celé České republice. Samozřejmě nesmí chybět ani reklama na webu, která je zpracována na vysoké úrovni.

Noční prohlídky se staly určitou tradicí pro celou oblast jižních Čech. Přestože v dnešní době se noční představení pořádají na mnoha hradech a zámcích, SHZ v JH si každoročně najde své diváky, kteří pocházejí nejen z okolí Jindřichova Hradce, ale přijíždějí ze všech krajů naší země. Návštěvnost se rok od roku zvyšuje, a proto je nutné pořádat představení v častějších intervalech.2

2.6.3 Advent Přestože se brány SHZ v JH 1. listopadu každý rok uzavřou, za jeho zdmi probíhá intenzivní příprava na adventní oslavy. Adventní dny jsou časově pohyblivou společenskou událostí, situovanou již 15 let vždy na předposlední víkend před Štědrým večerem, kdy ještě nevrcholí předvánoční shon a většina lidí má čas areál objektu navštívit. Oslavy mají již dlouholetou tradici a také své věrné návštěvníky. Adventní dny začínají v pátek večer, kdy se koná zahájení výstavy na II. zámeckém nádvoří ve zdejší galerii. Výstavy nesou různé názvy a odlišná témata, z minulých let lze uvézt například výstavy s názvem Milované dítky, Jen pro pány či Ze zámeckého šatníku. Výstava je potom přístupná veřejnosti po celou dobu slavností.

V sobotu se brány otevřou úderem 10. hodiny. Právě v tento čas se roztápí pec a ohniště ve zdejší Černé kuchyni, kde se připravuje staročeská česneková polévka, podávaná v chlebovém dalamánku. Dále se zde zadělává těsto na bramborové placky a samozřejmě se musí zajistit dodávka punče a rumu na tradiční grog. Ukázka fungující středověké kuchyně je hlavní atrakcí celých Adventních dnů.

Na celém III. nádvoří jsou rozestavěny stánky nabízející různé dekorativní předměty nejen s tématikou Vánoc. Nesmí zde samozřejmě chybět ani nazdobený vánoční strom a náladu doplňují koledy znějící po celém zámeckém areálu. Uprostřed nádvoří je postaven živý Betlém. Také jsou zde k vidění živé ovce, koně a lamy. Každý rok Správa 2

Vyplynulo z řízeného rozhovoru s panem Antonínem Kaškou, majitelem agentury aKaska

22

SHZ v JH nabízí volné prostory na umístění stánku místním malým či středním podnikatelským subjektům. Bohužel se stává, že musí některé žádosti odmítnout z kapacitních důvodů. Pro prodejce je umístění stánku s jeho jménem na nádvoří zámku vynikající reklamou, protože během Adventních dnů areál navštíví velké množství místních obyvatel i turistů z okolních krajů a zahraničí.

Na celý sobotní i nedělní den jsou naplánovaná různá historicky a vánočně motivovaná představení. Vystoupení taneční skupiny Calyculus se stalo již tradicí, stejně tak vystoupení žesťového orchestru. Pro návštěvníky je také otevřena část Španělského křídla a to konkrétně místnost zvaná Stříbrnice, která milovníkům historie nabízí k prohlédnutí úžasné nástěnné malby. Také je zpřístupněno několik sklepních prostor. V Kapli sv. Ducha se konají vánoční mše.

Program Adventních dnů je každý rok velice podobný. Černá kuchyně je v plném provozu, nádvoří je zaplněno stánky a otevřeno je několik zámeckých interiérů. Program se liší v oblasti nabídky doprovodných vystoupeních různých skupin. Adventní dny se staly již tradicí a každý rok přichází nejen věrní návštěvníci, ale i noví lidé, kteří chtějí načerpat atmosféru Vánoc.

Advent vznikl jako skromné předvedení provozu Černé kuchyně a postupně se rozvinul v kulturní událost s tanečními a hudebními vystoupeními, jednou nebo i více tématickými výstavami a nedělní bohoslužbou v hradební kapli. Tradiční tržiště, které se v dnešní době koná na III. nádvoří zámku a ve městě na náměstí Míru, zahrnující 50 - 70 prodejců, také původně začalo dvěma malými stánky postavenými u Černé věže. V pořádání adventního tržiště se ke Správě SHZ v JH přidaly postupně i další instituce či sdružení - Muzeum Jindřichohradecka, Národní muzeum fotografie a také Společnost pana Langra ve mlýně. S organizací adventních oslav vydatně pomáhá Městský úřad Jindřichova Hradce. Jelikož se nevybírá žádné vstupné, je tedy velice složité zjistit, kolik návštěvníků se adventních oslav účastní. Z hrubých odhadů se uvádí asi 3 000 až 4 000 osob za celý adventní víkend.

Reklama a propagace Adventních dnů je v rámci regionu dobrá. Pozvánky se objevují v místních médiích a také jsou rozesílány osobní pozvánky pro VIP osoby a pro osoby, které jsou se zámkem nějak spojeny, ať to jsou dřívější nebo současní průvodci či 23

zaměstnanci. Většina průvodců při prohlídkách Adventní dny zmiňuje a propaguje. Mnoho návštěvníků se o Adventní dny velice zajímá, a přestože jsou třeba zdaleka, tak rádi přijedou, aby vychutnali kouzlo vánočního pohledu na celý zámecký areál.3

2.7 Expozice SHZ v JH pro veřejnost

2.7.1

Otevírací doba

Jako většina státních hradů a zámku i SHZ v JH je otevřen od 1. dubna do 31. října příslušného roku. V hlavní sezóně (červen – srpen) je pokladna otevřena od 9:00 a první prohlídka vychází v 9:10 Trasa A. Pokladna se uzavírá v 16:30, kdy odchází i poslední výprava – trasa A. Průměrně každých dvacet minut vychází jedna prohlídka a její trvání je přibližně 50 minut. Jedná se o prohlídku s průvodcem. Samostatná prohlídka není možná. Mimo hlavní sezónu (duben – květen, září – říjen) se pokladna otevírá úderem 10. hodiny a poslední prohlídka se koná od 15:15. Mimo hlavní sezónu se doporučuje navštívit webové stránky nebo kontaktovat přímo Správu hradu a zámku, jelikož v plánu je méně prohlídek a některé trasy se neprovádí vůbec nebo pouze o víkendech. Polední přestávka trvá od 12:00 – 13:00. Poslední prohlídka před obědem začíná ve 12:10 a následující až o hodinu později. Černá věž je otevřena denně od 10:00 do 16:00 a netýká se jí polední pauza. Hrad i zámek je každé pondělí uzavřen. Přestože je tento fakt všeobecně známý, mnoho návštěvníků odchází zklamáno a s nepořízenou, jak bylo zjištěno v letních měsících při mé prázdninové praxi. Areál SHZ v JH včetně zámecké zahrady se otevírá ráno v 7:00 a zavírá se v 19:00 hodin, pouze v sezóně (duben – říjen). V měsících listopad – březen je areál pro veřejnost uzavřen.

Tabulka číslo 1 na následující stránce zobrazuje otevírací dobu SHZ v JH

3

Vyplynulo z řízeného rozhovoru s panem Tomášem Krajníkem, zaměstnancem Správy SHZ v JH

24

Tabulka číslo 1 – Otevírací doba SHZ v JH Trasa A

1. 4. – 31.10.

Trasa B

1. 5. – 30. 9.

Trasa C

1. 7. – 31.8.

Rondel

Součástí trasy A

1. 4. – 30.6.

Součástí trasy C

1. 7. – 31. 8.

víkend

1. 5. – 30. 9.

Černá věž

1. 9. – 31. 10 Každý den včetně pondělí

1. 7. – 31. 8.

2.7.2 Vstupné Za prohlídku zámeckých a hradních interiérů se vstupné platí předem. Návštěvník si může vybrat jednu ze 3 tras nebo trasy různě kombinovat. Vstupné je stanoveno cenovým výměrem platným pro příslušný rok vydaným Národním památkovým ústavem, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.

Na vytištěné vstupence je označena trasa, počet osob, začátek prohlídky a celková cena. Pokud se návštěvník opozdí a nedodrží stanovený čas, jeho vstupenka propadá, jak je uvedeno v návštěvním řádu. Záleží pouze na benevolenci pokladníků, zda mu nabídnou náhradní trasu. Na začátku každé prohlídky průvodce pečlivě kontroluje vstupenky. Při velkých skupinách nebo objednaných zájezdech se tiskne pouze jedna vstupenka a za odpovědný počet osob odpovídá vedoucí zájezdu. Předem objednané zájezdy nad 20 osob mají nárok na 10% slevu. Pokud se jedná o zájezd nad 25 osob je poskytnut vstup zdarma pro jednoho člena zájezdu, zpravidla průvodce. Jestliže si objednaná skupina přeje prohlídku mimo pracovní dobu, účtuje se jí příplatek ve výši 100%. Minulý rok bylo zavedeno také rodinné vstupné (dva dospělí a maximálně 3 děti do 15 let), ovšem to není možné uplatnit, pokud je rodina součástí objednané skupiny. V případě,že se návštěvník rozhodne navštívit v jeden den více památkových objektů v Jihočeském kraji, má nárok na slevu při předložení vstupenky z dříve navštíveného objektu; neplatí

25

pro SHZ Český Krumlov, SHZ Hluboká a SHZ Červená Lhota. Slevu mohou dále uplatnit studenti do 26 let, senioři nad 65 a držitelé karet ZTP a ZTP/P. Cizojazyčné prohlídky se poskytují pouze objednaným skupinám. Tabulka číslo 2 – Ceník vstupného Dospělí

Děti, studenti, ZTP, ZTP/P

Senioři

Rodinné vstupné

Trasa A

100,-

50,-

60,-

240,-

Trasa B

90,-

40,-

50,-

210,-

Trasa C

90,-

40,-

50,-

210,-

Trasy A,

220,-

100,-

150,-

500,-

25,-

20,-

25,-

60,-

B, C Černá věž

2.7.3

Zahraniční turisté

Na SHZ v JH se neposkytují cizojazyčné prohlídky jednotlivým osobám. Převážně v letních měsících hrad a zámek navštíví velké množství zahraničních turistů. Návštěvníkům ze zahraničí jsou zapůjčeny texty v různých jazycích (angličtina, němčina, italština, ruština a francouzština). Bohužel tyto texty jsou provedeny nekvalitním způsobem. Není tím myšlena jazyková stránka, ale stránka estetická. Návštěvníci jsou velice zmatení, listují texty a nedokáží se zorientovat v různých místnostech.

Pokud by se správa SHZ v JH rozhodla zařadit do nabídky cizojazyčné prohlídky pro jednotlivce, určitě by to znamenalo vzrůst ročních tržeb. Problém by nebyl v jazykové připravenosti průvodců, protože většina sezónních průvodců ovládá angličtinu, němčinu nebo francouzštinu na takové úrovni, aby byli schopni odvést kvalitní a profesionální výklad.

26

2.7.4 Návštěvnost Brány hradu a zámku v Jindřichově Hradci se pro veřejnost otevřely 1. 7. 1993, stalo se tak po mnohaleté rekonstrukci. V první sezóně navštívilo objekt na 70 000 turistů, mezi které můžeme zahrnout značné procento samotných obyvatelů Jindřichova Hradce. V dalších letech se počet návštěvníků vyšplhal až na 90 000 a objekt si popularitu dokázal udržet až do druhé poloviny 90. let 20. století. Od roku 2002 se však počet návštěvníků začal snižovat. V roce 2002 zasáhly jižní Čechy rozsáhlé povodně, a to samozřejmě mělo vliv na celkovou návštěvnost v daném roce.

V posledních několika letech se na celkovém počtu návštěvníků velkým číslem podílejí cizinci. Francouzských turistů se zde objevuje nejvíce. Jedná se především o seniory, kteří díky incomingovým cestovním agenturám mají možnost shlédnout krásy jižních Čech a Prahy.

Do celkové návštěvnosti se však počítají pouze lidé, kteří si zakoupili vstupenky a zhlédli jednu nebo více prohlídkových tras. V průběhu sezóny se zde však objevuje mnoho turistů, kteří se spokojí pouze s exteriéry zámku; posedí v zahradě na lavičkách, projdou se po nádvoří a celkovou historickou atmosféru se snaží zachytit svými fotoaparáty nebo kamerami. Bohužel z jejich návštěvy neplynou zámku žádné finanční prostředky, avšak tito lidé se podílí na zlepšování dobrého jména celého objektu. Prostřednictvím kladným referencí, které šíří mezi svými přáteli, se památkový objekt dostává do podvědomí mnoha lidí.

Tabulka číslo 3 a obrázek číslo 2 na následující stránce znázorňují statistiku návštěvnosti v období 1999 – 2008 v číslech a grafickém provedení. (3)

27

Tabulka číslo 3 – Statistika návštěvnosti SHZ v JH Rok

Počet návštěvníků

1999

87 856

2000

91 445

2001

82 145

2002

74 549

2003

74 232

2004

76 589

2005

68 000

2006

60 921

2007

72 025

2008

65 841

Grafické znázornění návštěvnosti SHZ v JH 95 000 90 000 Počet návštěvníků

85 000 80 000 75 000 70 000 65 000 60 000 55 000 50 000 1999 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 Rok

28

2.8 Marketing a propagace V dnešní době je kvalitně zpracovaná reklama velice důležitá proto, aby se objekt dokázal na trhu udržet. Musí se neustále přizpůsobovat novým potřebám zákazníků a reagovat na celkovou situaci na trhu.

V případě SHZ v JH se produktem stávají nabízené prohlídky a další doprovodné akce. V oblasti cestovního ruchu by měl být produkt nabízen jako určitý balík služeb, zahrnující nejen konkrétní památku, ale i další služby, které jsou pro návštěvníky nezbytné, tzv. materiálně – technická základna, jež zahrnuje ubytovací a stravovací služby. Bez ohledu na to, že dané služby jsou poskytovány soukromými podnikateli.

Velice důležitým článkem se potom stávají samotní lidé. V případě SHZ v JH to jsou průvodci, kteří jsou ve většině případů zaměstnáni jako sezónní pracovníci. Výběr průvodců a jejich zaškolení spadá pod Prezentaci památkového objektu. Tento úsek musí vybrat ty nejlepší z mnoha uchazečů, protože průvodci nejen reprezentují památkový objekt, ale jsou také jeho tváří. Návštěvník si většinou z prohlídky nepamatuje mnoho sdělených informací, zato si vybaví průvodce, který se skupině dostatečně věnoval. Data a historické události se z paměti lehce vytratí, ale pocity a dojmy z prohlídky zůstanou. Průvodce se musí prezentovat ve slušném oblečení a musí podat adekvátní projev. Pokud je průvodce nekvalitní, celkový dojem z návštěvy objektu není dobrý.

Propagačními aktivitami se zabývá k tomu určené oddělení v Českých Budějovicích, bohužel jeho jejich činnost lze označit jako velmi špatnou zejména proto, že Správa SHZ v JH nedisponuje žádným fondem na propagaci. Veškeré reklamní letáky, informační tabule a jiné materiály jsou financovány od místních sponzorů. Informační centrum v Jindřichově Hradci vydává samostatně informační leták, na kterém jsou uvedeny nejen nabídky tras s jejich otevírací dobou, ale i fotodokumentace celého objektu lákající občany k návštěvě.

Jako každý jiný objekt tak i SHZ v JH se prezentuje prostřednictvím webových stránek. Oficiální stránky objektu lze nalézt na adrese www.zamek-jindrichuvhradec.eu. Celkový design je na ucházející úrovni. Ještě minulý rok byly stránky pouze v jazyce českém. Tato situace se však změnila a v současné době si zahraniční turista může 29

informace přečíst v angličtině či němčině. Na stránkách lze nalézt užitečné informace o objektu i jeho historii, plán kulturních akcí a nezbytnou fotogalerii.

Pokud bude návštěvník hledat objekt prostřednictvím internetových vyhledávačů pod heslem hrad a zámek Jindřichův Hradec, jako první se objeví odkaz na oficiální stránky objektu. Následující odkaz je na Noční prohlídky pořádané agenturou aKaska (akaska.cz). Další stránky, na kterých je možné objekt nalézt, jsou www.pruvodce.cz, www.pruvodce.turistik.cz nebo www.ceskevylety.cz. V zahraničí je možné informace vyhledat na www.travelsinparadise.com a také www.discoverczech.com.

30

3. Experimentální část

Marketingový výzkum spočívá ve specifikaci, shromažďování, analýze a interpretaci informací. Prvním krokem v tomto procesu je definování problému a přínos celého výzkumu. V tomto případě se výzkum zaměřil na zjištění názorů k poskytovaným službám cestovního ruchu na SHZ v JH. Z informací vyplynuly určité nedostatky, přednosti, silné a slabé stránky celého objektu. Na základě zjištěných údajů může Správa SHZ v JH zlepšit svoji nabídku a kvalitu poskytovaných služeb.

3.1 Základní popis výzkumu

Výzkum probíhal formou přímého dotazování prostřednictvím předem sestaveného dotazníku se 14 otázkami. Osloveni byli návštěvníci v areálu objektu v období měsíce srpna 2008 a byli mezi nimi čeští i zahraniční turisté. Výzkumu se cíleně zúčastnilo celkem 100 respondentů bez ohledu na věk, pohlaví či národnost. Každý respondent byl osloven až po ukončení některé ze tří nabízených prohlídek a tak mohl adekvátně ohodnotit poskytované služby v objektu. Ochota účastnit se výzkumu byla poměrně vysoká. Ti návštěvníci, kteří nebyli spokojeni, mohli své pocity vyjádřit hned po ukončení prohlídky a tzv. se „vypovídat“. Na druhou stranu ti, co spokojeni byli, cítili určitou potřebu poděkování za pěkně strávený čas v zámeckém objektu. Tabulka číslo 4 – Informace o respondentech Pohlaví

Věková kategorie

Dosažené vzdělání

Společenské postavení

Národnost

Mužů

43

Do 30

48

Střední odborné

40

Zaměstnanec

41

Česká

73

Žen

57

30 – 50

39

Vysokoškolské

33

Nezaměstnaný

3

Německá

5

Nad 50

13

Vyučen/a

27

V domácnosti

4

UK

6

V důchodů

9

Nizozemí

10

Student

33

USA

2

Soukromý podnikatel

10

Ostatní

4

Tabulka číslo 4 uvádí informace o respondentech, rozdělení je uvedeno pouze pro informativní účely a nemá význam pro zpracování dotazníkového šetření. Tabulka 31

i následující grafy jsou sestaveny na základě výsledků výzkumu bez použití jiných zdrojů.

3.2 Rozbor otázek dotazníku Otázka číslo 1 „Pokolikáté jste navštívili Státní hrad a zámek v Jindřichově Hradci?“

Graf číslo 1 50 45 40

44 37

35 30 25 20

19

Poprvé Poněkolikáté Jezdím sem pravidelně

15 10 5 0

Z odpovědí vyplývá, že 44% dotázaných navštívilo objekt poprvé. 37% respondentů už objekt několikrát navštívilo, a přesto se sem rádi vrátili. Toto číslo by mělo být alarmující a Správa SHZ v JH by se měla zamyslet nad inovací tras, pokud si přeje, aby návštěvníci zachovali objektu věrnost. Protože i poslední skupina, což jsou ti, kteří navštěvují objekt pravidelně, disponuje ne sice majoritním, ale přesto stále relativně vysokým podílem 19%.

32

Otázka číslo 2 „Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?“

Graf číslo 2 70

61

60

SHZ a další památkové objekty v Jihočeském kraji Návštěva známých spojená s návštěvou objektu Pouze projíždím

50 40

36

30 20 10

3

0

Z tohoto grafu vyplývá, že 61% dotázaných se do Jindřichova Hradce vydalo za účelem návštěvy SHZ v JH. Tito turisté většinou mají naplánovanou dovolenou v jižních Čechách a na žádném místě se nezdržují příliš dlouho. Jedná se především o rodiny s dětmi, kteří objíždí hrady a zámky v dané oblasti a po návštěvě jednotlivých objektů si je jednoduše mohou tzv. „odškrtnout“ ze svého seznamu. Z prohlídek si nepamatují velmi mnoho faktických informací a pokud ano, tyto informace bývají často nepřesné, důvodu jejich kvantity. Tato skupina lidí zde stráví maximálně půl dne, kdy využije pouze některé z nabízených služeb. 3% respondentů projíždělo oblastí a návštěva objektu nebyla v jejich plánu. Upoutaly je ukazatelé kolem místních komunikací. Návštěvnici zhlédli jednu z nabízených tras a poté pokračovali dál ve své cestě. 36% dotázaných přijelo do Jindřichova Hradce navštívit své příbuzné a tuto návštěvu spojili s prohlídkou hradu a zámku. Přestože je památkový objekt pro veřejnost otevřen již 16 let, hodně obyvatel Jindřichova Hradce uvnitř zámku nikdy nebylo, proto ve většině případů doprovázejí své příbuzné. A přestože nevyužívají mnoho nabízených služeb, podílejí se na návštěvnosti nezanedbatelným číslem.

33

Otázka číslo 3 „Co Vás motivovalo k návštěvě Státního hradu a zámku?“

Graf číslo 3 35 30

29

Rozhovor s přáteli

25

23 19

20 15 10 5

8

9

Návštěva webových stránek objektu Propagační materiály Turistické informační centrum Literatura, časopisy, film Jiné

2

0

Lidé ve velké míře dají na doporučení známých a přátel. 29% respondentů navštívilo objekt na základě dobrých referencí od svých kamarádů. Hned na druhém místě se vyskytla odpověď jiné důvody. 23% uvedlo jiné důvody, mezi které můžeme řadit, zvědavost, dřívější studium, návštěva rodného města, vzpomínky či vlastní zájem. Jako třetí se umístila odpověď literatura, časopisy a film. 19% dotázaných přijelo na základě článku v novinách, reportáži v televizi či zhlédnutí filmu. Jelikož výzkum probíhal v srpnu 2008, což bylo krátce po uvedení velkofilmu Bathory do kin. Ve filmu se objevuje mnoho scén natáčených právě v interiérech hradu a zámku. Lidé tyto interiéry chtěli zhlédnout na vlastní oči. Pouhé 2% respondentů vyhledalo objekt na internetu a navštívilo webové stránky. Pokud již tak učinili, bylo to převážně z praktických důvodů, kdy zjišťovali výši vstupného a otevírací dobu. Na doporučení Turistického informačního centra dalo 9% dotázaných a 8% objekt navštívilo na základě prostudovaných propagačních materiálů.

34

Otázka číslo 4 „Cestujete s …?“

Graf číslo 4 60

54

50

Rodinou

40

Přáteli

30 20 10

27 Sám/a 12 7

S organizovanou skupinou

0

Z odpovědí na tuto otázku vyplývá, že 54% dotázaných cestuje s rodinou. Toto sdělení je důležité, a přestože Správa SHZ v JH podnikla již určité kroky, např. zavedení rodinného vstupného, je zde stále mnoho možností, jak uspokojit potřeby každého členy rodiny. 25% respondentů na objekt zavítalo v doprovodu svých přátel a 12% navštívilo objekt samo. Zde hraje velkou roli to, že výzkum probíhal v letním měsíci, kdy byla sezóna v plném proudu. V letních měsících velká část návštěvníků přijíždí se svými rodinami a kamarády. Mají zájem o nahlédnutí do interiérů, ale historie je zas tak moc nezajímá. Situace se mění v měsících s menší návštěvností (duben, květen, září, říjen), kdy většina turistů je vzdělaná v oblasti historie a o výklad mají zájem. Stráví zde většinu části dne a ve velké míře cestují samostatně. Nejmenší procentuelní podíl byla skupina lidí, kteří jsou součástí organizované skupiny. Zde narážíme na stejný problém jako v předchozím případě. Mimo letní měsíce se v objektu pohybuje velmi mnoho zájezdů, českých i zahraničních a také velké množství školních výletů.

35

Otázka číslo 5 „Jakým dopravním prostředkem se přepravujete?“

Graf číslo 5 60 50

49

40 30 20 20

16

15

Vlastním automobilem Vlakem Autobusem Jinak

10 0

49% dotázaných přijelo vlastním automobilem, zde ovšem nastává problematika parkování, kterému se věnuje otázka následující. Návštěvníků cestujících vlakem či autobusem je, jak graf ukazuje, téměř stejné množství. Vlaková a autobusová spojení jsou relativně kvalitní, ale obě nádraží se nacházejí daleko od centra města a místní hromadná doprava není příliš výhodná. 20% respondentů se přepravuje jiným způsobem. Pod tím si lze představit například autostop, pěší chůze, motocykl či v současné době oblíbené jízdní kolo. V letních měsících se objevuje velké množství cyklistů. Zde ovšem nastává problém umístění kola v průběhu prohlídky. Na druhém nádvoří se nachází jeden stojan na kola, který se vejde pouze šest kol. Pokud přijede velká skupina cyklistů, bohužel nemá možnost úschovy kola. Zaměstnanci zámku se snaží vyjít vstříc všemi možnými způsoby, např. umístit kola za plot na travnatou plochu na druhém nádvoří, ovšem to není efektivní řešení.

36

Otázka číslo 6 „Označte kvalitu dostupného parkování.“

Graf číslo 6 19

20 18

16

16 14 12 10

8

8

6

6

1 - výborné 2 - chvalitebné 3 - dobré 4 - dostatečné 5 - nedostatečné

4 2

0

0

Na otázku číslo 7 odpovídali pouze ti respondenti, kteří se přepravují vlastním automobilem. Předchozí graf ukazuje 49% dotazovaných s vlastním automobilem. Z těchto 49% osob, jich bylo 19% nespokojeno a označilo kapacitu parkovacích míst za nedostatečnou. Jako každé centrum města i Jindřichův Hradec se potýká s problémem parkování. Přímo v centru se nachází několik parkovacích míst, která jsou často rezervovaná a nebo neustále obsazená. V blízkém okolí se potom nacházejí dvě placená parkoviště, ovšem jejich kapacita nedokáže pojmout množství aut hledající parkování. Nejhorší situace je převážně v letních měsících a o adventních slavnostech. Další parkoviště je vzdáleno zhruba 15 minut chůze od objektu, a protože je určeno pro veškerá silniční vozidla, zpravidla zde parkuje velké množství autobusů. 16% dotázaných se kvalita jevila jako dostatečná. Byli to ti návštěvníci, kteří po pár minutách projíždění městem, našli své místo. Jako dobrou hodnotí kvalitu 8% respondentů a chvalitebnou 6%. Za výbornou ji neoznačil ani jeden z dotázaných. Město Jindřichův Hradec je turisticky vyhledávaným cílem, převážně v letních měsících, proto by se město mělo začít problémem parkování zabývat.

37

Otázka číslo 7 „Orientace podle ukazatelů v areálu zámku“

Graf číslo 7 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

44

30 26

Jasná a dostatečná Ucházející Nedostatečná

Tato otázka byla do dotazníku zařazena záměrně, jelikož ze svých zkušeností vím, že mnoho návštěvníků se orientuje špatně v areálu objektu. Ne jednou nastala situace, kdy návštěvník zmeškal trasu, na kterou si zakoupil vstupenku, pouze z toho důvodu, že čekal na úplně jiném místě, než mu bylo v pokladně řečeno. Z grafu vyplývá, že 44% dotazovaných nemělo s orientací velké problémy a hodnotilo ji jako ucházející. 26% respondentů si myslelo, že ukazatele jsou viditelné, jasné a dostatečně srozumitelné. Jako poslední skupina jsou uvedení ti, kteří se domnívali, že ukazatele jsou nedostačující. Bylo to 30% dotázaných a právě mezi nimi byli opozdilci, kteří začátek prohlídky zmeškali z důvodů uvedených výše. Správa SHZ v JH by měla určitě nějakým způsobem reagovat na tuto skutečnost, protože si myslím, že ukazatele a cedule v areálu zámku jsou nedostatečné. Při nepřízni počasí, zejména silnějším větru, se stane to, že se ukazatele dostanou na jiné místo, než na kterém mají být. Někteří návštěvníci mohou mít problémy s jejich čitelností. Samozřejmě nechceme umístit na renesanční nádvoří ohromné cedule bijící do očí, ale celá situace by měla být decentně vyřešena designově zajímavými ukazateli.

38

Otázka číslo 8 „Oznámkujte poskytované služby v zámeckém objektu“

Graf číslo 8 Srozumitelnost informací na tabulích

3 2,5 2,5 2 2

1,8

1,5

1,4

1,5

1,6

Místa k relaxaci (zahrada, park, množství laviček) Ochota zámeckého personálu Celkový dojem areálu

1 0,5

Nabídka prohlídkových tras Výška vstupného

0

V této otázce měli respondenti oznámkovat kvalitu poskytovaných služeb v areálu SHZ v JH. Ke známkování se používala školní stupnice, kdy 1 je výborně a 5 nedostatečně. Zjištěné údaje byly zpracovány do průměrných známek. Graf ukazuje, že nejhorší známku, kterou respondenti volili byla dvojka. Je zde vždy možnost, že každý respondent má svoji stupnici známkování, podle které jednotlivé služby hodnotí. Mohlo tedy dojít ke zkreslení.

Nejlepší známku 1,4 získali zaměstnanci zámku za svoji ochotou. Každý zaměstnanec povinně nosí visačku se svým jménem, tím tedy nedochází k žádným záměnám. Jediná maličkost, která byla vytknuta především zaměstnancům na pokladně, byla jazyková bariéra. V dobách, kdy na pokladně pracovali zástupci náhradní vojenské služby, se tento problém nevyskytoval, jelikož se jednalo o mladé lidi, hovořící alespoň částečně anglicky nebo německy. Po zrušení civilní služby Správa SHZ v JH v pokladně zaměstnává převážně starší generaci, která má s cizími jazyky problémy, a občas může dojít k nedorozumění. Nutno podotknout, že většinou se v areálu pokladny nachází

39

nějaký průvodce, který ochotně pomůže s překlenutím jazykové bariéry. Myslím si, že by nebylo na škodu při příštím výběrovém řízení na pokladníka uvést požadavek znalosti alespoň základů angličtiny, němčiny nebo jiného světového jazyka.

Jako druhý nejlepší, se známkou 1,5, byl ohodnocen celkový dojem areálu. Areál je velmi dobře udržovaný, trávníky posekané, květiny se pravidelně zalévají a kamínky na nádvoří se denně urovnávají. Celkový dojem tedy na návštěvníka působí velice pozitivně. Do areálu III. nádvoří a zahrady je zakázáno vodit psy, vjet s jízdním kolem a platí zde i zákaz kouření. Tyto restrikce také přispívají k dobrému dojmu. Většina návštěvníků je dodržuje, ale samozřejmě se najdou i tací, kteří zákazy a příkazy porušují.

Nabídku prohlídkových tras hodnotili respondenti horší 1, přesněji známkou 1,6. Při bližším dotazování vyplynulo, že při zakoupení všech 3 prohlídkových tras, slyšeli historii a úvod hned 3x za sebou. Opakování je sice matka moudrosti, ale slyšet stejný úvod 3x během krátké doby je opravdu hodně. Vše také záleží na průvodci. Každý má svůj styl a informace podává jinou formou. Úvodní slovo podané jedním průvodcem může být řečeno velmi rychle a druhému průvodci zabere delší čas. Problém také nastává s délkou tras, kdy si návštěvník občas přeje prohlídku, která trvá nějakých 20 minut a je vhodná pro děti. Bohužel nic takové SZH v JH nemůže nabídnout.

Známku 1,8 získala místa k relaxaci v areálu zámku. Laviček je dostatek v okrajových měsících, kdy je méně návštěvníků, ale při plné sezóně by se jich na nádvoří, v zahradě a parku využilo mnohem více. Zámecká zahrada poskytuje stín pod arkádami a v parku si návštěvník užije zeleně a šumící řeky Nežárky.

Známkou 2 byl ohodnocen bod týkající se srozumitelnosti informačních tabulí. Z vlastních zkušenosti mohu uvést, že se nejedná o nesrozumitelnost, jako spíše o netrpělivost a neochotu návštěvníků strávit několik minut před tabulí a vše si řádně pročíst. Informační tabule jsou koncipovány ve třech jazycích. Od první brány, kterou návštěvník do areálu vchází, až po III. nádvoří mine 3 informační tabule, které nabízejí

40

stručný popis tras, výši vstupného a otevírací dobu jednotlivých okruhů. Přesto se v pokladně každý druhý ptá na stejné informace a po sdělení pokladníka, že SHZ v JH nabízí 3 prohlídkové trasy, zůstanou překvapeně stát a nevědí, kterou si zvolit. To samé platí o výši vstupného. Zodpovídání identických dotazů není činností pokladníka, což by se sice mohlo změnit, ale pouze za předpokladu změny profilu návštěvníka. Každý by měl dopředu vědět, kterou trasu chce navštívit.

Nejhorší známkou 2,5 byla ohodnocena výše vstupného. Vstupné se zvyšuje každoročně, ovšem nedochází k nějakým dramatickým navýšením. Správa SHZ v JH však nemá na výši vstupného žádný vliv. Výměr vydává Národní památkový ústav a v porovnání s objekty v soukromém vlastnictví jsou ceny přiměřené.

Zvyšování cen vstupného je obecným jevem současné doby. Každá kulturní instituce navyšuje své ceny v souladu s tržním hospodářství. Nejedná se pouze o hrady a zámky, ale například i divadla, galerie, koncerty a kina.

41

Otázka číslo 9 „Průvodcovské služby hodnotím jako“ Graf číslo 9 70

62

60

Vynikající; přátelští a vzdělaní lidé, kteří vědí o čem hovoří Dostačující; odráží hodnotu vstupného

50 40

35

30 Nedostačující; nekvalitní a arogantní lidé, kteří si vymýšlí

20 10

3

0

Výsledky této otázky jsou vynikající a odráží spokojenost návštěvníků s výkladem a celkovou atmosférou prohlídky. 62% bylo více než spokojeno a o průvodcích si myslí, že jsou chytří a vzdělaní lidé. SHZ v JH věnuje výběru průvodců velkou pozornost. Každoročně obdrží velké množství žádostí, ale pouze několik nejlepších uchazečů je pozváno na pohovor. Uchazeči musí prokázat všeobecnou znalost historie, popřípadě historii samotného objektu. Nesmí trpět žádnou vadou řeči a musí mít příjemné vystupování před veřejností. A v neposlední řadě sama práce musí průvodce bavit a přinášet jim určité naplnění. Každá prohlídka je jiná a průvodce se musí adaptovat

různým typům návštěvníků. Jinak bude výklad podán zájezdu historiků

a jinak školnímu výletu.

35% respondentů považovalo průvodce za dostačující, což lze chápat ve své podstatě tak, že za co zákazník zaplatil, to také získal. Poslední nejmenší skupina 3% se domnívala, že průvodce i kvalita průvodcovských služeb byla nedostačující. Podle nich byly informace podány neprofesionální formou a byly lživé.

Z celkové výsledku však vyplývá, že SHZ v JH zaměstnává kvalitní a profesionální tým průvodců. 42

Otázka číslo 10 „Chystáte se navštívit doprovodný program?“

Graf číslo 10 50 45 40

43 38

35 Ne, SHZ stačí Ano, noční prohlídky Ano, divadlo Ano, koncert

30 25 20 15 10

11 8

5 0

43% dotázaných bylo spokojeno se SHZ v JH a myslelo si, že zhlédnutí jedné nebo více tras stačí. Návštěvníci jsou většinou v časové tísni a nechtějí se v jednom městě a na jednom historickém objektu zdržovat příliš dlouho. Na druhou stranu 38% respondentů se zdrželo rádo a v jejich nejbližším plánu bylo zhlédnutí dnes již tradičních Nočních prohlídek. Jednalo se především o rodiny s dětmi, které chtěly na vlastní oči vidět ,,Bílou paní“.

19% dotázaných přijelo do Jindřichova Hradce za účelem návštěvy představení koncertu či divadla, které se v průběhu léta odehrávají na III. zámeckém nádvoří. Při této návštěvě se pak spontánně rozhodli navštívit i zámecké nebo hradní interiéry.

43

Otázka číslo 11 „Co podle Vás bylo na návštěvě SHZ v JH nedostačující?“

Graf číslo 11 45

41

Nic, jsem spokojena

40 35

Mnoho návštěvníků na trase Neochotný a arogantní personál Otevírací doba

30 25 20

19

17

15

12 9

10 5

2

Počasí Jiné

0

Vyhodnocení otázky číslo 11 je velice zajímavé a pro Správu SHZ v JH pozitivní. Na otázku s čím byl návštěvník nespokojen, uvedlo 41% respondentů, že bylo spokojeno se všemi službami a nic jim návštěvu SHZ v JH nekazilo.

19% dotázaných vadilo velké množství návštěvníků na trase. To je ovšem velice relativní, jelikož v rámci celého dne jsou prohlídky, které jsou zaplněny do posledního místa, a prohlídky, kde se nachází třeba jen deset návštěvníků. Samozřejmě, že největší nápor je kolem polední přestávky. Poslední dopolední prohlídka odchází ve 12:00, ta je skoro vždy zaplněna a následující ve 13:10 je také zpravidla plná. Tento problém by možná mohl být vyřešen zařazením další prohlídky kolem 12:30. Ovšem opět se musí brát ohled na průvodce, kteří přestávku na oběd a odpočinek potřebují. Přeplněné prohlídky jsou problémem nejen pro návštěvníky, ale i pro průvodce a samotnou památku. Například na trase A je kapacita 45 osob. Do malých komnat se tento počet vejde těžko, lidé jsou v těsné blízkosti historicky cenných fresek a nábytku, někdy se o ně i opírají. V počtu 45 osob je pro průvodce problematické udržet pozornost všech členů skupiny. Přestože se nespokojenost vyskytla pouze u 19%, je nutné na tuto skutečnost reagovat a problém řešit. 44

17% respondentů bylo nespokojeno s otevírací dobou. V letních měsících poslední prohlídka odchází v 16:30. Mnoho návštěvníků však přichází až kolem 17. hodiny a jsou velmi zklamáni, že nemohou zámecké interiéry navštívit. Je sice pravda, že mnoho návštěvníků přijde následující den, ale mnoho je také těch, kteří se už nevrátí. Tím tedy SHZ v JH unikají finanční prostředky. Prodloužení otevírací doby je v současnosti diskutováno a realizováno by mělo být v nejbližší budoucnosti. Pondělí je zavírací den. Na mnoha památkových objektech je tento fakt akceptován a většina návštěvníků si ho je vědoma. Na druhou stranu každé pondělí přichází velká část lidí, kteří se bez úspěchu dožadují nějaké prohlídky. S tímto problémem se ovšem nedá nic dělat, celý objekt potřebuje řádný úklid a to bohužel nejde při plném provozu. V dnešní době není problémem vyhledat si otevírací dobu na internetu, v propagačních letácích nebo informačních centrech.

12% respondentů v odpovědi uvedlo jiné důvody nespokojenosti. Mezi ně například patří nedostatečné odkládací prostory pro zavazadla a jízdní kola nebo neakceptování platebních karet v pokladně SHZ v JH.

Dalším nedostatkem, na který si stěžovalo 9% dotázaných, bylo počasí. Příroda i počasí jsou neovlivnitelné. Je ovšem pravda, že za horkých letních dnů návštěvnost objektu lehce klesá, ale na druhé straně při deštivých dnech SHZ v JH navštíví více turistů.

Posledním kritizovaným faktorem bylo chování zámeckého personálu. Potěšitelné je, že pouze 2% návštěvníků si stěžovalo na jeho neochotu a aroganci. Faktem je, že v současné společnosti se lidé k sobě nechovají hezky, ovšem základy společenského chování by měly být pracovníky dodržovány v každém případě. Může se stát, že má člověk špatný den, ale i tak by se měl chovat profesionálně a snažit se působit příjemným dojmem, bez ohledu na své problémy. Někteří návštěvníci jsou temperamentní až prudké povahy a vyjít s nimi není jednoduché, proto v některých případech dochází ke komunikačním nedorozuměním. Zaměstnanci by měli využívat znalostí sociální psychologie, zvláště komunikace, a podle toho s návštěvníky jednat.

45

Otázka číslo 12 „Co jste při návštěvě objektu postrádal/a?“

Graf číslo 12 42

45 40 35 30

31 27

25 20

Dětský koutek Možnost občerstvení Jiné

15 10 5 0

Zajímavé byly odpovědi i na tuto otázku. 27% dotázaných uvedlo dětský koutek. Na návštěvu SHZ v JH přijíždí hodně rodin s malými dětmi. Jelikož děti do 6 let mají vstup do zámku zdarma, tak je obvyklé, že je tato nabídka využita a do interiéru se chce podívat celá rodina. Samozřejmě že pokladníci rodiny varují, že prohlídka je dlouhá, trvá přibližně 50 minut, a pokud bude dítě vyrušovat, průvodce má právo jej z prohlídky vykázat. Takovéto situace jsou na denním pořádku, kdy třeba hned po 10 minutách výkladu rodič není schopný své dítě

utišit a musí tedy prohlídku opustit. To

samozřejmě vede ke zdržení a nespokojenosti všech ostatních účastníků. Většinou tento incident ovlivní celkovou atmosféru prohlídky. Rodiče s o něco staršími dětmi se na pokladně zaručují za to, že jejich dítě bez problémů zvládne celou prohlídkovou trasu, ale opět nastává podobná situace. V okamžiku, kdy se dítěti nikdo nevěnuje, začne bezúčelně běhat všude možně, tahat za provazy, vykřikovat a vyrušovat. Také velmi brzy zjistí, že podlaha v interiérech je kluzká, a má tedy o zábavu postaráno. Toto vyrušování je velmi nepříjemné. Rodiče se většinou jen lehce usmějí a nechají dítě, ať si dělá, co chce. Děti zahraničních turistů jsou potom daleko více nezvladatelné, než děti české. V ten moment zasahuje průvodce a snaží se chování dítěte zklidnit, většinou krátkým napomenutím, což je ale ošemetná situace, protože pak často nastává problém s rodiči. Většina z nich má představu, že jejich dítě je nejhodnější a může si tedy dělat,

46

co uzná za vhodné. Další možností průvodce je obrátit se přímo na rodiče a jednoho z nich vyzvat k opuštění prohlídky společně s dítětem. Většina rodičů pro to však nemá pochopení, protože chce absolvovat celou prohlídku, za kterou řádně zaplatila. Ihned navštíví pokladnu, požaduje vrácení vstupného, stěžuje si na průvodce a na celou situaci. Zavedení dětského koutku by nebyl špatný nápad, který by tento opravdu častý problém vyřešil. Ovšem zatím chybějí prostory s vybavením a také kvalifikovaný personál, který by se o děti staral. Další možností by bylo vytvoření prohlídkové trasy pro dětského návštěvníka, která by trvala maximálně 20 minut. Trasa by obsahovala stručnější výklad a nejzajímavější exponáty a interiéry. Všichni by potom mohli být spokojeni, děti, rodiče, ostatní návštěvníci i samotní průvodci.

Další službou, kterou 31% návštěvníků postrádalo, byla možnost občerstvení. Na I. nádvoří se nachází Krčma u Jáchyma, je to ovšem restaurační zařízení a není tedy vhodné pro rychlé občerstvení. Určitá forma fast foodu by se určitě v objektu vyplatila. Stánek s rychlým občerstvením situovaný buď hned na I. nebo II. nádvoří, který by návštěvníkům nabízel teplé a studené nápoje a běžné varianty rychlých jídel, by byl v letních měsících jistě vyhledávanou službou. Také možnost instalování nápojových automatů by se jevilo jako částečným řešením, které by nebylo velkou finanční zátěží. Návštěvníci, kteří se rozhodnou zhlédnout všechny tři prohlídkové trasy v jednom dni, zůstávají v objektu déle než tři hodiny. Přestávky mezi prohlídkami nejsou tak velké, aby se mohli jít občerstvit do nedalekého centra, a tedy možnost rychlého občerstvení by v areálu jistě uvítali. Problém realizace opět nastává s umístěním automatů, či stánků. Klasická forma by v krásném romantickém a historickém objektu působila poněkud kýčově. Musela by se tedy vymyslet taková varianta instalace, jež by do prostředí zámku dobře designově zapadala.

43% respondentů označilo

jiné služby, které jim v objektu chyběly. Mezi těmito

službami byly uvedeny například nedostatečné prostory pro uložení zavazadel a jízdních kol a také požadavek na toalety zdarma. Dále se zde objevil návrh na prohlídku bez průvodce či nabídka většího množství výběru středověkých suvenýrů. Mezi dalšími odpověďmi byly uvedeny již konkrétní akce, jako například prohlídky v dobových kostýmech, či různá historická vystoupení na nádvořích.

47

Otázka číslo 13 „Máte nějaký návrh jak využít volné prostory v objektu?“

Graf číslo 13 30

28 26

25 20

Výstava tapisérií

23 17

15 11 10 5

Technicky zaměřená expozice (Křižík) Interaktivní centrum pro děti a mládež Expozice o celkovém vývoji města Jiné

0

V celém areálu SHZ v JH se nachází velké množství prostor, které jsou návštěvníkům nepřístupné, a také místnosti, které v současné době nejsou využívány. Proto byla do dotazníku zařazena otázka číslo 13. Odpovědi byly velmi zajímavé a ukazují, čeho si návštěvník žádá a co by v budoucnu rád viděl.

28% respondentů by volné prostory využilo tím, že by zde instalovalo interaktivní centrum „nejen“ pro děti a mládež. V tomto bodě bychom si mohli vzít příklad ze zahraničních muzejních expozic, kde jsou taková centra běžnou praxí. Dnešní děti vyrůstají v moderní době plné různých technologií a výpočetní techniky. Proto by nebylo na škodu vytvořit podobné centrum i v objektu SHZ v JH. Dívky by si mohly například zkusit navrhnout dobové šaty a šperky, zjistit jaké styly líčení a účesů se v jednotlivých historických dobách používaly. Pro chlapce by byly zajímavé informace týkající se tehdejší dopravy, zbraní a i odívání. Většina návštěvníků se usmívá při zhlédnutí portrétů takových velikánů, jako byl Vilém Slavata či Adam I. z Hradce. Jejich oděvy se skládají z nákrčníků, rukávců a dalších pro nás neobvyklých částí ošacení, které se již po staletí nenosí. Proto vžít se do té doby díky interaktivním technologiím, by bylo jistě pro každého návštěvníka velmi zajímavé. Tento projekt by 48

pravděpodobně vyžadoval velké finanční prostředky pro kvalitně propracovaný návrh včetně jeho realizace. Záleželo by na velikosti a obsahu projektu. Možná skromnější provedení by nevyžadovalo finanční prostředky příliš vysoké.

Na 2. místě se umístila odpověď na vybudování technicky zaměřené expozice, zejména o nejznámějším českém vynálezci, Františku Křižíkovi. 26% osob by si přálo takovou expozici navštívit. Ovšem v současné době je možné podobnou expozici zhlédnout v zámeckém mlýně, což tito respondenti nevěděli. Návštěvníci, kteří odpovídali na tuto otázku, nebyli tedy příliš dobře informovaní o dalších atraktivitách, které město Jindřichův Hradec nabízí. To tedy svědčí buď o tom, že se turisté příliš na svoji návštěvu destinace nepřipravují a navštíví pouze ty nejznámější objekty nebo, že propagace zámeckého mlýna není na dobré úrovni. Upoutávka na technickou expozici by se měla objevovat v letácích, na webu a dalších mediálních prostředcích.

23% dotazovaných si myslí, že expozice o celkovém vývoji města doplněná obrazovou galerií by byla velmi zajímavým způsobem využití volných prostor. Expozice by byla jistě vyhledávanou atrakcí nejen mezi turisty z dalších krajů, ale i samotnými obyvateli města Jindřichův Hradec. V celém zámeckém areálu se nachází pouze jedna veduta Jindřichova Hradce z roku 1848, kterou namaloval malíř a restaurátor Jan See. Je to malý obrázek, který je k vidění na trase C. Při zmínce o obraze, jsou návštěvníci velmi zvědaví a snaží se porovnat dnešní podobu města s tou, která je zachycena na vedutě. Ze zájmu tedy vyplývá, že expozice věnovaná historii města by byla velkým lákadlem a další atraktivitou, kterou by zámek mohl nabízet.

Další možností bylo umístit do volných prostor výstavu tapisérii, jak odpovědělo 17% dotázaných. Byli to většinou lidé, kteří mají přehled o městu a vědí, že se v Jindřichově Hradci nacházely a stále zde ještě jsou gobelínové dílny. Zdejší gobelínka byla založena roku 1910 Marií Teinitzerovou a byla světově uznávána. V roce 1948 byly ateliéry znárodněny a do soukromých rukou se dostaly až v roce 1991.

11% respondentů navrhlo pro využití prostor založení muzea hraček nebo zbraní.

49

Otázka číslo 14 „Doporučil/a byste návštěvu objektu?“

Graf číslo 14 90 80

77

70 60 Určitě ano Pravděpodobně ano Pravděpodobně ne Určitě ne

50 40 30

21

20 10

2

0

0

Poslední otázka se týkala doporučení a výsledky jsou velice dobré. Ukazují, že 77% dotázaných bylo spokojeno a určitě by návštěvu SHZ v JH svým známým doporučilo. Je to velmi pozitivní údaj, protože těchto 77% osob by návštěvu nejen doporučilo, ale pravděpodobně by se sem také vrátilo. Z toho důvodu by se měly inovovat trasy a do programu zařadit další atraktivity, které by přilákaly nejen nové návštěvníky, ale udržely ty současné.

21% respondentů by návštěvu pravděpodobně doporučilo. Co to znamená? Nezačali by o návštěvě hovořit sami, ale kdyby se jich někdo zeptal, tak by návštěvu objektu doporučili. I to je dobrý výsledek.

Pouze 2% dotázaných by návštěvu pravděpodobně nedoporučilo. Opět se tu objevuje lidský faktor, podle kterého je zcela nemožné zavděčit se úplně všem lidem. Tito dva respondenti to potvrzují svojí odpovědí. To, že žádný z návštěvníků neuvedl poslední možnost určitě ne, je pro SHZ v JH velmi pozitivní a ukazuje se, že celkově je objekt 50

mezi turisty oblíben. Odcházející návštěvník je spokojen nejen z prohlídkou, ale i se službami, které mu byly poskytnuty.

3.3 Diskuze

Z provedeného dotazníkového šetření marketingové strategie byly získány údaje, na základě kterých můžeme charakterizovat typického návštěvníka a zjistit jeho potřeby. Díky těmto údajům je možné navrhnout taková opatření, která by mohla zpříjemnit a zkvalitnit návštěvu celého areálu SHZ v JH. Z výzkumu vyplynulo, že 37% dotázaných nepřijelo do Jindřichova Hradce poprvé, ale byla to jejich již několikátá návštěva a 19% navštěvuje zámek pravidelně. Většina lidí přijíždějících do Jindřichova Hradce zpravidla vždy navštíví

památkový objekt.

Výzkum také prokázal, že šířené slovo je důležitým faktorem mezi návštěvníky. 29% dotázaných se do Jindřichova Hradce vydalo po rozhovoru se svými přáteli. Návštěvníci nejčastěji jezdí se svoji rodinou nebo v doprovodu přátel. Toto zjištění je důležité pro Správu SHZ v JH, jelikož se zde vyskytuje silný tržní segment se silnou kupní silou. Nejvíce turistů se nejčastěji přepravuje pomocí vlastního automobilu, tudíž by se měla vyřešit problematika parkování a orientace v centru města. Dotazovaní si nejvíce stěžovali na výši vstupného a na poskytnuté informace na tabulích. Na druhou stranu si pochvalovali chování zaměstnanců a celkový vzhled areálu. Celý prostor působí velmi romanticky a je to výborné místo pro relaxaci. Co se týče průvodcovských služeb, je na tom SHZ v JH také dobře. Průvodci jsou pečlivě vybíráni, jsou chytří, komunikativní a vždy nápomocní zodpovědět jakýkoliv dotaz návštěvníků. Noční prohlídky se staly již tradicí a lákají stále nové návštěvníky. Díky perfektní propagaci Nočních prohlídek se do areálu dostávají noví návštěvníci, kteří navštíví objekt i v denních hodinách. Skoro polovina dotázaných byla s průběhem prohlídky objektu spokojena a nevytkla jedinou vadu. Jak již bylo výše uvedeno, je nutné se zaměřit na segment rodin s dětmi, který vyžaduje služby dětského koutku a zprovoznění určité formy rychlého občerstvení. Výzkum ukazuje, že převážná většina dotázaných by návštěvu objektu doporučila, což je velice pozitivní výsledek.

51

3.4 SWOT analýza

SWOT analýza je užitečným nástrojem rekapitulace a shrnutí předchozích analýz. Jejím cílem je identifikace rozsahu, kterým současná strategie organizace (hlavně její silné a slabé stránky) podporuje schopnost úspěšně se vypořádat s hrozbami a příležitostmi ve vnějším prostředí. SWOT je zkratkou anglických slov:

♦ Strenght - přednosti, silné stránky organizace. ♦ Weaknesses - nedostatky, slabé stránky organizace. ♦ Opportunities - příležitosti ve vnějším prostředí. ♦ Threats - hrozby z vnějšího prostředí. (4)

Tabulka číslo 5 – SWOT analýza Strenghts – silné stránky

Weaknesses – slabé stránky

Pečlivý výběr průvodců

Nedostatečná propagace ze strany NPÚ

Akceptovatelná výše vstupného

Otevírací doba (pondělí zavřeno)

Nabídka prohlídkových tras

Jazyková bariéra (v pokladně i na správě SHZ)

Alokace areálu SHZ v JH

Mnoho návštěvníků na trase

(centrum města) Romantická atmosféra

Nepřipravenost na zahraničního turistu

Současný stav objektu (rekonstrukce minulého století) Bohatý doprovodný program

52

Opportunities - příležitosti

Threats - hrozby

Atraktivita památky láká

Velká konkurence památkových

filmový průmysl

objektů v Jihočeském kraji

Možnost pronájmu různých částí

Parkování v centru města

(reprezentační účely) Stále se zlepšující úroveň materiálně

Provoz pouze sezónní

technické základny Vybavenost Španělského křídla

Nedostatečné značení v areálu

(rauty, kongresy, konference) Chátrající budova pivovaru v areálu objektu

3.5 Návrhy na zvýšení návštěvnosti

3.5.1

Inovace tras

Již od roku 1993 mají turisté možnost zhlédnout tři prohlídkové trasy, bohužel se na nich za poslední léta mnoho nezměnilo. Největšími inovacemi prošla trasa C, která se rok od roku obměňovala, až se našla ta současná pravá varianta, která dokázala přilákat návštěvníky. Nemyslím si, že trasy jsou komponovány špatně, to v žádném případě, ale občas by nebylo na škodu, trasu lehce pozměnit, přidat či odebrat exponáty. Z výzkumu vyplynulo, že hodně lidí se do Jindřichova Hradce rádo vrací, a rok co rok si mohou vybrat ze tří stejných tras. Celý památkový objekt disponuje velkým množstvím exponátů, které jsou uzamčeny v depozitářích, a tudíž jsou návštěvníkovi nedostupné. Mohu uvést jeden příklad exponátu. Před několika lety se do Jindřichova Hradce dostal velký turecký cestovní stan, který na svých výpravách používal Heřman Černín, zvaný Tureček. Stan byl restaurován a umístěn do přízemní části Španělského křídla, které je návštěvníkům nepřístupné. Stan mohli zhlédnout pouze ti lidé, kteří se vypravili do Španělského křídla na nějakou kulturní akci (koncert, raut, atd.), a ti neměli mnoho času ocenit krásu exponátu. Vyplatilo by se zařídit další zámeckou trasu, která by obsahovala

53

právě turecký stan, spolu s dalšími předměty z blízkého východu, kterými depozitáře disponují.

3.5.2

Cizojazyčné prohlídky

Cizinci zahrnují velké procento z celkové návštěvnosti. Pokud by se v nabídce objevily prohlídky např. v angličtině, němčině, či dalších jazycích, celková návštěvnost by jistě vzrostla. Myslím si, že na zahraniční klientelu by se Správa SHZ v JH měla začít alespoň částečně orientovat. Z mých průvodcovských zkušeností z minulých let se domnívám, že prohlídky v angličtině a němčině pro jednotlivce by se měly stát běžnou součástí provozu. Převážně v letních měsících hrad a zámek navštíví velké množství zahraničních turistů a jsou zklamáni, když zjistí, že cizojazyčné prohlídky nejsou k dispozici. Návštěvníkům ze zahraničí jsou zapůjčeny texty v různých jazycích (angličtina, němčina, italština, ruština a francouzština). Bohužel tyto texty jsou provedeny nekvalitním způsobem. Nemyslím tím jazykovou stránku, ale stránku estetickou. Návštěvníci jsou při prohlídce často velmi zmatení, listují texty a nedokáží se zorientovat v různých místnostech. Myslím si, že texty by se měly pro příští sezóny zkvalitnit, například doplněním obrazových ilustrací a nepřetěžováním návštěvníka nadbytečnými často příliš podrobnými informacemi. Každý list potom zatavit do plastu, aby se texty neničily. Z vlastních zkušeností mohu potvrdit, že zahraniční turisté jsou nadšeni, pokud se jim průvodce více věnuje a prozradí jim pár drobností, převážně různých pikantností ze života dřívější šlechty v jazyce, kterému rozumí. Záleží na každém průvodci jakou formu komunikace s turisty zvolí. Samozřejmě tento způsob nelze uplatnit na všech prohlídkách. Například pokud je prohlídka naplněná na maximum celkem 45 osobami, není čas na to, aby zde fungoval určitý individuální přístup k zahraničním turistům. Avšak ve skupině okolo 15 osob, by to potom neměl být problém. Zahraniční turisté toto gesto určitě ocení např. drobnými mincemi do kapsy průvodce. V každém případě je pro cizince příjemné, když mohou komunikovat vlastní řečí.

3.5.3

Dětský návštěvník

SHZ v JH nabízí 3 prohlídkové trasy, z nichž každá trvá přibližně 50 min. Pokud se návštěvník rozhodne zakoupit všechny tři 3 trasy, musí počítat se zhruba třemi

54

hodinami. Pro dětského návštěvníka je i jedna hodina dlouhá, nedokáže zůstat v klidu a potichu, a tak někdy už po 20 minutách začne být nespokojený a vyrušuje. Nemusí to samozřejmě být jeho vinou, ale veškeré trasy jsou koncipovány tak, aby uspokojily i toho nejnáročnějšího diváka v oblasti historie a to děti určitě nejsou. Dětské návštěvníky nejvíce zajímá vyprávění o strašidlech, různé pověry, expozice zbraní a hraček. Bohužel ani jedno z jmenovaných se na žádné z nabízených tras nevyskytuje, kromě příběhu o „Bílé paní“. Někteří rodiče, při koupi vstupenky zvažují, zda je jejich potomek schopný poslouchat 50 minutový výklad průvodce. Mnohokrát však své děti přeceňují, což má později za následek neustálé vyrušování a někdy i vyvedení dítěte i s rodiči pryč z prohlídky. Dát dohromady trasu, která by trvala zhruba 20 minut a byla by nasměrována na dětského návštěvníka, zde v současné době chybí. Opět to není proto, že by zámek takovými exponáty nedisponoval, ale jedná se spíše o to, jakým způsobem a ve kterých prostorách trasu zorganizovat.

3.5.4

Prodloužení otevírací doby v letních měsících

Dle návštěvního řádu poslední prohlídka odchází v 16:30. V tento okamžik se pokladna zavírá a návštěvník už nemá šanci do interiérů se dostat. V letních měsících, převážně v červenci a na počátku srpna, přichází mnoho turistů až kolem 17. hodiny. V této době si však mohou prohlédnout pouze exteriéry a zámeckou zahradu. Přidání jedné prohlídky kolem páté hodiny by určitě zvýšilo návštěvnost a také by to znamenalo další příliv finančních prostředků z prodaných vstupenek. Mohu uvést příklad z minulosti, kdy se v sezóně 1998/9 musely vypsat prohlídky navíc, jelikož návštěvníci neustále přicházeli a kapacita všech prohlídek byla naplněna. V ten den poslední prohlídka odcházela až po 17. hodině.

55

4. Závěr Pomocí dotazníkového šetření a zpracování zjištěných údajů byly cíle práce splněny. Byla zhodnocena marketingová strategie, zjištěny kvality poskytovaných služeb včetně služeb průvodcovských, zjištěny podněty ke zlepšení stavu a naposled i vytvořeny návrhy na zlepšení návštěvnosti.

Přestože návštěvnost Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci rok od roku klesá, město zůstává vyhledávanou destinací nejen mezi domácí, ale i zahraniční klientelou. Samotný hrad a zámek má svoji stálou klientelu, která se rok co rok vrací a žádá si nových a nových atrakcí pro návštěvníky. Pokud si SHZ v JH přeje stávající návštěvníky uchovat, měla by se vyřešit situace s parkováním ve městě. Samozřejmě tento problém není pouze v kompetenci Správy SHZ v JH, ale hlavně Městského úřadu v Jindřichově Hradci. Mezi oběma institucemi však panují dobré vztahy a velmi dobrá komunikace, což je hlavním předpokladem toho, aby se tato problematika mohla začít řešit.

Důležitost zahraničních návštěvníků by se neměla opomenout. Finanční prostředky a návštěvnost plynoucí ze zahraničních turistů by mohly narůst, pokud by se vylepšila nabídka pro zahraničního návštěvníka. Zlepšení cizojazyčných textů popřípadě vložení cizojazyčných prohlídek do rozpisu služeb by jistě přilákalo nové turisty a zajistilo jejich lepší spokojenost.

Jelikož velká část návštěvníků přichází v doprovodu své rodiny, vytváří tak velký a silný kupní segment, který vyžaduje velké různorodé množství služeb. V dnešní době populační exploze je nutné se přizpůsobit návštěvníkům a nabídnout pro každého člena rodiny ty nejlepší služby, ať se jedná o malé dítě, teenagera nebo rodiče.

Doplňkový program, který probíhá v areálu SHZ v JH, je kvalitní. Většina akcí má svoji dlouholetou tradici a také svůj stálý okruh návštěvníků. Potenciál celého objektu by mohl být využit ještě efektivněji. Areál přímo vyzývá k natočení nějaké pohádky nebo příběhu. Při ohlednutí do historie se však ukáže, že pouze málo českých pohádek či

56

pořadů, bylo natáčeno právě v areálu SHZ v JH. Zpřístupnění dalších zámeckých a hradebních prostor by jistě zvýšilo atraktivitu celého objektu.

Návštěvníci SHZ v JH ve velké míře odcházejí spokojeni a bylo prokázáno, že mluvené slovo je nenahraditelné a jedná se o nejlepší propagační prostředek. Je tedy v zájmu všech, aby návštěvník odcházel nejen z prohlídky, ale z celého areálu spokojen se všemi službami a aby svoji spokojenost šířil dál v okolí své rodiny, kolegů a přátel. Tím se samozřejmě přilákají noví návštěvníci a celý kruh se opakuje.

Zjištěné údaje z dotazníkového šetření a doporučené návrhy ke zvýšení návštěvnosti budou poskytnuty zaměstnancům Správy Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci.

57

Seznam informačních zdrojů

1) http://www.cot.cz/data/cesky/99_02/2_trendy2.htm 2) RYBÁR, C., Československo, 1. vyd. Bratislava, Šport, Slovenské telovýchovné vydavatelstvo. 1981, 664 s., ISBN 77-008-81. 3) HAVLOVÁ, M., Zpráva o činnosti NPÚ Praha, 1. vyd. Praha, 324 s.,ISBN 97880-871 4) BĚLOHLÁVEK, KOŠŤAN-ŠULEŘ, Management, 1. vyd. Brno, Computer press, a.s. Brno 2006, 724 s., ISBN 80-251-0396-X 5) SOLOMON, M. R., MARSHALL, G. W., STUART E. W., Marketing, 1. vyd. Brno, Computer press, a.s. Brno 2006, 564 s. ISBN 80-251-1273-X 6) DAVID, P., SOUKUP, V., Velká turistická encyklopedie – Jihočeský kraj, 1. vyd. Euromeda Group, k.s., 367 s. ISBN 978-80-242-2075-8 7) ŠINDELKOVÁ, V., MALÍK, M., BŘEZINA, L., Průvodcovský text, Jindřichův Hradec 1998 8) http://www.zamek-jindrichuvhradec.eu/

9) http://www.akaska.cz/ 10) http://www.npu.cz

58

Přílohy

59

Příloha A – Vzor dotazníku

Vážená respondentko, vážený respondente, obracím se na Vás se žádostí o vyplnění tohoto dotazníku. Jmenuji se Denisa Podhrázská a studuji na VŠP v Jihlavě - Katedře cestovního ruchu. Vámi doplněné údaje jsou důležitou součástí pro napsání mojí bakalářské práce. Při zpracování údajů bude zaručena Vaše anonymita. Vím, že vyplnění dotazníku Vám zabere určitý čas a velmi si vážím toho, že mi jej věnujete. Děkuji Denisa Podhrázská

Osobní údaje Pohlaví Muž

Žena

Věková hranice do 30

30 – 50

nad 50

Vysokoškolské

Vyučen/a

Nezaměstnaná/ý V důchodu

Student Soukromý podnikatel

Dosažené vzdělání Střední odborné Společenské postavení Zaměstnanec V domácnosti

Národnost ……………………… Etnická skupina ……………………… dobrovolné

Dotazník 1. a) b) c)

Po kolikáté jste navštívili památkový objekt SHZ v JH? Poprvé Poněkolikáté Jezdím sem pravidelně 60

2. a) b) c)

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? SHZ a další památkové objekty v Jihočeském kraji Návštěva známých spojená s návštěvou objektu Pouze projíždím

3. a) b) c) d) e) f)

Co Vás motivovalo k návštěvě Státního hradu a zámku? Rozhovor s přáteli Návštěva web stránek objektu Propagační materiály Turistické informační centrum Literatura, časopisy, film Jiné ……………………….

4. a) b) c) d)

Cestujete s… Rodinou Přáteli Sám/a S organizovanou skupinou

5. a) b) c) d)

Jakým dopravním prostředkem se přepravujete? Vlastním automobilem Vlakem Autobusem Jinak (kolo, pěšky, autostop, motocykl)

6. Označte kvalitu dostupného parkování ……………………….. 1 – výborné 5 – nedostatečné 7. a) b) c)

Orientace podle ukazatelů Jasná a dostatečná Ucházející Nedostatečná

8. Oznámkujte poskytované služby v zámeckém objektu. 1 – výborně 5 – nedostatečně a) b) c) d) e) f)

Výška vstupného ……….. Nabídka prohlídkových tras ……….. Místa k relaxaci (zámecký park, zahrada, poskytnuté lavičky) ……….. Celkový dojem areálu ………. Ochota zámeckého personálu……. Srozumitelnost informací na tabulích……

9. a) b) c)

Průvodcovské služby hodnotím jako Vynikající; přátelští a vzdělaní lidé, kteří vědí o čem hovoří Dostačující, odráží hodnotu vstupného Nedostačující; nekvalitní a arogantní lidé, kteří si vymýšlí

10. Chystáte se navštívit doprovodný program? a) Ne, SHZ stačí

61

b) Ano, noční prohlídky c) Ano, divadlo d) Ano, koncert

11. Co podle Vás bylo na návštěvě SHZ v JH nedostačující? a) Nic, jsem spokojen/a b) Mnoho návštěvníků na trase c) Neochotný a arogantní personál d) Otevírací doba e) Počasí f) Jiné ………………….. 12. Co jste při návštěvě objektu postrádal/a? a) Dětský koutek b) Možnost občerstvení c) Jiné …………………… 13. Máte nějaký návrh, jak využít volné prostory v objektu? a) Výstava tapisérií b) Technicky zaměřená expozice (Křižík) c) Interaktivní centrum pro děti a mládež d) Expozice o celkovém vývoji města e) Jiné …………………….. 14. Doporučil/a byste návštěvu objektu? a) Určitě ano b) Pravděpodobně ano c) Pravděpodobně ne d) Určitě ne

62

Příloha B – Seznam tabulek

Tabulka číslo 1 – Otevírací doba

25

Tabulka číslo 2 – Ceník vstupného

26

Tabulka číslo 3 – Statistika návštěvnosti

28

Tabulka číslo 4 – Informace o respondentech

31

Tabulka číslo 5 – SWOT analýza

52

63

Příloha C – Seznam obrázků a grafů

Obrázek číslo 1

Schematické znázornění hierarchie zaměstnanců

18

Obrázek číslo 2

Statistika návštěvnosti 1999 – 2008

28

Graf číslo 1

Pokolikáté jste navštívili Státní hrad a zámek v J. Hradci ?

32

Graf číslo 2

Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy?

33

Graf číslo 3

Co Vás motivovalo k návštěvě státního hradu a zámku?

34

Graf číslo 4

Cestujete s…?

35

Graf číslo 5

Jakým dopravním prostředkem se přepravujete?

36

Graf číslo 6

Označte kvalitu dostupného parkování.

37

Graf číslo 7

Orientace podle ukazatelů v areálu zámku.

38

Graf číslo 8

Oznámkujte poskytované služby v zámeckém objektu

39

Graf číslo 9

Průvodcovské služby hodnotím jako

42

Graf číslo 10

Chystáte se navštívit doprovodný program?

43

Graf číslo 11

Co podle Vás bylo na návštěvě SHZ v JH nedostačující?

44

Graf číslo 12

Co jste při návštěvě objektu postrádal/a?

46

Graf číslo 13

Máte nějaký návrh jak využít volné prostory v objektu?

48

Graf číslo 14

Doporučil/a byste návštěvu objektu?

50

64

Příloha D – Fotodokumentace SHZ v JH Celkový pohled na SHZ v JH

Letecký snímek SHZ v JH

65

II. nádvoří s Černou věží v pozadí

III. nádvoří s Velkými arkádami

66

III. nádvoří s Malými arkádami a Černou věží

Kašna na III. nádvoří

67

Rondel

Zdobená klenba Rondelu

68