VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Profil návštěvníka hradu Svojanov

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

P ro f i l n á v š t ě v n í k a h r a d u S v o j a n o v bakalářská práce

Autor: Martina Šplíchalová Vedoucí práce: RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Jihlava 2012

Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16 586 01 Jihlava

Zadání bakalářské práce

Prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce RNDr. Stanislavě Pachrové, Ph.D. za odborné konzultace a čas, který mi věnovala. Děkuji také všem zúčastněným dotazníkového šetření a personálu hradu Svojanov za poskytnutí informací. Velké poděkování patří i rodině a přátelům, kteří mě podporovali během celého studia.

Abstrakt ŠPLÍCHALOVÁ, MARTINA: Profil návštěvníka hradu Svojanov. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Stanislava Pachrová, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012, 58 stran. Bakalářská práce seznamuje s hradem Svojanov a jeho blízkém okolí. Hlavním cílem práce je vytvořit profil návštěvníka hradu Svojanov na základě realizovaného dotazníkového šetření. Výsledky marketingového výzkumu jsou uvedeny v závěru práce. Celá praktická část je obohacena názornými grafy.

Klíčová slova: návštěvník, turista, město Polička, hrad Svojanov, dotazníkové šetření

Abstract ŠPLÍCHALOVÁ, MARTINA: The profile of the Svojanov castle visitor. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourist. Supervisor RNDr. Stanislava Pachrová Ph.D. Specialist Qualification Grade: Bachelor. Jihlava 2012, 58 pages.

The thesis acquaints with the Svojanov castle and his surroundings. The principal aim is to create visitor profile of the Svojanov castle based on implemented survey. The results of marketing research are listed in the conclusion. The practical part contains graphic graphs.

Key words: visitor, tourist, town Polička, the Svojanov castle, questionnaire research

Obsah Úvod ............................................................................................... 8 2 Teoretická část ........................................................................... 9 2.1Polička a okolí ......................................................................................................... 9 2.1.1 Základní informace o městu Polička ............................................................... 9 2.1.2 Historie města .................................................................................................. 9 2.1.3 Atraktivity města............................................................................................ 11 2.1.4 Kulturní akce v Poličce .................................................................................. 12 2.1.5 Ubytovací a stravovací služby ....................................................................... 14 2.1.6 Turistické atraktivity v okolí Poličky ............................................................ 15 2.1.7 Obec Svojanov ............................................................................................... 16 2.2 Hrad Svojanov ...................................................................................................... 18 2.2.1 Základní informace o hradě Svojanov ........................................................... 18 2.2.2 Historie a současnost hradu Svojanov ........................................................... 19 2.2.3 Prohlídkové trasy ........................................................................................... 22 2.2.4 Kulturní akce na hradě ................................................................................... 23 2.2.5 Propagace hradu Svojanov............................................................................. 25

3 Praktická část ........................................................................... 26 3.1 Sekundární data..................................................................................................... 26 3.1.1 Sběr sekundárních dat .................................................................................... 26 3.1.2 Návštěvnost v letech 2006-2011 .................................................................... 26 3.2 Primární data ......................................................................................................... 28 3.2.1Metodika marketingového výzkumu .............................................................. 28 3.2.2 Skladba otázek ............................................................................................... 28 3.2.3 Harmonogram dotazování.............................................................................. 29 3.2.4 Vyhodnocení dotazníku ................................................................................. 29 3.2.5 Profil návštěvníka hradu Svojanov ................................................................ 48 3.3 Atraktivita hradu ................................................................................................... 48 3.4 SWOT analýza ...................................................................................................... 49 3.5 Návrhy pro zlepšení návštěvnosti ......................................................................... 51

4 Závěr ......................................................................................... 53 5 Seznam použité literatury ....................................................... 55

Seznam obrázků ...................................................................................................... 57 Seznam tabulek ....................................................................................................... 57 Seznam příloh ......................................................................................................... 58

Úvod Tématem pro zpracování mé bakalářské práce je vytvořit profil návštěvníka hradu Svojanov. Toto téma jsem si vybrala díky pracovní příležitosti na Toulovcově rozhledně umístěné mezi obcemi Budislav a Jarošov v Pardubickém kraji, kde jsem pracovala tři letní sezóny. U rozhledny stojí turistické informační tabule s upoutávkami na další zajímavá místa k vidění, kde je právě i zmínka o hradu Svojanov. Tento hrad jsem dříve navštívila ve svém dětství pouze jednou. Proto jsem se rozhodla zjistit o něm nové informace a poznatky, které bych svou bakalářskou prací předala dalším lidem, jenž mají o tuto památku zájem. V teoretické části se budu zabývat mikroregionem Poličska, kam patří i městečko Svojanov s malebně historickým hradem. Zmíním se o královském věnném městě Polička, které je turistickou oblastí Českomoravského pomezí, a zároveň výchozím bodem pro návštěvu hradu Svojanov. Město je centrem historie, památek a kulturních akcí. Práce obsahuje informace o ubytovacích a stravovacích službách v Poličce a dalších turisticky navštěvovaných místech v okolí tohoto města. Druhá podkapitola teoretické části bude již o samotném hradu Svojanov. Podrobně se přiblížím k historii hradu a jeho současném stavu, který se mění díky stále probíhající rekonstrukci. Její fyzické dokončení je naplánované na prosinec 2012. Dále popíšu hradní interiér a exteriér v rámci prohlídkových tras a bohatý kulturní program konaný na hradním nádvoří. Hlavním cílem mé práce je vytvořit profil návštěvníka hradu Svojanov na základně dotazníkové šetření, které zahrnu v části praktické. V této části práce na základě marketingového výzkumu vytvořím charakteristiku běžného návštěvníka, který hrad Svojanov navštěvuje nejčastěji. K tomu mi pomohou právě turisté navštěvující hrad, kteří budou odpovídat na jednoduché otázky v dotazníku. Díky veřejně dostupným údajům o celkovém počtu návštěvníků v roce 2011 spočítám atraktivitu hradu. Tato hodnota je vhodná pro porovnání atraktivity s ostatními památkami. Dále pomocí SWOT analýzy vytvořím návrhy na doporučení, které by do regionu přilákaly více turistů, a tím by se návštěvnost hradu Svojanov zvýšila.

8

2 Teoretická část 2.1Polička a okolí 2.1.1 Základní informace o městu Polička Město patří do mikroregionu Poličska, které mimo jiné zahrnuje dalších 20 obcí. Jedná se o jedno z devíti královských věnných měst v České republice. Název Polička město dostalo díky prvním zmínkám o území tzv. Na Poličkách, které jsou staré více než 800 let. Na celkové rozloze 18,6 km2 žije přibližně 8 900 obyvatel. Mikroregion se rozprostírá na východním okraji Pardubického kraje a leží na turistickém území Českomoravské vrchoviny. Tato oblast láká množství rekreantů a turistů v každém ročním období. [13] Polička leží ve východních Čechách v nadmořské výšce 555 m nad mořem (viz Příloha 2) blízko pomyslné hranice, která rozděluje Čechy a Moravu. Ze severovýchodu zde můžete zavítat do chráněné krajinné oblasti Žďárských vrchů, která se pyšní svou zachovalou kulturní krajinou. Město leží v mírném údolí a je obklopeno hospodářskou půdou, která plynule přechází v lesy a louky. [12] Od roku 1910 má město ve vlastnictví jeden z nejstarších českých hradů, raně gotický hrad Svojanov vzdálený jihovýchodně 17 km. [1] Ve městě se každoročně konají kulturní akce, jako jsou hudební festivaly, koncerty, divadelní představení, výstavy a jiné. Město k těmto akcím využívá místa určená pro kulturní události, kam se řadí hlavně Tylův dům, Muzeum a galerie, Palacké náměstí nebo městské parky.

2.1.2 Historie města Toto krásné město bylo založeno v roce 1256 českým králem Přemyslem Otakarem II., čímž v místě vytvořil opěrný bod pro své království. Titul královského věnného města, kterým je dodnes, dostalo už v roce 1307, jejímž správcem byl královský rychtář. Jako věnné město získala Polička mnoho významných privilegií, hlavním důsledkem bylo zbohatnutí města. Město dostalo právo mílové (osídlování), várečné (vaření piva)

9

a hrdelní (soudy a popravy). Získanými právy se stvrzoval význam Poličky v českém království. [1] V polovině 14. století byly přestavovány městské domy z původních dřevěných na kamenné, dále byly ve městě položeny dlaždice a ve středu náměstí byla postavena radnice v gotickém stylu. Současně se v tomto období začalo stavět městské opevnění. Hradby kolem celého města měly chránit před vniknutím cizích vojsk. Postupné přestavování domů a kostela v 16. století do města vneslo i renesanci. Dochoval se jen menší kostelík sv. Michala. [1] Požár v 17. století, který vzplanul v roce 1613, se stal pro město katastrofou. Oheň zničil skoro celé město. Dále se Polička se zapojila do českého stavovského povstání, díky němuž přišla o svá privilegia a dostala další tresty v podobě pokut. V roce 1628 dostali měšťané pouze katolického vyznání za drobnou úplatu placenou v říšských tolarech většinu práv zpět, ostatní obyvatelé ne, a proto se vystěhovali. Město se vylidnilo také kvůli boji proti Habsburkům a třicetileté válce. Na konci 16. století žilo v Poličce pouze 90 rodin, více než polovina z 220 domů bylo opuštěných. [1] Zlatým věkem pro město bylo 18. století. Nastal velký rozkvět. Domy se přestavovaly do barokního stylu, vybudovala se nová radnice a na náměstí přibylo mnoho soch. Díky této velké obnově a renovaci se Polička stala jedním z nejkrásnějších českých měst této doby. Barokní podobu si ovšem město udrželo jen do roku 1845, kdy Poličku znovu zasáhl ničivý požár. Oheň nepostihla pouze 2 % z celkem 237 domů. Později začala výstavba nynější dominanty města, a to novogotického kostela sv. Jakuba, který byl dokončen v roce 1865 po dvanácti letech práce. Ve věži kostela byla vytvořena světnička pro „strážce proti ohni“, ve které se v roce 1890 narodil světově uznávaný hudební skladatel Bohuslav Martinů. [14] Další přestavba města směřovala ke klasicistnímu stylu. Ve druhé polovině 19. století se po škodném požáru zbrzdil rozvoj průmyslu a celkový vývoj města. Ve 20. století se začal rozvíjet stavební ruch, což v roce 1901 ukázaly stavební práce, díky nimž se otevřela budova učitelského ústavu, nynějšího gymnázia. Dále byla v roce 1910 zprovozněna sokolovna, v roce 1928 se otevřely školy T. G. Masaryka a o rok déle divadlo v Tylově domě.

10

V poválečném období nastal další rozkvět města. Začala výstavba nových sídlišť, a byly zrekonstruovány hradby, Tylův dům i Městské muzeum. [1]

2.1.3 Atraktivity města Město se v současné době pyšní mnoha zajímavými historickými památkami, které rozhodně stojí za vidění. Polička je oblíbeným cílem turistů v této oblasti, a to hlavně díky rodišti hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Ve městě se z minulosti dochovaly zděné královské hradby obklopující celou historickou část města v délce 1 220 m. Městské hradby zdobí 19 půlválcových dovnitř otevřených bašt, které měly hradby zpevnit. Hradební vstup byl umožněn čtyřmi branami, které byly zbořeny v první polovině 19. století. K hradbám byly přistaveny i měšťanské domky, ze kterých zbyla menší zrekonstruovaná část v ulici Na Bídě. Poličské hradby jsou velice cennou záležitostí celé České republiky. [1], [6] Původně gotická budova radnice stavěná kolem roku 1360 je další památkou města. Stojí uprostřed Palackého náměstí a je dobře viditelná díky své 30 m vysoké věži. Na počátku své přestavby ve 14. století byla budova zbořena, dochovala se pouze její věž. V letech 1739–1744 byla postavená nová radnice, tentokrát v barokním stylu. Od roku 1994 jsou v radnici instalovány stálé expozice Městského muzea a galerie. [1], [6] Další atraktivitou města je krásné náměstí s kostelem sv. Jakuba. Původně farní kostel má první zmínky z roku 1321. Nově postaven byl ve 14. století a barokně upraven na konci 17. století. Ve věži tohoto malebného kostelíka se narodil známý hudební skladatel Bohuslav Martinů. Díky rodnému bytu s jednou světničkou, která je přístupná veřejnosti, se kostel stal v roce 2010 národní kulturní památkou. [1] Hřbitovní kostel sv. Michala postavený před rokem 1580 stojí za hradbami na Dolním předměstí. Za jeho vybudování je odpovědný italský stavitel Ambrož Vlach. Jde o síňové trojlodí s čtvercovým půdorysem zakončené presbytářem. Hlavní rokokový oltář je z roku 1770. [6] Na náměstí je také možné spatřit dvacet dva metrů vysoký morový sloup stavěný v letech 1727–1731. Důvodem jeho tvorby bylo poděkování za ochránění města před morem, který město napadl v roce 1713. Tento sloup patří mezi nejlepší umělecké barokní sochařské dílo v Čechách. [1] 11

Morový sloup s barokní radnicí, socha sv. Jana Nepomuckého a kašny na náměstí se sochami sv. Jiří a sv. Michaela jsou zapsány na seznam národních kulturních památek. [16] Budova Tylova domu je centrem většiny kulturního dění ve městě. Konají se zde divadelní představení, pořádají se tu koncerty, festivaly, vzdělávací akce, jazykové kurzy nebo je zde promítáno kino. [15]

2.1.4 Kulturní akce v Poličce V Poličce se každoročně koná mnoho kulturních akcí, mezi které patří hlavně hudební festivaly. Z pohledu cestovního ruchu je to pro město velkým přínosem. Město se těmito akcemi prezentuje. Přijíždí sem stálí i noví návštěvníci, kteří město svými návštěvami podporují. Každý duben se koná tradiční festival Polička Jazz. V roce 2012 proběhl už 16. ročník. Několik dní v Poličce probíhá bohatý program, který návštěvníkům přinese jazzovou muziku, divadelní a filmová představení. Fotograf Patrick Marek letos představil výstavu svých fotografií nazvanou Jazzová cesta 2011, která byla přístupná od 1. - 30. dubna 2012. [14] Hudebním festivalem věnovaným skladateli Bohuslavu Martinů je Martinů Fest s obsahem klasické hudby. Ve dnech 12. - 20. května 2012 proběhl 15. ročník. Festival Poličské rockoupání ocení hlavně fanoušci folk-rockové hudby, který zahrnuje jak moderní současnou hudbu, tak i okrajové hudební žánry. Festival se koná 18. - 20. května 2012 na koupališti a řadí se mezi největší a nejoblíbenější open-air akce v celém Pardubickém kraji. Poličské kulturní léto zahrnuje koncerty a divadelní představení, které probíhají po celé léto. Součástí této kulturní události je i promítání letního kina na zahradě Centra Bohuslava Martinů. Červencový 10. ročník mezinárodního multikulturního festivalu Colour Meeting přinese návštěvníkům opět kvalitní českou i zahraniční hudbu. Festival se bude konat v parku u městských hradeb 20. - 21. července 2012. Program bude obohacen o divadelní představení, workshopy a zajímavé výstavy. [14]

12

Další prázdninový festival Polička 555 (v roce 2012 již 21. ročník) je naplněný bohatým programem hudebních koncertů, kde návštěvníci uslyší tóny jazzu, rocku, klasické hudby, ale uvidí zde i mnohá divadelní představení. Ve večerních hodinách je na nábřeží Svobody připraveno vždy zpestření v podobě ohňostroje. Centrum Bohuslava Martinů Centrum Bohuslava Martinů je dalším kulturním vyžitím ve městě. Nachází se v Městském muzeu, historické budově dřívější chlapecké měšťanské školy, kam chodil studovat i malý Bohuslav Martinů. Centrum bylo slavnostně otevřeno na začátku roku 2009 v rámci 50. výročí jeho úmrtí. Toto místo má dveře otevřené pro návštěvníky všech věkových kategorií. Jsou zde připraveny nové expozice s různými aktivitami se zábavním programem, které turistu vtáhnou do dávných časů. Expozice Historie města Poličky a okolí je umístěna do dvou sálů. První z nich turistu seznamuje s nejstarším obdobím historie města od období gotiky, baroka až do roku 1845, kdy bylo město poničeno požárem. V druhém sálu je město vystiženo v kulturně a společensky se vyvíjejícím se duchu. Oba sály návštěvníkům umožní obléci si část rytířské výzbroje s helmou. Na tržišti z 19. století se dozví o dobovém zboží a měně, která byla v dávných dobách platidlem. Mohou se také vžít do situace kupujícího a prodejce při běžném smlouvání. Další expozice Sklářství na Horácku se pyšní jednou z nejrozsáhlejších sbírek horáckého skla v celé České republice. V minulých letech se na pomezí Českomoravské vrchoviny podílelo na výrobě skla přes dvacet sklářských hutí. Výstavní kusy skla se dříve vyvážely do padesáti zemí celého světa. Jejich kvalita a krása splnila očekávání, a proto se výstava stala velice oblíbeným místem Městského muzea. V Historické třídě Bohuslava Martinů je zrekonstruovaná výmalba, dobový nábytek z 19. století s dřevěnými lavicemi, do kterých návštěvníci mohou usednout a představovat si, jak tam kdysi seděl a učil se i známý skladatel. Ve třídě jsou i pomůcky pro výuku hudební výchovy a dějepisu. Expozice Barevný svět Bohuslava Martinů seznamuje návštěvníky s vlastní osobností známého rodáka, a to díky originálních osobních věcí, které pocházejí z domu rodiny Martinů. Lidé zde uslyší i velice zajímavý příběh o jeho životě. 13

Expoziční audiovizuální sál s filmy věnovanými Bohuslavu Martinů je vybaven moderními židlemi k sezení a audiovideo technikou, která je nezbytná pro pěkné zážitky z poslechu hudby a zhlédnutí filmů, jež obsahují i Bohuslavův život. Tato místnost je využívána i pro jiné účely, jako jsou konference a menší koncerty. V centru se nachází také výstavní sál, který je určený pro konání koncertů, výstav a různých společenských setkání. [16]

2.1.5 Ubytovací a stravovací služby Návštěvník v tomto regionu může využít při svých cestách hned několik nabízených ubytovacích kapacit. Pracovníci poličského informačního centra na Palackého náměstí určitě návštěvníkům poradí nejvhodnější ubytování v kterékoli cenové relaci, ačkoli se může stát, že cena ubytování nebude odpovídat nabízeným službám. Ve městě si turisté mohou vybrat ubytování s celoročním využitím ze tří hotelů. Hotel Opus**, hotel Pivovar* a hotel THT*. Nachází se tu velké množství penzionů, ubytování v soukromí dvou rodinných domků a dále jeden apartmán. Nenároční návštěvníci si mohou zvolit levnější variantu, a to chatky či buňky v autokempingu. Domov mládeže Střední odborné školy a střední odborné učiliště Polička také poskytuje ubytování pro turisty, ale pouze o prázdninách a o víkendech, kdy se zde nezdržují studenti. Kdo by si chtěl objednat ke svému pobytu chatu, může vybírat ze dvou. Chata Balaton se nachází u koupaliště a chata Martin stojí u přehrady v rybářské chatové oblasti. [20] Samotné městečko Svojanov nabízí k ubytování Penzion Palla, penzion s restaurací Krajkářka s výbornou kuchyní ve Starém Svojanově a hotel Monika*. [19] Turisté, kteří mají rádi dobrodružství a nebrání se vyzkoušet něco nového a neopakovatelného, mohou využít ubytování přímo na hradě Svojanov. Hradní ubytovna nabízí 10 pokojů s celkem 45 lůžky, ke kterým je možné dokoupit výbornou stravu v podobě plné penze nebo polopenze podávané v hradní restauraci. [11] Město Polička nabízí turistům bohatý výběr i ke stravování a občerstvení. Nachází se tu 12 restaurací s bohatým jídelníčkem teplé, studené kuchyně a poledními menu. V některých restauracích je v létě možné posedět na zahrádkách, včetně pizzerie v restauraci Jordán, která v letních měsících nabízí posezení pod zastřešenou pergolou. 14

Dále je ve městě k dispozici 6 barů (jeden s bowlingovou dráhou), 3 hostince, 3 stánky s rychlým občerstvením a dalších 6 podniků nabídne možnost posedět v cukrárně, kavárně nebo vinárně. [20]

2.1.6 Turistické atraktivity v okolí Poličky Na Českomoravské vrchovině se nachází mnoho zajímavých památek (viz Příloha 4), které by neměl turista při svých výletech za poznáním opomenout navštívit. Okolí Poličky nabízí celou řadu významných historických i přírodních míst. Vyhledávaným cílem je blízké menší město Jimramov, rodiště spisovatelů Viléma a Aloise Mrštíkových. Dalším navštěvovaným místem je chráněný přírodní útvar Devět skal nacházející se v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy. Jedná se o skalní komplex se stěnami vhodnými i pro horolezce. Skály jsou nejvyšším vrcholem celých Žďárských vrchů. Další přírodní atraktivitou je 600 let stará Lukášova zpívající lípa u obce Telecí. Zpívající proto, že se v jejím kmenu podle pověsti schovával český bratr, který si zpíval při opisování žalmů. [6] Vodní nádrž u obce Vír je taktéž cílem mnoha turistů. Hráz je dlouhá 300 m a je vysoká zhruba 71 m. Kvůli hygienické ochraně je zde však koupání zakázáno. Jako náhražku místo koupání si návštěvníci jistě oblíbí upravené cyklotrasy kolem celé přehrady vhodné pro cyklisty i inline bruslaře. [9] V obci Bystré, které se řadí taktéž do mikroregionu Poličsko, se nachází nejstarší dochovaná chaloupka, kde je umístěno minimuzeum s expozicemi ševcovského řemesla a lidového umění. Také tu stojí renesanční zámek z 16. století nyní sloužící jako domov pro osoby s mentálním postižením. [9] Z přístupných historických památek bych ráda zmínila zámek ve městě Kunštát, který byl založen ve 13. století jako pozdně románský hrad. V současné době je tento komplex budov zpřístupněn veřejnosti. Zajímavostí je dochovaný psí hřbitov, který je umístěn v blízkosti zámku. [11] Další navštěvovanou památkou v okolí je zámek Letovice nacházející se kousek za hranicemi Pardubického kraje, v kraji Jihomoravském. Tento původně středověký hrad s prvními zmínkami ze 13. století stojí na návrší stejnojmenného města. Od 2. poloviny 20. století nebyla památka nikým udržována a začala chátrat. V roce 2005 se nový 15

majitel ujal rekonstrukčních prací a zámek s již novou fasádou v roce 2008 zpřístupnil veřejnosti. V zámku se nachází areál jízdárny, kde je restaurace a prostory k pořádání kulturních akcí. [15] Město Svitavy s historickým jádrem vyhlášeným městskou památkovou zónou je taktéž lákadlem pro turisty. Na náměstí Míru je podloubí, kde stojí dvoupatrové domy s barokně klasicistními fasádami. Dominantou náměstí je hřbitovní kostel sv. Jiljí, který je nejstarším kostelem ve městě. Město nabízí během roku mnoho kulturních akcí a v létě turisté mohou navštívit např. místní koupaliště. [1] Vyhledávaným cílem je i litomyšlský reprezentační zámek, ač je vzdálený severně od Svojanova 38 km. Tento renesanční skvost patří k nejkrásnějším památkám v celé České republice. Zámek byl stavěn v letech 1568–1581 za Vratislava z Pernštejna. Zámecké fasády jsou vyzdobeny téměř osmi tisíci sgrafit od italského umělce Šimona Vlacha. Tyto psaníčka patří k nejkrásnějším a každé z nich je originálem. Součástí areálu je i zámecké divadlo, zahrada s fontánami a anglický park s malým rybníčkem a vodopádem. V bývalém zámeckém pivovaru se v roce 1824 narodil významný hudební skladatel Bedřich Smetana, díky němuž se na jeho počest každý rok v anglické zahradě areálu zámku pořádá hudební festival Smetanova Litomyšl. V roce 1962 byl zámek vyhlášen Národní kulturní památkou a v roce 1999 byl zapsán do světového kulturního dědictví UNESCO. [3], [1]

2.1.7 Obec Svojanov Malebná vesnice Svojanov, které se v roce 2007

Obrázek 1: Znak Svojanova

vrátil status „městys“, leží na řece Křetínka ve

Obrázek č. 1

východní části Pardubického kraje, na pomezí Čech a

1 – znak Svojanova

Moravy. Je umístěna v krásném údolí, které je obklopeno z obou stran zalesněnými stráněmi. Obec se skládá z lokální části Svojanov a k němu patří i osady Korýtka, Starý Svojanov a Předměstí s osadami Hutě, Studenec a Dolní Lhota. Nyní ve Svojanově žije přibližně 410 obyvatel. [10] První historické zmínky se vážou k roku 1287. V roce

Zdroj: [10]

1538 obec získala svůj vlastní znak, viz Obrázek 1. Historie obce byla vždy spojovaná 16

s historickým hradem Svojanov, který je umístěn nad obcí v lesích ve výšce 549 m nad mořem. [10] Mezi atraktivity obce se řadí kostel sv. Petra a Pavla dokončený v roce 1786 a vzácný kostel s kněžištěm z 13. století se zachovanými bohatými freskami z doby Karla IV, který stojí ve Starém Svojanově. [10] Svojanov nabízí služby, jako je zdravotnické středisko, pošta, knihovna s veřejným internetem, hasičská zbrojnice či mateřská škola. Ve Starém Svojanově najdeme i hřiště pro volejbal nebo nohejbal. „Obec inspirovala některé práce básníka Jaroslava Vrchlického, spisovatele Bohuslava Březovského či malíře Aloise Živného. Narodil se tu operní pěvec, sólista Národního divadla v Praze Dalibor Jedlička (1929).“ [1, str. 265] Svojanov je bohatý svojí historií, která je spojená s gotickým hradem a také jedinečně krásnou přírodou, jež turisté mohou využít pro pěší turistiku, cykloturistiku nebo blízké lesy k oblíbenému houbaření. [13]

17

2.2 Hrad Svojanov 2.2.1 Základní informace o hradě Svojanov Hrad Svojanov je jediným hradem v České republice, v jehož stavební architektuře se mísí gotika s empírem. Nachází se 17 km jihovýchodně od města Poličky (viz Příloha 3). Je přístupný turistům od března do půlky měsíce prosince, kdy se hrad uzavírá a loučí svou tradiční adventní výzdobou (viz Příloha 5). Poslední prohlídka hradu začíná hodinu před koncem otevírací doby (viz Příloha 6) a po dohodě předem je možný přístup pro skupiny i mimo návštěvní dobu. Po předložení pasu rodinného a motorkářského je možné uplatnit slevu. Slevy se ovšem nevztahují na kulturní akce. Pro návštěvníky je v hradním areálu připraveno občerstvení a příjemné posezení v restauraci či možnost ubytování ve vstupní budově hradu. Během roku je zde konán tradičně bohatý kulturní program, viz kapitola 2.2.4. [11]

Obrázek 2: Pohled na hrad Svojanov z gotické zahrady Obrázek č. 2 1:

Pohled na hrad z gotické zahrady

Zdroj: vlastní

18

Kontakty: Hrad Svojanov, 569 73 Svojanov 1, tel.: 461 744 124 Mobilní telefony:

603 810 085 (pokladna, rezervace prohlídek) 739 518 703 (ubytování, svatební obřady) 739 339 991 (kastelán)

Emailové adresy:

hrad @svojanov.cz, [email protected]

www.svojanov.cz

2.2.2 Historie a současnost hradu Svojanov Historie Tento malebný gotický hrad založil

Obrázek 3: Nejznámější malba hradu Svojanov

kolem roku 1265 Přemysl Otakar II. Původně

byl

nazýván

Fürstenberk

a měl sloužit jako ochrana obchodní stezky mezi Brnem a Litomyšlí. Záviš z Falkenštejna, druhý manžel vdovy královny Kunhuty po smrti Přemysla Otakara II., vlastnil hrad v letech 1287–1290 do doby, než byl v srpnu 1290 popraven pod hradem Hlubokou.

Zdroj: [5]

Poté až do husitských válek hrad zůstal korunním majetkem. [2] Hrad se dočkal stavebních úprav v 15. století za držení hradu v rukou pánů z Boskovic a v 16. století to byli Trčkové z Lípy, kdo nechali hrad goticky přestavět. V hradním areálu se tak vybudovalo gotické opevnění se šesti oblými baštami a dům zbrojnošů. Po nejničivějším požáru v roce 1569 se dalších úprav chopili pozdější majitelé hradu Žehušičtí z Nestajova a tentokrát hrad dostal renesanční podobu. Místo arkýřů v pozdně gotické úpravě se zde postavila menší okna. Poslední zbylá renesanční výzdoba byla oprýskána v roce 1986 při statickém zajišťování zdiva. [5]

19

Postupem času hrad utrpěl další škody v době třicetileté války i během válek pruských, proto se stal v 18. století zcela neobyvatelným. Později se hradních prostor ujali měšťané, kteří si část hradu obnovili dle vlastních potřeb, aby je mohli využívat k hospodářským činnostem. [1] V 19. století se zde vystřídala řada dalších držitelů, kteří nebyli až tak významní. Kolem roku 1805 byly upraveny hradební ochozy. Po požáru, který hrad postihl v roce 1842, byl hrad částečně přestavěn do empírového stylu. Z této doby pochází nynější hradní palác a vstupní budova. [11] Na počátku 20. století v roce 1910 hrad společně s rozsáhlými pozemky zakoupilo město Polička za 400 000 korun. Město začalo hrad renovovat a zpřístupnilo věž a hradní restauraci. Po roce 1918 zajišťovací práce pokračovaly s pomocí Památkového úřadu v Praze. Hrad se postupem času zrekonstruoval tak, že mohl být zpřístupněn veřejnosti. [5] V březnu 1952 byl hrad s přilehlým pozemkovým majetkem znárodněn a předán do vlastnické správy Státních lesů, které zastupovala Krajská správa lesů v Pardubicích a Správa lesního hospodářství v Poličce. [5] Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Pardubicích převzalo hrad do vlastnictví v roce 1964. V roce 1992 předal Památkový ústav v Pardubicích, jenž se stal organizací pokračující v péči o hrad po roce 1989, zpět městu Poličce. Od roku 2007 je současným kastelánem hradu Svojanov pan Miloš Dempír. [5] Současnost Aktuálně na hradě stále probíhá rekonstrukce započatá na jaře roku 2011. Tyto práce nemají na turisty žádný vliv, a proto není návštěvnost hradu omezována. K financování přispěly dotace z Evropské unie, od které Polička získala 22 milionů Kč. Další peněžní prostředky darovalo Ministerstvo kultury, Pardubický kraj a samotné město Polička v celkové hodnotě 4 miliony Kč. V roce 2011 byla opravena fasáda i vnitřní prostory hradního paláce. V průběhu roku 2012 se bude opravovat fasáda domu zbrojnošů a vnější hradební obvod. Tato revitalizace jistě podpoří cestovní ruch v regionu a hrad se více zviditelní. [1]

20

V současné době je v hradních interiérech instalovaná expozice, které představují život na hradě v 2. polovině 19. století. Zařízení místností je uspořádané tak, aby si návštěvníci mohli snadněji představit, jaký život v tomto období na hradě probíhal. [11] V roce 2011 se novinkou staly kostýmované prohlídky. Průvodci mají během prohlídky oblečeny dobové kostýmy, které jsou rozděleny podle doprovázených okruhů. Pokud si návštěvníci zakoupí prohlídku hradního okruhu, průvodci mají na sobě gotický oblek, a pokud jde o okruh zámeckou částí, průvodce turisty provádí v kostýmu empírovém. Jde o novinku, kterou nabízí jen málo památkových objektů v celé České republice. [11] Na konci sezony 2011 byl hrad

Obrázek 4: Osvícený hrad Svojanov

slavnostně rozsvícen (viz obrázek 4). Osvícení bylo instalováno na nejvíce viditelné části hradu.

V prosinci se

světelně rozzářila břitová věž, palác, dům zbrojnošů a vstupní budova. To celé

se

uskutečnilo

za

pomoci

finančních příspěvků nadace ČEZ a města Poličky. [11]

Zdroj: [11]

V prosinci 2011 hrad Svojanov dostal novou ozdobu na vrcholek střechy nad vstupní branou do areálu. Je to větrná korouhev se směrovkou, kterou tvoří malá plechová vlajka, jež se pohybuje po směru větru. Pro lepší orientaci se pod směrovkou nachází větrná růžice označující světové strany. Že byl hrad Svojanov hradem královským, naznačuje koruna umístěná na vlaječce větrné korouhve. Jedná se tedy o pomůcku, která předpovídá počasí. V minulosti už hrad větrnou korouhev měl, ale doteď není známo, proč a kdy byla poničena a odstraněna. [14] Areál hradu zatraktivňuje stádo kamerunských koz, které jsou na hradě od června roku 2008. Kozy se prochází a pasou buď v ohradách, nebo pochodují volně po areálu a šplhají po skalách a hradních příkopech. [11] Hrad spolupracuje se Záchrannou stanicí volně žijících zvířat Zelené Vendolí. Proto jsou v areálu hradu rozmístěny voliéry s dravými ptáky a dalšími živočichy, které by bez lidské pomoci a péče ve volné přírodě nepřežily. Návštěvníci se mohou setkat

21

s kánětem lesním, puštíkem obecným, divokými husy, výrem velkým či kalousem ušatým. [11] Na hradě Svojanov se koná během roku celá řada kulturních akcí, viz kapitola 2.2.4.

2.2.3 Prohlídkové trasy Hrad Svojanov svým návštěvníkům nabízí celkem tři prohlídkové trasy, které zahrnují dva samostatné okruhy a další je kombinací těchto dvou tras. Prohlídky jsou doprovázeny osvědčenými průvodci a každá prohlídka trvá přibližně 60 minut. Po skončení každé prohlídkové trasy za doprovodu průvodce si návštěvníci mohou sami projít venkovní areál hradu v rámci volného okruhu C. Okruh A Prohlídková trasa A se zaměřuje na vnitřní prostory hradního paláce, které jsou vzhledově upraveny do doby z 2. poloviny 19. století. Zařízení bylo zapůjčeno v Městském muzeu a galerie města Poličky. [11] Prohlídka začíná v hradní galerii, kde je výstava o historii a stavebním vývoji hradu a výstava obrazů Aloise Živného, bývalého kastelána hradu. Prohlídka pokračuje do sloupové síně, která je velice cenným interiérem díky její téměř neporušené původní podobě pozdní gotiky. Nyní se v místnosti nachází různé předměty s loveckou tematikou a původně středověký záchod, místo kterého je v současnosti sbírka kamenných fragmentů, jež byly dříve umístěny v kapli sv. Kateřiny. V prvním patře ve vstupní hale visí malby českých hradů a okolí města Poličky. V životní velikosti je zde umístěn portrét Prokopa Holého zobrazující hrad během období husitských válek. Místnosti v tomto patře jsou vybaveny dekorativními závěsy, porcelánovým nádobím a dalšími důležitými věcmi denní potřeby. Prvním pokojem je panský přijímací salon v barokním a rokokovém stylu se starším nábytkem. Salon zdobí dvě olejomalby. V empírovém stylu je vedlejší místnost, ve které se nachází pracovna. Hlavní místností je jídelna s velkým zlaceným lustrem a kachlovými kamny. Dalším pokojem je dámský hudební salon, v němž je umístěn cenný kladívkový klavír a mechanický hudební nástroj. Jehelník zde vystihuje zálibu žen ve vyšívání. Ložnice je poslední místností prvního patra, ve které je empírová postel s nohami připomínající lví tlapy. [11]

22

Okruh B V tomto okruhu návštěvníci uvidí přízemní část hradu. Hradní sklepení s původními portály a klenbami je výchozí bod pro druhou prohlídkovou trasu. Je zde instalovaná výstava strašidel Šárky Rusínové obsahující tajemné bytosti a známé postavy z knížek. V přízemí paláce se nachází hradní kuchyně. Bylo tu ponecháno kuchyňské nádobí, se kterým se naposledy vařilo na konci 19. století. V loveckém salonku jsou vystaveny výrobky z hradní manufaktury postavené na počátku 19. století. Továrna na zpracování grafitu byla zničena požárem v roce 1842 a poté už obnovena nebyla. Menší chodbou v suterénu se návštěvníci dostanou do sloupového sálu umístěným v původním gotickém paláci. Tato expozice středověkého práva útrpného Aleše Drašnara obsahuje předměty, které sloužily k mučení. Prohlídka pokračuje do lidomorny. Poslední zastávka je v domě zbrojnošů. Dům patří k nejzachovalejším částem hradu díky původním prvkům z 15. - 17. století. Původně byl dům příbytkem hradního obyvatelstva. [11] Okruh A + B Velký kombinovaný okruh prvních dvou prohlídkových tras umožní návštěvníkovi nahlédnout do všech přístupných míst a koutů hradu za zvýhodněnou cenu. [11] Okruh C Prohlídka C je volně přístupná procházka celým hradním areálem, v němž návštěvníci mohou strávit neomezenou dobu. Tento okruh je součástí předchozích tras, ale lze jej zakoupit zvlášť. Prohlédnout si turisté mohou vnější i vnitřní nádvoří, dále se mohou projít po hradbách či vystoupat na vyhlídkovou břitovou věž s výhledem na okolní krajinu a část obce Svojanov. U hradu je krásná upravená gotická zahrada vhodná pro posezení a odpočinek. U vstupní brány je k občerstvení přístupná hradní restaurace, která je také součástí této prohlídky. [11]

2.2.4 Kulturní akce na hradě Na hradě probíhá každoročně mnoho kulturně zajímavých akcí, které se zde již staly tradicemi a stále se opakují. Hradní nádvoří je výborné místo, kde se konají různé šermířské vystoupení, divadelní představení, koncerty, nebo se jsou zde jarmarky

23

s ukázkou dobových řemesel. Sjíždí se sem mnoho turistů z blízkého i vzdáleného okolí. První akce se uskutečňuje už na jaře v době Velikonoc. Hrad je vyzdoben velikonočními prvky, jako jsou pomlázky a malovaná vajíčka. Návštěvníci si mohou prohlédnout jarmark, vyslechnout si hudební vystoupení a děti si mohou vytvořit vlastní kraslice ve výtvarné dílně. Na začátku měsíce května jsou venkovní prostory hradu určeny pro vytvoření středověkého tržiště, kde lidé představují ukázky tradičních řemesel. Tato akce je nazývána hradním jarmarkem. Součástí je i doprovodný kulturní program zaměřený na historii. Historické slavnosti jsou pořádány na začátku letních prázdnin. Návštěvníci zde mohou spatřit vystoupení šermířů v dobových oblecích. Pro děti je připravena zábava v podobě různých soutěží. Při této akci je možnost využít nočních prohlídek hradu. Divadelní pouť je festival, který zahrnuje přestavení domácích a zahraničních divadelních souborů. Vystoupení šermířů, kejklířů, pouličních herců a dalších umělců je tradičním bodem této červencové akce. Přes den jsou připraveny dětské programy pro pobavení celé rodiny. V srpnu se na hradě uskutečňuje akce připomínající popravu šlechtického pána a vlastníka hradu v letech 1287-1290 Záviše z Falkenštejna, který byl popraven v srpnu roku 1290. Při této slavnosti se konají různá umělecká vystoupení včetně koncertů starší hudby. [2] Pro nadšence divoké a dravé zvěře se ve vnějších prostorách hradu koná v podzimních měsících přehlídka dravých ptáků a výcvik loveckých psů. Součástí této akce je pro návštěvníky kulturní program zahrnující vystoupení trubačů a dalších umělců. Prosincová kulturní akce je spojená s Vánocemi. Od prosince je hrad vyzdoben vánočními dekoracemi. Nechybí ani instalovaná výstava betlémů, kterou si návštěvníci mohou prohlédnout např. ve spojení s poslechem vánočního koncertu. Při prohlídce hradu se turisté od průvodců dozvědí o tradičních vánočních zvycích minulých dob. Adventním časem na hradě Svojanov končí zcela turistická sezóna a následuje tříměsíční uzavření hradu až do měsíce března. [17] 24

2.2.5 Propagace hradu Svojanov Hrad Svojanov má od roku 2008 nové internetové stránky, které obsahují mnoho užitečných informací včetně historie hradu, pověstí a legend, expozic, které nabízí v rámci prohlídek nebo informace o poskytovaných službách. Hrad od roku 2010 spolupracuje se společností PORTANER, s. r. o., jež se zaměřuje na provozování gastronomických služeb. Návštěvníci si mohou pochutnat na specialitách místní hradní kuchyně, kde si turisté oblíbili mnoho pokrmů. Proto restaurace v roce 2011 získala prestižní ocenění, „Hospůdka roku“, které vyhlásil Svitavský deník. [18] Hrad se propaguje různými články v novinách o kulturních akcích a novinkách v hradních prostorách. Natáčelo se tu i mnoho zajímavých televizních reportáží. [11]

25

3 Praktická část 3.1 Sekundární data 3.1.1 Sběr sekundárních dat Sekundární data lze získat z dostupných veřejných zdrojů. Statistické údaje o celkové návštěvnosti hradu z let 2006–2011 a rok 2011 za jednotlivé měsíce mi poskytl kastelán hradu z roční závěrky. Průměrný počet návštěvníků za den jsem vypočítala z celkového počtu osob za rok 2011 a podělila počtem otevřených dnů v roce (181).

3.1.2 Návštěvnost v letech 2006–2011 V následujícím grafu (viz Obrázek 5) jsem zobrazila vývoj celkové návštěvnosti za uvedené roky. Od roku 2006, kdy hrad přijelo navštívit 25 017 osob, měl počet návštěvníků stoupající tendenci. Jak je vidět, nejvíce turistů do tohoto památkového objektu zavítalo v roce 2009, kdy měl hrad zájemců celkem 46 887. Zásluhu na tak vysoké návštěvnosti měli pravděpodobně nové internetové stránky hradu. Od roku 2009 má graf opačnou tendenci. Vliv na klesající počet turistů měla ekonomická krize a aktuálně probíhající rekonstrukce, ačkoliv návštěvní doba není omezena. Obrázek 5: Vývoj návštěvnosti hradu Svojanov v letech 2006–2011

Zdroj: Správa hradu Svojanov

26

Z následujícího grafu vývoje návštěvnosti v roce 2011 (viz Obrázek 6) můžeme vidět, že měl hrad v lednu 99 návštěvníků, i když v této době není hrad veřejnosti ještě zpřístupněn. Je ale možné domluvit se s personálem a památku navštívit i v tomto zimním měsíci, jak tomu bylo v loňském roce. Hrad otevírá své vstupní brány už v březnu, kdy během víkendů přijelo 627 turistů. Stoupající počet byl zaznamenán až do měsíce května s celkovým počtem návštěvníků 4 005. V červnu počet zájemců nepatrně klesl, za to v letním červencovém měsíci počet lidí stoupl až na 11 541, což je od června nárůst o 348%. Návštěvníky neodradilo ani podzimní chmurné počasí, neboť si jich 565 zakoupilo vstupenku v listopadu a adventní prosincový čas přilákal 754 lidí. V roce 2011 měl hrad tržby za vstupné 1 664 992,- Kč a průměrný počet návštěvníků během otevřených dní v roce činil 220.

Obrázek 6: Vývoj návštěvnosti hradu Svojanov v roce 2011

Zdroj: Správa hradu Svojanov

27

3.2 Primární data 3.2.1Metodika marketingového výzkumu Pomocí marketingového výzkumu, který jsem provedla na hradě Svojanov v sezóně 2011, jsem měla z vyhodnocených výsledků vytvořit profil návštěvníka tohoto hradu. Dotazníkové šetření jsem uskutečňovala před vstupní bránou hradu u budovy pokladny a čekala na návštěvníky, kteří areál hradu opustí. Nezáleželo na tom, zda oslovím návštěvníka, jenž si koupil vstupenku pouze do venkovního areálu nebo byl na prohlídkovém okruhu doprovázený průvodcem. Oslovování respondentů bylo náhodné. Většinou turisté po odchodu nikam nespěchali, a proto měli chvíli čas na vyplnění krátkého dotazníku. Otázky jsem respondentům předčítala osobně a odpovědi si před nimi pečlivě zapisovala. Většina oslovených turistů byly rodiny s dětmi, kde ochotněji na otázky odpovídali ženy. Další metoda, která se mi též osvědčila, bylo vyplňování dotazníků návštěvníky bez mé přítomnosti.

Dotazníky

byly

k dispozici

s krátkým

písemným

požádáním

a poděkováním k samovolnému vyplnění u vchodu do pokladny. Nakopírované nevelké množství dotazníků jsem si po měsíci vyzvedávala a vždy se mi jich vrátil uspokojivý počet. Celkem se mi podařilo zpět získat z obou variant vyplňování 110 plně zodpovězených dotazníků, z toho byl pouze jeden zahraniční návštěvník ze Slovenska.

3.2.2 Skladba otázek V dotazníku s 19 otázkami (viz Příloha 1) získaném z dostupných studijních podkladů jsem upravila jednu otázku. Úpravu jsem provedla v posledním dotazu, kde jsem zjišťovala demografické údaje o oslovených respondentech. Konkrétně v kolonce „zaměstnání“ jsem přidala na výběr možnost „student“, který v původním dotazníku chyběl. Prvních šestnáct otázek bylo zaměřených na region, ve kterém se hrad Svojanov nachází, a na hrad samotný. Z toho 13 otázek bylo uzavřeného typu, v dalších dvou otevřených otázkách turisté sami vyplnili např., která další místa nebo památky v okolí měli v plánu ještě navštívit, nebo jak dlouho se v regionu Poličska zdrží. Jedna otázka 28

se týkala kvality nabízených služeb v areálu památkového objektu. Dotázaní respondenti zaškrtli hodnocení známkou pomocí školní stupnice. Pokud se službami neměli zkušenost, označili odpověď „nevím“. Další otázky např. zjišťovaly, jaký byl důvod návštěvy regionu Poličska, podle jakých priorit region pro svůj výlet vybírali, kde byli ubytovaní, ve kterém ročním období do regionu běžně přijíždí, pokolikáté hrad navštívili, s kým a jaký způsobem přijeli, apod. Poslední tři otázky byly zaměřené na oslovené návštěvníky, pomocí kterých jsem zjistila jejich osobní údaje. Ptala jsem se na kraj či okres, ve kterém bydlí, počet obyvatel místa bydliště, přibližnou vzdálenost z místa bydliště, věk, vzdělání a zaměstnání.

3.2.3 Harmonogram dotazování Pro tuto práci jsem si vybrala sezónu v roce 2011. S dotazníkovým šetřením jsem začala na jaře, v měsíci dubnu, kdy měl hrad otevřeno pouze o víkendech. Dotazování jsem uskutečnila celkem sedmkrát během celého roku, a to dále v měsíci květnu, červnu, červenci, srpnu, září a listopadu. Vybírala jsem vždy hezké slunečné počasí, abych měla jistotu, že návštěvníků přijede na výlet co nejvíce. Během měsíců duben až červen se mi podařilo získat 30 vyplněných dotazníků, v měsíci červenec a srpen, tedy v hlavní turistické sezoně, jsem jich získala 59 a od září do listopadu jich bylo 21. Celkem dotazník vyplnilo 110 návštěvníků.

3.2.4 Vyhodnocení dotazníku V této části práce se budu zabývat vyhodnocením dotazníku získaných z dotazníkového šetření. Výsledky jednotlivých otázek názorně zobrazím

procentním vyjádření

v jednotlivých grafech. Zjištěný celkový výsledek uvedu v další podkapitole 3.2.5. Pozn. autorky: Není-li uvedeno jinak, zdrojem obrázků a tabulek je vlastní marketingový výzkum.

29

1. otázka: Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? V první otázce (viz Obrázek 7) jsem se ptala na hlavní důvod návštěvy regionu Poličska a okolí. Největší počet odpovědí jsem zaznamenala u jednodenního výletu, který zvolilo celkem 59 dotázaných, což je více jak polovina (53 %). Druhou nejčetnější odpovědí byl odpočinek nebo dovolená, kterou odpovědělo 36 návštěvníků (32 %). Odpověď „jiné důvody“ zvolilo 7% dotázaných. 5 respondentů uvedli konkrétně dětský tábor a ostatní jako jiný důvod napsali oslavu narozenin či svatbu, která se na hradě může pořádat v salonku a prostorách k tomu určených. Navštívit své příbuzné a známé přijelo 6 návštěvníků. Regionem projížděli pouze 2 turisté a jen 1 oslovený respondent jako svůj hlavní důvod návštěvy uvedl zdravotní pobyt. Je zřejmé, že lázeňství v tomto regionu má minimální potenciál pro cestovní ruch. Obrázek 7: Důvod návštěvy v regionu

2. otázka: Jak často navštěvujete hrad Svojanov? V druhé otázce (viz Obrázek 8) můžeme vidět, že poprvé hrad Svojanov navštívila necelá polovina (52) z celkového počtu dotázaných. Lze předpokládat, že to byli návštěvníci, kteří do tohoto regionu přicestovali z větší vzdálenosti, než jsou přilehlé kraje. Odpověď „podruhé“ označilo celkem 27 lidí, což je 25 %. Potřetí tento hrad v roce 2011 navštívilo 5 oslovených turistů a odpověď „vícekrát“ označilo 26 respondentů. Tito návštěvníci přijíždí na hrad se svými známými a příbuznými, aby

30

je seznámili s touto historickou památkou, kterou jim doporučují jako tip na jednodenní výlet dle vlastních zkušeností. Obrázek 8: Počet návštěv hradu Svojanov

3. otázka: Jak je Vaše cesta organizována? K této otázce bylo na výběr ze čtyř odpovědí. Z celkového počtu dotázaných nikdo neodpověděl, že svou cestu do tohoto regionu organizoval prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury, a nikdo také nebyl na služební cestě. Většina respondentů (88 %) odpověděla, že si výlet naplánovali individuálně. Tento způsob organizace je pro rodiny s dětmi nejvhodnější. Pokud se rodina vlastnící osobní automobil rozhodne jet kamkoli na výlet, nemusí se ohlížet na jakoukoli organizaci, může si odjet dle vlastní potřeby, kam chce. Zbylých 12 % lidí přijelo společně v rámci skupinového zájezdu, kde můžu uvést hlavně letní dětský tábor. 4. otázka: Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Na otázku, ve kterém ročním období navštívíte tento region (viz Obrázek 9), označilo za svou odpověď „léto“ celkem 82 návštěvníků. V době letních prázdnin sem zavítá mnoho rodičů s dětmi, kteří návštěvu hradu Svojanov mohou pojmout jako jeden z výletů do blízkého okolí v rámci své letní dovolené. Také sem přijíždí prarodiče s vnoučaty, kteří u nich tráví své prázdniny. Dále už odpovědi nebyly tak jednoznačné. V jarním období sem zavítá zpravidla 9 oslovených (8 %) a odpověď „podzim“ označilo 8 (7 %) respondentů. Tito turisté upřednostňují jarní klid před hlavní sezonou 31

a podzimní odpočinkový čas taktéž. Dalších 7 návštěvníků mi na tuto otázku odpovědělo, že do tohoto regionu zavítají na jaře, v létě i na podzim a zbylí 4 návštěvníci nerozlišují, které období zrovna je. Navštěvují region celoročně. Obrázek 9: Doba návštěvy regionu Poličska

5. otázka: Jak dlouho se tentokrát zdržíte? Celá polovina, tedy 55 návštěvníků, na otázku č. 5 (viz Obrázek 10) odpověděla, že se v regionu Poličska zdrží pouze několik hodin. V průměru šlo o 3,9 hodin, což si myslím, že je vhodná doba na projití celého areálu hradu včetně krátkého odpočinku. Na 2 až 3 dny si sem naplánovalo cestu 19 turistů, kteří sem přijeli na prodloužený víkend. Vícedenní pobyt, jenž mohl trvat až týden, odpovědělo 29 oslovených respondentů. Více jak jeden týden v tomto regionu strávilo 7 (6 %) návštěvníků, mezi které se řadili i studenti na letních dětských táborech.

32

Obrázek 10: Strávená doba respondentů v regionu Poličska

6. otázka: Jste-li zde na více dní, kde jste ubytován(a)? Na další navazující otázku odpovídali pouze ti, kteří v předchozí odpověděli, že se zdrží na více dní. Z grafu (viz Obrázek 11) můžeme vidět, že v regionu, kde se hrad Svojanov nachází, bylo ubytováno 38 návštěvníků, což představuje 69 % z celkem 55 turistů. V tomto místě, kde lidé uváděli i ubytovnu přímo na hradě, se nechalo ubytovat 8 z nich a na více místech byli ubytovaní pouze 3 návštěvníci. Tito turisté jezdili po výletech v blízkém okolí, a proto využili noclehů v různých ubytovacích zařízeních. Odpověď „jinde“ označilo 6 turistů.

33

Obrázek 11: Ubytování respondentů

7. otázka: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Ti návštěvníci, kteří v tomto regionu byli ubytovaní, volili všechny možné způsoby v typu ubytování (viz Obrázek 12). Nejvíce z oslovených lidí (16) odpovědělo, že budou ubytovaní na své chalupě či pronajaté chatě. Další nejčetnější odpovědí byl penzion, který si zvolilo 14 návštěvníků. Ubytování u svých známých a příbuzných si zajistilo 13 oslovených respondentů. V kempu či tábořišti se ubytovalo 9 turistů, ubytování v soukromí rodinného domku v Poličce si zařídilo svůj nocleh 7 lidí a v hotelu si pobyt zakoupili pouze 4 návštěvníci. Odpověď „jinde“ zvolilo 6 respondentů. Zbylých 41 turistů žádné ubytování řešit nemuseli, protože v tomto regionu strávili pouze jeden den.

34

Obrázek 12: Ubytovací zařízení respondentů

8. otázka: Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Převažující většina odpovědí na otázku, která se zaměřovala na motivaci návštěvy hradu, byla vlastní zkušenost (viz Obrázek 13). Hrad Svojanov tedy navštívilo 49 lidí na základě dřívějších osobních poznatků. 23 dotázaných se o hradě dozvědělo z internetu a další méně početnou odpovědí se stala reference od známých s dobrými osobními zkušenostmi, díky kterým na hrad přijelo 20 respondentů. Tištěné informace přilákalo 15 turistů a 5 dalších lidí motivovalo turistické informační centrum, kde jim hrad doporučili jako krásný jednodenní výlet. Pouze 1 návštěvník se o hradě dozvěděl z rozhlasu nebo z televizního pořadu.

35

Obrázek 13: Motivace k návštěvě hradu Svojanov

9. otázka: Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu? Devátá otázka měla zjistit, kdy se návštěvníci rozhodli k návštěvě hradu Svojanov. 74 oslovených turistů odpovědělo, že si svůj výlet na hrad plánovali již před příjezdem do tohoto regionu. Zbylých 36 návštěvníků se rozhodlo k návštěvě až po příjezdu. Tyto turisty motivovalo turistické informační centrum, tištěné informace na letáčcích nebo informačních tabulích, kde bylo na hrad poukázáno.

10. otázka: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit, anebo jste již navštívil(a)? Desátá otázka byla zcela otevřená. Dotázaní uváděli, která další místa v okolí navštíví, nebo již navštívili. Město Poličku napsalo 27 % lidí, které láká turisty z blízkého i vzdáleného okolí k návštěvě rodné světničky Bohuslava Martinů v kostele sv. Jakuba a Centrum Bohuslava Martinů, kde se nachází mnoho zajímavých expozic. Zámek v Litomyšli si naplánovalo jako další cíl svého putování po okolí 11 % turistů. Dále se objevovala odpověď obec Svojanov, kterou uvedlo 10 % lidí, obec Bystré s minimuzeem a bývalým areálem zámku volilo 7 % a 5 % napsalo, že hodlá navštívit hrad Pernštejn. Mezi odpověďmi (3 %) se objevoval i blízký zámek Letovice, Toulovcovy Maštale se třemi rozhlednami, přehrada u vesnice Vír a zámek Kunštát. 36

Další neméně navštěvované památky (2 %) v okolí lidé uváděli památník Boží Muka u obce Bystré, Křetínskou rozhledu a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou. Mezi další památky a místa v okolí, které byly respondenty uvedeny, byl např. zámek Nové Hrady, zámek v Moravské Třebové či město Svitavy.

Obrázek 14: Další navštívená místa respondentů v regionu

11. otázka: Jaké byli Vaše priority při výběru tohoto regionu? Více jak polovina oslovených respondentů (51 %) si zvolilo tento region pro svou návštěvu kvůli přírodním podmínkám (viz Obrázek 15). Za kulturou přijelo 30 % dotázaných a pro sport si tento kraj vybralo 12 % návštěvníků. Zbylých 7 % jako své hlavní priority k návštěvě regionu Poličska uvedlo pracovní či soukromé důvody.

37

Obrázek 15: Priority respondentů při výběru regionu Poličska

V dalším grafu (viz Obrázek 16) jsou uvedeny konkrétní priority, podle kterých se návštěvníci řídili při výběru své dovolené. Nejvíce lidí (64) volilo tuto oblast kvůli zdejším lesům a krajině. 40 dotázaných přijelo kvůli klidnému prostředí bez hluku, dalších 30 jako svoji prioritu zvolili čisté životní prostředí a 19 oslovených návštěvníků přijelo kvůli vodním plochám a tokům, kde je nejvíce turisticky oblíbená vírská přehrada. Historická města a památky přilákaly 68 turistů a s velkým překvapením tento region navštívilo pouze 12 oslovených kvůli kulturním akcím a zábavě, kde má město Polička bohatý kulturní program po celý rok. Dobře vybavená zařízení pro turisty přiměla k návštěvě 10 respondentů. Za turistikou a rekreačním sportem přicestovalo 25 lidí, aktivní rekreaci označilo 11 návštěvníků a pouze 2 respondenti odpověděli, že při výběru dovolené upřednostnili výkonnostní sport. V menší skupince dotázaných, která volila jiné možnosti, 5 % jako svou prioritu volilo soukromé důvody, kam patří návštěvy svých známých a příbuzných či pobyt na chalupě. Pracovní důvody přiměly k návštěvě regionu Poličska 2 % dotázaných.

38

Obrázek 16: Konkrétní priority respondentů pro výběr regionu

12. otázka: S kým cestujete? Další otázka (viz Obrázek 17) se zaměřovala na to, v jakém složení návštěvníci na hrad přijížděli. Více jak polovina oslovených, přesně 71 lidí přicestovalo na hrad se svou rodinou. Velká část těchto odpovědí byla uskutečněna o letních prázdninách, kdy mají děti dvouměsíční prázdniny. 24 návštěvníků na hrad zavítalo se svými kamarády a známými. V rámci skupinového zájezdu sem přijelo 6 lidí a bez žádného doprovodu si sem výlet naplánovalo 9 turistů. Z tohoto grafu je zřejmé, že rodiny s dětmi převažují nad všemi ostatními možnostmi.

39

Obrázek 17: S kým návštěvníci na hrad přijeli

13. otázka: Jaký dopravní prostředek jste použil(a)? V další otázce (viz Obrázek 18) celkem 88 oslovených návštěvníků přijelo na hrad nejpohodlnějším dopravním prostředkem, a to automobilem. Zastoupení dalších odpovědí již nebylo tak jednoznačné. Jen 7 respondentů přijelo do obce Svojanov autobusem a poté museli jít pěšky na hrad Svojanov přibližně 500 metrů. Dalších 7 turistů odpovědělo, že přijelo vlakem. Vlakem mohli přicestovat nejblíže do města Polička či Letovice, a pak museli navázat na autobusovou dopravu, která je dopravila opět do vesnice Svojanov. Pouze 3 dotázaní použili pro svůj výlet na hrad Svojanov jízdní kolo, kam je jistě zavedla některá z cyklotras. Na motocyklu přijel hrad navštívit stejný počet (3) respondentů.

40

Obrázek 18: Použitý dopravní prostředek na hrad Svojanov

14. otázka: S čím jste při návštěvě hradu byl(a) nespokojen(a)? Většina respondentů (81) na otázku č. 14 odpovědělo, že nebylo nic, s čím by byli nespokojeni. Graf (viz Obrázek 19) ukazuje, že nespokojenost ostatních dotázaných návštěvníků nebyla zaznamenána nikterak ve velké míře. Problémy s parkováním u hradu mělo 9 návštěvníků. Velikost parkoviště u areálu není nijak rozsáhlé, a proto v hlavní sezoně mohou nastat potíže se zaparkováním. S malou nabídkou služeb bylo nespokojeno 6 dotázaných turistů a s dopravou pouze 3 respondenti. 2 návštěvníci uvedli, že je u hradu špatné značení a 1 návštěvník se nepohodl s personálem.

41

Obrázek 19: Nespokojenost respondentů

15. otázka: Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? Průměrná známka kvality všech nabízených služeb dosáhla hodnoty 1,65. Tato známka sice nevyznačuje, že je kvalita služeb výborná, ale i tak je to celkem uspokojující hodnocení všech oslovených respondentů. Všichni oslovení návštěvníci samozřejmě neoznačovali při výběru vždy určitou známku, ale mohli odpovědět i „nevím“. Tuto možnost volili, pokud se s danými službami nesetkali. Nejvíce těchto odpovědí se objevovalo u úrovně průvodcovských služeb, protože si tito návštěvníci nezakoupili prohlídkový okruh doprovázený průvodcem, ale jen vstup do venkovního areálu. Z grafu (viz Obrázek 20) je patrné, že průměrné známky všech nabízených služeb jsou velice podobné. Od celkové průměrné známky se liší 7 možností, a to: celkový dojem z atraktivity objektu s průměrnou známkou 1,51, dále přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu (1,53), úroveň průvodcovských služeb (1,55), možnost výběru z prohlídkových tras (1,56), celková spokojenost s úrovní služeb (1,57), nabídka zboží v prodejně (1,72) a výška vstupného s průměrnou známkou 2,08.

42

Obrázek 20: Průměrná známka kvality služeb

16. otázka: Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto hradu? Z odpovědí na 16. otázku (viz Obrázek 21) je vidět, že většina lidí s tímto památkovým objektem získala dobré zkušenosti a hrad si oblíbila. Určitě by svým známým a příbuzným návštěvu památky doporučilo 72 návštěvníků, což v grafu představuje 65 % z celku. Dalších 33 turistů nepatrně zaváhalo, a proto 30 % označilo odpověď „spíše ano“. Pouze 5 lidí nevědělo, zda by svým příbuzným návštěvu hradu poradili. Nikdo z oslovených respondentů neuvedl, že by hrad nedoporučil vůbec, což je pro hrad pozitivní vizitkou.

43

Obrázek 21: Doporučení respondentů k návštěvě hradu svým přátelům a známým

17. otázka: Jste ochoten uvést alespoň kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? Nejvíce dotázaných turistů přijelo navštívit hrad z Pardubického kraje (39 %), ve kterém se také památkový objekt nachází. Z okolních krajů byl nejvíce zastoupen kraj Jihomoravský (14 %), Královehradecký (7 %) a kraj Vysočina (7 %). Další oslovení návštěvníci přijeli ze všech krajů České republiky, až na kraj Liberecký, ze kterého nepocházel ani jeden respondent. V grafu (viz Obrázek 22) je barevně odlišen jediný zahraniční návštěvník z celkového počtu všech oslovených, který přijel ze slovenského města Košice.

44

Obrázek 22: Bydliště respondentů v jednotlivých krajích

18. otázka: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa. Vzdálenost z místa bydliště oslovených respondentů odpovídá grafu předchozímu. V následujícím grafu (viz Obrázek 23) vidíme, že ze vzdálenosti do 10 km přijeli 2 návštěvníci, kteří byli z blízké vesničky. Nejčetnějšími odpověďmi turistů (34 %) byla vzdálenost z místa bydliště do 50 km a 33 respondentů přijelo ze vzdálenosti do 100 km. Odpověď s nejvzdálenějším místem (801-1200 km) byla označena jednou, kterou uvedl zahraniční návštěvník. Výpočet průměrné vzdálenosti: d = (0,02*5) + (0,34*25) + (0,3*75) + (0,21*150) + (0,08*300) + (0,04*400) + (0,01*1000) = 122,6 km Průměrná vzdálenost (d) z místa bydliště oslovených návštěvníků byla 122,6 km.

45

Obrázek 23: Vzdálenost respondentů z místa bydliště

19. otázka: Údaje o Vás? V následující tabulce (viz Tabulka 1) jsou uvedeny demografické údaje o oslovených respondentech. Hrad navštívilo z oslovených návštěvníků více žen, celkem 60 %, 40 % byli muži. Národnostní složení ve vyhodnocování bylo jednoduché, 99 % respondentů byli Češi, 1 % Slováci. Z města či vesnice s počtem obyvatel do 3 tisíc přijelo 33 % oslovených návštěvníků. Dále byla nejpočetnější odpověď s počtem obyvatel 10-50 tisíc, kterou zvolilo 26 % osob a 5 % lidí označilo počet obyvatel v místě svého bydliště nad 1 milion. Z oslovených turistů bylo zastoupení všech věkových kategorií. Nejvíce převažoval věk 36-45 let (35 %), poté bylo návštěvníkům mezi 26-35 lety (28 %) a ve věku 18-25 let bylo 18% lidí. V kolonce „vzdělání“ se 72x objevilo, že měli návštěvníci vystudovanou střední školu s maturitou, 24 % dotázaných mělo základní vzdělání nebo výuční list a zbylých 11 % mělo vysokoškolský titul. Na otázku, jaké je zaměstnání respondentů, 31% lidí uvedlo, že pracují ve veřejné službě. Podobný počet turistů (30 %) odpovědělo, že jsou zaměstnancem soukromého sektoru a pracují jako státní úředníci, učitelé nebo lékaři. Dále se v nevelké míře 46

objevila odpověď: student (9 %), podnikatel/živnostník (8 %), práce v domácnosti/na mateřské (8 %), důchodce (7 %) a nezaměstnaný (7 %). Dle demografických údajů můžu říci, že běžným respondentem byla žena s českým občanstvím ve věku 35-46 let z Pardubického kraje s počtem obyvatel do 3 tisíc. Návštěvnice hradu Svojanov je zaměstnancem veřejné služby se středoškolským vzděláním.

Pohlaví Národnost

Počet obyvatel bydliště

Věk

Vzdělání

Zaměstnání

muž

40 %

žena

60 %

Česká republika

99 %

Slovensko

1%

do 3 tisíc

33 %

3-10 tisíc

11 %

10-50 tisíc

26 %

50-100 tisíc

15 %

100-1 milion

10 %

nad 1 milion

5%

do 17 let

3%

18-25

18 %

26-35

28 %

36-45

35 %

46-55

11 %

56 a více

5%

základní/vyučen

24 %

střední

65 %

vysokoškolské

11 %

zaměstnanec veřejné služby zaměstnanec soukromý sektor student podnikatel/živnostník v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný Tabulka 1: Osobní údaje respondentů

31 % 30 % 9% 8% 8% 7% 7%

47

3.2.5 Profil návštěvníka hradu Svojanov Dle vyhodnocených výsledků z marketingového výzkumu vykonávaném na hradě Svojanov v roce 2011 můžu následně uvést charakteristiku profilu běžného návštěvníka. Běžným návštěvníkem pro hrad Svojanov v mém dotazníkovém šetření byla častěji žena, protože ženy byly ochotnější k odpovídaní otázek než muži. Tato návštěvnice na hrad Svojanov přijela automobilem v rámci jednodenního výletu se svou rodinou. Svou první návštěvu na hrad si naplánovala individuálně před zahájením tohoto výletu. Pokud nepřijela poprvé, vrátila se hrad navštívit dle dobrých vlastních zkušeností. Byla spokojena

se

všemi

nabízenými

službami.

Neměla

ale

zkušenost

s úrovní

průvodcovských služeb, protože si nekoupila dražší prohlídkový okruh doprovázený průvodcem. Vstupné je někdy pro vícečlennou rodinu nákladné (viz Příloha 5). Běžná návštěvnice si tuto oblast pro svůj rodinný výlet vybrala kvůli přírodním podmínkám s pěknou krajinou a lesy, kterými vede mnoho turistických tras a cyklostezek. Prohlídku hradu by určitě doporučila svým známým. Další místa v okolí, které navštívila, bylo město Polička s rodnou světničkou skladatele Bohuslava Martinů. Běžná návštěvnice pochází z Pardubického kraje, žije ve městě s počtem obyvatel do 3 tisíc, pracuje ve veřejné službě, má středoškolské vzdělání a je ve věku 36-45 let.

3.3 Atraktivita hradu Atraktivita objektu se počítá pomocí vzorce pro výpočet atraktivity turistické destinace. Jde o veličinu, která je vhodným nástrojem pro porovnání různých destinací. Posuzování atraktivity může být ovlivněno i předchozími zkušenostmi návštěvníka. Pokud je hodnota atraktivity nízká, daná destinace se snaží zvýšit celkovou atraktivitu díky zlepšení kvality poskytovaných služeb. [8] V mém případě se jedná o atraktivitu hradu Svojanov. K výpočtu jsem použila výsledky z marketingového výzkumu, konkrétně počet návštěv respondentů hradu Svojanov (viz Obrázek 8), kde jsem za odpověď „již vícekrát“ dosadila číslo 5. Dále jsem vypočítala průměrnou vzdálenost návštěvníků z místa bydliště (viz Obrázek 25) a k výpočtu průměrného počtu návštěvníků za den jsem použila statistické údaje návštěvnosti hradu Svojanov za rok 2011. Tu mi poskytl personál památkového objektu. Během roku 2011 měl hrad otevřeno 181 dní v roce. 48

Vzorec: ATD: d * n * f/1000 [8] ADT: 122,6 *220 *2,29/1000 = 57

d = průměrná vzdálenost návštěvníků z místa bydliště d = (0,02*5) + (0,34*25) + (0,3*75) + (0,21*150) + (0,08*300) + (0,04*400) + (0,01*1000) = 122,6 km

n = průměrný počet návštěvníků za den n = 39 982/181 = 220 návštěvníků/den

f = průměrná četnost návštěvy hradu f = (1*0,47) + (2*0,25) + (3*0,04) + (5*0,24) = 2,29

3.4 SWOT analýza Smyslem strategické analýzy je vyhledat silné a slabé stránky daného objektu a odhalení příležitostí a hrozeb v okolí. Analýza SWOT je rychlým nástrojem, který se používá pro zpracování přehledu o strategické situaci objektu. [7] Ve své bakalářské práci bych ráda uvedla zhodnocení hradu právě pomocí SWOT analýzy, která mi pomůže vytvořit závěr k případným doporučením pro zvýšení návštěvnosti a atraktivity hradu, což je velice důležité pro budoucí rozvoj cestovního ruchu v tomto kraji.

49

SILNÉ STRÁNKY  dlouholetá historie  poloha hradu, výhled na krajinu  hradní ubytovna a restaurace v místě  prostory pro konání oslav, firemních akcí  možnost konání svatebních obřadů  kostýmované prohlídky  zkušení průvodci  osvětlení hradu

SLABÉ STRÁNKY  omezené dopravní spojení z měst  malá velikostní kapacita parkoviště  sezónnost návštěvnosti  malá propagace hradu  nízká zahraniční návštěvnost

PŘÍLEŽITOSTI  rekonstrukce hradu 2011–2012  potenciál pro kongresovou turistiku (vhodné prostory)  spolupráce s ostatními hrady  spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami  přidání dalších kulturních akcí  výstavba nové turistické ubytovny

HROZBY  konkurence okolních historických památek  odrazení turistů kvůli rekonstrukčním pracím  podražení vstupného  nedostatek financí k dalším úpravám 50

3.5 Návrhy pro zlepšení návštěvnosti Rozbor silných a slabých stránek v předchozí kapitole mi pomohl lehce nastínit návrhy, které by mohly pomoci hradu a jeho blízkém okolí přilákat více návštěvníků. Samozřejmě nejlepší by bylo slabé stránky odstranit úplně, ale to bohužel v některých případech nelze.  nová autobusová linka Jako první doporučení na zvýšení návštěvnosti hradu bych zvolila spolupráci s autobusovou dopravou. Vytvořila bych novou linku, která by vozila turisty a zájemce o prohlídku historického hradu z Poličky přes Svojanov do Letovic (kde se mimo jiné nachází také historický zámek) a zpět. V současné době autobusy do Svojanova jezdí, ale nepravidelně. Myslím, že pokud lidé nepřijedou do města vlastním autem, ale cestují jako tzv. „baťůžkáři“, určitě by tuto možnost rádi přivítali a jistě by ji využívali.  informační tabule ve městech Aby se lidé o hradu ve městech vůbec dozvěděli, a to i bez pomoci z turistického informačního centra nebo internetu, na náměstí blízkých měst bych umístila informační tabuli, která by se vztahovala pouze k hradu Svojanov. Byla by tu jednoduchá mapa, jak se k hradu dostat, ať už autem či na kole po cyklostezce. Dále by se na tabuli nacházel obrázek hradu, základní informace o otevírací době, o dostupných prohlídkách a dalších. Takové informační upoutávky v Poličce, Svitavách a Letovicích chybí.  propagační materiály k akcím na hradě Dalším způsobem propagace by bylo informovat veřejnost o všech kulturních akcích, které na hradě probíhají po celý rok. Většinou se lidé o aktuální akci dozvědí až po příjezdu do regionu, v tom případě je to o náhodě. Hrad by si měl dělat reklamu v tiskovinách, na internetu nebo vyvěšovat v okolí plakáty a další propagační materiály, které by lidi informovali o nadcházejících kulturních akcích, a tím by se návštěvnost zvýšila.  internetová soutěž Motivovat k návštěvě hradu by mohla pomoci i internetová soutěž. Hrad by vyhlásil soutěž např. o nejlepší a nejoriginálnější fotografii pořízenou v hradním areálu. 51

Fotografie by se posílali emailem a hlasování by probíhalo přes sociální síť, kde by měl možnost hlasovat celý národ. Soutěž by trvala jednu celou turistickou sezónu a vítěz by získal drobnou odměnu.  spolupráce s ostatními památkami Mým dalším doporučením je spolupráce s okolními památkami. Pokud by si návštěvník zakoupil vstupenku do hradu i v jiném památkovém objektu, se kterou by měl hrad navázanou spolupráci, mohl by získávat výhody. Šlo by např. o sbírání razítek nebo různých nálepek s tématem dané památky, které by turista sbíral. Pokud by dosáhl určitého množství, na návštěvě dalšího hradu, zámku, muzea či rozhledny by dostal např. 50% slevu na vstupné nebo v lepším případě vstup zdarma.  nová turistická ubytovna Nová turistická ubytovna by také zvýšila návštěvnost tohoto regionu. Jednalo by se o ubytovnu pouze pro turisty, kteří by přijeli poznávat právě město Poličku a hrad Svojanov. Tato levná ubytovna by byla umístěna na okraji města. Nacházely by se v ní pokoje nebo spojené buňky kuchyňským koutem, které by byly vybaveny vlastním sociálním zařízením a základními kuchyňskými potřebami. Turistické ubytování s kapacitou 50 lůžek by bylo zpřístupněné celoročně, což by byla výhoda pro všechny typy návštěvníků, ať už upřednostňují provozování letní nebo zimní turistiky.

52

4 Závěr Bakalářská práce je zaměřena na historický hrad Svojanov, který leží na kopci stejnojmenného městečka v malebném údolí na říčce Křetínce. Teoretická část obsahuje informace o městu Polička, jenž je majitelem hradu již od roku 1910. Tato část práce podává informace také o samotném hradu Svojanov, jeho historii, současnosti, přístupných prohlídkových okruhů nebo o tradičních kulturních akcích konaných na hradním nádvoří. Hlavním cílem práce bylo vytvořit profil návštěvníka hradu Svojanov. Dalším neméně důležitým cílem bylo navrhnout doporučení na zvýšení návštěvnosti, která od roku 2009 klesá. K naplnění těchto cílů bylo využito sekundárních dat získaných od správy hradu a primárních dat z vlastního marketingového výzkumu. Aby bylo možné profil návštěvníka hradu Svojanov vytvořit, bylo provedeno dotazníkové šetření. Dotazování začalo na jaře v roce 2011 a dále pokračovalo během letní sezóny i v podzimních měsících. Turisté byli oslovováni po odchodu z areálu u budovy pokladny, ať už měli zakoupenou vstupenku s prohlídkou doprovázenou průvodcem, či bez něj. Dotazník se skládal z celkem 19 jednoduchých otázek. Prvních 16 bylo zaměřeno na hrad a region, ve kterém se nachází. Otázky měly zjistit spokojenost respondentů s poskytovanými službami, celkovou spokojenost s objektem nebo informace, kde jsou návštěvníci ubytovaní, proč přijeli a jak dlouho se v regionu zdrží. Pomocí zbylých 3 otázek byly zjištěny demografické údaje o respondentech samotných. Po vyhodnocení všech získaných dotazníků (110) se v závěru ukázalo, že běžným návštěvníkem hradu Svojanov byla častěji žena, protože ženy byly ochotnější k zodpovídání otázek v dotazníkovém šetření než muži. Tato návštěvnice na hrad Svojanov přijela automobilem v rámci jednodenního výletu se svou rodinou. První návštěvu hradu si s rodinou naplánovala individuálně před zahájením jednodenního výletu. Pokud ale nepřijela poprvé, vrátila se hrad navštívit dle dobrých vlastních zkušeností. Byla spokojena se všemi nabízenými službami. Neměla ale zkušenost s úrovní průvodcovských služeb, protože si nekoupila vstupenku na dražší prohlídkový okruh doprovázený průvodcem. Vstupné je někdy pro vícečlennou rodinu nákladné, a proto lidé šetří. Další místa, která s rodinou navštívila, bylo město Polička, jenž láká 53

turisty díky rodné světničce hudebního skladatele Bohuslava Martinů. Tuto oblast si pro rodinný výlet vybrala kvůli přírodním podmínkám s pěknou krajinou, kterou vede mnoho turistických tras a cyklostezek. Určitě by hrad Svojanov doporučila k návštěvě svým známým a příbuzným. Běžná návštěvnice je zaměstnankyní veřejné služby se středoškolským vzděláním ve věku 36-45 let a bydlí v Pardubickém kraji ve městě s počtem obyvatel do 3 tisíc. Díky sekundárním údajům, které byly získány z veřejně přístupných zdrojů od personálu hradu Svojanov, byl vypočítán průměrný počet návštěvníků za den v roce 2011. Z vyplněných dotazníků byla vypočtena průměrná vzdálenost z místa bydliště na hrad a průměrná četnost návštěvy hradu. S těmito výsledky bylo pracováno dále a následně byla určena hodnota atraktivity hradu, jehož výsledek činí 57. Tuto hodnotu lze porovnávat s dalšími turistickými destinacemi. Pokud je hodnota atraktivity nízká, daná destinace se snaží celkovou atraktivitu zvýšit díky zlepšení kvality poskytovaných služeb. Celková roční návštěvnost z let 2006–2011 (viz Obrázek 5) byla poskytnuta od správy hradu Svojanov. Dle těchto údajů bylo zjištěno, že návštěvnost hradu je nestabilní a od roku 2009, kdy byla návštěvnost nejvyšší, nepatrně klesá. V další části práce byl vytvořen rozbor pomocí SWOT analýzy. Byly vypsány silné stránky a slabé stránky hradu, příležitosti a hrozby. Díky této analýze byla v podkapitole 3.5 navržena různá doporučení, která by mohla pomoci hradu zvýšit svou návštěvnost, a tím podpořit rozvoj cestovního ruchu regionu. Mezi doporučení patří zařazení nové autobusové linky, která by svážela turisty na hrad z blízkých měst, dále umístění informačních tabulí o hradu Svojanov na náměstí okolních měst, vyvěšení propagačních materiálů k pořádaným kulturním akcím na hradě, vyhlášení internetové soutěže, spolupráce s ostatními památkami nebo výstavba nové turistické ubytovny, která by pojala celý autobusový zájezd. Věřím, že případné návrhy pomohou zvýšit návštěvnost a atraktivitu hradu Svojanov, a že po dokončení rekonstrukčních prací si hrad najde nové návštěvníky, kteří hrad svými novými i opakovanými návštěvami podpoří.

54

5 Seznam použité literatury Knižní literatura

[1]

DAVID Petr, SOUKUP Vladimír. Velká turistická encyklopedie – Pardubický kraj. 1. vydání, Praha, Knižní klub, 2011. 328 stran. ISBN: 978-80-242-2972-0

[2]

DURDÍK Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Nakladatelství Libri, 1999, 2000. 733 stran. ISBN: 80-7277-003-9

[3]

DAVID Petr, SOUKUP Vladimír. Velká cestovní kniha – Hrady, zámky, kláštery Česká

republika.

1.

Vydání,

Praha,

Marco

Polo

2004.

384

stran.

ISBN: 80-86050-75-0 [4]

SUČKOVÁ Kateřina, ABUŠINOV Roman. Kamenný klíč – Hrady, zámky a ostatní zpřístupněné památky. Šesté doplněné vydání, Příbram, Kateřina Sučková 2002. 348 stran. ISBN:80-902348-7-9

[5]

KONEČNÝ Stanislav. Svojanov – Pohled do historie hradu a panství. 1. vydání, Litomyšl, Stanislav Konečný, 2007, 152 stran. ISBN: 978-80-254-0802-5

[6]

KONEČNÝ Stanislav, RŮŽIČKA Jidřich. Polička – věnné město českých královen,

1.

vydání,

Polička,

nakladatelství

Argo,

2001.

142

stran.

ISBN: 80-7203-397-2 [7]

JAKUBÍKOVÁ Dagmar, Strategický marketing, 1. vydání, Praha, Grada Publishing, a. s. 2008. 272 stran. ISBN: 978-80-247-2690-8

[8]

VANÍČEK Jiří, Destinační management a marketing, spolupráce soukromého a veřejného sektoru, Vzdělávací modul č. 3, Jihlava, 2007, 53 stran.

Internetové zdroje [9]

Město Bystré. Http://www.bystre.cz/ [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.bystre.cz/

55

[10] Městys Svojanov. Http://www.mestyssvojanov.cz/ [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.mestyssvojanov.cz/ [11] Hrad

Svojanov.

Http://www.svojanov.cz

[online].

[cit.

2012-04-06].

Dostupné z: http://www.svojanov.cz / [12] Cestujeme

po

Česku.

Http://turistika.pampeliska.cz/policka/

[online].

[cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://turistika.pampeliska.cz/policka/ [13] Mikroregion Poličsko. Http://mikroregion.policka.org/ [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://mikroregion.policka.org/ [14] Polička, oficiální stránky města. Http://www.policka.org/ [online]. [cit. 2012-0406]. Dostupné z: http://www.policka.org [15] Zámek Letovice. Http://www.zamekletovice.cz/ [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.zamekletovice.cz/ [16] Centrum Bohuslava Martinů. Http://www.cbmpolicka.cz/ [online]. [cit. 2012-0421]. Dostupné z: http://www.cbmpolicka.cz/ [17] Českomoravské

pomezí.

Http://www.ceskomoravskepomezi.cz/

[online].

[cit. 2012-04-21]. Dostupné z: www.ceskomoravskepomezi.cz [18] Portaner.

Http://portaner.cz/

[online].

[cit.

2012-04-22]. Dostupné

z: http://portaner.cz [19] Východní Čechy. Http://www.vychodni-cechy.info/ [online]. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: www.vychodni-cechy.info/ [20] Informační

centrum

Polička.

Http://ic.policka.org/index.php

[online].

[cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://ic.policka.org/index.php

56

Seznam obrázků Obrázek 1: Znak Svojanova ............................................................................................ 16 Obrázek 2: Pohled na hrad Svojanov z gotické zahrady ................................................ 18 Obrázek 3: Nejznámější malba hradu Svojanov ............................................................. 19 Obrázek 4: Osvícený hrad Svojanov ............................................................................... 21 Obrázek 5: Vývoj návštěvnosti hradu Svojanov v letech 2006–2011 ............................. 26 Obrázek 6: Vývoj návštěvnosti hradu Svojanov v roce 2011.......................................... 27 Obrázek 7: Důvod návštěvy v regionu ............................................................................ 30 Obrázek 8: Počet návštěv hradu Svojanov ..................................................................... 31 Obrázek 9: Doba návštěvy regionu Poličska .................................................................. 32 Obrázek 10: Strávená doba respondentů v regionu Poličska......................................... 33 Obrázek 11: Ubytování respondentů .............................................................................. 34 Obrázek 12: Ubytovací zařízení respondentů ................................................................. 35 Obrázek 13: Motivace k návštěvě hradu Svojanov ......................................................... 36 Obrázek 14: Další navštívená místa respondentů v regionu .......................................... 37 Obrázek 15: Priority respondentů při výběru regionu Poličska .................................... 38 Obrázek 16: Konkrétní priority respondentů pro výběr regionu .................................... 39 Obrázek 17: S kým návštěvníci na hrad přijeli ............................................................... 40 Obrázek 18: Použitý dopravní prostředek na hrad Svojanov ......................................... 41 Obrázek 19: Nespokojenost respondentů ....................................................................... 42 Obrázek 20: Průměrná známka kvality služeb ............................................................... 43 Obrázek 21: Doporučení respondentů k návštěvě hradu svým přátelům a známým ...... 44 Obrázek 22: Bydliště respondentů v jednotlivých krajích .............................................. 45 Obrázek 23: Vzdálenost respondentů z místa bydliště.................................................... 46

Seznam tabulek Tabulka 1: Osobní údaje respondentů ............................................................................ 47

57

Seznam příloh Příloha 1: Dotazník ......................................................................................................... 59 Příloha 2: Poloha města Poličky v Pardubickém kraji ................................................... 60 Příloha 3: Poloha hradu Svojanov .................................................................................. 62 Příloha 4: Turistické atraktivity v okolí Poličky ............................................................. 63 Příloha 5: Otevírací doba a jednotlivé vstupné pro hrad Svojanov v roce 2011 ............ 64 Příloha 6: Otevírací doba a jednotlivé vstupné pro hrad Svojanov v roce 2012 ............ 65

58

Příloha 1: Dotazník

Příloha 2: Poloha města Poličky v Pardubickém kraji

Zdroj: Dostupné z http://maps.google.cz/

Příloha 3: Poloha hradu Svojanov

Zdroj: Dostupné z: http://mapy.cz/

Příloha 4: Turistické atraktivity v okolí Poličky

Zdroj: Dostupné z http://maps.google.cz/

Příloha 5: Otevírací doba a jednotlivé vstupné pro hrad Svojanov v roce 2011

Ceník pro okruh A - zámecký

Ceník pro okruh B - hradní

Ceník pro okruh A+B - velký kombinovaný okruh

Ceník pro okruh C- venkovní areál

Příloha 6: Otevírací doba a jednotlivé vstupné pro hrad Svojanov v roce 2012

Ceník pro okruh A - zámecký

Ceník pro okruh B - hradní

Ceník pro okruh A+B - velký kombinovaný okruh

Ceník pro okruh C- venkovní areál