VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Hospitalizace pacienta s atopickým ekzémem

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Hospitalizace pacienta s atopickým ekzémem Bakalářská práce

Autor: Jana Fulmeková Vedoucí práce: Mgr. Jana Truplová Jihlava 2016

Abstrakt Tato bakalářská práce je zaměřená na téma hospitalizace pacientů s atopickým ekzémem. Teoretická část se nejdříve zabývá anatomií a fyziologií kůže, zaměřuje se na pojem atopie a samotný atopický ekzém. Vysvětluje jak definici atopického ekzému, tak i typy ekzémů, diagnostiku, příčiny, příznaky, léčbu a případné komplikace. Dále tato část obsahuje i ošetřovatelskou a režimovou péči o atopický ekzém a to jak v domácím tak i v nemocničním prostředí. Prostor je věnován i správně prováděné hygieně, tomu, co by měl pacient dodržovat a čemu by se naopak měl vyhýbat. Praktická část se věnuje zpracování otázek ze dvou dotazníků pomocí grafů a tabulek. V prvním dotazníku zjišťujeme, zda jsou jednotlivá oddělení schopná ošetřovat pacienta s atopickým ekzémem. Ve druhém dotazníku zkoumám výpovědi hospitalizovaných pacientů s atopickým ekzémem, kteří byli hospitalizováni na jednom oddělení. Posléze tyto dva dotazníky mezi sebou vyhodnotím. Klíčová slova: kůže, atopický ekzém, alergeny, ošetřovatelská péče

Abstract This bachelor thesis is focused on the hospitalized patients afflicted by atopic eczema. Theoretical chapter deals with the anatomy and physiology of the skin, definition and origin of atopy and atopic eczema itself. Besides it explains types of eczema, diagnoses, causes, symptoms, treatment and possible complications. Additionally, this section informs of nursing and regime care of atopic eczema, both at home and in the hospital

environment.

It

also

briefs

about

the

correct

implementation

of hygiene, instructions which patient should follow and what should be avoided. The practical part contains results of two questionnairs in graphs and tables. The first survey form is focused on the ability of the departments to treat a patient suffering from atopic eczema. The second survey form contains feedback from hospitalized patients who have trouble with atopic eczema. Finally both of the questionnairs are compared with each other and evaluated.

Keywords: skin, atopic eczema, allergens, nursing care

Poděkování Děkuji Mgr. Janě Truplové za odborné vedení, drahocenný čas a rady, které mi pomohly. Poděkování patří také respondentům, kteří byli ochotni zapojit se do vyplnění dotazníků a za jejich trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat hlavní sestře Nemocnice Tábor, a.s. Plockové Heleně Mgr., za poskytnutí možnosti dotazníkového šetření. Poděkování bych chtěla věnovat i mé rodině za psychickou oporou a za pomoc s rozdáváním dotazníků.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne: …...................................................... Podpis

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 8

2

TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 9

3

2.1

Kůže ................................................................................................................... 9

2.2

Anatomie kůže ................................................................................................... 9

2.3

Fyziologie kůže ................................................................................................ 10

2.4

Ekzém ............................................................................................................... 11

2.5

Atopie ............................................................................................................... 12

2.5.1

Atopický ekzém (AE) ................................................................................ 12

2.5.2

Příčiny AE ................................................................................................. 13

2.5.3

Klinický obraz AE ..................................................................................... 13

2.5.3.1

Fáze kojenecká .................................................................................... 14

2.5.3.2

Fáze dětská .......................................................................................... 14

2.5.3.3

Fáze mladistvých ................................................................................ 14

2.5.3.4

Fáze dospělých .................................................................................... 14

2.5.4

Diagnostika AE ......................................................................................... 15

2.5.5

Léčba AE ................................................................................................... 16

2.5.5.1

Vnější léčba......................................................................................... 16

2.5.5.2

Vnitřní léčba ....................................................................................... 18

2.5.5.3

Fyzikální léčba .................................................................................... 18

2.6

Komplikace AE ................................................................................................ 20

2.7

Ošetřovatelská péče .......................................................................................... 21

2.7.1

Hygiena a oblékání .................................................................................... 21

2.7.2

Strava ......................................................................................................... 22

2.7.3

Probiotika .................................................................................................. 22

2.7.4

Režimová opatření ..................................................................................... 23

2.7.4.1

Domácí prostředí................................................................................. 23

2.7.4.2

Nemocniční prostředí .......................................................................... 24

PRAKTICKÁ ČÁST .............................................................................................. 25 3.1

Cíl výzkumu ..................................................................................................... 25

3.2

Výzkumné otázky............................................................................................. 25

3.3

Metodika výzkumu........................................................................................... 26

3.4

Charakteristika vzorku respondentů ................................................................. 26

4

3.5

Průběh výzkumu............................................................................................... 27

3.6

Zpracování získaných dat ................................................................................. 27

3.7

Vlastní výsledky výzkumu ............................................................................... 28

3.8

Diskuze............................................................................................................. 69

3.9

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 79

ZÁVĚR ................................................................................................................... 81

Seznam použité literatury ............................................................................................. 82 Seznam použitých zkratek ............................................................................................ 85 Seznam tabulek .............................................................................................................. 86 Seznam grafů ................................................................................................................. 87 Seznam příloh ................................................................................................................. 88

1 ÚVOD Atopický ekzém je jedním z druhů ekzému, kterým trpí řada lidí. Je to onemocnění kůže, které je charakterizované suchou, zarudlou kůží s možnými prasklinami až po nepříjemně vzniklé strupy. Není nakažlivý, i když struktura kůže v lidech vyvolává strach z nakažlivosti. Tento pocit je v lidech zakořeněn z dávných dob, kdy příčiny kožních nemocí byly neznámé a léčba byla často bez pozitivních výsledků. Ačkoliv, jak už bylo zmíněno, atopický ekzém není nakažlivý, pohled na nemocnou kůži, která je suchá, začervenalá, mokvá, jsou přítomny strupy, nebo otevřené ranky, se dotýká estetického cítění člověka. První pohled na takovou kůži vyvolává pocit štítivosti a v momentě se mění názor lidí na osobu postiženou touto nemocí. Poprvé se o ekzému zmínil již roku 543 n.l. řecký lékař Aetius z Amidy, který pod názvem

ekzém

popisoval

všechna

kožní

onemocnění,

jež

měly mokvající

či prýštící charakter. Až v roce 1808 Angličan Robert William Chornic popsal ekzém jako zvláštní neinfekční dermatózu a zdůrazňoval její svědivý charakter. Přesnější popis atopického ekzému zpracoval rodák z jihomoravského kraje Ferdinand von Hebra v roce 1850, který upozornil na typické rozpoložení projevů v ohybových částech těla, zejména končetin (Novotný, 2010). V teoretické části se zaměřím na samotné onemocnění a podrobněji rozeberu diagnostiku atopického ekzému, popíšu klinický obraz, příčiny, léčbu a možné komplikace s atopickým ekzémem spojené. Zmíním se o zhoršování příznaků tohoto onemocnění a uvedu, jak mu lze předcházet. Protože se atopický ekzém léčí především ambulantně, popíšu péči o nemocného v domácím prostředí, poradím, co by doma mít neměl a co je naopak dobré pro to, aby se nemoc nezhoršila. Při zhoršení nemoci nebo propuknutí jiných nemocí je pacient hospitalizovaný v nemocnici. Proto se zaměřím i na ošetřovatelské postupy, které by měly být v nemocničních zařízeních dodržovány, aby se příznaky zmírnily a nemoc se nehoršila. Atopický ekzém, jak už jsem uvedla dříve, vyléčit nejde, neboť se jedná o alergickou reakci kůže na některý z alergenů, na který je pacient přecitlivělý.

8

2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Kůže Patří mezi největší orgány lidského těla. Je to velice složitý orgán, který lze definovat jako samostatný orgán, který tvoří hranici mezi vnějším a vnitřním prostředím. S vnitřními orgány je kůže spojena pomocí krevních a lymfatických cév a nervů. Kůže zastává i významnou roli v základních životních funkcích, a to ve funkcích metabolických, imunologických, termoregulačních, vazomotorických a exkrečních. Na kůži můžeme sledovat jak barvu, tak změny pigmentace. To je dáno tloušťkou kůže, prokrvením, množstvím krevního barviva a množstvím kyslíku v krvi, obsahem vody v těle a také množstvím melaninu. Různé změny na kůži jsou varovným signálem, mohou být signálem pro různé typy onemocnění. Může se jednat o pouhou neinfekční vyrážku, ale i infekční nemoc až po rakovinu kůže. Změny na kůži mohou značit i kardiopulmonální nemoci, nemoci zažívacího traktu, jater a slinivky břišní, choroby periferních tepen, kapilár, žil a lymfatických cév, různé metabolické poruchy, choroby ledvin a mnoho dalších (Slezáková, 2008; Štork, 2008; Vinš, 2014; Cetkovská a kol., 2010). Podle prof. MUDr. Pizingera, CSc. (2007) se na kůži vyskytuje více než 2000 různých nemocí a poruch od problémů kosmetického charakteru až po chronická onemocnění, jež mohou být i příčinou úmrtí nemocného.

2.2 Anatomie kůže Plocha kůže se u dospělého jedince odhaduje, v závislosti na

velikosti

těla, asi na 1,5 – 2,0 m2. Rozděluje se pouze do dvou základních vrstev, a to na pokožku a škáru, dále pak na kožní adnexu a podkožní vazivo (Kachlík a kol., 2013; Slezáková a kol., 2008). Pokožka (epidermis) je tvořena několika vrstvami plochých buněk, které jsou uloženy ve vrstvách těsně na sobě. Epidermis nemá cévy. V jejich hlubších vrstvách jsou ale volná nervová zakončení sloužící ke vnímání bolesti. Stálá obnova povrchových vrstev pokožky vede k zesílení rohovějící vrstvy všude tam, kde je kůže vystavena 9

mechanickému zatížení. Stálé poškozování povrchu kůže způsobené vlivy zevního prostředí vyžaduje její trvalou obnovu. Náhrada poškozených vrstev kůže závisí na tzv. kmenových buňkách epidermis. Díky kmenovým buňkám se nejen kůže trvale obnovuje, ale při poškození se i hojí (Dylevský, 2009). Škáru

(dermis)

tvoří

vazivová

tkáň.

Ta

je

prostoupena

bohatým

cévním

zásobením, ze kterých je difúzí, tj. rozptylováním, pronikáním nebo šířením, vyživována pokožka. Ve škáře je mnoho nervových zakončení i specializovaná smyslová tělíska pro dotyk, teplo, chlad a také hmat. Ve škáře jsou uloženy mazové žlázy ústící do vlasových pochev (Dylevský, 2009; Slezáková a kol., 2008). Podkožní vazivo (subcutis) je tvořeno sítěmi kolagenních a elastických vláken, mezi které jsou rozesety vazivové buňky. Podkožní vazivo je potenciální tukovou tkání, která má schopnost ukládat v buňkách velké množství tukových kapének (Dylevský, 2009). Nezbytnou součástí je kožní adnexa, kterou označujeme přídatné orgány kůže. Do této skupiny řadíme vlasy, chlupy, mazové žlázy, nehty, potní žlázy a mléčné žlázy. Vlasy se skládají ze dvou částí, a to z kořenové a volné. Kořen vlasu se nazývá folikul nebo také vlasová cibulka. Každý vlas má sval, který se nachází na vnitřní straně a nazývá se vzpřimovač vlasu. Každý vlas má také mazovou žlázu. Průměrná rychlost růstu vlasu se pohybuje okolo 0,4 mm za den. Potní žlázy se nacházejí hlouběji než žlázy mazové. Dělíme je na malé, které se nachází na rukou či chodidlech, a na velké, které se nachází v podpaží nebo v pohlavních orgánech. Díky potu dochází k ochlazování těla. Mazové žlázy vytváří společně s potem první ochranu našeho těla. Vyprodukuje se přibližně 2 g kožního mazu každý den. Mléčná žláza je uložena v prsu a ta tvoří přibližně 18 – 20 menších laloků. Nejdůležitější úlohu plní mléčné žlázy v období laktace, kdy tvoří mléko pro kojence. U mužů během vývoje mlékovody zakrní. Nehet je tvořen zrohovatělými buňkami,

jeho

funkcí

je

především

chránit

koncovou

část

prstu

před

úrazem, ale je důležitý i pro uchopení drobných předmětů (Kachlík a kol., 2013; Stryja, 2011).

2.3 Fyziologie kůže Kůže plní mnoho důležitých úkolů. Jsou to: 10



Ochrana proti nepříznivým vlivům zevního prostředí (jako je ochrana před ultrafialovém zářením, ochrana proti mikroorganismům, atd.).



Schopnost termoregulace, díky které dokážeme rozpoznat teplo či chlad.



Propustnost kůže, která je málo propustná pro tekutiny a plyny, tím chrání organismus před vysycháním.



Sekreční činnost, která plní celou řadu úkolů a díky níž se náš organismus nejvíce zbavuje spodin. Hlavními produkty kůže jsou keratin, melanin, pot a maz.



Zásobárna výživných a jiných látek. Kůže a zejména podkoží představují bohaté skladiště některých látek a to hlavně tuků, cukrů, chloridu sodného a vody.



Senzorické funkce, které u zdravé kůže vnímáme dotyky, tlak, teplo, chlad i bolest (Kachlík a kol., 2013; Langmeier a kol., 2009).

2.4 Ekzém Ekzém patří mezi nejčastější kožní onemocnění, je neinfekční, povrchové, zánětlivé onemocnění kůže, nejčastěji však alergické povahy, vyvolávané různými zevními i vnitřními faktory. Projevuje se červenými až hnědavými vyrážkami, které často svědí, po poškrábání se odlupují, v těžších případech vznikají mokvající puchýře a strupy. Ekzém

rozdělujeme

podle

průběhu

trvání

a

to

na

akutní,

subakutní

a chronický a dále má ekzém jednotlivé druhy, které se liší příčinou a podstatou vzniku (Nováková, 2011; Slezáčková a kol., 2014). Ekzém rozdělujeme podle příčiny a to na: 

Kontaktní

ekzém,

jenž

vznikne

na

podkladě

styku

kůže

s dráždivou

látkou, která vyvolává u pacienta přecitlivělost (např. desinfekce, chemikálie, kovy aj.). 

Mikrobiální ekzém zas vzniká na místech, kde se dlouhodobě vyskytují mikroorganismy (např. infikovaná rána).



Ekzém

z

povolání,

jak

už

název

napovídá,

jedná

se

o

kontaktní

drobných

žlutavých

ekzém, který je způsobený vlivy a faktory ve výrobních procesech. 

Seboroický

ekzém

je

charakterizovaný

rozsevem

pupínků, které se olupují. Nejčastěji je způsoben nedostatečnou výživou nebo různými hormonálními vlivy. 11



Atopický ekzém, viz kap. 2.5.1 (Sležáčková a kol., 2014).

2.5 Atopie Slovo atopie je odvozené od slova „atopos“, které znamená „něco neobvyklého“, vyjadřuje dědičný sklon k projevům „nějaké“ alergické reakce, avšak se alergie nemusí u člověka s atopií objevit, ale bude jejím přenašečem pro své budoucí potomky. Atopie je dědičně založena a není ovlivnitelná. Atopie se soustřeďuje na 3, 5, 6, 7, 11, 12 chromozomu (Pálková, 2012). „Pod pojmem atopie rozumíme geneticky podmíněný sklon k zvýšené dráždivosti kůže anebo povrchových sliznic na nespecifické podněty. Projevuje se jednotlivě jako alergická rýma, asthma bronchiale či atopický ekzém nebo v kombinacích…Pokud je jeden z rodičů atopik je pravděpodobnost manifestace atopie u dítěte 30-50 %, pokud jsou oba rodiče atopici, je toto riziko 50-80 %“ (Mantau, 2014, str. 460). 2.5.1 Atopický ekzém (AE) Jedná se o chronickou, roztroušenou, zánětlivou kožní chorobu, která vede k poruchám spánku a k dalším psychosomatickým důsledkům, obecně tedy ke snížené kvalitě života. Atopický ekzém sebou nese riziko, a to tzv. „alergický (atopický) pochod“, který se vyvíjí od prostého ekzému bez známky přecitlivělosti, tedy bez imunitní reakce, vyvolané opakovaným setkáním organismu s antigenem. Poté může přecházet k systémové přecitlivělosti, až ke vzniku autoimunity, tedy stavu, kdy selhává snášenlivost nám vlastních zdravých tkání a náš imunitní systém napadá naše vlastní tělo (Benáková, 2009; Bez Alergie, 2016). U atopického ekzému se nejčastěji uvádí jeho výsev v dětském věku. Nemusí to však být pravidlem, atopický ekzém může dětský věk přeskočit a vyskytne se teprve až u dospělých jedinců. Bývá definován jako chronické, recidivující, zánětlivé, silně svědivé, neinfekční, dědičně podmíněné kožní onemocnění s poruchou kožní bariéry a nadměrnou suchostí kůže. U jedinců trpícím atopickým ekzémem je snížený práh svědění, což má za následek lehké podráždění kůže, které vyvolává svědění. Jde o obranou reakci těla, která se snaží odstranit vyvolávající příčinu a její škodlivé účinky snížit na minimum. Pro přirozený průběh atopického ekzému je charakteristické 12

jeho zhoršování v zimních měsících a naopak zlepšení je prokazatelně v letních měsících (Pálková, 2012). „Může probíhat akutně – výsevem pupínků, puchýřků, velkých puchýřků, mokváním a tvorbou strupů; subakutně – šupinatěním kůže; nebo chronicky – výrazným ztluštěním rohové vrstvy, tvorbou prasklin a celkovým zhruběním kůže“ (Pálková, 2012, str. 8). Podle Novotného (2010) je atopický ekzém definován jako neuro-imuno-endokrinní zánět kůže. 2.5.2 Příčiny AE Příčina atopického ekzému není známá. Z velké části může za atopický ekzém genetická predispozice a tím máme na mysli atopii anebo různé druhy alergenů. Čapková a kol. (2009) uvádí jako hlavní příčiny atopického ekzému: 

zvýšenou suchost pokožky (hlavně v zimním období)



dráždivé podněty (parfemovaná mýdla, saponáty, prací a čisticí prostředky, dezinfekční látky, kontakt s vlnou, dráždivé látky v pracovním prostředí, kontakt s pískem a hlínou, apod.)



kontaktní a vzdušné alergeny (roztoči, domácí prach, zvířecí alergeny, pyly, domácí a venkovní plísně)



potravinové alergeny (mléko, vejce, ryby, některé druhy ovoce a zeleniny, luštěniny, sója, bílkoviny v obilovinách, ořechy, kakao, čokoláda, med a mnoho dalších)



mikroorganismy mezi které patří různé bakteriální infekce, virové infekce, plísňové infekce



ostatní faktory (psychické změny, teplo, zpocení či opruzeniny, sezónní a klimatické změny, hormonální změny)

2.5.3 Klinický obraz AE Atopický ekzém se skládá ze 4 fází, a to z fáze kojenecké, fáze dětské, fáze mladistvých a fáze dospělých. Klinický obraz u tohoto onemocnění je velice pestrý a velmi nestálý. Toto onemocnění se liší jak tvarem, tak i lokalizací, věkem nemocného i stádiem onemocnění. Společnými rysy pro všechny projevy atopického ekzému 13

je chronický průběh, svědění (pruritus), suchá pokožka a dermatitida (Benáková, 2009; Allen, 2014). 2.5.3.1 Fáze kojenecká Začíná obvykle již od 2. – 3. měsíce ve formě puchýřků, strupů, šupin až mokvajících projevů na obličeji, hlavně na tvářích. Vzácně se objevuje půl roku po narození. Projevy postupně přejdou na celou hlavu, krk, trup i končetiny. Existují i formy s projevy mírného a nepatrného rozsahu. Může se také projevovat i v místech, kde snadno dochází k přehřátí, zapocení a zapaření. Kojenecký ekzém může být jedním z projevů nesnášenlivosti kravského mléka.

Provází jej intenzivní

svědění, neklid a nespavost, které vedou k neurotizaci dítěte a někdy celé rodiny. Nemoc může spontánně vymizet, ale může trvat do 2 let a přejít do fáze dětské (Novotný, 2010; Gregora a Paulová, 2008). 2.5.3.2 Fáze dětská Do této skupiny patří děti od batolecího věku do čtrnácti let. Projevy kojenecké fáze se postupně přemisťují do záhybů na lidském těle, a to do loketních a podkolenních jamek a zápěstí. Občas dochází k akutnímu zhoršení nebo novému vzplanutí nemoci doprovázeným tvorbou puchýřků, erozí a strupů. I v tomto období může nastat kdykoliv spontánní zhojení (Novotný, 2010). 2.5.3.3 Fáze mladistvých Vyznačuje se tím, že v pubertě dochází k novým vzplanutím vlivem hormonálních změn. U dívek se atopický ekzém zhorší v době menstruace. V této fázi se u mladistvých zakládá důraz na osobní vzhled své osobnosti. Hezká pleť bývá vizitkou dobrého zdraví, pokud se ale kůže mladistvého liší od ostatních nevzhledným ekzémem, potom klesá i sebedůvěra mladistvého (Novotný, 2010; Anon, 2009). 2.5.3.4 Fáze dospělých Kůže je postižená na stejných místech jako u dětské fáze (viz kap. 2.5.3.2). Onemocnění nepříčetně svědí, kůže je hrubá, rozpraskaná, nemoc může trvat řadu let. Pacienti trpí nespavostí, vypadají starší, jsou vážní, posmutnělí. Mohou být i psychicky labilní 14

až agresivní. Nehty mají vysoký lesk. Vlasy jsou suché, bez lesku, po stranách čela řidší. Někteří pacienti mají současně astma nebo sennou rýmu. Onemocnění spíše zhoršují psychické stresy (Novotný, 2010; Čapková a kol., 2009). „Atopický ekzém může u starších osob vyústit také v asteatopický ekzém, který může zaujmout celý povrch těla“ (Novotný, 2010, str. 33). 2.5.4 Diagnostika AE U atopického ekzému je především nutné odlišit všechny ostatní formy ekzému. Existuje velká skupina syndromů a chorob, které jsou provázeny příznaky pravého atopického ekzému nebo projevy, které imitují atopický ekzém (Novotný, 2010). U atopického ekzému by diagnostika měla být výsledkem vyšetření několika odborníků. Patří mezi ně pediatr (u dětí), dermatolog, alergolog a také klinický imunolog (Gutová, 2011). Pacienti s atopickým ekzémem musí být celkově vyšetřeni. Vyšetření zahrnuje: 

anamnézu – rozbor všech údajů o rodině sourozencích i prostředí, ve kterém pacient žije



zhodnocení stavu výživy, výška a hmotnost pacienta, reakce na změny ve stravování



laboratorní vyšetření, kde se provádí odběr krve na krevní obraz, stopové prvky jako je železo, zinek a hořčík



alergologické a imunologické vyšetření, které zahrnuje vyšetření základních ukazatelů imunity a to zejména IgE protilátky, paří sem i vyšetření specifických alergických protilátek proti jednotlivým alergenům



kožní testy (Čapková a kol., 2009).

„U novorozenců alergických rodičů je možné bezprostředně po narození vyšetřit krev z pupečníkové šňůry na hladinu IgE, což poskytne prognózu rizika výskytu atopického ekzému v dětství. Je-li hladina zvýšená, je potřeba již v kojeneckém období přistoupit k preventivním opatřením“ (Novotný, 2010, str. 27). 15

2.5.5 Léčba AE „Atopický ekzém patří k onemocněním s genetickou predispozicí, není proto možně se jej zbavit zcela. Při dodržení všech léčebných a preventivních zásad jej však lze udržet pod kontrolou“ (Vrtíková, 2009, str. 64). Léčba atopického ekzému je zdlouhavá a nebývá úspěšná. Pacient by se měl smířit s tím, že se jedná o nevyléčitelné onemocnění, ale zároveň by lékař měl klást důraz na to, že léčba dokáže příznaky zmírnit a při správném postupu léčby atopický ekzém vymizí na dobu neurčitou. Stačí jeden špatný krok v léčbě atopického ekzému a pacient bude čelit opět nepříjemným příznakům. Pacient by se měl vyvarovat kontaktu s alergenem, pokud je známý, nebo se vyvarovat dráždivým látkám. Jinak nelze očekávat výraznější zlepšení, i když je správně zvolena a pečlivě prováděna léčba. Dále by se měl nemocný vyvarovat zakouřenému prostředí, měl by snížit množství roztočů jen tím, že se bude pravidelně v domácím prostředí utírat prach, vysávat, zametat nebo vytírat podlaha. Pacient se musí snažit snížit kontakt s pylovými alergeny. Protože kůže „atopika“ vysychá rychleji než kůže člověka, který netrpí tímto onemocněním, je důležité každý den promazávat kůži neparfémovanými mastmi a zvlhčovat kůži krátkými koupelemi. Důležitý je také dostatek spánku, nedráždivá strava, péče o čistotu těla, vhodné oblečení, a to nejlépe bavlněné, ale i vyvarování se fyzickým i psychickým vypětím (Gregora a Paulová, 2008; Čapková a kol., 2009; Pálková, 2012). 2.5.5.1 Vnější léčba Lokální léčba je považována za jednu ze základních volených metod léčby. Tato léčba závisí na věku postiženého, typu ekzému, jeho lokalizaci, akutní nebo chronické formě a toleranci léčby, vyloučení provokujících alergenů a psychických projevů (deprese,

stres,

úzkost,

apod.).

Hlavním

cílem

této

léčby

je

zabránit

jak svědění, tak i vzniku zánětlivých projevů na kůži (Novotný, 2009; Pálková, 2012). Do vnější léčby patří: 

Vysýchavé, odpařovací, vzdušné obklady. Používají se jen v akutním stádiu atopického ekzému, kdy pacient má puchýřky společně s mokváním. Tato technika spočívá v tom, že léčebnou látku vlijeme nebo nakapeme do nádoby s vodou, kam 16

namočíme kus gázy o velikosti postiženého místa a volně jej na ně přiložíme. Nezavazujeme ani nepřekrýváme! Používá se borová voda s glycerinem, který má mírně

dezinfekční

a

protizánětlivé

účinky,

ale

i

roztok

hypermanganu, kdy hypermangan se musí naředit vodou v poměru 1:10. Ředění provádíme v lahvičce, teprve potom nakapeme do nádobky určené pro obklad. Kdybychom hypermangan nalily do nádobky určené pro obklad, krystalky hypermanganu by se nerozpustily a kůži bychom mohli popálit (Novotný, 2009; Pálková, 2012). 

Léčebné koupele jsou doporučovány jak v akutním, tak i v chronickém stádiu atopického ekzému, kdy je pacient bez mokvání. Používají se olejové lázně, kdy pacient si potře postižená místa rostlinným olejem a poté si je omyje, otrubová lázeň, bylinné koupele, ichtamolové lázně, kdy ve vaně rozpustíme 5 polévkových lžic ichtamolu, nebo solná lázeň, kdy ve vaně rozpustíme 4 polévkové lžíce soli a 2 polévkové lžíce sody (Novotný, 2010).



Emoliencia neboli promašťovadla jsou ve formě mastí a krémů, které zjemňují, hydratují, upravují pH kůže a promašťují pokožku. Pacient by je měl používat vždy, ale ne pokud má zánětlivé léze. Masti se používají spíše u chronické, olupující se formy atopického ekzému, protože působí v hloubce postižené kůže, musí se aplikovat větší množství masti a musí být kryté sterilní gázou. Naopak krémy působí povrchněji a mají spíše chladivý efekt. Snadněji se nanáší a nešpiní tolik prádlo. Mezi nejznámější emoliencia ve formě mastí patří např.

žlutá

vazelína,

diachylová

mast,

modrá

indulona,

mezi

krémy

pak např. Bepanthen, Atoderm, krém z vepřového sádla nebo krém z měsíčku lékařského (Novotný, 2010; Pálková, 2012; Čapková, 2011; Benáková, 2009). 

Lokální kortikoidní preparáty se používají pouze u akutního vzplanutí ekzému, neboť výhodou tohoto lokálního použití je rychlý nástup účinku. Kortikoidní preparáty mají protizánětlivý a imunosupresivní účinek.

Nevýhodou během

častějšího užívání je ztenčování kůže, která se stává zranitelná a často může také dojít k mikrobiálním komplikacím. Další nevýhodou u kortikoidních preparátů je to, že náhlé přerušení léčby má za následek tzv. rebound fenomén. Tento fenomén je charakterizován při dlouhodobém užívání vznikem závislosti na kortikoidech 17

a při jejích náhlém vysazení se velmi brzy znovu objeví ložiska atopického ekzému ještě ve větší intenzitě. Nesmí se podávat na místa, která jsou postižena infekcí (Pálková, 2012; Novotný, 2010; Vrtlíková, 2009). 

Imunomodulační léčba. Je to novější léčba atopického ekzému a nemá tolik vedlejších účinků jako kortikoidy. Je poskytována během léčby zánětu na kůži. Nemá rebound fenomén a nezpůsobuje ztenčování kůže jako lokální kortikosteroidy. Je celkově bezpečnější, zesiluje imunitní reakci kůže, lze i předejít znovuvzplanutí atopického ekzému a může být dlouhodobě užívána (Hercogová, 2007; Pálková, 2012).

2.5.5.2 Vnitřní léčba Do této léčby řadíme především lékovou skupinu s názvem antihistaminika. Je většinou první volbou lékařů při vnitřní léčbě. Antihistaminika se dělí na 3 generace. Antihistaminika I. generace mají protisvědivý a také zklidňující účinek. Výhodou požití tohoto léku je to, že nabudí pocit ospalosti, je tedy výhodou pro pacienty, kteří v noci špatně spí. Nevýhodou je, že po konzumaci tohoto léku, pacient nesmí usednout za volant. Mezi antihistaminika I. generace patří např. Dithiaden, Fenistil, Prothazin. Antihistaminika II. generace působí více protizánětlivě, patří mezi ně např. Claritin, Sempreks, Teridin. Antihistaminika III. generace jako např. Zodak, Zirtek, Allegra zvyšují obranyschopnost organismu. Při dlouhodobé léčbě se podávají antihistaminika II. a III. generace společně (Novotný, 2010; Pálková, 2012; Benáková, 2010). 2.5.5.3 Fyzikální léčba Je to jedna z nejbezpečnějších metod léčby u atopického ekzému, protože využívá hlavně přírodní prvky. Pacient si může vybrat z mnoha druhů této léčby. 

Přímořská léčba, zde se jedná se o světloléčbu za pomoci slunce, které má pozitivní vliv na zlepšení atopického ekzému, v některých případech vede až i k jeho vyhojení. Nejen slunce, ale i přímořské podnebí má díky svému působení soli na kůži blahodárné účinky. Nejvhodnější pro správnou léčbu je v prvních dnech pobytu se hned po vykoupání ve slaném moři osprchovat sladkou vodou. Po zklidnění ekzému můžeme kůži sprchovat až večer a ošetřit kůži jakýmkoliv mastným

18

neparfémovaným

krémem.

Přímořskou

léčbu

hradí

všeobecná

zdravotní

pojišťovna, která pořádá každým rokem ozdravné pobyty (Čapková a kol., 2009). 

Klimatická léčba se provádí spíše na horách, kde se využívá přírodního horského klimatu ke zlepšení zdravotního stavu. Je vhodná pro pacienty, kteří špatně snášejí přímé sluneční záření a teplo. Mezi nejvhodnější oblasti patří Nízké, Západní a Vysoké Tatry. Výhodou horského prostředí je suchý vzduch a nízké procento znečištění ovzduší (Čapková a kol., 2009).



Akupunktura je nejstarší, nejznámější, nejúčinnější orientální léčebnou metodou. Provádí se v sérii po deseti sezeních, tuto léčbu je možné opakovat. Akupunktura je známá používáním jehel, ale nemusí to tak být vždy, místo jehel se může použít i působení tepla, elektrický výboj, světelný paprsek anebo tlak. Jedná se o léčbu bez vedlejších účinků (Čapková a kol., 2009).



Světloléčba nebo jinak zvaná také fototerapie je léčba za použití umělých zdrojů ultrafialového záření, které je dostupné v nemocnicích anebo v dermatologických centrech, kde se tato léčba provádí ve speciálně upravených kabinkách buď vstoje, nebo vleže na lehátku. Světloléčba se využívá nejvíce u pacientů s projevy chronického atopického ekzému. Světloléčba je indikována 3x za týden s postupným prodlužováním strávené doby v kabince. Ta záleží také samozřejmě na typu a barvě pokožky, důležité je zjistit pacientovu snášenlivost slunečního záření. Čas se postupně prodlužuje, zprvu je to 1 minuta ozařování, později to může být více, nejdéle však 15 minut terapie. Ozařování je spojené i s minerální koupelí (Novotný, 2010).



Psychoterapie by se měla provádět spíše u mladistvých a u nemocných, kteří mají nehezké Kůže,

výsevy na jak

je

viditelných

známo,

je

místech

odrazem

a

nedokáží

naší

pohody.

se

s

Odráží

tím jak

smířit. naši

fyzickou, tak i psychickou stránku. Lékař má za úkol informovat pacienta o povaze choroby a ujistit ho o své podpoře i v budoucnosti. Měl by při komunikaci s pacientem pátrat,

jaké

psychosociální

faktory vyvolaly a

ovlivňují

vznik,

průběh

anebo navrácení nemoci (Benáková, 2009).

19



Homeopatická léčba je v současnosti uznávaná jako jiné možné léčebné prostředky. Jde o léčebnou metodu, která využívá látky vyvolávající známky choroby u zdravého člověka. Homeopatie zastává heslo „Podobné se léčí podobným“. Jedná se o přírodní léčbu, která léčí příčiny, ale nepotlačuje příznaky. Homeopatika jsou vysoce naředěné látky, které by v čisté podobě vyvolaly příznaky atopického ekzému nebo jinou alergickou reakci. Tyto vysoce naředěné látky nesou pouze informaci o původní látce. Tím

se

aktivují

přirozené

obranné

mechanismy

těla

a

probíhají

zde samoozdravné procesy odstraňující příčinu a přecitlivělost organismu (Hofhanzlová, 2009; Orel a kol., 2010).

2.6 Komplikace AE Přestože je atopický ekzém onemocnění, které neohrožuje pacienta na životě, musí si nemocný dávat pozor na svou kůži, protože je porušena bariérová funkce kůže, a tím i snadný přístup infekce do organismu člověka. Jedním z nejčastějších kožních komplikací je bakteriální infekce způsobená zlatým stafylokokem, také známým pod latinským názvem Staphylococcus Aureus, který způsobuje hnisavé infekce a přehnanou imunitní odpověď v kůži. Další nebezpečnou infekcí způsobené herpesviry jsou plané neštovice nebo opar, které způsobují vysoké teploty, člověk se cítí vyčerpaný a mohou postihnout i oční rohovku. Kůže postižených atopickým ekzémem je také méně odolná vůči papilomavirům a proxivirům, které způsobují bradavice (Pálková, 2012). Dalšími komplikacemi je úporné svědění spojené s bolestí, protože neustálým škrábáním si pacient rozdrásá kůži, tím pádem si způsobuje jak úlevu od svědění, tak poté bolest. Někteří pacienti se škrábou tak úporně, že jim teče z ložisek krev, takže je tu snadný vstup pro infekci. Pacienta samo svědění probudí až několikrát za noc, proto je svrbění spojeno i

s

poruchou

spánku.

Atopický

ekzém

způsobuje

i

psychické

potíže

v případě, kdy je pacient frustrovaný svou nemocí. Pokud jsou ložiska atopického ekzému na viditelném místě, pacient má pocit, že každý sleduje jen jeho vyrážku, snaží se ji něčím zamaskovat, a tak spíš na svůj problém nevědomky upozorňuje (Pálková, 2012). Atopický ekzém může být výrazně zkomplikován i přidruženým onemocněním, které bývá nešťastnou náhodou s tímto onemocněním spojeno. Jedná se např. o astma bronchiale, sennou rýmu, kopřivku, oční herpes simplex, keratokonus (postihuje rohovku 20

oka a dochází k její deformaci), katarakta (šedý zákal), odchlípení sítnice apod. Máme i

pravděpodobně

asociované

nemoci

spojené

s

atopickým

ekzémem, a to např. gastrointestinální potíže, svědění rtů a sliznic dutiny ústní, hltanu, nevolnost, zvracení, průjem (Pálková, 2012).

2.7 Ošetřovatelská péče Ošetřovatelská péče je komplexní odbornou zdravotní péčí, která je zaměřena na udržení a podporu zdraví. Hlavní úkolem ošetřovatelské péče je naplnit pacientovi fyziologické, psycho-sociální a spirituální potřeby.

Sestry by měly znát anatomii

a fyziologii kůže, musí ovládat základní informace o tomto onemocnění, jeho možné komplikace a měly by být schopny své znalosti a vědomosti uplatnit i v ošetřovatelském procesu (Trachtová a kol., 2006). 2.7.1 Hygiena a oblékání Dříve kožní lékaři zakazovali pacientům mytí z důvodu podráždění pokožky. Dnes je jasné, že pot a zbytky mastí kůži zatěžují. Mytí by se mělo omezovat pouze u velkých ložisek atopického ekzému, kdy tělo omyjeme pouze vlažnou vodou bez mýdla. Mezi důležitá doporučení pro pacienty patří sprchovat se, a to 5 – 10 minut, s použitím hypoalergenních mýdel, sprchových gelů, kterých je na trhu k dostání mnoho, například Eucerin, A-derma, Atoderm, a přímého podání mycích olejů, například tělové mléko od Eucerinu s 10% ureou, Cétaphil. Důležitá je i správná technika vysoušení kůže, pacient by se měl vysoušet bavlněným ručníkem, který bude na tělo jemně přikládat, ne třít! Důležitý je i výběr vhodného šamponu. Pokud se pacientovi neobjevuje atopický ekzém ve vlasové části, stačí klasický šampon, pokud ano, pak by měl používat šampon pro ekzematiky s neutrálním pH. Optimální pH totiž zajišťuje optimální fungování kůže včetně imunitního systému společně s kožní bariérou (Sestra, 2014; Čapková a kol., 2009; Pálková, 2012). Oblečení by mělo být měkké, prodyšné a z bavlněného materiálu. Odění nikde nesmí dřít, škrtit, mělo by být volné a prodyšné, aby se zabránilo přílišnému zapocení, což by AE zhoršovalo. Důležité je i udělat preventivní opatření při nákupu nového oblečení. Po zakoupení by se mělo hned vyprat a řádně vymáchat. Prádlo

21

by se mělo prát v hypoalergenních pracích práškách, například MINI RISK, ale lze použít i prášky pro kojenecké prádlo (Pálková, 2012). 2.7.2 Strava Příjem potravy je nedílnou součástí lidského bytí. Jídlem se neuspokojuje jen fyziologická potřeba, ale i psycho-sociální potřeba jako je spokojenost, radost a dobrý pocit. Správně zvolená dieta u atopického ekzému se může stát i jedinou účinnou léčbou a nemusí být volena léčba za pomocí kortikoidů a jiných medikamentózních přípravků. Proto je u atopického ekzému důležité upravit jídelníček na vlastní specifickou dietu. Důležité

je

zjistit,

jaká

potravina

vyvolává

alergickou

reakci.

Nejlepším

způsobem, jak toto zjistit, je psát si, co jste vše za den snědli a pokud se vyrážka a nepříjemné svědění na kůži objeví, vyloučit určitou potravinu ze svého jídelníčku. Důležité je při hospitalizaci sdělit lékaři, pokud toto pacient ví, jakou potravinovou alergii trpí. K nejčastějším potravinám, které zhoršují či vyvolávají atopický ekzém, patří mléko, sýry, vaječný bílek, oříšky (lískové), rybí maso, sója, jablko, kiwi, jahody, citrusy, celer, brambory, petržel, kyselé okurky, papriky, velmi zralá rajčata, slunečnicová semínka, sezamová semínka, mák, některé druhy koření, káva, čokoláda a kakao. Maso krom rybího až tak nevadí, ale mělo by být řádně tepelně upravené, spíše vařené nebo dušené (Novotný, 2010; Pálková, 2012). 2.7.3 Probiotika Probiotika (pro = příznivý, bios = život) je mikrobiální součást stravy, která má při konzumaci v dostatečném množství příznivé účinky na naše zdraví. Probiotikem se rozumí zdraví prospěšná bakterie. Probiotika jsou látky, (doplněk stravy), které obsahují nepatogenní mikroorganismy. Ty mají kladný vliv na střevní mikroflóru a ovlivňují imunitní regulace. Probiotika se hodí spíše pro ztišení AE u potravinových alergií a zmírňují průjmy. Do probiotik patří např. některé druhy rodu Lactobacillus, Bifidobacterium, Enterococcus faecalis a další. Podporují mechanismy přirozené imunity, toleranci na potravinové alergeny, tudíž snižují přecitlivělost na potravinové alergeny a pozitivně ovlivňují nefunkčnost střevní sliznice (Machovcová, 2007; Závacký, 2013).

22

2.7.4 Režimová opatření Podstatné je režimové opatření v domácím prostředí. Kvalita tohoto prostředí je důležitá, protože nemocný s AE zde tráví nejvíce času. Pacienti s AE mají sníženou imunitu a narušenou kožní bariéru, tudíž by si měli přizpůsobit obydlí tak, aby jim nezpůsobovalo doživotní nepříjemné svědění kůže. Pochopitelně důležité je i nemocniční prostředí. Z důvodu porušené kožní bariéry je zde pacient terčem pro spousty mikroorganismů od ostatních pacientů, kteří společně sdílí pokoj, ale také od personálu, který s pacientem manipuluje (Čapková a kol., 2009; Polášková, 2005). 2.7.4.1 Domácí prostředí Nezbytné

je

vědět,

jakou

alergií

pacient

trpí,

a

podle

toho

přizpůsobit

jak stravování, tak i zajistit kvalitu obydlí. Důležitou roli hraje léčba (viz. kap. 2.4.4) i úprava domácího prostředí. Nezbytné je každodenní dostatečné větrání a utírání prachu navlhčenou látkovou utěrkou, aby se snížilo množství prachu v obydlí. Dalším potřebným krokem je odstranit závěsy a záclony, v nichž se usazuje prach. Vhodné je nahradit koberce

za hladké

podlahové krytiny. Pokud je pro nemocného koberec

nenahraditelný, je třeba častěji vysávat, aby se odstranil prach a roztoči. Pacienti by si měli vyměňovat častěji lůžkoviny, pořídit nedráždivý prací prášek, a pokud se i přes tato opatření atopický ekzém objevuje, mohou si pořídit hypoalergenní

lůžkoviny

i hypoalergenní matrace. Není vhodné pěstovat značné množství květin a chovat domácí zvířata. Pacienti by měly dbát i na zvýšenou opatrnost při vykonávání různých koníčků jako je například plavání v bazénech, protože se zde dostávají do kontaktu s chlorovanou vodou, která kůži vystavuje značnému vysušování, a navíc zde hrozí přenos virových infekcí. Pacienti by se měli vyvarovat vrcholovému sportu z důvodu silného pocení. Důležitá je i správná volba povolání, neboť nevhodná volba může ovlivnit průběh atopického ekzému. Nevyhovující jsou práce v prašném a špinavém prostředí, práce, kde se zaměstnanec často musí mýt, popřípadě často dezinfikovat ruce, práce s chemikáliemi, kontakt se zvířaty či stresující práce. Pro pacienta s atopickým ekzémem jsou také velmi nevhodné profese typu kadeřnice, kuchařka, zdravotní sestra, švadlena, automechanik, zedník, instalatér a další (Čapková a kol., 2009; Polášková, 2005).

23

2.7.4.2 Nemocniční prostředí Mnoho rozdílů mezi péčí v domácím a nemocničním prostředí nenajdeme. Hygienická péče by se měla provádět stejně jako v kap. 2.5.1. Stravu v nemocničním prostředí nijak neovlivníme, zde se musí dávat pozor jen na různé druhy potravin, které by měl pacient nahlásit zdravotnickému personálu či lékaři, aby se mu mohla nemocniční dieta upravit. Důležité je i přestýlání lůžka. Lůžko by se mělo přestýlat každý den, aby bylo čisté. Nemocniční uklízečka provádí úklid podlah na jednotlivých pokojích, důležitá je dezinfekce veškerých ploch na pokojích, tedy židlí, stolečků, parapetů, madel, zvonečků, stolů a dalších. Dezinfekcí těchto ploch zároveň odstraňujeme prach a mikroorganismy. Důležitý je přísun čerstvého vzduchu, ale z důvodů bezpečnostních opatření v nemocnicích nelze dostatečně otevřít okno. Pokud se jedná o péči o kůži, soběstačný pacient má svou mast u sebe, nebo se mu podá na ústní lopatku, aby se mohl promazávat sám. Je to z důvodu znovunavrácení sebepéče. Pokud ale pacient z jakéhokoliv důvodů není soběstačný, o postiženou kůži se stará zdravotnický personál. Důležité je mytí rukou zdravotníků či řádná dezinfekce rukou před příchodem k pacientovi a po odchodu od pacienta, popřípadě použití jednorázových rukavic. Při aplikaci periferního žilního katétru nebo při odběrech krve hrozí riziko infekce. Protože je kůže už od samotného onemocnění porušena, je důležitý aseptický postup při odběru krve a při zavádění periferního žilního katetru. Sledujeme tedy místo vpichu,

abychom

zabránily

vniknutí

infekce,

popřípadě

vzniku

tromboflebitidy, tedy zánětu povrchových žil. Je nutné používat desinfekční přípravky a náplasti šetrné ke kůži. Mezi šetrné dezinfekční prostředky patří např. Skinsept F, Silnet forte, Spitaderm, Skinsept mucosa apod. Mezi šetrné náplasti na kůži patří např. Cosmopor E, Omnisilk, Omnipor, apod. Úkolem péče sestry o pacienta trpícího atopickým ekzémem je sledovat celkovou upravenost a jeho vzhled. Sestra je schopna vypozorovat deficit sebepéče, a to jak při hygieně, tak i při oblékání. Její povinností je i sledovat stav kůže, a to její vzhled, barvu, teplotu, turgor a lokalizaci, kde se atopický ekzém nachází. Také je důležité uvědomit lékaře, pokud se atopický ekzém zhorší. Pokud pacientův stav není uzpůsoben k tomu, aby mohl být přeložen na kožní oddělení, ve většině případů se provádí konziliární vyšetření, kde si pacienta podrobněji vyšetří lékař a podle něj se přizpůsobí ošetřovatelská péče na daném oddělení (Vytejčková a kol., 2011; Vytejčková a kol., 2015; SÚKL, 2015; Pálková, 2012).

24

3 PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Cíl výzkumu Za cíl svého výzkumu jsem volila zmapovat specifika ošetřovatelské péče u hospitalizovaných pacientů s atopickým ekzémem.

3.2 Výzkumné otázky Výzkumná otázka č. 1 Využívá zdravotnický personál na chirurgickém oddělení hypoalergenní pomůcky u hospitalizovaných pacientů s atopickým ekzémem? Výzkumná otázka č. 2 Liší se výpovědi pacientů s výpověďmi personálu chirurgického oddělení ohledně vykonávané péče? Výzkumná otázka č. 3 Je možné poskytnout kvalitní ošetřovatelskou péči o pacienta s atopickým ekzémem na nespecializovaných nemocničních odděleních?

25

3.3 Metodika výzkumu Pro výzkumnou část bakalářské práce jsem zvolila kvantitativní metodu, formou dotazníkového šetření. Kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření. Sestavila jsem 2 dotazníky, které jsou zcela anonymní. Pro přehled ve výzkumu jsem je označila písmeny A a B. První dotazník, tedy dotazník A, obsahuje 20 otázek (viz příloha č. 1), je zaměřen na ošetřovatelský personál na jednotlivých odděleních a na jejich postupy v ošetřovatelské péči, pokud by přijali na oddělení pacienta s atopickým ekzémem. Druhý dotazník, tedy dotazník B, obsahuje 21 otázek (viz příloha č. 2), je zaměřen na výpovědi dotazovaných pacientů hospitalizovaných na chirurgickém oddělení a jeho úkolem je zjistit zda personál dodržoval danou ošetřovatelskou péči, kterou jsem zkoumala v dotazníku A. Otázky byly vyhodnoceny a data z něj získaná byla zpracovaná do tabulek a grafů.

3.4 Charakteristika vzorku respondentů První dotazník byl určen ošetřovatelskému personálu pracujícímu na různých lůžkových odděleních v Nemocnici Tábor, a.s., kde byly dotazníky v tištěné podobě uloženy na sesterně v obálkách a po jejich vyplnění byly dotazníky vloženy zpět do obálek, které byly posléze zalepeny, aby byla zajištěna anonymita dotazovaných respondentů. Celkem bylo rozdáno 50 dotazníků. Vyplněných dotazníků se navrátilo 50, což je návratnost 100 %. Druhý dotazník byl určen pacientům, kteří byli někdy hospitalizováni na chirurgickém oddělení v Nemocnici Tábor a.s. Tento dotazník byl šířen prostřednictvím webu survio.cz přes webovou stránku facebook.cz/atopický ekzém a přes webovou stránku lidé.cz/muži a ženy z okolí Tábora. Tento způsob byl zvolen proto, že nebylo možné získat adresu, telefonní číslo nebo e-mail od pacientů, kteří trpí atopickým ekzémem. Celkem bylo

takto

85,

což

rozesláno je

257

návratnost

dotazníků. 33,074

%,

Vyplněných ale

35

dotazníků

se

dotazníků

bylo

navrátilo nutné

vyřadit, neboť respondenti, kteří je vyplnili, nebyli hospitalizováni na chirurgickém oddělení v Nemocnici Tábor, a.s.

26

3.5 Průběh výzkumu První dotazníkové šetření probíhalo v Nemocnici Tábor, a.s. po schválení hlavní sestrou (viz příloha č. 3). Šíření probíhalo na chirurgickém, gastroenterologickém, kardiologickém a gynekologicko-porodnickém oddělení. Tato oddělení byla vybrána úmyslně, neboť člověk trpící atopickým ekzémem může být na takovýchto odděleních hospitalizován. Druhý sběr dat probíhal na internetu za pomoci webu survio.cz, kde tyto elektronické dotazníky byly náhodně rozeslány přes web facebook.cz/atopický ekzém a přes webovou stránku lidé.cz/ muži a ženy z okolí Tábora. Sběr probíhal v období od prosince 2015 do března 2016.

3.6 Zpracování získaných dat Pro zpracování získaných dat byly použity programy Microsoft Office 365 Word a Microsoft Office 365 Excel. Přehled zjištěných údajů je uveden v podobě tabulek a grafů s krátkým slovním komentářem.

27

3.7 Vlastní výsledky výzkumu Otázka č. 1 z dotazníku A: Vaše pohlaví? 50 45

Absolutní četnost

40 35 30 25 20 15 10 5 0

Pohlaví Ženy

Muži

Graf 1 Pohlaví personálu

Komentář: V otázce č. 1 z dotazníku A můžeme vidět, že nejvíce respondentů, a to 49 (98 %) jsou ženy a pouze 1 (2 %) je muž.

28

Otázka č. 1 z dotazníku B: Vaše pohlaví? 35

Absolutní četnost

30 25 20 15 10 5 0

Pohlaví Ženy

Muži

Graf 2 Pohlaví hospitalizovaných respondentů

Komentář: Z grafu č. 2 je patrné, že z celkového počtu dotazovaných respondentů odpovědělo 18 (36 %) mužů a 32 (64 %) žen.

29

Otázka č. 2 z dotazníku A: Jaký je Váš věk? 20

Absolutní četnost

15

10

5

0

Věk 18 - 25 let

26 - 30 let

31 - 40 let

41 - 50 let

51 a více let

Graf 3 Věk personálu

Komentář: Z grafu č. 3 můžeme vidět, že nejvíce dotazovaných respondentů, a to 17 (34 %) uvádí, že jejich věk je okolo 41 – 50 let. 16 (32 %) respondentů odpovědělo, že spadají do věkové kategorie 31 – 40 let, 7 (14 %) dotazovaných respondentů uvedlo svůj věk v rozmezí 26 – 30 let. Počet respondentů věkové hranice 18 – 25 let a respondentů starších 51 let byl stejný 5 (10 %).

30

Otázka č. 2 z dotazníku B: Jaký je Váš věk?

Absolutní četnost

15

10

5

0

Věk 18 - 25 let

26 - 30 let

31 - 40 let

41 - 50 let

51 a více let

Graf 4 Věk hospitalizovaných respondentů

Komentář: Z grafu č. 4 vyplývá, že nejvíce, a to 13 (26 %) respondentů je ve věku 18 – 25 let. 6 (12 %) respondentů uvedlo věk mezi 26 – 30 lety, 10 (20 %) respondentů pak uvedlo věk 31 – 40 let. 9 (18 %) respondentů spadá do věkové kategorie 41 – 50 let a 12 (24 %) respondentů bylo starších 51 let.

31

Otázka č. 3 z dotazníku A. Na jakém oddělení pracujete? Tabulka 1 Typy oddělení

n

%

Chirurgické odd.

20

40

Gastroenterologické odd.

10

20

Kardiologické odd.

10

20

10

20

50

100

Gynekologicko-porodnické odd. Celkem Komentář:

Z tabulky č. 1 je patrné, že nejvíc respondentů 20 (40 %) pracuje na chirurgickém oddělení.

Na

ostatních

odděleních

(gastroenterologickém,

kardiologickém

a gynekologicko-porodnickém) je zaměstnán stejný počet respondentů 10 (20 %).

32

Otázka č. 3 z dotazníku B: Na jakém oddělení jste byl/a hospitalizovaný/á? Tabulka 2 Oddělení, na kterém byli respondenti hospitalizováni

n

%

Chirurgické odd.

50

100

Kožní odd.

0

0

Ortopedické odd.

0

0

Gastroenterologické odd.

0

0

ONP

0

0

0

0

Kardiologické odd.

0

0

Jiné

0

0

Celkem

50

100

Gynekologickoporodnické odd.

Komentář: Tabulka č. 2 potvrzuje, že všichni respondenti 50 (100 %) byli hospitalizováni na chirurgickém oddělení.

33

Otázka č. 4 z dotazníku A: Vaše pracovní pozice? Tabulka 3 Pracovní pozice

n

%

Zdravotnický asistent

7

14

Všeobecná sestra

38

76

Staniční sestra

5

10

Vrchní sestra

0

0

Celkem

50

100

Komentář: V otázce č. 4 z dotazníku A jsem se respondentů dotazovala, jakou pracovní pozici na oddělení zastávají. Nejvíce, a to 38 (76 %) respondentů pracuje na pozici všeobecná sestra. 7 (14 %) dotazovaných respondentů odpovědělo, že jejich pracovní pozice je zdravotnický asistent a 5 (10 %) dotazovaných respondentů je v postavení staniční sestry.

34

Otázka č. 4 z dotazníku B: Co u Vás spustí alergickou reakci? (je možné zaškrtnout více odpovědí) 35

Absolutní četnost

30 25 20 15 10 5 0

Alergeny Pychické projevy (stres, úzkost, ...) Prach Potraviny Chemikálie (saponáty, dezinfekce, prací prášek, …) Kosmetické přípravky Pyl z rostlin Zvířecí srst Vlněné látky Jiné

Graf 5 Alergeny

Komentář: Z odpovědí na otázku č. 4 z dotazníku typu B jsem zjistila, na jaké druhy alergenů jsou nebo byli respondenti nejvíce přecitlivělí. Respondenti mohli uvést více odpovědí. Nejvíce respondentů 31 (21,83 %) velmi citlivě reaguje na psychickou zátěž a 25 (17,61 %) respondentů zas uvádí prach. U 23 (16,20 %) respondentů se objevuje přecitlivělost na potraviny, 21 (14,79 %) uvádí přecitlivělost na chemikálie a 15 (10,56 %) respondentům vadí kosmetické přípravky. U 14 (9,86 %) respondentů je iritační látkou pyl z rostlin, poslední dva nejméně iritační alergeny jsou zvířecí srst u 9 (6,34 %) respondentů a vlněné látky u 4 (2,82 %) respondentů. Jiné alergeny žádný z respondentů neuvedl (0 %).

35

Otázka č. 5 z dotazníku A: Ptáte se cíleně pacienta, při přijmu, zda trpí atopickým ekzémem? Tabulka 4 Dotazování při příjmu

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

3

6

0

0

0

0

0

0

Ne

8

16

5

10

4

8

6

12

9

18

5

10

6

12

4

8

20

40

10

20

10

20

10

20

Pacient na to upozorní sám Celkem Komentář:

V otázce č. 5 z dotazníku A jsem se respondentů z jednotlivých odděleních dotazovala, zda se při příjmu cíleně ptají pacienta, jestli trpí atopickým ekzémem. Z chirurgického oddělení pouze 3 (6 %) respondenti odpověděli, že se pacientů dotazují. 8 (16 %) respondentů uvedlo, že se pacientů neptají a 9 (18 %) respondentů spoléhá na to, že pacient na tento problém upozorní sám. Na gastroenterologickém oddělení odpovědělo 5 (10 %) respondentů, že se pacientů cíleně neptají, zda trpí atopickým ekzémem a 5 (10 %) dotazovaných respondentů je přesvědčeno, že pacient sám řekne, že trpí atopickým ekzémem. Na kardiologickém oddělení se 4 (8 %) respondenti pacientů neptají cíleně, zda trpí touto nemocí a 6 (12 %) respondentů uvedlo, že pacient na takovouto nemoc upozorní sám. Většina

respondentů

z

gynekologicko-porodnického

oddělení

6

(12

%)

odpovědělo, že se cíleně neptá a 4 (8 %) respondenti tvrdí, že pacient na toto onemocnění upozorní sám.

36

Otázka č. 5 z dotazníku B: Byl zdravotnický personál informován o tom, že trpíte atopickým ekzémem? Tabulka 5 Informovanost personálu respondenty

n

%

Ano

40

80

Ne

10

20

Celkem

50

100

Komentář: Z tabulky č. 5 jsem zjistila, že 40 (80 %) respondentů informovalo ošetřovatelský personál, že trpí atopickým ekzémem. Pouhých 10 (20 %) respondentů personálu tuto skutečnost neuvedlo.

37

Otázka č. 6 z dotazníku A: Ptáte se pacientů, zda mají své vlastní hypoalergenní mýdlo? Tabulka 6 Dotazování na hypoalergenní mýdlo

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

4

4

2

4

3

6

0

0

Ne

16

36

8

16

7

14

10

20

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Komentář: Z tabulky č. 6 je patrné, že na chirurgickém oddělení se pacientů na vlastní hypoalergenní mýdlo dotazují pouze 4 (8 %) respondenti, zbylých 16 (36 %) respondentů pacientům tuto otázku nepokládá. Všech 10 (20 %) respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení se pacientů neptá, zda mají své hypoalergenní mýdlo. Pouze 2 (4 %) respondenti z gastroenterologického oddělení odpověděli, že se pacientů na hypoalergenní mýdlo dotazují, zbylých 8 (16 %) respondentů uvedlo, že tuto otázku nedává. Také respondenti z kardiologického oddělení tuto otázku pacientům často nepokládají. Pouze 3 (6 %) respondenti odpověděli kladně, ale 7 (14 %) dotazovaných respondentů uvedlo zápornou odpověď.

38

Otázka č. 6 z dotazníku B: Optal se Vás zdravotnický personál, zda máte své vlastní hypoalergenní mýdlo? Tabulka 7 Dotazování u hospitalizovaných respondentů na hypoalergenní mýdlo

n

%

Ano

27

54

Ne

11

22

Nevím

12

24

Celkem

50

100

Komentář: Z tabulky č. 7 můžeme vidět, že pouze 27 (54 %) respondentů se personál dotazoval, zda mají hypoalergenní mýdlo. 11 (22 %) respondentů odpovědělo, že personál tuto otázku nepoložil a 12 (24 %) respondentů si nevzpomnělo, zda se jich personál na hypoalergenní mýdlo dotazoval.

39

Otázka č. 7 z dotazníku A: Pokud pacient nemá své mýdlo a trpí atopickým ekzémem, nabídnete mu hypoalergenní mýdlo? Tabulka 8 Nabídnutí hypoalergenního mýdla personálem

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologickoporodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

3

6

0

0

0

0

0

0

Ne

6

12

3

6

0

0

0

0

11

22

7

14

10

20

10

20

20

40

10

20

10

20

10

20

Informujeme pacienta o vlastní koupi v nemocniční lékárně Celkem Komentář: V otázce č. 7 z dotazníku A jsem se respondentů dotazovala, zda nabízejí pacientům hypoalergenní

mýdlo.

Z chirurgického

respondenti,

že

uvedlo,

hypoalergenní

že

nabízejí

hypoalergenní mýdlo

oddělení mýdlo,

nenabízí

a

odpověděli

3

(6

%)

6

(12

%)

respondentů

11

(22

%)

respondentů

odpovědělo, že pacienty informují, aby si jej zakoupili v nemocniční lékárně. Z gastroenterologického oddělení žádný z respondentů neodpověděl na otázku kladně, 3 (6 %) respondenti odpověděli, že pacientům hypoalergenní mýdlo nenabízí a 7 (14 %) respondentů odpovědělo, že pacienty informují o vlastní koupi v nemocniční lékárně. 10 (20 %) respondentů z kardiologického oddělení a 10 (20 %) respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení pacienty informuje o možnosti vlastní koupi hypoalergenního mýdla v nemocniční lékárně.

40

Otázka č. 7 z dotazníku B: Pokud jste neměl/a své vlastní mýdlo nabídl Vám zdravotnický personál hypoalergenní mýdlo? Tabulka 9 Poskytnutí hypoalergenního mýdla hospitalizovaným respondentům

n

%

Ano

6

12

Ne

12

24

Nevím

17

34

15

30

50

100

Informovali mě, abych si jej zakoupil/a v nemocniční lékárně Celkem Komentář: Z tabulky č. 9 jsem zjistila, že pouhým 6 (12 %) respondentům oddělení nabídlo hypoalergenní mýdlo. 12 (24 %) respondentům toto speciální mýdlo nabídnuto nebylo a 17 (34 %) respondentů si nemohlo vzpomenout, zda jim něco takového bylo nabídnuto. 15 (30 %) dotazovaným respondentům personál doporučil, aby si hypoalergenní mýdlo zakoupili v nemocniční lékárně.

41

Otázka č. 8 z dotazníku A: Jak dlouho provádíte, nebo pacient sám provádí hygienu, když trpí atopickým ekzémem? Tabulka 10 Doba hygienické péče prováděná personálem

Chirurgické

Gastroenterolo-

Kardiologické

odd.

gické odd.

odd.

Gynekologickoporodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

5 minut

2

4

2

4

4

8

3

6

10 minut

8

16

3

6

2

4

3

6

15 minut

10

20

5

10

4

8

4

8

0

0

0

0

0

0

0

0

20

40

10

20

10

20

10

20

20 a více minut Celkem Komentář:

V tabulce č. 10 můžeme vidět jak dlouho je prováděna hygienická péče na různých odděleních. Na chirurgickém oddělení 2 (4 %) respondenti odpověděli, že je hygienická péče prováděna v intervalu 5 minut, 8 (16 %) dotazovaných respondentů uvedlo 10 minut a 10 (20 %) respondentů uvedlo 15 minut. Z gastroenterologického oddělení odpověděli 2 (4 %) respondenti, že prováděná hygiena u pacientů je okolo 5 minut, 3 (6 %) respondenti uvedli 10 minut a 5 (10 %) respondentů hygienickou péči provádí 15 minut. Na kardiologickém oddělení 4 (8 %) dotazovaní respondenti odpověděli, že u pacientů je prováděna hygiena v rozmezí 5 minut, 2 (4 %) respondenti uvedli 10 minut a 4 (8 %) respondenti zvolili odpověď 15 minut. Z respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení 3 (6 %) odpověděli, že u pacientů je prováděna hygienická péče do 5 minut, 3 (6 %) respondenti uvedli dobu 10 minut a 4 (8 %) respondenti pak 15 minut.

42

Otázka č. 8 z dotazníku B: Jak dlouho provádíte hygienu? Tabulka 11 Doba prováděné hygienické péče u hospitalizovaných respondentů

n

%

5 minut

3

6

10 minut

26

52

15 minut

12

24

20 a více minut

9

18

Celkem

50

100

Komentář: Z tabulky č. 11 vidíme, že nejméně respondentů 3 (6 %) věnuje hygienické péči dobu 5 minut. 26 (52 %) respondentů se myje po dobu 10 minut a 12 (24 %) respondentů po dobu 15 minut. Zbylých 9 (18 %) respondentů provádí hygienu 20 a více minut.

43

Otázka č. 9 z dotazníku A: Promazáváte pacienta s atopickým ekzémem? (možno zaškrtnout více odpovědí)

Absolutní četnost

20 15 10 5 0

Promazávání kůže na jednotlivých odděleních Ano

Ne

Pacient se promazává sám

Graf 6 Poskytnutí promazávání ošetřovatelským personálem

Komentář: V otázce č. 9 z dotazníku A jsem se respondentů dotazovala, zda promazávají pacienty s atopickým ekzémem. Zde bylo možné zaškrtnout více odpovědí. 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení uvedlo, že pacienty promazávají, pokud jsou nesoběstační. Soběstačný pacient se promazává sám. Stejně odpovědělo i gastroenterologické oddělení s 10 (20 %) respondenty, kardiologické oddělení s 10 (20 %) respondenty i gynekologicko-porodnické oddělení také s 10 (20 %) respondenty. Ani jeden z respondentů nevybral odpověď ne.

44

Otázka č. 9 z dotazníku B: Promazával Vás ošetřující personál? 30

Absolutní četnost

25 20 15 10 5 0

Promazávání kůže personálem Ano

Ne

Promazával/a jsem se sám/sama

Graf 7 Promazávání kůže personálem

Komentář: Z grafu č. 7 vyplívá, že nejvíce, a to 28 (56 %) respondentů, uvedlo, že je ošetřovatelský personál nepromazával a respondenti se promazávali sami. 18 (36 %) respondentů odpovědělo,

že

je

personál

promazával

a

jen

4

(8

%)

respondenti

odpověděli, že promazáváni během hospitalizace nebyli a ani se sami nepromazávali.

45

Otázka č. 10 z dotazníku A: Čím Vy promazáváte pacienta nebo čím se pacient sám promazává? (možno zaškrtnout více odpovědí)

Absolutní četnost

20 15 10 5 0

Léčiva na jednotlivých odděleních Vazelína

Mast s kortikoidy

Vlastní prostředek

Pacientovým vlastním prostředkem

Graf 8 Používaná léčiva na odděleních

Komentář: V otázce č. 10 z dotazníku A jsem se respondentů dotazovala, jakým prostředkem pacienty promazávají. I v této otázce byla možnost zaškrtnout více odpovědí. Z odpovědí vyplývá, že žádné z uvedených oddělení nepoužívá vlastní prostředek. Všech 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení využívá pacientův vlastní prostředek. Z celkového počtu navíc 15 respondentů uvedlo, že používají vazelínu a 5 respondentů pracuje s mastí s kortikoidy. 10 (20 %) dotazovaných respondentů z gastroenterologického oddělení využívá jak vazelínu, tak i pacientův vlastní prostředek. Stejné odpovědi uvedlo i 10 (20 %) respondentů z kardiologického oddělení a 10 (20 %) respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení.

46

Otázka č. 10 z dotazníku B: Čím Vás ošetřující personál promazával? Tabulka 12 Léčiva

Léčiva použitá personálem n

%

Vazelína

4

8

Nevím

14

28

Léčiva, kterými se pacienti promazávali sami Advantan

2

4

Bioderma

1

2

Cicaplast

1

2

Excipial U Hydrolotio

1

2

Excipial U Lipolotio

8

16

Framykoin

2

4

Konopná mast

3

6

Locoid

1

2

Měsíčková mast

4

8

Modrá indulona

3

6

Olivový krém

1

2

Rybilka

1

2

Nic

4

8

Celkem

50

100

Komentář: Při pohledu na tabulku č. 12, která nám uvádí, kým a jakým přípravkem byli respondenti promazáváni, jsem zjistila, že pouze 18 (36 %) respondentů bylo promazáváno personálem. Z toho 14 (28 %) respondentů nevědělo, jakým přípravkem je personál promazával, jen 4 (8 %) respondenti uvedli, že byli promazáváni vazelínou. Zbylých 28 (56 %) respondentů se promazávalo svým vlastním prostředkem. Nejčastěji byl používán Excipial U Lipolotio, Měsíčková mast, Konopná mast a Modrá indulona. Pouze 4 (8 %) respondenti nebyli promazáváni žádným přípravkem.

47

Otázka č. 11 z dotazníku A: Jak často promazáváte postižená místa pacientům? (možno zaškrtnout více odpovědí)

Absolutní četnost

20 15 10 5 0

Péče o pokožku na odděleních 3x denně

2x denně

1x denně

Každý druhý den

1x týdně

Nikdy

Pacient si postižená místa promazává sám

Graf 9 Denní poskytování péče o pokožku

Komentář: V otázce č. 11 z dotazníku A jsem se respondentů dotazovala, jak často promazávají postižená místa pacientům trpícím atopickým ekzémem. Žádné z uvedených oddělení nevybralo odpověď každý druhý den, 1x týdně a nikdy, Všech 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení uvedlo, že pacienty promazávají buď 1x denně nebo, pokud je to možné, pacient si postižená místa promazává sám. Všech 10 (20 %) respondentů z gastroenterologického odd., stejně tak i 10 (20 %) respondentů z

z kardiologického

gynekologicko-porodnického

oddělení oddělení

a

10

uvedlo,

(20 že

%)

respondentů

promazávají

pacienty

2x denně, a pokud je to možné, pacienti si postižená místa promazávají sami.

48

Otázka č. 11 z dotazníku B: Jak často Vám ošetřující personál promazával postižená místa? 30

Absolutní četnost

25 20 15 10 5 0

Péče o kůži dle hospitalizovaných pacientů 3x denně

2x denně

1x denně

Každý druhý den

1x týdně

Nikdy

Promazával/a jsem se sám/sama

Graf 10 Denní poskytování péče o kůži z pohledu hospitalizovaných respondentů

Komentář: Z grafu č. 10 jsem zjistila, že 28 (56 %) respondentů se promazávalo samo. Ošetřovatelský personál nepromazával pouze 4 (8 %) respondenty. Zbytek respondentů byl promazáván, z toho bylo promazáváno 11 (22 %) respondentů 2x denně. 4 (8 %) respondenty ošetřovatelský personál promazával jen 1x denně a 2 (4 %) respondenty 3x denně. Jen 1 (2 %) respondent byl promazáván ob den.

49

Otázka č. 12 z dotazníku A: Máte na oddělení hypoalergenní lůžkoviny? Tabulka 13 Poskytování hypoalergenních lůžkovin

Chirurgické

Gastroenterolo-

Kardiologické

odd.

gické odd.

odd.

Gynekologickoporodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

0

0

0

0

2

4

0

0

Ne

19

38

6

12

1

2

7

14

Nevím

1

2

4

8

7

14

3

6

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Komentář: Tabulka č. 13 nám udává, zda je na jednotlivých odděleních možnost poskytnout hypoalergenní

lůžkoviny.

19

(38

%)

respondentů

chirurgického

oddělení

uvádí, že hypoalergenní lůžkoviny nemají. Pouze 1 (2 %) dotazovaný respondent neví, zda jsou na oddělení tyto speciální lůžkoviny. Na gastroenterologickém oddělení 6 (12 %) dotazovaných respondentů odpovědělo ne, 4 (8 %) respondenti neví, zda tyto lůžkoviny mají. Z kardiologického oddělení 2 (4 %) respondenti uvádějí, že hypoalergenní lůžkoviny na oddělení jsou, 1 (2 %) respondent zatrhl odpověď ne a zbylých 7 (14 %) respondentů neví, zda na oddělení tyto lůžkoviny mají. Z gynekologicko-porodnického oddělení 7 (14 %) respondentů odpovědělo ne a 3 (6 %) dotazovaní respondenti zatrhli odpověď nevím.

50

Otázka č. 12 z dotazníku B: Měl/a jste problém s lůžkovinami na oddělení? (Mám na mysli jeho materiál nebo způsob praní.) Tabulka 14 Dráždivost lůžkovin

n

%

Ano

7

14

Ne

43

86

Celkem

50

100

Komentář: V tabulce č. 14 respondenti uvedli, že s lůžkovinami ve většině případů nemají problém. Tuto odpověď uvedlo 43 (86 %) dotazovaných respondentů. Zbylých 7 (14 %) respondentů uvedlo, že s lůžkovinami problém měli.

51

Otázka č. 13 z dotazníku A: Jak často pacientům s atopickým ekzémem měníte ložní prádlo? Tabulka 15 Doba výměny lůžkovin

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

20

40

7

14

10

20

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Dle potřeby

0

0

3

6

0

0

10

20

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Každý den Každý druhý den 2x – 3x týdně Každý týden

Komentář: V otázce č. 13 z dotazníku A jsem zjišťovala, jak často personál mění ložní prádlo. Všech 20 (40 %) dotazovaných respondentů z chirurgického oddělení mění ložní prádlo denně. Stejnou odpověď uvedlo i všech 10 (20 %) respondentů z kardiologického oddělení. Na gastroenterologickém oddělení odpovědělo 7 (14 %) respondentů, že mění ložní prádlo každý den a zbylí 3 (6 %) respondenti mění ložní prádlo dle potřeby. Z gynekologicko-porodnického oddělení všech 10 (20 %) respondentů mění ložní prádlo dle potřeby.

52

Otázka č. 13 z dotazníku B: Jak často Vám měnili ložní prádlo? Tabulka 16 Doba výměny lůžkovin z pohledu hospitalizovaného respondenta

n

%

Každý den

12

24

Každý druhý den

6

12

2x – 3x týdně

2

4

Každý týden

3

6

Dle potřeby

27

54

Celkem

50

100

Komentář: V otázce č. 13 z dotazníku B jsem se respondentů dotazovala, jak často personál měnil lůžkoviny na pokojích. Nejčastěji dle odpovědí 27 (54 %) respondentů byly měněny lůžkoviny dle potřeby. 12 (24 %) respondentů odpovědělo, že jim měnily lůžkoviny každý den, 6 (12 %) respondentů vybralo odpověď ob den a 2 (4 %) respondentům byly lůžkoviny měněny dokonce 2x – 3x týdně. 3 (6 %) respondenti uvedli, že jim bylo povlékáno jednou týdně, což je nejdelší interval.

53

Otázka č. 14 z dotazníku A: Dovolujete pacientům mít svá vlastní pyžama? Tabulka 17 Nošení vlastních pyžam na jednotlivých odděleních

Chirurgické

Gastroenterolo-

Kardiologické

odd.

gické odd.

odd.

Gynekologickoporodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

20

40

10

20

10

20

10

20

Ne

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Komentář: V otázce č. 14 z dotazníku A jsem zkoumala, zda uvedená oddělení dovolují pacientům mít vlastní pyžama. Všech 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení povoluje pacientům používat vlastní pyžama. Stejně odpovědělo 10 (20 %) respondentů z gastroenterologického oddělení, 10 (20 %) respondentů

z

kardiologického

oddělení

i

všech

10

(20

%)

respondentů

z gynekologicko-porodnického oddělení.

54

Otázka č. 14 z dotazníku B: Mohl/a jste mít své vlastní pyžamo? Tabulka 18 Nošení vlastních pyžam z pohledu hospitalizovaných respondentů

n

%

Ano

50

100

Ne

0

0

Celkem

50

100

Komentář: V otázce č. 14 z dotazníku B jsem zjišťovala, zda mohli mít respondenti svá vlastní pyžama. Všech 50 (100 %) dotazovaných respondentů uvedlo, že mohli používat svá osobní pyžama.

55

Otázka č. 15 z dotazníku A: Používáte u pacientů trpících atopickým ekzémem hypoalergenní dezinfekci? Tabulka 19 Užívání hypoalergenní dezinfekce

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiolo-

odd.

logické odd.

gické odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano Skinsept F

5

10

0

0

0

0

0

0

Ne

6

12

6

12

6

12

6

12

Nevím

9

18

4

8

4

8

4

8

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Komentář: Z tabulky č. 19 můžeme vyčíst, jestli se na jednotlivých odděleních využívá hypoalergenní dezinfekce. Na chirurgickém oddělení 5 (10 %) respondentů uvedlo, že využívají hypoalergenní dezinfekci nesoucí název Skinsept F. 6 (12 %) respondentů uvedlo, že žádnou hypoalergenní dezinfekci nepoužívají a zbylých 9 (18 %) respondentů neví, zda vůbec hypoalergenní desinfekci na oddělení mají. Na gastroenterologickém oddělení 6 (12 %) dotazovaných respondentů hypoalergenní dezinfekci nepoužívá a 4 (8 %) respondenti neví, zda hypoalergenní dezinfekci na oddělení mají. To samé vypověděli i respondenti z kardiologického oddělení, kdy 6 (12 %) respondentů nevyužívá hypoalergenní dezinfekci a 4 (8 %) respondenti o přítomnost takovéto dezinfekce na oddělení neví. Také respondenti z gynekologicko-porodnického oddělení uvedli naprosto totožné odpovědi, tedy v 6 (12 %) případech se objevila odpověď ne a 4 (8 %) respondenti odpověděli nevím.

56

Otázka č. 15 z dotazníku B: Používal u Vás ošetřující personál hypoalergenní dezinfekci na kůži? Tabulka 20 Využití hypoalergenní dezinfekce u hospitalizovaných respondentů

n

%

Ano

22

44

Ne

9

18

Nevím

19

38

Celkem

50

100

Komentář: V tabulce č. 20 zjistíme, zda personál používal u respondentů hypoalergenní dezinfekci. 22 (44 %) dotazovaných respondentů odpovědělo, že ano naopak 9 (18 %) dotazovaných respondentů uvedlo, že u nich hypoalergenní dezinfekce nebyla použita. Zbylých 19 (38

%)

respondentů

nevědělo,

zda

byla

dezinfekce,

kterou

personál

využíval, hypoalergenní.

57

Otázka č. 16 z dotazníku A: Používáte u pacientů trpících atopickým ekzémem hypoalergenní náplast? Tabulka 21 Užití hypoalergenních náplastí na jednotlivých oddělení

Chirurgické

Gastroenterolo-

Kardiologické

odd.

gické odd.

odd.

Gynekologickoporodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

14

28

1

2

3

6

3

6

Ne

4

8

4

8

7

14

7

14

Nevím

2

4

5

10

0

0

0

0

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Komentář: V otázce č. 16 z dotazníku A jsem se respondentů dotazovala, zda na jednotlivých oddělení u pacientů trpícím atopickým ekzémem využívají hypoalergenní náplasti. 14 (28 %) respondentů z chirurgického oddělení tyto náplasti používá, 4 (8 %) respondenti je nepoužívají a 2 (4 %) respondenti dokonce neví, zda takovou náplast na oddělení mají. Z gastroenterologického oddělení pouze 1 (2 %) respondent uvedl, že využívá hypoalergenní náplast, 4 (8 %) respondenti je nevyužívají a 5 (10 %) respondentů neví, zda hypoalergenní náplast na oddělení mají. Z kardiologického oddělení 3 (6 %) respondenti využívají hypoalergenní náplast a zbylých 7 (14 %) respondentů je nepoužívá. Zcela stejně jako respondenti z kardiologického oddělení, odpověděli i respondenti z gynekologicko-porodnického oddělení. I tady 3 (6 %) respondenti hypoalergenní náplast používají, zbylých 7 (14 %) respondentů nikoli.

58

Otázka č. 16 ž dotazníku B: Používal u Vás ošetřující personál hypoalergenní náplast? Tabulka 22 Užití hypoalergenních náplastí dle hospitalizovaných respondentů

n

%

Ano

13

26

Ne

10

20

Nevím

27

54

Celkem

50

100

Komentář: Tabulka č. 22 odpovídá na otázku, zda byla u respondentů využívána hypoalergenní náplast. Nejvíce, a to 27 (54 %) respondentů uvedlo, že neví, jaká náplast byla při jejich léčbě používána. 13 (26 %) respondentů vědělo, že náplast, kterou byli ošetřováni, byla hypoalergenní. 10 (20 %) respondentů vybralo odpověď ne.

59

Otázka č. 17 z dotazníku A: Jsou pacienti rušeni během spánku? Tabulka 23 Rušení během spánku na jednotlivých oddělení

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

Ano

1

2

0

0

0

0

0

0

Ne

1

2

0

0

0

0

0

0

18

36

10

20

10

20

10

20

20

40

10

20

10

20

10

20

Pouze když je to krajně nutné Celkem Komentář:

Z tabulky č. 23 je patrné, že z chirurgického oddělení 18 (36 %) dotazovaných respondentů uvádí, že zde v noci budí pacienty jen v případě, kdy je to nutné z ošetřovatelského hlediska. 1 (2 %) respondent uvedl, že pacienty v nočních hodinách nevyrušuje vůbec a 1 (2 %) respondent zas uvedl, že pacienty ruší během spánku, aniž by uvedl důvod. Všech 10 (20 %) respondentů z gastroenterologického oddělení pacienty během spánku ruší, pouze když je to nutné z ošetřovatelského hlediska. Tutéž odpověď vybralo i všech 10 (20 %) respondentů z kardiologického oddělení a také 10 (20 %) respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení.

60

Otázka č. 17 z dotazníku B: Byl/a jste rušen/a během spánku? Tabulka 24 Rušení během spánku z pohledu hospitalizovaných respondentů

n

%

Ano

9

18

Ne

15

30

26

52

50

100

Pouze, když je to krajně nutné Celkem Komentář:

Z tabulky č. 24 je patrné, že 26 (52 %) respondentů bylo rušeno během spánku pouze v případě krajní nutnosti. 15 (30 %) respondentů uvedlo, že během spánku rušeni vůbec nebyli a zbylých 9 (18 %) respondentů během spánku rušeni byli.

61

Otázka č. 18 z dotazníku A: Jak často otíráte povrchy na pokojích pacientů s atopickým ekzémem? Tabulka 25 Otírání ploch na jednotlivých oddělení

1x – 3x denně 1x denně Každý druhý den Celkem

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

0

0

2

4

6

12

3

6

20

40

8

16

4

8

7

14

0

0

0

0

0

0

0

0

20

40

10

20

10

20

10

20

Komentář: Z tabulky č. 25 můžeme vidět, jak často se na jednotlivých odděleních otírají na pokojích pacientů povrchy. Všech 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení vybralo odpověď 1x denně. Na gastroenterologickém oddělení 2 (4 %) respondenti uvedli, že na jejich oddělení se otírají povrchy 1x – 3x denně a zbylých 8 (16 %) respondentů odpovědělo, že se otírají 1x denně. Také na kardiologickém oddělení se objevují odpovědi 1x denně nebo 1x – 3x denně. 6 (12 %) respondentů uvádí 1x – 3x denně, 4 (8%) respondenti pak 1x denně. Na gynekologicko-porodnické oddělení 3 (6 %) respondenti uvedli, že otírají povrchy 1x – 3x denně a zbylých 7 (14 %) respondentů odpovědělo, že se otírají povrchy na pokojích pacientů 1x denně.

62

Otázka č. 18 z dotazníku B: Jak často se otíraly povrchy na Vašem pokoji? Tabulka 26 Otírání ploch z pohledu hospitalizovaných respondentů

n

%

1x – 3x denně

7

14

1x denně

36

72

Každý druhý den

7

14

Celkem

50

100

Komentář: Jedním z hlavních alergenů je prach, proto jsem v otázce č. 18 z dotazníku B zjišťovala, jak často se na pokojích pacientů otírají povrchy. 36 (72 %) respondentů uvedlo, že se povrchy otíraly 1x denně. 7 (14 %) respondentů odpovědělo, že se otíraly povrchy vícekrát během dne a to 1x – 3x denně. Zbylých 7 (14 %) respondentů vybralo odpověď každý druhý den.

63

Otázka č. 19 z dotazníku A: Jak často větráte pacientům pokoj? Tabulka 27 Větrání na pokojích

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

20

40

10

20

10

20

10

20

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

1x týdně

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Každý den Každý druhý den 2x – 3x týdně

Komentář: V otázce č. 19 z dotazníku A mě zajímalo, jak často personál pacientům na pokoji větrá. Důležitým bodem z režimového opatření u atopického ekzému je totiž i přísun čerstvého vzduchu. Všech 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení uvedlo, že pacientům větrají na pokojích každý den. Stejnou odpověď vybralo i 10 (20 %) respondentů z gastroenterologického oddělení, 10 (20 %) respondentů z kardiologického oddělení a 10 (20 %) respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení.

64

Otázka č. 19 z dotazníku B: Jak často se ve Vašem pokoji větralo? Tabulka 28 Větrání na pokojích z pohledu hospitalizovaných respondentů

n

%

Každý den

45

90

Každý druhý den

2

4

2x – 3x týdně

2

4

1x týdně

1

2

Celkem

50

100

Komentář: Z tabulky č. 28 můžeme vyčíst, že personál dbal na přísun čerstvého vzduchu. 45 (90 %) respondentů totiž odpovědělo, že se na jejich pokoji větralo každý den. Další 2 (4 %) respondenti uvedli, že se větralo ob den a další 2 (4 %) respondenti vybrali odpověď, že se u nich na pokoji větralo 2x – 3x týdně. Pouze 1 (2 %) respondent uvedl, že personál větral pouze jednou za týden.

65

Otázka č. 20 z dotazníku A: Pokud máte nesoběstačného pacienta s atopickým ekzémem, jakou používáte techniku vysoušení po hygieně pacienta? Tabulka 29 Techniky vysoušení

Chirurgické

Gastroentero-

Kardiologické

odd.

logické odd.

odd.

Gynekologicko-porodnické odd.

n

%

n

%

n

%

n

%

0

0

0

0

0

0

0

0

20

40

10

20

10

20

10

20

Jiné

0

0

0

0

0

0

0

0

Celkem

20

40

10

20

10

20

10

20

Třením do sucha Jemným přikládáním ručníku

Komentář: Z tabulky č. 29 můžeme vyvodit, jaké techniky využívá personál při vysoušení pacienta po hygienické péči. Všech 20 (40 %) dotazovaných respondentů z chirurgického oddělení využívá techniku jemného přikládání ručníku na tělo. Stejná metoda vysoušení je ze 100 % preferována i na dalších odděleních. Vybralo ji všech 10 (20 %) respondentů z gastroenterologického oddělení, všech 10 (20 %) respondentů

z

kardiologického

oddělení

i

všech

10

(20

%)

respondentů

z gynekologicko-porodnického oddělení.

66

Otázka č. 20 z dotazníku B: Zhoršil se Vám atopický ekzém při pobytu v nemocnici? Tabulka 30 Zhoršení nemoci během hospitalizace

n

%

Ano

5

10

Ne

44

88

Nevím

1

2

Celkem

50

100

Komentář: V otázce č. 20 z dotazníku B jsem zjišťovala, zda se zhoršil průběh nemoci u

dotazovaných

respondentů,

i

přes

vynaloženou

ošetřovatelskou

péči

zajišťovanou personálem. Ve 44 (88 %) případech se zhoršení u respondentů s atopickým ekzém nevyskytlo. Naopak u 5 (10 %) respondentů se zde zhoršení nemoci objevilo. Pouze 1 (2 %) respondent si nevzpomíná.

67

Otázka č. 21 z dotazníku B: Jak byste ohodnotil/a péči o Váš atopický ekzém? 20

Absolutní četnost

15

10

5

0

Spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí Výborná

Velmi dobrá

Dobrá

Dostatečná

Nedostatečná

Graf 11 Spokojenost hospitalizovaných respondentů s ošetřovatelskou péčí

Komentář: Otázka č. 21 z dotazníku B byla zaměřena pouze na respondenty, bývalé pacienty chirurgického oddělení. Zajímalo mě, jak by ohodnotili ošetřovatelský personál a jejich ošetřovatelskou péči o jejich atopický ekzém. Nejvíce, a to 20 (40 %) respondentů uvedlo, že péče byla dobrá. Dalších 15 (30 %) respondentů považuje péči za velmi dobrou, 6 (12 %) respondentů dokonce uvedlo, že péče byla výborná. 3 (6 %) respondenti naopak pokládají péči pouze za dostatečnou a zbylých 6 (12 %) respondentů charakterizují péči jako nedostatečnou.

68

3.8 Diskuze Výzkumná otázka č. 1: Využívá zdravotnický personál na chirurgickém oddělení hypoalergenní pomůcky u hospitalizovaných pacientů s atopickým ekzémem? K výzkumné otázce číslo jedna se vztahovaly otázky č. 7, 12, 15 a 16 z dotazníku typu A, a otázky č. 7, 12, 15 a 16 z dotazníku typu B. Vyhodnocením otázky číslo 7 zjistíme, zda bylo nabídnuto hypoalergenní mýdlo pacientům, kteří ho čirou náhodou neměli u sebe během hospitalizace. Respondenti z chirurgického oddělení uvedli ve

většině,

a

to

ve

14

(70

%)

případech,

že

respondenti

odkazují

pacienty, aby si hypoalergenní mýdlo zakoupili v nemocniční lékárně, popřípadě jim hypoalergenní mýdlo poskytnou na oddělení. Respondenti z řad pacientů, kteří byli hospitalizováni

na

chirurgickém

oddělení,

odpovídali

ve

21

(42

%)

případech, že je personál informoval, aby si hypoalergenní mýdlo zakoupili v nemocniční lékárně, popřípadě jim personál hypoalergenní mýdlo zapůjčil. Ve většině případů, a to ve 29 (58 %) však nikdo z ošetřujícího personálu žádné mýdlo nenabídl nebo si nepamatovali, zda jim bylo ošetřujícím personálem nabídnuto. V otázce číslo 12 mě zajímalo, zda mají na chirurgickém oddělení hypoalergenní lůžkoviny. Důvodem tohoto zájmu bylo to, že lůžkoviny jsou prané v nemocničních prádelnách. Všech 20 (100 %) respondentů z chirurgického oddělení uvedlo, že žádné hypoalergenní lůžkoviny na oddělení nemají k dispozici nebo nevědí, zda na oddělení tyto lůžkoviny jsou. 43 (86 %) hospitalizovaným respondentům lůžkoviny na oddělení nijak neškodily a neměli s nimi sebemenší problém. Dezinfekce je velice důležitý prostředek na všech odděleních. Je to záměrné odstraňování, ničení choroboplodných zárodků. Pacient se s dezinfekcí setkává třeba při odběrech krve či jiných lékařských výkonech. U pacientů s atopickým ekzémem je dezinfekce problematická, neboť jim vysušuje pokožku rychleji než zdravému pacientovi. Dezinfekcí tedy poškozujeme ochranou bariéru kůže. Proto nás v otázce číslo 15 zajímalo, zda respondenti z chirurgického oddělení používají hypoalergenní dezinfekci na kůži u pacientů s atopickým ekzémem. Z chirurgického oddělení pouze 5 (25 %) respondentů uvedlo, že používají hypoalergenní dezinfekci, která nese název Skinsept F (viz příloha č. 4). Většina, a to 15 (75 %) respondentů z tohoto oddělení 69

uvedla, že hypoalergenní dezinfekci nepoužívá nebo neví, zda tuto dezinfekci mají na oddělení. Toto potvrdili i respondenti hospitalizovaní na chirurgickém oddělení. Více než polovina z nich, přesněji 28 (56 %) respondentů uvedlo, že u nich nebyla použita dezinfekce nebo nevěděli, jaká dezinfekce byla použita. U zbylých 22 (44 %) respondentů hypoalergenní dezinfekce použita byla.

Nejen dezinfekce, ale i náplasti mohou lidem trpícím atopickým ekzémem způsobovat problémy. Lepidlo, které je částí náplasti vyvolává nepříjemné pocity, způsobuje u takovýchto pacientů začervenání kůže a svědění. Proto jsem se v otázce číslo 16 dotazovala, zda respondenti z chirurgického oddělení používají u pacientů hypoalergenní náplasti. 14 (70 %) respondentů z řad personálu uvedlo, že u pacientů s atopickým ekzémem hypoalergenní náplasti používá, jen 6 (30 %) respondentů uvedlo, že žádné hypoalergenní náplasti nepoužívají nebo ani nevědí, zda na oddělení tyto náplasti mají. Je pozitivní, že většina personálu hypoalergenní náplasti při své práci využívá. Přitom však byla dle vyjádření hospitalizovaných hypoalergenní náplast použita pouze u 13 (26 %) respondentů z řad pacientů zbylých 37 (74 %) respondentů uvedlo, že tato náplast jim nabídnuta nebyla anebo nevěděla, zda byla použitá náplast hypoalergenní.

U respondentů, kteří

uvedli, že nevěděli, o jakou náplast

se jedná, byla pravděpodobně použita právě hypoalergenní náplast, protože je lepidlo obsažené v náplasti jejich kůži nedráždilo. Musím podotknout, že používáním hypoalergenních pomůcek u hospitalizovaných pacientů je politováníhodné.

70

Výzkumná otázka č. 2: Liší se výpovědi pacientů s výpověďmi personálu chirurgického oddělení ohledně vykonávané péče? K výzkumné otázce číslo dvě se vztahovaly otázky č. 5, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 17, 18, 19 a 20 z dotazníku typu A a otázky č. 5, 9, 10, 11, 13, 14, 17, 18, 19, 20 a 21 z dotazníku typu B. V otázce číslo 5 mě zajímalo, zda se personál z chirurgického oddělení cíleně dotazuje pacientů, zda trpí atopickým ekzémem. Pouze 3 (15 %) pracovníci z chirurgického oddělení uvedli, že se pacientů na toto kožní onemocnění dotazují, 17 (85 %) pracovníků se neptá, spoléhají na to, že je pacient na toto onemocnění upozorní sám. Z toho vyplývá, že personál spíše spoléhá na pacienty a domnívá se, že je nemocní na atopický ekzém, kterým trpí, upozorní. Podle výpovědí hospitalizovaných pacientů na chirurgickém oddělení ve 40 (80 %) případech byl personál o jejich kožním onemocnění informován, pouze v 10 (20 %) případech žádný z ošetřovatelského personálu tento údaj neznal. U onemocnění jako je atopický ekzém, je důležitá správně prováděna hygienická péče. Pokud se pacient myje dlouhou dobu, jeho pokožka se vysouší, může se olupovat a svědit. Proto je doporučeno sprchovat se přerušovaně po dobu 5 – 10 minut. Z tohoto důvodu jsem zjišťovala v otázce číslo 8 z dotazníku typu A, jak dlouho personál z chirurgického oddělení provádí hygienickou péči u pacientů s atopickým ekzémem. V 10 (50 %) případech respondenti z chirurgického oddělení dodržují interval 5 – 10 minut. Pouze 10 (50 %) respondentů uvedlo, že provádí hygienickou péči v intervalu 15 minut. I když zde můžeme vidět, že někteří respondenti překročili nejdelší doporučovanou

dobu

hygienické

péče

(10

minut),

mohlo

to

být

proto, že u nesoběstačných pacientů není možné hygienickou péči vtěsnat do 5 – 10 minut. Protože u hospitalizovaných respondentů zněla otázka „Jak dlouho provádíte hygienu?“, nemohly být tyto hodnoty srovnány s hodnotami, které vyplynuly z dotazníku typu A. Pouze zde uvedu, jak respondenti dodržují dobu prováděné hygienické péče. Předepisovanou dobu 5 – 10 minut dodržuje pouze 29 (58 %) respondentů. Zbylých 21 (42 %) dotazovaných se myjí v delším intervalu. Dalším

nezbytným

úkonem

po

provedené

hygienické

péči

je

promazání

kůže, aby se zvláčnila. Proto jsem v otázce číslo 9 zjišťovala, zda personál na chirurgickém oddělení promazává hospitalizované pacienty. V této otázce bylo možné 71

zaškrtnout

více

odpovědí.

Všichni

respondenti

z

chirurgického

oddělení

uvedli, že pacienty promazávají, pokud jsou nesoběstační. Plně soběstačné pacienty nechává personál, aby se promazávali sami. Je to proto, aby u nich nepropukl deficit sebepéče. Dle 18 (36 %) dotazovaných hospitalizovaných respondentů z řad pacientů, je personál promazával a 28 (56 %) respondentů se promazávalo samo. Jen 4 (8 %) respondenti promazáváni nebyli. Zjišťovala jsem také, čím respondenti z chirurgického oddělení pacienty promazávají. To bylo obsahem otázky číslo 10, kde rovněž byla možnost uvést více odpovědí. Všichni dotazovaní respondenti z chirurgického oddělení uvedli, že využívají pacientův vlastní prostředek, 15 respondentů dodalo, že používají i vazelínu a 5 respondentů i mast s kortikoidy. Hospitalizovaní respondenti ve 14 (28 %) případech nevěděli, jakým prostředkem je personál promazává, jen 4 (8 %) respondenti uvedli, že je personál promazával vazelínou a 4 (8 %) respondenti nebyli ničím promazáváni. Zbylých 28 (56 %) respondentů se promazávalo, vlastními prostředky, které nalezneme v tabulce číslo 12 Léčiva. V otázce číslo 11 mě zajímalo, jak často promazávají respondenti z chirurgického oddělení hospitalizované pacienty. Všichni respondenti z chirurgického oddělení promazávají pacienty jen 1x denně. Soběstačný pacient se promazával sám. Toto tvrzení však popřeli respondenti. 28 (56 %) z nich uvedlo, že se promazávalo samo a pouze 4 (8 %) respondenti uvedli, že byli promazávání 1x denně. Zbylých 22 (44 %) respondentů a interval promazávání můžeme najít v grafu číslo 10 Denní poskytování péče o pokožku. Z odpovědí v otázce číslo 13 jsem se dozvěděla, jak často respondenti z chirurgického oddělení mění lůžkoviny za čisté. Pacienti s atopickým ekzémem mají totiž přecitlivělou kůži a některým jedincům může být materiál lůžkovin či způsob jeho praní nepříjemný. Navíc se v lůžkovinách množí mikroorganismy, které mohou prostoupit do porušené kůže a způsobit řadu komplikací. Podle respondentů z chirurgického oddělení 15 (75 %) dotazovaných mění lůžkoviny každý den, 5 (25 %) přestýlá lůžkoviny dle potřeby. Respondenti, kteří byli hospitalizováni na chirurgickém oddělení však uvedli, že pouze u 12 (24 %) z nich se přestýlalo každý den a dle potřeby byly lůžkoviny měněny u 27 (54 %) respondentů. Zbylým 11 (22 %) respondentům bylo lůžko přestýláno jinak. 72

V otázce číslo 14 jsem se respondentů z chirurgického oddělení dotazovala, zda dovolují pacientům mít svá pyžama. Jak už bylo zmiňováno, nemocným trpícím atopickým ekzémem může být nepříjemná jak látka, tak způsob praní. Proto mě zajímaly odpovědi na tuto otázku. Jsem přesvědčená, že je vhodné, když si pacienti můžou donést svá vlastní pyžama,

která

jsou

z

příjemného

materiálu

a

jsou

vypraná

v

pracích

prostředcích, které pacienta nijak nedráždí. Všech 20 (40 %) respondentů z chirurgického oddělení dovolují pacientům, aby používali svá pyžama. Toto potvrdilo i všech 50 (100 %) hospitalizovaných respondentů z chirurgického oddělení. Zajímalo mě také, v otázce číslo 17, zda respondenti z chirurgického oddělení vyrušují pacienta během spánku, protože vím, že spánek je pro pacienta trpícím atopickým ekzémem důležitý (záleží, v jakém stupni se onemocnění nachází). Atopický ekzém svědí, tudíž pacienti mají problém s usínáním. Nerušený spánek navozuje pohodu pacienta a přináší sílu do dalšího dne. V 19 (95 %) případech respondenti z chirurgického oddělení pacienty ruší během spánku pouze v případě, kdy je to krajně nutné, např. při aplikaci infúze či odběrech žilní nebo kapilární krve. Pouze 1 (2 %) respondent uvedl, že pacienty ze spánku neruší vůbec. 41 (82 %) hospitalizovaných respondentů bylo rušeno pouze, pokud to bylo nutné nebo nebyli během spánku rušeni vůbec. V otázce číslo 18 bylo zkoumáno, jak často se na chirurgických oddělení otírají a zároveň dezinfikují povrchy. Pro pacienta trpícím atopickým ekzémem je čistota nezbytná, neboť porušená kožní bariéra, je otevřenou branou pro bakterie. Navíc prach je jedním z nejčastějších alergenům, což potvrzuje graf č. 5, kdy u respondentů, kteří byly s atopickým ekzémem hospitalizováni, byl tento alergen na druhém místě. Chirurgické oddělení uvedlo, že otírají povrchy jen 1x denně. Z řad respondentů, kteří byli hospitalizováni

na

chirurgickém

oddělení,

uvedlo

pouze

36

(72

%)

respondentů, že na jejich pokoji se otíraly plochy 1x denně. Podle zbylých respondentů byly otírány plochy v jiných intervalech, které nalezneme v tabulce číslo 26. V otázce číslo 19 mě zajímalo, zda dotazovaní respondenti z chirurgického oddělení větrají na pokojích pacientů. Čerstvý vzduch je jednou z mnoha podstatných složek režimové péče u pacientů s atopickým ekzémem. V nemocnici je toto poměrně problematické,

protože

se

z

bezpečnostních

důvodů

nesmí

otevírat

velká 73

okna, jdou otevřít pouze malá ventilační okénka, která otevřeme v malém úhlu. Přestože toto větrání není dostatečné, může toto okénko být otevřené po celou dobu bez přítomnosti ošetřovatelského personálu. Všichni respondenti pracující na chirurgickém oddělení uvedli, že pacientům na pokojích větrají každý den. Toto potvrdilo 45 (90 %) hospitalizovaných respondentů. Z uvedených otázek mě zajímalo, zda se u pacientů během jejich hospitalizace zhoršil atopický ekzém a jak by ohodnotili ošetřovatelskou péči. Podle respondentů se jim ve 44 (88 %) případech atopický ekzém nezhoršil, přesto nejvíce respondentů hodnotilo péči jako průměrnou. Z hlediska toho, že nebyl nalezen žádný výzkum, který by se zabýval o hospitalizovaného pacienta s atopickým ekzémem, zaměřila jsem se na kvalitativní studii od Šustové (2014), která je zaměřena na kvalitu života pacienta s atopickým ekzémem. Tato studie zkoumá znalosti respondenta o onemocnění a posuzuje vliv onemocnění na kvalitu života pacienta. Podle jejího výzkumu je důležitá edukace, kterou provádí spíše lékař z kožní ambulance, sestry poskytují pouze doplňující informace. Edukuje je nejčastěji o léčbě, kterou pacienti podstoupí nebo mohou podstoupit, tak i režimovou péči kde se pacienti dozvídají o opatřeních, která musí v domácím prostředí zajistit. Podle výzkumu jsou pacienti od kožního lékaře dostatečně edukováni o léčbě nemoci tak i úpravě domácího prostředí, dostatečně dodržují správnou hygienickou péči a péči o kůži. Toto se neshoduje s výzkumem od Anderssona a Lindstenové (2009), kteří uvádí ve své práci s názvem kvalita života u pacientů s atopickým ekzémem, že edukuje ve většině případů pouze sestra. Dále dle studie Šustové respondenti uvádí, že provedli, ekonomicky nenáročné, změny v domácím prostředí, aby se onemocnění nezhoršilo. Podstoupili i změny ve stravování. Z výzkumu je patrné, že atopický ekzém se respondentům v upraveném domácím prostředí a po řádné léčbě nijak výrazně nezhoršuje. Jak můžeme vidět z mého výzkumu pacienti, i když se nenachází v domácím prostředí a ocitnou se v nemocničním zařízení, tak i přes ošetřovatelskou péči, která se provádí na oddělení, se atopický ekzém ve většině případů nezhoršil. Takto odpovědělo 44 (88 %) dotazovaných respondentů z řad pacientů, i když mé výsledky mohou být ovlivněny soběstačností pacientů, protože 28 (56 %) respondentů z řad pacientů odpovědělo, že se promazávali sami, tím pádem si o atopický ekzém pečovali sami.

74

Také jsem se zaměřila na studii, kterou publikovali Abolfotouh, Al-Khowailed, Suliman a kol. (2012), který byl zaměřen na kvalitu života u pacientů s kožními chorobami. Tato studie byla provedena v „King Abdulaziz Medical City“, kde se dotazovali 283 pacientů, kteří zde navštívili dermatologickou kliniku, jakým onemocněním trpí a jak to ovlivňuje jejich život. Z celkového počtu dotazovaných odpovědělo jen 14,5 % dotazovaných, že trpí atopickým ekzémem, ostatní dotazovaní trpěli jinou kožní chorobou. Ve výzkumu popisují, že kvalita života je hlášena jako dobrá i přes to, že ve výzkumu popisují velké rozdíly mezi pacienty z venkova a pacienty z města. Také

uvádí,

že

častěji

atopickým

ekzémem

trpí

ženy.

Ve

studii

uvádí, že pacienti, kteří mají zhoršenou kvalitu života a aby se zabránilo dalšímu poškození,

mají

k

dispozici

vzdělávací

programy.

Z

tohoto

výzkumu

vyplívá, že pacientům poskytují mnoho informací, aby se zlepšila jejich kvalita života.

Z

výzkumů

můžeme

vidět,

že

je

velice

důležitá

správná

edukace

pacienta, aby posléze jeho dlouhodobého léčení nedocházelo ke zhoršování nemoci, popřípadě komplikacím. Jelikož atopický ekzém je nevyléčitelné onemocnění tak bych se v budoucnu ráda zaměřila na výzkum u nesoběstačných pacientů s atopickým ekzémem, protože tito pacienti byly v minulosti edukováni o onemocnění, ale pokud jsou nesoběstační tak bych ráda zmapovala, jak u nich probíhá péče o atopický ekzém a jestli je dostačující.

75

Výzkumná otázka č. 3: Je možné poskytnout kvalitní ošetřovatelskou péči o pacienta s atopickým ekzémem na nespecializovaných nemocničních odděleních? K této výzkumné otázce číslo 3 se vztahovaly otázky č. 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 a 20 z dotazníku typu A. Ve výzkumných otázkách číslo 1 a číslo 2 jsem

rozebrala

ošetřovatelskou

péči

na

chirurgickém

oddělení

a

tvrzení

hospitalizovaných pacientů. Zde si rozebereme zbylá oddělení a to gastroenterologické, kardiologické

a

gynekologicko-porodnické

oddělení.

Otázka

číslo

5

byla

zaměřena, na respondenty z různých oddělení, konkrétně na to, zda se pacientů při příjmu cíleně ptají, jestli trpí atopickým ekzémem. Všichni respondenti z výše uvedených oddělení se cíleně pacientů neptají, spoléhají na to, že je pacient na tuto nemoc upozorní. V otázce číslo 6 jsem zkoumala, zda se respondenti z různých oddělení dotazují pacientů, jestli mají svá hypoalergenní mýdla. Gastroenterologické oddělení odpovědělo ve 2 (20 %) případech, že se pacientů na hypoalergenní mýdlo dotazují, zbylých 8 (80 %) respondentů se pacientů nedotazuje. Kardiologické oddělení odpovídalo velmi podobně. Ve 3 (30 %) případech se pacientů dotazují na hypoalergenní mýdlo a ve zbylých 7 (70 %) případech se pacientů na hypoalergenní mýdlo neptají. V poslední řadě na gynekologicko-porodnickém oddělení se ve všech 10 (100 %) případech vůbec pacientů neptají, zda sebou mají své hypoalergenní mýdlo. Respondenti se pacientů nedotazují, jestliže se ve většině případů neptají, zda pacient atopickým ekzémem trpí, a spoléhají na to, že jim pacienti tuto skutečnost sami sdělí. Myslím si, že většinu pacientů nenapadne, aby na svou nemoc personál upozornili. Otázka číslo 7 byla zaměřena na respondenty z různých typů oddělení, zda poskytují pacientům hypoalergenní mýdlo, pokud jej pacient zapomněl. 3 (30 %) respondenti z gastroenterologického oddělení uvedlo, že pacientům nic nenabízí a zbylých 7 (70 %) respondentů informuje pacienty, aby si jej zakoupili v nemocniční lékárně. Všech 10 (100 %) respondentů z kardiologického oddělení, tak i 10 (100 %) respondentů z gynekologicko-porodnického oddělení pacienty odkazuje, aby si hypoalergenní mýdlo zakoupili v nemocniční lékárně. Jak jsem psala ve výzkumné otázce číslo 2, důležitá je správně prováděna hygienická péče. Proto mě v otázce číslo 8 zajímalo, jak dlouho respondenti z různých oddělní 76

provádí hygienickou péči u pacientů s atopickým ekzém. 5 (50 %) respondentů z gastroenterologického oddělení uvedlo, že hygienickou péči provádí po dobu 5 – 10 minut, dobu do 15 minut uvedlo zbylých 5 (50 %) respondentů. 6 (60 %) respondentů z kardiologického oddělení sdělilo, že provádí hygienickou péči do 5 – 10 minut a zbylí 4 (40 %) respondenti provádí hygienickou péči nejdéle do 15 minut. Na gynekologicko-porodnickém oddělení je to velmi podobné. Z tohoto oddělení 6 (60 %) respondentů provádí nejdéle hygienu 5 – 10 minut a zbylí 4 (40 %) respondenti do 15 minut. Společně s hygienickou péčí sem můžeme zahrnout i otázku číslo 20, která je zaměřena na techniku vysoušení. Všichni respondenti z výše uvedených oddělení využívají techniku jemného přikládání ručníku. V otázce číslo 9 jsem chtěla zjistit, zda dotazovaní respondenti promazávají pacienty. Důležitost promazávání kůže byla zmíněna v teoretické části. Všichni dotazovaní respondenti uváděli, že promazávají pacienty, pokud jsou nesoběstační, soběstační pacienti, se promazávají sami. Otázka číslo 10 byla zaměřena na druhy mastí, které respondenti z různých oddělení k

promazávání

pacientů

používají.

Všichni

dotazovaní

respondenti

uvedli, že promazávají pacienty buď vazelínou anebo pacientovým vlastním prostředkem. Zajímalo mě nejen čím, ale také v jakém intervalu dochází k promazávání pacientů. To jsem zjišťovala v otázce číslo 11. Všichni respondenti z uvedených oddělení výše, vypovídali stejně. Pokud je pacient nesoběstačný, promazávají jej 2x denně. V otázce číslo 12 mě zajímalo, zda na odděleních mají hypoalergenní lůžkoviny. Téměř všichni dotazovaní respondenti uvedli, že hypoalergenní lůžkoviny nemají, popřípadě to nevědí, pouze 2 (20 %) respondenti z kardiologického oddělení uvedli, že na oddělení hypoalergenní lůžkoviny mají. Z toho vyplývá, že většina oddělení tyto lůžkoviny nemá nebo je nepoužívá. Zjišťovala jsem také, jak často mění na jednotlivých odděleních lůžkoviny pacientů. Jak už bylo zmiňováno, ložní prádlo může být pro pacienta nepříjemné a může obsahovat spousty alergenů, proto je nezbytné je častěji měnit. 7 (70 %) respondentů z gastroenterologického oddělení mění ložní prádlo každý den a zbylí 3 (30 %) respondenti dle potřeby. Oproti tomu všichni respondenti z kardiologického oddělení přestýlají lůžka 1x denně, gynekologicko-porodnické oddělení uvedlo, že přestýlají lůžka dle potřeby. 77

Již několikrát jsem zmínila, jak pro pacienty může být nepříjemný způsob praní ložního prádla, to samé platí i pro pyžama, která se perou také v nemocničních prádelnách. Proto jsem se ptala, zda uvedená oddělení dovolují pacientům mít svá vlastní pyžama. Na všech uvedených odděleních smějí pacienti nosit své pyžamo. V otázce číslo 15 mě zajímalo, zda na uváděných odděleních mají hypoalergenní dezinfekci. buď

Všechna

nemají,

náplasti,

na

nebo

uvedená nevědí,

jestli

gastroenterologickém

oddělení ji

mají.

oddělení

hypoalergenní Co

pouze

se 1

týče (10

dezinfekci hypoalergenní

%)

respondent

ji využívá, zbylí respondenti ji nepoužívají nebo ani nevědí, zda ji na oddělení mají. Na kardiologickém oddělení jen 3 (30 %) respondenti používají hypoalergenní náplast a z gynekologicko-porodnického oddělení využívají náplast také jen 3 (30 %) respondenti. Na otázku, zda jsou pacienti během spánku rušeni, všichni dotazovaní respondenti z výše uvedených odděleních pacienty budí jen tehdy, pouze pokud je to nutné. Jak již bylo uvedeno, otírání povrchů bývá jednou z důležitých režimových záležitostí, neboť otíráním povrchů zároveň dezinfikujeme, zbavujeme se bakterií a prachu. Proto jsem se ptala, v otázce číslo 18, jak často jednotlivá oddělení otírají povrchy na pokojích pacientů. Pouze 2 (20 %) respondenti z gastroenterologického oddělení otírají plochy 1x – 3x denně, zbylí respondenti jen 1x denně. Gynekologicko-porodnické oddělení je na tom obdobně. Zde 3 (30 %) dotazovaní respondenti uvedli, že otírají plochy 1x – 3x denně a zbylí respondenti otírají plochy 1x denně. Na kardiologickém oddělení nejvíce, a to 6 (60 %), dotazovaných otírá plochy 1x – 3x denně, zbylí 4 (40 %) respondenti otírají plochy pouze 1x denně. Podle všech dotazovaných respondentů z uvedených oddělení se na pokojích pacientů větrá každý den. Musím podotknout, že uvedená oddělení mají v některých otázkách velké nedostatky v ošetřovatelské péči a v některých otázkách se oddělení shodují.

78

3.9 Návrh řešení a doporučení pro praxi Atopický ekzém je častější v dětské než v dospělé populaci. Většině osob toto onemocnění

znepříjemňuje

život,

jednak

z

estetických

důvodů,

jednak

i proto, že nepříčetně svědí. Jakákoliv osoba, trpící atopickým ekzémem, může být hospitalizována v nemocničním zařízení pro jiné onemocnění, než je atopický ekzém. Právě atopickým ekzém může pacientovi pobyt během hospitalizace značně znepříjemnit. Personál by vždy měl být informován o tom, že pacient trpí atopickým ekzémem. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Personál se neptá cíleně, někteří pacienti při nástupu do nemocničního oddělení nemají vyrážku ani pocit svědění, řada pacientů to při hospitalizaci neuvede. Většinou se stává, že svou nemoc pacient oznámí až po několika dnech hospitalizace, případně si toho nelékařský zdravotnický pracovník všimne. Zde bych doporučila všem pacientům, aby během své hospitalizace uvedli, i když nejsou na jejich těle přítomny jakékoliv kožní výsevy, že trpí atopickým ekzémem či jiným kožním onemocněním. Mohou se tak snadno vyvarovat nepříjemným komplikacím spojené s tímto onemocněním a tím i ulehčí práci zdravotnickým pracovníkům, popřípadě si „zbytečně“ neprodlouží pobyt ve zdravotnickém zařízení. Neopomenutelná je hygienická péče s návazností na promazávání postižené kůže. Hygienická péče by měla být krátká a po řádném vysušení by měla být kůže hned promazána. Z šetření jsme mohli vidět, že na uvedených odděleních se využívá nejčastěji vazelína, pokud pacient nemá svou mast. Protože je u atopického ekzému zapotřebí eliminovat suchost kůže, která je u tohoto onemocnění nejčastější, vazelína, která se používá pouze na promaštění postižené kůže. Zde bych apelovala jak na pacienty, aby se nebáli si zažádat o vazelínu či jinou mast na promazávání kůže a zdravotnickému personálu bych doporučila, aby pacienta edukovaly o důležitosti promazávání postižené kůže, popřípadě pokud je pacient nesoběstačný, tak promazávat pacientovu kůži častěji a to alespoň 2x denně. Důležité je i používání hypoalergenních pomůcek. Z šetření jsme zjistili, že na odděleních ve většině případů nejsou hypoalergenní lůžkoviny. Jejich pořízení je totiž finančně náročné. Proto je nutné častěji přestýlat lůžko. Za znepokojující považuji to, že většina oddělení nemají, popřípadě má, ale nepoužívá hypoalergenní dezinfekci. Vyvozuji to 79

z toho, že mnoho respondentů ani neví, zda tuto dezinfekci na oddělení mají. Je pravda, že také tyto dezinfekce společně a hypoalergenními náplastmi jsou finančně náročné, ale doporučuji, aby každé oddělení mělo pro případnou hospitalizaci pacienta s atopickým ekzémem aspoň jednu dezinfekci a jedny náplasti. Bylo by dobré, kdyby již na středních zdravotnických školách, vyšších a vysokých školách pro nelékařské zdravotnické pracovníky byli studenti vedeni ke kvalitní ošetřovatelské péči o pacienta s atopickým ekzémem, ale i s jinými kožními vyrážkami. Kůže je nejnápadnější orgán lidského těla, právě na kůži můžeme rozeznat mnoho onemocnění. Studenti by se také měli naučit rozpoznat neinfekční a infekční změny na kůži, aby nedocházelo k různým pochybením. Navrhuji

vytvořit

vhodné

edukační

materiály

pro

pacienty

s atopickým

ekzémem, aby věděli, jak se chovat při hospitalizaci v nemocnici, čeho se během ní vyvarovat, popřípadě co by si s sebou měli do nemocnice vzít. Jistě by nebylo chybou, kdyby na každém oddělení byla k dispozici jak personálu, tak i pacientům dobře zpracovaná brožura s informacemi o atopickém ekzému.

80

4 ZÁVĚR Pro svou bakalářskou práci jsem zvolila téma Hospitalizace pacientů s atopickým ekzémem. Tato práce měla za úkol shrnout, jakou péči potřebuje člověk trpící atopickým ekzémem, a zda je v nemocničním zařízení pacientovi s atopickým ekzémem poskytovaná péče dostačující. K danému tématu není mnoho literatury, která hovoří o režimové péči v nemocničním zařízení. Jako cíl své práce jsem si stanovila zmapovat specifika ošetřovatelské péče u hospitalizovaných pacientů s atopickým ekzémem. Pro praktickou část jsem si položila tři výzkumné otázky, které se nesou celou prací. Všechny tři otázky byly v praktické části řešeny. V teoretické části jsem popsala anatomii a fyziologii kůže. Poté samotný atopický ekzém, jeho diagnostiku, klinický obraz a léčbu. Rozebrala jsem příčiny a komplikace, které mohou nastat, a věnovala se režimové péči – tedy hygieně, oblékání, ošetřování pokožky a stravě jak v domácím, tak v nemocničním zařízení. V praktické části jsem zjišťovala, zda a jak jsou jednotlivá oddělení schopná ošetřovat pacienta s atopickým ekzémem a jak jejich péči hodnotí pacienti. Odpovědi získané dotazníkovým šetřením jsem vyhodnotila a zpracovala do tabulek a grafů. Dotazníkové šetření probíhalo v Nemocnici Tábor, a.s. na odděleních, kde může být hospitalizována

většina

osob

(chirurgické,

gastroenterologické,

kardiologické,

gynekologicko-porodnické oddělení) a na webu survio.cz v průběhu začátku prosince 2015 do konce března roku 2016. V závěru bakalářské práce bylo navrženo několik opatření, která by mohla, podle mého mínění, pomoci léčícímu personálu i samotným pacientům trpícím atopickým ekzémem. Tři výzkumné problémy, jež jsem si formou otázek stanovila, byly zodpovězeny v diskuzi. Lze konstatovat, že cíl bakalářské práce byl splněn.

81

Seznam použité literatury 1.

ABOLFOTOUH, Mostafa A, Mohammad S AL-KHOWAILED, Deema A ALTURAIF, Eman AL-BLUWI a Hassan S AL-KAHTANI. Quality of life in patients with skin diseases in central Saudi Arabia [online]. 2012 [cit. 2016-04-17]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3410718/

2.

ANDERSSON, Gunilla a Suzan LIDSTEN. Quality of life among patients with atopic eczema [online]. Malmö högskola, 2009 [cit. 2016-04-18]. Dostupné z: http://dspace.mah.se/handle/2043/8234.

3.

ALLEN, Herbert B. The etiology of atopic dermatitis. New York: Springer, 2014. ISBN 978-144-7165-446.

4.

ANON. Atopický ekzém - onemocnění dětí i dospělých. Causa subita, 2009, 113114. ISSN 1212-0197.

5.

BENÁKOVÁ, Nina. Dermatologie v kazuistikách. Vyd. 1. Praha: Mladá fronta, 2010. Aeskulap. ISBN 978-80-204-1875-3.

6.

BENÁKOVÁ, Nina. Ekzémy a dermatitidy: průvodce ošetřujícího lékaře. 2., rozš. vyd. Praha: Maxdorf, c2009. Farmakoterapie pro praxi. ISBN 978-80-7345-177-6.

7.

BezAlergie.cz. Autoimunita: Autoimunitní choroby [online]. 2016 [cit. 2016-0224]. Dostupné z: http://www.bez-alergie.cz/autoimunitni-choroby

8.

CETKOVSKÁ, Petra, Karel PIZINGER a Jiří ŠTORK. Kožní změny u interních onemocnění. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-1004-4.

9.

ČAPKOVÁ, Štěpánka a kol. Atopický ekzém. 4. vyd. Praha: Galén, 2009a. 142 s. ISBN 978-80-7262-645-8.

10.

ČAPKOVÁ, Štěpánka. Péče o nemocnou kůži v dětském věku. In Lékařské listy Speciál, 2011, roč. 2011, č. 5, s. 15-17. ISSN 0044-1996.

11.

DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 544 s. ISBN 978-80-247-3240-4.

12.

FENDRYCHOVÁ, Jaroslava, BOREK, Ivo a kol. Intenzivní péče o novorozence. 1. vyd. Brno: NCO NZO, 2007. 403 s. ISBN 978-80-7013-447-4

13.

GREGORA, Martin a Magdalena PAULOVÁ. Péče o novorozence a kojence: maminčin domácí lékař. 3., doplněné a aktualizované vyd. Praha: Grada, 2008. Pro rodiče. ISBN 978-80-247-2564-2.

14.

GUTOVÁ, Václava. 2011. Současný přístup k diagnostice a léčbě atopického ekzému. Dermatológia pre prax. roč. 5, č. 1, s. 155-159. ISSN 1337-1746. 82

15.

HERCOGOVÁ, Jana. Atopická dermatitida nepostihuje jen kojence. Sestra, 2007, 17 (4), 55- 56. ISSN 1210-0404.

16.

HOFHANZLOVÁ, Judita. Atopický ekzém, alergie, astma: možnosti léčby pro děti i dospělé: ošetřování, výživa, recepty. Vyd. 1. Jihlava: Calendula, 2009. Recepty (Calendula). ISBN 978-80-903971-1-8.

17.

KACHLÍK, David. Úvod do preklinické medicíny. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, 2013. ISBN 978-80-87878-01-9.

18.

KOMÍN, Ondřej. Medixa.org. Léčba: Eosinofily [online]. 2012 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://cs.medixa.org/lecba/eosinofily

19.

MACHOVCOVÁ, Alena. Péče o kůži u atopické dermatitidy. In Pediatrie pro praxi. Olomouc: Solen, 2007, roč. 8, č. 2, s. 100-105. ISSN 1213-0494.

20.

MUNTAU, Ania. Pediatrie. 2. české vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-2474588-6.

21.

NOVÁKOVÁ, Iva. Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 240 s. ISBN 978-80-247-3422-4.

22.

NOVOTNÝ, František. Atopický ekzém. 1. vyd. Praha: Triton, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7387-202-1.

23.

OREL, Miroslav, FACOVÁ, Věra a kol. Člověk, jeho smysly a svět. Praha: Grada, 2010. 256 s. ISBN 978-80-247-2946-6.

24.

PÁLKOVÁ, Hana. Atopický ekzém u dětí a jeho zdravotně sociální dopad [online]. České Budějovice, 2012 [cit. 2016-02-24]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Mgr. Dita Nováková, Ph.D. Dostupné z: http://thesses.cz/id/see0y9/

25.

PIZINGER, Karel. Dermatovenerologie. Plzeň: Euroverlag, 2012. ISBN 978-807177-985-8.

26.

POLÁŠKOVÁ, Stanislava. Atopická dermatitida. In Practicus. Praha: Practicus, 2005, roč. 4, č. 8, s. 303-309. ISSN 1213-8711.

27.

SCHMEIDBERGEROVÁ, Renata. Eczema atopicum. In Medicína pro praxi. Olomouc: Solen, 2006, roč. 2006, č. 1, s. 37-42. ISSN 1213-0494.

28.

SLEZÁKOVÁ,

Lenka. Ošetřovatelství

pro

zdravotnické

asistenty

IV:

dermatovenerologie, oftalmologie, ORL stomatologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2506-2. 29.

STRYJA, Jan. Repetitorium hojení ran 2. Vyd. 1. Semily: GEUM, 2011. ISBN 97880-86256-79-5. 83

30.

Státní ústav pro kontrolu léčiv. Registr Zdravotnických Prostředků [online]. 2015 [cit. 2016-03-01]. Dostupné z: https://eregpublicsecure.ksrzis.cz/Registr/RZPRO/

31.

ŠTORK, Jiří. Dermatovenerologie. 1. vyd. Praha: Galén, 2008. ISBN 978-80-7262371-6.

32.

ŠTUSOVÁ, Marie. Kvalita života pacienta s atopickým ekzémem [online]. Plzeň, 2014 [cit. 2016-04-16]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta zdravotnických studií. Vedoucí práce Mgr. Zuzana Safránková Dostupné z: .

33.

TRACHTOVÁ, Eva a kol. Potřeby nemocného v ošetřovatelském procesu. 2.vyd. Brno: NCO NZO, 2006. 186 s. ISBN 80-7013-324-4.

34.

VINŠ, Jakub. Český přehled o stylu. Co je melanin [online]. 2014 [cit. 2016-0224]. Dostupné z: http://styl.ceskyprehled.cz/co-je-melanin-pcs-1113-7491.html

35.

VRTÍLKOVÁ, M. Atopici - učí se sloužit své kůži. In Moje zdraví. Praha: Mladá fronta, 2009, roč. 7, č. 11, s. 62-65. ISSN 1214-3871.

36.

VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné I: obecná část. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. Sestra. ISBN 978-80-247-3419-4.

37.

VYTEJČKOVÁ, Renata, Petra SEDLÁŘOVÁ, Vlasta WIRTHOVÁ, Iva OTRADOVCOVÁ a Lucie KUBÁTOVÁ. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné III: speciální část. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-3421-7.

38.

ZÁVACKÝ, Michal. ProAlergiky.cz. Atopický ekzém a strava: Doplňky stravy vhodné při atopickém ekzému [online]. 2013 [cit. 2016-02-24]. Dostupné z: http://www.proalergiky.cz/magazin/specialy/clanek/doplnky-stravy-vhodne-priatopickem-ekzemu

84

Seznam použitých zkratek AE

Atopický ekzém

aj.

a jiné

apod.

a podobně

a.s.

akciová společnost

atd.

a tak dále

Bc.

Bakalář

CSc.

Kandidát věd

doc.

Docent

č.

číslo

g

gram

IgE

Imunoglobulin E

kap.

kapitola

kol.

kolektiv

MUDr.

Doktor veškerého lékařství

Mgr.

Magistr

mm

milimetry

mm2

milimetry krychlové

např.

například

odd.

oddělení

ORL

Otorhinolaryngologické oddělení (ušní - nosní - krční oddělení)

pH

hodnota vypovídající o množství vodíkových iontů (H+) v prostředí, informuje, zda je prostředí kyselé nebo zásadité

prof.

Profesor

str.

strana

tj.

to je

tzv.

takzvaný

85

Seznam tabulek Tabulka 1 Typy oddělení ............................................................................................... 32 Tabulka 2 Oddělení, na kterém byli respondenti hospitalizováni ................................. 33 Tabulka 3 Pracovní pozice ............................................................................................ 34 Tabulka 4 Dotazování při příjmu .................................................................................. 36 Tabulka 5 Informovanost personálu respondenty ......................................................... 37 Tabulka 6 Dotazování na hypoalergenní mýdlo ............................................................ 38 Tabulka 7 Dotazování u hospitalizovaných respondentů na hypoalergenní mýdlo ...... 39 Tabulka 8 Nabídnutí hypoalergenního mýdla personálem ............................................ 40 Tabulka 9 Poskytnutí hypoalergenního mýdla hospitalizovaným respondentům ......... 41 Tabulka 10 Doba hygienické péče prováděná personálem ........................................... 42 Tabulka 11 Doba prováděné hygienické péče u hospitalizovaných respondentů ......... 43 Tabulka 12 Léčiva ......................................................................................................... 47 Tabulka 13 Poskytování hypoalergenních lůžkovin...................................................... 50 Tabulka 14 Dráždivost lůžkovin ................................................................................... 51 Tabulka 15 Doba výměny lůžkovin .............................................................................. 52 Tabulka 16 Doba výměny lůžkovin z pohledu hospitalizovaného respondenta ........... 53 Tabulka 17 Nošení vlastních pyžam na jednotlivých odděleních ................................. 54 Tabulka 18 Nošení vlastních pyžam z pohledu hospitalizovaných respondentů .......... 55 Tabulka 19 Užívání hypoalergenní dezinfekce ............................................................. 56 Tabulka 20 Využití hypoalergenní dezinfekce u hospitalizovaných respondentů ........ 57 Tabulka 21 Užití hypoalergenních náplastí na jednotlivých oddělení .......................... 58 Tabulka 22 Užití hypoalergenních náplastí dle hospitalizovaných respondentů .......... 59 Tabulka 23 Rušení během spánku na jednotlivých oddělení ........................................ 60 Tabulka 24 Rušení během spánku z pohledu hospitalizovaných respondentů.............. 61 Tabulka 25 Otírání ploch na jednotlivých oddělení ...................................................... 62 Tabulka 26 Otírání ploch z pohledu hospitalizovaných respondentů ........................... 63 Tabulka 27 Větrání na pokojích .................................................................................... 64 Tabulka 28 Větrání na pokojích z pohledu hospitalizovaných respondentů ................. 65 Tabulka 29 Techniky vysoušení .................................................................................... 66 Tabulka 30 Zhoršení nemoci během hospitalizace ....................................................... 67

86

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví personálu ............................................................................................... 28 Graf 2 Pohlaví hospitalizovaných respondentů ............................................................. 29 Graf 3 Věk personálu ..................................................................................................... 30 Graf 4 Věk hospitalizovaných respondentů ................................................................... 31 Graf 5 Alergeny ............................................................................................................. 35 Graf 6 Poskytnutí promazávání ošetřovatelským personálem ....................................... 44 Graf 7 Promazávání kůže personálem ........................................................................... 45 Graf 8 Používaná léčiva na odděleních .......................................................................... 46 Graf 9 Denní poskytování péče o pokožku .................................................................... 48 Graf 10 Denní poskytování péče o kůži z pohledu hospitalizovaných respondentů ..... 49 Graf 11 Spokojenost hospitalizovaných respondentů s ošetřovatelskou péčí ............... 68

87

Seznam příloh Příloha 1 .................................................................................................... Dotazník typ A Příloha 2 ..................................................................................................... Dotazník typ B Příloha 3 .......................................................... Žádost o umožnění dotazníkového šetření Příloha 4 ................................................................................... Hypoalergenní dezinfekce

88