VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Církevní turistika bakalářská práce
Autor: Alena Kašparcová Vedoucí práce: Ing. Iva Navrkalová Místo: Jihlava Rok: 2013
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Alena Kašparcová
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Církevní turistika
Cíl práce:
Cílem práce je představit vybraná zahraniční a česká poutní místa a zhodnotit jejich význam. Bude provedeno dotazníkové šetření pro vybranou cílovou skupinu a na základě vyhodnocení odpovědí bude vytvořen návrh programu nového zájezdu dle aktuálně zjištěných potřeb.
Ing. Iva Navrkalová vedoucí bakalářské práce RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Anotace Bakalářská práce se zabývá charakteristikou vybraných poutních míst spojených s Křesťanskou vírou v České republice a zahraničí. Hlavní cíl práce je vytyčen v empirické části, která zahrnuje dotazníkový průzkum a zpracování zájezdu na poutní místo.
Klíčová slova Církevní turistika, Křesťanství, Poutní místa, Církevní památka, Poutní zájezd
Annotation The Bachelor’s dissertation applies to attributes of the elite Christian places of pilgrimage in the Czech Republic and abroad. The main goal is marked out in the empirical part which also includes a questionaire survey and processing of trip to a certain pilgrimage place.
Key words Religious tourism, Christianity, Places of pilgrimage, Pilgrimage tour
Poděkování
Zde bych chtěla poděkovat paní Ing. Ivě Navrkalové za její odborné vedení a za cenné rady, které mi při psaní bakalářské práce poskytla. Děkuji také své rodině, všem blízkým a přátelům, kteří mě při vytváření této práce podpořili, a bez jejich pomoci by nebylo možné práci dokončit.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne
...................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod .......................................................................................................................... 8 Teoretická část ........................................................................................................... 9
2
Církevní turistika ....................................................................................................... 9
3
Charakteristika křesťanství ........................................................................................ 9
4
Zahraniční poutní místa ........................................................................................... 11 4.1
Mariánská poutní místa .................................................................................. 12 4.1.1 Lurdy .................................................................................................. 12 4.1.2 Fátima ................................................................................................. 13 4.1.3 Jasná Hora v Čenstochové .................................................................. 14 4.1.4 Mariazell ............................................................................................. 15 4.1.5 Guadalupe ........................................................................................... 16 4.1.6 Turzovka ............................................................................................. 17 4.1.7 Medžugorje ......................................................................................... 17
4.2
Poutní místa ze života a působení Ježíše Krista ............................................. 18 4.2.1 Izrael ................................................................................................... 18 4.2.2 Jeruzalém ............................................................................................ 18 4.2.3 Nazaret ................................................................................................ 20 4.2.4 Betlém................................................................................................. 20
4.3
Poutní místa zasvěcená apoštolům a jiným světcům ..................................... 21 4.3.1 Santiago de Compostella .................................................................... 21 4.3.1 Řím ..................................................................................................... 22 4.3.2 Vatikán ............................................................................................... 23
5
6
Poutní místa v Česku ............................................................................................... 25 5.1
Stará Boleslav ................................................................................................. 26
5.2
Svatá Hora ...................................................................................................... 26
5.3
Velehrad ......................................................................................................... 27
5.4
Svatý Hostýn .................................................................................................. 27
5.5
Křtiny ............................................................................................................. 28
5.6
Svatý Kopeček u Olomouce ........................................................................... 29
5.7
Sloup............................................................................................................... 29
Zhodnocení poutních míst ....................................................................................... 30 6
Empirická část ......................................................................................................... 31 7
Dotazníkový průzkum ............................................................................................. 31
8
Program zájezdu ...................................................................................................... 53
9
Závěr ........................................................................................................................ 55
10 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................... 56 11 Seznam příloh .......................................................................................................... 66 12 Přílohy: .................................................................................................................... 68
7
1 Úvod Ke zpracování své bakalářské práce jsem si vybrala téma církevní turistika. Toto téma jsem zvolila vzhledem k tomu, že putování po poutních místech je spjato s rozvojem cestovního ruchu jako takového. Již od mládí jsem navštěvovala náboženství, v němž byly zahrnuty i výlety na poutní místa a církevní památky. Proto jsem se chtěla dozvědět, zda i široká veřejnost má o turistiku tohoto charakteru zájem, bez ohledu na to, zda jsou věřící či ateisté. Jako studentka cestovního ruchu jsem prohlubovala svoje znalosti cestováním. Při mých cestách jsem měla téměř vždy, možnost navštívit nějakou církevní památku či poutní místo. Proto jsem shledala církevní turistiku jako vhodné téma k rozšíření mých znalostí a poznatků. V teoretické části bych se chtěla zaměřit na nejznámější poutní místa a církevní památky v České republice a zahraničí. Jedná se především o místa spojená s narozením a životem Ježíše Krista, dále pak místa spojená se zjevením Panny Marie, tzn. Mariánská poutní místa. V empirické části bych chtěla provést dotazníkový průzkum, který mi pomůže zmapovat informovanost, návštěvnost a zájem respondentů o církevní turistiku, jak v České republice, tak i v zahraničí. Na základě těchto poznatků se pokusím o vytvoření návrhu programu zájezdu na poutní místo. Zájezd bude vytvořen s přihlédnutím na požadavky a přání vybrané cílové skupiny. Při tvorbě bakalářské práci využiji metodu dotazníkového šetření pro získání potřebných informací od respondentů, k vytvoření zájezdu. Podstatou dotazníku je zjištění dat a informací o respondentovi, ale i jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají. Informace k tomuto tématu budu čerpat z knižních publikací týkajících se církevní turistiky, z internetových zdrojů, praktických zkušeností a informací získaných během studia cestovního ruchu.
8
Teoretická část 2 Církevní turistika Ačkoli by se mohlo zdát, že církevní turistika je v této hektické době na útlumu, opak je pravdou. Cestování za místem tradovaného zázraku, sakrální stavbou nebo uchovanou relikvií je spojeno s dlouhou, fyzicky náročnou a nepohodlnou poutí, jejímž smyslem je uctít stopy zázraku, poprosit Boha o uzdravení, případně poděkovat za zázračné vyléčení. Rozvoj materiálně technické základny a rozvoj dopravy umožnil překonávat dlouhé vzdálenosti, proto se v dnešní době čím dál tím častěji setkáváme s možností, zaplatit si předem sestavený zájezd do požadované destinace. Tento trend umožnil velký rozvoj církevní turistiky nejen pro věřící, ale i turisty a milovníky památek. Ačkoli je církevní turistika relativně malý segment cestovního ruchu vykazuje v posledních letech velký nárůst, a to z důvodu zastoupení všemi věkovými kategoriemi s největším podílem věkové skupiny 40–60 let. Také by se mohlo zdát, že zhoršující se ekonomická situace jak v České republice, tak i v zahraničí, nemůže přispět k rozvoji církevního cestovního ruchu. Věřící poutníci jsou však vedeni silnou motivací a přesvědčením, což dokazuje i průzkum, ve kterém v roce 2008 navštívilo hlavní církevní památky světa na 330 milionů poutníků, kteří utratili 18 miliard dolarů. (Česká centrála cestovního ruchu 2010) Církevní turistika je jednou z nejstarších forem cestování. Putování ke „svatým místům“ patří k náboženské a kulturní tradici nejen v křesťanství ale i v jiných, světových náboženstvích, jako je Islám, Judaismus, Hinduismus a Buddhismus. [1, 2, 3]; (1)
3 Charakteristika křesťanství Křesťanství je nejrozšířenějším náboženstvím na světě. Odhadovaný počet stoupenců je 2,1 mld. lidí a jejich počet neustále roste. Křesťanství vzniklo jako monoteistické náboženství, což znamená, že existuje pouze jediný Bůh hodný úcty a následování. Vše je soustředěno kolem života spasitele Ježíše z Nazaretu (Ježíš Kristus), jenž byl synem Božím, Spasitelem, který přišel na svět, aby konal dobré skutky, uzdravoval nemocné a kázal ve jménu Boha Otce všemohoucího. 9
Základem křesťanství je judaismus, neboli také židovské náboženství, které vzniklo na území Izraele a je úzce spjato se životem Ježíše Krista. Toto působení Božího syna a počátky křesťanství zachycuje Nový zákon, který je sepsán v druhé části Bible. Tato kniha je základním kamenem křesťanství a je známá též jako Písmo Svaté. Příslušnost ke křesťanství není dána původem ani narozením jak je to například u Židů, ale křtem a vyznáním víry. Původní jednotné křesťanství se později rozdělilo do několika větví, které se zpravidla označují jako církve. Většina křesťanů se hlásí ke katolické církvi, dále pak k pravoslavné církvi a v neposlední řadě k některé z církví vzešlých z protestantské reformace. Katolická církev Je největší křesťanskou církví, ke které se hlásí asi ½ křesťanů. Nejvyšší hlavou církve je papež, který sídlí ve Vatikánu. Tento církevní stát leží přímo uvnitř italského města Řím. Současným papežem je Benedikt XVI., (viz příloha č. 1) který byl zvolen po smrti Jana Pavla II., a to 19. dubna 2005. Pravoslavná církev Též označována jako ortodoxní, je společenství samostatných místních církví, z nichž každá je řízena vlastním představitelem, biskupem. Všechny pravoslavné církve jsou sjednoceny na principu své víry, tudíž neuznávají svrchovanost papeže. Do společenství pravoslavných
patří
Ruská
pravoslavná
církev,
Srbská
pravoslavná
církev,
Alexandrijská pravoslavná církev, Pravoslavná církev v Českých zemích a na Slovensku a mnoho dalších. Protestantská církev Od 13. do 16. století probíhalo v katolické církvi reformační hnutí, což mělo za následek vznik velkého množství reformovaných protestantských církví. Mezi nejvýraznější osobnosti reformace patřili Jan Hus, John Viclef a Martin Luther. Tyto církve používaly jiný výklad Písma svatého, došlo ke zrušení papežského úřadu a některých obřadů. Mezi nejznámější protestantské církve patří Evangelická církev, Helvétská církev a Anglikánská církev. [3, 4, 5, 6, 8]; (1)
10
4 Zahraniční poutní místa Kdybychom v současné době oslovili českou populaci s otázkou, co si představí pod pojmem poutní místo, mnoho z nich by asi nedokázalo odpovědět. Slovo pouť je dnes chápáno v úplně jiném smyslu, než jaký ve skutečnosti má. Poutí je rozuměno putování věřících na místa, jimž tradice přikládá nějaký náboženský význam. Pouť byla způsob, jakým se poutníci mohli kát ze svých hříchů. Cestování na poutní místa v křesťanství započalo již ve 2. století. Nejprve poutníci přicházeli ke hrobům mučedníků, kam se chodili modlit. Od 4. století začínali věřící putovat do Izraele (Svatá zem) na místa spojená s životem a učením Ježíše Krista, Syna božího a Spasitele lidského pokolení. Dalším místem, kam směřovali křesťanští poutníci, byl Betlém, spojený s narozením Ježíšovým. Ve středověku vzniklo pak mnoho dalších míst, kam směřovalo tisíce věřících. Na prvním místě to byl Řím, místo s hroby knížat apoštolských sv. Petra a Pavla a mnoha dalších Kristových mučedníků. Dále pak španělské Santiago de Compostella s hrobem sv. Jakuba Většího. Poutní tradice byly v průběhu staletí neustále ovlivňovány a přerušovány z válečných důvodů. Poutě do Svaté země stěžovala expanze Turků a s ní spojené křižácké výpravy. V 17. století dochází ke vzniku nových poutních míst zasvěcených Panně Marii, tzv. mariánská poutní místa, kam patří Lurdy, Fátima, Mariazell, Turzovka a mnoho dalších. Tyto poutě nejsou spjaty se životem Panny Marie, ale s místem jejího zjevení, obrazu či soše, kterým je přikládána nadpřirozená moc. V této bakalářské práci jsou zahraniční poutní místa rozdělena do tří kategorií: 1. Mariánská poutní místa 2. Poutní místa ze života a působení Ježíše Krista 3. Poutní místa zasvěcená jiným světcům [1, 9]; (1)
11
4.1 Mariánská poutní místa 4.1.1 Lurdy Francouzské město Lurdy se nachází na úpatí Pyrenejí a žije zde přes 15 tisíc obyvatel. Po roce 1858, kdy zde došlo k mariánskému zjevení, navštíví toto posvátné místo 6 milionů turistů ročně. V roce 2008 se zde konala mše, při příležitosti oslav 150. výročí údajného zjevení Panny Marie. Celou mši sloužil současný papež Benedikt XVI a celkový počet zúčastněných na mši přesáhl 100 000 věřících. V roce 1862 uznala římskokatolická církev zázrak ve francouzských Lurdách za pravý a z malého města se stalo jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst světa. Dne 11. února 1858 se Bernadettě Soubirousové v místní jeskyni zjevila Panna Maria. Vidění čtrnáctileté dívky se opakovalo ještě sedmnáctkrát. Venkovská dívenka popsala podrobně její vzhled takto: "Dívka měla na sobě bílý šat, sestupující až k nohám, z nichž bylo vidět jen špičky. Šat byl hodně vysoko na krku ukončen záhybem, z něhož visela bílá šňůra. Bílý závoj, pokrývající hlavu, padal podél ramenou a paží téměř až k dolnímu okraji šatů. Na každé noze jsem viděla žlutou růži. Pás šatu byl modrý a jeho konce splývaly až pod kolena." (Lurdy - místo zázraku. Reflex: Genius loci. roč. 19, 8 (20080221), s. 68-71. ISSN 8 20080221) Bernadetta zpočátku netušila, kdo se jí vlastně zjevuje, přesto do jeskyně opakovaně chodila a s neznámou dívkou rozmlouvala. Nejprve ji žena vyzvala, aby na místě zjevení postavila kapli a také ji pověděla, že se zde nachází léčivý pramen. Na levém břehu řeky Pau, kde se nachází již zmiňovaná jeskyně, byla vytvořena kaple se soškou Panny Marie. (viz příloha č. 2) Vedle kaple si mohou poutníci napustit léčivou vodu, která je zdarma nebo si ji mohou zakoupit v dárkovém balení s vyobrazením Panny Marie. Léčivá voda je k dodání i na internetu. Cestu k prameni lemují stovky stánků s upomínkovými předměty. Nabízejí svíčky, růžence, křížky, sošky Panny Marie a Bernadetty. Pod jeskyní stojí Růžencová bazilika v románskobyzantském stylu a nad jeskyní se nachází horní bazilika v neogotickém stylu. Pod zemí jeskyně byla ještě vystavěna bazilika Pia X pro téměř 20 000 věřících. Na pravém břehu řeky Pau stojí moderní kostel z roku 1988 a je schopen pojmout až 5000 věřících. Kostel je pojmenován podle Bernadety. Celý komplex tak tvoří zajímavý celek, před 12
nímž se v poutním období shromažďují davy věřících poutníků. Bohoslužby začínají již v 5 hodin ráno a trvají celý den, hlavní mše je kolem deváté hodiny večerní. Po dlouhé a vyčerpávající cestě si mohou poutníci odpočinout v místních kempech, v soukromí rodinných domů či hotelech, které mají kapacitu až 50 000 hotelových lůžek. Pro zástupy věřících zde funguje také odpovídající počet restauračních zařízení. [10, 11]; (2, 3, 4, 5)
4.1.2 Fátima Toto malé město nacházející se ve středním Portugalsku, se stalo jedním z nejznámějších poutních míst Evropy. Fátima leží 187 km jižně od města Porto a 123 km severně od Lisabonu. K prvnímu zjevení došlo během první světové války. Dne 13. května 1917 se třem místním dětem Lucii, Jacintě a Franciscovi zjevila Panna Marie. Děti, jako každý den, vyhnaly ovce do malého údolí s jeskyní zvanou Cova da Iria. Náhle oblohu ozářil blesk, ale nenásledovalo hřmění hromu. Uprostřed záře děti spatřily postavu v bílém, která na ně začala promlouvat. Sdělila jim pouze, ať přijdou na stejné místo přesně za měsíc, tedy 13. června. Děti zpočátku netušily, kdo je ta postava v bílém. Pravou podstatu jejich vidění, jim vysvětlil až místní farář. Zjevení pokračovala až do října, vždy třináctého v měsíci, vždy ve stejnou hodinu. Při posledním zjevení 13. října 1917 se do údolí vypravilo 70 000 lidí, včetně novinářů a fotografů, aby všichni uvěřili, že se stane zázrak. Na počátku dne hustě pršelo, v poledne se však mraky roztrhaly a vysvitlo slunce zářící všemi barvami. Poté se slunce oddělilo a vrhlo se k zemi. Nakonec se vrátilo zpátky na oblohu a lidé, kteří byli předtím promočeni, byli zcela suší. Celá událost je známá jako „sluneční zázrak“. Francisco a Jacinta zemřeli hned další rok na španělskou chřipku. Lucia vstoupila do řádu a na příkaz biskupa z Leirie v roce 1941 vyjevila dvě ze tří fátimských tajemství, která jim Panna Maria ve svých zjeveních sdělila. Byl to popis pekla a proroctví druhé světové války. Třetí tajemství odmítla sdělit a na biskupův nátlak ho napsala na papír, který zapečetila s instrukcemi, že se může otevřít až v roce 1960, nebo poté, co zemře. Dopis byl zveřejněn až v roce 2000 na příkaz papeže Jana Pavla II. Z dopisu se usuzovalo, že jde o proroctví atentátu na papeže Jana Pavla II., ke kterému však už mezitím došlo. Katolická veřejnost však nevěřila originálnosti dopisu a zároveň 13
napadala církev za publikaci podvrhu. Lucia, která mohla vnést do věcí jasno, však od roku 1955 nemluvila s nikým jiným, než se svým zpovědníkem. Zemřela roku 2005 v požehnaném věku 97 let. Poté co katolická církev uznala pravost tohoto zjevení v roce 1930, přitahuje město věřící z celého světa. Poutníci se shromažďují v Cova da Iria, na velkém prostranství, kde byla na místě zjevení vybudovaná kaple. V blízkosti prostranství si mohou návštěvníci zakoupit různé druhy náboženských předmětů. Ve vzdálenější části prostranství byla vybudovaná velkolepá Růžencová bazilika s věží vysokou 65 metrů. (viz Příloha č. 3) V bazilice jsou umístěny hrobky Francisca a Jacinty, dvou ze tří dětí, kterým se zjevila Panna Maria. [13, 14, 15]; (5, 6, 7, 8)
4.1.3 Jasná Hora v Čenstochové Polská Čenstochová je třetím nejvíce navštěvovaným poutním místem, hned po francouzských Lurdách a portugalské Fátimě. Ročně ji navštíví asi 5 milionů poutníků a to nejen z Polska, ale hlavně z České republiky, Slovenska a Maďarska. Svoji oblibu si získala díky obrazu Černé Madony Čenstochové (viz Příloha č. 4), které jsou připisovány zázračné schopnosti. Černá Madona je netradiční označení Panny Marie s Ježíškem, vyobrazené na plátně nebo plastice. Historie města Čenstochová je úzce spjatá s dějinami kláštera Jasná Góra, který byl vybudován polským knížetem ve 14. století. O dva roky později věnoval kníže klášteru obraz Matky boží s děťátkem, který se stal ihned kultem pro věřící v Polsku. V roce 1655 byl klášter v obležení Švédských vojsk. Posádka asi 260 mužů úspěšně odolávala nájezdům 3,5 tisícové švédské armády. Vítězství nad obrovskou přesilou Švédů připisují věřící právě mariánskému obrazu. Obraz Černé Madony je uložen v kapli hned vedle klášterní Baziliky sv. Kříže a Narození Panny Marie. Jasnohorská Panna Marie je dodnes uznávaným symbolem Polska a to i pro ateisty, kterým je katolická víra zcela vzdálená. Na hlavní ulici vedoucí k úpatí Jasné Hory si mohou poutníci zakoupit nejrůznější suvenýry, umělecké předměty a také něco k občerstvení. Problém zde není ani s ubytováním, které je z důvodu velké návštěvnosti poutníků kvalitní [16, 17, 18]
14
4.1.4 Mariazell Mariazell je nejproslulejší mariánské poutní místo ležící v Rakousku. Nachází se na severním okraji Alp ve spolkové zemi Štýrsko. O založení města vypráví legenda, podle které Opat Otker poslal do zdejší krajiny mnicha jménem Magnus, aby se staral o duchovno místních obyvatel. Se svolením opata si sebou na cestu vzal sošku Panny Marie, vyřezané z lipového dřeva. Když už se blížil cíle, obrovské skalisko mu uzavřelo cestu. Magnus hledal pomoc u Matky Boží. Náhle se skála rozestoupila a on pokračoval v cestě. Poté co dorazil na místo, připevnil sošku na strom a začal si stavět celu (německy „Zelle“), jež měla sloužit jako kaple a přístřešek. Odtud i pochází název města. Pověst o zázračných modlitbách brzy přilákala poutníky z mnoha zemí. Jeden z nich byl i moravský markrabě Jindřich Vladislav, který se na tomto místě uzdravil z onemocnění dnou. Jako poděkování, zde postavil místo původní cely románskou kapli. V roce 1370 daroval král Ludvík I., jako poděkování za vítězství nad náboženskými odpůrci, gotický kostel. Ten však v 17. století nestačil přívalu poutníků, proto došlo k honosné barokní přestavbě. Z té vzešla podoba baziliky, kterou mohou poutníci obdivovat dodnes. (viz Příloha č. 5). Soška původní lipové Panny Marie, nazývané též jako Magna Mater Austriae, neboli Velká Matka Rakouska, je k vidění na oltáři v bazilice. (viz Příloha č. 6) Podle starého zvyku je oblékána do šatiček, většinou darů od šlechtičen. Bez oděvu ji lze spatřit pouze 8. září na svátek narození Panny Marie. Poutní bohoslužby se zde konají v neděli a o svátcích od sedmi do devíti, vždy každou celou hodinu. Dále pak ve čtvrt na dvanáct a poslední mše začíná v půl sedmé večer. Kromě baziliky v Mariazell vás určitě zaujme celé město, které je cílem turistů, jak v létě, tak i v zimě. Z největších lákadel přímo ve městě je pekárna medových perníků Pirker, ze které se do okolního světa rozesílá až deset tisíc perníků denně. Dále také můžete navštívit výrobnu svíček z včelího vosku a svůj výlet zakončit v místní kavárně, kde se podává čaj z třiatřiceti druhů bylinek. Pro milovníky sportu se zde nachází kabinová lanovka na vrchol Bürgeralpe, který můžete v zimním období využít k lyžování a v létě k procházkám po místních turistických trasách. I milovníci extremních sportů si zde přijdou na své. Zkusit si mohou například paragliding, rogalo nebo si sjet na raftu místní řeku Salza. [20, 21]; (9)
15
4.1.5 Guadalupe Guadalupe je poutní místo ležící v hlavním městě Mexika, Ciudad de Mexiko. Leží ve vnitrozemí, vysoko v horách a je jedno z největších měst na světě. Město si získalo svoji oblibu především po zjevení Panny Marie Guadalupské. Dnes do baziliky zavítá přes 20 milionů turistů ročně. K prvnímu zjevení došlo 9. prosince 1531 na pahorku Tepeyac. Místní indián Juan Diego šel právě do nedaleké vesnice na mši a k výuce katechismu neboli křesťanské nauky. Právě když došel na vrchol kopce Tepeyac, tak se mu náhle zjevila krásná paní. Dívka indiánského vzezření a tmavé pleti se představila jako Panna Maria, Matka Boží a požádala ho, aby vyřídil biskupovi, že jí má postavit na tomto místě kapli, v němž by byli pod ochranou všichni Mexičané. Biskup ovšem historce od prostého indiána nevěřil a řekl mu, ať donese nějaký důkaz o pravdivosti zjevení. Panna Maria souhlasila s biskupovou podmínkou a poslala Juana Diega na vrcholek, na místo jejího prvního zjevení, nasbírat květiny. Přesto, že byl prosinec, mrzlo a na zmíněném místě rostly jen kaktusy, našel Juan Diego místo porostlé kvetoucími růžemi. Květy natrhal a nasbíral do svého bavlněného roucha, indiánské tilmy. Tilma byl druh oděvu používaný jako plášť nebo zástěra, původním obyvatelstvem Mexika, Aztéky. Poté se vydal na cestu za biskupem. Při sypání květů z roucha se pak na prostém oděvu indiána zjevil obraz Panny Marie Guadalupské. Biskup byl okamžitě přesvědčen a na místě zjevení nechal postavit kapli. Na žádost Panny Marie bylo toto místo nazváno Guadalupe. Obraz Madony na tilmě Juana Diega (viz Příloha č. 7), který se měl do čtyřiceti let rozpadnout je stále zachovalý. Nejprve bylo roucho s obrazem Panny Marie v kapli na Tepeyaku. Z důvodu velkého nárůstu věřících byla kaple přestavěna na baziliku (Antigua basílica) (viz Příloha č. 8), a to v roce 1695. Nyní je tento důkaz mariánského zázraku uložen v nově postavěné Guadalupské bazilice z roku 1976 (Atrio de las Américas) (viz Příloha č. 9). Kromě staré a nové baziliky mohou poutníci navštívit kapli přísah, indiánskou kapli a v neposlední řadě i guadalupskou zvonkohru. Panna Marie z Guadalupe je nejpopulárnějším katolickým symbolem téměř sto milionového Mexika. Její kult pomohl rychlému šíření křesťanství mezi tehdejšími indiány. [23, 24]; (10, 11, 12)
16
4.1.6 Turzovka Turzovka se nachází na slovenské straně pohoří Javorníky, jen 12 km od českých hranic. Pouze 3 km od města leží hora Živčáková, místo kde byla Panna Marie spatřena. K prvnímu zjevení došlo v roce 1958. Když se hajný Matůš Lašut modlil na hoře Živčáková k obrázku Panny Marie, náhle spatřil záblesk světla. Místo obrázku se tam zjevila Panna Maria oblečená do bílého roucha, přepásaného modrou stuhou a se závojem kolem hlavy. Bylo to přesně 100 let od zjevení v Lurdách. Proto se taky Turzovce říká Slovenské Lurdy. Panna Maria Lurdská se hajnému zjevila ještě pětkrát, nakonec ale po několika vyšetřeních skončil na psychiatrické léčebně. Na místě zázraku je nově vybudovaná kaple, kde se konají mše. Po uznání pravosti zjevení v roce 2008 se stala kaple Panny Marie Lurdské oficiálním mariánským poutním místem. [27,28]
4.1.7 Medžugorje Město Medžugorje ležící v západní Hercegovině, má více jak 4000 obyvatel. V poslední době je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších poutních míst v katolickém světě. K prvnímu zjevení zde došlo docela nedávno. Vše začalo 24. června 1981. Čtyři místní dívky a dva chlapci údajně na vrchu Crnice spatřili krásnou ženu ve stříbrných šatech. Nic neříkala, jen posunky naznačovala, že mají jít blíž. Kvůli strachu to však neudělali. Druhý den se čtyři z těchto mladých lidí vrátily na ono místo. Panna Maria se jim opět zjevila a dokonce si s nimi povídala a modlila. První slova, která podle mladých vizionářů Panna Maria řekla světu, byla: "Mír, mír, nic než mír. Je třeba, aby se lidé smířili s Bohem i mezi sebou. Je třeba věřit, modlit se a postit, litovat svých selhání a obracet se k Bohu." [Medžugorje. Vérité [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.verite.cz/cs/medzugorje] Od této doby sice navštěvuje Medžugorji statisíce možná i miliony poutníků, ale Vatikán je zdrženlivější. Rozpaky katolické církve nad tímto mariánským místem jsou možná oprávněné. Panna Maria se zde vizionářům zjevuje neuvěřitelně často. K tomu, aby mohlo být toto poutní místo uznáno za pravé, může dojít teprve tehdy, až zjevování ustane. Poutníci nicméně přicházejí dál. Ať už jsou všechna zjevení v lidské historii skutečná či smyšlená, je na každém jednotlivci, zda v ně věří či nikoliv. Katolická církev oficiální poutě do Medžugorje nedoporučuje, neboť pravost poutního zjevení se stále ještě zkoumá. [29, 30]; (13, 14, 15, 16) 17
4.2 Poutní místa ze života a působení Ježíše Krista 4.2.1 Izrael Izrael je země spojená s historií několika náboženství. V první řadě je úzce spjat s judaismem, dále pak s křesťanstvím a islámem. Izrael leží na Blízkém východě při pobřeží se Středozemním mořem. Mezi poutníky nejčastěji navštěvovaná místa Izraele patří Jeruzalém, Nazaret a Betlém. Kromě světských památek mohou turisté navštívit jedny z nejkrásnějších lokalit pro potápění, krásné pláže, které díky příznivému podnebí patří mezi vyhledávané turistické destinace. Izrael nechce lákat nové návštěvníky pouze na tradiční „atrakce“. Země se může pochlubit moderními zážitky jako je gastronomie nebo wellness programy převážně v oblasti Mrtvého moře. Problémem zůstává politická situace Izraele. Spory o území Palestiny neustále přetrvávají. Od roku 2009 však trvá příměří s teroristickou organizací Hamás, která toto území ovládá. Izraelská vláda tvrdí, že se není čeho bát a že jsou dějiště střetů daleko od míst, která turisté navštěvují. [32, 33, 34]; (17)
4.2.2 Jeruzalém Jeruzalém je podle rozlohy a počtu obyvatel největší město Izraele. Nachází se ve střední části Judských hor, které se táhnou podél západního břehu Jordánu. Izraelská vláda považuje Jeruzalém za své hlavní město, přesto že většina států uznává hlavním městem Izraele Tel Aviv. Jeruzalém se dělí na dva základní celky Nové město a Staré město. V druhé polovině 19. století se začal Jeruzalém zvětšovat a rozšiřovat za hranice „Starého města“ do oblasti nazývané „Nové město“, které dnes tvoří převážnou většinu Jeruzaléma. Historie Starého města sahá až do 4. tisíciletí př. n. l. a činí tak z Jeruzaléma jedno z nejstarších měst na světě. Staré město se rozkládá na ploše čtverečního kilometru a celá oblast je obklopená hradbami. Hradby mají 34 věží a 8 bran. Staré město je rozděleno do čtyř čtvrtí (viz Příloha č. 10), a to židovské, křesťanské, muslimské a arménské. Kromě těchto čtvrtí sem patří i Chrámová hora, což je plošina o půdorysu nepravidelného čtyřúhelníku, kde se střetávají památky židovské, křesťanské a islámské kultury. Část západní stěny Chrámové hory, tvoří Zeď nářků, pozůstatek židovského chrámu. Na vrcholu hory stojí kromě dvou největších staveb, a to Skalního dómu a mešity Al-Aksá řada dalších pamětihodností. Mezi něž 18
patří Olivová hora, na jejímž západním svahu se nachází největší Židovský hřbitov na světě a Getsemanská zahrada, místo kde Ježíš strávil podle Bible své poslední dny před zatčením. Jeruzalémské Staré město bylo také zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. [35, 36, 37, 43, 52]; (18)
Židovská čtvrť
Židovská čtvrť leží v jihovýchodní oblasti Starého města. Jedná se o nejmenší čtvrť a je považována za nejčistší a nejudržovanější. V průběhu několika posledních staletí se stala místem, do kterého se soustředili Židé přicházející do Jeruzaléma. Kromě mnoha synagog je možné navštívit i Západní zeď, známou též jako Zeď nářků (viz Příloha č. 11). Tato zeď je pozůstatkem hradby, která obklopovala Chrámovou horu. Dnes je to nejposvátnější místo Židů, kam přichází mnoho poutníků (nejen židovských) z celého světa, aby zde vyslovili své modlitby. Poutníci svoje modlitby napíší na papírový lístek, který je pak vsunut mezi kameny, z nichž je Zeď vybudována (viz Příloha č. 12). [36, 37, 39, 44]
Křesťanská čtvrť
Křesťanská čtvrť se nachází na severozápadě Starého města. Srdcem této čtvrti je bazilika Božího hrobu (viz Příloha č. 13), kde byl podle Nového zákona Ježíš ukřižován, pohřben a také vstal z mrtvých. Dále pak kostely, kláštery a ubytovny pro křesťanské poutníky. Ve čtvrti je i Via Dolorosa, neboli také Křížová cesta. Tudy podle legendy nesl Ježíš Kristus svůj kříž při cestě k ukřižování. [36, 37, 40, 46,]
Muslimská čtvrť
Muslimská čtvrť je největší čtvrtí Starého města, a nachází se na severovýchodě. V této oblasti přebývá muslimské obyvatelstvo Jeruzaléma. Turisté zde mohou navštívit mnoho zachovalých památek. Nejznámější islámská poutní místa se nacházejí na Chrámové hoře, na níž stojí Skalní dóm (viz příloha č. 14) a mešita Al-Aksá (viz příloha č. 15), která je po Mekce a Medině nejvýznamnější místo muslimského života. Ojedinělým zážitkem je i arabské tržiště, kde lze vesele smlouvat a hádat se s trhovci o ceně nákupu. [36, 37, 41]
19
Arménská čtvrť
Arménská čtvrť je nejmenší ze všech čtyř čtvrtí, která má zároveň nejmenší počet obyvatel. Jedná se o spletitou čtvrť s nemnoha památkami, za zmínku stojí Jaffská brána, vedle níž stojí mohutná citadela Davidova věž. [36, 37, 42]
4.2.3 Nazaret Nazaret je město ležící na severu Izraele, a to 25 km od Galilejského jezera a 9 km od hory Tábor Většinu dnešního obyvatelstva tvoří Arabové s početnou komunitou Arabů pokřtěných. Ročně sem směřuje desítky tisíc turistů, aby spatřili místo mládí Ježíše Krista. Podle Nového zákona byl Nazaret domovem Josefa s Marií a místem, kde archanděl Gabriel zvěstoval Marii, že porodí Ježíše skrze Ducha Svatého. Na místě zvěstování stojí v současnosti bazilika Zvěstování (viz Příloha č. 16), největší křesťanský komplex na Blízkém východě. Uvnitř baziliky nalezneme mozaiky Ježíše a Marie v různých podobách. Tato monumentální stavba započala roku 1954 a vysvěcena byla v roce 1969. Dovnitř lze vstoupit pouze v dlouhých kalhotách, ženy musí mít dlouhou sukni i rukáv. Asi 14 km severně od města leží vesnice prvního Ježíšova zázraku. Při příležitosti svatby, zde na žádost své matky proměnil vodu ve víno. [49, 50, 51]
4.2.4 Betlém Betlém je město pod palestinskou správou a leží na západním břehu Jordánu. Nachází se pouhých 8 km jižně od Jeruzaléma. Podle Starého zákona je Betlém rodiště Davida, třetího krále Izraele, proto se mu také říká Davidovo město. Podle Nového zákona je znám hlavně kvůli narození Ježíše Krista v místí jeskyni. Na tomto místě byl vybudován Chrám Narození Páně. Ústředním bodem chrámu je jeskyně, na jejíž podlaze je stříbrná čtrnácticípá hvězda (viz Příloha č. 17), která symbolizuje místo Ježíšova narození. Pravdivost tohoto tvrzení můžeme nalézt v Novém zákoně, který říká: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě.“ [Betlém. Wikipedie [online]. 2012-04-01 [cit. 201204-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Betlém] [53, 54, 55]
20
4.3 Poutní místa zasvěcená apoštolům a jiným světcům 4.3.1 Santiago de Compostella Španělské město Santiago de Compostela se spolu s Římem a Jeruzalémem řadí k nejvýznamnějším poutním místům Evropy. Město vyrostlo na místě, kde byl v roce 813 nalezen hrob s ostatky sv. Jakuba Většího, jednoho z apoštolů Ježíše Krista. Na místě Jakubova hrobu byla postavena Santiagská katedrála (viz Příloha č. 18). Tato katedrála s bohatou barokní výzdobou pochází z přelomu 11. - 12. století. Uvnitř se nachází krypta s údajnými ostatky sv. Jakuba. Mše pro poutníky se konají vždy ve 12 hodin odpoledne každý den. Svatojakubská cesta, neboli Camino Santiago je název poutě vedoucí ke katedrále v Santiagu de Compostella. Symbolem poutě se stala mušle hřebenatka, která je hlavním značením na této cestě (viz Příloha č. 19). Není to však jediné značení. Cestu označují i žluté šipky namalované na stromech, kamenech i silnicích. Lastura svatojakubské mušle označuje kromě cesty i poutnické ubytovny, bary a restaurace, které nabízejí poutnické tříchodové menu. Ubytování bývá jednoduché, nejčastěji jsou to palandy ve společných noclehárnách, bez povlečení. Téměř ve všech ubytovnách je teplá voda a sprchy, k dispozici bývá kuchyňka a stále častěji i pračka. Ceny ubytování se mohou lišit dle provozovatele, což může být obec, fara, církevní řád, anebo soukromník. Za nocleh se v průměru platí od 3 do 9 €. Po celou dobu putování, se poutník prokazuje poutnickým průkazem, do kterého dostává každý den v poutnických ubytovnách, klášterech, kostelích a taky v restauracích razítko, tedy doklad toho, kam došel. Všichni poutníci jsou pečlivě evidováni a bez tohoto průkazu nemohou být ubytováni. Na konci pouti obdrží každý poutník v Santiagu dekret, že tuto pouť absolvoval. Dnes vznikají na španělském území stále nové trasy Svatojakubské cesty (viz Příloha č. 20). Žádná však není tak dobře značená a s kvalitní infrastrukturou jako tradiční 800 km dlouhá francouzská cesta (Camino Frances). Zájem o Svatojakubskou pouť prudce stoupl koncem 80. let 20. století, k čemuž přispěl i fakt, že roku 1993 byla Svatojakubská cesta zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. [56, 57]; (19)
21
4.3.1 Řím Řím je hlavním městem Italské republiky. Jde o jedno z nejstarších evropských měst a bylo založeno před více jak 2700 lety. Řím je výstavou architektury a sochařství. Je zde bezpočet krásných náměstí se sochami a stavbami ze všech období. Mezi nejvíce navštěvované patří Forum Romanum, Pantheon a Koloseum, dále pak antické lázně, triumfální oblouky, kašny jako Fontana di Trevi nebo tři kašny na Piazza Navona. Řím je město s bohatou historií a jako centrum křesťanství se pyšní množstvím bohatých kostelů počínaje velkolepými bazilikami, jež zdůrazňovaly význam katolické církve, přes menší budovy až po podzemní katakomby. Mezi místa lákající věřící poutníky patří především bazilika sv. Pavla za hradbami, bazilika sv. Jana v Lateránu a bazilika Panny Marie Větší.
bazilika sv. Pavla za hradbami
Tato bazilika, italsky San Paolo Fuori le Mura je jednou z papežských bazilik v Římě. Bazilika byla postavena ve 4. století nad údajným hrobem apoštola Pavla. Původně zde stával malý kostelík, který zde nechal postavit císař Konstantin I. Velikost kostela však nevyhovovala přívalu poutníků. Proto byl kostel zbořen a vystavěna bazilika, která byla ještě v průběhu staletí několikrát zrekonstruována. V roce 1823 zde vypukl požár a původní baziliku téměř zničil. V zápětí byla bazilika postavena znovu. Obnovu zahájil tehdejší papež Lev XIII. Před vchodem do baziliky je velkolepá kolonáda, která se skládá ze 150 sloupů. Uprostřed nádvoří je umístěna socha sv. Pavla (viz Příloha č. 21). V hlavní lodi baziliky se nachází 80 sloupů a zdobený strop (viz Příloha č. 22), dále si zde mohou poutníci prohlédnout papežské portréty od 13. století po současnost, vzácné obrazy, fresky a sochy, které pocházejí z původní baziliky. Pokladem je také křížová chodba a hrob apoštola Pavla, který se nachází pod hlavním oltářem.
bazilika sv. Jana v Lateránu
Celým názvem bazilika Nejsvětějšího spasitele a sv. Jana Křtitele a Jana Evangelisty, italsky San Giovanni in Laterano je první křesťanskou bazilikou v Římě. Lateránská bazilika (viz Příloha č. 23) je považována za mateřský kostel katolického světa a je také sídlem papeže tzn. římského biskupa. To dosvědčuje i latinský název nacházející se na přední straně baziliky, který říká: "matka a hlava všech kostelů města i světa“. [Bazilika san Giovanni in Laterano. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: 22
http://www.rim.maweb.eu/baziliky-a-kostely-v-rime/bazilika-san-giovanni-in-laterano/] Po ničivých zemětřeseních a požárech zbyly z původní baziliky ze 4. století pouze ruiny a musela být zrekonstruována do dnešní barokní podoby. Přestavbu Lateránské baziliky zaštítil v 17. století papež Inocenc X. a provedl ji známý barokní architekt Francesco Barromini. V hlavní lodi se nachází 12 výklenků se sochami apoštolů (viz Příloha č. 24). Také se zde nachází socha Konstantina Velikého, která byla nalezena při vykopávkách v Diokleciánových lázní, křížová chodba ze 13. století a umělecká díla z původní baziliky. V minulosti se zde odehrálo mnoho významných událostí. Byl zde pokřtěn Karel Veliký. Až do 19. století zde docházelo ke korunovaci papežů neboli římských biskupů. Mši, kterou slouží hlava Vatikánské církve, mohou poutníci navštívit každý rok vždy na zelený čtvrtek. V bazilice je pohřbeno šest papežů, a to Alexandr III., Sergius IV., Klement XII., Martin V., Inocenc III. a Lev XIII.
bazilika Panny Marie Větší
Neboli také bazilika Santa Maria Maggiore (viz Příloha č. 25) je považována za nejkrásnější a největší baziliku v Římě. Byla postavena v 5. století papežem Sixtem III. Ve 14. století byla přistavěna 75 metrů vysoká románská zvonice. Hlavní loď baziliky má bohatě zdobený kazetový strop, který podpírá 40 masivních sloupů. Na hlavním oltáři se nachází urna, obsahující ostatky sv. Matouše a dalších učedníků. Nad oltářem kaple je starý obraz sv. Panny Marie, nejvýznamnější mariánský obraz v Římě, který má zázračnou moc. Za návštěvu stojí i kaple, ve které se nachází vzácná relikvie, část Ježíšových jesliček. I v této kapli jsou pohřbeni dva papežové, Pavel V. a jeho předchůdce Kliment VIII. [60, 61, 62, 63, 64, 65, 68]; (20, 21)
4.3.2 Vatikán Vatikán je vnitrozemský stát o rozloze jednoho kilometru čtverečního a leží uvnitř Říma. Vznikl v roce 1929 na základě Lateránských smluv mezi Katolickou církví a italskou vládou, v té době zastoupenou Musolinim, jako náhrada za církevní stát, zrušený roku 1870. Nejvyšší hlavou státu je papež, kterého chrání elitní jednotky švýcarské gardy. Vatikán má své vlastní noviny a rozhlasovou stanici, která vysílá po celém světě. Také různé obchody, banky, leží zde i malá železniční stanice a poštovní úřad. Vatikán je znám především pro Sixtinskou kapli, Svatopetrské náměstí a baziliku sv. Petra, ležící v samém srdci tohoto církevního státu. 23
Svatopetrské náměstí Náměstí svatého Petra (viz Příloha č. 26), italsky Piazza san Pietro je jedno z nejkrásnějších děl světové architektury 17. století a největším dílem italského architekta Berniniho. Náměstí leží před vchodem do Baziliky sv. Petra, má oválný půdorys a je orámováno kolonádou. Kolonádu tvoří 284 dorských sloupů z travertinu, což je hornina odpovídající vápenci. Vnitřek kolonády tvoří 140 soch světců, které jsou dílem Berniniho žáků. Ve středu náměstí se tyčí obelisk, vysoký 25,5 metru, který byl přivezen z Egypta a také dvě kašny. Celé Svatopetrské náměstí pojme až 400 000 věřících. Bazilika sv. Petra Bazilika sv. Petra (viz Příloha č. 27) je jedna z papežských bazilik, italsky Basilica di san Pietro in Vaticano. Stojí na posvátném místě, kde byl podle legendy ukřižován a pohřben apoštol Petr. Budova je dílem mnoha architektů, sochařů i malířů, mezi nejznámější patří, Bramante, Perruzi, Rafaelo, Michelangelo, Bernini a mnoho dalších. Výstavba dnešní gotické baziliky začala na počátku 16. století a je opravdu velká, neboť se do ní vejde neuvěřitelných 60 000 lidí. Ve vstupní hale baziliky se nachází pět dveří, které vedou do atria. Například dveře Porta Della Morte, neboli Brána smrti slouží k přenášení rakví zesnulých papežů. Nad podloubím baziliky je devět oken, z nichž 3 mají balkon. Z centrálního balkonu, tzv. Lodžie požehnání každoročně papež uděluje papežské požehnání Urbi et Orbi. Toto požehnání uděluje papež každoročně na Boží hod vánoční a Boží hod velikonoční. Popsat interiér Baziliky sv. Petra by bylo na dlouho, proto se soustředím pouze na to nejzajímavější. Pod kupolí se nachází monumentální baldachýn (viz Příloha č. 28), který stojí přímo nad hrobem sv. Petra. Na západním konci baziliky se nachází trůn sv. Petra, který uchovává nejvzácnější relikvie, a to především zbytky židle, na které sv. Petr sedával. Pod bazilikou se nachází krypta s více než stovkou hrobů papežů, katolických panovníků a některé významné osobnosti. V první řadě je to však hrob svatého apoštola Petra, který se nachází přímo pod hlavním oltářem. Pod bazilikou je pohřben i jeden Čech, kterému se dostalo takovéhle pocty, a to kardinál Beran, katolický duchovní a arcibiskup pražský.
24
Sixtinská kaple Sixtinská kaple je jedním z nejznámějších kulturních a uměleckých pokladů ve Vatikánu, konkrétně ve Vatikánském paláci. Po celém světě je kaple známá nejen díky překrásným freskám Michelangela, ale také jako místo, kde se koná konkláve, což je shromáždění kardinálů volícího papeže, a papežská korunovace. Sixtinská kaple byla postavena v 15. století pod vedením papeže Sixta IV., podle kterého také dostala svůj název. Tento krásný komplex byl v průběhu staletí několikrát opravován a restaurován. V roce 1508 se objevili na stropě Sixtinské kaple trhliny. Papež Julius II. povolal právě Michelangela, aby strop opravil a znovu vymaloval. Ironií na tom je, že Michelangelo nebyl malířem ale sochařem, a že tuhle zakázka, kterou zpočátku nenáviděl, se stala jeho nejslavnějším dílem. Na freskách pracoval celé 4 roky a výsledkem je velkolepé dílo s vyobrazením více než 300 postav (viz Příloha č. 29). Na stropě můžete vidět stvoření světa, prvotní hřích, výjevy ze Starého a Nového zákona. O 22 let později byl Michelangelo opět povolán do Sixtinské kaple, aby vytvořil fresku Poslední soud (viz Příloha č. 30) na oltářní stěně. Michelangelův Poslední soud je největší freska století a dodnes nezpochybnitelným mistrovským dílem. [70, 71, 72, 73, 74, 75, 76, 77]; (20, 21, 22, 23)
5 Poutní místa v Česku Poutní místa jsou často jedinečnými architektonickými skvosty, pokladnicemi umění a také ozdobou krajiny. Jejich duchovní význam je důležitý nejen pro poutníky přicházející s pokorou a vírou ale také pro ateistické návštěvníky, kteří zde mohou nalézt klid, odstup od všedních problémů a příležitost k tichému zamyšlení. Naše domácí poutní tradice byly celá staletí omezovány, ať už v období husitských válek, později válkou třicetiletou, druhou světovou válkou a v neposlední řadě i ateistickým komunistickým režimem. V Českých zemích je řada křesťanských poutních míst. Katolické poutě se začaly rozšiřovat především v baroku. Velký rozkvět poutní tradice se datuje ke konci 17. století. V tomto období dochází pod vedením jezuitů v českých zemích k obnově poutních míst. Nejstarší poutní místa jsou spojována s mariánskou tématikou a často také s působením cyrilometodějské mise. [1]; (1, 24, 25)
25
5.1 Stará Boleslav Stará Boleslav je naším nejstarším poutním místem v Čechách. Nachází se na pravém břehu Labe asi 13 km od Prahy. Historie Staré Boleslavi sahá až do 1. poloviny 9. století., kdy zde založil své sídlo Boleslav, bratr knížete Václava. Svatý Václav zde také zemřel mučednickou smrtí, rukou svého bratra a byl pohřben v již zaniklém kostele sv. Kosmy a Damiána. Jeho ostatky byly později přeneseny na Pražský hrad. V místě, kde byl podle tradice sv. Václav zavražděn, byla postavena románská bazilika. Legenda také praví, že v době smrti měl sv. Václav u sebe kovový mariánský obraz, dar pro svou babičku Ludmilu. Sluha pak po jeho smrti ukryl ikonu Panny Marie s děťátkem do země. Později ji vyoral místní sedlák a ve 12. století byla na místě nálezu postavena kaple. Ta byla roku 1617 přestavena na kostel Nanebevzetí Panny Marie (viz Příloha č 31). V chrámu je uchován výše zmíněná mariánská ikona, tzv. Paládium země české (viz Příloha č. 32), což je milostný obraz, kterému čeští katolíci připisují ochrannou moc nad Českými zeměmi. Právě tento měděný reliéf Madony Staroboleslavské se stal cílem mariánských poutí. V roce 1674 byla zřízena z Prahy do Boleslavi tzv. Svatá cesta. Jezuitský řád vybudoval podél cesty 44 kapliček, ve kterých byly vymalovány poutní mariánské obrazy a výjevy ze života sv. Václava. [81, 82, 83]; (25)
5.2 Svatá Hora Svatá Hora (viz Příloha č. 33) je významné mariánské poutní místo ležící u Příbrami. Tento barokní areál tvoří obdélníkový komplex křížových chodeb se čtyřmi kaplemi v rozích (Plzeňská, Pražská, Mníšecká a Mariánská). Uvnitř areálu stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie. Zde se nachází stříbrný tepaný oltář s gotickou soškou Panny Marie Svatohorské, která je dílem arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Nejen tato soška ale i mariánský sloup z roku 1661 ležící před hlavním vchodem do komplexu, se stal oblíbeným cílem věřících poutníků. K severnímu křídlu křížové chodby ještě přiléhá klášter, původně postavený jako rezidence jezuitů, kteří v 17. století započali výstavbu tohoto areálu. Nejvyšším uctěním Panny Marie Svatohorské byla její korunovace v roce 1732. [86, 87]; (25)
26
5.3 Velehrad Velehrad patří k nejvýznamnějším poutním místům na Moravě. Počátek současného Velehradu spadá do 13. století, kdy zde moravský markrabě Vladislav Jindřich založil první cisterciácký klášter s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V 15. století byl však klášter vypálen moravskými husity a muselo dojít k jeho přestavbě. Současná podoba pochází z přelomu 17. – 18. století. V době církevních reforem za císaře Josefa II. došlo ke zrušení kláštera a svatyně plnila funkci farního kostela, který v průběhu desetiletí velice zchátral. O jeho obnovu se zasloužili především jezuité, kteří zde zřídili Papežskou kolej Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě. Celá oblast Velehradu je úzce spojena s cyrilometodějskou tradicí. Papež Pius XI. ocenil tento cyrilometodějský význam Velehradu a roku 1927 udělil zdejšímu chrámu titul a výsady „menší papežské baziliky“ (bazilika minor). U příležitosti jubilea 1100 výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985 věnoval papež Jan Pavel II. bazilice Zlatou růži (viz Příloha č. 34). Zlatá růže je dekorace vyrobená z čistého zlata. Papež ji uděluje jako zvláštní vyznamenání osobnostem, chrámů, městům a její udělení je považováno za obrovské ocenění a vyjádření mimořádně přízně samotného papeže. Tuto vysokou poctu obdrželo jen několik křesťanských chrámů na světě. Vyvrcholením byla dokonce návštěva samotného papeže Jana Pavla II v roce 1990. Dnes je Velehradský klášter a bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje (viz Příloha č. 35) jedním z nemnoha našich poutních míst, jejíž význam přesahuje hranice státu. Zájemci si zde mohou prohlédnout obraz Panny Marie s Ježíškem namalovaný podle byzantského obrazu z římské baziliky Santa Maria Maggiore, obrazy sv. Cyrila a Metoděje. Dále také sousoší sv. Petra a Pavla a sv. Cyrila a Metoděje. Hlavní oltář z bílého mramoru a mnoho dalších zajímavých maleb, soch a kapliček. [89]; (1, 24, 25)
5.4 Svatý Hostýn Svatý Hostýn je po Velehradě nejnavštěvovanější poutní místo Moravy a je situováno v západní části Hostýnských vrchů. Hostýn má dva vrcholy. Na severním se nachází rozhledna s kaplí sv. Kříže a na jižním mariánský poutní chrám (viz Příloha č. 36). K založení tohoto poutního místa se váže legenda, podle které se zde ve 13. století 27
ukrývali lidé pří nájezdu Tatarů. Trpěli však nedostatkem vody, proto se modlili k Matce Boží. Ta jejich prosby vyslyšela a ze země vytryskl pramen. Poté přišla bouře a donutila tatarská vojska k ústupu a zachránila tak obyvatele ukryté na vrcholu hory. První kapli na Hostýně s obrazem Panny Marie Ochranitelky vybudovali místní havíři a ve své původní podobě se dochovala až do 17. století. Poté byla pro zvyšující se počet poutníků rozšířena. Původní obraz Matky Boží Ochranitelky, který se nacházel v původní kapli, byl zničen Václavem Bítovským roku 1620. Za Josefa II: byl chrám zrušen a zbaven veškerého vybavení i střechy. Až v 19. století za pomoci jezuitů dochází k obnově tohoto poutního chrámu, který také získal vysoké vyznamenání, udělené papežem Janem Pavlem II. a to titul „menší baziliky“ (bazilika minor). Interiéru kostela dominuje mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské od Viktora Ferstra. (1, 24, 25)
5.5 Křtiny Křtiny, obec v Moravském krasu, bývá často považována za vstupní bránu do střední části chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Kromě přírodních krás, Křtiny chovají skutečný skvost mezi barokními stavbami, Santiniho chrám Panny Marie (viz Příloha č. 37), „perlu Moravy“. Legenda vypráví o zázračném nálezu sochy Panny Marie s Ježíškem v dutině kvetoucího kaštanu. Podle některých pramenů šlo o dar Jindřicha z Lipé. Dnes je toto místo nálezu označeno kapličkou s mariánskou soškou. Před výstavbou dnešního chrámu Panny Marie stávaly ve Křtinách dva středověké kostely. Starší z nich, označovaný jako český, byl založen ve 13. století a byla v něm po staletí uctívána zázračná soška Panny Marie křtinské. Mladší z nich byl založen v 15. století a sloužil jako mariánské místo pro německé poutníky. Oba kostely byly v 17. století přestavěny na velkolepý poutní chrám. Návrh na stavbu zpracoval vynikající architekt Jan Blažej Santini. Chrám Panny Marie je největší Santiniho stavbou vystavěnou na půdorysu řeckého kříže. Kromě hlavního oltáře s již zmíněnou milostnou sochou jsou zde tři boční oltáře spojené křížovou chodbou a také zimní kaple. (1, 24, 25)
28
5.6 Svatý Kopeček u Olomouce Původní kapli na Svatém kopečku nechal v 17. století postavit olomoucký obchodník s vínem Jan Andrýsek. Ten podle pověsti slíbil, že pokud se mu bude dařit v jeho obchodě s vínem, postaví na místě, které mu ve snu ukázala Panna Marie, kapli k její poctě. Milostný obraz Matky Boží přinesl prý poustevník Matěj Sigr. Ke slávě poutního místa přispělo i zázračné uzdravení slepého barona v den vysvěcení kaple. Později byla kaple přestavěna na velkolepý areál chrámu Navštívení Panny Marie (viz Příloha č. 38) s dvěma obytnými křídly, křížovou chodbou a třemi kaplemi. V roce 1995 navštívil Svatý Kopeček papež Jan Pavel II. a povýšil poutní chrám na „baziliku minor“. (24, 25)
5.7 Sloup Obec je známá svými jeskyněmi a krasovými útvary v okolí. Přírodní dominantou obce a největší turistickou atraktivitou jsou místní Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Zajímavý je vznik mariánského poutního místa ve Sloupě. Hrabě Roggendorf přivezl do města sochu Panny Marie Bolestné. Protože zde nebyla kaple, svěřil ji do péče místnímu mlynáři, který pro ni upravil ve svém domě jednu místnost jako kapli. Večerních modliteb před sochou se zúčastňovala mlynářova dcera, která od narození trpěla epilepsií. Po jedné z modliteb byla náhle uzdravena. Brzy po této události byla postavena kaple sv. Kříže, do které byla socha v roce 1730 přenesena. Dnes je kaple dochována jako přístavek dnešního kostela Panny Marie Bolestné (viz Příloha č. 39). O výstavbu dnešního chrámu se zasloužila vdova po zemřelém hraběti Roggendorfovi. Barokní jednolodní svatyně má dvě 40 metrů vysoké věže. Nádherné fresky a obrazy na bočních oltářích. Na hlavním mramorovém oltáři se nachází již zmíněná socha Panny Marie Bolestné. (1, 24, 25)
29
6 Zhodnocení poutních míst Poutě a návštěvy církevních památek jsou jednou z nejstarších forem cestování, která se rozvíjí už tisíce let. Velký rozmach různých forem cestovního ruchu v posledním století, utlumil rozvoj církevní turistiky a odsunul ji do pozadí. Přesto však Česká republika nabízí velké množství sakrálních staveb, o které je stále větší zájem. V roce 2009, u příležitosti návštěvy papeže, přijelo do České republiky více jak tři sta tisíc poutníků. Další možností jak využít potenciál církevní turistiky, je 1150 výročí příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Moravu. Tuto událost si budeme moci připomenout již v roce 2013. Některé kraje a centrály cestovního ruchu se již dnes snaží nalákat turisty na znovuobjevené duchovní památky. Jedním z příkladů je i obnovená Svatojakubská cesta, vedoucí z Jižní Moravy až do španělského Santiaga de Compostela. Mezi nejzajímavější poutní místa patří především ty, kde se zjevila Panna Marie, tzv. Mariánská poutní místa. Každé z těchto míst je spjaté s určitou legendou a ve většině případů i se zázrakem. Ať už jsou to francouzské Lurdy či portugalská Fátima, kde Pannu Marii spatřilo přes 70 000 lidí, anebo Velehrad či Svatý Hostýn. Všechno jsou to místa, která lákají k návštěvě nejen díky svým zjevením či zázrakům, ale i kvůli svému kouzlu a architektonické hodnotě. [96]
30
Empirická část V první části své bakalářské práce jsem se rozhodla vytvořit dotazník (viz Příloha č. 40) a provést dotazníkové šetření pro vybranou cílovou skupinu lidí. Na základě získaných odpovědí budu moci porovnat informovanost, návštěvnost a zájem o církevní turistiku v České republice a zahraničí. V závěru empirické části, jsem na základě získaných informací z dotazníkového průzkumu, vypracovala návrh zájezdu na poutní místo.
7 Dotazníkový průzkum V dotazníkovém průzkumu jsem se zaměřila na vybranou cílovou skupinu, která projevila zájem o církevní turistiku. Respondenti mohli odpovídat na dotazník v elektronické podobě, nebo v tištěné podobě. Dotazník obsahuje 20 otázek (viz Příloha č. 40). K vytvoření návrhu programu zájezdu jsem využila odpovědi na otázky č. 12 – 16. Na tyto otázky mi odpověděli pouze ti respondenti, co využívají služeb cestovních kanceláří a nejsou spokojeni s jejich nabídkou. Tuto informaci jsem zjistila z otázky č. 11. Pokud k návštěvě poutního místa využíváte služeb cestovní kanceláře, jste s pokojeni s jejich nabídkou? (viz Příloha č. 40)
31
1. Zúčastnili byste se zájezdu spojeného s návštěvou poutního místa či církevní památky?
47 Ano Ne 95
Graf č. 1 Tato otázka umožnila získat vybranou skupinu lidí, kteří by měli zájem navštívit nějaké poutní místo či církevní památku. Z celkových 142 dotazovaných odpovědělo se zájmem zúčastnit se takového zájezdu 95 respondentů, což byla skupina lidí, jejímiž dotazníky jsem dále zpracovávala. Odpovědi zbylých 47 respondentů, kteří neprojevili zájem o církevní turistiku, jsem dále pro účely bakalářské práce nevyužila. Tento graf znázorňuje, že zájem o církevní turistiku je značný. Celkem 67% respondentů by se zúčastnilo zájezdu s návštěvou poutního místa či církevní památky.
32
2. Znáte nějaké poutní místo, církevní památku v České republice? 3
Ano Ne
92
Graf č. 2 Z této otázky je patrné, že znalost respondentů, kteří mají zájem o církevní turistiku, je vysoká. Pouze tři odpovídající neznali žádné poutní místo v České republice.
33
2. Znáte nějaké poutní místo, církevní památku v České republice?
Ano 60
54
50 40
3636
30
29 26
20 1111 10
9 8 7 6 6 5 4 4 4 3 3 3 3 3 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
0
Ano Graf č. 3 V případě, že respondenti odpověděli na otázku č. 2 „ano“, byli požádáni, aby vypsali konkrétní památky. Cílem bylo zjistit povědomí respondentů o poutních místech a církevních památkách. Z grafu vyplývá, že nejznámějším poutním místem mezi respondenty jsou v České republice Křtiny.
34
3. Navštívil (a) jste v minulosti nějaké poutní místo, církevní památku v České republice? 2
Ano Ne
93
Graf č. 4 Z tohoto grafu vyplývá, že 98% respondentů již v minulosti navštívili nějakou církevní památku či poutní místo v České republice.
35
40 35 30 25 20 15 10 5 0
Ano
Vranov Křtiny Hostýn Svatý Kopeček u Olomouce Velehrad Kostel panny Marie ve Sloupě Svatá Hora u Príbrami Zelená Hora ve Ždáru nad Sázavou Chrám sv. Víta v Praze Svatý Kopeček v Mikulově Stará Boleslav Žarošice Kostel sv. Petra a Pavla v Brně Tuřany Mašůvky u Brna Kostelní Vydří Duby Pražský hrad Panna Marie Pomocná - Zlatá Hora Bazilika sv. Prokopa v Třebíči Klášter v Nových Hradech Jablonné v Podještědí Rajhrad (Benediktinský klášter) Hora Matky Boží v Králíkách Sv. Kateřina u Blanska Kostel Panny Marie Vítězné v Praze Klášter na Strahově a v Břevnově Světský oltář v Adamově u Brna Provodov Betlémská kaple v Praze Dobrá voda
3. Navštívil (a) jste v minulosti nějaké poutní místo, církevní památku v České republice?
34 33
Ano
27 23 17 12 10 10 8 7 5 4 3 2 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Graf č. 5
V případě, že dotazovaní odpověděli na otázku č. 3 „ano“, byli dále požádáni o vypsání
konkrétních míst či památek. Z odpovědí je zřejmé, že nejvíce navštěvovanými místy
v České republice jsou Vranov a Křtiny.
36
4. Jaké poutní místo, církevní památku byste nejraději navštívil (a) v České republice? 1
1
8 21
Velehrad
37
Svatý kopeček u Olomouce Hostýn Stará Boleslav Svatá Hora u Příbrami
30 35
Vranov
Graf č. 6 U této otázky dostali respondenti na výběr z šesti možných odpovědí, přičemž mohli vypsat i jiné místo, pokud by je nabídka nezaujala. Ve většině případů, však dotazovaní využili nabízených možností, z níž nejčastější odpovědí byl Velehrad a Svatý Kopeček u Olomouce.
37
5. Znáte nějaké poutní místo, církevní památku v zahraničí? 15
Ano Ne
80 Graf č. 7 Tato otázka měla zjistit povědomí respondentů o poutních místech v zahraničí. Z celkových 95 respondentů 80 odpovědělo „ano“, celkem 84%.
38
Vatikán Řím Lurdy Santiago de Compostela Mariazell Izrael Fátima Medžugorie Czenstochova Turzovka Maria dreieichen Šaštín Assisi Levoča Lasaleta Itálie-památky Španělsko-Sagrada familia Demanovská dolina Melk Montserat Litmanová Altotting Ronchamp Španělsko-León Mexiko-Guadalajara, Zapopán Londýn-Saint Paul Cathedral Ukrajina-kláštery Turecko-kláštery Albánie-kláštery Rumunsko-kláštery Chorvatsko-kláštery Maria Laach Svatojakubská cesta
5. Znáte nějaké poutní místo, církevní památku v zahraničí?
40 35 30 25 20 15 10 5 0 37
Ano
29 26
10 10 10 8 6 5 5 4 3 3 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Ano
Graf č. 8
V případě, že respondenti na otázku č. 5 odpověděli „ano“, byli požádáni o vypsání
konkrétních míst. Z tohoto grafu je patrné, že nejznámější zahraniční poutní místo je
Vatikán, dále pak Řím a Lurdy.
39
6. Navštívil (a) jste v minulosti nějaké poutní místo, církevní památku v zahraničí?
46
Ano 49
Ne
Graf č. 9 Tento graf nám ukazuje, že více jak polovina dotazovaných navštívila nějaké poutní místo v zahraničí, celkem 52% respondentů.
40
Vatikán Řím Lurdy Mariazell Medžugorie Turzovka Paříž-Noterdam Londýn-Saint Paul Cathedral Czenstochova Izrael Španělsko-Sagrada familia Maria dreieichen Assisi Vídeň- Stephansdom Mallorca - kláštery Holandsko - kostely Santiago de Compostela Šaštín Melk Kremz Hawai-kostely Kuba-kostely Petrohrad-kostel Sv. Petra Amsterdam-kostely Španělsko-León Mexiko-Guadalajara, Zapopán Itálie-kláštery Různé kostely v zahraničí Avignon - Papežský palác Chorvatsko-kláštery Fátima Ars Paray-le-monial Loreto Avignon San Giovanni rotondo
6. Navštívil (a) jste v minulosti nějaké poutní místo, církevní památku v zahraničí?
18 17 16 14 14 12 10 8 6 6 6 5 6 4 4 3 3 3 4 2 2 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 0
Ano
Ano
Graf č. 10
Pokud respondenti odpovědli na otázku č. 6 „ano“, byli požádáni o vypsání konkrétních
míst. Z grafu je zřejmé, že nejčastěji navštěvovaným poutním místem je Vatikán,
následně potom Řím. Dále pak francouzské Lurdy, rakouský Mariazell a Medžugorie
v Hercegovině.
41
7. Jaké poutní místo, církevní památku byste nejraději navštívil (a) v zahraničí? 2 11 Vatikán
10
Izrael
12
44
Guadalupe (Mexiko) Santiago de Compostela Lurdy
14
Fátima Moskva Medžugorje
26 Graf č. 11 Z tohoto grafu vyplývá, jakou církevní památku by respondenti nejraději navštívili. V této otázce měli dotazovaní na výběr z 6 možných odpovědí, z nichž nejčastější byla Vatikán. Tuto odpověď zvolilo 44 respondentů, celkem 40%. Dále pak Izrael s 23% dotazovaných.
42
8. Znáte nějakou cestovní kancelář, která se zabývá církevní turistikou? 25
Ano Ne 70
Graf č. 12 Tato otázka měla zjistit kolik respopondentů zná nějakou cestovní kancelář, která nabízí zájezdy na poutní místa a církevní památky. Z celkových 95 dotazovaných pouhých 25 zná alespoň jednu Cestovní kancelář zaměřující se na církevní turistiku.
43
8. Znáte nějakou cestovní kancelář, která se zabývá církevní turistikou?
Ano 19
20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
3
Via Petrov
CK Hladký
3
CK Miklas Tour
3
Avetour
1
1
1
Adonaj
Travel Tišnov
Orbion
Ano Graf č. 13 Pokud respondenti odpověděli na otázku č. 8 „ano“ byly požádáni, aby vypsali konkrétní cestovní kanceláře. Z grafu vyplývá, že nejznámější cestovní kanceláří, která se zabývá církevní turistikou je CK Via Petrov.
44
9. K návštěvě poutního místa, církevní památky jste v minulosti využili? 21 1 18
individuálních služeb služeb farností či jiných organizací služeb cestovní kanceláře
26
68
nenavštívil (a) jsem žádné poutní místo školní zájezd pozvání
Graf č. 14 Z tohoto grafu vyplývá, že k návštěvě poutních míst dotazovaní využívají vlastních služeb, tzn vlastní doprava, ubytování. Druhou nejčastější odpovědí bylo využívání služeb farností a jiných organizací a pohých 18 respondentů využilo v minulosti služeb cestovní kanceláře, celkem 15%.
45
10. Jakou částku byste byli ochotni zaplatit za zájezd na poutní místo, církevní památku za osobu/za den? 29
16 do 500 Kč
500 – 1000 Kč 1000 – 1500 Kč
10
1500 Kč a více
40
Graf č. 15 Nejčastější částka, kterou respondenti uvedli se pohybovala v rozmezí od 500 Kč do 1000 Kč za osobu/ za den.
46
11. Pokud k návštěvě poutního místa využíváte služeb cestovní kanceláře, jste s pokojeni s jejich nabídkou? 12 5 nevyužívám služeb CK ano ne
78
Graf č. 16 Z tohoto grafu vyplývá, že 82% dotazovaných nevyužívá služeb cestovní kanceláře. Zbylých 18% k návštěvě poutních míst či církevních památek služby cestovních kanceláří využívá. Ti respondenti, kteří na tuto otázku odpověděli „ne“ tzn využívají služeb cestovních kanceláří a nejsou spokojeni s jejich nabídkou, byli dále požádáni o vyplnění otázek č. 12 – 16. Odpovědi na tyto otázky byly dále využity ke zpracování návrhu programu na poutní místo.
47
12. Jaká poutní místa preferujete? 2 v České republice v zahraničí
2 8
Graf č. 17 Na tuto otázku převážná většina respondentů odpověděla, že preferují poutní místa v České republice.
13. Jak dlouho by měl poutní zájezd trvat? 1 2
1 - 3 dny 4 - 7 dní 8 - 14 dní
9
Graf č. 18 Tento graf nám ukazuje, že většina respondentů má zájem o kratší zájezdy tzn od jednoho do tří dnů.
48
14. Jakou formu stravování u poutního zájezdu preferujete? 0 2 pouze snídaně
1
polopenze plná penze bez stravování
9
Graf č. 19 Touto otázkou jsem zjistila, že většina respondentů preferuje u zájezdu na poutní místa stravování formou polopenze.
15. Jaký typ zájezdů na poutní místa upřednostňujete? 00 pouze poznávací pobytově-poznávací neupřednostňuji žádný
12 Graf č 20 Z tohoto grafu je jasné, že celých 100% dotazovaných upřednostňuje zájezd pobytově poznávací tzn spojený i s možností odpočinku. 49
16. Jaký typ dopravy upřednostňujete? 1 autobusem
2
vlakem vlastní doprava
7
2
letadlem
Graf č. 21 Tento graf zobrazuje, že dotazovaní upřednostňují zájezdy na poutní místa autobusem. Na základě odpovědí na otázky č. 12 – 16 jsem byla schopná vytvořit návrh programu zájezdu.
17. Do které věkové skupiny patříte? 6 7
do 18 let 19 – 30 let 31 – 45 let 46 – 60 let 61 – a více
20
15
47
Graf č. 22 Nejvíce respondentů se řadí do věkové skupiny 19 – 30 let, celkem 50%.
50
18. Ve kterém okrese bydlíte? 1 2221
Blansko
Brno-město Brno-venkov
14
Břeclav
48
Jihlava Kroměříž Znojmo
25
Český Krumlov
Graf č. 23 Co se týče této otázky, zde je patrné, že převážná většina dotazovaných pocházela z okresu Blansko a Brno, což výrazně ovlivnilo jak znalost, tak i návštěvnost poutních míst a církevních památek v České republice.
19. Jaké nejvyšší dosažené vzdělání máte? 2 9
Vysokoškolské
4 43
Středoškolské s maturitou Vyučen Základní
37
Vyšší odborné
Graf č.24 Dotazník vyplňovali převážně respondenti vysokoškolského vzdělání, celkem 45%.
51
20. Jste věřící? 3 29
Ano Ne 63
Neodpovědělo
Graf č. 25 Z celkového počtu 95 respondentů se zájmem o církevní turistiku bylo 63 věřících, celkem 66%. Z grafu je zřejmé, že i respondenti co nejsou věřící zájem o poutní místa projevují.
20. Jste věřící?
Ano 60 40
41 22
20 0 Katolické
Římskokatolické Ano
Graf č. 26 Pokud respondenti odpověděli na otázku č. 20 „ano“, byli požádáni o vypsání jakého jsou vyznání. Z celkového počtu 63 věřících respondentů se 41 hlásí k římskokatolické církvi, zbylých 22 ke katolické církvi. Jelikož byla otázka vypisovací, nebyla jsem schopná zjistit zda respondenti, kteří se hlásí ke katolické církvi patří k římskokatolické či řeckokatolické církvi. 52
8 Program zájezdu Tento program zájezdu budu vytvářet na základě odpovědí respondentů z dotazníku. Z otázky č. 11., Pokud k návštěvě poutního místa využíváte služeb cestovní kanceláře, jste spokojeni s jejich nabídkou, jsem byla schopna zjistit, kolik respondentů k cestování na poutní místa využívá služeb cestovní kanceláře. Z celkového počtu dotazovaných pouhých 18% využívá služeb cestovní kanceláře, zbylých 82% těchto služeb nevyužívá a jezdí buď individuálně, nebo přes farnosti a jiné organizace. Také jsem zjistila, že respondenti volí individuální formu cestování především kvůli časové flexibilitě a možnostem úpravy programu. Ze zbylých 18% respondentů více jak polovina nebyla spokojena s nabídkou cestovních kanceláří, což je právě ta skupina lidí, která dále odpovídala na otázky č. 12 – 16. Z odpovědí na tyto otázky jsem se dozvěděla, jak by měl zájezd na poutní místo podle představ dotazovaných vypadat. Výsledkem je tedy pobytově-poznávací zájezd po České republice, maximálně na tři dny, s polopenzí, autobusem. Proto jsem zvolila takový program zájezdu, který bude odpovídat výsledkům z dotazníku a zároveň bude pro poutníky časově volnější a s větší možností úpravy programu. Podle mého názoru je optimální, když zájezd naplánuji do 3 dnů. Kromě návštěv poutních míst bude zájezd spojen i s možností relaxací. Účastníci zájezdu budou mít dostatek času nejen na prozkoumání poutních míst ale i na odpočinek a zábavu. Program zájezdu 1. den: odjezd z Jihlavy v 7 hodin z parkoviště před supermarketem Billa do Žďáru nad Sázavou, kde proběhne návštěva poutního kostela sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a místního zámku. Oběd individuální formou. Odjezd ze Žďáru nad Sázavou do obce Předklášteří u Tišnova v 12:00. Předpokládaný příjezd do Předklášteří u Tišnova v 13:00. Prohlídka cisterciáckého kláštera Porta coeli, křížové chodby, rajského dvoru a muzea. V 16:00 odjezd do nedalekého Tišnova, kde bude zajištěno ubytování v hotelu Květnice. Tento hotel se nachází přímo v centru města Tišnov. Po příjezdu do hotelu a ubytování bude podávána večeře. 53
V 18:00 možnost individuální prohlídky města nebo návštěvy wellness v nedalekém městě Kuřimi. Zde mohou účastníci zájezdu využít bazén, saunu, vířivku či jednu z mnoha relaxačních a regeneračních procedur. Příjezd zpět do hotelu Květnice v 21:30. 2. den: odjezd z hotelu Květnice po snídani v 8:00 do obce Vranov. Předpokládaný příjezd
do
Vranova
v 9:00.
Prohlídka
římskokatolického
kostela
s jednou
z nejvzácnějších sošek Panny Marie na Moravě. Poté bude následovat individuální oběd. V 12:00 odjezd do poutního areálu Křtiny. Zde proběhne prohlídka kostelu Jména Panny Marie s odborným výkladem. V 14:00 návrat do hotelu Květnice. Po příjezdu do hotelu v 15:00 následuje individuální program, nebo možnost návštěvy nedaleké vesničky Všechovice. Odjezd v 15:30. Zde budou moci účastníci zájezdu navštívit místní statek a využít tak možnost projížďky na koních, které jsou jak pro začátečníky, tak i pokročilé. V 18:30 odjezd zpět do hotelu Květnice. 3. den: odjezd z hotelu Květnice po snídani v 8:30 do mariánského poutního místa Hostýn. Příjezd je naplánován na 11:00. Návštěva Baziliky na Nebevzetí Panny Marie s výkladem, místní ubytovny pro poutníky a možnost projití křížové cesty. V 17:00 odjezd zpět ze Svatého Hostýna do Jihlavy. Předpokládaný příjezd u supermarketu Billa v Jihlavě v 19:30.
54
9 Závěr Cílem mojí bakalářské práce bylo zaměřit se na zmapování a vysvětlení pojmu církevní turistika, zabývat se významnými poutními místy a pojmy s tímto tématem související. Mezi hlavní témata patřilo především Křesťanství, o které se opírá především teoretická část bakalářské práce. Díky křesťanské kultuře vzniklo po celém světě mnoho vzácných a významných památek, které stojí za to navštívit, nebo si o nich alespoň přečíst v knihách či jiných zdrojích. Z mého pohledu jsou Mariánská poutní místa, jak v České republice, tak v zahraničí opředena velkým tajemstvím. Zvláště pak v portugalské Fátimě, kde došlo ke zjevení Panny Marie před zraky 70 000 lidí, novinářů a fotografů. Stále ve mně zůstává otázka, zda může i ateista popřít existenci tohoto zjevení. V empirické části bakalářské práce mě nejvíce překvapilo, kolik dotazovaných respondentů se zajímá o církevní turistiku, ačkoli toto téma není v široké veřejnosti tolik populární. Co nelze opomenout je, že většina lidí nevyužívá k cestování a návštěvě poutních míst služeb cestovní kanceláře. Za největší problém nevyužívání těchto služeb, považuji velké omezování předem stanoveným programem a nedostatek časového prostoru pro individuální potřeby. Hlavní prioritou zájezdu, který jsem vytvořila, je časová flexibilita a dostatečný prostor pro osobní a duševní potřeby. Chtěla bych ocenit vstřícnost a ochotu respondentů k vyplnění dotazníků, neboť mi tím poskytly cenné informace a podněty k vytvoření návrhu programu zájezdu. Přála bych si, aby ten kdo bude tuto práci číst, v ní našel inspiraci, nejen k cestování jako takovému, ale i k návštěvě církevních pamětihodností.
55
Seznam použitých zdrojů (1) ODEHNAL, František. Poutní místa Moravy a Slezska. Praha: DEBORA, s. r. o., 1995. ISBN 80-85923-08-4. (2) Lurdy. Reflex: Historie. roč. 14, 1 (20030102), s. 60-63. ISSN 0862-6634. (3) Lurdy - místo zázraku. Reflex: Genius loci. roč. 19, 8 (20080221), s. 68-71. ISSN 8 (20080221). (4) Přes sto tisíc lidí při mši papeže v Lurdech. Hospodářské noviny: Svět. roč. 52, 181 (20080915), s. 9. ISSN 0862-9587. (5) NOVÁK, Jan. Tajemství mariánských zjevení. Hospodářské noviny: Víkend. s. 29. (6) UHLÍŘ, Marek. Svatá Jacinta. Respekt. roč. 21, 7 (20100215), s. 64. ISSN 08626545. (7) ZIKMUND, Martin T. Oslavy fátimského zjevení. Katolický týdeník. roč. 18, 42 (20071016), s. 3. ISSN 0862-5557. (8) HOFMANN, Jaroslav. Fátimský zázrak. Země světa. roč. 5, 5 (200605), s. 50-53. ISSN 1213-8193. (9) Mariazell - dar z nebes. Hospodářské noviny: Zahraničí. 2007-01-17, roč. 11, 52 (2000), s. 24. ISSN 0862-5557. (10) GEBERT, Jan. Snědá tvář a svatozář. Reflex: Svět. 2008-01-17, roč. 19, č. 3, s. 30. (11) Duchovní conquisty a reconquisty: Jan Pavel II. a rozmanité tváře amerického katolicismu. Respekt: Zahraničí. 1999-02-08, s. 14. (12) Mexičané se obracejí k Panně Marii. Mladá fronta dnes. 1996-12-14. (13) JEŽEK, Martin. Kde se zjevuje Panna Marie: Bosna a Hercegovina. Lidé a země: Směr Evropa. 2010-07-01, roč. 59, č. 7, s. 102. (14) Procesí k panence. For men: Cestování mariánská zjevení. 2009-05-07, roč. 4, č. 5, s. 128.
56
(15) BYSTRÝ, Tomáš. Něco na Medžurorje bude!. Romano Vodi: Pod povrchem. 2005-09-23, roč. 3, č. 9, s. 14. (16) GARKISCH, David. Pravda o zjeveních Panny Marie. Lidové noviny: Neděle. 2003-03-22, roč. 16, č. 69, s. 20. (17) JACOBSOVÁ, Veronika. Cestovní ruch Izraele: Když je zajímavá destinace ve válečném konfliktu. Marketing Magazin: Fokus. 2009-02-06, roč. 13, č. 2, s. 21. (18) TUREČKOVÁ, Eva. Vánoční byznys ve Svaté zemi: Betlém, Jeruzalém, Nazaret. Euro: Global. 2010-12-20, roč. 51, č. 23124, s. 58. (19) VÁLKOVÁ, Miluše a Zuzana CHURANOVÁ. Svatojakubská cesta: Severním Španělskem do Santiaga de Compostela. Karpana, 2009. ISBN 978-80-903952-4-4. (20) SCHULZ, Patricia. Itálie: Turistický průvodce. 3. vyd. ČR: RO-TO-M a. s., 2008. ISBN 978-80-85840-94-0 (21) DURR, Bettina. Marco polo: Itálie. ISBN 978-3-8297-6632-6. (22) HRUŠKA, Blahoslav. Vatikán, s. r. o. Ekonom: Téma ekonomu. 2009-09-24, roč. 19551, č. 38, s. 10. (23) OLIVOVÁ, Tereza. Světlo pro srdce, nikoliv pro oči. Hospodářské noviny: Zahraničí. 2006-12-20, s. 14. (24) DIBELKOVÁ, Irena. Poutní místa na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2005. ISBN 80-7033-875-X. (25) DVOŘÁČEK, Petr. 60 poutních míst do kapsy. Praha: Levné Knihy KMa, 2004. ISBN 80-7309-222-0
Online [1] Poutní místo. Wikipedie [online]. 2012-01-18 [cit. 2012-02-30]. Dostupné z: Http://cs.wikipedia.org/wiki/Poutní_místo [2] Církevní turistika - trend budoucnosti?. COT business [online]. [cit. 2012-02-30]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040814671 57
[3] Náboženství. Wikipedie [online]. 2012-02-18 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Náboženství#Sv.C4.9Btov.C3.A1_n.C3.A1bo.C5.BEenstv. C3.AD [4] Křesťanství: Geografie náboženství. [online]. [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://gis.zcu.cz/studium/dbg2/Materialy/html/ch10s06.html [5] Křesťanství. Wikipedie [online]. 2012-01-17 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Křesťanství [6] Římskokatolická církev. Wikipedie [online]. 2012-02-19 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Římskokatolická_církev Obrázek.
[7]
Wikipedie
[online].
[cit.
2012-03-05].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:BentoXVI-28-10052007.jpg [8] Pravoslaví. Wikipedie [online]. 2012-02-12 [cit. 2012-03-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pravoslavná_církev [9]
Pouť.
Wikipedie
[online].
2012-01-25
[cit.
2012-03-15].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Pouť [10] Lurdy. Wikipedie [online]. 2012-02-17 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lurdy [11]
Orbion.
Lurdy
[online].
2011-06-09
[cit.
2012-03-26].
Dostupné
z:
http://francie.orbion.cz/lurdy/pruvodce/ [12] Zájezdy: Lurdy. Miklas tour [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.miklastour.cz/zajezdy/poutni/lurdy-ars-nevers-la-salette--/12/ [13] Oslavy fatimského zjevení: Katolický týdeník 42/2007. ZIKMUND, Martin. Katolický týdeník [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=5530 [14] Portugalsko: Fátimský zázrak. Země světa [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2006/portugalsko-5-2006/755-3/fatimskyzazrak
58
[15] Fátima (Portugalsko). Wikipedie [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Fátima_(Portugalsko) [16]
Čenstochová.
Turistika
[online].
[cit.
2012-04-14].
Dostupné
z:
http://www.turistika.cz/mista/censtochova [17] Jasná Hora. Wikipedie [online]. 2011-12-24 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jasná_Hora [18] Čenstochová láká miliony poutníků. Polsko.Světadíly [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://polsko.svetadily.cz/clanky/Censtochova-Czestochowa-laka-milionypoutniku [19] ZACZEK, Kateřina. Poutní místo Jasná Hora v Čenstochové. Tripio [online]. 2011-12-05 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://tripio.cz/poland/censtochova/atrakce/poutni-misto-jasna-hora-v-censtochove [20] Mariazell. Alpy-turistika [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.alpyturistika.cz/rakouske-alpy/mariazell.html [21] Mariazell. Wikipedie [online]. 2012-02-21 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mariazell [22] Poutní město Mariazell. Štýrsko [online]. [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://styrsko.cz/mesta/poutni-mesto-mariazell/ [23] Zjevení Panny Marie v Guadalupe. Wikipedie [online]. 2011-12-27 [cit. 2012-0520]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zjevení_Panny_Marie_v_Guadalupe [24] Panna Maria Guadalupská. Cestovatel [online]. 2008-12-09 [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://www.cestovatel.cz/clanky/panna-marie-guadalupska-virgen-deguadalupe/ [25] Soubor:Virgen de Guadalupe.jpg. Wikipedie [online]. [cit. 2012-05-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Virgen_de_Guadalupe.jpg [26]
Basilica
de
Guadalupe.
[online].
[cit.
2012-05-20].
Dostupné
z:
http://www.delange.org/Guadalupe/Guadalupe.htm
59
[27] Nejstarší záznam. Terzovka - Živčáková [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.zivcakova.sk/01Turzovka/Historia.html [28] Kostely a poutní místa na Valašsku a v okolí. Antarik [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://www.antarik.cz/turisticky-pruvodce/turistika/kostely-poutni-mista/ [29] Medžugorie. Wikipedie [online]. 2012-01-30 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Medžugorie [30] Medžurorje, svatyně Královny míru. [online]. [cit. 2012-05-22]. Dostupné z: http://hoowoo.euweb.cz/Majka/svatyne.htm [31]
Medžugorje.
Vérité
[online].
[cit.
2012-05-22].
Dostupné
z:
http://www.verite.cz/cs/medzugorje [32] JACOBSOVÁ, Veronika. CR Izraele. Strategie [online]. [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/prilohy/marketing-magazin/cestovni-ruch-izraele [33] Cestovnímu ruchu v Izraeli se stále daří. Tourism-review [online]. [cit. 2012-0523]. Dostupné z: http://www.tourism-review.cz/cestovnimu-ruchu-v-izraeli-se-staledari-news2559 [34] Izrael. Wikipedie [online]. 2012-03-15 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Izrael [35] Jeruzalém. Wikipedie [online]. 2012-03-04 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Jeruzalém [36] Izrael: Jeruzalém. Orbion [online]. 2011-06-09 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://izrael.orbion.cz/jeruzalem/pruvodce/ [37] Staré město Jeruzaléma. Izrael [online]. [cit. 2012-03-25]. Dostupné z: http://www.izrael.cz/stare-mesto-jeruzalema [38] Jeruzalém, Staré Město. Wikipedie [online]. 2008-01-23 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jeruzalém,_Staré_Město,_mapa.svg [39] Židovská čtvrť. Wikipedie [online]. 2011-11-05 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Židovská_čtvrť_(Jeruzalém)
60
[40] Křesťanská čtvrť. Wikipedie [online]. 2011-10-02 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Křesťanská_čtvrť_(Jeruzalém) [41] Muslimská čtvrť. Wikipedie [online]. 2011-10-02 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Muslimská_čtvrť_(Jeruzalém) [42] Arménská čtvrť. Wikipedie [online]. 2012-02-08 [cit. 2012-06-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Arménská_čtvrť_(Jeruzalém) [43] Chrámová horaW. Wikipedie [online]. 2012-01-24 [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Chrámová_hora [44] Zeď nářků. Wikipedie [online]. 2012-03-11 [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zeď_nářků [45] Sacred destination. Western wall, Jerusalem [online]. [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://www.sacred-destinations.com/israel/jerusalem-western-wallphotos/slides/view-c-zyzy [46] Chrám Božího hrobu. Wikipedie [online]. 2012-01-04 [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_Svatého_hrobu [47] Skalní dóm. Wikipedie [online]. 2008-11-10 [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jerusalem_Dome_of_the_rock_BW_3.JPG [48] Jeruzalém, Al Aksa. Wikipedie [online]. 2010-09-21 [cit. 2012-06-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jerusalem_Al-Aqsa_Mosque_BW_2010-09-21_0638-12.JPG [49] Nazaret. Wikipedie [online]. 2012-02-29 [cit. 2012-06-30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nazaret [50]
Nazaret.
Orbion
[online].
2011-06-09
[cit.
2012-06-30].
Dostupné
z:
[cit.
2012-03-30].
Dostupné
z:
http://izrael.orbion.cz/nazaret/pruvodce/ [51]
Nazaret.
Izrael
[online].
2008-12-03
http://www.izrael.cz/nazaret
61
[52] Olivová hora. Průvodce dovolenou [online]. 2011-12-10 [cit. 2012-06-30]. Dostupné z: http://www.pruvodcedovolenou.cz/asie/izrael/pruvodce/olivova-horapamatky-v-jejim-okoli [53] Betlém. Wikipedie [online]. 2012-04-01 [cit. 2012-07-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Betlém [54]
Betlém.
CK
Mundo
[online].
[cit.
2012-04-01].
Dostupné
z:
http://www.mundo.cz/izrael/betlem [55] Izrael: Betlém. Orbion [online]. 2011-10-30 [cit. 2012-07-01]. Dostupné z: http://izrael.orbion.cz/betlem/pruvodce/ [56] Santiago de Compostela. Wikipedie [online]. 2012-03-18 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Santiago_de_Compostela [57] Svatojakubská cesta. Wikipedie [online]. 2012-03-11 [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatojakubská_cesta [58] Santiago de Compostela. Miklas tour [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://www.miklastour.cz/zajezdy/poutni/santiago-de-compostela-/138/ [59] Trade routes recourses blog. [online]. [cit. 2012-07-02]. Dostupné z: http://traderoutes-resources.blogspot.com/2006_01_01_archive.html [60]
Řím.
Wikipedie
[online].
2012-03-29
[cit.
2012-07-03].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Řím [61] Bazilika sv. Pavla za hradbami. Wikipedie [online]. 2012-03-23 [cit. 2012-07-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_sv._Pavla_za_hradbami [62] Itálie: Santa Maria Maggiore. Orbion [online]. [cit. 2012-07-03]. Dostupné z: http://italie.orbion.cz/stat/pruvodce/santa-maria-maggiore-930/ [63] Lateránská bazilika. Wikipedie [online]. 2012-03-26 [cit. 2012-07-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_sv._Jana_v_Lateránu [64] Bazilika sv. Pavla za hradbami. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-07-03]. Dostupné
z:
http://www.rim.maweb.eu/baziliky-a-kostely-v-rime/bazilika-svateho-
pavla-za-hradbami/ 62
[65] Bazilika san Giovanni in Laterano. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-07-14]. Dostupné z: http://www.rim.maweb.eu/baziliky-a-kostely-v-rime/bazilika-san-giovanniin-laterano/ [66] Lateránská bazilika. KVP [online]. [cit. 2012-07-14]. Dostupné z: http://www.kvprim2005.wz.cz/KVP_lateran.php [67] Basilica di San Giovanni in Laterano. Info Roma [online]. [cit. 2012-07-14]. Dostupné
z:
http://www.inforoma.org/m1/Chiese/m21-Basilica-di-San-Giovanni-in-
Laterano.html [68] Bazilika Santa Maria Maggiore. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-07-20]. Dostupné z: http://www.rim.maweb.eu/baziliky-a-kostely-v-rime/bazilika-santa-mariamaggiore/ [69] Santa Maria Maggiore. Wikia [online]. [cit. 2012-07-20]. Dostupné z: http://romanchurches.wikia.com/wiki/Santa_Maria_Maggiore [70] Vatikán. Wikipedie [online]. 2012-04-02 [cit. 2012-07-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vatikán [71]
Vatikán.
Průvodce
Řím
[online].
[cit.
2012-04-05].
Dostupné
z:
http://www.rim.maweb.eu/vatikan/ [72] Bazilika svatého Petra. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://www.rim.maweb.eu/vatikan/bazilika-svateho-petra/ [73] Bazilika svatého Petra. Wikipedie [online]. 2012-04-02 [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_svatého_Petra [74] Náměstí sv. Petra. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://www.rim.maweb.eu/ [75] Josef Beran. Wikipedie [online]. 2012-03-29 [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Beran [76] Sixtinská kaple. Wikipedie [online]. 2012-02-08 [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sixtinská_kaple
63
[77] Sixtinská kaple. Průvodce Řím [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://www.rim.maweb.eu/vatikan/sixtinska-kaple/ [78] Padova-Assisi-Řím. Dvě holky na kafi [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://dveholkynakafi.blog.cz/0809/padova-assisi-rim [79] Střed baziliky sv. Petra. Basilica di san Pietro [online]. [cit. 2012-07-27]. Dostupné z: http://farnost.katolik.cz/letovice/galery/100316SPietroMK/ipage018.html [80]
Sixtinská
kaple.
Blog
[online].
[cit.
2012-07-27].
Dostupné
z:
http://oroniel15.blog.cz/en/0911/sixtinska-kaple [81] Stará Boleslav. Wikipedie [online]. 2012-03-30 [cit. 2012-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stará_Boleslav [82] Nejstarší české poutní místo - Stará Boleslav. Far east - west [online]. [cit. 201208-08]. Dostupné z: http://few.webnode.cz/ceska-republika/rozhovory-reportazi/ [83] Palladium země české. Wikipedie [online]. 2012-03-30 [cit. 2012-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Palladium_země_České [84] Palladium země české provází národ dějinami. Katolický týdeník [online]. [cit. 2012-08-08] Dostupné z: http://www.katyd.cz/index.php?cmd=page&type=11&article=6790&webSSID=5ff1a4d 506cabd1e08e11f14715094a [85] Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Staré Boleslavi. Středočeský kraj [online]. [cit. 2012-08-08]. Dostupné z: http://volby2008.krstredocesky.cz/article.asp?thema=1934&item=35342 [86] Svatá Hora. Wikipedie [online]. 2012-04-03 [cit. 2012-08-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Svatá_hora [87] Příbram-Svatá hora, poutní místo. Czechregion pribramsko [online]. [cit. 2012-0809]. Dostupné z: http://www.pribramsko.eu/detail.php?ID=658&anketa_nazev=&anketa _ukonceni= [88] Svatá Hora u Příbrami. Travelasist [online]. [cit. 2012-08-09]. Dostupné z: http://travelasist.vachta.cz/index.php?lan=cs&right=karta&action=detail&id=106 64
[89] Zlatá růže. Wikipedie [online]. 2012-04-06 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zlatá_růže [90] Velehrad. Římskokatolická farnost Velehrad [online]. [cit. 2012-08-10]. Dostupné z: http://velehrad.maticevelehradska.cz/ [91] Bystřice pod Hostýnem. Corlyn blog [online]. [cit. 2012-08-10]. Dostupné z: http://corlyn.blog.cz/0806/bystrice-pod-hostynem [92] Svatý kopeček u Olomouce. Norsko [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://www.noramb.cz/News_and_events/EEA_grants/EEA2_grants/seminars/Seminao-obnov-baziliky-Navtiveni-Panny-Marie-na-Svatem-Kopeku-u-Olomouce/ [93] Býčí skála a Křtiny. Leťme [online]. [cit. 2012-09-11]. Dostupné z: http://letme.cz/byci-skala-a-krtiny [94] Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup). Wikipedie [online]. 2012-02-08 [cit. 2012Dostupné
09-12].
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_Panny_Marie_Bolestné_(Sloup) [95]
Cestovní
kancelář
Voma
[online].
[cit.
2012-09-12].
Dostupné
z:
http://www.ckvoma.cz/ [96] BVV Veletrhy Brno. Církevní turistika zvýrazněným tématem veletrhu REGIONTOUR 2012 [online]. [cit. 2012-12-13]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/goregiontour/2012/aktuality/cirkevni-turistika/
65
Seznam příloh Příloha č. 1 Papež katolické církve Benedikt XVI. [7] Příloha č. 2 Socha Panny Marie v jeskyni v Lurdech [12] Příloha č. 3 Růžencová bazilika s věží, Fátima [15] Příloha č. 4 Obraz Černé Madony Čenstochové [19] Příloha č. 5 Monumentální bazilika Mariazell [22] Příloha č. 6 Soška Velké Matky Rakouska v Mariazell [22] Příloha č. 7 Panna Maria Guadalupská na indiánské tilmě [25] Příloha č. 8 Původní bazilika v Guadalupe (Antigua basílica) [26] Příloha č. 9 Nová bazilika v Guadalupe (Atrio de las Américas) [26] Příloha č. 10 Mapa „Starého města“ v Jeruzalémě [38] Příloha č. 11 Zeď nářků v Jeruzalémě [45] Příloha č. 12 Modlitby vložené mezi kameny Zdi Nářků [44] Příloha č. 13 Hlavní vchod do baziliky Božího hrobu, Jeruzalém [46] Příloha č. 14 Skalní dóm na Chrámové hoře [47] Příloha č 15 Mešita Al-Aksá na Chrámové hoře [48] Příloha č. 16 Bazilika zvěstování v Nazaretu [50] Příloha č. 17 Místo narození Ježíše Krista v Chrámu narození Páně v Betlémě [55] Příloha č. 18 Katedrála v Santiagu de Compostela [58] Příloha č. 19 Typy značení Svatojakubské cesty [57] Příloha č. 20. Trasy Svatojakubské cesty ve Španělsku [59] Příloha č. 21 Bazilika sv. Pavla v Římě [61] Příloha č. 22 Interiér baziliky sv. Pavla v Římě [61] 66
Příloha č. 23 Lateránská bazilika v Římě [66] Příloha č. 24 Hlavní loď Lateránské baziliky v Římě [67] Příloha č. 25 Bazilika Panny Marie Větší [69] Příloha č. 26 Svatopetrské náměstí ve Vatikánu [78] Příloha č. 27 Bazilika sv. Petra ve Vatikánu [73] Příloha č. 28 Baldachýn v bazilice sv. Petra Ve Vatikánu [79] Příloha č. 29 Interiér Sixtinské kaple ve Vatikánu [80] Příloha č. 30 Freska Posledního soudu v Sixtinské kapli, Vatikán [80] Příloha č. 31 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav [85] Příloha č. 32 Obraz Madony v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav [84] Příloha č. 33 Areál Svatá Hora u Příbrami [88] Příloha č. 34 Zlatá růže, vyznamenání udělováno papežem [89] Příloha č. 35 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, Velehrad [90] Příloha č. 36 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hostýn [91] Příloha č. 37 Chrám Panny Marie, Křtiny [93] Příloha č. 38 Chrám Navštívení Panny Marie, Svatý Kopeček [92] Příloha č. 39 Kostel Panny Marie Bolestné, Sloup [94] Příloha č. 40 Dotazník
67
Přílohy:
Příloha č. 1 Papež katolické církve Benedikt XVI.
Příloha č. 2 Socha Panny Marie v jeskyni v Lurdech
Příloha č. 3 Růžencová bazilika s věží, Fátima
Příloha č. 4 Obraz Černé Madony Čenstochové
Příloha č. 5 Monumentální bazilika Mariazell
Příloha č. 6 Soška Velké Matky Rakouska v Mariazell
Příloha č. 7 Panna Maria Guadalupská na indiánské tilmě
Příloha č. 8 Původní bazilika v Guadalupe (Antigua basílica)
Příloha č. 9 Nová bazilika v Guadalupe (Atrio de las Américas)
Příloha č. 10 Mapa „Starého města“ v Jeruzalémě
Příloha č. 11 Zeď nářků v Jeruzalémě
Příloha č. 12 Modlitby vložené mezi kameny Zdi Nářků
Příloha č. 13 Hlavní vchod do baziliky Božího hrobu, Jeruzalém
Příloha č. 14 Skalní dóm na Chrámové hoře
Příloha č 15 Mešita Al-Aksá na Chrámové hoře
Příloha č. 16 Bazilika zvěstování v Nazaretu
Příloha č. 17 Místo narození Ježíše Krista v Chrámu narození Páně v Betlémě
Příloha č. 18 Katedrála v Santiagu de Compostela
Příloha č. 19 Typy značení Svatojakubské cesty
Příloha č. 20. Trasy Svatojakubské cesty ve Španělsku
Příloha č. 21 Bazilika sv. Pavla v Římě
Příloha č. 22 Interiér baziliky sv. Pavla v Římě
Příloha č. 23 Lateránská bazilika v Římě
Příloha č. 24 Hlavní loď Lateránské baziliky v Římě
Příloha č. 25 Bazilika Panny Marie Větší
Příloha č. 26 Svatopetrské náměstí ve Vatikánu
Příloha č. 27 Bazilika sv. Petra ve Vatikánu
Příloha č. 28 Baldachýn v bazilice sv. Petra Ve Vatikánu
Příloha č. 29 Interiér Sixtinské kaple ve Vatikánu
Příloha č. 30 Freska Posledního soudu v Sixtinské kapli, Vatikán
Příloha č. 31 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav
Příloha č. 32 Obraz Madony v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Stará Boleslav
Příloha č. 33 Areál Svatá Hora u Příbrami
Příloha č. 34 Zlatá růže, vyznamenání udělováno papežem
Příloha č. 35 Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje, Velehrad
Příloha č. 36 Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Hostýn
Příloha č. 37 Chrám Navštívení Panny Marie, Svatý Kopeček
Příloha č. 38 Chrám Panny Marie, Křtiny
Příloha č. 39 Kostel Panny Marie Bolestné, Sloup
Dotazník Dobrý den, jsem studentkou na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a v současné době pracuji na své bakalářské práci. Ráda bych Vás touto formou poprosila, o vyplnění krátkého dotazníku, který je anonymní. Cílem dotazníku je porovnat informovanost, návštěvnost a zájem o církevní turistiku v české republice a zahraničí. Správné odpovědi prosím zakroužkujte. V případě vyplňování dotazníku v elektronické podobě prosím označte správnou odpověď tučně. Alena Kašparcová, studentka VŠPJ Otázky 1. Zúčastnili byste se zájezdu spojeného s návštěvou poutního místa či církevní památky? Ano – Ne 2. Znáte nějaké poutní místo, církevní památku v České republice? Ano – Ne Pokud ano, vypište jaké?: 3. Navštívil (a) jste v minulosti nějaké poutní místo, církevní památku v České republice? Ano – Ne Pokud ano, vypište jaké?: 4. Jaké poutní místo, církevní památku byste nejraději navštívil (a) v České republice? 1. Velehrad 2. Hostýn 3. Svatý kopeček u Olomouce 4. Stará Boleslav 5. Svatá Hora u Příbrami
6. Jiné, uveďte jaké? 5. Znáte nějaké poutní místo, církevní památku v zahraničí? Ano – Ne Pokud ano, vypište jaké?: 6. Navštívil (a) jste v minulosti nějaké poutní místo, církevní památku v zahraničí? Ano – Ne Pokud ano, vypište jaké?: 7. Jaké poutní místo, církevní památku byste nejraději navštívil (a) v zahraničí? 1. Izrael 2. Vatikán 3. Santiago de Compostela 4. Lurdy 5. Guadalupe (Mexiko) 6. Jiné, uveďte jaké? 8. Znáte nějakou cestovní kancelář, která se zabývá církevní turistikou? Ano – Ne Pokud ano, vypište jaké?: 9. K návštěvě poutního místa, církevní památky jste v minulosti využili? (možno zaškrtnout i více odpovědí) 1. nenavštívil (a) jsem žádné poutní místo 2. služeb cestovní kanceláře 3. služeb farností či jiných organizací 4. individuálních služeb (vlastní doprava, program, výběr ubytování aj) 5. Jiné služby; vypište jaké?: 10. Jakou částku byste byli ochotni zaplatit za zájezd na poutní místo, církevní památku za osobu/za den? 1. do 500 Kč
2. 500 – 1000 Kč 3. 1000 – 1500 Kč 4. 1500 Kč a více 11. Pokud k návštěvě poutního místa využíváte služeb cestovní kanceláře, jste s pokojeni s jejich nabídkou? 1. nevyužívám služeb CK 2. ano 3. ne (Pokud ne; přejděte na otázku č. 12, 13, 14, 15, 16) Pokud ne, vypište proč?: Na otázky 12 -16 odpovězte pouze v případě, že jste na otázku č. 11 odpověděli – Ne. 12. Jaká poutní místa preferujete? 1. v České republice 2. v zahraničí 3. nepreferuji žádná 13. Jak dlouho by měl poutní zájezd trvat? 1. 1 - 3 dny 2. 4 - 7 dní 3. 8 - 14 dní 14. Jakou formu stravování u poutního zájezdu preferujete? 1. pouze snídaně 2. polopenze 3. plná penze 4. bez stravování 15. Jaký typ zájezdů na poutní místa upřednostňujete? 1. pouze poznávací 2. pobytově-poznávací (např. kombinace poznávání památek s pobytem u moře) 3. neupřednostňuji žádný
16. Jaký typ dopravy upřednostňujete? 1. autobusem 2. letadlem 3. vlakem 4. jiný typ dopravy, uveďte jaký? 17. Do které věkové skupiny patříte? 1. do 18 let 2. 19 – 30 let 3. 31 – 45 let 4. 46 – 60 let 5. 61 – a více 18. Ve kterém okrese bydlíte? Uveďte okres: 19. Jaké nejvyšší dosažené vzdělání máte? 1. Základní 2. Vyučen 3. Středoškolské s maturitou 4. Vyšší odborné 5. Vysokoškolské 20. Jste věřící? Ano – Ne Pokud ano, vypište, jakého jste vyznání?: Závěrem bych vám ráda poděkovala za čas strávený s vyplňováním tohoto dotazníku. Děkuji Kašparcová Alena Příloha č. 40 Dotazník
