VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Incoming polských turistů. Bakalářská práce

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Incoming polských turistů Bakalářská práce

Autor: Dorota Molendová Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Jihlava 2011

Anotace MOLENDOVÁ, Dorota: Incoming polských turistů. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra Cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2011. 58 stran.

Obsahem bakalářské práce je analýza počtu příjezdů polských turistů a návrhy na jeho zvýšení.

V teoretické

části

se

práce

zabývá

vysvětlením

pojmu

incoming,

charakteristikou turistů z Polska a působením zahraničního zastoupení CzechTourism ve Varšavě. Dále jsem se zaměřila na oblast Těšínského Slezska, jeho kulturních a historických památek a lidech žijících zde na česko-polském pohraničí. Praktická část zahrnuje dotazníkové šetření provedené mezi polskými občany. Cílem bylo zjistit názor na destinaci České republiky, možnosti rozvoje církevní turistiky a povědomí polského turisty o oblasti Těšínského Slezska.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Incoming. Turista. CzechTourism. Polská menšina. Těšínské Slezsko. Církevní turistika. Bakalářská práce.

Annotation MOLENDOVÁ, Dorota: Incoming Polish tourists. Bachelor thesis. College od Polytechnics, Jihlava, Department od Tourism. Thesis supervisor: RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2011. 58 pages.

The content of this thesis is analysis the number of Polish tourists arrivals and proposals to increase. The theoretical part is concerned with explaining the term incoming, charakteristics of tourists from Poland and activity of foreign representative office of CzechTourism in Warsaw. In the following I have presented the Teschen Silesia and his historical, cultural monuments and people living there. The practical part involves a questionnaire survey conducted among Polish citizens; its aim was to obtain an opinion about destination of the Czech Republic, potential development of religious tourism and awareness of the tourist area of Teschen Silesia.

Keywords: Tourism. Incoming. Tourist. CzechTourism. Polish minority. Techen Silvia. Religion tourism. Bachelor thesis.

Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu bakalářské práce RNDr. PaedDr. Jaromíru Ruxovi, CSc. za odborné vedení, konzultace a za podporu a trpělivost při jejím vytváření. Dále děkuji všem osobám, s nimiž jsem spolupracovala za poskytnuté informace a cenné údaje.

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 16. 05. 2011 ...................................................... Podpis

Předmluva Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na příjezdový cestovní ruch z Polska. Vycházela jsem z vědomostí, poznatků a zkušenosti, získaných během tříletého studia na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě, obor Cestovní ruch. Moji práci ve značné míře ovlivnila skutečnost, že bydlím v blízkosti polských hranic. Polsko vnímám velmi subjektivně, tato země nepředstavuje pro mne cizí stát, ve smyslu jiný národ, ale je mou vlastí. Má identita je ovlivněna polskou kulturou, jazykem, historii, tradicemi, zvyky. Můj přístup k práci byl proto doplněn silnou motivací z mé strany, využít svých znalostí polského národa. Tento stát ležící na severovýchodě od naší republiky je důležitým zdrojem incomingu. Jeden z dalších faktorů, který podpořil moje rozhodování při výběru tématu.

Předpokládaným adresátem mé práce jsou především studenti a mladí lidé, kteří by ve své budoucí profesi měli zájem o zlepšení podmínek cestovního ruchu, především k podpoře příjezdové turistiky do České republiky. Může taky posloužit všem hostitelům, kteří se ve svých službách zaměřují na polského klienta.

Zpracování práce předcházelo shromáždění základních informací, sledování článků z odborných časopisů, studium literárních zdrojů zabývajících se touto tématikou. Čerpala jsem také z propagačních materiálů a internetových stánek. Text doplňují tabulky, které znázorňují statistiky návštěvností Poláků.

Obsah Seznam obrázků, tabulek a grafů .................................................................................. 9 Úvod a cíl práce ............................................................................................................. 10 1 Teoretická část ......................................................................................................... 11 1.1 Cestovní ruch ................................................................................................... 11 1.1.1 Cestovní ruch dle místa realizace ............................................................. 12 1.2 Turista v cestovním ruchu ................................................................................ 13 1.2.1 Polský turista............................................................................................. 14 1.3 Podpora incomingu .......................................................................................... 15 1.3.1 Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism ................................... 15 1.3.2 Marketingové aktivity zastoupení CzehTourismu .................................... 15 1.3.3 Touroperátoři ............................................................................................ 16 1.4 Analýza počtu příjezdů .................................................................................... 17 1.4.1 Cestovní ruch a světová ekonomická krize............................................... 19 1.4.2 Ekonomická krize v polském a českém cestovním ruchu ........................ 20 1.5 Polská menšina na Těšínském Slezsku ............................................................ 22 1.5.1 Polská menšina - sčítání lidu .................................................................... 22 1.5.2 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko ......................... 22 1.5.3 Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński ..................................... 23 2 Praktická část........................................................................................................... 24 2.1 Charakteristika respondentů ............................................................................. 24 2.2 Vyhodnocení průzkumu ................................................................................... 25 2.2.1 Pohled na Českou republiku ..................................................................... 25 2.2.2 Církevní turistika ...................................................................................... 31 2.2.3 Povědomí o Těšínském Slezsku ............................................................... 35 2.3 Shrnutí průzkumu ............................................................................................. 39 2.3.1 Návrh – I. část ........................................................................................... 39 2.3.2 Návrh – II. část.......................................................................................... 40 2.3.3 Návrh – III. část ........................................................................................ 41 3 Závěr ......................................................................................................................... 44 Seznam použité literatury ............................................................................................ 45 Monografie.................................................................................................................. 45 Seriálové publikace ..................................................................................................... 46 Elektronické publikace ............................................................................................... 46 Přílohy ............................................................................................................................ 49

8

Seznam obrázků, tabulek a grafů Pokud není uvedeno jinak, jsou tabulky a grafy získané vlastním průzkumem. Seznam obrázků Obr. 1: Logo CzechTourism [5] ......................................................................................... 15 Obr. 2: Mapa polských vojvodství [17] .............................................................................. 25 Obr. 3: Sázavský klášter [18].............................................................................................. 31 Obr. 4: Turistické oblasti ČR [19] ...................................................................................... 36 Seznam tabulek Tab. 1: Návštěvnost polských turistů v sousedních státech (v mln) [10] ........................... 17 Tab. 2: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2008 [16] .................... 18 Tab. 3: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2009 [16] .................... 18 Tab. 4: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2010 [16] .................... 18 Tab. 5: Vyhodnocení otázky č. 1 ........................................................................................ 26 Tab. 6: Vyhodnocení otázky č. 3 ........................................................................................ 28 Tab. 7: Vyhodnocení otázky č. 4 ........................................................................................ 29 Tab. 8: Vyhodnocení otázky č. 6 ........................................................................................ 32 Tab. 9: Vyhodnocení otázky č. 7 ........................................................................................ 33 Tab. 10: Vyhodnocení otázky č. 11 .................................................................................... 38 Seznam grafů Graf. 1: Struktura respondentů dle pohlaví ......................................................................... 24 Graf. 2: Věková struktura respondentů ............................................................................... 24 Graf. 3: Kolikrát jste již navštívil (-la) Českou republiku? ................................................ 26 Graf. 4: Uveďte pozitiva ČR............................................................................................... 27 Graf. 5: Uveďte negativa ČR .............................................................................................. 27 Graf. 6: Jak dlouho jste se zdržel (-la) v ČR? ..................................................................... 28 Graf. 7: Uveďte, z jakého zdroje jste se dozvěděl (-la) o možnosti návštěvy ČR? ............ 29 Graf. 8: Uveďte důvody Vaší návštěvy ČR ........................................................................ 30 Graf. 9: Myslíte, že ČR splňuje podmínky pro rozvoj církevní turistiky? ......................... 32 Graf. 10: Forma organizace cesty ....................................................................................... 33 Graf. 11: Jaké znáte církevní památky v ČR? .................................................................... 34 Graf. 12: Co se Vám vybaví pod pojmem Záolší? ............................................................. 37 Graf. 13: Zaujala by Vás na první pohled některá z těchto specifik Těšínska natolik, abyste ji navštívil (-la)?....................................................................................................... 38

9

Úvod a cíl práce Pro svou práci jsem si zvolila téma Incoming polských turistů. Pocházím z Těšínského Slezska, jsem polské národnosti, a tudíž jsem se rozhodla pro zpracování takového námětu, který by byl pro mne určitým způsobem blízký a zajímavý. Z pohledu příjezdového cestovního ruchu je Polsko pro Českou republiku významnou zdrojovou zemí. Myslím si, že by měl být tedy kladen větší důraz na přizpůsobení části turistické nabídky požadavkům této národnosti. Bakalářská práce se skládá ze dvou základních částí, první se věnuje teorii a druhá je zaměřena na praktické šetření. Obsahem teoretické části je vymezení základních pojmů cestovní turistiky: cestovní ruch, incoming, turista i návštěvník. Dále jsem se snažila vymezit základní povahové rysy polského turisty. Následuje analýza příjezdů polských návštěvníků v rozmezí let 2008-2010 satelitního účtu cestovního ruchu Českého statistického úřadu, ve které je zohledněn taky vliv ekonomické krize. Položila jsem si otázky: Jak je polský turista informován o možnostech cestování v České republice? Proč by měl Polák navštívit právě tuto zemi? Jak se prezentuje propagace České republiky na území naších severovýchodních sousedů prostřednictvím zahraničního zastoupení? Dále již přibližuji čtenáře s turistickou oblasti Těšínského Slezska, tedy části Moravskoslezského kraje. Praktická část vychází z vlastního výzkumu, který jsem provedla mezi polskými občany. Zachycuje tedy všeobecný pohled Poláků na Česko jako turistickou destinaci, dále znázorňuje možnosti církevní turistiky na našem území a taky zjišťuje základní vědomosti Poláků o Těšínském Slezsku. Dotazník byl rozeslán studentům v Krakově. Předpokládám a doufám, že prostřednictvím studentů se dotazník rozšíří do různých částí Polska a dostane se ke všem věkovým kategoriím.

Hlavním cílem této práce je navrhnout řešení, jak zvýšit počet příjezdů polských turistů do naší země. K dosažení cíle budou využity výsledky z provedeného výzkumu, na základě kterého budu identifikovat přání a potřeby současného polského klienta. Předmět práce, kterým se zabývám, nebyl doposud na naší škole nikým zpracován.

10

1 Teoretická část

1.1 Cestovní ruch V dnešní době se cestovní ruch stal neodmyslitelným prvkem moderní společnosti. Hlavním smyslem účasti na cestovním ruchu je uspokojování různých potřeb, které souvisí s cestou a pobytem do místa mimo své trvalé bydliště, zpravidla ve volném čase se záměrem získání plného zážitku, který je podmíněn odpočinkem, poznáním, zdravím, společenskými kontakty, rozptýlením či zábavou, také kulturním a sportovním vyžitím. [Orieška;2010;s.7] V tomto případě představují služby nenahraditelný způsob uspokojení turistických požadavků, jejichž výsledkem je užitečný efekt. V cestovním ruchu se jedná o služby nehmotného charakteru, které jsou prostředkem k dosažení individuálního nebo společenského efektu. [Orieška;1999;s.6] V současnosti se cestovní ruch řádí mezi přední ekonomické aktivity ve většině vyspělých zemí světa. Jinými slovy jej můžeme zařadit do odvětví služeb, které se významným způsobem podílejí na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP). Z druhé strany málo rozvinuté země se charakterizují nízkou zaměstnaností ve službách. [Holeček;2001;s.14] V roce 2009 Česká republika dosáhla 2,9% podílu cestovního ruchu na HDP. Jen pro srovnání v Evropské unii činí 13,5%, ve světě zhruba 11%. [1] „Sedmdesát zemí světa získává každoročně z mezinárodní turistiky více než miliardu dolarů.“ [Štýrský,Šípek;2008;s.7] Údaje mezinárodních organizací představují, že právě cestovní ruch patří mezi nejdynamičtější národohospodářské odvětví. Svým ekonomickým faktorem se řádí za obchodem s ropou a automobilový průmysl na třetí místo. [Foret,Foretová;2001;s.46] Odborná literatura dokazuje, že cestovní ruch je komplexním souhrnem nejen mnoha společenských jevů zahrnujících např. cestování, využití volného času nebo rekreaci, ale také významnou součástí ekonomiky státu.

11

1.1.1 Cestovní ruch dle místa realizace Cestovní ruch můžeme členit podle území, ve kterém probíhá na:

domácí cestovní ruch, při kterém nedochází k překročení hranice státu

zahraniční cestovní ruch, při němž účastníci vždy překračují státní hranici. Z hlediska konkrétního státu může mít dvojí charakter: o výjezdový cestovní ruch nebo také zahraniční cestovní ruch pasivní (v praxi se používá termín „outgoing“) – výjezdy občanů dané země do zahraničí o příjezdový cestovní ruch nebo také zahraniční cestovní ruch aktivní (v odborné komunikaci se používá slangový termín „incoming“) – příjezdy hostů ze zahraničí. Mezi klienty počítáme jednodenní návštěvníky i turisty. Podle WTO jsou to „aktivity zahraničních návštěvníků v dané oblasti, pohybujících se mimo jejich obvyklé prostředí a pobývajících zde po dobu ne delší než jeden rok za účelem trávení volného času, podnikatelskými

kontakty

nebo

jiným

účelem“.

[Pásková&Zelenka;2002;s.234] Důležitou okolností ovlivňující poptávku příjezdového cestovního ruchu jsou příjezdové faktory, mezi které patří ekonomické, politické faktory nebo realizační, lokalizační a selektivní předpoklady. o součástí příjezdového cestovního ruchu je tranzitní cestovní ruch, který zachycuje průjezd zahraničních účastníků cestovního ruchu přes danou zemi.

1.1.2 Zahraniční cestovní ruch aktivní ve vztahu k platební bilanci Pobyt zahraničních klientů v dané zemi je spojen se spotřebou zboží a služeb, které hradí devizovými prostředky. V konečném efektu se projeví příliv deviz do platební bilance státu. Tento typ cestovního ruchu je často nazýván neviditelným exportem, protože má podobné efekty jako export zboží. [Indrová;2009;s.24]

12

1.2 Turista v cestovním ruchu Světové organizace cestovního ruchu OSN (World Tourism Organization, UNWTO) definují turistu jako člověka, který opustí místo trvalého pobytu na nejméně 24 hodin a nejvýše na jeden rok za účelem dosažení cílové oblasti, přičemž nemá z této destinace příjem. [2] V odborných kruzích se pojem turista již dlouhá léta charakterizuje mnoha způsoby. Mnoho vědců věnovalo část své práce typologii turistů a jejich chování. Je důležité zmínit, že jednoznačné uchopení těchto typologií není vůbec jednoduché, protože existuje jenom málo relevantních údajů. Z jedné strany jsou turisté klasifikování do různých kategorií, ale z druhé strany je podstatné vystihnout, jak turisté percipují sami sebe. Mimo jiné je vedená diskuze, kdo je turista a kdo turista-průzkumník. [Horner&Swarbrooke;2003;s.65] Jednoduše řečeno, turista si pořizuje nabídku předem sestavených služeb, kdežto objevitel je nezávislým člověkem, který plánuje svoje cesty na vlastní pěst. Tyto typologie mají pozitivní vliv na marketingový cestovní ruch. Ráda bych taky uchopila pojem cestovatele. Mnoho lidí jej ztotožňuje s turistou, avšak oba termíny mají rozdílné významy. Pro cestovatele je charakteristická svoboda, upřednostňuje dobrodružství a individualitu. [Horner&Swarbrooke;2003;s.86] V praxi se však často setkáváme s turisty, které nemůžeme jasně zařadit do vymezených kategorií. S tímto jevem se setkáváme proto, že definice a typologie zjednodušují obraz turistů, kterých setkáváme v reálném světě. Další nevýhodou spojenou s typologií turistů je její zastaralost, neboť nevystihuje současné trendy turistických chutí. Výletník (neboli exkurzionista) je účastníkem cestovního ruchu, který pořádá cestu do dané oblasti, jenž nezahrnuje přenocování. Znamená to, že danou oblast navštíví v průběhu dne či noci. Cesta může mít poznávací, sportovní nebo obchodní účel. [3] Mezi turisty počítáme i domácí obyvatelé, které je někdy obtížné určit statistickými údaji, protože můžou přenocovat u známých nebo příbuzných. Dalším významným faktorem, který se vztahuje k pojmu turista, je určení důvodů jeho návštěvy. Jinak řečeno, nemůže být chápan jen sám o sobě, ale musí být spojován s konkrétním místem či akci, kterou navštíví. Poslední okolností jsou uživatelské zvyklostí turistů. Mohli bychom spočítat na prstech jedné ruky, kolik toho víme o zvyklostech zahraničních klientů, a proto někdy nedoceňujeme akce, které jsou pro ně lákadlem. V praktické části se pokusím navrhnout atraktivní nabídku, alespoň pro zahraniční polskou klientelu. 13

1.2.1 Polský turista Jak bych charakterizovala naše severovýchodní sousedy, kteří se od nás na první pohled ničím neliší? Kromě určitých specifik, jako je např. jazyk, máme všichni společné slovanské rysy obličeje, bledou barvu kůže. Poláci se však vyznačují osobitým charakterem a na svůj způsob jsou národem zvláštním. Mezi jejich základní vlastností patří silný pocit vlastenectví, který je spojuje u všech významných národních událostí, což neznamená, že necestují. Během hledání informací o polském turistovi jsem se setkala s názorem, že Poláci bývají často spojování s pitím alkoholu. Tuto myšlenku nebudu nijak popírat, avšak osobně si nemyslím, že by konzumace alkoholu bylo pro Polsko až tak příznačná. Poláci jsou otevřeným národem, rádi navazují kontakty s jinými lidmi v cizině, aniž by byl jazyk překážkou. Rádi utrácejí v barech a restauracích, neboť bez ohledu na to jak se chovají, utratí mnoho peněz. Stále více se zajímají o cesty po světě, nejen do zemí, kde budou trávit svou dovolenou ležením na pláži, ale taky do neznámých míst, které chtějí prozkoumat. Jsou upovídaní, rádi se smějí, baví a oceňují český smysl pro humor. Pro polského turistu je důležité, aby byl vnímán jako zákazník. Upřednostňuje osobní komunikaci, ocení dokonale připravenou nabídku. Prvořadým trendem jsou výlety do měst, které jsou typické pro prodloužené víkendy. [4] S prodlouženými víkendy se v polském kalendáři setkáme nejméně dvakrát do roka. Důležitým atributem Poláků je křesťanská tradice, která je řadí mezi nejvíce věřící národy na světě. S tím je spojena taky volba organizace volného času v průběhu svátků, který Poláci využívají mimo jiné účastí na poutích. I tato skutečnost, by měla mít vliv na vytváření nabídky příjezdového cestovního ruchu pro polské klienty. Líbí se mi názor paní Ivany Bílkové (ředitelky zahraničního zastoupení CzechTourism v Polsku), která uvedla: „Polského klienta často přirovnávám k Čechovi, který vyráží do Chorvatska. Tedy cestuje do poměrně blízké destinace s malou jazykovou bariérou. A my musíme tomuto turistovi stále něco zajímavého nabízet, abychom jej nepřitáhli pouze jednou“. [4]

14

1.3 Podpora incomingu 1.3.1 Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism V roce 1993 byla založena Česká centrála cestovního ruchu, která propaguje Českou republiku jako atraktivní destinaci v zahraničí i na domácím trhu. Organizačně patří pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Hlavním cílem působnosti této organizace je podpora

příjezdového

cestovního

ruchu

celkově

i

v konkrétních

oblastech.

CzechTourism má zastoupení v 26 státech po celém světě, mezi kterými nechybí ani Polsko. „Czeska centrala ruchu tuystycznego-CzechTourism“ s působností pro Litvu a Lotyšsko sídlí ve Varšavě pod adresou Al. Róż 16, 00 556

Warszawa, Polska.

(www.czechtourism.com/pol) Používá tyto komunikační jazyky: čeština, polština, angličtina. Aktivní cestovní ruch je pravidelně monitorován zmíněnou agenturou ve spolupráci s Českým statistickým úřadem. [5]

Obr. 1: Logo CzechTourism (centrála uvažuje o jeho změně) [5]

1.3.2 Marketingové aktivity zastoupení CzehTourismu Agentura CzechTourism ve spolupráci s Asociací hotelů a restaurací ČR a Asociací kuchařů a cukrářů spustili rozsáhlý projekt CzechSpecials aneb Ochutnejte Českou republiku, jehož cílem je propagace české gastronomie v zahraničí. Skvělá příležitost jak zatraktivnit turistickou destinaci republiky. Tento projekt představuje velký přínos pro provozovatele restaurací, odlišnost od konkurence a tím získaní marketingové podpory svých služeb. [6] Na jaře 2010 tato organizace spustila také projekt s názvem „Vandrující knedlík“, který zaznamenal výjimečný ohlas v Polsku. Akce byla určena cestovním kancelářím, tisku, obyvatelům velkých měst jako Krakov, Katovice, Poznaň, Vratislav a Varšava. Poláci si tuto roadshow oblíbili i na polském televizním kanále, věnovaném výhradně vaření.

15

Pořádané jsou také venkovní prezentace ve městech, v obchodních centrech, tedy v místech, kde je po celý rok nejlepší kontakt s individuálním klientem. [4]

1.3.3 Touroperátoři Na příjezdový cestovní ruch z Polska se v České republice podle ACK ČR zaměřuje celkem 43 cestovních kanceláří a agentur, mezi něž patří např.: BVV FAIR TRAVEL, ČD Travel, Horizont či Sport-S. [7]

16

1.4 Analýza počtu příjezdů Doba, kdy se Východní Evropa otevřela na davy turistů ze Západu a cestovní ruch se rozvíjel svou přirozenou cestou, je nenávratně pryč. Tato situace měla pozitivní vliv na konkurenceschopnost cestovního ruchu, přispěla také k rozvoji ekonomické situace v regionech České republiky. Hranice mezi Polskem a Českou republikou je dlouhá přibližně 760 km, což představuje nejdelší hraniční linii polského území. [8] V souvislosti s tím si můžeme položit otázku, jakou má Česko pozici v boji o polského turistu ve srovnání s ostatními sousedními státy? Na první pohled jsou pro Poláky nejatraktivnější země Německo a Slovensko. Tyto státy představují určitou konkurenci pro českou turistiku, neboť věnují větší podíl finančních prostředků na reklamu. Slovensko láká turisty nabídkou termálních pramenů, které jsou velmi oblíbené v Polsku. Na základě informací z polského institutu turistiky je Česká republika pro polské turisty v řebříčku nejnavštěvovanějších sousedních státu na druhém místě za Německem. Níže uvedená tabulka znázorňuje návštěvnost Poláků v sousedních státech v letech 2008 2010. [10]

Německo Česko Slovensko Litva Ukrajina Rusko Bělorusko

2008 2009 2010 1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 2. pololetí 1. pololetí 0,7 1,2 0,65 0,65 0,6 0,35 0,3 0,2 0,15 0,15 0,15 0,25 0,1 0,1 0,1 0,15 0,15 * * 0,15 0,15 0,1 / 0,2 * / 0,15 * /

* méně než 0,1 mln / žádná data Tab. 1: Návštěvnost Polských turistů v sousedních státech (v mln) [10]

Data v tabulce potvrzují, že Česká republika je pro polské turisty častým turistickým cílem. Z druhé strany jsem níže uvedla tabulky, které představují státy, které měly největší vliv na českou příjezdovou turistiku v rozmezí let 2008 až 2010.

17

Německo Spojené Království Rusko Polsko součet

1. čtvrtletí 319 215 120 396 89 142 72 751

2. čtvrtletí 384 959 118 407 111 975 114 694

3. čtvrtletí 437 006 123 382 133 863 122 944

4. čtvrtletí 350 736 96 324 112 422 67 093

2008 r. 1 491 916 458 509 447 402 377 482

601 504

730 035

817 195

626 575

2 775 309

Tab. 2: Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2008 [16]

Německo Spojené Království Rusko Polsko součet

1. čtvrtletí 263 286 81 288 75 925 71 696

2. čtvrtletí 366 015 92 499 85 360 101 223

3. čtvrtletí 432 036 103 817 92 250 115 765

4. čtvrtletí 343 159 96 745 74 099 59 911

2009 r. 1 404 496 374 349 327 634 348 595

492 195

645 097

743 868

573 914

2 455 074


Německo Rusko Spojené království Polsko součet

1. čtvrtletí 259 777 78 667 72 251 69 441 480 136

2. čtvrtletí 3. čtvrtletí 361 159 398 142 104 402 124 870 93 630 106 578 101 444 117 295 660 635

746 885

4. čtvrtletí 330 713 105 774 94 558 62 513

2010 r. 1 349 791 413 713 367 017 350 693

593 558

2 481 214


Na základě těchto údajů si mohou cestovní kanceláře a cestovní agentury v ČR udělat obrázek o tom, jakým způsobem sestavit nabídku pro turisty různých států a zároveň si uvědomit, které státy budou pro českou turistiku odehrávat primární roli. Tabulky představují stěžejní roli Německa pro českou příjezdovou turistiku, kromě této země jsou důležité Rusko, Spojené království a taky Polsko. Na první pohled vidíme, že hodnoty ukazující návštěvnost turistů z Polska, Ruska a Spojeného království jsou velmi podobné a proto můžeme říct, že Polsko je jedním z nejvýznamnějších partnerů v oblasti příjezdové turistiky. Je důležité si uvědomit, že obecné statistiky znázorňují pouze jednu stranu mince, pouze hlubší analýza, motivační struktura příjezdů turistů tvoří úplný obraz, který důvěryhodně reprezentuje obraz příjezdové turistiky. Neméně

18

cenné jsou data, která zachycuji návštěvnost jednolitých turistických regionů a krajů v různých měsících. Jako příklad můžeme uvést měsíc únor v 2009 roce, ve kterém návštěvnost turistů z Polska klesla o 5 376 osob. Návštěvnost klesla ve všech krajích kromě Libereckého kraje, který se stal hostitelským regionem mistrovství světa v klasickém lyžování. Tato událost se z turistického hlediska podepsala tím, že pouze v tomto kraji návštěvnost Poláků vzrostla o 192 hostů. [8] Vidíme zde vliv partikulární události v jednom kraji, která zapříčinila určitou odchylku návštěvnosti v porovnání s celkovým trendem v ostatních krajích ČR. Souhrn všech těchto dílčích částí tvoří cenný podklad pro utvoření marketingové taktiky, která bude vlajkovou lodí pro incoming zahraničních turistů, v mém konkrétním případě pro turisty z Polska.

1.4.1 Cestovní ruch a světová ekonomická krize Finanční krize, která vypukla v USA v 2008 roce, se velice rychle rozšířila po celém světě. Netrvalo dlouho a krize ve finančním sektoru se přeložila na globální ekonomickou krizi, která zasáhla taky ekonomiku ČR a má dopad taky na rozvoj cestovního ruchu. Proč se zabývám vlivem ekonomické krize v této oblasti? Na tuto otázku můžeme odpovědět z různých úhlů pohledu. Za prvé je nutné si uvědomit, že cestovní ruch je bezesporu průřezovým odvětvím v ekonomice ČR. Má dopad na různá odvětví související s turizmem, mezi která můžeme započítat např. stavebnictví, kulturu, dopravu, sport. Cestovní ruch je důležitou součástí sektoru služeb, které tvoří nadpoloviční většinu ekonomik ve všech vyspělých státech. [9] Jak se krize projevila v číslech v cestovním ruchu? V roce 2009 navštívilo ČR o 617 040 turistů méně než v roce 2008, což představuje meziroční pokles zahraničních turistů o 9%. Krize zasáhla nejcitelněji majitele ubytovacích zařízení. V roce 2009 museli snížit ceny nabízených služeb nejvýraznějším způsobem v novodobé české historii. I přes taková opatření dle Tomia Okamury, tiskového mluvčího Asociace českých cestovních kanceláří a agentur: „vytíženost hotelových pokojů v roce 2009 dosáhla podle posledních průzkumů velmi špatných 47,3 %, přičemž za hranici rentability je naší Asociaci považována vytíženost 40 %“. [9] Kde hledat příčiny poklesu zahraničních turistů? Pro srovnání se situaci v příjezdovém cestovním ruchu v jiných státech EU jsem použila data s evropského statistického úřadu. Na základě těchto daných se projevilo, že míra

19

meziročního poklesu zahraničních turistů z roku 2008 na 2009 byla nejvyšší právě v Česku a na Slovensku. Podepsala se na tom krize, která zasáhla ČR ve větší míře než ostatní evropské státy? Ukázalo, že ČR nedovedla pružně a rychle zareagovat na krizovou situaci. Představitelé cestovního ruchu nevytvořili žádnou správnou koncepci. K tomu se přidaly známé problémy, jako např.: taxi, bezpečnost, směnárny, obsaženy ve všech turistických průvodcích o ČR. Dalším faktorem, který má vliv na pokles zahraničních turistů je nevystačující úroveň infrastruktury, která je kromě Prahy, na nižší úrovni než v zemích západní Evropy.

1.4.2 Ekonomická krize v polském a českém cestovním ruchu Krizová situace byla patrná nejen na příjezdové turistice v ČR, ale podepsala se taky na výjezdové politice Poláků. Právě spojení těchto dvou výměrů cestovního ruchu v Polsku a ČR měly největší dopad na polsko-české turistické vztahy z pohledu ČR. Shrneme-li počet turistů z Polska, kteří navštívili ČR v období od roku 2008 do roku 2010, zjistíme, že krize v cestovním ruchu se nejhlouběji projevila v roce 2009, ve kterém přicestovalo 348 595 Poláků. V porovnání s předchozím rokem došlo k poklesu o 7,7 %. V následující tabulce představující počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v roce 2010, můžeme zaznamenat znovu mírné oživení, což dokazuje mírnější dopad krize v tomto roce. Podle údajů polského institutu turistiky počet výjezdů polských turistů do zahraničních destinací1 v roce 2009 byl o 17 % menší než v předchozím roce. [10] Pokles počtu výjezdu Poláků do ČR patřil (spolu s Německem, Francii, Slovenskem) mezi největší ze všech států. Z této statistiky je patrné, že turisté z Polska rezignovali nejvíce z výjezdů do sousedních států, které využívali nejčastěji k odpočinku v podobě prodloužených víkendů. Praha bezesporu představuje ideální volbu pro tento typ dovolené. Poláci v 2009 roce omezili v první řadě víkendové pobyty v Praze, Paříži nebo v termálních střediscích na Slovensku. Kromě porovnání ubytování turistů v hromadných zařízeních v letech 2008-2010 můžeme z tabulek vyčíst vytíženost ubytovacích zařízení v jednotlivých čtvrtletích daného roku. Z těchto údajů vyplývá, že největší počet polských turistů ČR přitahuje od dubna do srpna, zatímco v zimních měsících navštěvují Poláci naší republiku méně. Z tohoto hlediska ekonomická krize neměla zásadní vliv na poměr návštěvnosti „léto-zima“.

1

Polští občané, kteří strávili za hranicemi více než jeden den

20

Shrnujíc tuto kapitolu mohu napsat, že krize se podepsala na polském a českém cestovním ruchu v největší míře v roce 2009. Naštěstí rok 2010 přinesl do cestovního ruchu znovu oživení a údaje v tabulkách dokazují růst turistů navštěvujících Českou republiku.

21

1.5 Polská menšina na Těšínském Slezsku Příjezdový cestovní ruch je možné zkoumat z mnoha hledisek. Jedním z nich je sledovat počet návštěvníků v různých zákoutích naší republiky. Jelikož část mého výzkumu souvisí s povědomím o Těšínském Slezsku, považuji za vhodné představit výjimku, která ho odlišuje od ostatních turistických oblastí. Touto zvláštností je kompaktní osídlení autochtonního obyvatelstva jiné než české národnosti. Jedná se o Poláky, žijící na tomto historickém území. Poláci mají zde své školy, knihy, noviny, kulturní domy, mohou se účastnit polských mší v kostelích.

1.5.1 Polská menšina - sčítání lidu Polská národnostní menšina je třetí nejpočetnější v České republice. Z výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů konaného 1. března 2001 vyplývá, že počet příslušníků polské národností menšiny činil 52.095 (0,5 % populace). [Branna;2004;s.4] Bohužel číslo se snižuje, nelze přesně vysvětlit příčinu toho jevu, je to spíše téma k hlubšímu rozboru. Důvodem však mohou být smíšená manželství, děti pak ztrácí styk s mateřskou kulturou, a tím ubývá zápisů do polských mateřských škol. Rozbíhající se sčítání lidu 2011 bude mít pro polskou menšinu podstatný význam. Pokud menšina nezíská adekvátní počet hlasů, nejméně 10% zastoupení, stát zruší menšinové výhody. Zkratka téměř vše, co celé minulé generace tradovali a budovali. V této souvislosti se rozjely kampaně „Vsaď na Polskost".

1.5.2 Operační program Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko Dotace z Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika na období 2007-2013 čerpají tyto české kraje: Liberecký, Královéhradecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský, z polské strany jde o regiony jeleniogórsko-wałbrzyského, opolského, rybnicko-jastrzębského a bielsko-bialého. Tento program je řízen Ministerstvem pro místní rozvoj ČR. Pro Českou republiku bylo vyčleněno cca 2,92 mld. Kč. Na zlepšení podmínek pro rozvoj podnikatelského prostředí a cestovního ruchu je určeno 36% z této částky. [11]

22

1.5.3 Euroregion Těšínské Slezsko - Śląsk Cieszyński Euroregion Těšínské Slezsko je úspěšným příkladem příhraniční spolupráce regionů mezi ČR a Polskem. Mezi nejvýznamnější počiny v rámci tohoto euroregionu patří vybudování sítě přeshraničních cyklistických tras v hodnotě téměř čtyř set tisíc eur. [12] Nelze než konstatovat, že zmíněný euroregion kladně využívá dotací z fondů Evropské unie.

23

2 Praktická část Výzkum představuje nezbytnou a v určitém ohledu nejvýznamnější součást marketingu destinace. [Palatková;2006;s.83] Ke zjištění názoru respondentů bylo uskutečněno dotazníkové šetření formou zaslání dotazníku po internetu na emailové adresy polským studentům v Krakově. Průzkum zahrnuje celkem 11 otázek a je rozdělen do tří tématických částí. V textu jsou zahrnuty tabulky a grafy, které mají lepší vypovídací hodnotu.

2.1 Charakteristika respondentů Celkem bylo vyplněno 75 dotazníků. Struktura respondentů z hlediska pohlaví je zcela nevyrovnaná, 64% dotazovaných tvořily ženy, 36% muži.

Graf. 1: Struktura respondentů dle pohlaví

Největšího podílu (37%) dosáhla skupina respondentů ve věku dvacet jedna až dvacet šest let. Dále převažovali respondenti mezi třicet šesti a padesáti lety, patřilo sem 29% dotazovaných. V kategorii dvacet sedm až třicet pět let bylo 19%, starších nad padesát let pak 15%. Žádnou odpověď jsem nezaznamenala u respondentů do 20 let.

Graf. 2: Věková struktura respondentů

24

Prokázal se můj předpoklad, že Krakov je zastoupen studenty z různých částí Polska. Je logické, že nejvíce z nich přijíždí do malopolské metropole z okolních vojvodství. Odpovědi jsem obdržela taky z centrální a východní části Polska. Nejmenší počet dotazníků se dostalo k přímořským oblastem.

4

3

5

12

6

19

7

6

4

9

Obr. 2: Mapa polských vojvodství [17]

2.2 Vyhodnocení průzkumu 2.2.1 Pohled na Českou republiku Stát v srdci Evropy, který spojuje rozdíly a podobenství sousedních států, je pro cestovní ruch velice strategický a přínosný. Výhodná lokace země je kladným podnětem k rozvoji turistické infrastruktury. Aktivní turistika, rekreace, poznání ale i zábava přiláká každoročně domácí i zahraniční návštěvníky. Hlavními zdrojovými zeměmi jsou Německo, Spojené království, Polsko a Rusko. [13] V tomto odstavci představím názory polských občanů na Českou republiku jako turistickou destinaci.

25

Otázka 1. Kolikrát jste již navštívil (-la) Českou republiku?

nikdy jednou dvakrát/třikrát vícekrát

Počet dotazovaných 6 11 50 8

Počet dotazovaných v % 8% 14% 67% 11%

Tab. 5: Vyhodnocení otázky č. 1

Graf. 3: Kolikrát jste již navštívil (-la) Českou republiku?

První otázka výzkumu zněla: „Kolikrát jste již navštívil (-la) Českou republiku?“. Cílem bylo vytvoření vstupního obrazu návštěvnosti. Na výsledky lze nahlížet optimisticky, neboť velká část dotazovaných (85% z celkového počtu) zavítala do naší země. Pouze jedenkrát přijelo do ČR 14% lidí vyplňujících dotazník. Téměř dvě třetiny respondentů (67%) bylo dvakrát až třikrát. Dle mého názoru první návštěva byla impulzem pro opětovný příjezd. Našlo se i 11% Poláků, kteří přicestovali již vícekrát. Lze předpokládat, že motivy opakovaných příjezdů nebyly jenom poznávací. Do této kategorie se započítávají i lidé, kteří přijíždějí k příbuzným nebo z obchodních (nákupních) důvodů. Zatím 8% dotázaných nenavštívila naší zemi.

26

Otázka 2. Uveďte prosím pozitiva a negativa ČR. (Co se Vám v ČR líbí, co Vám schází, popř. vadí?) Tato otevřená otázka vybízela respondenty k vlastním úvahám a dávala prostor k subjektivním názorům neovlivněným možnostmi autora dotazníku. Odpovědi byly různorodé. Dotazovaní prokázali aktivní přístup k této výzvě a svými jak pozitivními tak negativními postřehy stvořili velice dobrý podklad pro sestavení návrhu na zvýšení počtu příjezdů Poláků.

Graf. 4: Uveďte pozitiva ČR

Graf. 5: Uveďte negativa ČR

V podstatě všichni respondenti k největším pozitivům naší země uvedli Prahu (hlavní cíl zahraničních hostů), dále lázeňské zdroje, proslulé české pivo nebo jiné památkové objekty na území ČR (hrady, zámky). Někteří zas vyjmenovali pozitiva, která jsou typická z pohledu polského turisty.

Do svého grafu jsem zaznamenala právě tyto

pozitiva: žádná jazyková bariéra, horstvo, český humor, nákupní možnosti a muzikálová scéna. Mezi důvody nepříznivého pohledu na ČR Poláci uvedli neochotu ve službách (např. obsluha v restauracích), znečištění (smog, nepořádek na ulicích), vypočítavost taxikářů. Další uvedena negativa: nepříliš přívětivý charakter domácího obyvatelstva, jako např. absence úsměvu, neochota porozumět polštině nebo arogance ze strany policie, nevyhovující otevírací doba zábavních center, obchodů, restaurací. Objevil se i negativní komentář ohledně organizace během návštěvy sv. Otce Benedikta XVI ve Staré Boleslavi.

27

Otázka 3. Jak dlouho jste se zdržel (-la) v ČR? (v případě opakované návštěvy uveďte nejdelší délku pobytu)

jeden den (bez noclehu) 1-2 noclehy (např. víkend) 3-7 noclehů delší pobyt




Graf. 6: Jak dlouho jste se zdržel (-la) v ČR?

Realizovaná třetí otázka představuje délku pobytu polských hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (respektive u známých nebo příbuzných). Vedle počtu příjezdů zahraničních turistů, je počet přenocování rozhodující pro ekonomický úspěch v tomto segmentu cestovního ruchu. Získané odpovědi přinesly následující výsledky. Jednodenní výlet zvolila čtvrtina výletníků. Nejčastější odpovědí byla však „1-2 noclehy“, kterou zaškrtlo 57% lidí, kteří navštívili ČR. Tato data potvrzují oblíbenost víkendových pobytů. Nejnižší zájem jsem zaznamenala u středně dlouhých pobytu v rozmezí 3-7 nocí. Třetí možnost vyjádřena v procentech činila 18%. Delší návštěva než sedm noclehů nebyla v dotazníku zvolena. Jelikož návštěvy přesahující týdenní pobyt jsou charakteristické pro letní dovolené, je logické, že v konkurenci s přímořskými destinacemi má ČR (bez překvapení) ztíženou pozici. Na základě mého výzkumu je patrné, že racionálním řešením je přitáhnout polského turistu a přesvědčit ho k delšímu pobytu. 28

Otázka 4. Uveďte, z jakého zdroje jste se dozvěděli o možnosti návštěvy ČR? Ano

Částečně

Ne

Informační centrum CzechTourism

15

7

47

Informace od CK/CA

4

6

59

Rozhlas, televize, tisk

8

19

42

Internet

42

10

17

Propagační materiály

6

7

56

Vlastní zkušenost

16

0

53

Doporučení od známých a příbuzných

35

16

18


Graf. 7: Uveďte, z jakého zdroje jste se dozvěděli o možnosti návštěvy ČR?

Čtvrtá otázka je interpretována následovně. Respondenti měli na výběr tyto možnosti: ano, částečně, ne. Graf potvrzuje současný trend, že internet je nejefektivnějším sdělovacím prostředkem. Tuto formu využilo až 75% dotazovaných. Cestovní kanceláře a agentury jsou naopak téměř nevyužívány. Relativně nízké číslo se objevilo u propagačních materiálů, pouhých 19%. V této souvislosti by bylo vhodné více zviditelnit prospekty a průvodce o ČR v Polsku. Pro cenné informace chodili turisté velice často ke svým známým a příbuzným, kteří tvoří 74%. Média (televize, rozhlas, tisk) stanovily 39 %. Určitou roli odehrálo taky informační centrum CzechTourism se stále aktuálními novinkami (32%). Někteří hosté se spolehli na vlastní zkušenosti, které jsou do značné míry nejvíce hodnověrné. Nejoblíbenějšími a víceméně vyrovnanými informačními zdroji se staly internet a WOM (Word-of-mouth, tj. informace od příbuzných či známých). [14]

29

Otázka 5. Uveďte důvody Vaší návštěvy ČR. (vyberte max. 3 odpovědi)

Graf. 8: Uveďte důvody Vaší návštěvy ČR

V této otázce si respondenti mohli vybrat z dvanácti důvodů, které je motivovaly k návštěvě ČR. V odpovědích byly uvedeny různé motivy od sportovních, přes poznávací až po nákupní. Nejčastěji uváděným argumentem byla poznávací turistika, jako např. putování po hradech a zámcích, procházky barvitými historickými městy. Tato příčina byla zaznamenána u 90 % dotazovaných. Druhým nejúčinnějším lákadlem se staly zimní sporty a aktivity (52%). Festivaly a kulturní akce jsou oblíbené mezi mladými lidmi, tento důvod se objevil ve 22 případech (32%). Cesty za zdravím (lázeňské a wellnes pobyty) uvádí 20 % dotazovaných.

Návštěva příbuzných a

známých tvoří 20 % odpovědí. Za nákupem přijíždí do ČR 19 % respondentů. Zatímco v zimě přilákaly hory polovinu respondentů, nabídka letních sportů je pro Poláky méně atraktivní, což dokazují nižší čísla u cykloturistiky (16 %) a pěších tur (12%). Ostatní motivy: církevní turistika (9 %), návštěva sportovních akcí (8 %), vodní aktivity (4 %) a jiné sporty (1 %) se objevovaly spíše sporadicky.

30

2.2.2 Církevní turistika „Evropa se zrodila na pouti a její mateřskou řečí je křesťanství.“ (J. W. Goethe)

Cestovní turistika, která je na první pohled netradiční formou cestovního ruchu, sahá až k jeho úplným počátkům. Představuje jednu z nejstarších podob cestování. I když v poslední době pozorujeme v Evropě spíše klesající trend putování v duchu křesťanských tradic, církevní turistika se stále vykazuje poměrně velkým zájmem. Nespornou výhodou je, že jí reprezentuji všechny věkové kategorie s největším zastoupením starší generace. Dalším pozitivním faktorem je odolnost vůči ekonomickým výkyvům, což znamená, že poptávka závisí ve větší míře na motivaci a přesvědčení než na finanční situaci turistů. Podle národnosti, mezi hlavní zdrojové země patří také Polsko. „Podle agentury CzechTourism má Česká republika takový sakrální potenciál, který ji předurčuje k tomu, aby se stala významnou evropskou destinací církevní turistiky.“ Převládají optimistické názory, že v budoucnu může naše země přilákat tisíce poutníků. Těžko můžeme předpokládat, že poutní místa v ČR se vyrovnají francouzským Lurdám, nebo Medjugorii v Bosně a Hercegovině. [Pomykal;2010;s.48-49] Jsem přesvědčená o tom, že stoupenci církevní architektury si přijdou na své i v Čechách a na Moravě. Kromě známé katedrály sv. Víta, významných poutních míst, jako například Velehrad nebo olomoucký Svatý Kopeček, je nutno zmínit výjimečnost dřevěné architektury charakteristické pro malebné vesničky. Tato forma architektury je typická pro Těšínské Slezsko.

Obr. 3: Sázavský klášter [18]

31

Otázka 6. Myslíte, že ČR splňuje podmínky pro rozvoj církevní turistiky?

ano ne nevím

Počet dotazovaných Počet dotazovaných v % 17 23% 40 53% 18 24% Tab. 8: Vyhodnocení otázky č. 6

Graf. 9: Myslíte, že ČR splňuje podmínky pro rozvoj církevní turistiky?

Výsledky této otázky dokazují, že většina polských občanů spojuje ČR s ateistickým státem, a proto nevidí možnosti rozvoje církevní turistiky. Až 53% respondentů zvolilo negativní odpověď (spíše ne, ne). Kladnou odpověď jsem zaznamenala u 23% dotazovaných lidí. Pravděpodobně se jedná o Poláky, kteří již mají nějaké zkušenosti s církevní turistikou v ČR. Ostatní, tedy 24% všech dotazovaných, vyplnila možnost nevím. Tato reakce potvrzuje slabé povědomí o možnostech církevní turistiky v ČR.

32

Otázka 7. V případě účastí na pouti (Velehrad) a církevních akcí (návštěva Svatého otce) jakou zvolíte formu organizace cesty:

individuálně s CK nebo CA se skupinou nezúčastním se




Graf. 10: Forma organizace cesty

Pátá otázka dotazníku zjišťovala formu organizace cesty, kterou dotazovaný zvolí v případě účastí na pouti nebo církevní akce. Respondenti volili mezi varianty: individuálně, s CK nebo CA, se skupinou a nezúčastním se. 28 dotazovaných, tedy 37% všech dotazovaných volí jet se skupinou, 29% vybírá možnost s CK nebo CA. Pro individuální návštěvu by se rozhodlo 26%. Poslední odpověď „nezúčastním se“ zaškrtlo 6 lidí.

33

Otázka 8. Jaké znáte církevní památky v ČR?

Graf. 11: Jaké znáte církevní památky v ČR?

Graf č. 9 znázorňuje známost českých církevních památek mezi polskými občany. Průzkum prokázal, že Praha udržuje ze všech obecných důvodů primární postavení také v oblasti církevní turistiky. Drtivá většina uvedla nejčastěji pražskou Katedrálu sv. Víta, stala se tedy jasnou jedničkou ze všech sakrálních památek. Cisterciácký klášter Velehrad, známý mimo jiné z poutní tradice napsalo 36 dotazovaných. Olomoucký sv. Kopeček se objevil 24krát v odpovědích. Kromě církevních motivů návštěvy nabízí toto místo atraktivní lokalitu, neopomenutelným lákadlem může být zoologická zahrada. Výrazným počtem hlasů se může pochlubit také neznámá Stará Boleslav, která se dostala do povědomí prostřednictvím návštěvy papeže Benedikta XVI. Je nutné zdůraznit, že tato cesta Svatého Otce přilákala do Česka přes tři sta tisíc poutníků, z toho výraznou část tvořili právě Poláci. Jen málo respondentů uvedla kutnohorský Chrám sv. Barbary. Čekala jsem u této odpovědi větší ohlas, neboť vzdálenost Prahy od Kutné Hory není nikterak velká. Předpokládám, že povědomí o posledních dvou památkách (kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci) je zapříčiněno tím, že jsou zapsány v UNESCO. Na druhou stranu jsem přesvědčena, že si zaslouží větší pozornost, a proto je nutná kvalitnější propagace.

34

2.2.3 Povědomí o Těšínském Slezsku 2.2.3.1 Severní Morava a Slezsko

Moravskoslezský kraj se rozkládá v nejvýchodnější části České republiky. I když zdejší teritorium je spojováno především s těžbou černého uhlí a hutnictvím, nachází se v něm cenné přírodní oblasti, jež jsou chráněny. Podobně jako u ostatních krajů s výjimkou Prahy rezidenti tvoří podstatnou část návštěvnosti. Kraj je rozdělen do šesti turistických oblastí - Jeseníky, Beskydy, Opavské Slezsko, Ostravsko, Poodří – Moravské Kravařsko a Těšínské Slezsko. Každá oblast prezentuje svoji specifickou tvář. [Společnost Mag Consulting;2010;s.40]

2.2.3.2 Těšínské Slezsko

Slovo rozmanitost poměrně malého území nelépe vyjadřuje krajinu Těšínska. Horstvo Beskyd s mnoha horskými středisky potěší sjezdaře, běžkaře i děti. Pěší turisté mohou projít nevídaným pralesem Mionší, a poučit se o jeho fauně a flóře, nebo zdolat Rytířskou stezku na vrchol Čantoryje, kde z rozhledny je krásný výhled do údolí Wisły v Polsku. Právě oblast Beskyd stanoví klíčový prvek atraktivity Moravskoslezského kraje, proto je nutné stále tvořit nový obraz těchto hor. Příkladem mohou být nová horská střediska, které uspokojí potenciální turisty všech věkových kategorii. Celé teritorium je také protkáno početnými cyklistickými trasami, z nichž mnohé významně přispívají k rozvoji venkovské turistiky. Podle výsledků odborného úkolu Ústavu územního rozvoje, Těšínské Slezsko se může pochlubit silným využitím potenciálu cestovního ruchu obvodů ORP značenými cyklotrasami. Pro milovníky adrenalinu je připravené lanové centrum v Mostech u Jablunkova, golfové hřiště najdete v Ropici, zas příležitost vodních sportů využijete u Těrlické a Žermanické přehrady. Své zdraví můžete svěřit do péče Lázním Darkov. Jako poslední zmínku je nutné uvést Archeopark v Chotěbuzi-Podoboře, zámek Fryštát či kostel sv. Petra z Alkantary v Karviné, nazývaný „česká Pisa“. [15]

35

Otázka 9. Kde byste na mapě označil turistickou oblast Těšínské Slezsko?

1

Počet odpovědí 2 0 21 36

15

A B

C D

E F

Obr. 4 Turistické oblasti ČR [19]

Na základě této geografické otázky jsem chtěla zjistit, jestli Poláci mají představu, kde se nachází příhraniční turistická oblast s největším zastoupením polské menšiny. Správnou odpověď (varianta E) zvolilo až 36 dotazovaných. Velkou míru nejistoty jsem zaznamenala u možností D, F. Možná to souvisí s tím, že historické hraniční město Těšín (od kterého se celá oblast odvozuje) je relativně blízko příhraničním územím D a F. Odpovědi A, B a C vybrali pouze 3 dotazovaní. Zajímavé by mohlo být, jak by se s touto otázkou vypořádali občané ČR.

36

Otázka 10. Co se Vám vybaví pod pojmem Záolší?

Graf. 12: Co se Vám vybaví pod pojmem Záolší?

V desáté otázce se objevuje název Záolší. Zaolzie je polský název (v překladu do češtiny Záolší, tj. oblast za řekou Olší) východního dílu české části Těšínska, kde žije polská národnostní menšina. Po rozpadu Rakousko Uherska se Těšínské Slezsko ocitlo na pohraničí Polska a Československa. Doposud jednolitý region, který se po staletí vyznačoval silnou autonomii, byl rozdělen mezi dva nové státy. Hranice procházela městem Těšín, na které si oba státy dělaly nárok. Diplomatické jednání rozhodlo o roztržení centra knížectví, ze kterého je dneska Český a polský Těšín (v polském znění Cieszyn). [Kouřil;1992;s.10] Poláci, kteří zůstali na české straně, tvoří dodnes národnostní menšinu používající s oblibou název Záolší. Jak můžeme vyčíst z grafu, podařilo se mi touto fintou zmást většinu respondentů, kteří i když dokázali zařadit Těšinské Slezsko na mapě, Zaolší neuměli blíže specifikovat. Výjimku tvořila necelá polovina dotazovaných, z čeho 25% si patrně z názvu logicky odvodili řeku Olši. Někteří 12% si vybavili Ewu Farnou známou i na polské hudební scéně. Je to příklad jak známá osobnost může zviditelnit region, ze kterého pochází. Malý ohlas (5%) získal Český Těšín. Poslední spojení úzce koresponduje se sportem, kde se potvrdilo, že cestu HC Ocelářů za titulem doprovázeli taky Poláci.

37

Otázka 11. Zaujala by Vás na první pohled některá z těchto specifik Těšínska (viz. Plakát v příloze č.) natolik, abyste ji navštívil (-la)? Počet dotazovaných

Počet dotazovaných v %

31 29 15

41% 39% 20%

ano ne nevím


Graf. 13: Zaujala by Vás na první pohled některá z těchto specifik Těšínska na plakátě natolik, abyste ji navštívil?

Poslední otázka třetí části dotazníku zjišťovala první dojem respondentů z plakátu, který jsem vytvořila. Jak můžeme zpozorovat na grafu, podíl jednotlivých odpovědí byl docela vyrovnaný. Mezi počtem možností „ano“ a možností „ne“ byl velice malý rozdíl. Kladnou odpověď uvedlo 41% a zápornou 39% dotazovaných. 20 % nerozhodných respondentů zaškrtlo možnost „nevím“. Ilustrace na mapě nepředstavovala pro ně vystačující zdroj informací.

38

2.3 Shrnutí průzkumu 2.3.1 Návrh – I. část Celý výzkum se věnoval zjištění názorů polské klientely na turistickou destinaci ČR. Mnohá zjištění mají význam pro návrh na zvýšení příjezdů Poláků do naší země. Polský zákazník, účastník schengenské spolupráce, je pro Česko důležitým a blízkým zdrojem příjezdové turistiky. Je česká nabídka pro naše přeshraniční sousedy opravdu „blízká“? Do první části výzkumu jsem zařadila 5 otázek. Na první pohled se může zdát, že na základě pár odpovědí je nemožné sestavit návrh. Dle mého názoru, mohou být tyto odpovědi dobrým výchozím bodem. Na výsledky lze nahlížet optimisticky, neboť opakovaný příjezd u většiny respondentů dokazuje, že Češi jsou pro ně sympatickým národem. Toto zjištění je dobrým předpokladem pro přitáhnutí Poláků, kteří doposud neobjevili atraktivitu svých jižních sousedů. Základní „recept“ pro nabídku ušitou na míru pro polského návštěvníka je prodloužený víkend. Toto tvrzení mohu obhájit polskými státními svátky, ze kterých vychází tato možnost pobytu. Obliba prodloužených víkendů se projevila taky ve statistikách, v roce 2008 takto vyjelo 16% Poláků, v roce 2009 už 23%. [4] Jelikož je Česká republika jako na dlani, přímo se vybízí strávení těchto dnů v naší vlasti. Pro vytvoření kompletní nabídky samozřejmě nestačí určení délky pobytu. Neméně cenná jsou zjištění ohledně pozitiv a negativ. První věc, která mi utkvěla v hlavě, byla jazyková bariéra. Stanovila největší pozitivum (graf č. 4) a z druhé strany „neochota porozumět polštině“ byla třetím nejvýznamnějším negativem (graf č. 5). Pro hostitele (majitelé restaurací, ubytovacích zařízení, provozovatele sjezdovek) je to jasný signál: klient je pán, což znamená snažit se vyhovět jeho požadavkům, ochotně porozumět polštině. K tomu si dovoluji doporučit Čechům: „Více se smějte!“ Celá polsko-česká hraniční linie je posetá horskými pásmy (Jizerské Hory, Krkonoše, Orlické Hory, Jeseníky a Beskydy) a tvoří bezpochyby pro Poláka, který se nachází na hranici první vizuální dojem. Doporučila bych větší propagaci horských středisek formou billboardů, které přimějí projíždějícího turistu zastavit se a zdržet se na delší dobu. Je logické, že v tomto směru mají české hory silnou konkurenci (Alpy, Tatry). Přesto můžu konstatovat, že z roku na rok dochází k modernizaci středisek, čehož příkladem je Ski areál Ještěd. V souvislosti s organizací Mistrovství světa v klasickém lyžování

39

uskutečněným v roce 2009 se zlepšila úroveň dopravních zařízení a infrastruktury. Chtěla bych taky poukázat na muzikálovou scénu, která není v Polsku obvyklá. Přestože ji uvedl jenom jeden respondent, je pro Poláky velmi vzácná a může stanovit zpestření večerního programu. Cestování je spojeno s dobrým jídlem a pitím. Česká gastronomie je chloubou naší země. Již zmíněný projekt CzechSpecials má potenciál k tomu, aby přitáhnul taky turisty z Polska. Nezbytnou nutností je jeho zviditelnění.

2.3.2 Návrh – II. část

Je nutné zdůraznit, že i když je Česká republika církevními objekty zcela posetá, nedokáže tento potenciál moudře prodat na cestovním trhu. Z marketingového šetření vyplývá, že mimopražská církevní turistika hraje druhé housle. Předpokládám, že tato forma turizmu představuje trend příštích let. Pro polské klienty platí toto tvrzení dvojnásob, uvážíme-li že 95% se hlásí ke katolickému vyznání. Jak využít možnosti církevní turistiky k zvýšení incomingu?

Ideálním východiskem pro rozvoj církevní turistiky je vytváření nabídky, která spojí tuto větev cestovního ruchu s jinými doprovodnými aktivitami, např. se sportovním výletem. Toto propojení je důležité, protože většina turistů slučuje návštěvu kostela s prohlídkou města, procházkou v přírodě. Polští návštěvníci by určitě ocenili možnost zúčastnit se polských mší v kostelích v rámci svého pobytu v ČR. V této souvislosti by bylo vhodné využít služby mnoha polských kněží působících v českých farnostech. Zvyšující se význam církevní turistiky pozorují také české agentury. Pozitivním příkladem je agentura CzechTourism, která připravuje řadu projektů, které můžou nápomoci tomuto druhu turistiky. V roce 2013 se uskuteční 1150 výročí od příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Spolu s touto událostí je pozván papež Benedikt XVI. Nabízí se skvělá příležitost jak přilákat polské poutníky. V rámci integrovaného operačního programu je realizován agenturou HelpTour projekt „Prezentace a propagace církevních památek a kulturně-historického dědictví křesťanství na území České republiky.“ Smutnou realitou je, že, méně známé lokality jsou naneštěstí jenom v povědomí místních obyvatel a několika málo nadšenců. Příkladem může být městečko Nepomuk, které nevyužívá na plno známost svého rodáka Jana Nepomuckého k efektivní propagaci. Dalším příkladem může být čtvrtý nejstarší Sázavský klášter, který také není 40

turistický využít. Určitým přelomem může být již zmíněné cyrilometodějské výročí, které by mohlo pomoci menším poutním místům k větší popularitě. Doufám, že taky rozšíří obzory odborníkům cestovního ruchu a odrazí se v nabídkových trendech příštích let. Na základě informací získaných z osobní návštěvy krakovských cestovních kanceláří a agentur jsem zjistila, že ve svém produktovém portfoliu nabízejí poutě nebo církevněorientované zájezdy. Jan Pavel II je stále pro Poláky velkou autoritou, proto považují za nutné, aby místa související s touto osobností byly výrazně podtrženy v propagačních materiálech. Hodná komentáře je připomínka jednoho respondenta, který negativně zhodnotil organizaci návštěvy Svatého Otce ve Staré Boleslavi. Všimla jsem si, že internetové stránky spuštěny k této příležitosti byly dostupné v anglické, německé a italské verzi. Velkým minusem bylo pozdní zavedení polskojazyčné verze. Jelikož většina respondentu deklarovala účast na církevní akci ve skupině nebo individuálně, v rámci lepší organizace bych navrhla např. speciální vlakové spoje. V očích zahraničních turistů jsou Češi ateistickým národem, což však neznamená, že církevní památky postrádají duchovní hodnotu.

2.3.3 Návrh – III. část

V poslední části návrhu se budu věnovat mému rodnému kraji pod Beskydami. Průzkum prokázal, že Poláci (bez ohledu na to, ze které části Polska pocházejí) dokázali určit polohu Těšínského Slezska. Pokládám si otázku: Co z toho plyne pro turistu? Ten si většinou neláme hlavu administrativním rozdělením, ale hledá lákavou nabídku. Hlavně budování výstižné značky turistického regionu a vztah k zákazníkovi přispějí k větší návštěvnosti regionu. Mezi hlavní atraktivity můžeme zařadit hory a s nimi spojené sporty, kromě toho zvláště pro polskou klientelu odkrývá mnoho jiných podnětů. Atmosféra Těšínska je jedinečná v tom, že jí doplňuje polská komunita s charakteristickým nářečím, folklór a osobitá gastronomie. V případě letního prodlouženého víkendu bych navrhla spojit prvek poznání s účastí na některé z polských festivalů a slavností a tímto si „vychutnat“ vlastní národnost v jiném státě.

41

„Górolski Święto“ Každoročně v srpnu, vždy v sobotu a v neděli se v Jablunkově koná národopisná slavnost „Górolski Święto“. Jedná se o Mezinárodní folklorní setkání s přehlídkou zahraničních a regionálních souborů, mezi nimiž mají místo k prezentaci také dětské soubory a lidové kapely. Hostům jsou představeny nevídané zvyky a tradice, průvod krojovaných skupin, tance i písně, tradiční lidová řemesla a ochutnávka místních specialit (stryky, miodula).

Kino na hranici Proslulost slavnosti sahá již daleko za hranice našeho regionu, přiláká tak vždy tisíce diváků. Květnový víkend patří filmové přehlídce známé pod názvem Kino na hranici. Mezinárodní festival nad řekou Olší je znám příznivcům polského, českého a slovenského filmu již 12 let. V podobném duchu se nese i doprovodný program v podobě setkání tvůrců ze zemí vyšehradské čtyřky se svými fanoušky a filmových workshopů. Stále více návštěvníků, účastníků a zástupců médií láká, tako těšínská akce.

Svátek tří bratří Jedna z legend vypráví o třech synech knížete Leška – Bolkovi, Leškovi a Češkovi, kteří se vydali do světa a po dlouhém putování se sešli znovu u studánky poblíž řeky Olše, kde z radostného setkaní založili město Těšín. Každoročně v druhé polovině června se tato pověst v Českém Těšíně a polském Těšíně připomíná. Tyto dny se odehrávají ve znamení česko-polských společných oslav na náměstí za doprovodu bohatého kulturního programu.

Historické město Těšín bylo dle mého názoru perlou této oblasti. Ztratilo však svou dávnou slávu. Zhruba před sto lety tam jezdívala tramvaj, kterou až do první světové války nebrzdila žádná hranice. V současné době město disponuje hernami a casínem, vznikají obchody, kde se dá koupit syntetické drogy. Obnovení historické tradice města by zlepšila renomé celé oblasti.

Málokdo ví, že zde existuje unikátní kolekce dřevěných kostelíků, např. na Hrčavě, v Bystřici, Gutech, Albrechticích u Českého Těšína. Objevení krásy těchto míst záleží v značné míře od propagace regionu. Návštěva informačního centra v Českém Těšíně byla pro mne zklamáním. Na dotaz ohledně informačních letáků jsem obdržela 42

rozpačitou odpověď, že momentálně není nic k dispozici. Bohatství kulturní památky nepronikne do povědomí turistů, pokud nebude dostatečně zviditelněno v propagačních materiálech.

Pokládáte si otázku, proč byl kladen důraz na polskou menšinu v této práci? Jsem přesvědčena o tom, že nezbytnost spoluexistence lidí mluvících jinými jazyky, s různými hodnotami je solí tohoto regionu a má bezpochyby dopad na všechny oblasti života, mimo jiné na cestovní ruch.

Můžu tedy prohlásit, že Těšínské Slezsko má k dispozici uspokojivý a pestrý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu.

43

3 Závěr Hlavním cílem mé bakalářské práce byla analýza incomingu polských turistů do České republiky a navrhnout jeho zvýšení. Vypracování práce předcházela četba odborné literatury a sledování údajů zabývajících se touto tématikou. Úkolem teoretické části bylo vymezení pojmů a seznámení čtenáře se statistickými údaji ohledně příjezdů Poláků. Na základě praktické části se mi podařilo formou dotazníku získat názory polských občanů. Pomocí těchto odpovědí, rozdělených do tří okruhů jsem sestavila vstupní návrh podporující příjezdový cestovní ruch.

První okruh zachycoval obecnou charakteristiku návštěvníků, pohled na pozitiva a negativa a převažující důvody návštěvy. Je nutno nadále sledovat silné a zároveň slabé stránky, řídit se využíváním příležitostí a eliminováním hrozeb. Další zkoumanou oblastí byla církevní turistika. Právě v této oblasti dochází v posledních letech k zajímavému a perspektivnímu rozvoji.

Široká veřejnost vnímá, že příležitostí se

rozumí vždy něco nového či jiného. U sakrálních památek však toto tvrzení neplatí, neboť ne vždy absolutní novinka představuje něco významnějšího. Záleží hlavně na tom, jak dokážeme využít a prodat potenciál turistických památek. Povědomí o Těšínském Slezsku bylo posledním tématem výzkumu. Tady byl kladen důraz na propagaci Těšínská jako regionu s polskými kulturními tradicemi. Vizuální styk je nejlepší způsob prezentace území a služeb, které nabízí. Na jednu stranu posiluje identifikaci místních obyvatel s tímto územím, pro návštěvníky představuje jedinečnou možnost zachycení jeho specifik. Dlouhodobá a jednotná strategie daného regionu bezpochyby posiluje jeho marketingovou pozici.

Statistiky českého cestovního ruchu ukazují, že se obor vcelku úspěšně zotavuje z propadu, který zaznamenal v důsledku ekonomické krize. Vše nasvědčuje tomu, že mezinárodní příjezdy by mohly růst i příští rok.

Zpracována tématika mně zaujala a rozšířila mi obzory. Práci jsem pojala spíše všeobecně, proto může být dobrým podnětem pro další výzkum. Osobně si myslím, že v souvislosti s polským incomingem by si více pozornosti zasloužila církevní turistika. Právě tato forma cestovního ruchu je pro mne výzvou do budoucna.

44

Seznam použité literatury Monografie BRANNA, Justyna. Polacy w Czechach. Warszawa: Stowarzyszenie "Wspólnota Polska", 2004. 212 s. FORET, Miloslav; FORETOVÁ, Věra. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s.r.o, 2001. 180 s. ISBN 80-247-0207-X. HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. 7. vydání. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s.r.o., 2001. 99 s. ISBN 80-86034-39-9. HORNER, Susan; SWARBROOKE, John. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Přeložil J.Rezek. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2003. 488 s. ISBN 80-247-0202-0. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch základy. 2. přepracované. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4. MALÁ, V. Základy cestovního ruchu. Praha: Vysoká škole ekonomická v Praze, Fakulta mezinárodních vztahů, 2000. 100 s. ISBN 80-245-0439-1.

ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vydání. Praha 7: IDEA SERVIS, konsorcium, 2010. 397 s. ISBN 1866-086-10, ISSN 978-80-85970-68-5.

ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vydání. Praha 1: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. 244 s. ISBN 1866-048-99. PALATKOVÁ, Monika. Jak získat více příjmů z cestovního ruchu. Praha 7: Grada Publishing, a.s., 2006. 224 s. ISBN 80-247-1014-5. PÁSKOVÁ, Martina; ZELENKA, Josef. Výkaldový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky, 2002. 448 s.

45

ŠTYRSKÝ, Jiří; ŠÍPEK, Jiří. Geografie turismu Evropy a světa s důrazem na působení genia loci a zážitkovou turistiku. Čtvrté. Hradec Králové: GAUDEAMUS, Univerzita Hradec Králové, 2008. 205 s. ISBN 978-80-7041-442-2. Seriálové publikace POMYKAL, Jan. Církevní turistika - trend budoucnosti? COT business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Prosinec 2010, č. 12, s. 48-49. Dostupný také z WWW: . Společnost Mag Consulting. Profil Moravskoslezského kraje. COT business: Časopis pro profesionály v cestovním ruchu. Prosinec 2010, č. 12, s. 40. Dostupný také z WWW: . Elektronické publikace [1] Výsledky satelitního účtu cestovního ruchu (TSA) [online]. © 2002-2009 [cit. 201104-15].

Dostupné

z

WWW:

. [2] Turista v cestovním ruchu [online]. © 2002 [cit. 2011-14-02]. Dostupné z WWW: . [3]

Návštěvník

[online].

©

2002

[cit.

2011-14-02].

Dostupné

z

WWW:

. [4] Desatero otázek pro Ivanu Bílkovou [online]. © 2002-2009 [cit. 2011-02-20]. Dostupné

z

WWW:

. [5] CzechTourism [online]. © 2005-2011 [cit. 2011-03-20]. Dostupné z WWW: . [6] Asociace hotelů a restaurací ČR [online]. © 2010-2011 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: .

46

[7] Asociace českých cestovních kanceláří ČR [online]. © 2009 [cit. 2011-03-07]. Dostupné z WWW: . [8] CzechTravelogue [online]. © 2002-2009 [cit. 2011-02-03]. Dostupné z WWW: . [9]

CFOworld

[online].

2010

[cit.

2011-04-04].

Dostupné

z

WWW:

. [10] Instytut turystyki - Krajowe i zagraniczne podróże Polaków. [online]. © 1998 2011 [cit. 2011-03-09]. Dostupné z WWW: . [11] Strukturální fondy EU [online]. 2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [12] Evropská unie v České republice. [online]. 2011 [cit. 2011-03-18]. Dostupné z WWW: . [13] Česká republika [online]. 2010 [cit. 2011-04-16]. Dostupné z WWW: . [14] Monitoring domácího cestovního ruchu [online]. © 2002-2009 [cit. 2011-04-09]. Dostupné

z

WWW:

. [15] Těšínské Slezsko [online]. © 2007-2011 [cit. 2011-04-10]. Dostupné z WWW: . [16] Český statistický úřad [online]. © 2011 [cit. 2011-03-19]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . [17] Administrativní dělení Polska [online]. 2011 [cit. 2011-04-12]. Dostupné z WWW: . 47

[18] InfoČesko [online]. © 2002-2011 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z WWW: . [19]

Google mapy [online].

2011

[cit.

2011-04-16].

Dostupné z

WWW:

. [20] CzechTourism [online]. © 2005-2011 [cit. 2011-04-13]. Dostupné z WWW: . [21] Biuro Podróży AURORA [online]. 2011 [cit. 2011-04-17]. Dostupné z WWW: .

48

Přílohy A Dotazník zasílaný polským občanům B Státní svátky v Polsku C Marketingový plán na rok 2011 (CzechTourism) – Zahraniční zastoupení v Polsku D Nabídka polské CK Aurora – poutní zájezd do ČR

49

Příloha A Dzień dobry, Nazywam sie Dorota Molendova, jestem studentką Wyższej uczelni politechnicznej w Jihlave, kierunek Ruch turystyczny. Tematem mojej pracy licencjaciej jest: Incoming turystów polskich w RC. Zwracam się do Państwa z prośbą o wypełnienie ankiety anonimowej. Wyniki ankiety wykorzystane będą tylko w mojej pracy lic. Dziękuje uprzejmie za czas poświęcony na wypełnienie ankiety. I. Pogląd na Republikę Czeską 1. Ile razy Pan/Pani odwiedził(a) Republikę Czeską? (w razie odp. „nigdy” proszę przejść do odp. nr 6) nigdy

jeden raz

2/3 razy

więcej razy

2. Proszę wymienić pozytywne i negatywne strony RC. (Co się Państwu podoba, czego brakuje?)

3. Ile czasu Pan/Pani spędził(a) w RC? (w razie większej ilości pobytów, proszę podać najdłuższy) Jeden dzień

1-2 noclegi

3-7 noclegów

Dłuższy pobyt

50

4. Z jakiego źródła Pan/Pani dowiedział(a) się o możliwości odwiedzenia RC? tak

częściowo

nie

Centrum informacyjne CzechTourism Informacje z BP/AT Radio, televizja, prasa Internet Materiały propagacyjne Doświadczenie własne Rekomendacja krewnych

5. Z jakiego powodu Pan/Pani odwiedzilił(a) RC? 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.

Turystyka piesza Turystyka rowerowa Sporty wodne Sporty zimowe Inne sporty Zwiedzanie atrakcji turystycznych Turystyka pielgrzymkowa Zdrowie (Spa, łaźnie) Zabawa Odwiedziny krewnych/znajomych Imprezy sportowe Zakupy

II. Turystyka pielgrzymkowa 6. Posiada Pana/Pani zdaniem RC potenciał rozwoju turystyki pielgrzymkowej? tak

nie

niewiem

7. Jaką formę organizacji podróży wybierze Pan/Pani w razie uczestnictwa pielgrzymce (np. Velehrad) lub w innym wydarzeniu religijnym (wizyta Ojca Świętego)? indywidualnie

za pośrednictwem

w grupie

nie będę uczestniczył

8. Jakie zna Pan/Pani zabytki sakralne w RC?

51

III. Świadomość o Śląsku Cieszyńskim 9. W którym miejscu na mapie zaznaczyłby Pan/Pani Śląsk Cieszyński? A

B

C

D

E

F

A B

C D

E F

10. Co się Panu/Pani kojarzy z pojęciem „Zaolzie”?

11. Zainteresowało Pana/Panią któreś ze specyfik Śląska Cieszyńskiego umieszczonych na plakacie w takim stopniu, żeby je odwiedzić? tak

nie

niewiem

Płeć

□ Kobieta □ Mężczyzna Ktegoria wiekowa

□ poniżej 20 lat □ 21 – 26 lat □ 27 – 35 lat □ 36 – 50 lat □ Ponad 50 lat Miejsce pochodzenia (województwo):

52

Odwiedź i poznaj kraj, o którym nie zapomnisz…

53

Příloha B Státní a církevní svátky v Polsku v roce 2011

1. 1. 2011 Nový rok statní svátek 6. 1. 2011 Tři králové statní svátek 24. 4. 2011 Velikonoční neděle statní svátek 25. 4. 2011 Velikonoční pondělí statní svátek 1. 5. 2011 Svátek práce státní svátek 3. 5. 2011 Svátek ústavy státní svátek 12. 6. 2011 Svatodušní neděle statní svátek 23. 6. 2011 Boží tělo statní svátek 15. 8. 2011 Nanebevzetí Panny Marie statní svátek 1. 11. 2011 Svátek Všech svatých statní svátek 11. 11. 2011 Svátek nezávislosti státní svátek 25. 12. 2011 Vánoce statní svátek 26. 12. 2011 Sv. Štěpán statní svátek

54

Příloha C MARKETINGOVÝ PLÁN 2011 - Zahraniční zastoupení v Polsku s působností pro Litvu a Lotyšsko Zdrojová země: Polsko: 1. Jižní regiony, sousedící s ČR, kde se rekrutují i jednodenní návštěvníci a regiony ekonomicky silné Vojvodství Śląskie (Katowice), vojvodství Opolskie (Opole), vojvodství Dolonośląskie (Wrocław), vojvodství Wielkopolskie (Poznań), Mazowieckie (Warszawa) 2. Regiony, jejichž sídelní město je velkou aglomerací a které jsou spádové do ČR: vojvodství Łódzkie (Łódź), vojvodství Wilekopolskie (Poznań), Małopolskie (Kraków), Dolnoslaskie (Wrocław) Hlavní propagovaná témata: –

Kulturní bohatství ČR - zámky, hrady, památky Unesco

–

Gastronomie - především na kuchyni, pivo, ekoturistika

–

Spa,welness - oblíbeno nejvíce mezi Poláky

–

Volný čas – zaměřeno na sport, adrenalín, segmentováno podle cílových skupin, v zimě lyže. Oblíbená nedotknutá příroda, národní parky

–

Nově - větší důraz na poutní turistiku

Hlavní žádané destinace ČR na trhu: –

Střední, Východní a Jižní Morava

–

Krkonoše

–

Jizerské hory

–

Praha a okolí

–

Karlovy Vary a okolí

55

Hlavní cíle pro rok 2011: ‐ Spolupráce s TO

každý týden newsleter ‐ nové informace, nabídky nových ubytovacích či jiných zařízení ČR

prezentace v rámci akce Ochutnejte Českou republiku

prezentace v rámci veletrhů a pozvání na veškeré akce CzechTourism, které jsou určeny pro veřejnost

fam tripy

‐ Propagace v odborném tisku Více pouze elektronicky, spíše zaměření na tisk pro veřejnost. Pokud reklama, tak nového produktu v ČR. ‐ Veletrhy Polsko –

Veletrh cestovního ruchu „Glob“‐ Katowice ‐ 25‐27.3.2011

–

Veletrh cestovního ruchu „Mezinárodní veletrh CR“ ‐ Wroclaw ‐ 8‐10.4.2011

–

Veletrh cestovního ruchu „V stronie slonca“ (venkovní)‐ Opole – 12‐14.5.2011

–

Veletrh cestovního ruchu TS Poznan‐ 19‐22.10.2011

–

Workshopy

‐ Akce pro veřejnost:

Zelená hora – česko-polské závody psích spřežení - rozdávání aktuálních materiálů + pozvánka do ČR - 4. ledna

Katovice - slavnostní otevření místa s českými materiály a CK zaměřené na ČR – 2. února

Prezentace v Bydgoszczy – prezentace pro CK a tisk + otevření stálého místa českými propagačními materiály - ½ března

Lublin – prezentace Czech Specials - 2. polovina dubna

56

Varšava - Parada Shumana. Stánky v centru města, po dva dny - bohatý kulturní program - polovina května

Poznaň - Svatojánský jarmark – možnost účasti českých subjektů - polovina června

Zielona Góra ‐ „Winobranie“ stánky na náměstí, kulturní program pro veřejnost - polovina září

Prezentace v OC Katowice vystavovatelé z ČR, doprovodný program hudba, ochutnávky a soutěže o ceny – zrušeno z důvodu nedostatečného zájmu vystavovatelů, polovina října

Prezentace v OC Galeria Dominikańska – druhá polovina října - 18 vystavovatelů z ČR, doprovodný program hudba, ochutnávky a soutěže o ceny

Prezentace v OC Karolinka Opole: druhá polovina listopadu vystavovatelé z ČR,

doprovodný program hudba, ochutnávky a soutěže o ceny ‐ zrušeno z důvodu nedostatečného zájmu vystavovatelů

Gwiazdka – polovina prosince ‐ prezentace na náměstí v Krakově

-

Study tour pro novináře:

Press tripy největších polských televizí

tématicky zaměřené press tripy: druhá polovina března - české lázeňství + welness,

druhá polovina května - folklorní slavnosti na jižní Moravě + moravská pivní cesta

-

Study tour pro CK:

druhá polovina března - pivní turistika, lázně, muzea + aktivní nabídka polovina dubna - Anežka česká + Jan Nepomucký druhá polovina dubna - Jan Sarkander + Cyril a Metoděj polovina října - nabídka pro školní skupiny v blízkosti státních hranic polovina září ‐ vinařská turistika polovina května - severní Morava + Jeseníky druhá polovina března ‐ pivní turistika, lázně, muzea + aktivní nabídka Pozn.: na propagačních akcích v Litvě spolupráce s velvyslanectvím ve Vilniusu. Na území Polska ‐ spolupráce na prezentačních akcích ČC, ZÚ a také CzechTradu. [20]

57

Příloha D

Pielgrzymka – Sanktuaria Czech 1 dzień Wyjazd o 07.00. Przejazd do Ołomuńca połączony ze zwiedzaniem: Kościół św. Michała Archanioła (relikwie św. Jana Sarkandra, Katedra, Pałac Biskupi). Przejazd do Brna, zwiedzanie miasta: Katedra św. Piotra i Pawła, Kościół Kapucynów. Przejazd do Welehradu (św. Cyryl i Metody), zwiedzanie Bazyliki oo. Cystersów. Przejazd na nocleg w okolicach Brna, obiadokolacja. 2 dzień Po śniadaniu wykwaterowanie i wyjazd do Svatey Hory – Sanktuarium M. B. Nieustającej Pomocy. Po południu przyjazd do Pagi połączony ze zwiedzaniem: Vaclavskie Namesti, pomnik Vaclava, stary Rynek, dzielnica żydowska. Zakwaterowanie i obiadokolacja. 3 dzień Po śniadaniu zwiedzanie miasta: Hradczny, Loreta (80 Kcz), Katedra św. Wita (150 Kcz), wieża Mihulka, kościół św. Jerzego, Złota Uliczka, wieża Daliborka, kościół św. Mikołaja, Pałac i ogrody Walenstajna, Powrót do hotelu. Kolacja i nocleg. 4

dzień

Po śniadaniu wykwaterowanie i wyjazd do Kutnej Hory połączony ze zwiedzaniem: kościół św. Barbary, Pałac renesansowy, sztolnia srebra (jeżeli będzie otwarta), rynek miejski, studnia gotycka. Powrót godzinach wieczornych. Cena przy grupie powyżej 40 osób płacących od 650 zł/os Cena przy grupie powyżej 30 osób płacących od 700 zł/os Cena zawiera: • Przejazd autokarem • 3 noclegi, pokoje 2osobowe z łazienkami • 3 śniadania, 3 obiadokolacje • Opiekę pilota na całej trasie • Ubezpieczenie NNW i KLiA Cena nie zawiera: • Biletów wstępu do zwiedzanych obiektów ok 1000 Kcz [21]

58

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Incoming polských turistů. Bakalářská práce

Recommend Documents