VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza nabídky animačních programů v aquaparcích a vybraných plaveckých bazénech bakalářská práce
Autor: Hana Váhalová Vedoucí práce: Mgr. Pavla Erbenová Jihlava 2010
Anotace Tato práce je zaměřena na nabídku animačních programů v aquaparcích a vybraných plaveckých bazénech z pohledu jejich provozovatelů. V teoretické části je popsán pojem volný čas, jeho historie a funkce. Její následující část je věnována animacímm, jejímu typům a personálnímu zabezpečení animací. V praktické části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v aquaparcích a plaveckých bazénech krajských měst v České Republice
Klíčová slova Volný čas, animace, vodní animace, aquapark
Annotation This work is aimed on offer of active guest relations show in water parks and selected swimming pools from the perspective of ther operators. In the theoretical part is described a definition of leisure time, its history and function. Its following part is devoted to active guest relations, their types and staffing. In practical part are worked out results of questionnaire investigate realized on water parks and swimming pools in regional cities of Czech Republic.
Key words The leisure time, active guest relations, water active guest relations, water parks
Děkuji vedoucí práce Mgr. Pavle Erbenové za její vedení, přípomínky, cenné rady, trpělivost a ochotu, se kterou se mi věnovala při psaní této práce. Zároveň děkuji svému příteli, celé rodině a všem známý za podporu a pomoc při tvorbě této práce.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 18. května 2010 ..................................................... Podpis
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................... 6 1.1 Cíl a metoda výzkumu................................................................................................ 7 2 Teoretická část.................................................................................................................... 9 2.1 Volný čas .................................................................................................................... 9 2.1.1 Historie volného času ....................................................................................... 10 2.1.2 Funkce volného času ........................................................................................ 11 2.1.3 Způsoby trávení volného času .......................................................................... 12 2.1.4 Organizace volného času .................................................................................. 14 2.2 Animace.................................................................................................................... 16 2.2.1 Definice animace .............................................................................................. 16 2.2.2 Vznik a vývoj animačních služeb..................................................................... 17 2.2.2.1 Klubový cestovní ruch.................................................................................. 17 2.2.3 Cíl animace....................................................................................................... 18 2.2.4 Personální zabezpečení animace ...................................................................... 19 2.2.4.1 Role animátora.............................................................................................. 19 2.2.4.2 Osobnostní profil animátora ......................................................................... 21 2.2.4.3 Pracovní profil animátora ............................................................................. 22 2.2.4.4 Typy animátorů ............................................................................................ 23 2.2.4.5 Animační týmy ............................................................................................. 24 2.2.5 Základní typy animací ...................................................................................... 24 2.3 Vodní animace.......................................................................................................... 26 3 Praktická část.................................................................................................................... 28 3.1 Zkoumaný soubor..................................................................................................... 28 3.2 Vyhodnocení dotazníků............................................................................................ 30 3.2.1 Aquaparky a plavecké bazény s nabídkou animačních programů.................... 33 3.2.2 Aquaparky a plavecké bazény bez nabídky animačních programů.................. 39 3.3 Shrnutí ...................................................................................................................... 43 4 Závěr................................................................................................................................. 45 Použitá literatura:.................................................................................................................. 46 Internetové zdroje:................................................................................................................ 46 Přílohy: ................................................................................................................................. 47
5
1 Úvod Předkládaná bakalářská práce se zabývá současnou nabídkou animačních programů v aquaparcích a plaveckých bazénech v České Republice. Nabídka animačních programů je posuzována z pohledu provozovatelů aquaparků a plaveckých bazénů. V dnešní době je většina lidí velmi pracovně vytížená a mnoho volného času jim nezbývá. Pasivní odpočinek je proto pořád dosti rozšířenou formou trávení volného času. Na druhé straně stále přibývá množství lidí, kteří dávají přednost aktivnímu odpočinku na úkor pasivního. Díky tomu se zvyšuje důraz kladený na kvalitu a rozsah nabídky možností aktivního vyžití. Mezi způsoby aktivního trávení volného času rozhodně patří animační programy, které pro své návštěvníky pořádají různá sportovní či kulturní zařízení. Jejich cílem je nabídnout lidem aktivní odpočinek plný zábavy, možnost získání nových zkušeností a také jim umožnit navázat kontakt v rámci společnosti. Inspirací při výběru tohoto tématu mi byl volitelný předmět animace v cestovním ruchu, který jsem v rámci svého studia na Vysoké škole Polytechnické Jihlava absolvovala. Stejně tak výběr tématu ovlivnil můj kladný vztah k vodě, plavání a veškeré s tím spojené zábavě. Z hlediska formálního uspořádání je práce rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá volným časem a animacemi, kterým je převážně věnována. Jednotlivé podkapitoly jsou v obou případech zaměřeny na definici obou pojmů, jejich historii, funkci a cíle. Součástí kapitoly věnované animacím je důležitá podkapitola, která se zabýva výhradně vodními animacemi a jejich náležitostmi. Praktická část se věnuje menšímu výzkumnému šetření, které bylo provedeno mezi aquaparky a vybranými plaveckými bazény v České Republice. Je zde definován zkoumaný soubor. Součástí je také podrobné vyhodnocení celého šetření včetně grafického znázornění zjištěných výsledků.
6
1.1
Cíl a metoda výzkumu
Hlavním cílem výzkumu bylo zmapovat nabídku animačních programů v krytých aquaparcích a plaveckých bazénech krajských měst na území České Republiky. Nabídka byla zkoumána z pohledu provozovatelů aquaparků a plaveckých bazénů. Základní otázkou, na kterou by měl výzkum poskytnout odpověď, je: • Nabízí aquaparky a plavecké bazény animační programy? Současně je cílem šetření zohlednit jak kladnou tak zápornou odpověď. Od té se následně odvíjí několik dalších otázek, na které by měl výzkum odpovědět. V případě kladné odpovědi je zásadní: • Jaké animační programy střediska nabízí? • Komu jsou tyto animační programy určeny? Odpovíli-li zkoumané zařízení záporně, je důležité jestli: • Má středisko zájem tuto situaci změnit? Jako metodu výzkumu jsem zvolila dotazník. Vzhledem k počtu vybraných aquaparků a plaveckých bazénů a jejich rozmístění po celé České Republice by pro mě bylo velmi finančně náročné každé středisko navštívit a osobně s provozními či řediteli vyplnit dotazník. Jednotlivá střediska jsem se proto rozhodla oslovit elektronicky. Tomu byla přizpůsobena i forma dotazníku. Za účelem co nejjednoduššího odpovídání a co nejkratší doby potřebné k vyplnění dotazníku jsem zvolila elektronický dotazník. Tyto kritéria jsem si při tvorbě dotazníku zvolila s ohledem na osoby, kterým byl dotazník adresován. Jedná se většinou o osoby středního a vyššího managementu, které jsou velmi pracovně vytížené. Kdyby byl dotazník příliš dlouhý a jeho vyplnění by pro ně znamenalo zbytečný čas na úkor jejich vlastní práce, riskovala bych, že vyplňování předčasně ukončí a já bych v rámci výzkumu přišla o respondenta. Elektronický dotazník jsem vytvořila přímo na internetových stránkách společnosti, která zprostředkovává on-line výzkumy. Dotazníková služba Vyplňto.cz pomáhá realizovat internetové průzkumy, které se týkají různých společenských témat, událostí, produktů nebo služeb a zároveň vede databáze průzkumů již provedených. Svůj vlastní dotazník si zde může vytvořit kdokoli. Tvorba dotazníku je zdarma, můžete si však
7
zvolit i placenou službu Premium, která nabízí funkce jako skrytí reklamy nebo změnu designu dotazníku. V rámci tvorby dotazníku si můžete zvolit, zda bude dotazník veřejný respektive přistupný všem na interntových stránkách Vyplňto.cz nebo neveřejný, kdy odkaz na dotazník nebude zveřejněn a o respondenty se musí postarat sám tvůrce dotazníku. Vybraným plaveckým bazénům a aquaparkům, byl na emailovou adresu zaslán průvodní dopis, který jsem se snažila formulovat tak, aby jim bylo nejen jasné, proč jsem je oslovila, ale i aby měli zájem dotazník vyplnit. Součástí dopisu byl i odkaz na internetovou adresu, přes kterou se dostali k dotazníku a během pár minut ho mohli vyplnit. Forma dotazníku ovlivnila i typy otázek, které byly v dotazníku použity. Jednalo se především o otázky uzavřené a škálové, ve kterých mohli respondenti vybírat až z osmi možných variant.
8
2 Teoretická část 2.1
Volný čas
Volný čas je velice široký pojem. Stanovit přesnou definici je proto velmi obtížné. Každá vědní disciplína nebo okruh pohlíží na volný čas z hlediska svého oboru – ekonomika, psychologie, pedagogika. To se samozřejmě odráží v rozmanitosti pohledů a definicích volného času. Můžeme říct, že: „Volný čas je součástí lidského života, která je ovlivňována charakterem pracovní činnosti. Je to čas, v němž se člověk svobodně rozhoduje a vykonává takové činnosti, které mu přinášejí potěšení, zábavu, odpočinek, které více či méně rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, případně tvořivé síly.“ (Orieška, 1999). Volný čas můžeme také chápat jako opak nutné práce a povinností. Z tohoto pohledu se na něj dívá i Slepičková (2005), která ho považuje za čas, ve kterém nemáme žádné povinnosti vůči sobě ani ostatním lidem a věnujeme se pouze takovým činnostem, které nás baví, přináší nám radost a hlavně jsme se pro ně sami rozhodli. Podobný pohled na volný čas mají i Pásková a Zelenka (2002), kteří jej definují jako: „Čas, v němž člověk nevykonává činnosti pod tlakem pracovních závazků či z nutnosti zachování svého biofyziologického či rodinného systému. Často je charakterizován svobodnou volbou a očekáváním příjemných prožitků. Spojují je následující funkce: rekreační, zábavní, sociální kontakty, rozvoj vlastní osobnosti i psychická a fyzická regenerace.“ Pásková a Zelenka (2002) , kteří navíc upozorňují, že do volného času nepatří např. čas strávený domácími pracemi, hygienou či třeba nutnou cestou do práce nebo na nákup. Vážanský (2001) rozdělil pojem volný čas do dvou hlavních směrů. Jedná se o pozitivní a negativní chápání volného času. Jako negativní chápání volného času vidí: „zbývající dobu celkového denního průběhu, která zůstala po studijně nebo pracovně podmíněném čase, úkolech v domácnosti a po uspokojení základních fyziologických potřeb.“ V pozitivním chápání charakterizuje volný čas jako: „volně disponibilní časový prostor, v němž by volný čas mohl pro jedince znamenat svobodu. Je také dobou, v níž se individuum může nezávisle na jakýchkoli povinnostech výhradně svobodně realizovat a dělat to či ono, k čemu jej nikdo nenutí a k čemu také není podvědomě nucen.“ 9
Asi nejvýstižnější je definice, ktérá pohlíží na volný čas jako na čas: „v němž člověk svobodně volí a dělá takové činnosti, které mu přinášejí radost, potěšení, zábavu, odpočinek, které obnovují a rozvíjejí jeho tělesné a duševní schopnosti, popř. i tvůrčí schopnosti. Je to čas, kdy člověk dělá činnost svobodně a dobrovolně pro sebe nebo pro druhé z vnitřního přesvědčení“ (Němec, 2002). Obecně můžeme pod pojem volný čas zahrnout: odpočinek, zábavu, zájmovou činnost, rekreaci, dobrovolné vzdělávání a dobrovolnou společensky prospěšnou činnost.
2.1.1
Historie volného času
Ohlédneme-li se zpět do historie, zjístíme, že lidstvo se ve volném čase vždy nějákým způsobem bavilo. Můžeme říci, že historie volného času a rekreace sahá velmi daleko. Už ve starověkém Řimě měli Coloseum, kde sledovali různé závody a souboje gladiátorů. Stějně jako Řekové měli amfiteátr, kam chodili sledovat dramata a komedie. V dobách středověku byl život pro většinu lidí těžký. Velký důraz byl kladen na práci a volného času moc nezbývalo. Důležitou roli v té době zastávala církev, která mnoho forem zábavy zakazovala. Zábavu si mohli dovolit spíše lidé z vyšších vrstev většinou v podobě loveckých turnajů nebo rytířských klání. Pojem volný čas a rekreace se poprvé objevují na konci devatenáctého století v tehdy viktoriánské Británii. V původních továrnách lidé pracovali často až osmnáct hodin děnně a volno měli pouze v neděli. S příchodem průmyslové revoluce, výkonějšími stroji a vznikem odborů se snížil počet pracovních hodin za den. Průmyslníci si tak mohli dovolit dát svým zaměstnancům volno v sobotu i v neděli. Díky železniční dopravě, která byla v té době spolehlivá i cenově dostupná mohli pracovníci z měst ve dnech volna cestovat. Tento trend se rychle rozšířil do průmyslových zemí Evropy a Severní Ameriky. Vzniká nový pohled na práci a volný čas. Zaměstnanci začínají investovat své mzdy i do volnočasových aktivit. Díky čemuž v industrializovaných národech vzniká moderní zábavní průmysl, ke kterému můžeme zařadit i začátek filmového průmyslu. Na počátku dvacátého století pracovníci požadovali zkrácení pracovní doby, placenou dovolenou a volné víkendy. Díky tomu se fond volného času pracujících lidí ve vyspělých průmyslových zemí značně zvětšil. Práce a volný čas jsou čím dál více striktně oddělovány. Volný čas a rekreace se stávají důležitými aspekty moderního života. (Pearson, 2010)
10
2.1.2
Funkce volného času
Funkce volného času hrají velkou roli při výkladu tohoto pojmu. Pomáhají nám uvědomit si důležitost volného času v našem životě. Tyto funkce vymezuje například Opachowski a Sue, které převzal Hofbauer (2004): „Opaschowski uvádí následující funkce volného času: • rekreace (zotavení a uvolnění) • kompenzace (odstraňování zklamání a frustrací) • výchova a další vzdělávání (učení o svobodě a ve svobodě, sociální učení) • kontemplace (hledání smyslu života a jeho duchovní výstavby) • komunikace (sociální kontakty a partnerství) • participace (angažování se na vývoji společnosti) • integrace (stabilizace života rodiny a vrůstání do společenských organismů) • enkulturace (kulturní rozvoj sebe sama, kreativita v umění, sportu, technických a dalších činnostech) Sue uvádí zase tyto funkce: • psychologická (uvolnění, zábava, rozvoj) • sociální (socializaci, symbolickou příslušnost k některé sociální skupině) - zahrnuje socializaci v různých sociálních prostředích včetně rodiny a sdružování, symbolická příslušnost vyjadřuje vztah ke skupině a obsahuje potvrzení vlastní osobnosti a sociální uznání • terapeutická - zahrnuje hledisko zdravotní, smyslový rozvoj, prevenci chorob, zdravý životní styl • ekonomická (pozitivní vliv na uplatnění člověka v profesní činnosti, výdaje účastníků vynakládané na aktivity volného času, pojetí volného času jako prožívání, anebo spotřeby vedoucí k odcizení)“
Jedním z aspektů definování funkcí volného času je společenské hledisko, podle kterého Slepičková (2005) rozděluje funkce následovně: • „Instrumentální funkce – počátky 19. století přinášejí změny stylu řízení práce v průmyslové výrobě a vzhledem k vysoké produktivitě práce i nutnost zajistit
11
dělníkům dostatek regenerace sil. Práce je lépe strukturovaná a organizovaná a obdobně se přistupuje i k volnému času. Člověk by měl mít možnost si po práci odpočinout, zregenerovat síly a upevnit své zdraví. • Humanizační funkce – shrnuje výchovné, vzdělávací a socializační možnosti volnéhu času. Kultivace ducha a těla se prolíná volným časem ve všech etapách historického vývoje společnosti. Volný čas pomáhá uchovat kulturní dědictví každé populace prostřednictvím lidových zvyků a slavností. Během trávení volného času se zařazujeme do jiných skupin, což poskytuje prostor pro socializaci, učení se normám a rolím. • Zábavná funkce – úzce se váže k sociálně psychologickým a psychologickým aspektům volného času. Volný čas dává prostor pro věnování se osobním zájmům a zálibám, jejich naplnění navozuje pocity příjemného prožitku. Radost požitek zábava jsou základem nosnýcj znaků volného času.“
2.1.3
Způsoby trávení volného času
Činnosti, kterými se lidé ve svém volném čase zabývají, můžeme členit mnoha způsoby na základě různých aspektů. Obecně tyto aktivity můžeme rozdělit na aktivní a pasivní. „Aktivní formy trávení volného času můžeme rozdělit takto: 1. Manuální činnosti Jedná se o formování přírodních materiálů pro užitek i pro vlastní potěšení. Projevuje se jako činnost řemeslnická a zahrádkářství. Manuální činnost je také obsažena v domácím kutilství. Tato činnost ve volném čase může být realizována i pro dodatečný příjem. 2. Fyzické činnosti Do těchto činností spadá sportování, tělovýchova a všechny druhy činností uskutečněných v přírodě – procházky, táboření, turistika, cestování. 3. Kulturní činnosti Do této oblasti aktivit ve volném čase patří četba, návštěva divadla, kina, výstav, poslech hudby, hra na hudební nástroje. Tyto činnosti vyvolávají v člověku fantazii, obrazotvornost, estetícké cítění. 4. Intelektuální činnosti Tato činnost je zaměřena na dobrovolné prohlubování svách znalostí a zdokonalování svých dovedností, které vedou k rozvoji osobnosti. Patří sem četba novin a odborných časopisů, vědecké literatury, sebevzdělávání v soukromé nebo organizované formě. 12
5. Sociální činnosti Tato činnost je naplněna sociálními vztahy – rozmluvy a besedování s přáteli, příbuznými, nebo v různých organizacích. Mnoho lidí navštěvuje přátele, kluby, tráví čas v kavárnách. Toto sdružování má sociálně adaptační význam. Člověka velmi ovlivňuje sociální činnost v rámci rodinného kruhu. Charakter volného času mají vycházky a hraní s dětmi, společenské hry v rámci rodiny, besedování, přijímání návštěv.“ (Fišerová, 2008) Pasivní trávení volného času můžeme definovat jako způsob trávení volného času, ve kterém člověk nevyvíjí žádné fyzicky nebo psychicky náročné činnosti. Jedná se většinou o čas, který trávíme doma. Pasivní způsob trávení volného času slouží hlavně k odpočinku, který je velmi důležitý pro duševní zdraví. Většina aktivit je však převážně sedavá a tudíž i málo přínosná pro fyzické zdraví. Z tohoto důvodu by měla být doba strávená pasivním odpočinkem v rovnováze s aktivním trávením volného času. V ideálním případě by aktivní trávení volného času mělo převažovat nad pasivním. Mezi aktivity, které spadají do kategorie pasivního trávení volného času, můžeme zařadit: •
sledování televize, DVD
•
„serfování“ po internetu, počítačové hry
•
poslech rádia, hudby
•
hrací karty, stolní hry
•
hazardní hry (výherní automaty)
•
nicnedělání, lenošení
Zajímavé rozlišení volnočasových aktivit nabízí Sak (2000). Volnočasové aktivity dělí podle jejich zaměření na: •
kulturně orientované (návštěva divadel a koncertů, četba knih, výtvarná činnost)
•
sportovně zaměřené (aktivní a pasivní sport, domácí práce, počítačové hry)
•
extrovertní (návštěva kaváren a restaurací, schůzky s partnerem, diskotéky)
•
introvertně konzumní (poslech hudby, sledování televize, nudění se)
•
manuální (kutilství, chov zvířat)
13
Dalším zajímavým typem je klasifikace dle frekvence aktivit v závislosti na věku. Sak (2000) dále rozlišuje aktivity, které: •
s věkem rostou (četba novin a časopisů, poslech hudby, ruční práce)
•
s věkem klesají (turistika, hry, studium, chov zvířat, výtvarné aktivity)
•
do určitého věku rostou a pak klesají (návštěva kin, schůzky s partnerem,
diskotéky) •
do určitého věku klesají a pak rostou (domácí práce, četba knih)
2.1.4
Organizace volného času
Obecně můžeme trávení volného času rozdělit do dvou rovin: •
Spontánní
•
Organizované
Při spontánních volnočasových aktivitách si sami vybíráme činnosti, kterými se chceme zabývat. Zároveň volíme i způsob jakým činnost realizovat. Spontánní aktivity můžeme provozovat na otevřených hřištích a sportovištích, ve volné přírodě nebo třeba v čítárnách a knihovnách. S nabídkou organizovyných volnočasových aktivit přichází různé formální organizace. Mezi tyto organizace můžeme zařadit například domy dětí a mládeže, sportovní kluby, fitness centra, základní umělecké školy nebo také cestovní kanceláře. U organizovaných volnočasových aktivit si volíme sami jestli se jich zúčastníme, ovšem na základě jejich pevné nabídky. Podle Fišerové (2008) můžeme organizaci volnočasových aktivit rozdělit do těchto skupin: •
Spontánní činnost
•
Zájmová – příležitostná činnost
•
Pravidelná činnost
Mezi činnosti pravidelného chrakteru řadíme aktivity, které vykonáváme v různých zájmových kroužcích či kurzech. Tyto činnosti jsou organizovány v pravidelných intervalech (jednou nebo několikrát týdně). Zájmové činnosti příležitostné nejsou organizovány jako trvalé či pravidelně se opakující akce nebo činnosti. Aktivity spadající do této kategorie jsou určeny širokému spektru zájemců. Patří sem např. cykly 14
přednášek, divadelní představení, koncerty, sportovní turnaje a závody, exkurze, výlety, zájezdy a turistické aktivity. „ Mezi hlavní a typické organizované aktivity volného času patří rekreace a cestovní ruch. Účastník cestovního ruchu si vybírá takové produkty cestovního ruchu, které uspokojí jeho potřeby a požadavky, za účelem splnění svých snů a tužeb. Přichází za zážitkem, poznáním a oddechem. Účastník cstovního ruchu chce zapomenout na každodenní starosti, vysadit z běžného rytmu života, změnit prožitek toku času. Prostředkem ke splnění uvedených očekávání je nabídka produktů cestovníh ruchu.“ (Fišerová, 2008)
15
2.2
Animace
V současné době řadíme pojem animace do odborné terminologie týkající se volného času a činností, které jsou v rámci něj uskutečňovány. Většina lidí si však animace spojuje spíš s oblastí filmu nebo informačních technologií. I pro mnoho pracovníků cestovního ruchu je stále málo známým či dokonce neznámým pojmem. Obecně si tedy pod pojmem animace můžeme představit činnosti, které mají za úkol povzbudit nás k zábavě, k hrám, k nenucenému poznávání, k tělesnému pohybu a v neposlední řadě ke zdravému životnímu stylu. Jedná se o novodobý způsob organizace volného času, který stal součástí nabídky turistických středisek a hotelových komplexů, sportovních a rekreačních středisek, zábavních parků či lázní. Podle Oriešky (1999) zdomácněl pojem animace převážně v zemích u Středozemního moře. Důvodem je významná hospodářská funkce cestovního ruchu, jehož součástí jsou i animační činnosti. Podle něj se stal pojem animace „evropským“ synonymem činností volného času včetně cestovního ruchu.
2.2.1
Definice animace
Je třeba zdůraznit, že zatím neexistuje jedna všeobecně platná definice. Každý autor definuje animace z trochu odlišného pohledu. Poprvé se vysvětlení pojmu animace objevilo v encyklopediích v osmdesátých letech. Stalo se tak na základě konference v Oslu, kde UNESCO přijalo definici socio-kulturní animace. Podstatu animace by měl být zájem o člověka a činnost, z které má užitek a zároveň zážitek. „Animací (z lat. anima = duše) se rozumí oživení, animovat znamená rozveselovat, bavit, povzbuzovat, resp. aktivně využívat volný čas nebo organizovat a aktivně vykonávat některé činnosti. Nabídka animačních činností se tvoří s úmyslem obohatit pobyt během dovolené, má vést k povzbuzení, k zábavě, dobré náladě.“ (Orieška, 1999) „Animace je tvorba pobytu/ dovolené bohaté na změny a příležitosti přinášející intenzivní zážitky, zábavu, radost a poučení z atraktivit a akcí, v rámci kterých jsou cíleně vytvářeny podněty a výzvy k vlastní aktvitě, k společným činnostem a komunikaci, v zájmu tělesného, duševního a společenského rozvoje a užitku hostů.“ (Ďuriček, Černák, Obodynski, 2001)
16
Podle výkladového slovníku cestovního ruchu (2002) je animace organizování a stimulace zábavy návštěvníků či klientů hotelu, rekreačního centra nebo cestujících např. během okružní plavby. „Animace je podnětem a výzvou ke společné činnosti a chování během volného času a dovolené. Představuje tu část cestovního ruchu, která má zabezpečit dovolenou bohatou na dojmy a zážitky. Animaci je možno definovat i jako stimulování těla, mysli a účasti na společných akcích. Pokud tyto stimuly přicházejí od lidí (animátorů), hovoříme o personální (primární) animaci. Sekundární je animace tiskem nebo využitím jiných médií.“ (Orieška, 1999)
2.2.2
Vznik a vývoj animačních služeb
Podle Oriešky (1999) je historie animací spjata s rozvojem společenských činností ve Francii ve třicátých letech. Ve spolcích určených mládeži vznikaly první představy o významu účasti mládeže na společenských činnostech ve volném čase. S tím úzce souvisí vzik „Domů mládeže a kultury“ ve čtyřicátých letech. Na počátku padesátých let došlo v důsledku industrializace k mnoha společenským změnám, jejichž důsledkem byly i změny v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Součástí těchto změn byl i vznik klubového cestovního ruchu, který se významně podílel na vzniku animací. 2.2.2.1
Klubový cestovní ruch
Počátky klubového cestovního ruchu sahají až do padesátých let dvacátého století. Obecně je hlavním cílem klubového cestovního ruchu nabídnout svým návštěvníkům únik z jejich každodenního hektického života a zbavit je stresu a to za pomoci široké nabídky služeb. V našich podmínkách je klubový cestovní ruch málo známý, přesto je důležité znát aspoň jeho stručnou charakteristiku. „Základem klubového cestovního ruchu je myšlenka nabízet produkt za cenu, která zahrnuje nejen ubytovací a stravovací služby, ale také širokou škálu doplňkových služeb, včetně možností vykonávat různé animační činnosti. Jde o cestovní ruch, který se spojuje s pobytem hostů v klubových zařízeních – v klubech (klubových osadách nebo klubových hotelech). Kluby jsou lokalizovány v atraktivních, často až exkluzivních střediscích cestovního ruchu u moře nebo na horách.“ (Orieška, 1999)
17
První Klub Mediterranée (MED) založil Belgičan Gérard Blitz na ostrově Mallorka roku 1950. Šlo o stanový tábor, jehož účelem bylo nabídnou nový prostor pro rozvoj kontaktů v nenucené atmosféře, bez stresu a v přírodním prostředí. O pár let později konkrétně roku 1954 se zapojil do podnikání s Klubem MED Gilbert Trigano, který v Řecku nechal postavit chatovou osadu v polynéském stylu. V současnosti je Klub Mediterranée největším organizátorem klubové dovolené na světě. Centrála klubu se nachází v Paříži. Charakteristickým znakem a zároveň i jedním z důvodů úspěchu Klubu MED je fakt, že většina zaměstnanců působí i jako animátoři. Každý z těchto zaměstnanců má přesně vymezenou náplň práce, ale zároveň se podílí i na přípravě animací pro hosty. Společně touto činností pomáhají k vytváření společné klubové kultury. Díky jazykové bariéře, která bránila Němcům v účasti na klubové dovolené v Klubu Mediterranée, vznikl roku 1970 německý Robinson Club. Jako prví jeho zařízení byl otevřen klub Fuerteventura v hotelu Jandia Playa na Kanárských ostrovech. V současné době vlastní Robinson Club největší německý touroperátor Touristik Union International (TUI). Pod Robinson Club spadá téměř třicet zařízení. Jeho centrála se nachází v Hannoveru. Rozdílem oproti Klubu MED komfortnější ubytování dražší druhy sportů. Roku 1972 vznikl v Itálii klub Valtur, který se isnpiroval myšlenkou klubové dovolené od Klubu Mediterranée. Od ostatních klubů se lišil hlavně tématicky. Jeho hlavním heslem je romantika. Klub Valtur nabízí svým hostům zajštění romantické dovolené v oblasti Středozemního moře, na ostrově Mauricius, v Maroku a v Alpách. Zároveň vybudoval dětské kluby, ktré jsou rozděleny do jednotlivách kategorií podle věku a potřeb dítěte.
2.2.3
Cíl animace
Mezi hlavní cíle animace patří uspokojení požadavků, povzbuzení k aktivnímu trávení volného času, rozšíření kontaktů, podporu vzájemné komunikace, radost, zábava a příjemné zážitky. K cílům animace řadíme i tvorbu dovolené bohaté na zážitky a snahu o zintenzivnění jejího prožitku. Můžeme také říct, že: „Cílem animace je zprostředkovat silný zážitek ze zajímavé činnosti ve společnoti příjemných lidí. Tento zážitek funguje jako model, vzor a měl by
18
vést k aktivnímu prožívání volného času. Významnou roli pro splnění úkolu animace sehrává organizace volného času, vytváření programů a nových forem volnočasových aktivit, zajištění kvalitních animátorů a materiálně technických podmínek. Podle německé firmy Animation consult (Institut pro animaci a rozvoj komunikace) je animace v cestovním ruchu servis s centrálními službami, jejichž cílem je spokojený host.“ (Fišerová, 2008)
2.2.4
Personální zabezpečení animace
Základní podmínkou pro zabezpečení animačních činností je kvalitní personál. V případě animací mluvíme o animátorech. Jedná se o specialisty na práci s lidmi ve volném čase. „Animátor (anglicky animateur) je osoba, která je odpovědná za plánování a organizování sociálních, kulturních, sportovních a dalších aktivit volného času a za stimulaci cestujících zúčastnit se jich, a to v hotelu, turistické destinaci, na výletní lodi.“ (Pásková, Zelenka, 2002) S cílem usnadnit komunikaci mezi odborníky vydala Evropská unie normu pro služby cestovního ruchu. Roku 2004 byla vydána Českým normalizačním institutem jeji česká verze jako ČSN EN 13809 Služby cestovního ruchu. Evropská norma definuje profesi animátora jako koordinátora nebo-li fyzickou osobu, která odpovídá za plánování volného času a zároveň dohlíží na programy v rámci volného času včetně sportovních programů. Podle normy by měl animátor mluvit jazykem, kterému bude rozumět většina cestujících. Jeho úkolem je povzbudit cestující k účasti na těchto programech. 2.2.4.1
Role animátora
Vseobecně je profese animátora spojována s kulturou volného času. „Od ní se odvýjí tři základní role animátora: 1. Role propagátora aktivního životního stylu •
Je to člověk nesoucí ideu výchovy společnosti ke kultuře, zdraví a psycho/tělesné
kondici, které se snaží zpopularizovat ve svém prostředí a v práci. 2. Role iniciátora prorekreačních postojů
19
•
Člověk, který se snaží změnit stav společenského vědomí v oblasti volného času
a rekreace. Od pasivity a konzumnosti k aktivitě a smysluplnosti jeho vyplňování. •
Člověk, který sám nebo s pomocí jiných přináší do života společnosti návyky
aktivního životního stylu, formuje a kultivuje prorekreační postoje lidí. •
Člověk, který prakticky přivádí lidi k rekreačním aktivitám, které povzbuzují
a rozvíjejí jejich potřeby v této oblasti.
20
3. Role organizátora aktivit volného času •
Člověk, který organizuje skupiny lidí, kteří tráví volný čas společensky
přijatelným a individuálně užitečným způsobem. •
Člověk, který organizuje akce, připravuje objekty a potřebný materiál.
•
Člověk, který tvoří program akcí a je v bezprostředním kontaktu s účastníky.
•
Člověk, který je pro účastníka partnerem, poskytuje mu pomoc, inspiruje ho a
povzbuzuje.“ (Ďuriček, Černák, Obodynski, 2001) Vyhovět uvedeným rolím není vůbec jednoduché, aby je bylo možné naplnit, měl by animátor dodržovat určité pracovní zásady a metody. Měl by mít potřebné vzdělání, manažerské schopnosti a umělecké nadání. Hlavně by však měl mít pozitivní vztah k lidem. 2.2.4.2
Osobnostní profil animátora
Práce animátora je velmi odpovědná a mnohostranná činnost. Vyžaduje množství času, kreativitu a odpovídající schopnosti, které animátorovi pomáhají dosáhnout profesiální úrovně. Mezi základní osobnostní vlastnosti a schopnosti animátora patří: •
„vzdělání a všeobecný přehled
•
důvěryhodnost
•
fyzické předpoklady (příjemný vzhled, dobrá kondice)
•
duševní kvality (umění komunikace, ovládání emocí, tolerance)
•
společenské charizma (zábavný, družný, kultivovaný)
•
schopnost řídit lidi (rozhodnost, umění dělat kompromisy, schopnost řešit
komplikované situace)“ (Ďuriček, Černák, Obodynski, 2001)
21
2.2.4.3
Pracovní profil animátora
Pracovní profil animátora volného času přímo ovlivňuje jeho náplň práce. Ta může mít různá specifika, která vyplývají z druhu vykonávané animace, střediska, ve kterém je poskytována či na počtu animátorů ve středisku. Je skoro nemožné zohlednit všechny odlišnosti, ale obecně můžeme říct, že: •
„Profesionální animátor by měl mít rozhled a měl by to být nezávislý mladý
člověk, schopný opustit svůj domov na dlouhý čas a žít v novém prostředí. •
Měl by být společenský a temperamentní, musí si být vědom, že poskytuje služby
spojené s jeho úsilím, ochotou a obětavostí pro užitek jiných lidí. •
Má mít potřebné znalosti z historie, kultury, geografie krajiny kde působí a znát
nejdůležitější turistické atraktivity. •
Svou prací tj. organizací a řízením programu, akcí a rozvíjejících aktivit má
vytvářet podmínky pro zážitky a rozvoj tvořivosti jednotlivců a skupin. •
Měl by znát faktory ovlivňující lidské chování a činy (věk, postoje, zájmy,
motivy, hodnoty, emoce...). •
Ví jak zapojit hosty do organizování akcí a udržet jejich zájem během jejich
průběhu. •
Je schopný správně a srozumitelně mluvit (i v cizím jazyce).
•
Má rozvinuté komunikační schopnosti a umí jednat s klientem v běžných i
psychicky náročných situacích. •
Umí se pohybovat na jevišti, je schopný improvizace, vyjádřit se tancem, umí
zpívat případně hrát na hudební nástroj. •
Je přiměřeně umělecky a výtvarně nadaný, dokáže se přestrojit za zajímavé
postavy a umí se nalíčit. •
Umí naučit děti rozmanité hry a dokáže je zabavit pestrými představeními.
•
Je ochotný spolupracovat s kolegy, zná základy podnikání, umí pracovat
s počítačem.“ (Ďuriček, Černák, Obodynski, 2001)
22
2.2.4.4
Typy animátorů
Podle Ďurička (2001) dělíme typy animátorů dle jejich zaměření na: Šéf animátor – je osobou, která má jasnou představu, co se animací v daném středisku sleduje. Má především výborné řídící a organizační schopnosti. Měl by mít dostatek fantazie a krativity. Osobně se stará o realizaci, organizaci a kontrolu animačních programů. Měl by také být dobrým psychologem a umět podpořit návštěvníky k účasti na zábavě. Animátor komunikátor – především ovládá jak verbální tak i neverbální komunikaci. S pomocí výrazu tváře i těla dokáže zaujmout své okolí. Je rozeným vypravěčem. Důležitá je zalost více cizích jazyků. Animátor sportovec – organizuje turnaje a sportovní aktivity. Perfektně zná všechny sportovní disciplíny a ovládá jejich pravidla. Současně by měl být profesionálem v oblasti zatěžování lidského organismu a s tím související znalostí fyziologie. Musí se umět zapojit a získat sympatie klientů. Animátor bavič – musí být především zábavný člověk s vynikající schopností improvizace. Měl by umět zabavit lidi i v mimořádných a neočekávaných situacích. Účinkuje v kabaretních programech, zpívá na playback a napodobuje zpěváky. Zároveň by měl být schopný vytvořit vlastní choreografii. Součástí jeho práce může být i výuka tanců. Stará se také o zábavu na diskotéce. Jeho úkolem je zapojit hosty do zábavy a tak případně zabránit jejich negativním pocitům. Animátor pěstoun – je oblíbený především u dětí a jejich rodičů. Náplní jeho práce je koncentrovat děti na určitém místě. Za tímto účelem by měl ovládat práci s dětmi všech věkových kategorií. Především by však měl mít děti rád. Animátor intelektuál – oplývá znalostmi z mnoha oblastí jako je např. historie, geografie včetně reálií jednotlivých krajin, politika, náboženství či umění. Orientuje se ve světové konematografii, populární hudbě i nejnovějších trendech v módě. Nesmí ale nikdy působit domýšlivě. Je velmi oblíbený zejména u starších a osamělých hostů, kteří ho vyhldávají jako partnera k nejrůznějším rozhovorům a diskuzím.
23
Animátor psycholog – má jednu z nejtěžších úloh v naimaci. Musí dokázat vyslechnout, ale i utěšit, poradit a pomoc. Je důležité, aby byl nekonfliktní a ovládal umění asertivního chování. 2.2.4.5
Animační týmy
V současné době rozlišujeme v rámci animace tři skupiny animátorů, které společně tvoří animační tým: 1. Stálí animátoři (Fest crew) Tito animátoři pracují v daném středisku nebo destinaci několik měsíců, většinou jednu až dvě sezony. Nejvyšší postavení v týmu má šéf animátor. Vě větších týmech má i svého asistenta. Ten pomáhá šéf animátorovi s řízením a koordinací programů a při rozdělování úloh jednotlivým animátorům. Tým se kompletně schází většinou ráno, kdy společně probírají plánované aktivity pro daný den, aby předešly případným komplikacím v organizaci. 2. Dočasní animátoři (Freelancer) Jedná se o tzv. pomocníky, kteří jsou najímáni jen na několik týdnů v hlavní sezoně, kdy jsou všechna střediska přeplněná. Dočasní animátoři většinou vypomáhají při aktivitách spojených s dětskou nebo sportovní animací. Jejich pracovní podmínky jsou podobné jako u stálých animátorů. Plat mají však podstatně nižší. 3. Hostující animátoři (Gastanimation) Působí v týmu nejkratší dobu. Platí pro ně jiná pravidla než pro stálé či dočasné animátory. Jedná se pedevším o známé sportovce, herce, tanečníky či známé cvičitelky aerobicu.
2.2.5
Základní typy animací
Podle Fišerové (2008) můžeme animace rozdělit do několika základních kategorií: Zábavná animace – je zajišťována animátory baviči. Ti jsou neustále v kontaktu se všemi hosty a pořádají pro ně různá představení, společenské hry a turnaje, slavnosti, večírky. Nabídka zábavných a společenských činností je omezena jen nápady a fantazií animátora. Cílem je povzbudit a zapojit hosty do vzájemné komunikace.
24
Sportovní animace – její zabezpečení mají na starost sportovní animátoři. Zaměřují se především na menší skupiny a kromě sportovních aktivit se snaží o vytvářeních nových mezilidských vztahů. Hlavními přednostmi sportovních animací jsou radost z pohybu, ze hry a z kontaktu s jinými lidmi. Mezi sportovní animace řadíme různé sportovní hry (volejbal, kopaná), vytrvalostní sporty (běh, cykloturistika), tzv. každodenní sporty (aerobic, jóga) a také vodní sporty a aktivity (vodní pólo, aquaaerobic). Dětská animace – tuto oblast animace má na starost dětský animátor. Dětský animátor by se měl především naučit plánovat program společně s dětmi. Nemít žádný program je stejně tak velká chyba jako připravit příliš bohatý program. Oboje začne děti za chvíli nudit. Mezi oblíbené patří programy zaměřené na tvořivost dětí, dobrodružné programy a činnosti, které jim umožní získat nové zkušenosti. U starších dětí jsou oblíbené diskotéky a různé večírky, sportovní akce či dobrodružné výlety. Obecně dělíme dětské animace do dvou skupin: 1.
Mini club
Je určen dětem ve věku od čtyř do desíti let. Animace pro tuto věkovou kategorii jsou převážně statické. Závisí na vymezeném protoru, kde se děti schází, seznamují se a hrají si. Dynamické aktivity se zaměčují především na různé pohybové hry se spotovními prvky. 2.
Junior club
Je zaměřen na děti do desíti do šestnácti let. Aktivity se zaměřují převážně na sport a různé společenské aktivity, které dětem umožní komunikovat a sdílet čas se svými vrstevníky. Děti v pubertě totiž touží po „vlastním světě“ mimo společnost dospělých a malých dětí. Chtějí se odlišit, dělat něco nového případně i zakázaného a hlavně bez rodičů. Animace by se tedy měli výrazně lišit od programu pro děti, ale i pro dospělé.
25
2.3
Vodní animace
Vodní park neboli aquapark patří mezi nejrychleji se rozvíjející oblast zábavních parků. Aquapark je rekreční středisko, které je zaměřené na využití volného času ve spojení se sportem, rekondicí, zábavou a relaxací. Součástí aquaparku jsou bazény, divoké kanály či umělě tekoucí vody, které jsou doplněné různými atrakcemi jako jsou tobogány, skluzavky, chrliče vody a umělé vodopády čí různými. Můžeme zde najít i masážní a relaxační zařízení jako např. vířívky, masážní lavice a lehátka či stěnové trysky. „Kromě toho jsou součástí služeb vodních parků například: •
sportovně – rekreační služby (squash, ricochet, bowling, kuželky, umělé
horolezecké stěny, fitness) •
rehabilitačně – rekreační služby (sauny, solária, infra kabiny, solné komory,
masáže) •
stravovací služby (fast food, kafeterie, bufety)
•
doplňkové služby (animační programy, hlídání dětí, parkování)“ (Fišerová, 2008)
V rámci aquaparků je vodní animace jednou z významných atraktivit pro návštěvníky. Jejím základem jsou cílené programy pro návštěvníky vodních parků. Vodní animace můžeme podle Fišerové (2008) rozdělit na: 1. Sportovní animace Nabídka animací v této kategorii se týká především sportovního programu Aqua Fitness. Mezi aktivity nabízené v rámci sportovně animačních programů řadíme činnosti zaměřené na soutěže, cvičení, jízdu na aquabiku, cvičení v hloubkách, bojové styly či různé taneční variace. „Organizaci a vedení těchto aktivit zajišťuje tým animátorů se zaměřením: instruktor, trenér, moderátor, sportovec. Tyto sportovně animační programy můžou sloužit jako úvod pro pravidelné cvičení Aqua Fitness, jako náplň programu o víkendu, pro sezónní přípravu sportovců z různých sportovních odvětví (oživení tréninku), pro subjekty podporující prevenci a zdraví populace (pojišťovny, rehabilitační a lázaňská centra, sportovní kluby), ale též jako atraktivita pro hotelové komplexy a bazény nebo koupaliště.“ (Fišerová, 2008)
26
2. Zábavní animace „Zábavně animační program má v cíleném čase a místě zaujmout veřejnost námětem, formou a provedením. Program je sestaven a realizován profesionálním týmem animátorů, kteří umí připravit zábavu pro návštěvníky v období nejmenší návštěvnosti, především program pro mrtvý čas aquaparků nebo pro prodloužení provozní doby do večerních hodin. Obsah zábavně animačních programů je zaměřen na: •
animační šou (večerní)
•
exhibice ve vodě s tématikou
•
vodní hry pro děti
•
míčové turnaje
•
atraktivní bojové lekce
Program je prováděn stylově v prostředí a kulisách upravených k tématu, v kostýmech (James Bond, Vodní svět kapitána Nema, Kovbojské město). Animační tým se skládá z cvičících instruktorů tanečníků, herců, moderátorů, kaskadérů, hudebníků.“ (Fišerová, 2008) Animační programy nabízí návštěvníkum vodních parků aktivní formu relaxace. Jejich cílem je prodloužit návštěvnost a na základě nabízených programů zvýšit svoji konkurenceschopnost. Podle četnosti realizace dělí Fišerová (2008) animační programy na: • jednorázový animační program • program s možností konání několikrát do roka s opakující se tématikou • pravidelný animační program V prvních dvou případech jsou animační programy pořádány pro konkrétní příležitost. Objednavatelem může být město, firmy, pojišťovna. Cílem programů je zvýšit návštěvnost, udělat středisko atraktivnějším, získat potenciální zájemce se zájmem o pravidelný pronájem bazénu. Cílem pravidelných animačních programů je sestavit program zaměřený na jednotlivé segmenty trhu jako např. matky s dětmi, ranní cvičení nebo lekce pro seniory.
27
3 Praktická část 3.1
Zkoumaný soubor
Při výběru jednotlivých středisek jsem se zaměřila na kryté aquaparky a to z důvodů, že venkovních aquaparků je mnohem méně a ve většině případů se jedná spíše jen o venkovní koupaliště s tobogánem či skluzavkou. Při zjišťování všech existujících aquaparků v České Republice, jsem se na jejich internetových stánkách zároveň zajímala i o služby, které nabízí. Na základě těchto informací bylo evidentní, že animační programy momentálně nabízí kryté aquaparky. Zkoumaný vzorek by tedy byl v případě venkovních aquaparků velmi malý a vzhledem k nulové nabídce animačních pogramů pro samostantné zkoumání nevhodný. Uvažovala jsem o možnosti zkoumání nabídky animačních programů současně u krytých i venkovních aquaparků. Vzhledem k rozvětvené struktuře dotazníku a formě dotazování jsem se ale rozhodla soustředit pouze na kryté aquaparky i přesto, že tím snižím počet možných respondentů. Pro možnost porovnání nabídky animačních programů jsem se rozhodla zkoumaný soubor tj. kryté aquaparky rozšířit o kryté plavecké bazény. Mnoho z nich se svým vybavením, a to ať už se jedná o počet či velikost bazénů, množství atrakcí nebo nabízené doprovodné služby, velmi blíží aquaparkům. Nakonec sem se rozhodla oslovit kryté plavecké bazény v krajských městech. S přihlédnutím k rozloze a množství obyvatel krajů totiž předpokládám, že mají dostatečnou kapacitu zařízení a nabídku služeb pro srovnání s aquaparky. Oslovené aquaparky a plavecké bazény uvádím v následujících tabulkách.
28
Tabulaka č. 1 – Seznam krytých aquaparků v ČR
Aquaparky Aquapalace Praha Aquapark Kladno Městské lázně - Aquapark Hradec Králové Aquapark Vyškov Aquapark Valašské Meziříčí Aquapark Olomouc Aquadream Praha - Barrandov Aquapark Špindlerův Mlýn Centrum pohybových aktivit Delfín, Uherský Brod Aqua Centrum Jičín Aquaforum Františkovy Lázně Aquapark Plovárna, Hranice Aquacentrum Letňany Lagoon Aquaworld Lipno nad Vltavou Aquapark Vodní ráj, Jihlava Aquapark Příbram Aquapark Olešná, Frýdek-Místek Aquadrom Most Aquapark Slaný Aquapark Kohoutovice, Brno Aquapark Kravaře Aquapark Tipsport laguna, Beroun Aquapark Frymburk Aquapark Děčín Aquapark Horažďovice
29
Tabulka č. 2 – Seznam krytých plaveckých bazénů v krajských městech
Plavecké bazény Bazén Liberec Bazén za Lužánkami, Brno Plavecký areál Pardubice Plavecký a sporovní areál Hloubětín, Praha Plavecký stadion České Budějovice Plavecký areál Plzeň - Slovany Bazén Alžbětiny lázně Karlovy Vary Plavecký areál Klíše, Ústí nad Labem Plavecký bazén Hradec Králové Bazén Evžena Rošického, Jihlava Plavecký stadion Olomouc Krytý bazén Ostrava - Poruba Lázně Zlín
3.2
Vyhodnocení dotazníků
V rámci výzkumu bylo osloveno celkem 25 aquaparků a 13 plaveckých bazénů na území České Republiky. Odpověděla více než polovina respondentů, konkrétně 21, z nichž bylo 15 aquaparků a 6 plaveckých bazénů. Všechny dotazníky byly rozeslány elektronickou poštou. Vyplnění všech dotazníků proběhlo také elektronicky. Dotazník obsahuje celkem 12 otázek. První z otázek slouží k rozčlenění respondentů podle toho, jestli ve svém zařízení nabízí nebo nenabízí animační programy. Vpřípadě, že jejich odpověď na první otázku byla kladná, pokračovali ve vyplňování otázek č. 2 až 7. Pokud oslovené středisko odpovědělo v rámci první otázky záporně, odpovídali na otázky č. 8 až 11. Poslední dvě otázky v dotazníku byly určeny všem dotázaným aquaparkům a plaveckým bazénům. Jejich cílem byla identifikace střediska jak z hlediska místa, kde se nachází, tak jeho typu (aquapark/ bazén). Většina otázek je uzavřených, pouze dvě jsou škálové. Ukázkový dotazník – v příloze 1. K vyhodnocení jednotlivých otázek byly použity sloupcové grafy a to zdůvodu přehledného zobrazení při porovnávání kategorie aquaparků s plaveckými bazény. Pro celkové zhodnocení nabídky animačních programů byly použity výsečové grafy.
30
1. Nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační prgramy? Na tuto otázku odpověděla překvapivě více než polovina záporně. Konkrétně 11 zástupců aquaparků a plaveckých bazénů odpovědělo, že nenabízí žádné animační programy. Což je vyjádřeno v procetech 52% dotázaných. Zbylých 9 respondentů odpovědělo kladně. To znamená, že 48% aquaparků a plaveckých bazénů nabízí animační programy. Obecně tedy můžeme říct, že přes polovinu aquaparků a plaveckých bazénu v krajských městech nenabízí žádné animační programy. Graf č. 1 – Nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy?
Nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy ?
48% 52%
Ne: 11 (52%) Ano: 10 (48%)
31
Srovnáme-li nabídku animačních programů podle typu střediska, zjistíme,že animační programy nabízí 8 aquaparků. Můžeme tak říct, že střediska nabízející animační služby, jsou z 80% zastoupena aquaparky. Zbylých 20% připadá na plavecké bazény. Konkrétně se jedná o plavecký bazén v Pardubicích a v Liberci. Přestože v obecném hodnocení střediska z více než poloviny animační programy nenabízejí, při porovnání jednotlivých typů zařízení a jejich početním zastoupení v kategorii zjistíme, že kladně odpověděla více než polovina aquaparků. Záporně odpovědělo totiž 7 aquaparků, což je o jednoho respondenta méně než u kladné odpovědi. U plaveckých bazénů je tomu naopak. „Ne“ jako odpověď na první otázku zvolily 4 plavecké bazény, a to je o dva více v porovnání s kladnou odpovědí. Plavecké bazény, které nenabízí žádné animační programy, zaujímají 36% z celkového počtu záporných odpovědí. Většina odpovědí „ne“ tedy 64% připadá na aquaparky. Graf č. 2 – Nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy?
Nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy? 100% 80%
80%
64%
60% 40% 20%
36% 20%
0% Ano
Plavecké bazény: ano 2 (20%), ne 4 (36%)
Ne Aquaparky: ano 8 (80%), ne 7 (64%)
32
3.2.1
Aquaparky a plavecké bazény s nabídkou animačních programů
2. Jaké animační programy nabízíte? Nejvíce nabízenými animačním programem jsou jednoznačně aquaaerobic a aktivity v rámci aquafitness. Naprostá většina všech aquaparků a plaveckých bazénů, které nabízí animační programy, uvedla jako jeden z nabízených programů právě aquaaerobic nebo aktivity z oblasti aquafitness. Oproti tomu ani jedno ze středisek nenabízí svým návštěvníkům tématické exhibice ve vodě. Druhou nejčastější animací jsou různé rehabilitační a kondiční programy. Nabízí je celá polovina aquaparků a plaveckých bazénů. Sportovně zábavních programů stejně tak jako různých vodních her se mohou návštěvníci zúčastnit zhruba ve třetině zařízení s nabídkou animací. Na předposledním místě v rámci nabízených programů zkončily animační show (večerní) a míčové turnaje. Oba typy programů nabízí pouze několik středisek nabízejících animační programy. Graf č. 3 – Jaké animační programy nabízíte?
Jaké animační programy nabízíte?
90% 50% 30% 30% 20% 20% 0%
20%
40%
60%
80%
100%
aquaaerobic/ aquafitness: 9 (90%) rehabilitačně kondiční programy: 5 (50%) sportovně zábavní programy: 3 (30%) vodní hry: 3 (30%) animační show: 2 (20%) míčové turnaje: 2 (20%)
Při srovnávání nabízených animačních programů podle typu střediska, bylo zjištěno, že nabídka plaveckých bazénů je velmi omezená. Jedinou animací, které se můžeme v plaveckém bazéně zúčastnit, je aquaaerobic a ativity spojené s aquafitness. Ostatní druhy animačních programů jsou nabízeny pouze v aquparcích.
33
3. Komu jsou animační programy převážně určeny? V rámci tohoto výzkumu bylo zjištěno, že dvě třetiny respondentů z řad plaveckých bazénů a aquaparků se ve svých programech zaměřují hlavně na dospělé osoby. Na animační programy určené dospělým je soustředěno 7 středisek ze všech, které uvedly, že animační programy nabízí. Zhruba třetina uvádí jako cílovou skupinu svých programů děti. V konkrétních číslech to znamená pouze 3 střediska se zaměřením na dětské animační programy. Graf č. 4 – Komu jsou animační proramy určeny?
Komu jsou animační programy převážně určeny ?
30%
70% Dospělí: 7 (70%) Děti: 3 (30%)
V tomto případě se obecné hodnocení neliší od hodnocení na základě typu zařízení. Jak plavecký bazén v Pardubicích tak plavecký bazén v Liberci jsou ve svých programech zaměřeni na dospělé. Z toho vyplývá, že dětské animační programy najdeme spíš v nabídce aquaparků.
34
4. Komu svěřujete organizaci Vámi nabízených animačních programů? Převážná většina respondentů uvedla, že v rámci jejich zařízení má organizaci animačních programů na starost manažer střediska. Tuto odpověď zvolilo celkem 7 plaveckých bazénů a aquaparků, které mají ve své nabídce animační programy. Dalších 2 střediska nabízející animace odpovědělo, že animátoři. Pouze jediné zařízení
programy u nich organizují šéf
svěřuje organizaci animačních programů
specializované agentuře. Graf č. 5 – Komu svěřujete organizaci Vámi nabízených animačních programů?
Komu svěřujete organizaci Vámi nabízených animačních programů ? 10%
20%
70%
Manažer střediska: 7 (70%) Šéf animátor: 2 (20%) Specializovaná agentura: 1 (10%)
Překvapivě ani jeden aquapark v tomto šetření neuvádí, že by při organizaci animačních programů využíval služeb specializované agentury. Kromě dvou aquaparků, kde se o organizaci programů stará šéf animátor, všechny ostatní aquaparky uvedly, že organizaci animací se zabývá manažer daného střediska. Tudíž jedinou výjimku tvoří plavecký bazén v Pardubicích, který uvedl, že přípravu animačních programů svěřuje specializované agentuře. Druhý plavecký bazén, která nabízí animační programy, se nijak nevymyká obecnému zhodnocení. Organizaci programů zde má na starost manažer střediska.
35
5. Jak často nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy? Z výzkumu vyplývá, že více než polovina aquaparků a plaveckých bazénů pořádá pro své návštěvníky animační programy jednou až dvakrát do týdne. Takto časté animace nabízí 60% sředisek. Časteji neboli třikrát a vícekrát do týdne jsou náštěvníkům k dispozici animace v 30% plaveckých bazénů a aquaparků. Zhruba jednou za čtrnáct dní organizuje animační programy pouze 10% těchto zařízení. Žádné ze středisek nepořádá animační programy každý den. Stejně tak jako žádné zařízení neorgaizuje animace pouze jednou do měsíce. Graf č. 6 – Jak často nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy?
Jak často nabízíte ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazénu animační programy ? 10%
30% 60%
1 - 2x týdně: 6 (60%) více než 3x týdně: 3 (30%) 1x za čtrnáct dnů: 1 (10%)
Rozdíl mezi plaveckými bazény a aquaparky vzhledem k časovému intervalu pořádáni animačních programů je nulový. Oba dva plavecké bazény schodně uvedly, že animační programy pravidelně organizují jednou až dvakrát do týdne. Díky tomu spadají do nejpočetnější skupiny zařízení vzhledem k pravidelnosti pořádání animací. Během výzkumu však došlo k zajímavému zjištění. Jediným zařízením, které pořádá animační programy jednou do čtrnácti dnů, je největší aquapark v České Republice. Konkrétně se jedná o aquapark Aquapalace v Praze – Čestlicích.
36
6. Pořádáte animační programy k některé z těchto příležitostí? Z nabízených možností uváděli aquaparky a plavecké bazény jako nejčastější příležitost pro tvorbu animačního programu konec prázdnin a svátek sv. Mikuláše. Obě možnosti nezávisle na sobě označili 4 střediska. Jako další oblíbená příležitost byly označeny narozeniny aquaparku nebo plaveckého bazénu. Překvapivě nejméně zajímavý k přípravě animačního programu byl označen den dětí. K této příležitosti pořádá program pouze jediné zařízení. Většina, konkrétně 8 zařízení, však uvedla, že pořádá animační programy i k jiným příležitostem než jsou uvedeny v nabídce. Graf č. 7 – Pořádáte animační programy k některé z těchto příležitostí?
Pořádáte animační programy k některé z těchto příležitostí? 80% 40% 40% 30% 20% 20% 10% 0%
20%
40%
60%
80%
jiná příležitost: 8 (80%) konec prázdnin: 4 (40%) na sv. Mikuláše: 4 (40%) narozeniny aquaparku/ plaveckého bazénu: 3 (30%) Velikonoce: 2 (20%)
Valentýn: 2 (20%) Den dětí: 1 (10%)
Z plaveckých bazénů, které nabízejí animační programy, ani jeden tyto programy nepořádá k některým z nabízených příležitostí. Oba plavecké bazény schodně uvedly, že organizují animace k jiným příležitostem než, z kterých mohly v rámci šetření vybírat. Z toho vyplývá, že ke konkrétním příležitostem pořádají animační programy pouze aquaparky.
37
7. Máte v plánu Vaši nabídku animačních programů do budoucnosti rozšířit? Na tuto otázku kladně odpověděla celkem polovina aquaparků a plaveckých bazénů, které již nějaké animační programy nabízí. Tedy 50% zúčastněných má v úmyslu svou nabídku rozšířit o další animační programy. V budoucnosti s rozšířením nabídky animací rozhodně nepočítá 30% respondentů z řad zařízení, jež animační programy nabízí. Zbylých 20% zatím nemá v situaci ohledně možností rozšíření nabídky svých programů jasno. Graf č. 8 – Máte v plánu Vaši nabídku animačních programů do budoucnosti rozšířit ?
Máte v plánu Vaši nabídku animačních programů do budoucnosti rozšířít ? 20%
50%
30% Ano: 5 (50%) Ne: 3 (30%) Nevím: 2 (20%)
Podíváme-li se na jednotlivé odpovědi z hlediska typu zařízení, můžeme říci, že s rozšířením své nabídky rozhodně nepočítají aquaparky a to konkrétně ve Vyškově, Uherském Brodě a ve Slaném. Oproti tomu plavecký bazén v Pardubicích svou nabídku animačních programů rozhodně plánuje rozšířit. Společně s ním chtějí nabídku animací rozšířit i další čtyři aquaparky. V této chvíli nemá v otázce budoucího rožšiřování animačních programů jasno plavecký bazén v Liberci a aquapark v Hranicích.
38
3.2.2
Aquaparky a plavecké bazény bez nabídky animačních programů
8. Uvažujete do budoucnosti o zavedení animačních programů ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazéně? Se zavedením animačních programů do budoucna počítá necelá polovina respondentů, kteří zatím žádné animační programy ve své nabídce nemají. Jedná se výhradně o 5 aquaparků, které v procentuálním zhodnocení zaujímají 46 % z celku. O nabídce animačních programů neuvažuje 36 % účastníků výzkumu z této kategorie. Zbylá dvě zařízení zatím neví, jesli budou nebo nebudou v budoucnosti nějaké animační programy nabízet. Graf č. 9 – Uvažujete do budoucnosti o zavedení animačních progeamů ve Vašem aquaparku/plaveckém bazéně ?
Uvažujete do budoucnosti o zavedení animačních programů ve Vašem aquaparku/ plaveckém bazéně? 18% 46%
36% Ano: 5 (45,45%) Ne: 4 (36,36%) Nevím: 2 (18,18%)
Z tohoto šetření vyplývá, že největší a zároveň výhradní zájem o zavedení animačních programů mají pouze aquaparky. Narozdíl od plaveckých bazénů, které až na výjimku v podobě aquaparku ve Valašském Meziříčí, ve většině zastupují skupinu respondentů, která současně nenabízí žádné animační programy a zároveň nemá v plánu na této skutečnosti cokoli měnit. Zbývající dvě zařízení zatím neví, jestli animační programy nabízet nebo ne.
39
9. Na koho byste se ve Vašem potenciálním animačním programu zaměřili? Přes polovinu zařízení, účastnících se výzkumu, by se ve svých potenciálních animačních programech zaměřilo na děti. Tuto věkovou kategorii by si za svou cílovou skupinu zvolilo téměř 55 % aquaparků a plaveckých bazénů v případě, že by se rozhodly pořádat animační programy. Více než čtvrtina dotázaných by se ve svých potenciálních programech zaměřila na dospělé. Necelých 10 % zúčastněných by se v případném animačním programu zaměřilo na mládež. Stejný počet zařízení by animace směřoval na osoby důchodového věku. Graf č. 10 – Na koho byste se ve svém potenciálním animačním programu zaměřili?
Na koho byste se ve Vašem potenciálním animačním programu zaměřili? 9% 9%
55% 27% Děti: 6 (54,55%) Dospělí: 3 (27,27%) Mládež: 1 (9,09%) Senioři: 1 (9,09%)
Zařízení, která by se potenciálně zaměřila na dětské animační programy, jsou rovnoměrně zastoupena oběma typy dotazovaných středisek. Děti by si jako cílovou skupinu vybrali 3 aquaparky a 3 plavecké bazény. Pro organizaci animací pro dospělé by se rozhodly také 3 aquaparky. Zbývající aquapark, který se nachází v Příbrami, by jako jediný směřoval své animační programy na mládež. Stejně ojedinělý je svým potenciálním zaměřením plavecký bazén v Karlových Varech. Ten by se ve svém programu zaměřil na seniory. Což je však vzhledem k místu, kde se nachází, pochopitelné.
Všechna
zařízení,
která
odpovídala
na
tuto
otázku,
spadají
pod kategorieistředisek, která nenabízí animační programy.
40
10. Svěřili byste přípravu animačního programu specializované agentuře? Téměř polovina aquaparků a plaveckých bazénů, které zodpověděly tuto otázku, se vyjádřila nerozhodně. Na základě vyhodnocení otázky můžeme říct, že 46% dotázaných neví, jestli by přípravu animačních programů svěřili specializované agentuře. 27% respondentů by ochotně přenechalo přípravu animačních programů agentuře, která se na tyto činnosti spcializuje. Stejný podíl tedy zbývajících 27% by se na specializovanou agenturu jednoznačně neobrátilo. Graf č. 11 – Svěřili byste přípravu animačního programu specializované agentuře?
Svěřili byste přípravu animačního programu specializované agentuře?
27% 46%
27% Ano: 3 (27,27%) Ne: 3 (27,27%) Nevím: 5 (45,45%)
Na specializovanou agenturu by se s přípravou animačních programů obrátily výhradně zařízení typu aquapark. Oproti tomu aquaparky v Příbrami a Valašském Meziříčí by služeb agentury nevyužily. Stejný názor má i plavecký bazén v Hradci Králové. Nerozhodně se k otázce staví zbývající 2 aquaparky a 3 plavecké bazény.
41
11. Svěřili byste přípravu animačního programu rději vlastním zaměstnancům než agentuře? Odpověď na tuto otázku je víc než jednoznačná. Až na výjimku by naprostá většina aquaparků a plaveckých bazénů potenciální přípravu animačních programů svěřila raději vlatním zaměstnancům. Pouze jediný respondent by se spíš obrátil na profesionální agenturu než na vlastní zaměstnance. Graf č. 12 – Svěřili byste přípravu animačního programu raději vlastním zaměstnancům než specializované agentuře?
Svěřili byste přípravu animačního programu raději vlastním zamstnancům než agentuře?
91%
9% Ano: 10 (90,91%) Ne: 1 (9,09%)
Jediným střediskem, které by přípavu animačního programu svěřilo raději specializované agentuře než, vlastním zaměstnancům, byl Aqupark Vodní ráj v Jihlavě. Z toho vyplývá, že všechny plavecké bazény a zbylé aquaparky by daly přednost vlastním zamětnancům.
42
3.3
Shrnutí
V rámci výzkumu bylo osloveno celkem 38 aquaparků a plaveckých bazénů z toho bylo 25 aquaparků a 13 plaveckých bazénů krajských měst. Na dotazník odpovědělo celkem 21 středisek z nichž 15 bylo zastoupeno aquaparky a 6 plaveckými bazény. Na dotazník neodpovědělo 17 oslovených zařízení. To znamená zhruba 55% návratnost dotazníků celkem. Na otázku, zda nabízí animační programy, odpovědělo skoro polovina aquaparků a plaveckých bazénů ano. Střediska, která nabízí animační programy, jsou tvořena z 80 % aquaparky, zbytek připadá na plavecké bazény. Druhá polovina dotázaných uvedla, že žádné animační programy nenabízí. Většina záporných odpovědí připadá na aquaparky, plaveckých bazénů , které odpověděli ne byla více než třetina. Nejčastěji nabízeným animačním programem je aquaaerobic a aktivity v rámci aquafitness. Tento typ animací nabízí 90 % zúčastněných respondentů. Často jsou nabízeny také rehabilitační a kondiční programy stejně tak jako různé sportovně zábavní programy a hry. Aquaparky a plavecké bazény nabízejí animační programy nejčastěji jednou až dvakrát do týdne. Existují však zařízení, která nabízí různé druhy animací více než třikrát za týden. Tyto animační programy jsou určeny převážně dospělím osobám. Pouze třetina aquaparků a plaveckých bazénu je zaměřena na dětské animační programy. Skoro tři čtvrtiny dotázaných uvedly, že organizaci animačních programů má na starost manažer střediska. Pouze plavecký bazén v Pardubicích, jako jediný ze všech dotázaných, uvedl, že při organizaci programů využívá služeb specializované agentury. Z vybraných příležitostí vhodných k přípravě animačního programu byl nejčastěji označen konec prázdnin a svátek sv. Mikuláše. Jednotlivá zařízení pořádají animační programy ke všem z uvedených příležitostí avšak v malém zastoupení. Co se týče rozšiřování nabídky animačních programů, polovina účastníků výzkumu uvedla, že má do budoucnosti v plánu animační programy rozšířit. Téměř polovina středisek, které žádné animační programy nenabízí, má v plánu to do budoucna změnit. Jedná se však výhradně o aquaparky. Ty by se chtěli ve svých
43
animačních programech zaměřit hlavně na děti. V čemž se výrazné liší od současné nabídky většiny středisek, která své animační programy směřují hlavně na dospělé. Otázku, zda by svěřili přípravu animačních programů specializované agentuře, zodpověděla skoro polovina respondentů kladně. Zbylá střediska se buď nedokázala jasně vyjádřit nebo by se na specializovanou agenturu neobrátila. V případě, že by se však mohly rozhodnout mezi vlastními zaměstnanci a specializovanou agenturou, drtivá většina by přípravu animačního programu svěřila raději vlastním zaměstnancům. Pouze jediný aquapark konkrétně aquapark Vodní ráj v Jihlavě by dal přednost raději agentuře, která se specializuje na přípravu takovýchto programů, než vlastním zaměstnancům.
44
4 Závěr Cílem mé práce bylo zmapovat současnou nabídku animačních programů v aquaparcích a plaveckých bazénech České Republice. Na tuto skutečnost jsem se zaměřila z pohledů poskytovatelů, kterými v tomot případě jsou provozovatelé aquaparků a plaveckých bazénů. V rámci šetření jsem zohlednila i možnost, že zkoumané středisko neposkytuje žádný animační program. V tomto případě bylo mým cílem zjistit, jesli mají střediska zájem tuto situaci do budoucnosti změnit. Z výzkumu vyplynulo, že animační programy nabízí téměř polovina ze zúčastněných aquaparků a plaveckých bazénu. Konkrétně tyto programy nabízí osm aquaparků a dva plavecké bazény. Mezi nejčastěji nabízené animační programy patří aquaaerobic a aktivity spojené s aquafitness a rehabilitačně kondiční programy. Tomu odpovídá i cílová skupina. Programy jsou totiž zaměřeny převážně na dospělé. Pouze několik málo aquaparků se ve svých programech zaměřuje na děti. Většina aquaparků a plaveckých nazénů uvedla, že o organizaci animačních programů se ve většině středisek starají jejich manažeři. Zároveň bylo zjištěno, že největší počet zařázení nabízí animační programy jednou až dvakrát do týdne. Tyto programy také pořádají k různým píležitostem, z nichž nejčastěji dotazovaní uvedly konec prázdnin a svátek sv. Mikuláše. Současně bylo pomocí výzkumu zjištěno, že přes polovinu oslovených zařízení nenabízí žádné animační programy. Takovýchto středisek bylo celkem jdenáct. Zásadní zjištěním však bylo, že pět aquaparků, které zatím žádně programy nenabízí, má do budoucna v úmyslu to změnit. Všechna tato zařízení se ve svých odpovědích shodla, že potenciální animační programy by měli být určeny dětem. V rámci výzkumu jsem se snažila dosáhnout, co nejyšší návratnosti dotazníků, avšak na dotazník bylo ochotných odpovědět pouze 55 % z oslovených aqauparků a plaveckých bazénů. Vzhledem k malému počtu respondentů je obtížné stanovit možnosti využití získaných výsledků v praxi. Za velký přínos výzkumu však považuji alespoň částečné zmapování aktuální nabídky animačních programů v aquaparcích a plaveckých bazénech.
45
Použitá literatura: ĎURIČEK, M., ČERNÁK, R., OBODYNSKI, K.: Riadenie animácie v turizme. 1. vyd. Prešov: ATA – Akademická turistická agentura, 2001. 181 s. ISBN 80-968046-1-8. FIŠEROVÁ, V.: Volný čas a jeho animace v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Vysoká škola hotelová s.r.o., 2008. 92 s. ISBN 978-80-86578-87-3. HOFBAUER, B.: Děti, mládež a volný čas. Praha: Portál, 2004. 176 s. ISBN 80-7178927-5 NĚMEC, J. a kol.: Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido, 2002, 119 s. ISBN 80-7315-012-3 ORIEŠKA, J.: Technika služeb cestovního ruchu 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999, ISBN 80-85970-27-9 PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002 SAK, P.: Proměny české mládeže. Praha: Petrklíč, 2000. 291 s. ISBN 80-7229-042-8 SLEPIČKOVÁ, I.: Sport a volný čas Praha: Karolinum, 2005, ISBN 80-246-1039-6 VÁŽANSKÝ, M.: Základy pedagogiky volného času Brno: Print – Typia, 2001. 175 s. ISBN 80-86384-00-4
Internetové zdroje: PEARSON, G.: The History of Leisure and Recreation, Www.Ezinearticles.com [online]. c2010 [cit. 2010-05-18]. Dostupný z WWW:
.
46
Přílohy: Příloha č.1: Dotazník
47
