VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Ilona Veselá
2012
Produkce vína a komplementarita služeb vinařské turistiky na příkladu vybraných vinařských obcí.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 1. 12. 2011 ...................................................... Podpis
PODĚKOVÁNÍ Děkuji panu RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D, za ochotu, podporu, cenné rady a odborné vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat svojí rodině za podporu během studia a všem respondentům, kteří mi poskytli potřebné informace.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Produkce vína a komplementarita služeb vinařské turistiky na příkladu vybraných vinařských obcí Bakalářská práce
Autor: Ilona Veselá Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D Jihlava 2012
2011 Ilona Veselá
Abstrakt VESELÁ, Ilona: Produkce vína a komplementarita služeb vinařské turistiky na příkladu vybraných vinařských obcí. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 91 stran. Bakalářská práce je zaměřena na problematiku vinařské turistiky na jižní Moravě. Cílem práce je charakterizovat základní rysy vinařské turistiky na Moravě. V teoretické části se věnuji venkovské a vinařské turistice, historii vinařství, vinařským oblastem, podoblastem
a
vybraným
obcím.
Praktická
část
se
zabývá
vyhodnocením
dotazníkového šetření, které proběhlo mezi návštěvníky, a rozboru vinařských obcí. Klíčová slova: Venkovský cestovní ruch. Vinařství. Vinařské oblasti. Vinařské podoblasti. Vinařská turistika.
Abstract VESELA, Ilona: Wine production and complementary sevices of wine tourism on
example
of
selected
wine-making
villages.
Bachelor
thesis.
College
of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis supervisor: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Level of professional qualification: Bachelor´s degree. Jihlava 2012. 91 pages. The Bachelor thesis is focused on wine tourism in South Moravia. The aim of the thesis is characterize the basis features of wine tourism in Moravia. The theoretical part is devoted to rural and wine tourism, wine history, wine regions, subregions and selected communities. The practical part is devoted to evaluation of survey among visitors and analysis of wine-growing villages. Keywords: Rural tourism. Viniculture. Wine regions. Wine subregions. Wine tourism.
11
Obsah Seznam ilustrací ................................................................................................. 13 Úvod..................................................................................................................... 15 Cíl práce .............................................................................................................. 16 1 Teoretické základy cestovního ruchu a přehled literatury ......................... 17 1.1 Venkovský cestovní ruch ........................................................................... 18 1.1.1 Pojmy............................................................................................................. 19 1.1.2 Počátky, vývojové změny, současnost a budoucnost .................................... 20 1.1.3 Charakteristika a význam služeb ................................................................... 21
1.2 Agroturistika............................................................................................... 22 2 Vinařská turistika ........................................................................................... 24 2.1 Historie vinařství ........................................................................................ 25 2.2 Certifikace služeb vinařské turistiky .......................................................... 27 2.3 Rozdělení vín.............................................................................................. 30 2.4 Moravské vinařské stezky .......................................................................... 31 2.5 Legislativa a právní normy......................................................................... 32 2.6 Organizace spojené s vinařskou turistikou ................................................. 35 3 Vinařské oblasti v České republice................................................................ 38 3.1 Vinařská oblast Čechy................................................................................ 38 3.2 Vinařská oblast Morava.............................................................................. 39 4 Metodika .......................................................................................................... 45 5 Analytická část ................................................................................................ 50 5.1 Analýza vybraných obcí ............................................................................. 51 5.2 Analýza dotazníkového šetření................................................................... 66 6 Shrnutí výsledků analýzy ............................................................................... 74 7 Závěr................................................................................................................. 83 Seznam použité literatury.................................................................................. 85 Monografie a seriálové publikace .................................................................... 85 Elektronické zdroje........................................................................................... 86 Seznam příloh ..................................................................................................... 91
12
Seznam ilustrací Obrázky Obr. 1 Moravské vinařské stezky .................................................................................... 31 Obr. 2 Vinařská oblast Čechy......................................................................................... 38 Obr. 3 Vinařská oblast Morava ...................................................................................... 40 Obr. 4 Vinařská podoblast znojemská ............................................................................ 40 Obr. 5 Vinařská podoblast mikulovská........................................................................... 41 Obr. 6 Vinařská podoblast velkopavlovická ................................................................... 42 Obr. 7 Vinařská podoblast slovácká............................................................................... 43 Obr. 8 Vína z Moravy ..................................................................................................... 49
Tabulky Tab. 1 Zákonné úpravy dle typů služeb........................................................................... 35 Tab. 2 Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v ČR ..................... 44 Tab. 3 Pohlaví................................................................................................................. 46 Tab. 4 Kolik je Vám let? ................................................................................................. 47 Tab. 5 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?............................................................ 48 Tab. 6 Jak často jezdíte na jižní Moravu za vinařskou turistikou?................................. 66 Tab. 7 Jaký je primární důvod Vaší návštěvy jižní Moravy?.......................................... 67 Tab. 8 Vyznáte se ve vínech? .......................................................................................... 68 Tab. 9 Nakupujete zde víno?........................................................................................... 69 Tab. 10 Jaké hlavní služby využíváte? Možno uvést více odpovědí................................ 70 Tab. 11 Jaké doprovodné služby využíváte? Možno uvést více odpovědí....................... 71 Tab. 12 Ohodnoťte kvalitu služeb vinařské turistiky na stupnici 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), popřípadě odpověď nevyzkoušel/a jsem. ........................................................ 72 Tab. 13 Uvítali byste některé další služby? .................................................................... 73
Grafy Graf 1 Pohlaví ................................................................................................................ 46 Graf 2 Kolik je Vám let? ................................................................................................. 47 Graf 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? ........................................................... 48 Graf 4 Jak často jezdíte na jižní Moravu za vinařskou turistikou? ................................ 66 13
Graf 5 Jaký je primární důvod Vaší návštěvy jižní Moravy? ......................................... 67 Graf 6 Vyznáte se ve vínech? .......................................................................................... 68 Graf 7 Nakupuje zde víno? ............................................................................................. 69 Graf 8 Jaké hlavní služby využíváte? Možno uvést více odpovědí. ................................ 70 Graf 9 Jaké doprovodné služby využíváte? Možno uvést více odpovědí. ....................... 71 Graf 10 Ohodnoťte kvalitu služeb vinařské turistiky na stupnici 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), popřípadě odpověď nevyzkoušel/a jsem ......................................................... 72 Graf 11 Uvítali byste některé další služby? .................................................................... 73 Graf 12 Celkové procentuální rozdělení stavu povrchu vozovek na silnicích II. a III. třídy v Jihomoravském kraji .......................................................................................... 82
14
Úvod Cílem bakalářské práce Produkce vína a komplementarita služeb vinařské turistiky na příkladu vybraných vinařských obcí je pokusit se na základě srovnání vybraných vinařských obcí charakterizovat základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb na příkladu jižní Moravy. Dále zjistit jaké služby návštěvníci v oblasti vinařské turistiky využívají, zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu, zda je rozmanitost nabízených služeb dostačující a na základě provedené analýzy popřípadě hledat alternativy dalšího rozvoje. Pro toto téma svojí práce jsem se rozhodla díky zájezdu Putování za vínem na jižní Moravu s předmětem Metodika průvodcovské činnosti. Zaujala mne píle a energie vinařů, opečovávané vinohrady, malebná krajina, jedinečné vinařské stavby a lahodné víno. Práce se zabývá vinařskou turistikou na příkladě jižní Moravy. Tento dílčí segment cestovního ruchu je poměrně mladý a v posledních letech se dostává do popředí zájmu turistů. V době socialismu veškerou distribuci vína do obchodních sítí ovládaly národní vinařské podniky, malí vinaři vyráběli víno více méně jen pro svoji soukromou spotřebu. V dnešní době vysoká konkurence na trhu donutila vinaře hledat nové vhodné formy odbytu jejich produktů. Příhodnou šancí pro ně se stal cestovní ruch, kde si rychle našli své místo. Vinařská turistika láká návštěvníky nejen na víno, ale nabízí také mnoho doprovodných služeb, které se neustále rozšiřují. Turistický region Jižní Morava je nevšední částí České republiky. Díky přírodním podmínkám a místní půdě zde vzniká mnoho odrůd vín s rozmanitou chutí a vůní. Zdejší atraktivity ohromí téměř všechny, záleží však na každém, jak svůj volný čas stráví. Návštěvníky lákají prohlídky, ochutnávky a posezení v příjemné atmosféře stylových vinařských sklepů, sklepní uličky, tradiční lidová architektura, vinařské akce a slavnosti, vinařské stezky, navštívit mohou vinařská muzea a expozice či krásné hrady, zámky, kláštery a další. Venkovské prostředí je určené k odpočinku, relaxaci, pobytu v přírodě, poznání místního folklóru a historie.
15
Cíl práce Cílem bakalářské práce je pokusit se na základě srovnání vybraných vinařských obcí charakterizovat základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb na příkladu jižní Moravy. Dále zjistit jaké služby návštěvníci v oblasti vinařské turistiky využívají, zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu, zda je rozmanitost nabízených služeb dostačující a na základě provedené analýzy popřípadě hledat alternativy dalšího rozvoje. Pro svoji práci jsem si stanovila 2 hypotézy. Hypotéza 1 – S pěstováním vinné révy a s jejím zpracováním je spojený postupný vznik a vývoj „Vinařské turistiky“, která je významným prvkem ovlivňujícím rozvoj vinařských obcí a regionů. Jak jsem již v úvodu uvedla, vinařská turistika je vlastně forma odbytu produktů vinařů. Ačkoli je tato podoba turistiky v zásadě nová, rychle se stala oblíbenou a turisté ji čím dál tím více vyhledávají. Tudíž předpokládám, že je vinařská turistika podstatnou složkou přispívající k pozitivnímu vývoji vinařských obcí a regionů. Hypotéza 2 – Nabídka služeb „Vinařské turistiky“ na jižní Moravě se rozvíjí a inovuje a je optimální k uspokojení potřeb turistů. Tuto hypotézu jsem stanovila na základě poznatků zjištěných od příbuzných a známých, kteří často jezdí na jižní Moravu za vinařskou turistikou. Díky dotazníkovému šetření, bych tuto skutečnost ráda potvrdila, popřípadě vyvrátila.
Práce je zaměřena na základní přehled charakteristiky cestovního ruchu, přes venkovský cestovní ruch, agroturistiku, vinařskou turistiku, historii vinařství, popis certifikace vinařských služeb, moravských vinařských stezek, legislativu a organizace spojené s vinařskou turistikou, po rozdělení vinařských oblastí České republiky a zmapování podoblastí – Mělnické, Litoměřické, Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovická, Slovácké. Zahrnuje rozbor zkoumaných vybraných obcí, dotazníkové šetření, odpovědi na hypotézy, výsledky ankety, SWOT analýzu. Závěrečná část potom zhodnocení dosažených výsledků.
16
1 Teoretické základy cestovního ruchu a přehled literatury Prvotní význam slovního spojení cestovní ruch byl považován jako další výraz pro cestování. Na cestovní ruch můžeme nahlížet ze dvou rovin, tj. oblast spotřeby, kdy je chápán jako způsob uspokojování potřeb a oblast podnikatelských příležitostí. Cestovní ruch se tedy projevuje jako pluralitní společenský ekonomický jev. (Ryglová, 2009, str. 9) Cestovní ruch je významný společensko-ekonomický jev, představuje největší pohyb lidí za rekreací, poznáváním a je součástí života obyvatel zvláště ekonomicky vyspělých zemí. (Hesková, 2006, str. 9) Odvětví cestovního ruchu se řadí mezi nejdůležitější složky národní i světové ekonomiky. Zahrnuje dopravu, turistická zařízení, která poskytují ubytování a stravování, služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby, turistické informační systémy, další infrastrukturu a služby cestovního ruchu. [1] Cestovní ruch podléhá vývoji a mění se i přístup k jeho definování. Začátkem minulého století se autoři snažili odlišit cestovní ruch od již zmíněného širšího pojmu cestování. Šlo především o díla E. Guyer-Freulera (1905), Stradnera (1905), E Piccarda (1911), J. Gutha (1917), W. Morgenrotha (1927) a další. Hermann von Schullard považoval cestovní ruch za „soubor operací zejména ekonomického charakteru, které se přímo vztahují na vstup, pohyb a pobyt cizinců vně i uvnitř určité země, města nebo regionu“. Později autoři začali více zdůrazňovat sociologické, ekonomické, dopravní, geografické aspekty cestovního ruchu např. R. Glücksmann (1930, 1935), J. A. Norval (1936), H. Poser (1939), A. Bormann (1939) a další. Např. Bormann určil cestovní ruch jako "cesty, které jsou podnikány za účelem zotavení, zábavy, obchodu a povoláním nebo i z jiných příčin a dochází při nich k dočasné změně místa bydliště. Nepatří sem však dojíždění za prací", Poser zase jako "lokální nebo územní nahromadění cizinců s přechodným pobytem, které podmiňuje vznik vzájemných vztahů mezi cizinci na jedné straně a místním obyvatelstvem, místem a jeho krajinou na straně druhé". Významným zlomem v cestovním ruchu bylo zkoumání švýcarských profesorů W. Hunzikera a K. Krapfa (1942), kteří definovali cestovní ruch jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti“. Na jejich práci navázal 17
C. Kaspar (1975), který vymezil cestovní ruch jako „souhrn vztahů a jevů, které vyplývají z cestování anebo pobytu osob, přičemž místo pobytu není hlavním ani trvalým místem bydlení nebo zaměstnání“. M. Gúčik (2000) definoval cestovní ruch jako „soubor činností zaměřených na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pobytem osob mimo místo trvalého bydliště a obvykle ve volném čase za účelem odpočinku, poznávání, zdraví, rozptýlení a zábavy, kulturního a sportovního vyžití, služebních cest a získání komplexního zážitku“. (Hesková, 2006, str.10) Všeobecně uznávaná definice cestovního ruchu je podle UNWTO (United Nation World Tourism Organization neboli Světová organizace cestovního ruchu): „Cestovní ruch je činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ [1] Cestovní ruch se vyskytuje v různých druzích a formách. V praxi velice často dochází k prolínání těchto hledisek. Též autoři odborné literatury v této problematice nejsou zcela jednotní. •
Druhy cestovního ruchu jsou stanoveny na základě jevového průběhu a způsobu realizace
•
Formy cestovního ruchu určujeme na základě motivace účastníků na cestovním ruchu [1]
1.1 Venkovský cestovní ruch Podle Moravce je nejširším pojmem v souvislosti k šetrnému cestovnímu ruchu tzv. zelený cestovní ruch. Probíhá ve volné krajině nebo v mírně osídlených oblastech, respektuje a ochraňuje přírodu, má aktivní náplň, turisté chtějí splynout s přírodou a lidským prostředím. V konkrétní podobě vystupuje zejména jako ekoturistika a venkovský cestovní ruch. (Moravec et al., 2007, str. 20) Orieška definuje venkovský cestovní ruch jako „druh cestovního ruchu, který pod společným názvem zahrnuje vícedenní pobyt ve venkovském prostředí a rekreační
18
činnosti (aktivity) realizované na venkově. Může mít různé formy, především agroturismus, ekoagroturismus a ekoturismus.“ (Orieška, 2010, str. 324)
1.1.1 Pojmy Ekoturistika je určována jako putování přírodou a její pozorování. Zaměřuje se na poznávání přírodních rezervací, národních parků, chráněných krajinných oblastí a ostatních přírodních zajímavostí a atraktivit tak, aby nebyly nijak cestovním ruchem narušovány. Venkovský cestovní ruch neboli venkovská turistika, rurální turistika či venkovský turismus je takový cestovní ruch, který je bezprostředně spojen s přírodou, krajinou a vesnickým prostředím. Rozvíjí se mimo oblasti rekreačních center, turistických center a mimo oblast městského osídlení. Patří sem rekreační pobyty převážně ve venkovském osídlení, v chatových osadách, na samotách apod. Obsahem jsou individuální rekreační činnosti využívající přitažlivosti konkrétního venkovského prostředí navštíveného místa, např. lesy, louky, vodní plochy. Nejvíce je ale vázán na venkovské osídlení a s ním spojený život na venkově. Charakteristické znaky jsou zemědělství, ohleduplné chování k přírodě a krajině, decentralizace ubytovacích zařízení, díky které se rozdrobí počet turistů, a tak eliminuje negativní dopady, které s sebou nese masová turistika, takřka rodinné zázemí, historické a kulturní dědictví, tradiční zvyky, setkání s tradičními řemesly a typickým způsobem života, apod. Agroturistika (bude rozebrána v samostatné kapitole) Ekoagroturistika je specifická forma venkovského cestovního ruchu. Umožňuje turistům pobývat na ekologicky hospodařících farmách, produkujících biopotraviny. Při chování zvířat a pěstování rostlin jsou používány přírodní postupy. Farmy používají ochrannou známku BIO. Turisté se účastní na zemědělských pracích, pohybují se volně po farmě, jsou v blízkém kontaktu s hospodářem a jeho rodinou. Návštěvníci mohou ochutnávat biovýrobky. Podporou ekologického zemědělství se zabývá organizace ECEAT
(European
centre
for
ekology
and
tourism
-
Evropské
centrum
pro ekoagroturistiku). Chataření, chalupaření je specifická forma venkovského cestovního ruchu. Jde většinou o pobyt ve vlastních či pronajatých chatách či chalupách. V minulých letech se chataření a chalupaření velmi rozvinulo z důvodů omezení možnosti vycestovat 19
do zahraničí, levných stavebních ploch, mnoha volných chalup, vhodného uložení úspor. (Ryglová, 2009, str. 132-136), (Moravec et al., 2007, str. 17-23), [2]
1.1.2 Počátky, vývojové změny, současnost a budoucnost Venkovský turismus v České republice není jev úplně nový. V předválečném období hrála tato forma cestovního ruchu důležitou roli. Pobyt byl formou letního bytu nebo u zemědělských rodin. Vztah mezi městským a venkovským prostředím byl přerušen po 2. světové válce. Začal se rozvíjet jiný typ venkovské turistiky, a to chataření a chalupaření. Ten ovšem neměl přímou vazbu na klasické zemědělské prostředí. Po roce 1989 došlo k restrukturalizaci zemědělské výroby a transformaci zemědělských podniků. Nastalo velké zvyšování nezaměstnanosti. Pro zachování prosperity zemědělství se hledali nové nástroje ekonomického oživení, tj. rozvoj venkovské turistiky a jejího specifického produktu agroturistiky. To s sebou přináší nová pracovní místa, stabilizaci venkovského obyvatelstva a vznik nových podnikatelských aktivit. Rozvíjí se celosvětový trend – návrat k přírodě a přímé harmonické soužití s ní. (Moravec et al., 2007, str. 23-24) Ze zahraničí i na území České republiky došel trend zdravého životního stylu a bioproduktů. Velký rozvoj zaznamenali ekologicky hospodařící farmy, tedy zvýšila se i poptávka turistů po ekoagroturistice. Malebná venkovská krajina a lidský potenciál láká stále více lidí, aby prožili klidnou dovolenou, kde si odpočinou od ruchu velkoměsta. Česká republika má velice dobré předpoklady pro venkovskou turistiku, tj. přírodní, kulturně historické, společenské a další. Existují i možné překážky, které brání v rozvoji venkovské turistiky u nás. Například malá spolupráce podnikatelských subjektů; střet zájmů podnikatelů, zástupců místní správy a samosprávy, občanů, ochránců přírody, investorů apod.; přelidnění některých oblastí v letním nebo zimním období; absence multiplikačního efektu v regionech,
20
tzn., že není žádné propojení obcí uvnitř regionu i mimo ně; chybí kvalitní prezentace tohoto typu cestovního ruchu a další. Venkovský cestovní ruch se rozvíjí a měl by se rozvíjet i nadále, nemůžeme se srovnávat s vyspělejšími zeměmi Evropské unie, např. Francií, ale dosahujeme stále lepšího standardu a přibývají nejen tuzemští návštěvníci ale i zahraniční hosté. (Moravec et al., 2007, str. 25-26, 28)
1.1.3 Charakteristika a význam služeb Motivem pobytu na venkově o dovolené je lepší kvalita životního prostředí, především čistější ovzduší, méně hluku na rozdíl od měst a průmyslových aglomerací, rozsáhlá krajina, zvyky, tradice, folklor, pestrá flóra a fauna. Služby poskytované návštěvníkům venkovského cestovního ruchu umožňují provádět činnosti spojené s návratem k přírodě, ubytovávat se ve venkovských staveních či ubytovacích zařízeních na venkově, kde je součástí nabídky i možnost stravování, využívání surovin vypěstovaných na statku nebo se zapojit do různých aktivit. Velice důležitá je pro poskytovatele služeb komunikace s hosty, ochota, pohostinnost a jazyková vybavenost. V roce 1999 byla přijata Koncepce státní politiky cestovního ruchu České republiky. Jedním z koncepčních opatření byla aplikace doporučených standardů ubytovacích služeb do praxe, kde rozdělila ubytovací zařízení na hotelová a turistická. Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci se zájmovými sdruženími vydalo roku 2000 Doporučený standard ubytovacích služeb – ubytování v soukromí, v kempech a chatových osadách, v turistických ubytovnách. Za certifikaci ubytování v soukromí odpovídá Svaz venkovské turistiky, za kategorii kempy a chatové osady Kempy a chatové osady ČR – Živnostenské společenstvo a za kategorii turistické ubytovny Klub českých turistů. Certifikovaná ubytovací zařízení jsou přednostně propagována Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism na veletrzích a výstavách. Ubytovací zařízení venkovského cestovního ruchu jsou charakteristická menší ubytovací kapacitou a jsou obvykle v obci nebo rozptýlená v jejím okolí, tudíž nedochází ke zvýšené koncentraci hostů na jednom místě. Ubytování má být pohodlné a působit sympaticky a příjemně.
21
Stravovací služby buď provozovatel poskytne sám, nebo dá hostům k dispozici vybavenou kuchyňku anebo je lze umožnit v jiném veřejně přístupném stravovacím zařízení. Suroviny pro přípravu pokrmů, kdy stravovací služby poskytuje sám provozovatel, jsou velmi často v kombinaci dodavatelských s vlastními. (Orieška, 2010, str. 324-338) Velice důležité jsou doplňkové služby, které dotváří ubytovací a stravovací služby v celek. Zpříjemňují a zatraktivňují pobyt na venkově. Podle Oriešky se doplňkové služby dělí na dvě skupiny: 1. Služby poskytované nejen účastníkům venkovského cestovního ruchu, ale i dalším návštěvníkům, nebo zčásti i místnímu obyvatelstvu. (např. propagační a informační služby, společenské a zábavní služby, obchodní služby, prodej vlastních výrobků podnikatelů, řemeslnické a opravárenské služby, placené komunální služby, zdravotnické služby) 2. Služby volného času, včetně animace, určené hlavně účastníkům venkovského cestovního ruchu. (služby volného času jsou různorodé, např. pozorování prací na usedlost, účast na různých pracích, prohlídka okolí, aktivní sportování, rekreační aktivity, pěší turistika, cykloturistika, přírodní zajímavosti, kulturní památky, tradiční akce, jízda na koni, rybolov, projížďka loďkou, člunem, lyžování, folklorní festivaly, jarmarky, poutě, táborák, piknik, ochutnávka vín, sběr plodů a léčivých rostlin, sezónní práce a sklizně, …) (Orieška, 2010, str. 324-338)
1.2 Agroturistika Agroturistika podle Moravce je specifická forma venkovského cestovního ruchu vázaná na zemědělskou farmu, statek nebo hospodářství a s tím spojené zemědělské práce. Zabývají se jí podnikatelé v zemědělské výrobě. Slouží jako dodatečný nebo další finanční zdroj k udržení či rozšíření jejich hlavní podnikatelské činnosti – výroby zemědělských produktů. Návštěvníci se mohou volně pohybovat po celé usedlosti, je jim poskytnuto ubytování, stravování, seznamují se se zvířaty, pracemi souvisejícími se zemědělskou výrobou. Mají velmi blízký kontakt s hospodářem a jeho rodinou, jsou jim nabízeny různé aktivity (kolo, sběr hub, procházky, projížďky na koních, rybaření
22
a další). Mohou si zde koupit také produkty domácích zvířat nebo zeleninu a ovoce. Vhodné pro rodinnou dovolenou. (Moravec et al., 2007, str. 22) Agroturistika podle Stříbrné „představuje jedinečnou symbiózu zemědělství a turistiky, zároveň přináší farmě dodatečný, často nezanedbatelný příjem“. (Stříbrná, 1997, str. 6) Němčanský definuje agroturistiku jako „formu rurální (venkovské) turistiky, provozovanou podnikateli v zemědělské výrobě a sloužící jim jako dodatečný nebo další finanční zdroj k udržení nebo rozšíření hlavního podnikatelského programu, tj. výroby zemědělských produktů (rostlinných nebo živočišných)“. Služby nabízené zemědělskými podnikateli jsou ubytování, stravování, zázemí farmy nebo usedlosti, účast turistů na zemědělských pracích, letní a zimní sporty, doprovodné programy v závislosti na okolní krajinu, místní pamětihodnosti atd. (Němčanský, 1996, str. 27) Václavík v příručce Ministerstva zemědělství Agroturistika na ekofarmách uvádí, že „agroturistika je forma podnikání na fungující zemědělské farmě či ranči, zaměřená na zabavení návštěvníků, s cílem přinášet zemědělcům dodatečný příjem“. [40] V České republice došlo k pozvolnému rozvoji agroturistiky nedlouho po revoluci. Ubytování tvořilo ve většině případů pouze doplňující příjem, hlavním finančním zdrojem byla zemědělská výroba nebo práce spojené s hospodářstvím. Přesný počet agrofarem není zatím známý, v současnosti se odhaduje na několik stovek. [41] V Německu, Rakousku, ale například i v Polsku je agroturistika více rozšířená než v České republice. V Německu jsou první formy agroturistiky zaznamenány počátkem dvacátého století, kdy byla dovolená umožněna nejen šlechtě, ale i vyšším a středním vrstvám. Venkované, zvláště dřevaři, rybáři a sedláci, u sebe doma ubytovávali návštěvníky z města, mezi kterými byli častokrát i jejich příbuzní. Finanční výnos tehdy ještě nebyl prioritou, ale zároveň nebylo nutno kvůli návštěvníkům investovat do zařízení ubytovacích prostor. Po druhé světové válce se agroturistika začala rozvíjet intenzivněji. V roce 1955 byla založena centrála pro dovolenou na venkově (Zentrale für den Landurlaub). V dnešní době je v Německu agroturistika z hlavních odvětví cestovního ruchu. Ubytování poskytuje asi 20 000 agrofarem, 400 ekofarem a jejich počet stále pozvolna stoupá. [41]
23
2 Vinařská turistika Vinařskou turistiku dle předchozích informací můžeme chápat jako jednu z forem agroturistiky. Svou podstatou vinařská turistika odpovídá jejím definicím se specializací na určité zaměření, tedy vinařství. Vinařská turistika je specifická forma cestovního ruchu. Je úzce spjata s venkovským cestovním ruchem. Odehrává se v prostředí venkova, obsahem jsou individuální rekreační činnosti využívající přitažlivosti konkrétného venkovského prostředí navštíveného místa, spojuje je ohleduplné chování k přírodě a krajině, ubytovací kapacita je většinou rozptýlena do více menších objektů, historické a kulturní dědictví, tradiční zvyky, typický způsob života, kde se turisté setkávají s řemesly, místním folklórem, lidovou architekturou apod. (viz 1.1 Venkovský cestovní ruch) Vinařská turistika je cestování turistů za vínem, přičemž využívají rozmanitých druhů nabízených služeb. Jde o všechno, co je vínu vlastní, co je s ním spojené a určitým rázem navazuje na aktivity související s turismem. Vinařská turistika má především sezónní charakter s dominancí v letní sezóně. (Vystoupil, 2006, str. 76) Vinařská turistika patří v České republice k poměrně mladým turistickým aktivitám. Vinná réva se pěstuje a víno produkuje na našem území již řadu století (viz 3. Historie vinařství), avšak víno, jako turistický produkt, se začalo prosazovat ve větší míře teprve nedávno. Ovšem v zahraničí má vinařská turistika již svoje místo a je o ni velký zájem. Části Francie Bordeaux, Champagne nebo italské Toskánsko nabízí turistům zážitky všeho druhu spojené s vínem a přijíždí za ním tisíce zájemců. [42] Další význačné vinařské země jsou Německo a Rakousko, oblíbené vinařské oblasti v Německu jsou např. Ahr, Baden, Fanken, Nahe či v Rakousku význačná vinařská destinace Dolní Rakousko, která je největší rakouskou oblastí pro pěstování jakostních vín. Dělí se na 8 bohatých podoblastí – Wachau, Kremstal DAC, Kamptal DAC, Traisental DAC, Wagram, Weinviertel DAC, Carnuntum a Thermenregion. [9], [57] Vinaři nabízejí návštěvníkům dle jejich potřeb a přání různorodé služby. Mezi hlavní patří ubytování, stravování, posezení a degustace ve vinařských zařízeních (vinné sklepy, vinařství, vinotéky), nákup vína. Mezi doprovodné služby patří vinařské akce (vinobraní, výstavy vín, otevřené sklepy, vinné trhy), vinařské cyklostezky (na Moravě byla vytvořena síť Moravských vinařských stezek, je to dlouhodobý projekt rozvoje 24
vinařství, udržitelné venkovské turistiky a podpora malého a středního podnikání; zabývat se jimi budu podrobněji v další části práce), výlety do okolí, rekreační pobyty u vody, poznání kulturních tradic, sportovní aktivity, historické či přírodní památky a další. [3], (Vystoupil, 2006, str. 76) Petr Gondáš, projektový manažer Národního vinařského centra, říká: „Zájem vinařských turistů se dle jejich potřeb a přání dělí na tři stěžejní pilíře. Je to návštěva vinařských akcí (vinobraní, výstavy vín, otevřené sklepy), vinařských zařízení (vinných sklepů, vinařství a vinoték) a vinařských cyklostezek, popřípadě kombinace všech jmenovaných. Nejfrekventovanějším místem z těchto tří, co do počtu turistů, jsou bezesporu vinařské akce, které svým významem přesahují hranice regionu. Mnohé z nich navštíví s roční pravidelností až desítky tisíc návštěvníků.“ [42]
2.1 Historie vinařství Vinná réva přísluší k nejstarším plodinám, které provází lidstvo při jeho zemědělské činnosti odnepaměti. Existence této rostliny se datuje, díky nálezům semen, do období před 70 miliony lety. Později, asi před 50 miliony lety, lze v nálezech doložit 40 různých druhů rév. Počátek vinařství vznikl v období 6 až 7 tisíc let př. n. l. v prostoru Přední Asie, nejspíše v dnešních státech Irák a Írán, a také na území kavkazského pohoří dle objevů nádob na víno a dalších vinařských potřeb. Archeologové také objevili džbán s usazeninou, po odborném rozboru byla zjištěna přítomnost kyseliny vinné v množství, které se vyskytuje především ve vinných hroznech. Vinařství se silně rozvinulo u národů východního Středomoří, především kolem 3500 let př. n. l. Velkými pěstiteli vinné révy byli Egypťané. O tamní vyspělosti vinařství a vinohradnictví se zachovalo mnoho důkazů, našly se amfory - džbány z pálené hlíny, na kterých je uvedený ročník vína, jeho kvalita, původ a dokonce i vedoucí vinice. V Řecku se vinařství rozvíjelo v období přibližně 2000 let př. n. l. Staří Řekové uctívali Dionýsa, původně jako boha úrody a plodnosti, poté jako boha vína a nespoutaného veselí. Považovali ho také za dárce prvního vinného keře. Poznatky se dále rozšířili do oblasti západního Středomoří. Od Řeků přejali vinařské znalosti a kulturu vína Římané. Ti významně rozšířili znalosti vinařství a díky svým nájezdům zanesli pěstování vinné révy do západní a střední Evropy, kde se vinařství rozvinulo v 2. století n. l. (Kraus, 2009, str.5-6), (Pokorný, Křeček, 2007, str. 3-4), [4]
25
Po odchodu římských legionářů z jižní Moravy se na našem území vinařství objevuje až v době Velkomoravské říše v 9. a 10. století. Pověst praví, že sama kněžna Ludmila začala podporovat pěstování vinné révy u nás a založila v Čechách první vinici, mělnickou. Na této vinici se učil znát víno její vnuk sv. Václav, proto se jí také říkalo Svatováclavská. Velký rozvoj vinařství učinil vliv církve. Vysazovaly se vinice, budovaly vinné sklepy. Víno se vyrábělo zejména pro bohoslužebné účely. Podstatný rozvoj českého vinařství je spojován s Karlem IV. V roce 1358 vydal královský mandát, ve kterém přikazoval vysazování vinic na vhodných místech a jejich zakladatele osvobodil na dvanáct let od daní. Vydal také právo viničné, které sloužilo k ochraně vinic a dovozem cizích vín. S rozvojem moravského vinařství je spojován Karlův bratr, moravský markrabě Jan Jindřich, který vydal v roce 1355 vzorový viniční řád pro Moravu. Příznivé klimatické podmínky na Moravě zapříčinily, že moravské vinařství zastínilo české. První polovina 14. století je přelomovým obdobím ve vývoji vinařství na našem území. Došlo k významnému zvýšení plochy vinic a kromě církve se vinařstvím začalo zabývat širší okolí (šlechtici, měšťané, poddaní). V první polovině 15. století, během husitských válek, došlo k zničení mnoha vinic a přerušil se obchod s vínem. Později za vlády Vladislava Jagellonského vinařství opět expandovalo. V období před třicetiletou válkou vinařství zažívalo zlatý věk, na Moravě bylo asi 20 000 hektarů a v Čechách 15 000 hektarů vinic. V 17. století kvůli válce zanikla asi polovina vinic a už nikdy nebyla obnovena. Do poloviny 18. století byly vinice nově osázeny a obrozeny. Budoucí vývoj vinařství na moravském venkově zajišťoval fakt, že vedle velkých vinných sklepů si začali drobnější sklepní hospodářství budovat malí venkovští vinohradníci. Během vlády císaře Josefa II. došlo k zásadnímu opatření Řehoře Volného, který zavedl roku 1784 třídění vín do jakostních stupňů a pomohl tak k modernizaci moravského vinařství. V roce 1820 dosahovala rozloha vinohradů na Moravě již 29 801 hektarů a v Čechách 2 576 hektarů. Koncem 19. století však vinice napadli živočišní škůdci, největší pohromou byla mšice révokaz dovezená z Ameriky. Zachváceny a zničeny byly skoro všechny vinice v České republice i v celé Evropě. I když byla situace vyřešena, nastalo těžké období, dvě světové války a komunistický režim. Soudobá situace je zcela jiná. Po vstupu do Evropské unie se zvýšil import levných vín ze zahraničí, to motivuje domácí vinaře k výrobě vysoce jakostních vín. Mnoho tradičních rodinných vinařství byla obnovena a mnoho nových vzniká. [5], (Vinařský fond a), 2010), (Obůrková, 2011a, str. 4-5)
26
2.2 Certifikace služeb vinařské turistiky Certifikace je značkou dosažení určité úrovně kvality, měřitelné prostřednictvím stanovených kritérií. Smaltová tabulka s logem „Vína z Moravy – Certifikace vinařské turistiky“ nebo „Vína z Čech – Certifikace vinařské turistiky“ a také certifikát umístěný v interiéru provozovny bude patřit jedné, možná dvěma stovkám zařízení ve vinařské turistice a vytvoří špičkovou třídu služeb. Označuje zařízení, která kvalitou nabízených produktů a služeb a svou historickou či architektonickou hodnotou objektů, reprezentují to nejlepší z vinařské turistiky ve vinařských oblastech. Těmto zařízením se dostane výhod prezentace na národní úrovni před ostatními. Smyslem certifikace je zvýšit kvalitu služeb vinařské turistiky a získat tak úroveň srovnatelnou s nabídkou vinařské turistiky v sousedních vinařských regionech Evropy. Zlepšuje tak orientaci pro turisty, kteří očekávají a hledají dobrou kvalitu služeb. [18], (Obůrková, 2011a, str. 14) Kategorie certifikovaných zařízení: Vinařství, vinné sklepy, vinotéky, restaurace s vínem, ubytování s vinařskou tématikou. Projekt certifikace uskutečňuje Národní vinařské centrum dohromady s Nadací Partnerství za přispění Vinařského fondu České republiky. [18] Uvedu stanovené definice: •
Certifikované vinařství
„Producent vína registrovaný na Vinařském fondu a Ústřední kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, a který prodává alespoň část vína s rozhodnutím o zatřídění od Státní zemědělské a potravinářské inspekce, nabízí maloprodej vlastního vína přímo ze sklepa, i firemní prodejny nebo jiného vhodného objektu. Vína v nabídce musí pocházet z hroznů vypěstovaných v ČR. Případnému návštěvníkovi zaručí certifikace zejména možnost prohlídky technologie výroby nebo vinic, ochutnání vyráběných vín, a to z vyhovujících skleniček, a koupi kvalitních lahvových vín.“ [42]
27
•
Certifikovaný vinný sklep
„Provozovatel nabízí posezení ve vinném sklepě a prodává vína vlastní nebo cizí produkce z hroznů, vypěstovaných v ČR. Zařízení musí mít sociální zázemí. V nabídce je vlastní nebo dodavatelsky zajištěná studená kuchyně. Vinný sklep nabízí řízené degustace a další programy.“ [42] •
Certifikovaná vinotéka
„Vinotéky nabízí především prodej lahvového vína s převahou vín od výrobců z ČR. Vinotéka poskytuje svým návštěvníkům informace související s vínem, vinařstvím a vinařskou turistikou a další programy. Koupě vína v certifikované vinotéce zajistí zákazníkovi výběr z nabídky minimálně 40 druhů tuzemských lahvových vín. Při volbě vína se může poradit s vyškoleným personálem. Ochutná-li některé z nabízených vín, tak výhradně z odpovídajících skleniček.“ [42] •
Certifikovaná restaurace s vínem
„Restaurace nebo vinárna nabízí sortiment kvalitních jídel a dostatečně široký výběr vín, vyrobených domácími výrobci ze surovin z ČR. Provozovatel garantuje kvalifikovanou obsluhu a vhodné vybavení pro kultivovanou konzumaci vín. Certifikovaná restaurace nabídne navíc minimálně dvakrát ročně kulinářskou či vinařskou akci, možnost objednávky dětských porcí, fyzicky oddělené prostory pro kuřáky a nekuřáky, a to nejlepší – doporučení vín k jednotlivým jídlům a alespoň 4 druhy vín rozlévaných z láhve po skleničkách.“ [42] •
Certifikované ubytování s vinařskou tématikou
„Venkovské i městské ubytování přímo související s provozem vinného sklepu, vinařství, restaurace s vínem a podobně. Kromě ubytování provozovatel nabízí informace o službách vinařů a vinařské turistice v regionu. Ubytování dále nabízí snídaně formou bufetů (švédské stoly) s rozšířenou dobou podávání. Hygiena, celková čistota, povlečení budou vždy v bezvadném stavu.“ [42] Certifikační kritéria: •
„podnikání v daném oboru dle platné legislativy
•
požadovaný rozsah a kvalita samotných služeb a stanovený podíl nabízeného sortimentu vín vyrobených z hroznů vypěstovaných v ČR 28
•
zatřídění alespoň části nabízených vín a prezentaci vín z dané vinařské podoblasti
•
poskytování informací o víně a vinařské turistice
•
vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení
•
dodržování hygieny a čistoty provozu aj.
•
splnění dalších kriterií podrobně uvedených v certifikačním dotazníku“ [19]
Ostatní služby vinařské turistiky (tedy necertifikované) jsou definovány následovně: •
Vinařství
„Výrobce vína, je u něj možné zakoupit víno, většinou s možností degustace nabízeného vína.“ •
Vinný sklep
„Posezení přímo v prostorách vinného sklepa nebo lisovny s možností degustace vín a občerstvením.“ •
Vinotéka
„Specializovaný obchod s vínem s nabídkou zejména tuzemského lahvového vína, firemní prodejny vín, obecní vinotéky atd.“ •
Ubytování
„Hotel, penzion, popř. jiné ubytování přímo spojené s prostorami vinařství či vinného sklepa.“ •
Občerstvení
„Zařízení má ve stálé nabídce nebo na objednání možnost studeného či teplého občerstvení.“ (Obůrková, 2011a, str. 30)
29
2.3 Rozdělení vín Vína se dělí podle druhu a kvality podle vinařského zákona České republiky. Klasifikační systém je podle cukernatosti hroznů v době sklizně. Zkratka ºNM znamená stupeň normalizovaného moštoměru, jeden stupeň ºNM představuje jeden kg přírodního cukru ve 100 l hroznového moštu. Vína rozdělujeme na vína bez původu a vína s původem. Vína bez původu neboli stolní je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoli zemi EU. Je to nejnižší kategorie vín. Vína s původem se dělí na zemské, jakostní (odrůdové a známkové), jakostní víno s přívlastkem (kabinetní víno, pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno, slámové víno, výběr z cibéb). Dále vína šumivá, perlivá a likérové víno. (Vinařský fond b), 2010) Podle barvy vína dělíme na bílé, růžové a červené. Bílé se vyrábí z bílých nebo červených hroznů, popř. z modrých bez nakvášení. Růžové se vyrábí z modrých hroznů krátkým nakvášením nebo ze směsi bílých, modrých či červených. Červené se vyrábí z modrých hroznů nakvášením nebo tepelným zpracováním. Podle obsahu zbytkového cukru máme vína suchá (nejvýše 4 g zbytkového cukru / litr), polosuchá (4,1 – 12 g zbytkového cukru / litr), polosladká (12,1 – 45 g zbytkového cukru / litr) a sladká (min. obsah 45 g zbytkového cukru / litr). Podle stáří je to víno mladé (svěží, konzumované nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém sklizeň proběhla), zralé víno (na vrcholu kvality, připravené ke stáčení do lahví nebo vyzrálé v lahvích) a archivní (víno uváděné do oběhu nejméně 3 roky po roku sklizně hroznů). (Vinařský fond b), 2010) Víno originální certifikace (VOC, V. O. C.) Tato vína se vyrábí z odrůd typických pro určitý region. Víno musí mít charakter daného regionu a shodovat se s pravidly VOC. Právo udělovat označení VOC poskytuje příslušnému sdružení vinařů za přísných podmínek Ministerstvo zemědělství. (Vinařský fond b), 2010)
30
2.4 Moravské vinařské stezky Moravské vinařské stezky je dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozkvětu vinařské turistiky na jižní Moravě, který je od roku 1999 realizován v kooperaci s 280 vinařskými obcemi a dalšími partnery. Síť stezek je dlouhá celkem 1 200 km, na hlavní Moravskou vinnou stezku navazují ostatní stezky z 10 vinařských oblastí. [17] Moravské vinařské stezky: Moravská vinná, Brněnská, Bzenecká, Kyjovská, Mikulovská, Mutěnická, Podluží, Strážnická, Uherskohradišťská, Velkopavlovická, Znojemská Díky vinařským stezkám mohou návštěvníci poznat místní folklor, památky a víno. Při výletech mohou využít vinařské, ubytovací, stravovací a ostatní služby. Vše je samozřejmě spojeno s úctou ke krajině, zachováním lidových tradic a obnovou kulturního dědictví spojeného s vinařstvím. [17]
Obr. 1 Moravské vinařské stezky
Zdroj: http://www.vinarske.stezky.cz/data/5141.jpg
31
2.5 Legislativa a právní normy Vinaři se při své činnosti musí řídit následujícími zákony. Vinařský zákon je zkrácený název pro Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), novelizován k 1. září 2011, je předpisem regulujícím vinohradnictví a vinařství v České republice. Cílem zákona je zkoordinovat zákon s předpisy EU a zároveň v rámci místních podmínek postihnout soudobé právní trendy v této oblasti. Nahradil Vinařský zákon č. 115/1995 Sb., který byl prvním novodobým vydaným zákonem od r. 1907 upravující pěstování hroznů a výrobu vína na území Čech a Moravy. Právní předpisy týkající se vína - ČR jsou Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), Vyhláška č. 323/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, Vyhláška č. 254/2010 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí. Právní předpisy týkající se vína – EU jsou například dostupné na stránkách Státní zemědělské a potravinářské inspekce. [6], [7], [8], [10]
Nyní bych ráda uvedla, co musí nezbytně podnikatel znát, pokud chce podnikat ve venkovské turistice. Uvedu velmi přehledný souhrn právního minima od Václavíka z příručky Ministerstva zemědělství Agroturistika: „Obchodní zákoník - Vymezuje osobní působnost zákona - určuje subjekty a objekty obchodně právních vztahů a vymezuje pojem „podnikání“. Upravuje vztahy v obchodních společnostech, současně i kapitálové vztahy a vztahy s tím související, např. podíl na řízení firmy, zastupování firmy apod. Živnostenský zákon - Obsahuje ustanovení týkající se rozdělení živností, živnostenského oprávnění, provozování většího počtu živností, odborné způsobilosti.
32
Občanský zákoník - Definuje smlouvu o ubytování a odpovědnost za škodu způsobenou hostům ztrátou věcí uložených v místnostech, kde jsou ubytováni. Zákon o dani z příjmů - Zákon řeší daň z příjmů fyzických a právnických osob, daň ze závislé činnosti. Nemá vztah jen k podnikatelům a jejich případným společníkům, ale také k zaměstnancům, pokud podnikatel vytvoří nové pracovní příležitosti. Zákon o dani z přidané hodnoty - Zákon definuje výši ročního obratu pro plátce DPH a základní a sníženou daň. Zákon o dani silniční - Platí pro všechny podnikatele, kteří užívají vozidlo pro svou podnikatelskou činnost a odepisují vozidlo jako hmotný statek nebo cestovné do nákladů. Zákon o dani z nemovitosti - Vztahuje se na všechny stavby, které poplatník využívá k dosažení a udržení příjmů podléhajících dani z příjmů mimo obytných domů. Pozemky se zdaňují podle druhů pozemků, jak jsou uvedeny v katastru nemovitostí. Zákon o místních poplatcích - Poplatky za ubytovací kapacity v rekreačních zařízeních a poplatky za rekreační pobyt se bezprostředně promítají do cen za ubytování a jsou jejich neovlivnitelnou částí oproti jiným nákladovým položkám. V této souvislosti je třeba upozornit i na tzv. ohlašovací povinnost - vedení „knihy hostů, resp. ubytovaných“. Zákoník práce - Velmi důležitý pro podnikatele, kteří vytvoří pracovní příležitost. Práva zaměstnavatelů a zaměstnanců, bezpečnost práce, zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.“ [40] Dalším důležitým bodem jsou hygienické předpisy, které „vyplývají z požadavků na ubytovací standard, resp. standard stravovacích zařízení a z požadavků na vybavení hygienických zařízení. Nejlépe je kontaktovat místně příslušnou hygienickou stanici. Získat povolení k odběru vody (např. z vlastní studně), resp. k vypouštění odpadních vod od příslušného vodohospodářského orgánu. Pokud je voda odebírána z veřejného vodovodu, resp. vypouštěna odpadní voda do veřejné kanalizace, je podnikatel povinen uzavřít smlouvu s příslušným podnikem, který obhospodařuje vodovody a kanalizace.“
33
Nutné je také vyžádat si posudek požární ochrany a splnit stanovené předpisy a mít uzavřené pojištění (Pojištění produktu cestovního ruchu, pojištění podnikatelské činnosti obecně, úrazové pojištění pro hosty). [40] Typy ubytovacích zařízení ve venkovské turistice jak uvádí Václavík „Kategorie ubytování v soukromí (pronájem místností, bytů, rodinných domů, rekreačních objektů - chalup, chat, srubů ap.) – ubytování ve stavbách, které neodpovídají kategoriím ubytovacích zařízení dle vyhlášky MMR č. 137/1998 Sb. o obecných požadavcích na výstavbu Kategorie: hotel, penzion (vyhláška MMR č. 137/1998 Sb. o obecných požadavcích na výstavbu) - hotel - hromadné ubytovací zařízení (minimálně 10 pokojů určených k přechodnému ubytování) - penzion - hromadné ubytovací zařízení (minimálně 5 pokojů určených k přechodnému ubytování) - hotel i penzion mohou být součástí objektu, který slouží jinému účelu“ [40]
34
Tab. 1 Zákonné úpravy dle typů služeb
Zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/38603/Agroturistika_na_ekofarmach.pdf
2.6 Organizace spojené s vinařskou turistikou Přehled organizací, které se u nás zabývají venkovskou turistikou, agroturistikou a vinařstvím. Agrární komora České republiky Asociace sommelierů ČR Cech českých vinařů - Cech českých vinařů je zájmovou organizací vinařů, sloužící k výměně zkušeností a názorů o vinohradnictví a vinařství v českém regionu. [48]
35
Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava - koordinuje rozvoj cestovního ruchu na jižní Moravě se zaměřením na maximální využití turistického potenciálu území v souladu s principy udržitelného rozvoje. [52] ECEAT, European Centre for Ecology and Tourism - je občanským sdružením, kde je hlavní obor udržitelný (šetrný) cestovní ruch. [49] EUROGITES, European Federation of Farm and Village Tourism - Evropská asociace svazů pro venkovskou turistiku, nabízí jedinečnou příležitost skutečných zážitků z dovolené na venkově. Sdružuje 38 organizací z 28 zemí Evropy. [51] Ministerstvo zemědělství Moravín – Svaz moravských vinařů sdružuje několik stovek malých a středních vinařů. Účastní se na rozšiřování vinařské kultury a osvěty. Pořádají tématické zájezdy, školení a semináře. [47] Národní vinařské centrum, o. p. s. - obecně prospěšná společnost byla založena v prosinci 2001, do rejstříku o.p.s. byla zapsána 24. dubna 2002. Má řadu aktivit, např. pořádání Národní soutěže vín a degustační expozice vín oceněných titulem Salon vín České republiky, pořádání školení a seminářů pro odborníky i veřejnost, provozování specializovaného degustačního pracoviště na hodnocení vín, podpora a propagace moravských a českých vín a další. [45] Salon vín České republiky - Salon vín České republiky je prestižní ocenění pro 100 nejlepších vín, vybíraných v rámci nejvyšší Národní soutěže vín v ČR. [46] Státní zemědělská a potravinářská inspekce Státní zemědělský a potravinářský fond Svaz integrované produkce hroznů a vína Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice - občanské sdružení, které je stavovskou organizací podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. Sdružení je pověřeno Ministerstvem pro místní rozvoj ČR certifikací ubytovacích zařízení v soukromí. [53] Svaz venkovské turistiky - je dobrovolné, nepolitické profesní sdružení podnikatelů ve venkovském cestovním ruchu a dalších příznivců. Svaz byl založen v roce 1997 a je
36
součástí Hospodářské komory České republiky a členem mezinárodní organizace svazů venkovské turistiky Eurogites. Svojí činností chce přispět k ekonomickému, kulturnímu a společenskému oživení venkova, obnově jeho tradic, údržbě krajiny a stabilizaci jeho osídlení. [50] Svaz vinařů České republiky - založen 24. 6. 1993 ve Velkých Bílovicích. Hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína prostřednictvím jednotné organizace, jak v našem státě, tak vůči zahraničí. Svaz je vydavatelem časopisu Vinařský obzor. Členem SV ČR jsou fyzické i právnické osoby podnikající v uvedených oborech a drobní vinaři prostřednictvím vinařských spolků v obcích. [43] Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Vinařská akademie Valtice – Akademie byla založena roku 1996 jako občanské sdružení. Jejími zakladateli byli naši velcí znalci vína, mezi které patří Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. V současné době má více než sto registrovaných členů. Hlavní činností je pořádání kurzů, seminářů, vinařských akcí a podpora vinařské kultury. (Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu, 2008) Vinařská škola – Střední odborná škola vinařská je jedinou střední školou v ČR, kde se vyučuje vinohradnický obor s maturitou. Škola má hospodářství s vinicemi a moderní sklepní technologií. Řadí se mezi přední výrobce růžových vín u nás a také získala několik ocenění na celostátních výstavách, velkým úspěchem bylo zařazení mezi 100 nejlepších vinařství světa. (Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu, 2008) Vinařský fond ČR - vznikl v roce 2002 na základě změny zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Jeho úkolem před vstupem ČR do EU bylo podporovat výsadbu a obnovu vinic, a také podporovat propagaci prodeje vína. [44] Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity
37
3 Vinařské oblasti v České republice 3.1 Vinařská oblast Čechy Vinařská oblast Čechy má celkem 630 hektarů vinohradů, což představuje 4 % registrovaných vinic v rámci České republiky. Je zde 72 vinařských obcí, 152 viničních tratí a 198 pěstitelů. Plochy vinic se rozkládají v okolí Litoměřic, Mělníku, Mostu, Kadaně, Prahy, Karlštejna, dokonce až na horním toku Labe, ve východočeském Kuksu. Vinařské plochy této oblasti nejsou souvislé, ale skládají se z jednotlivých vhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce. Rozprostřeny jsou kolem toků českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Kolísavost počasí v jednotlivých ročnících vedla od prvopočátku české vinaře k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech. (Obůrková, 2011b, str. 2-3), [11] Vinařská oblast Čechy se skládá ze dvou podoblastí – Mělnická a Litoměřická.
Obr. 2 Vinařská oblast Čechy
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-2-vinarska-oblast-cechy-cz.html
38
Vinařská podoblast mělnická Vinařská podoblast mělnická zahrnuje 42 vinařských obcí, 113 pěstitelů, 335 hektarů vinic. Řadí se sem vinice Mělnicka, Roudnicka, Prahy i Čáslavska. Většinou se rozkládají na půdách s vápenitým podložím anebo na štěrkopískových náplavech. Zem je lehčí, záhřevná a uděluje výborné podmínky pro pěstování modrých odrůd. Tato podoblast je vhodná pro pěstování odrůd Svatovavřinecké, Modrý Portugal, tradiční Rulandské modré neboli Pinot noir a z bílých Müller Thurgau či Ryzlink Rýnský. (Obůrková, 2011b, str. 2-3), [12]
Vinařská podoblast litoměřická Vinařská podoblast litoměřická pojímá 30 vinařských obcí, 85 pěstitelů, 295 hektarů vinic. Podoblast zasahuje do okolí Litoměřic, Mostu, Roudnice nad Labem, Kadaně, Ústí nad Labem, Loun a majoritní část vinic leží na jižních svazích Českého středohoří, na tmavých půdách zvětralého čediče, které dávají vínům jejich charakteristický minerální podtext. Setkat se zde můžeme nejčastěji s bílými odrůdami Müller Thurgau, Ryzlink Rýnský, Rulandské šedé a bílé a s modrými jako Svatovavřinecké, Rulandské modré, Modrý Portugal a Zweigeltrebe. (Obůrková, 2011b, str. 2-3)
3.2 Vinařská oblast Morava Vinařská oblast Morava má celkem 16 697 hektarů vinohradů, což představuje 96 % všech registrovaných vinařských ploch v České republice. Skládá se ze 4 podoblastí, znojemské, mikulovské, velkopavlovické a slovácké. Návštěvníky sem láká nepřeberná škála rozmanitých vín, vinotéky, vinařské expozice, naučné stezky, vinařské cyklostezky, malebná krajina, tradiční stavby, vinařské lisy, řada vinařských slavností a akcí, mnoho památek, útulné vinné sklípky a pohostinní vinaři. (Obůrková, 2011a, str. 2-3)
39
Obr. 3 Vinařská oblast Morava
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblast-morava-cz.html
Vinařská podoblast znojemská Celková výměra této podoblasti je 3 162 hektarů. Obsahuje 90 vinařských obcí, 215 vinařských tratí a má 1 385 pěstitelů vína. Znojemsko je především oblastí bílých vín, které mají plnou, svěží aromatickou chuť. Hlavní odrůdou je Veltlínské zelené. Dobře se tady také daří odrůdám Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink Rýnský. Mezi známá modrá vína patří hlavně Svatovavřinecké a Frankovka. Obr. 4 Vinařská podoblast znojemská
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-1-54-vinarska-podoblast-znojemska-cz.html
40
Proslulé je Znojemské historické vinobraní s několikadenními slavnostmi s jarmarky, rytířskými turnaji doprovázené propracovanými kostýmovanými průvody. Mezi další významné atraktivity patří Křížový sklep v Příměticích, Malovaný sklep v Šatově, viniční trať Šobes, Národní park Podyjí, vodní mlýn ve Slupi a klášter Rosa coeli v Dolních Kounicích. Jsou zde tři vinařské stezky - Znojemská vinařská stezka, Brněnská vinařská stezka, Moravská vinná stezka. (Obůrková, 2011a, str. 16-17), [13]
Vinařská podoblast mikulovská Mikulovská podoblast má 4 462 hektarů. Zahrnuje 30 vinařských obcí, 177 vinařských tratí a 3 394 pěstitelů. Hlavní náplní pálavských vinic je Ryzlink vlašský, dále se tu daří odrůdám Veltlínské zelené, Chardonnay, Sauvignon, Rulandské bílé i Rulandské šedé. Svatovavřinecké, Rulandské modré a Frankovka jako zástupci vín červených. Nadějnou budoucnost mají Merlot a Cabernet Sauvignon.
Obr. 5 Vinařská podoblast mikulovská
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-2-55-vinarska-podoblast-mikulovska-cz.html
Jako turistické lákadlo jsou Valtice, kde se nachází slavný Salon vín České republiky. Další významná místa jsou zámek Mikulov s vinařskou expozicí a výjimečný Lednickovaltický areál, který je zapsán na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou zde tři vinařské trasy - Mikulovská vinařská stezka, Vinařská naučná stezka Mikulov, Naučná vinařská stezka Valtice. (Obůrková, 2011a, str. 38-39), [14] 41
Vinařská podoblast velkopavlovická Celková rozloha je 4 743 hektarů. Pojímá 75 vinařských obcí, 321 vinařských tratí a má 9 057 pěstitelů. Tamní půdy mají vysoký obsah hořčíku a díky tomu se zde daří hlavně modrým odrůdám jako Frankovka a Modrý Portugal. Z bílých je to pak Veltlínské zelené či Rulandské šedé. Obr. 6 Vinařská podoblast velkopavlovická
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-3-56-vinarska-podoblast-velkopavlovickacz.html
Mezi atraktivní místa velkopavlovické podoblasti patří okolí Slavkova, vinařská centra jako jsou Velké Bílovice, Hustopeče, a další. Významné jsou Čejkovice s tradicí Templářů. Jsou zde čtyři vinařské trasy - Velkopavlovická vinařská stezka, Brněnská vinařská stezka, Obecní vinařská stezka obce Němčičky, Stezka krajem André. (Obůrková, 2011a, str. 66-67), [15]
Vinařská podoblast slovácká Výměra činí 4 310 hektarů, vinařských obcí je 117, vinařských tratí 238 a 9 233 pěstitelů. Podoblast je velice rozsáhlá a působí na ni různorodé podmínky. Daří se tady Mülleru Thurgau, Ryzlinku rýnskému, Veltlínskému zelenému, Rulandskému šedému a Muškátu moravskému. Z červených vín je to hlavně Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe a Cabernet Moravia.
42
Obr. 7 Vinařská podoblast slovácká
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-4-57-vinarska-podoblast-slovacka-cz.html
Slovácko láká zdejším folklórem, lidovými kroji, písněmi, tradičními řemesly. Mezi nejznámější vinařské obce patří Mutěnice s Výzkumnou vinařskou stanicí, Strážnice, areál historických vinných sklepů nazývaných Plže u obce Petrova. Je zde 8 vinařských tras - Kyjovská vinařská stezka, Strážnická vinařská stezka, Uhersko-hradišťská vinařská stezka, Mutěnická vinařská stezka, Vinařská stezka Podlužím, Bzenecká vinařská stezka, Stezka Muškátu moravského, Stezka Rulandského bílého. (Obůrková, 2011a, str. 96-97), [16]
43
Tab. 2 Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v ČR
– dle zákona č.321/2004 Sb. - konečný stav ploch registrace vinic.
Plocha Počet Počet Počet vinič. Počet vinařs. katastr. vinič. pěstitelů tratí obcí území tratí (ha)*
Plocha registr. vinic (ha)
Plocha registr. vyklučených vinic (ha)
Celkový produkční potenciál (ha)
Mělnická
37
49
91
1 679
86
434,0
7,6
441,6
Litoměřická
29
39
80
1 131
46
287,6
11,5
299,1
21
8,9
153
730,5
19,1
749,6
Vinařská podoblast
Oblast Čechy
Ostatní
Celkem Čechy 66
88
171
2 810
Oblast Morava Mikulovská
30
33
182
10 317 2 350
4 736,8 173,0
4 909,8
Slovácká
115
130
406
15 486 7 976
4 513,8 190,5
4 704,6
80
319
15 203 6 680
5 142,8 100,4
5 243,2
106
224
7 830
1 087
3 461,9 67,8
3 529,7
46
24,5
0,4
Velkopavlovická 75 Znojemská
91
Ostatní
311
349
1 131 49 196 18 139
17 979,8
532,1
18 511,9
Celkem ČR 377
437
1 302 52 006 18 292
18 710,3
551,2
19 261,5
Celkem Morava
Poznámka: K celkové produkční ploše 19 261,5 je nutno připočítat 385 ha – 2% v rámci přístupových smluv s EU. *Orientační plocha viničních tratí zjištěná z digitálních zákresů viničních tratí ve Státní mapě vrstevnicové 1 : 5000 Zdroj: ÚKZÚZ Brno, odbor trvalých kultur Znojmo - Oblekovice (Ing. Jaromír Čepička, CSc., Ing. Ludvík Michlovský, RNDr. Renata Matulová)
44
4 Metodika Cílem mojí práce je pokusit se na základě srovnání vybraných vinařských obcí charakterizovat základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb na příkladu jižní Moravy. Dále zjistit jaké služby návštěvníci v oblasti vinařské turistiky využívají, zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu a zda je rozmanitost nabízených služeb dostačující. Dříve než jsem začala psát samotnou práci, musela jsem vyhledat a prostudovat vhodnou odbornou literaturu vztahující se k danému tématu. Sekundární data jsou již z publikovaných, dostupných informací a zdrojů – odborných časopisů, odborných publikací a internetu. Literaturu jsem získala z Moravské zemské knihovny v Brně, z knihovny Vysoké školy polytechnické Jihlava a z letáků a brožur, které jsem nasbírala při návštěvě Moravy. Významným zdrojem informací, z kterého jsem čerpala, byl i internet. Literatura se týká teoretických základů cestovního ruchu, vinařské turistiky a rozdělení České republiky na vinařské oblasti a podoblasti. Všechny zdroje sekundárních dat, které byly v práci použity, jsou uvedeny v seznamu zdrojů. Po prostudování údajů o vinařských oblastech Moravy a po poradě se svým vedoucím, jsem vybrala jako zástupce této oblasti tři vinařské obce, na kterých jsem se pokusila charakterizovat základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb. Je to Šatov, Čejkovice a Valtice. Tyto obce byly vybrány záměrně, nejen díky jejich atraktivitě, ale také že jsou vhodným vzorkem obce malé, střední a velké jako aktuální nabídka vinařské turistiky na trhu cestovního ruchu. Lze říci, že návštěvníci představují aktuální poptávku, od které se odvíjí budoucí nabídka. Abych zjistila, jak tento vztah ve skutečnosti funguje, bylo tedy nutné, po vymezení vybraných obcí, získat primární data pro kompletaci služeb využívaných turisty, zhodnocení kvality služeb, zda je rozmanitost nabízených služeb vyhovující, a jestli naplňují jejich potřeby. Pro získání těchto dat, jsem se rozhodla realizovat dotazníkové šetření mezi návštěvníky ve zkoumaných vinařských obcích. Jedná se o poměrně jednoduchou metodu, díky které jsem získala potřebné informace. Dotazník jsem vytvořila tak, aby nebyl komplikovaný a neodradil respondenty při jeho vyplňování, skládá z 11 uzavřených i otevřených otázek. Před praktickým využitím dotazníku jsem provedla zkušební předvýzkum mezi rodinou a známými. Po drobných
45
úpravách se dotazník ukázal jako vyhovující, mohla jsem tedy pokračovat v samotném dotazníkovém šetření, které bylo provedeno v červenci, srpnu a září 2011. Vzor dotazníku je přiložen v Příloze B. Díky této metodě jsem dostala jednotlivé odpovědi a názory na každou z otázek. Všechna získaná data jsem vyhodnotila a zpracovala do přehledných tabulek a grafů v tabulkovém editoru MS Excel. Osloveno bylo celkem 90 respondentů, tj. 20 v Šatově, 30 v Čejkovicích a 40 ve Valticích, dle velikosti obce. Nyní uvedu podrobnější skladbu respondentů. Otázka č. 9, Pohlaví Tab. 3 Pohlaví Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
Muž Žena
45 45
50,00% 50,00%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní Graf 1 Pohlaví Pohlaví
50,00%
50,00% Muž Žena
Zdroj: vlastní
Osloveno bylo 90 návštěvníků vinařské turistiky ve složení 50,00 % žen a 50,00 % mužů.
46
Otázka č. 10, Kolik je Vám let?
Tab. 4 Kolik je Vám let? Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
18 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 61 a více
18 18 18 18 18
20,00% 20,00% 20,00% 20,00% 20,00%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní
Graf 2 Kolik je Vám let?
Kolik je Vám let?
20,00%
20,00% 18 - 30 31 - 40 41 - 50 51 - 60 20,00%
20,00%
61 a více
20,00%
Zdroj: vlastní
Respondenti byli zastoupeni rovnoměrně ve věkových kategorií 18 – 30 let, 31 – 40 let, 41 – 50 let, 51 – 60 a 61 let a více.
47
Otázka č. 11, Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Tab. 5 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání? Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
Základní Vyučen Střední s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské
0 9 51 7 23
0,00% 10,00% 56,67% 7,78% 25,56%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní
Graf 3 Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
0,00%
10,00%
25,56% Základní Vyučen Střední s maturitou Vyšší odborné 7,78%
Vysokoškolské 56,67%
Zdroj: vlastní
Největší podíl všech dotázaných má střední školu s maturitou, 56,67 %. 25,56 % respondentů má vysokoškolské vzdělání. 10,00 % je vyučených a 7,78 % má vyšší odbornou školu a žádný z tázaných neměl pouze základní vzdělání.
Na problematiku vinařské turistiky jsem se formou rozhovoru zeptala představitelů jednotlivých zkoumaných vinařských obcí. Položila jsem každému tři stejné otázky: Jak "vinařská turistika" v Čejkovicích ovlivňuje vaši obec a region? Podporujete nějakým způsobem "vinařskou turistiku" v obci?
48
Existuje
(nebo
bude
existovat)
nějaký
projekt
spojený
s
"vinařskou
turistikou"? Odpovědi představitelů budou citovány v analytické části práce. Pro ucelenost práce jsem se v každé zkoumané obci zeptala vzorku vinařů (tři vinaři náhodně vybraní z každé obce): Jak z Vašeho pohledu ovlivňuje „Vinařská turistika“ rozvoj vinařských obcí a regionů?. Odpovědi jsem zkompletovala a výsledky jsou uvedeny také v analytické části. U každé vybrané vinařské obce je uveden přehled počtu služeb vinařské turistiky (tj. vinařství, vinný sklep, vinotéka, ubytování, občerstvení) a certifikovaných služeb vinařské turistiky (tj. certifikované vinařství, certifikovaný vinný sklep, certifikovaná vinotéka, certifikované ubytování s vinařskou tématikou a certifikovaná restaurace s vínem) dle definic uvedených na stranách 27-29. V příloze A je potom uveden jmenný seznam těch, kdo ty které služby poskytuje. Seznam je převzat z publikace Krajem vína 2011 od Evy Obůrkové, který je sestaven z registrovaných subjektů na www.vinazmoravy.cz. Značka „Vína z Moravy“ je registrovanou ochrannou známkou, kterou vlastní Národní vinařské centrum, o.p.s. (držitelem výhradní licence je Vinařský fond). Značka je užívána pro propagaci vín z vinařské oblasti Morava. [56] Obr. 8 Vína z Moravy
Zdroj: http://www.wineofczechrepublic.cz/10-dalsi-informace-o-znacce-cz.html
Pro přehlednost jsem také sestavila SWOT analýzu vinařské turistiky na jižní Moravě na příkladu vybraných vinařských obcí.
49
5 Analytická část Víno posledních několik let u nás zažívá renesanci a zájem o něj roste. V roce 1948 vypil obyvatel tehdejšího Československa v průměru necelých 5 litrů hroznového vína ročně. Začátkem 90. let minulého století byla spotřeba zhruba dvojnásobná, tedy asi 11 litrů na osobu. Počet litrů na osobu se stupňoval, v letech 2005-2008 se postupně zvedl z 15 na 18 litrů a v roce 2009 se pohyboval pod hranicí 19 litrů na jedince. Spotřeba vína se v roce 2010 pohybovala kolem 20 litrů na osobu. Do budoucna se předpokládá další zvyšování spotřeby vína. [34] Změny jsou zaznamenávány i u zvyklostí konzumentů. V dřívější době výrazně převládala konzumace bílých vín, v posledních letech se bílá a červená vína v celkovém objemu vyrovnávají a nově se začíná těšit přízni víno růžové, které zaujímá asi 5 procent trhu. [34] Jihomoravští vinaři zaznamenali letos v srpnu velký úspěch, při vyhlašování výsledků soutěže KRÁL VÍN České republiky 2011 obsadili všechny tři nejvyšší příčky. Dokonce jedno vinařství vyhrálo obě hlavní ceny, Krále vín a držitele nejlepší kolekce, získalo Vinařství Volařík z Mikulova. Mezi dalšími oceněnými byli z mikulovské podoblasti – Martin Šebesta a Tanzberg a z velkopavlovické podoblasti – Jakub Šamšula a Stanislav Hřiba z Čejkovic, Leoš Horák z Vrbic a Zdenek Polach z Velkých Bílovic. [35], [36] Moravští vinaři nesbírají jen národní ceny, excelují i v zahraničí: - Na letošní největší regionální výstavě vín získali vinaři z České republiky v Rakouském Poysdorfu, WEINPARADE POYSDORF 2011, v konkurenci s rakouskými vinaři z vinařské oblasti Weinviertel neuvěřitelných 75 zlatých a 94 stříbrných medailí. Nejvyšší ocenění, za nejvýše ohodnocená vína v kategorii, získali moravští vinaři Bakchův pohár - Vinařství Kosík Tvrdonice, Réva Rakvice, Vinařství U Kapličky, Zaječí a Vinařství Volařík, Mikulov. [37] - Titul nejlepšího Sauvignonu si odvezlo Vinařství Líbal s.r.o. z Horních Dunajovic z největší a nejuznávanější mezinárodní výstavy vín v USA International Wine Competition pořádané v San Franciscu. Celkem si moravští a čeští vinaři odvezli dalších 79 medailí. [38]
50
- Hostitelem prvního ročníku mezinárodní soutěže ledových a slámových vín IceWine du Monde 2011 se stal Lednicko-valtický areál. Dvě velké zlaté medaile získalo Vinařství Josef Valihrach. [39]
5.1 Analýza vybraných obcí Šatov Šatov je stará vinařská obec s tisíciletou tradicí pěstování vinné révy.
• Poloha Šatov je centrum vinařství ve znojemské podoblasti, leží asi 11 km jihozápadně od Znojma. Jeho nadmořská výška je 248 m n. m. Katastrální výměra je 1343,6 ha. [22]
• Počet obyvatel 1200 [22]
• Plocha vinic cca 260 ha [54]
• Instituce, obchodní, řemeslnické a opravárenské služby, … Mateřská škola, základní škola, zdravotnické zařízení, obecní knihovna, pošta, kostel, hřbitov, vlakové nádraží, autobusové spojení, sbor dobrovolných hasičů, hřiště (kemp, tenis, restaurace), autoservis, …[22]
• Historie Pohraniční Šatov je starobylou obcí, která pro svou výhodnou polohu a příznivé přírodní podmínky byla osídlována již v době pravěké. Později si zde zakládali svá sídliště i první zemědělci, což je doloženo mnohými historickými nálezy, které jsou umístěny v Jihomoravském muzeu ve Znojmě. Za posledních Přemyslovců došlo k německé kolonizaci, roku 1316 se v knihách uvádějí viniční tratě již v němčině. První oficiální písemná zmínka o Šatově je z roku 1201. Šatov byl 29. července 1497 králem 51
Vladislavem Jagelonským povýšen na městečko. Roku 1872 byla dostavěna železniční trať a do Šatova přijela ze Znojma první lokomotiva. Dne 9. 10. 2007 byl přijat dekret o stanovení obce Šatov městysem. [22]
• Spolky, organizace týkající se vína a vinařství Dobrovolný svazek znojemských vinařských obcí Znovín Znojmo, a. s. - největší a nejznámější výrobce vín na Znojemsku. Produkuje velmi kvalitní vína známá i ve světě. Pro turisty vinařské turistiky poskytují širokou řadu služeb: privátní archiv vín v Moravském sklípku v Šatově, bonusový systém pro stálé zákazníky, zasílání dárků, víno jako propagační předmět, etiketa firem nebo fyzických osob zavěšená na znovínské víno, poskytují pozornosti zákazníkům při životních jubileích či zakončení studia na vysoké škole, dávají informace o předpokládané délce nabídky jednotlivých vín, přehled nazrálosti archivních vín, vytvoření svého vlastního vinného lístku. Znovín má také svůj Vinařský turistický program,
který
informuje
o
zajímavostech
znojemské
podoblasti.
Pořádají
tzv. Tématické putování, obsahuje šest témat s uceleným programem, kde cílem je poznání krásy vína v této oblasti pro menší skupinky. Novinkou je Znovín walking, nový turistický trend – chůze s hůlkami po vinařské krajině se zastávkami na prohlídky zajímavostí, návštěvníkům nabízí šest tras pro začátečníky a šest tras pro pokročilé. Nabízejí také typy na ubytování. [20], [21]
• Vinařské stezky Naučná stezka Za historií, vínem a opevněním - zaujme jak obdivovatele vína, tak i vojenské historie Moravská vinná [22]
• Počet vinařství 2 vinařství (viz příloha A.1)
• Počet vinných sklepů 2 vinných sklepů (viz Příloha A.1) 52
• Počet vinoték 1 vinotéka (viz Příloha A.1)
• Počet ubytování 1 ubytovací zařízení (viz Příloha A.1)
• Občerstvení 1 zařízení (viz Příloha A.1)
• Certifikovaná restaurace s vínem 1 zařízení (viz Příloha A.1)
• Doplňkové služby o Přírodní a kulturní památky Mezi jedno z nejkrásnějších míst se řadí starobylá vinice Šobes v Národním parku Podyjí. Vína z této vinice jsou ojedinělá, lahodná a nenapodobitelná. Má výjimečnou polohu a už v historii byla vína z této vinice podávána na vídeňský císařský dvůr. [23] Moravský sklípek s Vinařskou stodolou – v Šatově se dochovalo několik malebných sklepních uliček a v jedné z nich je právě tento tři sta let starý sklípek. Nabízí ochutnávky vín a gastronomických specialit v podzemí, ve vinárně na terase nebo v pravé vinařské stodole. Tato vinařská stodola je typickou ukázkou klasických vinařských staveb. O prázdninových sobotách se v ní konají oblíbená posezení s muzikou, kde turisté mohou objevovat a vychutnávat lidové tradice, spojené s okouzlujícím světem vína. [24], (Obůrková, 2011a, str. 25) Naučná vinice starých odrůd – naučná vinice se rozkládá přímo za Moravským sklípkem. Ukazuje pěstování vína tak, jak to dělali naši předkové. V roce 2001 zde bylo vysazeno devatenáct starých odrůd vinné révy. U každé odrůdy je informační tabule s popisem daného vína i s jejich neobvyklými názvy jako je např. Kamenorůžák bílý. [24]
53
Malovaný sklep – malovaný sklep je skvostnou raritou, vyzdobený neuvěřitelnými plastickými malbami. Je vyhloubený v pískovcovém svahu nad Šatovem. Sice je tento sklep vinný, ale víno se v něm nikdy nevyrábělo ani neskladovalo, nejspíše měl sloužit pro soukromé účely jako vinárna k posezení. Výzdobu vytvořil šatovský rodák Maxmillian Appeltauer. (Obůrková, 2011a, str. 20) Lidová, venkovská architektura Fara z 18. století, řada soch a pozdně renesančních božích muk, 38 domů v klasicistním a
historizujícím stylu.
Lisovny
s vinnými
sklepy,
některé
architektonicky a konstrukčně velmi hodnotné. o Slavnosti a akce Výstava vín, která se koná každoročně na velikonoční neděli. Festival otevřených sklepů o Sport, zábava, folklór Farma Juráš – jízdy na koních Milan Chloupek, jízdy na koni - jízdy na koních [22]
• Zajímavosti Šatov byl vyhlášen v roce 1995 památkovou zónou díky své historické a architektonické hodnotě mnohých památkově chráněných objektů. V roce 2006 byla otevřena naučná stezka Za vínem a opevněním, která zaujme jak obdivovatele vína, tak vojenské historie. [25] Přestože je Šatov malou vinařskou obcí, v posledních letech se mohutně rozvíjí a nabírá druhý dech.
54
• Řízený rozhovor s představitelem obce Šatov, odpovídala paní Bc. Dagmar Stojanová, kterou pověřil starosta pan Ing. Petr Javůrek „Naše obec nemá žádný projekt v této oblasti, nejsme nijak zapojeni ve vinařské turistice. V obci máme pouze několik penzionů, v nichž se turisté ubytovávají.“
Čejkovice • Poloha Čejkovice leží na jižní Moravě 40 km jihovýchodně od Brna v okrese Hodonín ve velkopavlovické podoblasti. Průměrná nadmořská výška území je 208 m n. m. Katastrální výměra je 2 506 ha. [55]
• Počet obyvatel 2550 [55]
• Plocha vinic cca 892 ha [61]
• Instituce, obchodní, řemeslnické a opravárenské služby,… Mateřská škola, základní škola, zdravotnické zařízení, pošta, pojišťovna, auto-pneu servis, bednář-řezbář, dlažby a obklady, cukrárna, stolařství, farní úřad, geodetické práce, kamenictví, klempířství, masáže, masna, pekařství, papírnictví, prodej a servis výpočetní techniky, pečovatelská služba, truhlářství, autobusová doprava, tesařství, knihovna,… [62]
• Historie Čejkovice jsou známé především díky tajemnému řádu templářských rytířů. Do Čejkovic přišli ve 30. letech 13. století, první písemná zmínka o jejich působení
55
je pak z roku 1248. Vystavěli templářskou tvrz společně s rozlehlými vinnými sklepy, které dříve na našem území neměly obdoby. V toto období začíná nová éra pěstování vinné révy v Čejkovicích a okolí. [26]
• Spolky, organizace týkající se vína a vinařství Zemědělská prvovýroba a výroba vína -Zemědělská a.s. Čejkovice Templářská škola vína – poskytují Templářské sklepy formou školení, určené pro studenty hotelových škol, zaměstnance hotelů, restaurací, vinoték a i pro privátní klientelu firmy. Úspěšní absolventi obdrží osvědčení. [28] Templářské sklepy - v roce 1992 vzniká společnost Templářské sklepy, které navazují na působení místního vinařského družstva z roku 1936. Firma působí v historických sklepech. Tradiční výroba a zrání vín se zde pojí s moderními postupy a technologiemi. Templářské sklepy poskytují možnost prohlídky templářských sklepů spojené s řízenou degustací a přednáškou o historii templářského řádu a pěstování vinné révy na jižní Moravě. Je zde i stylový sklep U Templářských rytířů, kde je možné posedět v příjemném
stylovém
prostředí,
ochutnat
zdejší
vína
a
místní
speciality
nebo si poslechnout cimbálovou muziku. [26], [27] Využít lze také Motivační program „Templářské vinoBraní“, který je určen pro velkoobchodní i maloobchodní odběratele Templářských sklepů Čejkovice a Templářských sklepů Slovakia. Za odebrané kartony vín z řady Komtur Ekko obdrží odběratelé body podle množství a kategorie vín. Získané body pak mohou vyměnit za dárky z nabídky dárkových předmětů. [30]
• Vinařské stezky Moravská vinná
• Počet vinařství 19 vinařství (viz Příloha A.2)
• Počet vinných sklepů 16 vinných sklepů (viz Příloha A.2)
56
• Počet vinoték 8 vinoték (viz Příloha A.2)
• Počet ubytování 8 ubytovacích zařízení (viz Příloha A.2)
• Občerstvení 22 zařízení (viz Příloha A.2)
• Certifikované vinařství 3 vinařství (viz Příloha A.2) •
Certifikovaný vinný sklep
5 vinných sklepů (viz Příloha A.2)
• Doplňkové služby o Přírodní a kulturní památky Domek T. G. M. – malé muzeum prvního prezidenta Československé republiky T. G. Masaryka. Byl to také spisovatel a humanista. Muzeum je umístěno v nevelikém domku, kde roku 1856 až 1862 žil se svými rodiči. Najdeme zde dobové fotografie a dokumenty spojené s jeho životem. [29] Přírodní rezervace Čejkovické Špidláky - ostrůvek stepního biotopu je skryt v krajině mezi vinicemi. Skládá se z tří prudkých svahů a tvoří ojedinělou přírodní oázu, kde se nachází vzácné druhy rostlin a živočichů. [29] o Slavnosti a akce Vinné trhy – tradiční vinné trhy spojené s koštem vín s bohatým doprovodným programem (dechová hudba, mažoretky, jarmark tradičních řemesel, prohlídky templářských sklepů a domku T. G. Masaryka, aukce vín). (Obůrková, 2011a, str. 78) Den otevřených sklepů a zarážení hory – putování po vinných sklepech místních vinařů, kde po zakoupení vstupenky návštěvník obdrží degustační skleničku, taštičku 57
na krk, katalog se seznamem vinařství, nabízenými víny a mapkou sklepů, tužku a poukaz na nákup vína v hodnotě 300 Kč, navštěvuje sklepy a ochutnává vína. Druhý den divadelní spolek předvede starý lidový zvyk „zarážení hory“, podle kterého se nepovoluje vstup do vinic před blížícím se vinobraním. Hudební doprovod. [63] Tradiční krojované hody Žehnání svatomartinských vín Čejkovická laťka - nejstarší halový závod v ČR. Pravidelně se jí zúčastňují přední čeští a zahraniční závodníci ve skoku vysokém. Doprovází cimbálová muzika. Bylinkové slavnosti – Ochutnávka bioproduktů i biovín od specializované firmy s doprovodným programem. Krojovaný ples Ples vinařů [60] o Sport, zábava, folklór Folklórní soubor Závadka Mažoretky Mužský sbor Révokaz Divadelní soubor Mládežnická dechová hudba Vinařinka Mládežnická dechová hudba Mutěňané-Čejkovjané Sportovní kluby [55]
• Zajímavosti Agentura CzechTourism, garant programu tuzemských turistických nabídek, pořádala druhý ročník soutěže Ceny Kudy z nudy. V roce 2010 se nejatraktivnější turistickou nabídkou pro jižní Moravu staly Templářské sklepy Čejkovice. [31]
58
• Řízený rozhovor s představitelem obce Čejkovice, odpovídal starosta vinařské obce pan Ing. Pavel Novotný Jak
"vinařská
turistika"
v
Čejkovicích
ovlivňuje
vaši
obec
a
region?
„Pomáhá ekonomicky, z pohledu reklamy a obecného povědomí o vinařských Čejkovicích.
Zejména
Důsledkem
zájmu
cykloturistika turistů
je
spojená
postupné
s
vinařstvím se hojně rozvíjí.
rozšiřování
ubytovacích
kapacit
v Čejkovicích.“ Podporujete „Obec
nějakým
podporuje
způsobem
samotné
vinaře
"vinařskou zajišťováním
turistiku" některých
v
obci?
akcí,
největší
společnou akcí jsou Vinné trhy, které se pořádají každoročně v květnu, v letošním roce již 16. ročník. Dále je to podpora Dnů otevřených sklepů, Zarážení hory apod.“ Existuje
(nebo
bude
existovat)
nějaký
projekt
spojený
s
"vinařskou
turistikou"? „Konkrétně přímo na vinařskou turistiku nemáme společný projekt - akce zaměřené na vinařství jsou zaměřeny všeobecně na turisty - takže vlastně všechny akce děláme pro vinařskou turistiku.“
Valtice • Poloha Město Valtice leží při hranicích s Rakouskem v mikulovské podoblasti. Jeho nadmořská výška je 180 m n. m. Rozloha je 3.820 ha. [64]
• Počet obyvatel 3 584 [64]
• Plocha vinic cca 1680, 6 ha
59
• Instituce, obchodní, řemeslnické a opravárenské služby, … Mateřská škola, základní škola, městská knihovna, technické služby, městská policie, pošta, sbor dobrovolných hasičů, … [64]
• Historie První písemná historická zpráva o Valticích je z přelomu 12. století. Město Valtice si uchovávalo postavení, které velmi výrazně ovlivňovalo život města, a kterým se město lišilo od ostatních německých obcí jihomoravského pohraničí. Bylo rezidenčním městem – sídlem knížat Lichtenštejnů. Jejich duch a jejich bohatství ještě v době první republiky ovládal celkový život města a vtiskoval svůj ráz nejen jemu, ale i okolí.[65]
• Spolky, organizace týkající se vína a vinařství Vinařská škola – střední odborná škola vinařská je jedinou střední školou v ČR, kde se vyučuje vinohradnický obor s maturitou. Škola má hospodářství s vinicemi a moderní sklepní technologií. Řadí se mezi přední výrobce růžových vín u nás a také získala několik ocenění na celostátních výstavách, velkým úspěchem bylo zařazení mezi 100 nejlepších vinařství světa. Vinařská akademie Valtice – akademie byla založena roku 1996 jako občanské sdružení. Jejími zakladateli byli naši velcí znalci vína, mezi které patří Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. V současné době má více než sto registrovaných členů. Hlavní činností je pořádání kurzů, seminářů, vinařských akcí a podpora vinařské kultury. Českomoravský svaz vinařských podniků – sdružuje patnáct velkých společností. Jejich činností je vlastnictví, řízení a provozování vinařských podniků v ČR. Národní vinařské centrum – poskytují obecně prospěšné služby v oblasti vinařství a vinohradnictví. Sídlí v prostorách valtického zámku, jeho součástí je moderní degustační centrum na evropské úrovni., školící a kongresové centrum a veřejná degustační expozice Salon vín ČR. Spolupracují s Vinařským fondem při propagaci moravských a českých vín. Salon vín ČR – ocenění Salon vín ČR získává každý rok pouze 100 nejlepších vín České republiky, která jsou umístěna na rok ve veřejné expozici v zámeckých
60
sklepeních. Turisté si mohou vybrat buď z volné degustace nebo z několika typů programů řízených sommelierem. Mohou také pouze prohlížet a nakupovat lahve celé. [32]
• Vinařské stezky Naučná vinařská stezka Valtice Vinařská stezka Velkopavlovická
• Počet vinařství 8 vinařství (viz Příloha A.3)
• Počet vinných sklepů 9 vinných sklepů (viz Příloha A.3)
• Počet vinoték 7 vinoték (viz Příloha A.3)
• Počet ubytování 5 zařízení (viz Příloha A.3)
• Občerstvení 14 zařízení (viz Příloha A.1) •
Certifikovaný vinný sklep
2 vinné sklepy (viz Příloha A.3)
• Certifikovaná vinotéka 1 vinotéka (viz Příloha A.3)
• Certifikované ubytování s vinařskou tématikou 2 zařízení (viz Příloha A.3) 61
• Doplňkové služby o Přírodní a kulturní památky Lednicko-valtický areál je na seznamu světového a kulturního dědictví UNESCO. Tento unikátní komplex obsahuje zámecké parky, rybníky, říční kanály, zámky a romantické stavby. Uvést všechny památky a zajímavá místa v této práci není možné, proto vyberu jen ty opravdu nejvýznačnější. (Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu, 2008) Zámek Valtice – místnosti bohatě zdobeny zlacenými štuky a nástropními malbami, významná sbírka středoevropského barokního malířství. Součástí je Španělská konírna a jízdárna, kde se v současnosti konají kulturní a vinařské akce. Zámecké sklepy – nejstarší valtický sklep z roku 1430. Je v pronájmu společnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. a v sezoně je přístupný veřejnosti. Zajímavostí je tzv. kládový lis z roku 1803. Valtické Podzemí – pro veřejnost je otevřena pouze část. Je to unikátní soubor podzemních sklepů, které se daří díky aktivitám místních vinařů postupně odhalovat, rekonstruovat a poté zpřístupnit veřejnosti. Prohlídka obsahuje také nabídku ochutnávek a tématických večerů. Vinařské stezky – Lednicko-valtickým areálem se line Vinařská stezka Mikulovská, Velkopavlovická a Podluží. Minaret, Janův hrad, Obelisk, Kolonáda, Belveder, Rendez-vous, Chrám Tří Chrácií, … (Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu, 2008) Národní zemědělské muzeum Valtice – Nachází se na náměstí v budově z 2. poloviny 17. století. Muzeum je zde od roku 1988. Prohlédnout si zde můžeme řadu expozic – Vývoj zelinářství a ovocnářství, Vinařství, Historické vinařské lisy a nářadí, Ptáci lednicko-valtického areálu, Muzejní miniarboretum, Balkónové květiny a letničky. [33]
62
o Slavnosti a akce Valtické vinné trhy - Jsou nejstarší, největší a nejprestižnější soutěží a přehlídkou vín v ČR s mezinárodní účastí. Soutěž pořádá Společnost Valtické vinné trhy vždy na počátku měsíce května v zámecké jízdárně. Valtický košt - Přehlídka vín místních výrobců a výrobců z okolních moravských a rakouských obcí. Uděluje se pohár Král vín vítězům koštu. Valtické vinařské slavnosti - Letní přehlídka moravských vín ve Španělské konírně na zámku, gastronomické akce, soutěž cimbálových muzik, doprovodná folklórní vystoupení. Dny valtických burčáků - Ochutnávka místních burčáků za doprovodu cimbálové muziky a folklórních pěveckých souborů, koná se poslední zářijový víkend. Valtické vinobraní - Hlavní podzimní vinařská akce konaná první říjnovou sobotu na náměstí. Folklorní vystoupení v provedení studentů vinařské školy, produkce mužáckých a smíšených národopisných souborů. Večer taneční zábava v jízdárně zámku. Svěcení vína - Tradiční posvěcení mladého vína místním knězem první neděli po sv. Martinovi, spojeno s ochutnávkou vín. Mikulášský košt archivních vín - Přehlídka vín z Valtic a okolí, starších tři a více roků, pořádaná vždy v pátek nejblíže sv. Mikuláše. (Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu, 2008), [32] o Sport, zábava, folklór
• Zajímavosti Valtice se od roku 2006 oficiálně prezentují jako „hlavní město vína“. Projekt vychází z bohaté historie a vinařských tradic. Město je s pěstováním vinné révy spojené po staletí. Vinice se zde staly trvalým symbolem krajiny. První písemné doklady o vinařství na Valticku pocházejí z 13. a 14. století. Město bylo střediskem lichtenštejnského velkostatku, který měl v péči správu velkostatků i v Dolních Rakousích. Rod Lichtenštejnů, který měl celé panství od roku 1395 do 1945, se celkově
63
zasloužil o významný rozmach místního vinařství. V dnešní době jsou valtická vína vyhlášená a na prestižních národních i mezinárodních výstavách získávají mnoho cen. (Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu, 2008)
• Řízený rozhovor s představitelem obce Valtice, odpovídal místostarosta vinařské obce pan Ing. Milan Sedláček Jak "vinařská turistika" ve Valticích ovlivňuje vaši vinařskou obec a region? „Vinařská turistika v „Hlavní městě vína“ je samozřejmě nosným tématem turistů ve Valticích, kterých přijíždí ročně v průměru 350 tis. Turisticko – vinařský potenciál ve Valticích je překvapivě velký a větší nemá asi v ČR nikdo. Jenom namátkou: -
oficiálně je nabízeno cca 1600 míst ve vinařských sklepech a sklípcích čili cca 40
autobusů jako základních turistických jednotek může přijet v jednom okamžiku do valtických sklepů a strávit zde nějaký ochutnávací program - z toho Valtické Podzemí 300 míst, sklep La Veneria 200 míst, atd. -
Salon vín ČR spolu s Valtickým Podzemím mají celoroční provoz pro vinařské
turisty. - Vinařská akademie pořádá pravidelně vinařské semináře a kurzy. - Národní vinařské centrum pořádá rovněž pravidelná školení a kurzy. - Atd…. Tímto vším je samozřejmě život valtických obyvatel ovlivněn a mnoho živnostníků a firem začíná v oboru podnikat, případně přizpůsobovat svoji dosavadní hlavní činnost.“ Podporujete nějakým způsobem "vinařskou turistiku" ve vašem městě? „Samozřejmě, město se podílí na většině vinařsko – folklorních akcích, buďto jako spoluorganizátor nebo garant. Samo město je hlavní pořadatel jedné z největších akcí v městě
–
Valtické
vinobraní.
Město
vydává
http://www.effectdesign.cz/valticke_vyletni_noviny.php,
Valtické
výletní
noviny
provozuje
TIC,
vydává
turistické informační tiskoviny.“
64
Existuje (nebo bude existovat) nějaký projekt spojený s "vinařskou turistikou"? „Nyní třeba projekt Valtický dýňový a burčákový podzim, kterého je motorem Valtické Podzemí ve spolupráci s městem. Chystáme na příští rok velkou kampaň na propagaci Valtic Hlavního města vína. Kampaň začne na Regionu Tour a bude pokračovat celý rok. Tiskoviny a akce budou v městě koordinované tak, aby PR měl jeden směr a jednu údernost. Dosud si každý subjekt hrál na svém písečku.“
Řízený rozhovor s vinaři, souhrn odpovědí Jak z Vašeho pohledu ovlivňuje „Vinařská turistika“ rozvoj vinařských obcí a regionů? •
Vinařská turistika je jednoznačně přínosem pro region jako celek, ale hlavně pro vinaře samotné. Tímto způsobem mají vinaři možnost realizovat své víno přímo koncovému zákazníkovi – bez vlivu „mezičlánků“. Pro zákazníka je přínosem nejen samotná turistika, ale i skutečnost, že se seznámí s problematikou a prostředím této komodity.
•
Celkový rozvoj regionu, díky finančnímu přínosu z vinařské turistiky je umožněna oprava památek a budov, stavba nových budov, budování cyklostezek, zvětšování ubytovací kapacity, zvyšování kvality restaurací, tudíž zvyšování turistického ruchu – větší návštěvnost, lepší informovanost turistů, větší ohlas u zákazníků a tím pádem i více pracovních příležitostí. Všechno se vším souvisí a je propojeno.
65
5.2 Analýza dotazníkového šetření Otázka č. 1, Jak často jezdíte na jižní Moravu za vinařskou turistikou?
Tab. 6 Jak často jezdíte na jižní Moravu za vinařskou turistikou? Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
Jsem zde poprvé Nepravidelně Pravidelně
21 49 20
23,33% 54,44% 22,22%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní
Graf 4 Jak často jezdíte na jižní Moravu za vinařskou turistikou?
Jak často jezdítě na jižní Moravu za vinařskou turistikou?
100,00% Jsem zde poprvé 80,00% Nepravidelně 60,00% Pravidelně 40,00% 20,00%
54,44% 23,33%
22,22%
0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
Nejčastěji jezdí respondenti na jižní Moravu za vinařskou turistikou nepravidelně, tj. více než polovina dotázaných, tedy 54,44 %. 23,33 % respondentů bylo za vinařskou turistikou na Moravě poprvé. 22,22 % turistů jezdí pravidelně, 7 respondentů uvedlo, že jezdí jednou za rok, většinou na vinařské akce a slavnosti, 3 respondenti uvedli, že Moravu za účelem vinařské turistiky navštíví dvakrát až třikrát za rok, jednou bylo dokonce zmíněno, že turista přijede šestkrát za rok, desetkrát za rok a dokonce třikrát týdně. 2 tázaní uvedli, že zde bydlí.
66
Otázka č. 2, Jaký je primární důvod Vaší návštěvy jižní Moravy? Tab. 7 Jaký je primární důvod Vaší návštěvy jižní Moravy? Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
Víno přímo z oblasti výroby Odpočinek Krajina Je mi jedno kam jedu Jiný
46 19 10 3 12
51,11% 21,11% 11,11% 3,33% 13,33%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní
Graf 5 Jaký je primární důvod Vaší návštěvy jižní Moravy?
Jaký je primární důvod Vaší návštěvy jižní Moravy?
100,00% Víno přímo z oblasti výroby 80,00%
Odpočinek Krajina
60,00%
Je mi jedno kam jedu 40,00%
51,11% Jiný
20,00%
21,11%
11,11%
3,33% 13,33%
0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
Více než polovina tázaných, 51,11 %, jezdí na jižní Moravu z prvotního důvodu kvůli vínu přímo z oblasti výroby (degustace, posezení u vína, prohlídka sklepů, nákup vína atd.). 21,11 % lidí si jezdí na Moravu především odpočinout. 13 % respondentů uvedlo jiný hlavní důvod návštěvy této oblasti, než byly uvedené, např. výlety a památky, skvělé cyklostezky, kombinace všeho: krásná krajina, historické památky a samozřejmě také ochutnávka dobrých a kvalitních vín, chataření, návštěva známých nebo trvalý pobyt v této oblasti. 11,11 % lidí jezdí zejména kvůli krajině a 3,33 % tázaným je jedno kam jedou.
67
Otázka č. 3, Vyznáte se ve vínech? Tab. 8 Vyznáte se ve vínech? Počet dotazovaných Počet dotazovaných v % Ano, jsem odborník Spíše ano Spíše ne Jsem úplný laik
8 29 40 13
8,89% 32,22% 44,44% 14,44%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní
Graf 6 Vyznáte se ve vínech?
Vyznáte se ve vínech?
100,00%
Ano, jsem odborník
80,00%
Spíše ano
60,00%
Spíše ne
40,00%
Jsem úplný laik
44,44% 32,22%
20,00%
8,89%
14,44%
0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
44,44 % respondentů, si o sobě myslí, že se ve vínech spíše nevyznají. 32,22 % lidí si myslí, že se spíše vyznají, 14,44 % o sobě tvrdí, že jsou úplní laici a pouze 8,89 % tázaných označilo, že jsou odborníky. Ačkoli z této otázky vychází, že se dotazovaní ve vínech spíše nevyznají, neznamená to, že se o víno nezajímají, rádi se v této oblasti vzdělávají, rádi degustují a nechají si odborně poradit.
68
Otázka č. 4, Nakupujete zde víno? Tab. 9 Nakupujete zde víno? Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
Ano, ve větším množství Ano, odvezu si pár vzorků Ne, víno zde nenakupuji
26 54 10
28,89% 60,00% 11,11%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní
Graf 7 Nakupuje zde víno?
Nakupujete zde víno?
100,00%
Ano, ve větším množství
80,00%
Ano, odvezu si pár vzorků
60,00% Ne, víno zde nenakupuji
60,00% 40,00% 28,89% 20,00% 11,11% 0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
Nejvíce respondentů, 60,00 %, si z návštěvy jižní Moravy odveze několik vzorků vín. 28,89 % lidí nakoupí víno ve větším množství a 11,11 % víno nekupuje. Když se řekne jižní Morava, většinu návštěvníků napadne jako první tradice pěstování vína, vinné sklípky, rozsáhlé plochy vinic a víno od prvotřídních vinařů. Místní vinaři se snaží vyprodukovat co nejvíce dobrého vína, aby se pověst o jeho kvalitě rozšířila do povědomí lidí a přitáhla další návštěvníky a konzumenty. Téměř 90 % návštěvníků jižní Moravy věří, že víno nakoupené přímo u vinaře z této oblasti je kvalitnější a lahodnější než například nakoupené v síti supermarketů. V případě odběru ve větším množství je zajištěna nejenom kvalita, ale také výhodnější cena. Ve výsledku je spokojenost na obou stranách, jak u hosta, tak vinaře. Návštěvníka ví, kde nakupovat kvalitní víno. Vinař tak pozitivně propaguje svoje produkty a má zisk z prodeje.
69
Otázka č. 5, Jaké hlavní služby využíváte? Možno uvést více odpovědí. Tab. 10 Jaké hlavní služby využíváte? Možno uvést více odpovědí. Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
35 40 69 44
46,67% 53,33% 92,00% 58,67%
Ubytování Stravování Posezení + degustace Nákup vína
Zdroj: vlastní
Graf 8 Jaké hlavní služby využíváte? Možno uvést více odpovědí.
Jaké hlavní služby využíváte? Možno uvést více odpovědí.
100,00%
Ubytování 92,00%
80,00%
Stravování Posezení + degustace
60,00% 53,33% 40,00%
58,67% Nákup vína
46,67%
20,00% 0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
92,00 % tázaných využívá především služeb posezení a degustace vín. 58,67 % lidí nakupuje vína. 53,33 % využívá nabízených služeb stravování a 46,67 % turistů se na jižní Moravě ubytuje. Z důvodu menšího využití služeb ubytování by bylo vhodné zvýšit propagaci stávajícího ubytování či rozšíření a výstavba ubytování nového, popřípadě vytvořit vícedenní balíčky s programem. Důležité je vytvořit pěkné příjemné útulné a čisté ubytování. Pro téměř většinu tázaných je posezení a degustace hlavní využívanou službou, tudíž je dobré udržet si nastavený standard poskytování této služby.
70
Otázka č. 6, Jaké doprovodné služby využíváte? Možno uvést více odpovědí. Tab. 11 Jaké doprovodné služby využíváte? Možno uvést více odpovědí. Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
18 51 57 7
24,00% 68,00% 76,00% 9,33%
Vinařské cyklostezky Akce, slavnosti Návštěva památek Jiné
Zdroj: vlastní
Graf 9 Jaké doprovodné služby využíváte? Možno uvést více odpovědí.
Jaké doprovodné služby využíváte? Možno uvést více odpovědí.
100,00%
Vinařské cyklostezky
80,00%
Akce, slavnosti
76,00% 68,00%
60,00%
Návštěva památek Jiné
40,00% 20,00%
24,00% 9,33%
0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
Tázaní nejvíce využívají doprovodných služeb v podobě návštěv památek, 76,00 %. 68,00 % respondentů se účastní na akcích a slavnostech. 24,00 % využívají vinařských cyklostezek a 9,33 % uvedlo odpověď - jiné - a to koupání, návštěva známých, příbuzných a kamarádů a čtyři tázaní odpověděli, že nevyužívají žádných doprovodných služeb. Z výsledků této otázky tedy vyplývá, že důležitým prostředkem ovlivňujícím návštěvníka jsou místní památky, proto je tedy důležitá jejich ochrana, oprava a udržování. Další velice oblíbenou službou jsou vinařské akce a slavnosti, díky své jedinečnosti se vždy těší hojné návštěvnosti.
71
Otázka č. 7, Ohodnoťte kvalitu služeb vinařské turistiky na stupnici 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), popřípadě odpověď nevyzkoušel/a jsem. Tab. 12 Ohodnoťte kvalitu služeb vinařské turistiky na stupnici 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), popřípadě odpověď nevyzkoušel/a jsem.
Víno Ubytování Stravování Chování vinařů Chování zaměstnanců Hudba Akce, slavnosti Památky
1
2
3
55 13 24 49 26 34 44 43
31 31 45 31 30 27 25 33
4 25 16 9 19 16 8 6
4
5
nevyzkoušel/a jsem
3
18 5
1 3 1
12 11 12 7
1 1
1
Zdroj: vlastní
Graf 10 Ohodnoťte kvalitu služeb vinařské turistiky na stupnici 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), popřípadě odpověď nevyzkoušel/a jsem.
Ohodnoťte kvalitu služeb vinařské turistiky na stupnici 1-5 (1 - nejlepší, 5 - nejhorší) 1,5 Památky 1,4
Akce, slavnosti
1,6 Hudba 1,7 Chování zaměstnanců 1,6 Chování vinařů 1,8 Stravování 1,8
Ubytování 1,4 Víno 1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
3,5
4,0
4,5
5,0
Zdroj: vlastní
Pro přehlednost byly vypočítány průměrné známky u každé hodnocené položky. Nejkladněji respondenti ohodnotili víno a akce, slavnosti; dostali známku 1,4. Jak už
72
jsem zmínila u grafu č. 7, moravské víno je vlastně taková značka, je oblíbené, kvalitní a žádané. Příjemným doprovodným programem jsou pak akce a slavnosti, jsou jedinečné, dobře organizované a je to vždy velká společenská událost. Když vezmeme kvalitu služeb jako celek, jejich průměrné hodnocení dopadlo velice dobře, známky se pohybují od 1,4 do 1,8.
Otázka č. 8, Uvítali byste některé další služby? Tab. 13 Uvítali byste některé další služby? Počet dotazovaných
Počet dotazovaných v %
Ne, poskytované služby mi vyhovují Ano, uveďte jaké
88 2
97,78% 2,22%
Celkem
90
100,00%
Zdroj: vlastní Graf 11 Uvítali byste některé další služby?
Uvítali byste některé další služby?
100,00%
Ne, poskytované služby mi vyhovují
97,78% 80,00%
Ano, uveďte jaké
60,00% 40,00% 20,00%
2,22%
0,00% Počet dotazovaných v %
Zdroj: vlastní
Tato odpověď byla téměř jednoznačná, celým 97,78 % respondentům vyhovují nabízené služby. Pouze dva dotazovaní, tedy 2,22 % by uvítali jiné služby a to vyšší kvalitu ubytování a více akcí, vinaře nabízející na historických a jiných akcích akční nabídky vín. Jak z předchozích grafů vyplývá hlavní nabídka je především nabídka vín spojená s degustací, posezení ve sklepě, místní gastronomie. Ubytování je přikládána menší pozornost.
73
6 Shrnutí výsledků analýzy Cílem bakalářské práce je pokusit se na základě srovnání vybraných vinařských obcí charakterizovat základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb na příkladě jižní Moravy. Dále zjistit jaké služby návštěvníci v oblasti vinařské turistiky využívají, zhodnotit kvalitu služeb z jejich pohledu, zda je rozmanitost nabízených služeb dostačující a na základě provedené analýzy popřípadě hledat alternativy dalšího rozvoje. Většina účastníků vinařské turistiky, 54,44%, dle mého šetření jezdí na jižní Moravu nepravidelně. Primárním důvodem návštěvy této destinace je především víno přímo z oblasti výroby spojené s degustací, posezením u vína, prohlídkou sklepů, nákupem vína atd., což odpovídá dané destinaci, pro kterou je tento nabízený produkt charakteristický a je v něm silná atraktivnost a velký potenciál. Ve vínech se dotazovaní spíše nevyznají, 60 % respondentů si ale domů několik vzorků vín odveze a 28,89 % nakupuje víno ve větším množství. Využívají především služeb posezení v příjemném prostředí u vinaře spojené s degustací vín, dále zmíněný nákup vín a služby stravování. Nejoblíbenější doprovodné služby jsou poznávání krás okolních památek a vinařské akce a slavnosti. Dotazovaní celkově velice kladně ohodnotili kvalitu poskytovaných služeb vinařské turistiky, na stupnici 1-5 jako ve škole, všechny hodnocené položky získaly průměrnou známku mezi 1,4 do 1,8. Na otázku „Uvítali byste některé další služby?“, 97,78% návštěvníků odpovědělo, že jim poskytované služby vyhovují, což ukazuje na dobré pokrytí a propracování služeb zájmu a potřeb dotazovaného vzorku návštěvníků. Do budoucna by se hostitelé měli zaměřit dle grafu č. 11 na lepší standard ubytování. Vinařská turistika podle Vystoupila je „cestování turistů za vínem, při čemž využívají rozmanitých druhů nabízených služeb“. (Vystoupil, 2006, str. 76) Tyto služby můžeme z hlediska vinařské turistiky rozdělit na služby hlavní a doplňkové. Jako hlavní považujeme především ubytování, stravování, posezení a degustace vín a možnost nákupu vína. Komplementarita služeb spočívá ve vhodném doplnění služeb hlavních službami vedlejšími tak, aby byly společně v harmonii a poskytovaly tak úplný servis a
komfort
zákazníkům.
Z opačného
pohledu
chce
každý vinař
poskytovat
nebo doporučovat takové služby, aby byl návštěvník spokojen, vracel se a sám doporučoval vinařství ostatním. Čím větší kladné ohlasy, tím se zvyšuje návštěvnost hostů, tudíž mají vinaři větší finanční příjem a hřejivý pocit z dobře odvedené práce,
74
protože pro většinu vinařů je víno posláním. Někteří vinaři jsou však na hranici svých možností a další zlepšení či rozšiřování si buď nechtějí, nebo nemohou dovolit, např. v rodině není následník v podobě další generace, který by pokračoval v rodinné tradici vinařství. Ti, kteří nechtějí a jsou spokojeni s tím čeho dosáhli, docílili v tomto bodu pocitu uspokojení. Ti, kteří se rozhodnou pro rozšíření, musí počítat s určitými riziky. Vinařské obce disponují jak svou jedinečností, tak i prvky, které jsou slučitelné a charakteristické pro všechny (viz níže). Ačkoli je Šatov jen malou vinařskou obcí a mohl by být přehlížený a opomíjený vůči ostatním, je jedinečný díky svým doprovodným službám v podobě unikátních památek, Malovaného sklepa, starobylé vinice Šobes v Národním parku Podyjí či hraniční pevnosti z první republiky. Dále díky význačné české společnosti Znovín Znojmo, a. s., která je největším a nejznámějším výrobcem vín na Znojemsku. Znovín produkuje velmi kvalitní a oblíbená vína známá i ve světě. Přestože je Šatov nevelkou vinařskou obcí, v posledních letech se mohutně rozvíjí a nabírá druhý dech. Velice mne zklamal rozhovor s představiteli obce, viz str. 54. Vyplývá z něj, že se o vinařskou turistiku příliš nezajímají, což je zásadní problém, který může mít negativní dopady, např. rozpory při organizování akcí apod. Důležitá je vždy komunikace a kooperace mezi subjekty, do budoucna bych určitě doporučila zlepšení stávajících vztahů. Pro Čejkovice je typická historie Templářského řádu rytířů, kde zanechali unikátní rozlehlá sklepení vybudovaná pro skladování vína, která dříve na našem území neměla obdoby. Spojená je s nimi bohatá historie doplněná o tajemstvím zahalené báje o pokladu. Návštěvníci si také mohou vybrat mezi širokou nabídkou vinařských akcí po celý rok. Na rozdíl od Šatova je zde znát (díky rozhovoru viz str. 58) spolupráce mezi obcí a vinaři, největší společně pořádanou akcí každý rok jsou Vinné trhy. V obci se začala rozvíjet především cykloturistika spojená s vinařstvím. Zájem návštěvníků o tuto destinaci roste a důsledkem toho je postupné rozšiřování ubytovacích kapacit. Oblíbenost Čejkovic je znát i díky druhému ročníku soutěže o nejatraktivnější turistickou nabídku pro jižní Moravu 2010, kterou pořádala Agentura CzechTourism, vítězem se staly Templářské sklepy Čejkovice. Valtice se od roku 2006 oficiálně prezentují jako „hlavní město vína“. Vinice se zde staly trvalým symbolem krajiny. V dnešní době jsou valtická vína vyhlášená
75
a na prestižních národních i mezinárodních výstavách získávají mnoho cen. Sídlí zde také Národní vinařské centrum a Salon vín ČR a několik dalších význačných organizací týkajících se vína a vinařství. V neposlední řadě má tato vinařská obec velmi významné památky a turisté si mohou vybrat z velké nabídky vinařských akcí po celý rok. Jako u Čejkovic je zde silná podpora vinařské turistky ze strany města. Město se podílí na většině vinařsko-folklórních akcích jako spoluorganizátor nebo garant. V roli hlavního pořadatele je pak při příležitosti konání významné akce Valtického vinobraní. 12. – 15. ledna 2012 proběhne veletrh REGIONTOUR, kde se Valtice chystají zveřejnit velkou kampaň na propagaci Valtic – Hlavního města vína. Tato kampaň bude potom pokračovat celý rok. Plánované akce budou koordinované tak, aby PR mělo jeden směr a všechny subjekty spolu budou spolupracovat a vzájemně se doplňovat. Souhrn doprovodných služeb na jižní Moravě: •
Pořádání akcí, slavností – vinné trhy, košty, vinařské slavnosti, vinobraní, otevřené sklepy, zarážení hory, hody, žehnání vín, svěcení vína. Jedna z nejdůležitějších doprovodných služeb, která přiláká mnoho turistů.
•
Památky – z mého šetření vyplývá, že celých 76 % turistů využívá tuto doprovodnou službu a stává se tak nejžádanější a nejvyhledávanější. Jižní Morava disponuje vysokou atraktivitou památek.
•
Vinařské cyklostezky – jsou výbornou doprovodnou službou, kde se snoubí sport, příroda a víno. Samozřejmě se nemusí jet jen na kole, ale také jít příjemnou procházkou. Turista si může vybrat ze sítě stezek dlouhých celkem 1 200 km.
•
Vodní plochy – řadě turistů zpříjemní návštěvu jižní Moravy i možnost koupání či rybaření.
•
Krajina – příroda jako taková láká turisty do této oblasti. Vinohrady, přírodní rezervace, … Vinařská turistika je úzce spjata s venkovským cestovním ruchem.
•
Prohlídka vinic – často si u vinařů turisté mohou prohlédnout i vinice, které mohou být komentované odborným výkladem.
76
•
Sommeliérský kurz, škola vína, školení, semináře a další vzdělávání – určené jak pro odbornější klientelu, tak pro širokou veřejnost. Po ukončení některých typů kurzů účastník obdrží diplom či osvědčení.
•
Prohlídka sklepů – stylové, historické či novodobé. Takové sklepy si mohou zákazníci prohlédnout. Bývají doplněné odbornou přednáškou např. o tradiční výrobě a zrání vín včetně popisů moderních postupů a technologií, popřípadě spojené s pověstí nebo zajímavou minulostí. Prohlídka je spojená s degustací.
•
Hudba – tradiční cimbálová muzika
•
Privátní archiv vín – zákazníci si ukládají svá vína do uzamčených boxů, vázáno určitým pravidly
•
Bonusové systémy, motivační programy apod. – pro stálé odběratele a zákazníky
•
Zasílání dárků
•
Víno jako propagační předmět - Podniky v tuzemsku mají možnost dle zákona č. 441/2005 Sb. odečíst od základu daně z příjmu vína v hodnotě 500 Kč za kus bez DPH, která použijí jako propagační předmět. Lze uplatnit pouze u tichých vín a za dalších podmínek. [58]
•
Etiketa zavěšená na víno – pro firmy i fyzické osoby, popřípadě dotisk loga či dolepení firemní samolepky [20]
•
Pozornosti zákazníkům – v podobě vína, obvykle poskytováno stálým zákazníkům; např. při životních jubileích, zakončení studia na vysoké škole apod.
•
Informace o předpokládané délce prodeje jednotlivých vín – k dispozici on line katalog služeb, ve kterém zákazník může sledovat předpokládanou dobu, kdy která vína budou k dispozici [20]
•
Přehled nazrálosti archivních vín – firma Znovín zdegustuje víno a uvede jeho aktuální stav nazrálosti a předpoklad jeho dalšího vývoje, rady ohledně vína jsou pro zákazníka orientační [59]
77
•
Vytvoření svého vlastního vinného lístku – společnost Znovín nabízí vytvoření zákazníkova vlastního vinného lístku, tzn. zákazník si vytvoří pomocí internetu svůj vlastní vinný lístek podle své chuti a dle aktuální nabídky společnosti [20]
•
Zájezdy – pořádání tématických zájezdů
•
Vinařský turistický program – informuje o zajímavostech znojemské podoblasti
•
Tématické putování - obsahuje šest témat s uceleným programem znojemské podoblasti, cílem je poznání krásy vína v této oblasti pro menší skupinky.
•
Sportovní aktivity
Stanovila jsem 2 hypotézy, které byly buď potvrzeny, nebo vyvráceny. Hypotéza 1 – S pěstováním vinné révy a s jejím zpracováním je spojený postupný vznik a vývoj „Vinařské turistiky“, která je významným prvkem ovlivňujícím rozvoj vinařských obcí a regionů. Tato hypotéza byla potvrzena díky řízenému rozhovoru se vzorkem vinařů, viz str. 62 a se zástupci jednotlivých vinařských obcí, viz str. 56, 61. Vinařská turistika silně napomáhá rozvoji vinařských obcí a celých regionů, pomáhá především ekonomicky, z pohledu reklamy a obecného povědomí o vinařských obcí. Hypotéza 2 – Nabídka služeb „Vinařské turistiky“ na jižní Moravě se rozvíjí a inovuje a je optimální k uspokojení potřeb turistů. Tato hypotéza byla také potvrzena. 97,78 % respondentům z řad dotazovaných návštěvníků nabízené služby vinařské turistiky zcela postačují, naplňují jejich přání a uspokojují jejich potřeby, viz graf č. 11. Celkově dotazovaní poskytovanou kvalitu služeb hodnotí velice kladně, na stupnici 1-5 (1 – nejlepší, 5 – nejhorší), jsou výsledné průměrné známky mezi 1,4 do 1,8 viz graf č. 10.
78
SWOT analýza vinařské turistiky na jižní Moravě na příkladu vybraných vinařských obcí Díky SWOT analýze bylo určeno vnější a vnitřní prostředí, definovány byly silné stránky (Strengths), slabé stránky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities) a hrozby (Threats) vztahující se na vinařskou turistiku na jižní Moravě. Dle stanovených slabých stránek byl vypracován návrh na jejich odstranění a zvýšení návštěvnosti této oblasti. [66] Příležitosti •
Vhodná geografická poloha
•
Rostoucí zájem o venkovskou turistiku
•
Zajištění odbytu výrobků
•
Prokázání kvality služeb vinařské turistiky díky certifikaci (získat tak úroveň srovnatelnou s nabídkou vinařské turistiky v sousedních vinařských regionech Evropy)
•
Úspěchy vinařů v zahraničí (přilákání zahraničních turistů)
•
Krajová „specialita“ (zájem o tradiční produkty)
•
Prostor pro nové produkty
•
Využívání dotací
Hrozby •
Konkurence v jiných zemích (vinařské oblasti)
•
Ukončení tradice vinařství z generačních důvodů
•
Negativní přírodní vlivy (špatné počasí – mrazy, hodně dešťových srážek, sucho, plísně, živočišní škůdci – mšice révokaz, …)
•
Dovoz vín ze zahraničí
Silné stránky •
Tradice výroby a zpracování vín 79
•
Kvalifikovaní pracovníci v oblasti vinařství
•
Vysoká kvalita a velký výběr produkovaného vína
•
Zvyšování spotřeby vína obyvatel
•
Nákup vín u vinaře levněji než v obchodních řetězcích
•
Typické, příjemné prostředí vinných sklepů
•
Zajímavá historie (např. Templáři)
•
Široká škála doprovodných akcí
•
Atraktivní přírodní a kulturní památky
•
Venkovské prostředí
•
Příroda (rozlehlé vinice)
•
Výborně propracovaná síť cyklistických stezek
•
Hustá síť silničních komunikací (strategická poloha)
•
Tradiční zvyky, místní folklor
•
Lidová venkovská architektura
Slabé stránky •
Především sezónní charakter
•
Méně kvalitní ubytovací služby u vinařů
•
Špatná kooperace mezi subjekty
•
Špatný technický stav silnic II. a III. třídy
80
Hledání řešení minimalizace či odstranění slabých stránek Sezónní charakter s dominancí v létě je pro vinařskou turistiku typický a v tomto období navštíví oblast nejvíce osob. V zimní sezóně je omezené využití doprovodných služeb jako cykloturistika po vinařských stezkách, některé památky jsou v tuto dobu zavřené, nekonají se vinařské festivaly, akce apod. Je tedy jasné, že pro návštěvníky není toto období moc atraktivní. Možným řešením pro vinaře by bylo sestavení určitých balíčků služeb a jejich propagace. Balíčky by mohly být zaměřené na určitou tématiku, např. Halloweenský, Mikulášský či Silvestrovský pobyt s večerním programem (degustační večer, posezení s cimbálovou muzikou, večery dle daného tématu, degustační soutěže pro hosty, …). V rámci propagace by mohl vinař poskytnout láhev vína jako dárek, večeři zdarma nebo slevu za určitý počet dní pobytu atd. Vše ale také závisí na službách, které je schopen vinař poskytnout (ubytování, stravování). Velmi zajímavé by též mohly být ochutnávky velmi kvalitního a lahodného ledového vína v jarních měsících. Pro milovníky sportu je vhodná pěší turistika díky mírné zimě v tomto kraji, návštěvníci si zde proto nezalyžují, ale je zde mnoho přírodních nebo umělých ploch určených pro bruslení. Méně kvalitní ubytovací služby u vinařů – Dnešní návštěvník je náročnější než dříve a vyžaduje určitý standard, nemusí to být zrovna luxus, protože i cena je pro mnohé rozhodující, ale pěkné čisté upravené a příjemné prostředí. Mnoho vinařství, která poskytují službu ubytování, se zaměřují hlavně na služby spojené s vínem, což je samozřejmě logické, ale mnohdy právě na úkor ubytování. Některé ubytovací služby mají společné sociální zařízení, je tedy vhodné poskytovat ubytovací služby s vlastním sociálním zařízením. Stejně tak zlepšit vybavení pokojů, důležitá je i čistota, někdy stačí jen pokoj vymalovat příjemnou barvou nebo vyměnit zastaralejší ložní prádlo, záclony, závěsy apod. Pokoj bude útulnější, když se na holých stěnách objeví obrázky. Špatná kooperace mezi subjekty – Tuto slabou stránku není jednoduché odstranit. Vše záleží na subjektech samotných. Například v uváděném Šatově není komunikace mezi jednotlivci žádná, viz str. 55, obec neví vůbec nic o vinařské turistice, konaných akcích apod. Naopak v Čejkovicích a Valticích je znát určitá spolupráce mezi obcí a vinaři, str. 59, 64-65, navíc Valtice na rok 2012 chystají velkou kampaň na propagaci Valtic jako Hlavního města vína. Vše by mělo být ve městě koordinované tak, aby PR mělo jeden směr a všechny subjekty navzájem spolupracovaly. Pokud se vše povede, jak je
81
naplánované, byla by tato kampaň výborným příkladem kooperace mezi subjekty pro ostatní vinařské obce. Špatný technický stav silnic II. a III. třídy – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, na základě smlouvy o dílo, nechala provést aktualizaci stavu povrchu silniční sítě k dubnu 2011. Graf 12 Celkové procentuální rozdělení stavu povrchu vozovek na silnicích II. a III. třídy v Jihomoravském kraji
Zdroj: http://www.susjmk.cz/wpimages/other/art300/stavvozovekkomplettext.pdf
Z grafu vyplývá, že celkem 61 % (2372 km) silnic II. a III. třídy je ve stavu, který vyžaduje okamžité provedení údržby a opravy. [67] Na letošní rok 2011 měli silničáři na opravu silnic od Jihomoravského kraje 560 miliónů korun, avšak velmi výraznou část pohltí zimní údržba, což znamená méně peněz na letní opravy. [68] Tento rok také Jihomoravský kraj rozdělil 80 miliónů korun na podporu venkova ze získané dotace od EU. Peníze byly použity především na rekonstrukce budov, chodníků a právě silnic. [69] I přes získané peníze od kraje a EU, finanční situace nedovoluje provést veškeré opravy, tak jak by bylo potřebné. Opravit všechny dopravní sítě na určitý standard je „běh na dlouhou trať“.
82
7 Závěr Vinařská turistika je oblíbeným způsobem trávení volného času lidí, nadále se rozvíjí a její potenciál do budoucna je opravdu veliký. První část práce byla zaměřena na základní přehled literatury charakterizující cestovní ruch, venkovský cestovní ruch, agroturistiku, vinařskou turistiku, historii vinařství, popis certifikace vinařských služeb, moravských vinařských stezek, legislativu a právní normy, organizace týkající se vinařské turistky, rozdělení vinařských oblastí České republiky a zmapování podoblastí – Mělnické, Litoměřické, Znojemské, Mikulovské, Velkopavlovická a Slovácké. V analytické části jsem pro lepší určení základních rysů vinařské turistiky na Moravě využila rozboru tří vybraných vinařských obcí dle určitých podmínek (viz metodika), do přílohy jsem uvedla přehled vinařství, vinných sklepů, vináren, vinoték a ubytovacích a stravovacích služeb v každé obci. Tato část dále zahrnuje zpracované dotazníkové šetření. Díky analýze jsem mohla určit výsledky šetření, stanovit odpovědi na hypotézy a vytvořit SWOT analýzu. Závěrečná část obsahuje shrnutí dosažených výsledků. Základní rysy vinařské turistiky a doprovodných služeb na příkladě jižní Moravy byly shrnuty v kapitole 6. Služby, které respondenti v rámci vinařské turistiky vyhledávají a jak je hodnotí, jsou přehledně zpracovány v grafech č. 8, 9 a 10. Česká republika se řadí svými víny mezi světovou špičku a o jejich úspěších a cenách by se dalo psát dlouho, stejně jako o vinařství jako takovém. Vinaři se snaží nabízet nejlepší vína, která vyprodukují. Služby, které poskytují, jsou k současné poptávce návštěvníků optimální, viz graf č. 11. Pro téměř většinu (92 %) tázaných je posezení a degustace hlavní využívanou službou, proto je dobré udržet si, popřípadě zlepšovat, nastavený standard poskytování této služby. Důležité je útulné domácí a čisté prostředí vinného sklepa, příjemné vystupování vinaře, pracovníků vinařství, projevený zájem o hosty atd. Z důvodu menšího využití služeb ubytování by bylo vhodné věnovat standardu ubytování větší pozornost, zvýšit propagaci stávajícího ubytování či rozšíření a výstavba ubytování nového. Zajímavá je i nabídka vícedenních balíčků s programem.
83
Díky SWOT analýze jsem zhodnotila stav vinařské turistiky na jižní Moravě. Disponuje množstvím silných stránek a příležitostí. Na slabé stránky jsem se pokusila najít řešení, ale bohužel ne vždy je to možné. Z času stráveného nad touto prací si troufám říct, že vinařská turistika v cestovním ruchu má velkou budoucnost. Stává se mezi lidmi velice oblíbenou a žádanou. Jižní Morava je předurčená k poskytování kompletního servisu vinařské turistiky. V této práci bohužel není více prostoru se hlouběji touto problematikou zabývat. Vinařství je velice široký obor. Pro většinu vinařů není víno jenom práce, ale také koníček a celoživotní láska. Celou práci bych zakončila, myslím, výstižným citátem…
"Znalost vína může být radostí po celý život člověka" E. Hemingway
84
Seznam použité literatury Monografie a seriálové publikace HESKOVÁ, Marie a kolektiv. Cestovní ruch : pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3 KRAUS, Vilém. VINITORIUM HISTORICUM. 1. vyd. Praha: Radix, spol.s r. o., 2009. 240 s. ISBN 978-80-86031-87-3 MORAVEC, Ivo et al. Venkovská turistika v Rakousku, České republice a Francii: Koncept, aktivity a vzdělávání. 1. vyd. České Budějovice: Centrum pro komunitní práci, 2007. 69 s. ISBN 978-80-86902-50-0 NĚMČANSKÝ, Milan. Agroturistika. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita, 1996. 158 s. ISBN 80-85879-36-0 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína – To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2011. 127 s. ISBN 978-80-904676-9-9 OBŮRKOVÁ, Eva. Krajem vína – To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách. Znojmo: Agentura Bravissimo, 2011. 31 s. ISBN 978-80-87498-00-2 ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: IDEA SERVIS, 2010. 405 s. ISBN 978-80-85970-68-5 POKORNÝ, Jaroslav; KŘEČEK, Vilém. O VÍNU – about wine. Boskovice: ARTRON s. r. o., Praha: Magic Seven a. s., 2007. 43 s. ISBN 80-86874-02-8 Putování za vínem a památkami Lednicko-valtického areálu. Břeclav: Městský úřad za podpory Vinařského fondu, 2008. Neobsahuje ISBN RYGLOVÁ, Kateřina. Cestovní ruch - soubor studijních materiálů. 3. vyd. Ostrava: KEY Publishing s. r. o., 2009. 187 s. ISBN 978-80-7418-28-6 STŘÍBRNÁ, Marie. Ekonomická efektivita podnikání v agroturistice. Praha: Ústav zemědělských a potravinářských informací, 1997. 32 s. ISBN: 80-86153-36-3
85
VINAŘSKÝ FOND. Víno v zrcadle času. Brno: Vinařský fond, 2010. Neobsahuje ISBN VINAŘSKÝ FOND. Tisíc podob vína. Brno: Vinařský fond, 2010. Neobsahuje ISBN VYSTOUPIL,
Jiří.
Atlas
cestovního
ruchu
České
republiky.
Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1
Elektronické zdroje [1] Cestovní ruch [on line], dostupné z WWW: http://www.czechtourism.cz/didaktickepodklady/1-charakteristika-a-vyznam-cestovniho-ruchu-v-cesku/ [cit. 2011-07-26] [2] Venkovský cestovní ruch [on line], dostupné z WWW: http://ucr.uhk.cz/documents/Venkovsky_CR/text/VT.pdf [cit. 2011-07-28] [3] Vinařská turistika v ČR [on line], dostupné z WWW: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040815465&srchtxt=vina%F8s k%E1+turistika [cit. 2011-08-02] [4] Bůh Dionýsos [on line], dostupné z WWW: http://astronomia.zcu.cz/hvezdy/nazvoslovi/365-dionysos [cit. 2011-08-03] [5] Historie vinařství [on line], dostupné na: http://vinar.unas.cz/historie.html [cit. 201108-03] [6] Vinařská legislativa [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/3-3-vinarska-legislativa-cz.html [cit. 2011-08-03] [7] Právní předpisy [on line], dostupné z WWW: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1006609&docType=ART&nid=11427& chnum=2 [cit. 2011-08-03] [8] Vinařský zákon [on line], dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/pravni-predpisy-mze/tematickyprehled/Legislativa-MZe_uplna-zneni_zakon-2004-321-viceoblasti.html [cit. 2011-0803] [9] Vinařství Rakousko[on line], dostupné z WWW: http://www.austria.info/cz/rakouske-speciality/cesta-vina-1245847.html [2011-10-21] [10] Vinařský zákon [on line], dostupné z WWW: http://www.znalecvin.cz/vinarskyzakon/ [cit. 2011-08-03]
86
[11] Vinařská oblast Čechy [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-2-vinarska-oblast-cechy-cz.html [cit. 2011-08-04] [12] Mělnická vinařská podoblast [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-2-1-podoblast-melnicka-cz.html [cit. 2011-08-04] [13] Znojemská vinařská podoblast [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-1-54-vinarska-podoblast-znojemska-cz.html [cit. 2011-08-04] [14] Mikulovská vinařská podoblast [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-2-55-vinarska-podoblast-mikulovska-cz.html [cit. 2011-08-04] [15] Velkopavlovická vinařská podoblast [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-3-56-vinarska-podoblast-velkopavlovickacz.html [cit. 2011-08-04] [16] Slovácká vinařská podoblast [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-3-4-57-vinarska-podoblast-slovacka-cz.html [cit. 2011-08-04] [17] Moravské vinařské stezky [on line], dostupné z WWW: http://www.vinarske.stezky.cz/cze/trasy/ [cit. 2011-08-4] [18] Certifikace [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/5-6certifikace-sluzeb-vinarske-turistiky-cz.html [cit. 2011-08-16] [19] Certifikační kritéria [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/r-5-6-1-76-kategorie-definice-a-seznamcertifikovanych-zarizeni-cz.html [cit. 2011-08-16] [20] Služby Znovínu [on line], dostupné z WWW: http://www.znovin.cz/sluzby [cit. 2011-08-18] [21] Akce a turistika pořádané Znovínem [on line], dostupné z WWW: http://www.znovin.cz/akce-a-turistika- [cit. 2011-08-18] [22] Obec Šatov [on line], dostupné z WWW: http://www.daniz.cz/obce/main.asp?kodob=16207 [cit. 2011-08-18] [23] Vinice Šobes [on line], dostupné z WWW: http://www.znovin.cz/sobes-ikonamoravskeho-vinarstvi [cit. 2011-08-23] [24] Moravský sklípek v Šatově [on line], dotupné z WWW: http://www.znovin.cz/moravsky-sklipek-v-satove [cit. 2011-08-23]
87
[25] Obec Šatov [on line], dostupné z WWW: http://www.sklepniulicky.cz/obec.asp?KODOB=16207&MUTACE=SKLEP [cit. 201108-23] [26] Templářské sklepy [on line], dostupné z WWW: http://www.templarskesklepy.cz/index.php?pgtl=page_onas [cit. 2011-08-25] [27] Sklep U Templářských rytířů [on line], dostupné z WWW: http://vinarnacejkovice.cz/nabidka/ [cit. 2011-08-25] [28] Templářská škola vína [on line], dostupné z WWW: http://www.templarskesklepy.cz/index.php?pgtl=page_templarska_skola_vina [cit. 2011-08-25] [29] Příroda a pamětihodnosti Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://www.vinozcejkovic.cz/co-nabizime/pametihodnosti/ [cit. 2011-08-25] [30] Motivační program [on line], dostupné z WWW: http://www.templarskesklepy.cz/index.php?pgtl=page_motivacni_program [cit. 2011-08-25] [31] Nejatraktivnější turistická nabídka Templářské sklepy Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://templari.cz/aktuality/templarske-sklepy-cejkoviceturistickym-mistem-roku-na-jizni-morave [cit. 2011-08-25] [32] Vinařská turistika Valtice [on line], dostupné z WWW: http://www.valtice.eu/?page_id=1446 [cit. 2011-08-25] [33] Muzeum vinařství Valtice [on line], dostupné z WWW: http://nzm.cz/valtice/ [cit. 2011-08-25] [34] Spotřeba vína [on line], dostupné z WWW: http://tn.nova.cz/vinarstvi/spotrebavina-roste-pocet-ekologickych-vinaru-take.html [cit. 2011-09-21] [35] KRÁL VÍN 2011 [on line], dostupné z WWW: http://www.vinnysklep.cz/kral-vinceske-republiky-2011-prvni-double-v-historii [cit 2011-09-21] [36] KRÁL VÍN 2011 [on line], dostuné z WWW: http://brno.idnes.cz/vinari-z-jihumoravy-prevalcovali-vsechny-a-zabrali-si-prvni-tri-mista-1mn-/brnozpravy.aspx?c=A110819_1637077_brno-zpravy_kol [cit. 2011-09-21] [37] Regionální výstava vín v Rakousku [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/a2232-vyznamny-uspech-moravskych-vinaru-vrakousku-cz.html [cit. 2011-09-21] [38] International wine competition [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/a2253-nejlepsim-sauvignonem-v-usa-bylovyhlaseno-vino-voc-z-moravy-cz.html [cit. 2011-09-21]
88
[39]
IceWine
du
Monde
2011
[on
line],
dostupné
z
WWW:
http://www.wineofczechrepublic.cz/a2320-prvni-rocnik-souteze-o-nejlepsi-ledova-aslamova-vina-sveta-ma-sve-viteze-cesko-patri-mezi-svetovou-spicku-cz.html [cit. 201109-21] [40] Agroturistika [on line], dostupné z WWW: http://eagri.cz/public/web/file/38603/Agroturistika_na_ekofarmach.pdf [2011-10-21] [41] Agroturistika [on line], dostupné z WWW: http://www.agroturistika.thoendel.cz/oagroturistice.html [2011-10-21] [42] Seriál o víně [on line], dostupné z WWW: http://www.vitalia.cz/clanky/serial-ovine-vinarska-turistika/ [2011-10-21] [43] Svaz vinařů České republiky [on line], dostupné z WWW: http://www.svcr.cz/svazvinaru-cr [2011-10-21] [44] Vinařský fond ČR [on line], dostupné z WWW: http://www.vinarskyfond.cz/cz/hlavni-stranka [2011-10-21] [45] Národní vinařské centrum, o. p. s. [on line], dostupné z WWW: http://www.vinarskecentrum.cz/o-nas-aktivity-nvc/ [2011-10-21] [46] Salon vín České republiky [on line], dostupné z WWW: http://www.salonvin.cz/salon-vin/zakladni-informace-salon-vin/ [2011-10-21] [47] Moravín [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=7&sec2=1&sec3=&lang=cz&id=23 [2011-10-21] [48] Cech českých vinařů [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=7&sec2=1&sec3=&lang=cz&id=24 [2011-10-21] [49] ECEAT [on line], dostupné z WWW: http://www.eceat.cz [2011-10-21] [50] Svaz venkovské turistiky [on line], dostupné z WWW: http://www.svazvt.cz/ [201110-21] [51] EuroGites [on line], dostupné z WWW: http://www.eurogites.org/ [2011-10-21] [52] Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [on line], dostupné z WWW: http://www.ccrjm.cz/o-nas/ [2011-10-21] [53] Svaz podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice [on line], dostupné z WWW: http://www.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=88972 [2011-10-21] [54] Otevřené sklepy [on line], dostupné z WWW: http://www.otevrenesklepy.cz/ [2011-10-22] 89
[55] Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://www.cejkovice.cz/ [2011-10-22] [56] Vína z Moravy [on line], dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/10-dalsi-informace-o-znacce-cz.html [2011-11-26] [57] Vinařské oblasti Rakouska [on line], dostupné z WWW: http://sklepeni.smetanovalitomysl.cz/o-rakouskych-vinech/ [2011-11-11] [58] Víno jako propagační předmět [on line], dostupné z WWW: http://www.znovin.cz/vino-jako-propagacni-predmet [2011-11-12] [59] Přehled nazrálosti vín [on line], dostupné z WWW: http://www.znovin.cz/prehlednazralosti-archivnich-vin [2011-11-12] [60] Kalendář akcí Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://www.cejkovice.cz/index.php?nid=986&lid=cs&oid=95969 [2011-11-25] [61] Celková rozloha vinic Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://www.ovine.cz/web/structure/vinarske-obce68.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_46 [2011-11-12] [62] Instituce Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://www.cejkovice.cz/index.php?nid=986&lid=cs&oid=73978 [2011-11-12] [63] Den otevřených sklepů Čejkovice [on line], dostupné z WWW: http://www.vinozcejkovic.cz/clanek/den-otevrenych-sklepu-2012-cejkovice-sobota-1zari/ [2011-11-12] [64] Informace o městě Valtice [on line], dostupné z WWW: http://www.valtice.eu/?page_id=1566 [2011-11-12] [65] Historie vinařství Valtice [on line], dostupné z WWW: http://www.valtice.eu/?page_id=4149 [2011-11-12] [66] SWOT analýza – teorie [on line], dostupné z WWW: www.kvic.cz/showFile.asp?ID=2097 [2011-11-27] [67] Stav povrchu vozovek II. a III. třídy silnic [on line], dostupné z WWW: http://www.susjmk.cz/wpimages/other/art300/stavvozovekkomplettext.pdf [2011-1202] [68] Oprava silnic [on line], dostupné z WWW: http://www.vz24.cz/clanky/jihomoravsti-silnicari-dostali-penize-navic-na-opravu-silnic/ [2011-12-02] [69] Dotace na podporu venkova [on line], dostupné z WWW: http://www.vz24.cz/clanky/jihomoravsky-kraj-rozdeli-80-milionu-kc-na-podporuvenkova/ [2011-12-02] 90
Seznam příloh Příloha A Seznam vinařství, vinných sklepů, vináren, vinoték a ubytovacích a stravovacích služeb Příloha A.1 Seznam Šatov Příloha A.2 Seznam Čejkovice Příloha A.3 Seznam Valtice
Příloha B Vzor dotazníku
91
