VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
A n a l ý z a re a l i z o v a n ý c h v s t u p n í c h ku r z ů v p o d mí n ká c h V Š P J Bakalářská práce
Autor: Klára Ondráková Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2012
Copyright© 2012 Klára Ondráková
Anotace ONDRÁKOVÁ Klára: Analýza realizovaných vstupních kurzů v podmínkách VŠPJ. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Práce je zaměřena na analyzování vstupního kurzu na Trnávce. Tento kurz absolvuje valná většina studentů, proto jsem chtěla zjistit, zda jsou studenti s kurzem spokojeni. Cílem mé práce bylo zjistit názory účastníků na organizaci, programové zabezpečení akce a jeho vliv na nově vzniklý školní kolektiv. V případě zjištěných nedostatků vypracovat návrhy na zlepšení kurzu. Práce je členěna do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmů, které se mého tématu týkají. V praktické části jsem vytvořila dotazníky, které jsem analyzovala a následně podala návrhy na inovaci kurzu. Klíčová slova: Vstupní kurz, zážitková pedagogika, tým, hra, marketingový výzkum.
Annotation ONDRÁKOVÁ Klára: The analyse of introductory courses on VŠPJ. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor of thesis PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. . Grade of qualification: bachelor. Jihlava 2012 My bachelor work is oriented on an introductory sport course in Trnávka. Most of the students passed this course and I wanted to know if students were satisfied with it. My goal is to find out opinions of participants, their schedule and if they were satisfied with the schedule, and also it's effect on the new student group. If there are some deficiencies I would like to suggest concepts for improvement. My work is divided into both theoretical and practical sections. The theoretical section is about the clarification of terms related to the theme. In the practical section the reader will find questionnaires, analyses and innovative suggestions for further improving this introductory course. Key words: introductory courses, experiential learning, team, game, marketing research
Na tomto místě bych chtěla poděkovat především vedoucímu bakalářské práce PaedDr. Emanuelovi Hurychovi, Ph.D. za odborné vedení, konzultace a cenné rady. Děkuji mu za veškerou pomoc a čas, který mi ochotně věnoval. Mé poděkování patří také rodině, příteli a přátelům za podporu při psaní práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: ...................................................... Podpis
Obsah
ÚVOD ............................................................................................................................... 9 1
TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 11 1.1
1.1.1
Volný čas .................................................................................................. 11
1.1.2
Zážitková pedagogika ............................................................................... 12
1.1.3
Hry ............................................................................................................ 13
1.1.4
Tým ........................................................................................................... 17
1.2
Informace o sportech a kurzech na VŠPJ ....................................................... 18
1.2.1
Pravidla pro udělování zápočtů................................................................. 18
1.2.2
Nabídka volitelných sportů ....................................................................... 19
1.2.3
Nabídka volitelných kurzů ........................................................................ 20
1.3
2
Vymezení pojmů ............................................................................................. 11
Vstupní kurz na Trnávce ................................................................................. 21
1.3.1
Obecné informace ..................................................................................... 21
1.3.2
Ubytování.................................................................................................. 21
1.3.3
Stravování ................................................................................................. 22
1.3.4
Program ..................................................................................................... 22
1.3.5
Nabídka hlavních sportů ........................................................................... 23
PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................ 26 2.1
Metody výzkumného nástroje ......................................................................... 26
2.1.1
Dotazníky .................................................................................................. 26
2.2
Formulace hypotéz .......................................................................................... 26
2.2.1
Vyhodnocení dotazníku č. 1 ..................................................................... 27
2.2.2
Výsledky výzkumu č. 1 ............................................................................ 35
2.2.3
Vyhodnocení dotazníku č. 2 ..................................................................... 38
2.2.4
Výsledky výzkumu č. 2 ............................................................................ 48
2.3
Shrnutí výsledků dotazníkových šetření ......................................................... 51
2.4
Návrhy na zlepšení kurzu ............................................................................... 52
2.4.1
Tvorba kurzu podle oborů......................................................................... 52
2.4.2
Hry - „Pevnost Boyard“ ............................................................................ 52
2.4.3
Tanec......................................................................................................... 58
2.4.4
Kvalita ubytování ...................................................................................... 59
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 60 SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ: ......................................... 62 Knižní zdroje: ......................................................................................................... 62 Internetové zdroje: .................................................................................................. 64 Seznam obrázků: ..................................................................................................... 65 Seznam tabulek: ...................................................................................................... 66 Seznam příloh: ........................................................................................................ 66 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 67
ÚVOD
V posledních letech s velkou oblibou narůstá počet seznamovacích kurzů, které se pořádají na počátku studia, aby se studentům lépe vstupovalo do nového školního prostředí. Nejčastěji je studenti absolvují při přechodu ze základní na střední školu. Dříve tento typ akcí pořádalo minimum škol, ale dnes je tomu spíše naopak – minimum škol tyto kurzy nepořádá. V současné době se s tímto typem kurzu můžeme hojně setkat také na vysokých školách, včetně té naší, Vysoké školy polytechnické. Jde totiž o příjemný způsob, jak se mohou budoucí spolužáci seznámit mezi sebou, se svými profesory a hlavně se dozví důležité informace o nové škole, studijních programech a naučí se pracovat s informačním systémem školy, do které zanedlouho nastoupí. Toto téma jsem si vybrala proto, že jsem se vstupního kurzu účastnila. Velice mě uchvátil a odjížděla jsem z něj plná zážitku a příjemných pocitů. Kurz mám spojený se začátkem nové části mého života, a to se studiem vysoké školy. Domnívám se, že mi do začátku studia velice pomohl a dobře na něj vzpomínám. Objevují se názory, že vstupní kurz je zbytečný a nemá žádný smysl ho absolvovat. Z tohoto důvodu bych ve své práci ráda obhájila názor, že tyto kurzy jsou studenty oblíbené a přínosné. Proto mě zajímalo, jestli ostatní účastníci kurzu sdílejí stejný názor. V mé práci jsem také podala návrhy na inovaci kurzu. Moje práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsem objasnila pojmy, které se mého tématu týkají. Dále jsem charakterizovala sporty a kurzy, které máme možnost na naší škole absolvovat, abychom mohli úspěšně studium ukončit. Následně jsem detailně popsala vstupní kurz na Trnávce na základě zjištěných faktů. V praktické části mé bakalářské práce jsem pomocí dotazníkového šetření zjišťovala názory účastníků vstupního kurzu na organizaci a programové zabezpečení akce. Proběhla analýza míry jejich spokojenosti a statistické vyhodnocení zjištěných dat. Dále jsem vypracovala konkrétní návrhy na inovaci organizačního i programového zabezpečení akce, které by mohly posloužit tvůrcům vstupních kurzů. V mé práci jsem použila dotazníky dva - jeden, který byl podán účastníkům přímo na kurzu, tedy studentům, kteří ještě studium ještě nezapočali. Domnívám se, že vstupní kurz by měl ulehčit budoucím studentům vstup na akademickou půdu, proto u druhého dotazníku 9
byli respondenty studenti vyšších ročníků. Mým cílem bylo porovnat, jestli se s odstupem času názory na užitečnost, spokojenost a posouzení kvality kurzu mění. Ve své práci jsem si stanovila hypotézy, které jsem na základě výsledku výzkumu potvrdila či vyvrátila. V závěru je celá práce zhodnocena.
10
1 TEORETICKÁ ČÁST
1.1 Vymezení pojmů 1.1.1 Volný čas „Po práci, která oslabuje ducha, následuje obyčejně fádní volný čas.“ (Joffre Dumazedier) Volný čas je definován v mnoha publikacích, ve kterých odborníci vyjádřili svůj názor na definici tohoto pojmu. Jejich názory se liší a to především v závislosti na době, ve které žili. Historie pojmu volný čas sahá až do období starověkého Řecka, kdy tehdejší filosof Aristoteles chápal definici pojmu volný čas jako čas na rozumování, setkáváním se s přáteli, poslouchání hudby nebo čtení veršů. Domníval se však, že volný čas nemá nic společného s lenošením a nicneděláním.[19] Tomáš Akvinský, který je považován za zakladatele jezuitské ideologie, se domnívá, že celý život by měl být věnovaný zbožnému rozjímání a měl by být přípravou na život posmrtný. Takový život považuje za mnohem cennější než za život plný činností. Myslí si, že i proto Adam a Eva žili v ráji, ve sladkém nicnedělání, kde napodobují Boha. [3] Ve středověku byl volný čas nejvíce ovlivňován církví, které bylo všechno podřízeno. Za hřích byla považována jakákoliv lenost a zahálka. Volný čas byl v té době považován za časový úsek, který je určen pro rozjímání a modlitby, ale také zábavě, tancům a hrám. [22] Thomas More ve svém díle „Utopia“ vytyčil volný čas tak, že člověk pracuje pouze 6 hodin denně. S volným časem může nakládat dle svého svobodného rozhodnutí. Thomasso Campanella ve svém díle „Sluneční stát“ požaduje pouze 4 hodiny práce a volný čas má člověk strávit příjemným studiem, čtením, rozhovory, psaním, procházkami, rozvíjením tělesných a duševních vloh a to vše má rozvíjet radostným způsobem. Podle Campanelly není však dovoleno hrát v kostky, šachy a jiné hry, u kterých člověk sedí. Na vývoj volného času měl velký vliv také Karel Marx, který přispěl ke zrušení rolnického cyklického času (zemědělský kalendář) a jeho nahrazení 11
lineárním časem.[3] Volný čas chápe jako sféru lidské svobody, svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci charakterizuje jako říši nutnosti, volný čas jako říši svobody. [7] Významný francouzský sociolog Joffre Dumazediera tvrdí, že volný čas je určitá část mimopracovní doby, do které patří osobní potřeby a povinnosti – biologické potřeby (strava, hygiena, spánek) a povinnosti rodinné (vaření, úklid, nákup, péče o děti). [12] M. Pásková a J. Zelenka považují za volný čas ten, kde lidé nevykonávají činnosti pod tlakem pracovních závazků či rodinného systému. [18] Obecně je volný čas definován jako čas, v němž člověk nevykonává činnost pod tlakem závazků plynoucích ze společenské dělby práce, nebo z nutnosti zachování biofyziologického či rodinného systému [23]
1.1.2 Zážitková pedagogika Zážitková pedagogika, učení prožitkem, pedagogika zážitku, výchova prožitkem či zkušeností. To vše jsou pojmy, které znamenají totéž, pedagogickou metodu cíleně využívající zážitek jako prostředek výchovy jedince. Zážitková pedagogika je jedním ze základních teoretických konceptů pro práci s hrou. Za skutečné počátky zážitkové pedagogiky se považují práce německého pedagoga Kurta Hahna, který usiloval o zakládání „ostrovů uzdravování“. Nejprve touto myšlenkou bylo odbourat vzájemné předsudky mezi jednotlivými skupinami lidí pomocí výchovy v přírodě. Během 2. Světové války založil Hanh ve Velké Británii organizaci Outward Bound, která se postupem času stala jedna z nejvýznamnějších mezinárodních organizací zážitkové pedagogiky. Vytvářeli kurzy, na kterých se dospělí i mládež zúčastňovali aktivit v přírodě – lanové překážky, sjíždění divokých řek, výpravy divočinou. Zážitková pedagogika v té době čerpala inspiraci z prací Carla Rogerse a Kurta Lewina, kteří pracovali na významu skupiny pro osobnostní rozvoj a učení jednotlivců. Tyto práce daly impulz k tomu, aby mohla na počátku 70. let vzniknout organizace Project Adventure. Tato organizace se nejprve věnovala zážitkové pedagogice ve školním prostředí, později vytvořila sérii originálních aktivit na rozvoj týmové 12
spolupráce. V této době vznikla také komplexní metodika využití zážitkové pedagogiky ve školní i terapeutické praxi. Zhruba ve stejné době, jako ve Spojených státech vznikal Project Adventure, se v České republice začala utvářet česká škola zážitkové pedagogiky, jejímž jádrem se stalo sdružení Prázdninová škola Lipnice. Vytvořila si vlastní metodické postupy, které se staly velice oblíbené po celé České republice. Po roce 1989, se začala zážitková pedagogika intenzivně rozvíjet. Organizace Outward Bound se stala českou pobočkou. Mezi metodikou Prázdninové školy Lipnice a Project Adventure existují kromě podobností, také mnohé rozdíly. Zatímco Lipnice vychází z jednorázových pobytových akcí, které jsou organizovány s cílem přivést účastníky k silnému prožitku a porozumění vlastním limitům i silným stránkám, Project Adventure spíše staví na dlouhodobé práci a postupném rozvoji osobnosti studentů. [20] 1.1.2.1 Prázdninová škola Lipnice PŠL byla založena v roce 1977. Celoročně v této organizaci pracuje přes 100 lidí. Prázdninová škola Lipnice je nezisková nevládní organizace, která má za cíl všestranný rozvoj osobnosti člověka pomocí vícedenních kurzů, jejichž čas je naplněn pohybem, hrou, tvořivostí, diskuzemi i odpočinkem. Posláním PŠL je výzvami motivovat v člověku tvořivost a odvahu, které jsou nezbytné pro aktivní získávání zkušeností. Prázdninová škola Lipnice podporuje takové zkušenosti, které vedou k pozitivní změně, nárůstu sebevědomí a odpovědnému přístupu k vlastnímu životu, druhým lidem a světu. [31]
1.1.3 Hry Ve všech kulturách jsou hry důležitou součástí vývoje člověka. Hry může hrát každý, protože je lze použít na různých úrovních zručnosti a dovednosti, ať už pouze pro zábavu nebo s větším důrazem na dosažení určitých cílů. Hry stimulují představivost a odkrývají bohatost myšlenek a možností. V prostředí her lidé snadno nacházejí jistotu a bezpečí a každý může růst vlastním tempem. [11]
13
Dobrá hra se vyznačuje především tím, že je silným zážitkem sama o sobě. Máme-li hovořit o „zážitkové pedagogice“ je potřeba v první řadě umožnit účastníkům něco intenzivního prožít.[9] 1.1.3.1 Definice her Téma hry přitahovalo pozornost lidí již od pradávna, avšak za průkopníka se považuje Johan Hauzing, univerzitní rektor, který napsal dílo „Homo ludens“, ve kterém se intenzivně věnuje problematice her. Jeho práce se stala odrazovým můstkem pro všechna pojetí hry. Ve svém díle pojímá hru jako kulturní jev a zároveň podstatu veškerého lidského jednání. Huizing poprvé uchopil hru jako aktivitu, jako činnost, která má smysl sama o sobě. Hru označil za jev, který stál u počátku vzniku kultury. Dle jeho názoru se lidská kultura rodí a rozvíjí ve hře. „Hrajeme si a víme, že si hrajeme, tedy jsme
něčím víc než jen rozumnými bytostmi, neboť hra je nerozumná.“ [14, s. 11] Podstatou hry dle Huizingy se stává vtip a definuje hru následovně: Hra je svobodná - hrát hru znamená svobodné rozhodnutí, nikdo nemůže nikoho nutit si hrát nebo hra ihned přestane být hrou Hra není obyčejný vlastní život - hra je jen „jako“. Při hraní máme možnost vystoupit ze stereotypního a obyčejného života Hra je uzavřená a ohraničená - hra probíhá v rámci definovaného časoprostoru Hru lze zopakovat Hra vytváří řád Hra obsahuje prvek napětí - při hře můžeme prožívat nejistotu i naději [13] Shrnutím těchto znaků dostáváme snad nejcitovanější definici hry: „Hra je dobrovolná činnost, která je vykonávána uvnitř pevně stanovených časových a prostorových hranic, podle dobrovolně přijatých, ale bezpodmínečně závazných pravidel, která má svůj cíl v sobě samé a je doprovázena pocitem napětí a radosti a vědomím jiného bytí, než je všední život“ [14, s. 44] 14
Myslím, že nelze nesouhlasit s názorem Ivo Jiráska, který je nejvíce spojován s Prázdninovou školou Lipnice a který je šéfredaktor časopisu „Gymnasion“.[25] Tvrdí, že podrobnější pojednání o hře v oblasti kulturní antropologie a kulturologie sepsáno nebylo a snad ani nemůže být již sepsáno. [15] Že hra je z lidského života neodmyslitelná, že bez hry byl nebyl člověk člověkem, se domnívá také filosof Eguen Fink. Zastává názor, že hra je základní věc, která je součástí našich životů stejně jako smrt, láska nebo práce. Ve svém díle „Oáza štěstí” doplnil Huizingovu definici her o další dva body. Role - pouze v případě, že dokážeme přijmout roli, se můžeme stát hráčem Hračka - odkazuje k imaginaci a dvojjakosti, která je pro hru charakteristická (vyřezaný koník od malého chlapce je ve světě her vnímán jako hračka, v obyčejném světě jako pouhý kus dřeva) [13] Také francouzský spisovatel a sociolog Rodger Callois, se důkladně zabýval hrou. Považuje Huizinga za prvního, který dokázal dát smyslupně dohromady vše, co se týká her. Ve svém díle „Hry a lidé” kriticky navazuje na Huizingy. V řadě věcí se jejich názory míjejí. Svůj odlišný názor vyjádřil hlavně v tom, že Huizing se věnuje zejména hrám soutěživým a obloukem se vyhýba hazadrním hrám. Huizing ve svém díle totiž striktně vylučuje z her sázky a hazardní hry, které se provozují například v hernách a casinech. Callois si myslí, že vliv hazardních her není o nic menší než ostatních her. Nezáleží na tom, jestli jde ve hře o peníze. Myslí si, že hra je možnost jak plýtvat časem, energií a penězi. Souhlasí s tvrzením, že hra musí být dobrovolná a svobodná, jinak by okamžitě přestala být hrou. Největším nedostatkem v díle Huizingy považuje chybějící klasifikaci her. [2] 1.1.3.2 Třídění her Hry lze třídit z nejrůznějších hledisek, např. podle potřebného prostoru nebo pomůcek. Zatímco některé hry vyžadují speciální pomůcky (herní pomůcky, sportovní náčiní, nástroje, přístroje), jiné si vystačí s nápadem. Hry je možné dělit podle věku nebo počtu hráčů, nutného k jejich realizaci. Některé hry může hrát jedna osoba, další až několik desítek hráčů. Hry se liší i svou náplní.
15
Pro definici hry jsem použila dělení podle Prázdninové školy Lipnice: hry pohybové (v nichž se uplatňuje rychlost, síla, obratnost a vytrvalost) hry zaměřené na intelektové dovednosti (cvičící paměť, pozornost, smysly, důvtip a vynalézavost, ověřující a rozšiřující vědomosti) psychologické hry (sloužící především k sebepoznání) kombinované hry (při nichž se uplatní celá osobnost – jak svaly, tak intelekt, vůle a cit) [21] Velice známé rozdělení her, je podle Rodgera Calloise, který třídil hry takovým způsobem, že se soutředil na vnitřní povahu her. Toto dělění může být použito univerzálně na všechny typy her. Rozdělění je následující: Agón - soutěž v podobě zápasu. V tomto druhu hry je vždy rivalita zaměřena na určitou vlastnost (rychlost, síla nebo paměť). Dosahuje toho, že se vítěz projeví jako nejlepší v daném výkonu bez pomocí okolí. Podle těchto pravidel se tvoří sportovní hry. Do této kategorie patří také hry, při kterých hráči na začátku disponují stejným počtem herních prvků (šachy, kuželky). Chtíčem pro hráče těchto druhů her je touha vyniknout. Alea - protiklad hrám agonálním. Výsledek této hry nezáleží na hráči a nemá na něj žádný vliv. Nejde o hru nad protihřáčem, nýbrž nad osudem. Štěstěna je jediným strůjcem štěstí [2, s. 37] (kostky ruleta). Hráč je při této aktivitě pasivní a nevyvíjí žádné schopnosti či dovednosti. Mimikry - tento druh her je založen na předstírání. Tváří se, že věří a přesvědčuje o tom sebe i druhé. Hra spočívá v tom, že hráč je ochoten se stát postavou, která není skutečná a podle toho se také chovat (holčičky si hrají na princezny). Potěšení být někým jiným je pro hráče velice lákavé. Ilinx - tyto hry způsobují závrať. Motivací je touha porušit stabilitu těla. Hráč na sebe nechá působit jistý druh zmatku, který mu způsobuje slast (pouťové atrakce, adrenalinové sporty). [2]
16
1.1.3.3 Jak na případný nezájem? Návrh zapojit do hry nejspíš narazí u těch, kteří si už z principu neradi hrají. Bude jim to z kraje připadat příliš dětinské. Z tohoto důvodu by se neměl žádný účastník nutit, aby se na těchto aktivitách podílel, pokud sám nebude chtít. Ať se nejdříve jen dívá. Ve většině případů se při příští hře přidá, až uvidí, jak jsou tyto aktivity zábavné [20]
1.1.4 Tým Každý z nás si určitě někdy práci v týmu vyzkoušel, ať už ve škole, v práci nebo při hraní her. Někdo se při takové práci cítí jako ryba ve vodě, někteří zase dávají přednost samostatné práci a taková spolupráce se jim příliš nezamlouvá a raději se jí vyhýbají. 1.1.4.1 Charakteristika pojmu tým Kaztenbach a Smith definují pojem tým takto: „Tým je malá skupina lidí se vzájemně doplňujícími dovednostmi, kteří jsou oddání společnému účelu, pracovním cílům a přístupu k práci, za něž jsou vzájemně odpovědní.“ [1, s. 253] 1.1.4.2 Základní vlastnosti týmu: Tým je základní pracovní jednotka. Spojuje v sobě dovednosti, zkušenosti a pohledy několika lidí. Týmová spolupráce povzbuzuje jisté způsoby chování, například naslouchání druhým, vyjadřování pochybností ve prospěch ostatních i ve prospěch plnění úkolů, pomoc potřebným členům a uznávání zájmu a úspěchu ostatních. Týmy jsou vytvářeny za účelem plnění úkolů a mají většinou lepší výkon než jednotlivci. Lépe reagují na požadavky, na změny a umějí se lépe přizpůsobit novým situacím. [16] 1.1.4.3 Výhody práce v týmu Tým je chytřejší – každý člen má jisté zkušenosti, dovednosti a způsoby myšlení. Při společném řešení zadaného úkolu se zkušenosti a dovednosti jednotlivých členů kombinují a tím snáze situaci vyřeší.
17
Tým podněcuje a rozvíjí - společné řešení a hledání poskytuje větší rozvoj kreativity a podněcuje k vyšším výkonům. Tým ví, co má vytvořit a k tomuto cíli hledá společně cestu. Tým vyrovnává - kompromisy při řešení úkolů vylučují krajní postoje a názory, čímž se ve skupině udržuje rovnováha. Další pozitiva týmu: Vytváří se v něm vztahy mezi lidmi Zlepšuje se vzájemná komunikace členů Využívá znalostí, dovedností a zkušeností všech Zlepšuje tvořivost a fantazii lidí Může urychlit cestu ke správnému řešení [16]
1.2 Informace o sportech a kurzech na VŠPJ 1.2.1 Pravidla pro udělování zápočtů Každý student je povinen získat alespoň 4 zápočty ze sportovních aktivit (vstupní kurz, sportovní kurzy, semestrální sporty), z nichž alespoň 2 zápočty musí být za absolvování sportovního kurzu. Tato povinnost vede k úspěšnému ukončení studia. Semestrální sporty se mohou nahradit sportovním kurzem. To znamená, že můžete absolvovat více sportovních kurzů místo semestrálních sportů. Naopak to nelze. Sportovní aktivity nejsou hodnoceny kredity. Při semestrálních sportech je podmínkou povinná účast. Ta představuje 80 % účast z uskutečněných hodin. Studenti mají možnost nahradit si chybějící hodiny účastí na jiných hodinách volitelných sportů. Další podmínkou při udělování zápočtu za semestrální sport je studentem připravený výstup. Mají možnost si například připravit aerobikovou sestavu, nějakou hru či sestavu na spinningu nebo v posilovně. V tomto případě tuto podmínku stanoví vyučující a zaleží na druhu sportu, ze kterého student usiluje o zápočet. [8]
18
1.2.2 Nabídka volitelných sportů Sporty, které mají studenti možnost absolvovat, se pořádají v pravidelných lekcích během celého semestru. Sporty se konají jednou týdně v rozsahu dvou vyučovacích hodin. Nabídka sportů se každý semestr mírně obměňuje. Výrazně ji ovlivňují studenti. V každém semestru je v rámci přeregistrace předmětů zjišťován zájem o jednotlivé aktivity. Podle jejich zájmu je poté vytvářena nabídka a při tvorbě rozvrhu se studenti na sporty přihlašují. Samozřejmě je třeba řešit rozvrhové kolize s jinými předměty. Pokud nastane situace, že se na daný sport přihlásí do určitého data málo studentů, je tato skupina zrušena a studentům se dává prostor přehlásit se na jiný termín či sport, ve kterém je volná kapacita. Nabídka sporů na naší škole je veliká, proto si myslím, že si z této nabídky vybere každý i ten, kdo je méně fyzicky zdatný. V základní nabídce sportů nalezneme tyto aktivity: [8]
Tabulka č. 1: Sporty na VŠPJ [28]
Aerobic
Aqua fitness
Badminton
Basketbal
Florbal
Formace
Futsal
Karate
Kondiční běh.
Kondiční cvičení v tělocvičně
Kondiční posilování
Lezení
Plavání
Spinning
Stolní tenis
Tenis
Ultimate – frisbee
Volejbal
19
1.2.3 Nabídka volitelných kurzů Sportovní kurzy představují další možnost, jak splnit povinné minimum sportovních aktivit. Jsou realizovány především ve zkouškovém období, tak aby nebyla narušována semestrální výuka. Většina kurzů je realizována v intervalu pěti dní, někdy mohou být i delší (z organizačních důvodů). Na naší škole jsou pořádány také kurzy víkendové, ty se konají během dvou víkendů. V základní nabídce máme možnost absolvovat tyto kurzy: [8]
Tabulka č. 2: Sportovní kurzy na VŠPJ [29]
Kurz vodní a pěší turistiky
Kurz pěší turistika bez základny
Kurz pěší turistika se základnou
Kurz aerobiku / víkendový
Taneční kurz / víkendový
Kurz kolo + katamarán
Kurz lezení / víkendový
Kurz In-line bruslení
Kurz vodní turistiky
Kurz cykloturistiky
Kurz outdoor
Kurz rafting
Kurz lezení
20
1.3 Vstupní kurz na Trnávce 1.3.1 Obecné informace Středisko, kde se vstupní kurz koná, je umístěno na břehu přehrady Trnávka, v oblasti Českomoravské vrchoviny, mezi obcemi Červená Řečice a Želiv, v okrese Pelhřimov. Přehrada je od Jihlavy vzdálená 44 km (viz příloha C). Vstupní kurz na Trnávce je ve své podstatě považován za sportovní kurz, ale od ostatních kurzů se do jisté míry liší. Nejprve nebyl vstupní kurz zahrnut do zápočtového programu a byl víceméně povinný. Tento způsob se nesetkal s dobrými výsledky, protože se studenti vymlouvali na různé důvody, proč nemohou kurz absolvovat. Proto organizátoři byli nuceni tento fakt přehodnotit. Stal dobrovolným a je pouze na studentovi, jestli se rozhodne kurz absolvovat a získat za něj svůj první zápočet.[8] Na kurz se mohou studenti přihlásit elektronicky. Poté, co jsou přijati ke studiu na naší škole, se dozvídají o možnosti absolvovat vstupní kurz. Na webu naší školy můžou shlédnout pěknou prezentaci, kde se dozví, proč je dobré na Trnávku jet. Pro většinu studentů je určitě zajímavé dozvědět se základní informace o informačním systému, tvorbě rozvrhu, menze či kolejích. Domnívám se, že je pro studenty přínosné poslechnout si přednášku od rektora, prorektorů a vedoucí jednotlivých kateder. Také mají možnost absolvovat zápis přímo na kurzu a navíc, což je velmi důležité, seznámí se s budoucími spolužáky. Kurzy probíhají ve třech turnusech, a to poslední týden v srpnu a první dva týdny v září. Tyto kurzy jsou pětidenní.
1.3.2 Ubytování Vybavení rekreačního zařízení je velmi bohaté a pro konání sportovního kurzu ideální. V areálu střediska najdeme jídelnu, kavárnu s barem, tři hřiště s umělým povrchem, travnaté plochy na pétanque, tělocvičnu, stoly na ping-pong. Středisko je umístěno na břehu přehrady, proto je zde možnost vytvářet aktivity jako plavání, výcvik pádlování a ovládání kánoe. [8] Na vstupním kurzu jsou celkově tři druhy ubytovacích zařízení, hotel, malá a velká chatka. Celkově tento objekt disponuje 100 lůžky. Hotel, který podle průzkumu pojme 21
největší množství osob, se nachází v centru veškerého dění. Hotel disponuje 12 pokoji tedy 45 lůžky s vlastním sociálním zařízením a televizorem. Velké chaty nabízejí 31 lůžek taktéž s vlastním sociální zařízení. Jsou situovány v lese, přístup k nim je po cestě přímo od hlavní budovy. Malé chatky se nachází v blízkosti hlavní budovy a sportovních hřišť, jsou malé, bez elektřiny a sociálního zařízení [33]
1.3.3 Stravování Na Trávce je k dispozici plná penze. Snídaně jsou na velmi bohaté a probíhají formou švédských stolů. Podobají se kontinentálním a anglickým snídaním, najdeme pečivo, chléb a rohlíky, dále džem, máslo, med, salámy, sýry, smažená vajíčka, párky, nakládané sýry, koláčky, müsli, jogurty, ovoce a zeleninu. K pití byla v nabídce káva, čaj, mléko. Obědy a večeře jsou podávány teplé. Na výběr z více jídel sice účastníci nemají, ale strava je zde opravdu pestrá a velmi chutná.
1.3.4 Program Přechod ze střední školy na školu vysokou je pro studenta velkou změnou. To ví i tvůrci vstupního kurzu, proto je program utvořen tak, aby studentům nový start co nejvíce ulehčil. Studenti středních škol jsou zvyklí na svého třídního učitele, který se o ně stará a poskytne jim všechny důležité informace. Na vysoké škole je to jinak – studenti jsou dospělí, a proto musí mít zájem zjišťovat si všechny informace sami. Z tohoto důvodu je vstupní kurz velké ulehčení pro studenty. Realizace tohoto kurzu musí být velice složitá, zvláště když kapacita kurzu praská ve švech. Délka vstupního kurzu je 5 dní. Každý večer je přichystaná přednáška, které se studenti účastní. Ulehčuje jim to vstup na akademickou půdu. Probíhá zápis, fotografování na studijní karty, dále probíhá zkušební tvorba rozvrhu a lektoři učí studenty orientovat se v informačním systému. Další částí programu na kurzu jsou sporty. Pro studenty jsou zde nachystány zajímavé a propracované sportovní aktivity, které v průběhu celého týdne plní. Cílem je získání tzv. „trnávko - kreditů“ [8], za které následně dostanou zápočet za absolvování vstupního kurzu.
22
1.3.5 Nabídka hlavních sportů 1.3.5.1 Šifra mistra Hurycharda Jedná se o závod všestrannosti. Studenti vytvářejí hlídky po třech až čtyřech studentech. V okolí tábora je rozmístěno přibližně deset stanovišť. Na každém z nich je umístěn terč s identifikačním kódem, který je pro každou hlídku jiný. Na terči studenti naleznou úkol, který skupina musí splnit. Na trať se nastupuje v intervalech, aby jednotlivé hlídky neabsolvovaly závod společně. Studenti mohou běžet nebo jít, ale není dovoleno používat dopravní prostředky. Členové každé hlídky se musí pohybovat společně. Než hlídka odstartuje, dostane mapu, legendu a záznamový arch, do kterého zapisují své odpovědi na jednotlivé úkoly. Stanoviště s úkoly jsou vyznačeny na mapě a v legendách najdou upřesňující informace, které je na ono místo navedou. Úkoly, které plní jsou většinou otázky z historie, místopisu, politiky, logické úkoly a luštění šifer. Výsledky závodu jsou dány samozřejmě časem, ale také podle splněných úkolu. Body za jednotlivé úkoly se převádějí na minuty a poté se odečítají od celkového času. Tato aktivita, která se na vstupním kurzu řadí mezi hlavní, je studenty pojímána různě. Libují si v ní studenti, kteří jsou fyzicky zdatní a jsou schopni celý závod absolvovat v běhu, tak i studenti, kteří si tento závod projdou a budou se více věnovat řádnému splnění úkolů. Proto zaleží na skupině, zda preferuje perfektní splnění úkolů, či kvalitní běžecký čas. Nejlepší samozřejmě je, najít ideální kombinaci obojího. Některé úkoly není vůbec jednoduché najít a vyřešení je mnohdy také velmi složité. Některé jsou seriózní, jiné mají odlehčený námět, nebo se pokoušejí o vtipnou pointu. Především jde o to, že studenti, kteří tuto aktivitu společně absolvují, se vzájemně poznají, protože úkoly dávají podnět k debatám a hovorům, a tudíž může být hodnocena i jako neformální seznamovací aktivita. [5] 1.3.5.2 Iron(ic) Man Tato aktivita je velmi odlehčenou napodobeninou Železného muže, kde sportovci absolvují tři sportovní aktivity, plavání – 3,8 km, jízda na kole – 180 km, běh 42 km. Samozřejmě je každému jasné, že takto náročnou aktivitu by nikdo značně netrénovaný nezvládnul, proto tvůrci této aktivity dali trochu ironie do názvu a aktivitu značně zjednodušili. Studenti absolvují tuto aktivitu ve čtyřčlenných týmech. Start závodu je
23
hromadný. První dvojice vybíhají ze startu a po zhruba stometrovém běhu se dostávají k břehu přehrady, kde mají nachystané kánoe, které si nachystali na místa ještě před začátkem závodu. Trasa vede přes přehradu a je dlouhá přibližně 1500 metrů. Na obrátce se dvojice podepíše a plaví se zpět. Po přistání následuje opět běh do prostoru startu, kde předají dalšímu závodníkovi pomyslný štafetový kolík. Další člen týmu je vyslán na cyklistický úsek, který měří okolo 12 km. Trasa vede příjemným terénem po málo frekventovaných silnicích. Na trati jsou kontroly, kde se závodníci podepisují. Po příjezdu do cíle následuje poslední závodník, který je v horším případě chodec, většinou to však bývá běžec. Jeho trať, kterou musí zdolat, měří okolo 4 km. Vzhledem k pestrosti závodu a poměrně krátkým úsekům je tato aktivita divácky velmi vděčná a také samotným aktérům se většinou líbí. [8] 1.3.5.3 Homajova perná peřej Tato aktivita je sjezd na kánoích po hladině přehrady Želiv. Sjezd začíná na Želivce a je dlouhý 10 nebo 8 km. Koncem srpna a začátkem září nemívá Želivka dostatek vody, z tohoto důvodu se nástup lodí řídí tím, zda a kolik vody pouští elektrárna pod Sedlickou přehradou. Čím více vody pouští, tím je jízda příjemnější. Po nasednutí na vodu čeká studenty poměrně rychlý proud s mírnými peřejemi. Po 3 km se projíždí k prvnímu jezu u obce Tukleky. Tento jez je bezpečně sjízdný, opravdu jen málokdo si vyzkouší teplotu vody. Pod jezem následuje krásné hluboké údolí s nádhernou přírodou. V těchto místech je voda velmi klidná, dokud se nedojede k druhému jezu. Ten je také sjízdný, ale končí ostrým pravotočivým zákrutem. Následuje poslední úsek s pěkným proudem a několika zatáčkami. Sjezd celého úseku trvá kolem dvou hodin, s dopravou lodí a posádek na start a z cíle trvá až čtyři hodiny.[8] 1.3.5.4 Tour de Trnávka Další z hlavních sportů, které Trnávka nabízí je soutěž na kolech. Studentům se doporučuje si s sebou na kurzu vzít kola. Kdo nemá možnost vzít si na kurz svoje vlastní kolo, tomu jsou k dispozici kola, která zapůjčí katedra. Soutěžit mohou jednotlivci, dvojice i trojice. Cílem je absolvovat trasu v co nejkratším čase. Nezáleží pouze na cyklistickém výkonu, ale také na zvolené trase, kterou si budou soutěžící vybírat postupně od jednotlivých stanovišť, kam v průběhu cesty dorazí. Pokud si 24
účastník zvolí optimální trasu, najede zhruba 20 km, pokud se při volbě trasy zmýlí, najedou kilometrů více. Trasa vede po krásném prostředí, která je pro cyklistiku jako stvořená. Soutěžící se pohybují po severozápadní části Českomoravské vysočiny, po tzv. Křemešnické vrchovině. Zde je ideální terén pro cyklistiku – minimální provoz, bezpečné sjezdy, mírná stoupání. Na startu soutěžící dostanou mapu, informace o místě, kde se nachází první kontrola. Při závodu těchto kontrol potkáte pět až sedm. Na každém stanovišti dostanete vždy razítko, kterým stvrdíte návštěvu kontroly. Pokud se stane, že závodník kontrolu nenajde, může využít „přítele na telefonu“ a dostane informace, jak dále postupovat. Tato nápověda je penalizována patnácti minutami, které jsou připočteny k cílovému času. [8]
25
2 PRAKTICKÁ ČÁST
2.1 Metody výzkumného nástroje 2.1.1 Dotazníky První dotazník, který hodlám v následujících stránkách analyzovat, jsem vytvořila pro účastníky kurzu na Trnávce. Navštívila jsem kurz, který se konal jako druhý v pořadí od 29. 8. 2011 do 2. 9. 2011. Tento termín jsem si vybrala z toho důvodu, že zde byl největší počet přijatých studentů. Navíc se zde sešli účastníci kurzu, ze všech studijních oborů, které naše škola nabízí - obor Finance a řízení, Aplikovaná informatika, Počítačové systémy, Všeobecná sestra, Porodní asistentka. Dotazník byl navržen tak, aby zjistil jak je kurz pro studenty přínosný. Celkem odpovídalo 102 respondentů z toho 82 žen a 20 mužů. Šetření probíhalo pomocí osobního dotazování. Domnívám se, že tento druh dotazování je nejpřesnější, má největší návratnost a nejlépe se vyhodnocuje. Dotazník byl anonymní a obsahuje 14 otázek. Rozdala jsem ho účastníkům na konci kurzu, aby mohli dobře zhodnotit otázky, které jsem jim položila. Respondenti mi dotazník ochotně vyplnili (viz Příloha A). Druhý dotazník, který budu analyzovat, jsem vytvořila během semestru. Je připraven pro studenty starší, kteří mohou s odstupem času zhodnotit kvalitu a účelnost kurzu. Tento dotazník obsahuje 15 otázek, ale větví se podle toho, zda se studenti kurzu zúčastnili či nikoliv. Těch, kteří mi jej byli ochotni vyplnit, bylo celkem 123. Pro tento dotazník jsem využila internet, protože to je nejčastější a nejsnadnější cesta, kde mám možnost své kolegy potkat (viz příloha B).
2.2 Formulace hypotéz H1 : Studenti, kteří se vstupního kurzu zúčastnili, měli značně ulehčený vstup na akademickou půdu. H2 : Účastníkům se kurz líbil a byl pro ně přínosný. H3 : Studenti nebudou spokojeni s kvalitou ubytování, které rekreační středisko nabízí.
26
2.2.1 Vyhodnocení dotazníku č. 1
Obrázek č. 1: Typy ubytovacích zařízení
Z první otázky dotazníků vyplývá, že většina zúčastněných byla ubytována v hotelu. Celkově 50 lidí, což odpovídá přibližně 50% zúčastněných celého kurzu. Druhá v pořadí se umístila malá chatka, kde bylo ubytováno 35 %. Ve velkých chatkách se ubytovalo 15 % účastníků kurzu.
Obrázek č. 2: Kvalita ubytování
Odpovědi na otázku č. 2 jsou velice nejednotné. Nejvíce lidí hodnotilo kvalitu ubytování známkou 3 - dobrý. Celkově takto odpovědělo 29 respondentů, což odpovídá 28%. Odpovědi jsou ovlivněny tím, že každý respondent byl ubytovaný v jiném typu zařízení. Proto jsem v následující tabulce vypracovala závislost odpovědí na typu 27
ubytování. Ve sloupci 1 je zaznamenán počet respondentů, který splňuje podmínku definovanou v části A (jsou ubytovaní v hotelu). Ve sloupci 2 je počet respondentů, který nesplňuje podmínku definovanou v části A (nejsou ubytovaní v hotelu). V řádku 1 je počet respondentů, který splňuje podmínku definovanou v části B (oznámkovali ubytování do známky č. 3), v řádku 2 je počet respondentů, který nesplňuje podmínku definovanou v části B (oznámkovali kvalitu ubytování známkou horší než 3). Tabulka č.3: Hodnocení ubytování na Trnávce
1. - Ubytovaní v
2. - Nejsou
hotelu
ubytovaní v hotelu
1.- Oznámkovali kvalitu ubytování
46
24
70
4
28
32
50
52
102
známkami - 1,2,3 2.- Oznámkovali kvalitu ubytování známkou horší než 3
Výsledek tabulky nás informuje o tom, že celkový počet respondentů, kteří byli ubytovaní v hotelu je 50. Z toho ohodnotilo kvalitu jejich ubytování známkou 1,2 nebo 3 celkově 46 lidí. Což odpovídá 92%. Známku horší než 3 použili pouze 4 uchazeči = 8%. Z dotázaných, kteří byli ubytovaní ve velké, nebo malé chatce, hodnotilo kvalitu ubytování kladně podstatně méně respondentů. Takto odpovídalo pouze 24 lidí z 52 dotázaných, což odpovídá 46,15%. Horší ohodnocení než 3 udělilo 28 osob, což je 53,85 %. 28
Obrázek č. 3: Nedostatky ubytovacího zařízení
Otázka č. 3 je vypisovací. Respondenti měli za úkol, vypsat největší nedostatky ubytovacího zařízení. Nejvíce byli studenti nespokojeni s absencí elektřiny, ta chyběla 29 lidem, kteří byli ubytovaní v malých chatkách Dále byla zmíněna zima v ubytovacím zařízení, tento nedostatek zmínilo 13 % uchazečů, a málo místa v ubytovacím prostoru – 12 %. Další stížnosti se týkaly sociálního zařízení a špíny v ubytovacím zařízení. Hodnoty, které nejsou v grafu zařazeny se týkaly chybějícího toaletního papíru (2), nedostatku elektrických zásuvek (3) a chybějící ledničky (3).
Obrázek č. 4: Spokojenost se stravováním
29
Respondenti měli k dispozici stupnici od 1 do 5. Známkovali kvalitu stravování jako ve škole. Nedostatečnou známkou nehodnotil nikdo, což je vynikající. Známku 4 použilo pouze 9 lidí. Toto číslo odpovídá 9 %. Dalších 91 % dotazovaných použili hodnocení výborné, chvalitebné nebo dobré. Místní kuchyně nejčastěji získala známku 3, kterou použilo 44 %.
Obrázek č. 5: Spokojenost s harmonogramem kurzu
Výsledek výzkumu vypovídá o tom, že je harmonogram celého kurzu vytvořen výborně. 90% účastněných harmonogram vyhovoval. Pouze 10% účastníků bylo nespokojeno. Ti, kteří v dotazníku vyjádřili svoji nespokojenost, byli vyzváni ke slovní odpovědi se zdůvodněním svého nespokojení. Výsledkem jsou stížnosti na velké časové prodlevy, špatnou informovanost, na překrývající se sporty, na fyzickou náročnost aktivit (viz příloha D).
30
Obrázek č. 6: Výběr sportovních aktivit
Vstupní kurz nabízí studentům nespočet zajímavých aktivit, z nichž si studenti vyberou, které splní. Z výzkumu vyplývá, že celým 95% výběr sportovních aktivit vyhovuje. Pouze 5 lidí použilo zápornou odpověď. To znamená, že výběr je opravdu bohatý a studentům se aktivity, které vstupní kurz nabízí, velice líbí.
Obrázek č. 7: Chybějící sporty v nabídce kurzu
Z dotazníku vyplývá, že by účastnící do nabídky kurzu přidali tanec a seznamovací hry. Obě aktivity získaly po 22,5%. Na třetí příčce se umístily kolečkové brusle, které by si rádo na kurzu vyzkoušelo 15 % studentů. 31
Obrázek č. 8: Nejoblíbenější aktivita
Otázka č. 9 je vypisovací. Respondenti do dotazníku uvedli aktivitu, která byla pro ně tou nejlepší. Samozřejmě musíme brát v úvahu to, že všichni se nezúčastnili všech nabízených
aktivit.
Nejčastější
odpovědí
bylo
sjíždění
řeky.
Tato
aktivita
se líbila nejvíce téměř 32%, což odpovídá 37 respondentům. S necelými 19% následovalo slaňování, poté lanové překážky. Další odpovědi, které nejsou v grafu zaznamenány je voleyball (2), petanque (2), pěší turistika (4) a noční orientační běh (4).
Obrázek č. 9: Nejméně oblíbená aktivita
32
Při hodnocení nejhorší aktivity se na prvních třech příčkách umístila Šifra Mr. Hurycharda se 45 %, Ironic man s 21 % a Tour De Trnávka se 16 %. Myslím si, že tyto aktivity jsou hodnoceny za nejméně atraktivní z důvodu náročnosti. Sporty, které se umístily na posledních příčkách nejméně oblíbených aktivit a nejsou zaznamenány v grafu jsou: Ping-pong, tai-chi, petanque, noční orientační běh, akce Dr. House. Všechny tyto aktivity získaly po jednom hlasu.
Obrázek č. 10: Přihlašování na aktivity
Otázka týkající se přihlašování na jednotlivé aktivity vyšla opravdu zajímavě. Tento způsob přihlašování vyhovoval a zároveň se nelíbil, stejné části respondentů. 49% respondentů odpovědělo kladně a 51% respondentů použilo zápornou odpověď.
Obrázek č. 11: Přínos poskytnutých informací
33
Podávané informace ohledně tvorby rozvrhu jsou velice kladně hodnoceny. Pro 77 % respondentů byly tyto informace přínosné. 23% respondentů si myslí, že informace, které se týkaly tvorby rozvrhu byly pro ně zbytečné a myslí si, že nezaznamenali žádný přínos.
Obrázek č. 12: Užitečné poznatky ke studiu
Vstupní kurz na Trnávce je velice kladně hodnocen. 83 % Studentů se domnívá, že jim kurz přinesl užitečné poznatky ke studiu. Pro 17 % respondentů kurz nebyl užitečný pro budoucí studium. Výsledek jasně vypovídá o tom, že studentům se kurz líbí a že představuje významné ulehčení všech nutných činností, které jsou s počátkem studia spojeny.
. Obrázek č. 13: Pohlaví
34
2.2.2 Výsledky výzkumu č. 1
H1 : Účastníkům se kurz líbil a byl pro ně přínosný. H1: Výsledky výzkumu mi potvrdili moji první hypotézu. Z výsledku výzkumu mi vyšly závěry nad očekávání. V dotazníku mě zajímalo, jaký mají pocit z celého kurzu. Projdeme zde mnoha přednáškami týkající se informačního systému, tvorby rozvrhu, povinných předmětů, absolvování sportů a kurzů, bezpečnostních přednášek a kulturního vyžití. Samozřejmě zde získáme nové přátelé a začleníme se do kolektivu. Odpovídají tomu i výsledky – 85 % studentů si myslí, že kurz byl pro ně užitečný a tím pádem se jim i velice líbil, což je vynikající číslo. Celkově bych kurz ohodnotila velice dobře. 85% studentů si myslí, že se na kurzu dozvěděli řadu důležitých informací, které pro ně byly přínosné. H2 : Studenti nebudou spokojeni s kvalitou ubytování, které rekreační středisko nabízí. H2: Otázek, týkající se ubytování bylo v dotazníku několik. Po vyhodnocení dotazníku jsem se dozvěděla, že nejvíce lidí bylo ubytovaných v hotelu, kde byla kvalita ubytování přijatelná. Na hotelové ubytování připadlo minimum stížností. 92% studentů hodnotilo ubytování do známky dobrý. Velmi špatné výsledky vyšly u ubytovaných, kteří vstupní kurz strávili v malých či velkých chatkách v blízkosti hotelu. Horší ohodnocení než 3 bylo uděleno od 54%. Výsledek jasně vypovídá o tom, že mnohem lepší kvalita ubytování byla poskytnuta v hotelu než v chatkách. Samozřejmě jsem se nezapomněla zeptat, na co si nejvíce studenti stěžovali. Nejvíce stížností připadlo na chybějící elektřinu, ta chyběla 28 studentům z celkového počtu 36, kteří byli ubytovaní v malých chatkách, tedy 80,55%. Toto číslo je dle mého názoru opravdu velmi vysoké. Dále si ubytovaní stěžovali na to, že jim byla zima, na malý prostor, na chybějící sociální zařízení a pokud sociální zařízení bylo, tak připadala stížnost na jeho kvalitu. Podle výzkumu měli studenti špatné matrace a někteří dokonce velkou špínu v ubytovacím zařízení. Ovšem počty těchto stížností nedosahovaly velkých čísel. Pohybovaly se kolem 10 % a méně, což je velmi málo. Z tohoto důvodu bych tyto stížnosti hodnotila jako individuální. Z výsledku otázky jasně vyplývá, že elektřina ubytovaným opravdu 35
chybí a že ubytování v malých chatkách bylo opravdu špatné. Proto bych stanovenou H2 hodnotila jako potvrzenou.
Mimo hypotéz, které jsem si stanovila, bych ráda seznámila čtenáře s výsledky dalších otázek, které jsem v dotazníku vyhodnotila, protože i ostatní otázky jsou důležité a stojí za zmínku. Tento dotazník byl určen studentům, kteří měli vstupní kurz v živé paměti. To znamená, že dotazník obsahoval otázky, které se týkaly přímo programového zabezpečení akce, sportovních aktivit, ubytování. Nezapomněla jsem se zeptat na otázky týkající se studia. Další věc, která mě zajímala, bylo stravování. Z výsledku této otázky vyplývá, že kvalita stravování je dobrá. Nikdo z dotázaných nepoužil k hodnocení známku 5. Nejčastěji studenti stravu hodnotili známkami 2 (34 %) a 3 (44 %). Studenti, kteří se zúčastnili vstupního kurzu, měli k dispozici plnou penzi. Mé osobní ohodnocení stravy na Trnávce je výborné. Dle studentů byla strava dobrá až chvalitebná. Myslím si, že se to dá považovat za dobrý výsledek. Domnívám se, že vytvořit harmonogram kurzu tak, aby jednotlivé aktivity na sebe navazovaly a účastníci měli zároveň dostatek volného času, je velmi složité. Dle výzkumu je harmonogram celého kurzu velmi dobře vytvořen. Pochvalo si jej 90 % dotázaných. Zbylých 10% jsem požádala o důvody, proč jsou s harmonogramem nespokojeni. Stížnost připadala na velké časové prodlevy, špatnou informovanost, na překrývající se sporty a na fyzickou náročnost aktivit. Otázek ohledně sportovních aktivit obsahuje dotazník několik. S výběrem sportovních aktivit jsou téměř všichni spokojeni. To znamená, že i studenti si myslí, že výběr sportů, které lze na kurzu absolvovat je opravdu bohatý. Na otázku, jaký sport by do nabídky kurzu přidali, odpovídali velmi rozmanitě. 45% studentů řeklo, že by rádi do kurzu přidali tanec a seznamovací hry. Kolečkové brusle by rádo vyzkoušelo 15% odpovídajících. Při analýze této otázky jsem zjistila, že otázka na seznamovací hry v dotazníku chybí. Studenti jedou na vstupní kurz, kde by mělo být jedním z hlavních cílů vzájemně se seznámit a tím si vstup do nového školního prostředí zpříjemnit. Z tohoto důvodu si myslím, že je tato otázka velmi důležitá a v dotazníku velmi chybí.
36
Nejoblíbenější aktivitou se u studentů stalo sjíždění vody, které si získalo prvenství u více než třiceti procent studentů. Následovala Pájina bíla skála a lanové překážky. Když se podíváme na aktivity, které se umístily na prvních třech příčkách, z výsledku otázky je zřejmé, že účastníkům se nejvíce líbily ty, které nejsou až tolik fyzicky náročné. Pokud výsledek této otázky srovnáme s těmi, které jsou fyzicky náročné, výsledky jsou zřejmé. Ironic man získal pouhá 4 %, noční orientační běh 3,5 %. Tato moje domněnka se potvrzuje i v otázce následující, kde jsem se ptala studentů naopak na nejhorší aktivitu, kterou měli možnost na kurzu absolvovat. Na prvních třech příčkách, se umístily – Šifra Mr. Hurycharda s překvapivým výsledkem – 45%, Ironic man s 21 % a Tour De Trnávka se 16 %. Je pravděpodobné, že studenti opravdu hodnotili aktivity, které jsou fyzicky náročné, automaticky jako nejhorší i když jsou zajímavé, společenské a příjemné. Další otázka, která mě v dotazníku zajímala, se týkala přihlašování na jednotlivé aktivity. Je pravdou, že dříve bylo přihlašování na jednotlivé aktivity vcelku hektické. Aktivity s danou kapacitou se vyvěsily na nástěnku a účastníci se napsali tam, kam daný den chtějí jít. Samozřejmě se tímto způsobem nedalo vyjít vstříc všem a setkalo se to s negativními výsledky. Proto tvůrci kurzu vymysleli výborný způsob, jak nejšetrněji se budou moci studenti na aktivity přihlásit. Prví den, ve večerních hodinách absolvují první aktivitu, kdy studenti vybíhají do terénu v hlídkách, dostávají úkoly a absolvují detektivní kvíz a s rozluštěnými výsledky se vrací do jídelny, kde si zapisují rozvrh sportovních aktivit. Následující otázky se týkají poskytnutých informací do začátku studia. Na vstupním kurzu se pořádají různé přednášky, které nám pomáhají snadněji zvládnout vstup na akademickou půdu. Na vstupním kurzu má každý účastník možnost si vyzkoušet tvorbu rozvrhu a zjistit odpovědi na všechny otázky ohledně studia, které nás zajímají. Cvičná tvorba rozvrhu je dle mého názoru nepostradatelná. Myslím si, že pro ty, kteří neměli možnost si tvorbu vyzkoušet, musí být pro ně velice zmatená. Toto byla jedna z věcí, o které vím, že mi velice pomohla při prvotní tvorbě rozvrhu. Proto jsem studentům položila otázku, jestli si myslí, že poskytnuté informace ohledně tvorby rozvrhu, byly pro ně přínosné. Studenti samozřejmě nemohou tuto otázku zhodnotit s odstupem času, ale i v tomto případě si valná většina respondentů myslí, že jim tato přednáška přinesla užitečné poznatky. 78% studentů se domnívá, že poskytnuté informace byly pro ně důležité. Poslední otázka v prvním dotazníku se týkala pohlaví. Na kurzu bylo 80 % žen a pouze 20 % mužů 37
2.2.3 Vyhodnocení dotazníku č. 2
Obrázek č. 14: Počet zúčastněných vstupního kurzu
Z celkového počtu 123 respondentů, kteří mi dotazník vyplnili, se celá stovka vstupního kurzu zúčastnila. Tento počet odpovídá 81%, což se dá považovat za vysoké číslo. Na tuto otázku odpovědělo NE, 23 uchazečů.
Obrázek č. 15: Důvod neúčasti na vstupním kurzu
38
U respondentů, kteří na předchozí otázku odpověděli negativně, mě zajímal důvod neúčasti na vstupním kurzu. Z této otázky mi vyšlo, že 54 % z dotázaných se nevešlo do kapacity kurzu, 29 % studentům se absolvování zdálo zbytečné a 17 % nevyhovoval termín.
Obrázek č. 16: Přínos absolvování vstupního kurzu
Na tuto otázku mi odpovídali respondenti, kteří se kurzu nezúčastnili. V dotazníku měli možnost si vybrat více variant odpovědí. Celých 63 % z dotázaných si myslí, že je kurz pro studenty přínosný z toho hlediska, že by měli možnost seznámit se s budoucími spolužáky. 38% z dotázaných si myslí, že je absolvování kurzu taktéž přínosné, ovšem z hlediska poskytnutých informací týkající se studia. 17 % zastává názor, že absolvování kurzu je zbytečné.
39
Obrázek č. 17: Ztížený vstup do školního prostředí
Tato otázka byla vygenerována těm, kteří kurz neabsolvovali. Z grafu je jasně viditelné, že si studenti myslí, že začátek studia měli pravděpodobně ztížený, ale žádnou překážku to pro ně nepředstavovalo – toto si myslí 62, 5 %. Čtvrtina respondentů, považuje absolvování kurzu za zbytečné. Ovšem čtvrtina respondentů odpovídá pouhým 6 studentům. Další 3 respondenti si myslí, že po absolvování kurzu jsou začátky studia jednodušší.
Obrázek č. 18: Absolvování kurzu
40
67 % dotazovaných, kteří se kurzu nezúčastnili, by dnes rádo tento kurz absolvovalo. 33 % by kurz absolvovat nechtěla.
Obrázek č. 19: Absolvování dalších kurzů
Studentům, kteří se kurzu nezúčastnili, byla položena otázka, který kurz absolvovali jako druhý v pořadí. Nejvíce studentů bylo, nebo by rádo jelo na kurz lyžařský – 37,5%. Taneční kurz oslovil 29 % respondentů, in-line kurz 25 %. Hodnoty, které nejsou zaznamenány v grafu jsou: Kurz cykloturistiky (8 %) a kurz kolo + katamarán (4 %).
41
Obrázek č. 20: Přínos vstupního kurzu
Následují otázky, byly určeny studentům, kteří kurzu zúčastnili. Nejvíce studenti souhlasili s tvrzením, že zde měli možnost seznámit se s budoucími spolužáky – celkem 81%. Studentům, kterým se zdál kurz přínosný z důvodu poskytnutí informací, bylo také mnoho 67 %. Pouhým 4% se kurz zdál zbytečný
Obrázek č. 21: Splněné očekávání kurzu
42
Celých 85 % studentů na otázku, jestli vstupní kurz splnil jejich očekávání, odpověděli kladně, což je velmi dobrý výsledek. 15 % dotazovaných si kurz pravděpodobně představoval jinak, protože nesplnil jejich očekávání.
Obrázek č. 22: Ulehčení vstupu do studia
Tato otázka je opět kladně hodnocena. Pro 42 % dotázaných byly informace, které jim kurz poskytl, velmi důležité, ale měli pocit, že informací nebylo dostatek. Pro 33 % studentů byly informace velmi důležité. Následovaly odpovědi studentů, kteří informace, jenž jim kurz poskytl, využili jen z malé části. Těchto respondentů bylo podstatně méně – 23 %. Pro pouhá 3 % dotázaných byly informace a celý kurz zbytečný
43
Obrázek č. 23: Opětovné absolvování kurzu
Pouhých 10 % uchazečů, kteří kurz absolvovali, by nechtěli jet znovu. 90 % respondentů bylo s kurzem spokojeno. Kdyby se měli rozhodovat dnes, kurz by rádi zopakovali.
Obrázek č. 24: Vytvořená přátelství
Z výsledku této otázky je zřejmé, že vstupní kurz pomáhá studentům se stmelovat. 85 % studentů, si zde vytvořilo přátelství, která trvají doposud. 15% uchazečů, si na kurzu nevytvořilo nová přátelství.
44
Obrázek č. 25: Seznamovací aktivity
Z výsledku otázky vyplývá, že studenti opravdu postrádají seznamovací aktivity, které nejsou zahrnuty do programu kurzu. 81 % dotázaných by uvítalo, kdyby seznamovací aktivity na kurzu byly. 19 % se domnívá, že je to zbytečné.
Obrázek č. 26: Výběr sportovních aktivit
Nabídka sportovních aktivit, kterou studenti mohou absolvovat na kurzu je široká. 69% studentů bylo s výběrem aktivit natolik spokojeno, že se jim líbily všechny aktivity, které na kurzu absolvovali. 29 % studentů bylo taktéž spokojeno, ovšem se v nabídce
45
našel sport, se kterým nebyli spokojeni. Pouhá 2 % studentů nebyli spokojeni s žádnou aktivitou, kterou jim kurz nabídl.
Obrázek č. 27: Fyzická náročnost kurzu
Vstupní kurz je sestaven tak, aby ho zvládli absolvovat i méně fyzicky zdatní jedinci, protože nabídka sportů je opravdu široká. Proto 69% studentům se nezdálo, že by byl kurz fyzicky náročný. Pro 31 % studentů byl kurz fyzicky náročný.
Obrázek č. 28: Délka vstupního kurzu
Doba trvání pobytu vyhovovala většině dotázaných. Pouhých 10% uchazečů nesouhlasilo s délkou vstupního kurzu. 90% respondentů délka vstupního kurzu vyhovovala. 46
Obrázek č. 29: Absolvování dalších kurzů
Studenti, kteří se kurzu zúčastnili, odpovídali na otázku, který kurz absolvovali jako druhý v pořadí, popř. jaký další by rádi absolvovali. Největší úspěch zaznamenal kurz aerobiku s 29 %, kurz pěší turistiky taktéž s 29%, taneční kurz s 26 % a lyžařský kurz s 24 %. Hodnoty, které nejsou zaznamenány v grafu jsou: vodní turistika (8 %), kolo + katamarán (3 %) a kurz vodní a pěší turistiky (3 %).
Obrázek č. 30: Srovnání s dalším kurzem
47
Další kurz ve srovnání s Trnávkou hodnotilo stejně kvalitně 36 % uchazečů. 27 % uchazečů další kurz ještě neabsolvovalo. Pro 26 % studentů byla Trnávka horší. 11 % uchazečů hodnotilo Trnávku lépe než další kurz, který absolvovali.
Obrázek č. 31: Prostředí kolem přehrady
S tímto tvrzením souhlasí 97 % respondentů. 2 % studentů si myslí, že prostředí bylo pěkné, ale pro konání kurzu bylo nedostačující. Pouze 1 respondent zastává názor, že prostředí bylo příšerné.
2.2.4 Výsledky výzkumu č. 2 H1 : Účastníkům se kurz líbil a byl pro ně přínosný. H1: Tato hypotéza se mi potvrdila i u druhého dotazníku, ve kterém měli studenti možnost posoudit přínos kurzu pro reálné studium. U valné většiny respondentů – 80% vstupní kurz splnil jejich očekávání. To znamená, že s kurzem byli velice spokojeni a líbil se jim. Z toho důvodu 90% uchazečů odpovědělo velmi pozitivně na otázku další, ve které jsem se ptala, jestli by dnes rádi absolvovali kurz znovu. 90% respondentů se kurz líbil tak moc, že by jej absolvovali rádi znovu. Znamená to tedy, že se tato hypotéza potvrdila u obou dotazníků.
48
H3 : Studenti, kteří se vstupního kurzu zúčastnili, měli značně ulehčený vstup na akademickou půdu. H3 : Tuto hypotézu jsem si mohla ověřit naopak pouze u dotazníku druhého, protože ho vyplňovali studenti, kteří už na škole studují, a proto mohli posoudit, zda jim vstupní kurz ulehčil počáteční studium. Získala jsem pozitivní výsledky, které jsem očekávala. Téměř 74 % uchazečů se domnívá, že informace, které jim kurz poskytl, byly pro ně nepostradatelné a velice jim pomohly při vstupu do školního prostředí. Někteří z nich si myslí, že poskytnutých informací nebylo dostatek, ale to nic nemění na tom, že jsou velmi vděční za poskytnuté rady. 23 % studentů využilo poskytnuté informace jen z malé části a pouhá 3 % nevyužila žádnou informaci, kterou získala.
Jako u dotazníku prvního bych ráda zveřejnila také výsledky dalších otázek, které dotazník obsahoval. Tento dotazník byl určen studentům, kteří už nějaký čas na naší škole studují a mají možnost se na Trnávku podívat s odstupem času. Chtěla jsem zjistit, jestli z výzkumu vyjdou stejně dobré výsledky jako u dotazníku prvního. Otázky jsem položila do obecnější roviny. Po analýze dotazníku jsem zjistila další a taktéž velmi zajímavé informace. Celkově mi dotazník vyplnilo 123 kolegů. Otázky v dotazníku byly rozděleny pro studenty, kteří na kurzu byli a na ty, kteří se ho nezúčastnili. Vstupního kurzu se zúčastnilo 81% respondentů a 19 % dotazovaných na kurzu nebylo. Na následujících řádcích bych ráda uvedla výsledky výzkumu u těch, kteří se kurzu nezúčastnili. Těchto studentů však bylo celkově pouze 23. Na otázku, proč se studenti vstupního kurzu nezúčastnili, jsem získala následující odpovědi: 54% dotázaných se nevešlo do kapacity kurzu, 29% se absolvování vstupního kurzu zdálo zbytečné a 17 % nevyhovoval termín. Je zajímavé, že téměř všichni, kteří kurz neabsolvovali si myslí, že absolvování kurzu je důležité. V tomto případě měli studenti možnost zvolit více odpovědí. 54 % odpovědělo, že absolvování je důležité, protože se zde seznámí s novými spolužáky. Studentů, kteří si myslí, že je absolvování kurzu potřebné, protože se zde dozví důležité informace týkající se studia je 32 %. Pouhých 14 % respondentů se domnívá, že kurz je zbytečný. Z výsledku otázky je zřejmé, že i ti studenti, kteří na kurzu nebyli si myslí, že je
49
důležitý a kromě pár jedinců by rádi kurz absolvovali. Také se studenti domnívají, že jim absolvování kurzu ztížilo vstup na akademickou půdu, ale samozřejmě s odstupem času vidí, že vše zvládli i bez absolvování Trnávky. Nepopírají však fakt, že vstup měli o něco těžší. Tento názor má 63 % uchazečů. Čtvrtina dotázaných se domnívá, že kurz je absolutně zbytečný a 13 % má jasno v tom, že ti, kteří kurz absolvovali, měli začátky studia jednodušší. Proto také v následující otázce vyšlo, že většina uchazečů, kteří na kurzu nebyli, by rádo na Trnávku jelo. Další otázka se týkala ostatních sportovních kurzů, které máme možnost absolvovat. Největší oblibu si získal kurz lyžařský, taneční a in-line kurz. Tento výběr kurzů je samozřejmě ovlivněn tím, že na naší škole studují převážně děvčata. Následují otázky, byly určeny pro studenty, kteří kurz absolvovali. Těchto studentů byla přesná stovka. Vstupní kurz je velice důležitý z hlediska navázání kontaktů s budoucími spolužáky. Je to jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by si studenti měli na kurzu vytvořit – nová přátelství a lépe se začlenit do kolektivu. Výsledek otázky nám řekl, že 85 % dotázaných si vytvořilo na kurzu nová přátelství, které doposud trvají. Ovšem studenti měli pocit, že by se jim přátelství navazovalo snadněji, kdyby na kurzu absolvovali seznamovací aktivity. Jsem velice ráda, že se mi tuto otázku nakonec podařilo do dotazníku zahrnout, protože v prvním dotazníku mi chyběla. Z výsledku otázky je zřejmé, že by studenti na kurzu seznamovací aktivity uvítali.
Následující otázky se týkaly sportovního vyžití. Tyto otázky byly položeny do obecnější roviny, než u dotazníku prvního. Obávala jsem se, že studenti vyšších ročníků nebudou mít v živé paměti aktivity, které se jim líbily nejvíce, se kterými byli nespokojeni apod. Proto jsem jim položila otázku, jestli byli spokojeni s výběrem sportovních aktivit. Pouhá 2 % respondentů odpověděla, že se jim nelíbila žádná aktivita. Zbylí respondenti byli spokojeni se všemi aktivitami, které kurz nabídl. Někteří studenti absolvovali na kurzu aktivitu, která se jim nelíbila, ale se zbytkem byli taktéž spokojeni. 31% studentů odpovědělo, že byl kurz pro ně nebyl fyzicky náročný, tudíž se nedá říct, že by byl kurz namáhavý. Co se týká organizační stránky, tak ta z výzkumu vyšla také vcelku dobře. Délka vstupního kurzu vyhovovala 90 % studentům. Tento výsledek mě velmi překvapil. Nečekala jsem takové pozitivní výsledky, protože vstupní kurzy se většinou pořádají 50
v kratších termínech, proto mě tento výsledek mile překvapil. V dalších sportovních kurzech, které studenti absolvovali, získal prvenství kurz aerobiku, pěší turistiky a kurz taneční. Zajímalo mě, jak budou hodnotit studenti Trnávku ve srovnání s dalším kurzem. Nejvíce lidí v kurzech nevidí žádný rozdíl, protože oba považují za dobré. Pro 11 dotázaných byla dokonce Trnávka lepší. 26 účastníkům se více líbil druhý kurz a 27 lidí další kurzy ještě nemělo možnost absolvovat. Poslední otázkou v dotazníku bylo, jestli se jim líbilo prostředí, ve kterém se kurz konal. Z výsledku této otázky jasně vyplývá, že prostředí kolem přehradní nádrže Želiv je krásné a pro konání vstupního kurzu ideální.
2.3 Shrnutí výsledků dotazníkových šetření Během vyhodnocování dotazníků jsem se dozvěděla řadu zajímavých informací. Vstupní kurz je studenty hodnocen velmi kladně. Výborné výsledky týkající se organizační i programové stránky kurzu jsem dostala od studentů, kteří v té době ještě do školy nenastoupili. Proto jsem si tento výsledek chtěla potvrdit i u studentů, kteří na škole již nějaký čas studují. Také jsem získala dobré výsledky. Studenti se domnívají, že kurz je důležitý pro začátky studia, že se zde seznámí se spolužáky, dozví se zde podstatné informace, které jim pomohou pro začátek studia. Přednášky, které si studenti na kurzu poslechli, hodnotí pozitivně a váží si rad, které do začátku studia získali. Špatně z výzkumu nevyšla ani strava, která byla hodnocena vcelku kladně. Harmonogram studentům také vyhovoval a délka a fyzická náročnost vstupního kurzu připadala respondentům přijatelná. Protože u dotazníku prvního jsem zjistila velký nedostatek a to ten, že jsem se zapomněla zeptat, jestli by uvítali více seznamovacích aktivit na kurzu. Proto jsem to napravila u dotazníku druhého. Výsledek je jasný: studenti by uvítali více seznamovacích aktivit. Sdílím stejný názor, protože si myslím, že tyto aktivity na kurzu velice chybí a měly by se do programu kurzu zahrnout. Jako největší problém, vyplývá z dotazníku ubytování v malých chatkách. Dle mého názoru není řešitelný. Vstupní kurzy se pořádají ve třech turnusech a ve velice hojném počtu účastněných (každý kurz pojme cca 100 lidí). Z tohoto důvodu se domnívám, že je Trnávka ideálním místem pro konání těchto kurzů – je blízko Jihlavy a pojme veliký 51
počet účastníků. Najdeme zde vše, co pro pořádání kurzu potřebujeme. Nádherné okolní prostředí s přehradní nádrží Želiv, několik hřišť, stravování přímo v místě pobytu, krásnou přírodu, velké parkoviště. Zhoršené podmínky ubytovaných v malých chatkách se pro ostatní výhody tohoto místa musí „přehlédnout“. Účastnici kurzu, kteří jsou ubytováni v malých chatkách jsou kompenzováni levnější cenou vstupního kurzu. Některé sportovní aktivity z dotazníku nevyšly úplně nejlépe. Nejvíce překvapivé pro mě bylo, že aktivity, které jsem hodnotila jako nejvíce atraktivní, vyšly z výzkumu nejhůře.
2.4 Návrhy na zlepšení kurzu Celý kurz bych hodnotila jako velmi kvalitní, ale přesto bych podala určité návrhy na zlepšení, či inovaci kurzu. Pokud by se stalo, že tvůrce jejich aktivity jednou omrzí, byla bych ráda, kdyby měli možnost nahlédnout do mé bakalářské práce a ta jim dala impuls k tomu, aby některou z mnou navržených aktivit na kurzu uspořádali.
2.4.1 Tvorba kurzu podle oborů Nejprve bych se ráda věnovala návrhu, že by se měl na kurz uspořádat podle oborů. Každý rok se konají tři termíny vstupního kurzu a myslím si, že by na jednom kurzu mělo být co nejvíce studentů z jednoho oboru. Pokud by to bylo možné, nejlepší by bylo, aby jednotlivé kurzy byly pořádaný po studijních oborech, popř. více kurzů (jsem si vědoma, že studentů na obor cestovní ruch je přijato podstatně více, než studentů, kteří jsou každoročně přijati na obor aplikovaná informatika). Myslím si, že je důležitější seznámit se s budoucími studenty oboru, který bude dotyčný studovat. Z kurzu si pamatuji si, že jsem byla ubytovaná s děvčaty, které byly všechny přijaty na jiný obor než já. Což je pro seznámení s budoucími spolužáky celkem velká překážka, protože skupinky, ve kterých se studenti během absolvování kurzu pohybují, se utvářejí většinou podle ubytovaných.
2.4.2 Hry - „Pevnost Boyard“ Jsem přesvědčená, že hry značně stmelují kolektiv, proto bych navrhovala, aby se pořádaly místo „malých sportů“, které nejsou dle mého mínění, pro studenty nijak atraktivní. Také výsledky výzkumu říkají, že studenti malé sporty vůbec nezmiňovali. 52
To by mohlo znamenat, že na nich nezanechaly žádný dojem. Tudíž si myslím, že by bylo lepší vytvořit jednotlivá stanoviště, kde se budou týmy utkávat ve vtipných hrách. Vytvoření týmů je nezbytné pro dokončení hry. U každého stanoviště by pak musel být někdo, kdo by kontrolovat pravidla hry. Nevím, jestli na počet stanovišť by stačili pouze vyučující. Proto by se mohli kurzu zúčastnit i studenti, kteří nemohou z nějakých důvodů absolvovat sportovní kurzy svojí aktivní účastí. Aktivity, které bych navrhovala místo „malých sportů“ jsou takové, které stmelují kolektiv, které budou zábavné i logické, aby účastníci museli nad řešením přemýšlet. Zároveň bych ráda do programu zahrnula hry odlehčené a vtipné. Z těchto důvodů jsem vytvořila aktivitu, ve které studenti plní úkoly, které vedou ke stmelení kolektivu, seznamovaní a podporují práci v týmu. Do mé hry jsem zahrnula takové aktivity, které se bez týmové spolupráce nedají zvládnout. Jsem přesvědčena, že povedou k bližšímu seznámení studentů mezi sebou. Aktivitu, kterou navrhuji přidat do programu ponese název „Pevnost Boyadr“. Studenti, budou v této hře získávat klíče, které povedou k získání indicií. Na základě kterých pak určí slovo (heslo), které je nutné získat k ukončení hry. Po rozluštění hesla, studenti získají razítko stejně hodnotné jako za aktivity, které jsou zahrnuty ve „velkých sportech“. Studenti, by se na tento druh zábavy přihlašovali stejným způsobem jako na ostatní aktivity. Na hru by se měli studenti rozdělit do skupinek po pěti účastnících. Ve hře by byly kolem campu stanoviště, které by jednotlivé skupinky obcházely a plnily úkoly. Hromadně by mohlo startovat maximálně 5 skupinek, aby se hráči na trati nepotkali a neodpozorovali od ostatních taktiku hry. Jednotlivá stanoviště s pořadím družstev jsou následující:
53
První tým začíná na stanovišti č. 1, druhý tým na č. 2 atd. Vždy se pohybují podle naznačeného směru.
Stanoviště č. 5 – na hřišti
Stanoviště č. 1 - u vody Stanoviště č. 2 – za terasou hlavní budovy Stanoviště č. 3 – na cestě u velkých chatek
Stanoviště č. 4 – na trávě za malými chatkami
Obrázek č. 32: Jednotlivá stanoviště her
Přihlášené týmy dostanou před začátkem hry papír, kde bude napsán popis hry s návodem, jak se mají hráči pohybovat. Návod dostanou všichni zároveň, stejně tak vyrážejí na trať. Vypracovaný návod hry je v příloze (viz příloha E). 2.4.2.1 Stanoviště č. 1 – Tábor pro mentálně postižené Zadání úkolu pro hráče: Na táboře pro mentálně postižené se ztratila kuchařka. Účastníci mají hlad, a proto se rozhodli, že si uvaří sami. Ve Vašem týmu je jeden slepý, dva bez rukou a poslední dva nemají nohy. Na stanovišti vidíte nádobu, sirky a ohniště. Vašim úkolem je do stanoveného limitu rozdělat oheň a na něj postavit vodu, která bude nalita v nádobě. HODNĚ ŠTĚSTÍ!!! Popis úkolu: Ze skupiny si účastníci vyberou dva, kterým zavážeme ruce. Dalším dvěma svážeme nohy. Hráče můžeme rozdělit samozřejmě i jinak, záleží na počtu hráčů ve skupině. Vedoucí stanoviště dohlédne na to, aby účastnící, kteří mají ruce a nohy svázané je vůbec nepoužívali. Poslednímu hráči zavážeme oči, aby byl úplně slepý. Úkolem skupiny je co nejrychleji nasbírat dřevo a na ohništi rozdělat oheň. Následně musí nabrat vodu do nádoby a položit na oheň, který musí viditelně hořet. V této fázi 54
hra končí. Skupina, která má právo získat klíč, musí tento úkol splnit do předem stanoveného limitu. Časový limit neudávám záměrně a to z možnosti odlišného počtu hráčů ve skupině. Měl by ovšem být velmi přísný, aby nebylo jednoduché úkol splnit. Hra podporuje týmovou spolupráci. Bez vzájemné pomoci a důvěry se nedá hra do časového limitu zvládnout. U této hry by neměl být víc jak jeden tým. Pokud by se náhodou stalo, že se týmy na stanovišti potkají, vedoucí by měl další tým zdržet, aby nemohli taktiku vzájemně odpozorovat. Při zkoušení této hry jsem došla k závěru, že nejrychlejší rozdělení úkolu je následující: nanosit dřevo - slepec (má nohy i ruce) a jeden bezruký (vidí a má nohy, může vést slepce), dojít pro vodu - slepec a druhý bezruký, rozdělat oheň - jeden z beznohých. 2.4.2.2 Stanoviště č. 2 – Hlava není od toho, aby nám nepršelo do krku Zadání úkolu pro hráče: Před sebou vidíte geometrické tvary dřeva, ze kterých lze několika způsoby poskládat čtverec. Přesýpací hodiny Vám měří čas!! HODNĚ STĚSTÍ!!!! Popis úkolu: Soutěžící musí dát dohromady z rozházených kousků skládačku, která bude mít výsledný tvar čtverce, nebo obdélníku. Existuje celá řada možností jak tvary zkombinovat. Tvar lze složit několika způsoby, záleží jenom na skupině, jestli úkol splní do časového limitu. Za splnění úkolu dostávají další klíč a vedoucí stanoviště je navede na další soutěž. U této hry by neměl být víc jak jeden tým, pokud by se náhodou stalo, že se týmy na stanovišti potkají, vedoucí by měl další tým zdržet, aby nemohli taktiku vzájemně odpozorovat. Skládačka může být vyřezána z kousků dřeva, jednodušší varianta je vyřezat ji z tvrdého kartonu. Návrhy skládaček jsou zobrazeny v příloze F. 2.4.2.3 Stanoviště č. 3 – Dostaň kuličky zpět Zadání úkolu pro hráče: Na stanovišti vidíte nachystané kuličky v kyblíku. Pomocí ploutví musíte dopravit kuličky do okapů, kterými kuličky musí projít, aniž by spadly na zem. Ploutev musí mít soutěžící navlečenou na ruce, lícem vzhůru. Druhá ruka nesmí dopomáhat a být po celou dobu dopravy kuliček za zády. Kolik lidí dopraví kuličky do okapů, záleží čistě na Vás. Do cíle musíte dopravit alespoň 5 kuliček. Okapy, kterými kuličky povedou, se musí stále na sebe napojovat. Okapy drží a postupně na sebe
55
napojují členové týmu až do cíle, kde kuličky z okapu vysypete zpět do kyblíku. To vše musíte zvládnout, než se Vám přesypou hodiny. HODNĚ ŠTĚSTÍ!!! Popis úkolu: Úkol je opět založen na vzájemné spolupráci. Je to vtipná hra s odlehčeným charakterem. Záleží na tom, jak se účastníci v týmu domluví. Není jednoduché na ploutvích míčky dopravit do okapů, následně míčky v okapech udržet a dopravit je přes celou trasu do cíle. Ploutve mají účastníci k dispozici dvě, a okapy tři. Soutěžící, který stojí poslední, musí vždy přeběhnout na první místo, nastavit okap a čekat míčky, které pošle do dalšího okapu a tímto způsobem soutěžící pokračují až do cíle. Nejrychlejší cesta, jak dopravit pomocí ploutví kuličky do okapů je, když kuličky z kyblíku vybírá jeden nebo dva soutěžící. Účastnící míčky vyloví, na jedné ploutvi míčky leží a druhou se míčky překryjí, aby nemohly po cestě spadnout. Následně je opatrně nastaví do okapu, kde si je posílají ostatní spoluhráči po cestě až do cíle. Samozřejmě tento způsob nemusí všechny napadnout, proto je pouze na jednotlivém týmu, jakou taktiku vymyslí. U této hry by neměl být víc jak jeden tým, pokud by se náhodou stalo, že se týmy na stanovišti potkají, vedoucí by měl další tým zdržet, aby nemohli taktiku vzájemně odpozorovat. Ukázka procházejícího míčku rourou je příloze G. 2.4.2.4 Stanoviště č. 4 - Suchou nohou přes močály Zadání úkolu pro hráče: Na stanovišti vidíte dvě klády, které Vám budou pomáhat k tomu, abyste se přebrodili přes močály. Pohybovat se můžete pouze přes jednotlivé body, které jsou na souši. Vaším úkolem je, dostat se do časového limitu na druhou stranu. Pokud se stane, že někdo šlápne do močálu, utopí se, a musíte se vrátit všichni zpět na start. HODNĚ ŠTĚSTÍ!!! Popis hry: Hráči se musí přebrodit pomocí prken do cíle. Všude kolem jsou močály, ve kterých by se účastníci utopili, proto se musí pohybovat pouze po prknech. Hra je opět založena na týmové spolupráci. Hra spočívá v tom, že dvě prkna, které jsou položeny před cílem, musí být dlouhé jako body, ležící na souši. Nejjednodušší cestou, jak se přes močály dostat je následující: nejprve hráči položí první prkno ze startu na bod č. 1, tam se přemístí jeden soutěžící. Ostatní hráči mu podají druhé prkno, které položí před body 56
č. 1 a č. 2. Na prkno, které je mezi prvním a druhým bodem se přemístí zbylí soutěžící. Prkno, které leží od základny k bodu č. 1 hráč vezme a položí jej přes sudy (měl by to být vždy ten nejsilnější). Následně se opět všichni soutěžící přemístí na prkno mezi sudy. Soutěžící, který dosáhne na prkno, které je mezi bodem č. 1 a č. 2 je podá ostatním soutěžícím a přemístí jej na body č. 5 a 6. Hráči se postupně přemístí na prkno a opět poslední hráč podá prkno, které leží mezi sudy a položí jej z bodu č. 5 nebo č. 6 do cíle. Taktiku samozřejmě soutěžícím neprozradíme. Hráči možná budou chtít trasu procházet po jednom, proto je potřeba nastavit takový čas, aby takto trasu nestihli projít. Před startem dáme týmu předem určený čas na rozmyšlení hry. U této hry by neměl být víc jak jeden tým, pokud kdyby se náhodou stalo, že se týmy na stanovišti potkají, vedoucí by měl další tým zdržet, aby nemohli taktiku vzájemně odpozorovat. 2.4.2.5 Stanoviště č. 5: Vodní rodeo Zadání úkolu pro hráče: Na stanovišti vidíte dvě helmy s mističkou, dvě houby, prázdný lavor a další dva, které jsou plné vody. Plné lavory s vodou jsou až za koncem dráhy. Na toto místo se postaví dva soutěžící. Ostatní soutěžící nesmí překročit dráhu. Dva z Vás si nasadí helmy s mističkou. Vašim úkolem je dostat co nejvíce vody za určený čas do prázdného lavoru. Voda se může do prázdného lavoru dostat pouze pomocí mističek, které máte přilepené na hlavě. Na dráhu vybíháte zároveň. Hráči, kteří budou pomocí houby dopravovat vodu, stojí u lavoru a hází namočenou houbu svému spoluhráči. Soutěžící, který nemá nasazenou helmu je na dráze od toho, aby houby chytal a soutěžícím vodu do mističek vymačkával. Po každém vymáčknutí vody do mističky, musí hráč s helmou běžet zpět, oběhnout jedenkrát dokola kužely a vodu vylít do lavoru. Do stanoveného limitu, musíte naplnit plný lavor vody. HODNĚ ŠTĚSTÍ!!! Popis hry: Tato hra je spíše odlehčeného charakteru. Při této hře hráči v podstatě nemusí vymýšlet taktiku. Při této hře jde spíše o rychlost a o to, že se hráči zasmějí. Nákres hry je přiložen v příloze I. 2.4.2.6 Zašifrované indicie Po projití všech stanovišť jdou soutěžící za otcem pro jednotlivé indicie. Podle počtu klíčů získají od otce zašifrované indicie, které musí podle tabulky, kterou dostali na začátku hry vyluštit. Pokud jim nebudou získané indicie stačit, mohou si indicie 57
„dokoupit“ a to takovým způsobem, že od otce dostanou hádanku. Pokud odpověď bude správná, dostanou další zašifrovanou indicii. Indicie rozdáváme od těžších, až po indicie, které soutěžícím hledané slovo značně napoví. Až si jsou soutěžící jisti, že znají hledané slovo, přijdou do jídelny, kde bude sedět „Boyard“ a zde heslo nahlásí. Pokud je heslo správné, ihned získají razítko/a, které je přiblíží k získání svého prvního zápočtu. Udávám příklad hledaného slova, které budou studenti získávat. Ostatní slova s indiciemi jsou vypracované v příloze (viz příloha J). Hledané slovo je kůra a indicie, které soutěžící získají výměnou za klíče jsou: strom, Země, odtučňovat, pomeranč, lékařství. Z těchto slov musí soutěžící poznat, hlavní hledané slovo. Indicie, získají hráči zašifrované dle tabulky. Tabulka funguje tak, že místo písmen ze zprávy se píšou dvě písmena sousední buď ve sloupci, nebo v řádku. Místo slova strom získají šifru, která bude mít následující podobu: VZ PX UY NM NO S
T
R
O
M
2.4.2.7 Hádanky pro získání dalších indicií Pokud soutěžící nezískají všech pět indicií a nebudou si jisti hledaným slovem, mají možnost si indicie dokoupit. Pod tímto nákupem se skrývají hádanky, které získají od otce. Pokud na hádanku odpoví správně, získají další zašifrovanou indicii. Hádanky jsou logické i vtipné. Soutěžících se můžeme ptát v podstatě na cokoliv. Otázky na hlavní města, všeobecné znalosti jsou také vítány. Návrhy otázek jsou přiloženy v příloze K.
2.4.3 Tanec Pokud by se na kurzu od „malých sportů“ neopustilo, tak další věcí, kterou bych navrhovala a kterou by studenti uvítali, je tanec. Jako lektorky bych navrhovala samozřejmě Mgr. Pavlu Erbenovou a také Bc. Terezu Macháčkovou. Obě dvě jsou výborné tanečnice, z tohoto důvodu bych na kurzu navrhovala kromě aerobiku, také Zumbu. Je to krásný a příjemný způsob jak se odreagovat a protože kurzu se účastní převážná většina dívek, myslím si, že tento druh pohybu by měl úspěch.
58
2.4.4 Kvalita ubytování Věc, která se netýká programového ani organizačního zabezpečení, je ubytování. Navrhovala bych majiteli rekreačního střediska na Trnávce zlepšit kvalitu ubytování. Nejvíce bych apelovala na ubytování v malých chatkách. Jsem přesvědčena, že všichni, kteří stráví svůj volný čas v tomto krásném prostředí, by odjížděli o mnoho více spokojeni, kdyby se kvalita ubytování zlepšila.
59
ZÁVĚR
Moje bakalářská práce je věnovaná analýze vstupního kurzu na Trnávce. Práce je rozdělena na dvě části. V teoretické části jsem vysvětlila pojmy, které se mého tématu týkají. V praktické části jsem vypracovala dotazníky pro studenty, které mi posloužily k analýze míry jejich spokojenosti s celým kurzem. Praktická část obsahuje dva dotazníky. Pro první dotazník jsem oslovila respondenty, které jsem navštívila přímo na vstupním kurzu. Tento dotazník byl zaměřen na spokojenost účastníků s organizačním a programovým zabezpečením akce. Dále respondenti zodpovídali otázky týkající se přínosu vstupního kurzu ke studiu, ubytování a stravování. Respondenti druhého dotazníku byli studenty vyšších ročníků. Dotazník byl rozdělen pro studenty, kteří kurz absolvovali a pro ty, kteří na kurzu nebyli. Tento dotazník byl navržen tak, aby zjistil přínos vstupního kurzu ke studiu a jejich spokojenost. Cílem mé práce bylo tento kurz analyzovat. Na základě výsledků dotazníků jsem vypracovala návrhy na inovaci kurzu. Hlavní změnu, kterou jsem navrhla, jsou aktivity, které stmelují kolektiv. Hry, které jsem navrhla do kurzu přidat, jsou týmového charakteru a stmelují kolektiv. Studenti musí pracovat týmově, jinak nejsou schopni úkoly splnit. Snažila jsem se vymyslet takové aktivity, které budou podporovat týmového ducha, u kterých budou muset přemýšlet, ale také hry vtipného charakteru, které jsou odlehčené a studenti se u těchto her nasmějí. Z výsledku práce je jasné, že vstupní kurz je užitečný a pro studenty přínosný. Studenti jsou s kurzem velice spokojení, dokonce i ti studenti, kteří kurz neabsolvovali si myslí, že kurzu je pro budoucí studium značně přínosný. Je vidět, že kurz mají tvůrci velmi dobře promyšlený, stále ho inovují a vylepšují. Studentům se kurz líbí a to je, myslím si, velký úspěch, protože tento kurz je tvořený především pro studenty, aby jim usnadnil zvládnutí všech povinností, které se studia týkají. Studenti se vytrhnou s každodenního stereotypu a mají možnost se začlenit do kolektivu, ve kterém se budou pohybovat následující tři roky. Tyto zážitky by neměli možnost absolvovat, kdyby se kurz nekonal a absolvovali bychom pouze základní přednášky o povinnostech spojené se školou na akademické půdě. Já osobně jsem velkým zastáncem tvorby seznamovacích kurzů a jsem ráda, že se můj názor v mé práci potvrdil. Kdyby studenti neměli možnost kurz absolvovat, nemohli by se seznámit se svými budoucími kolegy a nedozvěděli by se 60
všechny důležité informace, které jsou spojeny se studiem. Studenti potvrdili, že je kurz velice přínosný z důvodu všech nutných věcí, které jsou spojeny se začátkem studia. Jsem ráda, že jsem si vybrala právě toto téma. Tvorba celé práce mě bavila. Velice mě nadchnula tvorba a zkoušení her, které jsem navrhla do kurzu přidat. S mými přáteli, jsme hry zkoušeli a velice se jim můj navržený program líbil. Při testování her jsme se velmi nasmáli. Z tohoto důvodu si myslím, že mnou navržené hry by mohli bavit i studenty, kteří absolvují kurz. Dozvěděla jsem se řadu nových informací. Dříve jsem tématům jako hry, volnočasové aktivity, tým apod. nevěnovala vůbec pozornost. Při tvorbě práce mě překvapilo, kolik autorů se těmito tématy zabývá. Při tvorbě své práce jsem si rozšířila znalosti, které bych ráda v budoucnu využila.
61
SEZNAM LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ: Knižní zdroje: [1]
ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů: Nejnovější trendy a postupy. 10. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1407-3.
[2]
CAILLOIS, R. Hry a lidé. Praha: Studia Ypsilon, 1998. ISBN 80-902482-2-5.
[3]
ČICHOVKÝ, J. Sociologický výzkum: Studijní text pro posluchače FTK UP Olomouc. Olomouc, 2006.
[4]
ČINČERA J., PRÁCE S HROU: Pro profesionály. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1974-0.
[5]
ČINČERA, J., KAPLÁNEK, M. a SÝKORA J. Tři cesty k pedagogice volného času. Brno: Tribun EU, 2009. ISBN 978-80-7399-611-6.
[6]
EVANGELU, J., FRIDRICH, O. 111 her pro motivaci a rozvoj týmu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-2826-1.
[7]
FILIPCOVÁ, B., Volný čas in Malý sociologický slovník. 1. vydání. Praha: Svoboda, 1967. ISBN chybí.
[8]
FUCHS, J., HURYCH, ERBENOVÁ P. a MACHOVEC B. Průvodce volitelnými sporty na Vysoké škole polytechnické Jihlava. Jihlava: Ediční oddělení VŠPJ, 2007. ISBN 978-80-87035-03-9.
[9]
Gymnasion: časopis pro zážitkovou pedagogiku. č.6. Článek: Radek Hanuš, Zlatý fond her Praha: Prázdninová škola Lipnice, 2004. ISSN 1214-603X
[10]
HANUŠ, R., CHYTILOVÁ L. Zážitkově pedagogické učení. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2816-2.
62
[11]
HICKSON, A. Dramatické a akční hry ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Praha: Portál 2000. ISBN 80-7178-387-0.
[12]
HODAŇ, B., DOHNAL, T. Rekreologie. Olomouc: Hanex, 2007. ISBN 978-80244-1826-1.
[13]
HRKAL, J, HANUŠ, R. Zlatý fond her II. : hry a programy připravené pro kurzy Prázdninové školy Lipnice. Praha: Portál, 1998, ISBN 978-80-7367-923-1.
[14] HUIZINGA, J. Homo ludens: o původu kultury ve hře. Praha: Mladá fronta, 1971. ISBN 80-727020-1. [15]
Jirásek, I. (2003). Je Finkova analýza hry dostatečně radikální? In R. Hanuš (Ed.), Fenomén hry: teoretické a metodické příspěvky k tématu hry (pp. 33-36). Olomouc: Univerzita Palackého.
[16]
KOLAJOBÁ, Lenka. Týmová spolupráce: Jak efektivně vést tým pro dosažení nejlepších výsledků. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1764-6.
[17]
NEUMAN, J.: Dobrodružné hry a cvičení v přírodě. Praha: Portál, 1998 ISBN 8071784052.
[18]
PÁSKOVÁ M., ZELENKA J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Česká republika: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002. ISBN 80-239-0152-4.
[19]
PETRŮ, Z. Základy ekonomiky cestovního ruchu. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-29-5.
[20]
SCHUBACH, M., BEERMAN S. Hry na semináře a workshopy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2964-0.
[21]
SPOUSTA, V. Kapitoly z pedagogiky volného času. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita,1996. ISBN 80-210-1274-9.
63
[22]
ŠVIGOVÁ, M. Volný čas a my. Praha: Svobodné slovo, 1967. ISBN 32-013-67.
[23]
Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha 1996 ISBN 80-7184-311-3.
Internetové zdroje: [24]
Google. Mapy: Plánovač tras [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://maps.google.cz/
[25]
Gymnasion: portál pro zážitkovovu pedagogiku. Ivo Jirásek [online]. 2012-2012 [cit.2012-0426]. Dostupné z: http://www.gymnasion.org/archive/author/ivojirasek
[26]
Hádanky. Vtipy, hádanky, fórky [online]. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://vtipy.luksoft.cz/ze_zivota/
[27]
JiRpa. Testy a kvízy on-line [online]. 2006-2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://jirpa.cz/kviz/
[28]
O semestrálních sportech. Vysoká škola polytechnická: Katedra sportů [online]. 2012
[cit.2012-04-12].
Dostupné
z:
https://ks.vspj.cz/vyuka-apredmety/
semestralni-sporty [29]
O sportovních kurzech. Vysoká škola polytechnická: Katedra sportů [online]. 2012
[cit.2012-04-12].
Dostupné
z:
https://ks.vspj.cz/vyuka-a-predmety/
sportovni-kurzy [30]
Pevnost Boyard. Informace: Fotogalerie [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.boyard.ic.cz/
[31]
Prázdninová škola Lipnice. Prázdninová škola Lipnice [online]. 1997-2012 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.psl.cz/index.php?submenu=3
[32]
Skládačka. E-hračky: tangram [online]. 2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.e-hracky.cz/udelej/tangram.htm
[33]
Ubytování: v ČR, Itálii, Rakousku, v Chorvatsku na Slovensku. Ubytování: rekreační středisko Trnávka [online]. ©2002–2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.ubytovani.cz/vysocina/zeliv/rekreacni-stredisko-trnavka/388/ 64
Seznam obrázků: Obrázek č. 1: Typy ubytovacích zařízení Obrázek č. 2: Kvalita ubytování Obrázek č. 3: Nedostatky ubytovacího zařízení Obrázek č. 4: Spokojenost se stravováním Obrázek č. 5: Spokojenost s harmonogramem Obrázek č. 6: Výběr sportovních aktivit Obrázek č. 7: Chybějící sporty v nabídce kurzu Obrázek č. 8: Nejoblíbenější aktivita Obrázek č. 9: Nejméně oblíbená aktivita Obrázek č. 10: Přihlašování na aktivity Obrázek č. 11: Přínos poskytnutých informací Obrázek č. 12: Užitečné poznatky ke studiu Obrázek č. 13: Pohlaví Obrázek č. 14: Počet zúčastněných vstupního kurzu Obrázek č. 15: Důvod neúčasti na vstupním kurzu Obrázek č. 16: Přínos absolvování vstupního kurzu Obrázek č. 17: Ztížený vstup do školního prostředí Obrázek č. 18: Absolvování kurzu Obrázek č. 19: Absolvování dalších kurzů Obrázek č. 20: Přínos vstupního kurzu Obrázek č. 21: Splněné očekávání kurzu Obrázek č. 22: Ulehčení vstupu do studia Obrázek č. 23: Opětovné absolvování kurzu Obrázek č. 24: Vytvořená přátelství Obrázek č. 25: Seznamovací aktivity Obrázek č. 26: Výběr sportovních aktivit Obrázek č. 27: Fyzická náročnost kurzu Obrázek č. 28: Délka vstupního kurzu Obrázek č. 29: Absolvování dalších kurzů Obrázek č. 30: Srovnání s dalším kurzem Obrázek č. 31: Prostředí kolem přehrady Obrázek č. 32: Jednotlivá stanoviště her 65
Obrázek č. 33: Mapa vzdálenosti Obrázek č. 34: Nespokojenost s harmonogramem Obrázek č. 35: Úvodní slovo hry Obrázek č. 36: Skládačky Obrázek č. 37: Míček procházející okapem Obrázek č. 38: Postup přes bažinu Obrázek č. 39: Schéma trati
Seznam tabulek: Tabulka č. 1: Sporty na VŠPJ Tabulka č. 2: Sportovní kurzy na VŠPJ Tabulka č. 3: Hodnocení ubytování na Trnávce Pozn. U tabulek a obrázků, u kterých není zdroj uveden, jsou tabulky výsledkem vlastní práce autora
Seznam příloh: A)
Dotazník pro nastupující studenty
B)
Dotazník pro stávající studenty
C)
Mapa vzdálenosti přehrady od města Jihlava
D)
Graf z dotazníku č. 1 – otázka č. 6
E)
Popis hry pro skupinu č. 1
F)
Ukázka skládaček
G)
Ukázka míčku procházející okapem
H)
Schéma postupu přes močály
I)
Schéma trati
J)
Zašifrované indicie
K)
Doplňující otázky pro získání indicií 66
PŘÍLOHY
A) Dotazník pro nastupující studenty Dotazník č. 1 Vážení respondenti, studuji obor Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a chtěla bych Vás tímto poprosit o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Výsledky dotazníkového šetření mi pomůžou zjistit případné nedostatky vstupního kurzu a podat možné návrhy na zlepšení.
1. Jak jste spokojeni s úrovní poskytovaných ubytovacích služeb? Oznámkujte jako ve škole
1. Výborný 2. Chvalitebný 3. Dobrý 4. Dostatečný 5. Nedostatečný 2. Do jakého typu ubytovacího zařízení jste byli zařazeni? 1. Hotel 2. Velká chatka 3. Malá chatka 3. Napište prosím, největší nedostatky ubytovacího zařízení.
4. Jak jste spokojeni s úrovní stravování?? Oznámkujte jako ve škole
1. Výborný 2. Chvalitebný 3. Dobrý 67
4. Dostatečný 5. Nedostatečný 5. Jste spokojeni s harmonogramem celého kurzu? □ ANO □ NE Odpovězte, pouze pokud jste v předchozí otázce odpověděli NE
6. Co Vám v harmonogramu nevyhovuje? Prosím vypište
7. Vyhovuje Vám výběr sportovních aktivit? □ ANO □ NE 8. Je nějaký sport, který byste přidali do nabídky kurzu? Prosím vypište
9. Která ze sportovních aktivit se Vám líbila nejvíce? Prosím vypište
10. Která ze sportovních aktivit se Vám líbila nejméně? Prosím vypište
11. Vyhovuje Vám přihlašování na jednotlivé aktivity? □ ANO □ NE
68
12. Myslíte si, že poskytnuté informace ohledně tvorby rozvrhu pro Vás byly přínosem? □ ANO □ NE
13. Myslíte si, že vstupní kurz Vám přinesl užitečné poznatky ke studiu? □ ANO □
NE
14. Vaše pohlaví □ Muž □ Žena
B) Dotazník pro stávající studenty Dotazník č. 2 Vážení respondenti, studuji obor Cestovní ruch na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a chtěla bych Vás tímto poprosit o vyplnění dotazníku, který je součástí mé bakalářské práce. Výsledky dotazníkového šetření mi pomůžou zjistit případné nedostatky vstupního kurzu a podat možné návrhy na zlepšení. 1. Zůčastil/a jsi se vstupního kurzu na Trnávce? □ ANO □ NE 2. Proč jsi vstupní kurz na Trnávce neabsolvoval/a ? □ Nevešel/a jsem se do kapacity kurzu □ Zdálo se mi to zbytečné □ Nevyhovoval mi termín 69
3. Myslíš si, že absolvování kurzu je pro studenty přínosné? □ Ano, seznámím se s budoucími spolužáky □ Ano, určitě, poskytují zde důležité informace ohledně studia □ Ne, kurz je zbytečný 4. Myslíš si, že jsi měl/a vstup do školního prostředí ztížený tím, že jsi neabsolvoval/a vstupní kurz na Trnávce? □ Možná, ale vše jsem zvládl/a i bez absolvování kurzu □ Ne, absolvování kurzu považuji za zbytečné □ Ano, určitě po absolvování kurzu by byly začátky studia jednodušší 5. Kdyby jsi se rozhodoval/a dnes, chtěl/a bys absolvovat vstupní kurz na Trnávce? □ ANO □ NE 6. Jaké další kurzy jsi absolvoval/a během tvého studia? Popř. jaké bys rád/a absolvoval/a? □
Lyžařský kurz
□
Taneční kurz
□
In-line kurz
□
Kurz raftingu
□
Kurz pěší turistiky
□
Aerobikový kurz
□
Outdoorový kurz
□
Vodní turistika
□
Kurz cykloturistiky
□
Kurz 70
7. Splnil vstupní kurz na Trnávce Tvé očekávání? □ ANO □ NE 8. Přidal/a bys ráda do aktivit, které jsi na kurzu absolvoval/a seznamovací aktivity? □ ANO □ NE 9. Myslíš si, že jsi měl/a snadnější vstup do studia kvůli podaným informací, které Ti byly na kurzu poskytnuty? □ Ano, ale poskytnutých informací nebylo dostatek □ Ano, poskytnuté informace byly pro mě nepostradatelné □ Ani ne, informace, které mi byly poskytnuty jsem využil/a jen z malé části □ Určitě ne, kurz byl pro mě naprosto zbytečný 10. Pokud by ses měl/a rozhodovat dnes - absolvoval/a bys kurz znovu? □ ANO □ NE 11. Vytvořil/a jsi si na Trnávce nová přátelství, které trvají doposud? □ ANO □ NE 12. Byl/a jsi spokojená s výběrem sportovních aktivit, které Ti kurz nabídl? □ Ano, výběr sportovních aktivit byl široký □ Některé aktivity z nabídky se mi nelíbily □ Nelíbila se mi žádná z nabízených aktivit
71
13. Byl pro Tebe kurz fyzicky náročný? □ ANO □ NE 14. Byla délka vstupního kurzu ( 5 dní ) pro Tebe přijatelná? □ ANO □ NE 15. Ve srovnání s dalším kurzem, který jsi absolvoval/a byla Trnávka □ Nevidím rozdíl - oba byly dobré □ Další kurz jsem ještě neabsolvovala □ Horší □ Lepší 16. Líbilo se Ti prostředí kolem přehradní nádrže Želiv, kde se vstupní kurz konal? □ Ano, prostředí bylo krásné - pro konání kurzu ideální □ Prostředí bylo pěkné, ale pro konání kurzu nebylo dostačující □ Ne, prostředí bylo příšerné 17. Co se Vám na místě, kde byl vstupní kurz konán nelíbilo? Prosím vypište
72
C) Mapa vzdálenosti přehrady od města Jihlava [24]
Obrázek č. 33: Mapa vzdálenosti
D) Graf z dotazníku č. 1 – otázka č. 6:
Obrázek č. 34: Nespokojenost s harmonogramem
73
E) Zadání hry Pevnosti Boyard : [30] Ocitáte se v hradu Pevnosti Boyadr. Jediným východiskem, jak se z toho hradu dostat a tím se i přiblížit k získání Vašeho prvního zápočtu jsou úkoly, které musíte splnit. Za jednotlivé úkoly, které dokážete pokořit do požadovaného časového limitu jsou ohodnoceny klíčem, který získáte od vedoucího stanoviště. Celkem můžete získat 5 klíčů. Samozřejmě se také může stát, že požadovaný počet klíčů nezískáte, protože úkoly, které budete na jednotlivých stanovištích plnit, jsou občas časově těžce zvládnutelné. Pokud nějaký úkol nesplníte, nezoufejte a pokračujte dále tam, kam Vás vedoucí stanoviště navede. Po projití všech stanovišť půjdete za otcem, který Vám za Vámi nasbíraný počet klíčů předá příslušný počet indicií, tedy souřadnic, které Vám dopomohou získat hlavní hledané slovo. Pokud Vám idicie, které jste získali nebudou stačit k rozluštění hesla, dostanete od otce hádanky, které Vám umožní získat další klíče a tím i indicie k dokončení úkolu. Slovo, které se skrývá pod indicií má vždy souvislost s tajenkou. Pod tímto textem vidíte souřadnice čísel s písmeny. Pod indiciemi se schovávají souřadnice, ze kterých vyluštíte Vámi hledanou idícii. Až si budete jisti hledaným slovem, dojdete za Boyardem, kterému svoji tajenku řeknete. Pokud bude správná, dostanete od něj razítko, které Vám dopomůže k získání svého prvního zápočtu.
Nápověda: AD = G
Obrázek č. 35: Úvodní slovo hry
74
F) Předlohy skládačky: [32]
Obrázek č. 36: Skládačky
75
G) Ukázka míčku procházející rourou
Obrázek č. 37: Míček procházející okapem
76
H) Schéma postupu přes močály
START
bod č. 1
bod č. 5
bod č. 2
bod č. 6
CÍL Obrázek č. 38: Postupu přes bažinu
77
I) Schéma trati
START
Konec trasy
Obrázek č. 39: Schéma trati
78
J) Zašifrované indicie
Autobus – doprava, řidič, zájezd, zastávka, student Brusle – zima, kolečko, projížďka, rychlost, hokej Brýle – potápěč, četba, oči, dálka, čočka, Hlava – vlasy, stát, rodina, mysl, mozek Ježek - vlasy, jablko, klec, Jaroslav, Stínadla Koberec – Persie, podlaha, páska, Aladin, Trend Konev – voda, záhon, cedník, mléko, závlaha Mrazík – berla, zima, pohádka, Vánoce, ořech Noha – stůl, houba, chůze, protéza, berla Sestra – pokrevní, podoba, láska, zdravotní, řád Síť - elektrika, houpačka, volejbal, ryba, pavouk Srdce – mince, život, král, láska, Lípa Večerníček – kolo, noviny, Amálka, čepice, dítě Věž - zvon, šikmý, Praha, kostel, šachy Vlna – moře, kulma, pletení, rádio, ovce
79
K) Otázky pro doplnění indicií [26], [27]
Ve stáji jsou lidé a koně. Celkem je zde 22 hlav a 72 nohou. Kolik koňů a kolik lidí je ve stáji? Odpověď: Ve stáji je 14 koní a 8 lidí. Hledej v textu známé české přísloví: Poklesu produktivity práce na nulu projeví se totální nedostatek kruhového pečiva, působícího obezitu obyvatelstva. Odpověď: Bez práce nejsou koláče. Hledej v textu známé české přísloví: Číslo, jímž můžeš vyjádřit svou lingvistickou potenci, se rovná číslu, jímž znásobuješ své vlastní ego. Odpověď: Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem. Kdo zkonstruoval Obloukovou lampu? Odpověď: František Křižík. Jsem zboží, můžeš mě použít, jen pokud jsem plná. Přesto jsem plná děr. Ke své práci potřebuji vodu. Odpověď: Kdo jsem? Mycí houba. Umí slon skákat? Odpověď: Ne. Řekni pět dnů v týdnu, aniž bys vyslovil jejich jména. Odpověď: Pět dní v týdnu. Arnold Schwarzeneger to má dlouhé. David Rath to má krátké. Madonna to nemá vůbec. Papež to má, ale nepoužívá to. Co je to? Odpověď: Příjmení.
80
