Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra CESTOVNÍHO RUCHU. Analýza potenciálu Lázní Luhačovice. Bakalářská práce

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra CESTOVNÍHO RUCHU

Analýza potenciálu Lázní Luhačovice Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Jakub Novotný, Ph.D.

Lucie Benešová Jihlava 2009

Anotace Tato bakalářská práce na téma analýza potenciálu Lázní Luhačovice má za cíl nejprve v teoretické rovině přiblížit podstatu lázeňství a lázeňského cestovního ruchu a pomocí tohoto aparátu následně v praktické části analyzovat potenciál lázní Luhačovice včetně komparace s obdobnými lázeňskými městy, které jsem pro práci zvolila. Pro porovnání jsem zvolila Lázně Luhačovice a.s., Lázně Poděbrady a.s. a Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník a.s.

Annotation The topic of my bachelor´s thesis is the analysis of Luhacovice Spa´s potential. It´s objective is to give a general description of spas and spa tourism in the Czech republic and afterwards to analyse Luhacovice Spa´s potential compared to the other spas chosen. The practical part compares Luhacovice Spa to Podebrady Spa and Priessnitz Spa Jeseník.

Nyní bych ráda poděkovala Ing. Jakubovi Novotnému, Ph.D. Děkuji za podporu a vedení při tvorbě práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Jihlavě dne 29.4.2009

……………………………………

Obsah 1 2

Lázeňský cestovní ruch............................................................................................. 8 Historický vývoj lázeňství v České republice......................................................... 11 2.1 Nejstarší období .............................................................................................. 11 2.2 Období rozvoje kapitalismu – 18. a 19. století ............................................... 11 2.3 Konec 19. století a první polovina 20. století ................................................. 12 2.4 Období druhé světové války až do roku 1948 ................................................ 13 2.5 Vývoj lázeňství do konce 60. let..................................................................... 13 2.6 Období 70. a 80. let......................................................................................... 14 2.7 80. léta – vznik a rozvoj krize......................................................................... 14 2.8 Vývoj lázeňství po roce 1989 ......................................................................... 15 2.9 Současnost ...................................................................................................... 16 2.9.1 Svaz léčebných lázní............................................................................... 18 2.10 Významné osobnosti v historii lázeňství ČR.................................................. 20 3 Význam lázeňství a jeho funkce ............................................................................. 22 4 Charakteristika a klasifikace lázeňských ................................................................ 24 služeb .............................................................................................................................. 24 4.1 Základní služby............................................................................................... 24 4.1.1 Vyšetření, ošetření a léčení..................................................................... 24 4.1.2 Ubytovací služby .................................................................................... 24 4.1.3 Stravovací služby.................................................................................... 25 4.1.4 Kulturně-společenské služby .................................................................. 25 4.2 Doplňkové služby ........................................................................................... 26 4.3 Materiálně-technické podmínky poskytování lázeňských služeb................... 27 5 Formy lázeňských pobytů....................................................................................... 28 6 Nejznámější lázně v České republice ..................................................................... 30 Praktická část .................................................................................................................. 39 1 Lázně Luhačovice ................................................................................................... 39 1.1 Lokalizační předpoklady................................................................................. 39 1.1.1 Přírodní předpoklady .............................................................................. 40 1.1.2 Kulturně - historické předpoklady .......................................................... 41 1.2 Selektivní předpoklady ................................................................................... 42 1.3 Realizační předpoklady................................................................................... 42 1.4 Indikace a léčebné metody.............................................................................. 43 1.5 Předmět podnikání Lázní Luhačovice a.s. ...................................................... 44 1.6 Typy lázeňských pobytů ................................................................................. 45 1.6.1 Klasické lázeňské pobyty........................................................................ 45 1.6.2 Regenerační pobyty ................................................................................ 46 1.6.3 Wellness pobyty...................................................................................... 48 1.6.4 Relaxační lázeňské pobyty...................................................................... 48 1.6.5 Ostatní pobyty......................................................................................... 49 1.7 SWOT analýza................................................................................................ 50

6

2

3

4 5 6

1.7.1 Silné stránky ........................................................................................... 50 1.7.2 Slabé stránky........................................................................................... 51 1.7.3 Příležitosti ............................................................................................... 51 1.7.4 Hrozby .................................................................................................... 51 Lázně Poděbrady..................................................................................................... 52 2.1 Lokalizační předpoklady................................................................................. 53 2.1.1 Přírodní předpoklady .............................................................................. 53 2.1.2 Kulturně - historické předpoklady .......................................................... 54 2.2 Selektivní předpoklady ................................................................................... 55 2.3 Realizační předpoklady................................................................................... 55 2.4 Indikace a léčebné metody.............................................................................. 55 2.5 Předmět podnikání Lázní Poděbrady a.s......................................................... 56 2.6 Typy lázeňských pobytů ................................................................................. 57 2.6.1 Léčebné pobyty....................................................................................... 57 2.6.2 Relaxační pobyty .................................................................................... 57 2.7 SWOT analýza................................................................................................ 59 2.7.1 Silné stránky ........................................................................................... 59 2.7.2 Slabé stránky........................................................................................... 59 2.7.3 Příležitosti ............................................................................................... 59 2.7.4 Hrozby .................................................................................................... 60 Lázně Jeseník .......................................................................................................... 61 3.1 Lokalizační předpoklady................................................................................. 61 3.1.1 Přírodní předpoklady .............................................................................. 61 3.1.2 Kulturně – historické předpoklady ......................................................... 63 3.2 Selektivní předpoklady ................................................................................... 64 3.3 Realizační předpoklady................................................................................... 64 3.4 Indikace a léčebné metody.............................................................................. 64 3.5 Předmět podnikání Priessnitzových léčebných lázní a.s. ............................... 65 3.6 Typy lázeňských pobytů ................................................................................. 66 3.7 SWOT analýza................................................................................................ 69 3.7.1 Silné stránky ........................................................................................... 69 3.7.2 Slabé stránky........................................................................................... 69 3.7.3 Příležitosti ............................................................................................... 70 3.7.4 Hrozby .................................................................................................... 70 Srovnání vybraných lázeňských míst ..................................................................... 71 Závěr ....................................................................................................................... 73 Literatura a zdroje................................................................................................... 75

7

1

Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch je takovou formou cestovního ruchu, která vyžaduje existenci zdravotnických zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů (tj. vřídelných plynů, léčivých vod, peloidů, emanací a také klimatických podmínek), které svojí teplotou, chemickým složením nebo mechanickým tlakem působí na lidský organismus. Pokud hovoříme o klimatických podmínkách, jedná se především o oblasti horské (aeroterapie) a také o břehy moří a oceánů (thalassoterapie). Přírodní léčivé zdroje však nejsou to jediné, neboť krom nich je zapotřebí také existence vhodného fyziatrického prostředí, léčebného stravování, vhodného estetického přírodního prostředí jako jsou parky apod. a v neposlední řadě je také kladen důraz na společensko-kulturní život lázeňského místa. Přírodní léčivé vody představují nejčastější přírodní léčivý zdroj v České republice. Na rozdíl od ostatních vod, léčivé vody mají odlišné fyzikální nebo chemické vlastnosti. Jedná se o vody minerální a termální. Minerální voda je charakteristická svým obsahem minerálních látek, přičemž 1 litr této vody obsahuje minimálně 1 gram minerálních látek. Termální voda se vyznačuje tím, že při vyvěrání dosahuje alespoň 25 °C. Některé jiné vody vděčí za své léčivé účinky plynům, které jsou v nich rozpuštěny (např. oxid uhličitý, sirovodík, radiová emanace) a (nebo) některým prvkům (např. arzen, jód, železo, atd.). Léčivé vody se aplikují nejčastěji formou koupelí, inhalací, pitnou kůrou nebo výplachy. Jak fyzikální vlastnosti těchto vod (tlak a teplota),

tak i

farmakodynamické vlastnosti látek, které jsou v nich rozpuštěny, jsou důležité při léčebném působení. K vzácnějším přírodním zdrojům jsou řazeny vřídelní plyny a emanace (radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků), které se používají k celkovým či částečným plynovým koupelím nebo k injekční léčbě.

8

Peloidy, neboli slatinné a rašelinné zeminy, bahna apod., které mají vlastnosti a účinky léčebných zdrojů, se používají k léčebným účelům formou zábalů či bahenních koupelí, tzv. peloidní koupele. Jsou to látky, které vznikly geologickými pochody v přírodě. Tyto látky způsobují příliv tepla do organismu a využívají se hlavně k léčení chorob pohybového ústrojí, gynekologických a kožních. Existence vhodných klimatických podmínek je používána k léčbě právě tehdy, když způsobují vhodné změny reaktivity případně jiné fyziologické funkce organismu. Klimatické podmínky, jež jsou využívány k léčbě jsou charakteristické délkou slunečního svitu, která v průměru dosahuje nejméně 1650 hodin za rok, rozdíl teplot v měsíci nepřekračuje 13 °C v průběhu 24 hodin, vlhkost vzduchu je v měsíčním průměru nejvíce 80 % a spad prachu ve vnitřním lázeňském území nepřekračuje 5 gramů na 1 m2 za měsíc. Fyziatrické prostředky spolu s léčebným tělocvikem jsou dalšími uplatňovanými metodami léčby. Mezi prvky léčebného tělocviku patří například vodo-, elektro-, světlo- a další léčba. Nutno je zmínit také léčebnou výživou, která představuje nedílnou součást léčby. Tato forma stravování je založena na využití dietního systému a důraz je kladen nejen na energetické a biologické hodnoty potravin, ale taktéž na estetickou úpravu jídel, pravidelnost stravování atd. Lázeňství se stalo tradiční součástí zdravotního systému řady evropských zemí a jinak tomu není ani u nás, v České republice. Díky velkému výskytu přírodních léčivých zdrojů má naše země vhodné podmínky pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu, který je zpravidla koncentrován do vymezených oblastí, kde hraje mimo jiné také významnou ekonomickou roli. Nutno zmínit, že i lázeňství se podílí na tvorbě HDP, má zásluhu na snižování místní nezaměstnanosti a přispívá do místních rozpočtů. Řadíme ho mezi tzv. měkké formy cestovního ruchu s pozitivním dopadem na životní prostředí. Přestože lázeňství v ČR stále patří ke zdravotnickým zařízením, jeho komerční význam roste. Dlouhou dobu se pochybovalo, zda je či není lázeňství součástí cestovního

9

ruchu a tyto pochybnosti ukončila roku 1994 Světová organizace cestovního ruchu (dnes UNWTO). Toho roku bylo lázeňství zařazeno mezi základní skupiny turistické poptávky na základě dokumentu nazvaného „Doporučení k statistice cestovního ruchu“.

10

2

Historický vývoj lázeňství v České republice

2.1

Nejstarší období

Z předhistorického období je zde řada legend, které o lázeňství hovoří. Známé legendy popisují například vznik Karlových Varů či objevení teplého pramene v Teplicích v Čechách a jiné. Již ve 13. století byly místním obyvatelům známé prameny, které se dnes využívají v Mariánských lázních a později, v roce 1542 byly poprvé zmíněny Chebské prameny, které v dnešní době známe z Františkových Lázní. K nejmladším pramenům České republiky jsou řazeny prameny v Lázních Poděbrady, které byly objeveny náhodně v roce 1905 při hledání pitné vody. V období středověku a ve feudálním období lázeňství nebylo populární záležitostí, neboť tehdejší obyvatelstvo nekladlo přílišný důraz na hygienu obecně. Lázeňství bylo tehdy vyhledáváno pouze malou částí nejbohatšího obyvatelstva a to jen za účelem rozptýlení. Jediné Karlovy Vary a Teplice v Čechách si zachovaly svůj význam lázeňských míst po celou dobu od svého založení. Nutno podotknout, že v této době představovala lázeňská péče hodně náročnou službu, pobyt v teplé lázni trval dlouhé hodiny až docházelo k poškození kůže, pitná kůra předepisovala denní pití až 9 litrů vřídelní vody a atd.

2.2

Období rozvoje kapitalismu – 18. a 19. století

Díky pokroku ve vědě, technice a společenské komunikaci dochází v tomto období na našem území k rozvoji lázeňství. Začala se také rozrůstat samotná lázeňská místa a byly zaznamenány první lázeňské stavby jako kolonády, stavby u zřídel a také samotné lázeňské domy. Tímto lázeňské komplexy získaly jakousi systematičnost a architektonický vzhled. Mezi významné osobnosti, které se zasloužily o vzhled lázeňských komplexů patří například Jurkovič,

11

Gočár a Zítek. V tomto období byla také značná pozornost věnovaná přírodním zdrojům, byly prováděny chemické analýzy minerálních vod apod. Období rozvoje kapitalismu je pro lázeňství velmi důležité a je charakteristické tvrdým konkurenčním bojem, prosazováním zájmu podnikatelů v lázeňství a výstavbou nových ubytovacích kapacit jako jsou hotely, penziony a lázeňské domy. Pobyt v lázních se stává velmi populárním a vyhledávaným jak z důvodů léčebných, tak i z důvodů společenských a klientela pochází především z řad aristokracie, vysokých státních úředníků, průmyslníků, bankéřů, umělců a dalších.

2.3

Konec 19. století a první polovina 20. století

Přelom 19. a 20. století bývá v lázeňství označován také jako „zlatá éra“, dochází totiž k dostavbám celých lázeňských komplexů a k modernizaci léčebných procesů i zařízení pro tuto péči. V tomto období dochází k realizaci řady vědeckých výzkumů s využitím léčivých zdrojů, lázeňské léčebné procesy jsou modernizovány a české lázeňství se začíná proslavovat. Lázeňská místa se stávají prestižními společensko-kulturními centry a jejich význam z hlediska cestovního ruchu roste. V těchto místech vznikají divadla, umělecké galerie, jsou zde situovány umělecké a společenské události atd. Pobyt v lázních se stává novým životním stylem, ale stále si ho může dovolit jen klientela z vyšších bohatších vrstev. Po první světové válce se však situace změní a objeví se první významné zdravotní pojišťovací společnosti, díky nimž si lázeňskou péči může dopřát širší okruh lidí. Tato situace má dopad i na ubytovací a stravovací zařízení, která se snaží přizpůsobit širokému spektru lázeňských hostů, jejich požadavkům a finančním možnostem. Nové možnosti mají vliv na diferenciaci jednotlivých lázní na lázně pro bohaté, střední vrstvu a léčení „na kasu“. Toto období je charakteristické jako období prosperity a dynamického rozvoje podnikatelských aktivit.

12

2.4

Období druhé světové války až do roku 1948

Období „zlaté éry“, která byla ve znamení budování, rozkvětu a prosperity náhle vystřídá „doba temna“, jak bývá nazýváno období okupace, kdy byla většina lázeňských středisek zabrána Německem a využívána pro vojenské účely. Pro lázeňství naší země toto temné dějinné období představuje zastavení jeho vývoje, devastaci mnohých zařízení a přerušení kontinuity a návaznosti na lázeňství západní Evropy.

2.5

Vývoj lázeňství do konce 60. let

Po skončení druhé světové války je snaha o začlenění lázeňství do systému zdravotní péče a utlumení komerční aktivity v oboru a hlavní pozornost je věnována obnově válkou narušených lázní. Roku 1947 byl obnoven podnik „Státní lázně“ a následně byl vydán zákon č. 125/1948 Sb. z 6.5.1948, o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného majetku. Tento nový zákon zajistil převedení majetkové podstaty lázní (včetně jejich přírodních léčivých zdrojů) do výhradního vlastnictví státu. V roce 1951 byl vydán zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, který měl stanovit podmínky fungování lázeňské péče. Postupem času se lázně mění na zdravotnická zařízení s celoročním provozem. Díky státním prostředkům dochází k obnově lázní, jejich ubytovacích zařízení tak, aby se z léčebných ústavů staly komplexní lázeňské domy. S tímto přichází také nový zákon, který upravuje změny způsobu hospodaření lázní, jedná se o zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech. Rok 1957 s sebou nese změnu postavení lázní, ty přestávají být chápány jen jako nemocnice a začíná být kladen velký důraz na poskytování služeb lázeňským hostům, přičemž jejich podstatou je stále zdravotní péče. V tomto období mají naše lázně snahu přilákat zahraniční klientelu.

13

Dalším významným rokem, kdy dochází ke změnám v lázeňství je rok 1966, kdy vychází nový zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon vymezuje lázně jako „lázeňské léčebné ústavy, ve kterých jsou při poskytování léčebné a preventivní péče využívány především přírodní léčivé zdroje a klimatické podmínky, vhodné k léčení“.

2.6

Období 70. a 80. let

Toto dějinné období je v lázeňství charakteristické skutečností, že poprávka po lázeňských službách převyšovala nabídku kapacit a to až o 30 %. Reakcí na tento stav bylo hledání kompromisu mezi poptávkou a disponibilní kapacitou v rámci veškeré klientely. Bylo nutné rozšířit lůžkovou kapacitu a omezit sezónnost lázní. Tato opatření měla však negativní dopad na kvalitu poskytovaných služeb. Neodpovídající kapacitní možnosti měly zásluhu na nově vydané směrnici z roku 1978. Tato měla název „Směrnice o poskytování lázeňské péče v zařízeních státní zdravotní správy“ a její součástí byl i nový indikační seznam. Nakonec dochází k restrikcím vedoucím až k omezení poptávky a to díky zavedení omezeného počtu návštěv lázeňských zařízení. Přednost je dávána cizincům z důvodů inkasování deviz.

2.7

80. léta – vznik a rozvoj krize

80. léta bývají na nadarmo nazývána léta krize, v lázeňství se touto dobou projevuje krizový stav materiálně-technické základny lázní, kvalita služeb se zhoršuje a s tím souvisí taktéž špatné výkony a efektivnost provozu lázní. Jasně je viditelný i zchátralý stav budov lázeňských komplexů, do jejichž rekonstrukce, údržby či modernizace se v uplynulých letech neinvestovalo. Tento stav zapříčinil absolutní pokles kapacit a tím i počet pacientů. Při snaze tuto krizi zažehnat došlo k mnohým nákladovým škrtům, zásahům do provozu lázní a také novým kontrolním opatřením. Tato opatření však způsobila zvýšení administrativních úkonů a zahrnutí lékařů samotných do

14

administrativního procesu, což znamenalo odpoutání jejich pozornosti od léčby samotné a tím i jejich specializací.

2.8

Vývoj lázeňství po roce 1989

Významným mezníkem v dějinách celé České republiky se stal listopad 1989, který nastolil řadu změn i s dopadem na lázeňství. Tím, že došlo k restrukturalizaci majetkových vztahů vznikla myšlenka k privatizaci v oboru lázeňství a to s sebou neslo taktéž mnoho strukturálních změn v systému léčebných lázeňských poukazů a samotného financování lázeňské péče. Provozovatelé lázeňských zařízení začínají přikládat význam komplexnosti lázeňských služeb. Jedná se především o lázně v rámci zdravotního systému, stravovací a hotelové služby v lázních, cestovní ruch a jeho dopad na lázně a na celý region. S významným převratem dochází k vývoji a změnám legislativy, který se dotkl i oblasti péče o zdraví lidu, kde je lázeňství od roku 1990 zařazeno do subsystému následné zdravotní péče. V roce 1990 byly vytvořeny pracovní týmy při Ministerstvu zdravotnictví ČR, které měly za úkol připravit modely a projekty pro období privatizace a restrukturalizace majetkových vztahů. Tyto týmy musely v prvé řadě analyzovat stávající stav lázeňství po stránce majetkoprávní a vyřešit restituční nároky. Do roku 1990 existoval výhradní majitel všech lázní a zřídel a tím byl státní podnik, jehož střední článek je znám pod názvem BALNEA. Tento rok však znamenal zrušení BALNEA a místo něj stát zřídil státní podniky v oblasti lázní a zřídel, aby plnily jeho funkci. Následně se zásadní změny zasloužily o transformaci lázeňských podniků na akciové společnosti. Transformace prošla dvěma fázemi, v první fázi měl 100% podíl stát a ve druhé fázi se podíly rozdělily mezi akcionáře.

15

2.9

Současnost

Prvním zákonem upravujícím lázeňskou péči se stal zákon č. 20/1966 Sb. ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon O zdraví lidu, který stanovuje soubor zdravotnických činností a postupů společně s rehabilitací a definuje lázeňskou péči jako zvláštní druh zdravotní péče poskytované v lázeňských zařízeních za použití přírodních léčivých zdrojů. Dalším důležitým zákonem tohoto odvětví je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který stanovuje podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče. Společně s tímto zákonem byla vydána i vyhláška č. 58/1997 Sb., stanovující indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost.

V indikačním seznamu jsou zaznamenány obecné indikace a také kontraindikace lázeňské péče. Dále zde nalezneme přehled vyšetření, která musí pacient podstoupit, aby mu byl vystaven návrh na lázeňskou léčbu a přehled lázeňských míst ČR se seznamem indikací každého z nich. Vyhláška č. 58/1997 Sb., definuje seznam o celkem 11ti indikačních skupinách pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. „A. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé. Indikační skupiny: I.

Nemoci onkologické

II. Nemoci oběhového ústrojí III. Nemoci trávicího ústrojí IV. Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí V. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí VI. Nemoci nervové VII. Nemoci pohybového ústrojí IX. Duševní poruchy X. Nemoci kožní XI. Nemoci ženské

16

B. Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost Indikační skupiny XXI

Nemoci onkologické

XXII

Nemoci oběhového ústrojí

XX III

Nemoci trávicího ústrojí

XXXIV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí XXV

Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí

XXVI

Nemoci nervové

XXVII

Nemoci pohybového ústrojí

XXXVIII Nemoci ledvin a cest močových XXIX

Duševní poruchy

XXX

Nemoci kožní

XXXI

Nemoci gynekologické“1

Další vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČR týkající se problematiky lázeňství je č. 242/ 1991 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi. Zákon č. 164/1991 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) vymezuje základní pojmy, definuje hodnocení a využívání přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod, správu a poplatky za využití přírodních léčivých zdrojů a také stanovuje výše pokut při nesprávném zacházení s těmito zdroji. Se zacházením s přírodními léčivými zdroji souvisí i vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 370/2001 Sb. o zkoušce odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.

1

http://www.lazne-kur-spa.cz/index.php?ID=1313

17

„V neposlední řadě nutno zmínit také další vyhlášku ministerstva zdravotnictví ČR a to č. 423/2001 Sb. , která stanovuje způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčivých lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní.“2

2.9.1 Svaz léčebných lázní „Svaz léčebných lázní České republiky (dále jen SLL) byl zřízen jako zájmové sdružení léčebných lázní a jiných právnických osob podnikajících ve sféře lázeňství v širším slova smyslu bez rozdílu typu vlastnictví. Byl zřízen na základě zakladatelské smlouvy zakládajících členů. Dle platných předpisů je zájmovým sdružením ve smyslu § 20 obč. zákoníku.“3

SLL sídlí ve Františkových Lázních a v současné době má celkem 45 členů ze všech lázeňských míst ČR. Cílem této instituce je vytvoření takových podmínek, které mají napomáhat rozvoji lázeňství a lázeňských organizací na území ČR. V jejím zájmu je také dbát na ochranu a racionální využívání přírodních léčivých zdrojů. „SLL zejména: a)

samostatně hájí zájmy léčebného lázeňství a svých členů, zejména ve

styku se zastupitelskými sbory, vládou, ministerstvy, jinými státními orgány a institucemi a zdravotními pojišťovnami,

b) hájí a prosazuje zájmy léčebného lázeňství v rámci resortu zdravotnictví, 2

http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?sn=y&hledany=423%2F2001+Sb.&zdroj=sb01423&cd =76&typ=r 3 http://www.lazne-kur-spa.cz/index.php?ID=1305

18

koordinuje jednání o společných zájmech svých členů vůči zdravotním pojišťovnám

c) zajišťuje důstojnou prezentaci lázeňství, podporuje informovanost veřejnosti o funkci a úloze léčebného lázeňství v péči o zdraví člověka,

d) podporuje výzkum v lázeňství a popularizaci léčebných výsledků v lázeňské péči

e) vystupuje ve vztahu k odborům a státním institucím jako zájmová organizace zaměstnavatelů,

f) poskytuje členům dle svých možností poradenské služby a informace, koordinuje zájmy a pomoc při řešení jejich problémů,

g) působí jako odborný poradce, předkládá společné návrhy a stanoviska, podání a intervence při přípravě hospodářsko-politických rozhodnutí na republikové úrovni, dotýkající se zejména problematiky lázeňství a přírodních léčivých zdrojů,

h) v zájmu léčebného lázeňství ČR a jeho členů spolupracuje s ostatními profesními a odbornými společnostmi a sdruženími,

i) zastupuje zájmy lázeňství ČR v mezinárodních organizacích a lázeňských sdruženích, zejména v Evropském svazu lázní.“4

4

http://www.lazne-kur-spa.cz/index.php?ID=1305

19

Orgány Svazu léčebných lázní jsou: valná hromada, představenstvo, dozorčí rada, sekretariát Svazu, pracovní a odborné komise

2.10 Významné osobnosti v historii lázeňství ČR Do dějin českého lázeňství se zapsala řada významných osobností, jejichž působnost se dostala až za hranice naší země. Na českém lázeňství má zásluhu také práce vědeckých pracovníků jak v jednotlivých lázních, Výzkumném ústavu balneologickém v Mariánských lázních, tak i na půdě lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Významných osobností je v lázeňství velké množství a není možné je zde vyjmenovat všechny a proto si připomeneme jen pár důležitých jmen, které ovlivnily české lázeňství. Pro lázeňství v Karlových Varech měl velký význam lázeňský lékař Dr. David Becher (1725 – 1972), který modernizoval karlovarskou balneologii tím, že provedl první vědecký rozbor karlovarských vod vůbec. Jeho další zásluhou byla výroba karlovarské vřídelní soli určené i k exportu. Prosazoval umírněné pití léčivých vod a význam kladl na koupele. Z hlediska rozvoje karlovarských ubytovacích a stravovacích služeb je nutno zmínit jméno Johann Georg Pupp, který v roce 1755 zde zakoupil hotel a tím zahájil tradici nejrozsáhlejšího hotelového a restauračního provozu v našich lázních. O rozvoj Mariánských Lázní se zasloužil lékař Jan Josef Nehr, který roku 1779 prozkoumal léčebné účinky jejich minerálních vod. Tento lékař dal také postavit první lázeňský dům v tomto místě a v roce 1808 mohla být zahájena první lázeňská sezóna. Komplexní tvář lázeňskému městu dal až architekt Václav Skalník. Ve Františkových Lázních se vyznamenal Dr. Bernard Vinzenz Adler, jehož zásluhou byly úpravy pramenů. V roce 1791 dal vystavět první lázeňskou dvoranu nad pramenem a v roce 1800 prvně použil slatinu k léčebným účelům. Další významnou osobností v českých lázních byl Vincenc Priessnitz, který roku 1820 založil lázně na účincích studené pramenité vody a dva roky poté v Jesníku založil vůbec první vodoléčebný ústav na světě. Priessnitz nebyl vystudovaný

20

lékař a proto bývá nazýván „vodní doktor“. Uplatňoval studené koupele a sprchování pod širým nebem za každého počasí , léčbu prací a to například řezání a štípání dřeva, odklízení sněhu a jiné činnosti. O nález poděbradského pramene se zasloužil pruský šlechtic von Büllow, který k nám přijel na pozvání knížete Hohenlohe, jako významný hledač vod. V roce 1905 za pomocí svého proutku objevil pramen minerálky bohaté na oxid uhličitý. V Poděbradech působil i Václav Libenský, čeký lékař a zároveň profesor pražské lékařské fakulty Karlovy univerzity, který roku 1925 otevřel v Poděbradech vyšetřovací a léčebné sanatorium. V luhačovickém lázeňství se proslavil doktor František Sonnenberger a roku 1800 se stal prvním zdejším stálým lázeňským lékařem. S architekturou tohoto malebného lázeňského města je spojováno jméno slovenského Dušana Sama Jurkoviče, který zde navrhl řadu lázeňských domů, kolonádu a pavilony pramenů. Marie Sklodowska-Curie a Pierre Curie, tato dvě věhlasná jména, jsou spojována s objevením chemického prvku, radia, který byl nalezen v odpadu rud z lázní Jáchymov. V lázních Velké Losiny se zviditelnil lékař František Riedl, který zde působil jako hlavní lázeňský lékař od roku 1910. Zřídil v těchto lázních inhalační emanatorium, zavedl mechanoterapii na Zanderových cvičebních přístrojích a nechal podchytit pramen nazvaný Marie Terezie.

21

3 Význam lázeňství a jeho funkce Význam lázeňských zařízení se nachází především v léčebných metodách, prevenci, kulturně společenské funkci a také musím poukázat na jejich ekonomický a regionální přínos. Lidé vyhledávají lázně jak kvůli léčení stávajících zdravotních problémů za účelem uzdravení či zlepšení zdravotního stavu, tak kvůli prevenci, redukci váhy, atraktivnějšímu vzhledu, pocitu štěstí, obnovení fyzické kondice, minimalizaci efektu stáří, relaxaci atd. Kulturně společenský význam lázní je taktéž velmi důležitý, neboť právě zde se lidé setkávají a mají možnost využít svůj volný čas. Z tohoto důvodu se lázeňská místa stávají organizátory různých společensko-kulturních akcí jako jsou například hudební, divadelní, filmové a jiné festivaly či události, výstavy atd. Se zábavou souvisí i sportovní vyžití klientů lázní a proto jsou jim k dispozici různá sportoviště, jako například golfová hřiště, tenisové kurty, jezdecké okruhy a jiné. Významný přínos mají lázně i pro ekonomiku státu a zároveň samotného regionu, podílí se na utváření HDP a tvorbou pracovních míst snižují nezaměstnanost. Lázeňská místa jsou magnetem pro další formy cestovního ruchu a to například pro incentivní CR, kongresový CR, poznávací CR a další. Neoddiskutovatelným faktem je, že lázeňská místa zvyšují úroveň regionu a jeho návštěvnost.

Základní funkce lázeňství jsou definovány v tzv. „6ti R“, dle potřeb lázeňských hostů: •

Remedy (léčení)

•

Rehabilitation (rehabilitace)

•

Revitalization (revitalizace)

•

Relax (odpočinek)

•

Reflex (uvolnění)

•

Rejoice (potěšení)

22

Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

23

4

Charakteristika a klasifikace lázeňských služeb

Lázeňské služby dělíme do dvou základních skupin a to na služby základní a doplňkové.

4.1

Základní služby

Mezi základní služby řadíme následující:

4.1.1 Vyšetření, ošetření a léčení „Lázeňské vyšetření a ošetření zahrnuje lékařské prohlídky a potřebná vyšetření (laboratorní, rentgenologická apod.). Host se po příchodu do lázní podrobí vstupní lékařské prohlídce, během pobytu v lázních je pod stálým lékařským dohledem, po ukončení léčby absolvuje výstupní lékařskou prohlídku. Výsledky vyšetření určují průběh lázeňské léčby, druh a množství léčebných úkonů (procedur). Základní složkou lázeňské péče je léčení. Lázeňská léčby je založena na mnohostranném účinku více činitelů – minerální vody, klimatu, prostředí, léčebné stravy, farmakologické a fyziatrické terapie, která je sestavena z různých procedur na bázi vody, tepla a elektrického proudu, léčebného tělesného pohybu, masáží a podobně. Důležitou součástí léčby je i přechod hosta z každodenních starostí do uklidňujícího přírodního prostředí lázní.

4.1.2 Ubytovací služby Ubytovací služby jsou významnou součástí péče o hosta a proto musí ubytovací zařízení svým stavebním řešením, dispozičním a provozním uspořádáním přihlížet ke skutečnosti, že hostům slouží k přechodnému pobytu po více dnů, případně týdnů, a proto jim musí poskytovat dostatek pohodlí a útulnosti. Hosté jsou ubytováni většinou v jedno či dvoulůžkových pokojích. Tyto pokoje jsou vybaveny potřebným nábytkem a dalšími předměty, které vytvářejí příjemné prostředí (květiny, obrazy atd.).

24

Lázeňským hostům slouží i další prostory, jako jsou jídelna, čítárna, hudební salonek, klubovna apod. Používání těchto zařízení stejně jako chování hostů upravuje domácí řád lázeňské léčebny, obsahující některé odlišnosti pro pacienty s komplexním příspěvkem zdravotní pojišťovny. Tento řád je vyvěšen na přístupném místě a hosté se s jeho obsahem musí seznámit již při nástupu a jsou povinni ho dodržovat.

4.1.3 Stravovací služby Významnou a neoddělitelnou součástí lázeňské péče je i stravování hostů (léčebná strava), organizované restauračním způsobem, které napomáhá vytváření správných stravovacích návyků včetně kultury stolování. Stravování je řešeno buďto stravenkami, nebo bez nich. V případě, že se stravenky nevydávají, eviduje strávníky dietní nebo vrchní sestra. Stravování jako léčebná výživa využívá dietního systému, který je promyšlený terapeutickým, technologickým, zdravotně-výchovným a ekonomickým celkem. Dietní výživu usměrňuje lékař – dietolog tak, aby předepsané diety odpovídaly požadavkům správné výživy pro jednotlivé choroby a zdravotnímu stavu hosta s přihlédnutím k zátěži balneoterapie. Vlastní systém dietního stravování zajišťují dietní sestry, případně další odborně vzdělaní pracovníci.

4.1.4 Kulturně-společenské služby Kulturně-společenské služby jsou zajišťovány jako kulturní, osvětová a společenská činnost organizovaná v rámci lázeňských léčeben, lázní nebo pro širší veřejnost. O jejich poskytován se starají kulturní referenti, kteří při sestavování programu úzce spolupracují s vedoucími lékaři jednotlivých lázeňských léčeben. V poslední době se tyto služby označují jako služby volného času, které umožňují: a)

odpočinkové činnosti zaměřené na potlačení únavy po procedurách,

únavy z tzv. přebytku volného času (knihovny, čítárny, televizní místnosti apod.)

25

b)

rekreačně-poznávací činnosti, související zejména s individuálními nebo

společně organizovanými procházkami, spojenými s krátkým posezením v zařízení rychlého stravování nebo občerstvení, po značených trasách či naučných stezkách. Dále bývají organizovány návštěvy výstav, vyjížďky na koních, kočárech, loďkách atd. c)

sportovní činnosti, pro které často postačuje volně přístupná zelená

plocha, nebo v jiných případech větší upravené plochy s potřebným vybavením pro individuální sporty (běh či plavání), kolektivní sporty (volejbal, basketbal, golf atd.), dále cvičení jógy a odborným cvičitelem a další. d)

kulturně-společenské činnosti, působící na citovou a rozumovou stránku

člověka (filmová a divadelní představení, koncerty, přednášky atd.). e)

společensko-zábavní činnosti spojené s tvořivou aktivitou, resp. pasivním

odpočinkem s pohybem (taneční zábavy, čajové večírky, soutěžní a společenské večery, stolní hry atd.). Část uvedených služeb se poskytuje bezplatně, část za úhradu. V tom případě už jde zčásti o služby mající charakter služeb doplňkových.

4.2

Doplňkové služby

K uspokojení dalších potřeb účastníků lázeňských pobytů vznikají ve většině lázní pomocné a doplňkové provozy, které svými výkony doplňují základné lázeňské služby. Jsou zaměřeny na další využívání přírodních léčivých zdrojů, případně jsou zapotřebí k úspěšnému průběhu lázeňské léčby. Jedná se o tyto služby: •

Činnosti prádelen, které se starají o odborné ošetření prádla, na jejich

činnost navazuje nejen pracoviště zabývající se údržbou prádla, ale i sklady prádla. •

Činnost lázeňského zahradnictví, které se stará o parky, lesoparky, sady,

případně se zabývá i chovem hospodářských zvířat. •

Léčebnou kosmetiku s využitím léčivých účinků přírodních léčivých

zdrojů.

26

•

Obchodní služby a prodej zboží poskytované lázeňskými zařízeními

(prodej pohlednic, psacích potřeb, upomínkových předmětů atd.). •

Směnárenské služby poskytované vlastními pracovníky nebo pracovníky

peněžního ústavu. •

Služby spočívající v poskytování občerstvení, prodej cukrářských

výrobků a lahůdek, případně další služby. Služby poskytují i zařízení patřící jiným provozovatelům, např. služby kulturněspolečenských zařízení, tělovýchovných zařízení, hostinských zařízení místní hromadná doprava, obchodní služby atd.“5

4.3

Materiálně-technické podmínky poskytování

lázeňských služeb 1.)

Lázeňská léčebna

Lázeňská léčebna je zdravotně provozní jednotka řízená lékaři, kde se nachází ordinace lékařů a lékařská a diagnostická zařízení. Tato léčebna je zpravidla rozdělená do několika částí a to na část vyšetřovací, léčebnou, stravovací a lůžkovou. Je zde vyhrazen prostor i pro sportoviště a kulturně-společenská místnost či část léčebny. V lázeňské léčebně je poskytována komplexní lázeňská péče.

2.)

Lázeňská poliklinika

Lázeňská poliklinika slouží pouze a jenom pro léčení lázeňských hostů, neposkytuje se zde ubytování ani stravování.

3.)

Pomocná a vedlejší zařízení

Tato zařízení tvoří zejména technické provozy jako například koupaliště a jiná sportovní zařízení.

5

Orieška, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. ISBN 1866-048-99. str. 125

27

5

Formy lázeňských pobytů

Lázeňská péče se dělí na komplexní, příspěvkovou a samopláteckou a to dle způsoby úhrady.

Pakliže se jedná o komplexní lázeňskou péči, veškeré náklady na léčbu jsou hrazeny VZP ČR a to využíváním místně příslušného přírodního léčivého zdroje, ubytování a stravování na standardní úrovni. Nárok na komplexní lázeňskou péči má pacient pouze tehdy, když ošetřující lékař podá návrh a revizní lékař ho na základě další prohlídky schválí. Místo a dobu léčby určuje lékař a doba léčby může být prodloužena v případě, že je nutné doléčení. Pacienty s nárokem na komplexní lázeňskou léčbu dělíme do dvou skupin na tzv. pacienty 1. skupiny a 2. skupiny. Pro pacienty 1. skupiny platí, že do lázní musí nastoupit nejpozději do jednoho měsíce od vystavení návrhu, kdežto pacienti 2. skupiny do lázní mohou nastoupit během 3 měsíců od schválení návrhu. V roce 2000 bylo zaznamenáno 50 – 60 % případů hrazených pojišťovnou, tento počet však v roce 2008 poklesl na pouhých 40%. Jednodenní ceny pobytů pro zahraniční hosty se pohybují ve výši $100 a pro domácí pacienty tato denní sazba činí 800 Kč.

V případě příspěvkové lázeňské péče VZP ČR hradí pouze standardní vyšetření a léčení a ostatní náklady na lázeňský pobyt si hradí pacient sám. Ostatní náklady představují především náklady na ubytování, stravování. Aby mohl pacient nastoupit na lázeňskou léčbu a využít příspěvkové péče, musí taktéž získat doporučení od lékaře. Na rozdíl od komplexní lázeňské péče si pacient tentokrát může sám vybrat místo pobytu a termín nástupu do lázní, ten ale nesmí být později, než 6 měsíců od vypsání návrhu. V roce 2008 dosáhly příspěvkové lázeňské pobyty pouhých 10 %.

28

Samoplátecký způsob úhrady pobytu je posledním typem. V tomto případě si pacient hradí veškeré náklady na lázeňskou péči a pobyt sám. Lázeňský pobyt si může zajistit prostřednictvím cestovní kanceláře, nebo sám přímo v lázních. V posledních letech těchto pobytů rapidně přibývá a lidé začínají tento způsob odpočinku a ozdravení vyhledávat čím dál častěji. Trendem v oblasti komerčních samopláteckých pobytů se staly prodloužené víkendy, kdy lidé tráví v lázních 3 až 4 dny, dále pak Silvestrovské a Vánoční pobyty, relaxační pobyty pro ženy, manažery či seniory, wellness/fitness pobyty, redukční, rekondiční a řada dalších.

29

Struktura lázeňských pacientů podle způsobu úhrady v roce 2006

Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky

6

Nejznámější lázně v České republice

Mezi nejznámější lázně České republiky řadíme především tzv. „lázeňský trojúhelník“, což jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. V severozápadních Čechách můžeme navštívit také Lázně Jáchymov, Lázně Kynžvart, Teplice, Dubí a Mšené-lázně. Ve středních Čechách se nachází pouze dvě lázeňská místa a to lázně Poděbrady a lázně Toušeň. K lázním severovýchodních Čech patří Janské Lázně, Lázně Libverda, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč a také Velichovky. V oblasti jihozápadních Čech leží Konstantinovy Lázně, Bechyně, Třeboň a Nové Hrady. Pokud se rozhodneme podstoupit lázeňské procedury na Moravě, pak můžeme zavítat třeba do Lednice, Hodonína, Luhačovic, Teplic nad Bečvou, Velkých Losin, Jeseníku, Zlatých Hor, Slatinic, nebo do Ostrožské Nové Vsi. Další lázeňská místa se nám nabízejí v regionu Moravskoslezském a to Lázně Karlova Studánka, Darkov a Klimkovice.

30

6

Česká republika je velmi bohatá na lázeňská místa a přírodní léčivé zdroje a proto bych k některým z výše zmíněných lázní ráda uvedla pár dalších poznámek.

Karlovy Vary jsou proslulé nejen díky léčivým účinkům svých přírodních léčivých pramenů, ale také bohatou historií, architekturou a přírodními krásami. 1350 je rok, kdy bylo toto lázeňské město založeno českým králem a římským císařem Karlem IV. Díky léčivým účinkům termálních pramenů město vzkvétalo a v 19. století se začaly karlovarské prameny využívat také k pitným kůrám.

6

http://lazne.penzion-hotel.cz/en/uvod.html

31

Přírodní léčivé zdroje, kterými Karlovy Vary disponují, jsou hlavně léčivé prameny, kterých je zde asi 100. Uvnitř lázeňského města se nachází asi 80 výronů minerálních vod o různé intenzitě, nicméně z tohoto hojného počtu je nyní využíváno pouhých 12. Teplota těchto pramenů se pohybuje v rozmezí od 42°C do 72°C a nejznámější je tzv. Vřídlo. Nedaleko Karlových Varů leží naleziště Krásno, z něhož se těží rašelina a oxid uhličitý, které jsou taktéž hojně využívány k léčbě. Do Karlových Varů se jezdí léčit předně pacienti mající problémy se zažívacím ústrojím, pohybovým ústrojím a s poruchami látkové výměny. K léčbě těchto onemocnění se využívá zejména vodoléčba, koupele, masáže, fyzikální terapie, světloléčba, termoterapie, kineziterapie, reflexní léčba a samozřejmě i pitná kůra.

Mariánské Lázně, dříve zvané Marienbad, vznikly až v 19. století a tento fakt je učinil nejmladšími západočeskými lázněmi. Velkou zásluhu na vybudování Mariánských Lázní měli kanovníci kláštera v Teplé a také Dr. Jan Josef Nehr, který zkoumal účinky léčivých pramenů a v roce 1805 nechal postavit první kamenný dům, nazvaný Zlatá koule. Prameny vyvěrající v těchto lázních jsou studené kyselky a jejich teplota se pohybuje v rozmezí mezi 7°C a 10°C. Mariánské Lázně se díky svému krásnému prostředí a léčivým zdrojům staly hojně vyhledávaným místem jak k léčbě, tak i k relaxaci vhodné pro dospělé, děti i dorost. Dospělí si zde mohou léčit nemoci onkologické, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového aparátu, nemoci močového ústrojí a také nemoci ženské. Děti a dorost mohou do Mariánských Lázní přijet s nemocemi dýchacího ústrojí, pohybového ústrojí, gynekologickými nemocemi, nemocemi ledvin a močových cest. Mezi metody využívané k léčbě patří pitná kůra, inhalace, minerální koupele, plynové injekce, slatinný zábal, rašelinová koupel, klasické masáže, vodoléčba, elekroléčba, parafinové zábaly, relaxační cvičení a oxygenoterapie.

32

Františkovy Lázně se nachází v podhorském pásmu v nadmořské výšce 450 m.n.m. Přestože historie lázní sahá až do 16. století, rok 1793 je považován za oficiální pro založení lázní. O založení Františkových Lázní se zasloužil chebský lékař Bernhardt Adler, který byl následně jmenován prvním lázeňským lékařem těchto lázní. Ve Františkových Lázních se k léčbě využívají hlavně léčivé účinky místních minerálních vod, léčebných plynů, slatin a klimatu. Tyto zdroje jsou aplikovány prostřednictvím koupelí (uhličité, plynové, slatinné, perličkové, vířivé), vodoléčby, masáží, plynových injekcí, elektroterapie, magnetoterapie a slatinných zábalů. Indikace Františkových lázní jsou onemocnění srdce, krevního oběhu, nemoci plynového aparátu a gynekologická onemocnění.

Lázně Poděbrady se nachází v úrodné polabské nížině nedaleko od Prahy. Vznik místních lázní se datuje k 17. století, nejvýznamnějším rokem v jejich historii je rok 1905, kdy byl na nádvoří poděbradského zámku objeven pramen minerální vody s léčivými účinky. Důsledkem tohoto nálezu do Poděbrad začalo přijíždět mnoho zájemců o léčbu. Rozmach Lázní Poděbrady pokračoval po řadu let a dodnes jsou tyto lázně vyhledávány nejen za léčebnými účely, ale také kvůli relaxaci či pouhé prevenci. Do Lázní Poděbrady se můžeme přijet léčit především pokud máme nemoci oběhového ústrojí, cukrovku anebo nemoci pohybového ústrojí. Silný minerální pramen s velkým obsahem kysličníku uhličitého, magnesia a vápníku je hlavním přírodním léčebným prostředkem. Léčí se zde pomocí pitné kůry, minerálních koupelí,

plynových

injekcí,

podvodních

masáží,

vodní

gymnastiky,

magnetoterapie či inhalace.

Janské Lázně leží v Královéhradeckém kraji na jižním svahu Krkonoš a úpatí Černé hory. Díky této horské poloze zde panují podhorské klimatické podmínky, a proto je toto místo proslulé nejen lázeňstvím, ale i jako sportovní a rekreační

33

středisko. Historie tohoto lázeňského místa sahá až do roku 1006, kdy byl pod Černou horou objeven teplý pramen, tzv. Janův pramen, Janem z Chockova. I přes tento fakt, nejstarší zápis pochází z roku 1300. Zakladatelem dnešních lázní je Jan Adolf Schwarzenberg, který zde roku 1675 získal panství a následně nechal postavit několik lázeňských budov. V 19. století se lázně začaly velmi rychle rozvíjet, začaly se stavět nové hotely a taktéž byl zahájen provoz železnice Trutnov – Svoboda nad Úpou. Na základě odborné analýzy pramenů, která byla provedena doktorem Oskarem Baudyschem z Yalské univerzity, bylo prokázáno podobné složení místních vod jako ve Warm Springs ve státě Georgia v USA, které léčí dětskou obrnu. V Janských Lázních tento fakt vřele uvítali a začali léčit děti postižené touto nemocí stejnými metodami jako to dělají v amerických lázních. Hlavním léčivým zdrojem je termální voda a k léčení se používají metody léčebné tělesné výchovy, fyzikální terapie, balneoterapie a ergoterapie. Indikacemi Janských Lázní jsou choroby nervového ústrojí, pohybového ústrojí a nervosvalová onemocnění. Lázně Bohdaneč nalezneme v nížinách Pardubického kraje. Místní bohatá naleziště rašeliny začal k léčebným účelům používat místní rodák Jan Veselý v roce 1879. Jan Veselý nejen že léčil, ale také lázně budoval, nicméně po výstavbě lázeňských domů mu došly finanční prostředky a tato situace vedla k tomu, že musel dát lázně do dražby. V roce 1906 tyto lázně odkoupila obec Bohdaneč a mohly fungovat dál a také se dál rozšiřovat. Lázně Bohdaneč mají dva základní přírodní léčivé zdroje a to slatinu a minerální vodu, která se těží z hlubokého artézského vrtu, zvaného Panenka. Léčivé metody jsou zejména slatinné a přísadové koupele, podvodní masáže, skotské střiky, vířivé koupele, elektroléčba, plynové injekce, skupinová a individuální rehabilitace a masáže. Lidé tyto lázně vyhledávají v případě, když trpí zánětlivými revmatologickými onemocněními, artrózami, vertebrogenním

34

syndromem, Bechtěrevovou chorobou a poúrazovými, předoperačními a pooperačními stavy pohybového aparátu. Konstantinovy Lázně můžeme navštívit, když přijedeme do Plzeňského kraje a to do okresu Tachov. Archivní záznamy o tomto lázeňském místě a nalezení prvního místního sirnatého pramene zvaného „smraďoch“ pocházejí již ze 16. století. Roku 1837 koupil lázně nový majitel a to Konstantin z Lövensteinu, který se zasloužil o jejich rozvoj a podle něj jsou pojmenovány. Dalším důležitým mezníkem v dějinách Konstantinových lázní je počátek 20.století, kdy sem byla zavedena železnice a spojila toto místo se světem. Díky krásné přírodě a 20 hektarům lesoparků nabízí tyto lázně příjemné prostředí klimatických lázní. Základním léčivým zdrojem Konstantinových lázní jsou kyselky, jedná se o železnaté kyselky, které se využívají k pitné kůře či koupelím. Z dalších procedur můžeme vyzkoušet také vodoléčbu, masáže, fyzikální terapie, světloléčbu, termoterapii, kineziterapii, reflexní léčbu a další. V Konstantinových lázních se léčí nemoci oběhového ústrojí, nemoci kardiovaskulárního aparátu, stavy po zánětu srdce, srdeční vady, hypertenze, cévní onemocnění, nemoci pohybového ústrojí a vertebrogenní syndrom.

Lázně Luhačovice jsou součástí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a leží asi 20 km jihovýchodně od Zlína. Luhačovická lázeňská léčba má již 300letou tradici a v průběhu let se z tohoto místa stala perla moravských lázní. Toto označení si lázně zasloužily díky architektonickým krásám, parkům, kouzelné přírodě, fontánám a také kolonádě. Na území Luhačovic vyvěrá na 16 hydrouhličitanochloridosodných kyselek a jeden sirný pramen. Tyto vody jsou bohaté na sodík, vápník, hořčík, chlór, brom, jód, kyselinu uhličitou a oxid uhličitý. Prameny jako Vincentka, Ottovka či pramen Dr. Šťastného jsou neodmyslitelně spjaté s luhačovickým lázeňstvím. Existuje je mnoho léčebných metod, které mohou pacienti podstoupit jako na přiklad pitná kůra, minerální koupele, inhalace, perličková koupel, skotský střik,

35

parní a horkovzdušná lázeň, klasické, reflexní a podvodní masáže, čtyřkomorová lázeň, Träbertovy proudy, ultrazvuk, solux a horské slunce a řada dalších. Co se týče indikací, místné lázně jsou zaměřeny na léčbu nemocí onkologických, oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, léčbu cukrovky a obezity, onemocnění dýchacího ústrojí, poruchy pohybového aparátu, bolestivé syndromy šlach, úponů a kosterních svalů, mikrokloubní revmatismus a bolestivé syndromy páteře. Teplice nad Bečvou se nacházejí v Olomouckém kraji nedaleko Olomouce a Hranic. Jméno Jana Kopáče z Nevědomí je úzce spjato se vznikem lázní, tento muž v Teplicích nad Bečvou nechal roku 1553 vykopat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly přivedeny nejvydatnější prameny minerálních vod. Začátkem 20. století se potvrdily účinky zdejších minerálních vod na léčení srdečně-cévních onemocnění a lázně začaly být hojně navštěvovány. Dodnes jsou tyto léčebné lázně navštěvovány převážně klienty s onemocněním srdce a cév, ale mimo ně sem jezdí i ti s problémy pohybového ústrojí a kožními obtížemi. Teplice nad Bečvou jsou svými léčebnými postupy vhodné jak pro dospělé, tak i pro děti. Léčivý zdroj, které se zde nachází je termální alkalická zemitá kyselka o stálé teplotě 22,5°C, vyvěrající do 3 velmi vydatných pramenů – Kropáčův, Gallašův a Jurikův. Mezi místní léčebné metody patří hlavně vodoléčba, pak také elektroléčba, masáže, oxygenoterapie a inhalace.

Lázně Jeseník jsou významné moravské klimatické lázně, nacházející se v podhorském pásmu. Tyto lázně byly založeny sedlákem Vincenzem Priessnitzem, kterému se říkalo „vodní doktor“. Místní léčebnou vodu jako první vyzkoušel sám na sobě a pak ji začal aplikovat i na další nemocné a jeho sláva postupem času rostla. V roce 1831 byly Lázně Jeseník oficiálně označeny jako státem uznané lázně a studené zábaly, klimatická léčba a vhodná životospráva se

36

staly hlavní léčebnou metodou Vincenze Priessnitze. Mezi další metody léčby patří léčebný tělocvik, elektroléčba, Priessnitzovy koupele, bylinkové a perličkové koupele, inhalace, muzikoterapie, elektrospánek, magnetoterapie, oxygenoterapie, lymfodrenáže a jiné. V lázeňském okolí dnes existuje na 60 registrovaných a pojmenovaných pramenů. Pacienti sem dojíždí kvůli léčení horních a dolních cest dýchacích, netuberkulózních nemocí, potíží krevního oběhu a nervové soustavy, nervové soustavy, poruch pohybového aparátu, duševních poruch, nemocí kožních a ženských.

Ostrožská Nová Ves je známým lázeňským místem díky svým sirnatým pramenům, které byly objeveny v roce 1258. Dnešní sirnaté lázně byly ovšem založeny až v roce 1903 zdejším rodákem doktorem Františkem Botkem, který objevil léčivé účinky sirnatých vod. Dominantním přírodním léčivým zdrojem lázní v Ostrožské Nové Vsi je sirovodíkový pramen s vlastními ložisky slatiny. Tento vzácný pramen nám pomůže vyléčit nemoci pohybového ústrojí a také nemoci kožní. Léčení se provádí prostřednictvím koupelí, masáží, fyzikální terapie, světloléčby, termoterapie, kineziterapie, reflexní léčby a inhalací.

Karlova Studánka se řadí ke klimatickým lázním a toto označení ji umožňuje poloha v údolí řeky Bílá Opava v Jeseníkách v podhůří Pradědu. Účinky léčivých pramenů lázní Karlova Studánka byly poprvé zkoumány v 17. století a ve století následujícím došlo k budování prvních lázeňských domů, nicméně tyto domy nevypadaly tak, jak je známe dnes, ale byly to jen dřevěné domky. K výstavbě skutečných lázeňských domů došlo až v roce 1782. V současnosti je Karlova Studánka cílem mnohých turistů a to nejen kvůli lázeňským procedurám, ale také kvůli rekreaci v horách. Z přírodních léčivých zdrojů stojí za zmínku minerální prameny, rašelina, čisté lesnaté a horské prostředí, které je mimochodem považováno za nejčistší v nejen

37

v České republice, ale i v celé střední Evropě. Léčit se zde jezdí nemoci dýchacího ústrojí, onkologické nemoci, hypertenze a funkční poruchy cév. Z procedur se klientům nabízí vodoléčba, koupele, masáže, fyzikální terapie, světloléčba, termoterapie, kineziterapie a reflexní léčba.

38

Praktická část 1

Lázně Luhačovice

7

1.1

Lokalizační předpoklady

Lokalizační předpoklady nám umožňují diferencovat krajinu na základě jejího potenciálu pro cestovní ruch, hodnotí se jak přírodní předpoklady pro cestovní

7

http://lazneluhacovice.cz/cz/kontakty.php

39

ruch, tak i kulturně-historické předpoklady. U přírodních předpokladů se můžeme zaměřit na reliéf území, jeho nadmořskou výšku, klima, vodstvo, vegetaci a faunu. Na druhé straně u kulturně-historických předpokladů zmiňujeme kulturní památky a jejich aspekty jako je například doba vzniku, výtvarné slohy či kategorie památky.

1.1.1 Přírodní předpoklady Lázně Luhačovice se nacházejí ve Zlínském kraji v nadmořské výšce 250 m.n.m., leží v podhůří Vizovických vrchů v údolí řek Olšavy a Šťávnice. Nejvyšším bodem luhačovické oblasti je Komonec, který měří 672 m.n.m. Oblast ležící východně a jihovýchodně od Luhačovic spadá do Chránění krajinné oblasti Bílé Karpaty. Zdejší ovzduší je velmi čisté a dostatečně vlhké.

V tomto lázeňském místě vyvěrá celkem 16 hydrouhličitanochloridosodných kyselek a jeden sirný pramen. Tyto vody jsou velmi bohaté na minerální látky a to hlavně na sodík, vápník, hořčík, chlór, brom, jód, kyselinu uhličitou a rozpuštěný oxid uhličitý. Při vyvěrání jejich teplota dosahuje 10º – 12º C.

40

1.1.2 Kulturně - historické předpoklady Archeologické nálezy prokázaly, že osídlení Luhačovic se datuje již do doby Slovanů a to do 7. a 8. století, nicméně první písemné památky pochází až z roku 1412. V nadcházejících letech se tato oblast začala rozrůstat a vytvořily se vesnice a katastry, které se dochovaly až do 19. století. Místní obyvatelé se živili hlavně dobytkářstvím a ovocnářstvím, což dokazuje i pečeť, na které je zobrazen košatý strom s jablky, vpravo krojidlo a vlevo radlice. Koncem 18. a v 19. století byla upravena řada luhačovických léčivých pramenů a tato zpráva se roznesla po okolí a přilákala k těmto pramenům první hosty. S rostoucím počtem zájemců o léčbu byl roku 1789 vystavěn první hostinec a s ním i několik pokojů pro ubytování hostů. Následně stavební ruch zesílil a to hlavně v okolí místních pramenů, stavěly se ubytovací zařízení a kaplička, která je dnes považována za nejstarší stavbu lázeňského středu. Konec 19. století se stal rokem kritickým, luhačovické lázně zastihla krize a hrozil úpadek. V tomto období nastal zvrat v organizaci, lázně byly přejmenovány na akciovou společnost a byla vybudována železnice, která měla pro Luhačovice velký význam neboť přilákala hosty z širšího okolí a lázně začaly opět prosperovat. Rok 1922 přinesl Luhačovicím další rozvoj, byla zde vystavěna měšťanská škola, sokolovna, obecní úřad a luhačovická přehrada. S příchodem 2. světové války byly luhačovické vily, penziony a hotely využity především pro ubytování německé mládeže. Nová éra vývoje zde vypukla na jaře roku 1945, kdy došlo k rekonstrukci starých a budování nových lázeňských domů, kolonád a parků.

Co se týče místní architektury, nutno zdůraznit jméno slavného slovenského architekta, Dušana Sama Jurkoviče, který se inspiroval lidovou architekturou a vystavěl zde mnoho lázeňských domů. Jurkovičovy stavby byly zapsány do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

41

Historie, příroda a také lázeňství do Luhačovic lákaly a stále lákají mnohé slavné osobnosti. Například Leoš Janáček navštívil toto lázeňské místo pětadvacetkrát a na jeho počest se zde každoročně koná hudební festival zvaný Janáček a Luhačovice. Mezi další známé osobnosti, které si Luhačovice oblíbily patří i spisovatel František Kožík, grafik Jiří Pacák a impresionista František Pečinka.

1.2

Selektivní předpoklady

Selektivní předpoklady se rozdělují do tří skupin, které se zabývají urbanizačními, demografickými a sociologickými předpoklady. K urbanizačním předpokladům patří hustota, velikost a zástavba sídel. Hustota obyvatelstva, jeho věková struktura a struktura dle pohlaví patří mezi demografické předpoklady a sociologické předpoklady zahrnují ekonomickou aktivitu obyvatelstva, vzdělání, příjem a sociální příslušnost.

Luhačovice jako město tvoří 4 katastrální území a vzniklo sloučením samostatných obcí: Luhačovice, Řetěchov, Polichno, Kladná Žilín.

Luhačovice Řetěchov Polichno Kladná Žilín Město Luhačovice

1.3

Rozloha (ha) 1 450 532 489 828 3 300

Počet obyvatel 4 975 209 302 218 5 704

Realizační předpoklady

Předpoklady, které umožňují realizovat zájem o cestovní ruch se nazývají realizační předpoklady. Jedná se o komunikační předpoklady a materiálnětechnická základna pro cestovní ruch.

42

Luhačovice jsou velmi dobře dostupné ať už se rozhodneme přijet vlakem po železnici, autem či autobusem. Lázně poskytují také svou vlastní taxislužbu a mikrobusovou přepravu pro klienty z Brna. Nabídka ubytování je zde velmi široká a díky ní je snadné pro každého z nás zvolit právě takové zařízení, které nám vyhovuje nejlépe. Vybírat můžeme z řady hotelů, lázeňských domů, penzionů, ubytování v soukromí a jiných (např. autocamping, rybářská chata či sportovní centrum). Kategorie pokojů závisí na možnostech daného ubytovacího zařízení, můžeme zvolit apartmány či pokoje vybavené jedním až čtyřmi lůžky. Stravování spolu s občerstvením je možné zajistit v místě pobytu anebo v místních restauracích, pizzeriích, barech, hospodách, rychlých občerstveních, cukrárnách, kavárnách, vinárnách či čajovnách.

1.4

Indikace a léčebné metody

V Luhačovicích se léčí dospělí a na nemoci onkologické, nemoci oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, nemoci poruchy výměny látkové, onemocnění dýchacího ústrojí a poruchy pohybového aparátu. Lázeňská péče o děti a dorost zahrnuje léčení nemocí poruch výměny látkové a nemocí dýchacích. V léčbě dominuje využití přírodních léčivých zdrojů, příznivého klimatu a k tomu ještě použití nejmodernějších léčebných a rehabilitačních metod. Léčba probíhá

pod dohledem

zkušených

lázeňských

lékařů,

kvalifikovaných

lázeňských sester a rehabilitačního personálu. Přírodní léčivé zdroje se aplikují prostřednictvím pitné kůry, inhalací a koupelí. Mezi ostatní léčebné metody, které se v Luhačovicích uplatňují patří masáže, obklady, vodoléčebné procedury (tj. perličková koupel, vířivá a Hubbardova lázeň, skotský střik, parní a horkovzdušná lázeň, střídavé nožní koupele), elektroléčba (tj. galvanická lázeň, čtyřkomorová lázeň, krátkovlnná a mikrovlnná diatermie, diadynamické a Träbertovy proudy, ultrazvuk, solux a horské slunko), speciální terapie (tj. parafinový obklad, plynové injekce, vasotrain, magnetoterapie, sauna) a

43

pohybová léčba (tj. léčebný tělocvik individuální a skupinový, cvičení v bazénu, terénní léčba).

1.5

Předmět podnikání Lázní Luhačovice a.s.

Akciová společnost Lázně Luhačovice vznikla dle obchodního rejstříku dne 30.4.1992. Jako předmět podnikání jsou zapsány následující služby: 8

1.

poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče

2.

správa a využití přírodních léčivých zdrojů

3.

poskytování komplexní, příspěvkové a ambulantní lázeňské péče

4.

poskytování odborných ambulantních zdravotnických služeb

5.

provozování hostinské činnosti

6.

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

7.

směnárenská činnost

8.

pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor včetně činností s pronájmem spojených

9.

pořádání kulturních produkcí

10.

podnikání v energetických odvětvích - výroba a rozvod tepla, rozvod elektrické energie

11.

taxislužba

12.

provozování cestovní agentury

13.

poradenství ekonomické, finanční a organizační poradenství v oblasti lázeňské péče, ochrany přírodních léčivých zdrojů a hostinské činnosti

14.

provozování odstavných a parkovacích ploch pro vozidla

15.

nakladatelská a vydavatelská činnost, vydávání periodického tisku

16.

silniční motorová doprava osobní

17.

kongresová činnost, pořádání a organizování seminářů a vzdělávacích

8

http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=177404&sysinf.vypis.rozsah=upl ny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.k lic=169cc318c88f9780f18e866780028fe4&sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=809&sysi nf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20soudem%20v%20Brn%EC&sysinf.platnost=06.05.2009

44

kurzů 18.

zprostředkování služeb

19.

provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících regeneraci a rekondici

20.

poskytování technických služeb

21.

kopírovací práce

1.6

Typy lázeňských pobytů

Lázně Luhačovice a.s. umožňují svým klientům čerpat jak pobyty hrazené zdravotními pojišťovnami, zaměstnavatelem anebo si klient může hradit pobyt sám jako samoplátce. Obecně se zde lázeňské pobyty dělí do několika skupin a to na klasické lázeňské pobyty, regenerační pobyty, wellness, relaxace a ostatní.

1.6.1 Klasické lázeňské pobyty První v nabídce klasických lázeňských pobytů je paušální léčebný pobyt, který představuje optimální kombinaci lázeňských procedur. Pobyt je možné zvolit dlouhodobý anebo krátkodobý a to například formou balíčku služeb, jehož cena zahrnuje 7 noclehů s plnou penzí, vstupní lékařskou prohlídku, sestavení individuálního léčebného programu, 18 lázeňských procedur a každodenní pitnou kúru. Dalším z klasických pobytů je tzv. mamma program, který je určen ženám s onkologickými problémy prsu a zaměřuje se jak na terapii lymfedénu tak na psychickou relaxaci. Tento program je plánován na 7 dní, přičemž cena zahrnuje polopenzi, konzultaci s lékařem, 4 lymfatické drenáže dle předpisu lékaře, 2 klasické masáže, 2 přírodní uhličité koupele, 2 vířivé lázně horních končetin, 6 lázeňských procedur na předpis lékaře a samozřejmě pitnou kúru. Pobyt pro diabetiky je taktéž součástí klasických pobytů a jeho cílem je pomoci diabetikovi předcházet nebo zmírnit komplikace způsobené cukrovkou.

45

Balíček služeb, který luhačovické lázně diabetikům připravily sestává ze 7mi denního pobytu s plnou penzí, která zohledňuje diabetickou dietu. V balíčku služeb je jedna konzultace s diabetologem, orientační antropometrické vyšetření a laboratorní vyšetření, dvě přírodní uhličité koupele, dvě podvodní ruční masáže, vířivá lázeň dolních končin, dvě vakuově kompresivní terapie, čtyři lázeňské procedury dle doporučení lékaře, dvě skupinové cvičení, jedno skupinové cvičení v bazénu, 30 minut plavání v bazénu a pitná kúra. Předposledním klasickým pobytem je tzv. týden pro zdraví. V tomto týdnu se léčba zaměřuje na prevenci a péči o vlastní zdraví a tomu jsou přizpůsobeny také léčebné procedury a program. V ceně balíčku služeb je tedy 7x ubytování včetně plné penze, konzultace s lékařem, 10 procedur a pitná kúra. Za příplatek si host může koupit diagnostický program, kdy se dozví něco o základní fitness diagnostice a podstoupí základní biochemické vyšetření ke stanovení rizikových faktorů civilizačních chorob, které je vyhodnoceno lékařem. Poslední klasický pobyt je určen klientům s problémy dýchacího ústrojí a je nazván regenerace dýchacích cest. Po dobu pobytu je věnována zvláštní péče dechovým cvičením, inhalaci minerálních vod a nácviku správného dýchání. Cena sedmidenního regeneračního pobytu zahrnuje ubytování s polopenzí, lékařskou konzultaci, spirometrické vyšetření, šest inhalačních terapií, individuální nácvik správného dýchání, dvě dechové cvičení ve skupině, dvě přírodní uhličité koupele, masáž šíje a hrudní páteře, šest lázeňských procedur a pitnou kúru.

1.6.2 Regenerační pobyty Regenerační pobyty byly vytvořeny pro klienty, kteří se nechtějí zaměřit vyloženě na léčbu jako takovou, ale chtějí se věnovat prevenci, odpočinku a celkové regeneraci pohybového ústrojí a kloubů. V nabídce regeneračních pobytů nalezneme čtyři základní produkty, balíčky služeb, a to rehabilitaci pohybového ústrojí, regeneraci zad a kloubů,

46

pobyt pro seniory a celkovou regeneraci. Všechny zmíněné pobyty počítají s ubytováním na 7 nocí a polopenzí, program je však vázán vždy na určitý pobyt. Rehabilitace

pohybového

ústrojí

zahrnuje

konzultaci

s lékařem,

kineziologickou analýzu, individuální cílené cvičení, 13 lázeňských procedur, dvě skupinové cvičení na úpravu svalových dysbalancí, nordic walking s odbornou instruktáží a praktickou ukázkou včetně možnosti zapůjčení holí a denní pitnou kúru. Regenerace zad a kloubů je vhodná pro ty, kteří potřebují posílit zádové svalstvo, předejít bolestem zad či pouze regenerovat zádové partie. Tento regenerační program byl speciálně vytvořen pro osoby se sedavým způsobem života. Balíček služeb zahrnuje dvě přírodní uhličité koupele, rašelinovou či humátovou koupel, calmonalovou koupel, Breussovu masáž páteře, klasickou částečnou masáž, rašelinový obklad, dvakrát parafinový obklad, dvě skupinové cvičení na úpravu svalových dysbalancí, dvě půlhodinové plavání a pitnou kúru. Pobyt pro seniory je věnován starším občanům, kteří mají velký fond volného času a chtějí se věnovat sami sobě a svému zdraví. Díky lázeňskému pobytu mohou podpořit jak imunitní systém, tak podpořit své zdraví. Týdenní balíček služeb zahrnuje sladké překvapení s kávou, lékařskou konzultaci, pět lázeňských procedur a pitnou kúru. Závěrečným regeneračním pobytem je balíček nazvaný celková regenerace, který je zaměřen na celkové uvolnění a úlevu od drobných zdravotních obtíží. Týdenní regeneraci si klient zpestří dvěmi přírodními uhličitými

koupelemi,

regenerační

humátovou

koupelí,

perličkovou

a

hydromasážní koupelí, dále masáží éterickým olejem, klasickou masáží, parafinovým obkladem, pěti inhalacemi minerální vody a samozřejmě denní pitnou kúrou.

47

1.6.3 Wellness pobyty Wellness pobyty se staly během posledních pár let velký trendem lázeňského cestovního ruchu a jsou stále vyhledávanější. Nejedná se o klasickou lázeňskou péči, ale spíše o jakési odreagování a aktivní relaxaci v příjemném prostředí s využití přírodních léčivých zdrojů, slovo wellness volně přeloženo znamená „být fit“. Ani Lázně Luhačovice nezůstaly pozadu a umožňují svým klientům čerpat lázeňskou péči prostřednictvím wellness pobytů a připravily pro ně celkem pět atraktivních balíčků těchto služeb. Prvním z nich je wellness týden, pak týden pro ženu, lázeňská kůra proti celulitidě, týden pro dva a na konec manažer týden. Všechny výše zmíněné pobyty jsou plánovány s ubytováním na 7 nocí a polopenzí. V připravených balíčcích naleznete různé kombinace služeb jako například regenerační wellness koupel, medovou masáž, antistresovou masáž, uvolňující masáž krční páteře, saunu, plavání, oxygenoterapii, harmonizující koupel růžový sen, koupel smetanové pohlazení, čokoládovou masáž, aromaterapii, aqua aerobic, koupel z mořských řas, přístrojovou lymfatickou drenáž, kalanetiku a jiné.

1.6.4 Relaxační lázeňské pobyty Relaxační pobyty jsou zde hlavně pro ty, kteří se chtějí uvolnit a na pár dní zapomenout na realitu a užít si odpočinku a pohody v lázeňském prostředí. Nabídka Lázní Luhačovice je připravena jak na ty, kteří mají jen pár dnů na odpočinek, tak i na skupiny, které chtějí relaxovat déle. Nejkratší doba pobytu zahrnuje dvoje přenocování a nejdelší relaxační balíček je připraven pro sedm přenocování, cena balíčku služeb vždy zahrnuje polopenzi. V nabídce relaxačních pobytů je uvedeno celkem pět balíčku služeb a to relaxační pobyt, lázeňská dovolená, krátká relaxace, prodloužený víkend a lázeňské minimum. Mezi službami, které jsou zahrnuty ve výše zmíněných programech nalezneme uvolňující koupel s přísadou vonné esence, hydromasážní koupel, aromaterapii,

48

masáž

čokoládový

sen,

osvěžující

citrusovou

koupel,

oxygenoterapii,

perličkovou koupel, přírodní uhličitou koupel, pitnou kúru a řadu dalších služeb.

1.6.5 Ostatní pobyty Ať už jste student, učitel, lékař, či si chcete odpočinout o Velikonocích, ani na tyto z Vás Luhačovické lázně nezapomněly a zařadily speciální balíčky služeb do své nabídky. Pobyt zvaný jarní prázdniny v lázních je určen jak dětem, tak jejich rodičům a prospívá hlavně těm, kteří mají problémy s nemocemi dýchacích cest, ale také je vhodný i pro ty, kteří kladou důraz na prevenci. Krom šesti noclehů program obsahuje plnou penzi, návštěvu aquaparku v Uherském Brodě, hodinu bazénu, dopolední i odpolední program pro děti bez doprovodu, perličkovou koupel s přísadou, inhalaci minerální vody, cvičení na balonech, denně pitnou kúru Vincentky a sladké překvapení v Lázeňské cukrárně. Pobyt pro učitele o letních prázdninách je zaměřen na péči o hlas, jeho cílem je regenerace hlasivek a prevence profesní hlasové únavy. V balíčku služeb se nachází sedm ubytování s polopenzí, konzultace hlasové hygieny s ORL lékařem, šest inhalačních terapií podle předpisu lékaře, dvanáct lázeňských procedur na předpis lékaře a denně pitná kúra. Klienti, kteří neradi tráví Velikonoce doma, mohou využít programu velikonoční relaxace a strávit tak sedm noclehů v Luhačovických lázních. V ceně pobytu je polopenze, přírodní uhličitá koupel, velikonoční koncert v hale Vincentka, masáž éterickým olejem, parafínový obklad a jiné služby. I pro lékaře, kteří často lázeňskou péči sami předepisují, byl vytvořen zvláštní program zvaný pobyt pro lékaře, kdy se sami mohou přesvědčit o blahodárných účincích místních přírodních zdrojů. Balíček služeb zahrnuje sedm přenocování, polopenzi, přírodní uhličitou koupel, slatinný obklad, klasickou masáž, inhalaci minerální vody, pitnou kúru a masáž.

49

1.7

SWOT analýza

Anglická zkratka SWOT je vlastně složenina čtyř slovíček S – Strenghts (silné stránky), W – Weaknesses (slabé stránky), O – Opportunities (příležitosti), T – Threats (hrozby). Tato analýza tedy hodnotí slabé a silné stránky, příležitosti a hrozby spojené s podnikatelským záměrem, projektem či strategií. Často se používá při strategickém plánování. Nyní aplikujeme SWOT analýzu na Lázně Luhačovice.

1.7.1 Silné stránky •

Dlouholetá tradice v lázeňství

•

Vysoká koncentrace služeb – ubytovací služby, stravovací služby zábavní podniky, doplňkové služby aj.

•

Potenciál pro další rozvoj služeb a produktů vázaných na lázeňství a wellness

•

Dobrá předpoklady pro rozvoj kongresové a incentivní turistiky

•

Čisté životní prostředí

•

Okolní oblast spadá do CHKO Bílé Karpaty

•

V lázeňském objektu památky UNESCO

•

Nabídka služeb oslovuje jak dospělé a seniory, tak i děti

•

Příjemné prostředí, jednotný vzhled lázeňských domů

•

Rozsáhlá pěší zóna

•

Zajímavý kulturní program v letní sezóně

•

Blízká vzdálenost a relativně dobrá dostupnost do Rakouska a na Slovensko

•

Přijíždějí sem slavné osobnosti za rekreací či prací (natáčení filmů a pořadů, např. Četnické humoresky, zasedání evropských ministrů – leden 2009)

•

Cenové zvýhodnění paušálových pobytů (2 nebo 3 dny zdarma)

•

Slevy pro příspěvkovou lázeňskou péči (každý 3. nebo 7. den zdarma)

50

1.7.2 Slabé stránky •

Nevýhodná poloha v rámci celé ČR (chybí napojení na dálniční systém či existence letiště)

•

Slabý kulturní program v zimních měsících

•

Malá nabídka aktivit pro rodiny s dětmi

•

Nedostatečné parkovací kapacity, špatné parkovací možnosti v centru Luhačovic

•

Nízká nabídka ubytování ve *** hotelích

•

Malá nabídka krátkodobějších pobytů (např. prodloužené víkendy)

1.7.3 Příležitosti •

Sjezdy, konference, kongresy a podobné akce

•

Využití přitažlivosti CHKO Bílé Karpaty

•

Přilákáni zahraničních hostů hlavně z okolních zemí - Slovensko, Rakousko

•

Spolupráce s externími cestovními kancelářemi

1.7.4 Hrozby •

Kvalitní lázeňská místa v sousedním Slovensku

•

Zvyšování nároků klientů

•

Nedostatečné vstupní jazykové znalosti personálu

•

Vstřícnost místního obyvatelstva

•

Vztahy s obcí a dalšími subjekty

51

2

Lázně Poděbrady

1 - LETNÍ, CENTRÁLNÍ LÁZNĚ 2 - ZÁMEČEK 3 - LIBENSKÝ 4 - LIBUŠE 9

9

http://www.lazne-podebrady.cz/cz/mapa.php?pageID=2071

52

5 - G-REX 6 - MÍR 7 - MÁJ 11 - ZIMNÍ LÁZNĚ

2.1

Lokalizační předpoklady

2.1.1 Přírodní předpoklady Lázeňské město Poděbrady leží v údolí Labe v nadmořské výšce 190 metrů. Díky své poloze zde dominuje teplejší nížinné klima se stabilním počasím a nízkými srážkami. Poděbrady mají výhodnou polohu, neboť se nacházejí jen 50 km od hlavního města Prahy při dálnici D11.

Poděbrady nejsou vyhledávanou destinací jen pro dlouholetou tradici lázeňství, ale také pro pohádkovou přírodu, která je obklopuje. V okolí řeky Labe zde dominují lužní lesy, parky a roviny jako stvořené k procházkám v přírodě. Nejvyšší vrchol Poděbrad se nazývá Oškobrh a měří pouhých 285 metrů. Podél starého labského ramene pojmenovaného Skupice vede naučná stezka s devíti zastaveními. Další přírodní zajímavostí této oblasti je přírodní rezervace Libický luh, lužní les se slepými rameny.

53

2.1.2 Kulturně - historické předpoklady Historie Poděbrad sahá až do dob pravěkých, kdy ještě neexistoval český stát, jeho význam byl spojen s hustou říční sítí a obchodními cestami vedoucími z Prahy do Východních Čech, Slezska a za hranice našeho státu. První písemné památky, zmiňující Poděbrady, pocházejí z 12. století a spojují toto místo se šlechtickým rodem Sezemiců a později i Hroznatovců. Ve druhé polovině 13. století, Přemysl Otakar II, získal toto město a dal zde vystavět kamenný vodní hrad tyčící se nad řekou Labe v jehož podhradí se usídlila hradní čeleď, obchodníci a řemeslníci. Důležitým dějinným obdobím v historii Poděbrad bylo období vlády krále Jiřího z Poděbrad, kdy byly Poděbrady povýšeny na město a byla mu přiznána důležitá práva a výsady. Tzv. „královské komorní panství“ učinil z Poděbrad Ferdinand I., který ocenil lovecké možnosti okolí města. Období prosperity zde bylo přerušeno třicetiletou válkou a následnými požáru ve druhé polovině 17. století. Tyto požáry zničily jak městskou radnici, tak i řadu domů v jejím okolí a od té doby platilo nařízení o výstavbě pouze zděných domů. Rok 1905 s sebou, po řadě požárů a s nimi spojených nepříjemností, přinesl rozkvět města, neboť právě tehdy toto místo navštívil německý statkář a objevil tu silný pramen. Objev tohoto uhličitého pramene zahájil lázeňskou tradici Poděbrad a roku 1908 byla zahájena první lázeňská sezóna.

Významnou osobností, spojovanou s Poděbrady se stal například zakladatel poděbradských lázní kníže Arnošt F. Hohenlohe a doktor Bohumil Bouček. Toto lázeňské místo bylo oblíbené i u řady významných politiků mezi nimiž byl i prezident první republiky Tomáš Garrigue Masaryk, dr. Edvard Beneš, dr. Karel Kramář a třeba i Václav Havel. Z řad spisovatelů a básníků sem rád zavítal třeba Stanislav Kostka Neuman, Franz Kafka, František Halas, dále pak světového formátu, Miloš Forman, operní pěvkyně Ema Destinová a jiní.

54

režisér

2.2

Selektivní předpoklady

V Poděbradech dnes žije asi 13 400 obyvatel a téměř stejný počet osob sem každoročně dojíždí za léčivými účinky místních přírodních zdrojů či na pouhou návštěvu města.

2.3

Realizační předpoklady

K turistické atraktivitě města přispívá hlavně léčebný efekt místních lázní, ale také jeho relativně blízká vzdálenost od hlavního města České republiky, Prahy. Díky dálnici D11 je toto lázeňské místo dobře dostupné a návštěvníci sem přijíždějí z různých vzdáleností. Pro návštěvníky Poděbrad je připraveno ubytování v hotelích různých kategorií, nebo v penzionech, nabízejících jednolůžkové či dvoulůžkové pokoje s možností stravování.

2.4

Indikace a léčebné metody

Do Poděbrad přijíždějí za léčbou dospělí jedinci hlavně s onemocněním srdce a cév (stavy po operacích ischemické choroby srdeční - koronární bypassy, stavy po operacích srdečních chlopní, stavy po invazivních výkonech na koronárním řečišti, stavy po transplantacích srdce a jiných srdečních operacích, stavy po prodělaném infarktu srdečního svalu, pacientům s chronickou formou ischemické choroby srdeční, s vysokým krevním tlakem). Dalšími pacienty jsou ti, které trápí diabetes a nemoci pohybového aparátu. Toto lázeňské místo slouží krom dospělých také dětem a to těm s problémy oběhového ústrojí, nemocemi pohybového aparátu a nemocemi a poruchami výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí.

Mezi léčebné procedury místní lékaři zařadili vodoléčbu, koupele (uhličité, perličkové, „Kneipp“), masáže, fyzikální terapie, světloléčbu, termoterapii

55

pomocí parafínu a rašelinových obkladů, kineziterapii, reflexní léčbu, pitnou léčbu a jiné metody.

2.5

Předmět podnikání Lázní Poděbrady a.s.

Akciová společnost Lázně Poděbrady byla zanesena do obchodního rejstříku v Praze v roce 1992, kdy zahájila svou činnost a jejím předmětem podnikání se postupem času staly všechny následující služby: 10

1.

průvodcovská činnost

2.

provozování cestovní kanceláře

3.

pořádání kursů pro rehabilitační pracovníky, maséry a sanitáře

4.

pořádání kulturních programů, výstav a kongresů

5.

pronájem stavebních strojů a zařízení s obsluh.personálem

6.

koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej

7.

poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče (preventivní, kurativní a rehabilitační)

8.

zajišťování lázeňské péče pro pacienty ve stanovených indikacích

9.

poskytování doplňkových služeb (vč. hotelových a ubytovacích)

10.

správa a využití přírodních léčivých zdrojů v součinnosti s Českým inspektorátem lázní a zřídel včetně jejich ochrany

11.

provozování tělovýchovných zařízení a zařízení sloužících pro regeneraci a rekondici

12.

směnárna

13.

kosmetické služby

14.

hostinská činnost

15.

masérské služby

16.

silniční motorová doprava osobní

10

http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=20818&sysinf.vypis.rozsah=upl ny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis.k lic=89c13aa6d278d788b00483dcb0d52e92&sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=1471&sy sinf.spis.@soud=M%ECstsk%FDm%20soudem%20v%20Praze&sysinf.platnost=06.05.2009

56

17.

pekařství, cukrářství

18.

provozování solárií

19.

poskytování služeb pro osobní hygienu a služeb souvisejících s péčí o vzhled osob

2.6

Typy lázeňských pobytů

Nabídka léčebných pobytů je v Lázních Poděbrady rozdělena do dvou skupin, na pobyty relaxační a na pobyty léčebné.

2.6.1 Léčebné pobyty Léčebné pobyty zahrnují samoplátecké pobyty, příspěvkové léčebné pobyty i komplexní léčebné pobyty.

2.6.2 Relaxační pobyty Pobyty vytvořeny pro ty z nás, kteří do lázní přijíždí za odpočinkem, relaxací a regenerací zahrnují velké množství lákavých služeb a programů. V nabídce nalezneme programy vytvořené speciálně pro ženy či pro muže, kdy můžeme zvolit pobyt týdenní nebo zůstat třeba jen na prodloužený víkend. Po celou dobu pobytu cena zahrnuje plnou penzi a řadu lázeňských služeb jako například solnou jeskyni, unikátní uhličitou koupel, vibrosaunu, thajskou masáž nebo aromaterapeutickou masáž celotělovou (dle aktuální nabídky), poukaz do kavárny Viola, relaxaci s psycholožkou, jednu službu dle výběru - čokoládový zábal, kosmetika, kadeřnictví, manikúra + pedikúra a P-Shine, medovou masáž zad a jiné. Vedle pobytu zaměřeného zvláště na muže a na ženy je nabídka připravena i na seniory, kteří lázeňské pobyty mají v oblibě. Již zmíněný pobyt je připraven pro občany starší 55 let, v ceně je pobyt od pondělí do neděle, polopenze, šest balneoprocedur a jeden kulturní pořad.

57

Produkty zaměřující se na relaxaci jsou do nabídky zařazeny celkem třikrát. První z nich se jmenuje lázeňská prevence a relax, jedná se o pobyt na celý týden s plnou penzí. Mezi služby poskytované během pobytu patří tři balneoprocedury, dvě návštěvy solné jeskyně a klasická částečná masáž. Druhý a třetí pobyt nesou název program pro regeneraci a zeštíhlení a liší se pouze v počtu strávených dnů v areálu lázní. Kratší z pobytů je stanoven na tři dny a delší z nich na šest dní, v jejich průběhu hosté čerpají služby jako je Vacu Well, Vibrosauna, detoxikační zábal z mořských řas proti celulitidě, reminelizační a zpevňující zábal "Vital". Nabídka služeb je u obou produktů totožná, liší se jen jejich množství v závislosti na délce pobytu.

Pro sportovce jsou v nabídce dva pobyty a to In-line skating a lázeňská relaxace a golf. Oba programy jsou připraveny jak pro víkendové klienty, tak i pro ty, kteří chtějí zůstat celý týden. Do programu je zahrnuto ubytování včetně polopenze, několik lekcí s instruktorem, perličková koupel, masáž zad, solná jeskyně, vstup do bazénu ve vyhrazeném termínu a klasická částečná masáž. Na druhé straně relaxační pobyt s golfem můžeme zvolit buďto jen s jedním přenocováním, třídenní anebo týdenní. Golfové pobyty zahrnují lázeňské procedury jako masáž čokoládová, karamelová nebo mořská - dle aktuální nabídky, solná jeskyně, uhličitá koupel, lávové kameny, Vibrosaunu a jiné.

V nabídce pobytů nechybí ani Wellness pobyt na šest dní s polopenzí, přísadovou koupelí, Vibrosaunou, pobytem v solné jeskyni, perličková koupel, mořská masáž, Vacu Well (v hlavní sezóně) a poukázka do kavárny (v mimosezóně).

Výjimečnou službu, kterou Lázně Poděbrady nabízí je tzv. dovolená šitá na míru, kdy nám odborníci sestaví program přesně dle našich požadavků a přání.

58

2.7

SWOT analýza

2.7.1 Silné stránky •

Lázeňská tradice

•

Rozvinuté lázeňské a doplňkové služby

•

Dobrá dostupnost (D 11, Praha, existence polního letiště)

•

Atraktivita nedalekého hlavního města Prahy

•

Vysoká kvalita čistoty ovzduší a vod

•

Sportovní aktivity (golfový areál, stezka pro inline bruslaře, cyklostezka)

•

Nabídka rekreačních aktivit

•

Pestrá nabídka kulturních akcí

•

Potenciál pro kongresovou turistiku

•

Pobyty šité na míru

•

Zahraniční klientela

•

Široká nabídka krátkodobějších (víkendových) pobytů

2.7.2 Slabé stránky •

Chybí nabídka pobytů pro děti

•

Nedostatečné množství **** ubytovacích kapacit

•

Špatný stav letiště

•

Malá pestrost nabídky lázeňských procedur

•

Neexistence slev či cenových zvýhodnění

2.7.3 Příležitosti •

Pořádání kongresových akcí

•

Pořádáni golfových turnajů

•

Využití balení vod pro komerční účely

59

2.7.4 Hrozby •

Povodně (povodí řeky Labe, Cidlina)

•

Zvyšování nároků klientů

•

Lázeňská konkurence v okolí

•

Vstřícnost místních obyvatel

•

Nedostatečná vstupní znalost cizích jazyků

•

Vztahy s obcí a jinými subjekty

60

3

Lázně Jeseník

11

3.1

Lokalizační předpoklady

3.1.1 Přírodní předpoklady Lázně Jeseník leží v Olomouckém kraji, okrese zvaném Jeseník, v nadmořské výšce 620 metrů. Okolí tohoto lázeňského města je lemováno krásnou krajinou, kde jsou k vidění vodopády v údolí Bíle Opavy pod Pradědem, stezka vedoucí na Šerák po hřebeni Hrubého Jeseníku, rašeliniště Rejvíz s Velkým a Malým

11

http://www.priessnitz.cz/article.php?content=priessnitz_menu&id=15

61

mechovým jezírkem a také řada jeskyní jako například jeskyně Na Pomezí, Na Špičku, Matějovská a Palzeltova.

Zdejší klima je velmi čisté a právě tento fakt umožnil Lázním Jeseník stát se klimatickými lázněmi. Mimo vysokou kvalitu čistoty ovzduší nabízí tyto lázně svým klientům na 60 léčivých pramenů.

62

3.1.2 Kulturně – historické předpoklady Dějiny Lázní Jeseník se datují k roku 1822, kdy v tomto místě začal léčit Vincenz Priessnitz, znám také jako tzv. vodní doktor. Život tohoto muže je velmi zajímavý, ve svých 12 letech převzal hospodářství po otci a jeho školou se stala příroda, byl to však velmi bystrý chlapec, měl intuici, dobrou paměť a dobré pozorovací schopnosti. Léčivých účinků místní studené vody si všimnul sám na sobě, když v 16 letech spadl pod plně naložený koňský povoz a kola mu přejela hrudník. Lékaři mu nedávali mnoho naděje, ale on boj nevzdal a vsadil na léčivé účinky tamější vody. Po roce léčby se Vincenz uzdravil a tato zpráva se šířila mezi lidmi a na Gräfenberg začali přicházet lidé s prosbou o pomoc a Priessnitz se ujal jejich péče a začal léčit. V roce 1822 dal přestavět svůj dům tak, aby v něm mohla probíhat léčba a jeho dům se tak stal prvním vodoléčebným domem na světě. Situace však nebyla lehká neboť odborní lékaři s jeho metodami nesouhlasili a byli proti němu podávány žaloby. Nakonec však zasáhla württemberská vláda a svým rozhodnutím zřídila ve své zemi léčebný ústav dle Priessnitzova vzoru a vídeňský panovnický dvůr vydal dobrozdání na jehož základě bylo roku 1838 vydáno povolení k provozu lázní. Vincenz dal postavit nový léčebný dům a rok poté zaznamenal vrchol své éry, toho roku léčil 1500 pacientů a navštívilo ho 120 lékařů z celé Evropy, aby studovali jeho léčebné metody. Rok 1851 se mu stal osudným a 28. listopadu podlehl zdravotním obtížím a zemřel. Priessnitzovým heslem bylo „následovat přírodu“ a při své léčbě aplikoval studené obklady, mokré zábaly, omývání postižených míst, potnou kúru, po níž následovala koupel ve studené vodě. Součástí léčby byla i pravidelná životospráva, tělesná námaha a dostatek spánku. Po Priessnitzově smrti lázně převzal doktor Josef Schindler, který byl majitelem podobného léčebného

63

institutu a to v Potočné v Jizerských horách. Tento věhlasný lékař se rozšířil léčbu a nechal vybudovat nové lázeňské budovy. Po Schindlerovi převzal vedení lázní jeho bývalý asistent, doktor Eduard Emmel a který přidal k léčbě ještě masáže. Dalším významným jménem Lázní Jeseník byl primář dr. Josef Reinhold, který pozvedl Gräfenberg na světovou úroveň. Reinhold dokázal spojit původní Priessnitzovy metody s novými lékařskými poznatky a povýšil tento léčebný ústav na světoznámé psychiatrické a neurologické pracoviště s výbornými diagnostickými a léčebnými postupy. Přilákal klienty z USA, Kanady a také z různých evropských zemí. V období druhé světové války se Lázně Jeseník, ostatně jako i mnohé další české lázně, využívaly pro rehabilitaci raněných německých vojáků. Rok 1989 byl ve znamení privatizace a tak se stalo i v Lázních Jeseník a od té doby fungují jako akciová společnost.

3.2

Selektivní předpoklady

Počet obyvatel Jeseníku dosáhl čísla 12 510 a do lázní přijede každoročně kolem 23 000 klientů, z toho 20 % z nich jsou zahraniční hosté.

3.3

Realizační předpoklady

K cestě do Jeseníku můžeme využít autobusové či vlakové spoje anebo přijet vlastním automobilem. Parkovací místa jsou vyhrazena v areálu lázní.

S nabídkou ubytování na klienty čeká řada hotelů nejčastěji v kategorii *** či ****, penzionech a lázeňských domech. Občerstvení či stravování klienti mohou využít v místě ubytování anebo v lokálních restauracích, barech, jídelnách či v tzv. vinokavárně.

3.4

Indikace a léčebné metody

Lázně Jeseník jsou vhodné pro děti i pro dospělé. Mezi indikacemi vhodnými pro dospělé nalezneme nemoci oběhového ústrojí, nemoci metabolické a

64

endokrinní, netuberkulózní onemocnění dýchacích cest, duševní poruchy a nemoci ženské. K dětským indikacím v Jeseníku řadíme nemoci a poruchy výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí, netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí, duševní poruchy a nemoci kožní.

Léčebné procedury prováděné v jesenických lázních tvoří hlavně vodoléčba a to formou plavání a cvičení v bazénu, skotské střiky a sauna, dále koupele (uhličitá vodní, suchá, perličková a přísadová), pak samozřejmě proslulá Priessnitzova jedno či dvoufázová pololázeň. Z masáží můžeme volit klasickou, reflexní, segmentovou, vazivovou, podvodní a lymfodrenáž přístrojovou či manuální. Do léčebných metod je zařazena i fyzikální terapie a to formou elektrospánku. Klient může podstoupit i světloléčbu, termoterapii, kineziterapii, reflexní léčbu a další.

3.5

Předmět podnikání Priessnitzových léčebných lázní

a.s. První zmínku o Priessnitzových léčebných lázních zaznamenal obchodní rejstřík v roce 1992 a jako předmět podnikání vymezuje následující činnosti:12

1. správa a využití přírodních léčivých zdrojů v součinnosti s Českým inspektorátem lázní a zřídel, včetně jejich ochrany 2. zajišťování lázeňské péče pro československé pacienty ve stanovených indikacích podle příslušných předpisů v rozsahu vymezeném zakladatelem. 3. základním předmětem činnosti je poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče (preventivní, kurativní a rehabilitační), při níž se využívá především místních přírodních léčivých zdrojů a klimatu a to na úrovni nejnovějších vědeckých medicínských poznatků. 12

http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/report?sysinf.vypis.CEK=256501&sysinf.vypis.rozsah=up lny&sysinf.@typ=transformace&sysinf.@strana=report&sysinf.vypis.typ=XHTML&sysinf.vypis. klic=3276a7cd7bc6893fc8213eb95705297b&sysinf.spis.@oddil=B&sysinf.spis.@vlozka=323&sy sinf.spis.@soud=Krajsk%FDm%20soudem%20v%20Ostrav%EC&sysinf.platnost=06.05.2009

65

4. směnárenskou činnost 5. ubytovací v ubytovacím zařízení, včetně hostinské činnosti v tomto zařízení 6. poskytování doplňkových služeb 7. zahradnictví 8. silniční motorová doprava 9. provozování rekreačních a rekondičních zařízení 10. koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej 11. poskytování služeb osobního charakteru 12. pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících zábavě 13. pronájem a půjčování věcí movitých 14. provozování kulturních a kulturně vzdělávacích zařízení 15. pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti 16. technické činnosti v dopravě 17. poskytování elektronických telekomunikačních služeb: 18. ubytovací služby

3.6

Typy lázeňských pobytů

Priessnitzovy léčebné lázně nabízí širokou škálu léčebných i relaxačních pobytů spojených se sportem a kulturním vyžitím, aby si každý mohl zvolit právě to, co mu vyhovuje nejlépe. Ze sezónních produktů můžeme zvolit buď pobyt zvaný jarní probuzení anebo pobyt Vánoční. Jarní probuzení je určeno klientům, kteří chtějí zůstat v lázních přenocovat pouze dvakrát, v ceně pobytu je zahrnuta polopenze a také energetická masáž hlavy, detoxikační medová masáž s uvolňujícím účinkem, tradiční bylinná léčivá koupel (s léčivem Calmonal) a bazén s protiproudem, vodopádem a vířivkou. Jako bonus klient obdrží na pokoji malou pozornost v podobě ovocné mísy a balení exkluzivního bylinného čaje. Vánoční pobyt je ve své podstatě pobytem Silvestrovským, klienti si užívají zimních radovánek

66

v lázních a krom lázeňských procedur mohou využít zasněžené svahy Jeseníků k zimním sportům. Na zimu existuje ještě jedna speciální nabídka a to lyžařský pobyt, bývá minimálně třídenní a cena zahrnuje snídani či polopenzi, dva celodenní skipasy, občerstvení přímo u vleku a dvě wellness procedury dle vlastního výběru. Lázně Jeseník věnují zvláštní péči dámám a právě pro ně vytvořily balíček zvaný pobyt pro dámy. Pobyt zpravidla obsahuje tři přenocování s polopenzí a k tomu léčebný program a to nejdříve konzultaci s lékařem spojenou s analýzou pleti, vířivou koupel s rašelinou, aromatickou masáž, energetickou masáž hlavy, celotělový zábal dle výběru a přírodní kosmetika Dr.Hauschka v hodnotě 750,Kč. Další cílovou skupinou se stali starší občané a ti z nás, kteří touží jen po relaxaci a tento pobyt nese název pobyt nejen pro seniory. Standardní délka pobytu je 7 nocí, ale lze zakoupit i 14 denní. Cena je tvořena z ubytování, polopenze a lázeňských procedur jako třeba masáž šíje a zad (částečná), střídavé nožní koupele, koupel léčivá bylinná, rehabilitační bazén, oxygenoterapie, parafin, koupel s léčivem Calmonal a reflexní masáž plosky nohy. Chceme-li jen relaxovat, snížit váhu anebo věnovat zvláštní péči našemu tělu, na výběr máme ze tří pobytů a to relaxačně-rehabilitační pobyt, zdravý život bez nadváhy a krásné tělo, zdraví a pleť. První ze zmíněných pobytů je doporučen těm, které trápí bolest zad a kloubů, program zahrnuje sedm ubytování s polopenzí, lékařské vyšetření a léčebné procedury jako sloupková korekční terapie, celková masáž, medová masáž, Priessnitzova pololázeň jednofázová, koupel bylinková a perličková, koupel s aromatickým olejem, rehabilitační bazén, skupinové cvičení (pilates, power joga) a Priessnitzova pohybová terapie. Pobyt zaměřený na nadváhu by měl trvat alespoň dva týdny, během této doby klienti cvičí pod dohledem trenéra, mají možnost konzultace s obezitologem a dále podstoupit

laboratorní

vyšetření

a funkční

vyšetření,

individuální

psychoterapii, plavání v bazénu s vířivkou, protiproudem a vodopádem, cvičení na strojích, Priessnitzovu pohybovou terapii, lymfodrenáž, anticelulitidní zábal, masáž lávovými kameny, výstupní vyšetření včetně analýzy složení těla a

67

doporučení do budoucna. Poslední z této trojce vám během týdne pomůže vyřešit dermatologické problémy. Léčebný program se soustředí na obtíže s celulitidou i na zkrášlení pleti. Do doporučených procedur patří lymfodrenáž, anticelulitidní zábal (GERnétic), tělový zábal, masáž tváře s vybranou kosmetikou, celotělový zábal, biostimulační laser a křišťálová masáž. Klienti, kteří chtějí odpočívat i sportovat si mohou zakoupit turistický pobyt anebo aktivní dovolenou v lázních. Turistický program je sestaven na týden a každý den je připraven zvláštní program. V programu je např. turistický výlet anebo výlet na běžkách, výlet s průvodcem po hřebenech okolních hor, cyklovýlet, horská turistika za použití holí pro nordic walking a individuální program. Aktivní dovolená v lázních je také sedmidenní pobyt a díky své nabídce služeb je vhodný i pro rodinu s dětmi. Připraveny jsou pohádkové okruhy, zážitková odpoledne, taneční kroužek, keramická dílna, horské kola i koloběžky, lanové centrum, nordic walking pro rodiny, tenis, minigolf, dětská hřiště, indiánské týpí, herny pro děti včetně hlídání dětí, kinokavárna, v zimě bruslení a lyžování a jiné aktivity. Dalším z programů je pětidenní manažerský pobyt určen všem žijícím pod neustálým stresem. Jeho cílem je, aby se člověk zamyslel nad způsobem svého hektického života a zregeneroval organismus. Během pobytu je možnost využít následující služby jako je konzultace s lékařem, vyšetření počítačovou kineziologií, ošetření CK systémem, sloupková korekční terapie, Ayus lomi, koupel s aromatickým olejem, koupel bylinková a perličková, masáž lávovými kameny, masáž šíje a zad, plavání v bazénu s vířivkou, protiproudem a vodopádem a Priessnitzova pohybová terapie. Specialitou Lázní Jeseník je pobyt zaměřený na vzdělávání. Myšlenka využít volný čas ke zlepšení znalosti cizího jazyka se ujala a vznikl týdenní pobyt s názvem brainy. Pokud se chcete o svém zdravotním stavu něco dozvědět, přijeďte na intenzivní diagnostický program, kde Vás lékaři důkladně prohlédnou a na základě odborných vyšetření identifikují problémy či možná rizika a navrhnou způsob

68

jak jim předcházet či je odstranit. Program zahrnuje vstupní vyšetření, laboratorní vyšetření, funkční vyšetření, analýzu složení těla, dermatoskopické vyšetření, computerovu kineziologii, psychologické vyšetření a konzultaci s lékařem. Samozřejmostí nabídky je komplexní lázeňský pobyt v doporučené délce minimálně 14 dnů. Program zahrnuje vstupní lékařské vyšetření, laboratorní vyšetření, dvě až tři lázeňské procedury na doporučení lékaře denně, průběžná kontrolní vyšetření a závěrečná vyšetření včetně doporučení.

3.7

SWOT analýza

3.7.1 Silné stránky •

Lázeňská tradice

•

Originální léčebné metody

•

Poskytování slev

•

Dobrá dostupnost

•

Celoroční využitelnost

•

Přitažlivost okolní krajiny

•

Dobrá dostupnost pro klientelu z Polska

•

Nabídka last minute

•

Cenové zvýhodnění, existence slev

•

Sportovní vyžití ve všech sezónách

•

Bohatý program pro děti i dospělé

•

Nabídka firemních akcí

•

Incentivní turistika

3.7.2 Slabé stránky •

Převaha *** ubytování

•

Horší dostupnost pro klienty z opačné části republiky

•

Chladnější podnebí

69

•

Malé nabídka krátkodobých pobytů

3.7.3 Příležitosti •

Využít atraktivitu okolí k přilákání klientů

•

Propagace za hranicemi (Polsko)

3.7.4 Hrozby •

Lázeňská konkurence v okolí

•

Zvyšování nároků klientů

•

Vztahy s obcí a jinými subjekty

•

Nedostatečné vstupní jazykové znalosti personálu

•

Vstřícnost místních obyvatel

70

4

Srovnání vybraných lázeňských míst

Ke srovnání jsem vybrala tři vzájemně nezávislé podnikatelské subjekty působící na poli lázeňství a tedy Lázně Luhačovice a.s., Lázně Poděbrady a.s. a Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník a.s. Každé z těchto lázní se nachází v jiné části České republiky mají jinou zeměpisnou polohu, dostupnost a klimatické podmínky. Nabídka lázeňských pobytů, poskytované služby a indikace se taktéž liší. Společnou mají jednu zásadní věc, umožňují léčit jak dospělé, tak i děti.

V množství nabízených lázeňských pobytů jednoznačně dominují Lázně Luhačovice, které do své nabídky zařadily celkem 23 pobytů, přičemž v každém z nich se nachází jiná kombinace služeb. Druhé místo v množství nabízených pobytů obsadily Priessnitovy léčebné lázně Jeseník s počtem 14 pobytů a na posledním místě tohoto srovnání zůstávají Lázně Poděbrady, nabízející pouhých 11 lázeňských pobytů. Indikační seznamy výše zmíněných lázní se shodují jen v nemnoha onemocněních, nicméně v nabídce léčebných metod nalezneme spoustu totožných procedur. Nejširší nabídku procedur poskytují opět Lázně Luhačovice.

Jak Priessnitzovy léčebné lázně, tak i Lázně Luhačovice klientům nabízejí zvýhodněné pobyty, nebo nabídku „last minute“, kdežto Lázně Poděbrady žádné zvýhodnění pro své klienty bohužel nepřipravily. Tyto nabídky mohou být pro klienty atraktivní a například nabídka last minute může oslovit zákazníka, když se spontánně rozhodne strávit v lázních třeba jen prodloužený víkend.

Co se týče kulturního vyžití, nabídka je obecně vcelku pestrá, nicméně mohla by být ještě o něco zajímavější a dětský program by měl být bohatší. Volný čas mezi procedurama můžeme vyplnit například tenisem, minigolfem či golfem, saunou, koupáním, cyklistikou, jezdectvím, procházkami a jinými aktivitami,

71

což se k lázeňství hodí a lidé mohou vybírat z aktivit, podle toho, co jim jejich zdravotní stav dovolí.

Ubytovací kapacity mají velmi podobný charakter, avšak v Lázních Luhačovice vsadili na **** standard a o kategorii nižší postrádá poměrné zastoupení. Naopak jak v Priessnitzových léčebných lázních, tak i v Lázních Poděbrady dominuje ubytování *** standardu a chybí kapacity vyšší kategorie. Nedostatek ubytovacích kapacit vyššího standardu může znamenat do budoucna problém, neboť, jak už jsem zmínila, nároky klientů se stále zvyšují a s tím rostou i požadavky na lepší standard služeb jako je třeba ubytování či stravování. Tento poznatek je důležitý i vzhledem k faktu, že do českých lázní dojíždí i zahraniční klientela a ta klade taktéž důraz na vyšší standard a kvalitu služeb, než je u nás běžně poskytována. Na druhé straně je podstatné nabídnout i *** ubytování pro klienty, kteří do něj nechtějí příliš investovat a spokojí se s omezenějšími službami.

72

5

Závěr

Závěrem lze uvést fakt, že původní záměr práce, rozbor a charakteristika Lázní Luhačovice a.s., se z důvodu nevstřícné komunikace ze strany vedení společnosti nezdařil. Bylo tedy nutné od prvotního tématu odstoupit a přistoupit na alternativní řešení, tím bylo zvolení tématu poněkud odlišného a to právě analýzu a následné srovnání zvolených lázeňských subjektů.

Téma lázeňského cestovního ruchu jsem zvolila právě proto, že se domnívám, že tato forma ať už léčby, regenerace či odpočinku je velmi efektivní, cenově dostupná a vyhledávaná. Existují pobyty krátkodobé jako je na příklad víkendový pobyt, nebo pobyty týdenní a delší, každý klient si má možnost vybrat to, co jeho požadavkům i finančním možnostem vyhovuje nejlépe. Výhodou České republiky je její bohatství na přírodní léčivé zdroje a dlouholeté budování lázeňské tradice na našem území se stalo tradiční a také jedním z největších lákadel zahraničních turistů.

Moji práci jsem rozdělila klasicky do dvou částí a to na teoretickou část a pak část praktickou. V teoretické části jsem se zaměřila na stručnou charakteristiku lázeňského cestovního

ruchu

včetně

definování

základních

pojmů

souvisejících

s lázeňstvím. Dále pak jsem zmínila historický vývoj lázeňství na našem území od nejstaršího období přes důležité dějinné události jako byla třeba druhá světová válka či rok 1989 až po aktuální situaci. Tento oddíl zahrnuje také zmínku o významných osobnostech, které se zasloužily o

vybudování

lázeňských míst. Význam lázeňství a jeho funkce musely být do práce taktéž bez pochyby zahrnuty a následně pak i charakteristika a klasifikace lázeňských služeb. Lázeňské služby jsou v práci rozděleny na základní a doplňkové právě tak, jak je definuje Jan Orieška. Další zmínku jsem v teoretickém oddílu

73

věnovala materiálně-technickému zázemí lázeňských objektů, jimiž je lázeňská léčebna, lázeňská poliklinika a pomocná a vedlejší zařízení. Způsob hrazení lázeňské péče je otázka, která zajímá každého, kdo se do lázní rozhodne přijet a proto je tento bod v práci zahrnut. Jsou zde zmiňovány tři existující formy pobytů a sice – komplexní, příspěvkový a samoplátecký pobyt. Závěr teoretické části tvoří vyjmenování a stručná charakteristika nejvýznamnějších lázeňských míst České republiky.

Na druhé straně praktická část je zaměřena na tři lázeňská místa naší země, které jsou v této práci podrobně rozebrány, analyzovány a porovnány. Lázeňská místa, která jsem pro práci vybrala jsou následující – Lázně Luhačovice a.s., Lázně Poděbrady a.s. a Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník a.s.

74

6

Literatura a zdroje

1. Orieška, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, 1999. ISBN 1866-048-99. 2. Burachovič, Stanislav a Wieser Stanislav. Encyklopedie lázní s léčivých pramenů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: LIBRI, 2001. ISBN 80-7277-048-9. 3. Knop, Karel a kolektiv. Lázeňství ekonomika a management. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN: 80-7169-717-6. 4. www.justice.cz 5. www.sagit.cz 6. www.lazne-kur.spa.cz 7. www.lazne.penzion-hotel.cz 8. www.lazneluhacovice.cz 9. www.lazne-podebrady.cz 10. www.priessnitz.cz 11. www.město-podebrady.cz 12. www.jesenk.org 13. www.cszo.cz

75