VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Karlovarský folklorní festival bakalářská práce
Autor: Kristýna Segeťová Vedoucí práce: Doc. RNDR. Jiří Vaníček CSc. Jihlava 2013
Copyright © 2013 Kristýna Segeťová 2
Anotace SEGEŤOVÁ, Kristýna: Karlovarský folklorní festival. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Doc. RNDr. Jiří Vaníček, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář, Jihlava 2013 Cílem této bakalářské práce je charakteristika Karlovarského folklorního festivalu a jeho význam pro cestovní ruch. Práce je rozdělena na dvě části a to teoretickou a praktickou. V teoretické časti, popisuje postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu, uvádí přehled mezinárodních a domácích organizací, které se zabývají problematikou folkloru. Zaměřuje se na historii a současnost folkloru v České republice a popisuje folklorní soubory a sdruţení. Nastiňuje i organizaci Karlovarského folklorního festivalu. V praktické části se zaměřuje na dotazníkové šetření, které bylo provedeno mezi účastníky a návštěvníky. V další části vytváří SWOT analýzu a návrhy pro zvýšení atraktivity.
Klíčová slova: Folklor. Festival. Karlovy Vary. Soubory. SPaT Dyleň. Jarmark. Marketingový výzkum.
3
Annotation SEGEŤOVÁ, Kristýna: International Folklore Festival Karlovy Vary. Bachelor Thesis. College of Polytechnics Jihlava. The department of Tourism. Supervisor: Doc. RNDr. Jiří Vaníček. CSc. Degree of qualification: Bachelor, Jihlava 2013. The aim of this bachelor thesis is characteristic of the International Folklore Festival Karlovy Vary and its importance for tourism. The work is divided into two parts – theoretical and practical. The theoretical part describes the status of folklore and folk festivals in cultural tourism, lists international and domestic organizations that deal with folklore. It focuses on the history and folklore present in the Czech Republic and describes the folklore and associations. It outlines the organization of the Karlovy Vary Folklore festival. In the practical part deals with a questionnaire survey, this was carried out among participants and visitors. The next part creates a SWOT analysis and proposals to enhance attractiveness.
Key words: Folklore. Festival. Karlovy Vary. Ensemble. SPaT Dyleň. Fair. Marketing analysis.
4
Poděkování Tímto způsobem bych chtěla poděkovat mému vedoucímu práce Doc. RNDr. Jiřímu Vaníčkovi, CSc. za vedení práce. Dále bych chtěla poděkovat panu předsedovi Folklorního sdruţení České republiky Zdeňku Pšenicovi za věnovaný čas a poskytnutí velkého mnoţství materiálů. Děkuji také celému organizačnímu týmu Karlovarského festivalu za věnovaný čas a informace a dík patří i všem respondentům, kteří mi vyplnili dotazníky. Také bych chtěla poděkovat celé mé rodině, za jejich trpělivost a podporu při tvorbě závěrečné práce. 5
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 12. 2012 ...................................................... Podpis
6
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1
2
3
Karlovy Vary ....................................................................................................... 10 1.1
Základní informace....................................................................................... 10
1.2
Historie a současnost .................................................................................... 10
1.3
Památky a zajímavosti .................................................................................. 11
1.4
Turistika a aktivity........................................................................................ 13
Postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním CR ................................. 15 2.1
Folklor .......................................................................................................... 15
2.2
Folklorní cestovní ruch ................................................................................. 15
2.3
Kulturní cestovní ruch a folklorní festivaly jako jeho součást ..................... 16
2.4
Charakteristika Karlovarského folklorního festivalu ................................... 17
2.5
Mezinárodní a domácí organizace zabývající se prob lematikou folklóru .... 18
2.6
Historie a současnost folklorních festivalů v Českých zemích .................... 24
2.7
Popis různých typů folklorních souborů....................................................... 25
Folklor v Karlových Varech ................................................................................ 27 3.1
Historie Karlovarského folklorního festivalu ............................................... 27
Soubor písní a tanců Dyleň...................................................................................... 27 Obec Slovákov......................................................................................................... 29 3.2
Organizace Karlovarského folklorního festivalu.......................................... 29
3.3
Vystupující soubory...................................................................................... 40
3.3.1
Zahraniční soubory ................................................................................... 40
3.3.2
Domácí soubory ........................................................................................ 41
PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 45 4
Statistiky návštěvnosti ......................................................................................... 45
5
Ekonomická data provozu ................................................................................... 46
6
Dotazníkový výzkum ........................................................................................... 48 6.1
Dotazníkové šetření mezi návštěvníky ......................................................... 48
Shrnutí ..................................................................................................................... 61 6.2
Dotazníkové šetření mezi účastníky ............................................................. 62
Shrnutí ..................................................................................................................... 72 7
SWOT analýza ..................................................................................................... 73 7
8
7.1
Silné stránky ................................................................................................. 73
7.2
Slabé stránky ................................................................................................ 74
7.3
Příleţitosti ..................................................................................................... 75
7.4
Hrozby .......................................................................................................... 76
7.5
Shrnutí SWOT analýzy................................................................................. 77
Návrhy na zvýšení atraktivnosti .......................................................................... 79
Závěr ............................................................................................................................... 81 Seznam pouţitých zdrojů................................................................................................ 82 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 82 Periodika a broţury ..................................................................................................... 82 Internetové zdroje ....................................................................................................... 83 Osobní rozhovory........................................................................................................ 85 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 85
8
Úvod Tradice, zvyky, tanec, zpěv, kroje, zábava, tohle všechno se nám vybaví, kdyţ se vysloví slovo folklor. Folklor nás provází celý ţivot, od doby co jsme byli v peřince, v době dospívání, ale také ve stáří. Folklorem ţije nejen celá Česká republika, ale také celý svět. Kaţdý kraj či region má svůj specifický kroj, své lidové písně a tradice, jako jsou různé svátky Velikonoce, Vánoce, Májové veselice, pokrmy, lahodné nápoje a další. Kaţdý rok zájem o folklor roste, takţe není divu, ţe folklorních akcí v České republice stále přibývá. Tato bakalářská práce má název Mezinárodní karlovarský folklorní festival. Toto téma jsem si vybrala, protoţe se mi folklor hodně líbí, ale znám jej pouze z videí, které shlédla na internetu. Díky tomuto tématu mohu navštívit jeden z největších a nejznámějších folklorních festivalu v České republice a také město Karlovy Vary, ve kterém jsem ještě ani jednou nebyla. Na folkloru se mi hodně líbí nadšení lid í ze zpěvů a tanců, kroje a také jarmarky. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na samotný pojem folklor – jeho význam, historii a také postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním cestovním ruchu. Dále se věnuji organizacím, které se podílejí na zachování tradic a propagaci folkloru a to jak v České republice, tak i v zahraničí. V této části nalezneme i kapitolu o rozvoji Mezinárodního karlovarského folklorního festivalu, popis organizace folkloru a základní informace o městě Karlovy Vary. V praktické části jsem provedla dotazníkové šetření mezi účastníky a návštěvníky 17tého ročníků Mezinárodního karlovarského festivalu. Na základě šetření, které proběhlo v době konání festivalu 6. 9. – 9. 9. 2012 jsem vytvořila grafy. Součásti této části je také SWOT analýza, která pozdvihuje silné a slabé stránky a také příleţitosti a hrozby. Na závěr uvedu moţná řešení, která by mohla pomoct k zvýšení atraktivnosti festivalu. Cílem mé bakalářské práce je analyzovat folklorní festival a na základě zjištěných faktů, jsem navrhla opatření, která by mohla přispět ke zlepšení poskytovaných sluţeb.
9
TEORETICKÁ ČÁST
1
Karlovy Vary
1.1
Základní informace
Město Karlovy Vary je západočeské město, které leţí v těsném sousedství chráněné krajinné oblasti Slavkovský les, asi 21 km severovýchodně od Sokolova a 83 km severozápadně od Plzně. Řadí se mezi největší a nejznámější lázeňské město v České republice a díky svým vysoce kvalitním termálním léčivým pramenům je známé i na celém světě. (1) Počet obyvatel se pohybuje kolem 50 tisíc a celková rozloha je necelých 60 km2 . Město není významné jen díky lázeňským střediskům a pramenům, ale je známé také pro svůj sklářský a potravinářský průmysl. [1] Jsou vyhledávány klienty z více neţ 80 zemí světa. Horké i studené léčivé prameny s teplotou od 9 °C do 73,4 °C jsou pouţívány k pitné kúře, ke koupelím a výplachům. O karlovarských pramenech se povídá, ţe mají omlazovací účinky a podporují dlouhověkost. (2)
1.2
Historie a současnost
Karlovy Vary byly zaloţeny kolem roku 1350 českým králem a římským císařem Karlem IV. Podle pověsti je nechal vystavět záhy po náhodném objevení termálních pramenů jeho loveckou druţinou. Lázně se těšily přízni mnoha šlechtických rodů i bohatých měšťanů uţ v 16. století. Kvůli několika přírodním pohromám se z této doby zachovalo jen málo budov. Většina architektonických památek pochází z 18. a 19. století, kdy město bylo v největším rozkvětu. (1) Dnešní podobu Karlových Varů, zejména lázeňského centra, nejvíce ovlivnila stavební činnost sklonku 19. století, nesoucí pečeť historismu a nastupující secese. Francouzský architekt Le Corbusier označil Karlovy Vary jako „slet dortů“. Pro hosty z celého světa je k dispozici více neţ 9 000 lůţek v mnoha kvalitních ubytovacích zařízeních. Pobyt se můţe zkombinovat s gastronomickými záţitky, hudbou či sportem, vyjíţďkou na lanovce nebo na kole do lázeňských lesů. (2) 10
V Karlovarském muzeu jsou uloţeny dlouhé seznamy slavných návštěvníků. V průběhu staletí k hostům ve městě patřili panovníci z celého světa, bankéři, sportovci a významné osobnosti politického a společenského ţivota, např. Karel IV., Petr I. Veliký, J. W. Goethe, A. Dvořák, N. Paganini, S. Freud, rodiny Rockefellerů a Rotschildů a mnoho dalších. (2)
1.3
Památky a zajímavosti
Rozhledna Diana Vyhlídková věţ, která byla vybudována roku 1914, je 40 metrů vysoká a jedná se o perlu mezi vyhlídkami. Nachází se na Výšině přátelství, západně od lázeňského centra Karlových Varů. Na vyhlídkový ochoz vede 150 schodů a otevírá se z něj pěkný výhled na město Karlovy Vary, zejména lázeňskou část a údolí řek Ohře a Teplá. (1)
Obr. 1: Rozhledna Diana (zdroj: http://www.profimedia.cz/fotografie/rozhlednadiana-na-vysine-pratelstvi-z-roku/0007358858/ 2 Goethova Vyhlídka http://www.hotelontario.cz/cs/Zajimava- mista/ Goethova vyhlídka 3 Kostel sv. Máří Magdalény http://lujer.rajce.idnes.cz/Karlovy_Vary,_Cheb_Obr. 2: Goethova Vyhlídka (zdroj: _25-26.8.2010/
http://www.hotelontario.cz/cs/Zajimava-mista/)
4 Mlýnská kolonáda zdroj vlastní Karlovarská vyhlídka, která byla otevřena pro veřejnost v roce 1889, je 42 metrů vysoká výletní stavba, jeţ se tyčí ve výšce 638 5 Vřídelní kolonáda zdroj vlastní m n. m. na Výšině věčného mládí a nabízí jedineč ný pohled na 6
Becherova
vila
Karlovy http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/DumVary. Rozhledna původně nesla název po korunní
umeni-Becherova-vila.aspx princezně Stefanii, Stefaniina rozhledna. Po roce 1918 byla stavba přejmenována na Stifterovu vyhlídku, po osvobození se stala Stalinova 7 Logo festivalu http://www.kffestival.cz/files/LogoKFF_barevne.jpg rozhledna. Současný název získal objekt aţ v šedesátých letech, a to po německém spisovateli a cestovateli J. W. von Goethe., který sem ve své době často absolvoval mineralogické a botanické vycházky. (1) 11
Kostel sv. Maří Magdalény Tento barokní chrám byl postaven v roce 1737 na místě bývalého gotického kostela. Za jeho zhotovením stojí praţský architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. V podzemí chrámu se nalézá unikátní pohřební kaple a jsou zde uloţeny kosterní pozůstatky
ze
zrušeného
hřbitova.
Největší
kuriozitou je cenný oltářní obraz. [2] Obr. 3: Kostel sv. Máří Magdalény (zdroj: http://lujer.rajce.idnes.cz/Karlovy_Vary,_Che b_-_25-26.8.2010/) Mlýnská kolonáda Obr. 4: Mlýnská kolonáda (zdroj: vlastní) Cílem této stavby měla být neorenesanční stavba, která se v konečné podobě dost lišila. Stavba, která pochází od slavného architekta Josefa Zítka, měla být dvoupodlaţní a více honosnější. Po svém dokončení nebyla přijata s velkým nadšením, protoţe neladila s charakterem lázeňského centra. Celková délka této kolonády je 132 m a pod její střechou, kterou nese 124 korintských sloupů, se nachází orchestřiště a pět minerálních pramenů. Celkové prostory jsou vyzdobeny alegorickou plastikou a sochami. [3] Vřídelní kolonáda Obr. 5: Vřídelní kolonáda (zdroj: vlastní) Tato kolonáda je nejenom symbolem největších českých lázní, ale také jejich věčně pulzujícím srdcem. Byla vystavěna v letech 1971 – 1975 podle architekta J. Otruby. Vřídlo je právě tou fontánou, která tryská v hale Vřídelní kolonády aţ do výše 14 m a přitahuje pozornost všech
12
návštěvníků města. V podzemí části Vřídelní kolonády se nachází sloţitý potrubní systém, který zásobuje vřídelní vodou více neţ 20 lázeňských provozů. Pro návštěvníky je zde připravena naučná prohlídková trasa s průvodcem o historii a vyuţití termálních pramenů. Jsou zde i prostory, kde vřídlovcem „obrůstají“ karlovarské suvenýry. (1) (2) [3] Becherova Vila – rodinný palác Becherů Tato
solitérní stavba zcela
zapadá do
prostředí honosné části památkové zóny města Karlovy Vary, která se nazývá Westend. Návštěvníci si mohou prohlédnout výstavní prostory, výtvarnou dílnu nebo sochařský ateliér. Tato vila byla restaurována a upravena na interaktivní galerii pro mladé Obr. 6: Becherova Vila (zdroj: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Dum-umeni-Becherovavila.aspx
výtvarníky vzdělávací,
se
zaměřením výstavní,
na
činnost
uměleckou,
reprezentační a ubytovací. Vila Becher byla řešena vysloveně jako rodinný palác - Palais
Becher. Rodina Becherů hrála v Karlových Varech po staletí vţdy významnou roli a patřila k předním karlovarským rodům, známým za hranicemi Čech i Evropy. Dvoupodlaţní budova s mansardovým podkrovím je postavena na vcelku pravidelném čtvercovém půdorysu, z něhoţ vystupují pouze oblé tvary zahradního schodiště a zimní zahrady. [4]
1.4
Turistika a aktivity
Karlovy Vary jsou známé pro svou turistiku a cyklistické výlety. Ideálním místem jsem Lázeňské lesy, které nabízí více neţ 130 km přehledně značených cest, stezek a pěšin. Terén je různě náročný, je vhodný jak pro děti, tak i pro seniory. Během projíţďky lesy můţete potkat zajímavé stavby (altánky, odpočívadla, kapličky atd.). Pokud vám nebudou stačit tyto lesy, nabízí se výlety do okolí Karlových Varů. Celé Karlovarsko a Krušné hory jsou protkané značenými cyklistickými stezkami a trasami. [5] Moţnost plavání a lenošení u vody skýtá několik karlovarských bazénů a koupališť. V Karlových Varech najdete kryté i venkovní bazény a umělá i přírodní koupaliště. Jedná 13
se o bazén hotel Thermal, bazén v Alţbětiných lázních. Další plovárny můţete navštívit nedaleko Karlových Varů (Ostrov, Sokolov). [6] Pokud se zajímáte o golf, Karlovy Vary jsou tím pravým místem. Historie českého golfu začala v Karlových Varech. O tom, ţe je golf v Karlových Varech oblíbenou sportovní disciplínou i dnes svědčí fakt, ţe si tu hráči mohou vybrat ze 3 golfových hřišť. Jedná se o Golf Resort Karlovy Vary, Golf & Racing Club Karlovy Vary, Astoria Golf Resor a. s. a další hřiště se nachází v okolních městech Karlovarska. [7] I pro milovník zimních sportů se zde najde mnoho moţností. Karlovy Vary, které leţí v podhůří Krušných hor, nabízí několik lyţařských areálů. Na Boţím Daru a v jeho těsné blízkosti najdeme 19 sjezdovek, 2 snowparky, desítky kilometrů upravených běţeckých tratí, snowtubing, snowkiting a další zimní atrakce.
14
[8]
2
Postavení folkloru a folklorních festivalů v kulturním CR
2.1
Folklor
Podle Výkladového slovníku cestovního ruchu je folklor definován jako „souhrnné označení té části lidové kultury, jejímiž projevy jsou slovesnost, hudba, divadlo a tanec. Folklor často vzniká nebo se dotváří spojením několika kulturních vlivů.“ (Pásková, Zelenka, 2002, str. 89) Jiné zdroje uvádějí, ţe folklor je definován jako lidový, přičemž definice lidu se historicky vyvíjela – od venkovského obyvatelstva až k obecně sociálně, ekonomicky a kulturně níže postaveným vrstvám. (Petr Janeček, 2011, str. 8) Podle amerického folkloristy Alana Dundese „vlastním folklorem disponuje kaţdá sociální skupina vyznačující se minimálně jedním sdíleným faktorem, na jehoţ základě vytváří vlastní tradice“ Touto skupinou tedy nemusí být formace definované pouze etnicky a regionálně (Češi, Američané, Chodové), ale i generačně (děti předškolního věku, důchodci) či profesně (vysokoškolští studenti, lékaři) nebo dokonce skupiny definované společně sdílenou zábavou či způsobem trávení volného času (skauti, historičtí šermíři). (Petr Janeček, 2011, str. 8, 9), [9]
2.2
Folklorní cestovní ruch
Podle výkladového slovníku je folklorní cestovní ruch definován jako cesty po folklorních představeních a festivalech, zájezdy za místním folklorem. Ve vyhledávaných folklorních destinacích může docházet k nechtěnému vedlejšímu produktu (tzv. folklorizaci). (Pásková, Zelenka, 2002, str. 89) Folklorizace je forma inscenizace, kdy v rámci nabídky v určité destinaci dochází k nepřiměřenému zdůrazňování i umělému oživování prvků lidové kultury, aby se mohly stát součástí komerční nabídky. Jedná se např. o tance v lidových krojích, lidové slavnosti vytržené z tradičních časoprostorových souvislostí a reálného života místní komunity. (Pásková, Zelenka, 2002, str. 89)
15
V dnešní době mnoho cestovních kanceláří nabízí zájezdy za folklorem. Například s cestovní kanceláří Geops se můţeme podívat na Benátský karneval a slavnosti Gondol, na dobré pití a jídlo si můţeme zajet na Vinobraní na Moravu, ale také do Francie, Maďarska či Rakouska. Nabídky jsou opravdu pestré a kaţdý milovník hudby, tance, pití, jídla a zábavy si můţe vybrat. [10]
2.3
Kulturní cestovní ruch a folklorní festivaly jako jeho součást
Podle Výkladového slovníku CR je kulturní cestovní ruch forma cestovního ruchu, jejíž účastníci jsou motivováni především možností poznávání kulturního dědictví a kultury dané země a jejích rezidentů. Cílem návštěvníků jsou kulturní atraktivity. (Pásková, Zelenka 2011, str. 150) Jak uvedl portál CzechTourism kulturně-poznávací cestovní ruch je spojen s rekreační formou, cílem je návštěva historických míst a kulturních akcí. Z této definice vyplívá, ţe kulturní cestovní ruch není jen o památkách, turistice, ale je také zaměřen na folklor a folklorní festivaly. Kulturně společenské sluţby uspokojují společenské a kulturní potřeby účastníků CR. Poskytování těchto sluţeb je spojené s motivem kulturního a městského CR. Významnou sloţku nabídky těchto sluţeb tvoří organizované akce, např. folklorní slavnosti, jarmarky, oslavy výročí zaloţení měst a obcí. Mezi nejnavštěvovanější kulturní akce patří Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, hudební festivaly – Colours of Ostrava, Rock for People, Mezinárodní hudební festival Praţské jaro, Mezinárodní soutěţ vojenských hudeb v Kroměříţi a z folklorních festivalů jsou to Folklorní festival Roţnov pod Radhoštěm, Mezinárodní folklorní festival ve Stráţnici a další. Podle portálu Czech Tourism nejnavštěvovanějším turistickými cíly (zahraničními turisty) byla rekreace, volný čas a poznávání, coţ činilo 54%. Sportovní, kulturní akce a festivaly byly na čtvrtém místě s 6%. [11] Podle jiné definice v knize Cestovní ruch – Soubor studijních materiálu od K. Ryglové, do kulturního CR patří všechny vzdělávací, studijní, umělecké, archeologické, hudební, 16
literární, divadelní, operní zájezdy, ale také i různé festivaly, přehlídky kulturních statků a účast na kulturních akcích. Pro všechny tyto činnosti je charakteristické, ţe jejich předmětem jsou kulturní statky. Někdy bývá součástí i aktivní účast turistů (např. malířské zájezdy do světových galerií, kde účastníci kopírují známá díla). (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011) V praxi dělíme kulturní cestovní ruch na primární a sekundární kulturní CR. Za primární kulturní CR povaţujeme takový, jehoţ hlavním cílem je účast na kulturní události anebo návštěva kulturní akce. Příkladem můţe být pobyt, jehoţ cílem je účast na hudebním festivalu nebo prohlídka obrazů v galerii. Do sekundárního kulturního CR zařadíme kulturní představení anebo zařízení aţ na druhém nebo třetím místě z hlediska cíle účasti na cestovní ruch. Jako příklad můţeme uvést léčebný pobyt v lázních doplněný intenzivním kulturním programem a poznáváním pamětihodností, návštěva zábavního parku nebo skupina turistů cestující na kolech, kteří poznávají krajinu s památkami. (Ryglová, 2009) Kulturní cestovní ruch nemá jenom pozitivní dopady, ale také se najde mnoho negativních efektů a dopadů jako je např. poškozování a opotřebení památek a kulturních zdrojů, odcizování a ztráta kulturní identity dané komunity, podvracení místních tradic a způsobů ţivota, značná selektivita a nerovnováha v přístupu ke kulturnímu dědictví, pozornost turisticky nevytěţovanějším zdrojům na úkor jiných součástí kulturního dědictví. (Ryglová, 2009)
2.4
Charakteristika Karlovarského folklorního festivalu
Karlovarský folklorní festival, který se koná v historické a lázeňské části města Karlovy Vary je čtyřdenní, letos šestidenní akcí, konající se na začátku měsíce září. Tato akce je umístěna u hotelu Thermal a před Hlavní poštou, kde poslední den je zakončen výšlapem na hrad Loket. Další pořady festivalu se odehrávají na veřejných prostranstvích – kolonády, ulice města a další. Festival je určen pro širokou veřejnost a některé pořady mají oslovit určité skupiny lidí. Během festivalu lidé mohou okusit lidové výrobky a produkty na Jarmarku. [12]
17
Aby soubory do Karlových Varů na festival rády jezdil, musí festival splňovat několik podmínek: atraktivní místo konání, neopakovatelná scenérie pořadů, hodnotný program a skvělá propagace. (3) Karlovy Vary patří k nejslavnějšímu lázeňskému městu v České republice, které během roku navštíví tisíce turistů, jak tuzemští turisté, tak i zahraniční návštěvníci. Je především známe pro oblíbenou společenskou událostí Mezinárodní filmový festival. Také je toto město známé karlovarskými výrobky, kde můţeme zařadit Becherovku, sklářství Moser a tradiční lázeňské oplatky. [13]
Obr. 7 – Logo festivalu (zdroj: http://www.kffestival.cz/files/LogoKFF_barevne.jpg)
2.5
Mezinárodní a domácí organizace zabývající se problematikou
folklóru 2.5.1 Mezinárodní organizace CIOFF - Mezinárodní rada organizátorů folklorních festivalů a lidového umě ní Je neprofesionální, mezinárodní, nevládní kulturní organizace ve smyslu definice Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO).
(14)
Ústřední organice má sílo ve Francii, v Confolens, kde byla zaloţena 10. srpna 1970 podle
francouzských
zákonů.
Zahrnuje
i spolupráci s jinými mezinárodními
organizacemi v oblasti hudby, tance, etnografie a příbuzných věd. [14] 18
Cílem je zachování míru a upevnění přátelství mezi zeměmi. Také podporuje mezinárodní porozumění zvláště v oblasti lidového umění a lidové kultury, v souladu s principy, kterými se řídí UNESCO. [14] Členové se skládají z řádných členů (19 členů), přidruţených členů a členů korespondentů (30 členů), čestných členů (6 členů). [14] Nejvyšším orgánem CIOFF je Generální shromáţdění a dalšími orgány jsou Rada a Výkonný výbor. [15] IGF – Mezinárodní unie folklorních sdruţení (International Union of Folklore Associations) Jedná se o Mezinárodní unii evropských a mimoevropských svazů, která byla zaloţena v roce 1949, z iniciativy Francie a Itálie. V roce 1953 byla povolena Ministerstvem vnitra. Cílem této organizace je zajistit vztah mezi národními federacemi jednotlivých folklorních souborů v různých zemích. Tato organizace má přes 40 členů z celého světa a prezidentem je Dorel Cosma. [16] Kaţdoročně pořádá mezinárodní Velkou Cenu Folkloru, kde se setkávají folklorní soubory. Je to významná příleţitost pro publikování tradiční kultury z jednotlivých zemí. V roce 2008 bylo poprvé udělení Oscarů za folklor. Tato cena se dává osobnostem, které souvisejí s folklorem. [16] IOV – Mezinárodní organizace pro lidové umění (International Organization of Folk Art) Je celosvětovou organizací jednotlivců a institucí, která se snaţí dokumentovat, chránit, podporovat všechny formy lidového umění, a to jak hmotného tak i nehmotného. Tato organizace byla zaloţena v Belgii v roce 1979 a je registrována podle rakouských zákonů, kde se nachází kancelář sekretariátu IOV. [17] IOV sponzoruje národní a mezinárodní festivaly lidového umění i kulturní výměny výkonných umělců a vizuálního umění. Podporuje vědecký výzkum, dokumentaci a zveřejňuje otázky týkající se lidových tradic a umění a to všechno prostřednictvím vědeckých a pedagogických konferencí a seminářů. [17]
19
Tato organizace má více neţ 3000 členů ve více jak 150 zemích světa. Všichni členové se účastní valné hromady, která se schází kaţdý čtvrtý rok. Schvalují úpravy stanov, volí důstojníky, schvalují rozpočet a finanční výdaje. Dalšími orgány IOV jsou výkonná rada, prezidentská rada a sekretariát. Prezidentem České sekce IOV je Vítězslav Koukal. Z ČR jsou členy IOV Národní ústav lidové kultury ve Stráţnici, FoS ČR, MFF Roţnovské slavnosti a další. Česká delegace předloţila na jednání přihlášky dalších festivalů, jedná se o MFF Karlovy Vary a MFF Frýdek-Místek. [17] FÚS – Folklórna Únia na Slovensku Je to dobrovolné, zájmové, nezávislé, neziskové sdruţení dětí, mládeţe a dospělých, kteří mají zájem o kulturní dědictví svojí rodné krajiny. Tato organizace byla zaloţena 25. května 1990 na Slovensku. [18] Členství je individuální a kolektivní. Sdruţuje dětské a mládeţnické folklorní soubory, folklorní skupiny, lidově-umělecké krouţky. Také sdruţuje zpěváky, hudebníky, tanečníky, řemeslníky a příznivce lidové kultury. Spojuje také organizace a spolky ze zahraničí. [18] Organizace spolupracuje se státními organizacemi v oblasti místní kultury, v oblasti školství. Usiluje o podporu podnikatelského sektoru a významně se angaţuje v třetím sektoru, kde patří k nejstarším organizacím na Slovensku. [18] Inte rnational Visegrad Fund – Mezinárodní Visegrádský fond Je to mezinárodní organizace se sídlem v Bratislavě, která byla zaloţena vládou Visegrádské skupiny (V4 – Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko) dne 9. června 2000. [19] Cílem fondu je usnadnit a podporovat rozvoj uţší spolupráce mezi zeměmi V4. Prostřednictvím dotace podporuje projekty v oblastech kultury, vědy a vzdělání, výměna mládeţe, přeshraniční spolupráce a rozvoj cestovního ruchu. [19] Řídící orgány jsou Rada velvyslanců a konference ministrů zahraničních věcí. Výkonný orgán se skládá z ředitele a náměstka. Správní orgánem je sekretariát. [19]
20
2.5.2 Domácí organizace Folklorní sdruţení České republiky Folklorní sdruţení České republiky (dále jen FoS ČR) bylo zaloţeno v Pardubicích v květnu v roce 1990 jako občanské sdruţení tanečníků, zpěváků a hudebníků ve folklorních souborech v České a Slovenské federativní republice. (Synek, Jánoška, 2011) Důvodem pro vznik tohoto sdruţení byla hroutící se síť zřizovatelů souborů, ke kterým patřily závodní kluby ROH, jednotná zemědělská druţstva a další, která ztrácela oporu v rozpadajícím se společenském systému. V té době a za dané situace chyběla instituce, která by sdruţila všechno folklorní soubory. (Synek, Jánoška, 2011) Toto sdruţení má více neţ 400 členských souborů, které působí v 17 autonomních regionálních sdruţení a v současné době pořádá 60 členských slavností a festivalů, kterých se kaţdoročně zúčastní více neţ 1,6 milionu návštěvníků. (Synek, Jánoška, 2011) FoS ČR je členem mezinárodních organizací CIOFF, IOV, EFCO a IGF, které působí jako přidruţené organizace UNESCO. Organizuje výměnné pobyty pro děti a mládeţ a to pro české a zahraniční soubory. Velmi úzce sdruţení spolupracuje také s Národním osvětovým centrem v Bratislavě, Folklorní unií na Slovensku a s dalším partnery ze Slovenska, Maďarska a Polska. (Synek, Jánoška, 2011) Zvláštní pozornost si zasluhují tituly Cesty za folklorem 2008, 2009, Folklorní kaleidoskop Jiţní Morava Folklorní kaleidoskop Vysočina. Další informace o tomto sdruţení najdeme na webových stránkách www.folklornisdruţeni.cz. (Synek, Jánoška, 2011) Podle pana Pšenici, činnost FoS ČR můţeme rozdělit do několika oblastí: Spolupráce
a
komunikace
se státem,
s neziskovými
organizace mi,
s odbornými institucemi, s městy a obcemi Z hlediska státu, jde o spolupráci se Senátem, Poslaneckou sněmovnou, Ministerstvem školství a tělovýchovy, Ministerstvem práce, Ministerstvem obrany, Úřadem vlády a dalšími resorty, se kterými má činnost organizace něco společného. 21
Spolupracuje s téměř 30ceti odbornými institucemi jako je Česká centrála CR, Národní muzeum, Valašské muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm a s dalšími. Komunikuje se 78 neziskovými organizacemi. Jedná se o Spolek přátel, Junák, Pionýr – ty patří do dětských a mládeţnických organizací. Dále spolupracuje s Nadací Jičín město pohádky a se sportovními organizacemi – Klub českých turistů, TJ Sokol a další. Nesmím opomenout ani na komunikaci se samosprávnými celky, jako jsou města, obce. Jedná se především o spolupráci se Sdruţením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Spolek pro obnovu venkova a jiná sdruţení. Také se jedná o součinnost se 128 městy, kde se odehrávají majoritní akce folklorního sdruţení (Jihlava, Frenštát pod Radhoštěm,…). Ediční a vydavatelská činnost Od roku 1990, tedy od svého vzniku, vydává FoS ČR časopis Folklor. Od roku 1992 to je Katalog folklorních akcí v České republice (Kalendář Folklorního sdruţení ČR). Od roku 1996 to je „skládačky“, coţ je přehled folklorních akcí v České republice, které jsou rozesílány poštou do celého světa. Za svou činnost vydalo FoS ČR 27 publikací v editační činnosti (Slovníky k cestovnímu ruchu, k Evropské Únii). Dále vydává CD a DVD z nejrůznějších folklorních akcí. Vytváří pohlednice a kalendáře a kaţdý rok zveřejňuje výroční zprávu FoS ČR z uplynulého roku. Vzdělávací oblast Tato oblast se dělí na dvě části – odbornou a legislativně právní. Odborná se odehrává v regionálních sdruţení (kongresy, Dny tradiční lidové kultury). Také zde zařadíme Školu lidových tradic, která je zakončena certifikací z Ministerstva školství mládeţe a tělovýchovy. Do druhé oblasti – vzdělávací, patří podvojné účetnictví, autorské právo a další. Zahraniční sekce Do této sekce patří komunikace se 127 zeměmi světa a se 42 ambasádami. FoS ČR je členem CIOFF, IGF, IOV a je první kdo získal vlajku identity a Oskara. Dále spolupracuje se Slovenskem, se zeměmi, které jsou ţivé a aktivní pro folklorní tradice
22
(Španělsko, Čína, Itálie). Spolupracuje s Kubou, Sýrii, Vietnamem atd. Patří sem také spolupráce s mládeţnickými spolky EU. Celkem tedy komunikuje se 460 subjekty. Majoritní akce a festivaly Sdruţení je hlavním pořadatelem mnoha akcí a festivalů. Do sdruţení spadá 64 festivalů (jeţ jsou placenými členy FoS ČR), coţ je největší počet festivalů na celém světě. Jedná se např. o Národní krojový ples, konaný nejdříve ve Ţďáru nad Sázavou a od roku 2010 v Praze, dále se jedná o Celostátní soutěţe dětských zpěváků lidových písní Zpěváček ve Velkých Losinách (soutěţí prochází 6000 dětí, 50 nejlepších vystoupí ve Velkých Losinách), Mezinárodního folklorního festivalu Praţský jarmark, Mezinárodního festivalu dětských folklorních souborů Písní a tancem v Luhačovicích a koncertů Zpěváček – Slávik a další. Všechny členské festivalové soubory se musí řídit pravidly. FoS ČR zajišťuje záštitu významných osobností, materiální i zahraniční pomoc, výměny mezi festivaly, celostátní i mezinárodní propagaci (Český rozhlas, Rádio Proglas, TV Noe, Literární noviny). Slevy na multimediální projekty a zlevněné tisky, úrazové pojištění, autorské práva, překladatele a další. Za dobu své existence FoS ČR uskutečnilo 13 zemských přehlídek dětských tanečních souborů, nesoutěţní cyklus Prameny. Podílelo se také na více neţ 700 různých místních, oblastních a regionálních soutěţních přehlídkách dětských talentů lidové kultury. Při pročítání článků na internetu jsem zjistila, ţe české soubory dosahují ve lkých úspěchů na různých slavnostech a festivalech nejen v České republice. Provozní činnost a organizace akcí Zde patří chod sekretariátu, vyhledání sponzorů a pořadatelů, vytváří ekonomické a majetkové zázemí pro svou činnost a činnost svých členů a další. Nejvyšším orgánem FoS ČR je Valná hromada, která se schází jedenkrát za 4 roky. Valná hromada hodnotí plnění úkolů FoS ČR, výboru a kontrolní komise, schvaluje program práce sdruţení, stanovuje úkoly pro další orgány, volí a odvolává členy orgánů sdruţení, navrhuje a mění stanovy, schvaluje výši příspěvků (členských a vstupních). [20]
Dalším orgánem organizace je Výbor FoS ČR, který je nejvyšším orgánem sdruţení mezi zasedáními valné hromady. Rozhoduje o všech činnostech sdruţení vč. 23
organizačních, ekonomických a hospodářských věcí, vykonává usnesení valné hromady, řídí činnost za předchozí období, návrhy na činnost sdruţení, zprávu o hospodaření, návrhy na výši poplatků. [20] Schvaluje výroční zprávu, zprávu o hospodaření s účetní závěrkou. Výbor se skládá z 8 členů, funkční období členů je na čtyři roky. Volí se předseda, dva místo předsedové a případně další funkcionáři. Výbor se svolává nejméně 4x za rok.
[20]
Kontrolním orgánem je kontrolní komise, ta provádí kontroly hospodaření, inventarizaci majetku a činnost výboru. Má nejméně 5 členů, kteří jsou volení na 4 roky. Kontrolu hospodaření provádí nejméně 4x za rok. Z členů je volen předseda a místo předseda. [20]
2.6
Historie a současnost folklorních festivalů v Českých zemích
Vývoj folkloristických festivalů v českých zemích úzce souvisí s formováním národopisné disciplíny koncem 19. století a je součástí dlouholetého zápasu českého národa za národnostní i sociální osvobození. V roce 1891 v Praze na Jubilejní výstavě zemské, která symbolizovala vítězství české burţoazie nad německou, se vedle výsledků průmyslu, řemesel, obchodu a soudobé kultury prezentovalo i umění českého lidu. V areálu praţského výstaviště byla postavena „česká chalupa“ podle vzoru Dlaskova statku v Dolánskách, kde byla výstava lidového umění (nářadí, nábytek, kroje hudební nástroje) a součásti také byla i hudební produkce. Národopisný a sběratelský ruch se formoval v Čechách i na Moravě uţ v předcházejících letech. Byly to převáţně lidové výšivky, někteří pořádaly výstavy, přednášk y a schůze, při nichţ se oţivovaly zapomenuté tance a obřady (jízdy králů, svatby a doţínky). (Frolec, 1977) V roce 1891 se začali pořádat Národopisné výstavy československé, které vyvolaly pozitivní odezvu. Na výstavách se objevovaly neţivé exponáty znázo rňující skutečný ţivot lidu, zvláště zvyky, slavnosti, hudbu, písně a tance. Z hlediska dnešního pohledu se nám národopisné slavnosti na výstavě roku 1895 jeví jako první československý folkloristický festival. Po skončení 1. sv. války se začínají znova up latňovat folklorní tradice na kulturních akcích. První regionální slavnosti se konaly v Kyjově v roce 1921 a zaloţili tradici „Slováckých roků“. V roce 1950 se začínají vedle venkovských
24
folklorních skupin v programech prosazovat amatérské soubory lidových písní a tanců vznikajících v městských centrech. (Frolec, 1977) Po nástupu moderní techniky, začaly folklorní projevy pomalu mizet. Jakmile se začalo šířit umění a zapsaný text, který lidé uţ uměli číst, nebyl jiţ prostor pro vlastní lidovou tvorbu. V dobách 19. století se řada badatelů pokoušela dokumentovat folklorní zvyky z odlehlejších koutů Evropy. Díky jejich práci byly zaloţeny folkloristiky a etnologie, coţ vedlo k pozvednutí povědomí o venkovu. V dřívějších dobách byla vesnice chápána jako zavrţeníhodné místo, řada obrozenců a kulturně činných osob ve svém přesvědčení obrátila. Pro Evropu 19. století byly lidové motivy z hor, selského prostředí, nebo vzdálených míst něčím novým, neznámým a vzbudily velký ohlas. Bohatství lidových zvyků začalo být rychle chápáno jako národní dědictví, se kterým se velmi snadno mohly početné rodící se národy (vč. i českého) dobře ztotoţnit. [21] V současné době máme v České republice 64 folklorních festivalů, z nich Slovácký rok je nejstarší a mezi nejmladší patří Praţský Jarmark nebo festival ve Frýdku Místku. Festivaly můţeme rozdělit na dětský folklorní festival (Luhačovice), hudební FF (Kozlovice, Frenštát pod Radhoštěm), mezinárodní, ten musí mít 6 zahraničních souborů a více (Karlovy Vary) a festivaly zaměřené na etnografii (Roţnovský festival). Poté jsou soutěţní festivaly (Dambořice), festivaly, které se dělí podle místa děje sálové festivaly, v amfiteátrech, na náměstí, v kostelech, na zámcích a další. (4)
2.7
Popis různých typů folklorních souborů
V České republice nalezneme mnoho folklorních souborů a mezi nejzákladnější dělení patří folklorní soubory dětské (od 4 let do 16 let), mládeţnické (do 26 let), dospělé, seniorské, profesionální a amatérské. (4) Jako další dělení je uvedeno – hudební (lidové, cimbálovky), taneční a pěvecké soubory (sborový nebo sólový zpěv). Na Slovácku nalezneme jak muţské, tak i ţenské soubory. Na dalších místech nalezneme soubory, které se zaměřují jenom na muziku, a u dalších např. dětských souborů najdeme jenom jednoho muzikanta. Díky unikátnímu systému základních a uměleckých škol, existuje hudba na vysoké úrovni. Soubory mají
25
kvalifikované hudebníky (v ČR jich najdeme asi 30%). Díky tomu se do hudby dostaly i nástroje jako je viola, flétny, píšťaly, ale také trojhlasy. (4) Dále se soubory dělí i podle zpracování folklorních materiálů. Převáţně se zpracovává to, co daný region spojuje – tanec, písně, muzika (např. z Valašska) a další. V písních se převáţně zachycuje ţivot, který je rozdělen do tří částí – zrození, svatba a smrt. (4) Soubory zachycují odkaz našich předků, zachycuje se způsob ţivota. Předvádí se různé zvyky a tradice, které jsou spojené s různými částmi regionů. Jedná se především o různé svátky (Velikonoce, Senoseče, Masopust, Vánoční zvyky a další).
26
(4)
3
Folklor v Karlových Varech
3.1
Historie Karlovarského folklorního festivalu
První ročník Karlovarského folklorního festivalu se konal v roce 1996 z vůle jeho zakladatelů, významných českých folkloristů, Evy a Lubora Hankových. Tento festival byl od svého počátku organizován dobrovolníky, členy karlovarského Souboru písní a tanců Dyleň, ale také i jejich přáteli, rodinami či známými – všichni, kteří mají zájem o folklor, chtějí pomoct a myslí si, ţe folklorní festival má v Karlových Varech smysl a patří sem. [22] Festival se postupně rozrůstal, aţ dosáhl mezinárodního významu, hostil soubory z Afriky, Ameriky, Austrálie a Oceánie a z většiny evropských zemí. Festival není je mezinárodní, ale má i národní význam. V Karlových Varech se představil folklor z téměř všech českých a slovenských národopisných regionů. [22] Karlovarský folklorní festival rok od roku roste. Pořadatelé přicházejí s novými pořady, které z festivalu svým zaměřením dělají akci přesahující do mnoha jiných odvětví, tedy akci s širším významem neţ pouze kulturním, či zábavným. V roce 2010, kdy byl Karlovarských folklorní festival zařazen na seznam světové organizace I. O. V., a jeho popularita mezi karlovarskými obyvateli byla stvrzena vítězstvím v anketě MF DNES a oceněním festivalu titulem „Nejlepší kulturní událost Karlovarského kraje roku 2010“. [22]
Hlavními pořadateli festivalu jsou Soubor písní a tanců Dyleň, Folklorní sdruţení ČR, Obec Slovákov, Karlovy Vary a město Karlovy Vary. Záštitu nad festivalem převzali Ing. Petr Kulhánek, primátor Statutárního města Karlovy Vary, PaedDr. Josef Novotná, hejtman Karlovarského kraje a JUDr. Josef Pavel, generální ředitel LH Thermal.
Soubor písní a tanců Dyleň Tento soubor má sídlo v Karlových Varech a byl zaloţen manţely Balounovy v roce 1957. Ti přišli jako učitelé do vysídleného pohraničí v roce 1945 a začali se věnovat systematickému sběru a studiu místních písní, tanců a lidového oděvu. V roce 1954 zaloţil pan Miroslav Baloun (učitel hudby a matematiky na základní škole J. A. Komenského) pěvecký soubor. Za čas napadlo jeho manţelku oţivit dětský zpěv 27
tancem. A právě v roce 1957 začaly Karlovarský dětský sbor písní a taneční krouţek vystupovat společně. V roce 1963 se z dětského krouţku stal soubor dospělý, vystupující aţ do roku 1974 pod jménem Mládí. Od doby svého zaloţení nacvičoval tento soubor tance z různých oblastí tehdejšího Československa a to všechno předváděl hlavně zahraničním návštěvníkům Karlových Varů. V roce 1974 bylo Mládí přejmenováno na Dyleň. S časem se měnily názvy souboru, jeho zřizovatelé i společenské reţimy, ale nemění se lidé. Nejzaslouţilejší členka souboru, Ivana Holubová, je v souboru od samotného počátku (více neţ 50 let). Brzy po revoluci se s tal samostatným občanským sdruţením, i kdyţ byl odkázaný vţdy jen sám na sebe, tak tento soubor nevyhořel, ale začal vzkvétat. Zaměřil se na zpracovávání folklorního materiálu z Karlových Varů a jejich širšího okolí, Podkrušnohoří a Poohří, tedy nejzápadnějšího cípu Čech. Snaţí se tím oţivit tradice kraje, kde vedle sebe po staletí ţili Češi a Němci. Písně a tance česko- německého pomezí leţely dlouho opomíjeny ve zpěvnících a rukopisných sbírkách. Dnes se jeví tyto melodie zajímavé a neoposlouchané a vzbuzují zájem posluchačů i odborníků. [23] V současné době tento soubor sdruţuje 113 členů, počínaje maličkými Holoubátky, přes trochu větší Blešky, Dětský folklorní soubor Dyleň, dvě lidové muziky a dospělou sloţku. Tu tvoří 7 seniorských tanečních párů a 10 párů Jelenů, coţ jsou středoškoláci a vysokoškoláci, většinou bývalí tanečníci dětského souboru. Tento soubor se chlubí tím, ţe na jevišti tancují rodiče s jejich dětmi. Soubor má nově zrekonstruované karlovarské kroje, ve kterých vystupují všichni členové. [23] Kaţdoročně se zúčastňují mnoha známých folklorních festivalů a přehlídek v celé České republice a získávají mnoho ocenění. Sedmkrát soubor vystupoval na nejznámějším festivalu ve Stráţnici a získal titul Laureát MFF ve Stráţnici, coţ je nejvyšší titul, jakého u nás můţe folklorní soubor dosáhnout. Dětský folklorní soubor Dyleň patří mezi nejlepší dětské kolektivy v ČR. [23] Od roku 1996 je Dyleň pořadatelem Karlovarského folklorního festivalu, který reprezentuje a propaguje město Karlovy Vary. Za uplynulých 15 ročníků festivalu přijelo na pozvání Dyleně do Karlových Varů hrát, zpívat a tancovat skoro 4000 účastníků nejen z Čech, Moravy, Slezska, ale i z 25 zemí 5 různých kontinentů. [23] Od roku 1989 účinkoval soubor celkem v 17 evropských zemích a v Mexiku. Lidovou muziku Dyleně je moţné slýchat na vlnách Českého rozhlasu, na zvukových nosičích, 28
soubor několikrát nahrával pro naši a německou televizi, rád navštěvuje akce v partnerských městech Karlových Varů. Tento soubor je veden manţely Evou a Luborem Hankovy. [23]
Obec Slovákov Regionální Obec Slovákov Karlovy Vary je součástí obce Slovákov v České republice. Tato obec byla zaregistrována 29. prosince 1992. Sdruţuje občany slovenské národnosti a příznivce Slovenska a slovenské kultury ţijící v ČR. Sdruţuje obec Slovákov a příznivce z Karlových Varů a nejbliţšího okolí (Ostrov, Chodov, Nejdek, …). Tato obec vyvíjí svou činnost i v dalších třináct regionálních obcí – Praha, Brno, Karviná, Kladno, Kroměříţ, Plzeň, Sokolov, Stříbro, Tábor, Teplice, Třinec, Hradec Králové a Kopřivnice. Má více jak 1800 registrovaných členů. [24] Cílem tohoto sdruţení je udrţování a pěstování národního povědomí Slovákov a vytváří podmínky pro naplňování jejich kulturních a společenských potřeb. Obsahem činnosti je pěstování slovenskosti, vzájemnosti Slováků a Čechů a účast na veřejném ţivotě v městě, kraji i v ČR. [25] Tato obec má mnoho aktivit, mezi které patří rozvoj vzdělanosti, kulturní a osvětová činnost, besedy se slovenskými umělci, přednášky, přátelská střetnutí, organizování kulturních, společenských a sportovních akcí, udrţování slovenských tradicí, folkloru a vytváření informačního servisu. [25]
3.2
Organi zace Karlovarského folklorního festivalu
Organizační strukturu festivalu Od zaloţení festivalu v roce 1996 aţ do roku 2009 za všechny funkce festivalu zodpovídaly dvě osoby, ředitel festivalu (Lubor Hanka) a vedoucí dramaturgie (Eva Hanková). Ti měli na starost veškeré činnosti, které byly spojené s celým festivalem, jednalo se o komunikaci se soubory, jejich výběr a pozvánky, komunikaci s partnery a s politickou reprezentací, produkční aktivity (zajištění ubytování, stravování souborů, propagační aktivity – komunikace s grafickým studiem, zajištění tisku a výlep plakátů, 29
komunikace s médií atd.). Se vším jim pomáhali členové souboru, kteří se starali o produkci určitého pořadu festivalu nebo zajišťovali technickou pomoc. (Lupíšková, 2012) Pravidelně probíhaly schůze, které se týkaly festivalu a kterých se zúčastnili všichni členové festivalu. Účelem těchto schůzí bylo, aby se všichni nějakým způsobem zapojili do organizace celého festivalu. Ve skutečnosti to často dopadlo tak, ţe diskutovalo několik málo členů, kteří chtěli být aktivně zapojeni a přicházeli s vlastními nápady. V roce 2010 při valné hromadě se rozhodlo o změně organizační struktury festivalu, při níţ vznikly nové vedoucí funkce, do kterých byly uspořádány volby. (Lupíšková, 2012) Od roku 2010 byla za celou organizaci festivalu zodpovědná různá oddělení v nové organizační struktuře. Celou organizační strukturu můţeme vidět v grafu:
Manaţer pro zahraniční vztahy (Martin Souček)
Výkonná vedoucí - produkce (Martina Hůlová)
Ředitel festivalu (Lubor Hanka) + Hlavní dramaturg festivalu (Eva Hanková)
Manaţer marketingu a PR (Alţběta Lupíšková a Anna Kučerová)
Dotace a fundraising (Barbora Součková a Martin Souček)
Technické zabezpečení a logistika (Svatopluk Tesař)
Graf č. 1 – Organizačn í struktura Karlovarského folklorního festivalu. (Lupíšková, 2012)
Zahraniční spolupráce Podle Martina Součka, který se věnuje tomuto oddělení, je jeho úkolem sehnat soubory na festival, vyjednat folklorní výměny a osazovat Soubor písní a tanc ů Dyleň na festival v zahraničí. Mezi jeho další činnosti patří správa rozpočtu, fundraising (získávání peněz, 30
pro prospěšnou činnost, tedy pro festival), kalkulace cen vstupenek, jeţ závisí na předpokládané návštěvnosti. (5) Kontakty na soubory ze zahraničí získává mnoha způsoby (doporučením, přes Folklorní sdruţení ČR nebo vlastním hledáním na webech). Pro soubory zajišťuje úplně vše od doby, co doletí do České republiky. Musí jim zajistit ubytování, stravu, program pro doplnění volného času (návštěvy památek, procházky atd.) a také je musí informovat o vystoupení, kdy přijdou na řadu a kde budou vystupovat. (5) Organizační štáb Jedná se především o zázemí pro organizaci festivalu, aby zde mohli vítat významné hosty, v klidu komunikovat a také jsou zde uloţeny všechny důleţité věci k organizaci. (5)
Hlavní úkoly organizačního štábu je především přivézt všechno vybavení a také jej odvézt. Musí disponovat všemi důleţitými informacemi, jako jsou stuţky pro soubory, stravenky, seznamy účastníků, programy a taky cedule na průvod, svačiny, plakáty a nesmí chybět ani Becherovka. (5) Štáb sídlí v LH Thermal ve dvou místnostech u Velkého sálu (kde se odehrává slavnostní Gala program) a vstup do něj je omezený slouţí především řediteli festivalu. V těchto prostorech by měl být zaveden internet a tiskárna, pro získání dalších potřebných informací. (5) Produkce – Jarmark Jarmark je zaměřen výhradně na nabídku tradičních řemesel, lidové tvorby a tradičního občerstvení. Na Jarmark tedy nebudou pozvání prodejci běţného zboţí komerčního typu. Kaţdý účastník je povinen si zajistit vlastní stánek. Organizátor Jarmarku neposkytuje zapůjčení stánku. (5) Příprava na Jarmark trvá přibliţně 6 měsíců. Je potřeba nastavit cenovou politiku, aktualizovat pozvánky, podmínky a znát jarmarečním na Jarmark. Administrace ţádostí a komunikace se zájemci je nejvíce časově náročnou částí. Poté je potřeba dát cca 10
31
ţádostí na město (bezplatný zábor místa, parkování, povolení k výjezdu a zásobování jarmarečníků. (5) Také je potřeba zaţádat o spolupráci policii a lázeňské lesy a parky. Dále je potřeba zajistit elektřinu, odpadky, cedule na Jarmark a další. Počet stánků není omezený, výběr je pouze na organizaci festivalu, kteří se snaţí dosáhnout cíle (aby to mělo tradiční charakter). (5) Je to hodně náročná, ale relativně zajímavá příjmově, neboť kromě investovaného času platíme pouze za elektřinu. (5) Propagace Propagace festivalu byla opravdu velká. Bylo vytištěno mnoho tiskovin a to různé plakáty, letáky, broţury a další. Informace o propagaci jsem získala od Alţběty Lupíškové, která je manaţerkou marketingu a PR a následně jsem marketingové materiály a prospekty rozdělila a stručně popsala. Hlavní plakáty – Plakáty měly dvě části hlavní část, kde byly uvedené základní informace o festivalu a zvýrazněny tři hlavní akce a programovou část, kde byl stručně popsán celý program festivalu. Plakáty byly vylepeny na reklamních plochách a to vše bylo zajištěno prostřednictvím karlovarské firmy Boom. Byly vylepeny na stoţárech pouličního osvětlení, v MHD. Menší plakáty byly osobně rozneseny do škol, kulturních organizací a infocenter a distribuovány prostřednictví FoS ČR, které plakáty rozeslalo svým partnerům (velvyslanectví a státní instituce). Letáky
- Byly vytištěny na formát A5 a opět byly rozeslány do různých firem,
kulturních institucí a škol. Také letáky byly rozdávány dětmi v městě Karlovy Vary a okolí. Sociální sítě – Festival je také propagován pomocí sociální sítě Facebook, kde se lidé dozvědí informace o festival. Jsou zde vkládána krátká videa a fotky a také mohou lidé psát různé názory a poţadavky co by se mohlo na festivalu změnit.
32
Multimediální spoty – Organizátoři vytvořili audio a videospoty, které byly vysílány prostřednictvím rádia (ČRo Plzeň a autobusové nádraţí – Trţnice) a také pomocí krátkých videí např. společností Student Agency. Reklamní předměty – Před dvěma lety byly vytvořeny „placky“ – malé odznaky s různými barevnými styly a motivy, které nosili organizátoři a sponzoři po celou dobu festivalu. Lidé si mohli tyto malé odznaky zakoupit. Programová broţura – Tato broţura byla k dispozici v průběhu festivalu, lidé si ji mohli zakoupit za menší částku. Dozvěděli se informace o festivalu, o pořadatelích, programu a rezervaci vstupenek. Infostánek – Jedná se o hlavní informační místo festivalu, kde návštěvníkům jsou poskytnuty informace o programu, mohou si zde zakoupit broţury, CD, DVD a vstupenky na hlavní pořady. Stánek je postaven od úterý do neděle. Záštita festivalu – Záštita zajišťuje zvýšení prestiţe celé akce. Letos záštitu převzali primátor města Karlovy Vary (Ing. Petr Kulhánek), hejtman Karlovarského kraje (PaedDR. Josef Novotný) a generální ředitel LH Thermal (JUDr. Josef Pavel). Program Karlovarský folklorní festival začíná úterý 4. 9. 2012 a končí v neděli 9. 9. 2012. Většina scén se odehrává venku – u kolonád, ve veřejných prostranstvích i v rámci Porcelánových slavností, které se konají ve stejnou dobu jako folklorní festival. Doprovodný program zahrnuje Jarmark lidových řemesel, který začne v úterý a bude trvat aţ do neděle. Jarmark probíhá před Hlavní poštou a LH Thermal. Letos přislíbil účast rekordní počet Jarmarečníků z celé České republiky. Návštěvníci mohou ochutnávat tradiční pochutiny z různých oblastí. Za doprovodu flašinetu (přenosný hrací kolovrátek) si návštěvníci mohou nakoupit typické tradiční výrobky a představí se jim velké mnoţství různých řemesel. K jarmarku bude postaven i festivalový infostánek, kde bude moţné zakoupit i vstupenky na Galaprogram a na představení zahraničních souborů v Karlovarském městském divadle, také se zde mohou návštěvníci dozvědět informace o festivalu a o programu.
33
Jak uţ jsem zmínila v úvodu programu, ve stejnou dobu jako folklorní festival probíhají Porcelánové slavnosti. Akce probíhá před GH Pupp, kde stojí festivalové pódium. Kolonádní koncerty (pod názvem Tančíme lidem pro radost) jsou další doprovodné akce, které v programu nesmí chybět. Na těchto koncertech vystoupí soubory na kolonádách a to na Trţní kolonádě a Mlýnské kolonádě. Úplný program nalezneme v tabulce č. 1, kde jsou rozepsané časy a místo konání. Tabulka č. 1: Program festi valu. (Zd roj: Bro ţura – 17. Karlovarský fo lklorn í festival)
Úterý 4. 9. 2012 15:00
Vystoupení zahraničních souborů – Mariánské Lázně
Středa 5. 9. 2012 10:00
Zahájení Jarmarku lidových řemesel před Hlavní poštou a LH Thermal
19:30
Vystoupení zahraničních souborů ve Františkových Lázních
Čtvrtek 6. 9. 2012 17:00
Vystoupení zahraničních souborů v Mariánských Lázních
19:30
Festivalový předvečer – Jáchymov
Pátek 7. 9. 2012 10:00 12:00 – 13:00 16:00 17:00 – 19:00
SVĚT TANČÍ – LH Thermal Roztančený GLOBUS Zahájení festivalu Roztančený GLOBUS
19:30
SVĚT TANČÍ
21:00
FOLKLORPÁRTY
Sobota 8. 9. 2010 10:30 11:00 – 13:00
ŢIJÍ S NÁMI Roztančený GLOBUS
14:00
Dostaveníčko, Slovenská veselice, Zábava na Jarmarku
16:00
Slavnostní krojovaný průvod
18:30
Setkání u číše vína
19:30
FESTIVALOVÝ GALAPROGRAM
Neděle 9. 9. 2012
34
10:00
Snídaně u pramenů
11:00
Zpívání u pramenů
14:00
Taneční veselice v Poštovním dvoře
14:30
Folklorní stezka
14:30
MEZINÁRODNÍ FOLKLORNÍ ODPOLEDNE V LOKTI
Většina scén z tohoto programu je určena široké veřejnosti, ale některé akce jsou určené pro určitý segment. V další části jsem vytyčila dané segmenty, k nim jsem přiřadila scény a podrobně jsem je popsala. (3)
Široká veřejnost Jak jiţ jsem zmínila v úvodu této kapitoly, všechny akce z programu jsou určené veřejnosti, protoţe se odehrávají na otevřeném prostranství a jsou zdarma, takţe se lidé nemusí bát, ţe některé scény budou vyprodané. Cílem těchto akcí je, aby se po celém městě tančilo a zněla hudba, aby kaţdý, kdo přijede do Karlových Varů, věděl, ţe ve městě probíhá Karlovarský folklorní festival. Jedinou akcí, kterou lidé budou mít problém navštívit je Galaprogram, který se odehrává LH Thermal a kde je potřeba si lístky zamluvit dopředu a při troše štěstí, budou některé vstupenky ještě volné. V této části se zaměřím na jednotlivé části programu, jeţ jsou určené pro všechny věkové kategorie, a které následně popíšu. Slavnostní galaprogram Tato akce probíhá vţdy večer v sobotu a je jedním z vyvrcholení festivalu. Během tohoto večera se soubory představí s tím nejlepším, co si připravili. Tento večer začíná připraveným společným číslem všech souborů, které oţiví celý večer. Jedná se např. o společný orchestr, sloţený z muzik všech souborů. Během úvodu jsou všechny soubory a významné osobnosti politického a společenského ţivota představeny. Letos měly soubory připravenou procházku po lázeňské kolonádě a v ruce měli lázeňskou oplatku a pohárky s Becherovkou. Galaprogram je akcí, kde se setkávají všichni partneři a pořadatelé, vč. vedoucích jednotlivých souborů.
35
Během Galaprogramu probíhá další akce, která nese název Setkání u číše vína. Akce probíhá před začátkem programu a během přestávky. Jedná se o společný přípitek, kde pořadatelé a partneři navazují kontakty a úvodní slovo si připraví ředitel festivalu. LH Thermal má kapacitu 1148 míst, vč. balkonu, která jsou během programu určená pro účinkující. Přibliţně 150 vstupenek je určeno partnerům a novinářům a k prodeji je dáno cca 700 vstupenek, které si lidé mohou koupit v předprodeji a to prostřednictvím emailu
[email protected], na pobočkách Infocenter nebo v Infostánku KFF. (Lupíšková, 2012) Slavnostní krojovaný průvod městem Tento průvod probíhá v sobotu v odpoledních hodinách a je jiţ zavedenou akcí, která se koná od prvního ročníku festivalu. Průvod začíná před Grandhotelem Pupp, kde se ve stejnou dobu konají Porcelánové slavnosti (akce probíhá v pátek a v sobotu, při níţ vystoupí soubory na festivalovém pódiu a v okolí je prodáván porcelán). Trasa průvodu vede celou lázeňskou zónou, se zastávkami u jednotlivých kolonád, kde se soubory předvádí ve svých krojích a ukazují krátkou taneční scénku. Průvod končí před LH Thermal, kde se soubory rozdělí a připravují se na další scény. Během průvodu zní městem různé zvuky a melodie. Slavnostní zaháje ní festivalu Slavnostní zahájení je událost, která se odehrává před LH Thermal v pátek kolem šestnácté hodiny. Na této akci vystoupí vţdy dva soubory festivalu (1 český nebo slovenský a druhý ze zahraničí). Tato akce se do roku 2009 nazývala „Pozvánka na festival“ a kvůli tomu, ţe nebyla na festivalu ţádná oficiální zahajovací akce, byl pořad nazván „Slavnostní zahájení festivalu“. (Lupíšková, 2012) Celou akci uvádí moderátor, který v přestávkách představí hlavní festivalové programy, na které jsou zváni všichni z publika. Poté je na pódium pozván ředitel festivalu, hlavní dramaturgyně a někdo z osobností (letos to byl předseda FoS ČR pan Pšenica), se kterými moderátor udělá krátký rozhovor.
36
Ţijí s námi Tento pořád vznikl díky Centru na podporu integrace cizinců, které patří pod Správu uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky a díky jejich finanční podpoře, které poskytlo zmíněné centrum, uspořádali organizátoři festivalu akci národnostních menšin, které ţijí v České republice. V letošním roce se představili menšiny ze Sýrie a Konga. Představili návštěvníkům tradiční kroje, nástroje a byl postaven i stan, kde návštěvníci mohli ochutnat jejich tradiční pokrmy a pobavit se osobně se členy těchto menšin o jejich kultuře a ţivotě. Také byla během představení ukázaná Ebru Art, coţ je orientální malířská technika, kterou si lidé mohli vyzkoušet. Cílem tohoto pořadu je sblíţit lidi, respektovat a tolerovat danou kulturu. (Lupíšková, 2012) Kolonádní koncerty, Zpívání u pramenů Cílem těchto pořadů je, aby oţivily celé město během všech dnů festivalu. Lidé mohou vidět taneční a hudební vystoupení u jednotlivých kolonád a pramenů. Tyto scény jsou převáţně pro lidi, kteří město jen navštíví, aniţ by tušili, ţe ve městě probíhá festival. Kolonádní koncerty jsou také zavedenou akcí, která probíhá od 1. ročníku festivalu a Zpívání pramenů bylo zavedeno od roku 2010, protoţe během nedělního dopoledne bylo město prázdné. (Lupíšková, 2012) Snídaně u pramenů Tento pořad byl zaveden před dvěma roky a jedná se o společnou snídani všech účinkujících na Trţní kolonádě. Během snídaně hrají libovolně lidové muziky k tanci a k poslechu. Lidi, kteří lázeňskou zónou procházejí a jsou zvědaví, co se na kolonádě děje, si mohou za drobný poplatek (50,-) koupit snídani (koláčky, šátečky, káva, čaj a nesmí chybět ani becherovka) a zatančit si nebo zazpívat se soubory. Rok od roku se návštěvnost tohoto pořadu zvedá.
Senioři Tuto skupinu převáţně osloví Muzika na schodech a Taneční veselice v poštovním dvoře. 37
Muzika na schodech Tento pořad vznik v návaznosti na pořad Hudební dostaveníčko s historií. Tento pořad dříve probíhal v galerii Zlatý klíč, která byla zrušena v roce 2010. Populární karlovarský historik Dr. Burachovič vypráví příběhy z historie, architekturu, umění a tradic karlovarského kraj. Jeho povídání doplňují krátké vstupy muzik českých a zahraničních souborů. (Lupíšková, 2012) Taneční veselice v poštovním dvoře Na této akci vystoupí zejména české folklorní soubory s moţností zatančit si, snaţí se přitáhnout co nejvíce diváků. Z předešlých ročníků si získala své publikum a při hezkém počasí přitahuje i ty, kteří se jdou projít do lesa nebo do lázeňské části Karlových Varů. Pro české soubory tato akce představuje místo, kde se vzájemně mezi sebou i s festivalem loučí.
Mladí lidé a studenti Tento segment je hodně rozšířený, jedná se různé věkové kategorie. Do tohoto segmentu bych zařadila - Svět tančí, Diskuse na středních školách a Folklorpárty. Svět tančí Tento pořad je určen převáţně pro ţáky základních škol a středních škol. Probíhá interaktivní formou – dětem jsou představovány moderátorem a samotnými účastníky jednotlivé země a soubory a během pořadu jsou děti po celou dobu nějakým způsobem do pořadu aktivně zapojovány. Letos na tomto pořadu vystoupily soubory z Rumunska, Slovenska a Nového Zélandu. Nejvíce mladé diváky oslovil právě exotický soubor z NZ, který děti i vyděsil. Na konci svého představení pozvali malé diváky mezi sebe a rozloučili se s nimi. Diskuse na středních školách Neoficiálním programem festivalu jsou také diskuse členů zahraničních souborů se studenty středních škol. Zástupci některých souborů jsou zváni do výuky jazyků, kde se
38
se studenty baví v jejich rodném jazyce o různých tématech, týkajících se především kultury a společenské situace v zemích, odkud soubory pocházejí. (Lupíšková, 2012) Folklorpárty V roce 2009 byla tato akce uskutečněna, aby oslovila mladé lidi (středoškoláky a vysokoškoláky), protoţe v programu nebylo zařazeno nic, co by odpovídalo této věkové kategorii. Pro tuto akci se hledaly vhodné prostory, nakonec byla akce uspořádaná v LH Mánes, kde se nachází kavárna s malým pódiem, dvě společenské místnosti, bar, kuchyně atd. a také je to místo, kde jsou ubytovány zahraniční účinkující soubory. A ze strany LH Mánes byly také organizátorům navrţeny výhodné podmínky. Akce nesplnila svůj hlavní účel, protoţe přišlo pouze několik diváků a také se dá říct, ţe danou cílovou skupinu nezajímá folklor. Naopak pro účinkující, byl LH Mánes ideální místo a to jak pro společnou zábavu a tak i pro seznamování. Další ročníky byly zorganizovány na samém místo, ale uţ tato akce nebyla zaměřena na původní cílovou skupinu. Tento pořad je určen pro účastníky festivalu a návštěvníky, kteří se setkávají za doprovodu lidových muzik, které hraji k poslechu a k tanci.
Rodiny s dětmi Folklorní stezka pod hrade m Loket Tento pořad se odehrává v Parku u přírodního amfiteátru pod hradem Loket. Při pořádání této akce vypomáhá skautský oddíl Mikan, který se o pořádání této akce hodně zajímá. Jak jiţ bylo v úvodu zmíněno, je tato akce určena především pro rodiny s dětmi, ale účastnit se můţe i široká veřejnost. SPaT Dyleň a Mikan vymýšlejí pro děti aktivity a soutěţe, kde děti sbírají body za své znalosti a dovednosti (některé z nich se týkají i folkloru), za nasbírané body jsou odměněny návštěvou hradu Loket. Během toho se děti mohou učit základní kroky folklorního tance, lidové písně a také si mohou vyzkoušet lidový kroj. (Lupíšková, 2012) Další aktivitou byla i malba obrázků, které byly vystaveny před hlavním pódiem a během Mezinárodního folklorního odpoledne, bylo vyhlášeno několik vítězů soutěţe o 39
nejhezčí obrázek. Obrázky byly hodnoceny soubory ze zahranič í, které potom předaly dobrané ceny. Většin rodin s dětmi zůstaly i na hlavní pořad. (Lupíšková, 2012)
3.3
Vystupující soubory
3.3.1 Zahraniční soubory AKIRATA CULTURAL FOLK DANCE GROUP, AVARUA, Cookovy ostrovy Tento soubor pochází z tichomořského ostrova Rarotonga. Akirata se zaměřuje na tradiční tance s doprovodem bubnů z oblasti Cookových ostrovů. Soubor tvoří bubeníky, tanečnice a tanečníky a v Karlových Varech se představí 2Oti členná skupina. Soubor vystupuje v nádherně zbarvených kostýmech, které jsou vyrobené z přírodních materiálů, jako jsou kůra divokého ibišku, peří, perleť, bambus a z dalších přírodnin. Soubor se můţe chlubit mnoha oceněními, jsou bývalými i současnými vítězi kaţdoročních prestiţních uměleckých tanečních soutěţí pořádaných na Cookových ostrovech. Tato skupina podpořila Cookovy ostrovy na mnoha festivalech a koncertech po celém světě, např. Nový Zéland, Čína, Polsko a do České republiky letos zavítali poprvé, kde také navštívili několik festivalů. (3) WHAKAARI, ROTORUA, Nový Zéland Soubor letos vystupoval na Karlovarském folklorním festivalu podruhé (poprvé to bylo v roce 2010, kde se stal miláčkem publika). Pochází z města Rotorua (v překladu to znamená „Dvě jezera“), které se nachází v srdci Nového Zélandu. Jejich vystoupení vychází z mnoha různých maorských kmenových tradic. Jde převáţně o bojové zastrašování nepřátel, rituální odhánění zlých duchů, zpěv tradičních maorských písní. Přináší fascinující pohled na toto exotické etnikum. (3) ANSAMBLUL FOLCLORIC PROFESIONIST TARA VRANCEI, FOCŞANI, Rumunsko Vrancei je ţupa v rumunské Moldávii, která se nachází na jejím jihu u hranic s Rumunským Valašskem a Sedmihradskem. Hlavní městem ţupy je Focşani a právě 40
z tohoto města pochází tento profesionální soubor hudebníků a tanečníků, který navštívil mnoho zemí a který rumunští diváci a posluchači znají hlavně z rozhlasu a televize. (3) ZIRIAB, Syrská národnostní menšina ţijící v ČR Tato skupina byla zaloţena v Praze v roce 1997 několika arabskými amatérskými hudebníky, ţijícími v České republice. Slovo Ziriab má v arabštině více významů – můţe to být označení zpěvného ptáka, slovo znamenající „zlato“ nebo přídomek slavného básníka a hudebníka Ahmada Bin Alího, který ţil v 9. století. Kapela Ziriab má velmi rozmanitý repertoár. Hraje hudbu, která pochází z různých arabských států, nemalou část repertoáru však představuje i hudba, která má kořeny ve staré arabské Andaluzii. Převáţně pouţívají tyto hudební nástroje – arabskou loutnu, arabskou flétnu a arabské bubny (dabuka, daf, bendír a tamburíny). MBUNDA AFRIKA, Konţská národnostní menšina ţijící v ČR Skupina Mbunda Afrika (v českém překladu „Bubny z Afriky“) působí při obecně prospěšné společnosti Česahup, jejímţ posláním je poskytovat česko-africkou humanitární pomoc. Tvoří ji hudebníci pocházející z Demokratické republiky Kongo, Konţské republiky, Angoly, Guiney, Toga, Burkiny Faso, Senegalu, Pobřeţí Slonoviny a Tuniska. Mbunda Afrika názorně předvádí, jaký je rozdíl mezi pojetím hudby v Evropě a v Africe, a co je naopak spojuje. Stejně jako arabská hudební skupina Ziriab přijal tento soubor pozvání KFF pro účinkování na pořadu Ţijí s námi, diváci však budou mít moţnost zhlédnout jeho vystoupení i během celé soboty. (3)
3.3.2 Domácí soubory DYLEŇ, Karlovy Vary Tento soubor byl popsán výše, ale ve stručnosti se jedná o pořadatele Karlovarského folklorního festivalu, který se zaměřuje na prezentaci lidových písní a tanců nejzápadnější části Čech, hlavně Karlovarska a Poohří. Na scéně vystupují rodiče a jejich děti. Soubor patří k nejvýznamnějším nositelům lidových tradic v západních Čechách a často se zúčastňuje festivalů a akcí v zahraničí. Letos vystoupil na festivale CIOFF v Malajsii. (3) 41
DFS DYLEŇ, Karlovy Vary Jedná se o dětskou část Dyleň, která v dnešní době čítá asi 50 členů, jeţ jsou rozděleny do tří kategorií. Nejstarší část souboru (děti od 10 – 15 let), patří ke špičkovým dětským souborům v rámci celých Čech. DFS Dyleň je pravidelným hostem regionálních přehlídek a festivalů, několikrát se zúčastnil zemské a celostátní přehlídky nejlepších dětských kolektivů v Mělníku a v Jihlavě. Za dobu svého působení reprezentoval naši zemi v Lotyšsku, Černé Hoře, na Slovensku a v Německu. Soubor kaţdoročně připravuje vánoční program a vystupuje na řadě charitativních akcí.
(3)
SKEJUŠAN, Chomutov Tento soubor byl zaloţen několika nadšenci – Rusínů, ţijících v Chomutově. Soubor byl pojmenován podle vesničky Skejuša v Rumunsku, ve které se narodili a kam kdysi jejich předkové v cestě za prací doputovali z východního Slovenska (Kamienka). Ani v Rumunsku Rusíni nezapomněli na svůj jazyk, písně, zvyky. Po 2. sv. válce se rodiny rozhodly pro návrat do vlasti a část z nich se usadila v Chomutově. Tento soubor jako jediný v naší republice vystupuje a zpívá v rusínském jazyce. V tom nejopravdovějším smyslu slova uchovává a pěstuje tradice tohoto nepočetného etnika.
(3)
JISKRA, Plzeň Tento soubor vznik v Plzni v roce 1958 a v současné době tvoří 3 sloţky – taneční, hudební a pěveckou. Věnuje se zpracování a interpretací folkloru jihozápadních Čech, především oblastí – Plzeňsko, Chodsko a Ţinkovsko. Také se soubor prezentuje v několika typech krojů a muzika vychází z původní dudácké a Štrajtové muziky. Choreografie tanců je postavena na základech původních lidových zvyků a tanců. Do svých programů zařazuje tance kolové, figurální a tance, které humornou formou představují některá tradiční lidová řemesla. Soubor je jedním z hlavních organizátorů významného Mezinárodního folklorního festivalu CIOFF Plzeň. (3) KOHOUTEK, Chrudim Národopisný soubor Kohoutek vznikl v roce 1984 a divákům představuje nově vybudovaný repertoár, jehoţ společným jmenovate lem je netradiční výběr a přístup k vybranému tématu s pouţitím osobitých výrazových prostředků. I díky tomu získal 42
ocenění Nejvýraznější soubor roku 2008 v anketě Foskar. Soubor se inspiruje pomocí sbírkového materiálu z okolí Chrudimska, Nasavrcka a Polabí. Soubor někdy sáhne po materiálech i z jiného regionu a to z eského regionu (např. chodské sbírky Komu je tak dobře či Chodské zpívání. Svým programem se Kohoutek snaţí své diváky pobavit a představit lidovou látku ve scénické podobě. (3) LIPINA, Vracov Lipina, folklorní soubor působící ve Vracově jiţ od roku 1980, nese svůj název podle jedné starodávné části Vracova. Lipinu tvoří taneční sloţka, cimbálová muzika a sólisté. Celý kolektiv systematicky studuje hudbu, písně, tance, lidové zvyky své rodné ob lasti, slováckého Dolňácka, především Osvětimanska a Kyjovska. Ve svém repertoáru má však také známé a oblíbené písně a tance z blízkých slovenských Kopanic.
(3)
LIDOVÁ MUZIKA Z CHRÁSTU, Chrást Lidová muzika z Chrástu je skupinou více neţ deseti mladých lidí, především ţáků a absolventů ZUŠ Chrást. Soubor zaloţila roku 1996 Zuzana Klepalová, od roku 2005 je jeho vedoucím Vojta Kouba. V repertoáru má písně především z jiţních a západních Čech. Soubor vystupuje v kostýmech, stylizovaných jako plzeňské městské kroje konce 19. století. Snahou je, aby nikdo na jevišti neměl stejný kroj. Muzika pouţívá tradiční i netypické rytmické nástroj (vozembouch, dřívka, fanfrnoch, pokličky, zemědělské náčiné…). Posluchačskou lahůdkou je několik písní Luţických Srbů. Soubor v roce 2009 natočil folklorní film Hledání, v roce 2011 vydal album milostných písní. V současnosti se věnuje projektu obnovení a prezentace písní z českého národopisného ostrůvku na Stříbrsku. (3) STÁZKA, Teplá Folklorní soubor Stázka vznikl v roce 1995 při ZŠ v Teplé, od roku 2005 však pracuje jako samostatné občanské sdruţení. Soubor zpracovává písně, tance a lidové zvyky převáţně z Poohří. Pravidelně se účastní přehlídek dětských folklorních souborů, vystupoval rovněţ na festivalech v Nymburku, Mariánských lázních nebo v Klatovech a také se letos představil na KFF. (3)
43
DUO ALEGRIA, Brno Duo Alegria zpracovává orientální hudbu a tanec. Vychází ze zkušeností, které čerpají v rámci různých projektů, kterých se zúčastní. Diváci si vychutnají kouzlo exotických tanců za doprovodu tradičních blízkovýchodních bicích nástrojů, mohou se přiučit na tanečním workshopu, který proběhne v rámci pořadu - Ţijí s námi. (3) MARJÁNEK, Mariánské Lázně Folklorní soubor Marjánek vznikl v polovině 90. let a věnuje se zpracování folkloru z Chodska a blízkého okolí. Předvádí tance, písně, zvyky v divadelních úpravách. Se svým uměním pravidelně vystupuje na slavnostech a festivalech v České republice a v zahraničí - navštívili Francii, Litvu, Polsko, Německo, Řecko, Černou Horu a v roce 2011 se zúčastnili festivalu v belgickém Hoogstratenu. Počet členů souboru se pohybuje mezi 40 aţ 50 všech věkových skupin. (3)
44
PRAKTICKÁ ČÁST 4
Statistiky návštěvnosti
Návštěvnost festivalu nelze jednoznačně určit, protoţe festival je určen široké veřejnosti, takţe všechny pořadu můţe navštívit kdokoliv. Přesný počet návštěvníků nelze určit ani u hlavních pořadů, kde lidé musí přijít se vstupenkou, protoţe jsou vstupenky rozdány, jak hlavním pořadatelům, tak sponzorům a významným hostům. Co lze přesně určit jsou prodané vstupenky na tyto pořady. Hlavní pořady jsem rozdělila do tabulek, kde jsem uvedla počet prodaných vstupenek za několik let. První tabulka se týká prodaných vstupenek na pořad Svět tančí, kde kapacita Městského divadla je 350 míst. Polovina vstupenek je rozdělena mezi pořadatele a sponzory a zbylá kapacita je rozprodána. Z tabulky můţeme vidět, ţe o tento pořad je kaţdoročně velký zájem. 2010
175
2011
178
2012
183
Tabulka č. 2: Počet prodaných vstupenek na pořad S vět tančí.
V druhé tabulce můţeme vidět návštěvnost dalšího hlavního pořadu a to je Galaprogram v sále LH Thermal. Kapacita sálu je 1148 míst a vstupenky jsou opět rozdány mezi významné hosty a zbylé určené pro prodej široké veřejnosti. V tabulce opět můţeme vidět, ţe návštěvnost a zájem o tento pořad roste. 2008
550
2009
539
2010
625
2011
671
2012
690
Tabulka č. 3: Počet prodaných vstupenek na Gal aprogram.
45
5
Ekonomická data provozu
V této části jsem uvedla přehled výdajů a příjmů, které byly vyuţity na celý festival. Tyto údaje mi byly poskytnuty od Martina Součka, který má tyto záleţitosti na starost. Vynaloţené náklady na festival: Strava celkem
117 636,Ostatní Sluţby:
kamera
15000,-
zvukař
30000,-
moderátor
8000,-
elektřina Jarmark
6000,Propagace:
tisk, magnety, bannery
45000,-
placené reklamy v tisku,
5000,-
audio nahrávky,
6000,-
placky
11000,Ostatní poloţky:
Ubytování
145000,-
Jízdné
142000,-
Pronájmy
78000,-
Majetek
8000,-
Telefony
23000,-
Náklady realizačního týmu
35000,-
CELKOVÉ NÁKLADY
674 636,-
Tabulka č. 4: Přehled nákladů.
46
Příjmy, které organizátoři získali: Konce rty
Dotace
Divadlo KV MKS Františkovy Lázně Mariánské lázně Galaprogram Snídaně u pramenů Výchovný koncert Globus Jáchymov Menšiny Porcelánové slavnosti Horní Slavkov Sponzoři Město Karlovy Vary Státní fond kultury ČR Karlovarský Kraj Město Karlovy Vary
27 460,13 000,10 000,53 641,800,20 100,15 000,12 000,14 900,25 000,6 000,92 500,250 000,75 000,50 000,40 000,-
Ostatní příjmy FoS ČR Loket Stánky Jarmark Praţský Jarmark kompenzace Dobropis Mánes Účastnický poplatek Chrást CELKOVÉ PŘÍJMY
40 000,6 000,60 000,6 000,4 500,1 000,822 901,-
Tabulka č. 5: Přehled příjmů.
V první tabulce můţeme vidět, ţe nejvíce peněz se vynaloţí na ubytování, jízdné a stravování, tedy vše co je potřebné pro soubory. Největší příjem je od města Karlovy Vary, kde je festival uskutečněn. Po odečtení nákladů od příjmů jsme zjistili, ţe festival je v zisku 148 265,-.
47
6
Dotazníkový výzkum
6.1
Dotazníkové šetření mezi návštěvníky
Výzkum mezi návštěvníky byl prováděn v terénu v průběhu festivalu od čtvrtka do neděle a poté byl dotazník vloţen na internetových stránkách www.vyplnto.cz, kde byl dotazník předán na Facebookové stránky. Dotazník se skládal z 15 - ti otázek, který se zaměřil na návštěvnost festivalu, získané informace, jaké ubytovací zařízení návštěvníci vybrali, co se jim na festivalu líbilo či nelíbilo a co by vylepšili, odkud jsou a jaký dopravní prostředek vyuţili a na konci jsou osobní otázky týkající se přímo návštěvníka – pohlaví, věk, vzdělání atd. Celkem mi dotazník vyplnilo 151 respondentů. Graf č. 2: Kolika ročníků festivalu jste se zúčastnil v minulých letech?
poprvé 15% pravidelně 26% 1-2 18%
více než 4 19% 3-4 22%
Zdroj: Vlastní
Z grafu vyplívá, ţe nejvíce respondentů (26 %) tento festival zná a vrací se sem pravidelně. 22 % jsou návštěvníci, kteří zde zavítali třikrát aţ čtyřikrát. S 19 % jsou návštěvníci, kteří patří mezi občasné návštěvníky, jsou zde více jak čtyřikrát a za nimi jsou návštěvníci, kteří jsou zde podruhé nebo potřetí. Na posledním místě s 15 % jsou návštěvníci, kteří na festivalu byli poprvé, ale při odpovědi na mou otázku, zda mají v plánu ještě někdy festival navštívit, reagovali s radostí, ţe určitě si další ročníky nenechají ujít.
48
Graf č. 3: Kde jste získal informace o tomto festivalu? informace od CK Student Agency 1% 5%
leták 3% rádio 7%
noviny 9%
Facebook 16%
www.kffestival. cz 10%
vlastní zkušenost 17% reference od známých 18%
plakáty 14%
Zdroj: Vlastní
18 % návštěvníků přijelo na festival, jen díky doporučení přátel, rodiny a známých. Na druhém místě to jsou vlastní zkušenosti, coţ se týká místních obyvatel. Hned za tímto zdrojem je internetový portál www.Facebook.com (coţ je 16 %), který se teď hodně rozšířil jak mezi mladými lidmi, tak i mezi starší populaci. Poté následují plakáty, které oslovily nejen místní lidi, ale i z okolí Karlových Varů. Na internetových stránkách www.kffestival.cz se mohli návštěvníci dozvědět, co je všechno čeká a kde se vše odehraje. Na posledních místech se umístila multimédia, která nejsou aţ tak účinná. Většina respondentů uváděla, ţe informace o festivalu slyšela v rádiu, na stanicích Plzeň nebo Dragon a také v tisku – Karlovarský týdeník. Poté následovaly audiospoty, přehrávané společností Student Agency, který několikrát denně jezdí z Prahy do Karlových Varů a zpět. Jako poslední se umístila informovanost z cestovních kanceláří a agentur, je to i tím, ţe se příliš nevyuţívá sluţeb cestovních kanceláří a agentur a ani není po těchto zájezdech velká poptávka.
49
Graf č. 4: Kterých dnů festivalu a jakých festivalových programů se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a? úterý - pátek 2%
úterý - neděle 5%
neděle 12%
čtvrtek neděle 5%
pátek - sobota 5%
pátek - neděle 16% sobota 36%
pátek 19%
Zdroj: vlastní.
Z grafů je vidět, ţe 36 % respondentů se zúčastnila sobotního programu, který byl opravdu bohatý. Největší návštěvnost byla na slavnostním krojovaném průvodu a poté na Galaprogramu. Mezi další navštěvované sobotní akce patřily - Ţijí s námi, Dostaveníčko s historií nebo Zábava na Jarmarku. Druhý nejnavštěvovanější den byl pátek, kde lidi nejvíce přilákalo Slavnostní zahájení festivalu a večerní akce Svět tančí. Jako další lidé strávili celý víkend, tedy od pátku do neděle, kde mohli vidět všechno pořady. Poté následovala neděle, kde se lidem líbilo Snídaně u pramenů, které bylo rozmístěné u kolonád a oţivilo celé město. Odpoledne to byl program u hradu Loket. Jako poslední skončily první tři dny, které se neodehrávaly v Karlových Varech, pouze zde byl postaven Jarmark lidových řemesel. Veškerý program se odehrával v okolních městech (Františkovy Lázně, Jáchymov…), který nejvíce oslovily místní lidi.
50
Graf č. 5: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? ubytovna 2%
v soukromí 9% penzion 10%
jsem z KV 41%
u známých 19%
hotel 19%
Zdroj: Vlastní.
Necelá polovina dotazovaných návštěvníků se ubytuje doma, protoţe jsou z Karlových Varů nebo z okolí. Turisté a lázeňští hosté vyuţili převáţně hotel nebo se ubytovali u známých a příbuzných. 10 % respondentů vybralo penzion a dalších 9 % se ubytovalo v soukromí, vyuţili rezervace pokojů v soukromých rodinných domech. Pouze 2 % lidí si zvolili nejlevnější druh ubytovacího zařízení a tou je ubytovna. Graf č. 6: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste uţ navštívil/a? Jarmark 6%
Rýžovna 1%
Karlovy Vary 9%
restaurace, hospoda 13%
pěší turistika porcelánové slavnosti 1% 5% lázně 9%
jen festival 40%
kolonády 16%
Zdroj: vlastní.
51
Z grafu je zřejmé, ţe nejvíce lidí přišlo kvůli festivalu. Byli to převáţně místní lidé nebo z okolních obcí a měst. Další lidé se přijeli podívat do Karlových Varů kvůli pramenům, kolonádám nebo zavítali do lázní. Jiní zamířili k Porcelánovým slavnostem nebo na Jarmark, kde se odehrával také program festivalu. 13 % respondentů navštívilo hospůdky nebo restaurace, aby mohli vyzkoušet nějakou místní dobrotu nebo jen tak posedět a popíjet Becherovku. Pěší turistika, Rýţovna (dnes výrobna sýrů) a památky v Karlových Varech jsou dalšími místy, která si turisté vybrali za cíl. Graf č. 7: S kým jste přijel na festival? se psem 3%
se zájezdem 7%
sám 24% rodina 22%
s kamarády 20% partner 24%
Zdroj: vlastní.
Z grafu je patrné, ţe 24 % návštěvníků přijela se svými protějšky nebo na festival zavítali sami, to i kvůli tomu, ţe městem jenom projíţděli nebo procházeli. Třetí největší částí byly rodiny, ať uţ s dětmi nebo bez nich, vţdy se jednalo o jednoho nebo více rodinných příslušníků. Poté se nejčastěji objevovala odpověď kamarádi a přátelé a na předposledním místě to jsou organizované zájezdy se skupinou. 3 % z dotazovaných odpovědělo, ţe jsou doprovázeni svým čtyřnohým přítelem, pejskem.
52
Graf č. 8: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a? motocykl 4% vlak 13%
pěšky 23%
autobus 29%
automobil 31%
Zdroj: vlastní.
Turisté a místní obyvatelé museli vyuţít kombinaci několika dopravních prostředků, aby se mohli dostat tam, kam chtějí. Místní vyuţili MHD, automobil nebo se dostavili „po svých“. Návštěvníci, kteří to nemají do Karlových Varů nejblíţe, pouţili auto nebo autobus. Turisté, kteří zde přijeli na rekreaci, vyuţili auto, autobus nebo vlak. 4 % z dotazovaných se dopravili do cílového místa pomoci motorky. Graf č. 9: Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí?
FS Magura 2% počasí
soubor z Rumunska 1%
Galaprogram 2%
průvod přes celé město 3%
4% lidi 1% děj se odehrává zahraniční soubory na veřejných 11% prostranstvích 2%
Atmosféra 21%
soubory 3%
Karlovy Vary 2% Cookovy ostrovy 4% oživí to celé město 4% kroje program 5% příjemné 3% prostředí organizace 3% 7%
celý festival 21%
množství různorodých souborů 3%
53
Zdroj: vlastní
Z grafu vyplývá, ţe lidi nadchl celý festival a jeho atmosféra. Poté to byly zahraniční soubory (asi 11 %), kterých bylo na festivalu opravu hodně. Lidem se hodně líbily Cookovy ostrovy, Rumunsko, Slovensko a další. Také hodně chválili organizaci celého festivalu, i kdyţ se jedná jenom o amatéry, prostě ví jak na to. Také hodně lidi oslovily kroje, průvod celým městem, Galaprogram a celkový program. Také se lidem hodně líbilo počasí, které v dnech konání festivalu opravdu vyšlo a poté to bylo celé město, které s festivalu dodalo kouzlo. Graf č. 10: Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo?
hodně lidí 4% není označené podium 7% doprava 1% ubývající porcelán 2% dochvilnost nedodržení časů v programu 10%
drahé občerstvení 16%
málo míst k sezení 18%
málo informací z infostánku 4%
neodpověděli 36% malá podpora v celostátních médiích 1%
chátrající hotel Thermal 1%
Zdroj: vlastní.
Většina, to je 36 % na tuto otázku nedokázala odpovědět. Je to i tím, ţe se lidem celý festival líbil, nebo nedokázali v rychlosti najít ţádný nedostatek. Mezi nejčastější nedostatky patřilo málo míst k sezení (18 %), to se převáţně týkalo prostranství před LH Thermal, bylo připraveno málo ţidlí a lidé museli během vystupování stát. Jako další se objevolo drahé občerstvení, které nemělo s organizací festivalu nic společného. Lidem vadila také dochvilnost, většinou nebyly dodrţeny časy začátků představení nebo některé pořady byly zbytečně natahované. Jako další odpovědi byly malá informovanost v informačním stánku nebo nebylo označené podium. Mezi ne často objevované odpovědi patřilo - hodně lidí, doprava, chátrající hotel Thermal nebo ubývající porcelán, coţ organizátoři nemohou vůbec ovlivnit.
54
Graf č. 11: Co Vám na festivalu chybí? Co byste zlepšili? označení podia 7% více toalet Více 16% moravských souborů 5%
neuvedli 50%
více zahraničních souborů 16%
dětské hřiště/koutek 6%
Zdroj: vlastní.
Tato otázka byla do dotazníku vloţena, pro případné zlepšení. Polovina dotazovaných odpověděla, ţe by na festivalu a celkové organizaci vůbec nic neměnila. Co lidem hodně chybělo byly toalety, v okolí jich moc nebylo a tak museli často navštěvovat hospůdky nebo restaurace, kde si museli vţdy něco objednat. Lidé by chtěli na festivalu více zahraničních souborů nebo dětských hřišť/koutků, aby si mohli děti hrát a rodiče si vychutnávat atmosféru festivalu. Jako poslední se umístila odpověď, ţe lidé by chtěli více moravských souborů. Graf č. 12: Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést kontrétní místo Vašeho bydliště? 39 26 14
11
9 1 3 2 1 2 2 1 1
2 1 2
3 1 1 1 1
6
1 2 2 1 1
1 2 2 2
Karlovy Vary Plzeň Praha Chodov Krnov Ostrava Ostrov Hájek Nejdek Kragujevac Jáchymov Mariánské Lázně Neuvedli Nový Jičín Vracov Brno Bochov Malta Chomutov Keţmarok Merklín Jindřichův Hradec Liberec Jirkov Sokolov Dalovice Loket Focşani Beroun Vídeň Hamburg Berlín Pardubice Most
3 1 3
55
39 dotazovaných pochází právě z města Karlovy Vary, kde se festival odehrává. Jako druhá největší návštěvnost byla z Prahy a poté následovala Plzeň, je to i tím, ţe do Karlvých Varů je dobrá dostupnost. Hodně návštěvníků b ylo z okolních obcí či vesnic (Ostrov, Nejdek, Loket, Hájek a další). Také mě hodně překvapila velká návštěvnost lidí ze vzdálenějších míst, a to jak v České republice (Brno, Ostrava, Krnov), tak i ze zahraničí (Vídeň, Berlín, Keţmarok, Malta). Graf č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 201 - 400 Km 5% 801 -1201 km 1% 401 - 800 km 8%
1201 a více 3%
0-10 km 28%
101 - 200 km 20% 51 - 100 km 18%
11 - 50 km 17%
Zdroj: vlastní.
28 % dotazovaných ušlo nebo ujelo do Karlových Varů maximálně 10 km vzdálenost. Jako druhá nejčastější odpověď byla 101 – 200 km, coţ jsou převáţně obyvatelé Prahy. s 18 % jsou města vzdálená od 51 do 100 km a poté následují města v okolí Karlových Varů, která jsou vzdálená do 50 km. Méně se potom objevovaly místa, která jsou vzdálená od 201 do 1200 km. Pouze 3 % z dotazovaných dorazilo do Karlových Varů z místa, které je vzdáleno více neţ 1200 km. Graf č. 14: Kolik peněz přibliţně utratíte na festivalu?
do 500 kč; 42
do 500 kč
501 - 1000; 33
1001 - 1500; 40
501 - 1000
1001 - 1500
Zdroj: vlastní.
56
1501 - 2000; 23
2001 a více; 13
1501 - 2000
2001 a více
Další otázka se týkala finančních výdajů. 42 respondetů (coţ je 28 %) odpovědělo, ţe na festivalu utratí do 500 korun. Druhá nejvíce utracená částka byla od 1001 – 1500, kterou vydalo asi 26 %. 22 % utratilo asi 501 – 1000 korun a 15 % 1501 – 2000 korun. 2001 korun a více utratilo 9 %, kteří nejvíce nechali za lázeňského proceury a hotel. Graf č. 15: Co si myslíte o ceně vstupenek za hlavní pořady? nevím, jak se cenově pohybují 23%
přiměřená 48%
jsou levné 16%
jsou drahé 13%
Zdroj: vlastní.
Skoro polovina respondentů mi odpověděla, ţe jsou s cenou vstupenek spokojení a vůbec by ji neměnili. 23 % netuší jak se vstupenky cenově pohybují, takţe nedokáţi odpověděť na otázku. 16 % si myslí, ţe jsou vstupenky hodně levné a 13 % by uvítalo, kdyby se cena sníţila, protoţe si myslí, ţe jsou hodně drahé. Údaje o Vás Graf č. 16: Pohlaví?
muž 48% žena 52%
Zdroj: vlastní.
57
Z grafu vyplývá, ţe dotazník mi vyplnilo více ţen neţ muţů, ale moc velký rozdíl to není. Snaţila jsem se oslovit stejnou část muţů i ţen, ale ţeny byly více ochotnější, muţi se báli odpovídat na otázky. Graf č. 17: Stát, ve kterém máte bydliště?
Malta 1% Srbsko 2% Německo 2%
Rakousko Slovensko 3% 1%
Rumunsko 1%
ČR 90%
Zdroj: vlastní.
Z grafu je patrné, ţe festivalu se zůčastnilo 90 % respondentů z České republiky. Zbylá procenta jsou rozdělene mezi další státy, převáţně se jedná o Evropské země – Slovensko, Německo, Rumunsko, Malta, Srbsko, Rakousko. Graf č. 18: Počet obyvatel bydliště?
3 - 10 tis 5%
100 tis - 1 mil 14%
10 - 50 tis 28%
neuvedeno 1%
nad 1 mil. 20%
50 - 100 tis 28%
do 3 tis 4%
58
Zdroj: vlastní
Z grafu můţeme vidět, ţe většina návštěvníků pochází z měst, která mají 10 – 50 tis obyvatel a 50 aţ 100 tis. obyvatel. 20 % respondentů bydlí v městech, která mají na 1 milion a 14 % bydlí v městech, která mají 100 tis. aţ 1 milion obyvatel. Zbylá procenta patří obyvatelům měst do 3 tisíc a od 3 do 10 tisíc. Pouze 1 % neuvedlo počet obyvatel bydliště. Graf č. 19: Věk?
do 17 let 5%
56 a více 12% 18 -25 33%
46 - 55 12%
36 - 45 12%
26 - 35 26%
Zdroj: vlastní
Z grafu můţeme vidět, ţe festival byl zastoupen všemi věkovými kategoriemi. Nejpočetnější skupinou byli mladí lidé od 18 do 25 let, poté následovala skupina od 26 do 35 let. Z grafu je patrné, ţe se festivalu zúčastnili převáţně mladí lidé, je velmi dobré, ţe folklor přetrvává a je o něj zájem. Vyrovnané byli skupiny od 36 let do 56 let a více. Nejméně bylo osloveno dětí a mládeţe do 17 let. Graf č. 20: Vzdělání? základní 7%
vysoké 31%
střední 62%
59
Zdroj: vlastní
62 % z dotazovaných mají nevyšší středoškolské (jak s maturitou, tak i učňovské vzdělání. Na druhé místo s 31 % patří vysokoškolští studenti a pouze 7 % z dotazovaných mají základní vzdělaní. Graf č. 21: Zaměstnání? domácnost 4%
podnikatel 7%
veřejné služby 20%
soukrom. Sekt. 25%
důchodce 16%
nezaměstnaný 5%
student 23%
Zdroj: vlastní
Z grafu je patrné, ţe 25 % oslovených lidí pracuje jako zaměstnanec soukro mého sektrou. 23 % oslovených návštěvníků jsou pořád studenti. 20 % je zaměstnáno ve veřejném sektoru a 7 % podniká. 16 % tvoří lidé v důchodu a 4 % jsou v domácnosti. Pouze 5 % je nezaměnaných.
60
Shrnutí Z dotazníkového šetření vyplívá, ţe skoro třetina z dotazovaných se festivalu účastní pravidelně. Informace o festivalu získali od svých známých nebo z vlastní zkušenosti. Skoro všech hlavních pořadů se zúčastnilo přes padesát procent návštěvníku, ať se to týkalo jednoho nebo více dní. Většina návštěvníků pocházela z Karlových Varů nebo okolí, takţe malé procento vyuţilo ubytovací sluţby. Skoro polovina lidí navštívila jenom festival, zbytek zamířil do hospůdky nebo navštívil kolonády. Návštěvníci nejčastěji došli na festival s partnerem nebo sami. Nejvíce diváky zaujal celý festival a jeho atmosféra, dále je oslovily zahraniční soubory a soubory celkově, kteří předvedli nádherné kroje a tance. Negativně byla na festivalu hodnocena občerstvení a málo míst k sezení. Také lidem hodně vadila dochvilnost, nedodrţení časů některých pořadů. Za to přes 30 % odpovědělo, ţe se jim festival líbil, takţe by nic vytkli. Lidé také uvedli, ţe by zařadili do programu více zahraničních a moravských souborů a hlavně by přidali dětský koutek. Co se týká peněz, lidé většinou utratí maximálně 500 Kč a cena vstupenek pro návštěvníky je přijatelná. Nejvíce návštěvníků pocházelo z Karlových Varů a okolí, ale také festival navštívilo hodně cizinců (ze Slovenska, Německa, Rumunka …). Nejčastější vzdálenost bydliště byla uváděna 0 – 10 km a počet obyvatel 10 – 50 tis. Většina oslovených byla ţenského pohlaví a nejčastější věková hranice byla od 18 – 25 let. Nejvíce návštěvníků dokončilo střední školu a za nimi byli vysokoškoláci. 25 % uvedlo, ţe pracují v soukromém sektoru a s 23 % byli studenti.
61
6.2
Dotazníkové šetření mezi účastníky
Dotazníkové šetření mezi účastníky bylo prováděno opět v době konání festivalu, soubory byly oslovovány vţdy po skončení nebo během představení. Celkem bylo osloveno 50 respondentů z 15 souborů, jak z České republiky, tak ze zahraničí. Otázky se zaměřily na soubor, jejich vystupování, počet členů a odkud soubory pochází. Poté se otázky zaměřily na festival, co se souborům líbilo, co naopak ne, kolikrát se festivalu zúčastnili a další. Poté se otázky týkali přímo respondenta, jeho pohlaví, věk, vzdělání a zaměstnání. Byly pouţity otázky jak uzavřené, tak otevřené. Graf č. 22: Kolika ročníků festivalu jste se jiţ zúčastnil/a v minulých letech? pravidelně 8% více než 4 8% 3-4 8% Jsem zde poprvé 50% 1-2 26%
Zdroj: vlastní.
Z grafu vyplívá, ţe se 50 % respondentů zúčastnilo festivalu poprvé. Jednou nebo dvakrát se zúčastnilo 26 %. Po osmi procentech si rozdělili účinkující, kteří na festivalu byli 3 – 4 krát, více neţ 4 krát a také účinkující, kteří festival navštěvují pravidelně, byli to převáţně soubory z Karlových Varů a okolí.
62
Graf č. 23: Kde jste získal/a informace o tomto festivalu?
vlastní zkušenost 16% internet 19%
pozvání pořadatelů 65%
Zdroj: vlastní.
Více neţ polovina respondentů se o festivalu dozvěděla díky pozvání pořadatelů. Zahraniční soubory byly pozvány přes organizaci CIOFF, která plánuje turné po celé republice a tak soubory navštěvují několik festivalů. 19 % oslovených uvedlo, ţe se na festival přihlásilo pomocí internetu. Na internetových stránkách www.kffestival.cz účastníci mohli získat informace o festivalu a také zde našli rozpis scén, kdy a kde vystupují. Zbylých 16 % se festivalu zúčastnilo z vlastní zkušenosti, jsou to opět soubory, které pochází z Karlových Varů a okolí. Graf č. 24: Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a? úterý - neděle 8%
čtvrtek neděle 6%
středa neděle 16%
pátek - neděle 24% sobota neděle 28%
sobota 6% pátek 8% pátek - sobota 4% Zdroj: vlastní.
63
Z grafu vyplývá, ţe se nejvíce souborů zúčastnilo víkendového programu, jednalo se převáţně sobotních a nedělních akcí. 24 % bylo na festivalu od pátků do neděle. 4 % respondentů účinkovalo na pátečním a sobotním programu. 8 % se zúčastnilo jen pátečních a 6% pouze sobotních pořadů. 16 % dotazovaných se zúčastnilo programů od středy do neděle a 8% vystupovalo jiţ od úterý. Graf č. 25: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? jsem z Karlových Varů 8%
pension 20%
hotel 30%
ubytovna 12% nebudou nocovat 16%
Dům dětí a mládeže 14%
Zdroj: vlastní.
Z grafu se můţeme dozvědět, ţe 30 % respondentů bylo ubytováno v hotelu, byly to převáţně zahraniční soubory, které byly ubytovány v LD Mánes. 20 % respondentů přespávalo v pensionu Hestia a 14 % bylo ubytováno v Domě dětí a mládeţe, byly to převáţně dětské a mládeţnické soubory. 12% nocovalo na ubytovně, převáţně to byla Vojenská ubytovna a 16 % v Karlových Varech nenocovalo, protoţe se zúčastnili jenom jednoho dne. Pouze 8 % oslovených bylo z Karlových Varů, takţe nocovali doma. Graf č. 26: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil/a?
Horní Slavkov 3%
Mc´Donalds 5%
památky města 5%
prameny 4%
hospůdky 7%
festival 34%
Jáchymov 12% kolonády 5% Karlovy Vary 16%
Františkovy Lázně 5% Mariánské Lázně 4%
64
Zdroj: vlastní.
Z grafu je patrné, ţe 34 % navštívilo jen festival, na tuto otázku odpovídaly převá ţně soubory, které se zúčastnily jenom jednodenních pořadů. 16 % z dotazovaných odpovědělo, ţe navštívili město Karlovy Vary a další k tomu ještě přidali Mariánské Lázně, Jáchymov, Horní Slavkov a Františkovy Lázně. 5 % účastníků zamířili k památkám a 5 % ke kolonádám a pramenům. Zbylá procenta si rozdělila restaurační zařízení a Fast foody. Graf č. 27: Na festival jste přijel se soubore m sám anebo vás někdo ještě doprovází? kamarády 9%
partnerem 4%
rodinou 2%
sám 85%
Zdroj: vlastní.
Účastníci většinou přijeli na festival se souborem, aniţ by je doprovázel někdo z rodinných příslušníků nebo partnerů. 9 % odpovědělo, ţe si na festival vzali své kamarády a 4 % přijelo se svým partnerem/partnerkou. Pouze 2 % z dotazovaných přijelo se svou rodinou. Graf č. 28: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a? minibus 20%
letadlo 9% pěšky 4%
automobil 11%
autobus 56%
Zdroj: vlastní.
65
Více neţ polovina z dotazovaných zavítalo na festival autobusem. Převáţně to byly zahraniční účastníci, kteří měli zařízený autobus z hotelu. Také tam patří soubory, které byly ubytovány dál od místa konání. 20 % bylo dopraveno na festival minibusem, tady se jednalo o malé soubory. 11 % vyuţilo automobil a 4% dorazilo festival pěšky, byli to hlavně místní soubory. 9 % přidalo, ţe se do České republiky dostalo letadlem. Graf č. 29: Co se Vám na festivalu líbilo nebo líbí? mezinárodní účast 9%
průvodci 5%
celý festival 14%
lidi 8%
obsazení festivalu 6%
Karlovy Vary 10%
soubory 6%
počasí 8%
atmosféra 20%
bohatý program 7%
hudba a tanec 7%
Zdroj: vlastní.
Z grafu můţeme vidět, ţe odpovědi jsou různé. Atmosféra festivalu se líbila 20 %. U 14 % to byl celý festival. 10 % se líbilo město Karlovy Vary. Další procenta patří celému festivalu, jak souborům, programu, účasti, tak i průvodcům, kteří se věnovali všem souborům. 8 % patří počasí, je pravda, ţe po dobu celého festivalu bylo nádherně. Graf č. 30: Co se Vám na festivalu nelíbilo nebo nelíbí? více českých souborů 4%
skoro žádné málo jídla šatny 12% 6%
neuvedli 78%
Zdroj: vlastní.
66
Více neţ tři čtvrtiny dotazovaných odpovědělo, ţe se jim líbil celý festival, nezmínili ţádnou negativní odezvu. 12 % si stěţovalo, ţe měli málo jídla a 6 % vadilo, ţe jsou malé šatny nebo ţe šatny vůbec nejsou. Pouze 4 % chybělo více českých souborů. Tabulka č. 6: Zúčastňuje se Váš soubor dalších festivalů, pokud ano, a kterých?
Název souboru AKIRATA CULTURAL FOLK DANCE GROUP
DUO ALEGRIA DYLEŇ
KINTARI
JISKRA KOHOUTEK MBUNDA AFRIKA LIPINA LM Z CHRÁSTU LM STÁZKA MARJÁNEK WHAKAARI A F P TARA VRANCEI SKEJUŠAN
MAGURA ZIRIAB
Vystoupení Česká republika Praţský Jarmark, Mezinárodní dudácký festival Strakonice, Folklor bez hranic Ostrava Festival Meziploty Praha, Let´s dance Prague international festival, Vinobraní Dolní Dunajovice Národní krojový ples Praha, FF Čermenské slavnosti - Dolní Čermná
Zahraničí neuvedli
neuvedli
Malajsie-Kuala Lumpur
Mezinárodní folklorní festival Plzeň, festival Kolem Světa Praha, Indonéský den v Pardubicích Folklorní festival „Májová Plesná“ Ostrava, MAFF Roţnovská valaška, MFF Plzeň, Národní festival Kyjovské Dolňácko Folklorní festival Pardubice, Babí léto Valašské Meziříčí MFF Český Krumlov Jesenčanské posvícení, Slovácký rok v Kyjově, FF Pardubice Mezinárodní dudácký festival Strakonice, Festival Jeden Svět Plzeň Národní krojový ples FoS ČR, Masopust ve Třech Sekerách FF Podluţí v písní a tanci, Marjánkovské jarnění MFF Praţský Jarmark, MFF Šumperk, Babí léto Valašské Meziříčí
Kozara Etno Bosna a Hercegovina festivaly a akce na Novém Zélandu
Karlovarský folklorní festival
Rumunsko
MFF Stráţnice
neuvedli
neuvedli
neuvedli neuvedli neuvedli neuvedli neuvedli
Festival Ubjl´a Polsko Margecany – Angológia folklorn (Slovensko), MFF Roţnov pod Radhoštěm Šarišské folklorné slavnosti Festival České hudby Český Krumlov neuvedli
Zdroj: vlastní.
67
Tabulka č. 7: Můţete uvést název Vašeho souboru a jeho sídlo? Kolik členů má při bliţně Váš soubor?
Název souboru
Město/Stát kde sídlí
Počet členů
AKIRATA CULTURAL FOLK DANCE GROUP
Avarua, Rarotongo/ Cookovy ostrovy
20
DUO ALEGRIA
Brno/ČR
2
DYLEŇ
Karlovy Vary/ČR
21
KINTARI
Studio indonéských tanců, Praha/ČR
15
JISKRA
Plzeň/ČR
29
KOHOUTEK
Chrudim/ČR
30
MBUNDA AFRIKA LIPINA
Konţská národnostní menšina, Praha/ČR Vracov/ČR
35
LM Z CHRÁSTU
Chrást/ČR
16
LM STÁZKA
Teplá/ČR
12
MARJÁNEK
Mariánské lázně/ČR
24
WHAKAARI
Rotorua/Nový Zéland
10
ANASAMBLUL FOLCLORIC PROFESIONIST TARA VRANCEI SKEJUŠAN
Focşani/Rumunsko
38
Chomutov/ČR Keţmarok/Slovensko Syrská národnostní menšina, Praha/ČR
27 32
MAGURA ZIRIAB
6
5
Zdroj: vlastní.
V následujících tabulkách můţeme vidět název souboru, odkud soubor pochází a jakých festivalů se letos zúčastnil. Průměrný počet členů všech souborů je 20. Graf č. 31: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 1201 a více 22%
0-10 km 8%
11-50 km 6%
51 - 100 km 22%
401 - 800 km 8% 201 - 400 km 18%
101 - 200 km 16%
68
Zdroj: vlastní.
Soubory na festival přijely z celé České republiky, ale také z různých koutů světa. Největší účast byla z míst vzdálených 51 – 100 km a 1201 a více km. Poté následky místa, jejichţ vzdálenost byla 201 – 400 km, byly to převáţně soubory z okolí Prahy, Brna, Chomutova a další. Jako poslední byly soubory vzdáleny z blízkého okolí Karlových Varů. Údaje o Vás Graf č. 32: Pohlaví?
žena 46% muž 54%
Zdroj: vlastní.
U dotazníkového šetření pro účastníky se mi podařilo oslovit více muţů neţ ţen, oproti šetření mezi návštěvníky. 54 % patří muţům a 46 % ţenám. Není to tím, ţe na festivalu vystupovalo více muţů, ale převáţně se mi povedlo vţdy nějakého muţe odchytit. Graf č. 33: Stát, ve kterém máte bydliště?
Cookovy ostrovy 8%
Nový Zéland 8%
Rumunsko 6% Slovensko 8%
Česká republika 70%
Zdroj: vlastní.
69
70 % dotazovaných přijelo z České republiky. Zbylá procenta jsou rozdělena mezi státy, ze kterých soubory pochází (Slovensko, Rumunsko, Nový Zéland a Cookovy ostrovy). Graf č. 34: Počet obyvatel bydliště?
100 tis. - 1 mil. 10%
nad 1 mil. 8% Do 3 tis. 16%
51 -100 tis. 34%
3-10 tis. 6%
10-50 tis. 26%
Zdroj: vlastní.
34 % respondentů odpovědělo, ţe bydlí ve městě nebo ve vesnici, která má více neţ 51 tis. obyvatel a 26 % odpovědělo, ţe jejich bydliště má 10 – 50 tis. obyvatel. U těchto odpovědí se to převáţně týkalo lidí, kteří bydlí ve městě Karlovy Vary a Plzeň. 16 % je z bydliště, které má do 3 tis. obyvatel. Zde se jednalo o malé vesničky v okolí Karlových Varů. Graf č. 35: Věk? 56 let a více 46 - 55 let 8% 6%
do 17 let 10%
36 - 45 let 16%
18-25 let 30% 26 - 35 let 30%
Zdroj: vlastní.
Během dotazníkového šetření se mi povedlo oslovit všechny věkové kategorie. Nejvíce účastníků se pohybovalo v rozmezí od 18 let do 35 let. Nejmenší zastoupení měla
70
skupina od 46 let a více, převáţně se jedná o důchodce. Z tohoto grafu také vyplívá, ţe převáţně u mladých lidí je velký zájem o folklor. Graf č. 36: Vzdělání? základní 10%
vysokoškolské 32%
střední 58%
Zdroj: vlastní.
Nejvíce z dotazovaných dosáhlo středoškolského vzdělání, po nich následovali vysokoškoláci. Nejmenší zastoupení měli lidé, kteří dosáhli základního vzdělání, byli to převáţně lidé, kteří jsou teď na střední škole nebo pořád ještě na základní. Graf č. 37: Zaměstnání? nezaměstnaný důchodce 4%
mateřská 4%
10%
veřejný sektor 6%
soukromý sektor 48%
podnikatel 4% student 24%
Zdroj: vlastní.
Téměř polovina z dotazovaných je zaměstnaná v soukromém sektoru. S 24 % byli na druhém místě studenti, někteří z nich uvedli, ţe si během studia přidělávají a to převáţně v soukromých podnicích. Z toho také vyplívá, ţe někteří účastníci dali více variant. Nejmenší zastoupení měli nezaměstnaní, podnikatelé (soukromníci) a ţeny na mateřské dovolené. 71
Shrnutí Z celkového vyhodnocení průzkumu mezi účastníky vyplynulo, ţe se většina souborů zúčastnila poprvé nebo podruhé. Domácí soubory navštěvují tento festival pravidelně. Téměř všechny soubory byly pozvány na festival pořadateli nebo organizací CIOFF, která souborům plánuje účast na několika festivalech po celé zemi. Zahraniční soubory se zúčastnili kaţdodenních pořadů a to nejen v Karlových Varech. Domácí soubory nebo soubory z okolí Karlových Varů vystupovaly pouze jeden nebo dva dny. Většina souborů byla ubytována v hotelu, jednalo se převáţně o zahraniční. Menší soubory byly ubytovány na ubytovně, v pensionu nebo v Domě dětí a mládeţe. Soubory přijeli do Karlových Varů za účelem, aby navštívili jen festival. Mezi nejnavštěvovanější turistické cíle patřilo celé město Karlovy Vary, město Jáchymov, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně a Horní Slavkov. Ve městě Karlovy Vary byly převáţně navštívené kolonády, prameny, památky města a také hospůdky a restaurace. Většina souborů přijela sama se souborem, bez doprovodu rodiny nebo partnera. Většina také uvedla, ţe členové souborů jsou skoro jako rodina. K tomu, aby se dopravila do místa, kde se festival koná, vyuţili převáţně autobus nebo minibus, který měli zajištěný pořadateli nebo který soubory doprovází na všechny festivaly a vystoupení. Soubory nadchla atmosféra celého festivalu, také se jim líbila mezinárodní účast, to především uvedly soubory z České republiky. Také se jim líbilo město Karlovy Vary, bohatý program a počasí, které se opravdu vydařilo. Většina souborů uvedla, ţe nenašli na festivalu ţádný nedostatek. Některým souborům vadilo, ţe dostali málo jídla nebo ţe neměli ţádné šatny. Malé procento účastníků by chtělo na festivalu více českých souborů. Účastníci festivalu přijeli na festival z celého světa. Největší zahraniční zastoupení z dotazovaných měli soubory z Nového Zélandu, Cookových ostrovů a Slovenska. Největší zastoupení měla města nebo obce, která má 51 – 100 tis obyvatel. Během dotazníkového šetření se mi podařilo oslovit více muţů neţ ţen a nejpočetnější skupinou byli mladí lidé, kteří se pohybují ve věkové kategorii od 18 do 35 let. Jednalo se převáţně o středoškoláky a lidi, kteří pracují v soukromém sektoru.
72
7
SWOT analýza Tabulka č. 8 – SWOT anal ýza. (zdroj: vl astní)
Silné stránky
Slabé stránky
Umístění festivalu
Technické zabezpečení
Organizace
Šatny
Návštěvnost
Dochvilnost
Mezinárodní účast
Udrţení čistoty a pořádku
Dlouholetá tradice
Parkování
Pestrý program Dobrá dopravní dostupnost
Příleţitosti
Hrozby
Blízko hranic Německa
Finanční situace
Propagace
Počasí
Doprovodné sluţby
Povolení (legislativa)
Vystoupení známých osobností
Kulturní akce v okolí
Trendy v cestovním ruchu
Špatná komunikace mezi soubory
Vstupné
a organizátory
Získání nových sponzorů Nábor nových členů
7.1
Silné stránky
Umístění festivalu – Festival je umístěn v centru Karlových Varů u hotelu Thermal, blízko kolonád. Denně zde projde stovka lidí. Také se festival koná na začátku září, kdy se město plní turisty, kteří vyuţívají výhodné balíčky v hotelech nebo penzionech. Organizace – Organizace festivalu se skládá z členů souboru Dyleň. Členové nejsou na profesionální úrovni, ale snaţí se dělat všechno pro to, aby festival dopadl dobře.
73
Organizační štáb se schází pravidelně na schůzkách, kde si sdělují co je potřeba ještě udělat nebo co uţ je připravené. Návštěvnost – Kaţdoročně se návštěvnost festivalu zvyšuje. Je to i tím, ţe festival je dobře umístěn. Lidi se vţdy zastaví, kdyţ se ve městě něco děje, ať uţ jenom na chvíli nebo na celý program. Také k tomu pomáhají reference od známých, kdy je festival doporučen. Mezinárodní účast – Pořadatelé festivalu se snaţí pozvat soubory z celého světa. Lidé tak mohou vidět různé kroje, tance, hudbu a také různé kultury a tradice. Tohle vţdy návštěvníka přiláká a téţ se nové věci dozví a naučí. Dlouholetá tradice – Festival se letos uskutečnil po sedmnácté, coţ je jak pro organizátory, tak i pro město dobré. Organizátoři se snaţí kaţdý rok připravit něco nového. Pestrý program – Festival nabízí kaţdoročně návštěvníkům pestrý program s velkým mnoţstvím pořadů a vystoupení. Organizátoři se snaţí oslovit všechny segmenty. Jsou připraveny pořady pro seniory, děti a mládeţ, rodiny s dětmi a také pro lázeňské hosty. Pořady jsou připraveny tak, aby diváci stihli všechna vystoupení, která v programu jsou. Divák by si měl vyzkoušet tanec, zpěv a dozvědět se něco o historii a současnosti folkloru. Dobrá dopravní dostupnost – Do města Karlovy Vary je velmi dobrá dopravní dostupnost. Můţeme se zde dostat autem nebo motocyklem ze všech směrů po silnicích první třídy. Také je zde hustá vlaková a autobusová síť. Do centra města se dostaneme městskou hromadnou dopravou, na kole nebo pěšky. Pro zahraniční hosty leţí blízko města letiště.
7.2
Slabé stránky
Technické zabezpečení – Jedním z nedostatku festivalu bylo technické zabezpečení některých pořadů. Byl špatně vymezen prostor pro diváky a účinkující. Také byl problém s ozvučením, v průběhu některých pořadů byly výpadky nebo byly pořady příliš nahlas. Při vysoké návštěvnosti některých pořadů byly problémy s kapacitou míst k sezení. Je to i tím, ţe organizátoři mají omezený počet laviček a ţidlí. Také v blízkosti festivalu bylo zajištěno málo toalet. 74
Šatny – Během některých pořadů se soubory museli převlékat na ulici nebo za pódiem. Je to i tím, ţe v blízkosti nebyly ţádné prostory, kde by se soubory mohly převléct a připravit. Dochvilnost – Téměř u všech pořadů byl problém s nedodrţením časů podle programu. Některé pořady začínaly aţ o patnáct minut později, coţ způsobilo, ţe další pořady musely být také posunuty. Tohle čekání lidi hodně odradilo. Také bych zde zařadila, zbytečné natahování některých pořadů. Udrţování čistoty a pořádku – Velkým problémem těchto akcí je udrţování čistoty. Před hotelem se vytvářel velký nepořádek v podobě odpadků, stále byly přeplněné odpadkové koše. Parkování – Lidé, kteří se dopravili do místa konání autem, měli problém zaparkovat. V blízkosti centra se nachází mnoho parkovacích míst, ale všechna jsou zpoplatněna. Například parkoviště v hotelu Thermal vychází na 40 Kč/hod, při celodenním parkování zaplatíte 250 Kč.
7.3
Příleţitosti
Blízko hranic Německa – Mezi výhody folklorního festivalu je místo konání. Město Karlovy Vary se nachází v Západních Čechách blízko hranic Německa, které je vzdálené asi 30 km, coţ znamená zvýšení počtu zahraničních turistů, které vede ke zvýšení mezinárodní návštěvnosti. Propagace – Mezi nejdůleţitější marketingové nástroje pro zvýšení atraktivnosti festivalu je propagace. Organizátoři letos nezanedbali vůbec nic, festival byl propagován na plese FoS ČR, na Valné hromadě IOV, v partnerských městech a na festivalech po celém světě, kterých se FS Dyleň zúčastnil. Festival má také mnoho mediálních partnerů, informace nalezneme také na mnoha internetových portálech. Co je někdy problém pro zvýšení propagace, je získání finančních prostředků. Doprovodné sluţby – Mezi doprovodné sluţby bych zařadila prodej CD a DVD z jiných folklorních akcí a festivalů. Ukázka lidových řemesel, kde si návštěvník můţe vyzkoušet řemeslo sám. Také zde patří rozdávání tištěných programů, dárky od
75
sponzorů a další. Zařadila bych zde i program pro děti během festivalových pořadů (hřiště, učení lidových tanců a písní). Vystoupení známých osobností – Známé osobnosti (umělci, hudebníci, tanečníci) by zvedly návštěvnost festivalu. Při výběru osobnosti se musíme zaměřit na daný segment, který bychom chtěli oslovit. Nové trendy v CR – V dnešní době existuje mnoho poznávacích cest za záţitky z oblasti lidové kulturu. Lidé tyto záţitky ve velké míře vyhledávají. Na Karlovarském festivalu jsme se setkali s poznáním kultury města Kongo, kde jsme také mohli okusit jejich tradiční pokrmy. Vstupné – Téměř všechny pořady jsou zdarma, pouze na dva jsou připravené vstupenky. Bylo by dobré, kdyby organizátoři zavedli výhodně vstupné pro děti, studenty, seniory, ale i pro rodiny s dětmi. Takhle by se mohlo zavést vstupné i u dalších pořadů. Získání nových sponzorů – Hledání nových sponzorů je velmi obtíţné, ale kdyby se podařilo najít nějaké nové, určitě by to festivalu hodně pomohlo a také by se zvedla propagace. Nábor nových členů – Zájem o folklor pořád roste, soubory se rozrůstají o nové členy a to jak o malé, velké, tak přibývá i mnoho seniorů. To znamená, ţe se soubory snaţí, aby lidové umění jen tak nezmizelo.
7.4
Hrozby
Finanční situace – Ekonomická situace ve státě je pořád velmi špatná. Tato situace se můţe týkat jak pořadatelů, tak i sponzorů. Bez finančních prostředků by se festival vůbec neuskutečnil. Počasí – S počasím je to také velmi obtíţné, protoţe jej nemůţeme ovlivnit. Kdyby bylo špatné počasí, lidé by se festivalu nezúčastnili a také by bylo těţké hledat vhodné prostory pro představení.
76
Povolení (legislativa) – Příprava festivalu vyţaduje mnoho práce a to jak administrativní, tak i manuální. Pro získání různých povolení, je zapotřebí oběhnout několik úřadů a institucí. Někdy je to opravdu sloţité se s úřady domluvit, je zapotřebí mít dobré komunikační a přesvědčovací schopnosti. Kulturní akce v okolí – Dalším rizikem jsou akce v okolí Karlových Varů. Tento festival si to pojistí tím, ţe některé pořady jsou uskutečňované i v okolních městech, coţ osloví i místní lidi. Špatná komunikace mezi soubory a organizátory – Se soubory je někdy opravdu těţká domluva, kaţdý soubor vyţaduje něco jiného. Můţe také nastat to, ţe se soubory na poslední chvíli omluví, ţe nedorazí, coţ můţe hodně ovlivnit celý program.
7.5
Shrnutí SWOT analýzy
Karlovarský folklorní festival je mezinárodního charakteru a je nejstarším folklorním festivalem v Karlovarském kraji. Tento festival si získal mnoho věrných návštěvníků, ale i účastníků, kteří se do Karlových Varů rádi vrací. Má také několik ocenění, která dělají festival více populární. Organizátoři se snaţí připravovat nové pořady jak pro stávající, tak i nové hosty. Programy jsou pestré a snaţí se oslovit širokou veřejnost anebo se snaţí zaujmout určitý segment. Organizátoři zvou na festival čím dál více zahraničních účastníků, kteří lidem předvádí svou kulturu. Na festivalu uvidíme všechno od tance, zpěvu, hudby, aţ po lidové řemesla. Festival se odehrává na příjemném místě, které nabízí mnoho k vidění. Koncerty u kolonád mají své kouzlo a tak lidé při ochutnávce pramenů, slyší zvuky hudebních nástrojů a zpěv. Nejvíce lidi oslovil krojovaný průvod, který je veden centrem města kolem všech kolonách aţ k hotelu Thermal. Lidé mohou vidět kroje, slyšet hudbu a také se s účastníky vyfotit. Všech festivalových programů (mimo hlavních) se mohou zúčastnit všichni návštěvníci zdarma. Mohou si vyzkoušet tradiční pokrmy, zazpívat si, zatančit, prostě si uţít celkovou atmosféru. Propagace festivalu je velmi rozsáhlá a dobrá. Organizátoři se snaţí propagovat festival opravdu všude. Kaţdá akce má malé nedostatky a problémy a ne vţdy je jednoduché se 77
s nimi vypořádat. Popravdě bych řekla, ţe organizátoři festivalu vše s přehledem zvládli a také dokázali městu a dalším organizacím, ţe na to mají.
78
8
Návrhy na zvýšení atraktivnosti
Marketingovým šetřením bylo zjištěno, ţe se festivalu převáţně zúčastňují místní lidé, kteří se o akci dozvěděli z vlastní zkušenosti nebo od svých známých. Ze silných stránek nám vyplívá, ţe festival má dlouholetou tradici, ţe je zde také dobrá dopravní dostupnost a místo konání festivalu. Ve SWOT analýze můţeme vidět, ţe silné stránky překonaly ty slabé, ať uţ je to pestrostí programu, mezinárodní účastní nebo návštěvností. Organizátoři by se měli pokusit o to, aby do festivalu zařazovali pořád nové pořady a aby se jim povedlo více oslovit, některé segmenty, převáţně se jedná o mladé lidi. Do programu by mohly být zařazeny pořady, které jsou zaměřené na výuku tanců, popřípadě na hudební nástroje. Co lidi nejvíce táhne na festival je, ţe festival je zdarma a ţe vstupné za hlavní pořady není drahé. Lidé jsou schopní zaplatit i více, jen aby si uţili folklorní atmosféru. Navrhla bych, aby se zpoplatnili ještě další pořady nebo aby u kaţdé akce byla malá kasička nebo by chodily děti ze souboru a vybírali symbolický poplatek. Propagace festivalu je také dobrá, festival je propagován tiskem, internetem a rozhlasovými médii. Určitě bych navrhla organizátorům, aby letáky a propagační materiály posílali do zahraničních organizací, které jsou zaměřené na kulturní cestovní ruch, aby se zvýšila mezinárodní návštěvnost. Také bych navrhla, aby se festival zúčastnil a byl propagován na veletrhu Go Region Tour. Lidem se nelíbilo, ţe v blízkosti nebyly skoro ţádné toalety. Mým řešením by bylo, ţe by se toalety vyřešily v hotelu. Hotel by zapůjčil prostory s toaletami, buď to za drobný poplatek anebo by půjčení řešili formou sponzorského daru. Také lidem vadilo, ţe bylo připraveno málo ţidlí. To by se dalo vyřešit lavičkami, které by zapůjčilo město, opět formou finančního příspěvku nebo darem. Lidem se líbily zahraniční soubory, proto by organizátoři mohli oslovit více souborů z celého světa. Také by bylo dobré, kdyby organizátoři zajistili více moravských souborů, je to jiný kraj s jinými tradicemi.
79
Lidem vadila dochvilnost. Některé pořady byly hodně protahované. Moderátor by si měl předem vytyčit čas pro kaţdý soubor, aby vše časově souhlasilo. Soubory mají také předem stanovené, jak dlouho mohou vystupovat. Organizátoři by se měli více postarat o nepořádek v okolí hotelu a kolonád. Měli by zajistit více odpadkových košů nebo objednat úklidové sluţby, které by pořádek zajistily.
80
Závěr Tématem mé bakalářské práce byl Mezinárodní folklorní festival v Karlových Varech. Cílem práce bylo charakterizovat tento festival a zhodnotit atraktivnost tohoto festivalu pomocí marketingového výzkumu mezi účastníky a návštěvníky. Bakalářská práce byla rozdělena na teoretickou a praktickou část. V první části teoretické se práce zaměřila na charakteristiku folkloru, rozdělení folkloru, historii a současnost folklorních festivalů, na organizace, které mají hodně společného s folklorem a rozdělení folklorních souborů. Pro tuto část byly vyuţity kniţní a internetové zdroje, broţury a osobní setkání s předsedou Folklorního sdruţení. Další část byla zaměřená na charakteristiku města Karlovy Vary a poté na celkový festival. Pro tuto část byly pouţity internetové zdroje, broţury a hlavně vlastní zkušenosti. V druhé části praktické, byly zpracované informace z dotazníkového šetření. Výzkum byl prováděn jak mezi účastníky, tak návštěvníky, v průběhu celého festivalu od 6. – 9. září 2012 v centru města Karlovy Vary. Celkem bylo osloveno 201 respondentů (151 návštěvníků a 50 účinkujících). Na základě získaných informací byly zpracovány výsledky, poté byla vytvořena SWOT analýza a navrhnuta moţná řešení, která by mohla pomoct organizátorům festivalu ke zvýšení atraktivnosti. Co se týká celkové organizace festivalu, není vůbec jednoduché takovou akci zorganizovat. Pořadatelé musí vynaloţit velké úsilí a také finance, proto se festival začíná plánovat rok dopředu. Jakmile skončí jeden ročník, hned další den se začíná organizovat nový. Při setkání s pořadateli bylo vidět, ţe je tahle práce opravdu baví, i kdyţ mají svá zaměstnání a většina z nich ještě studuje. Kdyţ potom vidí tu velkou účast a návštěvnost, kroje a tance z jiných krajů a zemí, tak mají velkou radost, ţe všechno dopadlo dobře. Závěrem lze konstatovat, ţe Karlovy Vary jsou městem, které má co nabídnout, lázně a prameny lákají tisíce turistů a kaţdoročně pořádají několik akcí. Festival a samotný folklor mě hodně oslovil, byl to pro mě záţitek, který ve mně zanechal mnoho vzpomínek. Dalších podobných akcí bych se určitě zúčastnila a sama bych to doporučila všem. 81
Seznam pouţitých zdrojů Tištěné zdroje PÁSKOVÁ, Martina a Josef ZELENKA. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. 448 s. ISBN 80-239-0152-4. Folklor atomového věku. Vyd. 1. Editor Petr JANEČEK. Praha: Národní Muzeum, 2011, 136 s. ISBN 978-80-7036-315-7 RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rouš. Ostrava: Key Publishing, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-028-6. RYGLOVÁ, Kateřina; BURIAN, Michal; VAJČNEROVÁ, Ida. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011. 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. LUPÍŠKOVÁ, Alţběta. Marketing a PR Karlovarského folklorního festivalu: Magisterský absolventský projekt. Brno: Janáčkova akademie múzických umění. Katedra Hudebních a humanitních věd a hudebního manaţerství. 2012. 67 s. SYNEK, František; JÁNOŠKA, Kazimír. Ohlédnutí v čase…: folklorní sdružení České republiky 1990 – 2010. 1. vyd. Praha: Folklorní sdruţení České republiky, 2011. 137 s. ISBN 978-80-904937-0-4. FROLEC, Václav. Lidové umění a dnešek. 1. vyd. Blok, 1977. 184 s. ISBN 47-011-77
Periodika a broţury (1) SDRUŢENÍ LÁZEŇSKÝCH MÍST. Jedeme do lázní: Západní Čechy. Městský úřad Třeboň, 2012. Dostupné z: www.jedemedolazni.cz (2) MĚSTO KARLOVY VARY. Karlovy Vary: Top 10 aneb co musíte vidět. Město Karlovy Vary, 2012. Dostupné z: www.karlovyvary.cz (3) 17. KARLOVARSKÝ FOLKLORNÍ FESTIVAL 4. – 9. 9. 2012. Mezinárodní folklorní lázeň. Informační broţura s programem. 82
Internetové zdroje [1]
Wikipedia.org: Karlovy Vary [online]. 2012 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Karlovy_Vary [2]
Karlovy Vary: Církevní stavby [online]. 2012 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z:
http://www.karlovyvary.cz/cz/cirkevni-stavby [3]
Karlovy Vary: kolonády [online]. 2012 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z:
http://www.karlovyvary.cz/cz/kolonady [4]
Kudy z nudy: Dům umění Becherova vila [online]. 2010 [cit. 2012-09-15].
Dostupné
z:
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Dum- umeni-
Becherova- vila.aspx [5]
Karlovy Vary: turistika a cykloturistika [online]. 2011 [cit. 2012-09-15].
Dostupné z: http://www.karlovy-vary.cz/cz/turistika-cykloturistika-karlovy-vary [6]
Karlovy Vary: koupaliště a bazény [online]. 2011 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z:
http://www.karlovy-vary.cz/cz/koupaliste-bazeny-karlovy-vary [7]
Karlovy Vary: golfová hřiště [online]. 2011 [cit. 2012-09-15]. Dostupné z:
http://www.karlovy-vary.cz/cz/golfova-hriste-karlovy-vary [8]
Karlovy Vary: lyţařské areály a snowparky [online]. 2011 [cit. 2012-09-15].
Dostupné z: http://www.karlovy-vary.cz/cz/lyzarske-arealy-snowparky-karlovy- vary [9]
Artslexikon:
Folklor
[online].
2011
[cit.
2012-09-25].
Dostupné
z:
http://artslexikon.cz/index.php/Folklor [10]
Geops: Evropské slavnosti [online]. 2012 [cit. 2012-09-25]. Dostupné z:
http://www.geops.cz/zajezdy/evropske-slavnosti/ [11]
Czechtourism: Charakteristika a význam CR v Česku [online]. 2005-2012 [cit.
2012-09-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/1-charakteristika-a-vyznamcestovniho-ruchu-v-cesku/
83
[12]
Folklorní sdruţení: Na 17. Karlovarskem folklorním festivalu se představí
Cookovy ostrovy, Nový Zéland, Rumunsko i Brazílie [online]. 1998-2012 [cit. 201210-03]. Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/na-17-karlovarskem- folklornimfestivalu-se-predstavi-cookovy-ostrovy-novy-zeland-rumunsko- i-brazilie [13]
Karlovy Vary: Karlovy Vary se představují [online]. 2012 [cit. 2012-10-03].
Dostupné z: http://www.karlovyvary.cz/cz/karlovy- vary-se-predstavuji [14]
CIOFF: Seznam členů české národní sekce [online]. 2006-2007 [cit. 2012-10-
03]. Dostupné z: http://www.cioff.cz/Informace.aspx?sid=84 [15]
CIOFF: Stanovy CIOFF [online]. 2006-2007 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z:
http://www.cioff.cz/Informace.aspx?sid=77 [16]
IGF: What
is
l´IGF
[online].
2010
[cit.
2012-10-03].
Dostupné
z:
http://www.acquawebadv.it/igf/index.php# [17]
IOV World – History [online]. 2009 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z:
http://www.iov-world.com/index.php/en/about- us/iov-history.html [18]
Folklórna únia na Slovensku [online]. 2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z:
http://www.folklornaunia.sk/ [19]
Visegrad fund: About [online]. 2000-2012 [cit. 2012-10-03]. Dostupné z:
http://visegradfund.org/about/ [20]
Folklorní sdruţení: Stanovy FoS ČR 2005 [online]. 2012 [cit. 2012-10-20].
Dostupné z: http://www.folklornisdruzeni.cz/stanovy-fos-cr-2005 [21]
Wikipedia.org: Folklor [online]. 2012
[cit. 2012-10-20]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Folklor [22]
Karlovarský folklorní festival: historie [online]. 2010-2012 [cit. 2012-10-20].
Dostupné z: http://www.kffestival.cz/zhistorie.php [23]
Karlovarský folklorní festival: SPaT Dyleň [online]. 2010-2012 [cit. 2012-10-
20]. Dostupné z: http://www.kffestival.cz/SPaTDylen.php 84
[24]
Obec Slovákov: Členstvo [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z:
http://www.slovacikv.cz/index_soubory/Page1068.htm [25]
Obec Slovákov: Úvod [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z:
http://www.slovacikv.cz/ [26]
Folklor bez hranic: účastníci festivalu [online]. 2008 [cit. 2012-11-03]. Dostupné
z: http://www.folklorbezhranic.cz/ucastnici- festivalu-2012 [27]
Babí léto: účastníci festivalu – Whakaari, Rotorua [online]. 2008 [cit. 2012-11-
03].
Dostupné
z:
http://www.babileto.com/index.php?id=67&st=soubory&tit=Whakaari+-+Rotorua++Nov%FD+Z%E9land&razeni=detail
Osobní rozhovory (4) Osobní rozhovor se Zdeňkem Pšenicou, Praha, 25. října 2012 (5) Osobní rozhovor s Martinem Součkem, Karlovy Vary, 10. října 2012
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obr. 1: Rozhledna Diana
10
Obr. 2: Goethova Vyhlídka
10
Obr. 3: Kostel sv. Máří Magdalény
11
Obr. 4: Mlýnská kolonáda
11
Obr. 5: Vřídelní kolonáda
12
Obr. 6: Becherova vila
12
Obr. 7: Logo festivalu
17
85
Seznam grafů Graf č. 1 – Organizační struktura Karlovarského folklorního festivalu.
29
Graf č. 2: Kolika ročníků festivalu jste se zúčastnil v minulých letech?
48
Graf č. 3: Kde jste získal informace o tomto festivalu?
49
Graf č. 4: Kterých dnů festivalu a jakých programů se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?
50
Graf č. 5: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude?
51
Graf č. 6: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste uţ navštívil/a?
51
Graf č. 7: S kým jste přijel na festival?
52
Graf č. 8: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a?
53
Graf č. 9: Co se Vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí?
53
Graf č. 10: Co se Vám na festivalu naopak nelíbilo?
54
Graf č. 11: Co Vám na festivalu chybí? Co byste zlepšili?
55
Graf č. 12: Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést kontrétní místo Vašeho bydliště?
55
Graf č. 13: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?
56
Graf č. 14: Kolik peněz přibliţně utratíte na festivalu?
56
Graf č. 15: Co si myslíte o ceně vstupenek za hlavní pořady?
57
Graf č. 16: Pohlaví?
57
Graf č. 17: Stát, ve kterém máte bydliště?
58
Graf č. 18: Počet obyvatel bydliště?
58
Graf č. 19: Věk?
59
Graf č. 20: Vzdělání?
60
86
Graf č. 21: Zaměstnání?
60
Graf č. 22: Kolika ročníků festivalu jste se jiţ zúčastnil/a v minulých letech?
62
Graf č. 23: Kde jste získal/a informace o tomto festivalu?
63
Graf č. 24: Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a?
63
Graf č. 25: Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude?
64
Graf č. 26: Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil/a?
65
Graf č. 27: Na festival jste přijel se souborem sám anebo vás někdo ještě doprovází? 65 Graf č. 28: Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a?
66
Graf č. 29: Co se Vám na festivalu líbilo nebo líbí?
67
Graf č. 30: Co se Vám na festivalu nelíbilo nebo nelíbí?
67
Graf č. 31: Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?
70
Graf č. 32: Pohlaví?
70
Graf č. 33: Stát, ve kterém máte bydliště?
71
Graf č. 34: Počet obyvatel bydliště?
71
Graf č. 35: Věk?
72
Graf č. 36: Vzdělání?
73
Graf č. 37: Zaměstnání?
73
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Program festivalu.
33 - 34
Tabulka č. 2: Počet prodaných vstupenek na pořad Svět tančí.
45
Tabulka č. 3: Počet prodaných vstupenek na Galaprogram.
45
Tabulka č. 4: Přehled nákladů.
46
87
Tabulka č. 5: Přehled příjmů.
47
Tabulka č. 6: Zúčastňuje se Váš soubor dalších festivalů, pokud ano, a kterých?
68
Tabulka č. 7: Můţete uvést název Vašeho souboru a jeho sídlo? Kolik členů má přibliţně Váš soubor?
69
Tabulka č. 8 – SWOT analýza.
75
Seznam příloh Příloha A: Dotazník pro návštěvníka.
89
Příloha B: Dotazník pro účinkujícího.
91
Příloha C: Leták: Program festivalu.
92
Příloha D: Fotografie z festivalu.
93
88
Příloha A: DOTAZNÍK PRO NÁVŠTĚVNÍKA – MFF Karlovy Vary
4. 9. – 9. 9. 2012
1. Kolika ročníků festivalu jste se jiţ zúčastnil v minulých letech? ani jednoho, jsem zde poprvé 1-2 3-4 více neţ 4 jezdím téměř pravidelně 2. Kde jste získal informace o tomto festivalu? Tištěné zdroje Internet audiospot a) leták (místo, kde jste leták získali) a) www.kffestival.cz a) Globus ……………………………. b) Facebook b) Trţnice vlastní b) plakáty (kde jste plakát viděli) c) jiný server zkušenost …………………………… …………………………... c) tisk – noviny …………. - časopis………….. (uveďte stanici) ……………………………………………
Rozhlas, televize
infocentrum
reference od známých
informace od CK
Jiný zdroj …………… …………… ..
3. Kterých dnů festivalu a jakých festivalových programů se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a? 4.9. - 5.9. 6.9. 7.9. 8.9. 9.9. 4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? jsem z Karlových Varů a ubytování hotel chata/chalupa okolí v soukromí u jinak penzion kempink/tábořiště známých/příbuzných ………… 5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil (a)? Doplnit další cíle Jen tento festival 6. S kým jste přijel na festival? s kamarády/se známými jinak…………… s partnerem/partnerkou se skupinou/se zájezdem ………… 7. Jaký dopravní prostředek jste pouţil/a? (uveďte jen dopravní prostředek do tohoto místa) jinak… automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky … 8. Co se vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? ………………………………………………………………………………………………… 9. Co se vám na festivalu naopak nelíbí nebo nelíbilo? …………………………………………………………………………………………………… 10. Co vám na festivalu chybí? Co byste zlepšili? …………………………………………………………………………………………………… 11. Pokud nejste z tohoto města, jste ochoten uvést konkrétní místo Vašeho trvalého bydliště (buď město, či kraj nebo část státu, ve kterém bydlíte? …………………………………………………………………………………………………… 12. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 aţ 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 a více 13. Kolik peněz přibliţně utratíte na festivalu? (cesta, ubytování, stravování, vstupenky…) 2001 Kč a do 500 Kč 501 – 1000 Kč 1001 – 1500 Kč 1501 – 2000 Kč více sám/sama
s rodinou (děti)
89
14. Co si myslíte o ceně vstupenek za hlavní pořady? vstupenky jsou drané přiměřená cena 15. Údaje o Vás: Pohlaví muţ ţena Stát, ve kterém máte Česká republika Slovensko bydliště Počet obyvatel bydliště
Věk Vzdělání Zaměstnání
do 3 tis.
3-10 tis.
100 tis – 1 mil
nad 1 mil.
do 17 let 46 – 55 let základní/vyučen zaměstnanec veřejné sluţby domácnost/mateřská
90
18 – 25 let
vstupenky jsou levné
Německo 10 – 50 tis.
26 – 35 let
Jiný stát….. 50 – 100 tis. 36 – 45 let
56 let a více střední vysokoškolské zaměstnanec podnikatel/ţivn soukromého sektoru ostník student důchodce nezaměstnaný
Příloha B - DOTAZNÍK PRO ÚČINKUJÍCHO – MFF Karlovy Vary 4. 9. – 9. 9. 2012 1. Kolika ročníků festivalu jste se jiţ zúčastnil v minulých letech? ani jednoho, jsem zde poprvé 1-2 3-4 více neţ 4 jezdím téměř pravidelně 2. Kde jste získal informace o tomto festivalu? vlastní zkušenost pozvání pořadatelů internet jinde (kde) 3. Kterých dnů festivalu se zúčastníte nebo jste se zúčastnil/a? 4. Pokud zde budete nocovat, v jakém zařízení to převáţně bude? hotel ubytování v soukromí chata/chalupa jinak penzion kempink/tábořiště u známých/příbuzných ………… 5. Co hodláte v tomto regionu ještě navštívit anebo jste jiţ navštívil (a)? Doplnit další cíle Jen tento festival 6. Na festival jste přijel se souborem sám anebo vás někdo ještě doprovází? se souborem, nikdo mne nedoprovází s rodinou (děti) s kamarády/se známými s partnerem/partnerkou jinak……………………… 7. Jaký dopr. prostředek jste pouţil(a)? (uveďte jen dopr. prostředek do tohoto místa) automobil motocykl kolo vlak autobus pěšky jinak…… 8. Co se vám na festivalu nejvíce líbilo nebo líbí? ……………………………………………………………………………………………… 9. Co se vám na festivalu naopak nelíbí nebo nelíbilo? ……………………………………………………………………………………………… 10. Zúčastňuje se Váš soubor dalších festivalů, pokud ano, kterých? a) V České republice.(název, místo + četnost návštěv /pravidelně, občas, 1 x) b) V zahraničí. (název, místo + četnost návštěv /pravidelně, občas, 1 x) 11. Můţete uvést název Vašeho souboru a jeho sídlo (město/obec, kraj a stát)? ……………………………………………………………………………………………… 12. Kolik členů má přibliţně Váš souboru? počet……… 13. Odhadněte vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? 0 aţ 10 km 11 aţ 50 km 51 aţ 100 km 101 aţ 200 km 201 aţ 400 km 401 aţ 800 km 801 aţ 1200 km 1201 a více 14. Údaje o Vás: muţ ţena Pohlaví Česká republika Slovensko Německo Jiný Stát, ve kterém máte stát….. bydliště do 3 tis. 3-10 tis. 10 – 50 tis. 50 – 100 tis. Počet obyvatel bydliště 100 tis – 1 mil nad 1 mil. do 17 let 18 – 25 let 26 – 35 let 36 – 45 let Věk 46 – 55 let 56 let a více základní/vyučen střední vysokoškolské Vzdělání zaměstnanec zaměstnanec podnikatel/ţivnostník veřejné sluţby soukromý sektor Zaměstnání v domácnosti, důchodce nezaměstnaný mateřská
91
Příloha C – Leták: Program festivalu.
92
Příloha D: Fotografie z festivalu. (zdroj: vlastní)
Foto: Vystoupení před LH Thermal.
Foto: Krojovaný průvod městem.
93
