VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Moravský kras vývoj návštěvnosti a srovnání jednotlivých lokalit

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Moravský kras – vývoj návštěvnosti a s ro v n á n í j e d n o t l i v ý c h l o k a l i t Bakalářská práce

Autor: Lucie Petráková Vedoucí práce: Prof. PhDr. Petr Chalupa, Csc. Jihlava 2012

Copyright © 2012 Lucie Petráková

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. 4. 2012 ...................................................... Podpis

Abstrakt PETRÁKOVÁ, Lucie: Moravský kras – vývoj návštěvnosti a srovnání jednotlivých lokalit. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 99 stran. Tato práce se zaměřuje na Chráněnou krajinnou oblast Moravský kras - konkrétně na návštěvnost naučných stezek, které se zde nacházejí. V teoretické části se dozvíme základní informace o chráněné oblasti, o vzniku stezek v ČR, a pak podrobně rozebereme stezky Moravského krasu. Praktická část se zabývá dotazníkovým šetřením, které vzniklo ve spolupráci se správou CHKO. Po jeho vyhodnocení navrhneme případná nápravná opatření. Klíčová slova: Moravský kras, jižní Morava, naučná stezka, jeskyně

Abstract PETRÁKOVÁ, Lucie: Moravian karst – development of attendance and comparison of individual localities. Bachelor thesis. College of Polytechnics, Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: Prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 99 pages. This thesis is concerned with Protected area of Moravian carst – specifically with attendance of nature trails you can find here. In the theoterical part you get basic information about the protected area, about the trails formation in Czech Republic and detailed analysis of nature trails of Moravian carst. Practical part is concerned with questionnaire survey created in collaboration with the Management of protected area. After its evaluation we can suggest possible corrective moves. Key words: Moravian carst, south Moravia, nature trail, caves

Ráda bych poděkovala panu profesorovi PhDr. Petru Chalupovi CSc. za cenné rady a připomínky nápomocné ke vzniku této bakalářské práce. Dále patří můj velký dík panu RNDr. Leoši Štefkovi – řediteli Správy CHKO Moravský kras, s jehož pomocí jsem mohla provádět výzkum a dotazníkové šetření, a který mi poskytl spoustu užitečných informací. Poslední poděkování patří mým rodičům a příteli, kteří měli velkou trpělivost a absolvovali se mnou většinu cest do terénu nezbytných k úspěšnému dokončení této práce

OBSAH SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 10 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ................................................................................ 11 ÚVOD ............................................................................................................................. 13

1 TEORETICKÁ ČÁST – KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA MODELOVÉ ČÁSTI ............................................................................................................................ 14 MORAVSKÝ KRAS ........................................................................................... 14

1.1 1.1.1

Geologický vývoj a stavba ........................................................................ 15

1.1.2

Terénní morfologie, půdy ......................................................................... 17

1.1.3

Klima Moravského krasu ......................................................................... 19

1.1.4

Biota ........................................................................................................... 19

1.1.5

Archeologie, speleologie a paleontologie ................................................. 21

1.1.5.1 Karel Absolón a další významní badatelé....................................... 23 1.1.6 Jeskyně ....................................................................................................... 24 1.1.6.1 Krasové pojmy .................................................................................. 25 1.1.6.2 Punkevní jeskyně .............................................................................. 26 1.1.6.3 Propast Macocha............................................................................... 28 1.1.6.4 Sloupsko – šošůvské jeskyně ............................................................ 30 1.1.6.5 Jeskyně Balcarka .............................................................................. 31 1.1.6.6 Jeskyně Výpustek .............................................................................. 32 1.1.6.7 Býčí skála, Kůlna a další zajímavé jeskyně .................................... 33 1.1.7 Cestovní ruch v Moravském krasu ......................................................... 36 1.1.8

Správa CHKO Moravský kras ................................................................ 37

1.1.9

Vybraná specifika Moravského krasu .................................................... 38 NAUČNÉ STEZKY V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................... 40

1.2

Naučné stezky Moravského krasu ........................................................... 40

1.2.1

1.2.1.1 NS Sloupsko – šošůvské jeskyně ...................................................... 41 1.2.1.2 NS Macocha – stezka Jana Šmardy ................................................ 41 1.2.1.3 NS Jedovnické rybníky – Rudické propadání................................ 42 1.2.1.4 NS Josefovské údolí .......................................................................... 44 1.2.1.5 NS Údolí Říčky .................................................................................. 44 1.2.1.6 NS Cesta železa Moravským krasem .............................................. 45 1.2.1.7 NS Hády a Údolí Říčky ..................................................................... 46

8

2 PRAKTICKÁ ČÁST – VÝZKUM A VYHODNOCENÍ ZÍSKANÝCH ÚDAJŮ 48 2.1

METODIKA VÝZKUMU .................................................................................... 48

2.2

DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ I. .............................................................................. 49 Vyhodnocení .............................................................................................. 49

2.2.1

TERÉNNÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ .................................................................. 55

2.3 2.3.1

Naučná stezka Sloupsko – šošůvské jeskyně .......................................... 56

2.3.1.1 Závěr k naučné stezce Sloupsko – šošůvské jeskyně .......................... 60 2.3.2 Naučná stezka Údolí Říčky ...................................................................... 60 2.3.2.1 Závěr k naučné stezce Údolí Říčky ...................................................... 63 2.3.3 Naučná stezka Macocha – stezka Jana Šmardy ..................................... 63 2.3.3.1 Závěr k naučné stezce Macocha – stezka Jana Šmardy ..................... 67 2.3.4 Naučná stezka Josefovské údolí ............................................................... 67 2.3.4.1 Závěr k naučné stezce Josefovské údolí ............................................... 70 2.3.5 Naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání .................... 71 2.3.5.1 Závěr k naučné stezce Jedovnické rybníky – Rudické propadání .... 74 2.3.6 Obecné vyhodnocení informací z pěti vybraných stezek ...................... 75 2.3.7

Shrnutí ....................................................................................................... 83

3 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 85 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ............................................................................. 86 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 89 PŘÍLOHA A – DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE ........................................................... 89 PŘÍLOHA B – TABULKY .......................................................................................... 91 PŘÍLOHA C – DOTAZNÍKOVÝ FORMULÁŘ ....................................................... 92 PŘÍLOHA D - FOTODOKUMENTACE…………………………………...………94

9

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Oblast CHKO Moravský kras Obrázek č. 2: Geologická stavba Moravského krasu Obrázek č. 3: Půdy České republiky Obrázek č. 4: Roční úhrn srážek v ČR 2010 Obrázek č. 5: Krasový systém Obrázek č. 6: Prohlídková trasa Punkevních jeskyní Obrázek č. 7: Dno propasti Macocha Obrázek č. 8: Prohlídková trasa Kateřinská jeskyně Obrázek č. 9: Prohlídková trasa Sloupsko – šošůvských jeskyní Obrázek č. 10: Prohlídková trasa jeskyně Balcarka Obrázek č. 11: Prohlídková trasa jeskyně Výpustek Obrázek č. 12: Vodorovný řez jeskynním systémem Obrázek č. 13: Trasa naučné stezky Sloupsko – šošůvské jeskyně Obrázek č. 14: Trasa naučné stezky Macocha – stezka Jana Šmardy Obrázek č. 15: Trasa naučné stezky Jedovnické rybníky – Rudické propadání Obrázek č. 16: Trasa naučné stezky Josefovské údolí Obrázek č. 17: Trasa naučné stezky Údolí Říčky Obrázek č. 18: Trasa naučné stezky Cesta železa Moravským krasem Obrázek č. 19: Trasa naučné stezky Hády a Údolí Říčky

10

Seznam grafů a tabulek Graf č. 1: TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů Jihomoravského kraje 2010 Graf č. 2: Důvod návštěvy CHKO Moravský kras Graf č. 3: Způsob dopravy do CHKO Moravský kras Graf č. 4: Průměrná doba strávená v CHKO Moravský kras Graf č. 5: Způsob získání informací o CHKO Moravský kras Graf č. 6: Návštěvnost a povědomí o naučných stezkách CHKO Graf č. 7: Pohlaví Graf č. 8: Vzdělání Graf č. 9: Věk Graf č. 10: Bydliště Graf č. 11: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras? (NS Sloupsko – šošůvské jeskyně) Graf č. 12: Informace o CHKO jsem získal od… Graf č. 13: Informace o naučné stezce jsem získal/a… Graf č. 14: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO? Graf č. 15: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras? (NS Údolí Říčky) Graf č. 16: Informace o CHKO jsem získal od… Graf č. 17: Informace o naučné stezce jsem získal/a… Graf č. 18: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO? Graf č. 19: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras? (NS Macocha) Graf č. 20: Informace o CHKO jsem získal od… Graf č. 21: Informace o naučné stezce jsem získal/a… Graf č. 22: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO? 11

Graf č. 23: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras? (NS Josefovské údolí) Graf č. 24: Informace o CHKO jsem získal od… Graf č. 25: Informace o naučné stezce jsem získal/a… Graf č. 26: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO? Graf č. 27: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras? (NS Jedovnické rybníky) Graf č. 28: Informace o CHKO jsem získal od… Graf č. 29: Informace o naučné stezce jsem získal/a… Graf č. 30: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO? Graf č. 31: Pohlaví Graf č. 32: Národnost Graf č. 33: Věk Graf č. 34: Vzdělání Graf č. 35: Místo bydliště Graf č. 36: Způsob dopravy Graf č. 37: Délka pobytu v CHKO Graf č. 38: Místo pobytu Graf č. 39: Během pobytu v CHKO jsem navštívil… Graf č. 40: Navštívili jste nějakou jeskyni v CHKO? Graf č. 41: Během pobytu v CHKO jsem… Graf č. 42: Navštívíte znovu v budoucnu CHKO? Tabulka č. 1: Maloplošná zvláště chráněná území CHKO Moravský kras

12

Úvod Co se týče tématu bakalářské práce, nemusela jsem dlouho vybírat. Vzhledem k tomu, že pocházím z jižní Moravy a Moravský kras býval každoročním cílem našich rodinných výletů, byla moje volba jasná. Vzhledem k nutným vycházkám do terénu mi příprava podkladů dala možnost navštívit místa, která jsem dříve neviděla, ačkoli se nacházely na dosah ruky. Téma Moravského krasu bylo již mnohokrát zpracováno a komentováno, nicméně stezkám není dosud věnována taková pozornost. Ve své práci se budu obracet jak na odborné publikace, průvodce a internetové zdroje, tak i na práce některých studentů Masarykovy univerzity, kteří se zabývali turistikou a cestovním ruchem v této oblasti. Práci jsem rozdělila na dvě hlavní části – teoretickou a praktickou. V teoretické části budu stručně charakterizovat, na základě podkladové literatury a map, chráněnou krajinnou oblast, její historii, a budu informovat o přírodních podmínkách, o jeskyních a archeologických nálezech. Dále se budu zabývat otázkou vzniku naučných stezek v České republice a podrobně rozeberu stezky Moravského krasu. Praktická část bude založena na dotazníkových šetřeních, která jsem uskutečnila dvě. Jedno bude probíhat na internetovém portálu www.vyplnto.cz, kde budu šetřit obecné znalosti o chráněné oblasti. Druhá analýza bude na základě v terénu získaných dat, a to na stezkách za sledované období v roce 2011. Díky získaným informacím mohu provést komplexní vyhodnocení a případně navrhnout nápravné opatření ke zvýšení oblíbenosti a návštěvnosti naučných stezek v modelové oblasti.

13

1 Teoretická část – komplexní charakteristika modelové části 1.1 Moravský kras Moravský kras byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí v roce 1956 a je považován za jednu z nejznámějších a nejvýznamnějších krasových oblastí jak v České republice, tak i ve střední Evropě. Je součástí geomorfologického celku Drahanská vrchovina a rozkládá se v severní části jižní Moravy. Řeka Punkva, která Moravským krasem protéká, má jednu zvláštnost – její tok se občas ztrácí pod zemí, aby se za několik kilometrů znovu objevil na denním světle, neboť je to řeka ponorná. Část jejího toku vede podzemními prostorami, které si vytvořila v rozpustném vápenci. (Augusta, Honzák, 1998) Po celém území, které zaujímá plochu 94 km2, se nachází kolem 1100 jeskyní, avšak jen pět z nich je přístupných veřejnosti. Jsou to:  Punkevní jeskyně se známou propastí Macocha,  Jeskyně Balcarka,  Kateřinská jeskyně,  Sloupsko-šošůvské jeskyně  jeskyně Výpustek. V letech 1930 - 1955 byla ještě zpřístupněna jeskyně Císařská, ale ta už se dnes využívá jen pro Dětskou léčebnu v rámci speleoterapie, její rozvoj se v Moravském krasu datuje od roku 1975 a ročně ji využije kolem 700 dětí. Nejvíce navštěvované části:  Pustý žleb,  Suchý žleb, jsou osvobozeny od automobilové dopravy a přeprava je zde zajištěna silničním vláčkem a kabinovou lanovkou.

14

1:190 000

Obrázek č. 1: Oblast CHKO Moravský kras (zdroj mapy.cz)

1.1.1 Geologický vývoj a stavba Kras se rozprostírá v 3 – 6 km širokém a 25 km dlouhém pruhu devonských vápenců a táhne se od městských částí Brno – Líšeň a Maloměřice severně směrem ke Sloupu a Holštejnu. Geologický vývoj začal již ve středním devonu, kdy se zde vytvořila mořská sedimentační pánev. Mezi nejstarší horniny řadíme:  pestře zbarvené pískovce,  arkózy a slepence lemující západní okraj celého Moravského krasu.

15

Střední a svrchní devon je reprezentován macošským souvrstvím, které se skládá: 

z lažáneckých litotypů vápenců,



vilémovických litotypů vápenců.

Mezi nejstarší řadíme:  bazální polohy lažáneckých vápenců tzv. josefovských vápenců, typických svojí našedivělou barvou. Nejmohutnějším a nejlépe vyvinutým karbonátem jsou již zmiňované vilémovické vápence – jemně zrnité, hrubě lavicovité až masivní, opět našedivělé barvy. (Hromas, 2009)

Obrázek č. 2: Geologická stavba Moravského krasu (zdroj: google obrázky)

16

Konec celého procesu sedimentace Moravského krasu nastal v nejsvrchnějším devonu a spodním karbonu tzv. líšeňským souvrstvím, které lemuje východní část kras, zejména v okolí Křtin a Jedovnice. Mezi další sedimentární horniny, které vyplňují nerovnosti povrchu, patří například:  terciérní jíly,  písky a štěrky,  kvartérní štěrkopísky,  spraše,  terra rosa a podobně. (Hromas, 2009) Díky jeskynním sedimentům máme jedinečné doklady osídlení území člověkem neandertálským před více než 120 tisíci let. Mimo jiné se zde nacházejí i světově proslulé rytiny zvířat z konce paleolitu (10 – 13 tisíc let př. n. l.). Další zajímavostí je, že v době Velkomoravské říše byla využívaná železná ruda ze střední části Moravského krasu. [1] Můžeme také říci, že kras byl v geologickém vývoji deformován mnoha procesy za vzniku zlomových systémů, vrás a dalších tektonických prvků. Díky tomu je významné například pásmo Blanenského polomu zasahující do střední části krasu. (Hromas, 2009)

1.1.2 Terénní morfologie, půdy Z hlediska geomorfologického členění můžeme kras rozdělit na tři části:  severní část pokrývá Suchdolská plošina a je zde hlavní tok řeky Punkvy.  střední část, do které spadá Rudická plošina s povodím Křtinského potoka a ponorem Jedovnického potoka.  jižní část, kde se nachází Ochozská plošina s tokem Říčky. (Musil, 1993) Rozdílnost půdního pokryvu je výrazně ovlivněna:  pestrým půdotvorným substrátem,  členitým reliéfem,  rozdílnými teplotními a vlhkostními poměry,  rozmanitou vegetací. 17

Na devonských vápencích a na vápnitých křídových sedimentech se vytvořil druh půd nazývaný vápenatky. Tento druh půd se dělí, podobně jako černozemě, na dva horizonty:  horizont A - svrchní, pokrytý rostlinstvem obsahujícím humus.  horizont C - je matečnou horninou, bohatou na uhličitan vápenatý, která tvoří pevný vápencový podklad. V severní části území převládají především nenasycené hnědé půdy, u kterých se směrem k jihu zvyšuje minerální bohatost. Na vápencových skalách nalezneme nevyvinuté půdy. [2]

Obrázek č. 3: Půdy České republiky (zdroj: google obrázky)

18

1.1.3 Klima Moravského krasu Oblast se nachází v mírném podnebném pásu, klimaticky teplejším. Severní a střední část je vlhčí, místy s mlhami. Žleby mají průměrně o 3-4 °C chladnější vzduch, než je na povrchu. Klimatické podmínky jsou výrazně ovlivněny zejména členitým reliéfem. Průměrný roční úhrn srážek činí něco kolem 600 mm.

Obrázek č. 4: Roční úhrn srážek v ČR 2010 (zdroj: ČHMU)

1.1.4 Biota Jednotlivá společenstva můžeme rozdělit podle výskytu na:  společenstva krasových plošin,  společenstva skal,  společenstva dna údolí a žlebů,  společenstva propasti Macocha,  společenstva krasových vod.

19

Každá část má svoje specifické rostliny a živočichy. Vzhledem k výskytu vzácných druhů zde vznikla maloplošná chráněná území. (Musil, 1993) Celkově je zaznamenáno:  jedenáct přírodních rezervací,  čtyři národní přírodní rezervace  dvě národní přírodní památky (viz. Příloha B, Tabulka č.1). Chráněná krajinná oblast spadá do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000. [1] Moravský kras je mimořádně lesnatý; lesy, především listnaté, pokrývají kolem 60% celkové rozlohy. Nejčastější výskyt zde mají:  lesy dubo – habrové,  babyka,  jeřáb břek,  místy i lípa malolistá. Další část stromového patra je tvořena zejména:  bukem lesním,  habrem obecným,  jasanem ztepilým,  javorem mléčem,  javorem klenem. V propasti Macocha nalezneme jednu z nejvzácnějších rostlin krasu, kterou je kruhatka Matthioli z čeledi prvosenkovitých. Kolem propasti a přilehlých skal je jediné místo, kde se tato rostlina v České republice nachází. [2] Ve stinných, vlhkých a uzavřených údolích můžeme často spatřit horské a podhorské rostlinstvo, naproti tomu na slunných, k jihu obrácených stráních nalezneme květenu teplomilnou. (Burkhart, 1979) Co se týče fauny, převažují zde druhy evropské a eurosibiřské.

20

Dominantu a jednu z nejdůležitějších složek jistě tvoří netopýři; z celkových 23 druhů zjištěných na území republiky se jich 21 nachází právě v oblasti Moravského krasu. [3] V jeskyních žije poměrně málo jeskynních druhů, což je pravděpodobně způsobeno vyhynutím mnoha jeskynních forem během dob ledových. Pro vody Moravského krasu jsou významní korýši:  blešivec karpatský,  prakroužkovec,  máloštětinatec. K typickým obyvatelům pramenů vod patří například:  plži,  pošvatky,  chrostíci,  pakomár - známý vysokohorský druh, který žije až v nadmořské výšce 2 200 metrů n. m. (Hromas, 2009)

1.1.5 Archeologie, speleologie a paleontologie Archeologie, stejně jako antropologie a jiné podobné vědy, se zabývá dochovanými artefakty z doby nám už méně známé. Moravský kras je, zejména díky velkému počtu jeskyní, na tyto prvky velice bohatý. Speleologie sice také zkoumá jeskyně, ale trošku z jiného pohledu – průzkumu a mapování. Na speleologický výzkum potom přímo navazuje krasová turistika. V dnešní době se setkáme i s pojmem speleoarcheologie, který představuje vzájemnou kombinaci obou oborů. Co se týče paleontologických nálezů, můžeme je řadit do dvou velkých skupin:  mořské fosilie,  suchozemské fosilie.

21

Největší výskyt mořských fosilií byl zaznamenán v okolí:  Petrovic,  jeskyně Býčí skála,  Rudice,  Lážanek,  Jedovnice. Jedná se zejména o:  schránky ramenonožců,  trilobity,  mechovky,  koráli,  ježovky,  chodbičky po červech,  otolity ryb. Jako zástupce suchozemských fosilií, které nalézáme zejména v oblastech lomů a jeskyní:  lom Malá dohoda,  lom Mokrá,  Medvědí jeskyně,  Výpustek,  Kateřinská jeskyně,  Sloupsko – šošůvské jeskyně,  Pod Hradem, můžeme uvést například:  vymřelý druh srnce,  velkou formu bizona,  doupata jeskynních hyen,  primitivního medvěda,  hraboše,  zajíce, 22

 malého lva,  srstnaté nosorožce,  jeskyně malých šelem (vlci, lední lišky, kuny, tchoři), které se vyznačují úzkým a nízkým vchodem. Mezi hojněji nacházené druhy zvířat patří například:  medvěd jeskynní,  hyena jeskynní,  pižmoň,  dikobraz,  nosorožec srstnatý,  bobr, který se dostal až do Masarykova dómu v Punkevních jeskyních. Mezi poměrně chudé nálezy patří i mamut nebo lev jeskynní. (Musil, 1993) 1.1.5.1 Karel Absolón a další významní badatelé Karel Absolón se narodil 16. června 1877 v Boskovicích a je považován za jednoho z nejvýznamnějších postav evropské archeologie první poloviny 20. století. Vystudoval v Praze zoologii a věnoval se fyzickému zeměpisu. Od útlého mladí se hodně zajímal o Sloupské jeskyně a sbíral jeskynní hmyz. Po nástupu do Moravského muzea v Brně, kde vybudoval nové oddělení zabývající se čtvrtohorami, systematicky pracoval na završení slavných objevů svých předchůdců. Získával dotace pro výzkum, organizoval zájezdy novinářů a podílel se na projektu Anthropos na brněnském výstavišti. V letech 1925 – 1930 zkoumal jeskyni Pekárna a současně organizoval objevné práce v oblasti Macochy, která byla zpřístupněna v roce 1933. Za největší přínos můžeme tedy považovat objevení Punkevních jeskyní, na které se napojuje pomocí řeky Punkvy propast Macocha, která je také součástí systému Amatérské jeskyně (nejdelší jeskynní systém v České republice). [4]

23

Mezi další významné badatele můžeme zařadit mnicha Lazara Schoppera, který je považován za prvního badatele, který v roce 1723 dosáhl dna Macochy. Dále lékaře Jindřicha Wankla (dědeček Karla Absolóna), který se podílel na průzkumech kolem Býčí skály. V druhé polovině 19. století se Moravským krasem zabývali také Martin Kříž, Florián Koudelka nebo Jan Knies, který v roce 1906 založil první krasové muzeum na světě. [5]

1.1.6 Jeskyně „Jeskyně je podzemní dutina vytvořená přirozenou cestou.“ [6] Můžeme rozeznávat několik typů jeskyní:  ledové jeskyně (tvořeno zmrzlým ledem),  podmořské jeskyně (vznikají chemickým rozpouštěním slané vody),  podzemní neboli krasové jeskyně, 

pseudokras (vznikají sopečnou činností).

Přímou správu a provoz jeskyní Moravského krasu zajišťuje Správa jeskyní Moravského krasu, která je součástí Správy jeskyní ČR. Dále zajišťuje průvodcovskou, propagační a informační činnost, údržbu, ochranu a péči o jeskyně. Její sídlo je v Blansku. Vzhledem k tomu, že se zabýváme Moravským krasem, řekneme si něco podrobně o jeskyních krasového původu. Tyto jeskyně vznikají převážně tam, kde můžeme nalézt propustné horniny, jako jsou vápence nebo dolomity. Při vzniku těchto jeskyní hraje hlavní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý, a to buď z atmosféry, nebo z půdního vzduchu. Z vody se tím stává slabá kyselina, která umožňuje rozpouštět nebo tzv. korodovat horniny. Jakmile se voda s rozpuštěnou horninou dostane do volných prostor pod zemí, minerální látky krystalizují a začíná se tvořit jeskynní výzdoba, například krápníky. [6]

24

1.1.6.1 Krasové pojmy Vzhledem k tomu, že problematika, kterou se zabývám, je plná odborných pojmů a výrazů, měli bychom si některé pomocí odborné literatury vysvětlit. Kras = tento název byl odvozen od slovinského názvu horstva; je to území s krasovými horninami, jejichž rozpuštěním - korozí vznikají jak povrchové (= Exokras), tak podpovrchové (= Endokras) krasové jevy. Na první pohled se zdá, že se jedná o suché území, neboť vody jsou soustředěny pod povrchem země. Jeskynní dóm = rozsáhlá jeskynní dutina převážně vznikající vodní korozí na křížení dvou puklin nebo zlomových ploch. Brčko = prvotní tenké a duté stadium stalaktitu o pravidelném průměru; vzhledem k tomu, že voda protéká vnitřkem, brčko roste pouze do délky a velmi rychle Stalaktit = krápník rostoucí ze svrchu dolů, někdy i ze šikmé stěny v místech, kde vystupují vodní toky do volného prostoru jeskyně. Stalagmit = krápník rostoucí zdola nahoru nebo ze stěny vzhůru; vzniká v místech skapávání krasové vody. Stalagnát = sloup, který vzniká, když sroste stalaktit se stalagmitem. Komín = vertikální nebo velmi příkrá chodba, která vystupuje ze stropu jeskyně. Propast = vertikálně orientovaná jeskyně, která ústí na zemský povrch, někdy může i na dno jeskyně, pokud převažuje vertikální rozměr nad horizontálním. Záclona = splývavý plochý stalaktit, často bývá zohýbaný do podoby závěsu; mívá vroubkované nebo zoubkované okraje jako u krajky. Závrty = okrouhlé dolíky trychtýřovitého tvaru mající průměr maximálně 1 kilometr; vyskytují se ve skupinách nebo řadách, místy i splývají. [6]

25

Obrázek č. 5: Krasový systém (zdroj: Google obrázky)

1.1.6.2 Punkevní jeskyně Punkevní jeskyně byly postupně objevovány v letech 1909 – 1933, kdy byla zahájena vodní plavba, a největší zásluhu k jejich objevení měl tým Karla Absolóna. Nachází se 2 kilometry severně od informačního centra na Skalním mlýně, v Pustém žlebu, a jsou považovány za nejvyhledávanější z celého krasu. Návštěvní trasa jeskyní se sestává ze dvou částí – nejprve se prochází jednotlivými dómy a chodbami, a pak se nasedne na lodičky po podzemní řece Punkvě. Součástí prohlídky je i pohled na 138 metrů hlubokou propast Macocha. Jak se můžeme dozvědět z ročenky Správy jeskyní ČR z roku 2009, došlo v Punkevních jeskyních v té době ke třem povodním (začátek března, konec června, polovina července) a největší práci dal úklid naplaveného materiálu, bahna a kamení. Tato situace v oblasti Pustého žlebu není nijak neobvyklá a každým rokem se bohužel opakuje. (Hromas, 2009)

26

Obrázek č. 6: Prohlídková trasa Punkevních jeskyní (zdroj: google obrázky)

27

1.1.6.3 Propast Macocha Propast Macocha vznikla propadnutím stropu jedné z Punkevních jeskyní. Do propasti se můžeme dívat ze dvou vyhlídkových můstků:  Horního můstku,  Dolního můstku, ze kterých je velice dobře vidět do hloubky. Do propasti vtéká Punkva tzv. Jalovým korytem a napájí dvě jezírka:  Horní jezírko, hluboké asi 13 metrů,  Dolní jezírko, hluboké asi 40 metrů. Horní jezírko vtéká do Dolního. Při návštěvě je nutno dbát velké opatrnosti, již několikrát musel být pohled do propasti zpoplatněn nebo dokonce uzavřen, a to z důvodu sebevražedných pokusů. Zajímavostí a lákadlem pro turisty je fakt, že se v areálu Macochy točila filmová pohádka Mahulena, zlatá panna. K propasti

se

dostaneme

buď

během

prohlídky Punkevních jeskyní, nebo k ní vede silnice a naučná stezka od Skalního mlýna. (Knápek, 2002) Propast má i svoji pověst, viz. Příloha A. Obrázek č. 7: Dno propasti Macocha (zdroj: Balák, 2007)

28

Kateřinská jeskyně Kateřinskou jeskyni nalezneme v Suchém žlebu, asi 500 metrů od Skalního mlýna, tentokrát však východním směrem. Jeskyně je známá svojí nádhernou krápníkovou výzdobou a její hlavní dóm, s délkou kolem 97 metrů, šířkou 44 metrů a výškou 20 metrů, je největší podzemní

prostorou

v celém

Moravském krasu i v České republice. Jeskyně byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1910, kdy byla i elektricky osvětlena, a před dvěma lety v roce 2010 zde proběhlo 100. výročí objevu tzv. nové Kateřinské s tzv. stalagmitovým lesíkem,

který

je

několikametrovými

tvořen hůlkovými

stalagmity. „Říká se, že ve vstupních prostorách jeskyně žili lidé již ve starší době kamenné.“ (Knápek, 2002) Nyní se zde nachází

gotický

portál,

kterým

se

návštěvníci dostávají do hlavního dómu. Tato jeskyně je též opředena pověstí, viz. Příloha A.

Obrázek č. 8: Prohlídková trasa Kateřinské jeskyně (zdroj: google obrázky)

29

1.1.6.4 Sloupsko – šošůvské jeskyně Sloupsko – šošůvské jeskyně spadají pod katastrální území obce Sloup. Tam, kde se nacházejí, začíná také oblast Suchého žlebu. Stejně jako propast Macocha i tyto jeskyně spadají do soustavy Amatérských jeskyní. Tvoří je složitá soustava prostor a chodeb ve dvou patrech nad sebou, a to s výškovým rozdílem 70 metrů. Díky těmto rozměrným prostorám jsou považovány za největší zpřístupněné jeskyně

České

republiky.

Kromě

mohutnosti jsou známy také pro své archeologické

nálezy.

Najdeme

zde

významné naleziště koster:  jeskynních medvědů,  lvů,  hyen a dalších živočichů. Jeskyně jsou zajímavé tím, že většina prostor byla upravena pro bezbariérový přístup. Další zajímavostí je Eliščina jeskyně, ve které se díky skvělé akustice někdy pořádají i koncerty komorní hudby. V roce

2009

zúčastnili

se

prohlídky

europoslanci

a

jeskyní ministři

zemědělství zemí EU a následně byli pohoštěni v prostorách jeskyně Kůlna, kde je čekal bohatý raut. (Hromas, 2009) Obrázek č. 9: Prohlídková trasa Sloupsko šošůvských jeskyní (zdroj: google obrázky)

30

1.1.6.5 Jeskyně Balcarka Tuto jeskyni bychom hledali v severní části Moravského krasu a opět je součástí Suchého žlebu. Nachází se poblíž obce Ostrov u Macochy, v přírodní rezervaci Balcarova skála. [9] Postupně byla objevována již od roku 1923 a v jeden celek byla spojena v roce 1936. Lidé

ji

vyhledávají

nejkrásnější

a

zejména

nejbohatší

kvůli

krápníkové

výzdobě celého Moravského krasu a také kvůli množství teplomilných rostlin, které dávají krajině malebný ráz. Málo známé jsou již četné archeologické nálezy:  pozůstatky ohnišť,  pazourkovité nástroje,  hroty kopí vyřezané ze sobích parohů,  množství zvířecích kostí. Tato sbírka se nachází v brněnském ústavu Anthropos. Pokud vás však přeci jen zajímají některé nálezy, v prostorách jeskyně byla též zprovozněna expozice, která prodloužila délku prohlídky o celých 150 metrů a ukazuje

Balcarku

jako

zimoviště

jeskynních medvědů nebo útočiště lovců sobů a koní. [10] Obrázek č. 10: Prohlídková trasa jeskyně Balcarka (zdroj: google obrázky)

31

V březnu roku 2009 byla jeskyně znovuotevřena po rozsáhlejších úpravách. Betonovalo se 60 schodů vstupního schodiště a chodník ve vstupním portále, za přispění děvčat ze SJMK Blansko byl upravován terén kolem jeskyně a ve Velkém dómu bylo dáno nové ozvučení a LED osvětlení. (Hromas, 2009) 1.1.6.6 Jeskyně Výpustek Tato jeskyně patří mezi nejvýznamnější v Moravském krasu, a to zejména díky své bohaté historii. Nachází se v údolí Křtinského potoka mezi Křtinami a Adamovem. Záznamy sahají již do 17. století, kdy tu vesničané sbírali kosti pravěkých zvířat, které prodávali alchymistům na výrobu léků. Mezi roky 1920 – 1932 se tu těžila fosfátová hlína. Od roku 1936 sloužila jeskyně Československé armádě jako muniční sklad. Za druhé světové války byly hlavní jeskynní prostory zničeny díky výstavbě podzemní továrny. (Soukup, 1999) Pod záštitu Správy jeskyní ČR se Výpustek dostal až v roce 2006, a to i se zachovalým technickým dílem. Jeskyně byla oficiálně otevřena veřejnosti v březnu 2008 a je z velké části bezbariérová. Kromě klasických jeskynních prostor zde nalezneme i ložnice,

jednací

místnosti, zařízení na čištění vzduchu nebo

například

techniku na výrobu elektřiny. [11]

Obrázek č. 11: Prohlídková trasa jeskyně Výpustek (zdroj: google obrázky)

32

1.1.6.7 Býčí skála, Kůlna a další zajímavé jeskyně V Moravském krasu se kromě zmíněných pěti jeskyní skrývá mnohem více skvostů, bohužel již nepřístupných veřejnosti, nebo pokud ano, tak na vlastní nebezpečí. Z nejznámějších můžeme zmínit:  jeskyni Pekárna,  Švédův stůl,  Býčí skálu,  Ochozskou jeskyni,  Jeskyni Hladomorna,  Čertovu branku a další. (Burkhart, 1979) Zmiňované jeskyně jsem vybrala, neboť se o nich můžete dočíst na informačních panelech, nebo je dokonce potkat, pokud se vydáte na procházku Moravským krasem. O některých se zmíníme podrobněji. Jako první bych se ráda věnovala jeskyni Býčí skála. Nalezneme ji zhruba v polovině údolí mezi Adamovem a Křtinami (součást naučné stezky Josefovské údolí). K jeskyni se můžeme dost modrou turistickou značkou z Křtin i z Adamova, nebo po silnici, která obě místa spojuje. Tato jeskyně je sice nepřístupná veřejnosti, ale každoročně se zde koná Den otevřených dveří, který je uskutečňován díky Speleologické skupině ZO ČSS 6-01. V jiné době se tam nikdo nedostane, neboť vchod je zatarasen železnými vraty. Býčí skála je považována za druhou největší jeskyni v České republice, a proto je celkem škoda, že není přístupná. Spolu s Rudickým propadáním tvoří druhý největší propojený jeskynní systém v České republice. Svoje jméno jeskyně získala po nálezu bronzové sošky býčka v roce 1969, kterou bychom dnes našli ve vídeňském Naturhistorische Muzeum.

33

Jeskyně však vydala spoustu jiných pokladů již dříve – v roce 1897 zde Dr. Jindřich Wankel objevil:  kosti jeskynního medvěda,  zbytky bronzového plechu  části železných nástrojů. Vzhledem k tomu, že zde byly nalezeny i kosti lidské, můžeme se domnívat, že jeskyně sloužila jako chrám nebo místo pohřbů. (Přichystal, Náplava, 1995)

Obrázek č. 12 : Vodorovný řez jeskynním systémem (zdroj: google obrázky)

34

Další jeskyně, s lidovým názvem Kůlna, je součástí prohlídky Sloupsko – šošůvských jeskyní. Jeskyně dříve fungovala jako samostatný celek o délce 85 metrů. Za druhé světové války sloužila jako prostor pro výrobu leteckých motorů, kdy byl její interiér silně přestavěn – urovnaná a vybetonovaná podlaha, zazděné vchody. Propojena s prohlídkovým okruhem Sloupsko – šošůvských jeskyní byla až v roce 1997. Po částečném odstranění betonových pozůstatků zde opět počaly archeologické práce, jejichž nálezy můžeme v této části prohlídky shlédnout. (Hromas, 2009) Mimořádným skvostem, který také stojí za zhlédnutí, je jeskyně Pekárna. Roku 1933 byla vyhlášena národní přírodní památkou, což ji činí jedním z nejstarších chráněných území. Hledali bychom ji na levém břehu Říčky, poblíž obce Hostěnice. Je to hojně navštěvovaná přírodní památka, a to jak z hlediska přírodního a historického, tak i z hlediska výskytu netopýrů mimo zimní období. [12] Jeskyně dostala svůj název díky šest metrů vysokému a dvacet metrů širokému vstupu, který svým tvarem připomíná chlebovou pec. Díky svým paleontologickým a archeologickým nálezům patří mezi nejdůležitější lokality Moravského krasu. Byly zde nalezeny rytiny samostatných hlav koně nebo soba, dále koňské žebro s rytinou tří bizonů nebo například ženská figurka vyřezaná z mamutoviny. Jeskyně je v dnešní době považována za relikt rozsáhlého jeskynního systému. (Hromas, 2009) Říká se, že v jeskyni je i imitace pravěké kresby ze španělské jeskyně Altamira. Podle starosty Mokré – Horákova pana Aleše Ryšánka tvoří většinu turistů místní obyvatelé. Učitelé s třídami sem pořádají naučné výlety a rodiny s dětmi a starší lidé se procházejí v okolí. Jiní turisté o Pekárně většinou vůbec nevědí, a tak míří do jiných částí krasu. Aby se situace zlepšila, plánuje obec v létě do okolí umístit informační tabule upozorňující kolemjdoucí na existenci této jeskyně. (Fajkusová, 2012)

35

Jako poslední jeskyni, o které se podrobněji zmíním, jsem vybrala Hladomornu, které se také přezdívá Lidomorna. Jeskyně je skryta v nitru vápencové skály, na které se dříve tyčil hrad Holštejn a její dominantou je 17 metrů vysokým dóm se čtyřmi menšími síněmi. Dnes už pouze zřícenina je s jeskyní propojena komínem, který je však téměř zasypaný zdivem. Vzhledem k lidským kostem a kovovým předmětům, nalezeným na dně, se předpokládá, že jeskyně sloužila jako vězení. Bývá také „navštěvována“ skauty během akce nazvané Obrok, která se naposledy uskutečnila v květnu 2011. V dnešní době slouží zejména jako zimoviště chráněných netopýrů a dostat se do ní, je téměř nemožné, můžete pouze nahlédnout od vchodu.

1.1.7 Cestovní ruch v Moravském krasu Každoročně směřují do Moravského krasu stovky školních výletů, tisíce rodin a individuálních návštěvníků, kteří zde provádějí výzkum či vykonávají sportovní aktivity (horolezectví, cyklistika, turistika a jiné). Mezi nejnavštěvovanější oblast stále patří Punkevní jeskyně a propast Macocha, ale pozadu nejsou ani čtyři další přístupné jeskyně. Maximum návštěvníků přichází v letních měsících, ale nápor začíná už v květnu. Díky

zvyšujícímu

se

počtu

automobilů

zde

každým

rokem

dochází

k

alarmujícímu znečištění ovzduší. To byl také jeden z důvodů, proč se od Skalního mlýna dostanete k Punkevním jeskyním ekologickým vláčkem, a k výhledu na Macochu buď pěšky, nebo s využitím lanovky. (Musil, 1993) Punkevní jeskyně a propast Macocha patřily v roce 2010 dle portálu Czechtourism.cz mezi TOP 5 nejnavštěvovanějších přírodních památek v České republice a TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů Jihomoravského kraje – v prvním případě jim náleželo první místo, v druhém případě místo čtvrté. [13]

36

Graf č. 1: TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů Jihomoravského kraje 2010 - návštěvnost v tisících (zdroj: CzechTourism)

1.1.8 Správa CHKO Moravský kras Když byla v roce 1956 vyhlášena chráněná krajinná oblast, neexistovalo v té době žádné specializované pracoviště na ochranu a správu této oblasti. Správu čtyř veřejnosti přístupných jeskyní měla tehdy na starost organizace Moravský kras Blansko. O další odborné věci a výzkumy se staraly Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně a Krasová komise. (Štefka, 2006) Až dvacet jedna let od vyhlášení CHKO Moravský kras byla, na základě dohody mezi Radou Jihomoravského krajského národního výboru a ministerstva kultury tehdejšího Československa, zřízena Správa CHKO Moravský kras. (Štefka, 2006) Správa CHKO vykonává svoji činnost v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny (zákon číslo 114/92 Sb.); mimo to vykonává i činnost speciální státní správy na úseku ochrany přírody a krajiny. Kromě toho, že se stará o celkový chod chráněné oblasti, spadají pod její správu ještě národní přírodní rezervace, mimo oblast CHKO:  Mohelenská hadcová step,  Krumlovsko-rokytenské slepence 37

a národní přírodní památky:  Stránská skála,  Červený kopec. [14] Správa CHKO také každoročně vydává Plán péče CHKO Moravský kras, který se dělí na dva dokumenty:  Rozbor CHKO Moravský kras,  samotný Plán péče CHKO. Správa jej vydává ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR. „Plán péče je dokument, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněných území, navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněných územích.“ (Plán péče, 2006) V této době je aktuální plán péče pro období 2007 – 2016 a zabývá se například:  ochranou přírody,  zonací CHKO,  lidskou činností ovlivňující stav přírody a krajiny,  návrhy na úpravu hranic,  invazivními a geograficky nepůvodními druhy. (Plán péče, 2006) V dnešní

době

spolupracuje

Správa

CHKO

a

brněnská

Geonika

s

bulharským Geografickým institutem z oblasti Šumenského národního parku, a zabývají se monitoringem krasových území.

1.1.9 Vybraná specifika Moravského krasu Moravský kras má největší souvislou plochu karbonátových hornin (asi 78 km2). Dále má největší počet evidovaných jeskyní v České republice a také nejdelší jeskynní soustavu krasového původu (Amatérská jeskyně). Obří dóm v Rudickém propadání patří mezi největší podzemní dómy a Hlavní dóm v Kateřinské jeskyni je zase největším podzemním dómem zpřístupněným veřejnosti. Jeskyně Pekárna a Kůlna se můžou pyšnit nejmohutnějšími jeskynními portály v České republice. 38

Díky svému monumentálnímu ústí patří propast Macocha mezi nejmohutnější propasti, naproti tomu Rudická propast v Rudickém propadání je považována za nejhlubší „suchou“ propast. Nejdelším podzemním tokem je Punkva s přítoky Sloupský potok a Bílá voda. Vývěr Punkvy též patří mezi největší krasový vývěr v republice. Další zajímavostí je, že v Býčí skále byl uskutečněn první potápěčský ponor v jeskyni, a to v roce 1912 v jezírku Šenkova sifonu. (Hromas, 2009)

39

1.2 Naučné stezky v České republice Nejdřív bychom si mohli říct, co to vlastně naučná stezka je? „Naučná stezka (zkratka NS)

je

druh

venkovní

značené

turistické

trasy,

seznamující

návštěvníky

s přírodovědnými či kulturními zajímavostmi v okolí.“ [15] Stezky se liší od normálních turistických tras tím, že se v průběhu nachází informační tabule, upozorňující na určitou zajímavou skutečnost. Stezky jsou zejména pro pěší, ale začínají se rozmáhat i cyklistické, vodácké, lyžařské a další. První naučnou stezkou, která vznikla v roce 1965 ještě v tehdejším Československu, byla NS Medník, která vedla od železniční zastávky Petrov, až na vrch Medník (Hradištko v Posázaví). Symbolem pro označování NS je šikmý zelený pruh (úhlopříčka shora zleva doprava) ve čtvercovém bílém poli. Většina NS má i své pamětní razítko či štítek. NS bychom mohli nazývat i tematickými, neboť nám mohou poukazovat na charakteristiku určité oblasti. V dnešní době se na území České republiky podle sdělení pí. Ing. Aleny Šťovíčkové, předsedkyně ZO ČSOP Naučné stezky ČR, nachází 600 funkčních stezek, ale bohužel jsou některé v neudržovaném, a tím pádem málo přístupném stavu.

1.2.1 Naučné stezky Moravského krasu Územím Moravského krasu prochází třináct cyklistických stezek, ale nás budou zajímat stezky naučné. Nenachází se čistě jen na území CHKO, ale jsou samozřejmě brány jako její součást. Celkem jich zde nalezneme sedm. NS seznamují turisty s nejzajímavějšími místy, jejich hodnotami a významem. Jsou vybaveny informačními panely a označeny typickou značkou. Správcem stezek je Správa CHKO Moravský kras, u některých ve spolupráci s Technickým muzeem v Brně, spolkem obcí Moravského krasu a Pozemkovým spolkem Hády.

40

1.2.1.1 NS Sloupsko – šošůvské jeskyně Tuto stezku bychom hledali přímo v areálu Sloupsko - šošůvských jeskyní. Je vybudována mezi vchodem do jeskyní a východem z jeskyně Kůlna. Trasa je upravena bezbariérově a má pouhých 0,5 kilometru, tudíž je její obtížnost značena jako lehká. Nachází se zde čtyři informační panely, které se zabývají zejména:  archeologickými nálezy,  podzemním systémem jeskyní. (Balák, 2007) Obrázek č. 13: Trasa naučné stezky Sloupsko – šošůvské jeskyně (zdroj: Balák, 2007)

1.2.1.2 NS Macocha – stezka Jana Šmardy Začátek stezky se nachází přímo v areálu Skalního mlýna a tvoří v podstatě kruh, takže tam, kde začínáme, také končíme. Během této stezky dlouhé 6 kilometrů potkáváme:  Kateřinskou jeskyni,  můstky u propasti Macocha,  Koňský spád,  Čertovu banku  nebo například Punkevní jeskyně.

41

Během cesty potkáme třináct informačních panelů, které se zabývají:  chráněnou krajinnou oblastí,  geologií blízkého okolí,  jeskynní výzdobou  nebo například historií výzkumů v oblasti Macochy. Stezka by se dala považovat za náročnější, neboť se zde nachází mírné převýšení.

Obrázek č. 14: Trasa naučné stezky Macocha - stezka Jana Šmardy (zdroj: google obrázky)

1.2.1.3 NS Jedovnické rybníky – Rudické propadání Další okružní stezka začíná na náměstí v Jedovnici a pokračuje směrem k rybníkům:  Olšovec,  Budkovan,  Vrbový,  Dymák.

42

Jedná se o procházku dlouhou 11 kilometrů s třinácti informačními panely, které nám poukazují na:  zásady chování v chráněné oblasti,  život v rybnících,  faunu a flóru blízkého okolí,  lesní porosty v oblasti Jedovnice. Na trase dále potkáváme jícen ponoru Jedovnického potoka a jeho část tzv. Rudické propadání, které nalezneme hluboko v lese. Nad propadáním se nám otevře nádherný skalní amfiteátr Kolíbky, využívaný zejména horolezci a filmaři. Točila se zde známá hororová pohádka Sedmero krkavců. (Soukup & David, 2008) Před návratem do Jedovnice projdeme ještě Rudicí, kde můžeme navštívit větrný mlýn holandského typu s muzeem nebo geopark. (Balák, 2007)

Obrázek č. 15: Trasa naučné stezky Jedovnické rybníky – Rudické propadání (zdroj: Balák, 2007)

43

1.2.1.4 NS Josefovské údolí Abychom se mohli projít po této stezce, musíme se nejprve dopravit kousek za Adamov, a to k Františčině huti, která v dnešní době slouží jako muzeum. Jedná se o 2 kilometry dlouhou romantickou procházku Josefovským údolím, která končí u jeskyně Býčí skála. Na začátku stezky procházíme kolem hostince Švýcárna postaveném ve vysokohorském alpském stylu před rokem 1850, který dnes slouží jako rekreační zařízení. (Truhlář, 2003) Po cestě potkáme šest informačních panelů zabývajících se:  ochranou přírody,  podzemním bludištěm jeskyně Jáchymka, na kterou po cestě narazíme,  archeologickými nálezy v oblasti Býčí skály. Vzhledem k tomu, že trasa není okružní, zpáteční cestu můžeme zvolit například přes Máchův památník a zříceninu Nového hradu.

Obrázek č. 16: Trasa naučné stezky Josefovské údolí (zdroj: Balák, 2007)

1.2.1.5 NS Údolí Říčky K návštěvě této stezky musíme opět trošku cestovat, tentokrát k Ochozu u Brna. Vycházíme u rybníka Pod Hádkem a pokračujeme 1,5 kilometru kolem jeskyně Netopýrka, Ochozské jeskyně (přístupná do roku 1990), až k jeskyni Pekárna. 44

Během cesty narazíme na pět informačních panelů, které nás seznámí s okolím a archeologickými a paleontologickými nálezy v jeskyních. „Kras Údolí Říčky představuje samostatnou jednotku popisovaného území s unikátní hydrografickou

sítí

povrchových

a

podzemních krasových toků. Ve stráních údolí se otevírá asi padesát vchodů jeskyní.“ (Balák a kolektiv, 2001) Obrázek č. 17: Trasa naučné stezky Údolí Říčky (zdroj: Balák, 2007)

1.2.1.6 NS Cesta železa Moravským krasem Vzhledem k délce a obtížnosti trasy (zhruba 30 kilometrů) zde můžeme zvolit jak chůzi, tak i projížďku na kole. Stezka s dvaceti sedmi zastávkami byla zapojena do systému tras Evropských cest železa. Výchozí bod tentokrát není jeden, ale vzhledem k rozdělení do pěti základních okruhů, si můžeme vybrat z různých míst:  Blansko,  Olomučany,  Rudice,  Jedovnice,  Křtiny,  Habrůvka,  Adamov,  Babice nad Svitavou. Výchozí místa jsou zvolena tak, aby byla v blízkosti přístupného dopravního spojení, ať je to vlak, či autobus.

45

Během cesty navštívíme nejvýznamnější železářské lokality a seznámíme se s historií těžby rud a železa ve střední části Moravského krasu, která je podrobněji popsaná na jednotlivých informačních panelech Stezka křižuje dvě již zmíněné trasy:  NS Jedovnické rybníky  NS Josefovské údolí. (Souchopová a kolektiv, 2002)

Obrázek č. 18: Trasa naučné stezky Cesta železa Moravským krasem (zdroj: Balák, 2007)

1.2.1.7 NS Hády a Údolí Říčky Navzdory své délce 26 kilometrů je považovaná za lehce náročnou a vhodná spíše pro pěší turistiku. Seznámíme se zde zejména s historií městských částí Brna, konkrétně Líšně a Obřan, kudy také trasa vede. Narazíme na sedmnáct informačních panelů podávajících informace jak o oblasti, tak o historii území od pravěku, přes středověk až po současnou situaci. 46

Během cesty se:  projdeme po Hádecké plošině,  zastavíme u pomníčku na Šumbeře,  zabloudíme do údolí řeky Svitavy, kterou opěvoval básník S. K. Neumann,  podíváme se do mládeži známého Mariánského údolí. (Balák, 2007)

Obrázek č. 19 : Trasa naučné stezky Hády a Údolí Říčky (zdroj: Balák, 2007)

47

2 Praktická část – výzkum a vyhodnocení získaných údajů 2.1 Metodika výzkumu Celá bakalářská práce vzniká s použitím několika metod:  využití podkladové literatury,  konzultace s ředitelem Správy CHKO,  internetový dotazník,  vlastní výzkum v terénu. Podkladové literatury jsem se snažila použít co nejvíce a vyvarovat se tak častým „chybám“ ve virtuálním světě. Ku pomoci mi byly zejména průvodci danou oblastí, cestopisy, knihy specializované na určitou problematiku – např. jeskyně, nebo naučné a zábavné publikace. Pokud jsem již sáhla po elektronickém zdroji, snažila jsem se hledat na osvědčených místech, nebo portálech věnovaných výhradně jenom jednomu tématu (např. CHKO Moravský kras, naučné stezky atd.). Výjimkou bylo příležitostné využití wikipedie. Za hlavní zdroj však považuji dotazníková šetření, a to zejména výzkum v terénu. Považovala jsem to za nejlépe získané informace, přímo od účastníků všeho dění. Tvorbu dotazníku jsem konzultovala s ředitelem Správy CHKO, neboť ten nejlépe ví, co je potřeba zjistit ke zlepšení chodu a organizace celé oblasti. K vyhodnocení dotazníků jsem zvolila grafické a slovní ohodnocení. V první případě mi grafy vytvořil samotný portál, v druhém případě jsem je vytvářela ze získaných informací. Vzhledem k tomu, že v terénním výzkumu porovnávám pět vybraných stezek stejnými otázkami, grafy se budou lišit pouze číslováním a názvem naučné stezky.

48

2.2 Dotazníkové šetření I. První dotazníkové šetření jsem uskutečnila na portálu www.vyplnto.cz, a zabývala jsem se zde otázkou obecného povědomí o CHKO Moravský kras a jeho stezkách. Průzkum probíhal v období od 6. 9. do 26. 9. 2011 a odpovědělo celkem 55 respondentů různého věku. Otázky byly zaměřeny na:  důvod návštěvy CHKO,  způsob dopravy,  délku pobytu,  způsob získání informací o CHKO,  znalost a návštěvnost naučných stezek,  návštěvu jeskyní a jiné aktivity,  návrhy turistů ke změnám a úpravám v CHKO,  obecné informace (pohlaví, vzdělaní, věk, bydliště).

2.2.1 Vyhodnocení

Graf č. 2: Důvod návštěvy CHKO Moravský kras (zdroj: vyplnto.cz)

Jak můžeme vyčíst z grafu, nejvíce respondentů jezdí do Moravského krasu kvůli krásné přírodě a zájmu o jeskyně. Další skupinu tvoří lidé, kteří jsou zde na krátkodobé rekreaci a při tom si užívají čistého vzduchu, ticha a klidu a navštěvují kulturní a historické památky.

49

V neposlední řadě zde máme sportovní aktivity, a nakonec zvědavost, která vznikla na základě doporučení jiných lidí. Mladší generace se sem často dostane během výletů nebo akcí pořádaných školami. Mezi odpovídajícími byla i osoba, která v areálu chráněné oblasti pracuje.

Graf č. 3: Způsob dopravy do CHKO Moravský kras (zdroj: vyplnto.cz)

Zde jasně vidíme, že nejpoužívanějším dopravním prostředkem je stále automobil. Veřejnou dopravu používá jen necelých 30% dotazovaných a na kole, pěšky nebo s organizovaným zájezdem se dnes podívá jen 10% lidí.

Graf č. 4: Průměrná doba strávená v CHKO Moravský kras (zdroj: vyplnto.cz)

Z tohoto grafu můžeme vyčíst, že ideální dobou k prohlídce některé z jeskyní a procházce po chráněné oblasti je 5 – 6 hodin. Pokud máme ten den naplánovaný ještě nějaký výlet v okolí, postačí nám 3 – 4 hodinky. Pokud máme v plánu navštívit více míst, nepodíváme se do žádné jeskyně, pouze k propasti Macocha, a k tomu nám postačí 1 – 2 hodiny. Lidé, kteří chtějí vidět víc jak jednu jeskyni, zde stráví 1- 2 dny.

50

Graf č. 5: Způsob získání informací o CHKO Moravský kras (zdroj: vyplnto.cz)

Zde můžeme říci, že povědomí o Moravském krasu je poměrně veliké, 38% si pomáhá internetem a necelým 24% doporučila návštěvu osoba, která zde buď žije, nebo oblast již navštívila. Málo turistů získává informace v informačních centrech, což je celkem škoda, neboť zde nalezneme i pěkné barevné prospekty a mapy. Jen necelá 2% dotazovaných se o Moravském krasu dozvěděla ve škole, a to samé procento v chráněné oblasti bydlí.

Graf č. 6: Návštěvnost naučných stezek CHKO Moravský kras (zdroj: vyplnto.cz)

Jak se dalo očekávat, dotazovaní mají největší povědomí, téměř 70%, o NS Macocha a NS Sloupsko – šošůvské jeskyně. Je to zejména tím, že Punkevní jeskyně jsou nejnavštěvovanějšími v Moravském krasu. U Sloupských jeskyní je to proto, že stezka prochází od východu jeskyní zpět k parkovišti. NS Jedovnické rybníky zná třetina dotazovaných, a to zejména proto, že zde tráví prázdniny v kempu u rybníka Olšovec. Údolí Říčky má pouhých 23%, ale je to hlavně proto, že je to stezka dál od hlavního centra celé CHKO. Byla jsem překvapena malou NS Josefovské údolí, neboť Býčí skála je pojem poměrně známý.

51

U otázky „S čím jste nebyli spokojeni a co doporučujete změnit?“ byla spousta odpovědí, a proto ji nebudu vyhodnocovat grafem. Mezi nejčastější odpovědi patřilo:  Nevím.  Nic.  Vše bylo ok.  Byl/a jsem spokojen/a. Jako doporučení jednotlivců bych zmínila například:  Zvětšení parkovacích ploch.  Čistota okolí.  Moc lidí.

Graf č. 7: Pohlaví

Zde můžeme jednoduše vyčíst, že více dotazovaných, a z toho můžeme dedukovat i potenciálních návštěvníků, je ženského pohlaví.

52

Graf č. 8: Vzdělání

Nejčastějším druhem vzdělání mezi dotazovanými je střední škola s maturitou. Méně pak, asi 4%, bylo vyučených a podobně velkou skupinu (kolem 5%) tvořili osoby se základním vzděláním. Vysokoškoláci tvořili necelou čtvrtinu respondentů.

Graf č. 9: Věk

53

Jak můžeme vidět, nejvíce dotazovaných, 60%, bylo ve věku mezi 20 – 24 lety. Je to zejména tím, že dotazník mi vyplnila spousta mých spolužáků, ať z vysoké školy nebo z dřívějších studií.

Graf č. 10: Bydliště

Zde jsem dala do grafu pouze nejvíce používaná města, ostatní se v dotaznících vyskytovala po jednom. Jak můžeme vidět, nejvíce dotazovaných bylo z Brna. Do skupinky ostatní patřily například města:  Třebíč (85 km)

 Boskovice (22 km)

 Lipovec u Blanska (10 km)

 Slavkov (39 km)

 Chrudim (126 km)

 Strakonice (249 km)

 Prostějov (54 km)

 Ostrava (164 km)

 Česká Lípa (325 km)

 Zlín (94 km)

 Praha (221 km)

 Kunštát (37 km)

 Blansko (13 km)

 Rantířov (115 km)

 Drásov (28 km)

 Řikonín (44 km)

 Hustopeče (60 km)

 Břeclav (87 km) a jiné.

Do závorky jsem pro představu uvedla vzdálenost jednotlivých měst od Moravského krasu (jako pevný bod jsem zvolila Punkevní jeskyně). 54

2.3 Terénní dotazníkové šetření Tomuto výzkumu přikládám větší váhu, neboť byl prováděn přímo v místech, o kterých se zde bavíme – na stezkách. Průzkum probíhal od května do října 2011. Vybírala jsem náhodné turisty na stezkách, kteří mi vyplňovali předem vytištěný formulář (viz. Příloha C). Celkem jsem na pěti vybraných NS:  Sloupsko – šošůvské jeskyně,  Údolí Říčky,  Macocha – NS Jana Šmardy,  Josefovské údolí,  Jedovnické rybníky – Rudické propadání zpovídala 102 respondentů. Vzhledem k tomu, že analýza jednotlivých stezek otázku po otázce by byla zdlouhavá, rozhodla jsem se, že u každé stezky zhodnotím směrodatné otázky a obecné informace (věk, pohlaví, bydliště, oblíbenost dané lokality atd.) shrnu dohromady.

55

2.3.1 Naučná stezka Sloupsko – šošůvské jeskyně Na této stezce jsem zpovídala celkem 31 turistů různého věku a pohlaví. Otázky jsem zpracovala do grafu a ke každé připojím i slovní zhodnocení.

Graf č. 11: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras?

Jak můžeme vyčíst z grafu, nejvíce lidí přijelo za sportem a krásnou přírodou. Po 12% mají skupinky lidí, kteří se zajímají o jeskyně, přijeli na rodinnou dovolenou nebo výlet, a to na doporučení od známých. Pouhé 4% zabírají lidé, kteří jsou zde na krátkodobé rekreaci, přijeli s organizovaným zájezdem nebo je pouze nalákalo ticho a klid zdejšího prostředí.

56

Graf č. 12: Informace o CHKO jsem získal od..

V tomto případě po odpovědi, že nepotřeboval nikdo informace, následovali ještě dodatky, že:  oblast je dosti známá,  jezdili sem jako menší (v případě starších lidí),  je to každoroční cíl návštěvy.

57

Graf č. 13: Informace o naučné stezce jsem získal/a…

Při pohledu na tento graf je zřejmé, že oblast je sice známá, jak jsme se dozvěděli dříve, ale NS již tolik ne. V případě NS Sloupsko – šošůvské jeskyně je to smutné v tom ohledu, že každý, kdo si jde prohlédnout jeskyně, po stezce projde. Jak víme již z dřívějška, stezka vede od východu jeskyní zpět k parkovišti. Někteří říkali, že si všímali informačních tabulí, ale nikdo z nich nevěděl, že se právě nachází na NS.

58

Graf č. 14: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO?

Téměř tři čtvrtě dotazovaných, ačkoli nevěděli o NS, na které se nacházejí, věděli o tom, že nějaká NS v CHKO existuje. Nejčastěji odpovídali, že znají NS Jana Šmardy. Další otázku: „Co vás na stezce zaujalo?“ nebudeme vyhodnocovat grafem, neboť byla otázkou otevřenou a odpovědi byly různé. Dalším důvodem je, že o NS dotazovaní nevěděli, takže spíše odpovídali na to, co je zaujalo během procházky zpět k parkovišti:  příroda  jeskyně  odpočinek  informační tabule Poslední otázkou, kterou chci vyhodnotit k této NS, je: „S čím jste byl nespokojen, co doporučujete zlepšit či upravit?“ Zde jsem se opět dozvěděla rozdílné informace:  občerstvení je drahé a jednotvárné  smrad z řeky  poškozené silnice

59

 poplatek u propasti (návštěvníci byli před tím na Macoše, která byla v té době zpoplatněna) 2.3.1.1 Závěr k naučné stezce Sloupsko – šošůvské jeskyně Během doby strávené na NS kolem mě každou hodinu prošlo přibližně 100 lidí, ale žádný z dotazovaných nevěděl o NS. Důvodem, že se zde nacházeli, bylo:  parkování na „dolním“ parkovišti,  návrat z prohlídky,  místní si zde krátí cestu, aby nemuseli po silnici.

2.3.2 Naučná stezka Údolí Říčky Zde jsem zpovídala 13 osob. Bylo to poměrně složité, na NS se nenacházelo tolik lidí. Opět vybrané otázky doplním grafem a stručně okomentuji. Tato NS se liší od předchozí tím, že se nachází kousek od Brna a je tudíž spíše cílem pěších turistů nebo Brňanů, kteří si sem jezdí odpočinout od ruchu velkoměsta.

Graf č. 15: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras?

60

Do této oblasti Moravského krasu jezdí lidé zejména za krásami přírody a ze zájmu o jeskyně. Vzhledem k odlehlosti oblasti vidíme, že nechybí ani zájem o ticho a klid a čistý vzduch.

Graf č. 16: Informace o CHKO jsem získal od…

Potkávala jsem zde většinou Brňany, a proto není překvapením, že téměř tři čtvrtiny dotazovaných nepotřebovali žádné informace o tomto místě, jezdí sem účelně. Necelá třetina si pak informace obstarala sama.

61

Graf č. 17: Informace o naučné stezce jsem získal/a…

Zde vidíme, že ačkoli lidé vědí o tomto místě, jen 16% z nich zná stezku a 16% si ji našlo na internetu. Bohužel téměř tři čtvrtiny neměli ani tušení, že se nacházejí na místě, kde se můžou dozvědět i něco zajímavého o okolní oblasti.

Graf č. 18: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO?

62

Tady se nám zjištění z první stezky vyvrací, neboť celých 62% nemá povědomí o existenci stezek. 38% tvoří lidé, kteří si o stezkách něco našli na internetu, nebo je osobně znají. U otázky „Co vás na stezce zaujalo?“ i tentokrát odpověděl jen jeden respondent, a to, že se jim líbilo u propadání Říčky. Poslední sledovanou otázku: „S čím jste nebyl spokojen, co doporučujete zlepšit či upravit?“, okomentovali někteří doporučeními:  opravit dřevěné lávky,  zlepšit informační značení,  vytěsnit cyklisty na silnici (pokud jedou mimo turistické značky). 2.3.2.1 Závěr k naučné stezce Údolí Říčky Jak jsem se zmínila již dříve, na stezce se nacházeli většinou Brňané, kteří sem účelně jezdí k odreagování od ruchu velkoměsta:  venčit své čtyřnohé mazlíčky,  zasportovat si v přírodě,  jen tak se projít a načerpat sílu na čerstvém vzduchu. Stezka se mi zdála poměrně špatně značená, a nemít mapu, doteď bych si nebyla jistá, zda jsem viděla jeskyni Netopýrka.

2.3.3 Naučná stezka Macocha – stezka Jana Šmardy Oproti předchozí stezce jsem si tady mohla vybírat, koho zpovídat, neboť spolu s NS Sloupsko – šošůvské jeskyně považuji tuto oblast za nejnavštěvovanější. Je to zejména tím, že se zde nacházejí Punkevní jeskyně s propastí Macocha. Vybrala jsem si náhodných 32 turistů, kteří byli ochotni mi dotazníky vyplnit. Bohužel jsem se často setkávala s nepříjemnými pohledy, nebo výmluvami, že nemají čas a výzkum je nezajímá. 63

Graf č. 19: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras?

Na grafu vidíme, že je opět hlavním důvodem návštěvy bezpochyby nádherná příroda Moravského krasu. Vzhledem k tomu, že se nacházíme poblíž Punkevních jeskyní a Kateřinské jeskyně, není překvapením, že dalším hlavním důvodem byl zájem o jeskyně. V neposlední řadě hraje roli čistý vzduch a důvod krátkodobé rekreace.

Graf č. 20: Informace o CHKO jsem získal od…

64

Skutečnost, že je tato oblast považována za nejnavštěvovanější část Moravského krasu, je viditelně dána tím, že spousta lidí – v našem případě celých 56% vyhledává informace na internetu. Smutné opět je, že pouhých 12% se jde zeptat do informačního centra.

Graf č. 21: Informace o naučné stezce jsem získal/a…

Stejně jako u předchozích dvou stezek většina dotazovaných nemá bohužel ponětí o existenci NS, na které se nacházejí. Pouhých 13% vynaložilo úsilí – ať v informačním centru nebo na internetu, aby se alespoň něco málo dozvěděli. Pouhých 6% respondentů bylo obeznámeno od někoho, kdo NS navštívil nebo o ní má nějaké informace.

65

Graf č. 22: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO?

Z těchto odpovědí můžeme usuzovat, že sem jezdí lidé více informovaní. Sice ve většině případů neví přesně, kde se stezky nacházejí, ale mají o nich aspoň trošku povědomí. Hodně krát se mi stalo, že se dokonce zeptali, abych jim podala informace, což mě samozřejmě těšilo a ráda jsem byla nápomocna. U otázky „Co vás na stezce zaujalo?“ opět musíme brát v potaz, že spíše odpovídali na trasu, kterou prošli od východu z jeskyní k můstkům nad propastí nebo k lanovce, neboť například na Koňském spádu jsem potkala jen jednu svačící rodinu. Mezi nejčastější odpovědi patřilo:  příroda,  miluji tuto oblast a naši zemi,  čisté ovzduší. V případě otázky „S čím jste byl nespokojen, co doporučujete zlepšit či upravit?“ také zaznělo pár návrhů:  předražené věci, vstupy,  jednotvárnost občerstvení.

66

2.3.3.1 Závěr k naučné stezce Macocha – stezka Jana Šmardy Po celkové trase stezky byla místa, kde rozhodně dlouhou dobu nikdo nešel a z toho usuzuji, že málokdo tuto trasu projde. Jedním z důvodů je právě neznalost stezky. Nejvíce lidí bylo samozřejmě kolem Punkevních jeskyní, na obou můstcích u propasti a u Skalního mlýna. Lidé přicházeli k jeskyním pěšky nebo se nechávali vozit vláčkem, který vždy přijel téměř plný (zhruba 45 lidí). Naopak u lanovky jsem napočítala kolem 40 čekajících před každým novým odjezdem. Kolem jeskyní se pohybovalo kolem 200 lidí a to se po celou dobu vzájemně kumulovalo, jak přijížděli a vcházeli na prohlídky. Když jsem se vydala od Kateřiny dále po trase stezky, potkala jsem opravdu jen pár turistů. V úseku od Křenkova pomníku nebyla po změnu ani noha, což přisuzuji i tomu, že odtud vede kromě naučné stezky i žlutá turistická značka, ale jiným směrem. Cesta byla značně zarostlá (viz. Fotodokumentace, Příloha D). Další osamocenou částí byl již zmiňovaný Koňský spád. Je trošku nešikovně do stezky zařazen, neboť se k němu jde téměř kilometr a po stejné cestě se opět vracíme k hlavním trase. Bohužel je začátek cesty ke spádu využíván spíše jako přírodní toaleta.

2.3.4 Naučná stezka Josefovské údolí K této stezce se musíme dostat pomocí vlastní dopravy, neboť je situována mimo hlavní jádro oblasti, a to u Adamova. Opět to bylo znát na počtu osob, které jsem při výzkumu potkala. Celkem jsem získala 16 vyplněných dotazníků, z toho pouze čtyři na trase stezky. Ačkoli o sobě mohu říci, že jsem poměrně vášnivý turista a ráda si vyjdu i s pomocí mapy, zde mi dělal hned problém najít začátek stezky. (viz. Fotodokumentace, Příloha D). Jak jsem se zmínila již v teoretické části, stezka je propojena s NS Cesta železa Moravským krasem, konkrétně u Františčiny huti.

67

Graf č. 23: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras?

Stejně jako u předchozích stezek, i zde převažuje důvod návštěvy krásná příroda. Na druhém místě s 13% se umístil zájem o jeskyně a v těsném závěsu za ním krátkodobá rekreace. Z toho krásně vyvodíme, že Moravský kras je ideálním místem k odpočinku.

Graf č. 24: Informace o CHKO jsem získal od…

68

Stejně jako u NS Macocha, i zde si většina, konkrétně polovina, dotazovaných informace hledala na internetu. Jedna čtvrtina respondentů měla někoho, kdo jí mohl o Moravském krasu říci, a 19% již místo znalo z dřívějška.

Graf č. 25: Informace o naučné stezce jsem získal/a…

Zde mi 31% dotazovaných odpovědělo, že zdroj jejich informací byl jiný, než z nabízených možností, avšak někdy se moc nelišil:  článek v novinách, časopise,  každoroční výlety na kole,  náhoda. Čtvrtina dotazovaných si informace zjistila na internetu a další čtvrtina v informačním centru. Bohužel zase nemůžeme říct, že by se jednalo o informace přímo o NS, spíše se zajímali buď o Františčinu huť, nebo o Býčí skálu.

69

Graf č. 26: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO?

Stejně jako u dotazovaných v NS Sloupsko – šošůvské jeskyně, i zde převažuje odpověď ano. Je to zejména díky tomu, že většina respondentů byli cyklisti, kteří cíleně a plánovaně jeli po určité trase, věděli kudy se dát a kde se nacházejí. Otázka „Co vás na stezce zaujalo“ měla opět různorodé odpovědi:  čistota prostředí,  vzduch,  okolní krajina. U poslední otázky „S čím jste nebyl spokojen, co doporučujete zlepšit či upravit?“ nechali všichni dotazovaní prázdné místo, neboť je nenapadalo, co by zrovna v této oblasti potřebovalo změnu. 2.3.4.1 Závěr k naučné stezce Josefovské údolí Jak jsem se zmiňovala v úvodu této stezky, byl pro mě problém najít začátek NS. Když jsem se konečně dostala k potřebnému místu a šla po značkách, narazila jsem během celé trasy na pouhé čtyři lidi, z toho dva z nich tam venčili psa.

70

Příjemnou zastávkou je rozhodně rodinný hostinec Švýcarna, kde jsou velice přívětiví lidé. Smutné je, že do této oblasti většina lidí přijede autem, navštíví huť, projdou se k Býčí skále a jedou pryč. Mnozí z nich ani netuší, o co přicházejí, když se po stezce neprojdou. Cyklisté, které jsem zastavovala, si dávali pauzu u Býčí skály na odpočívadle, chvíli poseděli, podívali se a pokračovali dál. Ani u huti Františka se nedá říci, že by bylo narváno. (viz. Fotodokumentace, Příloha D.)

2.3.5 Naučná stezka Jedovnické rybníky – Rudické propadání Poslední stezka, kterou jsem se rozhodla prozkoumat, byla také z mého pohledu stezkou nejhorší. Za celou cestu jsem dokázala získat pouhých 10 dotazníků. Nemyslím si, že by to bylo délkou trasy – 11 km, ale v tomto případě asi hraje opravdu roli informovanost.

Graf č. 27: Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský kras?

71

Vzhledem k tomu, že dotazovaní respondenti byli povětšinou na procházce, nepřekvapuje mě, že mezi nejčastější odpovědi patřil důvod:  krásná příroda,  ticho a klid,  čistý vzduch.

Graf č. 28: Informace o CHKO jsem získal od…

Jako u většiny stezek i zde převažovali odpovědi, že informace o chráněné oblasti nebyli potřeba nebo si je dotazovaní našli na internetu. Je to zejména proto, že většina respondentů, které jsem zpovídala, se zde byla jen projít.

72

Graf č. 29: Informace o naučné stezce jsem získal/a…

Jak jsem se zmínila u předchozího grafu, většina se byla jen projít, a proto neměli ani tušení, že se nacházejí na nějaké stezce. Pokud o stezce věděli, tak buď díky informacím od známých, nebo proto, že tu trávili dovolenou v kempu a prozkoumali okolní oblasti na mapě.

Graf č. 30: Víte o dalších naučných stezkách v CHKO?

73

V tomto případě nejsem vůbec překvapená, neboť s odkazem na předchozí grafy, dotazovaní se zajímali konkrétně o tuto oblast. Pokud nevěděli o stezce, na které se nacházejí, nemůžeme po nich chtít, aby znali stezky jinde v CHKO. U otázky „Co vás na stezce zaujalo?“ se objevily odpovědi, které známe již z dřívějších stezek:  klid,  příroda. Otázka „S čím jste nebyl spokojen, co doporučujete zlepšit či upravit?“ zde poukazuje na nedostatky, o kterých jsem mluvila v úvodu o stezkách:  cesty,  informační tabule. 2.3.5.1 Závěr k naučné stezce Jedovnické rybníky – Rudické propadání Na trase stezky dále od Jedovnice (v okolí Vrbového rybníku) jsem potkala jednu rodinu, která sice téměř kopírovala při své procházce trasu stezky, ale neměla nejmenší tušení, že se na nějaké nachází. Ze všech pěti stezek musím říct, že zde bylo nejhorší značení NS – téměř vymizelá barva na stromech (viz. Fotodokumentace, Příloha D), takže se mi stalo, že jsem i zabloudila, neboť jsem ji přehlédla. Nejvíce lidí jsem potkala v okolí Rudického propadání a Kolíbek, ale ti zde byli čistě kvůli slaňování na skalách. Další větší skupina lidí, kterou jsem zde zaznamenala, byli návštěvníci autokempu Olšovec, ti zde však byli opravdu jen rekreačně.

74

2.3.6 Obecné vyhodnocení informací z pěti vybraných stezek Zde bych rozebrala otázky typu:  věk, pohlaví, bydliště…  délka pobytu, druh dopravy…  aktivity během pobytu atd. Vzhledem k tomu, že tyto otázky se týkají celého Moravského krasu (všech pěti stezek) a nepovažuji za nutné je specificky rozdělit, rozhodla jsem se odpovědi dát dohromady.

Graf č. 31: Pohlaví

Na tomto grafu není co zkoumat, muži byli ochotnější vyplňovat dotazníky. Nicméně když jsem se rozhlédla kolem sebe, mužské pohlaví převažovalo.

75

Graf č. 32: Národnost

Ačkoli vím, že do Moravského krasu zavítají i zahraniční turisté, kromě jednoho slovenského obyvatele s rodinou jsem neměla to štěstí někoho z ciziny zpovídat.

Graf č. 33: Věk

Zde můžeme vidět, že jsem byla obklopena různými věkovými skupinami. Nejpočetnější jsou respondenti v rozmezí mezi 40 – 44 lety. Nejčastějšími návštěvníky byli rodiny s dětmi, starší lidé a mladí studenti.

76

Graf č. 34: Vzdělání

Tento graf je úzce spojen s předchozím. Jak vidíme, největší skupinu dotazovaných tvoří vysokoškoláci a shodou okolností téměř každý druhý rodič vyplňoval jako vzdělání vysokou školu. Druhou větší skupinu tvoří lidé s maturitou a to odpovídá mému tvrzení, že zde potkáme hodně studentů.

Graf č. 35: Místo bydliště

77

Mezi nejčastější dvě odpovědi patřily města Brno a Blansko. Ostatní odpovědi byly různorodé. Ve skupince ostatní bychom hledali například:  Ždár nad Sázavou (87 km)

 Tábor (184 km)

 Chomutov (321 km)

 Frýdek – Místek (160 km)

 Kroměříž (63 km)

 Modřice (39 km)

 Únětice (237 km)

 Třebíč (85 km)

 Pardubice (133 km)

 Biskupice (107 km)

 Vyšní Lhoty (171 km)

 Trutnov (185 km)

 Jičín (185 km)

 Kuřim (27 km)

 Sušice (285 km)

 Babice (17 km)

Opět pro představu uvádím za název města do závorky vzdálenost od Moravského krasu (za pevný bod jsem také zvolila Punkevní jeskyně).

Graf č. 36: Způsob dopravy

Nejoblíbenějším dopravním prostředkem je stále automobil, to byl také důvod, proč jezdí v oblasti Punkevních jeskyní ekologický vláček a lanovka. 19% dotazovaných má rádo pohyb, a proto zvolili kolo. Byla jsem překvapená, že nikdo z respondentů nezvolil možnost pěšky, neboť je zde velká nabídka skvělých výletů do okolí.

78

Graf č. 37: Délka pobytu v CHKO

Jak jsem se zmiňovala u prvního výzkumu, délka pobytu se odvíjí od plánovaných návštěv a výletů. Lidé, co zde tráví dovolenou a ubytovali se někde poblíž, odpovídali, že zde tráví od dvou dnů až po týden. Byli zde ale tací, kteří mi řekli, že nemají moc času, že chtěli vidět Macochu a mají v plánu ještě například westernové městečko v Boskovicích. Tito lidé pak neztratí v CHKO více než dvě hodiny.

79

Graf č. 38: Místo pobytu

Jak jsem se zmínila u předchozího grafu, někteří dotazovaní chtěli strávit v oblasti více dní a pořádně ji poznat. Za nejčastější místo pobytu volili Šošůvku, místo v CHKO – nejčastěji hotel Skalní mlýn, nebo Boskovice. Můžeme si všimnout, že všechna zvolená města jsou na dosah všem atrakcím a památkám. Spousta dotazovaných mi řekla, že jako ubytování by uvedli Brno, ale jen proto, že z tohoto města pocházejí, a to by pak zkreslilo výsledky průzkumu.

Graf č. 39: Během pobytu v CHKO jsem navštívil…

80

Z odpovědí jsem se dozvěděla, že ačkoli se turisté nacházejí v oblasti hojné na historické, kulturní a přírodní památky, někteří volili variantu nenavštívit nic. Co se týče historických památek, mezi nejčastější odpovědi patřily:  Holštejn,  Křtiny,  Rájec.

Graf č. 40: Navštívili jste nějakou jeskyni v CHKO?

Jak už jsem říkala, nalezli se i tací, kteří nešli nikam, a tudíž ani do jeskyní ne. Nejnavštěvovanjěšími jeskyněmi, a to je známo celorepublikově, stále zůstavají Punkevní jeskyně s propastí Macocha. Na druhém místě se umístily jeskyně Sloupsko – šošůvské, což jen potvrdilo moji domněnku, že tyto dvě místa jsou i nejlidnatějšími v celém CHKO.

81

Graf č. 41: Během pobytu v CHKO jsem…

Mezi nejčastější aktivitu respondentů patřilo poznávání přírody a fotografování, což svědčí o tom, že Moravský kras má opravdu hodně co nabídnout. Lidé sem jezdí si odpočinout a odreagovat se, o čemž svědčí další časté odpovědi:  procházel se,  odpočíval,  bavil se s přáteli. Všimla jsem si, že rodiče berou návštěvu oblasti jako dobré místo k předávání zajímavých informací svým ratolestem. Často jsem potkávala tatínky, kteří předčítali informační tabule nebo něco ukazovali a vysvětlovali.

82

Graf č. 42: Navštívíte znovu v budoucnu CHKO?

Odpověď na poslední otázku byla většině návštěvníků vidět z očí, neboť se v nich značilo, že jsou spokojeni a že se jim v Moravském krasu líbí.

2.3.7 Shrnutí Na základě vyhodnocených dat můžu konstatovat, že povědomí o naučných stezkách v Moravském krasu je bohužel velice malé. Když už mi někdo řekl, že kdy byl na stezce, odpovědí byla buď NS Macocha, nebo NS Sloupsko – šošůvské jeskyně. Dnešní doba je hodně uspěchaná a bylo to vidět i na způsobu chování návštěvníků CHKO. Chtějí toho za den stihnout hodně, ale pak pořádně nevidí ani jednu věc. Budu velice ráda, když se informace získané v praktické části mé bakalářské práce stanou podkladem ke zlepšení situace v CHKO, konkrétně na naučných stezkách. Z vlastního pohledu mohu říci, že stezky nejsou zvoleny špatně, terén je přístupný všem generacím a na každé si člověk najde minimálně jednu věc, která ho osloví. Z celkového pohledu na věc bych navrhla nejzákladnější změny:  více upozornit na výskyt stezek,  na stezkách obnovit turistické značení, 83

 investovat do propagačních materiálů o stezkách,  renovovat informační tabule. Při práci s podkladovým materiálem – v tomto případě weby zabývající se turistikou České republiky – jsem často narazila na nedostatky v podobě nedostačujících informací. Vzhledem k tomu, že lidé s internetem pracují v dnešní době hodně, a většina získaných dat pochází právě z různých webů, mělo by se nejvíce úsilí soustředit právě sem. Vím, že to potlačuje informační centra, ale pořád se ještě najdou lidé – většinou starší generace – kteří se raději přijdou zeptat osobně.

84

3 Závěr Z vyhodnocení šetření vyplývá, že kdybych výzkum prováděla delší dobu, například jeden rok a realizovala dotazníkové šetření v terénu s větším počtem respondentů, měly by získané informace jistě větší vypovídací hodnotu. Ale i výzkum, který jsem uskutečnila, považuji za hodnotný, neboť mi umožnil většině z nich předat informace, o kterých neměli ani tušení. Potvrdila se moje hypotetická domněnka, že ačkoli má Moravský kras ročně spoustu návštěvníků, jejich znalost o regionu už tak velká není. Většina respondentů deklarovala v dotaznících a v rozhovorech, že cíleně jezdí za osvědčenými a nejznámějšími atrakcemi, a ty nové nebo méně známé lokality jsou proto dosti opomíjené. Cílem mé práce byla analýza, vyhodnocení a navrhnutí případných řešení. Věřím, že se mi podařilo těchto cílů dosáhnout. Získala jsem terénním výzkum, studiem odborné literatury a kontaktem s pracovníky CHKO Moravský kras spoustu nových a užitečných informací. Protože svoji bakalářskou práci budu předávat Správě CHKO Moravský kras v Blansku a Správě jeskyní CHKO Moravský kras, budu ráda, když se z ní bude vycházet v navrhovaných nápravných opatřeních zaměřených na zlepšení stávající situace a ovlivnění budoucího vývoje návštěvnosti v Moravském krasu. Protože jsem navázala kontakty s vedením CHKO, nastudovala z literatury mnoho nových poznatků, ráda bych v této činnosti pokračovala i po absolutoriu VŠPJ.

85

Seznam použitých zdrojů Knižní předlohy AUGUSTA, Pavel a František HONZÁK. Dětská ilustrovaná encyklopedie: Naše vlast. První vydání. Praha: Slovart, 1998. ISBN 80-7209-080-1. Strana 13. HROMAS, Jaroslav a kol. Jeskyně. Praha: ARTEDIT s.r.o., 2009. ISBN 978-80-8705117-7. Strana 393 – 499 a 555. MUSIL, Rudolf a kol. Moravský kras: labyrinty poznání. První vydání. Brno: MAVEL spol. s r.o., 1993. Dr. BURKHART, Rudolf a kol. Moravský kras: průvodce. Praha: Olympia, 1979. ISBN 27-014-79. Strana 15. MATOUŠEK, Václav a Marie DUFKOVÁ. Jeskyně a lidé. Praha: NLN s.r.o., 1998. ISBN 80-7106-307-X. KNÁPEK, Zdeněk. Průvodce po nejkrásnějších místech Čech, Moravy a Slezska: II. díl Morava a Slezsko. První vydání. Olomouc: Rubico, 2002. ISBN 80-85839-76-8. Strana 28 – 29. HROMAS, Jaroslav. Zpřístupněné jeskyně 2009: Ročenka správy jeskyní ČR. Průhonice, 2009. SOUKUP & DAVID. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. Praha: Kartografie Praha a.s., S & D nakladatelství, 1999. ISBN 80-7011-602-1. PŘICHYSTAL, Antonín a Miroslav NÁPLAVA. Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. První vydání. Třebíč: AMAPRINT Kerndl s.r.o., 1995. Strany 13 – 20. FAJKUSOVÁ, Anna. Pekárnu kdysi obývala i tlupa lovců mamutů. Deník Rovnost: Seriál. 23. 1. 2012. ŠTEFKA, Leoš. 50 let CHKO Moravský kras. Ochrana přírody. 2006. Strana 227 – 230. AOPK a Správa CHKO Moravský Kras. Plán péče CHKO Moravský kras. 2006 SOUKUP & DAVID a kolektiv. Filmová a televizní cestovní kniha. Praha: S & D, 2008. ISBN 978-80-86899-36-7. BALÁK, Ivan. Naučné stezky Moravského krasu. Blansko: Reprocentrum, a.s., 2007. ISBN 978-80-239-8821-5 TRUHLÁŘ, Jiří. Památníky adamovských lesů. Praha: Primus, 2003. Strana 171. BALÁK a kolektiv. Údolí Říčky v Moravském krasu. Blansko: Reprocentrum, a.s., 2001. SOUCHOPOVÁ A KOLEKTIV. Cesta Železa Moravským krasem. Blansko: Reprocentrum, a.s., 2002.

86

Internetové zdroje [1] Správa jeskyní Moravského krasu: Moravský kras. Cavemk [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/ [2] Sloupsko - učebnice regionální vlastivědy: Půdy. RoS. [online]. 2000 [cit. 2012-0404]. Dostupné z: http://www.boskowan.com/region/sloupsko/pudy.htm [3] Moravský kras: Turistický průvodce pro chráněné krajinné oblasti. Fauna a flora. Moravskykras.net. Moravskykras.net [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/flora-fauna.html [4] Wikipedie otevřená encyklopedie: Karel Absolón. Wikipedie.org [online]. 2002, 2011 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z:http://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Absolon [5] Muzeum Blansko: Expozice Moravský kras. Mgr. KOUDELKA, Milan. Muzeum blansko [online]. 2007,2011[cit.2012-04-05]. Dostupné z: http://www.muzeumblansko.cz/expozice/moravsky-kras/ [6] Moravský kras: Turistický průvodce pro chráněné krajinné oblasti. Vznik jeskyní. Moravskykras.net [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/jeskyne.html [7] Moravský kras: Turistický průvodce pro chráněné krajinné oblasti. Pověst propasti Macocha. Moravskykras.net. Moravskykras.net [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/povest-macocha.html [8] Moravský kras: Turistický průvodce pro chráněné krajinné oblasti. Kateřinská jeskyně. Moravskykras.net. Moravskykras.net [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/katerinska-jeskyne.html [9] Moravský kras: Turistický průvodce pro chráněné krajinné oblasti. Jeskyně Balcarka. Moravskykras.net. Moravskykras.net [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/jeskyne-balcarka.html [10] Správa jeskyní Moravského krasu: Jeskyně Balcarka. Cavemk [online]. 2011 [cit. 2012-03-24]. Dostupné z: http://www.cavemk.cz/jeskyne-balcarka [11] Moravský kras: Turistický průvodce pro chráněné krajinné oblasti. Jeskyně Výpustek. Moravskykras.net. Moravskykras.net [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.moravskykras.net/jeskyne-vypustek.html [12] Ochrana krajiny a přírody v České republice: Národní přírodní památka jeskyně Pekárna. Cittadella [online]. 2008 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_jeskyne_pekarna_cz [13] CzechTourism: Návštěvnost turistických cílů v ČR 2010. RYTÍŘOVÁ, Jitka. CzechTourism [online]. 2005, 2012 [cit. 2012-03-28]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/servis_pro_novinare/navstevnost_tur_cilu/08_08_11_ navstevnost_2010.pdf

87

[14] Správa CHKO Moravský kras: O správě CHKO. IBA CZ. Moravskykras.nature [online]. 2004, 2011 [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.moravskykras.nature.cz/wps/portal/cs/moravsky-kras/o-sprave-chko [15] Wikipedie otevřená encyklopedie: Naučná stezka. Wikipedie.org [online]. 2002, 2012 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nau%C4%8Dn%C3%A1_stezka

88

Přílohy Příloha A – doplňující informace Pověst o Macoše Jako každé významné a tajuplné místo i Macocha má svoji pověst. Údajně žil ve Vilémovicích sedlák, kterému umřela žena a zanechala po sobě synka Martina. Netrvalo tomu dlouho a sedlák se znovu oženil a po roce se jim narodil další synek. Macecha si však uvědomovala, že veškerá práva na majetek bude mít právě Martin, a tak mu žití na statku znepříjemňovala. Jednoho dne vzal sedlák mladšího synka na trh a Martin s macechou zůstali doma sami. Napadlo ji, že by se mohli vydat do lesa na jahody. Nasbírali spoustu jahod, potkávali i keře obsypané malinami, a jak tak bloudili, dostali se i do míst, kde se černala temná, studená propast. Macecha si všimla, že u srázu propasti rostli veliké rudě červené jahody a pod zlou záminkou požádala Martina, aby je šel nasbírat. Když se však naklonil nad propast, macecha do něj zezadu strčila, on pustil hrnek a skácel se do propasti. Ona ničeho nedbala a utíkala od místa pryč, v dáli slyšela jen jeho výkřik. Bloudila po lese a uvědomila si, co provedla a že se takto nemůže vrátit domů. Jakoby osudem se znovu ocitla u propasti a vzhledem k tomu, že by nemohla žít s vraždou na krku, skočila do propasti, kam před chvílí shodila Martina. Sedlák mezitím přijel z města domů, ale tam bylo prázdno, až od sousedů se dozvěděl, kam měla jeho žena se synem namířenou. Vydal se v jejich stopách. Bloudil, volal, chodil sem a tam, až zaslechl slabý pláč, a to přímo směrem z propasti. Naklonil se a daleko pod sebou uviděl na větvi stromu zachyceného svého syna. Na nic nečekal, okamžitě utíkal do vesnice pro pomoc a lano. Přišli ještě včas, aby ho mohli vytáhnout a když se pídili po tom, kde je máma, všimli si šátku na jednom křoví na úbočí propasti. V té chvíli si domysleli, co se stalo. Od té doby se propast nazývá Macocha a říká se, že za bouřlivých větrných dnů je slyšet nářek a bolestivý pláč nešťastné macechy. [7]

Pověst o Kateřinské jeskyni Stejně jako propast Macocha i Kateřinská jeskyně je opředena pověstí. Na pokraji lesa žil kdysi pastýř ovcí, když nemohl zrovna on, chodila ovce pást jeho krásná dcera Kateřina. Pastýř již neměl ženu, a tak se jeho dcera staral o vše potřebné v domácnosti, nebyl to pro ni však problém, neboť svého otce nade vše milovala. Jednoho dne otec odjel do města a Kateřina šla s ovcemi na pastvu, zašla však dále než obvykle. Po chvíli 89

se spustila bouře a Kateřina se snažila ovce zahnat domů, bohužel byly moc daleko, a tak se společně uchýlily do blízké jeskyně. Dívka však zjistila, že jedna ovce chybí a šla ji hledat. Nemohla ovečku dlouho najít, a tak se únavou a vyčerpáním uložila do prvního skalního výklenku, ve kterém bohužel usnula. Ráno objevili lidé opuštěné stádo a počali se hledat i ztracenou dívku. Posléze našel jeden z nich bezvládné dívčino tělo u nedaleké jeskyně. Od té doby se této jeskyni říká Kateřinská. [8]

90

Příloha B – tabulky Název NPP Jeskyně Pekárna

Datum vzniku

Poloha

Zajímavosti tvar chlebové pece,

1933

Mokrá - Horákov

archeologické naleziště

NPP Rudické propadání

nejmohutnější propadání, 19.4.1990

Rudice

NPR Býčí skála

2. největší jeskyně v ČR, 29.4.1975

Josefovské údolí, Křtiny

NPR Habrůvecká bučina

23.6.1975

Habrůvka

2.9.1950

Maloměřice, Kanice

lesostepní porosty vzácné druhy rostlin a živočichů,

31.12.1933

PR Balcrova skála - Vintoky

naleziště geod (horniny) chráněné rostliny a živočichové,

NPR Vývěry Punkvy

archeologické naleziště lesní porosty na vápencích,

NPR Hádecká planinka

Moravského krasu

1.5.1998

Suchý a Pustý žleb, Punkevní údolí přírodní úkazy jeskyně Balcarka, Vintocká propast Ostrov u Macochy krasové jevy, jeskyně

PR Bílá voda

1990

Holštejn

PR Březinka

bučiny na devonském vápenci 29.12.1973

Březina

PR Čihadlo

chráněné a ohrožené rostliny, 1.10.1976

Babice nad Svitavou

PR Dřínová

přirozené porosty s Dřínem, 13.3.1952

Babice nad Svitavou

1.2.2000

Sloup v Moravském krasu

PR Sloupsko - šošůvské jeskyně PR Mokřad pod Típečkem

1.1.1998

Jedovnice

29.12.1973

vzácné druhy rostlin, krasové jevy, 11.7.1977

Březina

jeskyně Výpustek krasové jevy, Ochozská jeskyně

22.11.1990

Hostěnice, Ochoz u Brna

PR Velký Hornek

mokřady

Kanice

PR Údolí Říčky

archeologické naleziště

charakteristický bylinný podrost

PR U Výpustku

Alexandrova rozhledna rozsáhlý jeskynní komplex, zaniklá středověká osada,

PR U Brněnky

krasové jevy

chráněné rostliny a živočichové, 30.1.2004

Brno - Líšeň, Mokrá - Horákov

vápence

Tabulka č.1: Maloplošná zvláště chráněná území CHKO Moravský kras

91

Příloha C – dotazníkový formulář Karta návštěvníka CHKO Moravský kras_naučné stezky * Označte křížkem (X) zvolenou odpověď, pokud není uvedenou jinak Odkud jste?

1

a) Obec / město …………………………………… c) Stát.........................................

b) Okres............................ Pohlaví:

2

1. Muž

2. Žena

Věk:

3 4

10-14; 15-19; 20 -24; 25-29; 30-34; 35-39 Vzdělání: 1.bez vzdělání; 2.základní;  3.vyučen;

40-44; 45-49; 50-54; 55-59; 60-63; 64+

4střední s mat.5.vyšší odborné; 6.vysokoškolské

Národnost:

5

1. Česká

2. Jiná (…………………………)

Z jakého důvodu jste navštívili CHKO Moravský Kras? (vyber 3 důvody):

6

 Krásná příroda

 Čistý vzduch

 Ticho a klid

 Kulturní a historické památky

 Zájem o jeskyně

 Výzkumné aktivity

 Sportovní aktivity

 Krátkodobá rekreace

 Dobré jídlo a pití

 Reklama

 Doporučení od známých

 Náhoda

 Jiný důvod (jaký) ……………….. Jakým způsobem jste sem přijeli?

7

 1. Veřejná doprava (autobus, vlak)

2. Organizovaný zájezd

 3. Auto

4. Motocykl

 5. Kolo

6. Pěšky

 7. Jinak (jak ?) ................................. Jak dlouho zde zůstáváte?

8

Počet hodin -  1;  2;  3;  4;  5;  6;  7; více (kolik ?) ........ ........................... Počet dní -  1;  2;  3;  4;  5;  6;  7; více (kolik ?)........ ...........................

8.a Kde jste během pobytu ubytování? Místo ubytování: а. Přímo v CHKO

b. V Blansku

c. V jiné obci v okolí - .....

Informace o CHKO Moravský kras jsem získal?

9.1. 1. Informační centrum 3. Od známých

2. Internet 4. Nepotřeboval jsem žádné informace

92

5. Jiné …………………………………………… Kde? - а. Přímo v CHKO; b. V Blansku; c. V jiné obci v okolí - ......

9.2. Informace o naučné stezce jsem získal? 1. Informační centrum

2. Internet

3. Od známých

4. Nepotřeboval jsem žádné informace

5. Jiné …………………………………………… Kde? -

а. Přímo v CHKO;

b. V Blansku;

c. V jiné obci v okolí - ........

Navštívili jste během svého pobytu nějaké kulturně historické památky v rámci CHKO ? 2. Kulturní 9.3. 1. Historické (hrad, kostel..); 3. Jiné (jaké ?)........................................... 4. Nenavštívil jsem žádné

9.4.

Víte o dalších naučných stezkách v CHKO Moravský kras? 1. Ano

2. Ne

Navštívili jste nějakou jinou naučnou stezku v Moravském krasu?

9.5. 1. Ano

2. Ne

3. Pokud ano - kterou: Navštívili jste zde nějaké jeskyně (Jaké konkrétně?): 1. Punkevní jeskyně

2. Jeskyně Balcarka

9.6. 3. Kateřinská jeskyně

4. Sloupsko-šošůvské jeskyně

5. Jeskyně Výpustek

6. Jiné (jaké ?)...................

7. Nebyl jsem v žádné jeskyni Během pobytu v CHKO Moravský kras jste... (zaškrtněne jednu či více možností):

10

1. Odpočíval

 2. Poznával přírodu

 3. Prováděl výzkum

 4. Pozoroval zvířata

 5. Procházel se

 6. Sbíral léčivé byliny

 7. Opaloval se

 8. Bavil se s přáteli

 9. Pozoroval rostliny

 10. Fotografoval, filmoval

 11. Sbíral houby nebo lesní plody

 12. Jiné aktivity (jaké?) ...........

 13. Léčebné zařízení (např. speleoterapie)

11 12.

Co Vás na stezce zaujalo? Vypiš: Chtěl byste v budoucnu znovu někdy navštívit CHKO Moravský Kras? 1.

Ano

2. Ne

3. Možná

13. S čím jste nebyl spokojen, co doporučujete zlepšit či upravit? Vypiš: Datum:

Děkujeme za váš čas !

93

Příloha D – fotodokumentace

Naučná stezka Sloupsko – šošůvské jeskyně – Zpovídání cyklistů

Naučná stezka Sloupsko – šošůvské jeskyně – Posezení u Propástky

94

Naučná stezka Macocha – Zarostlá cesta od Křenkova pomníku

Naučná stezka Macocha – Lanovka k vrcholu propasti

95

Naučná stezka Josefovské údolí – Parkoviště před Františčinou hutí

Naučná stezka Josefovské údolí – Zarostlý vchod na stezku

96

Naučná stezka Jedovnické rybníky – Zničená informační tabule

Naučná stezka Jedovnické rybníky – Nečitelné značení

97

Naučná stezka Jedovnické rybníky – Skládka u lesa v blízkosti Vrbového rybníku

Naučná stezka Údolí Říčky – Poničená lávka

98

Naučná stezka Údolí Říčky – Pohled z jeskyně Pekárna

99