VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Krkonošský národní park. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

K r k o n o š s k ý n á ro d n í p a r k Bakalářská práce

Autor: Eva Zuzánková Vedoucí práce: RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, Csc. Jihlava 2010

Anotace ZUZÁNKOVÁ, Eva: Krkonošský národní park. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, Csc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2010. 72 stran. Bakalářská práce se zaměřuje na vytvoření nové nabídky pro cestovní kancelář. Práce zahrnuje teoretickou a praktickou část. Teoretická část je vytvořena na základě odborné literatury a mých vlastních poznatků a popisuje Krkonošský národní park. Praktická část obsahuje vytvoření a kalkulaci třídenního zájezdu do Krkonoš a dále dotazníkový výzkum návštěvníků Krkonoš.

Klíčová slova Krkonošský národní park. Krkonoše. Správa KRNAP. Hory. Horské boudy.

Annotation My bachelor is aimed at a formation of a new offer for travel agency. The work consist of theoretical and practical part. The theoretical part is processed on the basis of specialized literature and my own experiences and the Giant Mountains National Park is described in this part. The practical part includes a creation and costing of the three-day tour, as well as a questionnaire survey of tourists who visit the Giant Mountains National Park.

Key words The Giant Mountains National Park. The Giant Mountains. KRNAP Administration, mountains. Chalet.

Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce RNDr., PaedDr. Jaromíru Ruxovi, Csc. za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce. Děkuji také Bc. Radku Drahnému za poskytnutí materiálů k tomuto tématu se vztahujících. Velmi děkuji také respondentům, kteří mi věnovali svůj čas.

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 5. dubna 2010 ...................................................... Podpis

Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................................ 8 1

Úvod .......................................................................................................................... 9

2

Krkonošský národní park ......................................................................................... 11 2.1

Základní informace ........................................................................................ 11

2.2

Geologický vývoj Krkonoš ............................................................................ 11

2.3

Klima Krkonoš ............................................................................................... 13

2.4

Hydrologie ...................................................................................................... 15

2.5

Flora ............................................................................................................... 17

2.6

Fauna .............................................................................................................. 18

2.7

Historie ........................................................................................................... 19

2.8

Zóny Krkonošského národního parku ............................................................ 23

2.8.1 I. Zóna národního parku – přísná přírodní ...................................................... 23 2.8.2 II. zóna – řízená přírodní ................................................................................ 24 2.8.3 III. zóna – okrajová/nárazová ......................................................................... 24 2.8.4 Ochranné pásmo ............................................................................................. 24 2.9 3

Počátky turistiky............................................................................................. 24

Vytvoření nabídky pro CK ...................................................................................... 32 3.1

Program zájezdu ............................................................................................. 33

3.1.1 Program prvního dne: ..................................................................................... 33 3.1.2 Program druhého dne: .................................................................................... 34 3.1.3 Program třetího dne: ....................................................................................... 35 3.2

Časový harmonogram .................................................................................... 36

3.3

Kalkulace zájezdu .......................................................................................... 39

3.3.1 Nepřímé náklady ............................................................................................ 39 3.3.2 Přímé náklady ................................................................................................. 42 3.3.3 Cena zájezdu .................................................................................................. 43 4

Dotazníkový výzkum ............................................................................................... 44 4.1

Shrnutí ............................................................................................................ 60

6

5

Závěr ........................................................................................................................ 62

Seznam pouţité literatury tištěné .................................................................................... 64 Seznam pouţité literatury elektronické ........................................................................... 65 Seznam příloh ................................................................................................................. 66

7

Seznam ilustrací Obr. 1: Pramen Labe [1] ................................................................................................. 16 Obr. 2: Pampeliška krkonošská [2] ................................................................................. 18 Obr. 3: Káně lesní [3] ..................................................................................................... 19 Obr. 4: Vrbatova bouda [4] ............................................................................................. 26 Obr. 5: Rozhledna Ţalý [5] ............................................................................................. 27 Obr. 6: Počátky lyţování v Harrachově [6] .................................................................... 29 Obr. 7: Turistické značení – němé značky [7] ................................................................ 30 Obr. 8: Lanovka z Pece pod Sněţkou na vrchol Sněţky [8]........................................... 31 Obr. 9: Turistická mapa s vyznačenou trasou prvního dne [9] ....................................... 33 Obr. 10 : Turistická mapa s vyznačenou trasou druhého dne [10] ................................. 34 Obr. 11: Turistická mapa s vyznačenou trasou třetího dne [11] ..................................... 35 Tab. 1: Časový harmonogram třídenního zájezdu .......................................................... 36 Tab. 2: Časový harmonogram třídenního zájezdu .......................................................... 37 Tab. 3: Časový harmonogram třídenního zájezdu ......................................................... 38 Tab. 4: Vyhodnocení počtu všech odpovědí ................................................................... 61 Graf č. 1 – Za jakým účelem jste přijel(a) do Krkonoš? ................................................. 45 Graf č. 2 – Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? ...................... 46 Graf č. 3 – Jste v Krkonoších poprvé? ............................................................................ 47 Graf č. 4 – Jste-li zde uţ po několikáté, ve kterém ročním období sem rádi jezdíte? .... 48 Graf č. 5 – Jak dlouhý bude Váš pobyt v Krkonoších? .................................................. 49 Graf č. 6 – Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytováni? .................................................. 50 Graf č. 7 – Jakým dopravním prostředkem jste se sem dopravil? .................................. 51 Graf č. 8 – Jak je Vaše cesta organizována? ................................................................... 52 Graf č. 9 – S kým cestujete po Krkonoších?................................................................... 53 Graf č. 10 – S čím jste byl(a) v tomto kraji nespokojen(a)? ........................................... 54 Graf č. 11 – Připadají Vám ceny za poskytované sluţby v tomto kraji vysoké?............ 55 Graf č. 12 – Jak celkově hodnotíte návštěvu Krkonoš? .................................................. 56 Graf č. 13 – Budete se chtít ještě někdy vrátit do tohoto kraje? ..................................... 57 Graf č. 14 – Do jaké věkové skupiny patříte?................................................................. 58 Graf č. 15 – Jaké je Vaše pohlaví? .................................................................................. 59 8

1

Úvod

Na úvod bych Vás chtěla seznámit s tím, co mě přimělo k výběru tématu pro mou bakalářskou práci. Narodila jsem se v Krkonoších, přesněji ve městě Jilemnice a ţiji celý svůj ţivot ve vesnici Horní Branná nedaleko města Vrchlabí. Moji rodiče mě od malička vedli ke sportu, v letním období cyklistice, horské turistice a v zimním období k běţeckému lyţování. Díky těmto sportům jsem postupně poznávala různá zákoutí Krkonoš. Jde říci, ţe uţ jsem za ty léta Krkonoše z velké části poznala, přesto jsou stále místa, která jsem doposud nenavštívila a je stále co poznávat. Na Krkonoších mě baví, ţe se stále můţu vracet na ta samá místa a nikdy mě neomrzí. Z přírody sálá taková energie, ţe to nelze ani slovy popsat. Všem bych přála, aby dokázali vnímat krásu přírody tohoto kraje jako já a odnášeli si odtud jen příjemné záţitky. Můj vztah ke Krkonoším je velmi pozitivní. Trávím v tomto kraji mnoho času, velmi se mi tady líbí a návraty sem jsou pro mě radostné. Velkou nevýhodou je ale nedostatek pracovních míst v tomto okolí. A právě to je hlavním důvodem stěhování mladých lidí do větších měst. V nejbliţší době plánuji i já dočasné přestěhování do Prahy za prací, abych získala praxi v oboru. Jedním si jsem zcela jistá, ţe se do těchto míst budu kaţdý víkend vracet a jednou vrátím opět na trvalo. Mám tu celou rodinu a jak uţ jsem se zmiňovala, mám to tady moc ráda. To vše je velkou motivací k vytvoření bakalářské práce na téma „Krkonošský národní park“.

V teoretické části mé práce bych Vás ráda seznámila se základními informacemi o Krkonošském národním parku, geologickém vývoji, klimatu, hydrologii, květeně, fauně a historii Krkonošského národního parku. Poté bych chtěla zmínit vytyčení zón KRNAP a na konec počátky turistiky.

V praktické části této práce bych chtěla navrhnout třídenní zájezd z Prahy do Krkonoš za jejich poznáním. Mým cílem je vytvořit zájezd, který bude výjimečný. Nebude to ledajaký zájezd, jeho výjimečnost spočívá v tom, ţe bude organizován na území Krkonošského národního parku. Toto území je cenné z přírodních hledisek, proto se zde budeme muset řídit návštěvním řádem národního parku. Dále praktická část bude

9

obsahovat dotazníkový výzkum, který bude pojednávat o turistech, kteří navštíví Krkonoše.

V cestovní agentuře Orchidea v Hostinném jsem absolvovala školní praxi, kde jsem získala zkušenosti s touto prací a nyní mám alespoň představu. Zjistila jsem, ţe by mě naplňovala práce v cestovní kanceláři, kde bych tvořila zájezdy po České republice, především do Krkonoš. Chtěla bych docílit toho, aby turisté byli po takové dovolené naplněni pouze hezkými záţitky a na tato místa se rádi vraceli. Krkonoše mají špatnou pověst nejen u českých turistů, ale uţ i u zahraničních, z důvodů příliš vysokých cen. Toto všechno bych chtěla změnit a nabízet jen sluţby na vyšší úrovni s cenami odpovídajícími.

10

2

Krkonošský národní park

2.1

Základní informace

Krkonošský národní park leţí z administrativního hlediska na území Královéhradeckého a Libereckého kraje, v bývalých okresech Trutnov, Semily a Jablonec nad Nisou. Na polské straně hor na něj navazuje Karkonoski Park Naradowy o rozloze 5 575 ha.

Území národního parku orientované ve směru od severozápadu k jihovýchodu většinou spadá do geomorfologického celku Krkonoše. Část ochranného pásma patří jiţ do celku Krkonošské podhůří. Oba horopisné celky náleţí do Krkonošsko-jesenické (Sudetské) soustavy v rámci České vysočiny. (Vlček, 2008, str. 170)

2.2

Geologický vývoj Krkonoš

Základy Krkonoš pocházejí z období starohor. Za vzniku velmi sloţité geologické stavby prošly několika horotvornými procesy.

Hercynské vrásnění Hercynské vrásnění je prvohorní etapou historie Krkonoš. Na dlouhou dobu se pohoří stalo souší a bylo vystaveno denudaci a erozi. Ovšem později bylo opět zalito mořem. Vznikaly nové usazeniny jako pískovce, slepence, vápence a břidlice.

Krkonošská ţula Z nitra země do starších, krystalických břidlic ke konci hercynského vrásnění proniklo ţhavé magma, které tvořilo ţulový masiv. Buduje téměř 1/5 české části Krkonoš, většinu polských Krkonoš a téměř celé Jizerské hory.

11

Kvádrovitá odlučnost ţuly Další geologickou událostí je kvádrovitá odlučnost ţuly. Je to charakteristický způsob rozpadu ţulových skalních výchozů. Systém svislých a vodorovných puklin vznikl při tuhnutí ţhavého ţulového magmatu, při kterých dochází k intenzivnímu rozpukání krkonošské ţuly.

Denudace Krkonoš Krkonoše v období zbytku prvohor, celých druhohor a části třetihor nezastihlo ţádné další vrásnění. Krkonoše v této době získaly podobu zvlněného reliéfu.

Alpinské vrásnění Alpinské vrásnění probíhalo od konce druhohor do starších třetihor zhruba před 130 aţ 25 miliony lety. Důsledkem průběhu tohoto vrásnění je vznik Alp a Karpat. Došlo k rozlámání Českého masivu na dílčí kry, které vystupovaly nebo poklesávaly, včetně krkonošského zarovnaného povrchu. Nejvyšším českým pohořím se tehdy staly Krkonoše s přibliţnou dnešní výškou.

Čtvrtohorní zalednění Při postupném ochlazování severní polokoule docházelo ke střídání ledových a meziledových dob. Zhruba před 600–250 tisíci lety bylo období největšího zalednění a zhruba před 15–10 tisíci lety skončilo toto poslední období.

Horniny Krkonoš Nejstarší horniny z období mladších starohor jsou horniny přeměněné (metamorfované). Jsou to krystalické břidlice (krystalické vápence, amfibolity, kvarcity, svory, ortoruly a zelené břidlice). Nejvíce vyskytujícími horninami jsou svory a ortoruly. Z období prvohor pocházejí horniny přeměněné a usazené. Přeměněnými horninami jsou pískovce, různé břidlice, vápence a slepence. Usazenými horninami jsou krystalické 12

vápence aţ dolomity, zelené břidlice, rohovce a fylity. Koncem prvohor díky ţhavému magmatu, které proniklo z nitra země do krystalických břidlic se vytvořilo těleso krkonošské ţuly. Asi pětinu českých, většinu polských Krkonoš a převáţnou část Jizerských hor buduje ţulový masiv.

Čedičová ţíla v Malé Sněţné jámě V Malé Sněţné jámě na polských svazích západních Krkonoš (1300–1450 m n. m.) se nachází nejvyšší výchoz třetihorního čediče ve střední Evropě. Proslulé bohatstvím tamní horské květeny jsou zazemněné sutě pod čedičovou ţílou a minerálně bohaté čedičové skály. (Štursa, 2003, str. 2)

2.3

Klima Krkonoš

Střední Evropa patří do klimatického mírného pásu, pro nejţ je typické střídání ročních období (jaro, léto, podzim, zima).

Klima Krkonoš má své specifické rysy, závislé na hmotnosti pohoří, dosaţené nadmořské výšce, expozici, atd., jimiţ se liší od klimatu ostatních horských oblastí na našem území. Vzhledem k poměrné blízkosti Krkonoš k Atlantskému oceánu a převládajícímu západnímu proudění se zde uplatňují maritimní vlivy. Ve srovnání s ostatními horskými pásmy českých zemí i níţinnými oblastmi mají Krkonoše v celoročním průměru podnebí drsnější. Klima významně ovlivňuje i činnost člověka v krajině Krkonoš. (Fanta, 1969, str. 88)

Teplota Mezi +6 aţ 0 °C se pohybuje průměrná roční teplota. Nejchladněji je v lednu v průměru od -4,5 °C na úpatí do -7,2 °C na Sněţce. V Krkonoších je nejtepleji v červenci v průměru od 14 °C v niţších polohách aţ po 8,3 °C na Sněţce.

13

Sráţky Sráţky jsou druhou velmi významnou sloţkou klimatu. Je obecně známo, ţe v horách jsou podstatně vyšší sráţky neţ v niţších polohách, přesto je tu i mnoho dalších faktorů, jako je výška, expozice aj. Sněţka má ročně průměrně 1227 mm sráţek, Benecko dosahuje 984 mm a polohy pod úpatím Krkonoš mají průměrně 700–800 mm. V údolních polohách jsou však sráţky ještě vyšší např. ve Špindlerově Mlýně je to 1322 mm a v Peci p. Sněţkou dokonce 1405 mm sráţek ročně. V Krkonoších je na většině míst v srpnu nejvyšší úhrn sráţek, coţ má za příčinu západní proudění a četně bouřky. Naopak v jarních měsících jsou sráţky nejniţší. S ohledem na mnoţství sněhu a dostatek tavných vod si to ani neuvědomujeme. V Krkonoších se zhruba jednou za několik let aţ desetiletí vyskytnou sráţky, které mají ráz ţivelných pohrom, neboť jsou provázeny povodněmi.

Sněhový pokrývka Ve vyšších polohách Krkonoš padají sněhové vločky nebo krupky prakticky po celý rok. Pravidelně se však vytváří souvislá sněhová pokrývka aţ v listopadu a dosahuje vrstvy 100–300 cm. Ve vrcholových polohách leţí sníh více jak 180 dní v roce, ve středních horských polohách v průměru 135–160 dní a v podhůří 70–120 dní. Výška i kvalita sněhové pokrývky je nerovnoměrná, jelikoţ během zimy je sníh přefoukáván z návětrných svahů do závětří a terénních depresí. Pravidelné sněhové laviny vznikají z důvodu hromadění mnohametrových převisů a závějí na hranách a v závětří ledovcových karů.

Sněhové laviny V Krkonoších přes malou rozlohu i nadmořskou výšku je pozoruhodně intenzivní lavinová činnost. Na polské a české straně hor je zmapováno 64 lavinových polí. Nejčastěji dochází k sesuvům prachových lavin v lednu a únoru, při rychlém jarním tání v březnu se sesouvají laviny firnové. V posledních 36 letech bylo jen v českých Krkonoších zaznamenáno více neţ 700 lavin. Laviny dosahují rychlosti aţ 75 m/s. Rozsah škod při pádu laviny závisí na tom, zda se jedná o lavinu prachovou, deskovou 14

nebo základovou, která s sebou strhává i půdu a obnaţuje skalní povrch. Místa, kde pravidelně laviny padají, by měli turisté respektovat. Tato místa jsou označována horskou sluţbou ţlutočernými výstraţnými tabulemi.

Větrné proudění Větrný reţim silně ovlivňuje bohatá členitost reliéfu. V Krkonoších obecně převládají západní aţ jihozápadní větry. Nejsilnější větrné proudění je v zimě a nejslabší bývá v létě. Náhorní plošiny kolem Luční a Labské boudy a vrchol Sněţky bývají místa největrnější. Na těchto místech nejsou výjimkou větry charakteru vichřic aţ orkánu o rychlosti přes 150 km/hod.

Jasné a zamračené dny Na hřebenech bývá 30 aţ 40 dnů jasných a 130 aţ 150 dnů zamračených. Nejdelší sluneční svit je v květnu a červnu a nekratší sluneční svit v listopadu a prosinci.

Mlhy Nejčastěji se vyskytují v listopadu, prosinci a lednu. Jedná se o nízkou oblačnost, která leţí přímo na horských svazích. Mlhavé počasí je často spojeno se silným větrem, pro horskou turistiku představuje váţné nebezpečí zejména v zimě. (Štursa, 2003, str. 16)

2.4

Hydrologie

Říční síť Krkonoš vznikla ve třetihorách a čtvrtohorách. Jde o horní tratě toků, které mají charakter bystřin se všemi typickými rysy, jako jsou velký spád koryta, prudkost toku, značné výkyvy stavu vodní hladiny a průtoků, neustálené dno toku pro velkou unášecí sílu vody atd. Jejich údolí jsou vesměs úzká, sevřená a hluboká a na území Krkonošského národního parku téměř souvisle zalesněná. Téměř celá česká část

15

Krkonoš náleţí do povodí Labe, výjimkou je malá východní část Rýchor, která je odvodňována do povodí Odry tokem Bobr. (Fanta, 1969, str. 196)

Vodní toky V závislosti na geologické struktuře podkladu do mříţovité říční sítě jsou údolí toků na české straně často uspořádána kolmo na sebe. Řeky, potoky a říčky zde mají své pramenné horské a podhorské úseky. Vodní toky Krkonoš lze zařadit podle přítomnosti a ţivotních forem organismů do pramenného stupně, nikdy nezamrzajícího, a jednak do stupně pstruhového, který se vyznačuje kamenitým a balvanitým dnem, maximálními teplotami do 20 °C a typickými druhy ryb (vranka a pstruh). Častými zdroji pitné vody je většina toků vodohospodářsky významná, a proto jsou kolem nich vyhlašována ochranná pásma.

Prostřední třetina české části Krkonoš je odvodňována horním tokem Labe. Labe jako jediné proráţí Český hřbet nad Špindlerovým Mlýnem. Úpa odvodňuje východní třetinu české části pohoří, která se vlévá v Jaroměři do Labe a západní třetinu Jizera, ústící do Labe aţ ve středním Polabí u Toušeně. (Flousek, Hartmanová, Štursa a Potocki, 2007, str. 127)

Obr. 1: Pramen Labe [1]

16

2.5

Flora

Podle regionálního fytogeografického rozčlenění České republiky jsou Krkonoše spolu s Rýchorami samostatným fytogeografickým okresem v podoblasti sudetské flóry (Sudeticum), leţící v oblasti středoevropské lesní květeny (Hercynicum).

Krkonoše jsou svérázný celek, charakteristický subalpínskými rašeliništi severského rázu a bezlesými hřbety, obklopenými pásmem kosodřeviny a hostícími početné druhy původu arktického, alpínského a arktoalpínského a mnohé neoendemity. (Flousek, Hartmanová, Štursa a Potocki, 2007, str. 211)

Vědci dosud popsali celkový počet cévnatých rostlin přes 1300 druhů, z nichţ přibliţně 2/3 jsou v Krkonoších původní, 1/3 je nepůvodních.

Za endemity Krkonoš se označují takové druhy rostlin, které se vyskytují pouze v Krkonoších. Těmito druhy je kontryhel krkonošský, zvonek český, ostřice pozdní, světlík krkonošský, chrastvec rolní krkonošský, kuřička krkonošská, všivec krkonošský, bedrník obecný skalní, prvosenka vyšší krkonošská, jeřáb sudetský, lomikámen piţmový čedičový, vrba laponská, pampeliška krkonošská a více jak 20 druhů jestřábníků.

Nejohroţenějšími druhy rostlin v Krkonoších je hadí jazyk, hořeček ladní pravý a pobaltský, bradáček srdčitý, hruštička prostřední, jednokvítek velekvětý, koniklec jarní alpínský, kapradina hrálovitá, kapradinka horská, lomikámen sněţný, ostřice Davallova, rosnatka anglická, rozrazil chudobkovitý, vrba bylinná a dvoubarvá, vrba plazivá rozmarýnolistá řeřišnice stolistá a vratička heřmánkolistá. (Štursa, 2003, str. 32)

17

Obr. 2: Pampeliška krkonošská [2]

2.6

Fauna

Krkonošská fauna je rovněţ bohatá a vzácná. Hlavním činitelem, který ovlivnil její dnešní sloţení bylo zalednění. Několik druhů zvířeny bylo v minulosti člověkem vyhubeno. V Krkonoších ţil vlk (poslední odstřel je udáván z roku 1761), hojný byl i medvěd (naposled byl střelen na české straně v roce 1726 a o 10 let později i na straně Slezské). (Friedl, 1991, str. 16)

Přibliţný počet krkonošských druhů ţivočichů činí 15 000 bezobratlých, okolo 400 druhů obratlovců, 5 původních druhů ryb, 270 druhů hnízdících nebo protahujících ptáků, 6 druhů plazů, 11 druhů obojţivelníků a téměř 80 druhů savců. (Flousek, Hartmanová, Štursa a Potocki, 2007, str. 269)

Mezi významné druhy velkých savců patří jelen evropský, srnec obecný, jezevec lesní, prase divoké, zajíc polní a liška obecná. Mezi významné druhy drobných savců patří myšice lesní a křovinná, plšík lískový, rejsek horský, obecný a malý, norník rudý, hraboš mokřadní a polní, rejsek vodní a černý a veverka obecná. Dále mezi významné druhy ptáků zařazujeme datla černého, strakapouda velkého, křivku lesní, holuba doupňáka, brhlíka lesního, sýce rousného, kulíška nejmenšího, tetřívka obecného, 6

18

druhů sýkor, 8 druhů budníčků, sojku obecnou, vránu obecnou šedou, lindušku lesní a horskou, chřastala polního, kosa horského, poštolku obecnou, káně lesní, čápa černého, skřivana polního, slavíka modráčka tundrového a konipasa horského a bílého.

V Krkonoších je celkem evidováno 18 druhů netopýrů, např. netopýr vousatý, velký, stromový, rezavý, černý, ušatý, dlouhouchý, pestrý a hvízdavý. Do skupiny obojţivelníků a plazů spadá ropucha obecná, čolek horský, obecný a velký, skokan hnědý, ještěrka obecná a ţivorodá, uţovka obojková a hladká, slepýš evropský a zmije obecná. Původními rybami jsou pstruzi obecní potoční a vranky obecné.

Nejohroţenějším a nejvzácnějším druhem ţivočichů je tetřev hlušec, jeřábek lesní, kulík hnědý, slavík modráček tundrový, ledňáček říční, sokol stěhovavý a pěvuška podhorní. (Flousek, Hartmanová, Štursa a Potocki, 2007, str. 281)

Obr. 3: Káně lesní [3]

2.7

Historie

Na polské straně hor došlo 16. 1. 1959 ke zřízení Karkonoskiego Parku Narodowego a konečně česká strana Krkonoš byla vyhlášena vládním nařízením 17. května 1963 prvním českým národním parkem. Cílem národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména obnova či ochrana samořídících funkcí přírodních 19

systémů, přísná ochrana planě rostoucích rostlin a volně ţijících ţivočichů, zachování vzhledu krajiny, naplňování výchovných a vědeckých cílů, jakoţ i vyuţití území národního parku k rekreaci nezhoršující ţivotní prostředí a ekologicky únosné turistice.

Ovšem oficiální ochrana unikátní krkonošské přírody začíná před více neţ sto lety. Tehdejší c. k. místodrţitelství v Praze vydalo v roce 1904 výnos o nutnosti chránit krkonošskou květenu a ve stejném roce vznikla v Krkonoších první rezervace. Byla to soukromá rezervace vyhlášená hrabětem Janem Nepomukem Harrachem.

Ochrana krkonošské přírody byla opravdu důleţitá, jelikoţ rozkvetlé bohatství našich nejvyšších hor trpělo v té době především rozsáhlým sběrem léčivých rostlin a mnohé druhy začaly být ohroţeny. Světové unikáty, jakoţ jsou relikty poslední doby ledové (lomikámen sněţný, ostruţiník moruška, rašeliník Lindbergův, šídlatka jezerní) a také řadu místních endemitů, rostlin, jeţ nerostou nikde jinde na světě (bedrník skalní, jeřáb krkonošský, lomikámen piţmový, všivec krkonošský, zvonek krkonošský, či na tři desítky různých druhů jestřábníků) jsou zahrnuty v krkonošské flóře.

O národní park v roce 1963 byla péčí pověřena Správa KRNAP se sídlem ve Vrchlabí.

O rok později byly ustaveny poradní a konzultační orgány Správy KRNAP, vědecká rada, poradní sbor a aktiv architektů. Správa začala vydávat Zprávy KRNAP, coţ byly předchůdci časopisu Krkonoše, dále začala vydávat sborník Opera Corcontica.

Krkonošské muzeum bylo převzato do péče Správy KRNAP v r. 1967. Později zahájila jeho rekonstrukci. V tomto roce byla také otevřena první naučná stezka v Obřím dole.

Vládní komise pro komplexní rozvoj Krkonoš zahájila svou činnost v r. 1972.

20

V roce 1973 začala na základě předloţení návrhu architektonického řešení nové České boudy na Sněţce třicetiletá historie sporů o budoucí podobu vrcholu nejvyšší hory České republiky.

Správa KRNAP v roce 1976 zahájila rekonstrukci tří historických domů ve Vrchlabí. Ještě téhoţ roku převzala Rýchorskou boudu a začala chovat tetřeva hlušce na záchranu jeho druhu.

Správa KRNAP se stala v r. 1978 členem Světové unie ochrany přírody (IUCN). Její další činností bylo zahájení monitoringu znečištění ovzduší v Krkonoších.

V r. 1980 se uţ třetím rokem chemicky bojovalo proti obaleči modřínovému. Hrozbou pro krkonošské lesy se staly viditelné příznaky imisního poškození smrkových porostů.

V r. 1984 byly Krkonoše zařazeny na generálním shromáţdění IUCN v Madridu mezi 12 nejohroţenějších NP světa. Téhoţ roku byl zahájen provoz Krkonošského muzea ve Vrchlabí po 16 letech, kde byla zřízena Správou KRNAP stálá ekologická expozice Kámen a ţivot.

Na rozloze 18 400 ha bylo v r. 1986 zřízeno ochranné pásmo KRNAP.

Ministerstvo kultury v r. 1989 zamítlo výstavbu České boudy a lanovky na Sněţce.

Pod přímé řízení Ministerstva ţivotního prostředí ČR přecházela v r. 1991 Správa NP.

21

V r. 1992 byly Krkonoše zařazeny do světové sítě biosférických rezervací UNESCO. Ve stejném roce zahájila holandská nadace Face dlouhodobý projekt obnovy imisemi poškozených lesů v KRNAP.

Lesní hospodářství na území NP a jeho ochranné pásmo přešlo v r. 1994 do organizační struktury Správy KRNAP.

V r. 1995 byl zahájen tříletý projekt záchrany biologické rozmanitosti Krkonoš nazývaný GEF-Biodiverzita, který byl finančně podpořený Světovou bankou a rozsáhlý interdisciplinární výzkum krkonošské arkto-alpinské tundry.

Roku 1997 byl dokončen projekt rekonstrukce povalového chodníku přes Úpské rašeliniště, které bylo zařazeno do seznamu světově významných mokřadů Ramsarské dohody.

Péče o horské louky Krkonoš byly významně finančně dotovány z programu Péče o krajinu MŢP jiţ čtvrtým rokem. Do tohoto programu také spadaly různé rekonstrukční a asanační projekty, které byly realizovány na vodních tocích a horských komunikacích Krkonoš Správou KRNAP.

V r. 2000 skončily v Krkonoších po devíti letech aktivity nadace FACE, která se podílela na obnově imisemi poškozených horských lesů více jak 5000 ha.

Od r. 2000 probíhalo dva roky mapování biotopů Krkonoš v rámci programu Natura 2000, který byl nezbytným dokumentem pro přípravu vstupu ČR do Evropské unie. V r. 2002 byl zpracován Lesní hospodářský plán, který určuje na dalších 10 let péči o lesní ekosystémy Krkonoš.

22

KRNAP v r. 2003 oslavil 40. výročí svého zaloţení. Při této příleţitosti byly pořádány tématické akce a setkali se nejdůleţitější představitelé regionu, ochrany přírody České republiky a zástupci mezinárodních institucí.

Správa KRNAP se v r. 2007 stala 100. členem mezinárodní asociace EUROSITE. Tato asociace sdruţuje evropské vládní a nevládní organizace, které se zabývají praktickou péčí o chráněná území. (Fajfr, 2010, dostupné z WWW: krnap.cz)

2.8 Zóny Krkonošského národního parku Území Krkonošského národního praku je rozděleno do čtyř kategorií podle kvality a zachovalosti ţivotního prostředí:

2.8.1 I. zóna národního parku – přísná přírodní Do I. zóny jsou zařazena území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami jako: ledovcové kary, hřebenové oblasti, lesy a louky s vysokou druhovou rozmanitostí a významné geologické útvary. Patří sem mimo jiné Labská a Pančavská louka, Vysoké Kolo, Malý Šišák, Kotel, Lysá hora, Kozí hřbety, Úpské rašeliniště, Luční hora, Čertova louka, Liščí hora, Zadní Planina, Sněţka, Studniční hora a Úpská jáma.

Podle přísných mezinárodních regulí ochrany přírody by lidská noha neměla na území I. zóny vůbec vstoupit, protoţe zde má být příroda ponechána přirozenému vývoji bez zásahu lidského faktoru. Návštěvník by měl ocenit velkorysost, díky níţ je mu umoţněno vstoupit do území, která jsou ţivými muzei.

23

2.8.2 II. zóna – řízená přírodní Většinou obklopuje v širším či uţším pásu zónu I. Patří sem území s významnými přírodními hodnotami v oblasti horní hranice lesa a člověkem převáţně pozměněné lesní a luční ekosystémy vhodné pro omezené a šetrné lesnické či zemědělské vyuţívání.

V I. a II. zóně je navíc zákaz sběru lesních plodů a vstup mimo turistické značené cesty, popř. v zimním období mimo tyčové značení, včetně zákazu skialpinismu.

2.8.3 III. zóna – okrajová/nárazová Tato oblast je intenzivně vyuţívána rekreačně a turisticky, doplňkově se zde na nelesních půdách provozuje zemědělská výroba, zvláště pastevectví a sklizeň sena a hospodaří se zde v lesích při respektování specifických hledisek ochrany biologické rozmanitosti v chráněném území.

2.8.4 Ochranné pásmo Není součástí KRNAP, ale tvoří jakýsi ochranný pás, který má zabezpečit území parku před rušivými vlivy. Zde jsou hlavní rekreační a sportovní centra. (Krkonoše, 2009, dostupné z WWW: krkonose.eu)

2.9

Počátky turistiky

Rozvoj turistiky předcházely vědecké výpravy – zejména botanické. Nejobtíţněji přístupné partie hor dobře znali bylináři, vyhledávající rostliny pro výrobce léčivých mastí a elixírů. Díky legendám o Krakonošovi, které šířili na svých cestách, se dostaly Krkonoše do povědomí velké části Evropy. Příliv turistů postihl Krkonoše pod dojmem nastupujícího romantismu. Jiţ počátkem 19. Století byly velmi frekventovanou oblastí, navštěvovanou ze Slezska, Německa i z Čech. Rozvíjeli se i původně malé osady např. 24

Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněţkou a Harrachov. Z těchto míst se stávala střediska cestovního ruchu. Od 20. Století se datují i počátky zimní turistiky, jakoţto výlety spojované s jízdou na rohačkách. (David, Soukup a kol., 1996, str. 11)

Výlety do hor O prvních výletech do Krkonoš, které by bylo moţno označit dnešní terminologií jako turistické, nemáme přesnějších údajů. Víme o cestě Benátčanů, Goethe, Jiříka z Řasně v 15. – 17. Století i o mnoha dalších. Všechny však byly motivovány určitými moţno říci vědeckými, hospodářskými, případně i úředními zájmy.

Po ukončení třicetileté války počet návštěvníků stoupá. Učený jezuita Bohuslav Balbín prošel Krkonoše roku 1679. Zajímavé postřehy z těchto cest zachytil ve své knize. (Lokvenc, 1978, str. 169)

Vývoj cestní sítě Úprava a péče o tehdejší síť cest byla nutností pro rychlejší a snadnější přístup do hor. S touto spojitostí vznikala spousta organizací a spolků, např. Rakouský krkonošský spolek, který byl zaloţen ve Vrchlabí v r. 1885 v čele s Eduardem R. Petrákem. Na zpřístupňování Krkonoš se od r. 1889 podílel i Klub českých turistů. Byla postavena cesta z Krkonoš na Jilemnici přes Mísečky, silnice od Szklarske poręby do Harrachova, z Dvoraček na Rezek, z Míseček k vodopádu Labe, z Harrachova do Labského dolu přes Labskou boudu, cesta Obřím dolem k Obří boudě, ze Svatého Petru přes Výrovku do Pece pod Sněţkou.

Turistické boudy Turistické boudy vznikaly během 19. století přestavbou původních hospodářských bud (např. Martinova, Luční nebo Petrova bouda), dále vznikaly jako nové boudy určené pro turisty. 25

Nejznámější boudy v Krkonoších jsou např. Vrbatova bouda, bouda u Sněţných jam, Labská bouda, Obří bouda, bouda Prince Jindřicha, Maxova bouda na Rýchorách a bouda na Sněţce. (Štursa, 2003, str. 52)

Obr. 4: Vrbatova bouda [4]

Rozhledny Jedinou kamennou rozhlednou v české části Krkonoš je věţ na Předním Ţálém nad Beneckem (1019 m n. m.). Patří k našim nejstarším rozhlednám, neboť má ve svém rodném listě zapsán letopočet 1892. Ve skutečnosti je to jiţ třetí vyhlídková stavba stojící na témţ místě. Tou první byla jednoduchá dřevěná konstrukce, která slouţila nejspíše na vyměřování či signalizaci. (Nouza, 1998, str. 26)

Další známou rozhlednou je Štěpánka (959 m n. m.) v západních Krkonoších nad Příchovicemi, odkud je výhled na Krkonoše a Jizerské hory.

26

Obr. 5: Rozhledna Ţalý [5]

Poutní místa Krkonoš Nejznámějším poutním místem je Pramen Labe nacházející se při staré zemské České stezce na náhorní planině západních Krkonoš v nadmořské výšce 1386,6 m.

Poutě k Pramenu Labe se konají jiţ od 17. století. Toto místo v roce 1684 navštívil a vysvětil královéhradecký biskup Jan Kryštof z Tallenbergu.

Dalším velmi známým hlavním poutním místem Krkonoš je jiţ od 15. století vrchol Sněţky. V letech 1665 aţ 1681 zde byl nechán vybudovat slezským šlechticem Schaffgotsch kaple Sv. Vavřince.

Kaplička v Modrém sedle V Krkonoších zahynulo od r. 1935 přes 50 osob a za uplynulých 300 let zemřelo v lavinách přes 70 lidí. Tato kamenná kaplička v Modrém sedle nad Luční boudou se stala symbolickým památníkem obětem hor. 27

Turistické atrakce a produkty K nejznámějším turistickým atrakcím patřila jízda na saních, dříve typické rohačky, z hřebenů do obcí v údolích, např. od Petrovy boudy do Špindlerova Mlýna, od boudy Prince Jindřicha do Karpacze a z Pomezních Bud do Kowar. V zimě bývalo na krkonošských cestách k dispozici 6000 sportovních saní a 3900 rohaček. Jánské Lázně byly jedním ze středisek sáňkování.

Na horách bylo zajišťováno nosiči ve speciálních krosnách zásobování bud, ale i doprava majetnějších turistů.

Dalším způsobem obţivy horalů byla výroba upomínkových předmětů, především figurek Krakonoše, košíčků z kořenů kosodřevin a různých hraček.

Počátky lyţování První zmínky o lyţování v Krkonoších jsou datovány teprve v 90. letech 19. století. Vznikaly Ski kluby, např. ve Vysokém nad Jizerou, v Peci pod Sněţkou, ve Vrchlabí, v Jilemnici i v Harrachově.

Harrachovští lesníci se stali takzvanými průkopníky lyţařství, jelikoţ hrabě Jan Harrach pro ně objednal lyţe aţ z Norska. Ovšem velkým propagátorem krkonošské turistiky a lyţařství se stal štěpanický učitel Jan Buchar. Dále Josef Rössler-Ořovský a Josef AlešLyţec se stali významnými osobami českého lyţařství. (Štursa, 2003, str. 54)

Nejslavnějším českým závodníkem v období před první světovou válkou se stal legendární Bohumil Hanč, který závodil za ČKS Ski Jilemnice. Se svým přítelem Václavem Vrbatou zahynul na hřebenech hor 24. Března 1913 při závodu na 50 km, vypsaném jako Mistrovství zemí Koruny české. ((Flousek, Hartmanová, Štursa a Potocki, 2007, str. 712) 28

Krkonoše se staly celoročně turisticky vyuţívaným pohořím. Díky rozvoji lyţování se zvýšila výrazně jejich návštěvnost.

Obr. 6: Počátky lyţování v Harrachově [6]

Turistické mapy a průvodce Od 18. století bylo napsáno bezpočet průvodců, cestovních pokynů a vydány desítky turistických map pro informaci a potřeby návštěvníků Krkonoš.

Velmi oblíbeným a bohatým zdrojem informací o Krkonoších byl časopis Krkonoše slovem a obrazem, který byl dlouhou dobu vydáván Rakouským krkonošským spolkem.

Ambroţův český Průvodce po Krkonoších z r. 1935 popisuje stav pohoří v meziválečném období.

Autory jedné z nejlepších tehdejších map Krkonoš jsou Ambroţ se Semíkem.

29

Turistické značení V zimě nenahraditelným, ale i nejstarším značením krkonošských hřebenových cest je tyčové značení, které je doloţené na mapách jiţ ze 17. století.

V období národnostních sporů praţský malíř a nadšený lyţař C. M. Muttich vymyslel a prosadil nápisy na turistických značkách. Jedná se o tzv. němé značky se symboly významných bud, vrcholů či osad. Stále se s těmito značkami setkáváme na hřebenech Krkonoš. Od r. 1945 je pouţíváno na obou stranách hor, a to v kombinaci s pásovým značením Klubu českých turistů (zelená, modrá, červená, černá a ţlutá barva).

Obr. 7: Turistické značení – němé značky [7]

Krkonošské lázeňství Lázně vybudované kolem zřídel termálních pramenů na české i slezské straně hor byly jedním z vyhledávaných cílů návštěvníků Krkonoš. Světoznámé Jánské Lázně byly objeveny v r. 1006, ovšem vlastní lázně vznikly aţ v 2. pol. 17. století, jejichţ teplota minerálních pramenů je 29,6 °C. Dalšími lázněmi jsou Cieplice Śląskie Zdrój s teplými prameny 26 aţ 42,7 °C, které byly objeveny v r. 1175.

Budování lanovek V r. 1928 byla vybudována první krkonošská lanovka, která vedla z Jánských Lázní na vrchol Černé hory (1299 m n. m.), druhou vybudovanou lanovkou v letech 1949–1951 byla lanovka z Pece pod Sněţkou přes Růţovou horu na vrchol Sněţky (1602 m n. m.).

30

V zimním období je v Západních Krkonoších od r. 1997 v provozu lanovka z Rokytnice pod vrchol Lysé hory (1344 m n. m.).

Od r. 1959 je v provozu lanovka na polské straně hor z Karpacze na Kopu pod Sněţkou (1375 m n. m.). Další lanovkou na polské straně je z r. 1962 ze Szklarske Poręby pod vrchol Szrenice (1361 m n. m.). (Štursa, 2003, str. 54)

Obr. 8: Lanovka z Pece pod Sněţkou na vrchol Sněţky [8]

31

3

Vytvoření nabídky pro CK

Tato část bakalářské práce je začátkem praktické části, ve které nejdříve sestavím návrh třídenního zájezdu do Krkonoš. Následovně Vás seznámím s dotazníkovým výzkumem, který jsem vytvořila na základě odpovědí návštěvníků tohoto krásného kraje.

Nyní se vracím k sestavování návrhu třídenního zájezdu. Tento kout České republiky mám velice ráda, tak mě napadlo, ţe bych mohla vytvořit třídenní zájezd do Krkonoš, který bych nazvala „Za poznáním Krkonoš“. Nejprve jsem přemýšlela nad jednodenním zájezdem, ale uvědomila jsem si, ţe turisté rádi poznají Krkonoše z větší části neţ by bylo moţné procestovat za pouhý jeden den. Budu se snaţit o vytvoření nabídky, aby byla vhodná pro všechny věkové kategorie a bylo moţno nabízet tento zájezd například i školám.

32

3.1

Program zájezdu

3.1.1 Program prvního dne:  ubytování v hotelu Hradec v Peci pod Sněţkou  přesun lanovkou z Pece pod Sněţkou na vrchol Sněţky  panoramatický výhled ze Sněţky a občerstvení (moţnost poslání pošty s razítkem Poštovna na Sněţce)  procházka po hřebenech k bývalé Obří Boudě  oběd v Boudě v Obřím dole  návštěva historického dolu Kovárna  večeře v hotelu Hradec  volný program (bar, sauna, bazén, tenis, squash, Tv)

Obr. 9: Turistická mapa s vyznačenou trasou prvního dne [9]

33

3.1.2 Program druhého dne:  snídaně v hotelu Hradec v Peci pod Sněţkou  procházka z Pece pod Sněţkou na Výrovku  procházka k Chalupě na rozcestí  oběd v Chalupě na rozcestí  procházka k Přední Planině  přesun lanovkou do Špindlerova Mlýna  návštěva města Špindlerův Mlýn  ubytování na jednu noc v hotelu Barbora  večeře v hotelu Barbora ve Špindlerově Mlýně  volný program (sauna, masáţe, bazén, stolní tenis, bar, zábavné večery s hudbou, Tv)

Obr. 10 : Turistická mapa s vyznačenou trasou druhého dne [10]

34

3.1.3 Program třetího dne:  snídaně v hotelu Barbora ve Špindlerově Mlýně  přesun lanovkou na Medvědín  procházka ke Šmídově vyhlídce  výšlap na Zlaté návrší  procházka k Pramenu Labe  procházka po hřebenech Česko-polských hranic  oběd na Vosecké Boudě  procházka Mumlavským dolem  prohlídka Mumlavských vodopádů a občerstvení  procházka do Harrachova  prohlídka skokanských můstků  večeře v Minipivovaru  exkurze sklárny a minipivovar

Obr. 11: Turistická mapa s vyznačenou trasou třetího dne [11]

35

3.2

Časový harmonogram Tab. 1: Časový harmonogram třídenního zájezdu

ČASOVÝ HARMONOGRAM 1. DNE UDÁLOST

ČAS TRVÁNÍ

Sraz účastníků zájezdu

PRŮBĚŢNÝ ČAS 6:15

Nástup do autobusu a odjezd

15 min

6:30

Příjezd do Pece pod Sněţkou

1 h 50 min (165,6 km)

8:20

Ubytování v hotelu

55 min

9:15

Sraz a odjezd lanovkou na Sněţku

30 min

9:45

Prohlídka panorama + odpočinek

60 min

10:45

Cesta k bývalé Obří Boudě

45 min

11:30

Oběd

60 min

12:30

Návštěva historického dolu Kovárna

60 min

13:30

Cesta Obřím dolem do Pece

3h

16:30

Procházka po městě

30 min

17:00

Odpočinek v hotelu

60 min

18:00

Večeře

60 min

19:00

Volný program (bar, sauna, Tv)

36

Tab. 2: Časový harmonogram třídenního zájezdu

ČASOVÝ HARMONOGRAM 2. DNE UDÁLOST

ČAS TRVÁNÍ

PRŮBĚŢNÝ ČAS

Snídaně + sbalení věcí

45 min

8:45

Sraz účastníků záj. + uloţení zavazadel do autobusu

15 min

9:00

Přesun autobusu bez klientů z Pece pod Sněţkou do Špindlerova Mlýna k hotelu Barbora (s věcmi účastníků zájezdu)

48 min (47,5 km)

–––

Cesta na Výrovku

2 h 30 min

11:30

Cesta na Chalupu na rozcestí

30 min

12:00

Oběd

60 min

13:00

Cesta na Přední Planinu

3h

16:00

Odjezd lanovkou do Špindlerova Mlýna

15 min

16:15

Návštěva města

60 min

17:15

Ubytování v hotelu a odpočinek

45 min

18:00

Večeře

60 min

19:00

Volný program (sauna, masáţe, stolní tenis, Tv)

37

Tab. 3: Časový harmonogram třídenního zájezdu

ČASOVÝ HARMONOGRAM 3. DNE UDÁLOST

ČAS TRVÁNÍ

PRŮBĚŢNÝ ČAS

Snídaně + sbalení věcí

45 min

8:45

15 min

9:00

42 min (50 km)

–––

Odjezd lanovkou na Medvědín

20 min

9:20

Cesta na Šmídovu vyhlídku

30 min

9:50

Cesta na Zlaté návrší

30 min

10:20

15 min

10:35

60 min

11:35

60 min

12:35

Oběd

60 min

13:35

Cesta Mumlavským dolem a prohlídka Mumlavských vodopádů

2h

15:35

Občerstvení

30 min

16:05

Cesta do Harrachova

25 min

16:30

Prohlídka skokanských můstků

30 min

17:00

Večeře

60 min

18:00

Exkurze sklárny a minipivovaru

45 min

18:45

Nástup do autobusu

10 min

18:55

Návrat do Prahy

1 h 20 min (119,3 km)

20:15

Sraz účastníků záj. + uloţení zavazadel do autobusu Přesun autobusu bez klientů ze Špindlerova Mlýna do Harrachova k Minipivovaru (s věcmi účastníků zájezdu)

Prohlídka panorama Krkonoš a mohyly Hanče a Vrbaty Cesta k pramenu Labe a prohlídka kovové desky s erby měst Cesta po hřebenech česko-polských hranic k Vosecké Boudě

38

3.3

Kalkulace zájezdu

3.3.1 Nepřímé náklady V nepřímých nákladech musíme počítat s rizikem neobsazení (počítáme s 10%), přičemţ předpokládaný počet účastníků je 47 osob. Budeme tedy počítat celkově s 42 osobami.

a)

Kalkulace cen dopravy

Náhrada za ujeté kilometry Trasa zájezdu 1. den: Praha – Pec pod Sněţkou

165,6 km -----------165,6 km

2. den: Pec pod Sněţkou – Špindlerův Mlýn

47,5 km ----------47,5 km

3. den: Špindlerův Mlýn – Harrachov

50 km

Harrachov – Praha

119,3 km -----------169,3 km

Cena kilometrů Celkem km: 382,4 km Celkem Kč: 10 % z 382,4 = 38,24 (počet plánovaných km + přístavné km) x domluvená sazba s dopravcem za km (382,4 + 38,24) x 25 = 10 516 Kč

39

Náhrada za čekání 60 Kč za ¼ hodiny = 240 Kč/hod 1. den: 9 h 45 min (čekání) x 240 Kč = 2 340 Kč 2. den: 11 h 15 min (čekání) x 240 Kč = 2 700 Kč 3. den: 11 h 30 min (čekání) x 240 Kč = 2 760 Kč Celkem náhrada za čekání = 7 800 Kč

Náklady na druhého řidiče Druhý řidič na tento zájezd není potřeba = 0 Kč

Stravné řidiče Stravné řidiče je zahrnuto v sazbě za kilometr = 0 Kč

Ubytování řidiče 1. den: Ubytování v penzionu Hradec = 325 Kč 2. den: Ubytování v hotelu Barbora = 370 Kč Celkem ubytování řidiče = 695 Kč

Rozdíl v ceně nafty Autobus neopustí území České republiky, proto tyto náklady odpadají = 0 Kč

40

Ostatní náklady Ostatní náklady = 0 Kč

Silniční poplatky Cestou z Prahy do Pece pod Sněţkou je zpoplatněno 102,7 km, coţ činí 268,50 Kč. Silnice z Pece pod Sněţkou do Špindlerova Mlýna a Harrachova nejsou zpoplatněny. Dále cestou z Harrachova do Prahy je zpoplatněno 82,8 km, coţ činí 236 Kč.

Celkem silniční poplatky = 504,50 Kč

Parkovné První den jsme parkovali v Peci pod Sněţkou u penzionu Hradec za 110 Kč, druhý den ve Špindlerově Mlýně na parkovišti P2 za 200 Kč a v Harrachově u restaurace Pivovar za 100 Kč.

Celkem parkovné = 410 Kč

b)

Náklady na činnost průvodce

Cestovní kancelář si předem dohodne s průvodcem finanční odměnu, která mu bude vyplacena k určitému datu. V tomto případě bude průvodce odměněn 1 200 Kč/den = 1 200 x 3 = 3 600 Kč

Celková cena nepřímých nákladů činí = 23 525,50 Kč Nepřímé náklady na jednoho účastníka činí = 560 Kč

41

3.3.2 Přímé náklady a)

Akce za pevné ceny

1. den: vstupné na lanovku Pec pod Sněţkou – Sněţka = 160 Kč vstupné do historického dolu = 180 Kč 2. den: vstupné na lanovku Přední Planina – Špindlerův Mlýn = 80 Kč 3. den: vstupné na lanovku Špindlerův Mlýn – Medvědín = 80 Kč vstupné na exkurzi sklárny a minipivovaru = 120 Kč

Celkem za vstupné = 620 Kč

b)

Stravování a ubytování

Stravování a ubytování je jiţ předem zajištěno. 1. den: Oběd – Bouda v Obřím dole = 95 Kč za osobu Ubytování v penzionu Hradec s polopenzí = 475 Kč za osobu 2. den: Oběd – Chalupa Na rozcestí = 90 Kč za osobu Ubytování v hotelu Barbora s polopenzí = 490 Kč za osobu 3. den: Oběd – Vosecká Bouda = 85 Kč za osobu

42

Večeře – restaurace Pivovar = 89 Kč za osobu Celkem stravování a ubytování = 1 324 Kč

c)

Pojištění

Pojištění je zahrnuto v ceně zájezdu.

d)

Kurzovní riziko

Kurzovní riziko nezapočítáváme do této kalkulace.

e)

Marţe CK

Marţe CK je 20 % z celkových nákladů na 1 účastníka zájezdu, tj. 560 + 1 944 = 2 504 x 0,2 = 500,8 Kč

DPH z marţe CK je 500,8 x 19 % = 95,152 Kč

3.3.3 Cena zájezdu Cenu třídenního zájezdu na jednoho účastníka spočítáme tak, ţe sečteme nepřímé náklady na jednoho účastníka, přímé náklady na jednoho účastníka, marţi cestovní kanceláře a DPH cestovní kanceláře.

Cena zájezdu na 1 účastníka: 560 + 1 944 + 500,8 + 95,152 = 3 100 Kč

43

4

Dotazníkový výzkum

Profil návštěvníka Krkonoš Cílem tohoto dotazníkového výzkumu bylo zjištění, jak samotní návštěvníci vzhlíţejí k tomuto krásnému kraji a dále zjištění, jakým směrem by se měla ubírat koncepce Krkonoš do budoucna.

Při tomto šetření jsem se zaměřila na spokojenost návštěvníků s Krkonošemi, ale i na to v čem spočívají nedostatky. Dotazovala jsem se přímo návštěvníků Krkonoš, kteří odpovídali na 15 otázek, z čehoţ patnáctá otázka byla zjišťovací, ve které dotazovaní odpovídali, zda-li jsou muţi nebo ţeny.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 111 respondentů v měsíci duben 2010. Nejvíce na tento dotazník odpovídali respondenti ve věku 26–50 letech (v počtu 58 ţen a 53 muţů).

Celý dotazník v originální verzi přikládám v příloze.

44

Otázka č. 1 Za jakým účelem jste přijel(a) do Krkonoš? 42 % návštěvníků Krkonoš přijelo za účelem výletu, stejný počet dotazovaných přijelo na dovolenou, 11 % respondentů zavítalo do tohoto kraje za návštěvou známých, 4 % odpovědělo jinak a dalším důvodem 1% respondentů byla sluţební cesta.

1% 11%

4% 42%

Výlet Dovolená Návštěva známých

42%

Jiná odpověď Služební cesta

Graf č. 1 – Za jakým účelem jste přijel(a) do Krkonoš?

45

Otázka č. 2 Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? Z průzkumu jsem zjistila, ţe nejvíce návštěvníků Krkonoš, respektive 20 % dotazovaných přijelo ze vzdálenosti 101–150 km, 19 % respondentů přijelo ze vzdálenosti 151–200 km, 16 % ze vzdálenosti 21–50 km, 12 % ze vzdálenosti 51–100 km, 11 % dotazovaných má bydliště vzdálené do 20 km, dále stejný počet respondentů přijelo ze vzdálenosti 201–250 km, 6 % návštěvníků bydlí 251–300 km daleko a nejméně dotazovaných, coţ činí 5 %, přijelo z dálky 300 a více km.

6%

5%

20%

101 až 150 km

11%

151 až 200 km 21 až 50 km

11%

19%

51 až 100 km 201 až 250 km

12% 16%

Do 20 km 251 až 300 km 300 a více

Graf č. 2 – Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa?

46

Otázka č. 3 Jste v Krkonoších poprvé? Na tuto otázku odpověděla více jak polovina dotazovaných (58%), ţe Krkonoše navštěvují pravidelně, 31 % návštěvníků zde uţ jednou byli a 11 % tento kraj navštívili prvně.

11%

31%

Ne, jezdím sem pravidelně 58%

Ne, už jsem zde jednou byl(a) Ano

Graf č. 3 – Jste v Krkonoších poprvé?

47

Otázka č. 4 Jste-li zde uţ po několikáté, ve kterém ročním období sem rádi jezdíte? Dotazovaní nejraději navštěvují Krkonoše v letním období, coţ je 47 % respondentů, o něco méně oblíbené je zimní období (39 %), 9 % dotazovaných rádi navštěvují toto zákoutí na jaře a nejméně oblíbené období pro návštěvu Krkonoš je podzim, coţ připadá na 5 % respondentů.

9%

5%

47% V létě V zimě 39%

Na jaře Na podzim

Graf č. 4 – Jste-li zde uţ po několikáté, ve kterém ročním období sem rádi jezdíte?

48

Otázka č. 5 Jak dlouhý bude Váš pobyt v Krkonoších? Dle průzkumu jsem zjistila, ţe nejvíce návštěvníků přijíţdí do Krkonoš na dobu delší neţ jsou 3 dny, dále 34 % dotazovaných přijíţdí na dobu kratší 3 dnů a 24 % se zde zdrţí pouze 1 den.

24% 42% Déle než 3 dny Do 3 dnů 1 den

34%

Graf č. 5 – Jak dlouhý bude Váš pobyt v Krkonoších?

49

Otázka č. 6 Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytováni? Návštěvníci, kteří zde přespávají jsou ubytováni nejčastěji v penzionech a to 34 % respondentů, 23 % respondentů na chatách a chalupách, 14 % u známých, 13 % je ubytováno na hotelích, 11 % na privátech, dále uţ jen 3 % v kempech a pouze 2 % preferují apartmány.

2% 11%

3% 34%

Penzion Chata, chalupa

13%

U známých Hotel 14%

Privát 23%

Kemp Apartmán

Graf č. 6 – Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytováni?

50

Otázka č. 7 Jakým dopravním prostředkem jste se sem dopravil? Nejčastěji návštěvníci vyuţili automobilu, jakoţto dopravního prostředku pro návštěvu Krkonoš (75 %), 15 % dotazovaných přijelo autobusem, pouze 5 % se sem dopravilo na kolech a stejný počet respondentů přijelo vlakem.

5%

5%

15% Autem Autobusem 75%

Na kole Vlakem

Graf č. 7 – Jakým dopravním prostředkem jste se sem dopravil?

51

Otázka č. 8 Jak je Vaše cesta organizována? Na tuto otázku odpovědělo 87 % dotazovaných, ţe si cestu organizují sami, 8 % ve skupině, dále 4 % návštěvníků nechává organizaci na cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře a pouze 1 % návštěvníků přijíţdí na sluţební cestu, z toho plyne, ţe organizace připadá na firmu.

1% 8%

4% Individuálně Skupinový zájezd Prostřednictvím CK nebo CA 87%

Služební cesta

Graf č. 8 – Jak je Vaše cesta organizována?

52

Otázka č. 9 S kým cestujete po Krkonoších? Více jak polovina dotazovaných odpovědělo na tuto otázku, ţe cestují nejčastěji s přáteli nebo známými (56%), s rodinou cestuje 35 % návštěvníků, 5 % preferují, ţe cestují sami a 4 % odpověděli jinak.

5%

4%

S přáteli/známými

35%

56%

S rodinou Sám(a) Jiná odpověď

Graf č. 9 – S kým cestujete po Krkonoších?

53

Otázka č. 10 S čím jste byl(a) v tomto kraji nespokojen(a)? Nejčastější odpovědí, s čím nebyli návštěvníci spokojeni po dobu pobytu, byly vysoké ceny, coţ odpovědělo 64 %, 18 % dotazovaných odpovědělo jinak neţ byla moţnost odpovědět, 7 % respondentů byli nespokojeni se značením, 6 % s dopravním spojením a 5 % nevyhovovala nabídka sluţeb.

7%

6%

5% Vysoké ceny Jiná odpověď

18% 64%

Špatné značení Špatné dopravní spojení Malá nabídka služeb

Graf č. 10 – S čím jste byl(a) v tomto kraji nespokojen(a)?

54

Otázka č. 11 Připadají Vám ceny za poskytované sluţby v tomto kraji vysoké? Dle průzkumu jsem zjistila, ţe se 76 % návštěvníkům Krkonoš zdají ceny příliš vysoké a 24 % připadají ceny přiměřené za poskytnuté sluţby.

24%

Ano Ne 76%

Graf č. 11 – Připadají Vám ceny za poskytované sluţby v tomto kraji vysoké?

55

Otázka č. 12 Jak celkově hodnotíte návštěvu Krkonoš? 56 % dotazovaných odpovědělo na tuto otázku, ţe se jim návštěva do tohoto kraje líbila, dále 41 % návštěvníků odpovědělo, ţe zde bylo nádherně a 3 % očekávala více.

3% 41% 56%

Líbilo se mi tu Bylo tu nádherně Očekával(a) jsem víc

Graf č. 12 – Jak celkově hodnotíte návštěvu Krkonoš?

56

Otázka č. 13 Budete se chtít ještě někdy vrátit do tohoto kraje? Většina respondentů odpověděla kladně, ţe mají v úmyslu se ještě podívat do Krkonoš (98 %) a pouze 2 % dotazovaných se sem uţ neplánují vrátit.

2%

Ano Ne 98%

Graf č. 13 – Budete se chtít ještě někdy vrátit do tohoto kraje?

57

Otázka č. 14 Do jaké věkové skupiny patříte? Na tento dotazník odpovědělo nejvíce lidí ve věku 26–50 letech (62 %), 19 % respondentů bylo ve věku 16–25 letech, 18 % ve věku 51 letech a starší a pouze 1 % bylo mladší 15 let.

1% 18%

26 až 50 let 19% 62%

16 až 25 let 51 let a starší Mladší 15 let

Graf č. 14 – Do jaké věkové skupiny patříte?

58

Otázka č. 15 Jaké je Vaše pohlaví? 53 % respondentů byly ţeny a 47 % respondentů byli muţi.

47% 53%

Žena Muž

Graf č. 15 – Jaké je Vaše pohlaví?

59

4.1

Shrnutí

Nejvíce návštěvníků Krkonoše navštěvují za účelem výletu nebo dovolené v letním a zimním období, nejčastěji s kamarády, přáteli nebo rodinou.

Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, coţ mě potěšilo, ţe většina turistů v tomto koutku České republiky byla spokojena, nebyla zde poprvé a mají v plánu se sem vrátit do budoucna. Nejčastěji sem přijíţdějí lidé autem, ale co mě překvapilo, ţe pouhých 5 % turistů sem přijíţdějí na kolech. Má představa byla, ţe toto číslo bude rozhodně vyšší.

Turisté byli z největší části nespokojeni s cenami, které jim připadaly vysoké za poskytnuté sluţby. Další příčinou nespokojenosti bylo nedostatek parkovacích ploch a špatné značení.

Téměř všichni návštěvníci hodnotili návštěvu Krkonoš kladně, z toho můţeme usoudit, ţe i přes problém vysokých cen v tomto kraji se sem návštěvníci budou stále rádi vracet a trávit svůj volný čas s rodinou a přáteli na území Krkonoš.

60

15

62

59

Odpověď č. 8

12 18 12 8 27 13 6 4 6 7

Odpověď č. 7

47 21 35 35 38 22 17 9 39 17 27 46 2 21

Odpověď č. 6

Odpověď č. 3

47 22 64 42 46 32 83 97 62 62 84 62 109 69

Odpověď č. 5

Odpověď č. 2

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Odpověď č. 4

Číslo otázky

Odpověď č. 1

Tab. 4: Vyhodnocení počtu všech odpovědí

4 13

1 12

12

7

6

11

3

2

4 12 5 1 4 6

3 20

1

61

5

5

Závěr

Nyní se dostávám k závěrečné části mé bakalářské práce. V úvodní části jsem se zmínila, co je mým cílem zahrnout do této práce a s radostí mohu říci, ţe se mi vše podařilo sem uvést. V teoretické části jsem Vám popsala základní informace o Krkonošském národním parku, geologický vývoj Krkonoš, zmínila jsem se o klimatu, dále o hydrologii, květeně, fauně a historii Krkonošského národního parku. Dostala jsem se aţ k vytyčení zón Krkonošského národního parku a popisu rozvoje turistiky v tomto kraji. Krkonošský národní park je téma velmi obsáhlé a nebylo moţné vše zde zmínit, proto bych těm, kteří se o tuto problematiku zajímají a mají zájem dočíst se více, velmi ráda doporučila knihu Krkonoše: Příroda, historie, ţivot od Flouska a kolektivu, která je mimo jiné také nazývaná „Biblí Krkonoš“.

V praktické části mé práce jsem vytvořila třídenní zájezd do Krkonoš respektive do Krkonošského národního parku. Vytvořila jsem třídenní trasu po hřebenech Krkonoš. První den jsme se přesunuli lanovkou z Pece pod Sněţkou na vrchol Sněţky, odkud jsme šli k bývalé Obří boudě po hřebenech Krkonoš a došli jsme k historickému dolu Kovárna, který jsme navštívili. Po prohlídce jsme došli Obřím dolem zpět do Pece pod Sněţkou. Druhý den jsem vytvořila trasu, která vede z Pece pod Sněţkou na Výrovku, z Výrovky k Chalupě na rozcestí, poté jsme pokračovali k Přední Planině a z tohoto místa jsme dojeli lanovkou do Špindlerova Mlýna. Poslední den jsem vytvořila trasu, která začíná ve Špindlerově Mlýně, dále jsme pokračovali lanovkou na Medvědín, z Medvědína jsme došli ke Šmídově vyhlídce, poté na Zlaté návrší, k Pramenu Labe a po hřebenech Česko-polských hranic jsme se dostali k Vosecké boudě. Mumlavským dolem jsme došli k Mumlavským vodopádům a zpět do Špindlerova Mlýna, kde jsme se ještě podívali na skokanské můstky. Po večeři byla na programu ještě exkurze sklárny a minipivovaru. Zvolila jsem tyto trasy, z důvodů toho, ţe je dobře znám. Patří mezi mé oblíbené a téměř kaţdý rok je sama absolvuji. Myslím si, ţe tento zájezd je velmi zajímavý, netradiční a za cenu pouhých 3 100 Kč určitě stojí za to.

Dále jsem do praktické časti ještě zařadila dotazníkové šetření. Tohoto výzkumu se zúčastnilo 111 turistů, kteří navštívili Krkonošský národní park. Dotazník obsahoval 15 62

otázek. Hlavním cílem však bylo zjistit, zda cestovní kanceláře uspějí u klientů s nabídkou zájezdů do Krkonoš. Zjistila jsem, jak turisté hodnotí návštěvu v Krkonoších a zda-li se chtějí do tohoto kraje ještě někdy podívat. Převáţné mnoţství odpovědí bylo pozitivní a to mě velmi potěšilo. Bohuţel, však většina turistů cestující do Krkonoš organizují cestu individuálně a pouze 4 % turistů prostřednictvím cestovní kanceláře nebo cestovní agentury. Dle mého je nabídka cestovních kanceláří či agentur tak omezená, ţe by bylo dobré, kdyby cestovní kanceláře rozšířili svoji nabídku o tento druh poznávacích zájezdů do Krkonoš.

Vypracování této bakalářské práce pro mě bylo zábavou. Jsem tedy ráda za zvolení tohoto tématu a doufám, ţe bude pro čtenáře přínosem.

63

Seznam pouţité literatury tištěné

VLČEK, Radovan, et al. Krkonoše vnitřní a vnější. Horní Maršov: Sever, 2008. 171 s. ISBN 978-80-86838-19-9.

ŠTURSA, Jan. Encyclopedia Corcontica: Krajina - příroda - lidé. Vrchlabí: Správa KRNAP, 2003. 88 s. ISBN 80-86418-32-4.

FLOUSEK, Jiří, et al. Krkonoše: Příroda, historie, život. Vydání první. Zlín: Nakladatelství Miloš Uhlíř - Baset, 2007. 864 s. ISBN 978-80-7340-104-7.

FANTA, Josef, et al. Příroda Krkonošského národního parku. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1969. 221 s.

FRIEDL, Karel, et al. Chráněná území v České republice. Praha: Informatorium, 1991. 271 s. ISBN 80-85368-13-7.

LOKVENC, Theodor. Toulky krkonošskou minulostí. Hradec Králové: Kruh, 1978. 267 s.

NOUZA, Jan. Rozhledny východních Čech. Ústí nad Orlicí: Oftis s. r. o., 1998. 96 s. ISBN 80-86042-10-3.

DAVID, Petr, et al. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezku: Krkonoše - východ. Praha: S&D, 1996. 117 s. ISBN 80-86050-01-7.

64

Seznam pouţité literatury elektronické Správa Krkonošského národního parku [online]. 2010 [cit. 2010-03-7]. Dostupné z WWW: .

Krkonoše.eu [online]. 2009 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: .

Fotografie dostupné z: [1]: Autor fotografie: Eva Zuzánková [2]: Autor fotografie: Eva Zuzánková [3]: http://www.ezoo.cz/zvire.php?zvire_id=49 [4]: Autor fotografie: Eva Zuzánková [5]: Autor fotografie: Eva Zuzánková [6]: http://www.mesto-harrachov.cz/foto-galerie/displayimage.php?album=93&pos=3 [7]: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bm%C3%A9_zna%C4%8Dky_Krkono%C5%A1 [8]: Autor fotografie: Eva Zuzánková [9]: http://www.mapy.idnes.cz/#query=search%28Krkono%C5%A1e%29&zoom=1&pos=x:552769,y:5 618427&map=cesko-slovensko-100&base=evropa [10]: http://www.mapy.idnes.cz/#query=search%28Krkono%C5%A1e%29&zoom=1&pos=x:549574,y:5 617692&map=cesko-slovensko-100&base=evropa [11]: http://www.mapy.idnes.cz/#query=search%28Krkono%C5%A1e%29&zoom=0&pos=x:541237,y:5 623237&map=cesko-slovensko-100&base=evropa

65

Seznam příloh Příloha 1: Dotazníkový výzkum na téma „Profil návštěvníka Krkonoš“ Příloha 2: Mapa trasy zájezdu Příloha 3: Mapa Krkonošského národního parku Příloha 4: Propagační leták navrţený na třídenní zájezd

66

Příloha 1 Dotazník Pro návštěvníka Krkonoš 1. Za jakým účelem jste přijel(a) do Krkonoš? dovolená

výlet

sluţební cesta

návštěva známých, příbuzných

jiná odpověď

2. Jaká je vzdálenost z místa Vašeho bydliště do tohoto místa? do 20 km

21 aţ 50 km

51 aţ 100 km

101 aţ 150 km

151 aţ 200 km

201 aţ 250 km

251 aţ 300 km

301 a více

3. Jste v Krkonoších poprvé? ano

ne, uţ jsem zde jednou byl(a)

ne, jezdím sem pravidelně

4. Jste-li zde uţ po několikáté, ve kterém ročním období sem rádi jezdíte? na jaře

v létě

na podzim

v zimě

5. Jak dlouhý bude Váš pobyt v Krkonoších? 1 den

do 3 dnů

déle neţ 3 dny

6. Jste-li zde na více dnů, kde jste ubytováni? penzion

apartmán

hotel

kemp

chata, chalupa

jiná odpověď

7. Jakým dopravním prostředkem jste se sem dopravil? na kole

na motorce

autem

autobusem

vlakem

jiná odpověď

privát

8. Jak je Vaše cesta organizována? prostřednictvím CK nebo CA

skupinový zájezd

individuálně

sluţební cesta

9. S kým cestujete po Krkonoších? s rodinou

s přáteli/známými

sám(a)

jiná odpověď

10. S čím jste byl(a) v tomto kraji nespokojen(a)? vysoké ceny

malá nabídka sluţeb

špatné značení

špatné dopravní spojení

nedostatek parkovacích ploch

jiná odpověď

11. Připadají Vám ceny za poskytované sluţby v tomto kraji vysoké? ano

ne

12. Jak celkově hodnotíte návštěvu Krkonoš? bylo tu nádherně

líbilo se mi tu

očekával(a) jsem více

nelíbilo se mi tu

13. Budete se chtít ještě někdy vrátit do tohoto kraje? ano

ne

14. Do jaké věkové skupiny patříte? mladší 15 let 16 aţ 25 let

26 aţ 50 let

15. Jaké je Vaše pohlaví? ţena

muţ

51 let a starší

Příloha 2

Příloha 3

Příloha 4

Zveme Vás na zájezd

Termín zájezdu: 9. – 11. 7. 2010 Odjezd z Prahy (z Černého mostu) Cena: 3 100 Kč

Cena zahrnuje: 

dopravu autobusem



2 x nocleh



plnou penzi



vstupné



průvodce

Program prvního dne V ranních hodinách je naplánován odjezd z Prahy z Černého mostu do Pece pod Sněţkou. Po příjezdu do Pece pod Sněţkou se ubytujeme v hotelu Hradec a pak hurá na výlet. Poté bude následovat přesun lanovkou z města na vrchol Sněţky. Na Sněţce se občerstvíme a po menší pauze se projdeme po hřebenech k bývalé Obří boudě, kde bude zajištěn oběd. Po obědě se vydáme dále. Navštívíme historický důl Kovárna a procházkou dojdeme Obřím dolem zpět do Pece pod Sněţkou. Po prohlídce města přijdeme do hotelu Hradec a bude následovat večeře a poté volný program (bar, sauna, bazén, tenis, squash, Tv).

Program druhého dne Po snídani si sbalíme věci a uloţíme do autobusu, který nám je převeze do Špindlerova Mlýna. My budeme moci vyjít z Pece pod Sněţkou na Výrovku. Z Výrovky budeme pokračovat k Chalupě na rozcestí, kde si dáme oběd. Po obědě procházkou dojdeme k Přední Planině a odtamtud se přepravíme lanovkou do Špindlerova Mlýna. Po příjezdu bude následovat prohlídka města a poté ubytování na jednu noc v hotelu Barbora. Na 19:00 je zajištěna večeře a volný program (sauna, masáţe, bazén, stolní tenis, bar, zábavné večery s hudbou).

Program třetího dne Po snídani si opět sbalíme věci a uloţíme do autobusu, který nám je převeze do Harrachova, zatímco my se přesuneme lanovkou na Medvědín. Procházkou dojdeme ke Šmídově vyhlídce a poté bude následovat výšlap na Zlaté návrší a procházka k Pramenu Labe. Po hřebenech Česko-polských hranic přijdeme k Vosecké boudě, kde je zajištěn oběd. Po obědě procházkou Mumlavským dolem přijdeme k Mumlavským vodopádům, kde bude prohlídka a občerstvení. Cestou v Harrachově si prohlídneme skokanské můstky a přijdeme do Minipivovaru, kde na nás uţ bude čekat večeře. Poté bude následovat exkurze sklárny a Minipivovaru. Po prohlídce je odjezd autobusem zpět do Prahy.