VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
E u ro v í k e n d y a n e b p o z n á v á n í k r á s e v ro p s k ý c h m e t ro p o l í Bakalářská práce
Autor: Dana Kopencová Vedoucí práce: Mgr. Eva Horňáková Jihlava 2011
Anotace Předmětem této bakalářské práce je analýza povědomí zájemců o eurovíkendech, zhodnocení potenciální poptávky a nabídky a vytvoření návrhu vlastního eurovíkendu. První část této práce popisuje cestovní ruch, jeho historický vývoj, předpoklady a cestovní ruch ve světě a v Evropě. Další část se zabývá eurovíkendy, zhodnocením nabídky vybraných cestovních kanceláří a vyhodnocením dotazníků, jejichţ cílem bylo zjistit povědomí a potenciální poptávku o tento typ zájezdů. Závěrečná část této práce je zaměřena na vytvoření nového návrhu eurovíkendu včetně finanční kalkulace.
Klíčová slova Cestovní ruch, eurovíkendy, nabídka, poptávka, kalkulace zájezdu
Annotation The subject of this bachelor thesis is an analysis of prospective customer’s awareness of euroweekends, an evaluation of their potential demand and supply and creation of proposal for my own euroweekend. The first part of this thesis describes travel and tourism, its historical development, anticipations and travel and tourism in the world and in Europe. Next part deals with euroweekends, the evaluation of supply of chosen travel agencies and the evaluation of questionnaires whose aim was to find out awareness and potential demand of this type of tours. The last part of the thesis is focused on creation of new proposal for euroweekend including financial calculation.
Key words Travel and tourism, euroweekends, supply, demand, tour calculation
Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Evě Horňákové za odborné vedení, poskytnuté rady a připomínky, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji i všem ostatním za rady a podporu poskytnuté během psaní.
Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis
Obsah Úvod ................................................................................................................................. 8 1
Cestovní ruch........................................................................................................... 9
2
Historie a vývoj cestovního ruchu ....................................................................... 10
3
Předpoklady cestovního ruchu ............................................................................ 14 3.1
3.1.1
Přírodní předpoklady ................................................................................ 15
3.1.2
Kulturní předpoklady ................................................................................ 16
3.2
Selektivní předpoklady..................................................................................... 17
3.2.1
Objektivní předpoklady ............................................................................ 17
3.2.2
Subjektivní předpoklady ........................................................................... 17
3.3
4
Lokalizační předpoklady .................................................................................. 14
Realizační předpoklady .................................................................................... 18
3.3.1
Dopravní předpoklady .............................................................................. 18
3.3.2
Materiálně-technické předpoklady ........................................................... 18
Oblasti a střediska cestovního ruchu .................................................................. 20 4.1
Oblasti cestovního ruchu .................................................................................. 20
4.2
Střediska cestovního ruchu .............................................................................. 20
5
Cestovní ruch ve světě .......................................................................................... 22
6
Cestovní ruch v Evropě ........................................................................................ 24
7
Eurovíkendy .......................................................................................................... 25 7.1
Nabídka eurovíkendů ....................................................................................... 26
8
7.1.1
Čedok a. s. ................................................................................................. 26
7.1.2
EXIM Tours a. s........................................................................................ 28
7.1.3
FISCHER, a. s. .......................................................................................... 29
7.1.4
Student Agency ......................................................................................... 29
7.1.5
INVIA.CZ, a. s. ......................................................................................... 32
7.2
Zhodnocení nabídky ......................................................................................... 33
7.3
Poptávka po eurovíkendech ............................................................................. 34
7.4
Zhodnocení poptávky ....................................................................................... 48
Kalkulace zájezdu ................................................................................................. 49
Závěr .............................................................................................................................. 56 Seznam použité literatury ............................................................................................ 58 Přílohy ............................................................................................................................ 62
Úvod Cílem této bakalářské práce je analýza povědomí zájemců o eurovíkendy a zhodnocení potenciální poptávky a nabídky. Dalším úkolem je vytvoření návrhu vlastního eurovíkendu včetně finanční kalkulace. První část práce bude zaměřena na definování pojmu cestovní ruch a na jeho historický vývoj. Dalším bodem bude popsání předpokladů cestovního ruchu. Práce se bude také zabývat cestovním ruchem ve světě a v Evropě. Další kapitola uţ bude zaměřena přímo na eurovíkendy jako specifickou formu dovolené a pokusí se vysvětlit, co tento typ zájezdů znamená a co si pod tímto pojmem mohou lidé představit. Následovat bude zhodnocení nabídky eurovíkendů vybraných cestovních kanceláří. Analýza povědomí zájemců o eurovíkendy bude zkoumána pomocí dotazníkového šetření. Tímto způsobem se bude také zjišťovat potenciální poptávka a zájem lidí o tento typ dovolené. Poslední část práce bude zaměřena na tvorbu originálního návrhu eurovíkendu. Snahou bude vybrat zajímavou destinaci, která by mohla zaujmout zákazníky cestovních kanceláří. Součástí tohoto návrhu bude i finanční kalkulace.
8
1 Cestovní ruch Cestovní ruch je v dnešní době neodmyslitelnou součástí způsobu ţivota mnoha lidí. Tento způsob vyuţívání volného času a uspokojování potřeb, jako je odpočinek, zábava, touha po nových záţitcích či poznání, se stává trendem moderního ţivotního stylu. Cestovní ruch můţeme označit za fenomén současné doby. Kaţdoročně překročí hranice na celém světě na cestách za rekreací, zábavou, poznáním či obchodem okolo tři čtvrtě miliardy lidí. Cestovní ruch také patří k nejvýznamnějším oborům ve světovém hospodářství a je jedním z největších zaměstnavatelů. (Ryglová, 2007, s. 5) Samotné definování pojmu cestovní ruch je obtíţné a existuje celá řada definic. Za mezník v definování cestovního ruchu je povaţována Mezinárodní konference o statistice cestovního ruchu, která byla pořádána Světovou organizací cestovního ruchu v červnu 1991 v Ottavě. Zde došlo k vymezení a definování základních pojmů z oblasti cestovního ruchu. Samotný cestovní ruch zde byl definován jako „činnost osoby, cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí (mimo místo bydliště) a to na dobu kratší než je stanovena, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“(Indrová, 2009, s. 12) K této definici jsou ještě dvě upřesňující podmínky: -
stanovenou dobou v mezinárodním cestovním ruchu se rozumí jeden rok, v domácím cestovním ruchu pouze šest měsíců,
-
výdělečná činnost není zaloţena na trvalém či přechodném pracovním poměru. Tato podmínka ale nevylučuje sluţební, pracovní, obchodní a podobné cesty s pracovní motivací.
Z výše uvedených podmínek tedy vyplývá, ţe jsou z cestovního ruchu vyloučeny cesty v rámci místa trvalého bydliště, pravidelné cesty do zaměstnání a do ciziny, dočasné přestěhování se za prací a dlouhodobá migrace. (Lednický, Vaněk, Pyka, 2008, s. 39)
9
2 Historie a vývoj cestovního ruchu Prvopočátky cestovního ruchu spadají uţ do doby před naším letopočtem a cestování bylo spjato se starověkými civilizacemi. Za nejstarší cestovatele jsou povaţováni uţ starověcí Egypťané, Sumerové, Peršané, Féničané, Řekové a Římané. K cestování vedla řada motivů - zajištění obţivy, obchod, náboţenství, poznávání či důvody vojenské a politické. Ve středověku patřilo cestování k ţivotnímu stylu šlechty, bohatých měšťanů a kupců. Cestování bylo spojeno s přípravou na budoucí povolání či sluţbu. Ve 13. století začínají obchodní a objevitelské cesty do zámoří. K nejznámějším cestovatelům patří benátský kupec Marco Polo, který se proslavil svými cestami do Číny. V 15. století docházelo k dalšímu rozmachu zámořských cest. K nejvýznamnějším objevitelům této doby patří italský mořeplavec a objevitel Ameriky Kryštof Kolumbus, portugalští mořeplavci Vasco da Gama, Fernão de Magalhães a Bartolomeu Diaz. (Ryglová, 2007, s. 14) V 16. a 17. století existovalo pro šlechtice a kupce právo volného pohybu po cizím území. Od 17. století se objevují zmínky o průvodcích. Většinou šlo o zcestovalé krajany či důvěryhodného městského obyvatele. Jejich úkolem bylo ulehčovat poutníkům cesty díky svým znalostem a chránit je před přepadeními. Počátky moderního cestovního ruchu jako takového se datují do 17. a 18. století. Za zkušenostmi cestovali především šlechtici a tovaryši. K dalšímu rozvoji cestovního ruchu došlo na přelomu 18. a 19. století společně s rozvojem společnosti, průmyslu a především dopravy. V 19. století se začala vyuţívat pára. Důleţitým mezníkem dopravy byl vynález benzínového motoru na konci 19. století. Rozvoj silniční a ţelezniční dopravy umoţnil cestovat většímu mnoţství lidí. S tímto je spojen rozvoj ubytovacích a stravovacích zařízení. První hotely se začaly budovat ve Francii, Německu, Anglii a Švýcarsku. (Francová, 2003, s. 9) Vznik organizovaného cestovního ruchu se datuje do roku 1841 a je spojen s průkopníkem a zakladatelem moderního cestovního ruchu Angličanem Thomasem Cookem. Ten 5. července 1841 uspořádal první výlet osobním vlakem na trati 10
Leicester–Loughborough. Tato událost je povaţována za zrod první cestovní kanceláře. V roce 1855 zorganizoval první zahraniční zájezd na Světovou výstavu v Paříţi a od roku 1856 pořádal pravidelné zájezdy i do ostatních evropských zemí. Svou činnost pak rozšířil zaloţením filiálek i na ostatních kontinentech a také začal vyuţívat řadu prvků, které jsou nezbytné i pro dnešní cestovní kanceláře – vydávání voucherů, pouţívání rooming listů, zpracování popisů tras, časových harmonogramů a programů zájezdů a uzavírání dohod se ţelezničními společnostmi o vydávání jízdenek za smluvní ceny. Další důleţitou postavou v cestovním ruchu byl Němec Karl Baedecker, který v roce 1827 zaloţil nakladatelství a posléze vydal prvního kniţního průvodce. Jeho průvodci obsahovaly nejen mapy, trasy, dopravní spojení nebo údaje o památkách a ubytování, ale také podrobné praktické rady pro cestování. Cílem Karla Baedeckera bylo usnadnit a zpřístupnit cestování i lidem ze středních vrstev. (Hesková, 2006, s. 41-42) Novodobý cestovní ruch se začal formovat na přelomu 20. století. Cestovní ruch se stává stále více masový a je významnou součástí nejen ţivotní úrovně, ale také národního hospodářství. Jak uvádí Petrů (1999, s. 10), novodobý cestovní ruch se člení do tří etap – období do 1. světové války, období mezi dvěma světovými válkami a období po 2. světové válce.
První etapa – období do 1. světové války V tomto období došlo k rozvoji výroby, coţ přineslo větší fond volného času pro vyšší a později i pro střední a niţší vrstvy společnosti. To poskytlo lidem moţnost cestovat. Vyšší vrstvy trávily svůj volný čas v luxusnějších lázeňských střediscích a letoviscích, zatímco střední a niţší vrstvy trávily kratší pobyty v přírodě. Došlo k liberalizaci cestovního ruchu. Účastníci cestovního ruchu mohli cestovat volně bez váţnějších administrativních omezeni ze strany jednotlivých států. Do rozvoje cestovního ruchu nezasahoval ani stát. Dále došlo k prudkému rozvoji materiálně-technické základny a to hlavně v lázeňských a přímořských oblastech. V cestovních kancelářích, hotelích a dalších zařízeních pak také vznikají nové specifické pracovní profese, jejichţ úkolem bylo zprostředkovávat, poskytovat a zajišťovat dopravní, ubytovací, stravovací a další sluţby. 11
Druhá etapa – období mezi dvěma světovými válkami Na další rozvoj cestovního ruchu měla velký vliv 1. světová válka. Kvůli společenským a hospodářským problémům došlo ke zhoršení stavu národních ekonomik a většina států přikročila k opatřením, která omezovala mezinárodní vztahy. K dalšímu omezení zahraničního i domácího cestovního ruchu přispěla světová hospodářská krize ve 30. letech. V tomto období se zpomalil rozvoj materiálně-technické základny. Na druhou stranu ovšem došlo k rozvoji automobilismu a dopravy, coţ přispělo ke společenským a ekonomickým změnám. Začala se stavět zařízení zabezpečující sluţby motoristům. Dále došlo k rozvoji všech základních forem a druhů cestovního ruchu a cestovní ruch se začíná také realizovat i v zimní sezóně. Řada států si pak uvědomila ekonomický význam zahraničního cestovního ruchu a začala ho podporovat. S jeho rozvojem bylo nutné zřídit mezinárodní organizace a orgány, které by byly schopné řešit problémy na mezinárodní úrovni. Organizační změny vedly k rozšiřování a zkvalitňování sluţeb. Velký důraz byl kladen na odbornou přípravu pracovníků, a proto byly v tradičních zemích cestovního ruchu (Švýcarsko, Rakousko) poloţeny základy speciálního odborného vzdělávání.
Třetí etapa – období po 2. světové válce Významným znakem cestovního ruchu v tomto období byl prudký rozvoj všech jeho druhů a forem. Cestovní ruch se stává běţnou součástí ţivota. Rozvíjí se jak dlouhodobý, tak i krátkodobý cestovní ruch a příměstská rekreace. Ke změnám docházelo i v materiálně-technické základně. Nejintenzivněji se rozvíjela doprava a to především letecká a silniční. Tyto změny umoţnily zpřístupnit nové geograficky vzdálené a turisticky zajímavé destinace. Velkou změnou byl přesun cestovního ruchu do zimní sezóny, coţ podpořilo výstavbu v horských oblastech. Do zahraničního i domácího cestovního ruchu začal výrazněji zasahovat stát. Přebíral roli investora výstavby důleţitých sítí (voda, plyn, elektřina, silnice,…), aby pobídl hotelové společnosti a podniky cestovního ruchu k výstavbě a rozvoji daného území. To mělo přinést daňové výnosy a nová pracovní místa pro místní obyvatelstvo.
12
Velká pozornost byla věnována odbornému vzdělání. Zvýšení kvalifikace pracovníků pak mělo za následek zkvalitňování sluţeb cestovního ruchu.
13
3 Předpoklady cestovního ruchu Předpoklady (nebo také podmínky či faktory) cestovního ruchu jsou jednou z hlavních otázek, kterými se zabývá geografie cestovního ruchu. Tyto předpoklady mají vliv na vlastní existenci a také rozvoj cestovního ruchu. Ten se v dnešní době vyskytuje téměř po celém světě. Jeho prostorové rozloţení je však nerovnoměrné, coţ souvisí právě s předpoklady cestovního ruchu. Tyto předpoklady člení Holeček, Mariot a Střída (2001, s. 15) na předpoklady lokalizační, selektivní a realizační.
Obrázek 1 – Předpoklady cestovního ruchu
3.1 Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady umoţňují umístit aktivity cestovního ruchu do konkrétní oblasti a rozhodují o funkčním vyuţití této oblasti cestovním ruchem. V místech, kde se vyskytují příznivé hodnoty, se můţe cestovní ruch dále rozvíjet. Tyto předpoklady se dělí na přírodní a kulturní. (Drobná, Morávková, 2004, s. 21)
14
3.1.1 Přírodní předpoklady Přírodní předpoklady souvisejí s přírodním prostředím a s jeho rozmanitostí. Mají relativně trvalý charakter. Přírodní podmínky a atraktivity jsou takové ojedinělé přírodní zvláštnosti, které dělají určitou oblast pro cestovní ruch přitaţlivější. Patří sem reliéf, klimatické poměry, vodstvo (povrchové i podzemní), fauna a flóra. Dá se říci, ţe ty nejvýznamnější oblasti cestovního ruchu vznikly tam, kde se nachází příznivé podmínky více neţ jednoho z těchto přírodních činitelů ve spojení s ostatními předpoklady cestovního ruchu. (Hamarnehová, 2008, s. 22-23)
Reliéf Reliéf (povrch) má velký vliv na atraktivitu určitého místa pro jeho vyuţívání v cestovním ruchu. Nejlepší předpoklady z hlediska cestovního ruchu mají většinou území s větší členitostí a rozmanitostí (výškové rozdíly, písčité pláţe, skalní města, sopečné nebo krasové jevy).
Klimatické poměry Klimatické poměry mají vliv na celkový charakter počasí v konkrétní oblasti. To je dáno polohou v některém z podnebných pásů. Pro cestovní ruch jsou faktory, jako je teplota, mnoţství sráţek, délka slunečního svitu, vlhkost vzduchu velice důleţité. Podnebí také hraje důleţitou roli vzhledem k sezónnosti. Podle Hraly (2002, s. 16) mají v celosvětovém srovnání největší význam pro cestovní ruch dva podnebné pásy – mírný a subtropický. V ostatních jsou podmínky pro masový cestovní ruch nevhodné.
Vodstvo Povrchové vody (moře, jezera, umělé vodní plochy a řeky) jsou pro cestovní ruch velice významné. Umoţňují především koupání a vodní sporty. Sezónní vyuţitelnost však velice závisí na teplotních poměrech. Z povrchových vod jsou nejpřitaţlivější moře. Jak uvádí Hrala (2002, s. 17-18), k nejvýznamnějším oblastem patří Středozemní moře, ostrovy amerického Středomoří a přilehlý jihovýchod USA, Havajské ostrovy a kalifornské pobřeţí USA a Mexika a v Indickém oceánu jsou to ostrovy Mauricius, Réunion, Seychely a Madagaskar.
15
Podzemní vody jsou pro cestovní ruch důleţité především tam, kde se dostávají na zemský povrch a to v podobě minerálních či termálních pramenů s léčebnými účinky. Jejich atraktivita je zvyšována jejich relativně sporadickým výskytem. Tyto prameny jsou tedy základním předpokladem pro vznik lázeňských středisek, která patří k historicky nejstarším centrům cestovního ruchu. Z dalších typů podzemních vod jsou pro účastníky cestovního ruchu velice atraktivní gejzíry. K světově nejznámějším oblastem patří Island, Nový Zéland a USA.
Fauna a flóra Fauna a flóra mají na rozmístění cestovního ruchu relativně menší vliv. V současné době jsou oblíbené cesty za exotickou zvěří a to především do afrických národních parků a rezervací (národní park Serengeti v Tanzánii, Krügerův národní park v JAR), kde se pořádají turistická a fotografická safari. Pro řadu afrických zemí má tato forma cestovního ruchu velký ekonomický význam. Více se však zvěř prosazuje ve vztahu k cestovnímu ruchu orientovanému na lov a rybolov. Oproti odstřelu zvěře a lovu ryb ve volné přírodě se však v dnešní době stále více prosazují chovné obory a umělé vodní nádrţe. (Hrala, 2002, s. 21) Vliv na cestovní ruch má samozřejmě i rostlinstvo, které úzce souvisí s umístěním v podnebném pásu. Jeho rozmanitost doplňuje celkový obraz krajiny. Velmi oblíbenými turistickými cíli jsou národní parky. Ve vyspělejších zemích mají lesní porosty význam pro letní rekreaci a turistiku. Objekty zájmu se mohou stát i vzácně se vyskytující rostlinné druhy.
3.1.2 Kulturní předpoklady Kulturní (kulturně-historické) předpoklady souvisí s výsledky tvořivé činnosti člověka a také s historickým vývojem území a uspokojují především poptávku po poučení, vzdělání a zábavě. Tyto předpoklady Hamarnehová (2008, s. 29) dále dělí na kulturněhistorické památky (architektonické památky – hrady, zámky, sakrální stavby, městské historické celky; památky technické, národně-historické a památky lidové architektury), kulturní zařízení a kulturní akce (zařízení soustřeďující sbírky různého druhu - muzea, galerie, knihovny, skanzeny; zařízení realizující kulturní a jiné akce – divadelní představení, hudební a jiné festivaly, folklorní a jiné slavnosti, kongresy, sympozia, 16
náboţenské slavnosti a poutě) a sportovní či zábavní akce (mistrovství, olympijské hry, karnevaly, býčí zápasy, zábavní a tematické parky). Z toho vyplývá, ţe k významným turistickým cílům patří také města, ve kterých se nachází řada těchto kulturních památek a lokalit.
3.2 Selektivní předpoklady „Selektivní předpoklady cestovního ruchu vyjadřují způsobilost společnosti dané oblasti či země podílet se na cestovním ruchu aktivně i pasivně, tzn. přijímat účastníky cestovního ruchu i stávat se jimi.“ (Drobná, Morávková, 2004, s. 21) Díky těmto předpokladům máme moţnost vybrat oblasti nebo obyvatele, kteří mají ty nejlepší předpoklady pro účast na cestovním ruchu. Dělí se na předpoklady objektivní a subjektivní.
3.2.1 Objektivní předpoklady Do objektivních předpokladů se řadí celý soubor faktorů, které mají vliv na cestovní ruch v daném území. Patří sem faktory politické (mírové uspořádání světa bez válečných konfliktů, politická a bezpečnostní stabilita, charakter politického systému), ekonomické (ekonomická a ţivotní úroveň obyvatel, fond volného času), demografické (věková struktura, vzdělání, zaměstnání, hustota zalidnění), urbanizační (růst městského osídlení, příliv lidí z venkova do měst) a ekologické (dopady cestovního ruchu na ţivotní prostředí). Pro cestovní ruch jsou nevhodné oblasti, kde vládne vnitřní neklid, kde je ohroţena bezpečnost návštěvníků (občanské války, náboţenský extrémismus), ale také země nejchudší či území s narušeným ţivotním prostředím. Vliv na cestovní ruch také můţou mít dočasné situace, jako jsou stávky nebo ţivelné katastrofy. (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 17-18)
3.2.2 Subjektivní předpoklady Subjektivní předpoklady jsou tvořeny řadou psychologických a sociologických faktorů, jako jsou rodinné poměry, příslušnost k sociální a profesní skupině, znalost jazyků a dalšími faktory, ke kterým patří propagace a reklama. Ty pak mají vliv na vytváření módnosti určité destinace. Důleţitým předpokladem pro účast na cestovním ruchu je také dosaţení určitého stupně vzdělání společnosti a samozřejmě záleţí i na předchozích 17
zkušenostech s cestováním. Kombinace těchto faktorů pak má značný vliv na rozhodování lidí o účasti na cestovním ruchu. (Hamarnehová, 2008, s. 21-22)
3.3 Realizační předpoklady Realizační předpoklady umoţňují uskutečnit nároky účastníků cestovního ruchu v těch oblastech, které disponují vhodnými lokalizačními předpoklady. Poskytují moţnost tato místa dosáhnout a vyuţívat je jak k pobytu, tak k rekreaci i jiným aktivitám. Mají tedy značný vliv na rozhodování účastníků cestovního ruchu. Dělí se na předpoklady dopravní a materiálně-technické. (Drobná, Morávková, 2004, s. 22)
3.3.1 Dopravní předpoklady Dopravní předpoklady patří mezi základní podmínky pro moţnost realizace cestovního ruchu. Doprava poskytuje účastníkovi cestovního ruchu moţnost dostat se z výchozího místa do místa, které si přeje navštívit. Moderní doprava zvyšuje dostupnost oblastí. To vede ke zvyšování dopravních vzdáleností a tudíţ k moţnosti zapojovat do cestovního ruchu stále nové oblasti. Význam dopravy vzhledem k rozvoji poptávky po cestovním ruchu roste. Pro návštěvníky je totiţ velice důleţitá dostupnost daného místa, časová dosaţitelnost, hustota a kvalita dopravní sítě.
3.3.2 Materiálně-technické předpoklady Materiálně-technické předpoklady cestovního ruchu se týkají vybavení územní infrastrukturou. Nejběţnější dělení materiálně-technické základny je dělení podle účelu, ke kterému slouţí a to na základní a doplňková zařízení. Do základního zařízení patří taková zařízení, která poskytují základní sluţby pro účastníky cestovního ruchu – ubytovací, stravovací a dopravní zařízení. Hlavním úkolem doplňkových zařízení je pak doplňování těchto základních sluţeb a vytváření sluţeb komplexních, po kterých je poptávka.
Jedná
se
o
kulturní
zařízení
(kina,
divadla,
koncertní
síně),
zprostředkovatelská zařízení (cestovní kanceláře a agentury, průvodcovské agentury), obchodní sítě, zařízení finančních sluţeb (banky, směnárny), zařízení komunálních sluţeb (veřejné osvětlení, dodávky vody a energie) a zařízení ostatních sluţeb (zdravotnická zařízení, bezpečností sluţby a ostatní osobní sluţby – kadeřnictví, kosmetiky, masáţe). U takovýchto zařízení je potom velice důleţitá kvalita 18
poskytovaných sluţeb, jejich kapacita, ale také vyuţívání nových technologií v rezervaci, propagaci a organizaci. (Hamarnehová, 2008, s. 35-37)
19
4 Oblasti a střediska cestovního ruchu 4.1 Oblasti cestovního ruchu „Oblasti (regiony) cestovního ruchu jsou rozsáhlejší území, v nichž se výrazně uplatňují některé z předpokladů rozvoje cestovního ruchu. Hlavní úlohu mají předpoklady lokalizační, ale značný význam má i existence předpokladů realizačních.“ (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 18) Oblasti cestovního ruchu se podle Holečka, Mariota a Střídy (2001, s. 19) mohou rozlišovat podle významu do těchto kategorií: 1) oblasti s mezinárodním významem - Havajské ostrovy, pobřeţí Karibského moře, Středomoří, Alpy 2) oblasti s celostátním významem - Krkonoše v České republice, pobřeţí Baltského moře v Německu, Mazurská jezera v Polsku 3) oblasti s regionálním významem - přitaţlivé pro návštěvníky ze širšího okolí – údolí dolní Berounky a Sázavy pro Prahu, Beskydy pro Ostravsko 4) oblasti s místním významem - přitahují pozornost jen obyvatel z blízkého okolí
4.2 Střediska cestovního ruchu Střediskem cestovního ruchu se rozumí obce nebo jejich části, kde se nachází větší mnoţství ubytovacích, stravovacích, rekreačních, zábavních a dalších zařízení. Vznikají především uvnitř oblastí cestovního ruchu. Svou existencí pak nabízejí návštěvníkům moţnost intenzivnějšího vyuţívání okolí těchto středisek. Střediska mohou být různá – lázeňská, přímořská, vnitrozemská střediska letní rekreace, horské turistiky a lyţování. Ovšem mezi největší střediska cestovního ruchu patří velká města. Ty jsou cílem mnoha návštěvníků, kteří zde mohou najít mnoţství památek, muzeí i dalších zajímavých míst, ale také mohou být místem konání sluţebních cest nebo obchodů.
20
Rozdělení středisek cestovního ruchu podle významu: 1) mezinárodní střediska - podíl zahraničních turistů přesahuje aţ 70 % všech návštěvníků – Paříţ, Monako, Dubrovník 2) celostátní střediska - Olomouc v České republice, Zakopane v Polsku 3) regionální střediska - Ţelezná Ruda na Šumavě, Ostravice v Beskydech 4) místní střediska - v rekreačních zázemích velkých měst (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 20)
21
5 Cestovní ruch ve světě Díky tomu, ţe vzrostla ţivotní úroveň vyspělých zemí a došlo k velkému rozvoji dopravy, stal se ve druhé polovině 20. století cestovní ruch významným společenským, kulturním a ekonomickým jevem. Na konci 20. století se cestovní ruch stal největším zaměstnavatelem a také jedním z nejvýnosnějších odvětví světové ekonomiky. Jak uvádí Holeček, Mariot a Střída (2001, s. 22), v cestovním ruchu můţeme rozlišit země a oblasti podle toho, zda jsou cílem účastníků cestovního ruchu nebo země a oblasti, které jsou zdrojem účastníků cestovního ruchu. Zdrojové oblasti jsou země nebo oblasti, odkud pochází největší mnoţství účastníků cestovního ruchu. Jsou to převáţně vyspělé státy s vyšší ţivotní úrovní. Tyto země mají totiţ nejlepší selektivní předpoklady. K hlavním zdrojovým oblastem patří Evropa (především západní), Severní Amerika a východní Asie. Cílová oblast je takové území, kam směřují účastníci cestovního ruchu a to ve velkém počtu. Mezi hlavní oblasti patří Evropa a Severní Amerika. Mezi nejčastějšími návštěvníky Severní Ameriky převaţují obyvatelé Spojených států, Japonci a obyvatelé západní Evropy. Nejnavštěvovanějšími oblastmi jsou střediska v přímořských oblastech na Floridě, v Kalifornii a na Havajských ostrovech. Velmi oblíbené jsou přírodní parky jak ve Spojených státech, tak i v Kanadě. A k nejnavštěvovanějším městům patří Washington a New York. Významná oblast cestovního ruchu se také nachází při pobřeţí Karibského moře (Dominikánská republika, Kuba, Jamajka) a to především díky tropickému podnebí, které celoročně poskytuje výborné podmínky pro pobyty u moře. Ve Střední a Jiţní Americe (Mexiko, Peru) jsou pak velkým lákadlem pro turisty památky po předkolumbovských indiánských kulturách. Mezi turisty velmi oblíbené asijské země patří Thajsko, Japonsko a Čína. A přestoţe Asie disponuje celou řadou dalších atraktivních míst, tak jejich uplatnění v cestovním ruchu brání horší realizační předpoklady a politická nestabilita v některých oblastech. Stejně tak Afrika, která má sice dobré lokalizační předpoklady, ovšem politická nestabilita v některých oblastech cestovní ruch zcela vylučuje. Nejnavštěvovanějšími 22
místy Afriky je Egypt, tuniské pobřeţí a národní parky v jiţní Africe. (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 23)
23
6 Cestovní ruch v Evropě Evropa patří mezi hospodářsky nejvyspělejší a nejhustěji zalidněné regiony současného světa. Z toho důvodu je také regionem s nejintenzivněji rozvinutým cestovním ruchem. To je dáno poměrně vysokou ţivotní úrovní obyvatel, vysokým podílem městského obyvatelstva, rozmanitým přírodním prostředím a kulturněhistorickými památkami, které se nacházejí po celé Evropě. A i přesto, ţe jsou ve vybavenosti jednotlivých evropských zemí podstatné rozdíly, celkově lze Evropu označit za region se širokým komplexem podmínek vhodných pro uspokojování rozličné poptávky po různých formách cestovního ruchu. Rozhodující postavení v Evropě má domácí cestovní ruch. Podle Hraly (2002, s. 33) jeho intenzita dosahuje mimořádných rozměrů. Ve většině zemí se domácího cestovního ruchu účastní nejméně polovina obyvatel. Současně je ale Evropa i oblastí největší koncentrace mezinárodního cestovního ruchu a to téměř 60 % z celosvětového počtu účastníků cestovního ruchu. Nejvíce turistů navštěvuje sousední státy, státy, které jsou jazykově příbuzné nebo státy s dobrou dostupností hlavních cílů cestovního ruchu. (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 55) V Evropě je významnou oblastí širší oblast Středozemního moře se subtropickým podnebím, teplým mořem a bohatými kulturněhistorickými atraktivitami. Hlavními cíli jsou Francie, Španělsko a Itálie. K turisticky významným místům Evropy dále patří alpská oblast se souborem přírodních podmínek vysokohorského charakteru a to především Rakousko a Švýcarsko. A v neposlední řadě sem patří i velká evropská města. K nejnavštěvovanějším metropolím se řadí Londýn, Paříţ, Řím a další velkoměsta, mezi která patří i Praha. (Holeček, Mariot, Střída, 2001, s. 23)
24
7 Eurovíkendy Eurovíkend je specifický zájezd, který by se dal označit také jako prodlouţený víkend v turisticky zajímavých městech Evropy. Tento způsob cestování se v poslední době stává stále více oblíbeným mezi všemi věkovými skupinami a nabízí ho téměř kaţdá cestovní kancelář či agentura a jejich nabídka je tedy velice rozmanitá. Velká obliba eurovíkendů je dána především jejich časovou nenáročností. Tento typ zájezdu totiţ vůbec nemusí narušit pracovní reţim, coţ je velká výhoda především pro vytíţené klienty, kteří nemají tolik volného času na cestování. A vzhledem k příznivým cenám těchto zájezdů mají zájemci moţnost vyrazit na eurovíkend třeba i několikrát za rok. Oblíbené však nejsou pouze u turistů, ale také u cestovních kanceláří, pro které je eurovíkend další alternativou, kterou mohou nabídnout svým klientům. [11] Název eurovíkend je uměle vytvořený pojem, který měl původně jenom pojmenovat nabídku nových typů zájezdů – víkendových dovolených v Evropě. Označení se však rychle uchytilo a název těmto typům zájezdů uţ zůstal. Během eurovíkendu mají návštěvníci moţnost poznat nejzajímavější evropská města za pár dní a to sami, bez průvodce a bez předem stanoveného programu zájezdu. Eurovíkendy jsou totiţ nezávislé a záleţí pouze na klientovi, jak si svůj prodlouţený víkend zorganizuje a jaká místa navštíví. Je to tedy ideální způsob strávení dovolené pro ty, kdo nestojí o organizované skupinové zájezdy, které jsou řízeny často nabitým časovým plánem. Eurovíkend však nemusí být zájezd na pouhé 2 dny, jak by se podle názvu mohlo zdát. Délka se samozřejmě můţe lišit. Nejčastěji jsou nabízeny zájezdy na 3-5 dní. Výjimkou však nejsou ani kratší, ale ani delší pobyty. V ceně zájezdu bývá zahrnuta minimálně doprava a ubytování v dané destinaci. Dále můţe být nabídnuto také stravování či jiné sluţby (pojištění, transfery, vstupy, individuální průvodce, pronájem automobilu…) Nejčastějším způsobem dopravy je doprava letecká. Díky výhodným cenám letenek je moţné strávit několik dní téměř v jakékoliv evropské metropoli, aniţ by klienti 25
cestovních kanceláří a agentur museli trávit dlouhé hodiny cestování autobusem. Není proto velký problém vyrazit na nákupy do Milána, strávit romantický víkend v Paříţi nebo obdivovat antické památky Říma. [10] Eurovíkend ovšem nemusí být pouze produktem cestovních kanceláří. Především mladí lidé, kteří jsou schopni zajistit si všechny potřebné sluţby sami, mohou vyrazit na eurovíkend individuálně. Nemusí se tak spoléhat na nabídku cestovních kanceláři, ale zorganizují si prodlouţený víkend přesně podle svých představ. [13] Podle největšího online prodejce zájezdů Invia.cz [18] patří k nejpopulárnějším místům pro strávení eurovíkendu Paříţ, Londýn, Řím, Istanbul, Athény, Madrid, Benátky a Amsterdam. Mezi dalšími destinacemi můţeme najít Barcelonu, Berlín, Brusel, Budapešť, Dublin, Florencie, Helsinky, Lisabon, Miláno, Oslo, Petrohrad, Soluň nebo Vídeň.
7.1 Nabídka eurovíkendů 7.1.1 Čedok a. s. Cestovní kancelář Čedok byla zaloţena v roce 1920 a je nejstarším pořadatelem zájezdů ve střední Evropě a zároveň nejzkušenějším pořadatelem zájezdů v České republice. V dnešní době je Čedok moderní a zcela zákaznicky orientovanou cestovní kanceláří, jejíţ firemní filozofie je zaloţena na jistotě, kvalitě a komplexnosti poskytovaných sluţeb. Uţ po sedmé za sebou Čedok obhájil první místo v hlavní kategorii Nejlepší cestovní kancelář v ČR v rámci udílení cen TTG Travel Awards 2011 – anketě, kterou pořádají odborné noviny pro cestovní ruch TTG Czech a ve které hlasují profesionálové v cestovním ruchu. První místo získal také v kategorii Nejlepší touroperátor pro Evropu, Nejlepší incomingová agentura, Nejlepší cestovní kancelář v domácím cestovním ruchu a v kategorii Nejlepší IATA agentura v ČR obsadil druhé místo. [27] V současné době nabízí Čedok tyto sluţby:
příjezdová turistika – komplexní nabídka sluţeb pro skupiny, ale i jednotlivce v České republice (ubytování, stravování, transfery a pronájem vozidel, okruţní jízdy a výlety, vstupenky…)
26
kongresová a incentivní turistika pro tuzemskou i zahraniční klientelu sympozia, konference, školení, pracovní pobyty, incentivní zájezdy
business travel – agendy sluţebních cest (dopravní ceniny, ubytování, pronájem vozidel, pojištění, víza, devizové vybavení, doručovací sluţby)
zahraniční zájezdy – pobytové, poznávací či individuální zájezdy
tuzemské zájezdy – rekreační, rehabilitační a léčebné pobyty, pobyty se sportovním zaměřením, pobyty pro seniory, školy v přírodě
dopravní ceniny
finanční a doplňkové sluţby
vlastní autokarová přeprava
charterová letecká přeprava
Travel Servis a. s. [7]
V rámci zahraničních pobytových zájezdů nabízí cestovní kancelář Čedok kromě jiného také víkendy ve světových metropolích. Zájemci si mohou vybrat z těchto měst – Amsterdam, Barcelona, Bělehrad, Benátky, Lisabon, Londýn, Madrid, Moskva, Paříţ, Petrohrad, Poddunajské metropole (Bratislava, Budapešť, Vídeň) a Řím. Cena eurovíkendů se pohybuje od 3 990 Kč do 18 990 Kč v závislosti na délce pobytu, dopravě a dalších poskytovaných sluţbách. Čedok nabízí zájezdy od tří do sedmi dnů. Nejčastější délka pobytu je mezi čtyřmi a pěti dny. Zájemci si mohou vybrat ze dvou druhů dopravy – letecké a autobusové. Autobusové zájezdy patří k těm levnějším. U této cestovní kanceláře jsou nabízeny zájezdy do Londýna, Paříţe, Podunajských metropolí (Bratislava, Budapešť, Vídeň) a Říma. Stravování je nabízeno většinou formou snídaně (v případě zájmu mají klienti cestovní kanceláře moţnost dokoupení večeří) nebo polopenze. Cena je v rozmezí od 3 990 Kč do 7 990 Kč. V ceně je zahrnuta doprava autokarem, ubytování ve dvou aţ čtyřhvězdičkových hotelech, stravování, průvodce a zákonné pojištění dle zákona č. 159/1999 Sb. V ceně nejsou zahrnuty vstupy, fakultativní výlety a cestovní pojištění.
27
Letecké zájezdy jsou nabízeny do Amsterdamu, Barcelony, Bělehradu, Benátek, Lisabonu, Londýna, Madridu, Moskvy, Paříţe, Petrohradu a Říma. Cena se pohybuje mezi 9 790 aţ 18 990 Kč. Základní cena zahrnuje leteckou dopravu včetně tax a příplatků, transfery, průvodce, ubytování ve dvou aţ čtyřhvězdičkových hotelech, stravování a zákonné pojištění dle zákona č. 150/1999 Sb. V ceně opět nejsou vstupy, fakultativní výlety a cestovní pojištění. [6]
7.1.2 EXIM Tours a. s. Cestovní kancelář EXIM Tours a. s. byla zaloţena v roce 1993. Od roku 2007 je největší cestovní kanceláří na českém trhu a díky svým hospodářským výsledkům si v poslední době udrţuje vedoucí postavení mezi cestovními kancelářemi v České republice. Jejich strategie orientovat se na maximální spokojenost zákazníka, která je doplněna stálým rozšiřováním nabídky leteckých zájezdů má vliv na neustále se zvyšující počet zákazníků. V roce 1997 vyuţilo sluţeb této cestovní kanceláře 14 000 klientů, v roce 2001 přes 30 000, v roce 2004 uţ to bylo 155 000 a v roce 2008 dokonce 250 000 klientů, čímţ si zajistila největší zisk v historii. V roce 2010 byla cestovní kancelář EXIM Tours vyhlášena pan-evropskou společností pro kulturu, vzdělávání a vědecko-technickou spolupráci COMENIUS jako třináctá nejlepší společnost v České republice a v kategorii Cestovní ruch a hotelnictví získala první místo. V tomto roce také obdrţela třetí místo v kategorii Nejlepší cestovní kancelář v ČR v rámci ankety TTG Travel Awards 2010. Exim Tours má v současné době dominantní postavení na trhu exotických dovolených. Nabízí však také zahraniční pobytové zájezdy do bliţších destinací či zájezdy poznávací. Tuto nabídku doprovází nabídka leteckých eurovíkendů. [14] Eurovíkendy jsou nabízeny do těchto čtyř destinací – Amsterdam, Barcelona, Paříţ a Řím. Ceny jsou v rozmezí od 11 590 Kč do 14 490 Kč. Vyšší cena je dána moţností vyuţití pouze letecké přepravy vţdy s odletem z Prahy. Délka pobytu jednotlivých eurovíkendů je převáţně na čtyři dny. Stravování je u všech eurovíkendů pouze formou snídaně. V nabídce však není uvedeno, zda je moţné přikoupit si večeře. Cena zahrnuje zpáteční letenku, transfery a ubytování ve tří aţ čtyřhvězdičkových hotelech se snídaní. U zájezdů do Říma a Barcelony cena navíc zahrnuje sluţby česky hovořícího průvodce a autobusovou panoramatickou prohlídku města. Cena nezahrnuje cestovní pojištění, fakultativní sluţby a v případě Říma také městskou daň. [15] 28
7.1.3 FISCHER, a. s. Cestovní kancelář FISCHER, a. s. byla zaloţena v roce 1999. Patří mezi jedny z nejúspěšnějších cestovních kanceláří v České republice. V roce 2008 vyuţilo sluţeb této cestovní kanceláře 144 000 zákazníků, coţ byl 20% nárůst oproti roku předchozímu. V roce 2010 získala třetí místo v anketě TTG Travel Awards 2010 v kategorii Nejlepší touroperátor pro Evropu. Snahou cestovní kanceláře FISCHER je poskytování vysoce kvalitních sluţeb, spolehlivost, otevřenost a osobní přístup k plnění přání a poţadavků zákazníků. V nabídce této cestovní kanceláře můţeme najít letní i zimní letecké zájezdy k moři, exotické letecké zájezdy, city breaks, dovolené na horách nebo s golfem či individuální cestování, pro ty, kteří mají zájem si svou cestu naplánovat individuálně. [3] Nabídka eurovíkendů, nebo také zájezdů city breaks, jak jsou nazvány cestovní kanceláří FISCHER, je velice pestrá. Letecké eurovíkendy jsou nabízeny do Amsterdamu, Barcelony, Benátek, Bruselu, Istanbulu, Lisabonu, Londýna, Milána, Neapole, Nice, Paříţe, Říma, Valencie a na Maltu. Tyto eurovíkendy trvají tři aţ čtyři dny a ceny se pohybují mezi 6 490 Kč aţ 11 990 Kč. V ceně zájezdů je zahrnuta zpáteční letenka včetně letištních a bezpečnostních tax a ubytování ve tří aţ čtyřhvězdičkových hotelech se snídaní. V ceně pak není cestovní pojištění, transfery v dané destinaci, fakultativní výlety, vstupy a průvodce. Cestovní pojištění, transfery, ale i průvodce je moţno individuálně doobjednat. FISCHER také nabízí eurovíkendy vlastní dopravou. V nabídce jsou tato města – Berlín, Bratislava, Budapešť, Krakov, Mnichov, Norimberk, Salzburg a Vídeň. Ceny jsou mezi 825 Kč aţ 1 645 Kč za jednu noc se snídaní za dvoulůţkový pokoj ve tří aţ čtyřhvězdičkových hotelech. [2]
7.1.4 Student Agency Společnost Student Agency byla zaloţena v roce 1993 v Brně. V roce 1998 se stala největší agenturou na světě, která zprostředkovává au pair pobyty. Dnes je největší jazykovou cestovní agenturou v České a Slovenské republice a zároveň je největším prodejcem letenek a jízdenek a největší agenturou pro prodej jazykových a pracovních pobytů v zahraničí. Společnost Student Agency je silnou a stabilní značkou na českém
29
trhu, která se snaţí být nejlepší ve svém oboru a poskytovat kvalitní sluţby za přijatelnou cenu. Od roku 2006 pravidelně získává první místo v anketě TTG Travel Awards v kategorii Nejlepší autobusová společnost. Objevuje se mezi prvními pěti v ţebříčku CZECH TOP 100 v kategorii Nejobdivovanější firma v České republice a v posledních čtyřech letech se umístila také na prvním místě tohoto ţebříčku v kategorii Nejobdivovanější firma v oboru Doprava, pomocné dopravní sluţby a cestovní kanceláře. Student Agency nabízí tyto sluţby: letenky do celého světa mezinárodní a vnitrostátní jízdenky zájezdy po celém světě, dovolené na horách, okruţní plavby, eurovíkendy ubytování po celém světě jazykové kurzy a studium v zahraničí pracovní a au pair pobyty cestovní pojištění vízový servis pronájmy aut, karavanů a autobusů cestování na míru, která umoţní zájemcům naplánovat si cesty podle vlastních představ cesty za sportem, za kulturou a zábavou [26] Nabídka eurovíkendů od Student Agency je velice široká. Eurovíkendy jsou nabízeny do 34 destinací – Amsterdam, Andorra, Athény, Barcelona, zábavní park Tropické ostrovy u Berlína, Bordeaux, Budapešť, Costa del Sol, Günzburg - Legoland, Ibiza, Island, Istanbul, Kréta, Las Vegas, Lisabon, Londýn, Madrid, Mallorca, Malta, Miláno, Neapol, Nice, Osvětim – památník holokaustu, Paříţ, Paříţ - Disneyland, Paříţ – Provence, Paříţ – Bretaň – Normandie, Peking, Petrohrad, Pobaltí, Sicílie, Valencie, Zakynthos a Řím.
30
Eurovíkendy jsou nabízeny buď autobusem, nebo letecky. Autobusové zájezdy jsou levnější a jejich cena se pohybuje od 850 Kč do 6 200 Kč. Délka pobytů je mezi jedním aţ šesti dny. Jednodenní zájezdy jsou nabízeny do Legolandu v Günzburgu a návštěva památníku holakaustu Osvětim-Březinka. Tyto zájezdy lze pořídit od 1 290 Kč do 1 590 Kč. Cena zahrnuje dopravu luxusním autobusem, sluţby stewarda a v případě návštěvy památníku holokaustu také vstupné na prohlídku s česky mluvícím průvodcem. V ceně není cestovní pojištění a v případě Legolandu vstupné. Legoland lze navštívit i na dva dny. Cena je v tomto případě 2 590 Kč aţ 3 190 Kč. V ceně je opět zahrnuta zpáteční jízdenka a dále ubytování ve dvou aţ čtyřlůţkových pokojích ve tříhvězdičkovém hotelu se snídaní, sluţby zástupce cestovní kanceláře a jednodenní nebo dvoudenní vstupenka do Legolandu. Cestovní pojištění opět v ceně není. Nejlevnější z této nabídky jsou dvoudenní zájezdy do zábavního parku Tropické ostrovy u Berlína. Cena je od 850 Kč do 990 Kč. Tato cena však zahrnuje pouze dopravu luxusním autobusem a sluţby stewarda. V ceně není vstupné do parku, poplatek za nocování na pláţi a cestovní pojištění. Další autobusové zájezdy jsou nabízeny do Budapešti a Paříţe. Cena je od 2 500 Kč do 6 200 Kč. Délka pobytu je od tří do šesti dnů. Cena zahrnuje vţdy zpáteční jízdenku, ubytování ve tříhvězdičkovém hotelu se snídaní a pojištění léčebných výloh. Letecké zájezdy jsou nabízeny do Amsterdamu, Andorry, Athén, Barcelony, Bordeaux, Budapeště, Costa del Sol, Istanbulu, Lisabonu, Londýna, Madridu, Milána, Neapole, Nice, Paříţe, Paříţe a Provence, Paříţe, Bretaně a Normandie, Paříţe a Disneylandu, Petrohradu, Říma, Valencie, na Ibizu, Krétu, Mallorcu, Maltu, Sicílii a Zakynthos. Ceny těchto eurovíkendů jsou v rozmezí od 6 490 Kč do 22 290 Kč a jejich délka je mezi třemi aţ pěti dny. V ceně vţdy najdeme zpáteční letenku včetně všech poplatků a ubytování ve dvou aţ čtyřhvězdičkových hotelech se snídaní. U některých zájezdů je zde navíc i transfer letiště – hotel – letiště a sluţby zástupce cestovní kanceláře po celou dobu zájezdu. Je doporučeno sjednat si cestovní pojištění, které není zahrnuto v ceně. U řady zájezdů je také moţnost dokoupit si různé fakultativní výlety, polopenzi či připlatit si jednolůţkový pokoj. Kromě těchto eurovíkendů má Student Agency v nabídce také dva netypické zájezdy a to do Las Vegas a Pekingu. Pětidenní zájezd do Las Vegas stojí 26 450 Kč. Za tuto cenu dostanou klienti zpáteční letenku včetně všech poplatků, transfer letiště – hotel – letiště, tři noci ve čtyřhvězdičkovém hotelu se snídaní, sluţby zástupce cestovní kanceláře po dobu zájezdu, cestovní registraci ESTA a navíc celodenní výlet do Death Valley. Zájezd 31
do Pekingu je sedmidenní a cena je stanovena na 29 990 Kč. V této ceně je zahrnuta zpáteční letenka se všemi poplatky, transfery letiště – hotel – letiště, ubytování na čtyři noci ve dvoulůţkových pokojích ve čtyřhvězdičkovém hotelu, stravování formou snídaně, sluţby zástupce cestovní kanceláře po celou dobu pobytu, vízum a ještě dva okruţní výlety Pekingem. V ceně ani jednoho z těchto zájezdů není cestovní pojištění. [12]
7.1.5 INVIA.CZ, a. s. Společnost INVIA.CZ bylo zaloţena v roce 2000 a je největší internetovou cestovní agenturou v České republice. V roce 2004 a 2007 se stala tato cestovní agentura největším online prodejcem zájezdů na českém internetu a v roce 2006 byla společností Deloitte Central Europe vyhlášena nejrychleji rostoucí českou technologickou firmou v kategorii Rising Stars v rámci střední Evropy. INVIA.CZ je autorizovaným prodejcem zájezdů více neţ 300 českých a slovenských cestovních kanceláří. Zákazníci tak mají moţnost si na jednom přehledném místě prohlédnout nabídky různých cestovních kanceláří, coţ jim můţe ušetřit mnoho času. Nabízí zde několik typů zájezdů – pobytové, poznávací, sportovní, eurovíkendy, plavby a pronájmy lodí. Společnost dále nabízí zprostředkovávání letenek a ubytování do celého světa, recenze hotelů, cestovní pojištění, prodej cestovních průvodců a vstupenek, vízový servis či pronájem vozidel. Své sluţby však nenabízí pouze přes internet, jak by se mohlo podle názvu zdát, ale také na svých pobočkách, které jsou ve více neţ třiceti městech v České republice. Společnost také působí i na Slovensku, v Polsku, Maďarsku a Rumunsku a dále expandují do východní Evropy. Snahou společnosti INVIA.CZ je nabídnout co největší mnoţství sluţeb a informací, které se týkají cestování a stát se největším online prodejcem zájezdů, letenek a ubytování ve střední Evropě. [19] Zákazníci si mohou vybrat ze tří druhů dopravy - vlastní, autobusem či letadlem. Eurovíkendy vlastní dopravou jsou nabízeny do bliţších destinací, jakými jsou Budapešť, Dráţďany, Salzburg, aquapark v Shönecku, Štýrský Hradec a Vídeň. Pobyty jsou na tři aţ čtyři dny za cenu od 2 580 Kč do 8 040 Kč. Ubytování je zajištěno ve tří aţ pětihvězdičkových hotelech. Stravování je většinou formou snídaně, v některých případech i polopenze. V těchto cenách je dále zahrnuto i pojištění léčebných výloh a 32
zákonné pojištění cestovní kanceláře. Zájemci pak mají moţnost přikoupit si fakultativní výlety. Zájemci o autobusový eurovíkend se mohou vydat do Bavorských Alp, Berlína, Dráţďan, Florencie, Legolandu v Günzburgu, Neapole, Paříţe, Říma, Salzburgu, Skandinávie, Vídně, údolí Wachau nebo Ţenevy. Ceny jsou v rozmezí uţ od 599 Kč do 12 290 Kč. Doba pobytu je u těchto zájezdů velice rozdílná. Nejkratší zájezd v nabídce trvá pouhý jeden den, ten nejdelší devět dní. Nejčastěji jsou ale nabízeny zájezdy čtyř a pětidenní. Zákazníci mají velkou moţnost výběru stravování. Zájezdy jsou nabízeny bez stravování (vţdy je moţnost doobjednat si snídaně či polopenzi), se snídaní nebo polopenzí. Ubytování je nabízeno převáţně ve tříhvězdičkových hotelech. U řady zájezdů je v ceně kromě zákonného pojištění cestovní kanceláře obsaţeno i komplexní pojištění a sluţby průvodce. Letecké eurovíkendy nabízejí největší výběr zajímavých míst – Algarve, Amsterdam, Andorra, Athény, Barcelona, Basilej, Benátky, Bordeaux, Brusel, Budapešť, Costa del Sol, Curych, Dublin, Edinburg, Florencie, Helsinky, Ibiza, Instanbul, Island, Kodaň, Kréta, Kypr, Lisabon, Londýn, Lurdy, Madrid, Malta, Miláno, Monako, Moskva, Neapol, Nice, Oslo, Paříţ, Petrohrad, Provence, Riga, Řím, Stockholm, Tallinn, Vilnius a opět trochu netypická města jako Las Vegas, New York a Peking. Vzhledem k takovému mnoţství rozličných destinací a sluţeb neudiví ani značné cenové rozdíly. Zájezdy lze zakoupit od 3 900 Kč aţ do 62 140 Kč. I délka zájezdů můţe být různá – od jednoho aţ do deseti dnů. Nejčastější jsou však opět zájezdy v délce tří aţ pěti dnů. Stravování je nabízeno především formou snídaně, o něco méně často je to polopenze. Nabídka zájezdů bez stravování se v této nabídce moc nevyskytovala. V ceně je vţdy zahrnuta zpáteční letenka včetně tax a ubytování ve dvou aţ pětihvězdičkových hotelech se stravováním dle konkrétního zájezdu. U některých zájezdů pak také transfery, pojištění léčebných výloh či sluţby česky hovořícího delegáta. Ne vţdy jsou však tyto informace dostupné. [20]
7.2 Zhodnocení nabídky Většina cestovních kanceláří v dnešní době nabízí nepřeberné mnoţství eurovíkendů téměř do všech koutů Evropy. Jejich nabídka je velmi pestrá a záleţí tedy pouze na zákazníkovi, jaký zájezd zvolí. Po zhodnocení nabídky vybraných cestovních kanceláří 33
a společností nabízejících tento typ zájezdů vyplývá, ţe jejich nabídka je velmi podobná. K nejčastěji nabízeným městům patří Amsterdam, Barcelona, Istanbul, Londýn, Paříţ a Řím. V současné době jsou díky cenám letenek velice oblíbené letecké zájezdy, ovšem i nabídka zájezdů autobusových je velká. Nejčastější délka eurovíkendů je mezi třemi aţ pěti dny. Ubytování je zajištěno převáţně ve tříhvězdičkových hotelech a velmi často je nabízena i snídaně. Na konečnou cenu eurovíkendů má vliv vzdálenost dané destinace, pouţitý dopravní prostředek, ubytování, délka pobytu a další nabízené sluţby. Jejich ceny se tedy mohou značně lišit a kaţdý zákazník by si měl dát pozor, co všechno je v dané ceně zahrnuto.
7.3 Poptávka po eurovíkendech Poptávka po eurovíkendech byla zjišťována pomocí dotazníků. Vlastní dotazník měl sedmnáct otázek. Třináct otázek se týkalo přímo eurovíkendů a čtyři otázky slouţily ke zjištění demografických údajů. Dotázáno bylo celkem 94 respondentů. 1) Slyšel/a jste už někdy pojem eurovíkend? První otázka dotazníku slouţila ke zjištění, zda vůbec lidé pojem eurovíkend znají. Jak je patrné z grafu, 79,8 % respondentů odpovědělo kladně. 20,2 % respondentů pak tento pojem nikdy neslyšelo.
Graf 1 – Slyšel/a jste uţ někdy pojem eurovíkend?
34
2) Zúčastnil/a jste se někdy nějakého eurovíkendu? Druhá otázka měla za úkol zjistit, zda se respondenti tohoto typu zájezdů jiţ někdy v ţivotě zúčastnili. Z odpovědí vyplývá, ţe nějakého eurovíkendu se zúčastnilo pouze 16 % respondentů. Zbylých 84 % se tohoto typu zájezdu nikdy nezúčastnilo.
Graf 2 – Zúčastnil/a jste se někdy nějakého eurovíkendu? Podle zvolené odpovědi se pak dotazník větvil. Pokud byla druhá otázka zodpovězena kladně, následovaly tyto dvě otázky: 3) Kde jste byl/a? Pokud se respondent nějakého eurovíkendu jiţ někdy v ţivotě zúčastnil, v další otázce měl uvést, kde to bylo. Z dotazníků pak vyplynulo, ţe k nejčastěji navštěvovaným místům patří Paříţ následovaná Londýnem, Římem a Milánem. Mezi dalšími městy můţeme najít také Barcelonu, Berlín, Brusel, Budapešť, Dublin, Istanbul, Madrid a Vídeň.
35
Graf 3 – Kde jste byl/a? 4) Měl/a byste zájem zúčastnit se nějakého eurovíkendu znovu? Další otázka měla objasnit, zda by respondenti, kteří se jiţ dříve eurovíkendu zúčastnili, měli zájem vydat se na nějaký další eurovíkend. Všichni odpověděli kladně.
Graf 4 – Měl/a byste zájem zúčastnit se nějakého eurovíkendu znovu? Pokud byla druhá otázka zodpovězena záporně, následovaly jiné dvě otázky:
36
5) Z jakého důvodu? Pokud se respondent ţádného eurovíkendu nikdy nezúčastnil, tato otázka měla zjistit důvody, proč to tak je. Nejčastější odpovědí na tuto otázku byly finanční důvody. Ze 79 dotázaných takto odpovědělo 40,5 %. 24,1 % respondentů pak uvedlo jako důvod nedostatek času. 11,4 % z dotázaných se ţádného eurovíkendu ani zúčastnit nemohlo vzhledem k tomu, ţe tento typ zájezdů neznají. 7,6 % respondentů by dalo přednost zorganizovat si dovolenou samo, bez pomoci cestovní kanceláře. Delší dovolenou by preferovalo 5,1 % dotazovaných a stejné mnoţství vůbec o účasti na eurovíkendu nikdy neuvaţovalo. 3,8 % respondentů si také stěţovalo na nedostatečnou nabídku zajímavých a lákavých zájezdů. K dalším důvodům patřilo také to, ţe respondent neměl s kým na zájezd vyrazit, nebyla vhodná příleţitost či neměl dostatečné mnoţství informací. 2,5 % dotázaných pak u tohoto typu dovolené chybí čas na relaxaci a odpočinek. Mezi další důvody neúčasti na ţádném eurovíkendu můţeme najít i preferenci jiného typu dovolené či názor, ţe u tohoto typu zájezdu je nevýhodný poměr mezi časem stráveným na cestě a v dané destinaci.
Graf 5 - Z jakého důvodu?
37
6) Měl/a byste zájem se nějakého eurovíkendu zúčastnit?
I přes řadu důvodů, které respondenty vedly k neúčasti na eurovíkendu, by se nějakého eurovíkendu rádo zúčastnilo 75,9 % z nich. Odpověď ne zvolilo 24,1 % z dotázaných.
Graf 6 - Měl/a byste zájem se nějakého eurovíkendu zúčastnit? 7) Co vás na eurovíkendech láká? Další otázka uţ byla opět určena pro všechny respondenty a jejím cílem bylo zjistit, co respondenty láká k účasti na tomto typu zájezdu. Nejčastější odpovědí byla moţnost cestovat a poznávat nová místa, kulturu a památky. Takto odpovědělo celkem 59,6 % z 94 dotázaných. Moţnost krátkodobého pobytu láká 18,1 % respondentů, protoţe si nemusí brát dovolenou či mít absenci ve škole. 10,6 % dotazovaných láká moţnost odpočinku, relaxace, odreagování a únik ze stereotypu běţných dní. 9,6 % lidí ze všech respondentů tento typ dovolené vůbec neláká. Finanční dostupnost zaujala celkem 6,4 % lidí. 4,3 % respondentů se líbí příleţitost, jak získat nové a zajímavé záţitky či moţnost naplánovat si program podle sebe, nezávisle na průvodci či skupině ostatních turistů. 3,2 % respondentů se líbí to, ţe mají zajištěny všechny sluţby a stejné mnoţství respondentů by si tento typ zájezdu rádo vyzkoušelo. Mezi dalšími důvody, které lákají respondenty k účasti na eurovíkendu, byla uvedena moţnost vyrazit na výlet s přáteli, provozovat koníčky v jiných lokalitách neţ obvykle, strávení netradičního víkendu, klidné a aktivní strávení času nebo rychlá doprava.
38
Graf 7 – Co vás na eurovíkendech láká? 8) Jakému způsobu zabezpečení cesty a pobytu byste dal/a přednost? Další otázka měla zjistit, jaký způsob zajištění cesty a pobytu by respondenti preferovali. Jak je patrné z grafu, většina z nich – 61,7 % si vybrala organizovaný způsob. Tedy tu moţnost, kdy veškeré sluţby zajistí cestovní kancelář. Moţnosti neorganizovaného způsobu zabezpečení zájezdu, tedy moţnosti zajistit si veškeré sluţby sám, by dalo přednost 38,3 % z dotázaných.
Graf 8 – Jakému způsobu zabezpečení cesty a pobytu byste dal/a přednost? 39
9) Kam byste se nejraději podíval/a? Další otázka měla za úkol zjistit, do jakých míst by se respondenti v rámci eurovíkendu nejraději jeli podívat. Jak je z níţe uvedených grafů vidět, v odpovědích se objevilo mnoho názorů. Ze zemí, které by chtěli respondenti navštívit, se na prvním místě objevila Francie. Do této země by se rádo podívalo 34 % ze všech dotázaných. 24,5 % by chtělo vyrazit do Španělska. Velkou Británii by si zvolilo 18,1 % respondentů. 17 % respondentů by se nejraději podívalo do Itálie a Skandinávie. Na dalších místech se umístilo Rakousko se 7,4 %, země Beneluxu a Turecko s 5,3 %. Do Maďarska a východní Evropy by se chtělo podívat 4,3 % dotázaných. Mezi dalšími zeměmi pak můţeme najít Německo, Rusko, Řecko (3,2 %), Polsko, Portugalsko (2,1 %) nebo Irsko a Švýcarsko (1,1 %). V uvedených odpovědích se ovšem také objevily i jiné destinace neţ evropské - Amerika, Austrálie, Kanada, Peru či Vietnam. A také nekonkrétní místa jako moře, hory nebo lázně. Z konkrétních měst by se 16 % ze všech dotázaných nejraději podívalo do Paříţe. Následuje Londýn a Barcelona, které by chtělo vidět 12,8 % respondentů. Řím by chtělo navštívit 11,7 % dotázaných. 4,3 % by vyrazilo do Istanbulu, Budapešti, Madridu či Vídně. Benátky by zvolilo 3,2 % respondentů. K dalším městům, která by respondenti rádi navštívili, patří Amsterdam, Helsinky, Athény, Stockholm, Oslo, Moskva, Berlín či Lisabon (2,1 %). Mezi ostatními městy, která se objevila v odpovědích, můţeme najít Ankaru, Edinburg, Cardiff, Brusel, Haag, Draţďany, Vratislav, Krakov, Linec, Bukurešť, Bělehrad nebo Petrohrad. Bez konkrétního názoru, jaké místo by chtěli navštívit, bylo 7,4 % dotázaných.
40
Graf 9 – Kam byste se nejraději podíval/a? (země)
Graf 10 – Kam byste se nejraději podíval/a? (města) 10) Jakému dopravnímu prostředku byste dal/a přednost? Tato otázka měla poukázat na preference respondentů při výběru dopravního prostředku. Respondenti měli na výběr ze čtyř moţností – letadlo, autobus, vlastní doprava nebo vlak. Z tohoto výběru mohli respondenti vybrat právě jednu z nabízených 41
moţností. Jak se dalo předpokládat, celých 66 % z dotázaných si vybralo moţnost letecké dopravy. Ostatní způsoby dopravy mají vyrovnané výsledky – autobus 12,8 %, vlastní doprava 11,7 % a vlak 9,6 %.
Graf 11 – Jakému dopravnímu prostředku byste dal/a přednost? 11) Kolik dní by měl podle vás ideální eurovíkend trvat? Další otázka měla zjistit, jak dlouho by měl podle respondentů trvat ideální eurovíkend. Respondenti měli na výběr ze čtyř moţností – dva, tři, čtyři nebo pět dní. Pro většinu respondentů by měl ideální eurovíkend trvat čtyři dny. Tuto moţnost zvolilo 48,9 % všech dotazovaných. 29,8 % respondentů by dalo přednost zájezdu v délce tří dní. Pětidenní pobyt by si vybralo 17 % dotázaných a pouhé 4,3 % by vyrazilo na dva dny.
Graf 12 – Kolik dní by měl podle vás ideální eurovíkend trvat? 42
12) Jakou formu stravování byste preferoval/a? Další otázka se týkala volby stravování během účasti na eurovíkendu. Respondenti měli opět moţnost vybrat si z několika nabízených moţností - bez stravování, snídaně, polopenze či plná penze. 48,9 % respondentů by dalo přednost polopenzi. Moţnost pouze snídaně by zvolilo 37,2 %. Plnou penzi by si vybralo 10,6 % a moţnost bez stravování pouze 3,2 % ze všech dotázaných.
Graf 13 – Jakou formu stravování byste preferoval/a? 13) V jakém ročním období byste se chtěl/a eurovíkendu zúčastnit? Tato otázka se týkala ročního období, ve kterém by se respondenti rádi nějakého eurovíkendu zúčastnili. Ze čtyř nabízených moţností – jaro, léto, podzim a zima, si mohli respondenti vybrat i více odpovědí. 72,3 % ze všech dotázaných by se nejraději zúčastnilo eurovíkendu na jaře. V létě by chtělo vyrazit 38,3 % a na podzim 36,2 %. V zimě by se chtělo eurovíkendu zúčastnit 10,6 % ze všech dotázaných.
43
Graf 14 – V jakém ročním období byste se chtěl/a eurovíkendu zúčasnit? 14) S kým byste se nejraději nějakého eurovíkendu zúčastnil/a?
Tato otázka slouţila ke zjištění, s kým by respondenti nejraději na nějaký eurovíkend vyrazili. V nabídce si mohly vybrat ze čtyř moţností – sám/a, s přáteli, s partnerem/partnerkou nebo s rodinou. U této otázky měli opět moţnost vybrat více odpovědí. Nejvíce respondentů – 60,6 % by se nejraději zúčastnilo eurovíkendu se svým partnerem či partnerkou. S přáteli by rádo vyrazilo téměř 48,9 % všech dotázaných. Moţnost vyrazit s rodinou zvolilo 23,4 % a samo by nejraději vyrazilo 6,4 % dotázaných.
Graf 15 – S kým byste se nejraději nějakého eurovíkendu zúčastnil/a? 44
15) Jakou maximální částku byste investoval/a do eurovíkendu za jednu osobu? Poslední otázka týkající se eurovíkendů byla zaměřena na zjištění, jakou maximální částku by byli respondenti ochotni investovat do eurovíkendu za jednu osobu. Na výběr měli z těchto moţností – do 5 000 Kč, do 10 000 Kč, do 15 000 Kč, do 20 000 Kč nebo 20 000 Kč a více. Jak je z grafu patrné, 55,3 % ze všech respondentů by bylo ochotno zaplatit za jednu osobu maximálně do 5 000 Kč. Aţ 10 000 Kč by bylo ochotno zaplatit 31,9 %. 10,6 % respondentů by do eurovíkendu investovalo i 15 000 Kč. A 2,1 % ze všech dotázaných by zaplatilo za eurovíkend cenu do 20 000 Kč. Cenu překračující 20 000 Kč by z respondentů nebyl ochotný investovat za eurovíkend nikdo.
Graf 16 – Jakou maximální částku byste investoval/a do eurovíkendu za jednu osobu?
Poslední čtyři otázky dotazníku se týkaly demografických údajů. Bylo zjišťováno pohlaví respondentů, věková struktura, nejvyšší dosaţené vzdělání a zaměstnání. 16) Pohlaví Tento dotazník vyplnilo 71,3 % ţen a 28,7 % muţů.
45
Graf 17 – Pohlaví 17) Věk Věkové hranice byly rozděleny takto – do 20 let, 21 – 30, 31 – 40, 41 – 50, 51 – 60 a 61 a více let. Nejpočetnější věková skupina, která tento dotazník vyplnila, byla ve věku mezi 21 aţ 30 lety. Z celkového počtu 94 respondentů to bylo 58,5 %. Druhou nejpočetnější skupinou byla skupina respondentů ve věku od 51 do 60 let. Těch bylo 13,8 %. Dále pak věkové skupiny od 31 do 40 let s 11,7 % a 41 aţ 50 let s 10,6 %. 5,3 % ze všech dotázaných spadá do kategorie do 20 let. Z kategorie nad 61 let dotazník nevyplnil nikdo.
Graf 18 - Věk 46
18) Nejvyšší dosažené vzdělání U otázky týkající se nejvyššího dosaţeného vzdělání měli respondenti moţnost vybrat si ze tří moţných odpovědí – základní, středoškolské (jak s maturitou, tak i bez ní) nebo vyšší. Jak vyplývá z odpovědí, nejvíce respondentů – 58,5 % má ukončené středoškolské vzdělání. Vyššího vzdělání dosáhlo 40,4 % ze všech dotázaných a pouze 1,1 % ze všech respondentů má pouze vzdělání základní.
Graf 19 – Nejvyšší dosaţené vzdělání 19) Zaměstnání Poslední otázka celého dotazníku se týkala zaměstnání respondentů. Ti měli na výběr z pěti moţností – práce na plný úvazek, práce na částečný úvazek, nepracuji, student a důchodce. Z grafu je jasně patrné, ţe nejčastěji tento dotazník vyplňovali studenti. Bylo jich 46,8 %. Podobně početnou skupinu tvořili respondenti pracující na plný úvazek. Těch bylo 43,6 %. Respondentů pracujících na částečný úvazek bylo 5,3 %. Moţnost nepracuji zvolilo 3,2 % ze všech dotázaných a pouze 1,1 % vybralo moţnost důchodce.
47
Graf 20 – Zaměstnání
7.4 Zhodnocení poptávky Jak z tohoto dotazníku vyplynulo, pojem eurovíkend jiţ někdy v ţivotě slyšela většina z dotázaných. Jen malé mnoţství z nich se však někdy takového zájezdu zúčastnilo. Ovšem ti všichni by se rádi nějakého dalšího eurovíkendu zúčastnili znovu. K nejčastěji navštíveným místům patří Paříţ, Londýn a Řím. Mezi nejčastější důvody proč se lidé ţádného eurovíkendu zatím nezúčastnili, převaţovaly důvody finanční a časové. Z této otázky však také vyšlo najevo, ţe ne všichni přesně vědí, co takový eurovíkend znamená. Někteří lidé zaměňují eurovíkend za poznávací zájezd a domnívají se, ţe je vţdy zorganizován cestovní kanceláří a s doprovodem průvodce. Ovšem i přes tento nedostatek informací by se většina dotázaných eurovíkendu ráda zúčastnila. Láká je moţnost cestovat a poznávat nová místa, kulturu, památky, odpočinout si a odreagovat se od starostí všedních dní, ale také moţnost kratšího pobytu, díky čemuţ nemusí čerpat dlouhou dovolenou či mít velkou absenci ve škole. Většina lidí by dala přednost organizovanému způsobu zajištění sluţeb před moţností zařídit si vše individuálně. K nejlákavějším destinacím patří Francie, Španělsko, Velká Británie, Itálie a Skandinávie. Z konkrétních měst pak ţebříček oblíbenosti vede Paříţ, Londýn, Barcelona a Řím. Ideální eurovíkend by se měl konat na jaře a trvat by měl čtyři dny. Doprava by měla být letecká a stravování formou polopenze. To vše v doprovodu partnera či partnerky nebo přátel a za cenu, která by neměla přesáhnout 5 000 Kč. 48
8 Kalkulace zájezdu Eurovíkend v Dubrovníku Chorvatské město Dubrovník se nachází na jihu Dalmácie a patří k významným turistickým centrům na pobřeţí Jaderského moře. Toto přístavní město bylo v roce 1979 zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO a strávit zde eurovíkend nabídne moţnost poznávat jeho krásy a bohatou historii, ale zároveň také příleţitost uţít si odpočinek u moře. Vzhledem ke vzdálenosti z České republiky a cenám letenek byla zvolena cenově výhodnější doprava autobusem. Zájezd byl vytvořen na pět dní. Ubytování je zajištěno ve tříhvězdičkovém hotelu se snídaní. Počet turistů je 51. Po celou cestu do vybrané destinace a zpět bude turistům k dispozici doprovod zájezdu, který bude poskytovat klientům cestovní kanceláře všechny potřebné informace. V místě destinace pak bude mít za úkol turistům poskytovat také praktickou pomoc po celou dobu zájezdu. Program zájezdu 1. den - autobus přistaven v 15.30, odjezd z Prahy v 16.00 2. den – příjezd do Dubrovníku v 10.30, ubytování, volný program 3. den – volný program 4. den – volný program, odjezd z Dubrovníku v 18.00 5. den - návrat do Prahy v 12.30, autobus odstaven v 13.00 Ubytování Ubytování je zajištěno ve tříhvězdičkovém hotelu Aquarius, který stojí na poloostrově Lapad v centru Dubrovníku. Hotel se nachází 350 metrů od písčité pláţe a tři kilometry od historického Starého Města. Nedaleko hotelu je také autobusová zastávka, odkud se do centra města hosté dostanou za deset minut. Dvoulůţkové klimatizované pokoje jsou nekuřácké a mají vlastní sociální zařízení včetně toaletních potřeb a fénu, dále pak také satelitní televizi, telefon, pracovní stůl, minibar a ledničku. V hotelu je hostům k dispozici restaurace, bar, recepce otevřená 24 hodin denně, internet, parkoviště, zahrada, terasa či trezor. Mezi dalšími nabízenými 49
sluţbami mohou hosté vyuţívat tenisové kurty, saunu, fitness centrum, solárium, masáţe nebo kasino. Cena za osobu za noc je 45 EUR. V této ceně je zahrnuta snídaně. Doprava Doprava je zajištěna společností CZ AD Praha s. r. o. Tato firma podniká v oblasti cestovního ruchu a zaměřuje se převáţně na autobusovou dopravu. V současné době její vozový park čítá čtrnáct autobusů. Autobus vybraný pro cestu do Dubrovníku je Mercedes Benz Tourismo RHD, který byl vyroben v roce 2010. Počet sedadel je 51 + 2. K vybavení autobusu patří WC, televize s DVD přehrávačem a nabídka občerstvení. Cena za jeden ujetý kilometr je 27 Kč a za hodinu čekání 250 Kč. Časový harmonogram Den
Místo
1.
Praha
2.
Počet km
Celkové km
16.00
0
0
Vídeň
20.15
21.00
332
332
Záhřeb
1.30
2.15
365
697
Skradin
6.15
7.00
325
1022
Dubrovník
10.30
284
1306
0
1306
18.00
0
1306
3.
Dubrovník
4.
Dubrovník
5.
Příjezd Odjezd
Skradin
21.30
22.15
284
1590
Záhřeb
2.15
3.00
325
1915
Vídeň
7.30
8.15
365
2280
Praha
12.30
332
2612
Tabulka 1 – Časový harmonogram
50
Kalkulace zájezdu 8.1 Nepřímé náklady 8.1.1 Náklady na dopravu Náhrada za ujeté kilometry Náhrada za ujeté km = počet plánovaných km + 5 % na přístavné km + 5 % objíţďky * cena za jeden km Počet plánovaných km = 2 612 km Navýšení o přístavné km a objíţďky = 261 km Cena za jeden km = 27 Kč Náhrada za ujeté km = 77 571 Kč Náhrada za čekání Náhrada za čekání = počet čekacích hodin * cena za jednu hodinu čekání Počet čekacích hodin = 37 hodin Cena za jednu hodinu čekání = 250 Kč Náhrada za čekání = 9 250 Kč Mzda druhého řidiče Mzda druhého řidiče je 900 Kč za jeden den. První a poslední den je stanovena alikvotní část mzdy. Mzda prvního řidiče je započítána v sazbě za jeden kilometr. 1. den = alikvotní část za 8 hodin na cestě = 300 Kč 2. den = 900 Kč 3. den = 900 Kč 4. den = 900 Kč 5. den = alikvotní část za 12 hodin na cestě = 450 Kč
51
Mzda druhého řidiče = 3 450 Kč Ubytování řidičů Kurz podle ČNB - 1 EUR = 24,180 Kč Noc v hotelu Aquarius se snídaní = 45 EUR za osobu Ubytování řidičů na dvě noci celkem = 180 EUR = 4 352 Kč Stravování řidičů První a poslední den stráveno nejvíce času v Rakousku, druhý aţ čtvrtý den v Chorvatsku. Výše zahraničního stravného v Rakousku je 45 EUR a v Chorvatsku 40 EUR. Třetí a čtvrtý den je v místě ubytování poskytnuta snídaně. 1. den = 8 hodin = 50 % denní sazby = 50 % ze 45 EUR = 22,50 EUR 2. den = 24 hodin = 100 % denní sazby = 40 EUR 3. den = 24 hodin = 100 % denní sazby = 40 EUR - zkrácení o 25 % = 30 EUR 4. den = 24 hodin = 100 % denní sazby = 40 EUR - zkrácení o 25 % = 30 EUR 5. den = 11 hodin 15 minut = 50 % z denní sazby = 50 % ze 45 EUR = 22,50 EUR Výše diet řidičů celkem = 290 EUR = 7 012 Kč Rozdíl v ceně nafty Nádrţ autobusu = 490 l Minimální rezerva = 40 l Spotřeba = 30 l na 100 km Autobus ujede na jednu nádrţ 1 500 km. Na trase Praha – Dubrovník bude třeba jednou natankovat v Chorvatsku 356 l nafty potřebných k ujetí 1186 km. Kurz podle ČNB - 1 HRK = 3,278 Kč Cena nafty v ČR = 34,45 Kč Cena nafty v Chorvatsku = 8,98 HRK ČR = 356 l za 34,45 Kč = 12 264 Kč 52
Chorvatsko = 356 l za 8,98 HRK = 3 196,88 HRK = 10 479 Kč Rozdíl v ceně nafty = 1 785 Kč Nafta v Chorvatsku je levnější o 1 785 Kč. Parkovné Parkování je u hotelu zdarma. Silniční poplatky Silniční poplatky v ČR = 465 Kč Silniční poplatky v Rakousku = 38,94 EUR = 942 Kč Silniční poplatky ve Slovinsku = 16,6 EUR = 401 Kč Silniční poplatky v Chorvatsku = 425 HRK = 1 393 Kč Silniční poplatky celkem na trase Praha – Dubrovník a zpět = 6 402 Kč
8.1.2 Náklady na průvodce Odměna průvodci Odměna průvodci je 1 200 Kč na jeden den. První a poslední den je stanovena alikvotní část mzdy. 1. den = alikvotní část za 8 hodin na cestě = 400 Kč 2. den = 1 200 Kč 3. den = 1 200 Kč 4. den = 1 200 Kč 5. den = alikvotní část za 12 hodin na cestě = 600 Kč Odměna průvodci = 4 600 Kč Ubytování průvodce Průvodci je v hotelu poskytnuta gratuita.
53
Stravování průvodce Stejně jako u řidičů, první a poslední den stráveno nejvíce času v Rakousku, druhý aţ čtvrtý den v Chorvatsku. Výše zahraničního stravného v Rakousku je 45 EUR a v Chorvatsku 40 EUR. Třetí a čtvrtý den je v místě ubytování poskytnuta snídaně. 1. den = 8 hodin = 50 % denní sazby = 50 % ze 45 EUR = 22,50 EUR 2. den = 24 hodin = 100 % denní sazby = 40 EUR 3. den = 24 hodin = 100 % denní sazby = 40 EUR - zkrácení o 25 % = 30 EUR 4. den = 24 hodin = 100 % denní sazby = 40 EUR - zkrácení o 25 % = 30 EUR 5. den = 11 hodin 15 minut = 50 % z denní sazby = 50 % ze 45 EUR = 22,50 EUR Výše diet průvodce celkem = 145 EUR = 3 506 Kč
8.1.3 Kurzové riziko Kurzové riziko = 10 % z nákladů hrazených v cizí měně. Ubytování a stravování řidičů = 470 EUR Silniční poplatky = 55,54 EUR Stravování průvodce = 145 EUR Kurzové riziko = 67 EUR = 1 620 Kč Silniční poplatky = 425 HRK Kurzové riziko = 42,5 HRK = 139 Kč Kurzové riziko celkem = 1 759 Kč Nepřímé náklady celkem = 117 902 Kč Riziko neobsazenosti Riziko neobsazenosti = 20 % z objednané kapacity, která činí 51 účastníků zájezdu Kalkulovaný počet účastníků s 20 % rizikem neobsazenosti je 41 osob. Nepřímé náklady na jednu osobu = 2 876 Kč 54
8.2 Přímé náklady 8.2.1 Ubytování a stravování 2 noci v hotelu Aquarius se snídaní = 90 EUR za osobu = 2 176 Kč
8.2.2 Kurzové riziko Kurzové riziko = 10 % z nákladů hrazených v cizí měně. Ubytování = 90 EUR Kurzové riziko = 9 EUR = 218 Kč Přímé náklady celkem= 2 394 Kč
8.3 Celkové náklady na jednu osobu Celkové náklady na jednu osobu = 5 270 Kč
8.4 Marže cestovní kanceláře Marţe cestovní kanceláře 30 % = 1 581 Kč Cena s marţí = 6 851 Kč
8.5 DPH 20 % DPH = 1 370 Kč Cena s DPH = 8 221 Kč
8.6 Prodejní cena zájezdu Prodejní cena zájezdu uvedená v katalogu = 8 290 Kč
55
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo představit specifickou formu zájezdů – eurovíkendy a provést analýzu povědomí zájemců o tomto typu dovolené a zhodnocení potenciální poptávky a zájmu o ně. Dále také zhodnocení nabídky eurovíkendů na trhu cestovního ruchu v České republice. Poslední úkolem bylo vytvoření návrhu vlastního eurovíkendu včetně finanční kalkulace. První část této práce byla zaměřena na vlastní cestovní ruch, jeho definování a také historii a vývoj tohoto odvětví. Dále jsou zde popsány předpoklady cestovního ruchu, které mají značný vliv na samotnou existenci cestovního ruchu a samozřejmě na jeho rozvoj. S těmito předpoklady úzce souvisí oblasti a střediska cestovního ruchu, kde jsou uvedené předpoklady uplatňovány. Také je zde popsán cestovní ruch jak ve světě, tak také v Evropě. Další kapitola uţ byla zaměřena konkrétně na eurovíkendy. Vysvětluje, co tento pojem vlastně znamená a proč se tato forma dovolené v dnešní době těší stále větší oblibě. K následující analýze nabídky bylo vybráno pět velkých a úspěšných společností českého trhu, které mají eurovíkendy ve své nabídce. Snahou bylo zjistit, co všechno tyto společnosti nabízejí a jak různorodá je tato nabídka. Z výsledků tohoto zkoumání vyplynulo, ţe nabídka eurovíkendů je velmi podobná. Ve většině případů jsou nabízeny stejné destinace. K těm nejoblíbenějším a nejčastěji nabízeným patří Amsterdam, Barcelona, Istanbul, Londýn, Paříţ a Řím. Velmi podobné jsou i nabízené sluţby, podle nichţ je pak stanovena cena zájezdu. Povědomí lidí o eurovíkendech a poptávka po nich byla zjišťována pomocí dotazníků. Cílem bylo zjistit, zda lidé o tomto typu zájezdů vědí a čemu by dali přednost, kdyby se takového zájezdu měli zúčastnit. Dotazník měl celkem sedmnáct otázek a dotázáno bylo 94 respondentů. Z uvedených odpovědí vyšlo najevo, ţe eurovíkend jako specifickou formu zájezdů zná většina lidí, ovšem i přesto řada z nich neví, co přesně si pod tímto termínem představit. To jim však nebrání v touze se na nějaký eurovíkend vydat. K destinacím, které nejvíce lákají k návštěvě, patří Paříţ, Londýn, Barcelona nebo Řím, coţ také odpovídá i nejčastější nabídce cestovních kanceláří. Poslední částí práce bylo vytvoření návrhu nového eurovíkendu včetně finanční kalkulace. Snahou bylo vytvořit zajímavý zájezd, který by mohl zaujmout klienty 56
cestovních kanceláří. Vybrat destinaci, která není moc častá či není v nabídce vůbec, nebylo snadné, protoţe nabídka cestovních kanceláří je velice široká. Volba padla na chorvatské město Dubrovník. Patří totiţ k významným turistickým centrům této oblasti a na své si mohou přijít nejen turisté preferující poznávání a aktivní způsob strávení dovolené, kteří zde mohou obdivovat krásy tohoto přístavního města zapsaného na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO, ale také ti, kteří dávají přednost odpočinku a relaxaci na břehu moře. Konečná cena, za kterou by tento zájezd mohl být nabízen zákazníkům, vyšla na 8 290 Kč. Výsledná cena se sice můţe zdát vyšší, ovšem v porovnání s nabídkou různých cestovních kanceláří lze říci, ţe cena zájezdu do této destinace zahrnující uvedené sluţby je odpovídající. Na závěr lze říci, ţe cíle této bakalářské práce vytyčené v úvodu, byly splněny.
57
Seznam použité literatury Monografie
DROBNÁ, Daniela; MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2004. 205 s. ISBN 80-7168-901-7.
FRANCOVÁ, Eva. Cestovní ruch. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003. 119 s. ISBN 80-244-0719-1.
HAMARNEHOVÁ, Iveta. Geografie cestovního ruchu. Evropa. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s. r. o., 2008. 271 s. ISBN 978-80-7380093-2.
HESKOVÁ, Marie; et al. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 224 s. ISBN 80-7168-948-3.
HOLEČEK, Milan; MARIOT, Peter; STŘÍDA, Miroslav. Zeměpis cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2001. 99 s. ISBN 80-8634-39-9.
HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vyd. Praha: Idea Servis. 2002. 173 s. ISBN 80-85970-36-8.
INDROVÁ, Jarmila; et al. Cestovní ruch (základy). 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2009. 122 s. ISBN 978-80-245-1569-4.
KUNEŠOVÁ, Eva; FARKOVÁ, Blanka. Technika zahraničních zájezdů. 2. vyd. Praha: Idea Servis, 2004. 137 s. ISBN 80-85970-44-9.
LEDNICKÝ, Václav; VANĚK, Jiří; PYKA, Jacek. Možnosti využití klastrů v cestovním ruchu. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2008. 114 s. ISBN 978-80-7248-508-6.
PETRŮ, Zdenka. Základy ekonomiky cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea Servis, 1999. 107 s. ISBN 80-85970-29-5.
RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch (soubor studijních materiálů). 2. vyd. Ostrava: Key Publishing s. r. o., 2007. 81 s. ISBN 978-80-87071-44-1.
58
Elektronické zdroje 1) BOOKING.COM, on-line rezervace hotelu [online] © 1996–2011 [cit. 2011-05-05]. Hotel Aquarius. Dostupné z WWW: http://www.booking.com/hotel/hr/aquarius.html?sid=3aec1e4450fe8310f1eb833f4 6a49651;checkin=2011-05-20;checkout=2011-0522;srfid=32de73c675005e2a2e0679fe87b86afdX4. 2) Cestovní kancelář FISCHER [online]. © 2005 [cit. 2011-04-27]. Letecké eurovíkendy v evropských metropolích. Dostupné z WWW:
. 3) Cestovní kancelář FISCHER. [online]. © 2005 [cit. 2011-04-27]. O společnosti. Dostupné z WWW: http://www.fischer.cz/online/cz/informace/o-spolecnosti/#. 4) CZAD Praha s. r. o. [online]. © 2008 - 2011 [cit. 2011-05-09]. Autobusová doprava. Dostupné z WWW: . 5) CZAD Praha s. r. o. [online]. © 2008 - 2011 [cit. 2011-05-09]. Nabídka autobusů. Dostupné z WWW: . 6) Čedok a. s. [online]. ©2011 [cit. 2011-04-26]. Nabídka zájezdů. Dostupné z WWW: . 7) Čedok a. s. [online]. ©2011 [cit. 2011-04-26]. Společnost Čedok a. s. Dostupné z WWW: . 8) Česká národní banka [online]. 09.05.2011 [cit. 2011-05-09]. Kurzy devizového trhu. Dostupné z WWW: . 9) DARS - Linking Slovenia [online]. 2011 [cit. 2011-05-10]. Tolls and distances between toll stations. Dostupné z WWW: . 10) Eurovíkend.org [online]. © 2008 - 2011 [cit. 2011-04-13]. Eurovíkendy - víkendová dovolená v Evropě. Dostupné z WWW: . 11) EuroVíkendy [online]. © 2008 [cit. 2011-04-19]. Víkend EU = váš Eurovíkend. Dostupné z WWW: . 59
12) Eurovíkendy [online]. © 2009 [cit. 2011-04-28]. Vyhledané eurovíkendy. Dostupné z WWW: http://www.eurovikendy.cz/Vyhledane-eurovikendy. 13) Eurovíkendy.org [online]. [cit. 2001-04-13]. Eurovíkendy aneb Jak si uţít prodlouţený víkend. Dostupné z WWW: . 14) EXIM Tours [online]. © 2009 [cit. 2011-04-27] O společnosti. Dostupné z WWW: . 15) EXIM Tours [online]. © 2009 [cit. 2011-04-27]. Nabídka eurovíkendů. Dostupné z WWW: . 16) Hrvatske autoceste d. o. o. [online]. ©2011 [cit. 2011-05-10]. Zagreb - Split Dubrovnik. Dostupné z WWW: . 17) INA-Industrija nafte d.d. [online]. May 09,2011 [cit. 2011-05-09]. Fuel price list. Dostupné z WWW: . 18) INVIA.CZ, největší online prodejce zájezdů. [online]. © 2000−2011 [cit. 2011-0413]. Eurovíkendy. Dostupné z WWW: . 19) INVIA.CZ, největší online prodejce zájezdů. [online]. © 2000−2011 [cit. 2011-0428]. O nás. Dostupné z WWW: http://o.invia.cz/. 20) INVIA.CZ, největší online prodejce zájezdů. [online]. © 2000−2011 [cit. 2011-0429]. Eurovíkendy. Dostupné z WWW: http://dovolena.invia.cz/?c[0][nl_country_id]=-1&c[0][nl_locality_id][0]=1&d_start_from=&d_end_to=&nl_lenght_int=1&nl_category_id=5&b_search_submit=1&search_form=1&nl_type_id=1&form=CDefaultSearchForm#search_form. 21) Kurzy.cz [online]. 07.05.2011 [cit. 2011-05-09]. Vývoj ceny benzínu, cena nafty, aktuální cena a podrobný graf. Dostupné z WWW: . 22) Mapy.cz [online]. © 2005−10 [cit. 2011-05-09]. Mapy. Dostupné z WWW: .
60
23) Ministerstvo financí České republiky [online]. 26. listopadu 2010 [cit. 2011-05-09]. Základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2011. Dostupné z WWW: . 24) Mýto.cz [online]. ©2010 [cit. 2011-05-10]. Mýtný kalkulátor. Dostupné z WWW: . 25) Společnost - Go-Maut - Mautsystem für LKW und Bus [online]. 2011 [cit. 2011-0510]. Kalkulátor mýtného. Dostupné z WWW: . 26) Student Agency [online]. © 2010. [cit. 2011-04-28]. Profil společnosti. Dostupné z WWW: http://www.studentagency.cz/o-nas/profil-spolecnosti/. 27) Travel Trade Gazette Česká Republika [online]. 2011 [cit. 2011-04-21]. TTG Travel Awards 2011. Dostupné z WWW: .
61
Přílohy Příloha 1 – Formulář dotazníku „Eurovíkendy aneb poznávání krás evropských metropolí“
62
Příloha 1 – Formulář dotazníku „Eurovíkendy aneb poznávání krás evropských metropolí“ EUROVÍKENDY aneb poznávání krás evropských metropolí Dobrý den, v současné době dokončuji studium cestovního ruchu a tímto bych vás chtěla poprosit o vyplnění tohoto dotazníku, který bude součástí mé bakalářské práce. Dotazník je zaměřen na zjištění povědomí zájemců o eurovíkendy a zhodnocení potenciální poptávky o ně. Děkuji za ochotu a váš čas. 1) Slyšel/a jste uţ někdy pojem eurovíkend? o Ano o Ne 2) Zúčastnil/a jste se někdy nějakého eurovíkendu? o Ano o Ne Pokud ano: 3) Kde jste byl/a? _______________________________
Pokud ne: 3) Z jakého důvodu? _____________________________
4) Měl/a byste zájem zúčastnit se nějakého eurovíkendu znovu? o Ano o Ne
4) Měl/a byste zájem se eurovíkendu zúčastnit? o Ano o Ne
5) Co vás na eurovíkendech láká? ___________________________________________________ 6) Jakému způsobu zabezpečení cesty a pobytu byste dal/a přednost? o Organizovaný (veškeré sluţby zajistí cestovní kancelář) o Neorganizovaný (veškeré sluţby si zajistím sám/a) 7) Kam byste se nejraději podíval/a? ___________________________________________________ 8) Jakému dopravnímu prostředku byste dal/a přednost? o Vlastní doprava o Autobus o Vlak o Letadlo 9) Kolik dní by měl podle vás ideální eurovíkend trvat? o 2 o 3 o 4 o 5
nějakého
10) Jakou formu stravování byste preferoval/a? o Bez stravování o Snídaně o Polopenze o Plná penze 11) V jakém ročním období byste se chtěl/a eurovíkendu zúčastnit? (moţno označit více odpovědí) o Jaro o Léto o Podzim o Zima 12) S kým byste se nejraději nějakého eurovíkendu zúčastnil/a? (moţno označit více odpovědí) o Sám/a o S přáteli o S partnerem/partnerkou o S rodinou 13) Jakou maximální částku byste investoval/a do eurovíkendu za jednu osobu? o do 5 000 Kč o do 10 000 Kč o do 15 000 Kč o do 20 000 Kč o 20 000 Kč a více DEMOGRAFICKÉ ÚDAJE 14) Pohlaví o Ţena o Muţ 15) Věk o o o o o o
do 20 21 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 61 a více
16) Nejvyšší dosaţené vzdělání o Základní o Středoškolské (s maturitou i bez) o Vyšší 17) Zaměstnání o Práce na plný úvazek o Práce na částečný úvazek o Nepracuji o Student o Důchodce
