VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Model komplexního zajištění kurzu pěší t u r i s t i k y p ro p o t ř e b y V Š P J bakalářská práce
Autor: Jiří Václavek Vedoucí práce: Mgr. Jaromír Fuchs Jihlava 2010
Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Autor práce:
Jiří Václavek
Studijní program:
Ekonomika a management
Obor:
Cestovní ruch
Název práce:
Model komplexního zajištění kurzu pěší turistiky pro potřeby VŠPJ.
Cíl práce:
Cílem práce je představit ne méně zajímavé, ale méně navštěvované oblasti Železných hor a Žďárských vrchů v povodí řek Chrudimky a Doubravy. Jejich přírodní, kulturní a historické zajímavosti, vytipování zajímavých turistických tras a výletů do okolí. Na základě šetření dotazníkovou metodou v turistických centrech tohoto regionu a mezi studenty VŠPJ vypracovat program turistického kurzu "Na těžko" a kurzu se základnou pro potřeby VŠPJ.
Mgr. Jaromír Fuchs vedoucí bakalářské práce
RNDr. Eva Janoušková, Ph.D. vedoucí katedry Katedra cestovního ruchu
Anotace V úvodu vlastní práce bude představena turistika a její historie, Klub českých turistů a jeho funkce. Následovat bude představení oblastí místa konání kurzu, jimiž jsou chráněné krajinné oblasti Železné hory a Žďárské vrchy v nejbližším okolí řek Chrudimky a Doubravy. Dále jsou popsány trasy, kudy kurzy povedou a místa, která účastníci navštíví. Následují základní údaje o informačních turistických centrech, která mi pomáhala při tvorbě práce a dotazník se sebranými daty a vyhodnocením, týkající se návštěvnosti a známosti dané oblasti. Klíčová slova pěší turistika, turistická značka, přírodní památka, kulturní památka, zajímavosti, geocaching
Annotation In the beginning of works it will be introduced hiking and its history, Club of czech tourists and its role. It will be follow out introduction of areas where the courses will be proceed (Protected landscape area Železné mountins and Žďárské peaks in nearest neighbourhood of rivers Chrudimka and Doubrava). In next part are described the itinerary and stop-off places. After that follows basic specifications of tourist information centres and questionary whit gleanings and data evaluation which concerns of visit rate and recognition of given area. Keywords hiking, tourist sign, nature monument, culture monument, interests, geocaching
Poděkování Rád bych chtěl poděkovat především panu Mgr. Jaromíru Fuchsovi za veškerou podporu při tvorbě práce, a komu patří ještě mé velké díky, jsou slečny a paní v turistických informačních centrech v Hlinsku, Seči, Nasavrkách, Slatiňanech, Chrudimi a Třemošnici a to za veškeré materiály, které mi poskytly, za všechny mé zodpovězené dotazy a především za to, že mé dotazníky dávaly k vyplnění příchozím turistům. Všem velice děkuji.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ..................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 8
2
Turistika ............................................................................................................................. 9
3
2.1
Historie turistiky .......................................................................................................... 9
2.2
Výhody a podmínky členství v KČT ......................................................................... 12
2.3
Pravidla chování při provozu turistiky ...................................................................... 13
2.4
Druhy turistiky ........................................................................................................... 15
Kurz pěší turistiky ............................................................................................................ 20 3.1
Představení oblastí ..................................................................................................... 20
3.2
Kurz „na těžko“ ......................................................................................................... 23
3.3
Kurz se základnou ..................................................................................................... 52
4
Informační centra ............................................................................................................. 61
5
Geocaching a VŠPJ .......................................................................................................... 64
6
Dotazník ........................................................................................................................... 65 6.1
Základní údaje o dotazníku........................................................................................ 65
6.2
Obsah dotazníku ........................................................................................................ 65
6.3
Zjištěná data ............................................................................................................... 67
6.4
Vyhodnocení sesbíraných údajů ................................................................................ 69
7
Závěr a zhodnocení práce ................................................................................................. 72
8
Zdroje informací ............................................................................................................... 73
9
8.1
Seznam použité literatury .......................................................................................... 73
8.2
Seznam tabulek .......................................................................................................... 75
8.3
Seznam obrázků ......................................................................................................... 75
8.4
Seznam grafů ............................................................................................................. 77
Přílohy .............................................................................................................................. 78
6
1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je zajištění týdenního kurzu pěší turistiky pro potřeby Vysoké školy polytechnické Jihlava, školy, kterou studuji. Školu a toto téma jsem si vybral kvůli mé zálibě, kterou je cestování a turistika, poznávání nových míst, a to ať už v naší republice nebo ve světě. Už od mala vždy když někam jedu a místo mě zaujme, doma potom vyprávím a popisuji ta či ona místa, která jsem navštívil a vše, co jsem viděl, a když je příležitost či možnost, vezmu svou rodinu a přátele a ta místa jim ukážu a podělím se s nimi o své nové zážitky. Díky studiu cestovního ruchu nebudu muset zůstat jen u svých přátel a rodiny, ale budu moci krásy naší Země ukázat i ostatním lidem. Cílem mé práce je představit turisticky zajímavou část České republiky Železné hory a Žďárské vrchy především v povodí řeky Chrudimky a řeky Doubravy prostřednictvím pětidenní kurzů pěší turistiky pro potřeby VŠPJ. Oblasti jsou zajímavé přírodními i historickými památkami. Nalezneme zde mnoho přírodních rezervací a památek především v povodí oněch dvou řek, které zde byly tvořeny stovky a tisíce let a nyní jsou domovem pro ohrožené druhy rostlin a živočichů. Najdeme zde také historické a kulturní památky, ať už hrady, zříceniny či zámky, tak i zajímavou lidovou architekturu, která je také ceněna a chráněna. V neposlední řadě jsem si tuto oblast vybral proto, že zde žiji, i když jen na okraji Železných hor, a vím jak zajímavý a krásný kraj to je, ale také jak je turisty málo navštěvovaný. Ve vytváření tras kurzů mi také bude nápomocen dotazník týkající se tohoto tématu, jehož respondenty budou studenti VŠPJ a turisté turistických informačních center ve vybraných místech oblasti.
8
2 Turistika Na úvod práce bych chtěl představit turistiku, říci kde a proč vznikla, její stručnou historii, hlavní postavy, které se podílely na jejím vzniku a rozvoji. Dále bych rád uvedl několik informací o Klubu českých turistů a nakonec bych uvedl hlavní druhy turistiky a krátce popsal jejich podstatu a fungování.
2.1 Historie turistiky Prvním počinem ve vzniku turistiky v českých zemích bylo založení tělovýchovné organizace SOKOL v roce 1862 Miroslavem Tyršem. Byla to Tyršova reakce na německé spolky, které se tělesnými cvičeními zabývaly především na přípravu občana k boji v ozbrojených silách. Sokol byl tehdy výrazem odporu na snahy Německa a kromě gymnastiky organizoval také výlety a různá setkání na místech pro Čechy významných, např. hora Říp. Sokol však nemohl sám zajišťovat činnost spolku tělovýchovného i turistického, proto se staral o založení samostatné organizace zaměřené především na turistiku. Za spolupráce Sokola a Národní jednoty severočeské, spolek zabývající se bojem o zachování českého života v severních Čechách, tak vznikl v Praze 11. června 1888 Klub českých turistů (dále jen KČT). Prvním činem KČT byla organizace výpravy na Světovou výstavu do Paříže v roce 1889, které se zúčastnilo 363 osob. Další činnost klubu se poté soustředila na Jubilejní výstavu chystanou na rok 1891 na pražském výstavišti. KČT vystavěl pavilon s dioramatickým obrazem od bratří Liebscherů, který byl přenesen na Petřín a obohacen o zrcadlové bludiště. Základním kapitálem pro stavbu byl výdělek z výpravy do Paříže, další peníze přinesl výdělek ze vstupného do pavilonu a ty se také staly základním jměním klubu a proměnily se v turistické chaty, rozhledny, upravily se z nich a vyznačily turistické trasy. KČT také stojí za stavbou Petřínské rozhledny a lanové dráhy k ní. Kromě pravidelných vycházek do okolí měst se KČT podíval do Krakova a Tater, významnější akcí byl 14denní zájezd sedmdesát jedna členů do Dalmácie, Černé Hory, Bosny a Záhřebu roce 1897. V roce 1896 se 260 členů klubu vydalo do Adršpašských skal. V roce 1894 pár členů uskutečnilo výpravu na Island. Akce na Islandu byla v té době výjimečná, neboť loď tam jezdila pouze jedna za půl roku a místní doprava probíhala na konících se stany a všemi zásobami. Navštívili Skandinávii a procestovali celou střední a západní Evropu, zavítali do Afriky a také do Ameriky. V prvopočátcích KČT byli turisté omezeni na pěší pohyb nebo kombinovaný železniční 9
dopravou, v zimě přesuny obohatili o lyže. První lyže do Čech přivezl v roce 1887 sportovní propagátor Josef Rössler Ořovský, zakladatel prvního Českého SKI-klubu pražského, který se také zasloužil o rozvoj vodáckého sportu. Tou samou dobou také do Čech přivezl lyže z Osla hrabě Harrach a nechal vyrobit dalších několik párů pro zaměstnance svých lesů. První skutečný lyžař byl pak v Krkonoších správce harrachovského panství Ing. Reich. Lyže se rozšířily a KČT pořádal zájezdy do Krkonoš a Jizerských hor. Z původních 225 členů se klub do roku 1913 rozrostl téměř o 5200 členů, od roku 1889 byly zakládány také mimopražské kluby, první v Berouně, Jilemnici a Rychnově nad Kněžnou, dále pak přes Domažlice, Dvůr Králová až například do Havlíčkova Brodu, Plzně, Tábora, Sušice a na Moravě začali v Brně, Novém Městě, Štramberku. Po první světové válce se začaly šířit skautská a trampská hnutí, pobyty ve vysokých horách i obyčejné nedělní výlety. Turistika a cestování se začaly stávat ekonomickým činitelem mnohých zemí, turistika se stala módou, jež lidé na celém světě sledovali a to přispívalo k rozvoji automobilismu, ubytovacích možností a dopravních spojů. Po válce také vzrostl počet členů KČT během necelých deseti let na 60 000 členů. KČT nebyl jediný tohoto zaměření, byl však co do počtu členů největší, z těch menších turistických klubů můžeme zmínit například Pohorskou jednotu Radhošť, Československou obec turistickou, Svaz dělnických turistů nebo německý spolek Hauptverband deutscher Gebirge und Wandervereine v Ústí nad Labem s 50 000 členy. Při sloučení Čech, Moravy a Slezska se Slovenskem a Podkarpatskou Rusí se z Českého klubu turistů stal Československý klub turistů (KČST), čím se sjednotilo značení tras a výstavba turistických objektů. KČST se potom podílel na vzniku Asociace slovenských turistických družstev, kde byly sdruženy československé, polské, jihoslovanské a bulharské turistické organizace. Mezi Československem a Polskem tehdy vznikla za spolupráce těchto turistických družstev dohoda o volném pohybu na hranicích pouze s členskou legitimací KČST. Rozvoj lyžování a tedy zimní turistiky mimo lyží také urychlily a posunuly kupředu nová střediska ve Vysokých a Nízkých Tatrách a i v ostatních horách Slovenska. Kromě zimní turistiky se rozšířila také letní a to o vodní turistiku. Členové Kroužku vodních turistů pod záštitou KČST potom budovali loděnice a pořádali různá setkání a závody. Získáním přístupnosti k Vysokým Tatrám přibyl další druh turistiky – vysokohorská turistika, horolezectví. Rozvoji se také těšila cykloturistika a jeskyňářství. Po objevení rozsáhlých Demänovských jeskyní (r. 1921) bylo založeno Družstvo Demänovských jaskýň, které se 10
postaralo o jejich zpřístupnění. Úprava a osvětlení jeskyň byly provedeny v letech 1929-30 a současně postavena chata s noclehárnou a malým muzeem. Vodní turistika s tábořením se s rozvojem skládacích kajaků osvobodila od závislosti na vozidlech s vlekem a zpřístupnila svým členům i nové, technicky náročnější a hůře přístupné řeky. Pořádají se závody, slalomy, dálkové jízdy, vydávají se první "kilometráže českých řek". Podobným způsobem se šířil počet i výkonnost členů horolezeckých skupin - zejména v souvislosti s pravidelným pořádáním "horolezeckých týdnů" v Tatrách - v turistice, na kole i v mototuristice. Jeskyňáři se věnovali zejména výzkumu jeskyň v majetku nebo nájmu klubu a jejich práce měla blízko k práci vědecké; mimo jiné se věnovali tak topografii, geologii, morfologii a mineralogii krasových útvarů. V tomto období již byl v KČST brán ohled na přírodu (vedení klubu mělo vlastního referenta pro obor ochrana přírody, který se již tehdy zaměřoval na komplexní chápání ekologických problémů). Klub podporoval snahy o zřizování národních parků a přírodních rezervací a sám některé rezervace také na svém majetku zřizoval - např. v Zádielské dolině ve Slovenském krasu nebo v lesním komplexu u Bezdězu. Co se týče ochrany přírody, od této doby jí byla věnována stále větší pozornost, protože se v té době začaly objevovat příznaky nepříznivého vlivu postupující industrializace a bezohledného využívání přírody k hospodářskému prospěchu jednotlivců i organizací. Rovněž začínala metodická práce, zejména mezi mládeží a v souvislosti s narůstajícím nebezpečím války. Od roku 1932 věnoval KČST zvýšenou pozornost mládeži, spolupracovali se skauty, organizovali letní tábory, kurzy první pomoci, učili mládež číst z map, orientaci v přírodě a táboření, v době, kdy již hrozila válka, se klub také zabýval obranou republiky. Za druhé světové války byly nejkrásnější příhraniční oblasti zabrány Němci, takže turistika byla velmi omezena a klub a především jeho členové přišli o spoustu turistických atrakcí. Podkarpatská Rus byla přidělena Maďarsku a tak KČST přišel o dvacetileté turistické styky a mnohamilionové investice. Válka rozvoj však zcela nezastavila, klub dál pokračoval ve značení nových cest, stavbě chat a vydávání map a průvodců. Ke konci války byl chod klubu silně omezen, zrušen však nebyl a stal se útočištěm členů rozpuštěného Sokola a Junáka.
11
2.2 Výhody a podmínky členství v KČT Členem Klubu českých turistů se může stát každý, kdo souhlasí s podmínkami KČT a kdo se přihlásí v některém z odborů KČT. Každý člen KČT platí roční příspěvek, jehož výši určuje mateřský odbor KČT. EUROBEDS Každý člen obdrží slevovou kartu EUROBEDS, se kterou může uplatnit slevy na služby nebo zboží u více než 1100 smluvních partnerů systému EUROBEDS. Časopis Turista Člen Klubu českých turistů má výhodnější předplatné časopisu TURISTA (225 Kč/rok, nečlenové 325 Kč/rok). V tomto dvouměsíčníku je vždy spousta zajímavých článků o turistice, přírodě, kulturních akcích, výzbroji a výstroji pro turisty a mnoho dalších zajímavostí. Slevy na ubytování Na základě předložení průkazu KČT (tj. platnou kartou EUROBEDS) je poskytována sleva na ubytování při turistické činnosti ve výši 30 až 50 Kč na osobu a noc ve vybraných ubytovacích objektech. Člen KČT s platnou kartou EUROBEDS může čerpat výhody spojené se zahraničními smlouvami KČT, jako například slevy na ubytování na rakouských Chatách OTK a Naturfreunde. Mapy KČT Každý člen má možnost nakupovat turistické mapy vydávané Klubem českých turistů v měřítku 1 : 50 000 se slevou. Sleva činí asi 20 % běžné prodejní ceny a platí pouze v Turistickém informačním centru, Fügnerovo náměstí 3, Praha 2 a u výhradních regionálních distributorů. Slevy na dopravu KČT poskytuje svým členům příspěvek na dopravu při turistické činnosti. Jak se stát členem KČT Kdo se chce stát členem Klubu českých turistů, musí kontaktovat sekretáře nejbližší oblasti KČT.
12
2.3 Pravidla chování při provozu turistiky Místa, kde lidé turistiku provozují, můžeme rozdělit na dva typy – příroda a města. Ve valné většině je zastoupena ona příroda, neznamená to, že ve městech, kam za turistickými cíly také zavítáme, bychom se měli chovat hůře. O chování lidí při turistice můžeme říci to samé, jako platí u cestovního ruchu a rozvoji obecně a to je trvale udržitelný rozvoj – uspokojovat svoje potřeby tak, aby je stejným způsobem mohli potom uspokojovat naše děti, vnoučata a další potomstvo o desítky, stovky let později. Stejně jako na silnicích platí pravidla silničního provozu podložená zákony a vyhláškami, která jsou zároveň kontrolovaná policií, by měli platit také pravidla při provozování turistiky a stejně tak by i tyto pravidla měly mít oporu v zákonech a vyhláškách a měly by být kontrolovány. V přírodě bychom se měli pohybovat tak, abychom ji nepoškozovali a byli zároveň ohleduplní k jiným turistům. Délku a náročnost tras bychom měli volit úměrně ke svému věku, zdravotnímu stavu, fyzické zdatnosti, terénním podmínkám a počasí. Svou turistickou výbavu bychom měli mít vždy v dobrém stavu a měli bychom ji volit takovou, aby odpovídala druhu turistiky, terénu a počasí. Také bychom měli dbát na svou bezpečnost. Tam, kde je to nutné, vzít si přilbu, jistit se, dbát výstražných značení a doporučení, měli bychom také chránit svůj zrak a pokožku používáním brýlí a krémů, chránit svá chodidla kvalitní a vhodnou obuví. Dobré je mít vždy u sebe základní potřeby pro poskytnutí první pomoci, dostatečné množství potravin, především vody. K pohybu v přírodě bychom měli využívat ten typ trasy pro námi určený druh přesunu (pěšípěší, cyklistika-cyklostezka), pokud se pohybujeme na jiném typu trasy, respektujme absolutní přednost před ostatními. Na neznačených trasách má vždy přednost ten zranitelnější (lyžař před pěším, pěší před cyklistou apod.). Nikdy bychom neměli vcházet nebo vjíždět na trasy nebo jejich úseky, které jsou pro náš druh přesunu zakázány. Pro daný druh přesunu musíme dodržovat pravidla ochrany přírody, pravidla silničního provozu na pozemních komunikacích a další pravidla platná pro pohyb v daném území.
13
Pěší turisté by například v zimním období neměli chodit v lyžařských trasách, a pokud je to možné ani v pásu půl metru na každé straně. Na cyklostezkách pěší turisté chodí v pravé polovině tak, aby je cyklisté mohli zleva objet. Na trasách pro pěší, kde není zakázán provoz cyklistů, umožní pěší turisté cyklistům objetí. Pokud si s sebou turista vezme psa, na trasách společných s cyklisty nebo lyžaři, musí být na vodítku a nesmí ohrožovat cyklisty ani lyžaře. Pro cyklisty platí se střetem pěších ta samá pravidla jako pro pěší turisty, při předjíždění by měli používat zvukového signálu. Lyžaři by měli jezdit zásadně v lyžařských stopách.
14
2.4 Druhy turistiky Za nejznámější a nejrozšířenější typ turistiky lze považovat pěší turistiku, příbuznou jí je o něco náročnější horská a vysokohorská turistika, popřípadě alpinismus. Dále je tu vodní turistika a cykloturistika, při které sice využijeme nějaký druh dopravy, ale k pohonu vynakládáme vlastní síly. Vybrat si můžeme i z novějších druhů turistiky. Jedním je temná turistika a tím druhým je geocaching. Nejnovějším typem je vesmírná turistika, která je teprve v počátcích, ale do budoucna má velké plány. Všechny druhy turistiky budou v následujících řádcích krátce představeny, geocaching bych chtěl popsat trochu podrobněji, protože mě jeho myšlenka zaujala.
2.4.1 Pěší turistika Nejrozšířenější je pěší turistika. Pěší turistiku lze provozovat téměř kdekoli a nic k ní v podstatě není třeba. Stačí mít chuť jít pěšky poznávat okolní krajinu, památky či zvyky a již jste pěším turistou. Při pěší turistice lidé poznávají nová zajímavá místa a o své zážitky se poté dělí se svými přáteli, známými nebo jinými turisty. V minulosti díky takovémuto poznávání zajímavých míst a dělení se o zážitky takto v českých zemích vznikly první turistické značené cesty. Byl to Klub českých turistů, který roku 1889 poprvé u nás označil nějakou trasu. Trasa tehdy vedla ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Turistické značení se v českých zemích tedy používá přes 130 let a od té doby bylo u nás vyznačeno více než 38 500 km cest, což je jedna z nejhustějších a nejdokonalejších turistických sítí ve světě. Ke značení se využívá tak zvané pásové značení, které používá čtyři barvy – zelenou, modrou, žlutou a červenou. Značky jsou většinou umisťovány na stromy, sloupy nebo jiné objekty. Samotná značka je vodorovný barevný pruh doplněný pod a nad ním o bílý pruh. Pokud vede více tras najednou, barvy jsou nad sebou, oddělené bílými pruhy a v daném pořadí (červená, modrá, zelená, žlutá). Na křížení více cest nebo v počátcích cest jsou požívány ukazatele směru, které uvádí místo, kam značka vede a vzdálenost v kilometrech. Například na Slovenskou je místo vzdálenosti v kilometrech uváděn časový údaj v hodinách a minutách.
15
Vyznačené turistické cesty jsou potom také zakresleny v turistických mapách, ve kterých jsou další značky, tzv. topografické značky, uvádějící další údaje o daných lokalitách. Značky byly sjednoceny a v každé mapě nalezneme jejich vysvětlení. Typy a významy turistických značek (obrázky č. 0) červená trasa, hřebenová, místní, okresní modrá, krajská (většinou po vrstevnicích) zelená, okresní (dlouhé trasy po vrstevnicích) žlutá, spojovací cesta, zkratka naučná stezka, vždy zelená kratší vycházkový okruh (například v lázních) odbočka k zajímavému místu odbočka ke zřícenině odbočka k vrcholu změna směru studánka, pramen konec značení
2.4.2 Horská a vysokohorská turistika Odnoží pěší turistiky je horská turistika. Na rozdíl od obyčejné pěší turistiky je nutné mít k provozování horské turistiky další znalosti (složitější orientace v terénu, předvídaní rychlých a častých změn v počasí) a dovednosti (zvládání horolezeckých technik v náročnějších úsecích apod.). Horská turistika je takový přechod mezi pěší turistikou a vysokohorskou turistikou a alpinismem. Alpinismus zahrnuje lezení po skalních cestách volným lezením, lezení po umělých pomůckách, výstupy ve sněhu, ledu a po ledovcích, pohyb na lyžích, pěší přechody. Alpinismus je fyzicky náročnější než horská a vysokohorská turistika a je také náročnější z hlediska výbavy.
16
Za dob Československa jsme horskou a vysokohorskou turistiku mohli provozovat na domácím území (Vysoké Tatry), v dnešní době máme doma možnost pouze pro lehčí horskou turistiku. Nejbližší a stále oblíbenou možností zůstávají stále Tatry, kde však mimo turistické značené cesty smí turisté jen s placeným horským vůdcem Tatranského národního parku, další možností jsou Alpy nabízející méně i více náročné cesty mnohdy vybavené fixním jištěním. Pro horskou turistiku je důležité mít kvalitní vybavení, což v dnešní době není problém. Od dob začátků horské turistiky bylo objeveno mnoho nových materiálů (lehčí, pevnější, odolnější vůči vodě, větru apod.), které našly využití jak pro oblečení a obuv, tak i pro bezpečnostní a jistící prvky.
2.4.3 Geocaching Hodně blízkým druhem pěší turistiky je tzv. geocaching. Geocaching je téměř něco jako hra, která využívá navigačních systémů GPS (Global Positioning System - ) při hledání ukrytých schránek (cache), o nichž jsou známy jen jejich souřadnice. Při jejich hledání pak soutěživí turisté používají přijímače GPS. Schránku po nalezení otevřou, zapíší se a popřípadě vymění její obsah a schránku opět uschovají a zamaskují. Geocaching vznikl 1. května 2005 a v červnu bylo již ve 215 zemích světa přes 171 000 skrýší, z toho asi 700 v České republice, koncem srpna 2009 bylo v ČR téměř 16 000 schránek. Základní myšlenkou geocachingu je ukrývání schránek na místa zajímavá, avšak málo navštěvovaná. Nálezce se tak z popisu uvnitř schránky dozví o novém místě, jeho zvláštnosti a zajímavosti. Schránka obsahuje deník pro zápis jmen nálezců a informace o místě, kde je schránka ukrytá. Může také obsahovat dárek pro nálezce, jenž si ho smí vzít, měl by ho ale nahradit jiným dárkem. Některé schránky obsahují navíc tzv. travelbugy nebo geocoiny opatřené speciální kovovou známkou a číselným kódem. Každý travelbug a geocoin má svůj úkol, který je uveden na webových stránkách k tomu určených (www.geocaching.com nebo i pro české hledače schránek www.geocaching.cz) nebo přímo ve schránce. Nálezce si může odnést nebo si jen opsat číslo travelgugu či geocoinu pro pozdější registraci. Schránky mohou mít různé velikosti (micro, malá, střední a velká), to podle toho, jaký dárek do ní majitel chce umístit. Ty nejmenší schránky se využívají především ve městech nebo na frekventovaných místech. Schránky se dále dělí podle úkolů, které nálezce musí udělat. Existují multi cache schránky – k nalezení finální schránky nálezce musí postupovat podle instrukcí ze schránek předchozích, schránky mystery cache – souřadnice schránky jsou jen přibližné a nálezce 17
přesnou polohu musí rozluštit z šifry nebo hádanky, schránky webcam cache jsou uloženy před veřejnou webovou kamerou a pro potvrzení nálezu schránky stačí jen uložit záběry z kamery, schránky letterbox obsahují razítko, které si nálezce otiskne do svého deníku, dále existují také virtuální cache, u kterých nálezce musí zjistit například jméno na pomníku a odeslat informace vlastníkovi schránky, který nalezení virtuální schránky potvrdí, u schránek earthcache nálezce na místě musí pořídit fotografii nebo zjistit nějaké informace o místě. Zajímavou a jistě důležitou funkci zastávají schránky CITO (Cache In Trash Out Event), na jejichž místě se nálezci schránek scházejí, aby místo vyčistili od nepořádku a odpadků.
2.4.4 Cykloturistika Dalším známým a oblíbeným druhem turistiky je cykloturistika, v podstatě to samé jako pěší turistika, s tím rozdílem, že se vezeme. Za den člověk stihne urazit delší cestu, ale na druhou stranu s kolem se zase nedostane na ta místa, která jsou hůře dostupná. Cykloturistika se začala objevovat na českém území koncem 19. století. Největší rozmach ale cykloturistika zaznamenala po rozšíření horských a trekových kol. Vzniklo hodně cykloturistických oddílů a sdružení. Velkou měrou přispěl vznik cestovních kanceláří zaměřených na cykloturistiku a také stále větší počet cyklotras a cyklostezek, které poslední dobou vznikají kolem měst a obcí.
2.4.5 Vodní turistika Vodáctví, vodní turistika. K rozvoji vodáctví došlo v druhé polovině 19. století, kdy roku 1866 byl založen v Evropě první kanoistický klub. Do Čech se kanoe dostala roku 1875 díky roudnickému lékárníkovi Ferdninandu Zinke, který ji zakoupil od anglických obchodníků. Další kanoe se v Čechách objevují až začátkem 20. Století, kdy je z Kanady přiváží J. R. Ořovský. Zájem o tento druh turistiky rostl a roku 1913 byl v Čechách založen Český svaz kanoistů. První plavidla používaná u nás byly upravené pramice. Příď byla překryta a byly zvýšeny boky a záď a k ovládání se nepoužívaly vesla ale pádla.
18
2.4.6 Temná turistika Temná turistika je druh turistiky zaměřený na místa spojená s utrpením a se smrtí. Pojem temná turistika byl zaveden britskými vědci v roce 1996. Mezi cíle temné turistiky patří bojiště, místa katastrof a to přírodních i těch způsobených člověkem (Pompeje, Ground Zero v New Yorku, vězení Alcatraz), popraviště, vyhlazovací tábory, koncentrační tábory. Ve světě patří mezi nejvyhledávanější cíle temné turistiky již zmíněné Ground Zero v New Yorku, Pompeje nebo vyhlazovací tábory Osvětim a Auschwitz-Birkenau v Polsku, jaderná elektrárna Černobyl, Hirošima, věznice Tuol Sleng v Kambodži. V České republice bychom mohli za cíle temné turistiky považovat Terezín, nacisty vypálené Ležáky či Lidice.
2.4.7 Vesmírná turistika Nejnovějším, avšak ne moc rozšířeným typem turistiky je vesmírná turistika. Za vesmírného turistu lze považovat člověka takového, kterýž si financoval cestu do vesmíru z vlastních finančních prostředků bez podpory státní organizace. Vesmírnou turistiku provozuje ruská kosmická agentura Roskosmos, propagaci a vyhledávání zájemců americká firma Space adventures. Zájemci o vesmírnou turistiku musí projít lékařskou komisí a absolvovat půlroční výcvik ve středisku kosmonautů ve Hvězdném městečku. Ač se jedná o nejnovější druh turistiky, a že není zrovna nejlevnější záležitostí, pár jedinců výlet do vesmíru již uskutečnilo. Prvním vesmírným turistou byl v roce 2001 Američan Dennis Tito (strávil ve vesmíru 7 dní), o rok později Jihoafričan Mark Shuttleworth (ve vesmíru pobyl 9 dní). Výlet podnikli na raketoplánech Sojuz a každý zaplatil 20 milionů amerických dolarů.
19
3 Kurz pěší turistiky 3.1 Představení oblastí Pro kurzy pěší turistiky jsem vybral oblast chráněné krajinné oblasti Železné hory a chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy v nejbližším okolí řeky Chrudimky a řeky Doubravy.
3.1.1 Oblast CHKO Železné hory Název hor souvisí s těžbou železné rudy v minulosti a načervenalému zabarvení hornin způsobeným oxidem železa. Železné hory leží zhruba uprostřed České republiky v severozápadní části Českomoravské vrchoviny, leží mezi městy Třemošnice, Ronov nad Doubravou, Slatiňany, Nasavrky, Trhová Kamenice, Ždírec nad Doubravou a Chotěboř. Nadmořská výška Železných hor se pohybuje v rozmezí mezi 268 m n. m. (Slatiňany) do 668 m n. m. (Vestec u Trhové Kamenice) a jejich rozloha je téměř 600 km2. Co se týče geologického podloží, je jedno z nejsložitějších, nejrozmanitějších a nejstarších v republice. Vyskytují se zde prahorní a starohorní metamorfity, prvohorní magmatity a vrstvy druhohorního až čtvrtohorního stáří. Vodstvo Železných hor tvoří především řeky Chrudimka a Doubrava. Celková délka Chrudimky je 108 km, z toho 1/3 protéká Železnými horami. Chrudimka je zajímavá také tím, že na jejím poměrně krátkém toku leží hned několik, přesněji pět, přehrad (Hamry, Seč I a II, Křižanovice, Práčov), z nichž čtyři leží uvnitř chráněné krajinné oblasti. Řeka Doubrava se svou celkovou délkou 90 km tvoří západní hranici Železných hor. Zajímavé je, že v dávné minulosti byla Chrudimka jejím přítokem. Původní smíšené lesy byly v minulosti nahrazeny smrkovými, v dnešní době však probíhá obnova smíšených lesů. Pokud chceme vidět původní lesy, musíme navštívit přírodní rezervaci Polom. V blízkosti Chrudimky a Doubravy, které tvoří četné meandry, se vyskytují lužní lesy a mokřadní louky a pastviny. Celkem zde žije přes 1200 druhů rostlin a 280 druhů obratlovců a stovky bezobratlovců.
20
3.1.2 Oblast CHKO Žďárské vrchy Oblast leží přibližně ve středu Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce v rozmezí 490 m n. m. a 836 m n. m. mezi městy Trhová Kamenice, Hlinsko, Borová, Jimramov, Nové Město na Moravě, Nové Veselí, Sázava, Havlíčkova Borová a Ždírec nad Doubravou na území větším než 700 km2. Podloží je převážně břidlicové s rulovými věžemi. Ve čtvrtohorách za působení mrazu byl narušen granitový povrch, čím vznikla kamenná moře. Odolná místa, která tento proces přežila, např. Čtyři palice, Zkamenělý zámek nebo Devět skal, jsou v dnešní době známou lezeckou oblastí. Ve Žďárských vrších pramení již dříve zmíněná řeka Chrudimka, protéká tudy řeka Svratka a Sázava, rybníků je zde také nespočet, např. jedny z největších Velké Dářko a Řeka. Území je pokryto z více jak poloviny lesem, původní jedlovobukové lesy byly stejně jako v Železných horách nahrazeny smrky. Významnými a ceněnými územími jsou rašelinné louky a rašeliniště v oblasti Velkého Dářka a Starého Ranska s výskytem ohrožených druhů rostlin a živočichů. 3.1.2.1 Řeka Chrudimka Řeka pramení v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, kudy také její téměř jedna třetina protéká, přesně je to 27,9 kilometru, a u města Trhová Kamenice pokračuje dále sousedící neméně známou a zajímavou chráněnou krajinnou oblastí Železné hory. Pramen řeky Chrudimky, která dostala jméno podle okresního města Chrudimi, kterým protéká, než se v krajském městě Pardubice vlévá do Labe, leží mezi obcemi Svratouch a Filipov, což je necelých 10 kilometrů od města Hlinsko. Pramen leží v nadmořské výšce 680 metrů. U řeky Chrudimky se uvádí ještě druhý pramen, který se nachází nedaleko obce Dědová (severně od obce Filipov), avšak ten je z důvodu úprav vodního toku pro turisty méně atraktivní. Celková délka toku od pramene po ústí do Labe je 104,4 kilometru. Na řece stojí několik přehrad, z nichž největší je Seč a několik větších měst, např. Hlinsko, Trhová Kamenice, Horní Bradlo, Slatiňany a Chrudim.
21
3.1.2.2 Řeka Doubrava Pramen řeky leží v rašeliništích poblíž obce Radostí ve výšce 626 metrů nad mořem. U Ždírce nad Doubravou chráněnou krajinnou oblast opouští a pokračuje pod západními svahy Železných hor přes města Chotěboř, Třemošnice a Ronov nad Doubravou do Labe, do kterého se vlévá u města Záboří nad Labem. Na Doubravě leží přehrada Pařížov se zajímavou a krásnou kamennou hrází.
22
3.2 Kurz „na těžko“ Kurz bude probíhat některý týden v červnu, jeho délka je pět dní (od pondělí do pátku). Místem konání pro kurz budou Žďárské vrchy a Železné hory v povodí řeky Chrudimky a Doubravy. Trasa v povodí řeky Chrudimky povede z valné části podle trasy vlastivědné stezky „Krajem Chrudimky“, která je dlouhá 82 km. Trasa vlastivědné stezky vede převážně po značených turistických cestách, v ostatních místech je značení vlastní, s vyznačenými odbočkami k zajímavým místům. Podél toku od pramene po město Chrudim je v nejzajímavějších místech instalováno 31 informačních tabulí (čísla u některých míst zastavení na trase kurzu „na těžko“). Tato vlastivědná stezka (obrázek č. 1) byla budována v letech 1972 až 1973. Největším dílem se na ní podílel pan Vlastimil Bálek, v té době okresní konzervátor ochrany přírody. První znaky jednotlivých tabulí byly tehdy nakresleny akademickým
malířem
Janem
Hlínou
z Heřmanova Městce. Autorem znaku stezky je pan Stanislav Valášek. Stezka byla roku 1997 rekonstruována Českým svazem ochránců přírody
Obrázek č. 1 – znak vlastivědné stezky.
z Nasavrk za odborné a finanční pomoci Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory a České spořitelny. Texty na informačních tabulích doplnili pracovníci Okresního muzea v Chrudimi, Městského vlastivědného muzea a galerie v Hlinsku, Souboru lidových staveb Vysočina, Povodí Labe, sídel ležících při trase stezky a mnoho dalších organizací a jednotlivců. Začátek našeho putování je v obci Svratouch, která je součástí města Svratka. Na místo se účastníci kurzu dostanou autobusem zařízeným Vysokou školou polytechnickou Jihlava. Dopravu by mohl poskytnout Husták-Autobusová doprava, s. r. o., Znojemská 78, 586 01 Jihlava, telefon 567 161 248, email
[email protected], webové stránky www.hustak.cz. Cena za ujetý kilometr je 28 Kč včetně DPH a 140 Kč za 1 hodinu čekání. Z Jihlavy do obce Svratouch je trasa přes Velký Beranov, Bohdalov, Žďár nad Sázavou, Herálec a Svratku dlouhá 65 km, zpět rovněž 65 km. Kurz bude končit v obci Bílek, odkud je to přes Marieves, Chotěboř, Jitkov, Českou Bělou a Havlíčkův Brod do Jihlavy 50 km. 23
Celkem tedy 2 krát 65 km plus 2 krát 50 km což je 230 km celkem. Při ceně 28 Kč za 1 km je celková cena 6440,- Kč. Pro potřeby kurzu by mohl být využit autobus typu SOR LC9,5 pro 36 osob, cena za dopravu by při plném obsazení autobusu byla 179 Kč, při počtu například 30 osob by cena byla 215 Kč. Plus cena za veřejnou dopravu z Chrudimi do Starého Dvora, kde proběhne zrychlený přesun, cena jízdného pro jednu osobu 22 Kč. Cena za stravování by při nízkých cenách byla 300 až 400 Kč za den (teplé obědy i večeře v hospodách), za kurz 1500 až 2000 Kč. Celková cena (doprava a stravné) by potom byla při plné obsazenosti autobusu Husták 36 osobami 201 Kč, při obsazenosti 30 osobami 237 Kč, se stravováním by se cena pohybovala mezi 1701 Kč a 2237 Kč. Protože je kurz pořádán ve všední dny, problém se stravováním by neměl nastat. Trasa kurzu prochází mnoha městy a městečky, ve kterých je dost hospod a restaurací i obchodů, a protože většina hospod a restaurací je nižších kategorií, ceny jsou velice příznivé (150 Kč až 200 Kč za jídlo i s nápojem).
3.2.1 Trasa a zastávky kurzu „na těžko“ Itinerář kurzu „na těžko“ (místa zastavení nebo změny značení, průběžné a celkové kilometry a souřadnice GPS) je uveden v příloze číslo 1 (příloha č. 1 – itinerář kurzu „na těžko“) na stranách 79 (část 1) a 80 (část 2). Město Svratka Nejstarší zpráva o Svratce pochází z roku 1350, kde se píše o rychmburském panství. V 18. století vlastnil panství rod Kinských, který ho počátkem 19. století prodal bavorskému šlechtici Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi. Tou dobou zde byla zprovozněna papírna Ignáce Fischera na Cikánce u Svratky a později potom sirkařská továrna Ignáce Gebase. Roku 1928 byla otevřena Sokolovna, dále bylo město elektrifikováno, propojeno s okolím novými silnicemi a autobusovými spoji a byl postaven nový hotel. Vše vedlo k rozvoji turistického ruchu v okolí, které je známo svými přírodními i kulturními zajímavostmi. Jihovýchodně od Svratky je potom ráj všech „skálolezců“ – střed Žďárských vrchů, kde je nespočet břidlicových a rulových skal. Možnosti lezení v CHKO Žďárské vrchy nalezneme na internetových stránkách http://www.zdarskevrchy.cz/horolezectví. V celém okolí Svratky je potom nespočet běžkařských cest pro milovníky bílé stopy a také několik sjezdovek. 24
Odtud bude zahájena naše cesta nazvaná „Železnými horami Žďárskými vrchy za Chrudimkou a Doubravou“. První kroky nás povedou 0,5 km na sever po asfaltové silnici Tučkově hájence. U Tučkovy hájenky Od roku 1990 je toto místo chráněnou přírodní památkou. Jedná se o vlhké rašelinné louky s výskytem ohrožených druhů fauny i flóry. Od hájenky je to necelý 1 km západně po lesní cestě k prameni řeky Chrudimky, kde může oficiálně započnout naše putování s Chrudimkou. V polovině cesty se napojíme na turisticky značenou stezku zelené barvy, která nás povede do obce Hamry. 1. Pramen řeky Chrudimky Pramen je u značené stezky vyznačen informační tabulí, což je také 1. zastávka stezky. Řeka z poměrně plochého území Žďárských vrchů se u Hlinska zahlubuje do údolí, které se stává výrazným ve střední části toku v Železných horách. Pokračujeme po zelené značce 2,2 km severozápadním směrem po polní cestě k obci Filipov, kde se dostaneme znovu na asfaltovou silnici. Bahna Asi 300 metrů severně od obce Filipov leží další rašelinná louka, přírodní památka Bahna. Vidět zde můžeme skokana hnědého, ropuchu obecnou, čolka horského nebo zmiji obecnou. Z Filipova vede zelená značka jihozápadním směrem necelého 1,5 kilometru do obce Kameničky. 2. Kameničky První zmínky o obci jsou už ze 14. století a nejstarší stavba, původní gotický kostel, je z poloviny století stejného. Obec proslavili hlavně malíři, ale také spisovatelé, které uchválila okolní příroda Vysočiny, z nichž Antonín Slavíček a K. V. Rais byli asi nejznámější. Kameničky a okolí jsou považovány za jádro Českomoravské vrchoviny s mnoha přírodními a památkovými hodnotami. Díky tomuto byla okolní krajina v roce 1970 vyhlášena Chráněnou krajinnou oblastí. 25
Asi 800 metrů západně od Kameniček se vyskytují další rašelinné louky. Přírodní památka nese název Louky v Jeníkově. Jedná se o komplex rašelinných luk, mokřadů a rákosin na místě, kde dříve bývaly rybníky. K vidění je zde opět ohrožená fauna i flóra. 3. Vojtěchův kopec Jihovýchodně nad obcí Kameničky je další chráněné území, Volákův kopec (673 m. n. m.), rozkládající se na Vojtěchově kopci. Jako v předchozích případech je to také komplex společenstev s převahou rašelinných luk. Na svazích Volákova kopce navíc pramení některé pravostranné přítoky řeky Chrudimky. Na vrcholu kopce je dnes již zatopený lom (obrázek číslo 2) po těžbě kamene. Z kopce je pěkný výhled do okolí, na břehu zatopeného lomu jsou lavičky a ohniště, místní mládež ho v letních dnech využívá ke koupání. Z Kameniček půjdeme jižně směrem na Svratku po žluté značce, která nás dovede na Volákův kopec. Na vrchol kopce k lomu je to od rozcestí se zelenou značkou necelých 800 metrů, takže tam i zpět 1,5 km. Zelená značka nás poté povede zprvu mezi poli, stočí nás mírně na jih, po levé ruce mineme rybník
Kameničky.
Po 2,1 km se dostaneme na místo zvané Lány, kde se zelená značka
Obrázek č. 2 – zatopený lom na Volákově kopci.
potkává s modrou značkou. 4. Lány Místo Lány je typickou přírodní složkou současné krajiny Českomoravské vysočiny. Nivní louky jsou především kolem řeky Chrudimky, která v tomto úseku vytváří četné meandry (zákruty řeky vytvořené vymíláním břehu na jedné straně a usazováním na druhé straně), kde nejčastějším porostem jsou olše a vrby. Od rozcestí Lány je to 2,7 km po modré či zelené značce do středu obce Hamry, kde půjdeme chvíli mimo značku na hráz stejnojmenné vodní nádrže.
26
5. Hamry Osada byla od 14. do 18. století známým střediskem železářské výroby. Původní Hamry ležely v místě dnešní nádrže, kde se kromě těžby železné rudy také ruda upravovala. Za vsí, směrem k Hlinsku, stála stoupa na drcení rud a strusek a opodál kosařský hamr. Ve vsi se zachovaly horácké chalupy s bedněnými štíty a se skládanými lomenicemi. K hrázi je třeba jít ze vsi proti proudu Chrudimky po pravém břehu, kde se mezi domy dostaneme za ves pod zemědělské družstvo. Pokračujeme dále po polní cestě k lesu, která nás zavede k přehradě. Cesta vede nad řekou, lze sejít až k ní a kousek pod hrází přejít na druhou stranu přes dřevěný most. Z tohoto břehu je však nejlépe vidět celá hráz i s odtokovým tunelem a obtokovým přepadem. Výlet od značky na hráz, tam i zpět, je dlouhý 2 km. Hamerská vodní nádrž Hamerská vodní nádrž na řece Chrudimc je jednou z nejstarších sypaných
hrází
v Čechách.
Zbudována byla v letech 190712. Hráz (obrázek číslo 3) má délku
necelých
208
metrů
a vysoká je něco málo přes 17 metrů a plocha nádrže je velká asi jako 90 fotbalových hřišť. Zprvu měla přehrada protipovodňový účel, v 60. letech potom po suchých obdobích
Obrázek č. 3 – hráz hamerské vodní nádrže.
fungovala jako zásobárna vody. Objekt hráze je veřejnosti uzavřen a jako zdroj pitné vody jsou zde pásma hygienické ochrany. V případě zájmu vidět celé vodní dílo, je možné domluvit se se správcem, kterým je Povodí Labe, s. p., pobočka Pardubice. Kontakt je možný na adresách přehrada Hamry, Studnice 112, 539 01 Hlinsko v Čechách, telefon 469 311 427 nebo Povodí Labe, s. p., Cihelna 135, 530 09 Pardubice, telefon 466 868 211, email
[email protected].
27
Z Hamrů můžeme pokračovat do Hlinska buď po zelené značce, nebo po modré značce. Zelená značka vede podél řeky k východnímu okraji města, dále městem přes jeho centrum a opouští Hlinsko jihozápadním okrajem města. Trasa je dlouhá 3,2 km. Modrá značka vede přímo na jižní okraj města přes místo nazývané Svatojánské lázně a přivede nás do centra Hlinska přímo. Trasa měří necelé 3 km. V centru se obě trasy spojují na rozcestníku, naše cesta bude směřovat dále po zelené značce směr Kouty a Vítanov. 6. Svatojánské lázně Léčebné lázně zmíněné již v 16. století se udržely až do 19. století. Jejich léčebná funkce souvisela především s pramenem u kaple sv. Jana Křtitele z roku 1645, s čistým prostředím a ovzduším. 7. Hlinsko Hlinsko leží na hranici Žďárských vrchů a Železných hor a jeho historie sahá až do 12. století. Město leželo na obchodní cestě mezi Chrudimskem a Moravou a stará tvrz v centru města sloužila jako celnice. Ke stavbám, které stojí za zhlédnutí, patří tvrz (zmínka již z počátku 15. století), radnice (rok 1792), Ježdíkův dům (1904) s nástěnnými sgrafity a část města zvaná Betlém. Radnice byla koncem 16. století vystavěna ze dřeva, koncem století 18. byla přestavěna v barokním stylu. Na radnici je nad vchodem k vidění znak města – přední polovina bílého koně s modrou uzdou (obrázek č. 4). Možná někoho zarazí, stejně jako mne, že je znak stejný s městským znakem Pardubic (obrázek č. 5). Pro vysvětlení – první historicky doložená zpráva o Hlinsku pochází až z první poloviny 14. století, kdy bylo Hlinsko pány z Pardubic povýšeno na městečko, kteří měli stříbrného koně v červeném poli ve znaku. Tento znak Hlinsko používalo na pečeti ještě v 18. století, roku 1821, aby se odlišili, zaměnili koně ve skoku za koně s nakročenou přední pravou nohou a místo zlaté uzdy mu dali uzdu modrou.
Obrázek č. 4 – znak Hlinska.
Obrázek č. 5 – znak města Pardubice.
28
Ježdíkův dům je zdoben sgrafity od Mikoláše Alše, která zobrazují Jiřího z Poděbrad a vítězství obyvatel Hlinska nad Švédy. Čtvrť zvaná Betlém (obrázek č. 6) leží mezi bývalou tvrzí a kostelem. Domy jsou roubené a stavěli si je zde drobní řemeslníci od počátku poloviny 18. století. Část čtvrti je prohlášena za rezervaci lidového stavitelství a některé objekty jsou veřejnosti zpřístupněny. Každý z domečků
je
opatřen
tabulí
s jeho stručnou historií v jazyce českém, anglickém a německém. Prohlídky jsou doplňovány
Obrázek č. 6 – čtvrť Betlém v Hlinsku.
různými výstavami, např. drátenictví, hrnčířství, oděvy. Zájemci mají možnost zakoupit si nějakou upomínkovou keramiku nebo bylinky. Většina domků je nějakým způsobem využívána. Nalezneme v nich čajovnu, kavárnu, kde nabízí výborné zákusku vlastní výroby (doporučit mohu ořechové trojhránky, které jsou opravdu výborné). V dalším domku je prodejna hudebnin, v jiném se můžeme občerstvit v hospůdce s venkovním posezením. V jednom domku je pokladna, kde lze zakoupit suvenýry či vybrat z prospektů další místo ke zhlédnutí, v blízkosti je domek s dobovými dílnami zpestřené ukázkami. Čtvrť Betlém je normálně zpřístupněna, objekty mají však svou provozní dobu. Otevírací doba je celoročně Od ledna do března je otevřeno od 8.00 do 16.00 hodin, v sobotu od 8.00 do 11.00 hodin a v neděli a pondělí je zavřeno. Od dubna do června a od září do prosince je otevřeno denně mimo pondělí od 8.00 do 16.00 hodin a v červenci a srpnu je otevírací doba stejná, avšak prodloužena do 17.00 hodin. Pro celý rok je společná polední přestávka mezi dvanáctou a jednou hodinou odpolední. Vstupné je 25 a 15 Kč, rodinné 75 Kč, pro školy jsou speciální prohlídky a program Živá historie 25 Kč, příplatek za fotografování je 20 Kč. Z centra města Hlinska půjdeme dolů po proudu řeky, po levém břehu po zelené značce směr obec Kouty a Vítanov. V ohybu řeky, před tím než přejdeme na levý břeh, můžeme vidět 29
vpravo nahoře nedávno přestavovanou sjezdovku. Dříve končila sjezdovka u hlavní silnice, dnes silnici lyžaři mohou přes cestu přejet zbudovaným mostem. Další zajímavou zastávkou na naší trase je Králova pila. Leží na levém břehu řeky asi 5,5 km od centra Hlinska. Než na toto místo dojdeme, Chrudimku překročíme pět krát. Cesta je zajímavá až ve své druhé polovině, kde má řeka spoustu ohybů, meandrů. 8. Králova pila Pila se datuje do 14. století, počátkem 18. století byl přistavěn mlýn. Objekt je kulturní památkou, avšak soukromý, zachována je mlýnice se zařízením, včetně hnacích kol. Bohužel je objekt využíván jako zemědělská usedlost, takže toho k vidění moc není. Tato pila je jednou z 90 pil, které Chrudimka a její přítoky poháněla. Dále to bylo 209 mlýnů, 11 hutí, 2 papírny, 13 olejen, 9 dřevoobráběcích dílen, 2 kovoobráběcí dílny, 3 prachárny, 6 sklářských stupníků a brusíren a řadu soukenických, plátenických valchoven, od roku 1900 také elektrárny. V následující části trasa téměř kopíruje řeku protékající okrajem lesa. Od Královy pily je to 1,5 km po zelené značce po levém břehu Chrudimky k osadě Veselý kopec a ke skanzenu Vysočina. 9. Veselý kopec Osada
rozptýlených
zemědělských
usedlostí v původní krajině.
Kromě
původních domků (obrázek č. 7) zde nalezneme
také
mnoho
technických
památek, které fungují především na vodní pohon - mlýn s varnou povidel, olejna, pila, stupník na tlučení třísla (zařízení sloužilo k tlučení smrkové nebo dubové kůry pro koželužařské účely). První zmínky o osadě jsou již z poloviny 17. století. Od roku 1972 je zde
Obrázek č. 7- původní roubené domky na Veselém kopci.
zpřístupněna stále se rozšiřující expozice. K původním obydlí přibývají stále nové stavby, zajímavé stavby lidové jsou rozebrány a dovezeny do skanzenu, kde jsou ošetřeny a postaveny zpět do původního stavu. Do skanzenu takto přibyla například olejovna z Damašku
30
u Pusté Rybné, stodola ze Sádku u Poličky nebo stupníky z Klešic u Heřmanova Městce. Kromě expozice jsou zde pořádány různé kulturní programy spojené s lidovou tradicí. Skanzen je otevřen od 24. dubna do konce října denně mimo pondělí. V dubnu je otevírací doba od 9.00 do 16.00 hodin, poslední prohlídka s průvodcem je v 15.00 hodin, od května do srpna je otevřeno od 8.00 do 17.00 hodin, poslední prohlídka s průvodcem hodinu před uzavřením a v záři je otevřeno od 8.00 do 16.00 hodin s poslední prohlídkou opět hodinu před koncem. Vstupné je 50 a 30 Kč, rodinné 150 Kč, při kulturních akcích 65 a 40 Kč, příplatek za fotografování je 20 Kč. V měsíci červnu se ve skanzenu na Veselém kopci koná kulturní akce s názvem Homo Faber, což je výstava ve statku z Mokré Lhoty věnovaná řemeslníkům oceněným titulem Nositel tradice. Ze skanzenu se vydáme opět po zelené značce, která je spojena se žlutou, a dovede nás na náves obce Dřevíkov vzdálené 1 km. Cesta vede po levém břehu řeky, avšak se od ní se trochu vzdaluje, ne však na dlouho. 10. Dřevíkovská náves První zmínky o Dře víkově jsou z počátku 16. století. Nejzajímavější zástavba Dřevíkova se nachází přímo na návsi. Jsou zde dochovány původní roubené chalupy, které nebyly zničeny požárem v roce 1862. Na chaloupce č. p. 26 na levé straně návsi je zespodu v čele krovu nápis ve staročeštině datovaný do roku 1786. Charakter vsi byl také ovlivněn židovskou kolonizací na počátku 18. století, dům č. p. 43 byl původně synagogou. K tomuto domu se dostaneme z návsi dolů uličkou za autobusovou zastávkou. Ulička je nazývána Židovská ulička, na jednom z prvních domů po pravé straně je štítek (obrázek č.8) s povídáním o uličce a pár reliéfů. Samotný dům
Obrázek č. 8 – označení židovské uličky.
č. p. 43 je v dnešní době rodinným domem, a tudíž na něm není tedy nic moc k vidění.
31
Severozápadně od obce na okraji lesa, GPS
souřadnice
hřbitova
jsou
49° 46´ 6´´ N a 15° 49´ 37´´ E, leží židovský hřbitov (obrázek č. 9) založen po roce 1740. Hřbitov je obehnán nevysokou kamennou zdí, dovnitř se lze dostat zastřešenou vstupní branou, kde jsou k přečtení informace o hřbitově. V přední
části
jsou
hroby
novější,
nejnovější datum, které jsem zahlédl, byl
Obrázek č. 9 – židovský hřbitov u Dřevíkova.
z roku 1994, v zadní části jsou potom hroby starší a řidčeji uspořádané, nejstarší je prý z roku 1749. Nejvíce mě zaujal náhrobek ve formě železné desky a nejvíce mě pobavilo jméno pozůstalého Roubíčka, jenž často figuruje ve vtipech s židovským námětem. Na židovský hřbitov je to 0,5 km, nejdříve po zelené značce směr Svobodné Hamry, poté polní cestou vlevo k lesu. Kousek za obcí je u pravé krajnice na bříze modrá židovská hvězda s šipkou a u levé krajnice odbočka po polní cestě. Od hřbitova můžeme jít dále po polní cestě, kterou jsme přišli, směr sever. Cesta nás povede dolů z kopce zpět k řece, na okraj golfového hřiště Svobodné Hamry, odkud půjdeme na východ, vpravo po proudu řeky, po jejím pravém břehu, až do středu obce Svobodné Hamry, vzdálenost asi 700 metrů. 11. Svobodné Hamry Hamr nad Kamenicí je připomínán od 15. století jako jedno z nejstarších železářských středisek Železných hor. Výroba zanikla koncem 17. století a využívala rudu těženou v okolí. Historické jádro je tvořeno zámečkem postaveným na místě bývalé tvrze Odranec ze 17. století (zámeček je dějištěm povídky Špačci od K. V. Raise). Velice pěknou roubenou stavbou je hostinec kousek od řeky, který mě osobně velice zaujal a doporučuji jeho návštěvu a vyzkoušení kuchyně. Celý interiér je dřevěný, od podlahy ke stropu, stejně tak veškeré vybavení. Pan hostinský se při otázce, zda stavení opravdu funguje jako hospoda již 280 let, jak praví úvodní stránka jídelního lístku, chlubí, že pravděpodobně ještě déle, neboť v krovu je uvedeno datum 1794.
32
Vodní kovací hamr (obrázek č. 10) stojí hned naproti hostinci. Otevřen je od května do srpna v pátek od 13.00 do 17.00 hodin a v sobotu, neděli a ve svátky od 9.00 do 17.00 hodin s hodinovou polední pauzou ve 12.00 hodin. V září je otevřeno stejně jako přes léto, otevírací
doba
je
o
hodinu
zkrácena. Základní vstupné je 5 Kč, rodinné je 15 Kč, příplatek
Obrázek č. 10 – hamr ve Svobodných Hamrech.
za fotografování 20 Kč. Hamrem provází paní Pšornová, prohlídku mimo otevírací dobu je možné si s ní domluvit na telefonním čísle 469 326 415 nebo 469 333 175. Ze Svobodných Hamrů budeme pokračovat po zelené trase směrem k Trhové Kamenici. Značka nás zavede cestou na zastávku č. 12 k Trhovokamenickým rybníkům, ke kterým je to zhruba 1,5 km. Trasa zde vede kousek po hlavní silnici z Trhové Kamenice do Hlinska. 12. Trhovokamenické rybníky Tyto rybníky patří k nejstarším na Chrudimsku, protože pochází již z 15. století. Rybníky se jmenují Mlýnský a Zadní (zvaný také Velký), dříve ještě rybník Rohlík. Rybníky a přilehlé vlhké louky jsou přírodní památkou chránící vzácné vodní a bažinné rostliny a vodní ptactvo. Z rostlin je to kupříkladu kosatec žlutý, leknín bílý, z ptactva potom ledňáček říční nebo racek chechtavý. Místní meandry jsou v těchto místech nenarušeny lidskou činností. Od rybníků už je to jen 1 km po zelené a červené značce, které se spojují na hlavní silnici nad rybníky, na náměstí v Trhové Kamenici.
33
13. Trhová Kamenice První písemná zmínka o sídle je z roku 1349. Jádrem sídla byla tvrz, po bitvě na Bílé hoře připadla tvrz Nasavrkům a stala se z ní fara, jedná se o budovu napravo od kostela (obrázek č. 11) s č. p. 1. Dnes je v budově muzeum a výstavní a obřadní síň. Najdeme zde také muzeum strašidel. V 80. letech 19. století v Trhové Kamenici také pobýval a vyučoval K. V. Rais, což dokládá pomník v parku a pamětní deska na domě u kostela. Na počátku 20. století zde fungovala sklárna a brusírna skla a jedna parní a tři vodní pily. Dnes je známá výrobna vánočních ozdob. Obrázek č. 11 – kostel a bývalá tvrz.
Z Trhové Kamenice pokračujeme směrem k obci Hluboká. Na výběr máme ze dvou možností. Buď půjdeme po kratší necelé 3 km dlouhé žluté značce částečně podél toku řeky, nebo můžeme jít opět po zelené značce, více zajímavější, která měří 3,2 km, a zavede nás do obce Zubří s přilehlou přírodní rezervací Zubří a k rozhledně Zubří. Obec Zubří leží v polovině cesty mezi Trhovou Kamenicí a Hlubokou na zelené trase, tedy 1,6 km z Trhové Kamenice. 14. Zubří Zubří je malá obec mezi Trhovou Kamenicí a Možděnicemi připomínána již roku 1547. Původní tvrz byla počátkem 18. století přestavěna na zámeček, který po připojení Zubří k nasavrckému panství zanikl. Na zuberském kopci byla v letech 1704 až 1705 postavena poutní kaplička Jana Nepomuckého. V blízkosti obce leží stejnojmenná přírodní rezervace vřesovišť s mnoha prameništi. Severně nad obcí při zelené trase je možnost navštívit rozhlednu. Rozhledna je vysílač mobilních operátorů, který je vysoký 55 metrů. Zhruba do jedné třetiny je obložen dřevem, vyhlídková plošina je ve výšce 39 metrů a vede na ní 182 schodů. Ze Zubří můžeme jít dále po zelené značce do obce Hluboká a dále potom do obce Horní Bradlo. Naše trasa však povede ze Zubří po žluté značce do obce Možděnice, kde je část skanzenu Vysočina. Do Možděnic je to asi 1,5 km, pokračovat potom můžeme lesem na 34
severozápad po lesních cestách podél Dlouhého potoka na silnici na konci obce Křemenice. Cesta je dlouhá necelých 2,4 km. Na okraji lesa si můžeme prohlédnout památník rodiny Eisovy. Poté, co se z lesní cesty dostaneme na silnici, půjdeme vpravo na sever, směr obec Hluboká přes obec Polom, kde se můžeme zastavit u kostela sv. Kunhuty. Po 1 km chůze po silnici dojdeme do táhlé pravotočivé zatáčky, ve které je odbočka vlevo na lesní cestu značenou zelenou barvou, která nás dovede do přírodní rezervace Polom vzdálené 2 km od rozcestí. Možděnice Možděnice byly založeny v 15. století jako osada rolníků, lesních a rybničních dělníků. Byly tu 2 hamry, mlýn a pila. Dnes je zde zachována stará kovárna, truhlářská a kovářská dílna, za pozornost stojí také roubená škola z roku 1814 a zvonička. Památník rodiny Eisových Památník stojí na základech bývalé hájovny, kde rodina žila. Josef Eis byl organizátor partyzánské základny v osadách Křemenice a Polom, v letech 1944-45 spolupracoval se skupinami Mistr Jan Hus a Jan Kozina. V červnu roku 1945 byl umučen v Terezíně. GPS souřadnice jsou 49° 46´ 20´´ N a 15° 46´ 27´´ E. Kostel sv. Kunhuty v obci Polom Renesanční kostel z počátku 17. století, postavený na místě původního gotického kostela, vzpomínaného již roku 1450. Opraven byl roku 1880, z této doby je nový strop v lodi. Zvonice na hřbitově je také z počátku 17. století. Přízemí zděné, tvoří vstup na hřbitov. Kostel je již odsvěcen, uvnitř jsou k vidění pozůstatky oltáře asi z roku 1847, dále se po zemi válí zbytky kazatelny z druhé poloviny 17. století. Hlavní vstup je zavřený, dovnitř je možné dostat se zbořenou sakristií. 15. Polom Polom je přírodní rezervace zřízená roku 1933, avšak již koncem 19. století byla tehdejším majitelem zakázána hospodářská činnost. Přírodní rezervace má dvě části – Malý a Velký Polom. Jedná se o pralesovitý charakter lesů, tak jak by nejspíš vypadaly lesy bez zásahu člověka. Na severozápadních svazích se nachází zbytek pralesní jedlové bučiny s javorem klenem a smrkem. Jedná se o jednu z nejvzácnějších lokalit v Železných horách. Nejvyšší 35
strom jaký tu byl zaznamenán je jedle "Stará královna" (výška 46 metrů, obvod 580 cm, která padla roku 1903 ve stáří 300 let. Z pralesa Polom pokračujeme po zelené značce do obce Horní Bradlo. Cesta na náves vede z kopce a je dlouhá 1,8 km. 17. Bradlo Ve skutečnosti jsou to Bradla dvě . Horní Bradlo leží na pravém břehu Chrudimky (obrázek č. 12) a Dolní na opačném břehu. Zprvu, kolem roku 1329, Bradlo patřilo k hradu Oheb, později bylo připojeno k Nasavrkům. Nad obcí byla koncem 19. století postavena kaple Panny Marie, uvnitř je hrobka sklářské rodiny Rücklů. Bradlo bylo od poloviny 19. do poloviny 20. století sklářskou obcí.
Obrázek č. 12 – řeka Chrudimka u Bradla.
Severně od Bradla v obci Krásné nemůžeme přehlédnout televizní vysílač o výšce 182 metrů vztyčený roku 1960. Než půjdeme dále k vodní nádrži Seč, uděláme si ještě odbočku po žluté či červené značce, vedou zde obě souběžně, do obce Lipka. Zacházka do Lipky bude dlouhá necelé 2 km. Lipka Jižně od Bradla leží malá obec Lipka s jedním z nejstarších míst Železných hor, kterým je stará tvrz z roku 1303. Jihozápadně od tvrze také již přes 600 let roste jedna z nejstarších lip na Chrudimsku. Z Lipky půjdeme zpět po žluté značce na rozcestí za Bradlem, odkud se vydáme po modré značce směr Paseky a Přemilov. Cesta zde vede údolím podél řeky, v chatové oblasti Paseky přejdeme z levého břehu na pravý a půjdeme lesem přes tři pravostranné přítoky Chrudimky, z nichž jeden nese název Luční potok, do obce Přemilov. Z Bradla do Přemilova je to 3,3 km.
36
18. Přemilov Osada z druhé poloviny 17. století. Okolní údolní nivy jsou častým místem pro letní dětské tábory. Přemilov leží nad zákrutem řeky, kde je koryto hloubeno v tvrdých rulách. Tato hornina tvoří četné skalky, místy sutě a balvanité řečiště. Tento úsek řeky patří k nejkrásnějším místům toku a některé části jsou nejcennějšími územími Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Nedaleko od Přemilova v obci Klokočov je památná lípa velkolistá, jejíž stáří je něco kolem 1000 let. Pověst praví, že v jejím stínu odpočíval i král Václav IV. Z Přemilova už je to jen co by kamenem dohodil na počátek vodní nádrže Seč, přesně 2,8 km po modré značce po pravém břehu Chrudimky. Nádrž začíná u obce Březinky, která je na levém břehu. Dále je to asi 1,5 km do chatové oblasti Ústupky stále po modré značce, po které po dalších 1,8 km dojdeme ke zřícenině hradu Oheb tyčící se na skále nad přehradou. 19. Vodní nádrž Seč Se stavbou hr áze (obrázek č. 13) se započalo
v roce
1925
a
byla
dokončena roku 1934. Nejdříve byl zbudován most, poté byl souběžně se stavbou správní budovy ražen tunel pod
hradem
z počátku
Vildštejn.
stavby
se
Hned vyskytly
problémy, a to když v srpnu 1925 postihla Železné hory silná průtrž mračen, která zvedla hladinu řeky o 1 metr a zaplavila staveniště. Takovéto problémy provázely stavbu zprvu i dvakrát do roka. Nejdříve bylo
třeba
odstranit
náplavy
a zvětralé horniny, na což bylo použito
přes
17,5
tun
náloží
a poté se v květnu roku 1929 začalo se zděním hráze.
Obrázek č. 13 – hráz přehrady Seč a tunel pod Vildštejnem.
37
Na stavbu byl použit kámen z lomu u Libkova, vzdáleném 8 km. Protože v té době byly používány na dopravu koňské povozy a nákladní automobily, které nebyly výkonné ani nějak zvlášť velké, byla pro dopravu kamene z lomu na stavbu vystavěna lanovka. Denně lanovka dopravila 120 m3kamene z celkového množství 200 000 tun. Kameníci, kteří zdili hráz, měli tehdy k dispozici až 10 ženský sil, které pečlivě omývaly kameny, aby se zdivo dobře vázalo s maltou. V roce 1932 dosáhla hráz výšky 4 metrů a tak mohla být řeka vrácena do svého původního koryta a voda odtékala již dokončenými výpustnými rourami v hrázi. Za 10 let trvání stavby zemřeli na stavbě 4 dělníci, tři byli zabiti explozí při hloubení a jednomu byla rozdrcena hlava válcovým mlýnem, a 10 jich bylo zraněno těžce. Vybudováním přehrady bylo zatopeno několik mlýnů, pil, hospodářských budov a obytných domků, majitelé byly však na tehdejší dobu slušně odškodněni. Přehrada byla postavena jako ochrana před velkými vodami a pro energetické, vodárenské, zemědělské a rekreační účely. Vodní nádrž vytváří jezero dlouhé 7 km o rozloze zhruba 300 průměrných fotbalových hřišť. Výška hráze je 42 metrů, v koruně je dlouhá 160 metrů a široká necelých 7 metrů, šířka v patě hráze je 33 metrů. Vodní elektrárna byla přistavěna v letech 1941 až 1946 1,2 km pod přehradou. Voda je k ní hnána potrubím o průměru 2 metry a délce 1280 metrů. Z celkové délky potrubí je celých 854 metrů dřevěné, o jeho dalším osudu se v nynější době prý rozhoduje. Mělo by být údajně nahrazeno novým a moderním, lidé se však za unikát ve svém kraji postavili a prosadili si alespoň částečné zachování původního dřevěného potrubí. Zřícenina hradu Oheb Oheb byl vystavěn někdy kolem roku 1315 a již od poloviny 16. století byl neobydlený. Okolí hradu Oheb je prohlášeno přírodní rezervací chránící plže a unikátní lesní porosty – podhorské suťové lesy, bory a bučiny s pestrým společenstvem bylin. Ze zvířat zde můžeme spatřit poštolku, výjimečně výra velkého. Z Ohebu je krásný výhled na sečskou přehradu.
38
Z Ohebu půjdeme po modré značce směrem k obci Bojanov. Asi 250 metrů pod zříceninou přijdeme na asfaltovou silnici, po které se půjdeme podívat vlevo dolů 0,5 km po zelené značce na samotnou hráz a tunel pod zříceninou hradu Vildštejn. Poté, co si hráz prohlédneme, se vrátíme zpět na modrou značku, kterou budeme sledovat do Bojanova. Cesta vede podél toku po pravém břehu do chatové oblasti Hořelec, která se rozprostírá na břehu vodní nádrže Seč II., a u Padrťského mlýna přejdeme na levý břeh, po němž dojdeme do Bojanova. 20. Bojanov Bojanov leží převážně na levém břehu řeky Chrudimky na samém okraji chráněné krajinné oblasti Železné hory. Bojanov již v roce 1126 náležel s dalšími 24 osadami k vilémovskému klášteru, v první polovině 14. století připadl k hradu Oheb. Nejzajímavější v obci je barokní kostel sv. Víta z roku 1730 a k němu přilehlá zvonice s dřevěným bedněním. V 16. století se místní pokoušeli dolovat rudy barevných kovů a těžili vápenec. Z této doby je ve svazích nad pravým břehem řeky zachována podzemní štola. Mimo toho se zde vyskytují i vzácné minerály jako na příklad kolumbit, rhodonit nebo skapolit. Z Bojanova půjdeme po modré značce na severovýchod směrem na Mezisvětí a vodní nádrž Křižanovice I., což je z Bojanova do poloviny nádrže necelých 5 km, my ale sejdeme z modré značky již v Mezisvětí po 1,6 km.
Modrá zde vede do Mezisvětí podél silnice, zprvu
po levém břehu, za Novomlýnským rybníkem po břehu pravém. Rybník je napájen z řeky Chrudimky a přímo naproti němu na druhém břehu řeky je na stráni přírodní rezervace Vápnice. Na dolním konci rybníka stojí také mlýn. Mezisvětí Malá obec v údolí Chrudimky na jejím levém břehu. K obci náleží stejnojmenná chatová oblast, která je větší než sama obec. Chaty leží kolem celé vodní nádrže Křižanovice I, kolem které leží obce Křižanovice, Slavice, Hradiště, Nasavrky nebo České Lhotice.
39
21. Vodní nádrž Křižanovice I Nádrž slouží k vodohospodářským a
energetickým
účelům.
Hráz
(obrázek č. 14) je 137 metrů dlouhá a 32 metrů vysoká a zadržuje vodu s plochou 43 fotbalových hřišť. Hráz je
betonová
a
byla
vystavena
za pouhé tři týdny. Pro energetické účely je voda vedena potrubím dlouhým 3,1 km do vodní elektrárny a
vyrovnávací
nádrž
Práčov.
Pro vodárenské účely je u vyrovnávací
Obrázek č. 14 – hráz vodní nádrže Křižanovice I.
nádrže odbočka k úpravně vody Slatiňany-Monaco. Z Mezisvětí půjdeme směrem na České Lhotice. Cesta vede do kopce po silnici, hned ze začátku překročíme Jezerní potok, pravostranný přítok Chrudimky, na náves do Č. Lhtotic je to 3,4 km. Na začátku Lhotic vejdeme na žlutou značku, kterou budeme přes ves sledovat až na rozcestí za vsí, kde se žlutá potkává s modrou. My půjdeme po modré značce směrem na Nasavrky a asi po 400 metrech si budeme moci oddechnout a pokochat se vyhlídkou na rozhledně Boika. Rozhledna Boika Rozhledna (obrázek č. 15) je 14,5 metru vysoká s vyhlídkovou plošinou v 11 metrech, kam se dostaneme po 32 schodech. Rozhledna je dřevěná, jednoduchého stylu, který nějak nekazí prostředí, a je doplněna krytým posezením.
Z vyhlídky
je
pěkný
rozhled
především
severovýchodním směrem, tedy dolů do údolí na Chrudim, Pardubice a jejich okolí. Při pěkném počasí jsou vidět Krkonoše, Orlické hory a Hrubý Jeseník.
Obrázek č. 15 – rozhledna Boika.
40
Od rozhledny pokračujeme po modré, do Nasavrk na náměstí je to už jen 1,7 km do mírného kopce, kde překročíme Derbný potok. 23. Nasavrky Zastávku č. 22 nebude vynechána, ale vrátíme se k ní později, až se budeme vracet k Chrudimce. První zápisky o městě jsou až z konce 14. století, kdy tady již stál kostel, nyní zasvěcen sv. Jiljí, původně gotický, po požáru přestavěn do barokní podoby, a na místě dnešního zámku byla rozlehlá tvrz, která však prý byla postavena už někdy v 10. nebo 11. století a fungovala jako strážnice celníků, kteří dohlíželi na zemské stezky. Nasavrky i s hradem Strádov měl v držení král Karel IV., který je v polovině 14. století daroval biskupu olomouckému Janu Očkovi. Do poloviny 18. století se zde vystřídalo mnoho majitelů, od roku 1746 Nasavrky vlastnil známý rod Auerspergů. Od poloviny 20. století zde fungovala výroba klobouků a čepic a od té doby zde také funguje včelařská škola. Od 90. let má na horním konci náměstí sídlo Správa Chráněné krajinné oblasti Železné hory. Každoročně v létě je na zámku pořádána výstava obrazů českých předních malířů a Nasavrky jsou známé především tzv. Nasavrckým během. V zámku je také stálá expozice „Po stopách Keltů“ a zámek funguje jako informační centrum. Na západním okraji obce roku 1776 založil Jan Auersperg kaštanový sad zvaný Kaštanka, jehož stromy tam rostou dodnes, největší jsou Knížák a Hnědák. Z Nasavrk nepůjdeme dále po modré značce, ale vydáme se po silnici směrem k obci Hradiště. Půjdeme z kopce, znovu přes Debrný potok. Vlevo
za
zatáčkou,
ještě
před
potokem, bude bývalý lom Debrný (obrázek č. 16), odkud byl také brán kámen na stavbu přehrady Seč. Projdeme dále až do obce Hradiště, kde se dostaneme na zelenou značku, jenž nás zavede až ke zbytkům kelt –
Obrázek č. 16 – bývalý lom Debrný u Nasavrk.
ského hradiště, což je zastávka č. 22 a z nasavrckého náměstí je to 2,5 km. 41
22. Keltské hradiště Hradiště zde bylo vybudováno v prvních stoletích před naším letopočtem a zaujímalo plochu asi 20 ha, tedy asi 27 fotbalových hřišť. Mnoho zajímavých archeologických nálezů dokládá, že místo bylo velice významné místo průmyslové a snad také náboženské. Keltové byli prvními obyvateli Železných hor, v té době již dokázali zpracovávat rudy z okol. Jediné dnes viditelné stopy po keltském oppidu jsou dvojité valy a příkopy, které navíc byly v 19. století narušeny stavbou silnice, hřbitova a kostela. Od keltského oppida budeme sledovat žlutou značku na hráz křižanovické přehrady, vzdálenost 900 metrů. Odtud půjdeme podél řeky po zelené značce po pravém břehu. Cesta povede těsně vedle řeky přírodní rezervací Krkanka. Za ohybem řeky zelená povede vzhůru zpět k Hradišti, my půjdeme dále podél řeky a budeme si užívat přírodu, která je tu vskutku nádherná. Po pár set metrech se dostaneme zpět na zelenou, která se vrátila z odbočky na oppidum a půjdeme po ní. Po dalších pár set metrech ze zelené sejdeme na modrou, která nás ale po 300 metrech bohužel vyvede ven z údolí k Libáňským rybníkům a dále po modré značce po zastávkách vlastivědné stezky krajem Chrudimky. To by byla veliká škoda, protože bychom obešli Strádovské peklo, jenž je součástí Slavické obory, což je dle mého názoru nejhezčí část řeky Chrudimky. V turistickém informačním centru Nasavrky paní radí turistům, kteří chtějí projít oborou mimo sezonu (červenec a srpen), aby zavolali panu Peškovi, správci obory, na telefonní číslo 604 992 833 a domluvili se s ním. Sám jsem s panem Peškem telefonicky hovořil a ten k průchodu oborou pro skupinu studentů svolil. Požádal však o telefonické potvrzení vstupu do obory v době kurzu a varoval před muflony, kteří se v místě kolem řeky vyskytují. Strádovským peklem půjdeme zprvu po levém břehu, přejdeme na pravý břeh a podíváme se na zříceninu hradu Strádov a u mlýna pod práčovským hřbitovem přejdeme zpět na levý břeh. Odtud je to jen kousek k hrázi vyrovnávací nádrže Křižanovice II – Práčov, kde budeme pokračovat po modré značce. Tím, že půjdeme Strádovským peklem a nikoli po vlastivědné stezce Chrudimky, mineme zastávky č. 25 Libáňské rybníky a č. 26. Lukavice a zastavíme se až na zastávce č. 27 Práčov a Svídnice. Trasa z Krkanky k hrázi v Práčově je dlouhá 3,8 km.
42
24. Krkanka a Peklo Podle mého názoru snad nejhezčí část řeky Chrudimky. Řeka ve zdejším žulovém podloží vytvořila hluboké údolí, kde řeka místy protéká pod strmými skalisky (obrázek č. 17). Na stráních a skalách rostou především buky a duby, při toku řeky olše, mezi nimi obvyklé jedle, borovice, smrky. Údolí je rozděleno na dvě přírodní rezervace. První rezervací byla Krkanka v roce 1991 a poté níže po proudu Strádovské peklo v roce 1994, které je částí Slavické obory založené 1776 knížetem Auerspergem, kde choval jeleny a muflony. Ze zajímavých zvířat zde můžeme spatřit sovu výra velkého, ledňáčka říčního, jezevce lesního nebo kunu lesní. V poslední třetině
Obrázek č. 17 – Strádovské peklo.
Strádovského pekla jsou zbytky hradu Strádova z poloviny 15. století. Přírodní rezervace Strádovské peklo je díky tomu, že je součástí Slavické obory, přístupné jen v měsících červenec a srpen. 27. Práčov a Svídnice Dříve zde byla papírna, která v polovině 19. století zanikla a byla přestavěna na mlýny. Historie obcí sahá až do 14. století, kdy je založil Jaroš Lacembok z Chlumu spolu s klášterem a kostelem sv. Jakub, které Husité rozbořili. V Práčově je vyrovnávací nádrž Křižanovice II a vodárenská věž, která je vidět už z velké dálky směrem od Pardubic a Chrudimi. O nádrži a věži jsme však mluvili už v části Křižanovice I. Od nádrže půjdeme po modré značce dolů do Práčova, přejdeme do Svídnice a na křižovatce u hospody budeme pokračovat po silnici vpravo. Za mostem přes řeku odbočíme vlevo a půjdeme podél řeky až do Slatiňan přes chatové a zahrádkářské oblasti, mlýn Skály, bývalé pískovcové lomy Škrovád, dnešní lezecké stěny, až k zámku ve Slatiňanech. Cesta je dlouhá 5,7 km a projdeme přes tři zastávky naučné stezky včetně Slatiňan.
43
28. Lukavická štola Štola sloužila k odvodňování pyritových dolů v Lukavici. Je dlouhá 1539 metrů, začíná v Lukavici v hloubce 23 metrů a ústí do Chrudimky u osady Na Pilce. Díky rozkladu pyritu jsou vody hodně kyselé s velkým obsahem železa, což má za následky rezavé zabarvení celé štoly a dna řeky. Kyselé vody také značně poškozovaly zařízení mlýnu Skály, kvůli čemuž byla voda přiváděna novým korytem nad přítokem ze štoly. Pískovcový portál při ústí štoly je chráněn jako technická památka. 29. Škrovád Osada náležící k městu Slatiňany leží na druhohorním pískovci. První zmínky jsou z 15. století za vladyků ze Škrovádu. Od 18. století do poloviny 20. století zde byl těžen pískovec. Těžba patřila k největší ve východních Čechách a pískovec odsud najdeme na mnohých stavbách nejen ve Slatiňanech a Chrudimi. V dnešní době jsou bývalé lomy cvičnými horolezeckými stěnami. 30. Slatiňany První zmínka o Slatiňanech pochází z roku 1294, kdy byla na skalnatém ostrohu nad řekou postavena dřevěná gotická tvrz. Ta byla postupem času přestavována až v 16. století byl místo tvrze
postaven
renesanční
zámek
(obrázek č. 18), který zde s menšími obměnami stojí dodnes. Největší zásluhy na rozvoji města měl rod Auerspergů, který zde až do druhé světové války.
Obrázek č. 18 – zámek ve Slatiňanech.
Po válce byl zámek znárodněn a bylo zde vybudováno hipologické muzeum. Kromě stálé expozice vývoje koně za období 3500 let a zámeckých prostor, jsou na zámku pořádány různé výstavy a koncerty. K zámku náleží rozlehlý anglický park s jezírkem a dřevěnými roubenými domky, kde se zámecké děti učili hospodařit. V těsné blízkosti zámku s parkem můžeme navštívit státní hřebčín s chovem starokladrubského vraníka. Se zámkem je krytou chodbou pro panstvo propojen kostel sv. Martina. Kdy byl přesně založen, se přesně neví, 44
uváděno je datum 1297. Po vypálení králem Matyášem byl barokně přestavěn a poté roku 1892 upraven slatiňanským rodákem Františkem Schmoranzem. Kdo chce tedy navštívit všechny významné památky Slatiňan, nemusí nachodit ani moc kilometrů, všechny jsou hezky pohromadě a všechny stojí za vidění. Otevírací doba zámku ve Slatiňanech: duben a říjen o víkendech a svátcích od 10.00 do 15.00 hodin, květen a červen denně mimo pondělí od 9.00 do 16.00 hodin, červenec a srpen denně mimo pondělí od 9.30 do 16.30 hodin a září denně mimo pondělí od 9.30 do 15.00 hodin. Vstupné: dospělí 90 Kč, děti, studenti, ZTP a senioři 60 Kč, fotografování 100 Kč, videokamera 200 Kč. Ze Slatiňan budeme pokračovat po modré značce 4,1 km po levém břehu řeky do města Chrudimi. Tok je v těchto místech značně ovlivněn člověkem a tak tu není nic moc k vidění. Chrudim je poslední zastávkou vlastivědné stezky Krajem Chrudimky, není však poslední zastávkou naší. Naše cesta v poznávání Železných hor a Žďárských vrchů povede dále, přesuneme se autobusem o 24 km na jiho-západ od Chrudimi do malé obce Starý Dvůr, odkud budeme pokračovat zase po svých. Zrychleným autobusovým přesunem projedeme městy Heřmanův Městec a Prachovice. Města neleží v blízkosti Chrudimky ani Doubravy, nejsou pro nás tedy moc důležitá. Z autobusové zastávky uprostřed obce půjdeme po červené značce směrem k Třemošnici. Po značce však nepůjdeme dlouho, na konci Starého Dvora z ní sejdeme a půjdeme po silnici rovněž směrem na Třemošnici. Na křižovatce u autobusové zastávky pod obcí Podhrádí už uvidíme zříceninu hradu Lichnice, která bude naší první zastávkou v kraji řeky Doubravy. Ze Starého Dvora k zřícenině hradu je to 1,8 km. Autobus jede ve 13.10 hodin z autobusového nádraží v Chrudimi, do Starého Dvora by měl přijet v 13.59 hodin. Délka cesty je 24 km. Cena za osobu je 22 Kč. 31. Chrudim První významné osídlení území proběhlo už v 5. a 4. tisíciletí před naším letopočtem, trvalé osídlení v centru města je doloženo až z 9. až 10. století našeho letopočtu. Městem je Chrudim již od dob krále Přemysla Otakara II., zanedlouho se stala královským věnným městem českých královen. Historické jádro města je městskou památkovou zónou s mnoha památkami. Nejzajímavější je hradební systém a kostel Nanebevzetí Panny Marie v novogotické podobě. Neméně zajímavými památkami jsou radnice z roku 1560, Mydlářův dům z roku 1573, Rozvodovský dům s empírovou fasádou a gotickým jádrem. Všechny domy stojí na náměstí, 45
Mydlářův dům je však nejlepší vidět z druhé strany, kam se dostaneme Myší dírou v levé dolní části náměstí. Heřmanův Městec První písemné zmínky o Heřmanově Městci jsou z roku 1325, kdy jej měl v držení Heřman z Mertic. Tehdy tudy procházela obchodní stezka z Moravy do Prahy, díky níž byl Městec obchodním centrem širokého okolí. K rozvoji obchodu hodně přispěli v 15. století židovští přistěhovalci, jejichž nejvyšší počet v obci byl v polovině 19. století. Z původní židovské architektury se v nejméně pozměněné podobě dochoval židovský hřbitov (první zmínky o hřbitově již z roku 1430, ty však nejsou nějak písemně podloženy), židovská škola (1862) a synagoga (1760). Zajímavosti, kterých si z autobusu můžeme všimnout, je barokní kostel sv. Bartoloměje se 42 metrů vysokou věží a barokní zámek z roku 1784 později přestavěného do stylu novogotického s přilehlým rozsáhlým parkem v anglickém stylu. Dnes je zámek využíván jako domov s pečovatelskou službou pro seniory. Park byl původně oborou, rostou zde staleté duby a buky, jedlé kaštany, jihoamerické platany, tisy, cizokrajné borovice. Za druhé světové války byl ze zámku generální štáb německé armády a z parku vojenské letiště. Po válce zámek sloužil jako letní sídlo ministerstva zahraničí a několikrát tu pobýval Jan Masaryk. Otvírací doba synagogy a židovské školy: v letním období ve středu, sobotu a neděli od 10.00 do 12.00 hodin a po polední přestávce od 14.00 do 16.00 hodin a v zimním období v sobotu a neděli od 13.00 do 16.00 hodin. Prachovice Obec pravděpodobně vznikla při stavbě hradu Lichnice někdy kolem roku 1250 jako osada pro lamače kamene. Od dávných dob se tu také těží kvalitní vápenec v rozsáhlém lomu, který je jeden z největších v republice, pruh vápence je 2,5 km dlouhý a 600 metrů široký, a je zde továrna na výrobu cementu. Na východním konci lomu u obce Vápenný Podol se nachází krasové jeskyně Páterova a Podolská. Díky své poloze na území lomu jsou však z bezpečnostních důvodů nepřístupné. U zříceniny se zastavíme u skály Dívčí skok a následně na samotné zřícenině. Z Lichnice půjdeme dolů kopcem po červené barvě, u Žižkova dubu sejdeme ze silnice na lesní stezku a pokračujeme dále po červené bukovým lesem. Pod silnicí se červená schází s modrou 46
značkou. Na okraji obce Třemošnice červená pokračuje směrem Běstvina přes Kubíkovy duby, modrá se schází se zelenou a vedou přibližně do středu Třemošnice, což je z Lichnice asi 1,7 km. Červenou tedy opustíme a půjdeme po modro zelené až k hlavní silnici, kde sejdeme na žlutou značku a půjdeme po ní dolů městem až k řece Doubravě, 1,5 km, a podél Doubravy do obce Pařížov se stejnojmennou vodní nádrží. Do Pařížova je to 3,5 km plus 1 km k vodní nádrži. Skála Dívčí skok Vyhlídka schovaná na cestě za autobusovou zastávkou. Dívčí skok nebo také dívčí kámen nabízí krásné pohledy do krajiny na Třemošnici nebo Čáslav a okolí. Skála nese jméno podle dávné legendy, kdy paní Milada, dcera pána z Lichtenburka, dala za úkol na koni v plné zboji třikrát se otočit na hladké křemencové skále tomu, kdo si ji bude chtít vzít za ženu. Zkoušelo to mnoho mladých pánů, každý však skončil mrtev v propasti. Až jednoho dne neznámý rytíř vsadil do podkov svého koně diamanty a nelehký úkol tak zvládl. Paní Miladu si za ženu ale nevzal, neboť ji prostřelil srdce šípem za to, jak krutá byla ke svým nápadníkům. Zřícenina hradu Lichnice Hrad byl
(obrázek
č.
19)
postaven v polovině
13. století panem Smilem ze Žitavy. pochází
Název
Lichnice
z počeštěného
Lichtenburg, což znamenalo licht – světlý a burg – hrad. Světlý proto, že byl hrad
Obrázek č. 19 – zřícenina hradu Lichnice v zapadajícím slunci.
postaven na holém kopci zvaném Světlík nebo také Světlice, podle přízviska Smilova děda, který měl na kopci o století dříve hradiště. Z hradu se zachoval oblouk vstupní brány, několik obvodových zdí a podzemní sklepení. Z Lichnice je nádherný výhled do širého okolí. Otevírací doba hradu Lichnice je v dubnu v sobotu a neděli od 10.00 do 17.00 hodin, od května do září denně mimo pondělí od 10.00 do 17.00 hodin. Vstupné je 10 a 15 Kč.
47
Žižkův dub V obci Podhrádí pod Lichnicí roste 700 až 800 let starý dub. Třemošnice Název pochází z jazykových úprav slova střemcha, což je druh stromu, který zde v dávných dobách hojně rostl. První zápisky o Třemošnici jsou až z roku 1564. Roku 1610 páni z Lichnice přesunuli své sídlo právě sem do města, kde si nechali zbudovat tvrz někde v místech dnešního zámečku. Zámeček nechal postavit nový majitel, pán Jan Václav CarettoMillesimo z Ronova. Jedním z architektů byl prý také známý Jan Santini. Zámek skončil nakonec nedostavěn a byl darován nadaci pro zchudlé šlechtice. V 19. století a v první polovině 20. století vedla z lomu v Prachovicích lanovka, v té době nejdelší v Čechách, která přepravovala vytěžený vápenec do vápenky (obrázek č. 20) na okraji Třemošnice, Třemošnice–Závratec. Šest až dvacet metrů vysoké stožáry ve vzdálenosti 20 až 140 metrů v délce 5 km přepravily během desetihodinové pracovní směny až 100 tun vápence. Koncem 50. let 20. století
byla
vápenka
uzavřena
a lanová dráha zrušena. Vápenka je dodnes
zajímavou
technickou
památkou a v dnešních dnech je opravována z fondů evropské unie ve výši 20 milionů korun. Opravená vápenka bude slavnostně otevřena 19. 6. 2010.
Obrázek č. 20 – rekonstruovaná vápenka v Třemošnici.
Kaňkovy hory Na východ od Třemošnice, od Závratce po Běstvinu, se rozkládá území národní přírodní rezervace Kaňkovy hory. Jedná se o bukový les na západním svahu Železných hor přerušený nad Třemošnicí Zlatým potokem. Oblast je díky své pestrosti, a to především na podzim, vyhledávána malíři. Maloval zde například Antonín Chittussi, podle kterého je pojmenováno údolí podél Doubravy mezi Třemošnicí a Pařížovem.
48
Přírodní park Doubrava Území podél řeky Doubravy od Ronova nad Doubravou až po obec Spačice nad pařížovskou přehradou. Žije zde například úhoř nebo ledňáček říční. Pařížov – přehrada Přehrada (obrázek č. 21) stojí nad
stejnojmennou
vesnicí,
ze které stojí za to zmínit kostel sv. Máří Magdalény, původně románský v 19.
ze
století
12. byl
století, bohužel
přestavěn. Románský sloh je na první pohled vidět na věži, kde jsou románská sdružená okna. Sama
přehrada
Pařížov
patří k nejstarším v republice, výstavba probíhala v letech
Obrázek č. 21 – pařížovská přehrada.
1908-13 z důvodů velkých povodní v letech předchozích. V roce 1992 byla přistavěna vodní elektrárna tak, aby byl zachován historický vzhled přehrady. Hráz je dlouhá 142 metrů a vysoká 31 metrů. Obtoková štola je zimním domovem pro netopýra černého. Pokud si někdo bude chtít přehradu prohlédnout detailněji, může se na telefonním čísle 469 662 116 objednat u správce přehrady. U pařížovské vodní nádrže žlutá značka končí, cesta však navazuje na modrou. Po té půjdeme 2,9 km podél Doubravy po jejím pravém břehu do obce Spačice na most. Most přejdeme, sejdeme z modré značky a půjdeme po silnici směrem na Borek. Po 600 metrech za lesní školkou odbočíme vlevo na polní cestu a půjdeme směrem k zemědělskému družstvu. Po 1 km dojedeme do obce Ostružno. Vsí projdeme kolem zemědělského družstva po levé ruce, až třetí odbočkou vlevo kolem domu s jezírkem v zahradě a na malé návsi, druhou odbočkou vpravo půjdeme na konec Ostružna, kde po polní cestě půjdeme vpravo, stále rovně s řekou po levé ruce. Po 1,4 km dojdeme na vrchol ohybu řeky nad osadou Louny, po dalších 800 metrech přijdeme do osady malé obce Vestecká Lhotka. Řeku Doubravu máme stále po 49
levé ruce. Projdeme Lhotkou a pokračujeme dále podél řeky, po 1,5 km přejdeme silnici v obci Heřman a jdeme na východní konec obce. Na rozcestí u rybníka půjdeme vlevo, dále kolem hřbitova po levé ruce, polní cestou 2 km do obce Víska. V obci přijdeme k silnici, naproti nám bude stát obecní úřad, půjdeme vlevo po silnici přes most přes Doubravu do obce Maleč. Maleč Obec je známá díky pánům František Palacký a František Ladislav Rieger. Oba pánové pobývali na zámku, jejich pracovny jsou zachovány a zachycují jejich život. V patře zámku je instalována expozice Dějiny české hudby, protože rodiče manželky F. Palackého sponzorovali mnoho začínajících hudebních skladatelů, manželka byla známá harfenistka, její bratr skladatel, sám F. Palacký hrál na klavír a jejich dceru, manželku Riegra, učil sám Bedřich Smetana. Dcera Riegra potom dávala slova mnohým Dvořákovým operám. K zámku náleží park s jezírkem a ostrůvkem, v parku nechal Rieger vysadit mnoho vzácných stromů, například dub pyramidální, dub převislý či jinan dvoulaločný. Na okraji obce Maleč vlevo přes silnici uvidíme benzinovou čerpací stanici, u které narazíme na turistickou žlutou stezku. Z Vísky k benzínové čerpací stanici ujdeme 1,2 km. Žlutou značku budeme následovat 1 km obcí, za zámečkem ležícím vpravo od silnice, odbočíme vpravo a projdeme mezi domy na polní cestu, stále po žluté značce, a po 1 km přijdeme k silnici u obce Hranice. Zde přejdeme silnici a půjdeme okrajem obce po žluté značce, až k zemědělskému družstvu, u kterého uhneme vpravo a budeme pokračovat po polní cestě k Libici nad Doubravou. Kousek před Libicí přejdeme potok Barovka, který se po 400 metrech od tohoto místa vlévá do řeky Doubravy. Po překročení Barovky, dojdeme na křižovatku. Vpravo pokračuje žlutá značka, cesta vlevo vede do Libice. Zde, 2,5 km z obce Hranice, sejdeme ze žluté značky a půjdeme do Libice nad Doubravou. Z rozcestí na náměstí, kde se napojíme na zelenou značku, je to jen 0,5 km. Projdeme obcí ulicí Zámecká a kousek od náměstí uhneme doprava, do ulice Západní. Z Libice půjdeme 3,2 km po zelené značce k osadě Horní mlýn ležícím na levém břehu řeky Doubravy. Cestou projdeme obcí Libická Lhotka a osadou Dolní mlýn. U Horního mlýna přejdeme ze zelené značky na červenou, po které projdeme krásné údolí řeky Doubravy. Téměř celou 4,2 km dlouhou trasu budeme kopírovat tok řeky Doubravy po jejím levém břehu. V obce Bílek u železniční zastávky naše putování zakončíme.
50
Libice nad Doubravou První písemná zmínka o Libici je z poloviny 12. století, pravděpodobně bylo však založeno již v 10. století. Libice stála na kupecké stezce mezi Čechy a Moravou. V obci stojí za zmínku barokní kostel původem gotický, ze 14. století, barokní zámeček z 18. století, později přestavěn v pseudogotickém stylu a Pilnův statek. Statek byl postaven na konci 18. století, roku 1996 byl obcí odkoupen a opraven. Nyní slouží jako památka typického selského stavení, nalezneme zde ubytovnu a jsou zde pořádány místní kulturní akce. Dolní mlýn Dnes je mlýn soukromý rekreační objekt, jeho historie však sahá až do 16. století. Přírodní rezervace Údolí Doubravy Vcelku poklidný tok řeky se zde stává dravým a zakusuje se do prastarých hornin (obrázek č. 22), vytváří
zde
skalnaté
údolí
s vodopády a dalšími přírodními výtvory. Zhruba uprostřed údolí je asi 200 metrů dlouhá a 4 metry široká soutěska zvaná Koryto, kde Doubrava
překonává
dva
vodopády o výšce 2 a 2,5 metru.
Obrázek č. 22 – PR Údolí Doubravy.
Na konci Koryta je nejvyšší skála údolí Sokolohrady s upravenou vyhlídkou a pozůstatky hradu ze 13. století. Naproti Sokolohradu stojí jediná skalní věž v údolí vysoká 30 metrů nesoucí název Čertův stolek. Řeka je zde velmi čistá, o čemž svědčí výskyt raků. Údolí mám rád, navštívil jsem ho několikráte a raky jsem viděl osobně.
51
3.3 Kurz se základnou Základnou pro kurz bude Rekreačně sportovní areál Tesla, Horní Bradlo 53, 539 53 Horní Bradlo, které leží na západním konci obce Horní Bradlo na břehu řeky Chrudimky. Telefon do areálu je 469 338 179, email
[email protected], webové stránky jsou www.modrovic.cz. Areál nabízí ubytování s plnou penzí, oběd je možno vzít s sebou v balíčku, za 274 Kč na osobu a noc bez rozdílu zda je to student či doprovod. Celkem by tedy ubytování s plnou penzí pro jednu osobu stálo 1096 Kč (4 noci krát 274 Kč), plus poplatek obecnímu úřadu Horní Bradlo v ceně 5 Kč za osobu a den, což by bylo 20 Kč navíc, celkem za ubytování a stravu s místním poplatkem 1116 Kč. Do místa ubytování by bylo možné dopravit se autobusem zajištěným Vysokou školou polytechnickou Jihlava, který poskytuje stejně jako u kurzu „na těžko“ Husták-Autobusová doprava, s. r. o., Znojemská 78, 586 01 Jihlava, telefon 567 161 248, email
[email protected], webové stránky www.hustak.cz. Cena za ujetý kilometr je 28 Kč včetně DPH a 140 Kč za 1 hodinu čekání v čase mezi 6.00 a 20.00 hodin. Autobus by s kurzem zůstal po celých 5 dní a cena autobusové dopravy by byla počítána podle následujícího rozpisu jízd. Pro potřeby kurzu by mohl být využit autobus typu SOR LC9,5 pro 36 osob.
3.3.1 Denní rozpis jízd autobusu pro výpočet nákladů na dopravu První den odjezd z Jihlavy v 8.30 hodin, sraz již v 8.00 hodin, do obce Bílek přes Havlíčkův Brod, Českou Bělou, Jitkov, Chotěboř a Marieves, celkem 50 km. Kurz se z Bílku přesune pěšky doporučenou trasou do místa ubytování. Autobus se do místa ubytování dostane přes Ždírec nad Doubravou a Trhovou Kamenici. Vzdálenost 25 km. Celkem uražená vzdálenost autobusem první den 75 km (1,5 hodiny), doba čekání 11 hodin, protože autobus využíváme až od 8.00 hodin (čekací doba je počítána autobusovou dopravou Husták, s. r. o. od 6.00 do 20.00 hodin). Cena za nájem autobusu první den je 3640 Kč. Druhý den studenti půjdou z ubytovny přes sečskou vodní nádrž až do Nasavrk, kde je vyzvedne autobus. Autobus pojede z ubytovny obcí Horní Bradlo směrem na Trhovou Kamenici a na konci obce zahne vlevo, projede přes obec Hodonín a studenty vyzvedne u rozhledny Boika. Tam i zpět ujede celkem 20 km, což je 560 Kč a čekání (13 hodin) bude stát 1820 Kč. Cena za nájem autobusu druhý den bude 2380 Kč.
52
Třetí den autobus odveze studenty do obce Nasavrky, odkud půjdou přes Slatiňany do Chrudimi. Autobus studenty vyzvedne večer v Chrudimi pod autobusovým nádražím a odveze je zpět do ubytovny v Horním Bradle. Pronájem autobusu třetí den bude stát 3227 Kč. Z Horního Bradla do Nasavrk 10 km, z Nasavrk do Chrudimi 13,5 km a z Chrudimi přes
Trhovou
Kamenici
do
Horního
Bradla
28
km,
celkem
51,5
km.
Doba čekání 12 a ¾ hodiny. Čtvrtý den studenti půjdou přes Trhovou Kamenici a Hlinsko k vodní nádrži Hamry, kde je vyzvedne autobus. Cena za pronájem autobusu čtvrtý den je 2940 Kč. Z ubytovny k hrázi vodní nádrže je to přes Trhovou Kamenici a Hlinsko 20 km, stejná vzdálenost zpět do místa ubytování, celkem tedy 40 km a 13 hodin čekání. Pátý den autobus studenty odveze z místa ubytování přes Vršov a Seč do Běstviny a přejede do vedlejší obce Spačice, kde na studenty odpoledne naloží a odveze do Jihlavy. Celkové náklady za autobus za pátý den jsou 3640 Kč. Z Horního Bradla do Běstviny 17 km, z Běstviny do Spačic 3 km a ze Spačic do Jihlavy přes Borek, Chotěboř, Dolní Krupou a Havlíčkův Brod 55 km, doba čekání 11 hodin. Výpočet celkové ceny za pronájem autobusu na celý pětidenní kurz při 28 Kč za 1 ujetý kilometr a 140 Kč za 1 hodinu čekání v rozmezí 6.00 až 20.00 je v následující tabulce (tabulka č. 1). Při plné obsazenosti autobusu by cena pro jednu osobu byla 440 Kč, při obsazení 30 osobami by cena byla 528 Kč. Ujeté
Cena za
kilometry
ujeté km
1. den
75 km
2100 Kč
11 hodin
1540 Kč
3640 Kč
2. den
20 km
560 Kč
13 hodin
1820 Kč
2380 Kč
3. den
51,5 km
1442 Kč
12,75 hodin
1785 Kč
3227 Kč
4. den
40 km
1120 Kč
13 hodin
1820 Kč
2940 Kč
5. den
75 km
2100 Kč
11 hodin
1540 Kč
3640 Kč
Den
Doba čekání
Cena za
Cena celkem
čekání
Celková cena za pronájem autobusu na pět dní Tabulka č. 1 - výpočet ceny za pronájem autobusu.
53
15827 Kč
Celková cena za celý kurz (ubytování, strava a doprava) za osobu by byla při plné obsazenosti autobusu (36 osob) 1556 Kč a při obsazenosti autobusu 30 osobami by cena za osobu byla 1664 Kč.
3.3.2 Plán pěších tras pro jednotlivé dny kurzu Itinerář kurzu se základnou (místa zastavení nebo změny značení, průběžné a celkové kilometry a souřadnice GPS) je uveden v příloze (příloha č. 2 – itinerář kurzu „na těžko“) číslo 2 na stranách 81 (část 1) a 82 (část 2). 3.3.2.1 Den první Z Bílku půjdeme po červené značce 4,1 km přírodní rezervací Údolí Doubravy a kousek od místa zvané Dolní mlýn vyměníme červenou značku za zelenou, po které půjdeme 0,5 km k Dolnímu mlýnu. Odtud půjdeme dále po zelené značce 2,7 km na náměstí městečka Libice nad Doubravou. Z náměstí půjdeme po zelené značce směr přírodní rezervace Spálava. Po 2,2 km přijdeme k Lánské lípě a po dalších 1,7 km k samotné rezervaci Spálava. Pokračujeme stále po zelené 1,2 km až k místu, kde se zelená a žlutá značka rozdělují. Přejdeme na žlutou značku a po ní půjdeme 2,8 km do Horního Bradla. V Horním Bradle půjdeme po žluté tak dlouho, dokud nenarazíme na modrou značku. Ta nás po 2 km dovede do místa našeho ubytování. Přírodní rezervace Údolí Doubravy, Dolní mlýn a město Libice nad Doubravou Tato místa jsou popsána na stránce č. 51 v kurzu „na těžko“. Lánská lípa Stáří lípy je odhadováno na 700 let. Lípa dříve sloužila jako hraniční a signální strom na Libické szezce. Přírodní rezervace Spálava Rezervace chrání společenstva rostlin a živočichů, které se v minulosti vyskytovaly téměř v celých Železných horách. Spatřit zde můžeme výra velkého, jestřába lesního nebo krahujce obecného.
54
Horní Bradlo Obec Horní Bradlo je popsána na stránce č. 36 v kurzu „na těžko“. 3.3.2.2 Den druhý Z ubytovny půjdeme po modré značce, kterou najdeme hned před branami areálu. Modrá nás zavede přes chatovou oblast Ústupky k zřícenině hradu Oheb. Z ubytovny k Ohebu je to 7,8 km. Od zříceniny půjdeme po modré značce směrem k obci Bojanov. Asi 250 metrů pod zříceninou přijdeme na asfaltovou silnici, po které se půjdeme podívat vlevo dolů 0,5 km po zelené značce na samotnou hráz a tunel pod zříceninou hradu Vildštejn. Poté, co si hráz prohlédneme, se vrátíme zpět na modrou značku, kterou budeme sledovat do Bojanova. Cesta vede podél toku po pravém břehu do chatové oblasti Hořelec, která se rozprostírá na břehu vodní nádrže Seč II., a u Padrťského mlýna (3 km z hráze) přejdeme na levý břeh, po němž dojdeme do Bojanova. Z Bojanova pokračujeme po modré značce na severovýchod směrem na Mezisvětí a vodní nádrž Křižanovice I., což je z Bojanova 3,5 km. Modrá zde vede do Mezisvětí podél silnice, zprvu po levém břehu, za Novomlýnským rybníkem po břehu pravém. Rybník je napájen z řeky Chrudimky a přímo naproti němu na druhém břehu řeky je na stráni přírodní rezervace Vápnice. Na dolním konci rybníka stojí starý mlýn. Z Mezisvětí půjdeme stále po modré značce 2,4 km na silnici mezi Českými Lhoticemi a Slavicemi. Zde narazíme na žlutou a zelenou značku. My půjdeme 1 km po té žluté na hráz vodní nádrže Křižanovice I. se zastávkou na keltském oppidu. Z hráze potom půjdeme po zelené značce přírodní rezervací Krkanka. V údolí, kde by nás zelená značka měla vyvést ven, z ní sejdeme a budeme pokračovat podél řeky Chrudimky dále po proudu, než narazíme zase na zelenou značku. Značku budeme sledovat směrem vzhůru ven z údolí až do obce Hradiště. Z hráze křižanovické přehrady do Hradiště ujdeme 2,5 km. Z Hradiště poté půjdeme po modré značce 1,4 km na rozhlednu Boika, odkud pojedeme autobusem do místa ubytování. Vodní nádrž Seč. Vodní nádrž Seč je popsána na stránce 37 v kurzu „na těžko“. Zřícenina hradu Oheb Zřícenina hradu Oheb je popsána na stránce č. 38 v kurzu „na těžko“.
55
Bojanov a Mezisvětí Obce Bojanov a Mezisvětí jsou popsány na stránce č. 39 v kurzu „na těžko“. Přírodní rezervace Vápenice Rezervace ochraňuje společenstva bučin a dubohabřin pralesového charakteru. Součástí rezervace je i část toku Chrudimky s přirozeným kamenitým řečištěm. Vodní nádrž Křižanovice I a rozhledna Boika Vodní nádrž Křižanovice I a rozhledna Boika jsou popsány na stránce č. 40 v kurzu „na těžko“. Přírodní rezervace Krkanka Přírodní rezervace Krkanka je popsána na stránce č. 43 v kurzu „na těžko“. 3.3.2.3 Den třetí Autobus studenty odveze na náměstí v Nasavrkách. Z náměstí půjdeme 1,5 km po modré značce do údolí Chrudimky, kde přejdeme z modré na zelenou značku. Nepůjdeme po ní však dlouho, po 300 metrech z ní sejdeme a přejdeme přes most na druhý břeh a projdeme podél řeky přírodní rezervací Strádovské peklo, která je navíc součástí Slavické obory. Oborou můžeme projít i mimo sezonu (červenec a srpen) a to díky telefonické domluvě se správcem obory, panem Peškem, na telefonním čísle 604 992 833. Od místa, kde jsme sešli ze zelené značky, půjdeme 2,4 km ke zřícenině hradu Strádov a poté další 0,7 km na konec Strádovského pekla. Peklo opustíme pod hřbitovem v obci Práčov. Zde leží také vodní nádrž Křižanovice II a to 0,7 km od hřbitova. U hráze se dostaneme zpět na modrou značku, kterou jsme opustili před Peklem a půjdeme po ní podél řeky Chrudimky, přes Škrovád, část města Slatiňany, až k zámku Slatiňany. Celkem 5,5 km. Dále budeme pokračovat zámeckým parkem a pastvinami po zelené značce 1,2 km ke Kočičímu hrádku, 1,4 km stále po zelené k rozhledně Na Chlumu a po 1 km u Kochánovických rybníků přejdeme na žlutou značku. Žlutá značka nás zavede až na autobusové a vlakové nádraží v Chrudimi. Půjdeme po ní 2,8 km na Podhůru, cestou mineme Čertův Hrádek a poté 3,1 km k nádražím v Chrudimi. Z nádraží si můžeme udělat dvoukilometrový okruh městem.
56
Nasavrky Obec Nasavrky je popsána na stránce č. 41 v kurzu „na těžko“. Strádovské peklo Přírodní rezervace Strádovské peklo je popsána na stránce č. 43 v kurzu „na těžko“. Vodní nádrž Křižanovice II (Práčov a Svídnice) Vodní nádrž Křižanovice II je popsána na stránce č. 43 v kurzu „na těžko“. Lukavická štola, Škrovád a Slatiňany Lukavická štola, Škrovád a město Slatiňany jsou popsány na stránce č. 44 v kurzu „na těžko“. Kočičí hrádek Koncem 19. století nechala kněžna Vilemína Auersperg postavit zmenšeninu hradu pro své děti. Hrádek stojí na křemencové skalce a je inspirován středověkými hrady. Rozhledna Na Chlumu Rozhledna nebo spíše její zbytek stojí v lese na kopci nad Kochánovickými rybníky. Torzo věže má v dnešní době necelé tři metry. V nedávné době byla upravována i s blízkým okolím a je přístupná. Město Slatiňany uvažuje o její rekonstrukci. Kochánovické rybníky Soubor čtyř rybníků s četným výskytem dubů, habrů a vlhkomilných křovin na skalnatých březích. Čertův hrádek Ve skutečnosti tu žádný hrad ani hrádek nikdy nestál, název získal podle lidových pověstí. Skála vykukuje až nad vrcholky stromů a je odtud dobrý výhled směrem na Chrudim, Pardubice a Kunětickou horu.
57
Podhůra Část lesa mezi Chrudimí, Slatiňany a Rabštejnskou Lhotou. Zajímavé je toto místo stavbou rozhledny Bára, která je světovým unikátem. Rozhledna má tvar komolého trojbokého jehlanu. Rozhledna je vysoká 25 metrů a je vyskládána z 98 vrstev modřínových prken. Rozhledna byla slavnostně otevřena 21. června 2008 a o pět dní později byla zničena tornádem, které se nad územím přehnalo. Vstup na rozhlednu je zdarma, otevřena je v květnu a říjnu o víkendech od 10.00 do 17.00 hodin a od června do září denně od 10.00 do 18.00 hodin. Na Podůře nalezneme také nedávno otevřený lanový park, který má stejnou provozní dobu jako rozhledna Bára v měsících červen až září. Vstupné pro dospělou osobu je 230 Kč, pro držitele karty ISIC 190 Kč. Chrudim Město Chrudim je popsáno na stránce č. 45 v kurzu „na těžko“. 3.3.2.4 Den čtvrtý Čtvrtý den se vydáme pro změnu proti proudu řeky Chrudimky. Z ubytovny půjdeme 2 km po modré značce směrem na Trhovou Kamenici. Ještě v Horním Bradle však sejdeme z modré na zelenou značku a půjdeme po ní 1,8 km k přírodní rezervaci Polom, kterou projdeme a budeme pokračovat do Trhové Kamenice. Po zelené značce přes obec Hluboká (2,5 km z Polomu), kolem přírodní rezervace Zubří (1,1 km z Hluboké), přes obec Zubří a kolem rozhledny Zubří do Trhové Kamenice (od PR Zubří 2,2 km). Z Trhové Kamenice pokračujeme stále po zelené značce směrem 2,2 km do Svobodných Hamrů. Cestou mineme Trhovokamenické rybníky. Ze Svobodných Hamrů půjdeme 0,8 km po zelené, před obcí Dřevíkov uhneme vpravo na polní cestu a půjdeme po ní 0,3 km k židovskému hřbitovu Dřevíkov. Od hřbitova se vrátíme zpět na silnici a dojdeme do samotné obce. Ze hřbitova je to necelý 0,5 km. Z obce se přesuneme 0,7 km po zelené značce do skanzenu Veselý kopec, ze skanzenu stále po zelené 1,7 km ke Králově pile. Z Královy pily je to 5,5 km po zelené do Hlinska (část Betlém, tvrzi a náměstí). Z Hlinska půjdeme opět po zelené značce 3 km směrem k obci Studnice, kde uhneme vpravo a po 1 km chůze spatříme vodní nádrž Hamry. Zde nás vyzvedne autobus.
58
Přírodní rezervace Polom Přírodní rezervace Polom je popsána na stránce č. 35 v kurzu „na těžko“. Zubří a Trhová Kamenice Obec Zubří, přírodní rezervace Zubří a rozhledna Zubří a město Trhová Kamenice jsou popsány na stránce č. 34 v kurzu „na těžko“. Trhovokamenické rybníky Trhovokamenické rybníky jsou popsány na stránce č. 33 v kurzu „na těžko“. Svobodné Hamry Obec Svobodné Hamry je popsána na stránce č. 32 v kurzu „na těžko“. Dřevíkov Obec Dřevíkov je popsána na stránce č. 31 v kurzu „na těžko“. Skanzen Veselý kopec a Králova pila Skanzen Veselý kopec a Králova pila jsou popsány na stránce č. 30 v kurzu „na těžko“. Hlinsko Město Hlinsko je popsáno na stránce č. 28 v kurzu „na těžko“. Vodní nádrž Hamry Vodní nádrž Hamry je popsána na stránce č. 27 v kurzu „na těžko“. 3.3.2.5 Den pátý Poslední den nás autobus odveze na náves obce Běstvina. Odtud půjdeme po 1 km po zelené značce na okraj přírodní rezervace Kaňkovy hory. Zde narazíme na značku červenou, které budeme držet 2,6 km k rozcestí u kapličky sv. Jana, kde přejdeme na zelenou a půjdeme po ní 1,6 km do Hedvikova. Z Hedvikova půjdeme 0,5 km po zelené proti proudu potoka a přejdeme na červenou značku, po které půjdeme vzhůru kopcem 0,9 km na okraj obce Starý 59
Dvůr. Zde odbočíme vlevo a půjdeme po silnici 1 km na křižovatku U Dubu pod obcí Podhrádí pod zříceninou hradu Lichnice. Na zříceninu a zpět je to 1 km. Od Dubu půjdeme 0,5 km po červené z kopce na modrou značku, která nás zavede po 0,5 km do středu obce Třemošnice. Zde přejdeme na žlutou značku a půjdeme po ní 1,5 km městem dolů k řece Doubravě. Doubravu a žlutou značku budeme sledovat 3,5 km do obce Pařížov a následně 0,9 km k vodní nádrži Pařížov. U nádrže přejdeme na modrou značku a půjdeme po ní 2,5 km do Spačic, kde na nás bude očekávat autobus domů. Běstvina Obec je připomínána již počátkem 12. století ve spojení se Zlatou stezkou. Zajímavý je v obci barokně přestavěný kostel, původně gotický, zmiňovaný již z počátku vzniku obce a šestiboká kaple sv. Jana Nepomuckého, jehož architektem je sám J. B. Santini. Zámek v barokním slohu ze 17. století je obklopen parkem se vzácnými dřevinami. Kaňkovy hory a Třemošnice Kaňkovy hory a město Třemošnice jsou popsány na stránce č. 48 v kurzu „na těžko“. Zřícenina hradu Lichnice a Dívčí skála Zřícenina je popsána na stránce č. 47 v kurzu „na těžko“. Přírodní park Doubrava a vodní nádrž Pařížov Přírodní park Doubrava a pařížovská přehrada jsou popsány na stránce č. 49 v kurzu „na těžko“.
60
4 Informační centra Při tvorbě práce jsem také navštívil informační turistická centra, kde jsem se ptal, kam posílají návštěvníky v místě informačního centra a v okolí a naopak, které místo je uváděno jako zajímavé, ale za návštěvu nestojí. Ve všech centrech byly slečny a paní velice milé a ochotné, všechny mé dotazy rády zodpověděly, případně přidaly nějakou informaci navíc. Všude jsem také dostal propagační letáky k zajímavým místům v okolí nebo programy akcí a podobně. Informační turistická centra jsem navštívil ve městech Hlinsko, Seč, Nasavrky, Slatiňany, Chrudim a Třemošnice. Informační turistické centrum Hlinsko Husova 41, 539 01 Hlinsko, telefon 469 312 349, email
[email protected] Otevírací doba: září-červen od pondělí do pátku od 8.00 do 16.30 hodin, červenec-srpen od pondělí do pátku od 8.00 do 17.00 hodin, sobota od 9.00 do 15.00 hodin, neděle od 9.00 do 14.00 hodin. V Hlinsku nabízí čtvrť Betlém, tvrz, v okolí potom skanzen Veselý kopec, Slatiňany, zámek Nové Hrady, Toulovcovy Maštale, židovský hřbitov u Dřevíkova, Svobodné Hamry a blízké golfové hřiště. Na opak, i podle mého názoru, méně zajímavá je bývalá židovská synagoga ve Dřevíkově, ze které je nyní rodinný dům, mlýn Možděnice náležící ke skanzenu Veselý kopec, který je v soukromém vlastnictví a uzavřen nebo Králova pila, která je na tom podobně jako možděnický mlýn. Informační turistické centrum Seč Chrudimská 94, 538 07 Seč, telefon 469 676 900, email
[email protected] Otevírací doba: Leden-květen a 23. září-prosinec pondělí až pátek od 8.00 do 16.30 hodin, hodinová polední přestávka od 12.00, v sobotu od 9.30 do 12.00 hodin. Červen-23. září otevřeno denně od 8.30 do 17.30 hodin s polední pauzou od 12.00 hodin.
61
Místa, která by stála za navštívení a v propagačních materiálech nebo průvodcích nejsou uvedeny, nemají. Jediné před čím turisty v Seči varují, je dřevěné potrubí dlouhé téměř 900 metrů přivádějící vodu z nádrže k vodní elektrárně, které je v dnešních dnech rozebíráno a nahrazováno novým. Informační turistické centrum Nasavrky Náměstí 1, 538 25 Nasavrky, telefon 469 677 566, email
[email protected] Otevírací doba: Leden-květen, září-prosinec od pondělí do pátku od 8.30 do 16.30 hodin, červen a září od pondělí do soboty od 8.30 do 16.30 hodin a červenec a srpen denně od 9.00 do 17.00 hodin. V informačním centru v Nasavrkách posílají návštěvníky na přehrady Křižanovice I. a II., Seč nebo na blízkou rozhlednu Boika, na zbytky keltského hradiště a podobně. Místo, před kterým návštěvníky varují je jen Strádovské peklo, a to z toho důvodu, že je mimo července a srpna uzavřeno, je totiž součástí Slavické obory. Oborou projít je možné po předchozí domluvě se správcem panem Peškem na telefonním čísle 604 992 833. Informační turistické centrum Slatiňany T. G. Masaryka 36, 538 21 Slatiňany, telefon 469 660 239, email
[email protected] Otevírací doba: Otevřeno jen v pracovní dny, září-květen v úterý od 8.00 do 15.00 hodin a ve středu a ve čtvrtek od 8.00 do 17.30 hodin. Červen-srpen otevřeno pouze v pracovní dny od 8.00 hodin, v pondělí a v pátek do 16.00 hodin, v úterý do 15.00 hodin a ve středu a ve čtvrtek do 17.30 hodin.
V turistickém informačním centru ve Slatiňanech si nejsou vědomy míst, se kterými by byl nějaký problém a zajímavá místa, kam turisty posílají, jsou všechna uvedena v nějakém průvodci nebo letáku. Informační turistické centrum Chrudim Resselovo náměstí 1, 53701 Chrudim, telefon 469 645 821, email
[email protected]
62
Otevírací doba: Leden-červen a září-prosinec v pondělí a ve středu od 7.30 do 17.00 hodin, v úterý, ve čtvrtek a v pátek od 7.30 do 16.00 hodin a v sobotu od 8.00 do 11.00 hodin, v neděli zavřeno. Červenec
a
srpen
od
pondělí
do
pátku
od
8.00
do
17.00
hodin,
v sobotu
od 9.00 do 15.00 hodin a v neděli od 10.00 do 15.00 hodin. V chrudimském informačním centru návštěvníkům nabídnou Mydlářův dům v Chrudimi a muzeum loutek, zámek a hřebčín Slatiňany, Lanové centrum Podhůra u Slatiňan nebo rozhlednu Bára. Informační turistické centrum Třemošnice 1. Máje 56, 538 43 Třemošnice, telefon 469 611 135, email
[email protected] Otevírací doba: Říjen-květen od pondělí do čtvrtka od 7.30 do 17.00 hodin, v pátek od 7.00 do 14.30 hodin. Červen-září od pondělí do pátku od 7.30 (pátek od 7.00) do 17.00 hodin, v sobotu od 9.00 do 11.00 hodin. Polední půlhodinové přestávky od 12.00 hodin po celý rok. Z Třemošnice turisty nejčastěji posílají na blízkou zříceninu hradu Lichnice, do Lovětínské rokle, Kaňkových hor, na sečskou přehradu, do Žlebů, Pařížova, Slatiňan, na Veselý kopec, do Heřmanova Městce. Místa, kam nedoporučují chodit, je několik. Lovětínská rokle je často uzavřena z důvodu sesuvů půdy, pokud je otevřena, je špatně přístupná pro cyklisty a rodiny s kočárky. Louka Na Obůrce je zajímavá jen pro velké příznivce ohrožených a zajímavých druhů zvířat. Louka je těžko k nalezení a je zajímavá jen výskytem malého šnečka Praménky rakouské. Posledním místem je zámek, který je sice nově krásně opraven, majitel však zemřel a o apartmánech, které zde měly vzniknout, rozhodne budoucí nový majitel. V každém z navštívených informačních turistických center jsem také zanechal několik dotazníků určených pro návštěvníky, jejichž zadání, výsledky a zhodnocení budou popsány na následujících stránkách.
63
5 Geocaching a VŠPJ Nevzpomínám si, zda jsem o geocachigu slyšel již dříve, ale při tvorbě této práce jsem se nad ním pozastavil a položil si otázku, zda by Vysoká škola polytechnická Jihlava, obor cestovní ruch, mohla v rámci výuky nebo sportovních kurzů geocaching využívat a méně navštěvovaná zajímavá místa propagovat a podpořit tak rozvoj cestovního ruchu. Škola několik přijímačů GPS vlastní a navíc jsou studenti ve výuce seznamováni s prací s nimi a ty samé přijímače jsou také využívány na sportovních kurzech pořádané školou (pěší kurz „na těžko“, pěší kurz se základnou, kurz na kolech apod.). Pokud tedy škola nějaký kurz pořádá nebo studenti jedou na povinnou týdenní praxi v České republice a také do zahraničí, mohly by studenti pomocí GPS přijímačů zaznamenávat polohy takových zajímavých míst a
zapisovat
je
na
webové
stránky
českého
nebo
i
světového
geocachingu
(www.geocaching.com a www.geocaching.cz). Pro zpestření a větší zájem turistů, by škola mohla do schránek umisťovat štítky s logem a názvem školy. Aby byly náklady na takové štítky co nejnižší, štítky by mohly být vyrobeny z tenkého kusu kovu, například by nebylo špatné využít staré plechovky (jakékoliv, od piva, limonády, barvy apod.) a ražba by mohla být prováděna jednoduchým ručním lisem, raznicí. Náklady na takové štítky by byly minimální a samotné štítky by byly z recyklovaného materiálu, takže by se kromě pokladny ušetřilo také přírodě. Aby byl geocaching ještě více zajímavější a atraktivnější pro studenty i turisty, mohla by škola navrhnou spolupráci partnerským školám nejen v České republice, ale i v zahraničí. Z ražených štítků by tak mohly například vzniknout sběratelské série.
64
6 Dotazník 6.1 Základní údaje o dotazníku Dotazník je nazván „Železné hory, Žďárské vrchy – krajem řeky Chrudimky a Doubravy“, dále jen oblast, a je složen ze čtrnácti otázek, jež se nejdříve dotazují na návštěvnost kraje Železných hor a Žďárských vrchů, pokračují otázky návštěvnosti nejznámějších a nejzajímavějších míst v tomto kraji v okolí řeky Chrudimky a Doubravy, následovány otázkami na typy ubytování, památek či zdatnost. Zdánlivě nesouvisející otázky týkajícího se geocachingu v dotazníku mají také svůj význam. V závěru dotazníku jsou otázky segmentační (pohlaví, věk, kraj). Dotazníky v době dotazování byly k dispozici v elektronické podobě na webových stránkách www.vyplnto.cz a v papírové podobě viz příloha číslo 5 na stranách 85, 86 (příloha č. 5 – vzor dotazníku) v informačních turistických centrech Hlinsko, Seč, Nasavrky, Slatiňany, Chrudim a Třemošnice. Elektronická podoba byla určena především studentům Vysoké školy polytechnické Jihlava, papírová podoba zase návštěvníkům kraje Železných hor a Žďárských vrchů v okolí řeky Chrudimky a Doubravy. Otázky a odpovědi by mi měly pomoci při návrhu kurzů a měli by potvrdit mou domněnku o malé návštěvnosti této oblasti. Otázky týkající se geocachingu by zase mohly podpořit můj nápad zapojení se Vysoké školy polytechnické Jihlava a nejen jí do propagace zajímavých méně ale i více navštěvovaných míst České republiky i zahraničí.
6.2 Obsah dotazníku V úvodu obou typů dotazníků je uvedena žádost o pár minut času pro vyplnění, krátké vysvětlení pojmu geocaching a poděkování. První otázka se dotazuje na to, zda respondent provozuje pěší turistiku, popřípadě alespoň cykloturistiku. Odpověď je buď „ano“, nebo „ne“. Otázka je zde z důvodu zjištění kolik dotazovaných má k turistice nějaký vztah. Druhá otázka se respondentů táže, kolikrát navštívili onen kraj v posledním roce. Možné odpovědi jsou „jedenkrát“, „dvakrát“, „třikrát“, „vícekrát“ nebo „ani jednou“. V případě 65
elektronického dotazníku při odpovědi „ani jednou“, jsou automaticky vynechány otázky číslo 3, 4 a 5, které v tomto případě nemají význam. Otázka číslo tři rozděluje respondenty do tří skupin – oblast navštívili za účelem výletu, oblastí jen projížděli, do oblasti jezdí za příbuznými či přáteli. Otázka čtyři se táže na průměrnou dobu strávenou v oblasti. Na výběr je ze čtyř možností – 1 den, 2 – 3 dny, 4 – 6 dní, více jak týden. V páté otázce je vyjmenováno patnáct dle mého názoru nejatraktivnějších míst v oblasti a respondenti zde označují ta místa, která navštívili. Jedná se o pramen Chrudimky, čtvrť Betlém – Hlinsko, skanzen Veselý kopec, obec Dřevíkov, PR Polom, přehrada Seč, zřícenina hradu Oheb, PR Krkanka a Peklo, Keltské oppidum – Nasavrky, zámek Slatiňany, město Chrudim, zřícenina hradu Lichnice, PP Doubrava u Třemošnice, přehrada Pařížov, PR Údolí Doubravy u Chotěboře. Šestá otázka se týká typu ubytování, kterému respondenti dávají přednost. Podle stránek českého statistického úřadu bude při vyhodnocování dotazníku porovnáno, zda počet ubytovacích zařízení daných typů je alespoň z části dostatečný pro potřeby turistů. Vybral jsem následující typy ubytování – hotel, pension, chata a kemp. Otázka sedmá ukazuje, kolik respondentů raději navštěvuje kulturní či přírodní památky, popřípadě oboje. V oblasti je mnoho zajímavých památek obou druhů a tak bude možné upřednostnit ten pro turisty zajímavější. Podle odpovědí z osmé otázky se dozvíme, kolik zhruba kilometrů jsou respondenti schopní ujít za den, což pomůže při plánování tras. Na výběr je z pěti odpovědí – méně jak 15 km, 16 - 20 km, 21 - 25 km, 26 - 30 km a 31 km a více. Devátá, desátá a jedenáctá otázka se týká geocachingu. Ano nebo ne respondenti odpovídají na otázku, zda je jim tato forma pěší turistiky známá či nikoli. Ano, ne nebo nevím jsou možnosti odpovědí u otázky, zda si myslí, že by geocaching mohl přispět k větší návštěvnosti méně navštěvovaných, avšak zajímavých míst. A ano či ne odpovídají také na otázku, zda vlastní nebo by si byli ochotní zakoupit přijímač GPS pro provozování geocachingu. U této otázky si myslím, že stačí pouze ano a ne, protože buď přístroj mám, nebo bych si ho koupil a je to jako bych ho měl, nebo ho nemám a nechci si ho koupit a je to jako bych ho neměl.
66
Odpovědi stačí na to, aby bylo možné alespoň trochu přiblížit, jestli geocaching má budoucnost. Dvanáctá, třináctá a čtrnáctá otázka rozděluje respondenty na ženy a muže, osoby mladší 15 let, osoby ve věku 16–25 let, 26–60 let a osoby starší 61 let. Poslední otázka je rozděluje podle kraje, ze kterého pochází. Věkové kategorie jsou, myslím si postačující, děti, studenti, lidé v produktivním věku a senioři. Rozdělení podle krajů ukáže, zda místa z otázky číslo 5 navštívilo spíše více „místních“ nebo více „přespolních“ turistů.
6.3 Zjištěná data Data jsou sesbírána z obou typů dotazníků (papírový i elektronický). Data z papírových dotazníků byla přepsána do elektronického, kde byla následně vyhodnocena. U zobrazených grafů je v dolní části vodoznak internetové adresy, na které byl elektronický dotazník zveřejněn(http://zelezne-hory-zdarske-vrchy-krajem-reky-chrudimky-a-doubravy.vyplnto.cz). Dotazník vyplnilo celkem 149 osob, z toho bylo 114 žen a 35 mužů. Většina respondentů, celých 60,4 % patřilo do věkové skupiny studentů (16 až 25 let), 38,9 % respondentů patřilo do střední věkové kategorie (26 až 60 let) a pouhý jeden respondent byl ve věkové kategorii nad 61 let. Nejvíce respondentů bylo z Pardubického kraje, následoval kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Zastoupeny byly téměř všechny kraje, chyběl kraj Karlovarský a Plzeňský. Úplný přehled uvádí graf číslo 1.
Graf č. 1 – rozdělení respondentů podle krajů.
67
Z celkového počtu 149 respondentů provozuje turistiku nebo alespoň cykloturistiku 123 osob (82,5 %). Téměř 40 % respondentů, (59 osob), za poslední rok nenavštívilo uvedenou lokalitu, 21 osob navštívilo lokalitu jedenkrát, 16 osob třikrát, 15 osob dvakrát a 38 osob více jak třikrát. Nejčastějším typem návštěvy lokality byl výlet (47 osob, 51 % procent), 23 osob (25 %) sem přijelo navštívit přátele nebo rodinu a 22 osob (24 %) tudy jen projíždělo. V otázce týkající se návštěvnosti nejzajímavějších
přírodních
i kulturních zajímavostí lokality (graf č. 2) byly označeny všechny možnosti.
Nejnavštěvovanějším
místem je skanzen Veselý kopec (69 osob), následuje vodní nádrž Seč (64 osob), město Chrudim (62
osob),
zámek
Slatiňany
(48 osob) a zřícenina hradu Oheb (37 osob). Těchto pět míst navštívilo více jak 40 % z dotázaných. Úplný přehled uvádí graf číslo 4.
Graf č. 2 – Návštěvnost nejzajímavějších míst v dané lokalitě
V počtu dní strávených v dané lokalitě zvítězil 1 den s 59 respondenty (64,1 %), následován dvou až třídenním pobytem s 21 osobami. Více jak týden zde strávilo 8 osob, 4 až 6 dní pouhé 4 osoby. 66,5 % respondentů (99 osob) nejraději navštěvuje oba druhy památek, přírodní i kulturní. Přírodní památky potom preferuje 29 osob a kulturní 21 osob. Více jak polovina, přesně 52 %, respondentů vyplnilo, že je schopno ujít 16 až 20 km denně. 22 % respondentů ujde 20 až 25 km denně a 16 % osob je schopno ujít 26 až 30 km za den. 13 osob je schopno za den ujít maximálně 15 km a jen 2 osoby by šly více než 31 km za den.
68
Rozdělení respondentů podle upřednostňovaného typu ubytování. Pensionu dává přednost 37,6 % respondentů (56 osob), chatu upřednostňuje 33,6 % respondentů (50 osob), kemp vyhovuje 25 osobám a hotel by zvolilo 18 osob. Odpovědi týkající se známosti geocachingu jsou vyrovnané, 76 osob geocaching zná nebo o něm slyšelo a 73 osob ho nezná. Podobně jsou na tom odpovědi na otázku, zda má geocaching z hlediska propagace zajímavých míst budoucnost. 78 respondentů odpovědělo ano, 66 respondentů neví a pouzí 4 respondenti nesouhlasí. Větší polovina, 58 % respondentů (87 osob), nevlastní a ani by si nekoupili GPS přijímač pro provozování geocachingu a 42 % respondentů (62 osob) GPS přijímač vlastní nebo by si bylo ochotno ho koupit.
6.4 Vyhodnocení sesbíraných údajů V této části práce budou vyhodnoceny sesbírané údaje z dotazníků a některé části budou doplněny o můj vlastní pohled na věc. Odpovědi na otázku týkající se návštěvnosti nejatraktivnějších míst oblasti potvrdily můj předpoklad. Nejnavštěvovanějšími místy jsou ta „největší“ a nejznámější, ta, která jsou nejčastěji a nejvíce zmiňována v nejrůznějších průvodcích a podobně. Zvítězil skanzen Veselý kopec s celými 76 %. Na druhém místě se umístila sečská vodní nádrž se 70 % a třetím bylo město Chrudim s 68 %. Čtvrtým byl zámek Slatiňany se 40 %. Vysokou návštěvnost právě těchto míst chápu. Soubor lidových staveb je zajímavý, v turistické sezóně je prohlídka často doprovázena různými programy. Sám jsem Veselý kopec navštívil a prohlídku roubených staveb mohu jen doporučit. Programy, které zde jsou pořádány, jsou rovněž zajímavé a poučné a můžeme díky nim vidět, nejen, kde se dříve žilo, ale také jak se žilo, jak se pracovalo a podobně. Naproti tomu méně navštěvovaný Betlém v Hlinsku, hamr a hospoda ve Svobodných Hamrech nebo chalupy ve Dřevíkově mohou nabídnout to samé, navíc můžeme vidět stavby v jejich původním prostředí a jejich současné využití. Za návštěvu jistě stojí ona hospoda ve Svobodných Hamrech, která jako hospoda funguje již přes 200 let. Vodní nádrž Seč je jistě lákadlem pro horké letní dny, naproti tomu přehrada Pařížov se svou hrází, která je nejstarší zděná v Čechách, také stojí za návštěvu. Město Chrudim je známo především tím, že je okresní a z turistického hlediska bude známé svou
69
loutkářskou tradicí. Město Slatiňany je zase známé zámkem a muzeem koní a chovem starokladrubského vraníka. Památky uvedené v možnostech odpovědí byly víceméně vyrovnané, téměř stejný počet památek přírodních a památek kulturních, a ačkoli většina respondentů odpověděla oba druhy památek v otázce na oblíbený druh památek, převažují v nejnavštěvovanějších památkách právě ty kulturní. Dále, co se týká druhů památek, si myslím, že připravené trasy pro kurzy pěší turistiky mají zahrnuty rovnoměrně oba typy památek a zajímavostí. Co se týče náročnosti tras kurzů, je průměrná vzdálenost uražená za jeden den necelých 23 km. V případě otázky, kolik kilometrů průměrně jsou respondenti schopni ujít za den, kdy nejčastější odpovědí bylo 16 až 20 km (2/3 respondentů ve studentském věku) a druhá odpověď byla 21 až 25 km (více než polovina respondentů ve studentském věku), je trasa navržena tak, aby bylo možno navštívit co nejvíce míst v daném pětidenním termínu. Průměrná denní vzdálenost 23 km by měla být při průměrné rychlosti chůze 4 km za hodinu uražena přibližně za 6 hodin. To je 3 hodiny dopoledne a 3 hodiny odpoledne. Budeme-li začínat v 8.00 hodin ráno, první polovinu skončíme v 11.00 hodin. Po hodinové polední pauze od 12.00 hodin další tři hodiny chůze do 15.00 hodin. Při tomto tempu zbývají přibližně 3 hodiny na další přestávky na odpočinek a především na zastávky u zajímavých míst na trase. Otázky zabývající se geocachingem. Ze 76 respondentů, kteří znají geocaching, je 55 osob toho názoru, že geocaching má budoucnost z hlediska propagování zajímavých míst ve světě. Z těch respondentů, kteří o geocachingu slyšeli poprvé až z dotazníku, si to samé myslí téměř 1/3 lidí. Více jak polovina respondentů, kteří geocaching znají již déle vlastní nebo by si pořídilo přijímač GPS pro provozování geocachingu. Z těch, kteří o geocachingu slyšeli poprvé, by to byla opět 1/3. Z tohoto tedy vyplývá, že alespoň polovina ze 149 osob geocaching zná, věří v jeho budoucnost a teoreticky geocaching téměř jedna polovina dotázaných provozuje. Kdyby se tedy VŠPJ rozhodla přistoupit na nápad podpory cestovního ruchu geocachingem, byla by zde 50% šance na úspěch. V otázce ohledně upřednostňovaného typu ubytování (hotel, pension, chata, kemp) respondenti nejčastěji označili pension (56 osob), následovala chata (50 osob), kemp (25 osob) a hotel (18 osob). Podle údajů z tabulky českého statistického úřadu z roku 2008 v příloze číslo 3 na straně 83 (příloha č. 3 – ubytovací zařízení podle kategorie v roce 2008) je kapacita daných ubytovacích zařízení v oblasti Chrudimsko-Hlinecko následující – 13 hotelů, 70
26 pensionů, 15 chat a turistických ubytoven a 4 kempy. V oblasti Vysočina – 76 hotelů, 84 pensionů, 65 chat a turistických ubytoven a 30 kempů. Z toho vyplývá, že ubytovacích kapacit je v oblasti dostatek a každý z respondentů si může vybrat to, co preferuje nejvíce. Průměrná cena za ubytování k datu 31. 12. 2007 byla podle českého statistického úřadu v příloze číslo 4 na straně 84 (příloha č. 4 – průměrná cena za ubytování) v pardubickém kraji 280 Kč za lůžko, osobu a noc v kraji Vysočina 276 Kč za lůžko, osobu a noc.
71
7 Závěr a zhodnocení práce Myslím si, že práce splnila hlavní cíl, a to představit oblast Železných hor a Žďárských vrchů v povodí
řeky Chrudimky a
Doubravy formou
týdenního
kurzu
pěší
turistiky.
Řeku Chrudimku v kurzu „na těžko“ projdeme od pramene téměř až k ústí a zavítáme tak na nespočet zajímavých míst přírodního i kulturního rázu, z nichž je mnoho státem chráněn je trasa až na několik drobných výjimek shodná s kurzem „na těžko“. V práci navíc byla představena nejenom pěší turistika, ale také příbuzné druhy turistiky, byli jsme seznámeni s jejím vznikem a historií a také zde bylo popsáno fungování Klubu českých turistů a jeho výhody a zásady chování v přírodě a nejen v ní. Během tvorby práce přišel také nápad na podporu cestovního ruchu, konkrétně propagace zajímavých míst na internetu prostřednictvím geocachingu za účasti VŠPJ. Podle mého názoru se práce vydařila, neboť splnila svůj předem určený hlavní cíl, během jehož dosahování navíc přišla řada dalších užitečných informací i nápadů týkajících se tématu.
72
8 Zdroje informací 8.1 Seznam použité literatury Historie turistiky, strany č. 9, 10, 11 Dostupné z: http://www.klubturistu.cz/historie/zacatky-ceske-turistiky-a-kct Výhody členství v KČT, strana č. 12 Kalendář turistických akcí 2010, Pardubický kraj. Klub českých turistů Pardubický kraj Pravidla pohybu turistů při provozování turistiky, strana č. 13 Dostupné z: http://www.klubturistu.cz/program/pravidla-pohybu-v-prirode Turistika a její druhy, strana č. 15 Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Turistika Popis oblastí CHKO Železné hory a Žďárské vrchy, strany č. 20, 21, 22 Dostupné z: http://zelezne-hory.aspone.cz/z_hory1.htm Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/ Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/ BÁRTA, F. Průvodce vlastivědnou stezkou krajem Železných hor. 1. vyd. Nasavrky: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008. ISBN 978-80-87051-47-4 MACKOVČIN, Peter aj. Chráněná území ČR, Pardubicko, svazek IV. 1. vyd. Praha: Artedit, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-86064-44-1 Popis kurzu „na těžko“, strana č. 22 BÁRTA, F. aj. Průvodce vlastivědnou stezkou „Krajem Chrudimky“. Litomyšl: Invence, 1997. ISBN 80-902052-6-7 Autobusový dopravce Husták-autobusová doprava, s. r. o., strana č. 22 Dostupné z: http://www.hustak.cz/
73
Trasy a zastávky kurzu „na těžko“, strany č. 23 až 51 Plán pěších tras pro jednotlivé dny kurzu se základnou, strany č. 54 až 60 Dostupné z: http://www.zeleznehory.ochranaprirody.cz/ Dostupné z: http://www.zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/ Dostupné z: http://zelezne-hory.aspone.cz/z_hory1.htm Dostupné z: http://www.hrady.cz/?OID=4852 Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/historie-mesta Dostupné z: http://www.hermanuv-mestec.cz/mesto-hermanuv-mestec/turistika/ Dostupné z: http://www.obecprachovice.cz/NewFiles/oobci.html Dostupné z: http://zeleznehory.webnode.cz/products/prales-polom-prirodni-perla-zeleznychhor/ Dostupné z: http://www.pruvodce.com/lichnice/ Dostupné z: http://www.tremosnice.cz/cz/his-mesto.php Dostupné z: http://www.zeleznehory-hm.cz/ Dostupné z: http://www.malec.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=9065&id=1097&p1=52 BÁRTA, F. aj. Průvodce vlastivědnou stezkou „Krajem Chrudimky“. Litomyšl: Invence, 1997. ISBN 80-902052-6-7 BÁRTA, F. Průvodce vlastivědnou stezkou krajem Železných hor. 1. vyd. Nasavrky: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008. ISBN 978-80-87051-47-4 SÁBLÍK, Jan. Českomoravská vrchovina. Praha: freytag & berndt, 2003. ISBN 80-7316034-X GEODÉZIE ČS a. s. Pardubický kraj, regionální atlas 1:100 000. 1. vyd. Praha: Kartografické nakladatelství, 2005. ISBN 80-7279-390-X
74
HORSKÝ, Martin (Ign. a Ph.D.) Přehrada Hamry. Vlastivědné listy pardubického kraje, 2009, roč. 6, č. 3, s. 9-12. ISSN 1214-9721 MACKOVČIN, Peter aj. Chráněná území ČR, Pardubicko, svazek IV. 1. vyd. Praha: Artedit, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-86064-44-1 str. 94, 95, 245, 246, 254, 256, 259 HRUŠKA, Jiří aj. Sečská přehrada: 70 let vodohospodářského díla. 1. vyd. Heřmanův Městec, Nasavrky: Grantis spol. s r. o., 2004. ISBN 80-86619-05-2 Turistická mapa 1:50 000, Železné hory. 2. vyd. Praha: Klub českých turistů, 1999. ISBN 80-85999-39-0 Kontakty na správce objektů vodních nádrží Povodí Labe, s. p. na trasách kurzu Dostupné z: www.pvl.cz Příloha č. 3 – ubytovací zařízení podle kategorie v roce 2008 Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/cestovni_ruch_v_turistickych_oblastech_za_rok_2008 Příloha č. 4 – průměrná cena za ubytování Dostupné z: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/HUZ_PK_2007
8.2 Seznam tabulek Tabulka č. 2 – výpočet ceny za pronájem autobusu, strana 53 Vlastní tabulka.
8.3 Seznam obrázků Obrázky č. 0 – typy turistických značek, strana č. 16 Dostupné z: http://www.plichtice.cz/showpage.php?name=turisticke_znacky Obrázek č. 1 – znak vlastivědné stezky, strana č. 23 Kopie z brožury: BÁRTA, F. aj. Průvodce vlastivědnou stezkou „Krajem Chrudimky“. Litomyšl: Invence, 1997. ISBN 80-902052-6-7
75
Obrázek č. 2 – zatopený lom na Volákově kopci, strana č. 26 Vlastní fotografie. Obrázek č. 3 – hráz hamerské vodní nádrže, strana č. 27 Vlastní fotografie. Obrázek č. 4 – znak města Hlinska, strana č. 28 Dostupné z: http://www.hlinsko.cz/mesto/cestovni-ruch-turistika-pamatky/historie-mesta Obrázek č. 5 – znak města Pardubice, strana č. 28 Dostupné z: http://www.rumburk.estranky.cz/archiv/iobrazek/5 Obrázek č. 6 – čtvrť Betlém v Hlinsku, strana č. 29 Vlastní fotografie. Obrázek č. 7 – původní roubené domky na Veselém kopci, strana č. 30 Dostupné z: http://lh4.ggpht.com/_4iZdG5uFtgQ/ShggKWPjyI/AAAAAAAABEA/i8AdwokiybQ/13-03-Vesel%C3%BD+Kopec.JPG Obrázek č. 8 – označení židovské uličky, strana č. 31 Vlastní fotografie. Obrázek č. 9 – židovský hřbitov u Dřevíkova, strana č. 32 Vlastní fotografie. Obrázek č. 10 – hamr ve Svobodných Hamrech, strana č. 33 Vlastní fotografie. Obrázek č. 11 – kostel a bývalá tvrz, strana č. 34 Vlastní fotografie. Obrázek č. 12 – řeka Chrudimka u Bradla, strana č. 36 Vlastní fotografie. Obrázek č. 13 – hráz přehrady Seč a tunel pod Vildštejnem, strana č. 37 Vlastní fotografie. Obrázek č. 14 – hráz vodní nádrže Křižanovice I, strana č. 40 Vlastní fotografie. 76
Obrázek č. 15 – rozhledna Boika, strana č. 40 Vlastní fotografie. Obrázek č. 16 – bývalý lom Debrný u Nasavrk, strana č. 41 Vlastní fotografie. Obrázek č. 17 – Strádovské peklo, strana č. 43 MACKOVČIN, Peter aj. Chráněná území ČR, Pardubicko, svazek IV. 1. vyd. Praha: Artedit, spol. s r. o., 2002. ISBN 80-86064-44-1 Obrázek č. 18 – zámek ve Slatiňanech, strana č. 44 Dostupné z: http://www.oblibene.org/userdata/shopimg/zeleznehoryhm/image/gener/big/00141_01.jpg Obrázek č. 19 – zřícenina hradu Lichnice v zapadajícím slunci, strana č. 47 Vlastní fotografie. Obrázek č. 20 – rekonstruovaná vápenka v Třemošnici, strana č. 48 Vlastní fotografie. Obrázek č. 21 – pařížovská přehrada, strana č. 49 Dostupné z: http://www.pla.cz/planet/public/vodnidila/Parizov/Parizov2.jpg Obrázek č. 22 – PR Údolí Doubravy, strana č. 51 Dostupné z: http://www.oblibene.org/userdata/shopimg/zeleznehoryhm/image/gener/big/PR%20Udoli%20Doubravy.jpg
8.4 Seznam grafů Graf č. 1 – rozdělení respondentů podle krajů, strana 67 Dostupné z. http://zelezne-hory-zdarske-vrchy-krajem-reky-chrudimky-a-doubravy.vyplnto.cz Graf č. 2 – Návštěvnost nejzajímavějších míst v dané lokalitě, strana 68 Dostupné z. http://zelezne-hory-zdarske-vrchy-krajem-reky-chrudimky-a-doubravy.vyplnto.cz
77
9 Přílohy Seznam příloh Příloha č. 1 – itinerář kurzu „na těžko“, část 1 Příloha č. 1 – itinerář kurzu „na těžko“, část 2 Příloha č. 2 – itinerář kurzu se základnou, část 1 Příloha č. 2 – itinerář kurzu se základnou, část 2 Příloha č. 3 – ubytovací zařízení podle kategorie v roce 2008 Příloha č. 4 – průměrná cena za ubytování Příloha č. 5 – vzor dotazníku
78
Příloha č. 1 – itinerář kurzu „na těžko“, část 1
Zastávka
GPS souřadnice
Průběžné km
Celková vzdálenost v km
Svratouch Tučkova hájenka pramen řeky Chrudimky Filipov Kameničky Lány Hamry přehrada Hamry Hamry Hlinsko Králova pila Veselý kopec Dřevíkov židovský hřbitov u Dřevíkova Svobodné Hamry Trhovokamenické rybníky Trhová Kamenice Zubří Možděnice památník Eisových Polom Horní Bradlo Lipka Horní Bradlo - modrá značka Přemilov Seč - Ústupky Seč - Oheb Seč - hráz Padrťský mlýn Bojanov Mezisvětí České Lhotice rozhledna Boika Nasavrky Keltské hradště - oppidum přehrada Křižanovice I - hráz odbočka Krkanka přehrada Křižanovice II - Práčov skály Škrovád
49° 44´ 6´´ N, 16° 1´ 41´´ E 49° 44´ 13´´ N, 16° 1´ 24´´ E 49° 44´ 1´´ N, 16° 0´ 47´´ E 49° 44´ 50´´ N, 15° 59´ 54´´ E 49° 44´ 16´´ N, 15° 58´ 34´´ E 49° 43´ 36´´ N, 15° 57´ 7´´ E 49° 44´ 26´´ N, 15° 55´ 30´´ E 49° 44´ 16´´ N, 15° 54´ 50´´ E 49° 44´ 26´´ N, 15° 55´ 30´´ E 49° 45´ 27´´ N, 15° 54´ 24´´ E 49° 45´ 20´´ N, 15° 51´ 20´´ E 49° 45´ 40´´ N, 15° 50´ 10´´ E 49° 45´ 50´´ N, 15° 49´ 44´´ E 49° 46´ 4´´ N, 15° 49´ 34´´ E 49° 46´ 28´´ N, 15° 51´ 1´´ E 49° 46´ 52´´ N, 15° 49´ 28´´ E 49° 47´ 12´´ N, 15° 48´ 57´´ E 49° 46´ 38´´ N, 15° 48´ 4´´ E 49° 45´ 49´´ N, 15° 47´ 38´´ E 49° 46´ 20´´ N, 15° 46´ 27´´ E 49° 47´ 28´´ N, 15° 45´ 17´´ E 49° 48´ 10´´ N, 15° 44´ 23´´ E 49° 47´ 49´´ N, 15° 43´ 54´´ E 49° 48´ 10´´ N, 15° 44´ 23´´ E 49° 48´ 17´´ N, 15° 42´ 1´´ E 49° 49´ 14´´ N, 15° 39´ 6´´ E 49° 50´ 1´´ N, 15° 39´ 11´´ E 49° 50´ 10´´ N, 15° 39´ 9´´ E 49° 50´ 33´´ N, 15° 40´ 45´´ E 49° 50´ 40´´ N, 15° 42´ 29´´ E 49° 51´ 10´´ N, 15° 45´ 6´´ E 49° 50´ 49´´ N, 15° 46´ 40´´ E 49° 50´ 47´´ N, 15° 47´ 3´´ E 49° 50´ 48´´ N, 15° 48´ 8´´ E 49° 51´ 28´´ N, 15° 46´ 54´´ E 49° 51´ 47´´ N, 15° 46´ 30´´ E 49° 51´ 40´´ N, 15° 48´ 29´´ E 49° 52´ 52´´ N, 15° 48´ 38´´ E 49° 54´ 12´´ N, 15° 48´ 56´´ E
0 0,5 0,9 2,2 1,4 2,1 2,7 1 1 3 5,5 1,5 1 0,5 0,7 1,5 1 1,6 1,5 2,2 3 1,8 1 0,8 3,3 1,5 1,8 0,7 3 2,7 3,6 3,4 0,5 1,7 2,5 0,9 2,9 3,8 3,7
0 0,5 1,4 3,6 5 7,1 9,8 10,8 11,8 14,8 20,3 21,8 22,8 23,3 24 25,5 26,5 28,1 29,6 31,8 34,8 36,6 37,6 38,4 41,7 43,2 45 45,7 48,7 51,4 55 58,4 58,9 60,6 63,1 64 66,9 70,7 74,4
Řádky zvýrazněné šedou barvou jsou místa, kde je možné stanovat.
79
Den
22,8
25,4
25,7
Příloha č. 1 – itinerář kurzu „na těžko“, část 2
Zastávka
GPS souřadnice
Průběžné km
zámek Slatiňany Chrudim Heřmanův Městec Kostelec u Heřmanova Městce Prachovice Starý Dvůr, autobusová zastávka Dívčí skok a Lichnice Třemošnice, střed řeka Doubrava Pařížov Pařížov - přehrada Spačice odbočka na Ostružno Ostružno Louny Vestecká Lhotka Heřman Víska Maleč Hranice křižovatka před L. nad Doubravou Libice nad Doubravou Horní Mlýn Bílek, železniční zastávka
49° 55´ 8´´ N, 15° 48´ 40´´ E 49° 56´ 52´´ N, 15° 47´ 39´´ E 49° 56´ 49´´ N, 15° 40´ 1´´ E 49° 55´ 33´´ N, 15° 39´ 6´´ E 49° 53´ 39´´ N, 15° 37´ 56´´ E 49° 52´ 32´´ N, 15° 36´ 27´´ E 49° 52´ 46´´ N, 15° 35´ 12´´ E 49° 52´ 8´´ N, 15° 34´ 47´´ E 49° 51´ 45´´ N, 15° 33´ 48´´ E 49° 53´ 13´´ N, 15° 40´ 0´´ E 49° 49´ 42´´ N, 15° 34´ 34´´ E 49° 49´ 2´´ N, 15° 35´ 43´´ E 49° 48´ 42´´ N, 15° 35´ 39´´ E 49° 48´ 20´´ N, 15° 36´ 13´´ E 49° 48´ 4´´ N, 15° 37´ 7´´ E 49° 47´ 44´´ N, 15° 37´ 33´´ E 49° 47´ 14´´ N, 15° 38´ 32´´ E 49° 48´ 4´´ N, 15° 37´ 7´´ E 49° 46´ 31´´ N, 15° 40´12´´ E 49° 45´ 54´´ N, 15° 41´ 26´´ E 49° 44´ 48´´ N, 15° 41´57´´ E 49° 44´ 40´´ N, 15° 42´ 11´´ E 49° 43´ 12´´ N, 15° 41´ 51´´ E 49° 42´ 21´´ N, 15° 43´ 59´´ E
2 4,1 0 0 0 1,8 1 1,7 1,5 3,5 1 2,9 0,6 1 1,4 0,8 1,5 2 1,2 2 2,5 0,5 3,2 4,2
Řádky zvýrazněné šedou barvou jsou místa, kde je možné stanovat.
80
Celková vzdálenost v km 76,4 80,5 80,5 80,5 80,5 82,3 83,3 85 86,5 90 91 93,9 94,5 95,5 96,9 97,7 99,2 101,2 102,4 104,4 106,9 107,4 110,6 114,8
Den
21,1
19,3
Příloha č. 2 – itinerář kurzu se základnou, část 1
Zastávka
Bílek, železniční zastávka křižení zelené a červené zn. u D. mlýna Dolní mlýn Libice nad Doubravou Lánská lípa PR Spálava křížení zelené a žluté značky za Spálavou Horní Bradlo rekreační středisko Tesla - ubytování ubytovna zřícenina hradu Oheb Seč - hráz Padrťský mlýn Bojanov Mezisvětí zelená a žlutá značka u Českých Lhotic přehrada Křižanovice I - hráz Hradiště rozhledna Boika Nasavrky Krkanka Strádovské peklo zřícenina Strádova hřbitov v Práčově skály Škrovád zámek Slatiňany Kočičí hrádek rozhledna Na Chlumu Kochánovické rybníky Podhůra Chrudim, nádraží Chrudim, náměstí Chrudim, nádraží
GPS souřadnice 1. den 49° 42´ 21´´ N, 15° 43´ 59´´ E 49° 43´ 12´´ N, 15° 41´ 50´´ E 49° 43´ 12´´ N, 15° 41´ 51´´ E 49° 44´ 40´´ N, 15° 42´ 11´´ E 49° 45´ 31´´ N, 15° 42´ 51´´ E 49° 46´ 13´´ N, 15° 43´ 35´´ E 49° 46´ 51´´ N, 15° 43´ 55´´ E 49° 48´ 10´´ N, 15° 44´ 23´´ E 49° 48´ 32´´ N, 15° 42´ 54´´ E 2. den 49° 48´ 32´´ N, 15° 42´ 54´´ E 49° 50´ 1´´ N, 15° 39´ 11´´ E 49° 50´ 10´´ N, 15° 39´ 9´´ E 49° 50´ 33´´ N, 15° 40´ 45´´ E 49° 50´ 40´´ N, 15° 42´ 29´´ E 49° 51´ 10´´ N, 15° 45´ 6´´ E 49° 51´ 23´´ N, 15° 46´ 59´´ E 49° 51´ 47´´ N, 15° 46´ 30´´ E 49° 51´ 28´´ N, 15° 46´ 54´´ E 49° 50´ 47´´ N, 15° 47´ 3´´ E 3. den 49° 50´ 48´´ N, 15° 48´ 8´´ E 49° 51´ 40´´ N, 15° 48´ 29´´ E 49° 51´ 46´´ N, 15° 48´ 50´´ E 49° 52´ 13´´ N, 15° 49´ 1´´ E 49° 52´ 52´´ N, 15° 48´ 38´´ E 49° 54´ 12´´ N, 15° 48´ 56´´ E 49° 55´ 8´´ N, 15° 48´ 40´´ E 49° 54´ 50´´ N, 15° 47´ 48´´ E 49° 54´ 9´´ N, 15° 47´ 32´´ E 49° 54´ 8´´ N, 15° 46´ 53´´ E 49° 55´ 27´´ N, 15° 47´ 5´´ E 49° 56´ 52´´ N, 15° 47´ 39´´ E 49° 57´ 8´´ N, 15° 47´ 40´´ E 49° 56´ 52´´ N, 15° 47´ 39´´ E
81
Průběžné km
Celková vzdálenost v km
0 4,1 0,5 2,7 2,2 1,7 1,2 2,8 2
0 4,1 4,6 7,3 9,5 11,2 12,4 15,2 17,2
0 7,8 0,8 3 2,7 3,5 2,4 1 2,5 1,4
0 7,8 8,6 11,6 14,3 17,8 20,2 21,2 23,7 25,1
0 1,5 0,3 2,4 0,7 3,5 2 1,2 1,4 1 2,8 3,1 1 1
0 1,5 1,8 4,2 4,9 8,4 10,4 11,6 13 14 16,8 19,9 20,9 21,9
Příloha č. 2 – itinerář kurzu se základnou, část 2
Zastávka
ubytovna zelená značka v Horním Bradle PR Polom Hluboká PR Zubří Trhová Kamenice Svobodné Hamry Židovský hřbitov ve Dřevíkově Dřevíkov skanzen Veselý kopec Králova pila čtvrť Betlém v Hlinsku Studnice hráz vodní nádrže Hamry Běstvina přechod ze zelené značky na červenou rozcestí u kapličky sv. Jana Hedvikov přechod ze zelené značky na červenou Starý Dvůr zřícenina hradu Lichnice Třemošnice, střed řeka Doubrava obec Pařížov vodní nádrž Pařížov Spačice
GPS souřadnice 4. den 49° 48´ 32´´ N, 15° 42´ 54´´ E 49° 48´ 9´´ N, 15° 44´ 11´´ E 49° 47´ 28´´ N, 15° 45´ 17´´ E 49° 47´ 0´´ N, 15° 46´ 58´´ E 49° 46´ 38´´ N, 15° 48´ 4´´ E 49° 47´ 12´´ N, 15° 48´ 57´´ E 49° 46´ 28´´ N, 15° 51´ 1´´ E 49° 46´ 4´´ N, 15° 49´ 34´´ E 49° 45´ 50´´ N, 15° 49´ 44´´ E 49° 45´ 40´´ N, 15° 50´ 10´´ E 49° 45´ 20´´ N, 15° 51´ 20´´ E 49° 45´ 27´´ N, 15° 54´ 24´´ E 49° 44´ 17´´ N, 15° 54´ 6´´ E 49° 44´ 16´´ N, 15° 54´ 50´´ E 5. den 49° 50´ 13´´ N, 15° 35´ 53´´ E 49° 50´ 32´´ N, 15° 36´ 25´´ E 49° 51´ 41´´ N, 15° 35´ 23´´ E 49° 52´ 8´´ N, 15° 35´ 36´´ E 49° 52´ 17´´ N, 15° 35´ 50´´ E 49° 52´ 32´´ N, 15° 36´ 27´´ E 49° 52´ 46´´ N, 15° 35´ 12´´ E 49° 52´ 8´´ N, 15° 34´ 47´´ E 49° 51´ 45´´ N, 15° 33´ 48´´ E 49° 53´ 13´´ N, 15° 40´ 0´´ E 49° 49´ 42´´ N, 15° 34´ 34´´ E 49° 49´ 2´´ N, 15° 35´ 43´´ E
82
Průběžné km
Celková vzdálenost v km
0 2 1,8 2,5 1,1 2,2 2,2 1,1 0,5 0,7 1,7 5,5 3 1
0 2 3,8 6,3 7,4 9,6 11,8 12,9 13,4 14,1 15,8 21,3 24,3 25,3
0 1 2,6 1,6 0,5 0,9 1,5 1 1,5 3,5 0,9 2,5
0 1 3,6 5,2 5,7 6,6 8,1 9,1 10,6 14,1 15 17,5
Příloha č. 3 – ubytovací zařízení podle kategorie v roce 2008
83
Příloha č. 4 – průměrná cena za ubytování
Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v krajích ČR k 31. 12. 2007 Ubytovací zařízení celkem Česká republika
Pokoje
Lůžka
Počet míst pro stany a karavany
Průměrná cena za ubytování (Kč)
7 845
172 560
451 707
53 967
381
654
34 371
74 602
1 275
1 052
v tom kraje: Hl. m. Praha Středočeský
566
10 995
29 969
6 741
405
1 022
18 122
53 590
14 423
295
Plzeňský
517
9 182
25 693
3 793
302
Karlovarský
427
13 874
28 586
1 610
579
Ústecký
394
7 169
18 891
2 772
339
Liberecký
895
13 268
39 927
2 900
258
Královéhradecký
968
15 869
45 331
5 438
280
Pardubický
362
6 223
17 984
2 120
280
Vysočina
358
6 622
19 750
2 974
276
Jihomoravský
502
12 294
31 311
4 943
349
Olomoucký
345
7 045
18 833
1 250
314
Zlínský
366
7 999
21 564
1 540
309
Moravskoslezský
469
9 527
25 676
2 188
295
Jihočeský
84
Příloha č. 5 – vzor dotazníku Železné hory, Žďárské vrchy – krajem řeky Chrudimky a Doubravy Dobrý den, žádám Vás o pár minut Vašeho času pro vyplnění krátkého dotazníku k mé bakalářské práci. Dotazník se týká návštěvnosti oblasti jmenované v názvu dotazníku a využití Geocachingu (za pomocí GPS a souřadnic z internetových stránek k tomu určených vyhledávání turistických míst v ČR i ve světě). Děkuji Jiří Václavek 1. Provozujete pěší turistiku, popřípadě cykloturistiku? ANO NE 2. Kolikrát jste za poslední rok navštívili kraj Železných hor nebo Žďárských vrchů? ani jednou 1x 2x 3x více krát 3. Který typ návštěvy převažoval? výlety návštěva příbuzných/přátel projížděl/a jsem 4. Jak dlouhou dobu jste zde průměrně strávili? 1 den 2-3 dny 4-6 dní více jak týden
5. Navštívili jste někdy některá z těchto míst za účelem výletu? Možno více odpovědí. pramen Chrudimky
přehrada Seč
město Chrudim
čtvrť Betlém - Hlinsko
zřícenina hradu Oheb
zřícenina hradu Lichnice
skanzen Veselý kopec
PR Krkanka a Peklo
PP Doubrava u Třemošnice
obec Dřevíkov
Keltské oppidum - Nasavrky
přehrada Pařížov
PR Polom
zámek Slatiňany
PR Údolí Doubravy u Chotěboře
85
6. Jakému ubytování dáváte přednost? hotel pension chata kemp 7. Jaký typ památek navštěvujete nejčastěji, nejraději? přírodní památky kulturní památky oba druhy památek 8. Kolik kilometrů jste schopní ujít průměrně za den? < 15 km 16 – 20 km 20 – 25 km 26 – 30 km >31 km 9. Říká Vám něco pojem GEOCACHING? Za pomoci GPS a souřadnic z internetových stránek k tomu určených vyhledávání turistických míst, popřípadě hledání ukrytých schránek. ANO NE 10. Myslíte si, že geocaching má z hlediska propagace zajímavých neznámých míst budoucnost? ANO NE NEVÍM 11. Vlastníte nebo byste byli ochotní koupit si GPS přijímač pro provozování takovéto turistiky? ANO NE 12. Jsem 13. Jsem ve věku
muž
žena < 15 let
16 – 25 let
26 – 60 let
> 61 let
14. Bydlím v kraji Středočeském
Moravskoslezském
Zlínském
Jihočeském
Ústeckém
Karlovarském
Plzeňském
Olomouckém
Libereckém
Jihomoravském
Královéhradeckém
hl. m. Praha
Vysočina
Pardubickém
86