VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
P ro f i l n á v š t ě v n í k a h r a d u Ve v e ř í Bakalářská práce
Autor: Zdeněk Bém Vedoucí práce: doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Jihlava 2011
Copyright © 2011 Zdeněk Bém
ABSTRAKT BÉM, Zdeněk: Profil návštěvníka hradu Veveří. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 71 stran. Tato bakalářská práce je charakteristikou hradu Veveří a jeho významu jako kulturně historické památky. Na základě marketingového výzkumu jsou zhodnoceny předpoklady objektu pro rozvoj v oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem práce je vytvořit profil návštěvníka hradu Veveří na základě dotazníkového šetření. Výsledky jednotlivých otázek jsou graficky znázorněny. Na základě informací je součástí práce také vypracována SWOT analýza, návrhy na zvýšení návštěvnosti a také výpočet atraktivity hradu. Klíčová slova: Hrad Veveří, Profil návštěvníka hradu, Město Brno, Národní památkový ústav, Marketingový výzkum, Atraktivita hradu.
ABSTRACT BÉM, Zdeněk: The Profile of Veveří Castle visitor. College of Polytechnics Jihlava. Tutor of work: Doc. RNDr. Jiri Vanicek, CSc. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 71 pages This bachelor thesis aims to describe the castle of Veveří and its importance as thecultural and historical landmark. Based on the marketing research its presumptions forthe development in tourism are assessed. The principal aim of the bachelor thesis is to create the profile of a Veveří Castle visitor by means of questionnaires. Results of particular questions has been analysed with graphs. These results were utilized for SWOT analysis of castle and propose the measures forthe increase of visitors and the calculation of attractivity. Key words: The Veveří Castle, typical visitor of the castle, the City of Brno National Heritage Institute, Marketing research, Perception of the attractive castle.
Poděkování Rád bych poděkoval panu doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za vedení a odbornou spolupráci v průběhu vypracování této diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi byli ochotni poskytnout potřebné informace.
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Brně, dne 15. 5. 2011 ...................................................... Podpis
Obsah: 1 Úvod .............................................................................................................................. 9 2 Cíl práce ...................................................................................................................... 10 3 Teoretická část ........................................................................................................... 12 3.1 Region Jiţní Morava ............................................................................................. 12 3.1.1 Památky UNESCO ........................................................................................ 12 3.2 Turistická oblast Brněnsko ................................................................................... 13 3.2.1 Turistické atraktivity a zajímavosti oblasti ........................................................ 14 3.3 Město Brno ........................................................................................................... 17 3.4 Okolí hradu Veveří ............................................................................................... 19 3.4.1 Ubytovací sluţby v regionu ........................................................................... 23 3.5 Hrad Veveří........................................................................................................... 24 3.5.1 Historie hradu Veveří..................................................................................... 24 3.5.2 Stavební vývoj hradu ..................................................................................... 27 3.5.3 Současný stav hradu Veveří ........................................................................... 31 3.5.4 Prohlídkový okruh ............................................................................................. 32 4 Experimentální část ................................................................................................... 33 4.1 Metodika marketingového výzkumu .................................................................... 33 4.2 Sběr sekundárních dat ........................................................................................... 33 4.2.1 Statistiky návštěvnosti ................................................................................... 33 4.3 Sběr primárních dat ............................................................................................... 39 4.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření .............................................................. 39 5 Atraktivita hradu Veveří........................................................................................... 58 6 SWOT analýza ........................................................................................................... 59 7 Návrhy řešení pro zvýšení návštěvnosti objektu ..................................................... 61 8 Závěr ........................................................................................................................... 64 9 Zdroje informací ........................................................................................................ 66 10 Přílohy ....................................................................................................................... 68
1 Úvod Česká republika, podobně jako jiné evropské a později mimoevropské země, postupně vytvořila systém státní památkové péče, ve kterém navázala na více neţ 150letou tradici instituce státní památkové péče v Rakousku-Uhersku. Tak jak rostla kulturní úroveň jednotlivých evropských (a později i mimoevropských) zemí, vytvářely tyto státy, spolu s vydáváním zákonů na ochranu památek, i státní odborné instituce, jeţ měly památky vyhledávat a registrovat a jeţ měly napomáhat z odborného hlediska při péči o ně. V České republice je v současné době vytvořen systém státních orgánů (ministerstvo kultury, kraje) a státních odborných organizací (Národní památkový ústav a jeho regionální pracoviště). Orgány státní památkové péče – MK ČR, krajské úřady,OÚ obcí s působností: - MK ČR je ústředním orgánem státní správy pro kulturní památky v České republice, mimo jiné řídí Národní památkový ústav; - Krajský úřad metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji; - Kraj schvaluje koncepci státní památkové péče v kraji v souladu s Koncepcí rozvoje státní památkové péče v ČR; - OÚ obce s rozšířenou působností mimo jiné usměrňují péči o kulturní památky zajišťovanou obcemi, přičemţ se ve svojí činnosti opírají o pomoc odborné organizace státní památkové péče; - Obec pečuje o kulturní památky v místě a kontroluje, jak vlastníci památek plní povinnosti vyplývající ze zákona; Existence zachovalých a udrţovaných kulturních památek je jedním z předpokladů rozvoje cestovního ruchu.1 Památkové objekty se uplatňují ve společenském a kulturním ţivotě obcí a měst. Pořádají se zde nejen drobné kulturní akce v rámci prohlídek (tanec, hraní hudebních skladeb v dobovém oděvu, šerm, scény ze ţivota na zámku apod.), ale i výstavy, koncerty, divadelní představení apod. Počet těchto kulturních akcí závisí nejen na organizačních schopnostech správců jednotlivých památkových objektů, ale i na dostatečné nabídce různých divadelních a hudebních souborů, šermířských skupin atd.2
1 2
Dostupné z:http:// www.mmr.cz [cit. 2010-03-12]. http://www.npu.cz [cit. 2010-03-20].
9
2 Cíl práce Tato diplomová práce se zaměřuje na charakteristiku památkového objektu, dále analýzou jeho současného potenciálu z hlediska vyuţití pro cestovní ruch. Záměrem bylo dopracovat se postupným studováním a terénním šetřením k návrhům na zvýšení atraktivity a následně tedy návštěvnosti hradu Veveří. Cílem práce je nalézt pro studovaný hrad efektivnější uplatnění a přístup v oblasti cestovního ruchu. Záměrem práce bylo navrhnout východiska, doporučení a vhodná opatření slouţící k zatraktivnění a zviditelnění objektu pro co nejširší segment návštěvníků. Práce se také zabývá zásadní otázkou, jak co nejlépe zvýšit prestiţ a upevnit svoji dobrou pověst. Nechybí zde hodnocení současného stavu hradního areálu a zhodnocení vyuţitelnosti hradu i v budoucích letech. Byla projevena snaha nastínit jednotlivé body a postupy, které by při praktické aplikaci mohly výrazně napomoci k rozvoji objektu ve sféře cestovního ruchu. Pomocí marketingových metod a na základě zjištěných faktů se dospělo k jistým reálným moţnostem, které by se daly jiţ za daných podmínek rozvíjet a vyuţívat pro rozvoj hradního areálu a jeho okolí v oblasti turismu. Bylo poukázáno zároveň na nejpalčivější problémy a jedním z kroků bylo najít prostřednictvím návrhů doporučení moţnosti k nápravě a k ozdravění přístupů a výkonů všech zainteresovaných subjektů a organizací. Nejprve byl obecně charakterizován památkový objekt, připomenuta jeho historie a stavební vývoj. Dále byla zmapována také lokalita, v níţ se hrad nachází a celý mikroregion Brněnska. Byly vybrány známé přírodní a kulturní atraktivity v okolí objektu, které se určitým způsobem podílejí na návštěvě regionu i samotného objektu. Dále se provedla analýza jednotlivých druhů turistiky, které jsou v této lokalitě velice důleţitým faktorem rozvoje regionu. Práce by měla seznámit také s ubytovací základnou v regionu i kvalitou nejrůznějších základních a doplňkových sluţeb. Práce se také věnuje propagačním metodám a jejich moţnostem vyuţití. Nechybí tedy SWOT analýza a rozebrání cílových skupin a stručný popis koncepce k rozvoji objektu. Páteří práce je vlastní dotazníkové šetření, jehoţ znění je moţno shlédnout v příloze. Terénní šetření bylo pro vypracování práce stěţejním krokem, který mi umoţnil nastavit dokonalejší obraz součastného stavu objektu a součastného vnímání objektu ze strany návštěvníků. Výzkum se prováděl výhradně formou výběru 10
návštěvníků a předloţení dotazníku k vyplnění. Vyuţita byla v menší míře metoda osobního dotazování. Výzkum se uskutečňoval ve všedních dnech, o víkendech a svátcích během celé sezóny. Dotazování probíhalo pouze u tuzemských návštěvníků, neboť nebylo vhodné výzkum provádět u zahraničních turistů vzhledem k jejich poměrně malém zastoupení v návštěvnosti objektu. Dále byly také vyuţity vlastní zkušeností autora práce z 3-leté praxe v oblasti průvodcování na objektu. K dotváření práce bylo také vyuţito několika rozhovorů se správcem a zaměstnanci objektu. Informace pro vyhotovení práce čerpají nezřídka z kniţních publikací, internetových webů, broţur, turistických průvodců a různých statistických materiálů. Tyto materiály spolu s výsledky výzkumu zcela postačily k vypracování návrhů na řešení problémů hradního areálu a jeho okolí. Klíčové bylo zmapování kulturně historických a přírodních předpokladů dané oblasti.
Velice
důleţité
bylo
shromáţdění
údajů
o
návštěvnosti
objektu
a o předpokladech cestovního ruchu, které se získaly během několika měsíců. Na základě těchto cenných informací bylo moţné zpracovat profil návštěvníka hradu Veveří. Práce je rozdělena na několik kapitol a dále na podkapitoly, které se zabývají obšírněji danou problematikou. Kaţdá podkapitola obsahuje detailnější poznatky a více se zaobírá moţným řešením problémových situací, oblastí a budoucím vývojem. Data jsou co nejpodrobněji a nejpřehledněji doplněna grafickým znázorněním. Ke grafickému vyjádření byl přidán i komentář. SWOT analýza se v práci taktéţ vyskytuje a plní funkci stručného přehledu vymezení slabých a silných stránek a je zároveň výstiţným doporučením pro další budoucí ubírání se objektu v oblasti cestovního ruchu a nabídce produktů. Také se tu objevují zmínky o financování hradu a blíţe je věnována pozornost také funkci NPÚ. Byly stručně popsány faktory podmiňující rozvoj CR v oblasti a základní specifika lokality a regionu, kde se hrad Veveří nachází. Průzkum byl učiněn v několika fázích během dvou let. Především se autor zaměřil na jednotlivé roky 2009 a 2010, kdy bylo osloveno na 200 respondentů. Hlavním záměrem bylo zjištění vlivu vypuštění brněnské přehrady, jakoţ to primárního činitele rozvoje CR v okolí objektu a v celém mikroregionu Brněnska. Cílem bylo dobrat se poznatku do jaké míry vlastně má tato známá rekreační oblast vliv na atraktivitu objektu z hlediska návštěvnosti.
11
3 Teoretická část 3.1 Region Jižní Morava Hospodářsky významný region s výhodnou polohou v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem odedávna představuje strategickou křiţovatku Evropy. Rozlohou se Jihomoravský kraj řadí na čtvrté místo a počtem obyvatel na třetí místo mezi ostatními regiony České republiky. Svým návštěvníkům jiţní Morava předkládá rozmanitou škálu kulturních, přírodních i technických památek, na své si přijdou i ctitelé moderní architektury a milovníci ţidovských památek. Čtyři zdejší lokality jsou zapsány v Seznamech světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, nabídku doplňuje přitaţlivá folklorní a vinařská turistika.3 Jiţní Morava se dělí celkem na 4 celky, které se nazývají Střední Morava, Moravský kras a Brněnsko, Lednicko-Valticko a Podyjí a poslední celek se nazývá Slovácko. Na sever od Brna se nachází Moravský kras, který patří mezi nejznámější a nejvýznamnější krasovou oblast ve Střední Evropě.4
3.1.1 Památky UNESCO5 Vila Tugendhat Modernistická vila Tugendhat, postavená v letech 1929 aţ 1930, je vrcholným dílem architekta Miese van der Rohe, stavbou, která se stala nedostiţným vzorem pro celou generaci světových architektů. Její hodnota tkví zejména v novátorské prostorové a estetické koncepci volně plynoucího prostoru, která měla naplnit poţadavky moderního ţivotního stylu s plným vyuţitím moţností soudobé průmyslové výroby.
3
http://www.jizni-morava.cz [cit. 2010-04-08] http://www.tourtrend.cz [cit. 2010-03-12] 5 http://www.jiznimorava.tourism.cz [cit. 2010-03-26] 4
12
3.2 Turistická oblast Brněnsko Brněnsko zahrnuje moravskou metropoli Obr. 1 Brněnsko Brno a jeho okolí navazující na nejatraktivnější regiony jiţní Moravy jako jsou Moravský kras, Slovácko, Ţďárské vrchy či Pálava. Město Brno leţí na soutoku řek Svitavy a Svratky v srdci úrodné jiţní Moravy. Mnoţství kulturních památek a kvalitní zázemí sluţeb činí z Brna turistické zdroj:http:// www.jiţní-morava.cz centrum oblasti. Odtrţen od ruchu civilizace je prstenec lesů a panenské přírody v okolí Brna. Je zde vytvořeno několik rekreačních oblastí, z nichţ zřejmě nejvýznamnější se nachází v těsné blízkosti Brněnské přehrady6 Turistický region okolí moravské metropole je turisticky zajímavý svou rozmanitostí a nabídkou zajímavých moţností. Na severozápadě začíná oblast Tišnovem, na severovýchodě končí Vyškovem a jeho okolím. Jiţní a jihovýchodní část je hraniční oblastí proslulých jihomoravských vinařských lokalit, západní lesnatá část připomíná, ţe za ní začínají rozlehlé lesy Vysočiny. 7 Ochrana přírody v oblasti Brněnska a jeho okolí je realizována v několika formách. Vedle chráněných krajinných oblastí Moravský kras a Pálava i mnoha přírodních rezervací a přírodních památek se na území oblasti nachází rovněţ řada přírodních parků (Bobrava, Podkomorské lesy, Bílý potok, Baba, Svratecko,apod.)8 Romantická krasová oblast s nádhernou přírodou a více neţ tisícovkou jeskyní svádí k objevování křehké krásy podzemního světa a ponorných řek. Značené turistické cesty se vinou přes rozkvetlé louky i skalnatá údolí, kolem Jedovnických rybníků, větrných mlýnů i ţelezářských hutí v Josefovském údolí, ve stínu starobylých hradů i kolem rozkvetlých zahrad půvabných zámků. Příjemné a zdravé přírodní prostředí je ideální pro pobyt a sporty ve volné přírodě - pěší a lyţařskou turistiku, rybolov, koupání, cykloturistiku, horolezectví nebo jízdy na koni.
6
http://www.j-morava.cz [cit. 2010-04-08] http://www.turistika.cz [cit. 2010-04-08] 8 Klumpar, V. Okolí Brna:Turistický průvodce Rother. Plzeň: Kletr, 2006, ISBN80-85822-32-6 7
13
Obr. 2 Turistická oblast Brněnsko
Zdroj: http://www.tourism.cz
3.2.1 Turistické atraktivity a zajímavosti oblasti9 Hrady a zámky Hrad Pernštejn patří mezi nejmohutnější hrad u nás, stojí nad městečkem Nedvědicí v Jihomoravském kraji a patří mezi nejzachovalejší hrad u nás Hrad Špilberk nabízí návštěvníkům stálé expozice a výstavy Zámek Oslavany je pouţíván pro kulturní zábavu a je zde umístěna expozice energetiky a hornictví Zámek ve Vyškově nabízí expozici zaměřenou na historii města, lidovou keramiku a národopis Zámek Lysice zde cenné historické interiéry a bohatá sbírka knihovny a zbrojnice kaple 9
http://www.tourtrend.cz [cit. 2010-04-8]
14
Zámek Blansko se skládá ze čtyř křídel a obdélníkového nádvoří a arkádami Zámek Boskovice patří k nejkrásnějším zámkům na Moravě Zámek Slavkov u Brna se pyšní nádherným zámkem s unikátními sbírkami věnovanými památné bitvě „Tří císařů“ roku 1805. Historické muzeum zaměřené na období francouzské revoluce Zámek Bučovice se skládá ze zámecké zahrady a předzámčím, kde byl kolem vodní příkop Státní zámek Rájec nad Svitavou je vysoce hodnotný komplex, je zde bohatá sbírka porcelánu, obrazů a nalézá se tu také nádherný park, kde se konají výstavy květin V Moravském krasu a Brněnsku mají návštěvníci moţnost k vidění i zříceniny hradů, mezi něţ patří: zřícenina hradu Víckov, Boskovice, Holštejn, Loučky, zřícenina Blansek, Nového hradu u Blanska, Obřany nebo Trmačov. Zábava v regionu V Boskovicích lze navštívit Westernové městečko, kde je vybudován zábavný přírodní park Na ploše 4ha je umístěn Dino Park v ZOO Vyškov, kde je moţno vidět modely zvířat ve skutečné velikosti. V Brně turisté mohou zajít s dětmi do zoologické zahrady o rozloze 65ha, koná se tu i akvarijní výstava. Zoopark ve Vyškově Jízdárna Vergoz se nachází ve Slavkově u Brna, kde nabízí sportovní i turistické vyjíţďky na koních. Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně na Kraví hoře – kromě astronomických pozorování noční oblohy a Slunce nabízí hvězdárna pořady pro děti, mládeţ i dospělé, přednášky i školní výukové programy Pro milovníky vína tu je Vinný sklep u Hroznu, který je především pro větší skupinu lidí, kde vám u toho hraje i ţivá cimbálová muzika, je zde moţnost pořádat i různá školení
15
Muzea Muzeum kovářství se nachází v Těšanech, nabízí jedinečně zachovalou řemeslnickou dílnu a obytné stavení Muzeum v Blansku nabízí stálou expozici zvanou Moravský kras, Historické interiéry a Nejstarší hutě Historické muzeum ve Slavkově zaměřené na období francouzské revoluce. Památník Mohyla míru Moravská galerie se nachází v Brně a je povaţována za druhou největší galerii v České republice, která určitě stojí za to navštívit Keltská usedlost ISARNO se nachází v Letovicích, která je postavena podle materiálů, které se dochovaly Ve Vyškově se nachází muzeum letecké a podzemní techniky, kde lze vidět expozici vrtulníků, zbraní, letecké techniky a kanónů Moravské zemské muzeum se nachází v Brně a je druhou největší a zároveň druhou nejstarší muzejní institucí v ČR Církevní památky Křtiny jsou jedním z našich nejstarších poutních míst. Kostel je významným poutním místem. Beneditský klášter v Rahradě je nejstarším klášterem na Moravě. Rosa coeli malebná zřícenina kláštera premonstrátek v Dolních Kounicích Přírodní zajímavosti Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. Jsou zde vyvinuty povrchové i podzemní krasové jevy, které určitě stojí za to shlédnout. Nachází se tu přes více jak 1000 jeskyní. V Moravském krasu lze nejen vidět podzemí, ale i krásnou přírodu, hluboké kaňony, bizardní skalní výtvory, romantické zříceniny hradů, propadání potoků a jejich následné vývěry a mnoho památek. Kaţdým rokem se tu vystřídá statisíce turistů díky velké sítí turistických značek. Moravský kras patří mezi nejvýznamnější krasové oblasti ve střední Evropě. 16
3.3 Město Brno Brno leţí v centrální části Evropy, na území České republiky a je jejím druhým největším městem. Zároveň představuje centrum Moravy, jedné z historických zemí Koruny české. Rozprostírá se na okraji Moravské brány, kudy po staletí vedly cesty spojující severní a jiţní evropské civilizace. Brno se rozkládá v malebném kraji, ze tří stran je obklopeno zalesněnými kopci, na jih přechází v rozsáhlou jihomoravskou níţinu. Ze severu je město chráněno výběţky Drahanské a Českomoravské vrchoviny. Město leţí v kotlině na řece Svratce a Svitavě v nadmořské výšce 190 - 425 m na ploše 230 km2.10 Město Brno najdeme v samém srdci Evropy. Brno je po Praze druhým největším městem České republiky s téměř 400 000 obyvateli. Brno leţí v příjemné kotlině na křiţovatce evropských dálnic. Má k dispozici letiště s mezinárodním statusem a právem je povaţováno za významný
Obr. 3 Petrov
ţelezniční uzel.11 Značný potenciál má v Brně městská turistika a kulturně - historické památky. Brno disponuje Městskou památkovou rezervací, nachází se zde řada historických památek, z nichţ nejdůleţitější jsou dvě
zdroj:http://www.czechtourism.cz
dominanty města – Petrov (Chrám sv. Petra a Pavla) a hrad Špilberk. Z atraktivit celoevropského významu je nejvýznamnější vila Tugendhat – památka moderní architektury zapsaná od roku 2001 na seznamu světového dědictví UNESCO. K přednostem Brna patří i kvalitní přírodní prostředí města a jeho okolí: rekreační oblast Brněnská přehrada s lodní dopravou na hrad Veveří, CHKO Moravský Kras apod. Na území města Brna se nachází 29 zvláště chráněných území, které jsou zařazeny do kategorií národní přírodní památka, přírodní rezervace a přírodní památka. Do katastru města zasahuje na severovýchodě okrajově také Chráněná krajinná oblast Moravský kras. K ochraně krajinného rázu byly vyhlášeny dva přírodní parky Podkomorské lesy a Baba, které přesahují území města. Kromě toho je na území města registrováno 70 významných krajinných prvků.12 10
http://www.j-morava.cz [cit. 2010-04-08] http://www.ticbrno.cz [cit. 2010-04-08] 12 http://www.iprm.brno.cz [cit. 2010-04-01] 11
17
Ve městě se koná mnoţství hudebních festivalů všech moţných ţánrů. Pozadu nezůstávají ani divadla a jejich početná vystoupení a festivaly. Historickou tradici města připomenou pravidelné jarmarky, či vystoupení historických klubů. Mnoho akcí k významným dnům pořádá také místní ZOO. Nelze zapomenou ani na kaţdoroční Velkou cenu Brna silničních motocyklů na Masarykově okruhu nedaleko Brna. Nachází se zde veškerá sportoviště, která si dovedete představit. Vyzvednout musíme především Brněnskou přehradu - nejvýznamnější rekreační oblast města Brna, která slouţí nejenom letnímu vyţití, ale i zimním sportům v podobě obřího kluziště či běţkařským výletům do okolních lesů. Město je tradičně významným centrem kolektivních sportů. Současně je přirozeným centrem pro pořádání vrcholných sportovních událostí, avšak potřebné zázemí ve formě sportovní vybavenosti
Obr. 4 Brněnské výstaviště
není na odpovídající úrovni. Velmi významnou úlohu v rozvoji města hrají Brněnské výstavy a veletrhy - výstavní a veletrţní gigant, který Brno proslavil doslova po
zdroj:http://tema.novinky.cz
celém světě. Bohatá nabídka veletrhů v průběhu celého roku je mimořádným impulsem pro příliv domácích i zahraničních návštěvníků13 Areál brněnského výstaviště je povaţován za skvost funkcionalistické architektury. První výstava se zde uskutečnila v roce 1928 u příleţitosti desátého výročí vzniku Československa. Dnes se v Pisárecké kotlině uprostřed Brna ročně pořádají desítky nejrůznějších akcí pro milióny návštěvníků. Brněnské výstaviště v současnosti disponuje přibliţně třinácti hektary čisté výstavní plochy. Kaţdý rok se v jeho prostorách uskuteční na pět desítek veletrhů, ale konají se tam také různé sportovní akce, kongresy, sjezdy, koncerty, plesy a podobné.14 Město rovněţ nabízí nepřeberné mnoţství divadel, muzeí, kin a obchodů včetně doprovodných sluţeb a řady společenských a sportovních akcí. Výjimečnost regionu spočívá v dokonalém spojení všech moţností velkoměsta s řadou turistických cílů v blízkém okolí.15
13
http://www.turistik.cz [cit. 2010-03-12] http://tema.novinky.cz/vystaviste-brno [cit. 2010-04-08] 15 http://www.jizni-morava.cz [cit. 2010-03-22] 14
18
3.4 Okolí hradu Veveří ZOO Brno - byla pro veřejnost otevřena v roce 1953. ZOO je od
Obr. 5 Zoo-Brno
roku 2000 členem Světové asociace zoologických zahrad a akvárií. V zahradě najde návštěvník velkou škálu zvířat z celého světa. ZOO Brno se podílí na chovu velmi ohroţených zvířat. Jungle park Brno - je lanové centrum nacházející se v samém srdci Brna. Rozléhá se v nádherném prostředí lesa kolem řeky Svratky. Jeho poloha v bezprostřední blízkosti městského koupaliště Riviéra a BVV z něj dělá pro svou dostupnost atraktivní místo pro aktivní odpočinek dětí i dospělých.16 Provoz jezdeckých klubů - kluby a jezdecké školy nabízí letní pobyty s výukou jízdy na koni, tématické pořady pro školy, vyjíţďky na koních nabízí příkladně: TJJ Lucky Drásov, Jezdecká společnost Veveří, s.r.o. Jezdecký klub Eliot Brno, HIPOCENTRUM Farma Šafářův dvůr a další.17 Automotodrom Brno - kaţdoročně hostuje Mistrovství světa motocyklů na Obr. 6 Automotodrom Automotodromu Brno Grand Prix České republiky se stala prvořadou sportovní událostí, sledovanou díky televizním přenosům ve všech světadílech.18
16
http://www.portalbrno.cz [cit. 2010-04-02] http://www.firmy-brno.cz [cit. 2010-04-01] 18 http://www.ceskeokruhy.cz [cit. 2010-04-08] 17
19
Brněnská přehrada - je oblíbeným místem rekreace místních i návštěvníků.
Obr. 7 Brněnská přehrada
Po obou stranách je lemována rozlehlými lesy a nabízí tak příleţitost ke koupání, vodním sportům, ale i k turistice a cykloturistice. Nejvýznamnější rekreační oblast města Brna a okolí se nachází severozápadně od města, na území městských částí Bystrc a Kníničky.
zdroj:http:// www.turistik.cz
Přehrada je nádherným místem ke společným výletům a sportovním aktivitám. Má velký rekreační význam v této oblasti. Nacházejí se zde četná koupaliště, restaurace s rozmanitými sluţbami a krásné výletní trasy. Nabízí se i četné moţnosti vodních sportů: koupání, jachting a plavby na lodičkách. Golfový areál Kaskáda - byl Roku 2006 v Brně - Jinačovicích otevřen golfový
Obr. 8 Kaskáda
areál s 18-ti jamkovým golfovým hřištěm a 6-ti jamkovou akademií, hotelem, restaurací a dalším zázemím pro hráče. Hřiště leţí v krásné přírodě a pyšní se rozsáhlými vodními plochami. zdroj: http://www.turistik.cz
Sokolské koupaliště Často navštěvovaná lokalita na levém břehu přehrady v prostoru areálu nachází středisko pláţového volejbalu, kde se kaţdoročně konají mistrovské turnaje. Sokolské koupaliště patří mezi oblíbené rekreační lokality.19 Jarošův mlýn - mlýn a jeho vnitřní technologické vybavení bylo MK ČR prohlášeno za kulturní památku. Objekt je dokladem tradičního českého mlynářství a má velkou výpovědní hodnotu.
19
http://www.oblibeny.cz [cit. 2010-04-01]
20
Zámek Rosice u Brna - se nachází na západním okraji města na místě
Obr. 9 Zámek Rosice
původní gotické tvrze postaven renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Následně byl barokně a empírově upraven. Přilehlá zámecká kaple je vyzdobena klasicistními malbami zdroj: http://www.czecot.cz
Porta coeli - Předklášteří V roce 1230 tu nechala královna Konstancie zaloţit
Obr. 10 Porta coeli
ţenský cisterciácký klášter Porta Coeli (Brána nebes). Kolem kláštera vznikla obec nazývaná díky své poloze Předklášteří. Součástí areálu kláštera je původně goticko-románský klášterní kostel Nanebevzetí panny.
Rozhledna Klucanina Východně nad Tišnovem se zvedá vrchol Klucanina
Obr. 11 Klucanina
(402 m.n.m.) a na něm stojí stejnojmenná rozhledna Klucanina. Rozhledna je 29 m vysoká betonová stavba a má tři vyhlídkové plošiny, nejvyšší je ve výšce 24,5 m. Rozhledna je volně přístupná veřejnosti a je z ní krásný kruhový výhled a to na dole se rozkládající město Tišnov. Památník Pohádky máje - je památník věnovaný vzniku a ohlasu románu
Obr. 12 Památník Pohádky máje máje máje
Viléma Mrštíka Pohádka máje najdeme u Podkomorské hájenky. Do těchto míst Vilém Mrštík situoval děj svého románu. Před hájenkou stojí socha Helenky. Nedaleko hájenky se nachází Helenčina studánka, o něco dále pak Ríšova studánka.20
20
http://www.turistik.cz [cit. 2010-03-24]
21
Stará huť Františka - je zajímavá technická památka v Česku. Je nejstarší dochovanou
hutí
ve
střední
Evropě.
Obr. 13 Stará huť Františka
Nachází
u Adamova. V areálu vzniká pod širým nebem nově muzeum kusových ţelezářských pecí.21 Podkomorské lesy - zahrnují lesy v okolí Brna, Ţebětína a Ostrovačic. Byl zaloţen v roce 1989, ale uţ dlouho před tímto datem se jednalo o oblíbené výletní místo pro obyvatele Brna a přilehlých obcí. Park je rozdělen na dvě části, jiţní a severní. Jiţní části dominují vrcholy Kopeček a Lipový vrch, je to oblast podstatně častěji navštěvovaná neţ část severní, která je známá především díky pláţím u Brněnské přehrady - proto je v její lesnaté části větší klid a menší pravděpodobnost výskytu turistů.22 Údolí Bílého potoka - je romantické místo, kromě pěších nebo cyklistických výletů nabízí nepoškozenou přírodu s mnoha vzácnými rostlinnými a ţivočišnými druhy. Klidová oblast má rozlohu 35,2 km2 a tvoří ji přirozeně meandrující potok.23 Přírodní park Bobrava - zahrnuje střední část údolí Bobravy a přilehlých lesů Bobravské vrchoviny, ve kterých chrání údolní luční porosty a přirozené lesy na svazích rozlehlého lesního komplexu Bučín. V údolí zachováno v různém stavu vyuţití několik starých mlýnů. Je zde delší cyklotrasa spojující region východní části Českomoravské vrchoviny napříč Boskovickou brázdou a Bobravskou vrchovinou s dolním Pojihlavím a Pohořelicemi.24
21
http://cs.tixik.com [cit. 2010-03-14] http://www.prygl.net [cit. 2010-03-12] 23 http://www.oblibeny.cz [cit. 2010-04-08] 24 http://www.cyklo-jizni-morava.cz [cit. 2010-03-28] 22
22
3.4.1 Ubytovací služby v regionu Hotely Počet hotelů v oblasti Brněnska je asi 65 z toho 45 v městě Brně. V tomto mikroregionu se provozují všechny kategorie hotelových zařízení. V samotném městě Brně je nevýznamnější 5*hotel Holiday Inn. Ze 4*jsou to Grandhotel, Boby centrum, Voroněţ atd.3* zaujímá největší podíl na počtu, a sice 33 hotelů, z nichţ v Brně je nejznámější hotel Avanti.2* jsou také dosti vyuţívané, z nichţ stojí za zmínku hotel Continental. Návštěvníci mají tedy z brněnských hotelů velký výběr. Co se týče hotelů nacházejíc se v okolí Brna a hradu Veveří, tak bych uvedl opět ty nejznámější a nejprestiţnější. Kolem brněnské přehrady turisté najdou hned několik hotel. Zařízení, příkladně Laguna, Kozí horka, Neptun či Santon, který je zároveň lázeňským centrem. V okolních městech cc. do 10 km od hradu Veveří, lze uvést hotel Kaskáda v Kuřimě, Motorsport v Ostrovačicích, Harmonie na Zastávce, Atlantis v Rozdrojovicích a především Nový dvůr, který je nejblíţe hradu a který zároveň je často prezentován a propagován v areálu hradu.
Penziony Návštěvníci regionu zde najdou také poměrně dost penzionů také různých kategorií. V Brně je to asi kolem 25 objektů a v okolí kolem 22 těchto ubytovacích zařízení. Nejblíţe hradu Veveří je moţno jmenovat penzion Cristal v Rosicích, U Nedbálků v Ostrovačicích, U němců v Domašově, Marie v Bystrci, Eliot v Ţebětíně i Zámecký mlýn u Tišnova.25
Kempy Kempy se pochopitelně soustřeďují převáţně u přehradní nádrţe, nebo v blízkosti Automotodromu. Vyhlášené kempy jsou kemp Alpa a Oáza v Ostrovačicích, autokemp Oáza v Chudčicích, autokemp Obora v Bystrci a u brněnské přehrady jsou to Radka, Hana aturistická základna Kozí horka či Habří rokle také táborová základna muflon u Kníniček. Ostatní ubytování V oblasti lze vyuţít k ubytování také motely jako příkladně motel Bobrava v Modřicích, Kobero, Hasičský dům v Říčanech atd. 26.
25 26
http://www.j-morava.cz/ubytovani [cit. 2010-03-12] http://www.levneubytovani.net [cit. 2010-03-14]
23
3.5 Hrad Veveří 3.5.1 Historie hradu Veveří Hrad Veveří má velmi dlouhou, nesmírně zajímavou a pro dějiny Brna i Moravy zcela nepominutelnou historii, někdy také důkladně propletenou mýty a bájemi. Samo jméno Veveří svědčí o starobylosti hradu, neboť toto jméno vychází ze staroslovanského jména vevera, coţ označovalo známé lesní zvíře- veverka. Hrad tedy musel s veverkami, či spíše s jejich přírodním prostředím souviset.27 Území, na němţ se dnes rozkládá areál hradu Veveří se všemi přilehlými pozemky, bylo osídleno pro svou výhodnou polohu a příznivé podmínky uţ v pravěku.28 Veveří patří k našim nejstarším hradům, první nepřímá zmínka o jeho existenci pochází z roku 1213, kdy se na listinách krále Přemysla Otakara I. a jeho bratra markraběte Vladislava Jindřicha objevuje Štěpán z Veveří, pravděpodobný předek pánů z Pernštejna. Hrad byl pravděpodobně zaloţen mezi lety 1202 a 1218 spolu s dosud stojícím kostelíkem Nanebevzetí Panny Marie a dnes zaniklou vsí.29 Po Přemyslu Otakaru II. byli pány hradu další králové a také následovali další purkrabí. V dalších letech se tak připomíná moravský komorník a purkrabí Hartleb, pak dále známý veverský purkrabí Ctibor a brzy na to Matouš z Černé hory., který prakticky zakončil první etapu purkrabích. Roku 1306 vymřeli přemyslovci a hrad tak přešel do rukou nových pánů.30V roce 1308 byl hrad zastaven králem Jindřichem Korutanským Fridrichovi Habsburskému jako část záruky na vyplacení velké finanční částky. Jiţ následujícího roku bylo Veveří opět v zeměpanských rukou. Za vlády Lucemburků měli purkrabí na Veveří stále velkou váţnost a panovník jim svěřoval značné pravomoce v široké oblasti.31 Osudy Veveří se pak na dlouho ztrácejí ve zmatených událostech sporů mezi pretendenty na přemyslovský trůn uprázdněný zavraţděním Václava III. Vítězem v tomto zápase se stal Jan Lucemburský. Hrad Veveří podle všeho zůstával v těch časech ve faktickém drţení moravské šlechtické reprezentace.32
27
Flodrová, M.: Hrad Veveří vypráví. Brno: Šimon Ryšavý, 2002. 7 s. ISBN 80-86137-6 Tamtéţ, s.8 29 Dostupné z: http://hrady.dejiny.cz [cit. 2010-03-02] 30 Dacík, T.: Hrad Veveří-mýtus, historie, skutečnost. Brno: SVAN, 2000. 19 s. ISBN80-89956-16-0 31 Dostupné z: http://hrady.dejiny.cz [cit. 2010-03-01] 32 Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad, který se probouzí. Vydal Národní památkový ústav v Brně, 2005 28
24
Situace se zásadně změnila ve chvíli, kdy se do země s titulem markraběte moravského z Itálie vrací mladý kralevic Karel – pozdější císař Karel IV. Veveří tak po letech opět získává váţnost zeměpanského majetku a zakrátko je znovu základem výkonu panovnické moci nad okolním územím. Období mezi lety 1349 aţ 1375 lze právem nazývat „zlatým věkem “hradu Veveří. Na Moravě tehdy vládne mladší bratr císaře Karla IV., markrabě Jan Jindřich. Ten si hrad Veveří vybírá jako jednu ze svých hlavních residencí.33 Závaţná politická jednání proběhla na Veveří roku 1375 v souvislosti se snahou císaře Karla IV. o zajištění volby svého syna Václava římským králem. Na hradě se tehdy sešli významní političtí činitelé říše a zemí Koruny české. 34 Strategicky významný hrad zastavil král Zikmund roku 1421 Petrovi Kutějovi, výměnou za tvrz a městečko Slavkov. Válečné události se hradu dotkly asi poprvé někdy kolem roku 1426.35 V dalších letech drţeli veverskou zástavu Hechtové z Rosic aţ do roku 1458, kdy král Jiří z Poděbrad krátce po svém nástupu na trůn zapsal Veveří kníţeti Přemkovi Těšínskému. Během české-uherských válek v následujících letech se patrně roku 1469 zmocnili Veveří přiznivci krále Matyáše. Roku 1482 získal zástavní právo na Veveří Václav z Ludanic.36 Na počátku 16. století hrad a panství Veveří postupně přecházejí do svobodného šlechtického drţení. Jako prakticky všechen markraběcí majetek na Moravě i Veveří padlo za oběť královským dluhům. Na příštích šedesát let se tak veverské panství ocitlo v rukou svobodných pánů z Tieufenbachu.37 Tieuffenbachové byli mezi šlechtickými majiteli hradu Veveří prvním rodem, jehoţ kořeny netkvěly v zemích Koruny české. Patřili totiţ k nejstarší šlechtě v Korutanech.38 Obr. 14 Veveří od jihozápadu 20. léta 19. Veveří bylo ale přesto příleţitostně vyuţíváno především
pro
pořádání
st.
honosných
společenských banketů. Collaltovská kapitola v historii hradu a panství Veveří ale skončila náhle a tragicky na jaře 1707. Veverští Collaltové zemřeli bez potomků zdroj: http://www.veveri.cz 33
Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad..... Hodeček, D.: Brno v minulosti a dnes, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, XIV., Brno: Point CZ, 2002, s. 235 –258. ISBN 80-902931-0-7 35 Tamtéţ, s.238 36 Dostupné z: http://hrady.dejiny.cz [cit. 2010-03-08] 37 Hodeček, D.: Brno v minulosti…., s.253 38 Flodrová, M.: Hrad Veveří…., s.43 34
25
a panství padlo na hrabata ze Sinzendorfu. Panství rodiny Sinzendorfů je nejdelší souvislou soukromou drţbou hradu a panství. V roce 1844 bylo panství prodáno známému podnikateli Jiřímu Sinovi, který vlastnil jiţ řadu velkostatků na Moravě. Panství Veveří baron Sina odkázal své vnučce Heleně, později provdané za Řehoře kníţete Ypsilanti, řeckého velvyslance ve Vídni. Ekonomické potíţe ale Helenu Ypsilanti donutily roku 1881 veverský majetek prodat. Kupcem byl Mořic svobodný pán Hirsch-Gereuth, uznávaná veličina ve světě velkých finančních obchodů. Za nového majitele byla racionalizována správa rozsáhlého velkostatku.39 Hrad Veveří v 20.stol opět změnil majitele, tentokrát jej zdědil jeho adoptivní syn baron de Forrest. Po první světové válce ustanovil na hradě správce anglického důstojníka Rugbyho.40 Aţ do roku 1919 se pak uţ prakticky nic podstatného na panství neměnilo. Teprve pozemková reforma znamenala změnu vlastnických práv. V roce 1925 po letech sporů ukončil své působení na tomto panství jeho poslední majitel Mořic Alfred, baron De Forest. Hrad Veveří sám se uţ od počátku státní správy postupně stával oblíbeným výletním místem Brňanů i lidí ze širokého okolí. Přispěla tomu ostatně i návštěva presidenta republiky T.G.Masaryka.41 Veveří, jakoţto jedné z nejnavštěvovanějších památek v regionu, nadále upevňovalo. Slibně se rozvíjející turistický ruch ale přetrhla II. světová válka. Hrad byl konfiskován pro potřeby německé branné moci a obsazen ţenijní jednotkou Wehrmachtu. Hrad se snaţil navázat na předválečnou úspěšnou tradici významného turistického cíle pro celé široké okolí. Bohuţel tato iluze netrvala dlouho.42 Nejsmutnější údobí hradu tedy začalo několik let po II. svět. válce. V září roku 1999 ze správy ministerstva školství pod pravomoc ministerstva kultury a byl vřazen mezi památkové objekty spravované Národním památkovým ústavem v Brně.
39
Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad..... Dacík, T.: Hrad Veveří….,s.23 41 Flodrová, M.: Hrad Veveří….,s.79 42 Informační broţura Státní hrad….. 40
26
3.5.2 Stavební vývoj hradu Vznik hradu patrně úzce souvisel se stavbou nedalekého kostelíku Nanebevzetí Panny Marie. Vzhledem k dataci kostelíku, kladené na přelom12.a 13. stol., se zdá, ţe oba objekty vznikaly téměř současně. Za prokazatelné lze povaţovat, ţe nejstarším jádrem objektu je masivní hranolová věţ mírně lichoběţníkového tvaru, nacházející se v čele ostroţny nad příkrými srázy spadajícími k soutoku řeky Svratky a Veverky. Samotný hrad patrně slouţil králi, respektive markraběti, jako základna k loveckým zábavám. V první polovině 13. stol. bylo jiţ osídleno také tehdejší předhradí. Někdy ve třetí čtvrtině 13.stol, byla vystavěna přední. tj.
severní část
vnitřního hradu s břitovou věţí.43 Někdy v období v polovině 14. stol. s velkou pravděpodobností vzniklo opevnění čela předhradí tvořené systémem čtyř střídajících se uzavřených rozměrných čtverhranných a okrouhlích věţí. Břitová věţ, nacházející se v komplexu hradu vzbuzovala vţdy pozornost. Vnější průměr činí zhruba jedenáct metrů a její stěny při základu mají tloušťku přes tři metry. Přízemí hradu zajišťovalo nezbytné přímé sluţby pro vlastníka hradu a jeho druţiny.44 Druhou rozpoznatelnou fázi rozvoje veverského hradního areálu inicioval zřejmě moravský markrabě Karel Lucemburský, pozdější císař Karel IV. Mezi lety 1335 a 1349 je k západnímu průčelí jiţního z obou paláců přistavěna nová věţovitá budova, třetí palác, který je dnes na Veveří nestarší dochovanou palácovou stavbou. Zásadním způsobem hrad rozšířil mladší bratr Karla IV., markrabě Jan Jindřich Lucemburský, který na Moravě vládl mezi lety 1349 aţ 1375. Na východě areálu, na samém konci hradní ostroţny, nechal vztyčit mohutnou hranolovou věţ, velmi významně byl přestavěn interiér břitové věţe a ve druhém a třetím podlaţí věţe vznikají místnosti zaklenuté pěti rameny ţebrové klenby a propojené kamenným točitým schodištěm. Severně od břitové věţe nechal Jan Jindřich postavit representativní trojpodlaţní palác s kaplí sv. Prokopa, zvýšil počet veverských paláců na pět, čímţ se hrad Veveří rázem zařadil mezi nejrozsáhlejší a nejlépe vybavené hrady v zemích Koruny České. Hrad Veveří tak jiţ ve druhé polovině 14. století dostal rozlohu a základní podobu, která je přes všechny pozdější úpravy patrná dodnes. Válečné 15. století přivedlo na Veveří jen málo stavebních zásahů. Pouze vznik základní podoby
43 44
Hodeček, D.: Brno v minulosti….. s.227 –258. Dacík, T.: Hrad Veveří……,s.24
27
Jiţní brány a dnešního Purkrabství. Šestnácté a sedmnácté století a přechod královského hradu do dědičného šlechtického drţení byly naopak svědky rozsáhlých stavebních úprav. V době, kdy Veveří patřilo do majetku svobodných pánů z Tieuffenbachu, byla k hlavnímu veverskému paláci ze strany nádvoří přistavěna tři podlaţí arkádových chodeb Na východním nádvoří pod hranolovou věţí je postaven menší dvoupodlaţní palácek se dvěma sály zaklenutými na čtyři sloupy, oproti němu je doposud prosté opevněné JV nároţí obvodových hradeb dostavěno a opevněno a vzniká tu nejmladší z veverských věţí zvaná Prachová.45 V 17. stol. Tieuffenbachové upravili příjezdové cesty, doplnili je o předsunutá hranolová stavení, jeţ ozdobili svými rodnými znaky, došlo také k řadě úprav interiérů nejen v areálu, ale především v místnostech jednotlivých hradních budov.46 Stále ještě v první polovině 17. století jsou přestavěny také obě hradní brány. Upravena byla dozajista i budova tzv. Purkrabství, dnešní správa hradu nádvořím budova dnešního Anglického traktu. V 18. století, které na Veveří můţeme nazývat "sinzendorfským", byly nejpatrnějšími zásahy do podoby hradu rozsáhlé úpravy interiérů. Hrad Veveří slouţil jako representativní residence svých majitelů, coţ se projevilo na výzdobě především prvního patra paláce, kde jsou zařízeny representační salony. Palácová jídelna je vybavena rozsáhlými freskami. Na přelomu 18. a 19. století byly bohuţel strţeny budovy starých přemyslovských paláců na dnešním arkádovém nádvoří. Na místě toho severního byla vybudována romantická vyhlídková terasa. Zajímavou kapitolu stavebně historického vývoje hradu Veveří dokumentují plány na celkovou přestavbu hradu v duchu romantizující pseudogotiky, které nechal na počátku 30. let 19. století vypracovat princ Gustav Vasa.47 Devatenácté století zaznamenalo uvnitř hradeb jen jedinou novou stavbu - byl jí tzv. Nový ovčín, coţ je dnešní budova se sálem západně od Purkrabství na tzv. Středním hradě. Zajímavou kapitolu stavebně historického vývoje hradu Veveří dokumentují plány na celkovou přestavbu hradu v duchu romantizující pseudogotiky, které nechal na počátku 30. let 19. století vypracovat princ Gustav Vasa. Z dnešního pohledu můţeme říci, ţe pro historickou a uměleckou hodnotu
45
Dostupné z: http://www.veveri.cz [cit. 2010-03-12] Flodrová, M.: Hrad Veveří…..,s.91 47 Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad..... 46
28
hradu Veveří je dobře, ţe i tyto plány zůstaly pouze na papíře. Rozsáhlými úpravami prošlo ale v 19. století bezprostřední hradní okolí.48 Rozsáhlých zemních prací při stavbě cesty vyuţila tehdejší majitelka hradu Helena kněţna Ypsilanti k vybudování nového parku. V sedmdesátých letech 19. století nechala na stráních okolo hradu upravit pěšiny s odpočívadly i cesty určené k projíţďkám na koni a vysázet nové stromy, které tvořily rozlehlý anglický park. Baronka poměrně hodně investovala do oprav a úprav jak hradu, tak i jeho zahrad, cest a okolí vůbec. Dala příkladně také vystavět dva nové rozlehlé skleníky.49 Podobu blízkého okolí hradu Veveří v první polovině 19. století zachycuje několik perokreseb a rytin z této doby. Nejstarší vyobrazení podoby hradu Veveří a jeho nejbliţšího okolí máme ze šedesátých let 18. století. Jedná se o dvě malby na stěnách Palácové jídelny, které zachycují pohledy na Veveří z jihu a ze severu. Zde vidíme, ţe hradní stráně slouţily jako obory pro černou a vysokou zvěř.50 Také majitel hradu Veveří Baron Mořic se snaţil celý areál hradu patřičně upravit a zpříjemnit. Věnoval velké částky na důkladné opravy. Dal příkladně instalovat zařízení do té doby neobvyklé, totiţ telefonické propojení linkou mezi hradem a Rosicemi.51 Zvláštního správce na veverský velkostatek dosadil baron De Forest teprve po skončení první světové války. Správy hradu a panství Veveří se tehdy ujal britský plukovník Rugby. Stalo se tak pravděpodobně v souvislosti s první československou pozemkovou reformou, podle které měla být naprostá většina výměry veversko-rosicko-říčanského velkostatku zestátněna. Baron Arnold De Forest s pozemkovou reformou nesouhlasil a téměř po šest let vedl s Československou republikou o majetek, který povaţoval za nezcizitelně svůj, vleklý spor. Ten skončil aţ roku 1925, kdy baron De Forest, poslední soukromý majitel Veveří, souhlasil s odstupným a hrad i panství Veveří přešly pod stát Z panství, jehoţ výměra lesů a orné půdy byla 12 690 hektarů, jich pozemková reforma zestátnila téměř 11 tisíc.52 V období druhé světové války byl hrad obsazen policií a sloţkami SS. Po fyzické stránce přeţil hradní areál válečná léta celkem dobře, opravdová poškození hradu přinesl aţ samý konec války a boje spojené s osvobozováním města Brna. 48
Dostupné z: http://www.veveri.cz [cit. 2010-03-12] Flodrová, M.: Hrad Veveří…..,s.60 50 Fedor, Petr: Kulturní krajina okolo Státního hradu Veveří – první kroky na dlouhé cestě k obnově. Nepublikováno 51 Flodrová, M.: Hrad Veveří…..,s.63 52 Dostupné z: http://hrady.dejiny.cz [cit. 2010-03-12] 49
29
Průchod armád vedl také ke zničení či ztrátě značné části hradního mobiliáře. Jiţ v roce 1947 a 1948 byly alespoň střechy paláců znovu opraveny a ztracený mobiliář doplněn z fondů SH Konopiště. Na počátku 50. let 20. století byl Státní hrad Veveří naprosto bez úcty a pokory před sedmi sty padesáti lety jeho historie rozhodnutím příslušných zodpovědných orgánů přeměněn na lesnické učiliště, internát a závodní školu práce. Representační sály předělené příčkami, rokokové fresky přetaţené novou vrstvou omítek Od konce 70. let 20. století byl pod patronací Vysokého učení technického v Brně rozpracován další projekt, který měl Veveří proměnit tentokrát ve studentské a kongresové centrum takto byly nenávratně zničeny rozsáhlé plochy historických omítek, ba dokonce i zbytky renesančních sgrafit. S koncem „budování rozvinutého socialismu “byl skomírající projekt rekonstrukce hradu Veveří zastaven.53 V roce byl hrad předán do Správy Vysokého učení technického v Brně, které v roce 1994 pronajalo objekt akciové společnosti V roce 1999 byl hrad převeden do správy Památkového ústavu v Brně.54 Státní hrad Veveří byl zařazen do tzv. Programu záchrany architektonického dědictví zřizovaného Ministerstvem kultury ČR a díky dotacím ve výši cca 2,5 milionu Kč ročně byly v letech 2000 a 2001 opraveny zřícené klenby západní branné věţe, nově vyzvednuta propadlá střecha Jiţní brány a přezděny komíny na hlavním paláci. Pro potřeby správy hradu byla alespoň částečně opravena budova tzv. Purkrabství. Oprava hradních budov, restaurování dochované výzdoby a téměř 1 600 kusů opět nalezeného mobiliáře, obnova zahrad a anglického parku, a další nutné práce byly spočítány na více neţ tři čtvrtě miliardy korun. Rozpočet pro takový „havarijní “plán, který, jak doufáme, na jedné straně zastaví neúprosné hlodání času, ale také umoţní hradu Veveří presentovat většinu své dochované krásy, je spočítán na cca 170 milionů korun. Cesta k opravenému, plně zpřístupněnému a důstojně a účelně prezentovanému hradu, kterou Veveří před nedávnem nastoupilo, potrvá ovšem ještě mnoho let. 55
53
Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad..... Hodeček, D.: Brno v minulosti….. s. 227 –258. 55 Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad…….. 54
30
3.5.3 Současný stav hradu Veveří Soubor hradních budov je rozloţen na mírně se svaţující plošině a z ní k jihovýchodu vybíhajícím skalnatém ostrohu nad místem kde se do řeky Svratky, dnes rozšířené brněnskou přehradou, vlévá potok Veverka. Celá dispozice je poloţena v bezprostřední blízkosti města Brna, ale přesto dodnes překvapuje zachovaným Obr. 15 Letecký pohled na hrad Veveří
přírodním rámcem. Státní hrad Veveří dnes přes veškerá poškození
představuje
stále
ještě
památkový areál zasluhující si plnou pozornost široké veřejnosti. Rozsáhlý soubor
historických
budov
dodnes
dokumentuje význačnou roli, kterou hrad Veveří ať uţ jako zeměpanská pevnost a sídlo, či později centrum rozsáhlého panství ve své dlouhé historii hrál. Mnoţství dochovaných hodnot je stále ještě aţ překvapivě vysoké, ať jiţ se jedná o architekturu, interiérové výmalby, či značnou část dochovaného mobiliáře z poslední presentované podoby areálu na konci 40. let 20. století. Hlavní devizou hradu Veveří je ovšem bezprostřední blízkost druhého největšího města republiky - Brna. Právě fakt, ţe hradní areál je dostupný autobusovou linkou MHD, je jednou ze zastávek sezonní lodní dopravy po Kníničské přehradě a leţí necelých 8 kilometrů od nejbliţší zastávky tramvaje, umoţňuje stavět jeho budoucí turistickou atraktivitu velmi vysoko. Hodnota hradního areálu nespočívá ovšem pouze v dochovaném historicko uměleckém dědictví. Hrad Veveří tvoří ve své jedinečné poloze i jednu z nejvýraznějších krajinotvorných dominant celého regionu. Bezprostřední blízkost tří přírodních parků a tří chráněných krajinných oblastí hradu navíc propůjčuje roli přirozeného centra ekologicky velmi cenného území okolo Kníničské přehrady.56
56
Dostupné z: http://www.veveri.cz/storage/brozura. [cit. 2010-03-28]
31
3.5.4 Prohlídkový okruh57 Prohlídka paláce s břitovou věží Pro návštěvníky byly částečně zpřístupněny
Obr. 16 Palác s břitovou věţí
místnosti palác s břitovou věţí. Prohlídka začíná v průjezdu palácem s břitovou věţí. Návštěvníci vstupují 1 schodem nahoru do arkádové chodby.
Prohlídka pokračuje
v prvním patře v reprezentačních a obytných místnostech hradu, zařízených původním nábytkem
i
nábytkem
z Křivoklátu
a Konopiště Posledními místnostmi v patře,
zdroj: http://www.turistik.cz
kterými návštěvníci procházejí, jsou dvě kanceláře vybudované nad přepaţením gotické kaple. Po jejich prohlídce vstupují návštěvníci do arkádové chodby na vyhlídkovou terasu na místě gotického Přemyslovského paláce. Z prvního patra vystupují návštěvníci do druhého patra. Zde se nachází výstavní sál, v němţ se konají sezónní výstavy. Po prohlídce vystupují návštěvníci do krovu paláce obnoveného v posledních pěti letech. Mimořádně náročná obnova zachovala maximum původní hmoty krovu. Černá kuchyně Umístěna je v paláci s břitovou věţí. Vstupuje se do ní z průjezdu. V černé kuchyni, vyuţívané prozatím jako galerie, mohou návštěvníci obdivovat výlevku, dvojici chlebových pecí a krb s rošty. Anglický trakt Anglickým traktem se pouze prochází. Dolů se sestupuje do tzv. přemyslovského sklepení, částečně vysekaného do skály. Lapidárium - Zadní palác Hradní lapidárium s expozicí kamenných architektonických článků je umístěno v sále Zadního paláce.
57
http://www.npu.cz [cit. 2010-04-01]
32
4 Experimentální část 4.1 Metodika marketingového výzkumu Marketingový výzkum byl zaměřen především na terénní šetření v místech areálu objektu. Prostřednictvím šetření byly získány primární data. Výzkum proběhl v letech 2009-10 a bylo osloveno na 200 respondentů. K dispozici byly dotazníky obsahující 19 otázek. Následovala jejich analýza, vyhodnocení a grafické znázornění výsledků. Dále z internetových zdrojů, od správy hradu Veveří a od NPÚ byly poskytnuty další statistické údaje. Byla navrhnuta opatření a doporučení jak zefektivnit činnost správy hradu, zlepšit propagaci, zviditelnit objekt, lépe čelit a předcházet problémům, jak odstranit nedostatky a slabá místa a samozřejmě jak zvýšit návštěvnost.
4.2 Sběr sekundárních dat Pro bliţší znázornění návštěvnosti hradu Veveří, byla vyuţita sekundární data, jeţ byla získána ze statistických informačních internetových zdrojů, dále informace a údaje byly poskytnuty správou hradu a památkovým ústavem. Je zde vyjádřena návštěvnost objektu v letech 2006-2010, také v jednotlivých měsících v jednotlivých letech 2008 a 2009. Dále tato kapitola obecněji představuje návštěvnost památek v ČR, v Jihomoravském kraji a návštěvnost památek ve správě NPÚ.
4.2.1 Statistiky návštěvnosti Graf 1: Návštěvnost hradu Veveří v tis. v letech (2005-2010) 58
58
Informace o návštěvnosti byly zjištěny z centra informací a statistik kultury Dostupné z: http: // www.nipos-mk.cz [cit. 2010-04-04]
33
67000
70000 60000
65000
60000 51000
47000
50000 40000 30000
26000
20000 10000 0 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Graf nám ukazuje vývoj návštěvnosti hradu veveří v letech 2005-2010. Největší návštěvnosti v novodobé historii hradu se prozatím dosáhlo v roce 2007. V tomto roce se hrad přiblíţil k téměř 70 tisícům, coţ je velice chvályhodný výsledek. Pak nastal v roce 2008 mírný pokles, ale pouze o 2tisíce, na coţ mohlo mít vliv výkyvy počasí. Pak následuje propad aţ o 14 tisíc, čímţ se obšírněji zabývá v dalších řádcích. V roce 2010 nastává opět zvýšení návštěvnosti, která opět pokořila hranici šedesáti tisíc.
Graf 2: Návštěvnost hradu v jednotlivých měsících v roce 2010
15 500
16 000
15 000
12 000 8 000
7 000
7 500
7 500 5 500 3000
4 000 0 duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
Graf 3: Návštěvnost hradu v jednotlivých měsících v letech 2008-201059
59
Informace o návštěvnosti byly poskytnuty správou hradu Veveří
34
18000 16000 14000 12000 10000
rok 2008
8000
rok 2009
6000
rok 2010
4000 2000 0 duben
květen
červen
červenec
srpen
září
říjen
Z grafu je patrné, ţe na sníţení návštěvnosti hradu Veveří mělo výrazný dopad především vypuštění a čištění Brněnské přehrady. Je moţné, ţe na pokles návštěvnosti měla vliv, i kdyţ nejspíše nepatrný, hospodářská krize, jeţ se nejvíce projevila v ČR právě v roce 2009. Je věcí diskuze do jaké míry se finanční krize mohla podílet na poklesu návštěvnosti objektu. V roce 2008 tedy ještě před patrnými projevy krize u nás a čištění přehrady návštěvnost hradu Veveří byla kolem 65 tisíc. V následujícím roku 2009 se rázem návštěvnost sníţila na 51000 návštěvníků. V roce 2010 kdy krize nikterak výrazněji neustala a znovu byla obnovena rekreační činnost a plavby lodí, tak návštěvnost vzrostla o 9 tisíc, tedy na 60tisíc. Lze se tedy domnívat, ţe sníţená návštěvnost roku 2009 byla způsobená zejména vypuštěním přehrady. Při podrobnější analýze návštěvnosti v jednotlivých měsících, lze dojít k poznání, ţe v letních měsících, kdy lidé tráví nejčastěji dovolenou v regionu u vody na Brněnské přehradě a rádi vyuţívají plavbu lodí, klesla návštěvnost hradu aţ o téměř 30%. Příkladně znázorněno v grafu návštěvnosti jednotlivých měsíců. A to i s porovnání roku 2009 s předešlým rokem a s následným rokem (2010). Pro návštěvnost hradu a atraktivitu jeho okolí je tedy důleţité, aby rekreační oblast přehrady spolu a parní flotila kaţdým rokem fungovala během turistické sezóny k dispozici k turistickému vyuţití a nebyla jiţ na tak dlouhou dobu přerušena, jak tomu bylo právě v roce 2009.
35
Porovnání návštěvnosti SH Veveří a SH Pernštejn v roce 2008 Z následujících znázornění je zřejmé, ţe hrad Veveří se prozatím ještě nemůţe co do počtu návštěvníků SH Pernštejnu rovnat. Na památkový objekt Pernštejn zavítalo v roce 2008 aţ přes 70 tisíc návštěvníků více. Objekt Pernštejn měl zcela odlišný osud a zvláště ve 20. stol. nebyl nijak zvlášť zdevastován a pro veřejnost je poněkud déle otevřen a je dlouhodobě známou atraktivitou v regionu, proto takový rozdíl v návštěvnosti není nijak překvapující. Ovšem dle předpokladů by se hrad Veveří mohl v průběhu dalšího desetiletí výrazně přiblíţit k počtu návštěvníků hradu Pernštejn. Tabulka1: Návštěvnost SH Veveří a SH Pernštejn v roce 2008
SH Veveří počet měsíc návštěvníků duben 6 657 květen 10 121 červen 9 089 červenec 14 529 srpen 14 881 září 6 348 říjen 3 258 celkem 64 883
SH hrad Pernštejn počet měsíc návštěvníků 5 684 duben 17 165 květen 15 941 červen 41 007 červenec 38 632 srpen 12 667 září 4 385 říjen celkem
135 481
Graf 4: Návštěvnost SH Veveří a SH Pernštejn v roce 2008
45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0
SH Veveří SH Pernštejn
Zdroj: Statistiky SH Veveří; Bakalářská práce Dernerová, Hana: Profil návštěvníka hradu Pernštejn
36
Návštěvnost vybraných památkových objektů60 Tabulka 2: Návštěvnost hradů na Moravě v letech 2008-2009 (v tisících)
růst +
objekt
2008
2009
pokles -
Pernštejn
136000
134000
Bouzov
93000
107000
14000
/
Bítov
82000
84000
2000
/
Veveří
65000
51000
/
14000
Buchlov
60000
54000
/
6000
Svojanov
31000
47000
16000
/
2000
Graf 5: Návštěvnost hradů na Moravě v letech 2008-2009 160000 140000 120000 100000 80000
rok 2008
60000
rok 2009
40000 20000 0 Pernštejn Bouzov
Bítov
Veveří
Buchlov Svojanov
V tabulkovém a grafickém znázornění je také znázorněna návštěvnost ostatních hradů na Moravě, které jsou také pod správou NPÚ. Čísla počtu návštěvníků dále dokazují, ţe finanční krize se nikterak výrazněji na sníţení návštěvnosti neprojevila u většiny objektů. Výjimkou z tohoto uţšího výčtu je pouze hrad Veveří, hrad Buchlov kde je taktéţ velice patrná stagnace návštěvnosti. Mírné sníţení zaznamenal i hrad Pernštejn, ale tento pokles nebyl nijak dramatický. Ostatní objekty zaznamenaly naopak růst návštěvnosti. Tyto výsledky podtrhuje fakt, ţe za zásadní příčinu poklesu návštěvnosti hradu Veveří lze shledávat vypuštění přehrady a následné čištění. 60
Informace o návštěvnosti byly zjištěny z centra informací a statistik kultury Dostupné z: http: // www.nipos-mk.cz [cit. 2010-04-04]
37
V roce 2000, kdy byl vypracován Investiční záměr se předpokládalo, ţe v budoucnu po zrekonstruování hrad Veveří dosáhne návštěvnosti 100 aţ 130 tisíci vstupy ročně, zařadí se tak mezi nejnavštěvovanější památkové objekty na Moravě.61 Návštěvnost v minulých letech napovídá tomu, ţe tento předpoklad není ţádnou utopií. Pro přehled byly graficky znázorněny nejnavštěvovanější památky v republice a v regionu. Nejnavštěvovanější turistické cíle v ČR Praţská zoologická zahrada je nejoblíbenějším turistickým cílem u nás. V ţebříčku návštěvnosti se umístila na první příčce s jedním milionem a 290 tisíci návštěvníky. Sesadila tak dlouhá léta vedoucí Praţský hrad.62 Tabulka 3
TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků (2009)63 1. Státní zámek Lednice 341 tisíc 2. Státní hrad a zámek Český Krumlov 311 tisíc 3. Zámek a arboretum Průhonice 250 tisíc 4. Státní zámek Hluboká nad Vltavou 240 tisíc 5. Státní hrad Karlštejn 234 tisíc Tabulka 4
Nejnavštěvovanější cíle v Jihomoravském kraji (2009)64 1. Státní zámek Lednice 341 tisíc 2. jeskyně Moravského krasu 336 tisíc 3. Zoo Brno 250 tisíc 4. DinoPark Vyškov 204 tisíc 5. Zoo Vyškov 199 tisíc
61
V porovnání s ostatními zpřístupněnými památkovými objekty v regionu se při současných podmínkách dá s velkou pravděpodobností předpokládat, ţe návštěvnost zrekonstruovaného hradu Veveří se bude pohybovat mezi 100 aţ 130tisíci vstupy ročně. Znamenalo by to, ţe se Veveří zařadí mezi nejnavštěvovanější památkové objekty na Moravě. více na www.veveri.cz/storage/brozura.pdf 62 . http://www.rozhlas.cz [cit. 2010-04-08] 63 dostupné z:http://www.czechtourism.cz [cit. 2010-04-02] 64 dostupné z:http://www.czechtourism.cz [cit. 2010-04-02]
38
Nejnavštěvovanějšími
Obr. 17 Turistické cíle na Moravě
turistickými cíly na jiţní Moravě byly v loňském roce stejně jako o rok dříve jeskyně Moravského krasu, novogotický zámek v Lednici a brněnská zoo. Do první pětky v kraji patří dále zoo a DinoPark ve Vyškově. Těchto pět turistických atrakcí loni přilákalo přes 1,4 milionu lidí.65
Zdroj: http://www.jizni-morava.info/
4.3 Sběr primárních dat Sběr primárních dat byl proveden dotazníkovým výzkumem. Pokud není uvedeno jinak, jsou nadcházející grafická znázornění a tabulková vyjádření výsledkem dotazníkového šetření.
4.3.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření Tato podkapitola se zaobírá sběrem dat a vyhodnocení získaných odpovědí z dotazníků. Data byla zanalyzována a pro lepší přehlednost ztvárněna do grafů a tabulek. 1) Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy? Graf 6: Důvody návštěvy regionu
65
http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/pruvodce-pamatkami
39
80%
68%
60% 40% 20% 20%
8%
2%
1%
1%
pouze projíždí
zdravotní pobyt
služební cesta
0% výlet
dovolená
návštěva příbuzných
Z grafu je patrné, ţe hlavním důvodem návštěvy regionu Brněnska je z 68% výlet, dále následuje dovolená s 20% a třetí poloţku, jeţ zahrnuje 8% dotázaných, tvoří návštěva příbuzných. Důvod výletu je nejčastějším důvodem, coţ má opodstatnění jelikoţ značná část turistů pochází z Brna a okolí a je tedy v celku logické, ţe si lidé z blízkého okolí volí formu výletu. Dovolenou upřednostňují především návštěvníci ze vzdálenějších míst a převáţně z oblastí Vysočiny a Pardubického kraje, jak bylo zaznamenáno v dotaznících. Řada turistů také důvod uvedla návštěvu příbuzných, s kterými navštěvují při svém pobytu atraktivity v brněnském okolí včetně tedy hradu Veveří. Občas se stává, ţe lidé navštíví hrad ze spontánního rozhodnutí při projíţdění kolem objektu, jak graf udává 2%. 2. Jak často navštěvujete tento hrad? Graf 7: Pokolikáté jste již navštívily tento státní hrad? poprvé
podruhé
potřetí
již vícekrát
2% 16%
42%
40%
Grav znázorňuje počet návštěv, které dotazovaní návštěvníci prozatím podnikli na tento objekt. Převáţná část respondentů uvedla, ţe hrad navštívila víc jak jednou, coţ svědčí o tom, ţe se rádi vracejí na objek za účelem výletu, posezení a především 40
shlédnutí nových podniklých oprav hradních prostor a restaurování ineriérů paláce.Lidé z města brna a blízkého okolí fandí obnovéní hradního areálu do stavu v kterém byl veřejnosti přístupný ještě v 30.letech 20.stol. Řada návštěvníků rádi tedy podpoří hrad svou návštěvou. Mimo jiné také velmi rádi navštěvují opakovaně hradní vinotéku a kulturní akce v areálu hradu. Také jistý podíl na opakované návštěvě májí cyklisté, kteří rádi projíţdí areálem a nebo sem jezdí za účelem občerstvení. 42% zaujímá odpověď poprvé, coţ je také velice potěšující, kdyţ téměř polovina návštěvníků, i ze vzdálenějších koutů republiky se rozhodla pro první návštěvu tohoto hradu. Z hlediska doby otevření hradu a jeho né příliš rozsáhlým propagačním technikám, je velice dobrou vizitkou, ţe největší procentuální část tvoří poloţka první návštěva respondent. 3. Jak je Vaše cesta organizována? Další otázka měla za cíl zjistit, jak byla cesta na hrad Veveří organizovaná. Z grafu je jasně zřetelné, ţe nejvíce dotazovaných si zvolili způsob organizace cesty individuální formou a to plných 95%. Pouze 3% část odpovídali respondenti, jeţ pobyli na objektu v rámci zájezdu a pouze 2% vyuţilo sluţeb CK. Takové výsledky potvrzuje fakt, ţe hrad Veveří spolupracuje blíţe pouze s CK- Kudrna a jako památka spolu s dalšími atraktivitami v oblasti je nabízena cestovními kancelářemi Bohemia Tour, Km Tour, coţ je značným nedostatkem v propagačním směru. Ovšem nutno uvést, ţe tento fakt není hlavním důvodem, nýbrţ se na tomto výsledku z podstatné části podílí skutečnost, ţe lidé si obecně volí po Čr individuální formu organizování své cesty. Vzhledem k značné návštěvnosti z blízkých měst a obcí, je pochopitelná nepotřeba vyuţití cestovních kanceláří k realizaci návštěvy objektu. Ovšem spolupráce hradu a NPÚ s více CK a CA by nebyla jistě na škodu. 4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? Graf 8 : Roční období
41
jaro
léto
podzim
zima
2% 26%
24%
48%
Grafické vyjádření odpovědí na otázku ve kterém ročním období turisté do regionu zpravidla zavítají, vypadá následovně: 48% upřednostňuje letní období své návštěvy regionu, dále následuje jaro 26% a podzim 24%. Logické jsou pouhá 2% u zimního období, jelikoţ region nedisponuje horskými oblastmi a větším počtem středisek pro zimní sporty. A v neposlední řadě řada památkových objektů, zejména pod správou NPÚ, jakoţ to i hrad Veveří nejsou otevřeny pro veřejnost během zimních měsíců. 5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? Graf 9 : Délka pobytu
do 24.hod
2-3 dny 10%
4-6 dnů
6-10 dnů
více jak 10 dní
4% 1%
14% 71%
Z grafu lze vyčíst, ţe návštěvníci se v regionu zdrţují převáţně méně jak 24 hod., coţ uvedlo na 71% respondentů. Zbylá část grafu, 29% znázorňuje vícedenní pobyt dotázaných. Interval, který byl k výběru 2-3 dny zaznamenalo na 14% lidí a 10% zastoupení má poloţka 4-6 dnů, coţ si lze vysvětlit tak, ţe důvodem pobytu či návštěvy respondentů regionu a hradu Veveří bývá nejčastěji výlet a to zejména z města Brna a přilehlých obcí a měst.
42
6. Pokud jste zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? Graf 10: Místo ubytování
v okolí objektu
v Brně
v regionu
na více místech
10% 2%
28% 60%
Další otázka se týkala místa přenocování. Zde je tedy dominující odpovědí (v okolí objektu), kdy vlastně lidé často pobývají v rekreačních zařízení u Brněnské přehrady či vyuţívají levné ubytování v menších městech v blízkosti turistických atraktivit. Podle 28% podílu odpovědi ( v Brně), tak je patrné, ţe jsou oblíbeny a hojně vyuţívány také hotely či penziony v městě Brně. 7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? Graf 11: Výběr zařízení pro nocleh 60%
40%
36% 22%
20%
20%
14% 4%
4%
0% kemp
penzion
hotel
chata
u známých v soukromí
Následující graf zachycuje odpovědi respondentů na otázku, v jakém zařízení budou převáţně nocovat během svého pobytu v oblasti Brněnska. Nejvíce dotázaných vyuţilo kemp, coţ je důkaz toho, ţe návštěvníci se koncentrují často v okolí brněnské přehrady, kde je k dispozici hned několik kempů. Podstatná část klientů také vyuţívá komfortnějšího ubytování v Brněnských hotelech a menších městech v penzionech. 43
Samozřejmě nezanedbatelná část respondentů má evidentně svoji chalupu nebo zapůjčenou či v pronájmu chatu v blízkosti přehrady v chatových oblastech. Dalším způsobem ubytování se leckdy stává ubytování u známých nebo v soukromý, coţ zaujímá v grafu 8% část. 8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? Graf 12: Motivace návštěvy objektu
60%
55%
50% 40% 30%
25%
20% 9,0%
10%
6,0%
3,5%
1,0%
1,0%
0% vlastní zkušenost
internet
tištěné informace
reference od známých
TUC
informace od CK n.CA
rozhlas, televize
Další otázka se týkala motivace k návštěvě objektu Veveří. Graf vypovídá, ţe převáţná část, více neţ polovina dotázaných navštívila hrad jiţ vícekrát a tak tedy uvedli prioritně moţnost vlastní zkušenost, o čemţ jiţ bylo zmíněno obšírněji v otázce č. 2. Další podstatná část dotázaných zaznamenala v dotazníku internet, coţ v dnešní době rozvoje tohoto média je zcela logické. Hrad Veveří má v celku povedené vlastní webové stránky s častou aktualizací a mnohými informacemi o kulturních akcích a průběhu rekonstrukcí jednotlivých částí hradního areálu. Dosti často se také objevují zmínky o kulturních akcích v tištěných materiálech jako příkladně Rovnost, Brněnský deník, Metro, a další. Reference od známých zaujímají pouze 6%, coţ je v celku překvapivé. Většinou reference od známých tvoří podstatnější část v jiných výzkumech, které se zaobírají návštěvností památkových objektů a měst. Tento výsledek nejspíš také vyplívá, ze skutečnosti, ţe hrad je z velké části navštěvován lidmi jiţ poněkolikáté. Ti co jsou na hradě poprvé zřejmě se snaţí pouţít v dnešní době nejdostupnějšího informačního prostředku tedy internetu. TUC nelze dle výzkumu pokládat za pilíř 44
vyuţívání informací, ačkoli v Brně a okolí působí několik takových center, lidé zřejmě nějak zvlášť netíhnou po získávání informací touto formou. Informace od CK vyplívá z malé spolupráce hradu s cestovními kancelářemi, jak bylo uţ uvedeno. Propagace hradu Veveří prostřednictvím rozhlasu a televize je značně nákladné, proto se informace v těchto médiích objevují opravdu jen zřídka během několika let. 9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu? Varianta z nabídky ve znění: Návštěvu jsem plánoval (a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) zaujímá 84% z celkového počtu. Jinak odpovědělo 4% a 12% respondentů se přiklonilo k odpovědi: Pro návštěvu jsem se rozhodl(a) aţ po příjezdu do tohoto regionu (místa). 10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit nebo jste již navštívil(a)? Graf 13: Navštívené atraktivity v regionu 0,8 55%
0,6
40% 0,4
36%
32% 22%
0,2
20%
15%
0 přehrada
zoo
jeskyně
zábavní zařízení
památky v přírodní památky v brně atr. v okolí okolí
Dotázaní měli moţnost návštěvníci odpovědět formou doplnění názvu místa, atraktivity či společenské akce do vyznačených volných kolonek pod otázkou. Samozřejmě byla dána moţnost napsat více míst, kde jiţ pobyli nebo kam teprve ještě směřují nebo jakou atraktivitou se hodlají při pobytu obohatit. Největším lákadlem pro návštěvníky
je
bezesporu
Brněnská
přehrada
a
ZOO.
Zahrada
je
vůbec
nejnavštěvovanějším místní atraktivitou, roční návštěvnost se pohybuje běţně kolem 300 tis.66 Dále významnou atraktivitou pro turismus jsou jeskyně v Moravském krasu,
66
Zoo v Brně loni přivítala 326 930 turistů, tedy o téměř 30 procent více neţ předloni. Více na http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/pruvodce-pamatkami/nejoblibenejsi-turisticke-cile-v-cr
45
kam také zavítalo na 36% dotázaných. Velkou oblibu si získávají zábavní zařízení a parky v Brně a okolí, zejména známý Dino park ve Vyškově, který dokonce zaujímá v této kategorii 20%. Památky v Brně a v okolí jsou jiţ méně navštěvovanými místy, dle výpovědí respondentů, ovšem stále dohromady zaujímají na 37%. V centru Brna hojně je navštěvován hrad Špilberk, katedrála Petrov, muzea a také Anthropos a hvězdárna. V okolí Brna je nefrekventovanější památkou zámek Rosice, zámek Oslavany, a severně od Brna Lomnice a také Rájec–Jestřebí. Vzdálenější památkami, které se občas vyskytly v odpovědích jsou hrady Boskovice,
Pernštějn, Svojanov, zámek
Lysice, Slavkov a Bučovice. Dále několik technických památek jako příkladně huť Klamovka a Františka u Blanska nebo ţeleznice ve Zbýšově. Další známou atraktivitou, kam rádi turisté zavítají jsou rozhledny jako příkladně Babí lom, Klucanina a různé církevní památky, z nichţ nejzná mější Benediktinský klášter v Rajhradu, kostel v Předkláštěří, poutní chrám Křtiny či kláštěr Porta Coeli. Přírodní atraktivity v dotaznících prezentují přírodní parky Bílý potok, Podkomorské lesy, Rakovecké údolí a Bobrava. Z kulturních akcí dominují akce pořádané na hradě Veveří, na přehradě, v centru Brna, také v okolních obcích na okolních kulturních objektech. 11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu? Graf 14: Priority při výběru regionu
100%
90% 80%
80% 60% 32%
40% 20%
5%
0% kultura
příroda
sport
ostatní
Tabulka 5: Dílčí priority při výběru tohoto regionu
46
příroda lesy, krajina vodní plochy a toky čisté ţivotní prostředí klidné prostředí bez hluku kultura zábavní a kulturní zařízení památky kulturní akce sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace výkonnostní sport ostatní soukromé důvody pracovní důvody jiné
56% 25% 14% 5% 42% 38% 20% 66% 30% 4% 50% 25% 25%
Další otázka v podstatě více rozšiřuje a doplňuje podrobněji otázku předešlou. bylo moţno uvést, také více odpovědí. Většina respondentů zaznamenávala několik poloţek zároveň. V nabídce byly k dispozici čtyři obecné hlavní kategorie, které se daly ještě doplnit o dílčí priority, jejíchţ výsledky se také graficky ztvárnily pro lepší přehlednost. Nejčastějším motivem k příjezdu návštěvníků do regionu v kategorii kultura jsou zábavní, relaxační a poznávací zařízení (zoo, Dino park) dále jsou nejvíce preferovány historické památky a kulturní akce. Region disponuje velkým počtem kulturních památek, objektů a zařízení Kulturní dědictví je významným činitelem atraktivnosti regionu a významným prvkem v oblasti cestovního ruchu. Dále následuje příroda, která je v regionu velice rozmanitá a malebná, také nutno uvést z velké části stále zachovalá, většinou jistým stupněm ochrany zákonem chráněná. Z kategorie přírody získala nejvíce procent poloţka lesy, krajina, coţ koresponduje s výše uvedenými fakty, dále vodní plochy, coţ potvrzuje význam Brněnské přehrad, následuje čisté ţivotní prostředí a výběr uzavírá klidné prostředí. Variantu sport vybralo kolem 32% respondentů, coţ svědčí o rozsáhlém výběru sportovních moţností, atrakcí a zázemí pro různé druhy sportu v regionu. Plavání, koupání, cyklojízdy, pěší turistika, jízda na koni, jachtaření, rybaření, různé další výkonnostní sporty, lze v poměrně dobře vybavených sportovních areálech a střediscích, fitness centrech provozovat po celý rok.
47
12. S kým cestujete? graf 15: Otázka č. 12
s rodinou
s kamarády/se známými
sám/sama
se skupinou/se zájezdem 4% 14% 54%
28%
Dvanáctá otázka se zaobírala s kým dotázaní cestují do regionu či k památkovému objektu Veveří. Z počtu 200 dotazovaných sdělilo 54%, ţe cestují s rodinou, coţ vypovídá o rodinných výletech, které jsou v hradním areálu na první pohled často patrné. Rodiny s dětmi jsou nejčastějším segmentem návštěvníků tohoto objektu. Výlet parníkem, návštěva zoo výlet do přírody, sportovní akce, dovolená u vody a kulturní a zábavní akce pro děti a mládeţ v areálu hradu jsou opravdovým magnetem pro rodiny s dětmi. K druhému bodu se vyjádřilo kladně na 28%, coţ dokazuje,
ţe
objekt
a
okolí
hradu
je
vítečným
místem
pro
výlety
se
známými, kamarády, přáteli či partnery. Romantické výlety parníkem, návštěva různých dalších přírodních pozoruhodností, památek výlety spojené s návštěvou města Brna, přehrady. Tak to je výčet lákadel pro návštěvu regionu Brněnska a hradu Veveří. 13. Jaký dopravní prostředek jste použil (a) při dopravě do tohoto místa? Tabulka 6 : Otázka č. 13
rok 2009 automobil bus kolo pěšky motocykl parník
45% 43% 9% 2% 1% 0%
rok 2010 automobil parník bus kolo pěšky motocykl
40% 30% 20% 7% 2% 1%
Graf 16: Otázka č. 13
48
50% 40% 40% 30% 30% 20% 20% 7%
10%
2%
1%
pěšky
motocykl
0% automobil
parník
bus
kolo
Tato otázka byla stěţejní pro výzkum, neboť vyjádřila do jaké míry se podílí na návštěvnosti hradu atraktivnost Brněnská přehrada. Touto otázkou se dobře zmapovala situace, kdy v roce 2009 došlo k vypuštění přehrady67 a následnému propadu návštěvnosti. V roce 2009 nebylo moţno realizovat plavby parníkem a byla také výrazně omezená moţnost koupání a vodních sportů. Část výzkumu v roce 2010 ukázal na fakt, ţe Brněnská přehrada, je jedním z hlavních činitelů působících na návštěvnost hradu Veveří. Rekreace u přehrady, a plavby parníkem68 jsou klíčovými faktory návštěvnosti a vyuţití této lokality návštěvníky. Z grafu je patrné ţe v roce 2009, kdy byla vypuštěná přehrada a tedy nejezdily parníky, se částečně kompenzovala doprava k Veveří vyuţitím MHD či vlastním osobním automobilem. Kdeţto v roce 2010 kdy jiţ od dubna byla přehrada opět napuštěná a kdy po ní mohli jiţ plout parníky, se situace rázem změnila. Parníky vyuţilo na 30% respondentů a vyuţití busu (MHD) a automobilů se sníţilo o 28%. Nejčastějším dopravním prostředkem je automobil. Před hradem Veveří lze vyuţít dvě poměrně prostorná parkoviště. Parník lidé vyuţívají z 30% jako konečný dopravní prostředek k objektu, a to zejména důvodů záţitku z vyhlídkové plavby. Pro návštěvníky z Brna je parník stále oblíbenější a častější výletní atrakcí.
67
Mnoţství sinic ve vodě uţ začalo být tak velké, ţe to prakticky bránilo nejen rozumnému rekreačnímu vyuţívání, ale pomalu začal být ohroţený i ţivot pod vodou. Padlo tedy rozhodnutí přehradu vyčistit. Na jaře roku (2009) proto začalo velké vypouštění a následné vápnění břehů. Více na http://www.cestovatel.cz/clanky/vypustena-brnenska-prehrada 68 Brněnskou přehradou plují elektrické lodě Dopravního podniku města Brna uţ od roku 1946. Více na http://www.prygl.net/doprava/lodni-doprava.
49
14. S čím jste při návštěvě hradu Veveří byl(a) nespokojen(a)? Graf 17- Otázka č. 14
50% 38%
40%
30%
30% 15%
20%
6%
10%
5%
4%
2%
0%
Tato otázka byla také velice významná z hlediska šetření, analyzování současného povědomí a názorů
návštěvníků na samotný hradní areál. Za největší
nedostatek je tedy respondenty povaţována malá nabídka sluţeb.Na hradě chybí řada sluţeb potřebných doplňkových sluţeb. Lze například uvést restaurační zařízení odpovídající
úrovně,úschovna
kol,
stojany na
kolo,
dětský koutek,
dětské
hřiště,odpočinková místa s dostatkem laviček k posezení, otevřena prozatím pouze jediná pohlídková trasa, nedostatečný počet prodejních míst suvenýrů, upomínkových předmětů td. Za další problém povaţují dotazovaní nevhovující MHD často se stává v letních
měsících,
ţe
se
MHD
potýká
s málou
kapacitou
pro
převoz
návštěvníků.Přeplněnost autobusů v hlavní části sezóny není ničím neobvyklím, stává se spíše pravidlem. Samozřejmě řadu návštěvníků tento fakt můţe odradit od návštěvy hradu a jeho okolí. Nicméně i na první pohled tak banální věci jako neochotný perznál, či špatné značení můţe mít určitý vliv na rozhodování se o opětovné návštěvě respondentů. Problémy s parkváním jsou jen ojedinělé a to při pořádání velkých akcí jako festivalů anebo koncertů, které zde bývají konány jen několikrát v roce. Pro nárazovou návštěvnost na takové to akce zatím větší prostory pro parkování nelze nijak zrealizovat. Úroveň a kvantita sluţeba jsou z části otázkou omezených moţností správce, kvůli pokračujícím opravám hradních prostorů. Fakt je ten, ţe i doplňkové 50
sluţby stojí peníze a z hlediska skromného financování, nelze prozatím s většími obnosy počítat. Avšak i přesto by se měly alespoň lavičky v blízkosti paláce se stojany na kola poskytnout pro návštěvníky. Také by se měly zohlednit základní potřeby návštěvníků jako nutnost stravování a měla by se zlepšit úroveň stravovacího zařízení a poţadavky také zazněly pro rozšíření prostoru pro občerstvení. Také posezení u hradní vinotéky by mohlo dostat, dle respondentů uspokovější ráz. Mezi jinými nedostatky se objevila dokonce nespokojenost s povrchem cest v areálu, či málo stinných míst k posezení. Také respondenti upozornili na nevyhrazená místa pro vozíčkáře na parkovišti, coţ je v dnesní době skutečně alarmujícím nedostatkem. Nedostatečné značení, je také špatnou vizitkou pro okolí hradu .4% respondentů vyţadují přehlednější značení cest, více směrovek k dalším atraktivitám a více informačních tabulí o regionu a lokalitě. Jako za nejmenší nedostatek dotazovaní označili neochotný perzonál. Pracovník na pokladně nebo průvodce zkrátka se zákonitě nemusí zavděčit kompletně všem návštěvníkům. Všichni pracovníci by se měli snaţit chovat kultivovaně, sluţně a dle moţností návštěvníkům poradit a vyhovět. 15. Upřesnění kvality služeb podle školní stupnice Tabulka 7 : Otázka č. 15
hodnocení Srozumitelnost informací pro návštěvníky Úroveň průvodcovských sluţeb Výška vstupného Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu Celkový dojem z atraktivity objektu Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu Nabídka zboţí v prodejně Celková spokojenost s úrovní sluţeb Moţnost výběru z více prohlídkových tras
průměrná známka 1,52 1,65 1,72 1,74 2,2 2,75 2,92 3,29 5 51
Při upřesnění kvality sluţeb byli respondenti poţádáni o zakrouţkování svého stupně hodnocením 1- jako nejlepší aţ po 5- jako nejhorší. Snahou bylo zprůměrovat hodnocení u kaţdé poloţky ve výběru. Nejlépe tedy dopadlo hodnocení poloţeksrozumitelnost informací pro návštěvníky (značení apod.), dále přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu, úroveň průvodcovských sluţeb a výška vstupného, jeţ byly hodnoceny druhým stupněm. Průměrný respektive třetí stupeň získaly z nabídky poloţky nabídka zboţí v prodejně a místo pro odpočinek. Nejhorší známku obdrţela poloţka Moţnost výběru z více prohlídkových tras. 16. Doporučil (a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? Graf 18: Doporučení objektu
100%
82%
80% 60% 40% 12%
20%
3,0%
2,0%
1,0%
spíše ne
určitě ne
0% spíše ano
určitě ano
neví
Dle vyjádření respondentů, by doporučilo hrad svým známým či přátelům 94%. Dotazovaní upřednostnili poloţku spíše ano, coţ koresponduje z celkovou spokojeností s objektem, ač s několika málo výhradami k úrovni sluţeb apod. jak jiţ bylo uvedeno podrobněji výše v otázkách č. 14 a15. Evidentně bylo s návštěvou hradu nespokojeno na 3% respondentů. 17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště?
Graf 19- Kraj trvalého bydliště
52
80%
77%
60% 40% 20%
10%
4%
6%
3%
0% Jihomoravský kraj
Vysočina
Pardubický kraj
Olomoucký kraj
ostatní kraje
Graf 20 - Jihomoravský kraj-okresy
50%
42%
40% 30% 20% 10%
12%
9%
6%
3%
3%
2%
0%
V otázce ohledně uvedení konkrétního trvalého bydliště se odpovědi zaznamenaly uvedením sídla respondentů dle jednotlivých krajů. Grafické vyjádření nám říká, ţe nejvíce dotazovaných se dostavilo na Veveří z Jihomoravského kraje vyjádřeno v procentech plných 77%, přičemţ největší zastoupení z jednotlivých sídel v tomto kraji má město Brno a to aţ 42%. Coţ, znamená, převáţná část návštěvníků přijíţdí na hrad z druhého největšího města Brna. Bylo znázorněno také zastoupení okresů v Jihomoravském kraji. Brno – venkov tvoří 12%, z něhoţ nejvíce návštěvníků pochází z měst Kuřim a Tišnov, třetí největší % část tvoří okres Blansko a to9 %, dále následuje okres Vyškov, Břeclav, Znojmo a nejméně respondentů se vyslovilo pro okres Hodonín s 2%. Z ostatních krajů převládá kraj Vysočina s 10%, tento kraj je jako druhý nejblíţe objektu a je zřejmé, ţe hrad se těší velké oblibě u respondentů z tohoto kraje. Dále následuje Pardubický a Olomoucký kraj. Tyto kraje mají k hradu Veveří také 53
relativně blízko a jsou poměrně dobře dostupné návštěvníkům. Ačkoli příkladně zlínský kraj je zhruba stejně vzdálen od hradu veveří, tak přesto se zdá být dostupnost těţší, coţ je pravděpodobně hlavním faktorem tak malého zastoupení respondentů z tohoto východního kraje. Nejvzdálenější kraj, který respondenti, respektive jedna rodina označila, je kraj Ústecký konkrétně město Kadaň, jak je patrné tak 5 krajů z ČR nemá ţádné zastoupení, v čemţ lze spatřit nedostatečnou propagaci hradu v masivních mediálních sdělovacích prostředcích. Jak jsem jiţ uvedl z důvodu značných finančních nákladů. Ovšem vzdálenost ostatních krajů jako příkladně libereckého nebo Karlovarského je hlavním důvodem skromného počtu turistů z těchto koutů republiky. 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Graf 21: Otázka č. 18
80% 60% 60% 40%
28%
20% 5%
5%
2%
0% do 10 km
11 až 50 km
51 až 100 km 101 až 200 km 201 až 400 km
Vzdálenost místa trvalého bydliště respondenti uváděli nejčastěji 11-50 km. Coţ jen dokládá skutečnost, ţe návštěvníci hradu přichází z velké části z města Brna a jeho širšího okolí procentuelně vyjádřeno tedy 60%. Nejméně přijelo do hradního areálu veveří návštěvníků z oblastí vzdálené 201-400 km, jeţ tvoří kraj Ústecký, Jihočeský a město Praha. 19. Údaje o respondentech: a) pohlaví: Z terénního šetření vyplynulo, ţe větší zastoupení u pohlaví mají ţeny a to 55%. Muţi tedy 45%. b) Počet obyvatel bydliště
54
Graf 22: Počet obyvatel bydliště
50%
44%
40% 30%
24% 18%
20% 10%
8%
5%
1%
0% do 3 tis
3-10 tis
10-50 tis
50-100 tis
100- 1 mil
nad 1 mil
Největší zastoupení v počtu obyvatel má město brno , kde se počet obyvatel pohybuje kolem 400 tisíc. S městy Ostravou a Olomoucí tvoří dohromady ve variantě 100-1. mil. obyv. aţ 44% Druhé místo získala kategorie10-50 tis., která tvoří o něco méně z celkového počtu, a sice 24%, přičemţ největší zastoupení mají města Kuřim, Svitavy, Blansko, Vyškov a Třebíč. Následuje kategorie, 3-10tis.které tvoří 18%. Města Tišnov, Rosice, Zbýšov, Ivančice mají největší zastoupení v této kategorii. 5% zaznamenala poloţka 50-100 tis. v zastoupení měst Jihlava, Prostějov, Čěské Budějovice, Pardubice a Zlín. Poloţka nad 1mil. zastupuje pouze Praha a tvoří 1% c) Věk: Graf 23: Věkové kategorie
40% 32%
34%
30%
25%
20% 10% 3%
4%
do 17 let
18-25 let
2%
0% 26-35 let
36-45 let
46-55 let
56 a více let
Největší zastoupení u věkových kategorií má poloţka 36-45 let. Tito lidé v produktivním věku tvoří rodiny s dětmi, cyklisty a také návštěvníci v menších skupinách. Další poloţka rozmezí 26-35 tvoří 32%. Zde mají hlavní zastoupení mladé 55
páry s dětmi, a také ještě studenti. Významnou kategorií je 56a více let, kdy 95% tvoří senioři, jeţ jsou pro hrad důleţitým segmentem návštěvníků. Mělo by se více dbát na akce pro teenagery a mladé studenty, kteří dle výzkumu zahrnují dohromady pouze 7% z celkového mnoţství dotázaných. d) Vzdělání: Graf 24: Vzdělání základní/vyučen
střední
28%
vysokoškolské
32%
40%
Další údaje o věku a vzdělání jsou také přiblíţeny grafickou formou. Vzdělání kde největší část značí střední vzdělání, dále základní a vyučení, pak následuje vysokoškolské s 28%. e) Zaměstnání Graf 25: Zaměstnání respondentů zam.veřejné služby
zam. soukromý sektor
důchodce
nezaměstnaný/student
podnikatel /živnostník
v domácnosti/mateřská
6%
2%
11%
32%
23% 26%
56
Zaměstnání koresponduje s výsledky otázek z předešlé pod otázky u věkových kategorií. Respondenti v produktivním věku zahrnují 67% a lidé studující a v důchodu 33%. Jak jiţ bylo předesláno, je nutné najít motivační směry k uskutečnění návštěvy více mladých lidí a studentů. Také neustále dotvářet vhodné podmínky a zázemí pro seniory. Nemělo by se také zapomínat na potřeby hendikepovaných, pro které je třeba zabezpečit další bezbariérové zpřístupnění objektu a vůbec celého areálu. Vzhledem k velkému počtu rodin s dětmi, které na hrad často zavítají, je také zásadní pro udrţení takové to klientely, vytvářet doprovodné programy také zlepšit zázemí a doplňkové sluţby. Také častěji pořádat divadelní představení, šermířské slavnosti pro tento významný segment návštěvníků. Více tedy v kapitole návrhy řešení a doporučení pro zvýšení návštěvnosti. Graf 26 – Zahraniční návštěvníci dle země původu69
Německo
Slovensko
Rakousko
Holandsko
Velká Británie
Polsko
Francie
ostatní státy
6%
5%
3% 6%
40%
10% 10% 20%
Jiţ v úvodu bylo uvedeno, na hradě se nevyskytuje větší mnoţství zahraničních návštěvníků a tak není prakticky moţné vytvořit solidní a hodnověrný výzkum se zahraničními respondenty. Alespoň jsem získal informace a údaje od pracovníků hradu o zahraniční návštěvnosti hradu Veveří.
69
Informace o návštěvnosti byly poskytnuty správou hradu Veveří
57
5 Atraktivita hradu Veveří Na základě zjištěných informací při terénním šetření a doplňujících informací získaných od jiných subjektů bylo moţné vypočítat atraktivitu památkového objektu. Výpočet atraktivity Vzorec pro výpočet: ATD = d * n * f / 1000 ATD = atraktivita turistické destinace nebo objektu d = průměrná vzdálenost místa bydliště od destinace, pro tuzemce i cizince n = průměrný počet návštěvníků/den. Průměr počítán pouze ve dnech, kdy byl státní zámek přístupný veřejnosti. f = průměrná četnost návštěvy hradu nebo zámku. Představuje, jak často se na toto místo návštěvníci vracejí. Výpočty: d=0,05*5+0,60*30+0,28*75+0,05*150+0,02*300=53 Průměrná vzdálenost místa bydliště od hradu je 53 km. n=(a+b)/2 a, (průměrný počet návštěvníků za období květen-září/počet měsíců celkem) / průměrný počet dní za měsíc (50000/5)/27=370 b, (průměrný počet návštěvníků za měsíce duben a říjen/počet měsíců celkem) / průměrný počet dní: (10000/2)/8=625 n=(370+625)/2=497 Průměrný počet návštěvníků za den byl vypočítán na 497osob. f=0,42*1+0,4*2+0,16*3+0,02*4=2 Průměrná četnost činí 2 návštěvy ATD= (53*497*2)/1000=53 Atraktivita hradu činí 53.
58
6 SWOT analýza Tato SWOT analýza byla vytvořena na základě marketingového šetření a analyzování dat z výzkumu a různých informačních zdrojů. Analýza vnitřního prostředí Silné stránky výhodná geografická poloha vhodné přírodní podmínky k rekreaci zachovalá příroda a krajina přírodní, kulturní, technické památky blízkost významného historického města hustá síť pěších tras a naučných stezek rozvoj vodní turistiky úroveň průvodcovských sluţeb vysoký podíl opakovaných návštěv finanční dostupnost destinace aktivita místní samosprávy dostatečná ubytovací kapacita v regionu Slabé stránky nedostatek doprovodných sluţeb jedna prohlídková trasa nedostatečná nabídka zboţí v prodejně nízká propagace objektu památkovým ústavem nízká kvalita poskytovaných sluţeb málo doplňkových aktivit nedostatečné značení nízká výkonnost a mobilita NPÚ špatná kvalita místních komunikací
59
Analýza vnějšího prostředí Příležitosti dotace z EU propagace na veletrzích rozvíjení image zpřístupnění nových prostor v areálu hradu tematické prohlídky interiéru paláce vyuţití potenciálu cestovního ruchu obnovení tradic a kulturních akcí spolupráce regionů a obcí zapojení podnikatelských subjektů komerční pronájmy tvorba nových produktů rozvoj cyklotras zvýšení prestiţe objektu Hrozby znečištění a vypuštění přehrady ekonomická krize nedocenění kulturního významu objektu vyšší ceny sluţeb pokles zájmu investorů legislativní omezení nedostatek finančních prostředků nedostatek rozvojových projektů zhoršování ţivotního prostředí znečištění přehrady poškození krajiny výstavba dálnice bezpečnost
60
7 Návrhy řešení pro zvýšení návštěvnosti objektu Po důkladné analýze dat, údajů a informací se dospělo k následujícím doporučení a návrhům řešení. V prvé řadě bylo shledáno za výborný tah zvolení formy strategie, kdy se z nedostatku vytváří přednost. Tato forma prezentace objektu se osvědčila, proto by bylo záhodno v tomto trendu i nadále intenzivně pokračovat. Snaţit se co nejširšímu segmentu trhu připomínat atraktivnost objektu vyplívající z postupné obnovy, na které se lidé de facto podílejí svou návštěvou. Zkrátka stále ještě s větší intenzitou se snaţit ze zdánlivého nedostatku objektu vytěţit maximum. Pak budou lidé, hlavně tedy z blízkého okolí s hradem spjati natolik, ţe opravdu budou kaţdým rokem zvědavi na nové postoupení oprav a hrad poctí svojí opakovanou návštěvou. Zároveň podnikat patřičné kroky a nepolevovat ve snaze vytvoření a zpřístupnění druhého prohlídkového okruhu či trasy. Zásadním krokem k zvýšení návštěvnosti by se mělo stát rozšíření prohlídkové trasy na 2 okruhy. Rozšíření expozice a častější realizování výstav je pro budoucí léta nezbytným krokem. Musí se ovšem brát v potaz nelehký úkol zajištění potřebného vybavení a mobiliáře k prezentaci dalších interiérů paláce. Dle výzkumu a častého pozorování by se měla nabídka produktů hradu zaměřit především na segmenty, jako jsou rodiny s dětmi, senioři, cykloturisti a na umělecky zaměřené skupiny návštěvníků. Nezanedbatelným přínosem by se mohlo stát prodlouţení sezóny otevření objektu o dva měsíce (březen, listopad). I v těchto měsících by se jednak mohly pořádat různé kulturní akce a z části by mohla být otevřena i expozice. Bylo by dobré zvýšit počet doplňkových aktivit, tzn. pořádat během sezóny více festivalů, výstav, oslav, coţ by zajisté objekt markantněji zviditelnilo a nastal by větší příliv návštěvníků. Zejména u mladých lidí a studentů lze obecně vypozorovat vzrůstající tendenci návštěv těchto typů akcí a právě proto by se na tento segment měl brát zřetel a podle toho uzpůsobovat některé zábavní a kulturní akce v areálu objektu. Na hrad by se jistě podařilo přilákal větší počet návštěvníků, nejenom ze vzdálenějších míst republiky, ale také i z blízkých oblastí. Zvýšilo by se tím tedy povědomí u obyvatel z okolních vesnic a měst. Při obnově zvyklostí, oslav a tradic přímo v areálu hradu, by se mohla výrazně zvýšit návštěvnost. Další prioritou správy hradu a NPÚ by mělo být zlepšení stravovacích sluţeb v areálu hradu a zvýšení úrovně sluţeb jako
61
takových. Návštěvníci vyţadují rozsáhlejší prodej suvenýrů, dostatečný počet laviček, stojanů na kolo a poskytnutí většího prostoru k posezení a občerstvení. Neoddiskutovatelným faktem je důleţitost udrţení si stálejší klientely, která se bude v průběhu let na objekt opětovně navracet, coţ se jeví jako klíčovým faktorem pro návštěvnost. Nezbytné je, aby návštěvníci nabyly co nejlepšího dojmu a poznání z pobytu v areálu hradu, proţily příjemné záţitky a následně začali doporučovat tuto atraktivitu ostatním potenciálním návštěvníkům, coţ je velmi ceněná a vlivná forma reklamy. Hledat tedy nové alternativy zábavních programů a výstav, a také neustále upozorňovat na realizaci rekonstrukcí a oprav, které byly a jsou na hradě prováděny, a které stojí za to navštívit. Klást větší důraz by se měl také na nabídku doprovodných programů, jimiţ by se umocňoval záţitek návštěvníků hradu. Během roku by bylo třeba pořádat v areálu hradu rozličné kulturní akce, které by oslovily co nejširší segment turistů. V prvé řadě je zapotřebí častější pořádání zábavných a kulturně naučných akcí v blízkosti a v areálu hradu. Dále z výsledků marketingového šetření se naznalo v oblasti propagace také jisté nedostatky. Především by se v oblasti propagace měl více angaţovat NPÚ v Brně. Dosavadní výkony a snahy tohoto ústavu se jeví jako nedostatečné a neefektivní. Nezaměnitelnou formou propagace je bezesporu internet. Internetové stránky samotného hradu Veveří sice zajišťuje několik let správce hradu, ovšem bylo by třeba ještě vytvořit ucelený web památek regionu a Brněnska, při čemţ hrad Veveří by měl vlastní sekci s nejnovějšími informacemi o akcích, postupné rekonstrukci a historii. Vše by měl samozřejmě zajišťovat NPÚ. Další aktivitou NPÚ v rámci propagace by mělo být vydávání měsíčníku, jeţ by byl čistě zaměřený na památkové objekty, které má pod patronátem. V měsíčníku by byly ztvárněny tipy na výlet a speciální průvodce po okolních objektech. Od NPÚ by měla vzejít vytrvalá snaha vytvoření projektu k obnově a prezentaci kulturních památek, který by bylo moţno z valné části financovat z fondů EU. Bylo by záhodno také vytvořit souvislou publikaci vývoje hradu a panství Veveří o coţ by se rovněţ měl zasadit NPÚ. Váţným nedostatkem v propagaci je zejména v posledních letech nedostatečné vyuţívání veletrhů k propagování produktů NPÚ. Pravidelné vyuţívání veletrhů v Brně i v Praze by bylo velkým přínosem pro zviditelnění památkových objektů a mimo jiné 62
navázání nových kontaktů s CK, podnikatelskými subjekty apod. V propagaci objektu a okolí by se měli také více angaţovat CK a CA, které by pravidelně zařazovaly lokalitu brněnské přehrady do svých nabídek pro klienty. Na návštěvnost objektu do jisté míry má vliv úroveň propagace obcí a měst v okolí objektu, která zasluhuje také větší rozsah a zefektivnění. V okolí hradu by se mělo zajistit pravidelné pořádání sportovních aktivit a také vzdělávacích kurzů. Samozřejmě podmínkou jsou kvalitní ubytovací a stravovací zařízení v oblasti. Město Brno a Svazek obcí a občanská sdruţení by měli vytvořit projekt pro tyto aktivity a hrad Veveří do něj zakomponovat, čímţ by se přispělo k příznivému image a pověsti hradu a jeho okolí. Měl by se tedy co nejdříve dokončit chystaný projekt obnovy kulturní krajiny vytvářený několika veřejnými subjekty, jehoţ náplní by byla cílená propagace a kultivace celého okolí hradního areálu. Další nezbytností se stává co nejbliţší dokončení a uvedení do provozu cyklistickou trasu od hradu Veveří k městu Brnu. Dalším bodem k zviditelnění hradu veveří je potřeba instalace většího mnoţství poutačů, směrníků a informačních cedulí na silničních komunikacích, a cyklotrasách. Snaţit se vytvářet projekty pro podporu CR v oblasti a čerpat finanční prostředky z fondů EU. Zde lze spatřit opravdu velké rezervy. Bylo by nasnadě také vytvořit příkladně veverský turistický spolek, jenţ by koordinoval turistické aktivity mládeţe a příkladně i seniorů v oblasti. Také by nebylo od věci zvýšit úroveň vzájemné spolupráce podnikatelského a veřejného sektoru. Pilířem návštěvnosti a atraktivnosti okolí Veveří by se měla stát pobytová turistika v blízkosti Brněnské přehrady, pěší a cyklo-turistika. Je třeba dotvořit, dobudovat a zkvalitnit síť tras pro tyto aktivity. Vyuţívat potenciálu krajiny a rozsáhlých lesů a chráněných oblastí k ekologické výchově mladistvých. Rozvoj táboření v okolí a zakládání spolků k ochraně přírody můţe mít taky určitý podíl na přilákání mladých spoluobčanů. Na zlepšení dojmu z návštěvy hradu a okolí, by se jistě měla podílet dopravní infrastruktura, zejména posílení spojů MHD by bylo dobrým počinem a také zkvalitnění komunikací. Z dotazníkového šetření vyplynulo, ţe i dopravní značení má jisté nedostatky. O zlepšení dopravní situace v budoucích letech se zabývá Strategie rozvoje města Brna, tak by se měl postupně tento problém řešit.
63
8 Závěr Náplní práce je především vyhodnocení dotazníkového šetření, které bylo provedeno během dvou let v turistické sezóně 2009 a 2010. Celkem bylo osloveno na 200 respondentů výhradně tedy domácích návštěvníků. Zahraniční respondenti do výzkumu zahrnuti nebyli z důvodů nízkého zastoupení z celkové návštěvnosti hradu Veveří, přesto však v práci byla zmíněna návštěvnost zahraničních hostů tohoto památkového objektu. Cílem práce bylo najít příčiny zeslabující návštěvnosti a dobrat se faktorů, které zapříčinily postupné sniţování návštěvnosti. Podrobně byla provedena analýza návštěvnosti během posledních tří let. Záměrem práce měla být podrobněji rozebrána příčina stagnace návštěvnosti zejména v roce 2009. Dále se zaměřuje na vytyčení zásadních i méně závaţných problémů a nedostatků. Součástí práce je popsána obecná charakteristika regionu Brněnska, hradu Veveří a jeho okolí. Byla zmíněna řada produktů cestovního ruchu, které jsou v lokalitě k dispozici potenciálním trţním segmentům. Zároveň byla přiblíţena a konkretizována současná situace cestovního ruchu v oblasti státního hradu Veveří. Proběhlo zhodnocení moţností a bliţší obeznámení s místními atraktivitami, přičemţ byla blíţe věnována pozornost Brněnské přehradě a jejího významu pro region. Dále se práce zaobírá prioritami návštěvníků při výběru oblasti pro pobyt, výlet, dovolenou či rekreaci apod. Důsledně
se
dbalo
na
uvádění
konkrétních
zjevných
příčin
problémů
a nedostatků. Součástí práce je vyjádření se k otázkám zlepšení propagace, propagačních technik a jsou zde představeny praktiky a kroky, jeţ by mohly být eventuálně nápomocny v budoucích letech pro lepší zviditelnění hradu a jeho rozvoj. Proběhla také analýza dat a údajů získaných z terénního šetření, při studiu kniţních publikací, internetových zdrojů a během rozhovorů a účastníky cestovního ruchu a zaměstnanci památkového objektu. Zjistila se řada stěţejních oblastí, na které by se měl brát v budoucích letech v rámci rozvoje cestovního ruchu nejvíce zřetel. Byla navrţena nejrůznější doporučení a opatření, která by za určitých okolností mohla být vyuţita pro větší získání popularity u širšího segmentu trhu. Práce se také zaobírá ostatními přírodními a kulturními památkami pozoruhodnostmi, jejich vzájemného ovlivnění a provázanosti v oblasti turismu. Z hlediska marketingového výzkumu a zkušeností autora z průvodcovské činnosti na objektu byly odvozeny a navrţeny moţnosti, kterými by se hrad Veveří mohl ubírat 64
v budoucnu a které by znatelně přispěly k zvýšení atraktivnosti objektu pro návštěvníky i ze vzdálenějších oblastí a koutů republiky a jiných zemí. V neposlední řadě bylo také poukázáno na slabiny hradního areálu a na hlavní pilíře lákadel a oblíbenosti hradu. Také se vypracovala SWOT analýza, která v práci stručně vystihuje slabé a silné stránky moţná ohroţení a příleţitosti pro objekt a oblast Brněnska. Reakce a hodnocení respondentů v oblasti sluţeb byla pečlivě zanalyzována a byla navrţena nápravná opatření. Jsou zde zmíněny nedostatky, které vnímají samotní dotazovaní a opět nastíněna vhodná doporučení k zmírnění a jejich postupnému odstranění. Nechybí také výpočet atraktivnosti objektu a grafické ztvárnění většiny výsledků otázek získaných marketingovým výzkumem. Z výsledků práce vyplívá, ţe řešení problémových oblastí a postupné odstranění řady nedostatků je většinou otázkou finanční, tedy výnosů, nákladů a přerozdělovacích procesů, dále otázkou organizační, řídící, rozhodovací a personální, ale také legislativní, právní, tvůrčí, lidských faktorů a v neposlední přírodních a kulturních podmínek. Všechny tyto aspekty mají v určité míře vliv na rozvoj, úroveň a tvorbu produktů cestovního ruchu v regionu a na samotný památkový objekt, proto by se kaţdému výše uvedenému faktoru měla věnovat patřičná pozornost Jinak nutno ocenit snahu správce (kastelána), který se jiţ zaslouţil o mnohé v oblasti správní, výkonné, propagační, dotační a také nelze opomenout vstřícný přístup města Brna k obnově památky a vytváření zázemí pro sluţby cestovního ruchu a především finanční podpora města je velice zásluţným počinem. Přesto je stále co zlepšovat a je nutné vytvářet co nejvhodnější podmínky k budoucímu rozvoji památky. Lze konstatovat, ţe současná strategie rozvoje, se zdá být prokazatelně úspěšná a bylo by záhodno v tomto trendu pokračovat. Touto prací by se mělo přispět k budoucímu pozitivnímu a úspěšnému rozvoji státního hradu Veveří. Byly zde nabídnuty myšlenky a představeny doporučení, které je moţné brát jako vodítko k realizaci nápravných kroků a nových opatření k vyuţití rozvoje cestovního ruchu v oblasti památkového objektu a blízkého okolí.
65
9 Zdroje informací Knižní publikace: Klumpar, V. Okolí Brna:Turistický průvodce Rother. Plzeň: Kletr, 2006, ISBN8085822-32-6 Flodrová, M.: Hrad Veveří vypráví. Brno: Šimon Ryšavý, 2002. 7 s. ISBN 80-86137-6 Dacík, T.: Hrad Veveří-mýtus, historie, skutečnost. Brno: SVAN, 2000. 19 s. ISBN8089956-16-0 Hodeček, D.: Brno v minulosti a dnes, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, XIV., Brno: Point CZ, 2002, s. 235 –258. ISBN 80-902931-0-7 Fedor, P.: Kulturní krajina okolo Státního hradu Veveří – první kroky na dlouhé cestě k obnově. Nepublikováno Internetové zdroje: http:// www.mmr.cz http://www.npu.cz http://www.jizni-morava.cz http://www.jiznimorava.tourism.cz http://www.turistika.cz http://www.tourtrend.cz http://www.ticbrno.cz http://www.iprm.brno.cz http://www.turistik.cz http://www.portalbrno.cz http://www.ceskeokruhy.cz http://cs.tixik.com http://www.prygl.net http://www.oblibeny.cz http://www.cyklo-jizni-morava.cz http://www.levneubytovani.net http://hrady.dejiny.cz http://www.veveri.cz http://www.czechtourism.cz http://www.tyden.cz/ 66
http://www.rozhlas.cz http://tema.novinky.cz http://www.nipos-mk.cz http://www.cestovatel.cz Ostatní zdroje: Informační broţura Státní hrad Veveří: Hrad, který se probouzí. Vydal Národní památkový ústav v Brně, 2005 Propagační leták Státní hrad Veveří, vydal Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně. Dernerová, Hana: Profil návštěvníka hradu Pernštejn. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu, 2009. 60 s. Vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Další doplňující informace poskytnuty správou hradu Veveří
67
10 Přílohy DOTAZ N Í K Pro návštěvníka vybraného hradu ve správě NPÚ – společná část 1. Jaký je hlavní důvod Vaší návštěvy v tomto regionu? dovolená, odpočinek výlet návštěva příbuzných, známých pouze projíţdím sluţební cesta zdravotní pobyt, léčení 2. Jak často navštěvujete tento hrad ? poprvé podruhé
jiné důvody………
potřetí
jiţ vícekrát
3. Jak je Vaše cesta organizována? (možno označit i dvě odpovědi) prostřednictvím CK nebo individuálně jsem na sluţební cestě CA 4. Ve kterém ročním období do tohoto regionu zpravidla zavítáte? jaro léto podzim
skupinový zájezd
zima
5. Jak dlouho se tentokrát zdržíte v tomto regionu? kolik hodin (bez přenocování)…….…….. kolik dnů ……………….. 6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytován(a)? v tomto na více v tomto regionu v Brně místě místech
jinde………………………..
7. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převážně bude? hotel ubytování v soukromí chata, chalupa jinak ………… penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných 8. Co Vás motivovalo k návštěvě tohoto hradu? reference od informace od CK n.CA známých turistické informační rozhlas, televize centrum
tištěné informace internet
9. Kdy jste se rozhodl(a) k návštěvě tohoto hradu ? návštěvu jsem plánoval(a) ještě před zahájením tohoto pobytu (výletu) pro návštěvu jsem se rozhodl aţ po příjezdu do tohoto regionu (místa)
vlastní zkušenost jiný…………….
jinak :
10. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit a nebo jste již navštívil(a)? doplnit 11. Jaké byly Vaše priority při výběru tohoto regionu ? (uveďte i více odpovědí) čisté ţivotní klidné prostředí bez vodní plochy a příroda lesy, krajina prostředí hluku toky historická města a dobře vybavená zařízení pro kulturní akce a kultura památky turisty zábava sport, pohyb výkonnostní sport rekreační sport, turistika aktivní rekreace ostatní pracovní důvody soukromé důvody jiné…………………………… 12. S kým cestujete?
68
sám/sama
s rodinou
s kamarády/se známými
se skupinou/se zájezdem
jinak…………………………………………………….. 13. Jaký dopravní prostředek jste použil(a) ? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) jinak………… automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky ………… 14. S čím jste při návštěvě hradu Veveří byl(a) nespokojen(a)? problémy špatné značení neochotný personál s parkováním malá nabídka sluţeb doprava (MHD) nic
jiné
15. Můžete pomocí školní stupnice upřesnit kvalitu služeb v tomto památkovém objektu, pokud s nimi máte zkušenost? (zakroužkujte Váš stupeň hodnocení 1 – jako nejlepší a 5 – nejhorší) hodnocení nejlepší průměr nejhorší Srozumitelnost informací pro návštěvníky (značení ap.) 1 2 3 4 5 nevím Přístup a vstřícnost obsluhy v pokladně objektu 1 2 3 4 5 nevím Nabídka zboţí v prodejně 1 2 3 4 5 nevím Úroveň průvodcovských sluţeb 1 2 3 4 5 nevím Výška vstupného 1 2 3 4 5 nevím Moţnost výběru z více prohlídkových tras 1 2 3 4 5 nevím Místo pro odpočinek, čekací doba na návštěvu 1 2 3 4 5 nevím Celkový dojem z atraktivity objektu 1 2 3 4 5 nevím Celková spokojenost s úrovní sluţeb 1 2 3 4 5 nevím 16. Doporučil(a) byste svým přátelům a známým návštěvu tohoto objektu? určitě ano spíše ano nevím spíše ne
určitě ne
17. Jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? ……………………………………………………………………………………………… 18. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 aţ 1600 km 1601 aţ 2000 km 2001 aţ 3000 km 3001 aţ 5000 km 5001 a více 19. Údaje o Vás: muţ ţena pohlaví 3-10 tis 10-50 tis 50-100 tis 100- 1 mil nad 1 mil počet obyvatel bydliště do 3 tis do 17 let 18-25 26-35 36-45 46-55 56 a více věk základní/vyučen střední vysokoškolské vzdělání zaměstnanec veřejné zaměstnanec soukromý podnikatel /ţivnostník sluţby sektor zaměstnání v domácnosti/mateřská důchodce nezaměstnaný
Místo: Datum:
Tazatel:
69
SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK
Seznam obrázků Obr 1: Brněnsko...……………………………………………………………………...13 Obr 2: Turistická oblast Brněnsko .……………………………………………………14 Obr 3: Petrov ……………………………………………………………………..……17 Obr 4: Brněnské výstaviště……………………………………………………….……18 Obr 5: Zoo Brno ………………………………………………………………….……19 Obr 6: Automotodrom ………………………………………………………………....19 Obr 7: Brněnská přehrada..………………………………………………………..…....20 Obr 8: Kaskáda…………………………………………………………………….…...20 Obr 9: Zámek Rosice……………………………………………………………….......21 Obr 10: Porta coeli………………………………………………………………...…....21 Obr 11: Klucanina……………………………………………………………………...21 Obr 12: Památník Pohádky máje…………………………………………………..…...21 Obr 13: Stará huť Františka………………………………………………………..…...22 Obr 14: Veveří od jihozápadu 20. léta 19.stol……………………………………..…..25 Obr 15: Letecký pohled na hrad Veveří………………………………………………..31 Obr 16: Palác s břitovou věţí……………………………………………………...…...32 Obr 17: Turistické cíle na Moravě………………………………………………….….39 Seznam grafů Graf 1: Návštěvnost hradu Veveří (2005-10)……………………………………..……34 Graf 2: Návštěvnost hradu Veveří v roce 2010………………………………………...34 Graf 3: Návštěvnost hradu Veveří v letech (2008-09)……………………………..…..35 Graf 4: Návštěvnost SH Veveří a SH Pernštejn v roce 2008……………………….….36 Graf 5: Návštěvnost hradů na Moravě (08-09)……………………………………...….37 Graf 6: Důvody návštěvy regionu…………………………………………………..….40 Graf 7: Četnost návštěv hradu Veveří……………………………………………...…..40 Graf 8: Roční období……………………………………………………………….…..42 Graf 9: Délka pobytu……………………………………………………………..…….42 Graf 10: Místo ubytování…………………………………………………………..…..43 Graf 11:Výběr zařízení pro nocleh………………………………………………….….43 Graf 12: Motivace návštěvnosti objektu……………………………………………….44 70
Graf 13: Navštívené atraktivity v regionu…………………………………………..….45 Graf 14: Priority při výběru regionu……………………………………………………46 Graf 15: Otázka č. 12………………………………………………………………..….48 Graf 16: Otázka č. 13……………………………………………………………….…..49 Graf 17: Otázka č. 14……………………………………………………………...……50 Graf 18: Doporučení objektu………………………………………………………..… 52 Graf 19: Kraj trvalého bydliště…………………………………………………...…….53 Graf 20: Jihomoravský kraj-okresy………………………………………………...…..53 Graf 21: Otázka č. 18……………………………………………………………….…..54 Graf 22: Počet obyvatel bydliště…………………………………………………...…..55 Graf 23: Věkové kategorie……………………………………………………………..55 Graf 24: Vzdělání…………………………………………………………………..…..56 Graf 25: Zaměstnání respondentů………………………………………………..……56 Graf 26: Zahraniční návštěvnost dle zemí původu………………………………….…57 Seznam tabulek Tabulka 1: Návštěvnost SH Veveří a SH Pernštejn v roce 2008…………………...….36 Tabulka 2: Návštěvnost hradů na Moravě (08-09)………………………………….….37 Tabulka 3: TOP 5 nejnavštěvovanějších hradů a zámků (2009)………………………38 Tabulka 4: Nejnavštěvovanější cíle v Jihomoravském kraji (2009)……………………38 Tabulka 5: Dílčí priority při výběru regionu……………………………………...……47 Tabulka 6: Otázka č. 13…………………………………………………………….…..48 Tabulka 7: Otázka č. 15…………………………………………………………...……51
71
