VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu. Důlní města na pomezí Moravy a Čech

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Důlní města na pomezí Moravy a Čech bakalářská práce

Autor: Lucie Bártová Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda Jihlava 2015

Copyright © Lucie Bártová

Prohlášení:

Poděkování Nejdříve bych chtěla poděkat vedoucímu práce Ing. Radovanovi Zejdovi za odborné vedení bakalářské práce, ochotu a věnovaný čas. Dále patří poděkování mé rodině a přátelům, kteří mě podporovali během psaní bakalářské práce.

Abstrakt BÁRTOVÁ, Lucie: Důlní města na pomezí Moravy a Čech. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Ing. Radovan Zejda. Stupeň odborné kvalifikace: Bakalář. Jihlava 2015. 112 stran. Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis historie vybraných obcí na pomezí Moravy a Čech v kraji Vysočina a na historii dolování drahých kovů v jejich okolí. Praktická část obsahuje návrhy dvou zájezdů, které zahrnují návštěvy pozůstků po dolování a také expozic, které jsou zamřené na těžbu a historii konkrétních míst. Součástí praktické části je návrh trasy, popis navštívených pamětihosností, míst a kulturních akcí a kalkulace zájezdu. Klíčová slova: historie, hornictví, těžba stříbra a zlata, pomezí Moravy a Čech

Abstract BÁRTOVÁ, Lucie: Mining Towns on the Border of Moravia and Bohemia. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Leader of bachelor thesis: Ing. Radovan Zejda. Level of professional qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 112 pages. This bachelor thesis is focused on description of history of localities on the border of Moravia and Bohemia in region Vysočina and it is focused also on history of mining metals in their surroudings. The practical part contains proposals of two excursion tours, that they are included visits of remains after mining and expositions with focus on mining and history of particular locations. Part of practical part is proposal of route, description of visited sights, places and culture events and calculation of excursion tour. Key words: history, mining, mining of silver and gold, border of Moravia and Bohemia

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 13 1. Geologie ...................................................................................................................... 13 1.1 Moldanubická oblast ............................................................................................. 13 1.2 Kutnohorsko-svratecká oblast ............................................................................... 14 2. Historie Jihlavy ........................................................................................................... 15 2.1 Jihlavský rudní obvod ........................................................................................... 16 2.2 Počátky těžby ........................................................................................................ 16 2.3 Druhé období těžby ............................................................................................... 17 2.4 Poslední pokusy o těžbu ........................................................................................ 18 2.5 Pozůstatky po těžbě ............................................................................................... 18 3. Mrákotín...................................................................................................................... 20 3.1 Kutání u Mrakotína ............................................................................................... 21 4. Historie Havlíčkova Brodu ......................................................................................... 22 4.1 Těžba v Havlíčkobrodském rudním revíru ........................................................... 22 4.2 Pozůstatky po dolování ......................................................................................... 23 5. Historie Golčova Jeníkova .......................................................................................... 24 5.1 Těžba zlata v Golčovojeníkovským rudním revíru ............................................... 25 6. Historie Kutné Hory a těžby v jejím okolí .................................................................. 26 6.1 Stříbrná horečka .................................................................................................... 26 6.2 Druhý rozkvět dolování stříbra ............................................................................. 28 6.3 Obnova dolování ................................................................................................... 28 6.4 Kutnohorský rudní revír ........................................................................................ 29 6.5 Pozůstatky po těžbě ............................................................................................... 29 7. Humpolec .................................................................................................................... 30 7.1 Kutání na Humpolecku ......................................................................................... 31

8. Jemnice ....................................................................................................................... 32 8.1 Hornictví ............................................................................................................... 33 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 35 9. Cyklozájezd po stopách těžby drahých kovů .............................................................. 35 9.1 Program zájezdu .................................................................................................... 35 9.2 Časový harmonogram ........................................................................................... 37 9.3 Topografie trasy .................................................................................................... 39 9.4 Popis navštívených památek, míst a akcí .............................................................. 48 9.4.1 České muzeum stříbra .................................................................................... 48 9.4.2 Vlašský dvůr ................................................................................................... 49 9.4.3 Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře ..................................................................... 49 9.4.4 Chrám sv. Barbory.......................................................................................... 50 9.4.5 Hornická naučná stezka v Kutné Hoře – severní okruh ................................. 50 9.4.6 Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci .................. 51 9.4.7 Zámek Třebešice ............................................................................................ 52 9.4.8 Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi .................................................................. 52 9.4.9 Zámek Tupadly ............................................................................................... 53 9.4.10 Hrádek u Kozohlod....................................................................................... 53 9.4.11 Židovská synagoga v Golčově Jeníkově ...................................................... 54 9.4.12 Zámek a tvrz Golčův Jeníkov ....................................................................... 54 9.4.13 Kostel sv. Markéty v Golčově Jeníkovu....................................................... 55 9.4.14 Jezuitská rezidence ....................................................................................... 55 9.4.15 Kostel sv. Františka Serafinského ................................................................ 55 9.4.16 Zámek Habry ................................................................................................ 56 9.4.17 Vesnice Jilem................................................................................................ 56 9.4.18 Kostel sv. Trojice v Havlíčkově Brodě ........................................................ 56 9.4.19 Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě ...................................................... 57

9.4.20 Kostel sv. Rodiny ......................................................................................... 57 9.4.21 Štáflova chalupa ........................................................................................... 58 9.4.22 Štáflova bašta................................................................................................ 58 9.4.23 Kostel Nanebevzetí Panny Marie ................................................................. 58 9.4.24 Tvrz Hadrburk .............................................................................................. 59 9.4.25 Zámek Petrkov.............................................................................................. 59 9.4.26 Zámek Štoky ................................................................................................. 59 9.4.27 Hornická naučná stezka Jihlava.................................................................... 60 9.4.28 Muzeum Vysočiny Jihlava ........................................................................... 61 9.4.29 Jihlavské podzemí ........................................................................................ 61 9.4.30 Kostel sv. Jana Křtitele ................................................................................. 62 9.4.31 Havířský průvod v Jihlavě ............................................................................ 63 9.4.32 Kostel sv. Jakuba Většího............................................................................. 63 9.5 Kalkulace zájezdu ................................................................................................. 64 9.5.1 Nepřímé náklady ............................................................................................ 64 9.5.2 Přímé náklady ................................................................................................. 67 9.5.3 Celkové náklady ............................................................................................. 69 10. Zájezd za historií kutání stříbra a zlata ..................................................................... 70 10.1 Program zájezdu .................................................................................................. 70 10.2 Časový harmonogram ......................................................................................... 71 10.3 Topografie trasy .................................................................................................. 73 10.4 Popis památek a míst ........................................................................................... 78 10.4.1 Muzeum Dr. A. Hrdličky.............................................................................. 78 10.4.2 Kostel sv. Mikuláše v Humpolci .................................................................. 78 10.4.3 Skanzen Zichpil ............................................................................................ 79 10.4.4 Hrad Orlík u Humpolce ................................................................................ 79 10.4.5 Oblast Štůly pod Orlíkem ............................................................................. 80

10.4.6 Muzeum kamenictví v Mrákotíně ................................................................ 80 10.4.7 Kostel sv. Jáchyma ....................................................................................... 80 10.4.8 Pozůstatky po těžbě stříbra v Dobré Vodě ................................................... 81 10.4.9 Kostel sv. Jakuba Většího v Jemnici ............................................................ 81 10.4.10 Domy na náměstí v Jemnici ....................................................................... 82 10.4.11 Muzeum Jemnice ........................................................................................ 82 10.4.12 Zámek Jemnice se zahradou ....................................................................... 82 10.4.13 Městské hradby ........................................................................................... 83 10.4.14 Kostel sv. Víta v Jemnici ............................................................................ 83 10.4.15 Muzeum Předín .......................................................................................... 84 10.4.16 Oblast Štulně .............................................................................................. 84 10.4.17 Muzeum Vysočiny v Třešti ........................................................................ 84 10.5 Kalkulace zájezdu ............................................................................................... 85 10.5.1 Nepřímé náklady .......................................................................................... 85 10.5.2 Přímé náklady ............................................................................................... 87 10.5.3 Celkové náklady ........................................................................................... 88 Závěr ............................................................................................................................... 89 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 91 Slovník pojmů ............................................................................................................... 102 Seznam map .................................................................................................................. 103 Seznam tabulek ............................................................................................................. 103 Seznam příloh ............................................................................................................... 104 Příloha ........................................................................................................................... 105

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma s názvem Důlní města na pomezí Moravy a Čech. Tohle téma jsem si vybrala, protože se zajímám o historii. Dříve jsem v Kutné Hoře navštívila České muzeum stříbra se středověkým dolem a Vlašský dvůr. Z návštěvy jsem byla nadšená. Jsem uchvácená z toho, co vše horníci dokázali s primitivním nářadím. O pár let později jsem začala studovat v Jihlavě, kde jsem se zajímala o historii dolování na Jihlavsku. Všechny tyto důvody mi vedli k výběru tématu pro moji bakalářskou práci. V zahraničí, například v Německu či v Rakousku, se nachází mmoho památek souvisejících s hornictvím. Země využily tohoto potenciálu a začal se v nich rozvíjet montánní turismus. Tento trend se pomalu objevuje i v České republice. Nastala třeba spolupráce mezi českou a saskou stranou Krušných hor a snaží se o zápis krušnohorské krajiny, jenž byla formovaná hornickou činností, na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Lokalit v ČR, kde existují památky po báňské činnosti, je více. Na pomezí Moravy a Čech se výzkumy ve 20. století odhalilo mnoho památek zachovalých po středověkém kutání. Ať už některé pozůstatky jsou zachovalé lépe či hůř, toto území v sobě skrývá velký potenciál pro rozvoj montánního turismu. V teoretické části se zaměřím na popis historie vybraných obcí a na dolování drahých kovů v jejich okolí. Hlavně se budu orientovat na pomezí Moravy a Čech v kraji Vysočina. Hranice rozdělující Moravu a Čechy prochází bývalým okresem Jihlavou, Žďárem nad Sázavou a malou částí bývalého okresu Pelhřimov. Jelikož těžebních lokalit se nachází na Vysočině mnoho, vybrala jsem jen ty nejvýznamnější a ty, které jsou zajímavé. V bakalářské práci se budu věnovat Jihlavě, Mrákotínu, Havlíčkovu Brodu, Golčově Jeníkově, Humpolci a Jemnici a těžbě v jejich okolí. Specifickou oblastí, na kterou se také zaměřím, je Kutná Hora. Kutná Hora se sice nachází ve Středočeském kraji, ale ve středověku zde docházelo k největší těžbě stříbra ve střední Evropě. Proto si myslím, že by neměla být tato lokalita opomenutá. V teorii také stručně popíšu geologii lokalit. V praktické části vytvořím návrh na využití expozic a pozůstatků po dolování v cestovním ruchu. Rozhodla jsem se, že naplánuji pro vybraná území dva zájezdy, které budou zaměřeny na těžbu drahých kovů, ale také na historii měst. Pro každý 11

zájezd jsem vybrala jiný segment, aby bylo vidět, že montánní turismus je téměř pro všechny skupiny obyvatel. První bude cyklozájezd pro studenty středních škol, který povede z Kutné Hory přes Gočův Jeníkov, Havlíčkův Brod a až do Jihlavy. Druhý zájezd je plánován pro seniory. Trasa povede přes Humpolec do Mrákotína a Dobré Vody a první den je zakončen ubytováním v Telči. Poté povede do Jemnice, Předína a Třeště. Součástí obou zájezdů je popis navštívených památek, mist a kulturních akcí a předběžná kalkulace zájezdu. Chtěla bych zvětšit povědomí o vybraných místech, která se proslavila těžbou drahých kovů, protože veřejnost pomalu o nich nic neví. Přičemž tato místa v sobě ukrývají tolik zajímavostí. Práce by mohla oslovit lidi, kteří chtějí poznat tato místa, kde se dříve kutalo, nebo je dokonce osobně navštívit. Také by mohla být tato práce inspirací pro odbornou veřejnost, která by mohla zajistit ochranu zbylých těžebních útvarů.

12

TEORETICKÁ ČÁST 1. Geologie Česká republika je dělená na 2 geologické jednotky a to na Český masiv a Západní Karpaty. Já se zaměřím na Český masiv, ve kterém se nachází zkoumané lokality. Český masiv se dále dělí na několik oblastí. Pro mě bude důležitá oblast moldanubická a kutnohorsko-svratecká. Sledovaná těžební oblast se nachází na pomezí Čech a Moravy v několik desítek kilometrů širokém pruhu moldanubika a kutnohorského krystalinika. Rozprostírá se od Jemnicka přes Jihlavu po Kutnohorsko. Zde se nachází řada historických kutišť a rýžovišť zlata a stříbra. Mnohdy byla tato ložiska provázena i výskytem železa a rumělky, z níž se získávala rtuť. Na západě je ohraničena středočeskou oblastí a na východě třebíčským durbachitovým masívem. [1] U ložisek těžených šachticemi a štolami se jednalo o ložiska žilného typu. Nacházela se v křemenných žílách a prožilcích v různých typech rul, svorech, kvarcitech a migmatitech. Nejstarší písemně doložené těžby jsou zmiňovány na přelomu 12. a 13. století, montánní archeologie však dokládá i z dob dřívějších. (Mísař, 1983)

1.1 Moldanubická oblast Moldanubická oblast se nachází na jihu Českého masivu. Na severu sousedí s kutnohorsko-svrateckou oblastí, o které se zmíním později. Na východě hraničí s oblastí moravskoslezskou a na severozápadě přiléhá oblast středočeská. Moldanubická oblast se dále člení podle fyziogeografických aspektů na 6 jednotlivých území. Já se zaměřím na území Moldanubikum západní Moravy, do něhož spadá jihlavský a třebíčský masiv. Jihlavský masiv je tvořený spíše magmatickými pararulami, ale i biotitovými až

sillimanit-biotitovými

pararulami

doplněné

erlány,

ortorulami,

amfibolity,

grafitickými rulami a kvarcity. V této oblasti se objevují výběžky žul a granodioritů. V severní části se nachází terciérní a kvartérní sedimenty. V centrální části se nachází xenolity. Okolo středové části se objevují hrubozrnné a porfyrické durbachidy.

13

Minerály, které jsou v této lokalitě zastoupené, se nazývají plagioklas, ortoklas, křemen, biotit, hypersten a amfibol. [1] [2] Na hranici jihlavského masívu s třebíčským leží zlatonosná oblast, která spadá pod brtnickou subjednotku. Území je vytyčené Želetavou, Opatovem, Předínem, Svojkovicemi a Lesnou. Horniny, které se zde vyskytují, jsou biotitické plagioklasové pararuly s četnými vložkami živcových kvarcitů a místy i metabazity a diopsidických rul. V západním úseku se objevují sillimanit-biotitické pararuly se segregacemi křemene. Ve středu území se nachází bazické a ultrabazické horniny. Pro východní část jsou typické drobnozrnné biotitické pararuly a magmatity, z nichž vystupují kvarcity. Ve východní části je brtnické tektonické pásmo, které se skládá z mylonitizovaných a chloritizovaných pararul. [3] Další

lokalita

Humpolec

leží

už

v Českém

Moldanubiku.

V této

lokalitě

se nachází křemenné a křemeno-sulfidické žíly, na které se váže zlatonosné zrudnění. Dále se v oblasti vyskytují erlány, kvarcity a pásmo sulfidických impregnací v migmatitizovaných pararulách. Ryzí zlato se objevuje ve spojení s pyrhotinem či arsenopyritem. [4]

1.2 Kutnohorsko-svratecká oblast Kutnohorsko-svratecká

oblast

hraničí

na

jihu

s moldanubikem,

na

východě

s moravskoslezskou oblastí, na západě a severozápadě se středočeskou oblastí a na severu s lužickou oblastí. Kutnohorsko-svratecká oblast se dělí na svratecké, čáslavské a kutnohorské krystalinikum. Zaměřím se pouze na kutnohorské krystalinikum, kde se nachází kutnohorský revír. V oblasti Kutné Hory formují krystalinikum dvě skupiny a to malínská a pestrá. [5] Malínská skupina se nachází v severním úseku revíru. Geologické skladba této části revíru je složená z dvojslídných až biotitických rul a migmatických dvojslídných ortorul. Z pestrých složek se zde objevují pouze čočky erlánů. Pestrá skupina tvoří jižní kutnohorský revír. Nachází se zde dvojslídné a biotitické ruly a svorové ruly, svory s tělesy migmatitů až ortorul. Z typických pestrých vložek se zde objevují tělesa a čočky amfibolitů a erlánů. 14

Často vyskytující se žilné horniny jsou lamprofyry, pegmatity a méně časté jsou aplity a žulové porfyry. (Pauliš, Mikuš, 1998)

2. Historie Jihlavy Vznik královského horního města Jihlavy se datuje mezi roky 1240 až 1243. Ještě před samým vznikem města se na levém břehu řeky Jihlavy na Haberské stezce nacházela osada Jihlava, v jejímž centru ležel kostel sv. Jana Křtitele. Podle stáří kostela se dá určit přibližná doba založení osady. Počátky vesnice se tedy spojují s obdobím kolem roku 1200. (Hejhal a kolektiv, 2009) I když pověst od Václava Hájka z Libočan uvádí jiné datum. Podle pověsti vznikla osada v roce 799. V pověsti je také uveden důvod vzniku. Vypráví se v ní, že jel kupec z Vídně do Prahy a cestou zabloudil. Nedaleko dnešní Jihlavy bydlel hrnčíř, který mu poskytnul nocleh. Hrnčíř se zmínil před kupcem, že se mu nedaří v jeho řemeslu. Vždycky když vypaloval hliněné nádoby v peci, popraskaly. Když kupec spatřil střepy, zjistil, že obsahují stříbro. Při tomto zjištění nabídl kupec hrnčíři velké mění za odprodej jeho chalupy i s pozemky a začal kupec těžit stříbro. Jelikož Hájek z Libočan je známý tím, že často uváděli nepřesné údaje, nemůžeme ani pověst o Jihlavě brát za zcela pravdivou. [6] Každopádně velké ložisko stříbra bylo objeveno a začalo se těžit až ve 30. letech 13. století. To znamená, že vesnice existovala ještě před objevením stříbra. Zpráva o nalezení stříbra se roznesla velice rychle a do Jihlavy začaly proudit davy horníků, co chtěly rychle zbohatnout. Nepřicházely nejen z našich zemí, ale i ze zahraničí, hlavně z Německa. Osada se velice rychle rozrůstala, až byla malá pro stále přicházející lid. Proto byla založená nová Jihlava na pravém břehu řeky Jihlavy (Příloha č. 1). Prvně se začaly stavět zemnice, které neměly žádné pravidelné umístění. To se změnilo až po polovině 13. stoleté, kdy výstavba dostala určitá pravidla. Ve středu města se nacházelo náměstí, do kterého se sbíhaly ulice s pravoúhlým křížením. Kolem centra města se vystavěly hradby, které měly chránit město před vnějšími útoky. Dokonce v roce 1270 udělil král Přemysl Otakar II. Jihlavě stavební řád. Tato listina měla spíše potvrzovat již probíhající plánovitou výstavbu.

15

V druhé polovině 13. století stály v Jihlavě tři sakrální stavby a to kostel Nanebevzetí Panny Marie při klášteře Minoritů, kostel Povýšení svatého Kříže při klášteře dominikánů a farní chrám sv. Jakuba Většího. Tohle vše svědčí o tom, že Jihlava byla ve 13. stoleté velmi bohaté město a měla i dobré politické postavení. Dokonce se může pyšnit druhým místem hned po Praze. Do pozadí byla Jihlava odsunutá počátkem 14. století Kutnou Horou, kdy Kutná Hora se stala centrem

těžby

stříbra.

Poté

se

Jihlava

převážně

živila

obchodem.

(Hejhal a kolektiv, 2009)

2.1 Jihlavský rudní obvod Jihlavský rudní revír leží v centru Českomoravské vrchoviny a má rozlohu 63 km2. Je ohraničený vesnicemi Zborná, Výskytná nad Jihlavou, Kostelec, Rančířov, Kosov, Malý Beranov, Bedřichov a Zborná. Rudní revír se dá také vyznačit v širším smyslu a taková plocha má rozlohu 280 km2. Širší revír je ohraničený obcemi Kamenná, Malý Beranov, Komárovice, Třešť, kopec Čeřínek, Ježená a Smrčná (Šamalová, 2007) Jedním z nejvýznamnějších rudních ložisek je Starohorská dislokační zóna, která se táhne ze Starých Hor kolem západního okraje Jihlavy k Pístovu a dále až k Okrouhlíku. Dislokační zóna měří 8,4 km a dále se dělí na 7 pásem. Tyto úseky se

jmenují

starohorský,

špitálský,

hornokosovský,

koželužský,

pístovský,

rančířovsko-čížovský a vílanecký. (Vosáhlo, 2004) Další významná ložiska se nachází na severu mezi obcemi Dobronín a Kamenná a na jihu mezi Třeští a Jezdovicemi (Příloha č. 2). (Šamalová, 2007)

2.2 Počátky těžby První fáze dolování započala ve 30. letech 13. století. Uvádí se, že první těžba se prováděla na starohorském pásmu, i když pro tohle tvrzení neexistují žádné hodnověrné písemné doklady. Na druhou stranu tento výrok nebyl doteď nikým vyvrácen. První zmínky o dolování stříbra pochází teprve z poslední třetiny 13. století a ještě k tomu se týkají jiných oblastí. O starohorské dislokační zóně se dozvídáme

16

až z listiny krále Jana Lucemburského, která byla vydána v roce 1315. Listina pojednávala o tom, že Jindřich Rothermel slíbil Konrádu z Kamene a jeho spolutěžařům odvodnění starohorských dolů. (Vosáhlo, 2004) Jelikož v 2. polovině 13. století bylo hornictví v Jihlavě v největším rozkvětu, byla zde umístěna mincovna, kde se za vlády Přemysla Otakara II. razily brakteáty. Přesné umístění mincovny není dosud jasné, ale předpokládá se, že ležela v severovýchodní části Masarykova náměstí. (Hejhal a kolektiv, 2009) Díky rychlému rozvoji města a hornictví bylo vytvořeno jihlavské právo městské a horní. Základem právního postavení Jihlavy bylo privilegium městského a horního práva, tzv. listina A, která byla městu udělená králem Václavem I. a moravským markrabětem Přemyslem. Listina obsahovala čtyři části. První část se věnovala privilegiím krále Václava I. a markraběte Přemysla, druhá část obsahuje základní svobody udělené měšťanů a horníkům, třetí část se orientuje na právo městské a poslední díl na právo horní. Během dalších let se získala nová ponaučení a změnily se jak poměry ve městě, tak i těžební techniky, a proto byla potřeba jihlavské právo více propracovat a byly sepsány jihlavskými notáři další listiny. Jihlavské horní právo se rozšířilo po českém království a stal se roku 1300 podkladem pro horní zákoník Václava II. Ius Regale Montanorum. Přes tento zákoník se vlastně jihlavský horní zákoník dostal dále do Evropy a dokonce přes Španělsko až do Jižní Ameriky. (Hoffman, 1959), (Hejhal a kolektiv, 2009) Přelom 13. a 14. století byl pro Jihlavu zvratový, nejbohatší ložiska se vytěžila a vše komplikovalo několikanásobné zemětřesení a zaplavení některých dolů. Ještě k tomu se v Kutné Hoře našla bohatá ložiska stříbra. Všechny vyjmenované faktory přispěly k tomu, že se Kutná Hora stala centrem těžby stříbra a byla tam také přemístěná mincovna. Dále hornické aktivity ovlivnily husitské války. Tímto okamžikem pro Jihlavu končí nejslavnější období těžby stříbra.

2.3 Druhé období těžby Těžba stříbra se opět oživila až v 16. století, kdy spousta podnikatelů se pokoušela zbohatnout. V druhém období se hornická činnost soustředila i na jiné těžební lokality, ale stále se báňské podniky vracely na starohorskou dislokační zónu. Těžilo se například

17

u rybníka Trpaslík u Hybrálce, ,,Na novém počátku“ u Rančířova, u Horního Kosova, Hosova, Koželužského potoka. Postupem času náklady na těžbu byly tak veliké, že jednotliví podnikatelé se museli sdružovat do těžařských spolků, jinak by zkrachovaly. Těžaři měli také velkou podporu císaře Rudolfa II., který nutil městskou radu, aby podnikatelům půjčovala peníze. Samozřejmě městské radě se to moc nelíbilo a vznikali mezi ní a těžaři konflikty. Dokonce v roce 1602 se sama zapojila do těžby. Z prvního roku těžby nechala vyhotovit stříbrný pecen o váze 7,2 kg., který byl věnován Rudolfovi II. To vypovídá o tom, že doly byly stále výnosné. Jak tomu bylo i v předchozí fázi, po velkém rozvoji přišel úpadek hornictví. Bylo to způsobeno třicetiletou válkou, která pozastavila těžbu.

2.4 Poslední pokusy o těžbu V 18. století nastaly poslední pokusy o obnovu těžby stříbra.

Zkoušelo se těžit

na rančířovských a kosovsko-beranovských dolech. Posledním podnikatelem, který se o to pokusil, byl Ludvík Kettner. Ten těžil na jámě sv. Petra u mlýna na Pančavě. Poslední průzkumy štol se dělaly mezi léty 1769 až 1783, konkrétně na štole Sv. Antonína Paduánského, Na Malém díle a na Sv. Jana Nepomuckého. Bohužel se v nich nenašly žádné velké nálezy, které by zaručily zisk. Tímto skončila pětsetiletá éra těžby stříbra v Jihlavě. [7] Mimo jiné Johann Röhrig se v roce 1871 zaměřil na pístovském úseku na těžbu grafitu. Blízko Pístova byla vybudovaná i plavírna grafitu. Jelikož grafit nebyl kvalitní, Röhrig roku 1880 těžební práce přerušil. Dalšími pronajímateli dolů se stal Fr. Müller, Vl. Boháč, J. Šebek, a V. Boháč. Poslední z jmenovaných doloval grafit do roku 1925 a pak byla těžba zcela ukončená. (Vosáhlo, 2004)

2.5 Pozůstatky po těžbě Kolem Jihlavy i v samotném městě se vyskytovalo mnoho pozůstatků po těžbě (štoly, obvaly, pinky). Jak šel čas, bylo jich mnoho zničeno hlavně díky nové výstavbě města a budování přivaděče a také lidskou neznalostí.

18

Například u Smrčenského potoka nedaleko ulice Romana Havelky se nacházela štola, která dokonce za 2. světové války sloužila jako protiletecký kryt. Další štola ležela mezi Feronou a Lacrumem. Obě štoly byly zničené při stavbě dálničního přivaděče. Během stavby nemocnice se odhalilo několik starých hald a jam, ale ty byly hned aplanovány. Při stavění zahrádkářských kolonií se také zničilo mnoho pozůstatků po dolování. Při stavbě sídliště Na Dolech se odkryly jámy a průchodné štoly. Všechny nálezy byly alespoň zdokumentované a poté teprve zasypány. V jihlavském rudním revíru konkrétně u Malého Beranova nedaleko Motorpalu se dochovaly dvě štoly, které jsou přístupné. Štola u Malého Beranova se jmenuje štola sv. Jiří a je to nejdelší přístupné dílo v jihlavském revíru. Bohužel obě štoly se nacházejí na soukromých pozemcích, proto nejsou veřejnosti přístupné. Dále se dají najít obvaly na křižovatce ulice Humpolecké a Romana Havelky a u Smrčenského potoka jsou dva pruhy obvalů. Na vrchu Rudném se nachází několik desítek jam a dvě štoly, které jsou v dobrém stavu. V těch stejných místech je k vidění i náhon, který vedl k vodotěsnému stroji. Náhon je suchý, ale zato celkem dobře zachovalý. U Rančířova jsou dvě řady obvalů a tři zachovalé šachty. Kousek od Ráje jsou k shledání haldy, kde byly v 70. letech 20. století objevená hornická želízka. Zas v lese u rybníka Okrouhlík bylo nalezeno devět šachetních obvalů, které mají výšku až 3 metry. Mezi vesnicemi Rantířov a Dvorce je znatelný 120 metrů dlouhý pruh obvalů. V lesích u obce Bílý Kámen se dochovalo 27 jam. Haldy okolo šachet tvoří souvislý pás. Jelikož les není moc přístupný, důlní pozůstatky se dochovaly v zachovalém stavu. To je výjimečná situace, jinak by byly pozůstatky lidskou činností zničené. Za zmínku také stojí vzorová šachta Anna s obvalem, která se nchází u Jezdovic. V této lokalitě se také nachází Stará šachta. Bohužel zbytky šachty byly zavežené odpadem. [8] (Hrazdil a kolektiv, 2007) V Jihlavském rudním revíru se nacházejí i pozůstatky opevněných tvrzí, které pravděpodobně souvisely se středověkým hornictvím. Dva hrádky leží u Kostelce. Jeden se jmenuje Vestenhof a byly tam nalezené hornické kahany a tyglíky. Druhé tvrziště je bezejmenné a byly tam objevené tyglíky, střepy keramiky a mnoho strusek. Třetí tvrz, Burgštadl, leží na katastrálním území Výskytné nad Jihlavou. Další hrádek se nacházel severozápadně od Kosova. Bohužel tato stavba se již nedochovala. Poslední

19

tvrz se jmenuje Jihlava-Zámeček. Leží přímo ve městě v Demlově ulici. (Rous a kolektiv, 2004) Zvláštním případem je jihlavské podzemí. To sice není pozůstatkem po dolování, ale bylo vytvořené jihlavskými havíři. [8]

3. Mrákotín Mrákotín leží 7 kilometrů západně od Telče. Předpokládá se, že byl založený už ve 12. století, ale první doklady o vsi pochází až z roku 1385. Z roku 1398 pochází zmínka o farním kostele. Vesnice patřila nejdříve hradu Štamberku. Hrad byl během husitských válek zničen, protože páni ze Šternberka nebyli přívrženci husitství. Po skončení husitských válek telčské panství získalo šternberské panství i s obcí Mrákotín. Sídlo náleželo Telči do konce 1. poloviny 19. století. [9] Během 16. století se z Mrákotína stalo městečko, dokazuje to pěčeť z roku 1569. V roce 1684 Leopold I. uděluje Mrákotínu městská privilegia. Konkrétně měli mrákotínští právo pořádat dva výroční jarmarky. Později se mohly ve městě pořádat další dva trhy a dokonce i dobytčí. V 17. století u části Mrákotína Dobré Vody byl objevený léčivý pramen, a proto se zde založily lázně. Z počátku se dělaly studené koupele v sírnato-železité vodě a později se přešlo na teplé koupele. Lázně v dnešní době nejsou v provozu. Na místě, kde stávaly lázně je dnes penzion. V Mrákotíně lze najít kostel sv. Jiljí, který byl postavený v 15. století jako pozdně gotický kostel. Počátkem 19. století ho čekala klasicisní přestavba. Další sakrální památka,

kostel

sv.

Jáchyma,

byl

postavený v roce

1682

v Dobré

Vodě.

(Kraj Vysočina, 2010)

20

3.1 Kutání u Mrakotína U Mrákotína se ve středověku těžilo stříbro. První zmínka o kutání pochází z 1. poloviny 15. století. Od roku 1541 těžil u Mrákotína Volf Krajíř z Krajku. Po smrti Adama I. z Hradce dělal poručníka jeho synům, Zacharyášovi a Jáchymovi z Hradce. Těm patřili doly, ale v jejich neplnoletosti se o ně staral Krajíř. Od Ferdinanda I. dostal právo na osm let dolovat v této lokalitě. Když bratři dospěli, rozdělili si majetek. Zachariáš z Hradce dostal telčské panství s doly. Zachariáš vlastnil doly i u Stříbrných Hor u Německého Brodu. Kutání stříbra pokračovalo až do 90. let 16. století. Jelikož stříbrné žíly nebyly tolik bohaté jako v jiných lokalitách, těžba pomalu slábla a začátkem 17. století se úplně zastavila. Po několika desítkách let se objevilo pár osob, které se pokusily těžbu opět obnovit. Prvním obnovitelem byl v roce 1713 měšťan z Jihlavy Jan Jungmayer, ale za tři roky všeho nechal. Další, kdo se pokoušel o získání drahého kovu, byl v roce 1882

Leopold

Lichtenstein-Podstatzky.

Ten

byl

také

neúspěšný.

Posledním

obnovovatelem byla anglicko-belgická společnost, která otevřela doly v roce 1910. Důlní práce byly přerušené kvůli první svštové válce. Nikdo jiný už se nepokusil o obnovení těžby stříbra. Pozůstatky po těžbě se do dnešní doby téměř nedocohvaly. Jediný pozorovatelný doklad se nachází na Dobré Vodě u domu s číslem popisným 17. Tam je patrný odval. Těžbu ještě připomíná hornický kostel sv. Jáchyma stojící na kopci nad Dobrou Vodou. [10] Kromě stříbra se v okolí Mrákotína těžila žula. Lomy jsou funkční od 19. století. Tato žula je velmi kvalitní, proto byla použitá pro stavbu významných staveb. Z mrákotínsé žuly byl dokonce vyhotovený monolit stojící na třetím nádvoří Pražského hradu. V dnešní době se těžba a zpracování mramoru věnuje firma Kavex – Granit Holding a.s. (Kraj Vysočina, 2010)

21

4. Historie Havlíčkova Brodu Před založením města Havlíčkův Brod stála na řece Sázavě u Haberské stezky hornická osada Brod. V druhé polovině 13. století Smil z Lichtenburka založil město Brod. V té době se mu říkalo Smilův Brod. První zmínka o městě pochází z roku 1256. V tom roce byla vydána listina, ve které se řeší spor mezi brodským farářem a vilémovským klášterem. Město bylo slavné hlavně kvůli těžbě stříbra. Kvůli němu chtěl Přemysl Otakar II. získat pozemky v okolí Brodu a dostal se do sporu se Smilem z Lichtenburka. Samozřejmě král tento konflikt vyhrál a získal většinu pozemků. Koncem 13. století se začaly kolem města stavět hradby, aby bylo město ochráněno před nepřáteli. Od roku 1308 se Smilův Brod přejmenoval na Německý Brod kvůli velkému přílivu cizinců z Německa. Ti přišli do Brodu hlavně kvůli stříbru. Název Německý Brod vydržel až do roku 1945, kdy se město přejmenovalo Na Havlíčkův Brod. Během husitských válek došlo k úpadku města. V roce 1422 město dobyl Jan Žižka z Trocnova se svým vojskem a celé ho poničili. K vzestupu města došlo až za majitelů Trčků z Lípy. Bohužel později město zužovaly požáry, mor a třicetiletá válka. V roce 1637 bylo Německému Brodu udělený titul královské město (Příloha č. 3). Během let usilovné těžby se stříbro vydolovalo a město se přeorientovalo na řemeslnou a zemědělskou produkci. [11] [12]

4.1 Těžba v Havlíčkobrodském rudním revíru Havlíčkobrodský rudní revír se skládá ze 4 obvodů. Každá oblast má své hornické město a tím byl Brod, Přibyslav, Šlapanov a Bělá. Správním městem celého revíru byl Brod. Na Havlíčkobrodské oblasti se začalo těžit kolem roku 1250. To bylo o pár let později než v Jihlavě. U Brodu se nenacházely malé nálezy stříbrných rud, i přesto město bylo zastíněno významnějšími nalezišti a to Jihlavou a Kutnou Horou. O tom, že Brod byl v 2. polovině 13. století významné hornické město, svědčí městský znak, na kterém byly vyobrazený mlátek, želízko, motyka a klín a ještě k tomu znak Lichtenburků. V roce 22

1278 byla vydaná listina, která Brodu potvrzovala městská a horní práva. Mimo jiné se povrchově těžila železná ruda, z které se vyráběly hornické nástroje. Tímto také došlo k rozvoji kovářství a železářství. Ve 13. století se kolem nálezů stříbra tvořila hornická osídlení. Na brodském obvodu byla známá osada Mittelberg. Osada ležela v místech dnešní obce Suchá. U této osady mezi Petrkovem a Sucohu bylodokonce prokázané rýžování zlata.

Druhá osada

neznámého jména se nacházela na katastrálním území vesnice Termesivy. V přibyslavské oblasti leželo sídliště Herliwinberg a Buchberg, ve šlapanovské oblasti to byl Malý Bartoušov a v bělském obvodu se nacházelo neznámé sídliště severně od České Bělé. Jelikož rudní ložiska byla téměř vytěžená, osady začaly v 1. polovině 14. století zanikat. Když investoři a havíři viděli, že nebudou mít z těžby velké výnosy, odešli raději do Kutné Hory, kde se nacházely ještě bohaté rudní žíly. V 16. století došlo k obnově těžby stříbra. Samozřejmě v tomto období se stříbro netěžilo v tak velkém množství jako ve 13. století. Jediné místo, kde se stále intenzivně dolovalo, byly Stříbrné Hory u Přibyslavi. Druhé období těžby bylo ukončené v 1. polovině 17. století. V 18. a 19. století dělali někteří horní podnikatelé pokusy o obnovení těžby, ale bohužel byli neúspěšní (Příloha č. 4). [13] [14]

4.2 Pozůstatky po dolování Po dolování na Havlíčkobrodsku zbylo několik pozůstatků. U obce Ovčín bylo objevené bývalé hutniště železné rudy a keramika pocházející ze 13. a 14. století. Další dvě hutniště ležela u potoka Žabinec, v katastrálním území Petrkov. V potoce jsou znatelné nálezy strusky. V těchto místech je také k vidění zaniklý vodní náhon. Dva kilometry východně od centra Havlíčkova Brodu byly nalezené šachty, které pravděpodobně vznikly v pozdním středověku. [14] Na území vesnice Termesivy byly nalezené dvě ústí šachet, pozůstatky železářských pecí a zbytky keramiky z přelomu 13. a 14. stoleí. Poblíž sídliště se nacházelo hutniště. Jeho výskyt je potvrzený 150 metrů dlouhým pásem strusky na břehu Sázavy. Další nález byl hrádek jménem Hadrburk (Hadrburg), který byl vystavěný za účelem uložení rudniny a získaného drahého kovu. Tvrz zanikla během husitských válek. Do dnešní doby se dochovaly nepatrné zbytky tvrziště. Druhé opevnění Poustevnický rybníček 23

se nacházelo u vesnice Vysoká. Nedaleko tvrze se nachází pás šachetních obvalů. Nedaleko Vysoké na Žižkově kopci leželo další tvrziště. (Rous a kolektiv, 2004) U zaniklé osady Buchberg byly nálezy strusek a hald a u osady Herliwinberg se zas objevily stopy po šachtách a štolách. V severní části katastru České Bělé leží zbytky obvalů. [14]

5. Historie Golčova Jeníkova Písemné dokumenty o vzniku osady Golčův Jeníkov schází, ale pravděpodobně byla založená v 10. století na haberské stezce. Podle pověsti vesnici založil Jeník z Bratčic. Ten šel jednou na lov do českomoravských lesů, přičemž ho napadl velký zubr. Jeník se sotva bránil, ale nakonec zvíře zdolal. V místech, kde došlo k boji, Jeník založil osadu. První zmínka o osadě se objevila v Jarlochově kronice a pochází z roku 1150. V kronice je zmínka o olomouckém biskupovi Jindřichu Zdíkovi, který měl slavit Vánoce v Golčově Jeníkově. Jelikož tam biskup chtěl trávit nějaký čas, patrně ve vesnici již existoval kostel. Ve 13. století se v Jeníkově nacházelely dva kostely. Kostel sv. Kříže se stál v jižní části současného náměstí. V 17. století zbyly po kostelu jen ruiny. Druhým kostelem byl kostel sv. Markéty, u něho byla i fara. Vznik kostela se datuje do 14. století. Je však možné, že tu ještě před vznikem tohohle kostela byla kaple nebo jiný kostel. V druhí polovině 14. století se vyskytují istiny, které dokazují existenci vesnic v okolí Golčova Jeníkova. První zmínka o vesnici Podmoky je z roku 1360 a o vesnici Kobylí Hlava pochází až z roku 1391. Tyto obce spadají dnes pod Golčův Jeníkov. Počátek 15. století nebyl jednoduchý ani pro jeníkovské obyvatelstvo, započaly totiž husitské války. Už podle městského znaku, který obsahuje kalich, je jasné, že Jeníkov se přiklání k husitům. Po husitských válkách se Jeníkovu nevedlo zas tak špatně. Rozvíjí se tam obchod a řemeslo. Je to také dáno tím, že obec leží na Haberské stezce. Ještě k tomu se k Jeníkovu na několik let přičlenily Zábělčice, které byly v té době celkem bohaté. Ke konečnému spojení vesnic došlo až v roce 1580.

24

Po pár desítkách let postihly zemi další boje, tentokrát to byla třicetiletá válka. Během války byl Jeníkov dvakrát vypálen. V roce 1636 bylo jeníkovské panství darováno Martinu Maximiliánovi Goltzovi. Císař mu ho dal za jeho věrné služby během třicetileté války. I přestože byl Jeníkov velice poničený, dokázal město pozvednout. Za jeho vlastnictví byl vystavěná radnice, děkanství, loreta a tvrz. Od dob, kdy Jeníkov byl zbrojmistra Goltze, nazývá se Golčův Jeníkov. V 18. století se stal majitelem Jeníkova rod Krakowských z Kolowrat. Díky ním se dále obec rozvíjela, hlavně byla započatá manufakturní výroba. Za hraběte Filipa Krakovskýho byla vybudovaná v budově starého zámku tabáková továrna. Úpadek Jeníkova nastal pořátkem 19. století během napoleonských válek, kdy se do obce dostal tyfus, ale z toho se za chvíli obyvatelé vzpamatovali. Od roku 1839 se Golčův jeníkov nazývá jako město, ale statut města obdržel až ve 20. století. [15] (Štědrá Eva, 2002)

5.1 Těžba zlata v Golčovojeníkovským rudním revíru V okolí Golčova Jeníkova se vyskytovalo větší množství zlata. Zlato se získávalo, jak těžbou, tak i rýžováním. Konkrétní místo, kde se zlato vyskytovalo, je mezi Golčovem Jeníkovem, Červenými Janovicemi a Leštinou. Bylo objevené na potoce Brslenka, Kozohlodském a Římovickém. Je možné, že se zde těžilo už od dob Keltů. Nasvědčuje tomu objevení keltského osídlení. Zlato se zde rýžovalo i mezi 13. a 14. stoletím. Důkazem je nález pozůstaků Hrádku u Podmok, který ležel nad potokem Brslenka mezi vesnicemi Podmoky a Kozohlody. Kolem Kozohlodského potoka se dnes nacházejí haldy hlušiny a nejvíc jich bylo pod tvrzí. Další nejmenný hrad, který souvisel s rýžováním zlata, se nacházel u Římovického potoka. U hrádku je 500 metrů dlouhé rýžoviště. Nalézají se zde sejpy, pozůstatky šachtic a známky po přesunutí koryta potoka. V dnešní době je možné najít v potocích malé množství zlata, proto sem přicházejí zlatokopové a zkouší svoje štěstí. [16] [17] (Rous a kolektiv, 2004) (Tomášek, Šanderová, 2012) Jelikož v oblasti se nedochovalo mnoho pozůstatků, bohužel se o rýžování zlata neví mnoho informací. Snad v příštích letech budou uskutečněné další výzkumy, které více odhalí minulost.

25

6. Historie Kutné Hory a těžby v jejím okolí Kutná Hora byla ve středověku kvůli těžbě stříbra velmi důležité a bohaté město. Vznik města souvisí s těžbou stříbra, ale než se dostanu k samotnému založení města, krátce nastíním historický vývoj, který mu předchází. Malín, dnes část města Kutné Hory, byl v 10. století nejspíš sídlem rodu Slavníkovců. Slavný rod tam měl umístěnou mincovnu, ve které mezi lety 981 až 985 razil kníže Soběslav denáry. Existence mincovny by mohla nasvědčovat tomu, že se v okolí Malína těžilo stříbro. Někteří historikové si stojí za tím, že na Kaňku docházelo za doby rodu Slavníkovců k povrchové těžbě stříbra a zlata. Tohle tvrzení se vůbec nepotvrdilo, protože nebyly nalezené žádné zbytky po těžbě. Vysvětlení, že v Malíně stála mincovna je jiné. Malín byl tehdy významné hospodářské centrum, kam přicházeli obchodníci a směnovali stříbro a cizí peníze za domácí. Stříbro se do Malína dostalo z ciziny. V roce 1142 přišli do Sedlce mniši řádu cisterciáckého. Mniši získali Malín, Hlízov, Libenice, Bylany a později i Přítoku. To znamená, že na jejich území se nacházel výrazný díl kutnohorského rudního revíru a později i města. Podle legendy mnich Antonín byl na procházce a během ní objevil tři stříbrné pruty, které vystupovaly ze země. Aby je nespatřil nikdo jiný, přikryl je svojí kutnou a běžel do kláštera pro další mnichy. V místech objevu se začalo těžit a byl to počátek stříbrné horečky. Začalo se v místech nálezu utvářet město, které dostalo jméno Kutná Hora. Název vznikl od slova kutiti.

6.1 Stříbrná horečka V 30. letech 13. století začala v Kutné Hoře těžba stříbra. Do Kutné Hory přicházeli i horníci z ciziny, kteří měli dobré znalosti ohledně dolování. Prvními lokalitami, kde se dolovalo, byl Kaňk, Kuklík, Sokov a je i možné, že těžba probíhala v údolí Vrchlice. Když se stříbro v povrchových vrstvách vytěžilo, musely se hloubit štoly. Kutnohorské doly byly opravdu bohaté. Mezi lety 1290 až 1350 se denně vydolovalo 55 kilogramů čistého stříbra. I přes velké výtěžky horníci dostali minimální odměnu. Veškeré zlato patřilo královi a investorům. Jelikož v Kutné Hoře byly větší výnosy než jinde, byla královská mincovna přesunuta z Jihlavy sem. [18] (Kořan, 1950) Bohatství města přitahovalo počátkem 14. století římského císaře Albrechta,

26

který se pokusil dvakrát město dobýt. Naštěstí havíři město ubránili. Ještě potřetí chtěl dobýt Kutnou Horu, ale než k tomu došlo, byl Albrecht zabit. Mezi lety 1300 a 1305 na rozkaz krále Václava II. byl vytvořený pro královské hornické město Kutnou Horu hornický zákoník, latinsky zvaný Ius regale montanorum. Zákoník je právě inspirován horním jihlavským právem. Hlavním tvůrcem byl italský právník Gozzius z Orvieta. Zákoník byl nejdříve sepsán latinsky. Jelikož byl hodně na tu dobu pokrokový, rozšířil se i do jiných zemí světa a tím byl přeložený i do spousty cizích jazyků. V zemích Koruny české se zákoník používal až do roku 1834. Hornický kodex se skládal ze 4 knih. První kniha se zaměřovala na osoby v hornictví, druhá a třetí kniha se zabývala hory a poslední kniha soudy. Zákoník se hlavně věnuje pravidly k zajištění bezpečnosti práce, způsobu vyplácení mezd, délkou pracovní doby. Zákoníkem byla také stanovená nová mince Pražský groš. V knihách lze také najít jaký má král podíl na těžbě a ražbě stříbra. [19] Za vlády Karla IV. se Kutné Hoře dařilo nejlépe. Král vyřešil spory s okolními městy, jako byla Jihlava, Čáslav a Kolín. Potvrdil městu všechna privilegia a dokonce zavedl nový mincovní řád. Kutná Hora se stala druhým sídlením městem českých králů a také to bylo nejvýznamnější těžební centrum ve středověku. Jelikož doly dosahovaly větších hloubek, horníci museli sestrojovat odvodňovací důlní stroje a dědičné štoly. Těžební technika byla na tu dobu na vysoké úrovni, a proto kutnohorští havíři byli pozváni do Korutan a Míšně, aby odvodnili jejich doly. V roce 1388 se začal stavět chrám sv. P. Barbory. Sv. Barbora je patronka horníků, tudíž chrám byl postavený pro horníky (Příloha č. 5). Na konci 14. století docházelo k poklesu těžby. Bylo to dáno tím, že se muselo dolovat ve větších hloubkách a to bylo finančně dost nákladné. Ještě k tomu začátkem 15. století probíhaly husitské války a to vše způsobilo úpadek dolování stříbra.

27

6.2 Druhý rozkvět dolování stříbra Po husitských válkách nastal vzestup dolování až za krále Vladislava Jagellonského. Horníci z těžby bohatli a byli králem povyšováni do šlechtických stavů. Kolem poloviny 16. století skončily pro hornictví dobré časy. Král Ferdinand II. odebral horníkům privilegia a ještě k tomu těžbu ovládli Němci, kteří měli na svědomí mnoho podvodů. Těžbu se snažil pozvednout Rudolf II., ale ani jemu se to nepodařilo. Těžba byla pomalu ukončena.

6.3 Obnova dolování Roku 1875 byla rakouskou státní správou založená Skalecká šachta. Na této šachtě chtěla rakouská země obnovit dolování stříbra, ale nebyla úspěšná. V roce 1883 se znovu otevřel důl Čtrnácti pomocníků. Zde byla těžba zdárnější, vykutalo se 16 vagonů stříbrné rudy, které byly převezené ke zpracování do příbramských hutí. Dále byla v roce 1887 otevřená šachta Na Rovinách a Greifská šachta, kde bylo dokonce objevené ryzí stříbro. Obě štoly musely být po pár letech uzavřené kvůli důlní vodě. Po několika pokusech obnovy dolování stříbra můžeme říct, že rakouský stát nebyl úspěšný, tak jak si představoval. Další obnovovací práce byly započaté v roce 1939. Byl znovu otevřen Turkaňský důl pomocí štoly Čtrnácti pomocníků. To se podařilo až roku 1940. Důl musel být vyčištěn a odvodněn. Doly byly v této době odvodněny vodními tlakovými dveřmi. Důl se prohluboval až do roku 1944, kdy dosahoval 565 m. hloubky. Začátkem 50. let 20. století se začal budovat nový závod, který tvořil komplexní těžebně úpravárenský celek. Výslednými produkty úpravny byly selektivní koncentráty zinku nebo olova obsahem stříbra. Zpracovávané rudniny obsahovaly malé množství kovů, proto výroba musel být dotovaná státem. Závod fungoval až do roku 1989, kdy se z plánované ekonomiky přešlo na tržní a závod přestal být financován. K zavření došlo v roce 1991. (Vrátný, 1998)

28

6.4 Kutnohorský rudní revír Kutnohorský rudní revír má přibližně 36 km2. Dělí se na severní a jižní úsek. V severní části se vyskytuje 12 žilných pásem. K nim patří pásmo rejské, turkaňské, staročeské, čtrnácti pomocníků, niflerské, skalecké, andělské, alžbětino a karlovo. Další žíly nejsou pojmenované. Jižní úsek se skládá z těchto významných pásem a to kralickoroveňského, oselského, kuklického, greifského, hloušeckého (Příloha č. 6). Na Oselském pásmu leží oselský důl, kde bylo hojně nalézáno ryzího stříbra. Stříbro bylo používáno na stavbu chrámu sv. Barbory. Ve středověku se stal dokonce nejhlubším dolem na světě, měřil úklonnou hloubkou 500 m. Jelikož důl dosahoval takové hloubky, musel být odvodňován. V polovině 16. století byl kvůli vodě uzavřen. Dodnes se úplně neví, kde mohl důl ležet.

Jsou domněnky, že se nacházel

pod chrámem sv. Barbory. (Vrátný, 1998)

6.5 Pozůstatky po těžbě Na Kutnohorsku se nachází nespočet zbytků po dolování, ale hodně z nich ještě čeká na objevení, protože v Kutné Hoře ještě nebyl provedený plošný odkryv těžního a zpracovatelského areálu jako v Jihlavě. Nyní se zaměřím na objevené pozůstatky. Jeden ze zajímavějších pozůstatků je štola sv. Jiří. Je součástí Českého muzea stříbra v Kutné Hoře a dělají se v ní prohlídky. Další štoly leží v úseku od Velkého rybníka po vnitřní město. Tyto štoly byly průzkumné a nejznámější z nich je štola sv. Antonína Paduánského. Kolem štoly jsou patrné i odvaly. Dalším zjevným pozůstatkem po dolování jsou haldy u dolu Hutrejtéře. Tento důl se nacházel v jižní části Oselského pásma. V údolí řeky Vrchlice se dochovaly některé struskové odvaly. Ty měří až 10 m. a jsou důkazem velké středověké hutnické činnosti. Zbytek odvalů byla aplanována. Ve stejných místech leží Poličanská štola. Druhé místo, kde se struskové odvaly nacházejí, je u osady Markovičky. Zde bylo v provozu minimálně 5 hutí. Na Staročeském pásmu se dodnes dochovalo několik hald například u dolu Kuntery, u dolu Fráty nebo halda dolu Šafáry. Na Rejském pásmu je zas k vidění halda šachty Magdy. Další haldy a pinky jsou v severovýchodní řásti Kuklického pásma. Mezi doly

29

na Turkaňském pásmu se vytvořila propadlina, která vznikla propadnutím starých dobývek. (Pauliš a Mikuš, 1998) Díky nedávnému průzkumu byly nalezené ve městě u ústavu sociální péče těžební jámy, železné předměty i kusy keramiky. V ulici Na Náměti a městské části Sedlec byly objevené zasypané jámy, které pochází ze 14. století. Na Kaňku jsou také další nálezy jam a keramického materiálu. Na předměstí Hlouška bylo nalezené velké množství technické keramiky, a kusy tygříkových lampiček. Nálezy jsou datovány do první poloviny 14. století. (Velimský, 2004) U Kutné Hory jsou také pozůstatky po kamenolomech. Jeden lom existoval u Vrchlice nedaleko Vrbového mlýna. Druhý lom na vápenité pískovce byl Vyšatův lom. (Pauliš a Mikuš, 1998)

7. Humpolec Humpolec byl založený u stezky směřující z Prahy na Moravu. Existuje více variant, jak bylo město založené. V jedné pověsti se píše, že Humpolec založil Gumpold, ale tuto domněnku nikdo nepotvrdil. Co je více pravděpodobnější, městu dali základ němečtí rytíři. Ti založili osadu, která se jmenovala Gumpoldsdorf nebo Gumpoldsfeld. Další variantou je, že město bylo založené kvůli těžbě stříbra a poté se název Humpolec odvozuje od ,,hon-pole“, což znamená ,,zvláštnosti uporstřed lesů“. První písemný doklad o existenci města pochází z roku 1178, kdy Přemysl dal město Soběslavovi II. V první třetině 13. století bylo Humpolecko i s městem darováno od panovníka německým rytířům. Pak byl vlastníkem želivský klášter a po nich odkoupili Humpolec křížovníci s červenou hvězdou. Za husitských válek byli obyvatelé Humpolce příznivci kališníků, proto tato doba nebyla pro ně jednoduchá. Král Zikmund se svým vojskem poničil město i jeho okolí. Humpolec má ještě jednu velkou spojitost s husitskými válkami, narodil se tam husitský kněz Jan Želivský. Poblíž města je kopec Malechov, kde se konaly první hustiská setkání a také první boje.

30

Od 15. století se město živilo soukenictvím. Výroba sukna se tu dělala přes 500 let. Díky soukenictví měli obyvatelé práci. V 19. století dostalo město přezdívku Český Manchester. V 17. století potkalo město další neštěstí, zasáhnul ho požár. Až v 18. století začalo město zkvétat. V té době vlastnil Humpolec hrabě Jakub z Neffzernu. Kvůli němu se začaly na Humpolecku pěstovat brambory. To je jedna z mála plodin, která se dá na Vysočině pěstovat ve větším množství. V roce 1756 postavil hrabě na tu dobu moderní pivovar. Začátkem 19. století se Humpolec stal svobodným městem. Od roku 1910 do roku 1960 měl statut okresního města. Poté bylo město přiřazeno pod pelhřimovský okres. [20]

7.1 Kutání na Humpolecku Na Humpolecku se hlavně těžilo zlato, ale byly objevené i nálezy stříbra. Zlatonosná žíla se táhla od Želivy a Kletečné přes Humpolec k Lipnici nad Sázavou. Zlato bylo získávano jak těžbou, tak i rýžováním. Kov se rýžoval na Hejnickém potoce a jeho přítocích, u Kletečné na tocích, které tečou směrem od Hněvkovic a Velkého Rybníka, na Želivce u Valchy a Bělského mlýna, dále se rýžovalo na Pstružném potoku mezi Kejžlicemi a Čejovem a také se těžilo v lokalitě Štůlně u vrchu Orlík. K dolování zlata docházelo i na Trucbabě. Tato lokalita se nachází západně od Humpolce (Příloha č. 7). Získávání zlata je doložené až ve 13. století. O dřívější těžbě neexistují důkazy, ale nejspíš se zlato rýžovalo už v dřívejších dobách. Důkaz o kutání zlata je z roku 1252, kdy v Humpolci byl mincmistr, který měl dohlížet na těžbu zlata. Ve městě existovala mincovna pravděpodobně až do roku 1300. Ve 13. století se mezi Humpolcem a Jihlavou také dobývalo stříbro. Těžba kovů netrvala na Humpolecko dlouho. Byla ukončena ve 14. nejpozději začátkem 15. století. Pozůstatky po dolování byly z většiny zničené lidksou činností. V místě nazvaném Na Štůlách se nachází řada odvalů a mělkých pinek. Podél některých toků hlavně v lesích lze objevit rýžovnické sejpy. [21] (Hejhal, 2004)

31

Ve 20. století se na Humpolecku opět začalo těžit, ale tantokrát živec. Lokalita, kde docházelo k těžbě, se nacházela mezi Humpolce a vesnicí Čejov. Nerost měl výbornou kvalitu, ale byl vytěžený během několika let. [22]

8. Jemnice Město Jemnice vyrostlo z osady, která byla založená ne přelomu 11. a 12. století u řeky Želetavy, kde bývala významná obchodní křižovatka. Název osady Jemnice vznikl ze slova ,,jamníci“, což znamená horníci. Z toho plyne, že ve středoveku kolem Jemnice docházelo ke kutání. První zmínka, která dokazuje existenci Jemnice, je v kouřimské kronice z roku 1226. V ní je uvedený první známý jemnický farář Viktora. O rok později se kolem Jemnice budují hradby, které měly chránit české království proti Rakousům. V současnosti stojí ve městě tři bašty z pěti a dochovalo se 1 340 m. hradeb. Kromě hradeb byl také postavený gotický hrad. Ten byl v 2. polovině 17. století přestavěný na barokní zámek. V dalších letech ho čekalo ještě několik přestaveb. Ve středověku se z Jemnice stalo královské horní město a obdržela od Lucemburků privilegia. V té době nastal pro město největší rozvoj. Za vlády Jana Lucemburského vznikla v Jemnici jedna z nejstarších židovských obcí. Když král Jan Lucemburský vedl válečná tažení, jeho manželka Eliška Přemyslovna přebývala v Jemnici. Král jí posílal posly se vzkazy, aby královna věděla, jak byl manžel úspěšný v bojích. Podle této skutečné události se v Jemnici od roku 1713 pořádá slavnost Barchan. Jméno slavnosti vzniklo podle toho, že královna jednomu poslovi darovala za donášku barchetový náprsník. [23] Během husitských válek se městu přestalo dařit. Husité obsadili Jemnici, ale naštěstí ji nedobyli. I přesto majitel města Půta z Lichtenburka chtěl slávu města obnovit. V té době byl postavený františkánský klášter, při němž stál kostel sv. Víta. Pod kostelem se nachází podzemní prostory, které jsou od roku 2007 prohlášeny za kulturní památku. Ve druhé polovině 15. století přišla další pohroma, uherské vojsko vypálilo město. Jemnice na tom byla tak špatně, že přišla roku 1530 o statut města. Třicetiletá válka městu uškodila ještě víc a roku 1700 opět Jemnice vyhořela. O jedenáct 32

let později postihlo město mor, který usmrtil poměrně dost obyvatel. Ve 30. letech 19. století se vyskytla cholera a opět Jemnice postihl požár. V 20. století se v Jemnici zakládají různé podniky, aby obyvatelé měli práci. Jedním ze známějších firem je Jemča, která vyrábí čaje. [24] [25] (Kraj Vysočina, 2010)

8.1 Hornictví V okolí Jemnice se těžilo stříbro, zlato a olovo. První nálezy zlata se datují už od 13. století. Kvůli získávání drahých kovů město rychle zbohatlo. V Jemnici byla i mincovna. Její existenci potvrzuje nález městských mincí s písmenem G, což mělo značit dřívější název Jemnice, Gemnyc. Mincovnu nejspíš vlastnil markrabě Jošta, aby si mohl vyrábět vlastní peníze. Mincovna tedy nebyla oficiální. [24] V roce 1345 uděluje markrabě Karel Jemnici právo dolovat rudní kovy okolo obce Štítky. To je první zmínka o dolování zlata, ale první zmínka o vesnici Štítky pochází již z roku 1257. Další a zároveň poslední zpráva o těžbě zlata pochází z roku 1414. Z této zprávy se dozvídáme, že Václav IV. odpouští Elišce ze Želetavy platit osminu urbury z dolu Kazatel. V první polovině 15. století těžba velice rychle upadala. Bylo to způsobené vytěžením ložisek a také husitskými válkami. [26] Druhé období těžby je spojováno s obcí Hory u Předína, která byla založená v 16. století. Jelikož v tomto kraji nebyly příznivé přírodní podmínky pro zemědělství, je jasné, že vesnice vznikla kvůli kutání zlata. Zlato se zde těžilo právě ještě v 16. století. Důkazem, že docházelo k těžbě u obce, jsou odvaly, jámy a dokonce porpadliny štol. Štoly ležely jenom 30 metrů od domů a čtyři domy stály na poddolovaném území. K těžbě zlata nedocházelo jenom kolem obcí Štítky a Hor. Mezi sídly Opatov, Předín, Želetava a Svojkovice se nachází území, kde dodnes jsou pozůstatky po středověké intenzivní těžbě. Na území lze najít zavalená ústí štol, jámy a odvaly, rýžovnické haldy či důkazy pro úpravny rud. Rýžovnické haldy se nacházely podél toku Brtnička, Želetavka, Hladovského, Jinšovského a Horského potoka. Na Želetavce se táhly rýžovnické kopce až k Jemnici Na Horském potoce se zachovaly sejpy pouze v lese před rybníkem Vidlák. Bohužel většina hald podle toků byla aplanována. Jámy a odvaly byly zaregistrované u Želetavy, Svojkovic, mezi Starou Říší a Hladovem. U Opatova

33

se nacházejí Vlčí jámy, další odvaly a jámy jsou mezi Opatovem, Hladovem a Brtničkou. V lokalitě byly objevené pozůstatky po třech úpravnách zlatonosné rudy. Jedna úpravna ležela severně od Opatova v lokalitě Zlatomlýn. Mlýn pravděpodobně existoval od druhé poloviny 13. století až do 15. století. V místech archeologové našly keramiku pocházející ze 13. až 15. století a mlýnské kameny. Další úpravna stála na Želetavce pod Želetavou a třetí nejspíš byla v severní části Předína (Příloha č. 8). U vesnice Hory se nachází místo nazývané Velké Štítky. Zde byly nalezené pozůstatky po malém hradu. Ten byl nejspíš postavený ve 13. století a ve 14. století zanikl. Tvrz byla postavená kvůli těžbě zlata. Další dolady o těžbě jsou nálezy želízek. Byly objevené u Svojkovic v lokalitách, které jsou nazvané Jámy a Štule, u Markvartic v lokalitě Kuklcíp, u Hor na místech jménem Zákopy, Malá Štítek, Štůlně, Pod vsí a Opatovské zákopy. Mimo želízek byly nalezené i podkovy, motyka nebo železné spoje, které byly součástí rýžovnických korýtek. Dále se našly středověké mince, jako jsou denáry feniklového typu, brakteáty z konce 13. století a pražské groše. (Vokáč a kolektiv, 2004)

34

PRAKTICKÁ ČÁST 9. Cyklozájezd po stopách těžby drahých kovů Zájezd je zaměřený na historii měst a na dolování v jejich okolí. Tématicky je vhodný pro studenty střední stavební školy a gymnázia, protože historie je zahrnutá ve školních osnovách. Tento zájezd bude organizován pro studenty třetího ročníku gymnázia. Zúčastní se ho 26 studentů a 1 učitel. Učitel má zájezd zdarma. Skupinu povede 1 průvodce. Zájezd bude absolvovaný na kolech. Trasa povede z Kutné Hory do Jihlavy. Do Kutné Hory bude skupina s koly přepravená autokarem. Kola jsem vybrala jako dopravní prostředek, protože některá místa, kde se nalézají pozůstatky po dolování, jsou autokarem nepřístupná a pěšky by k nim cesta trvala dlouho. Začátek zájezdu bude v úterý 16. 6. 2015 a konec je plánovaný na sobotu 20. 6. 2015. Tohle datum bylo zvolené kvůli havířskému průvodu v Jihlavě, který se koná jednou za dva roky. Příští průvod je právě naplánovaný v termínu od 19. do 21. 6. 2015.

9.1 Program zájezdu 1. den V 8:00 je odjezd autobusem z Jihlavy do Kutné Hory. Po příjezdu si zanecháte zavazadla v ubytovacím zařízení. V dopoledních hodinách navštívíme České muzeum stříbra. V rámci návštěvy muzea je i prohlídka středověkého dolu. Po přestávce na oběd je na programu návštěva Vlašského dvora, kde se nachází expozice mincovnictví a je k vidění královský palác. Po návštěvě Vlašského dvora následuje návštěva kostela sv. Jakuba. Dále trasa bude pokračovat k chrámu sv. Barbory. Poté následuje projížďka po Hornické naučné stezce, kde bude k vidění mnoho pozůstatků po kutání. Návrat zpět do ubytovacího zařízení.

35

2. den Druhý den začíná snídaní. V ranních hodinách je v plánu prohlídka kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a potom následuje přesun na kolech do Golčova Jeníkova. Cestou bude zastávka u zámku Třebešice a v Čáslavi, kde se zastavíme u kostela sv. Petra a Pavla a pak bude přestávka na oběd. Další zastávky jsou naplánované u zámku Tupadly a u hrádku Kozohlody. Následuje příjezd do Golčova Jeníkova, kde bude zastávka u židovské synagogy, u zámku a tvrze Golčův Jeníkov, u kostela sv. Markéty, jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Serafinského. Ubytování. 3. den Třetí den začne snídaní a následuje odjezd z Golčova Jeníkova do Havlíčkova Brodu. Cestou bude zastávka u zámku Habry a v Jilemu. V poledních hodinách je plánovaný příjezd do Havlíčkova Brodu. Cestou se udělá zastávka u kostela sv. Trojice a pak následuje přestávka na oběd. Následuje prohlídka muzea a města. Prohlídka města obsahuje kostel sv. Rodiny, Štáflovu chalupu, Štáflovu baštu a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Poté následuje přejezd k tvrzy Hadrburg a k haldám, které jsou ukázkou středověké těžby stříbra. Ubytování v Havlíčkově Brodě. 4. den Ráno je snídaně a po ní přejezd do Jihlavy. Cestou bude zastávka u zámku Petrkov a u zámku Štoky. V poledne bude přestávka na oběd v restauraci U Lyžaře. Následuje projížďka po Hornické naučné stezce u Jihlavy. Poté je v plánu návštěva muzea, jihlavského podzemí a kostela sv. Jana Křtitele. Ubytování 5. den Poslední den začne snídaní. Po snídani je na programu havířský průvod a návštěva kostela sv. Jakuba Většího. Po skončení průvodu si vyzvednete zavazadla v penzionu a v 11:40 je konec zájezdu.

36

9.2 Časový harmonogram 1. den 7:30 - přistavení autokaru v Jihlave u Billy 8:00 - odjezd z Jihlavy 9:09 – příjezd do Kutné Hory 9:09 – uložení zavazadel do ubytoacího zařízení 9:50 – odjezd na kolech do centra města 10:20 – 12:50 - návštěva Českého muzea stříbra a středověkého dolu (I. + II. okruh) 12:50 – 13:50 – přestávka na oběd 14:00 – 15:00 – návštěva Vlašského dvoru 15:00 – 15:10 – prohlídka kostela sv. Jakuba 15:15 – 15:30 – prohlídka chrámu sv. Barbory 15:50 – 18:50 – projížďka po trase Hornické naučné stezky – severní okruh 19:05 – ubytování 2. den 7:30 – 8:30 – snídaně 8:50 – odjezd z penzionu Sedlec 9:00 – 9:30 – prohlídka katedrály Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci 9:30 – odjezd z Kutné Hory 10:10 – 10:25 – zastávka u zámku Třebešice 10:50 – příjezd do Čáslavy 10:50 – 11:00 – zastávka u kostela sv. Petra a Pavla 11:00 – 11:50 – oběd 12:00 – odjezd z Čáslavy 12:30 – 12:40 – zastávka u zámku Tupadly 13:30 – 14:15 – zastávka u hrádku Kozohlody 14:45 – příjezd do Golčova Jeníkova 14:45 – 14:50 – zastávka u židovské synagogy 14:52 – 15:07 – zástávka u zámku a tvrze Golčův Jeníkov 15:12 – 15:25 – zastávka u kostela sv. Markéty 15:30 – 15:45 – zastávka u jezuitské rezidence a kostela sv. Františka Serafinského 37

15:50 – ubytování 3. den 7:30 – 8:30 – snídaně 9:00 – odjezd z Golčova Jeníkova 9:46 – 10:10 – zastávka u zámku Habry 11:00 – 11:15 – zastávka v Jilemu 12:25 – příjezd do Havlíčkova Brodu 12:25 – 12:30 – zastávka u kostela sv. Trojice 12:35 – 13:25 – oběd 13:30 – 15:30 – prohlídka muzea Vysočiny v Havlíčkově Brodě 15:35 – 15:50 – prohlídka kostela sv. Rodiny 15:55 – 16:25 – prohlídka Štáflovy chalupy 16:30 – 16:55 – návštěva Štáflovy bašty 17:00 – 17:10 – zastávka u kostela Nanebevzetí Panny Marie 17:35 – 18:00 – zastávka u zaniklé tvrze Hadrburg 18:15 – 18:35 – ukázka pozůstalých hald po těžbě 19:10 – ubytování 4. den 7:30 – 8:00 – snídaně 8:30 – odjezd z Havlíčkova Brodu 9:01 – 9:15 – zastávka u zámku Petrkov 10:15 – 10:30 – zastávka u zámku Štoky 11:20 – 12:20 – přestávka na oběd v restauraci U Lyžaře 12:25 – 14:00 – projížďka trasy Hornická naučná stezka u Jihlavy 14:20 – příjezd do Jihlavy 14:30 – 16:30 – návštěva muzea Vysočiny v Jihlavě 17:00 – 17:45 – navštěva jihlavského podzemí 18:00 – 18:15 – navštěva kostela sv. Jana Křtitele 18:20- ubytování

38

5. den 8:00 – 9:00 – snídaně 10:00 – 11:00 – havířský průvod 11:00 – 11:20 – zastávka u kostela sv. Jakuba Většího 11:30 – vyzvednutí zavazadel v ubytovacím zařízení 11:40 – konec zájezdu

9.3 Topografie trasy Mapa č. 1: Trasa autobusu do Kutné Hory a zpět

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

Silnice: č. 38, č. 2, místní komunikace Délka trasy: 148 km Doba jízdy: 138 min

39

Mapa č. 2: Celá trasa ujetá na kole

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Kutná Hora, 2. Zámek Třebešice, 3. Čáslav – kostel sv. Petra a Pavla, 4. Zámek Tupadly, 5. Tvrz Kozohlody, 6. Golčův Jeníkov, 7. Zámek Habry, 8. obec Jilem, 9. Havlíčkův Brod, 10. Zámek Petrkov, 11. Zámek Štoky, 12. Hornická naučná stezka Jihlava, 13. Jihlava Délka trasy: 154, 5 km Doba jízdy: 12 h. 52,8 min (počítáno s průměrnou rychlostí kola 12 km/h)

40

Mapa č. 3: Trasa po Kutné Hoře

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Penzion Sedlec, 2. České muzeum stříbra a středověkého dolu, 3. Vlašský dvůr a kostel sv. Jakuba, 4. Chrám sv. Barbory, 5. Začátek a konec Hornické naučné stezky (severní okruh) Délka trasy: 12 km Doba jízdy: 60 min

41

Mapa č. 4: Trasa kutnohorské hornické naučné stezky – severní okruh

Zdroj: Stříbrná stezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování

Délka trasy: 12 km. Doba jízdy: 60 min

42

Mapa č. 5: Trasa po Golčově Jeníkovu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Židovská synagoga, 2. Zámek a tvrz Golčův Jeníkov, 3. Kostel sv. Markéty, 4. Jezuitská rezidence a kostel sv. Františka Serafinského, 5. Penzion Lanete Délka trasy: 3,1 km. Doba jízdy: 15,5 min

43

Mapa č. 6: Trasa po centru Havlíčkova Brodu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Kostel sv. Trojice, 2. Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě, 3. Kostel sv. Rodiny a Štáflova chalupa, 4. Štáflova bašta, 5. Kostel Nanebevzetí Panny Marie Délka trasy: 1,5 km Doba jízdy: 7,5 min

44

Mapa č. 7: Trasa po okolí Havlíčkova Brodu

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Hávlíčkovo náměstí, 2. Tvrz Hadrburk, 3. Haldy dochované po středověk těžbě, 4. Penzion Starr Délka trasy: 15 km Doba jízdy: 75 min

45

Mapa č. 8: Hornická naučná stezka v Jihlavě

Zdroj: http://www.jihlava.cz/kralovskemesto/pdf/hornicka-stezka-s.pdf

1 ,,Stříbrná“ Jihlava, 2 Střecha Evropy, 3 Obvaly, 4 Šachta sv. Jiří, 5 Vodotěžný stroj, 6 Rozhledna na vrchu Rudný, 7 Horniny v okolí Rudný, 8 Hornický náhon, 9 Obyvatelé místních lesů, 10 Šachetní dolování Délka trasy: 6 km Doba jízdy: 30 min

46

Mapa č. 9: Trasa po Jihlavě

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Muzeum Vysočiny Jihlava, 2. Jihlavské podzemí, 3. Kostel sv. Jana Křtitele, 4. Penzion Oáza, 5. Kostel sv. Jakuba Většího Délka trasy: 2,8 km Doba jízdy: 14 min

47

9.4 Popis navštívených památek, míst a akcí 9.4.1 České muzeum stříbra České muzeum stříbra sídlí na Hrádku. Ten vznikl už počátkem 14. století. Ze začátku to byla dřevěná tvrz, která měla funkci chránit město. V pozdějších letech byla přestavěná na aristokratické sídlo. V 15. století se stal majitelem Hrádku Jan Smíšek z Vrchovišť. Ten ho přestavěl do dnešní podoby. V 17. století bylo v Hrádku dokonce řeznictví, pekařství i hospoda. Poté byly v budově jezuitské koleje a byla v ní zřízená škola. Během 2. světové války sídlila na hrádku četnická stanice. Až poté tam bylo zřízeno České muzeum stříbra. [27] Muzeum nabízí pro návštěvníky dva prohlídkové okruhy. První okruh se věnuje geologii a archeologii Kutné Hory. Návštěvníci se dozví něco o vývoji Kutné Hory ve středověku. Expozice se také zabývá dějinami Hrádku. Návštěvníci si mohou prohlédnout mince, které byly ražené v Kutné Hoře. Druhý okruh je zaměřený na proces zpracování stříbrné rudy až po vznik mince. Mohou si také prohlédnout havířskou osadu. Také jsou vzaty do původního středověkého dolu. Dětem do 6 let je vstup do dolu zakázán. Maximální počet osob ve skupině, který je vpuštěn do dolu, je 25. První okruh stojí 70 Kč pro dospělého a 40 Kč pro děti, studenty a seniory. Okruh trvá hodinu. Druhý okruh stojí 120 Kč pro dospělého a 90 Kč pro děti, studenty a seniory. Prohlídka zabere 1,5 hodiny. Návštěvníci si mohou zakoupit oba okruhy za jednotnou cenu. Ta je pro dospělého 140 Kč a pro zbytek za 90 Kč. Muzeum je přístupné od dubna do listopadu. V dubnu a říjnu je otevřené od 9 do 17 hodin. V květnu, v červnu a září se zavírá v 18 hodin. O letní prázdniny je otevírací doba od 10 do 18 hodin. V listopadu je otevírací doba omezená od 10 do 16 hodin. Každé pondělí je muzeum zavřené. V muzeu není bezbariérový přístup. [28]

48

9.4.2 Vlašský dvůr Vlašský dvůr vznikl koncem 13. století, aby chránil obchodní stezku. Poté ho čekala přestavba a stalo se z něho královské sídlo. Václav II. sjednotil všech 17 mincoven a sídlo hlavní mincovny usídlil ve Vlašském dvoře. Kvůli tomu se musela budova přestavět. Byla tam vybudovaná ražebna, podlaží pro krále a kolem obvodových zdí se vystavěly kovárny. Vlašský dvůr byl pro panovníky jedno z nejoblíbenějších sídel. Zikmund Lucemburský v něm přebýval během husitských válek, protože měl v Kutné Hoře velkou podporu. Od roku 1545 se stalo sídlo neobyvatelné a v roce 1727 se přestaly ve Vlašském dvoře razit mince. Od 18. století budova sloužila jako radnice, špitál nebo škola. Dnes je ve Vlašském dvoře expozice mincovnictví. Návštěvníci navštíví královskou mincovnu, královskou audienční síň a královskou kapli. Během prohlídky se dozví, jaký byl historický vývoj Vlašského dvora. Budou seznámeny s pracovními postupy v královské mincovně a také uvidí mince, které se zde razily. Celý okruh zabere 40 minut a pro dospělého stojí 85 Kč. Pro děti, studenty, seniory a ZTP je cena 45 Kč. Pro děti do 6 let je vstup zdarma. Návštěvníci mohou pouze navštívit královskou mincovnu, kde je základní vstupné 45 Kč, pro děti do 6 let je vstup zdarma a pro zbytek za 25 Kč. Tento okruh trvá 20 minut. Vlašský dvůr je otevřený celoročně. Od listopadu do února je otevřeno od 10 do 16 hodin. V březnu a v říjnu je otevírací doba prodloužená o hodinu. Od dubna do října je otevírací doba od 9 do 18 hodin. [29] [30]

9.4.3 Kostel sv. Jakuba v Kutné Hoře Kostel sv. Jakuba se nachází v centru města a je to nejstarší kostel v Kutné Hoře. Stavba byla započatá v roce 1330. Mincíři a pregéři měli velký podíl na tom, že se kostel začal stavět. Kostel byl dostavěný těsně před rokem 1420. Během husitských válek utrpěl menší škody, které byly v 60. letech 15. století opraveny. Dominantou kostela je severní věž, která je vysoká 85 metrů. Původně se měla postavit i jižní věž, ale nebyla dostavěná kvůli nepříznivému terénu.

49

V kostele je bezbariérový přístup. Otevírací doba je od června do září od 9 do 17 hodin. Konají se v něm pravidelné bohoslužby a to v neděli od 9 hodin a v úterý, ve středu a v pátek od 18 hodin. Do kostela je vstup zdarma. [31]

9.4.4 Chrám sv. Barbory Chrám sv. Barbory je jedna z nejvýznamnějších památek Kutné Hory. Barbora měla být postavená pro to, aby Kutná Hora ukázala bohatství a také chtěla konkurovat Praze. Chrám se začal stavět v roce 1388. Prvním stavitelem byl Petr Parléř. Během husitských válek se stavba na delší dobu pozastavila. Pokračovatelem Parléře byl mistr Hanuš, který pokračoval dále v budování až koncem 15. století. Nakonec chrám dokončoval Matěj Rejsek a Benedikt Ried. Stavitelé vybudovali chrám v gotickém slohu. V 17. století se sv. Barbora stala kolejním kostelem jezuitů a ti počátkem 18. století provedli v chrámu barokní úpravy. Poslední rekonstrukce proběhla na přelomu 19. a 20. století pod vedením Mockera a Láblera. Chrám byl dokonce prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1995 se chrám spolu s centrem Kutné Hory a katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci stal součástí UNESCO památky. Chrám byl jako první u nás zasvěcen svaté Barboře, která je patronkou horníků. Je otevřený celoročně. V lednu a v únoru je chrám přístupný od 10 do 16 hodin. V březnu je otevřeno o hodinu déle. Otevírací doba od dubna do října je od 9 do 18 hodin. Od listopadu do prosince je v pracovní dny otevřeno od 10 do 17 hodin a o víkendu je otevřeno o hodinu déle. Vstupné pro dospělého činí 60 Kč a

pro

děti

a

studenty

40

Kč.

Chrám

má

i

bezbariérový

přístup.[32]

(David, Soukup, 2002/2003)

9.4.5 Hornická naučná stezka v Kutné Hoře – severní okruh Severní okruh hornické naučné stezky měří 12 km a má celkem 12 zastávek. Začátek stezky je u restaurace Na Pašince na Kaňku. První zastávka je u památníku hornických bouří, který leží na západním vrcholu Kaňkovských vrchů. Památník nechal postavit v roce 1814 Jan Rudolf Chotek. Od první tabule pokračuje cesta k propadlině, která vznikla v roce 1969 propadnutím starých dobývek. Propadlina se nachází v jižní části Turkaňského pásma.

50

Třetí zastavení je v národní přírodní rezervaci Na Vrších. Tato rezervace vznikla v roce 1933, aby se ochránily pozůstatky příbojového útesu druhohorního křídového moře se zkamenělinami. Od třetí zastávky se turisté dostanou k haldě šachty Magda, která je v Rejském pásmu. Šachta vznikla v roce 1945. Pátá zastávka je na území nad severní částí Turkaňského pásma. Zde je vidět, jak byl povrch zničen. Další zastavení je u podniku Rudné doly Kutná Hora. Závod byl funkční od roku 1958, ale v roce 1991 jeho činnost skončila. Trasa dále následuje do bývalé hornické vesnice Kaňk, která byla založená již ve 13. století. V 16. století se z Kaňku stalo dokonce město, ale později se opět spojilo s Kutnou Horou. Ve vesnici si turisté mohou prohlédnout gotický kostel sv. Vavřince, kde je sedmá zastávka. Nedaleko kostela stojí památné domy, které mají gotické, renesanční i barokní architektonické znaky. Mezi tyto stavby patří například radnice nebo fara. Další zastávka je u Panské jámy, která byla vyhloubená v 70. letech 16. století. Od této jámy trasa pokračuje k haldám starého dolu Kuntery a dále k haldám dolu Fráty. Oba doly leží ve Staročeském pásmu. Předposlední zastávka je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě. Kostel byl vybudovaný v novorománském slohu. Začal se stavět v roce 1905. Vedle kostela byla postavená fara, která je v novorenesančním slohu. Na tomto místě se turisté dozví něco o Gruntecko-hloušeckém pásmu, které leží východně od vesnice Gruty. Poslední zastávka turisty zavede k haldám a pinkám, které se nachází v severním úseku Kuklického pásma. Tato zastávka je nedaleko kuklické dědičné štoly. Stezka opět končí u restaurace Na Pašinci. (Pauliš, Mikuš, 1998)

9.4.6 Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele v Sedlci Katedrála se začala stavět v roce 1290 na impuls opata Heidenreicha. Stavba byla dokončená roku 1320. Může se pyšnit i prvenstvím. Je to první stavba katedrálního rázu v Čechách a na Moravě. Má rysy severofrancouzské katedrální architektury a objevují se i německé znaky. V roce 1421 husité zapálili katedrálu. Až do roku 1700 čekala na opravu. Té se nejdříve ujal

Pavel

Ignác

Bayer

z Jihlavy.

V rekonstrukci

pokračoval

Jan

Blažej 51

Santini – Aichel. V chrámu je unikátní samonosné točité schodiště a samonosná klenba, což je práce Santiniho. V druhé polovině 18. století byl Josefem II. sedlecký klášter zrušen. V chrámu se vybudovalo skladiště s moukou a v klášteře tabáková továrna. V roce 1806 dostala církev chrám zpět do svých rukou. Roku 1995 se budova stala UNESCO památkou. Od roku 2009 mohou katedrálu opět navštívit turisté. [33] Chrám je otevřen každý den celoročně. Od dubna do října je otevřeno od 9 do 17 hodin a v neděli jen od 12 do 17 hodin. Od listopadu do března je přístupný od 10 do 16 hodin. Vstupné je pro dospělého 30 Kč a pro studenty a děti 20 Kč. V katedrále se nachází bezbariérový přístup. [34]

9.4.7 Zámek Třebešice První doklad o existenci tvrze Třebešín pochází z roku 1309. V té době tvrz vlastnil zámožný měšťan z Kutné Hory Konrád Kutner. V roce 1327 se stal majitelem Sedlecký klášter. Během dalších let vlastnilo tvrz mnoho majitelů. V 16. století za držení Adama Marerny byla tvrz přestavěná na zámek. Kolem zámku byl vytvořený příkop. Ten časem vyschnul a v 17. století byl zavalen zeminou. Počátkem 18. století byl zámek předělán a získal barokní ráz. Další změny v interiéru proběhly ve 20. století. Ve 40. letech 20. století se stal majitelem stát. Zámek fungoval jako archiv ministerstva zemědělství a v 70. letech se zámku ujal Ústřední ústav geologický v Praze. Dnes zámek vlastní pražská galerie FUTURA. V roce 2003 se kolem zámku udělaly nové zahrady a také byl zámek zrekonstruován. V zámku se dělají výstavy, prohlídky interiéru a zahrad a lze se tam i ubytovat. Prohlídka samostatných zahrad stojí 100 Kč na osobu a prohlídka zámku a zahrad 200 Kč na osobu. Je otevřeno denně kromě středy od 11 do 18 hodin. [35] [36]

9.4.8 Kostel sv. Petra a Pavla v Čáslavi Na místě novogotického kostela sv. Petra a Pavla stával románský kostel sv. Michala. Ten byl postavený ve 12. století. O století později vzniklo gotické kněžiště a o dalších sto let bylo postaveno gotické trojlodí a kaple Panny Marie Bolestné, dnes je nazývaná kaple sv. Anny. Pravděpodobně v této době byl kostel znovu vysvěcen a stal se kostelem sv. Petra a Pavla. Na konci 15. století byla vybudovaná věž kostela. 52

V 15. a 16. století kostel vyhořel, proto musel být rekonstruován. Větší rekonstrukce byla započatá v roce 1910. Od té doby do dneška se vzhled kostela nezměnil. Zajímavostí je, že během přestavby se údajně našly ostatky Jana Žižky z Trocnova. [37] V kostele není bezbariérový přístup. Je otevřený celý rok. Vyhlídkovou věž je možné navštívit od úterý do soboty v 10, 13 a 15 hodin. Od dubna do září je věž zpřístupněná i v neděli. Cena na věž je 40 Kč pro dospělého a snížené vstupné je 25 Kč. [38]

9.4.9 Zámek Tupadly Na místě zámku dříve stála tvrz, která byla postavená ve 13. století. Během let tvrz vlastnilo několik majitelů, až v roce 1635 ji vlastnil Arnošt de Suys. Jelikož tvrz byla už v rozpadlém stavu, nechal na jejím místě vybudovat zámek v barokním slohu. Za nedlouho zámek vyhořel a bylo ho zapotřebí opravit. Rekonstrukci provedla rodina Pöttingů, dokonce přistavili druhé patro a jižní část. V roce 1865 opět zámek vyhořel, proto musel být znovu opraven. Oprava byly v novobarokním rázu. Od roku 1924 byl vlastníkem cukrovar z Hostačova, který v zámku udělal byty. Od roku 1948 patřil zámek státu. V 90. letech 20. století byla část zámku vrácena příbuzným Jaroslava Hálka. Jemu patřil zámek, ale v roce 1945 mu byl zabaven. V roce 2002 připadla i druhá část zámku jeho příbuzným. Od roku 2002 je majitelem Agroslunce s.r.o. Zámek není turistům přístupný. [39]

9.4.10 Hrádek u Kozohlod Archeologové se domnívají, že hrádek u Kozohlod nebo u Podmok vznikl na přelomu 13. a 14. století. Patřil Řádu německých rytířů. Důvod založení hrádku bylo rýžování zlata v potoce Brslenka. Sloužil jako sklad zlata. Bohužel se neví, kdy přesně zanikl, ale zničení bylo způsobené požárem. Hrádek byl postavený ze dřeva. Kolem něj byl ze severní a východní strany příkop a na východní straně byl ještě val. Součástí opevnění byly hradby. Část se dochovala na jihovýchodní, jižní a severní straně. [40]

53

9.4.11 Židovská synagoga v Golčově Jeníkově První zmínka o židovské synagoze je z roku 1659. Původně byla postavená ze dřeva. Několikrát vyhořela a v roce 1808 byla požárem skoro celá zničená. Koncem 19. století opět zasáhl synagogu oheň, proto byly zbytky budovy zbourané. V 70. letech 19 století byla postavená nová zděná synagoga. Je vybudovaná v novorománském slohu a má orientální zdobení. Synagoga sloužila Židům až do roku 1942. Po tomto roce patřila československé církvi. Interiér zůstal zachovaný, jen byl dovnitř dán oltář s křížem. V 60. letech 20. století se o budovu přestala církev starat a synagoga pustla. Byl vyřčen návrh, že by v budově synagogy mohlo být kino, knihovna a byt. Naštěstí tento záměr nebyl schválen. V 90. letech 20. století byla synagoga opravená. Nyní se o synagogu stará státní židovské muzeu v Praze. Synagoga není veřejnosti přístupná. [41]

9.4.12 Zámek a tvrz Golčův Jeníkov Zámek s tvrzí se nachází na místě, kde bývala ves Zábělčice. Areál zámku má tři části. Skládá se z Golčovy tvrze, Starého zámku a Nového zámku. Tvrz je nejstarší část. Byla postavěná v roce 1653 v renesančním stylu. Když v zámeckém areálu byl zřízený pivovar, tvrz fungovala jako sklad chmele. Když se pivovar zavřel, tvrz velice zpustla. Budova se opravila a dnes slouží jako galerie, která je otevřená v úterý čtvrtek a pátek od 8 do 17 hodin, v pondělí a ve středu od 8 do 16 hodin a v sobotu od 9 do 11 hodin. [42] Další budovou v komplexu je Starý zámek, který má barokní znaky. Má pouze jedno patro. Nejspíš byl postavený v 18. století. Ve Starém zámku bylo sídlo správy panství. Tuto úlohu měl až do roku 1828, kdy správa byla přestěhovaná na Nový zámek. V roce 1834 byl starý zámek strhnut a na jeho místě byl postaven pivovar. Dnes je v budově restaurace. Budova, kde je nyní Nový zámek, se začala stavět za Filipa Krakovského, konkrétně v roce 1768. V 70. letech 18. století byla v této budově zřízená továrna na tabák. V roce 1827 byla započatá přestavba z továrny na zámek v empírovém slohu. U zámku byl udělán i park. To vše bylo vybudováno za Huga von Egera. Ve 20. století proběhly v areálu ještě další rekonstrukce. Budova Nového zámku není přístupná pro turisty. [43]

54

9.4.13 Kostel sv. Markéty v Golčově Jeníkovu Kostel sv. Markéty je hřbitovní kostel a je to nejstarší dochovaný kostel, ale i stavba v Golčově Jeníkově. Není známo, kdy byl kostel založen, ale ve 14. století už fungoval. Během husitských válek vlastnili kostel utrakvisté. U kostela byla postavená i fara. V roce1783 byla povýšená na děkanství. Později bylo děkanství u kaple sv. Františka z Assisi, a proto kostel sv. Markéty začal pustnout. Kostel byl tak v příšerném stavu, že byl zbourán a na jeho místě byl vystavený nový kostel. Ze starého kostela zbyl pouze gotický portálek. Ve 20. století byly provedené ještě menší rekonstrukce. Nyní se v kostele dělají smuteční obřady. [43]

9.4.14 Jezuitská rezidence Jezuitská rezidence byla postavená v 60. letech 17. století. Když se stavba začala stavět, původní záměr nebyl zřídit jezuitskou rezidenci, ale špitál. V budově pobývali jezuité do roku 1773. V tomto roce byl zrušen jezuitský řád a jezuité byli vyhnáni. Poté stavení sloužilo jako fara a později dokonce jako děkanství. Budova je jednopatrová a má renesanční štíty. V budově je možné vidět portréty manželů Goltzových. Do dnešní doby se bohužel nedochovala kaple, sv. Františka z Assisi. Údajně z rezidence do jezuitského mlýna vedla tajná podzemní chodba. Při stavbě vodovodu byla v podzemí u rezidence nalezená zeď, která by mohla legendu o tajné chodbě potvrdit. Jezuitská rezidence je pro návštěvníky nepřístupná. [43]

9.4.15 Kostel sv. Františka Serafinského Kostel byl postavený v 19. století v empírovém slohu. Za jeho postavením stál Otto z Herbersteinu. Jednolodní kostel stojí u loretánské kaple. Ve vnitř je k vidění obraz Nanebevzetí Panny Marie, který nejspíš namaloval jezuitský malíř Ignác Raab. V kostele lze spatřit i kostru velryby grónské, kterou tam dal generál Goltz. Za zmínku také stojí kostelní varhany, které zhotovil na konci 19. století Jan Tuček. Narodil se v Jeníkově, proto varhany udělal za velmi nízké náklady. [43]

55

9.4.16 Zámek Habry Barokní zámek Habry byl postavený na začátku 18. století. Nechal ho zřídit Adolf Felix Pöettin-Persing. Bylo v něm zřízeno sídlo panství. V 19. století zámek zachvátil požár, proto musel být opraven. Potom budova sloužila jako škola až do roku 1992. Před sedmi lety zámek koupil Petr Rudolf Vančura, který ho nechal zrekonstruovat. V budoucnu čeká zámek ještě několik oprav. Dnes je v budově otevřené muzeum. Turisté si mohou prohlédnout lovecký salon, barokní ložnici a další pokoje a sklepení. Muzeum je možné navštívit od května do října v úterý, pátek a v sobotu od 10 do 16 hodin nebo po telefonické domluvě s majitelem. [44] [45]

9.4.17 Vesnice Jilem První zmínka o vesnici Jilem pochází z roku 1318. Po skončení husitských válek patřila vesnice panství Tupadelskému. V Jilmu byla tvrz, jejíž existence je doložená až v roce 1536. V 16. století vlastnili ves páni Trčkové z Lípy, kteří ji připojili k chotěbořskému a světelskému panství. Během třicetileté války byl Trřkům z Lipé majetek zabaven a chotěbořské panství i s vesnicí Jilemí bylo prodáno Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Reizemburku. Po něm mělo panství mnoho vlastníků. Například ji vlastnil František Ferdinand Kinský, Jan Bedřich ze Silernu a Aspanu, Karel Jáchym z Bredy nebo Jan Jindčich Vančura. V roce 1948 stát zabavil panství rodu Dobrzenstvím. V roce 1990 se Jilem odpojila od obce Kámen a stala se samostatnou obcí. Dnes v obci žije 121 obyvatel. [46]

9.4.18 Kostel sv. Trojice v Havlíčkově Brodě Barokní kostel sv. Trojice ležící u parku Budoucnosti byl založen v 18. století díky děkanovi Janu Křtitelovi Seidlovi. Na dekoraci kostela se podílel barokní malíř Ignác Pěšina z Čechorodu. Na kupoli namaloval fresku Nejsvětější Trojice. Kostel byl v 19. a 20. století opravován kvůli špatné statice. U kostela byla také postavená trojboká kaple sv. Kříže. Podle pověsti zde vykvetl trojkvětý tulipán u studánky se třemi prameny. Voda byla kouzelná a uzdravila slepou mlynářku. Místo se stalo poutním místem, ale později pramen vyschnul. V roce 1761 byla u pramene založená kaple, která je kvůli své architektuře zvláštností v celé střední

56

Evropě. Mimo kapličky byl u kostela hřbitov a Boží muka, která vedla na kopec Kalvárie. [47]

9.4.19 Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě Muzeum Vysočiny v Havlíčkově Brodě sídlí v Havlíčkově domě. V roce 1832 dům získal Havlíčka Borovského otec, proto stavení dostalo přízvisko Havlíčkův. Budova pochází z 16. století a byla postavená v renesančním stylu. Později dům čekaly novogotické úpravy. Muzeum udělalo v domě stálou expozici věnovanou Karlu Havlíčku Borovskému. Také návštěvníkům ukazuje různé archeologické nálezy z doby paleolitu, neolitu a eneolitu, různé liturgické předměty, porcelánové a keramické nádoby až ze 13. století. Dále si turisté mohou prohlédnout vojenské a lovecké zbraně či různé železné nástroje jako jsou kladívka a mlátky, které se používaly k těžbě stříbra na Havlíčkobrodsku. Návštěvníci tam zjistí mnohem více informací o těžbě v tomto regionu a mohou se těšit na více ukázek z historických předmětů. [48] [49] Muzeum je otevřeno každý den kromě pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Cena pro dospělého je 30 Kč. a vstup pro děti, studenty, důchodce a ZTP stojí 15 Kč. V muzeu je i bezbariérový přístup. [50]

9.4.20 Kostel sv. Rodiny Kostel sv. Rodiny patřil k augustiniánskému klášteru a byl postaven na přelomu 17. a 18. století. Stavbu započal Ital Jan Baptista Dominik Canavalli a dodělal ji Daniel Mělnický. O interiér kostela se postaral Ignác Rohrbach. Je autorem i oltáře Pět ran Kristových, což je symbol augustiniánů a v Čechách je pouze tento exemplář. Později ke kostelu přistavěl Julius Bauer kapli Božího hrobu, která je napodobeninou Božího hrobu z Jeruzaléma. Po roce 1815 bylo do klášterní budovy umístěné gymnázium. Když byl řád augustiniánů zrušen, výuku vedli premonstráti. V roce 1885 vedlo gymnázium státní správa. Klášter byl ve 20. století přestavěn a dnes v něm sídlí úřady. O kostel se stará Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod. Je možné ho navštívit po předchozí domluvě v muzeu. Pořádají se v něm různé koncerty a mše. Vstup do kostela pro dospělého stojí 20 Kč. a zbytek má vstup za cenu poloviční. Kostel má bezbariérový přístup. [50] [51] 57

9.4.21 Štáflova chalupa Štáflova chalupa je ukázkou středověké venkovské architektury. Stavba vznikla v 16. století. V 18. století chalupu koupil klášter a chtěl ji zbourat, protože v domě byla latinská škola, kterou klášter neměl v oblibě. Nakonec k ničemu takovému nedošlo. Stavení koupili Štáflové, kteří ho vlastnili až do 90. let 20 století. V této rodině žili velmi nadaní umělci. Arnošt Štáfla se proslavil jako malíř a Otakar Štáfla jako malíř a grafik. Jelikož rodina se zajímala o skauting, byla v chalupě po 2. světové válce i skautská klubovna. V 90. letech minulého století stavení od Štáflů odkoupilo město, které ho opravilo. Od roku 2002 v chalupě sídlí antikvariát, který je otevřený každý den kromě neděle. V pondělí je otevřeno od 9 do 13 a od 14 do 17 hodin, od úterý do pátku je pouze od 14 do 17 hodin a v sobotu od 9 do 12 hodin. V chalupě není bezbariérový přístup. [52] [53]

9.4.22 Štáflova bašta Opevnění města bylo postavené v polovině 14. století. Skládalo se z hradeb a příkopu. Z celého opevnění se do dnešní doby dochovala část zdi u gymnázia a jedna věž, která dostala jméno Štáflova bašta. Z parkánové hradební zdi zůstaly zbytky na východní, jižní a jihozápadní straně města. Štáflova bašta funguje od roku 1957 jako památník umělce Otakara Štáfla. Turisté mohou vidět Štáflovy plastické obrazy nebo různé předměty z jeho života. Baštu mohou navštívit po domluvě v Muzeu Vysočiny, které sídlí na Havlíčkově náměstí. V baště není bezbariérový přístup. [54]

9.4.23 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie je děkanský kostel, který byl postavený koncem 13. století německými rytíři. V roce 1380 došlo na přestavbu kostela a během husitských válek byl vypálený. V 16. a 17. století byl rekonstruován a dostal barokní tvář. Po rekonstrukci se ze 13. století dochovala čtvercová předsíň a 51 metrů vysoká věž, která se stala dominantou města. Ve věži je zavěšen zvon Vilém, který byl vyroben ve 30. letech 14. století. Je brán za jeden z nejstarších českých zvonů. Další dva zvony visící ve věži jsou sv. Barbora a sv. Václav. Každého turistu na věži upoutají hodiny

58

s 24 hodinovým ciferníkem. Věž je možné navštívit o letních prázdninách každý den od 14:30 do 15:15 nebo kdykoli jindy po předchozí domluvě. Vstup pro dospělého je 20 Kč a pro děti do 15 let a ZTP 10 Kč. Kostel má bezbariérový přístup s omezením. [55]

9.4.24 Tvrz Hadrburk Tvrz Hadrburk leží nedaleko Havlíčkova Brodu. O tvrzi neexistuje mnoho informací. Neví se, kdo ji založil, ani kdy byla postavená. První zmínka pochází z roku 1382 a prvním známým vlastníkem byl Jan Cvik Kutnohorský, který pobýval na hrádku až do roku 1391. Pak tvrz prodal neznámé osobě. Tvrz zanikla buď během husitských válek nebo po nich. Tvrz byla pravděpodobně postavená v souvislosti se středověkým hornictvím, protože v nedalekém okolí byla nalezená stříbrohutnická struska. Hornický hrádek měl tvar čtyřboké věže a byl postavený z kamene. Kolem něj byl příkop. Tvrz měla celkovou rozlouhu 60 x 60 m. Dodnes se docohvaly pouze malé pozůstatky po tvrzišti. Nedaleko tvrze se nacházejí haldy po středověké těžbě. [56] (Rous a kolektiv, 2004)

9.4.25 Zámek Petrkov Zámek Petrkov stojí ve stejnojmenné obci, která má pouze 120 obyvatel. Není jisté, zda byl postavený ze zbytků tvrze, která stávala na stejném místě nebo jeho základy byly založené až v 18. století. Zakladatelem zámku byl Severin z Lagendorfu. Zámek je pouze jednoposchoďový a má obdélníkový tvar. Dominantou stavení je věž. U zámku se nachází hospodářský dvůr a kolem něj se rozléhá zahrada. Zajímavostí zámku je, že v něm žil slavný český básník Bohuslav Reynek se svojí ženou Suzanne Reanaud. Reynkova žena byla známou francouzskou básnířkou. Dnes se o zámek starají Reynkovi synové. Jeden syn se stal fotografem a druhý překladatelem. Jelikož je zámek v soukromém držení, je pro veřejnost nepřístupný. [57]

9.4.26 Zámek Štoky Vesnice Štoky vznikla dříve, než se psal rok 1278, ale zámek byl postaven až v roce 1760. V tu dobu vlatnil Štoky Karl Josef z Palmů. Rozhodl se změnit sídlo, proto se ze Střítěže přesunul do Štok. Dalším majitelem po Karlu Josefovi z Palmů je rodina 59

Hohenzollernů a po nich vlastnil zámek princ Bedřich a rumunský král Corola. V roce 1933 se stal majitel stát. O dva roky později se v zámku usídlilo Lesní družstvo Štoky. S menší pauzou, kdy družstvo bylo rozpuštěno, má sídlo dodnes na zámku. Zámek je pouze jednoposchoďový a má tři křídla. Je sice zacohvalý, ale pro veřejnost nepřístupný. [58]

9.4.27 Hornická naučná stezka Jihlava Hornická naučná stezka vznikla v roce 1998. Stezka měří 6 km. a je na ní uděláno deset stanovišť. Turisté ji mohou jít pěšky nebo mohou zvolit kolo a projet ji na něm. Stezka je vedená místsy, kde se dochovalo poměrně dost pozstatků po dolování. [59] Začátek a konec trasy je u Správy městských lesů. První zastávka je u tabule s názvem Stříbrná Jihlava. Tabule je zaměřená na historii, zde se turisté něco dozví o vzniku Jihlavy a o těžbě stříbra. Po cestě se návštěvníci dostanou na zastávku s názvem Střecha Evropy. Sice tato zastávka nesouvisí s těžbou stříbra, ale je to zajímavost, která se týká tohoto místa. Lokalitou prochází hranice hlavního evropského rozvodí. To znamená, že některé toky, které zde pramení, spadají k Severnímu úmoří a zbytek k Černému úmoří. Třetí zastávka je na místě, kde je možné spatřit obvaly, které se nachází kolem šachty sv. Jiří. Čtvrtá zastávka právě souvisí se štolou sv. Jiří, která vznikla už v době, kdy se začalo těžit první stříbro. Pátá zastávka se věnuje vodotěžnému stroji, který existoval u šachty sv. Jiří. Voda ke stroji byla dopravována pomocí vodního náhonu. Ten sice v dnešní době nefunguje, ale je možné ho vidět skoro v celé své délce, kudy vedl. Šestá zastávka se nachází na vrcholu Rudném, kde dříve stávala rozhledna. Bohužel byla zničená požárem a nikdo už ji neobnovil. Další zastávka se zabývá horninami v okolí vrchu Rudný. Na osmém stanovišti se turisté dozví, jaké nástroje používali horníci při své práci a také odkud byl napájen náhon, který vedl k vodotěžnému stroji na šachtě sv. Jiří. Devátá zastávka je zaměřená na floru a faunu lokality. Pak už zbývá poslední zastávka, která se věnuje šachetnímu dolování.

60

Na stezce je možné se občerstvit v restauraci u lyžaře, která se nachází mezi osmým a devátým stanovištěm. [60]

9.4.28 Muzeum Vysočiny Jihlava Muzeum Vysočiny se nachází na Masarykově náměstí. V muzeu je možné si prohlédnout několik stálých expozic. K vidění je expozice, která návštěvníky seznámí s historií města během osmi století. Dále se mohou dovědět něco o geologii Českomoravské vrchoviny. Ve sklepě muzea je udělaná expozice věnovaná dolování a mincování. Návštěvník se dozví o celém průběhu od zpracování nerostů až po ražbu mincí. Mohou si také prohlédnout archeologické nálezy, jako jsou hornická kladívka, želízka a další. Další expozice se věnuje pozdně gotickým plastikám nebo si mohou návštěvníci prohlédnout lapidárium. V horních patrech muzea si lze prohlédnout expozici, která seznámí návštěvníky s flórou a faunou Českomoravské vrchoviny. Kromě expozic se v muzeu několikrát do roka konají různé výstavy a přednášky. [61] Muzeum je možné navštívit každý den kromě pondělí od 9 do 12 hodin a od 12:30 do 17 hodin. Vstupné na expozice a výstavy stojí pro dospělého 40 Kč a snížené vstupné je 20 Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma. V muzeu je bezbariérový přístup pouze do prvního patra. [62]

9.4.29 Jihlavské podzemí Jihlavské podzemí se nachází pod centrem města. Je dlouhé 25 km a rozkládá se na ploše 50 000 m2. Těmito rozměry je druhým největším labyrintem v České republice. Jihlavské podzemí se skládá ze tří pater. První bylo udělané ve 14. století a další dvě až v 16. století. Chodby prorazili jihlavští havíři, kteří měli s touto činností velké zkušenosti. Ve středověku fungovalo podzemí jako sklad pro zboží a výrobky. V 18. století se prostory nepoužívaly jenom jako sklady, z části chodeb byla udělaná kanalizace. V 19. století byla velká část chodeb zničená zasypáním. Během 2. světové války nezničené chodby sloužily Němcům jako protiletecký kryt.

V 70. letech

20. století se zjistilo, že se v podzemí nachází chodba, která po nasvícení světélkuje.

61

Tato záhada nebyla zcela objasněná. Jednou z variant je, že Němci potáhly stěny látkou, která ve tmě svítí a vyznačovali si tak chodby, aby se v podzemí neztratili. Od roku 1957 do roku 1969 bylo turistům umožněno navštívit podzemí. Pak bylo zavřeno až do roku 1991. Od toho roku je podzemí opět otevřené. V dnešní době je možné vidět expozici zaměřenou na to, jak vypadala hornická vesnice. Také tam jsou vystavené různé nálezy keramiky nebo si návštěvníci mohou prohlédnout ukázky z mincovnictví. Člověk se dozví i mnoho informací o jihlavském horním právu. Od dubna do října je muzeum otevřené denně a prohlídky se dělají každou hodinu. Doba prohlídky je 30 až 45 minut. V dubnu začíná první prohlídka v 10 a poslední je v 16 hodin, v květnu je otevřeno od 9 a poslední prohlídka je v 16 hodin. Od června do srpna je možné si podzemí prohlédnout od 9 hodin a poslední možná návštěva je v 17 hodin. V září je otevírací doba od 10 a poslední prohlídka je v 17 hodin a v říjnu je podzemí přístupné od 10 a poslední návštěva je možná v 15 hodin. V lednu je podzemí zavřené, jinak návštěva v jiných měsících je možná po předchozí domluvě. Cena pro dospělého je 60 Kč, pro děti do 15 let je 30 Kč a pro studenty důchodce a ZTP 40 Kč. Vstup do podzemí má jedno omezení a to, že maximální počet osob ve skupině je 45. [63]

9.4.30 Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele tvořil centrum dřívější osady Jihlavy. Je to jedna z nejstarších dochovaných staveb na Českomoravské vrchovině. Jeho vznik se datuje na přelom 12. a 13. století. Důkazem jsou nálezy základů románského kostela. První zmínka o kostelu existuje až z roku 1243. Jelikož kostel kolem 1. poloviny 13. století vyhořel, byl přestavěn do raně gotického slohu. Během husitských válek byla stavba poničená, proto musel být kostel opět opraven. Bylo postavené nové kněžiště se síťovou klenbou. Třetí přestavba proběhla na začátku 17. století. Tentokrát byla udělaná v renesančním stylu. Na konci. 18. století byl kostel barokně upraven. To byla poslední přestavba a tento vzhled si kostel zachoval do dnešní doby. U západních dveří je k vidění obraz se spícím horníkem, který symbolizuje starou slávu těžby stříbra v Jihlavě. Interiér kostela je možné prohlédnout si během mše. Mše se koná ve středu od 17 hodin v neděli a o svátky v 8 hodin. V kostele je bezbariérový přístup s omezením. [64] (Hejhal a kolektiv, 2009) 62

9.4.31 Havířský průvod v Jihlavě První havířský průvod se konal 24. 6. 1799 na údajné 1000. výročí založení města. Jihlavané vycházeli z pověstí, která uvádí, že město vzniklo v roce 799. Prvním organizátorem slavností byl Johann Heinrich Marzy. Ten naplánoval průvod, který šel od kostela sv. Jana Křtitele na náměstí. Průvodu se účastnilo pouze 12 chlapců, kteří byli oblečení do hornických oděvů. Průvod se každoročně konal na svátek sv. Jana Křtitele. Bohužel v 80. letech 19. století se tradice začala vytrácet. Johanes Haupt se rozhodl, že havířský průvod obnoví a tak se v roce 1890 stalo. Tentokrát se průvodu účastnilo 44 chlapců. Měli na sobě repliky hornického oblečení z 16. století, které představovaly různé hornické profese. Haupt dal průvodu přesná pravidla, která se dodržují dodnes. Do roku 1944 se dělal průvod pravidelně. Od 2. světové války po rok 1989 se průvody konaly různě. Bylo to hlavně způsobené režimem. Průvod byl zase obnovený v roce 1999. Za jeho znovuzrozením stálo sdružení Jihlavský havířský průvod. Od té doby se průvod organizuje každý druhý rok. Další se má konat v roce 2015. [65]

9.4.32 Kostel sv. Jakuba Většího Kostel sv. Jakuba Většího byl postavený ve 40. letech 13. století krátce po založení města. Už v roce 1256 postihl kostel požár, proto musel být opraven. Při opravě bylo postavené kněžiště a sakristie. Po vysvěcení v roce 1257 se kostel sv. Jakuba stal farním kostelem. Před tím byl farním kostelem kostel sv. Jana Křtitele. Kostel byl zasvěcen sv. Jakubovi, který se stal prvním patronem horníků. Do Čech přišel tento patron s německými horníky. Sv. Jakub se pozná podle toho, že má na sobě poutnické šaty s mušlí jako sponou na šatech a v ruce drží hůl. Někdy je zobrazován s mečem, protože byl sťat. (Zejda, 1991) Na začátku 14. století byla dostavená severní věž kostela, která měří 63 metrů. Dnes slouží jako vyhlídková věž. Přibližně o sto let později byla vybudovaná jižní věž. V roce 1563 byl do ní umístěn zvon Zuzana, který je druhý největší zvon na Moravě. Počátkem 18. století byla u kostela vybudovaná kaple Bolestné Panny Marie a také byly na kostelu udělané stavební úpravy. V roce 1784 byl zrušený hřbitov, který se nacházel kolem kostela. 63

Koncem 19. století byl kostel rekonstruován do novogotického stylu. Interiér kostelu je spíše laděn do barokního stylu. Nachází se v něm i gotická plastiky sv. Jakuba a Boha otce. V roce 2008 se kostel stal národní kulturní památkou. [66] Kostel je možné navštívit během mše, která se koná v pondělí a pátek v 8 a 18 hodin, v úterý, ve středu a čtvrtek v 8 hodin a v neděli v půl 11 a v 19 hodin. Kostel má bezbariérový přístup s omezením. Turisté mohou také navštívit vyhlídkovou věž kostela, která je otevřená v dubnu, v květnu a v září od soboty do neděle od 10 do 13 hodin a od 14 do 18 hodin. Od června a do srpna je přístupná od úterý do neděle ve stejný čas jako předchozí měsíce. Mimosezónu je možné věž navštívit po předchozí domluvě. [67] [68]

9.5 Kalkulace zájezdu 9.5.1 Nepřímé náklady Náklady na dopravu Pro zájezd jsem zvolila pronájem autokaru s vlekem u společnosti Husták. Tato firma sídlí v Jihlavě v ulici U Cihelny čp. 2. Autokar má kapacitu 29 sedadel. Ten dopraví účastníky s koly do Kutné Hory a vrátí se hned zpět do Jihlavy. Firma si účtuje za půjčení autokaru 21 Kč za ujetý kilometr a za půjčení vleku na kola 3,50 Kč za ujetý kilometr. Budu tedy počítat s částkou 24,50 Kč. Sazba za přístavné je 30 Kč za jeden ujetý kilometr. Jedna čekací čtvrthodinka stojí 35 Kč. Ceny jsou uvedené bez DPH. Byly zjištěné pomocí e-mailové korespondence. Budou se počítat 2 čekací čtvrthodinky při vyložení zavazadel v Kuté Hoře. [69] Tabulka č. 1: Doprava Položka

Počet

Sazba

Cena

Kilometrovné+5%

148+7,4 km

24,50 Kč

3 807,30 Kč

Přístavné

5 km

30 Kč

150 Kč

Čekací ¼ hodinky

2

35 Kč

70 Kč

Celkem

-

-

4 027,30 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování 2014

64

Náklady na průvodce Zájezd povede jeden průvodce. Jeho denní paušál bude 1 000 Kč bez DPH. Bude přenocovávat ve stejných ubytovacích zařízení jako účastníci zájezdu. V penzionu v Sedlci je cena za dvojlůžkový pokoj obsazený jednou osobou 365 Kč. V penzionu Lanete stojí ubytování pro jednu osobu na noc 310 Kč. Ceny za ubytování v tomto penzionu byly zjištěné pomocí e-mailu. Jednolůžkový pokoj v penzionu Starr stojí 490 Kč a v penzionu Oáza vyjde jednolůžkový pokoj na 630 Kč. Ceny jsou uvedené bez DPH. [70] [71] [72] Druhý až pátý den má průvodce zakoupenou snídani. Ceny snídaní byly zjištěné e-mailem. Během zájezdu je mu hrazené stravné. Sazby stravného jsou určené podle § 176 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, vyhláška 435/2013. Dále mu budou placené vstupy do některých objektů. Vstupné je účtované za dospělou osobu. Ceny za ubytování, snídaně, plat a vstupné jsou uvedené včetně DPH. V ceně stravného není zahrnuté DPH. Tabulka č. 2: Ubytování pro průvodce Ubytování

Cena vč. DPH

Penzion Sedlec

365 Kč

Penzion Lanete

310 Kč

Penzion Starr

490 Kč

Penzion Oáza

630Kč

Celkem

1795Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 3: Stravování Snídaně

Cena vč. DPH

1. den

-

2. den

60 Kč

3. den

60 Kč

4. den

70 Kč

5. den

70 Kč

Celkem

260 Kč

Zdroj: vlastní zpracování, 2014

65

Tabulka č. 4: Stravné Sazba

Nárok na

1. (16 h)

102 -123

102 Kč

-

-

102 Kč

2. (24 h)

160 - 191

160 Kč

snídaně

25%, tj. 160*0,25= 40

120 Kč

3. (24 h)

160 - 191

160 Kč

snídaně

25%, tj. 160*0,25= 40

120 Kč

4. (24 h)

160 - 191

160 Kč

snídaně

25%, tj. 160*0,25= 40

120 Kč

5. (11,5 h)

67 – 80

67 Kč

snídaně

70%, tj. 67*0,7= 46,9

20,10 Kč

Den

Krácení za jídlo

Celkem

(délka trvání)

482,10 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 5: Plat pro průvodce Sazba

Počet

Plat

1 000 Kč

5

5 000 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014 Tabulka č. 6: Vstupné pro průvodce Objekt Chrám sv. Barbory

Vstupné 60 Kč

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana 30 Kč Křtitele v Sedleci Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

30 Kč

Kostela sv. Rodiny

20 Kč

Štáflova bašta

20 Kč

Muzeum Vysočiny Jihlava

40 Kč

Celkem

200 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

Ostatní náklady Za rezervaci termínu prohlídky v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře se platí 50 Kč za skupinu.

66

9.5.2 Přímé náklady Ubytování První den bude skupina ubytovaná v penionu Sedlec. Již podle názvu je jasné, že se penzion nachází v okrajové části Kutné Hory v Sedlci. Vybrala jsem tohle ubytovací zařízení kvůli přijatelné ceně.

Skupina bude spát ve dvoulůžkových

a třílůžkových pokojích, kde se cena pohybuje od 235 Kč do 315 Kč včetně DPH za osobu. Budu počítat s průměrnou cenou 275 Kč. Kapacita ubytovacího zařízení je 60 míst. [70] Druhý

den

přespí

v Golčově

Jeníkově

v penzionu

Lanete.

Penzion

má

17 jednolůžkových, dvoulůžkových a třílůžkových pokojů. Cena pro jednu osobu na noc je 310 Kč včetně DPH. Ceny ubytování v Golčově Jeníkově byly zaslány e-mailem. Třetí den je naplánované spaní v Havlíčkově Brodě v penzionu Starr. Penzion má kapacitu 96 lůžek. Skupina bude ubytovaná v dvoulůžkových a třílůžkových pokojích. Cena se pohybuje na jednu osobu za noc od 340 Kč do 390 Kč včetně DPH. Budu kalkulovat s průměrnou cenou 365 Kč. [71] Čtvrtý den přenocují v Jihlavě v penzionu Oáza. Penzion. Kapacita penzionu je 33 lůžek. Studenti s učitelem budou nocovat ve dvoulůžkových a třílůžkových pokojích. Cena pro jednu osobu na noc je od 427 Kč do 430 Kč včetně DPH. Průměrná cena je 428,5 Kč. Po zaokrouhlení, budu kalkulovat se 429 Kč. [72] Tabulka č. 7: Ubytování Ubytování

Cena vč. DPH

Penzion Sedlec

275 Kč

Penzion Lanete

310 Kč

Penzion Starr

365 Kč

Penzion Oáza

429 Kč

Celkem

1379 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování 2014

67

Stravování V každém penzionu je objednaná snídaně. Snídaně v penzionu Sedlec stojí 60 Kč, v penionu Lanete 60 Kč, v penzionu Starr 70 Kč a v penzionu Jihlava 70 Kč. Ceny jsou uvedené včetně DPH. Tabulka č. 8: Stravování Snídaně

Cena vč. DPH

1. den

-

2. den

60 Kč

3. den

60 Kč

4. den

70 Kč

5. den

70 Kč

Celkem

260 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování 2014

Vstupné Uvedené ceny vstupného jsou pro studenty včetně DPH. Tabulka č. 9: Vstupné Objekt

Vstupné

Českého muzea stříbra (I.+II. okruh)

90 Kč

Vlašský dvůr

45 Kč

Chrám sv. Barbory

40 Kč

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a

20 Kč

sv. Jana Křtitele v Sedleci Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod

15 Kč

Kostela sv. Rodiny

10 Kč

Štáflova bašta

10 Kč

Muzeum Vysočiny Jihlava

20 Kč

Jihlavské podzemí

40 Kč

Celkem

290 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování 2014

68

9.5.3 Celkové náklady Tabulka č. 10: Celková kalkulace zájezdu Bez DPH Nepřímé náklady Doprava Kilometrovné Přístavné Čekací 1/4 hodinky Náklady na průvodce Ubytování Strava Stravné Plat Vstupy Ostatní náklady Rezervace termínu Σ Nepřímé náklady (NN) Σ NN na 1 osobu (riziko z neobsazení 20 % =>20 os.)

Přímé náklady Ubytování Stravování Vstupy Σ Přímé náklady na 1 osobu (PN) Σ Celkové náklady na 1 osobu Přirážka 20%

S DPH Sazba DPH

Kč

1528,75 205,4 482,1 5000 158

15% 21%

1795 260

21%

200

39,5

21%

50

Kč

3807,3 150 70

11 441,05 572,052

Bez DPH Kč

Sazba DPH

S DPH Kč

1172,15 205,4

15% 21%

1379 260

229,1

21%

290

21%

527,245

1606,65 2178,702 435,740

Hrubá cena zájezdu Prodejní cena zájezdu Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

2705,947 2750

V tabulce je k vidění předběžná kalkulace, jejiž součástí jsou nepřímé a přímé náklady. Zájezd je kalkulován jako produkt CK, proto jsem počítala s přirážkou 20%. Hrubá cena zájezdu vyšla na 2 705,947 Kč a zájezd bude prodáván za 2 750 Kč.

69

10. Zájezd za historií kutání stříbra a zlata Zájezd je orientovaný na historii měst a dolování v jejich okolí. Je utvořený pro fyzicky zdatný důchodce, kteří se zajímají právě o historii. Jelikož se zájezdu zúčastní starší osoby, je tomu program časově uzpůsobený. Všude jsem přidala více času na prohlídky i jsem kalkulovala s delší dobou na dojití k památkám. Tohohle zájezdu se zúčastní 40 osob a jeden průvodce. Účastníci zájezdu se budou přemisťovat pomocí autokaru a k některým památkám budou muset dojít pěšky. Pěší trasy jsou přizpůsobené skupině, tudíž jsou krátkého rozsahu. Zájezd začne 1. 7. 2015 v Jihlavě a skončí 2. 7. 2015 také v Jihlavě. Tento termín byl vybrán kvůli otevíracím dobám památek.

10.1 Program zájezdu 1. den V 7:30 je odjezd z Jihlavy od Billy do Humpolce. Následuje prohlídka muzea Dr. A Hrdličky a po ní je v plánu zastávka u kostela sv. Mikuláše. Od kostela se půjde rovnou ke skanzenu Zichpil. Po návštěvě skanzenu následuje pauza na oběd. Další součástí programu je zastávka u hradu Orlík a Na Štůlnách, kde se nacházejí pozůstatky po těžbě. Z Humpolce se autobusem přesuneme do Mrákotína, kde je v plánu návštěva muzea kamenictví. Cestou z Mrákotína do Dobré Vody navštívíme kostel sv. Jáchyma. V Dobré Vodě se zastavíme u hald, které jsou pozůstatky po těžbě stříbra. Ubytování v Telči. 2. den Ráno začíná snídaní a po ní je odjezd do Jemnice. V Jemnici bude zastávka u kostela sv. Jakuba Většího, poté následuje návštěva muzea, zastávka u zámku Jemnice, procházka zámeckou zahradou a zastávka u městských hradeb. Dále je na programu přestávka na oběd. Po obědě se přesuneme ke kostelu sv. Víta. Následuje přesun do Předína. Tam navštívíme muzeum knoflíkářství a zastavíme se u Předína u pozůstatků po dolování. Jsou tam k vidění haldy a obvaly. Dále je v plánu návštěva muzea v Třešti, kde se nachází sbírka betlémů a dozvíte se něco o historii dolování v okolí Třeště. V 17:00 je návrat do Jihlavy. 70

10.2 Časový harmonogram 1. den 7:10 - sraz u Billy v Jihlavě 7:30 - odjezd z Jihlavy 7:55 - příjezd do Humpolce 8:05 - 10:05 - návštěva muzea Dr. A. Hrdličky 10:08 – 10:15 - zastávka u kostela sv. Mikuláše 10:21 – 11:10 - návštěva skanzenu Zichpil (součástí prohlídky je i Toleranční kostel) 11:10 –12:15 - oběd 12:20 – odjezd ke zřícenině Orlík 12:23 – autobus vysadí účastníky zájezdu nedaleko zříceniny 12:34 – 13:40 – prohlídka hradu Orlík 13:51 – 14:11 – zastávka u Štůlen pod hradem Orlík 14:31 – návrat k autobusu 14.35 – odjezd 15:32 – příjezd do Mrákotína 15:40 – 17:00 – prohlídka muzea kamenictví 17:05 – odjezd z Mrákotína 17:07 příjezd k Velké Dobré 17:10 – 17:30 – návštěva kaple sv. Jáchyma 17:35 – odjezd od kaple sv. Jáchyma 17:36 – příjezd do Dobré Vody 17:37 – 17:42 – zastávka u pozůstatků po těžbě stříbra

71

17:42 – odjezd z Dobré Vody 17:48 – příjezd do Telče 17:50 – ubytování v hotelu Pod Kaštany 2. den 7:30 – 8:00 – snídaně 8:15 – odjezd z Telče 8:44 – příjezd do Jemnice 8:44 – 8:55 – zastávka u kostela sv. Jakuba Většího 8:55 – odjezd od kostela sv. Jakuba 8:57 – příjezd na náměstí Svobody 9:00 – 9:15 – ukázka měšťanských domů na náměstí 9:15 – 10:15 - návštěva muzea Jemnice 10:19 – 10:30 – zastávka u zámku Jemnice 10:30 – 10:40 – procházka po zámeckém parku 10:40 – 10:45 – zastávka u městských hradeb 10:45 – 11:50 – rozchod a pauza na oběd 11:55 – odjezd z náměstí 11:57 – 12:10 - zastávka u kostela sv. Víta 12:10 – odjezd z Jemnice 12:40 – příjezd do Předína 12:45 – 13:45 – prohlídka muzea v Předíně 13:50 – odjezd z Předína 13:52 – 14:15 – zastávka u pozůstatků po dolování v oblasti Štulně u Předína

72

14:15 – odjezd od Štulně 14:37 – příjezd do Třeště 14:40 – 16:30 – návštěva muzea Vysočiny v Třešti 16:40 – odjezd z Třeště 17:00 – příjezd do Jihlavy

10.3 Topografie trasy Mapa č. 10: Trasa autobusu 1. den

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Jihlava, 2. Humpolec, 3. Zastávka u hradu Orlík, 4. - 6. Muzeum žuly v Mrákotíně, kostel svatého Jáchyma, Dobrá Voda, 7. Telč Silnice: č. 38 (E59), D1, č. 34 (E 551) Délka trasy: 96 km Doba jízdy: 94 min

73

Mapa č. 11: Pěší trasa po centru Humpolce

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Muzeum Dr. A. Hrdličky, 2. Kostel svatého Mikuláše, 3. Skanzen Zichpil, 4. Toleranční kostel (součástí skanzenu) Délka trasy: 668 m Doba chůze: 10 min (počítáno s rychlostí chůze 4 km/h)

74

Mapa č. 12: Pěší trasa Na Štůly

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Začátek a konec trasy, 2. Hrad Orlík, 3. Pozůstatky po dolování Na Štůlách Délka trasy: 2,7 km Doba chůze: 40,5 min

75

Mapa č. 13: Trasa autobusu 2. den

Zdroj: vlastní zpracování, 2014

1. Telč, 2. - 4. Kostel svatého Jakuba Většího v Jemnici, náměstí Svobody v Jemnici a kostel svatého Víta v Jemnici, 5. Muzeum knoflíkářství v Předíně, 6. Zastávka u pozůstatků po dolování v oblasti Štulně u Předína, 7. Muzeum v Třešti, 8. Jihlava Silnice: č. 23 (E551), č. 406, č. 408, č. 152, č. 410, č. 38 (E 59), č. 402, č. 406, č. 523 Délka trasy: 99 km Doba jízdy: 107 min

76

Mapa č. 14: Pěší trasa po Jemnici

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1. Výstupní a nástupní místo, 2. Muzeum Jemnice, 3. Zámek Jemnice se zahradou, 4. Hradby města, 5. Místo rozchodu Délka trasy: 560 m Doba chůze: 8,5 min

77

10.4 Popis památek a míst 10.4.1 Muzeum Dr. A. Hrdličky Muzeum Dr. Aleše Hrdličky sídlí na Horním náměstí v Humpolci. Bylo pojmenované podle antropologa Dr. Aleše Hrdličky, který se narodil v Humpolci. Muzeum funguje už od roku 1895. V muzeu je k vidění Národopisná expozice, která ukazuje návštěvníkům život, práci, kulturu a tradice na Humpolecku. Dále si mohou návštěvníci prohlédnout Hrdličkovu expozici, která je seznámí se životem Dr. Hrdličky. Součástí expozice je ukázka indiánské vesnice. Třetí expozice se jmenuje Antropologická expozice. Tato expozice se zabývá vznikem vesmíru a vznikem života na Zemi. Další expozice seznamuje návštěvníky s prací ševců a švadlen. Od roku 2003 muzeum vystavuje sbírku minerálů. V muzeu jsou k vidění i různé nálezy s dob získávání zlata a stříbra. Pro děti je udělaná Expozice loutek a stálá výstava Peklo. [73] Muzeum má od roku 2011 bezbariérový přístup. Je možné ho navštívit každý den kromě pondělí od 8 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin. Ve středu je otevírací doba prodloužená do 17 hodin. Od 1. 4. do 31. 10. je otevřeno i o víkendu od 10 do 16 hodin. O letních prázdninách od pondělí do pátku je otevírací doba prodloužená do 17 hodin. [74] Vstupné pro dospělého je 50 Kč a pro důchodce, ZTP, studenty a pro děti od 6 let je 30 Kč. Děti mladší 6 let mají vstup zdarma. [75]

10.4.2 Kostel sv. Mikuláše v Humpolci První zpráva o kostelu sv. Mikuláše pochází z roku 1233. Původně byl vybudovaný v gotickém slohu, ale během několika staletí byl kostel přestavován. V 1. třetině 18. století byl kostel přestavěn do barokního slohu. Tuto rekonstrukci vedl Jan Blažej Santini. V 19. století došlo k rekonstrukci interiéru. Byl udělaný nový oltář, koupily se nové varhany, vymalovalo se a zrekonstruovaly se obrazy. Přestavba se týkala i věže kostela, která nebyla v nejlepším stavu. Při rekonstrukci byla i zvýšená. Ve 20. století čekalo kostel ještě několik menších oprav. [76]

78

Kostel je otevřený pouze při bohoslužbách, které se konají v pondělí, ve středu, v pátek a v sobotu od 18 hodin a v neděli od 9 hodin. Bohužel v něm není udělaný bezbariérový přístup. [77] Samozřejmě věž kostela je otevřená v červnu a v září pouze o víkendu od 10 do 16:30. O letní prázdniny je otevřená každý den ve stejnou hodinu. [78]

10.4.3 Skanzen Zichpil Skanzen je pojmenován podle čtvrti, kde se nachází. Skanzen se skládá z Nápravníkova stavení a Tolerančního kostela. U poloroubeného stavení si mohou návštěvníci prohlédnout interiéry a exteriéry a uvidí, jak žili tkalci ne přelomu 19. a 20. století. Také se dozví informace o osídlení regionu, založení města a čtvrti Zichpil. Dále je v prohlídce zahrnutá návštěva Tolerančního kostela. Zde se návštěvníci dozví, jak zde žili tři duchovní kultury a to křesťanská, evangelická a židovská. Skanzen je otevřený v červnu a v září pouze o víkendu a svátky od 10 do 17 hodin a v červenci a v srpnu je přístupný denně kromě pondělí ve stejný čas. Skanzen má bezbariérový přístup s omezením. Plné vstupné je za 20 Kč a pro studenty a děti od 6 do 15 let je za 10 Kč. Děti do 6 let mají vstup zdarma. [79]

10.4.4 Hrad Orlík u Humpolce Hrad byl založený na konci 14. století. V té době se mu říkalo Humpolec. Domněnka, že hrad vznikl kvůli nedaleké těžbě drahých kovů, nebyla vůbec potvrzená. Hrad patřil Jindřichu z Dubé až do jeho smrti. V roce 1420 byl hrad prodán Janu Leskovcovi z Leskovce. Tomuhle rodu stavba zůstává až do konce 15. století. Během 15. století byl hrad přestavěn. Je přistavěná nová obytná budova a jedna bašta je změněná na kuchyň. Od roku 1496 vlastní hrad Jan Trčka z Lípy, který provedl na hradě další stavební změny. Postavil renesanční reprezentační palác a u jedné z hlavních bran bastion. V 16. století se hrad začal nazývat Orlík. Během 17. století hrad dost zchátral a slouží pouze k hospodářským účelům. Lidé rozebírali hrad kvůli kamení a vybavení hradu bylo prodáno. 79

V roce 1913 místní obyvatelé zachraňují hradní věž, která se téměř zřítila k zemi. Další práce dělal Klub českých turistů. V dalších letech je hrad rekonstruován a v roce 1997 je otevřený pro veřejnost. [80] Hrad je zpřístupněný od dubna do října. V dubnu a v říjnu je otevřený pouze o víkendu a o svátky od 10 do 17 hodin. V květnu, v červnu a v září je otevřený ještě navíc ve čtvrtek a pátek. O letní prázdniny je hrad přístupný každý den kromě pondělí od 9 do 18 hodin. Hrad nemá udělaný bezbariérový přístup. Vstupné pro dospělého stojí 35 Kč a pro děti od 6 do 15 let, pro studenty a seniory je snížené na 20 Kč. [81]

10.4.5 Oblast Štůly pod Orlíkem Nedaleko hradu Orlík se nachází oblast, která se nazývá Na Štůlách. Tato oblast je velice pozoruhodná ohledně památek zachovaných po středověkém kutání. Nachází se tam široký pás dobývek a odvalů. Na vlastní nebezpečí mohou turisté prozkoumat místní důl. Díky těmto krajinným pozůstatkům je lokalita chráněná. [82]

10.4.6 Muzeum kamenictví v Mrákotíně Muzeum kamenictví bylo otevřené v roce 2012. Nachází se v budově úřadu městyse. Muzeum je zaměřené na historii Mrákotína, na historii kamenictví, dále se zabývá lomy jak minulými, tak současnými v okolí Mrákotína. Část muzea je orientovaná na místní rodáky. Součástí muzea je ukázka kamenického přístřešku. Muzeum je otevřené od pondělí do pátku. Vždycky je přístupné od 7 hodin. V pondělí a ve středu se zavírá v 17 hodin a v ostatní dny už v 15 hodin. Bohužel nemá bezbariérový přístup. Vstupné do muzea není stanovené. Je na každém, kolik bude chtít přispět. [83]

10.4.7 Kostel sv. Jáchyma Nedaleko vesnice Dobré Vody byl na kopci postavený kostel sv. Jáchyma. Jeho výstavba byla započatá v roce 1682 hrabětem Janem Jáchymem Slavatou. Kostel byl pojmenován podle jeho křestního jména. Byl také zasvěcen sv. Jáchymovi, protože je to patron horníků a v 16. století se v místech, kde stojí kostel, dolovalo.

80

Sv. Jáchym má zvláštní půdorys. Zatímco vnější půdorys je zaoblený, vnitřek je udělaný do tvaru kříže. Horizontála kříže je na obou stranách zakončená kapličkami s oltáři a to sv. Anny a sv. Jáchyma. V kněžišti je umístěný restaurovaný dřevěný oltář s obrazem sv. Jáchyma. Nad obrazem se vyjímá znak Slavatů, který připomíná, kdo kostel nechal postavit. V horní partii je obraz Nejsvětější Trojice. Kostel má věž, ve které byly umístěny dva zvony. V létě roku 1852 přišla velká bouřka a blesk uhodil do věže. Blesk svým žárem jeden zvon úplně zničil. Druhý zvon zůstal neporušený, ale byl vzat z věže a převezen do kaple u Vanova. Od roku 2000 je ve věži opět jeden zvon. V 50. letech 20. století nechal Památkový úřad zrenovovat okna a okenice kostela. Později byl ještě zrekonstruován hlavní oltář. Kostel sv. Jáchyma je přístupný pouze po domluvě s úřadem městyse Mrákotín. (Kraj Vysočina, 2004)

10.4.8 Pozůstatky po těžbě stříbra v Dobré Vodě V okolí Dobré Vody nezůstalo do dnešní doby mnoho pozůstatků. Jeden se nachází přímo ve vsi Dobrá Voda u domu s čp. 17. Zde je k vidění odval. Bohužel v obci se nenachází více ukázek. [10]

10.4.9 Kostel sv. Jakuba Většího v Jemnici Kostel sv. Jakuba Většího se nachází v nejstarší části města v Podolí. Až do roku 1658 byl farním kostelem. Jelikož Jemnice byla původně hornická osada, byl zasvěcený patronu horníků sv. Jakubovi. Byl postavený počátkem 13. století v románském slohu. Později na něm byly udělané úpravy v pozdně gotickém stylu. Počátkem 16. století byl zrekonstruován a přibližně se v této podobě udržel až do dneška. V roce 1832 kostel vyhořel. Zajímavostí kostela je zachovalá románská věž, která je postavená z kamene. Historikové se domnívají, že je to zbytek po někdejší rotundě z 12. století. Věž je velice zachovalá i v dnešní době. V kostele je bezbariérový přístup. [84] 81

10.4.10 Domy na náměstí v Jemnici Náměstí Svobody a historické jádro města je na seznamu kulturních památek. Město je ohraničené hradbami, o kterých se zmíním později. V roce 1832 město zasáhl požár, který zničil některé domy. Dochovalo se několik stavení s barokními štíty a s gotickými a renesančními jádry. Na náměstí se také nachází kamenný sloup se Spasitelem a dům s dřevěnou věží, což byla stará radnice. Ve středu náměstí stojí kostel sv. Stanislava, který byl vybudovaný kolem poloviny 14. století a v 2. polovině 16. století byl přestavěný do renesančního stylu. Naproti kostelu se nachází socha sv. Jana Nepomuckého. V jihozápadní části hlavního náměstí je fara, jejíž štít je barokní. [85]

10.4.11 Muzeum Jemnice Jemnické muzeum se nachází na náměstí Svobody. Pro návštěvníky jsou připravené stálé expozice zaměřené na historii města Jemnice a na historii dolování nerostných surovin na jihozápadě Moravy. V roce 2008 vytvořilo muzeum společně s firmou Jemča dlouhodobou výstavu věnovanou historii zpracování čajů v Jemnici. V muzeu jsou k vidění stroje, které se používaly k balení čajů. Návštěvníci si mohou také přičichnout k čajům a k přísadám, které se používají k ochucování čajů. Muzeum je pouze otevřené v červenci a v srpnu od 8 do 12 hodin a od 13 do 17 hodin. Po předchozí domluvě je přístupné i mimo letní prázdniny. Bohužel v něm není bezbariérový přístup. Vstupné pro dospělého činí 10 Kč a snížené vstupné je 5 Kč. [86]

10.4.12 Zámek Jemnice se zahradou Na místě, kde dnes stojí zámek, byl počátkem 13. století postaven hrad. V 16. století byl přetvořen na renesanční zámek a v 1. polovině 18. století byl zrekonstruován do barokního stylu. Počátkem 19. století byl interiér zařízen v empírovém rázu. Od roku 1842 do roku 1945 patřilo panství markraběti Alfonsovi Pallavicinovi. Jelikož jeho manželka vyrůstala v Hofburgu, přála si celý zámecký komplex předělat, aby byl honosnější. Během této přestavby se změnily interiéry zámku a byly postavené konírny, pivovar a správní budovy. V roce 1945 byl markraběti zámek zabaven. Od té doby

82

fungoval jako vojenské kasárny. V roce 1992 byl vojenský útvar zrušen a od roku 1994 celý zámecký areál patří městu. [87] K zámku patří zahrada, o které první zmínka pochází z roku 1665. V roce 1824 byl v zahradě udělaný rybník. Nacházely se v ní také skleníky a žulový bazén. V 1. polovině 19. století byla zahrada rozšířená. Úpravy zahrady probíhaly i za markraběte Pallavicina. Když v areálu sídlili vojáci, zahradu před zámkem úplně zničili a místo používali na cvičení. Během 90. let. 20. století byla zahrada obnovená. [88] Dnes je v zámku vojenské muzeum, které je zpřístupněné teprve od roku 2014. Je otevřené do 30. 11. každý den od 9:30 do 11:30 a od 12:30 do 16 hodin. [87]

10.4.13 Městské hradby Opevnění kolem města Jemnice bylo vybudované za krále Přemysla I. v roce 1227. Opevnění se skládalo ze zdi, příkopu, valu, barbakánu, brány a bašty. Jelikož největší hrozba mohla přijít z východu nebo severovýchodu, skládala se Velká brána ze tří částí a to z vnější, střední a vnitřní brány. Po požáru v roce 1832 byla Velká brána stržená a odstraněná. Opevnění je k vidění na více místech města. V severní části města jsou hradby značně dochované. Jelikož jsou kolem nich postavené domy, není možné je zpozorovat. Do dnešní doby se na severozápadní straně dochovaly zbytky barbakánu. V ulici 28. října a V Zahrádkách se dochovaly hradby a dokonce i bašta. [89] [90]

10.4.14 Kostel sv. Víta v Jemnici Kostel sv. Víta se nachází v severovýchodní části města. Kostel se jediný zachoval ze zrušeného františkánského kláštera. Byl postavený v gotickém slohu. Kvůli několika přestavbám si stavba neuchovala úplný gotický vzhled. Co se dochovalo v gotickém stylu, je západní vchod do kostela. Ze severní strany byl nejspíš kostel propojen s klášterem, protože z této strany jsou odbourané zdi. Na jižní straně byla přistavěná kaple Umučení Páně, která má barokní vzhled. Zvenku je kostel bez omítky a nad presbytářem je udělaná věž.

83

Z interiéru stojí za zmínku malba, která zobrazuje sv. Víta vstupujícího na nebesa. Autorem tohoto díla je malíř Josef Winterhalter. Dále je v kostele k vidění náhrobní kámen Puty z Lichtenburka, který byl vyroben z růžového mramoru. [91] Kostel je zpřístupnění pouze s omezením. Otevřený je pouze v červenci a v srpnu každý den kromě pondělí od 9 do 12 hodin a od 13 do 16 hodin. Do kostela je možný bezbariérový přístup s určitým omezením. [92]

10.4.15 Muzeum Předín Muzeum v Předíně mělo být už zřízeno v roce 1959, ale bohužel se tak nestalo. K otevření muzea došlo až v roce 2009. Cílem bylo shromáždit a zachránit památky, které připomínaly minulost obce. Muzeum je zaměřené na knoflíkářství, na pěstování a zpracování lnu a také na těžbu zlata na Předínsku. Dále se návštěvníci dovědí mnoho informací týkající se historie obce. V muzeu jsou také k vidění staré knihy, noviny nebo fotografie. Předínské muzeum je přístupné po předchozí telefonické domluvě. Vstup není stanovený. Návštěvníci mohou přispět, kolik uznají za vhodné. V muzeu není bezbariérový přístup. [93]

10.4.16 Oblast Štůlně Oblast se nachází mezi Předínem a Horami. V této lokalitě se nachází pinky. Mají kruhový tvar s odvalem. Pinky jsou průměrně hluboké 2 metry a průměr se pohybuje okolo 8 metrů. [93]

10.4.17 Muzeum Vysočiny v Třešti Muzeum sídlí v Schumpeterově domě v Třešti. Rodina Schumpeterů, kterým patřil dům, byly významní továrníci. J.A. Schumpeter byl dokonce světoznámý ekonom. Jedna z expozic je právě věnovaná Scumpeterům. Další expozice připomíná, jak vypadal zámecký pokoj. Pokoj je vybavený inventářem z třešťského zámku. Nejznámější expozice z Třeště je zaměřená na betlemářství. Jsou zde k vidění jak papírové, tak i vyřezávané betlémy.

84

Čtvrtá expozice se věnuje průmyslu v Třešti konkrétně výrobě sukna, šití uniforem, stejnokrojů a dalších částí oblečení. Návštěvníci si v muzeu mohou prohlédnout i hodinové skříně a jinou techniku a také nástroje dochované po těžbě stříbra. [94] V muzeu je bezbariérový přístup. Je otevřené od května do září a od prosince do ledna každý den od 9 do 12 hodin a od 13 do 16:30. Vstupné činí pro dospělého 30 Kč a snížené vstupné pro děti, seniory a ZTP je 15 Kč. [62]

10.5 Kalkulace zájezdu 10.5.1 Nepřímé náklady Náklady na dopravu Pro zájezd bude pronajatý autokar od firmy Husták, která sídlí v Jihlavě v ulici U Cihelny s čp. 2. Autokar má kapacitu 44 osob. Autokar splňuje emisní třídu EURO 3. Firma si počítá 21 Kč za 1 ujetý kilometr a za přístavné 30 Kč za 1 kilometr. Jedna čekací čtvrthodina stojí 35 Kč. Ceny jsou uvedené bez DPH. Parkovní není placené. Ceny byly zjištěné e-mailem. První den se počítají čekací čtvrthodinky od začátku zájezdu do 18 hodin a další den od 6 do 18 hodin nebo do konce zájezdu. V tomto případě počítám čtvrthodiny do 17 hodin. To je čas, kdy končí zájezd. První den autobus čekal 38 čtvrt hodinek a druhý den 40 čtvrt hodinek. [69] Sazba mýtného za jeden kilometr pro emisní třídu EURO 3 činí 1,15 Kč. Sazba je platná od 1. 1. 2015. Autobus ujel po dálnici D1 22 km. [95] Tabulka č. 11: Náklady na dopravu Položka

Počet

Sazba

Cena

Kilometrovné+5%

195+9,75 km

21 Kč

4 299,75 Kč

Přístavné

5 km

30 Kč

150 Kč

Čekací ¼ hodinky

78

35 Kč

2 730 Kč

Mýtné

22 km

1,15 Kč

25,3 Kč

Celkem

-

-

7 205,05 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

85

Náklady na řidiče Autobus bude řídit jeden řidič. Ubytovaný bude v hotelu Pod Kaštany, kde má zajištěnou i snídani. Cena pokoje, ve kterém bude spát, je 220 Kč. Snídaně stojí 80 Kč. Ceny jsou uvedené s DPH. Dále bude řidičovi vyplácené stravné, které je bez DPH. Sazby stravného jsou určené podle § 176 zákona č. 262/2006 Sb. zákoníku práce, vyhláška 435/2013. [96] Celková cena za ubytování je 220 Kč a za stravu 80 Kč. Tabulka č. 12: Stravné pro řidiče Sazba

Nárok na

1. (16,5 h)

102 - 123

102 Kč

-

-

102 Kč

2. (17 h)

102 - 123

102 Kč

snídaně

35%, tj. 102*0,35=35,7

66,3 Kč

Den

Krácení za jídlo

Celkem

(délka trvání)

168,3 Kč

Celkem Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

Náklady na průvodce Zájezd povede jeden průvodce. Jeho denní paušál bude 1 000 Kč bez DPH. Bude ubytován v hotelu Pod Kaštany a bude mít zajištěnou snídani. Dále mu bude hrazené stravné a vstupy do objektů. Plat průvodce vyjde na 2 000 Kč bez DPH. Ubytování bude stát 220 Kč a snídaně 80 Kč včetně DPH. [96] Tabulka č. 13: Stravné pro průvodce Sazba

Nárok na

1. (16,5 h)

102 - 123

102 Kč

-

-

102 Kč

2. (17 h)

102 - 123

102 Kč

snídaně

35%, tj. 102*0,35=35,7

66,3 Kč

Den

Krácení za jídlo

Celkem

(délka trvání)

Celkem

168,3 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

86

Tabulka č. 14: Vstupné pro průvodce Objekt

Vstupné

Muzeum Dr. A Hrdličky

50 Kč

Skanzen Zichpil

20 Kč

Hrad Orlík

35 Kč

Muzeum v Jemnici

10 Kč

Muzeum Vysočiny v Třešti

30Kč

Celkem

145 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

10.5.2 Přímé náklady Ubytování Skupina přespí v Telči v hotelu Pod Kaštany. Tohle ubytování je ideální, protože nabízí 27 pokojů s kapacitou 82 lůžek a je cenově příznivé. Účastníci budou ubytovaní v pokojích, jejichž cena se pohybuje od 380 Kč do 600 Kč na osobu. Budu počítat s průměrnou cenou 490 Kč. Cena je uvedená včetně DPH. Celkové náklady na ubytování pro jednu osobu jsou 490 Kč. [96] Stravování V hotelu Pod Kaštany je objednaná snídaně formou bufetu. Cena je 80 Kč včetně DPH. Celkové náklady za stravování jsou 80 Kč. [96] Vstupné Ceny vstupného jsou uvedené pro seniory, V ceně je započítané i DPH. Tabulka č. 15: Vstupné Objekt

Vstupné

Muzeum Dr. A Hrdličky

30 Kč

Skanzen Zichpil

20 Kč

Hrad Orlík

20 Kč

Muzeum v Jemnici

10 Kč

Muzeum Vysočiny v Třešti

15Kč

Celkem

95 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

87

10.5.3 Celkové náklady Tabulka č. 16: Celkové náklady Bez DPH Nepřímé náklady Doprava Kilometrovné Přístavné Čekací 1/4 hodinky Mýtné Náklady na řidiče Ubytování Strava Stravné Náklady na průvodce Ubytování Strava Stravné Plat Vstupy

S DPH Sazba DPH

Kč

187 63,2 168,3

15% 21%

220 80

187 63,2 168,3 2 000 114,55

15% 21%

220 80

21%

145

Kč

4 299,75 150 2730 25,3

Σ Nepřímé náklady (NN) Σ NN na 1 osobu (riziko z neobsazení 20 % => 32 os.)

10 156,60

Přímé náklady

Bez DPH

317,394

Kč.

Sazba DPH

S DPH Kč.

Ubytování Stravování

416,5 63,2

15% 21%

490 80

Vstupy

75,05

21%

95

21%

211,059

Σ Přímé náklady na 1 osobu (PN)

554,75

Σ Celkové náklady na 1 osobu

872,144

Přirážka 20%

174,429

Hrubá cena zájezdu Prodejní cena zájezdu Zdroj: Vlastní zpracování, 2014

1086,203 1 100

V tabulce je předběžná kalkulace, jejiž součástí jsou nepřímé a přímé náklady. Zájezd je kalkulován jako produkt CK, proto jsem počítala s přirážkou 20%. Hrubá cena zájezdu vyšla na 1 086,203 Kč. Byla upravená na prodejní cenu 1 100 Kč.

88

Závěr Na začátku teoretické práce jsem nastínila geologii vybraných lokalit, která je základem vysvětlení výskytu drahých kovů. Poté jsem se už věnovala historii Jihlavy, Mrákotína, Havlíčkova Brodu, Golčova Jeníkova, Kutné Hory, Humpolce, Jemnice a historii těžby drahých kovů v těchto lokalitách. Prvním místem, kde začala těžba ve velkém množství, byla Jihlava. Dostal tu základ hornický zákoník a jednu chvíli byla Jihlava hned po Praze nejvýznamnějším městem. Později slávu Jihlavy zastínila Kutná Hora, kde byly nalezené ještě větší ložiska stříbra jak v Jihalvě. I když těžba v Havlíčkově Brodě nebyla prováděná v malém množství, město bylo odstrčeno do pozadí právě Jihlavou a Kutnou Horou, kam se orientovalo nejvíce investorů a havířů. V Brodě byly i menší nálezy zlata, ale kde se především vyskytovalo zlato, byla lokalita u Golčova Jeníkova, Humpolce a Jemnice. U posledních dvou lokalit byly i nálezy stříbra. Díky objevům drahých kovů města velice zbohatla. Nejvíce pozůstatků po těžbě v slušném stavu se dochovalo v okolí Kutné Hory. V Jihlavském revíru zůstalo také mnoho hornických útvarů, ale bohužel velké množství je poškozené díky lidské činnosti. Také jich bylo poměrně dost aplanováno novou výstavbou města. Možná by stálo za to se nad tím zamyslet a některé důlní útvary vrátit v rámci možností do původní podoby, aby území mělo navíc co ukázat a stalo se pro turisty přitažlivějším. V dalších lokalitách se nenachází tolik těžebních pozůstatků jako v předešlých dvou území. Je to dáno tím, že tyto oblasti ještě nebyly zcela archeology zmapovány, ale i přesto je co navštívit. V každém místě se nachází alespoň muzeum, kde jsou vystavené nálezy týkající se těžby a je popsaný historický vývoj dolování určeného místa. V praktické části jsem se zaměřila na využití pozůstatků v terénu a expozic souvisejícíh s dolováním v cestovním ruchu. Vytvořila jsem návrhy pro dva zájezdy. Oba zájezdy byly orientované jak na historii dolování, tak i na historii měst. U každého zájezdu jsem popsala program, udělala časový harmonogram, topografii trasy, popsala jsem navštívené památky, místa a také kulturní akce. Na konci jsem provedla předběžnou kalkulaci zájezdu. První zájezd byl 5 denní a cena byla vykalkulovaná na 2 750 Kč. Druhý zájezd byl 2 denní a prodejní cena byla vyčíslena na 1 100 Kč. Oba zájezdy jsou cenově výhodné, protože jsou pořádané pro studenty a seniory. Věřím, že cena i program by mnoho klientů přilákal. 89

Pevně věřím, že jsem splnila cíl bakalářské práce a po přečtení získá čtenář dostatek informací o těchto lokalitách, doví se mnoho zajímavostí a motivuje ho to k návštěvě vybraných lokalit. Také doufám, že materiál bude přínosný pro odbornou veřejnost a postará se o ochranu alespoň některých těžebních památek, které by byly ukázkou středověkého hornictví i pro další generace. Určitě by nebylo od věci, kdyby došlo k větší propagaci míst s hornickými pozůstaky a víc se u nás rozšířila montánní turistika Při psaní bakalářské práce jsem se dověděla mnoho nových informací, které mě obohatily a pomohly prohloubit znalosti o hornictví.

90

Seznam použitých zdrojů Bibliografické zdroje DAVID Petr, SOUKUP Vladimír. Velká cestovní kniha. Česká republika. Praha: Soukup & David, 2002/2003. 375 s. ISBN 80-239-2208-4. HEJHAL, Petr, HRUBÝ, JAROŠ Zdeněk, Milan VOKÁČ a David ZIMOLA. Havíření na Jihlavsku: sborník k 13. setkání českých hornických měst a obcí, domnělému 760. výročí jihlavského městského a horního práva (1249-2009) a 10. výročí obnoveného havířského průvodu (1999-2009). Jihlava: Statutární město Jihlava, 2009, 135 s. ISBN 978-80-254-4601-0. HEJHAL, Petr. Poznámky k počátkům osídlení humpoleckého zlatorudného pásu In: Stříbrná Jihlava 2004: seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině: Jihlava, 17.9.-19.9.2004 : sborník příspěvků. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2004, s. 5663. ISBN 80-863-8212-5. HOFFMANN, František. Jihlavské právo. Havlíčkův Brod: Krajské nakl., 1959. 71 s. HRAZDIL Vladimír, DOČKAL Petr, VOKÁČ Milan. Rudní lokality na Českomoravské vrchovině s nálezy hornických nástrojů In: Stříbrná Jihlava 2007: studie k dějinám hornictví a důlních prací : příspěvky z konference Stříbrná Jihlava 04.07.10.2007 v Jihlavě : věnováno Pavlu Rousovi k 60. narozeninám. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2007, s. 228-237. ISBN 978-80-86382-18-0 KOŘAN, Jan. Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském. Praha: Vědecko technické nakladatelství, 1950. 181 s. Kraj Vysočina: Dobrá Voda. Edice Vysočiny I. 2004. 40 s. Kraj Vysočina: Města a obce kraje Vysočina: tradice, historie, památky, turistika, současnost. Rožnov pod Radhoštěm: Proxima Bohemia, 2010. 413 s. ISBN 978-80-904275-2-5. MÍSAŘ Zdeněk a kolektiv. Geologie ČSSR I: Český masív. Praha: SPN, 1983, 333 s. PAULIŠ, Petr a Miloslav MIKUŠ. Stříbrná stezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování. Kutná Hora: Kuttna, 1998. 91

ROUS Pavel, VILÍMEK Ladislav, MALÝ Karel. Opevněné polohy na Jihlavsku a Havlíčkobrodsku pravděpodobně související se středověkým dolováním In: Stříbrná Jihlava 2004: seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině: Jihlava, 17.9.19.9.2004 : sborník příspěvků. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2004, s. 113-127. ISBN 80863-8212-5. ŠAMALOVÁ, Eva. Zaniklý středověký hutnický areál Plandry u Jihlavy. In: Stříbrná Jihlava 2007: studie k dějinám hornictví a důlních prací : příspěvky z konference Stříbrná Jihlava 04.-07.10.2007 v Jihlavě : věnováno Pavlu Rousovi k 60. narozeninám. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2007, s. 228-237. ISBN 978-80-86382-18-0 ŠTĚDRÁ, Eva. Golčův Jeníkov. Golčův Jeníkov: Město Golčův Jeníkov, 2002. 117 s. ISBN 80-238-9603-2. TOMÁŠEK Martin, ŠANDEROVÁ Jolana. Ochrana archeologických stop po montánní činnosti; kriteria posuzování hodnoty archeologických lokalit. In: Péče o historická důlní díla vzniklá do konce 19. století. Ústí nad Labem: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ústí nad Labem, 2012, s. 3-18. VELIMSKÝ, Filip. Nové evidované středověké motánní aktivity na kutnohorsku. In: Stříbrná Jihlava 2004: seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině: Jihlava, 17.9.-19.9.2004 : sborník příspěvků. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2004, s. 9098. ISBN 80-863-8212-5. VOKÁČ Milan, HOUZAR Stanislav, ŠKRDLA Pavel. Dolování zlata v širším okolí Hor u Předína na Západní Moravě: dějiny výzkumů, historie dolování, topografie a archeologie lokalti a přehled geologických poměrů. In: Stříbrná Jihlava 2004: seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině: Jihlava, 17.9.-19.9.2004 : sborník příspěvků. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2004, s. 26-55. ISBN 80-863-8212-5. VOSÁHLO, Jiří. Hornická činnost na starohorské dislokační zóně z pohledu historických pramenů. In: Stříbrná Jihlava 2004: seminář K dějinám hornictví a důlních prací na Vysočině: Jihlava, 17.9.-19.9.2004 : sborník příspěvků. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2004, s. 22-30. ISBN 80-863-8212-5. VRÁTNÝ, František Bedřich. Sláva i zánik kutnohorského dolování: Od roku 985 do roku 1991. Kutná Hora: Kuttna, 1998.

92

ZEJDA, Radovan. Význam patrocinií pro datování starých hornických prací. In: Naším krajem: Vlastivědné čtení o jihozápadní Moravě. Třebíč: Západomoravské muzeum v Třebíči, 1991, s. 18-19.

Internetové zdroje [1]Regionální geologie České republiky [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://geotech.fce.vutbr.cz/studium/geologie/skripta/REGGEOL.htm [2] Jihlavský masiv [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/Kosov/jihlavsky_masiv.htm [3] Mineralogie zlata z aluviálních sedimentů malých vodních toků mezi Želetavou a Opatovem na západní Moravě: Stručný přehled geologie zlatonosné oblasti [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://muzeum.ji.cz/arn/arn-svazek-III-2007/3/01.pdf [4] Geologické lokality: Orlík u Humpolce – Na Štůlách [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné z: http://lokality.geology.cz/1104 [5] Regionálně-geologická klasifikace Českého masívu [online]. [cit. 2014-11-19]. Dostupné z: http://www.geology.upol.cz/Soubory/Regionalne_geologicka_klasifikace_ Ceskeho_Masivu.pdf [6] Pověst o založení města Jihlavy. [online]. [cit. 2014-09-25]. Dostupné z: http://www.zjihlavy.cz/zc1-povest-o-zalozeni-mesta-jihlavy [7] Oficiální stránky města Jihlavy: O jihlavském dolování. [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/o-jihlavskem-dolovani/d-470176 [8] Jihlavské podzemí: Místa jihlavských Kutišť [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné z: http://www.jihlavskepodzemi.cz/mista-jihlavskych-kutist [9] Toulky po Čechách, Moravě, Slezsku i zahraničí: Štamberk – zřícenina. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.toulkypocechach.com/stamberk.php [10] Archeologia technica 19: Příspěvek k dolování stříbrných rud v Mrákotíně – Dobré Vodě u Telče. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.starahut.com/at/at19/AT19-01.pdf

93

[11] Městské informační centrum Havlíčkův Brod: Město Havlíčkův Brod se představuje. [online]. [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100676&id=255499&p1=49934

[12] Havlíčkův Brod: Historie. [online]. [cit. 2014-09-29]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Havl%C3%AD%C4%8Dk%C5%AFv_Brod [13] Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod: Historie hornictví na Havlíčkobrodsku. [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.muzeumhb.cz/havlickobrodsko/historie-hornictvi/ [14] Archeologia Technica 15: Stříbronosné hornictví na Havlíčkobrodsku od 13. do 17. století. [online]. [cit. 2014-10-01]. Dostupné z: http://www.starahut.com/at/at15/0 9%20Ag%20hornictv%C3%AD.pdf [15] Golčův Jeníkov: Historie Golčova Jeníkova. [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: http://www.golcuv-jenikov.cz/mesto-a-okoli/historie/historie-golcova-jenikova/ [16] Geocaching: Kozohlody-Gold Rush. [online]. [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?wp=GC3KQ5V&title=kozohlodygold-rush [17] Zlato a doprovodné minerály v aluviu Čáslavky u Podmok, západně od Golřova Jeníkova. [online]. [cit. 2014-10-06]. Dostupné z: http://mineraly.sweb.cz/clanky/c20024.htm [18] Kutná Hora: O těžbě stříbra. [online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné z: http://www.kutna-hora.net/o-tezbe-stribra.php [19] Ius regale montanorum online]. [cit. 2014-09-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Ius_regale_montanorum [20] Humpolec: Historie města. [online]. [cit. 2014-10-13]. Dostupné z: http://www.mesto-humpolec.cz/historie/d-34311/p1=32134 [21] Naučná stezka 6. [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: http://humpolecko.humpolak.cz/?t=124 [22] Naučná stezka 3. [online]. [cit. 2014-10-14]. Dostupné z: 94

http://humpolecko.humpolak.cz/?t=136 [23] Barchan: Historie Barchanu. [online]. [cit. 2014-10-10. Dostupné z: http://www.barchan.jemnice.cz/historie.html [24] Jemnice: Historie města Jemnice. [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.mesto-jemnice.cz/historie-mesta-vznik-vyznamni-obcane/d-46227/p1=1227 [25] Turistické informační centrum Jemnice: Historie města. [online]. [cit. 2014-10-10]. Dostupné z: http://www.tic.jemnice.cz/index.php/info-pro-turisty/historie-mesta [26] Archeologia technica 11: Pozůstatky středověkého dolování zlata na jihozápadní Moravě. [online]. [cit. 2014-10-12]. Dostupné z: http://www.starahut.com/at/at11/07%20pozustatky%20stredovekeho%20zlata.pdf [27] Kutná Hora: Hrádek. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.kutnahora.net/hradek.php [28] České muzeum stříbra Kutná Hora. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.cms-kh.cz/hradek-muzeum-a-stredoveky-dul [29] Průvodcovská služba Kutná Hora: Vlašský dvůr. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.pruvodcikutnahora.cz/vlassky-dvur/historie [30] Vlašský dvůr: Prohlídková trasa. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.vlassky-dvur.cz/prohlidk/prohlidkova-trasa [31] Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora: Kostel sv. Jakuba. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=13 [32] Římskokatolická farnost – arciděkanství Kutná Hora: Chrám sv. Barbory a kaple Božího těla. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.khfarnost.cz/wordpress/?page_id=15 [33] Katedrála Sedlec: Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.ossuary.eu/index.php/cz/historie-katedraly [34] Kutná Hora: Chrám Nanebevzetí Panny Marie. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.kutna-hora.net/chram-panny-marie.php [35] Chateau Třebešice. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: 95

http://www.trebesice.com/cze/8/index.php [36] Hrady.cz: Třebešice. [online]. [cit. 2014-10-15]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=4475 [37] Atlas Česka: Chrám sv. Petra a Pavla – Čáslav. [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/chram-sv-petra-a-pavla-caslav/ [38] Kudyznudy.cz: Kostel sv. Petra a Pavla s vyhlídkovou věží v Čáslavi. [online]. [cit.2014-10-16].Dostupnéz: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Kostelsv--Petra-a-Pavla-s-vyhlidkovou-vezi-v-Casl.aspx [39] Hrady.cz: Tupadly. [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=12668 [40] Hrady.cz: Hrádek u Podmok. [online]. [cit. 2014-10-16]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3540 [41] Oficiální stránky města Golčův Jeníkov: Židovská obec. [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.golcuv-jenikov.cz/mesto-a-okoli/historie/zidovska-obec/ [42] Galerie Goltzova tvrz. [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.galeriegoltzovatvrz.cz/index.php/o-nas [43] Oficiální stránky města Golčův Jeníkov: Význačné památky. [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.golcuv-jenikov.cz/mesto-a-okoli/historie/stavebni-pamatky/ [44] Hrady.cz: Habry. [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=33434 [45] Mikroregion Podoubraví: Zámek Habry. [online]. [cit. 2014-10-18]. Dostupné z: http://www.podoubravi.cz/cz/cestovni-ruch/turisticke-cile/?id=73 [46] Oficiální stránky obce Jilem: Historie. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.jilem.eu/index.php/historie [47] Městské informační centrum Havlíčkův Brod: Sv. Trojice a kaple sv. Kříže. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z:

96

http://mic.muhb.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100676&id_u=15532&p1=50825 [48] Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod: Sbírky a fondy muzea. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.muzeumhb.cz/sluzby/sbirky-fondy/ [49] Hrady,cz: Havlíčkův dům. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=3259 [50] Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod: Otevírací doba a vstupné. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://www.muzeumhb.cz/muzeum/oteviraci-doba/ [51]Městské informační centrum Havlíčkův Brod: Klášter a klášterní kostel sv. Rodiny. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100676&id_u=15531&p1=50825 [52] Městské informační centrum Havlíčkův Brod: Štáflova chalupa. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100676&id_osnovy=51588&p1=51588 [53] Havlíčkův Brod: Štáflova chalupa. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=100676&id_dokume nty=819727 [54] Městské informační centrum Havlíčkův Brod: Štáflova bašta. [online]. [cit. 2014-10-19]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/vismo/osnova.asp?id_org=100676&id_osnovy=53097&p1=53097 [55] Městské informační centrum Havlíčkův Brod: Děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://mic.muhb.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100676&id_u=15751&p1=50825 [56] Zprávy z Vysočiny: Hadrburg – zaniklá brodská tvrz, která zůstává plná záhad. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.vysocina-news.cz/clanek/hadrburgzanikla-brodska-tvrz-ktera-zustava-plna-zahadi/ [57] Kraj Vysočina: Petrkov – areál zámečku. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/petrkov-lipa-areal-zamecku/d-4021695 [58] Hrady.cz: Štoky. [online]. [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=5586 97

[59] Turistické regiony ČR: Hornická naučná stezka v Jihlavě. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=120013 [60] Jihlava: Hornická naučná stezka. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/kralovskemesto/pdf/hornicka-stezka-s.pdf [61] Muzeum Vysočiny Jihlava: Expozice. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://muzeum.ji.cz/str.php?parent_id=43&&id=43&&lang=cz [62] Muzeum Vysočiny Jihlava: Navštivte nás. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://muzeum.ji.cz/str.php?id=68&&parent_id=38&&lang=cz [63] Turistické informační centrum Jihlava: Jihlavské podzemí. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43252 [64] Turistické informační centrum Jihlava: Kostel sv. Jana Křtitele. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43240 [65] Turistické informační centrum Jihlava: Jihlavský havířský průvod. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=461872 [66] Hrady.cz: Kostel sv. Jakuba Většího. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=36874 [67] Turistické informační centrum Jihlava: Kostel sv. Jakuba Většího. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43242 [68] Turistické informační centrum Jihlava: Vyhlídková věž kostela sv. Jakuba Většího. [online]. [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_u=43241 [69] Husták – autobusová doprava. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.hustak.cz/ [70] Hotel.cz: Penzion Sedlec - ceník. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://sedlec.hotel.cz/pricelist/ [71]Penzion STARR: Ceník ubytování. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.starr.cz/cenik-ubytovani.html

98

[72] Restaurace & penzion OÁSA: Ceník ubytování. [online]. [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://oasa.penzion.com/15539/cenik/ [73] Muzeum Humpolec: O muzeu. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://infohumpolec.cz/muzeum/o-muzeu/o-muzeu.html [74] Muzeum Humpolec: Otevírací doba. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://infohumpolec.cz/muzeum/oteviraci-doba/oteviraci-doba.html [75] Muzeum Humpolec: Vstupné. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://infohumpolec.cz/muzeum/vstupne/vstupne.html [76] Památky & Humpolecko: Kostel sv. Mikuláše. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.castrum.cz/humpolecko/pamatky-v-humpolci/kostel-svmikulase/ [77] Biskupství královéhradecké: Děkanský kostel sv. Mikuláše. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.bihk.cz/dieceze/humpolec/humpolec/sv.mikulase-biskupa/ [78] Kudyznudy.cz: Vyhlídková věž kostel sv. Mikuláše v Humpolci. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-aakce/Aktivity/Vyhlidkova-vez-kostela-sv--Mikulase.aspx [79] Skanzen ZICHPIL: Prohlídka skanzenu. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.castrum.cz/skanzen-zichpil/prohlidka/ [80] Zřícenina hradu Orlík nad Humpolcem: Hrad Orlík – historie. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.castrum.cz/hrad-orlik/historie/ [81] Zřícenina hradu Orlík nad Humpolcem: Otvírací doby a vstupné. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.castrum.cz/hrad-orlik/otviraci-doba-avstupne/ [82] Památky & Humpolecko: Štůly pod hradem Orlík. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.castrum.cz/humpolecko/pamatky-v-regionu/stoly-pod-hrademorlik/

99

[83] Kudyznudy.cz: Expozice kamenictví v Mrákotíně. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Expozice-kamenictviv-Mrakotine.aspx [84] Turistické informační centrum Jemnice: Kostel sv. Jakuba. [online]. [cit. 2014-10-27]. Dostupné z: http://www.tic.jemnice.cz/index.php/info-proturisty/pamatky/kostel-sv-jakuba [85] Turistické informační centrum Jemnice: Domy na náměstí. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.tic.jemnice.cz/index.php/info-proturisty/pamatky/domy-na-namesti [86] Kraj Vysočina: Muzeum Jemnice. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/muzeum-jemnice-pobocka-muzea-vysociny-trebicprispevkove-organizace/d-997696 [87] Turistické informační centrum Jemnice: Zámek Jemnice. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.tic.jemnice.cz/index.php/info-proturisty/pamatky/zamek-jemnice [88] Turistické informační centrum: Zámecký park. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.tic.jemnice.cz/index.php/info-pro-turisty/pamatky/zameckypark [89] Atlas Česka: Městské opevnění Jemnice. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/mestske-opevneni-jemnice/ [90] Turistické informační centrum Jemnice: Jemnické hradby. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.tic.jemnice.cz/index.php/info-proturisty/pamatky/jemnicke-hradby [91] Atlas Česka: Kostel sv. Víta – Jemnice. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.atlasceska.cz/kraj-vysocina/kostel-sv-vita-jemnice/ [92] Hrady.cz: Klášter františkánů s kostelem sv. Víta a sv. Modesta. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=11139&PARAM=6

100

[93] Obec Předín: Muzeum. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.predin.cz/menu/muzeum.php [94] Muzeum Vysočiny Jihlava: Pobočka Třešť. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://muzeum.ji.cz/str.php?id=150&&parent_id=43 [95] Myto cz: Sazby mýtného od 1. 1. 2015. [online]. [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://www.mytocz.eu/cs/uzivatel/sazby-mytneho-od-112015/index.html [96] Ubytování Pod Kaštany: Rezervace hotelu. [online]. [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.telc-ubytovani.cz/cs/hotel-telc/nase-nabidka/rezervace-pokoju/

101

Slovník pojmů Šachta – svislá nebo šikmá chodba, která například fungovala k vytažení nerostné suroviny nebo hlušiny Štola – horizontální nebo mírně ukloněná chodba Pinka – jáma nebo šachta, která se druhotně propadne Obval – vytěžený materiál, který se nachází kolem jámy nebo šachty Odval – vytěžený materiál, který leží před štolou nebo podél liniového výkopu nebo povrchové dobývky Halda – deponie vytěženého materiálu Rula – hornina, která vznikla intenzivní regionální metamorfózou Ortorula – ruly, které vznikly přeměnou vyvřelin Pararula – ruly, které vznikly metamorfózou sedimentů Kvarcit (křemenec) – metamorfovaná hornina, jejíž hlavní složkou je křemen Granodiorit – magmatická hornina s větším obsahem plagioklasu, draselného živce a biotitu Ortoklas – nerostný druh draselných živců Plagioklas- sodno-vápenatý živec Erlán – metamorfovaná hornina s převažujícím obsahem diopsidu, křemene a plagioklasu Xenolit – hornina obklopená magamtickou horninou Durbachit – vyvřelá hornina s jednou z největších přirozených radioaktivit v České republice Amfibol – složitý křemičitan obsahující hlavně vápník, draslík, železo, hořčík a hliník

102

Seznam map Mapa č. 1: Trasa autobusu do Kutné Hory a zpět ........................................................... 39 Mapa č. 2: Celá trasa ujetá na kole ................................................................................. 40 Mapa č. 3: Trasa po Kutné Hoře ..................................................................................... 41 Mapa č. 4: Trasa kutnohorské hornické naučné stezky – severní okruh……………….42 Mapa č. 5: Trasa po Golčově Jeníkově…………………………………………………43 Mapa č. 6: Trasa po centru Havlíčkova Brodu…………………………………………44 Mapa č. 7: Trasa po okolí Havlíčkova Brodu…………………………………………..45 Mapa č. 8: Hornická naučná stezka v Jihlavě…………………………………………..46 Mapa č. 9: Trasa po Jihlavě…………………………………………………………….47 Mapa č. 10: Trasa autobusu 1. den……………………………………………………..73 Mapa č. 11: Pěší trasa po centru Humpolce……………………………………………74 Mapa č. 12: Pěší trasa na Štůlny.……………………………………………………….75 Mapa č. 13: Trasa autobusu 2. den……………………………………………………..76 Mapa č. 14: Pěší trasa po Jemnici………………………………………………………77

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Doprava ..................................................................................................... 64 Tabulka č. 2: Ubytování pro průvodce ........................................................................... 65 Tabulka č. 3: Stravování………………………………………………………………..65 Tabulka č. 4: Stravné ..................................................................................................... 66 Tabulka č. 5: Plat pro průvodce………………………………………………………...66 Tabulka č. 6: Vstupné pro průvodce ............................................................................... 66 Tabulka č. 7: Ubytování.................................................................................................. 67 Tabulka č. 8: Stravování ................................................................................................. 68 Tabulka č. 9: Vstupné ..................................................................................................... 68 Tabulka č. 10: Celková kalkulace zájezdu...................................................................... 69 Tabulka č. 11: Náklady na dopravu ................................................................................ 85 Tabulka č. 12: Stravné pro řidiče….……………………………………………………86 Tabulka č. 13: Stravné pro průvodce…………………………………………………...86 Tabulka č. 14: Vstupné pro průvodce…………………………………………………..87 Tabulka č. 15: Vstupné…………………………………………………………………87 103

Tabulka č. 16: Celkové náklady ..................................................................................... 88

Seznam příloh Příloha č. 1: Masarykovo náměstí v Jihalvě ................................................................. 105 Příloha č. 2: Jihlavský rudní obvod od 13. do 18. století .............................................. 106 Příloha č. 3: Havlíčkovo náměstí v Havlíčkově Brodu……………………………….107 Příloha č.4: Rudní žíly v okolí Havlíčkova Brodu………………………………….….108 Příloha č. 5: Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře……………………………………….109 Příloha č. 6: Strukturní a ložiskové schéma kutnohorského revíru…………………...110 Příloha č.7: Výřez prognózní mapa rozšíření zlata dle primárních výskytů a anomálií regionální šlichové prospekce………………………………………………………...111 Příloha č. 8: Topografická situace starého dolování v oblasti opatovsko-želetavského revíru ………………………………………………………………………………………...112

104

Příloha Příloha č. 1: Masarykovo náměstí v Jihalvě

Zdroj: http://voztrans.cz/upload/Stehovani-Jihlava2.jpg

105

Příloha č. 2: Jihlavský rudní obvod od 13. do 18. století

Zdroj: Havíření na jihlavsku, 2009

106

Příloha č. 3: Havlíčkovo náměstí v Havlíčkově Brodu

Zdroj: http://www.sberatelskakarta.cz/wp-content/uploads/2013/02/havlickuv_brod.jpg

107

Příloha č. 4: Rudní žíly v okolí Havlíčkova Brodu

Zdroj: Dr. J Pokorný podle prací R. Helmhackera, J. Koutka, J Gruntoráda a vlastních výzkumů Měřítko : 1: 50 000

108

Příloha č. 5: Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

Zdroj: me.cz/files/events_gallery/seznameni-kutna-hora-stredocesky-kraj-vazne-vztahy-randecz-seznamka-stesti-cz-laska-flirt-speed-dating-www-sblizujeme-2.jpg

109

Příloha č. 6: Strukturní a ložiskové schéma kutnohorského revíru

Zdroj: Stříbrná stezka-Hornická naučná stezka: Stručná historie kutnohorského dolování, 1998

110

Příloha č. 7: Výřez prognózní mapa rozšíření zlata dle primárních výskytů a anomálií regionální šlichové prospekce

Zdroj: Geoindustria n. p. Praha

Měřítko: 1 : 1 000 000 19 Zlaténka u Pacova, 20 Humpolec, 21 Hory u Předína Průběh významnějších Au-ložisek a výskytu řilného žilníkového typu Drobné výskyty Ojedinělé výskyty zlatinek Oblasti s obsahem Au ve stopách

111

Příloha č. 8: Topografická situace starého dolování v oblasti opatovsko-želetavského revíru

Zdroj: Stříbrná Jihlava 2007, 2007

112

113