VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacienta s infarktem myokardu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života pacienta s infarktem myokardu Bakalářská práce

Autor: Kristýna Kyseláková Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová. PhD. Jihlava 2016

Zadání B

Abstrakt Bakalářská práce má název „ Kvalita života pacienta s infarktem myokardu“. Teoretická

část

je

zaměřená

na

charakterizování

kvality

života,

anatomii

kardiovaskulárního systému, srdce, dále je zaměřena na rizikový faktor a to na aterosklerózu a na samotné onemocnění. Praktická část je zaměřena především na zjišťování kvality života pacienta s infarktem myokardu pomocí dotazníkového šetření. V této části je podrobně popsán celý průběh výzkumu a následně doporučení pro praxi. Cílem této práce je zjistit do jaké míry je ovlivněn života pacienta po infarktu myokardu. Klíčová slova: kvalita života, měření kvality života, srdce, infarkt myokardu, ateroskleróza.

Abstract The topic of my bachelor thesis is „Quality of life in patient´s witch myocardial infarction“. The theoretical part is fcouses on the characterization of the quality of life , anatomy of cardiovasculary systém, heart, further is focoses on the risk factor and on the atherosklresis and on the disease itself. The practical part focoses primarily on the research of the quality of the patient´s life witch heart attack using the questionnaire. In this part is discribe whole detaillle the investigation and subsequently recommendation for the practice. The main aim of final thesis is to find out the extent to which is affected by the patient’s life after myocardial infarction. Key words: quality of life, meassure of quality of life, heart, heart attack, atherosclerosis.

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce doc. PhDr. Ladě Cetlové. PhD. za odborné vedení práce, za velmi cenné rady a vstřícný přístup. Dále bych chtěla poděkovat vedoucím zdravotnických pracovníkům, vrchním sestrám kardiologických oddělení, Nemocnici Jihlava, a Nemocnici u sv. Anny v Brně, za umožnění výzkumné činnosti a také respondentům za jejich čas, a spolupráci při dotazníkovému šetření. Také bych chtěla poděkovat rodině a přátelům za podporu a nápomoc při mém studiu a psaní bakalářské práce.

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ......................................................... Podpis

Obsah 1

ÚVOD ....................................................................................................................... 8

2

TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................... 10

2.1

Civilizační onemocnění ....................................................................................... 10

2.2 Kvalita života ....................................................................................................... 10 2.2.1 Historie pojmu kvalita života ........................................................................... 10 2.2.2 Užívané definice kvality života ........................................................................ 11 2.2.3 Životně důležité domény .................................................................................. 12 2.2.4 Rozsah pojetí kvality života ............................................................................. 13 2.2.5 Dimenze kvality života .................................................................................... 13 2.2.6 Měření kvality života ....................................................................................... 13 2.3 Kardiovaskulární systém...................................................................................... 15 2.3.1 Cévy ................................................................................................................. 15 2.3.2 Mízní systém .................................................................................................... 16 2.4 Srdce .................................................................................................................... 16 2.4.1 Stavba srdce ..................................................................................................... 16 2.4.2 Řízení srdeční činnosti ..................................................................................... 17 2.4.3 Regulační mechanismy .................................................................................... 17 2.4.4 Elektrická aktivita srdce (elektrofyziologie srdce) .......................................... 18 2.4.5 Převodní systém srdeční ................................................................................... 19 2.4.6 Mechanická srdeční činnost ............................................................................. 20 2.4.7 Ozvy srdce ........................................................................................................ 20 2.4.8 Zásobení myokardu .......................................................................................... 20 2.4.9 Velký a malý krevní oběh ................................................................................ 21 2.5 Ateroskleróza ....................................................................................................... 21 2.5.1 Faktory podílející se na vzniku aterosklerózy .................................................. 22 2.5.2 Léčba aterosklerózy ......................................................................................... 22 2.5.3 Prevence vzniku aterosklerózy ......................................................................... 22 2.6 Akutní infarkt myokardu ..................................................................................... 23 2.6.1 Definice onemocnění ....................................................................................... 23 2.6.2 Rozdělení AIM ................................................................................................. 23 6

2.6.3 Příčiny vzniku AIM.......................................................................................... 24 2.6.4 Příznaky akutního infarktu myokardu .............................................................. 24 2.6.5 Komplexní přednemocniční péče u AIM ......................................................... 24 2.6.6 Nemocniční péče .............................................................................................. 25 2.6.7 Terapeutická hypotermie v přednemocniční péči ............................................ 26 2.6.8 Léčba AIM ....................................................................................................... 27 2.6.9 Komplikace AIM ............................................................................................. 28 2.6.10 Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu................... 28 3

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................. 30

3.1

Cíl výzkumu ......................................................................................................... 30

3.2

Hypotézy .............................................................................................................. 30

3.3

Metodika výzkumu .............................................................................................. 30

3.4

Charakteristika vzorky respondentů a výzkumného prostředí ............................. 30

3.5

Průběh výzkumu .................................................................................................. 31

3.6

Zpracování získaných dat .................................................................................... 31

3.7

Výsledky výzkumu ............................................................................................. 32

3.8

Diskuze ................................................................................................................ 70

3.9

Doporučení pro praxi ........................................................................................... 73

4

ZÁVĚR ................................................................................................................... 74

5

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ..................................................................... 76

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ..................................................................... 79

7

SEZNAM POUŽITÝCH GRAFŮ .......................................................................... 80

8

SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK ..................................................................... 80

9

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................. 83

7

1 Úvod Důvod proč jsem si zvolila právě téma „Kvalita života pacienta s infarktem myokardu“, byl ten, že v dnešní době a ať se jedná o populaci České republiky čí obyvatelstva v zahraničí, kde můžeme pozorovat, že se stále do popředí dostává a i zůstává onemocnění kardiovaskulárního systému a s tím i spojená častá úmrtnost lidské populace na tohle závažné onemocnění. U tohoto onemocnění rozeznáváme z časového hlediska buď chronickou fázi, či akutní fázi ischemické choroby srdeční (ICHS). Ale v mém případě se budu zabývat akutnější fází do niž se řadí, již zmíněný název mé práce, akutní infarkt myokardu (AIM) dále se také do této akutní fáze řadí i nestabilní angína pectoris (AP), či náhlá smrt. Následně do chronické fáze se řadí srdeční selhávání, stabilní angína pectoris, chronická ischemická choroba srdeční. Akutní fáze pro pacienta je velice závažný stav a jedná se o minuty v záchraně života. Za rok 2014 a 2013, jak uvádí Český statistický úřad, stále stoupá právě úmrtnost na akutní fázi srdečního onemocnění. Větší procento úmrtnosti je u mužů než u žen. Jde právě o to, že dnešní doba jde stále kupředu a lidí s ní, jedná se především o to, že doba je hektická a lidé proto mají málo času na sebe, aby strávily volný čas v klidu, hleděly na svůj zdravý životní styl, to v dnešní době nepřipadá v úvahu. Jde např. o špatnou životosprávu, stresové situace, a mnoho dalších faktorů, které jsou špatnými a tzv. rizikovými faktory pro náš kardiovaskulární systém a samozřejmě tím nejvíce trpí srdce. Ano nejedná se pouze jen o dodržování životosprávy, také velkou roli hraje genetika, pohlaví, věk. Proto často slýcháme v médiích, že nejenom při dnešní uspěchané a stresové době, umírají na onemocnění srdce senioři či lidé staršího věku, ale také mladší lidé, ano mladí lidé v prvotní řadě umírají na traumata, či jiná poranění. Ale je to bohužel důkazem toho jak žijeme, toho jak zacházíme se svým zdravím. Následně, když se u člověk projeví příznaky akutní fáze infarktu myokardu. Jedná se o stav ohrožující pacienta na životě, a jedná se o stav, který přichází z plného zdraví. Proto na první místo přichází včasná pomoc, a ať už se jedná o laickou pomoc jako je resuscitace, či včasné přivolání rychlé záchranné služby, jde o minuty. Již v dnešní době, kdy zdravotnictví je na vysoké úrovni a jde stále kupředu, den za dnem dochází k novým průlomům v oblasti léčby různých onemocnění, jak jsem již zmínila např. u akutního infarktu myokardu, proto včasný a rychlý zásah pro pacienta v tak akutní fázi znamená značně velkou šanci na přežití. Pokud je v takovéto akutní fázi onemocnění 8

srdce, přivezen pacient rychlou záchrannou službou na pracoviště urgentního příjmu. Je následně proveden potřebný zákrok, jako je například trombolýza, či koronarografie, kdy tyto léčebné zákroky jsou potřebné pro obnovení fyziologické činnosti srdce, také za podpory medikamentózní léčby. Pokud se tyto úkony uskuteční do určitého časového úseku, jako se udává hodina, má pacient značnou šanci na to, že bude vést celkem dobrý život. Ale u takto zaléčeného pacienta má také velký vliv na jeho zdravotní stav již zmíněná genetika, či pohlaví, životospráva, životní styl a další faktory. Proto se domnívám, že u pacientů, kteří, prodělali onemocnění srdce, dojde k určitým změnám v jejich kvalitě života. Ano, bude jiná, než před tím kdy byly a cítily se zdraví. Cílem bakalářské práce je, pomocí dotazníkového šetření, zjistit, jaká je kvalita života pacientů po infarktu myokardu. Jak se jejich životní kvalita změnila, co pociťují, jaké běžné denní činnosti jsou schopni vykonávat, a do jaké míry, jak hodnotí své zdraví. Teoretická část práce je zaměřena obecně na to co je kvalita života, jak se dá měřit, dále pak se zaměřím na anatomii kardiovaskulárního systému (KVS), srdce, a poté se zaměřím na samotné, již zmíněné, onemocnění a to infarkt myokardu. Kde rozeberu jeho příčinu, rizikové faktory, jeho léčbu, zaměřím se ve zkratce i na první pomoc. Praktická část je realizována standardizovaným dotazníkem SF 36 pro měření kvality života. V této části práce je popsána metodika a průběh výzkumu, poté znázornění vyhodnocených dat získaných dat od respondentů. Závěr bakalářské práce je zaměřen na doporučení pro praxi a návrh řešení problematiky.

9

2 Teoretická část 2.1 Civilizační onemocnění Onemocnění kardiovaskulární systému patří mezi nejčastější civilizační onemocnění, jedná se o problematiku zemí třetího světa. Mezi nejčastější a úmrtnost zvyšující onemocnění KVS je právě již zmíněný název mé práce, a to infarkt myokardu, jedná se o náhlý stav, život ohrožující, jedná se o ischemii srdečního svalu. I přes to, že se zavádějí preventivní programy incidence tohoto závažného onemocnění stoupá. Za poslední rok zemřelo na akutní infarkt myokardu přibližně 45000 osob. Jak už jsem zmínila v úvodu své práce, i přes to, že máme zdravotnictví na vysoké úrovni, a je zavedeno do praxe mnoho nových diagnostických a terapeutických metod lze jen z 20 % ovlivnit životní osud pacienta v takto akutní fázi, na 80 % zbývá také již zmíněné ovlivnění životního prostředí, věku pacienta, životosprávy, pohlaví a dalších rizikových faktorů (Meredith, 2011).

2.2 Kvalita života Slovo kvalita z latinského slova „qualis“ nám vysvětluje, buď jako jakost kdy se jedná o dobro, či naopak o špatnost. Termín kvalita života je definován z různých pohledů, nenalezneme však nikde přesnou a jasnou definici tohoto sousloví (Payne, 2005).

2.2.1 Historie pojmu kvalita života Pojem kvalita života, byl poznamenán již ve 20. století, jednalo se o úvahu o ekonomický rozvoj, o to aby došlo k materiálnímu podpoření nižších společenských vrstev. Účelem bylo zlepšování kvality života, nejednalo se tedy o tzv. kvantitu - jak moc, ale šlo o kvalitu – za jakých podmínek lze žít. Jeden z prvních kde dokázal vymezit 4. základní faktory, které ovlivňují kvalitu života byl W. Forrstch. Ale poté v roce 1961 se počet faktorů navýšil na 12. Již od počátku 70. let je termín kvalita života nejčastěji používán k výzkumným účelům. A to nejčastěji pro monitoraci jak má společnost dopad na změnu života lidské populace (Payne, 2005). Následně Organizace spojených národů (OSN) v roce 1974 uvedla 8 základních faktorů ovlivňující kvalitu života. Řadí se do nich: zdraví, kvalita pracovního prostředí, nákup zboží a služeb, trávení volného času, pocit sociální jistoty, možnost rozvoje osobnosti, 10

kvalita životního prostředí, účast na společenském životě. Za posledních 10 let se provádějí různá výzkumná šetření, které vycházejí z různých koncepčních rámců. Zkoumají a vyhledávájí různé faktory, které by mohly přispět pro zlepšení kvality života a k pocitu lidského štěstí. Ale podstatou celého výzkumného šetření je rozvíjet a podporovat určité životní prostředí a životní podmínky, kde lidé budou nacházet smysl žít, a budou šťastni. Na půdě Světové zdravotnické organizace (WHO) vznikla celá řada dokumentů, které právě rozvíjí tento přístup podpory zdraví různými programy, jako je například Otawská charta 1986 (Payne, 2005).

2.2.2 Užívané definice kvality života Každá vědní disciplína bere pojem kvalita života jako pohoda, životní blaho z jiného úhlu pohledu. Nyní se zaměřme na to jak vědní disciplíny hledí právě na již zmíněny pojem kvality života (Payne, 2005). WHO definuje kvalitu života, jako kdy člověk vnímá své postavení v kultuře, životě, místě kde žije, ve vztahu ke svým cílům a očekávání následně životnímu stylu a zálibám. Kvalitu života vyjadřuje, jak člověk hodnotí svou životní situaci. Dále ošetřovatelství se dívá na pojem kvalita života z jiného směru, jako o přístupu, který je především zaměřen na kvalitu života u poskytované péče pacientům anebo u zdravotnických programů. Je vždy zaměřen na zdraví pacientů, prostředí, a velice důležitá podstata, a to uspokojení potřeb. Z medicínského pohledu je kvalita života brána jako z pohledu zdraví a nemoci (Dragomirecká, Bartoňová, 2006). Sociologie sleduje kvalitu života u různých sociálních skupin, i v různých kulturách. Následně srovnávají a hledají faktory, které určují právě již zmíněnou úroveň kvality života. Z psychologického hlediska se psychologové zaměřují na pohodu jednotlivců subjektivní a zkoušejí jí pomocí různých metod měřit. Proto jak zde vidíme, není přesně jedna definice pojmu kvality života, každý obor, bere tento pojem z jiného hlediska, z velké rozmanitosti, a má na něho jiný názor. Proto je za potřebí při hodnocení kvality života se na pacienta dívat z holistického celistvého pohledu, jako osobu s bio – psycho – sociálními - spirituálními potřebami (Payne, 2005).

11

2.2.3 Životně důležité domény Jedná se o holistický přístup ke kvalitě života, podle modelu, který byl sestaven Centrem pro podporu zdraví při univerzitě v Torontu. Tento model je uspořádaný do tří úrovní, v nimž jsou uvedeny tři základní životně důležité domény a které nám do určité míry připomínají také jako Maslowovu hierarchii lidských potřeb (Heřmanová, 2012). Tabulka 1 Životně důležité domény (Šamánková, 2011)

Domény

Lidské potřeby

BÝT (being)

Osobní charakteristiky člověka

Fyzické bytí

Zdraví, hygiena, výživa, pohyb, oblékání, celkový vzhled

Psychologické bytí

Psychologické zdraví, vnímání, sebeúcta, sebekontrola

Spirituální bytí

Hodnoty, přesvědčení

NÁLEŽET (belonging)

Vazba k danému prostředí

Fyzická náležitost

Domov, škola, pracoviště

Sociální náležitost

Rodina, přátelé, spolu pracovníci

Skupinová náležitost

Odpovídající finanční příjmy, pracovní nabídky, zdravotní a sociální služby, vzdělávací, rekreační možnosti, společenské aktivity

REALIZOVAT SE(becomin) Dosahování osobních cílů Praktická realizace

Domácí aktivity, placená práce, školní a další aktivity, péče o zdraví, začlenění ve společnosti

Volnočasová realizace

Relaxační aktivity ke zmírnění působení stresu

Růstová realizace

Aktivity podporující zachování a rozvoj znalostí a dovedností, schopnost adaptace na změny

12

2.2.4 Rozsah pojetí kvality života Jak uvádí Vaďurová, hierarchicky odlišné rozdělení pojetí kvality života. Rozděleno do tří rovin, a to na makrorovinu v niž se jedná především o společenské celky, zaobírá se o absolutní smysl života a problematiku kvality života. Dále mikrorovina, ta pojednává o malých sociálních skupinách (např. třída ve škole), především se zabývá o uspokojení základní životních potřeb členů skupin, vzájemné vztahy. A třetí je Osobnostní rovina, která pojednává o subjektivním hodnocení zdravotního stavu, spokojenost, hledí na osobní hodnoty, a očekávání či naděje (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). 2.2.5 Dimenze kvality života Kvalita života na nejobecnější úrovni je chápána jako jakýsi důsledek interakce mnoha různých faktorů. Jedná se především o faktory ekonomické, sociální, zdravotnické, enviromentální. Pojem kvalita života jako určitý koncept se rozčleňuje do dvou dimenzí, a to subjektivní a objektivní. Tyto dvě dimenze jsou mezi sebou určitým způsobem propojeny, jen otázkou, jak. Také je otázkou jak by nejlépe měla být měřena kvalita života. (Payne, 2005) Objektivní kvalita života – fyzické zdraví, sociální status, sociální a materiální podmínky života, bezpečí, vzdělávání. Hodnocení celkové spokojenosti, osobní hodnoty, životní styl. Subjektivní kvalita života – spokojenost se životem, emocionalita, fyzické zdraví, provádění běžných činností (Dragomirecká, Bartoňová, 2006). 2.2.6 Měření kvality života Při měření kvality života se přidávají objektivní ukazatele zdraví pacienta a sleduje se dopad nemoci a jejího léčebného procesu na jednotlivé životní domény, které nám v součtu určují určitou kvalitu života (Payne, 2005). Nástroje pro měření kvality života se z velké části provádějí na podkladě dotazníkového šetření. Šetření za pomocí dotazníků se provádí buď u určité vzorky respondentů, nebo u obecné populace. Pokud budeme provádět dotazníkové šetření u určité skupiny vzorky respondentů, jedná se vždy u těch, kterých se daná problematika onemocnění týká. Dotazníkové šetření se zaměřuje na jednak spokojenost, a ať už celkovou či dílčí části spokojenosti respondentů se svým zdravím. Ale hodnotí i další možné faktory, které se postupně zjišťují u různých onemocnění (Payne, 2005). 13

Nástroje pro měření kvality života se rozdělují do dvou skupin – subjektivní a objektivní. Do subjektivních metod šetření se řadí: HODNOTÍCÍM PRVKEM JE SÁM ČLOVĚK SQUALA - jedná se o sebe posuzovací dotazník. Tento dotazník vychází z Maslowovy hierarchie potřeb. Schedure for the Evaluation of Individual Quality of Life (SEIQoL) – jedná se o nejrozšířenější metodu pro zhodnocení kvality života. Tato výzkumná metoda chápe kvalitu života jako individuální. Tato metoda pro své výzkumy využívá rozhovor. V průběhu rozhovoru respondent vyjadřuje míru spokojenosti. Mezi další subjektivní metody šetření se také řadí: Lancashire Quality of Life Profile (LqoLP), Lancashire

Quality

of

Life

Profile-European

Verison

(LqoLP-EU)

(Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Mezi objektivní metody šetření se řadí: HODNOTÍ DRUHÁ OSOBA APACHE (Acute Physiological and Chronic Health Evaluation Systém) – tato metoda šetření je postavena na akutnosti onemocnění a od něho se odvíjející kvalita života. Tento hodnotící sytém vystihuje akutního či chronického onemocnění a s tím spojená změna zdravotního stavu. VAS (Visual Analogue Scale)

- jedná se o metodu, která slouží k

posouzení celkového stavu nemocného. Hodnocení se provádí pomocí načrtnuté přímky kdy jedna strana je označena dobrým stavem pacienta a na druhé je stav špatný. ILF (Index kvality života) – při této metodě hodnocení si kritéria pro kvalitu života tvoří buď zdravotnický personál, či klinický psycholog. Kritéria jsou formulovány slovně. Další objektivní metody se může řadit i (QL) Spitzer Quality of Life Index , The Karnofsky Performance Scale (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Mezi smíšené metody šetření se řadí: MANSA – jedná se o krátký způsob hodnocení životní kvality (Manchester short Assessment of quality of life). Tato metoda se zaměřuje na zjišťování spokojenosti zdravotního stavu, životní prostředí, finanční situace, zaměstnání. Cílem této metody je vytvoření obrazu životní kvality u dané osoby (Vaďurová, Mühlpachr, 2005). Nyní jsme si poukázaly na různé šetřící metody, na zjištění životní kvality. Na to, že kvalita života jakožto koncept je dělitelný do dvou dimenzí, a to na subjektivní stránku a objektivní. A nyní se zaměřme na zajímavost od autorky Řehulkové et.all kde v její publikaci Quality of life in the contexts of health and illnesses poukazuje na procentuální zastoupení dimenzí nebo lépe řečeno oblastí ovlivňující kvalitu života. Uvádí v pořádí, 14

od nejvíce zastoupeného a to nejprve objektivní kvalitu života, následní subjektivní dimenzi, poté styl života, a na posledním místě je naše egzistence.„87 % objective quality of life (how Iam healthy, objective information on health, 73 % subjective well – being (how i feel myself, subjective well – being emotional evaluation of own life, 55 % style of life (how I live, style of life status), 51 % subjective quality of life how I exist, individual cognitive

evaluation

and

life

experiences

form

riew

of

prespective“

(Řehulková et al, 2008, s. 28).

2.3 Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém (KVS), je jeden ze systémů, který se podílí v lidském těle na udržení homeostázy, což je stálost vnitřního prostředí. KVS je tvořen srdcem, krevními cévami, krví, mízními cévami, a mízním systémem (Příloha 4 Obrázek 1). KVS má mohutnou funkci, pro naše tělo výrazně významnou, a to, že nás zabavuje zplodin látkové výměny, následně zásobuje tkáně kyslíkem, a potřebnými živinami, pomáhá nám udržovat fyziologickou koncentraci iontů, teplotu, a udržování acidobazické rovnováhy. Krev neboli latinsky „sanguis“ je složena z tekuté a pevné složky. Tekutou složku nám tvoří plazma (92 % vody, 7,1 % bílkovin – albuminu, globulinu, fibrinogenu a 0,9 % solí, glukózy). Pevnou složkou krve jsou tzv. Buněčné elementy (erytrocyty, leukocyty, trombocyty). Krev nám proudí tělem uzavřeným systémem cév. Hlavní nezbytnou jednotkou, která je nutně potřebná pro proudění krve v uzavřeném cévním systému je srdce (Kachlík, 2013). 2.3.1 Cévy Jakožto součást KVS, jsou cévy. Cévy dělíme na tepny (arterie), tepénky (arteiroly), vlásečnice (vasa capillaria), žilky (venulae), žíly (venae). Stavba cévní stěny je složena z: vnitřní vrstvy (tunica intima), jednovrstevný epitel, dále ze střední vrstvy (tunica media), hladká svaloviny a vnější vrstvy (tunica adventicia), která slouží jako výživa cévní stěny, nervů, a pro ovládání hladké svaloviny (Kachlík, 2013). Každá céva je přizpůsobena dle funkce. Lze je rozdělit do šestí kategorií, a to na: pružníkové jež jsou velké a střední cévy, elastického typu, jejich velkou funkcí je rychlý transport krve. Dále to jsou rezistenční cévy: tyto cévy napomáhají regulovat průtok krve tkáněmi, následně prekapilární sfinktery jejichž funkce je na základě výměny kapilární a intersticiální tekutiny, v neposlední řadě se do této kategorie řadí i kapiláry: jež slouží k přesunu látek z krve do intersticia a naopak, ale nejsou schopny kontrakce, následují 15

arteriovenozní zkraty: pro zabezpečení rychlého převodu krve z tepének do žilního řečiště, a kapacita cévy: pro velkou objemnost cévní stěny, rezervoár (Langmaier, 2009). 2.3.2 Mízní systém Mízní systém se skládá z mízních vlásečnic, mízních cév, mízního kmene a mízních uzlin. Tento systém má zvláštní vztah ke krevnímu oběhu. Počátek je u drobných vlásečnic jdoucích z tkání a přes lymfatické uzliny, přes lymfatické cévy a následně ústí do hlavního kmenu mízovodu (ductus thoracicus) a následně do velkých žil. Mízní cévy obsahují cirkulující mízu nebo – li lymfu, která má podobné složení jako krevní plazma. Důležitou funkcí mízy je drenáž. U probíhajících mízních cévách společně ústí i mízní uzliny, které jsou vyplněny lymfocyty a následně plní funkci fagocytózy a vychytávají cizorodé a anorganické látky (Dylevský, 2009).

2.4 Srdce Jedná se o nepárový dutý svalový orgán, který díky své činnosti čerpá krev jak do malého tak do velkého krevního oběhu. Srdce je uloženo v dutině hrudní v dolním středním mezihrudí za sternální kostí. Je kuželovitého tvaru. Přibližná váha srdce je 230 – 335 g (Příloha 4 Obrázek 2), (Naňka, Elišková, Eliška, 2009). 2.4.1 Stavba srdce Na srdci rozeznáváme srdeční základnu (basis cordis), a srdeční hrot (apex cordis). Srdeční stěna je tvořena ze základních vrstev, a to z endokardu, myokardu, perikardu a epikard. Na povrchu je srdce kryto vazivovým listem a to epikardem, kde u vystupujících a vystupujících cév srdce následně přechází na vazivový obal neboli osrdečník perikard. Pro zajištění hladkého a klouzavého pohybu je mezi tyto dvě vrstvy srdce vložena tekutina. Následuje další vrstva, a to endokard, která nám tvoří vnitřní výstelku srdce. Jedná se o tenkou blánu. Funkce této vnitřní výstelky je, že vystýlá srdeční dutiny a tvoří cípaté chlopně. A srdeční svalovinu neboli myokard, který nám tvoří vrstvu srdeční stěny. Tato srdeční svalovina je tvořena z příčně pruhované svaloviny. Buňky této svaloviny se nazývají kardiomyocity. Díky těmto buňkám tvořící síťovinu tzv. trámčitou stavbu srdeční stěny, které uvádí velmi rychlý převod nervových vzruchů (Dylevský, 2009). Uvnitř srdce se nacházejí srdeční dutiny. Dělí se dle stran na pravou a levou část a na síně a komory. Pro jejich oddělení slouží mezikomorová přepážka (septum interventriculare). 16

Pravá část srdce je složena z pravé síně (atrium dextrum), do niž ústí vena cava inferior a superior, a pravé komory (ventriculum dexter). V okolí pravé komory nacházíme papilární svaly. Mezi těmito dutinami se nachází trojcípá chlopeň (valvae tricuspidale). Levá část srdce je obdobně složena, a to z levé síně (atrium sinister), do niž ústí čtyři plícní žíly s okysličenou krví z plic (venae pulmonale dextra et sinistra). Přestup z levé síně do levé komory (ventriculum sinister) se uskutečňuje přes dvoucípou chlopeň (valvae bicuspidale, též valvae mitralis). Jak jsem již zmínila, oddělení mezi síněmi a komorami a tím i zabezpečení před zpětným navracením krve, nám v srdci napomáhají chlopně. Je tu však ještě jedná chlopeň, jedná se o chlopeň poloměsíčitou (valvae semilunare). Nalezneme ji při ústí plicní žíly (valva trunci pulmonales) a při ústí aorty z levé komory (valvae aortae) (Naňka, Elišková, Eliška, 2009). 2.4.2 Řízení srdeční činnosti Srdeční činnost je řízena především nervovou činností a to pomocí vegetativním nervovým systémem (VNS), (sympatikus a parasymaptikus). Samotné centrum, které je důležité při řízení činnosti srdce, je uloženo v mozkovém kmeni v prodloužené míše. Přes příslušná ganglia v oblasti hrudní míchy se ze sympatické oblasti jsou k srdci přiváděny sympatické nervy a to nn.cardiaci. Sympatikus se nám podílí na zrychlené srdeční činnosti a tím i na zvýšení kontrakce a následně zrychlení vedení vzruchu v převodním systému srdečním. Základní funkcí myokardu je dráždivost a stažlivost. Tématem převodní systém srdeční se budu věnovat v další části teorie mé práce. Parasympatikus má podobné povodí jako sympatikus ale jeho funkce je opačná. Pro parasympatikus platí, že snižuje srdeční činnost, kontrakce myokardu jsou slabší a dochází i k převádění vzruchů převodním systému srdce (Langmaier, 2009). 2.4.3 Regulační mechanismy Nyní se zaměříme na mechanismy, které řídí srdeční výdej, krevní tlak. Jak jsem již zmínila, srdeční činnost je řízena z povodí VNS, následně si více rozebereme působení sympatiku a parasympatiku. Již bylo zmíněno, že při působení sympatiku nám dochází ke zrychlené srdeční činnosti a tím dochází k aktivizaci beta androgenních receptorů a tím následně snížení vyplavování K+ iontů z povodí buněk od sinoatriálního uzlu, následně dochází k zvýšenému proudu Na + iontů do buněk. Tyto ionty K+, Na+, a Ca+ jsou nazývány ionty intracelulárními. U působení parasympatiku je tomu právě naopak. Při jeho činnosti dochází k působení acetylcholinu, který následně 17

stimuluje receptory cholynergního muskulárního povodí. Jakmile působí tyto receptory přes sinoatriální uzel přes jeho buňky dochází k následné aktivaci K+ a tím dojde k snížení srdeční frekvence (Langmaier, 2009). Informace o aktuálním stavu oběhu jsou přenášeny pomoci aferentních drah do vazomotorických center v prodloužené míše, následně dochází přes eferentní dráhy k vyslání pokynů pro určitou činnost srdce. sympatikus

společně

s

parasympatikem

je

Důležitým úkolem, který zajištuje udržení

stáleho

krevního

tlaku

(Dylevský, 2013). Pro tuto monitoraci jsou umístěny ve velkých tepnách tzv. baroreceptory, nalezneme je v oblouku aorty a v karotickém sinu. Jednak je řízena činnost srdce pomocí VNS ale také pomocí ketacholaminů, a to pomocí adrenalinu a noradrenalinu. Jsou to hormony dřeně nadledvin. Rozeznáváme dva typy receptorů pro dopověď hladkého svalstva cév na působení ketacholaminů. Pokud dojde k aktivaci α receptorů vyvolá vazokonstrikci a to při působení noradrenalinu. Pří působení druhého hormonu dřeně nadledvin, adrenalinu dochází k dvojímu účinku. Vždy záleží, zda v cévách převládají α nebo β receptory. Proto při větším množství α receptorů adrenalin působní vazokonstrikci, a pokud je větší množství β receptorů tak adrenalin vykoná vazodilataci. Co je také podstatné ještě zmínit je, že máme i další regulační mechanizmy pro krevní tlak. Tím je renin – angiotenzin systém. Hormon renin je produkce juxtoglomerurálního aparátu v ledvinách. Renin nám štěpí angiotenzin (plazmatická bílkovina) a vznikne nám angiotenzin I. V plicích dochází následně pomocí angiotenzinu konvertujícího enzymu k přeměně na angiotenzin II. Jedná se o velmi silný vazokonstrikční účinek. Pokud nám zvýšeně dochází k vyplavování reninu tak nám dojde k vazokonstrikci, která nám následně způsobí zvýšení krevního tlaku, následná normalizace tlaku ve vas afferens. Vždy záleží, jaká je náplň krevního řečiště, jinými slovy lze říci jaký je objem cirkulující krve a s tím i souvisí regulace vodního a elektrolytového hospodářství pro organismus. Tento mechanismus umožnuje ADH – antidiuretický hormon, který při větším vyplavování také působí vazokonstrikci (Langmaier, 2009). 2.4.4 Elektrická aktivita srdce (elektrofyziologie srdce) Kardiomyocity neboli buňky srdeční svaloviny jsou tzv. Vzrušivý element. Proto na povrchu buněk srdeční svaloviny dochází k vyvolání vzruchu elektrické odpovědi. Dochází zde k vyvolání a vzniku akčního potenciálu. Buňky srdeční svaloviny lze rozdělit 18

dle funkce na pracovní část, kde dochází ke kontrakci a jen mechanické práci srdce, a na část převodní (pacemakerovou) myokardu, tvorba vzruchu a jeho vedení. Nyní se zaměřme na určité potenciály vznikající v srdci. Hlavní aktivitou na povrchu membrány buněk myokardu, je aktivita a vykonávání schopnosti depolarizace a repolarizace (Langmaier, 2009). U všech buněk v těle je tzv. polarizace klidová. Co to vůbec je klidový potenciál. Jedná se o elektrickou aktivitu, která je při klidovém potenciálu negativní a to díky nerovnoměrnému rozložení hlavních intracelulárních iontů uvnitř buňky. Jak jsem již zmínila hlavními ionty jsou K+, Na+, Ca+. Nejvyšší koncentrace ke K+, a nejmenší je Na+, Ca+. Příčina klidového potenciálu je, že vysoká koncentrace uvnitř buněk je lépe propustná pro buněčné membrány a tím je lepším pohonem pro propustnost z buněk ven. Jedná se o tzv. draselný kanál. Opak je u akčního potenciálu, kdy dochází k velmi rychlé změně potenciálu buněčné membrány. Jedná se nejprve o fázi depolarizace. Následuje fáze plató, a poté fáze repolarizace. A pak se vrací potenciál do normálu, tzv. Klidového potenciálu. Celý tento proces trvá 200 – 400 milisekund (ms). Při střídání fází v AP dochází k různé propustnosti membrány buněk myokardu (Langmaier, 2009). 2.4.5 Převodní systém srdeční Vysvětlily jsme si, že srdeční činnost je řízena přes VNS (sympatikus a parasymaptikus), že v buňkách myokardu probíhají určité potenciály, fáze depolarizace a repolarizace. Teď se zaměřme na to, že srdce nám pracuje jako celek, kde uvnitř srdeční svaloviny nám vznikají vzruchy. Tyto vzruchy nám vznikají a šíří se pomocí převodní (pacemakerové části) myokardu a to v akčním potenciálu. Jedná se převodní systém srdeční (PSS) v nimž dochází k tvorbě a vedení vzruchu a tím zajištění činnosti srdce, určité frekvence a rytmu. Počátek tvorby vzruchu je umístěn v sinoatriálním uzlíku ( SA), který se nachází pří ústí vena cava superior ve stěně atrium dexter. Následně se nám vzruch šíří na atrioventrikulární uzlík (AV), je to tzv. Síňokomorový uzlík nachází se u septa (Dylevský, 2009). Od tohoto AV uzlíku se vzruch dále šíří přes Hissův svaze, který se dělí v meziseptální komorové přepážce na pravé a levé Tawerovo raménko. Dále se rozvětvuje do sítě Purkyňových vláken. V tomto místě je tento impulz rozváděn dále do komor svaloviny. Tento proces probíhá v určitých fázích, jak jsem již zmínila a to ve fázích depolarizace a repolarizace, při těchto fázích se mění napětí na povrchu membrán buněk myokardu. 19

Proto tento PSS dokáže rytmicky vysílat impulzy k tvorbě elektrické aktivity tím podnítit kontrakci svalu srdce, jedná a se o tzv. primární srdeční automacii. Na základě činnosti PSS a tím i tvorbě určité srdeční činnosti můžeme monitorovat pomocí elektrokardiogramu (EKG), kdy na záznamu vidíme křivky poukazující nám buď fyziologickou či patologickou činnost (Dylevský, 2009). 2.4.6 Mechanická srdeční činnost Díky PSS vykonává myokard fáze kontrakce a relaxace neboli fáze systoly a diastoly. Aby mohlo vůbec dojít ke kontrakci srdeční svaloviny na podkladě PSS, je prováděna tzv. přeměna na kontrakci pomocí iontu Ca2+, za fáze depolarizace. Pro fázi relaxace je myokard uváděn do klidového potenciálu a dochází k vyrovnání intracelulárních iontů. Při činnosti PSS a tím střídání fázi klidového a akčního potenciálu dochází k tzv. srdečnímu cyklu, při němž dochází ke střídání již zmíněných fází systoly a diastoly. V systolické fázi rozdělujeme fázi na izovolumické kontrakce (semilunární chlopně uzavřeny) – kde dojde k zvyšování tlaku v komorách, ale objem se nemění, následuje fáze ejekční (otevření semilunárních chlopní) kdy tlak je stále stejný ale dochází ke zmenšování objemu. A souvisle s tím jde diastolická fáze, kde rozlišujeme fázi izovolumické

relaxace

(otevření

atrioventrikulárních

chlopně,

plnění

komor)

– kdy dochází k poklesu tlaku ale objem je stále stejný a následuje fáze plnicí, kde objem nám roste, aniž by se tlak v komoře měnil (Kachlík, 2013). 2.4.7 Ozvy srdce Při činnosti srdce dochází k tomu, že proudící krev naráží na struktury chlopní. Jejich funkcí je se otevírat a uzavírat, vytvářet kmity, které je možné slyšet při auskultačním vyšetření na hrudní oblasti, zaznamenáváme dvě ozvy. První ozva je uzávěr cípatých chlopní, u pátého mezižebří medioklavikulárně vlevo mitrální chlopeň, a ve čtvrtém mezižebří parasternálně vlevo u tricuspidální chlopně. Druhá ozva je ostřejší za to ale kratší a vzniká při uzavření poloměsíčité chlopně, uzávěř aortální (druhé mezižebří parasternálně vpravo) a plicní chlopně (druhé mezižebří parasternálně vlevo) (Langmaier, 2009). 2.4.8 Zásobení myokardu Stěnu srdce vyživují dvě cévy a to aretia coronaria dextra et sinistra neboli věnčité tepny (arteriae coronariae) (Příloha 4 Obrázek 3). Odstupují z rozšíření nad levou a pravou 20

poloměsíčitou chlopní od tzv.valsalvova sinu. A. coronaria dextra, která odstupuje se sinus aortae dexter v zadním mezikomorovém žlábku končí její větvění. Tento konečný úsek se je nazýván rámus interventrivcularis posterior. Zásobuje část pravého srdce. A. coronaria sinistra, která odstupuje od sinus aortae sinister. Tato zásobující tepna jde dopředu při levém boku truncus pulmonalis a následně se dělí na další větve, a to na RIA (ramus inteventriculari anterior), RC (ramus circumflexis) – tato část zásobuje spodní plochu levé komory (Kachlík, 2013). 2.4.9 Velký a malý krevní oběh Velký a malý krevní oběh vzniká na podkladě spojení srdce a cévního systému. Malý krevní oběh, také nazýván plicním, který zajišťuje sběr odkysličené krve z celého těla. Do srdce je přiváděna skrze vena cava inferior et superior, následně přes pravou síň, tricuspidální chlopěn, přes pravou komoru a truncus pulmonalis (dělení na arteria pulmonalis dextra et sinistra) do plic kde dochází k okysličení. A okysličená krev se nám zpětně vrací přes čtyři plicní žíly (vena pulmonale dextra et sinistra) v této části srdce nám se navazuje velký, neboli tělní krevní oběh kdy postupuje do levé síně přes bicuspidální chlopeň do leví komory a aortou do celého těla. Následně je krev rozváděna po celém těle k vitálně důležitým orgánům a tkáním. Po dostatečném zásobení je odkysličená krev (CO2) z kapilár, tkání zpětně navracena do žil a přiváděna k srdci přes vena cava superior et inferior. A tak pokračuje krevní oběh, jako cyklický děj (Naňka, Elišková, Eliška, 2009).

2.5 Ateroskleróza Jedná se o onemocnění tepen (tzv. kornatění), při němž se ve stěně tepen ukládají lipidové látky, druhotně i vápenaté látky. Ateroskleróza (ATR) poškozuje tepny a tím, ztrácí svoji elasticitu, pružnost, dochází k postupnému zužování (obliteraci), až možnosti vzniku výdutě (aneurysmatu), s možností vzniku prasknutí (ruptury) a následnému vzniku závažných komplikací (Příloha 4 Obrázek 4). Za nejčastější faktory podílející se na vzniku a tím i prvotní fází aterosklerózy je porušená endoteliární dysfunkce (Vokurka, Hugo, 2011). Jedná se o problematiku západní civilizace. Na AIM ročně umírá v Německu přes 80 000 lidí. Podle statistiky bylo za poslední dva roky jen z důvodů ICHS hospitalizováno přes 75 000 pacientů, a přes 25 000 lidí zemřelo na AIM. Již staří Egypťané měli 21

myšlenku o tom co to je ateroskleróza, považovali to za jaký si děj, charakteristický hromaděním a ukládáním tuků (Müller, Junghans, Hörist, 2014). U USA byl proveden výzkum, na rizikové faktory ovlivňující srdeční onemocnění, název výzkumu byl Interheart. Z výzkumu vzešly přesvědčivé důkazy o tom, že každodenní zvolení způsobu životní kvality můžeme zlepšit zdraví jako celek, ale také zmenšit tím riziko vzniku srdečních onemocnění a to především AIM (Meredith, 2011). Nejčastěji jsou postiženy koronární tepny (zásobující myokard, RIA), hrudní aorta, arteria poplitea, karotické tepny, a někdy i tepny Willisova okruhu. Můžeme rozlišovat 3 typy aterosklerózy: časné léze (tukové proužky), fibrózní a aterosklerotické pláty, a poslední je stadium komplikací. Aterosklerotický plát můžeme rozdělit dle stability. Stabilní plát má nízký obsah tuků, a nemá sklon k růstu a tvorbě trombu. Za to nestabilní plát – je bohatý na lipidy a velmi často praská, nasedají na něho další lipidové části (trombus) a může se odtrnout a putovat jako embolus a způsobit plicní embolii (Češka, 2012). 2.5.1 Faktory podílející se na vzniku aterosklerózy Faktory, které se nám podílejí na vzniku ATR, můžeme nazvat tzv. rizikovými. Můžeme je rozdělit na ovlivnitelné, a neovlivnitelné. Ovlivnitelné faktory: životní styl, kouření, vysoký krevní tlak, stres, nadváha. Neovlivnitelné faktory: věk, pohlaví, genetika (Meredith, 2011). 2.5.2 Léčba aterosklerózy Léčba je především zaměřená na léčbu komplikací vznikající z podkladu ATR, či předcházení působení rizikových faktorů na ovlivnění lipidového metabolismu. V akutní fázi se provádí angioplastika pro zprůchodnění hlavních zásobujících cév pro srdce, či zavedení stentu pro trvalejší rozšíření cév, při bypass, neboli přemostění, za pomocí cévy z dolní končetiny (Vokurka, Hugo, 2011). 2.5.3 Prevence vzniku aterosklerózy Jedním ze základních preventivních opatření je zdravý životní styl. V mnoha publikách je vypsáno cvičení. Ano jedná se o pravidelnost, tzv. utužování zdraví. Cvičení (kardio trénink) nejenomže redukuje tělesnou hmotnost, ale také posiluje srdeční sval, napomáhá regulovat krevní tlak, lepší spánek, uvolňuje stres, posílení celkové zdatnosti, snižuje se tím další vznik či onemocnění srdce a KVS. Nejenom pohyb a sportování je nápomocno 22

v prevenci aterosklerózy a onemocnění srdce, ale také dodržování zásad zdravého stravování. Nedoporučuje se bílé pečivo, smažené jídlo, nadměrný příjem alkoholu, kouření, zvýšený přísun soli, trans mastné kyseliny (margarín), kořeněná jídla, stres, sedavé zaměstnání. Naopak naše tělo je uzpůsobeno k tomu přijímat přírodní potraviny, takové jaké jsou, jsou bohatší na vlákninu, vitamíny, a napomáhají udržovat zdravý KVS, a celý organismus. Proto se doporučuje jíst pravidelně, a to celozrnné pečivo, upřednostňovat dušené jídlo, přísun soli omezit jen na 3g/ den, Omega 3 mastné kyseliny, ryby, česnek (pozitivní vliv na krevní tlak), doporučuje se jedna sklenička vína, pobyt na čerstvém vzduchu, relaxace, dělat si přestávky, cvičení (Meredith, 2011).

2.6 Akutní infarkt myokardu Akutní infarkt myokardu, (AIM), také nazýván akutní koronární syndrom je častým výskytem u dnešní populace a podle statistik dochází k výskytu 3 248 případů na jeden milión obyvatel, kde průměrná mortalita tvoří 5 %. Z toho nám vychází, že u 25 % vstupních diagnóz tvoří AIM s ST elevacemi (ST je určitý úsek na křivce EKG vyjadřující patologickou srdeční činnost), následně 27 % bez ST elevací a nemalé procento tvoří a to 16 % zastupuje nestabilní angína pectoris. Ale stále se nám jedná o závažný problém dnešní civilizace. Již v západních státech USA ročně onemocní tímto závažným onemocněním přes 860 00 lidí ( O´Rourke, Walsh, Fuster, 2010). 2.6.1 Definice onemocnění AIM je charakterizován jako nekróza myokardu, její příčina buď muže být na podkladě aterosklerózy čí traumatu, disekce aorty, nebo embolizace koronární tepny. O velikosti postižení myokardu nekrózou z důvodu prvotní ischemie, kdy srdeční sval nemá dostatečný přísun krve pro svoji fyziologickou funkci, velmi rozhoduje doba, kdy došlo k uzávěru právě již zmíněných koronárních tepen zásobující svalovinu srdce a tím následně vznikem nekrotického postižení. Následně tam kde došlo k ischemii a následné nekróze myokardu se postupně vytváří vazivová jizva (Sovová, Sedlářová, 2014). 2.6.2 Rozdělení AIM AIM lze rozdělit dle postižení srdeční svaloviny na transmulární, kde se jedná prostup nekrózy přes celou stěnu svaloviny myokardu, naopak netransmulární, ten naopak postihne jen určitou část (nejčastěji levou část srdce). Dále lze rozdělit AIM dle EKG záznamu, kde rozeznáváme STEMI – jedná se o přítomnost elevace ST úseku na záznamu 23

EKG – což nám poukazuje na ischemie a nekrózu celé stěny myokardu, Non STEMI – jedná se o nález bez ST elevace, je to ale také závažný stav, kdy nekrotické postižení je pouze na určité části srdce, zde je ještě potřebné do vyšetřit srdeční enzymy (Slezáková, 2007). 2.6.3 Příčiny vzniku AIM Mezi příčiny o vzniku AIM se řadí tzv. rizikové faktory. Jak už bylo zmíněno v kapitole Ateroskleróza, tzv. faktory ovlivnitelné a neovlivnitelné. Jak už bylo zmíněno kouření, obezita, stres, špatná životospráva, minimum pohybu, vysoký krevní tlak, diabetes, a mnohé další. Tyto rizikové faktory mají velmi nepříznivý vliv na stav myokardu (Müller, Junghans, Hörist, 2014). 2.6.4 Příznaky akutního infarktu myokardu Mezi počínající a časté příznaky AIM patří bezesporu stenokardie (bolest na hrudi) s následným vystřelováním bolesti do levé horní končetiny, krku, pod čelist. Jedinou známkou jak rozpoznat AIM od stabilní angíny pectoris je, že po podání nitrátu stav stále pokračuje. Možnost objevení nauzey, dyspnoe. Na pacientovy vidíme, že je opocený, úzkostný, strach ze smrti (angor mortis), nejprve dochází k rozvoji bradykardie a následně poté rozvoj tachykardie, kdy srdce rychleji pumpuje krev k vitálním orgánům z důvodu porušení zásobní funkce, kdy se snaží rychlými kontrakcemi vynahradit nízký objem krve. Následně pacient pociťuje palpitace, arytmie a možnosti až zvýšené náplni krčních žil. U 20 % pacientů může AIM proběhnout i asymptomaticky (Slezáková, 2007). 2.6.5 Komplexní přednemocniční péče u AIM V přednemocniční péči je podstatou rychlost, kdy je potřebné rychlého zásahu pro obnovení cévního zásobení myokardu a rychlého transportu pacienta do zdravotnického zařízení (ZZ). Je zde také na místě časné zahájení resuscitace. Kardiopulmonální resuscitace (KPR), jak uvádí autor Janota (2011), ve své knize Šok a kardiopulmonální resuscitace „že je soubor úkonů vedoucích k obnově nebo podpoře základních životních funkcí (ZŽF), postižených akutní poruchou nebo zástavou“ (Janota, 2011, s. 31). Právě touto poruchou je myšleno, již zmíněné nedostatečné zásobení myokardu krví, vlivem mnoha faktorů Proto dle mého názoru lidská populace v dnešní době není moc dobře informována o poskytnutí této pomoci. Proto velmi často dochází k úmrtí pacientů před příjezdem rychlé záchranné služby (RZS) nebo při převozu do ZZ, jedná se o to, že 24

lidé mají obavy v tom vůbec zahájit resuscitaci, alespoň tu laickou. Přitom je postačující pro laickou veřejnost pouhá masáž srdce, do příjezdu RZS. Po jejich příjezdu je pacientovy podána specializovaná péče, kdy se provádí rozšířená resuscitace a tato resuscitace zahrnuje jednak defibrilaci neboli vyrušení chaotických vzruchů srdce a následnou monitoraci elektrické aktivity myokardu na EKG a aplikování, nejlépe do žilního systému, možno použití i intraoseálního přístupu, tekutiny a léků (Knor, Málek, 2014). Na EKG monitoraci je zřejmá ve velmi častých případech tzv. elevace ST úseku. Jak popisuje doktorka Bulíková (2014) ve své knize EKG pre záchranárou nekardiológov, kdy: „od normálného EKG, cez eleváciu segmentu ST. Vznik hlbokého kmitu Q, až po normalizaciu segmentu ST“ (Bulíková, 2014, s. 54). Během zajišťování ZŽF, a monitorování vitálních funkcí pacienta se podávají léčiva a to nitroglycerín (dále jen NTG), (podává se sbulingválně, rychlejší účinek – je zde jasná známka toho že po podání NTG příznaky značící AIM neustoupí, dále se podává kyselina acetylsalicylová 1tbl (ASA). Při prováděné resuscitai se podává dále Andrenalin, Amiodaron, či případně lidokain, často se ještě mezi léčiva při AIM podává morfin, jako opioidní lék tlumící silnou bolest. A následuje rychlý transfér na katetrizační sál, do spádové nemocnice. Dnes se řídí KPR podle ERC (European Resuscitation Council), kdy po určitém období, bývá to po 5 letech se vždy obmněňují tzv. Guedlines (směrnice), algorytmy pro postupy vedení resuscitace (Psennerová, 2012). V dnešní moderní době, je ve velkých centrech, kde je velká kumulace lidí, umístěn tzv. automatického externího defibrilátoru (AED). Jde o přístroj, kdy po přilepení elektrod, které jsou součásti AED, na hrudník pacienta, zanalyzuje rytmus srdce, a následně instruuje zachraňující laiky k provádění správné srdeční masáži (Knor, 2014). 2.6.6 Nemocniční péče Pacient je přijímán na koronární jednotku, pro následné provedení revaskularizace, nebo – li zprůchodnění cév jež zásobují myokard. Po provedeném zákroku, který je nezbytně nutný pro zajištění fyziologické činnosti srdce, je pacient transferován, pokud je instabilní, tak na anesteziologické resuscitační oddělení (ARO), a po sléze na jednotku intenzivní péče (JIP), následně na standardní oddělení (Šafránková, Nejedlá, 2006).

25

Při příjmu se provádějí tyto vyšetřovací metody: anamnéza (osobní, rodinná, pracovní, farmakologická, alergie), EKG – jedno z podstatných a důležitých vyšetření v akutní fázi a posléze. (elevace ST úseku, nebo deprese ST úseku), fyziologické funkce (FF) - puls (P), dech (D), tělesná teplota (TT), krevní tlak (TK) a saturaci kyslíku (Spo2), odběry biologického materiálu (krev) biochemické vyšetření: Na, K, Cl, Urea, Kreatinin, Astrup, glykémie, alaninotransferáza (ALT), aspartátotransferáza (AST), Kreatinkináza, a hemokoagulační vyšetření: Qick, APTT (aktivovaný parciální čas), Fibrinogen, hematologické vyšetření: KO+diff (krevní obraz a diferenciál), FW (sedimentace erytrocitů), další vyšetření, ultrazvukové vyšetření, hemodynamické monitorování, dva důležité enzymy troponin a myoglobin. Jedná se o srdeční enzymy (proteiny) – tyto proteiny jsou uvolňovány při poškození srdeční svaloviny, myokardu. K uvolňování dochází během hodiny, největšího vyplavování dosahuje mezi 1 – 4 hodinou. Při diagnostice by se neměly používat k vyšetření samostatně. Troponin – reguluje interakci aktinu a myozinu, jedná se o enzym více kardiospecifický nežli myoglobin. Stoupá jeho hodnota až po 3 – 12 hodinách. Enzym, jež je nejvíce přítomen v myokardu se nazývá myoglobin, jedná se o izoenzym kreatinkinázy, ale lze ho nález i v kosterním svalstvu. Až po 3 hodinách se začíná teprve objevovat v séru. Zvýšený nález je patrný po kardioverzy, často u pacientů po koronární intervenci. Tento enzym může být vyplavován také z nekardiální příčiny: hypotyreóza, svalová dystrofie (Slezáková, 2008). 2.6.7 Terapeutická hypotermie v přednemocniční péči Po provádění KPR u pacienta, je indikována tzv. RIVA – neboli rychlá intravenózní aplikace chladného krystaloidního roztoku nitrožilně (i.v.). U niž je zapotřebí užití aktivního chladícího boxu s nepřetržitým napájením. Tato metoda má pozitivní vliv na buňky jak mozku, tak i srdce, zpomaluje metabolismu a tím tak snižuje právě postižení buněk. Aplikuje se v celkové analgosedaci, u intubovaného pacienta, aplikací MgSO4, při podávání benzodiazepinů, podává se až 500 – 1000 ml. Následně při dosažení potřebné teploty, která se pohybuje kolem 34 – 35 °C je pacient nadále udržován v umělém spánku. Následně ohřívání, musí být pozvolné, jinak by mohlo dojít k rozvoji, plicního edému, či edému mozku. Samotné komplikace RIVA- snížení srdečního výdeje, dysrytmie, snížení TK, P, poruchy jak hemostázy a tak i homeostázy. Dále můžeme ochlazovat pacienta fyzikálně povrchově pomocí chladných vaků, vložených do podpaždí třísel, ale pozor nutné kontrolovat možné lokální omrzliny (Remeš, Trnovská, 2013).

26

Po provedených vyšetření a transferu pacienta na specifické oddělení jsou u pacienta monitorovány FF, podávány léky i.v. O2, monitorace diurézy, a prováděny další vyšetření a nutné zákroky k podpoře navracení zdraví (Slezáková, 2008). 2.6.8 Léčba AIM U pacientů po příjmu na koronární jednotku, katetrizačního sálku, se provádějí tyto diagnostické – terapeutické metody: Trombolýza: neboli také fibrinolýza, tato metoda musí být provedena do 2 hodin od uzávěru tepny. Samozřejmě čím dříve trombolýza zahájena tím je lepší prognóza pacienta. Jedná seo metodu na rozrušení vázaného fibrinu (jde o aktivní přeměnu krátké období po cévní mozkové příhodě (CMP), krvácivé stavy, po porodu či operaci. Na provedení trombolýzy se podávájí léčiva, jako je streptokináza, urokináza apod. Jak poznáme, že došlo k danému účinku, ke zprůchodnění zásobních tepen? Poznáme to jednak na pacientovy, po této léčebné metodě, pacient nepociťuje stenokardické bolesti na hrudi, a na EKG je zřejmý pozvolný ústup elevace ST. Musíme však i nadále monitorovat vitální funkce (O’Rauke, Walsh, Fuster, 2013). SKG: (selektivní koronarografie) je to invazivní metoda, jedná se o rentgenové zobrazení průtoku kontrastní látky koronárními tepnami – kde pozorujeme možné anomálie, či ukládání aterosklerotických plátů. Jedná se také o zjištění ejekční frakce neboli: sledování poměru mezi srdečním výdejem a náplní srdce na konci diastoly, fyziologická hodnota se pohybuje mezi 55 – 75 %. SKG se provádí u AIM, nestabilní AP, mezi možné kontraindikace může patřit alergie na kontrastní látku, poruchy krevní srážlivosti. Přístup do cévního řečiště buď a.femoralis nebo a.radialis. Tato invazivní metoda se vždy provdání před PTCA (O’Rauke, Walsh, Fuster, 2013). PTCA: (perkutánní transluminální koronární angioplastika) jde o léčebnou metodu, jakožto použitelnou u pacientů možné volby při kontraindikací u trombolýzy. Tato léčebná metoda je určena pro pacienty, se stenokardickými bolestmi více jak 30 minut, elevace ST – úseků. Možnými kontraindikacemi jsou – nesouhlas, porušení věnčitých tepen, vrozená porucha srážlivosti krve, operační zákrok. Pacient musí mít vždy zajištěný žilní vstup, dostatečně hydratovaný. Pokud se katetrizovala již zmíněná a. femoralis, pacient musí dodržovat 2 hodiny klid na lůžku s kompresí na třísle tzv. femostop, a pokud byl zvolen přístup přes a. radialis, postačí komprese 30 minut radiostopem, v tomto

27

případě nemusí dodržovat klidový režim. Ale, po zákroku je nutná monitorace jak vitálních funkcí, tak místa vpichu (Kapounová, 2007). 2.6.9 Komplikace AIM Pacienti pro již prodělaném AIM, jsou ve vysokém riziku dalšího KVS onemocnění, je zapotřebí plně komplexní sekundární péče, životní styl atd. Je zde na místě také to, že jsou ve vysokém riziku pro možná srdeční onemocnění (Táborský, 2015). Mezi závažné komplikace se řadí: srdeční selhávání, aneurysma levé komory, ruptura levé stěny komory, perikardium, ruptura mezikomorové přepážky, ruptura anebo dysfunkce papilárních svalů. Tyto možné komplikace velice ohrožují pacienta na životě (Sovová, Sedlářová, 2014). 2.6.10 Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu Ošetřovatelská péče o pacienta na koronární jednotce jde o bezprostřední monitoraci vitálních funkcí, kontinuálním podáváním léčiv (Heparinu, Betablokátorů…), je zde podávána kyslíková terapie, a z velké části jde o psychickou podporu pacient. Provedení nutného revaskularizačního zákroku. Po stabilizaci zdravotního stavu je pacient převezen na standartní kardiologické odd. Dodržování klidu na lůžku, nadále monitorace FF, podávání i.v. terapie, odběr biologického materiálu, dietní opatření – dieta neslaná šetřící, psychická podpora, a provádění rehabilitace (Šafránková, Nejedlá, 2006). Jak uvádí autorka Šafránková (2006) u ošetřovatelské péče o pacienta s IM: „Nejčastější ošetřovatelské problémy: omezení výkonnosti z důvodu bolesti a omezení funkce srdce, akutní bolest způsobení ischemií myokardu, snížení srdečního výdeje v důsledku hypoxie srdečního svalu, změny srdeční frekvence elektrické vodivosti převodního systému srdečního a tlumícího účinku vlivu léku, úzkost a strach ze smrti z náhlé změny zdravotního stavu a hospitalizace, zvracení nevolnost v důsledku onemocnění, pocit tělesného nepohodlí v důsledku upoutání na lůžko“ (Šafránková, Nejedlá, 2006, s. 147). Prioritou v ošetřovatelské péči je ulevit pacientovi od bolesti, zmírnit jeho pocit strachu, a úzkosti. Pravidelně monitorovat vitální funkce. Zvolit psychologické přístup k pacientovi a aktivně ho zapojovat do ošetřovatelské činnosti, uspokojovat jeho potřeby. Vždy zajistit kontakt s rodinou. Provádění rehabilitace, nejprve na lůžku, následně chůze po chodbě, a nácvik chůze do schodů a ze schodů (Šafránková, Nejedlá, 2006).

28

Režimová opatření - především by mělo u pacientů dojít k odvykání kouření, (nikotin způsobuje poškození stěny cév, jejich stenózu, jeden z rizikových faktorů jako podklad pro aterosklerózu), následně by se měl zaměřit na zdravější stravování (přísun ovoce, zeleniny, celozrnného pečiva, omezit solení, využití více rostlinných olejů, omezení červeného masa, alkoholu). Co by především pacient neměl opomenout je fyzická aktivita (postačí 30 minut denně), velmi často postačí pravidelné procházky, turistika, plavání. Ale v prvních dnech by se pacient měl vyhnout zvedání těžkých břemen. A v neposlední řadě je zapotřebí podpořit psychickou stránku pacienta, motivovat ho v aktivním provádění činností, podporovat, chválit, komunikace, edukace pacienta před odchodem domů. Vždy ale musíme pacienta informovat o možné recidívě onemocnění. Velmi často je pacientům doporučen lázeňská kůra. Pacient propuštěný do domácí péče je následně monitorován praktickým lékařem a musí dodržovat nejenom režimová opatření ale také medikamentózní léčbu. A to především ASA (kyseliny acetylsalicylová – antiagreganci – Godasal 100 mg, anopyrin 100 mg, Statiny (Atorvastatin), Beta blokátory, inhibitory angiotenzinu konvertujícího enzymu (Ramipril, Enalapril) (Slezáková, 2007).

29

3 Praktická část 3.1 Cíl výzkumu Cíl: Zjistit do jaké míry je ovlivněn život pacienta po infarktu myokardu

3.2 Hypotézy Hypotéza č. 1: Předpokládám, že u dotazovaných respondentů došlo ke zhoršení zdravotního stavu po infarktu myokardu. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 40 % oslovených respondentů po infarktu myokardu došlo k omezení vykonávání běžných denních činnostech. Hypotéza č. 3: Domnívám se, že bolest u méně než 50 % oslovených respondentů po infarktu myokardu ovlivňuje jejich každodenní činnost. Hypotéza č. 4 Předpokládám, že společenský život u více jak 40 % oslovených respondentů po infarktu myokardu je omezen.

3.3 Metodika výzkumu Výzkumné šetření bylo prováděno kvantitativní metodou na podkladě standardizovaného dotazníku SF 36. Cílem šetření bylo zjistit do jaké míry je ovlivněn život pacienta po IM. Úvod dotazníku informoval respondenty o účelu a důvodu výzkumného šetření a o úplné anonymitě. Samotný dotazníku obsahoval 13 otázek, kdy otázky: 5, 6, 7, 11, 13 obsahují ještě podotázky. První dvě otázky jsou zaměřeny na pohlaví a věkovou kategorii respondenta. Dále jsou otázky směrovány celkové zdraví respondenta, na rozsah jeho fyzické aktivity, její omezení, bolest, emoce, společenský život a pocit zdraví. Otázky z výzkumného dotazníku zjišťovaly a ověřovaly potřebu informací, které mají vyvrátit či potvrdit stanovené hypotézy.

3.4 Charakteristika vzorky respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky jsem distribuovala respondentům, kteří prodělaly IM. Výzkumné šetření jsem prováděla během své praxe, a to na kardiologickém oddělení a ambulanci Nemocnice Jihlava a Nemocnice u sv. Anny v Brně (I. Interní kardiologická klinika).

30

3.5 Průběh výzkumu Samotný výzkum byl uskutečněn v období října 2015 do února 2016. Dotazníků bylo distribuováno 125, návratnost v počtu 110, což činilo 85 %. Spolupráce s respondenty byla skvělá, dotazníky jsem s některými vyplňovala formou dotazování, jinak dle potřeby jsem byla respondentům nablízku.

3.6 Zpracování získaných dat Získaná data na základě dotazníkového šetření jsem zpracovala pomocí Microsoft Office Word 2008 pro psaný text a za pomocí Microsoft Office Excell zpracování grafů a tabulek. Pro přehlednost byly výsledky znázorněny pomocí 38 grafů a 2 tabulek.

31

3.7

Výsledky výzkumu Otázka č. 1 Pohlaví respondentů Tabulka 2 Pohlaví respondentů Pohlaví

Absolutní četnost

Relativní četnost

Muž

71

64,5%

Žena

39

35,5%

Celkem

110

100,0%

70,0%

64, 5 %

Relativní četnost

60,0% 50,0% 40,0%

35, 5 %

30,0% 20,0% 10,0% 0,0% Muž

Žena

Pohlaví Graf 1 Pohlaví respondentů

Graf 1 znázorňuje pohlaví dotazovaných respondentů. Ze 110 dotazovaných (100 %), bylo 71 mužů (64, 5 %), a 39 (35, 5 %) žen.

32

Otázka č. 2 Do které, věkové kategorie patříte

Tabulka 3 Věková kategorie respondentů

Věk 30 - 40 let 41 - 50 let 51 - 60 let 61 - 70 let 70 a více let Celkový součet

Absolutní četnost 2 13 9 34 52 110

Relativní četnost 1, 8% 11, 8% 8, 2% 30, 9% 47, 3% 100, 0%

50,0%

47, 3 %

45,0%

Relativní četnost

40,0% 35,0%

30, 9 %

30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

11, 8 % 8, 2 %

10,0% 5,0%

1, 8 %

0,0% 30 - 40 let

41 - 50 let

51 - 60 let

61 - 70 let

70 a více let

Věková kategorie respondentů

Graf 2 Věková kategorie respondentů

Graf 2 zobrazuje věkovou kategorii respondentů. Nejméně byla zastoupena věková kategorie 30 – 40 let, a to 2 respondenty (1, 8 %), dále nejméně byla zastoupena kategorie 51 – 60 let, 9 respondenty (8, 2 %), následně byla o něco více zastoupena kategorie 41 – 50 let, 13 dotazovanými (11, 8 %), druhou nejvíce volenou věkovou kategorií byla, 61 – 70 let, 34 respondentů (30, 9 %), a nejvíce byla obsažena kategorie 70 a více let, 52 dotazovanými (47, 3 %). 33

Otázka č. 3 Řekl (a) byste, že Vaše zdraví je celkově?

50,0%

47, 3 %

45,0%

Relativní četnost

40,0% 33, 6 %

35,0% 30,0% 25,0% 20,0%

12, 7 %

15,0% 10,0%

6, 4 %

5,0% 0,0% dobré

docela dobré

špatné

velmi dobré

Zdraví celkově

Graf 3 Zdraví celkově

Z celkového počtu 110 dotazovaných respondentů, na otázku zdraví, volily nejvíce odpověď dobré 52 dotazovaných (47, 3 %), dále druhou nejvíce volenou odpovědí byla, docela dobré 37 respondentů (33, 6 %), poté velmi dobré 14 respondentů (12, 7 %), a nejméně označovanou byla odpověď špatné v zastoupení 7 dotazovaných (6, 4 %).

34

Otázka č. 4 Jak by jste zhodnotil (a) své zdraví dnes ve srovnání před rokem?

60,0%

56, 4 %

Relativní četnost

50,0% 40,0% 32, 7 % 30,0% 20,0% 10,0% 0, 9 %

6, 4 %

3, 6 %

0,0% mnohem horší

mnohem lepší

poněkud horší

poněkud lepší

přibližně stejné

Zhodnocení zdraví dnes a před rokem

Graf 4 Zhodnocení zdraví dnes a před rokem

Graf 4 zobrazuje odpovědi respondentů, na to otázku zhodnocení zdraví dnes a před rokem. Nejvíce označovaná možnost byla přibližně stejné 62 respondenty (56, 4 %), dále druhou nejvíce zvolenou možností byla poněkud horší 36 dotazovaných (32, 7 %), dále vybíranou možností byla poněkud lepší v zastoupení 7 dotazovanými (6, 4 %), nejméně volenými odpovědmy byly mnohem lepší v zastoupení 4 dotazovaných (3, 6 %), a mnohem horší 1 respondent (0, 9 %).

35

Následující grafy 5 – 14 se vztahují k otázce č. 5, jež se týká omezení při činnostech, které dělá respondent během svého typického dne. Usilovné činnosti

45,0% 40 % 40,0% 35,0%

31, 8 % 28, 2 %

Relativní četnost

30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Usilovná činnost (běh, vpírání)

Graf 5 Usilovná činnost

Graf 5 znázorňuje odpovědi dotazovaných ohledně provádění usilovné činnosti. Nejvíce označovanou odpovědní byla Ano omezuje hodně a to v zastoupení 44 dotazovaných (40 %), dále druhou nejvíce označovanou odpovědí byla Ano omezuje trochu 35 respondenty (31, 8 %), a nejméně označovanou odpovědí byla Ne neomezuje vůbec v zastoupení 31 dotazovaných (28, 2 %).

36

Středně namáhavé činnosti

50,0%

47, 3 %

45,0%

Relativní četnost

40,0% 33, 6 %

35,0% 30,0% 25,0% 20,0%

19, 1 %

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Středně namáhavé činnosti

Graf 6 Středně namáhavá činnost

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů odpovídaly na otázku středně namáhavé činnosti takto, nejvíce označovanou odpovědí byla Ano omezuje trochu v zastoupení 52 respondentů (47, 3 %), druhou nejvíce volenou odpovědí byla Ne vůbec neomezuje 37 dotazovaných (33, 6 %), a nejméně označovanou odpovědí byla Ano omezuje hodně v zastoupení 21 respondentů (19, 1 %).

37

Nošení běžného nákupu

50,0%

45, 5 % 42, 7 %

45,0% 40,0%

Relativní četnost

35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0%

11, 8 %

10,0% 5,0% 0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Nošení běžného nákupu

Graf 7 Nošení běžného nákupu

Z celkového počtu 110 dotazovaných respondentů na otázku nošení a zvedání běžného nákupu, označilo nejvíce odpověď Ano omezuje trochu v zastoupení 50 dotazovaných (45, 5 %), a dále Ne vůbec neomezuje u 47 respondentů (42, 7 %), a nejméně označenou odpovědí byla Ano omezuje hodně u 13 respondentů (11, 8 %).

38

Vyjití po schodech několik pater

70,0%

62, 7 %

60,0%

Relativní četnost

50,0% 40,0% 30,0% 20,0%

19, 1 %

18, 2 %

10,0% 0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Vyjití několik pater

Graf 8 Vyjití několik pater

Graf 8 představuje odpovědi respondentů na činnost vyjití několik pater, nejvíce zvolenou odpovědí byla Ano omezuje trochu u 69 dotazovaných (62, 7 %), dále druhou nejčastěji zvolenou odpovědí byla Ne vůbec neomezuje s 21 respondenty (19, 1 %), nejméně zvolenou odpovědí byla Ano omezuje hodně u 20 dotazovaných (18, 2 %).

39

Vyjití po schodech jedno patro

70,0% 60, 9 %

Relativní četnost

60,0% 50,0% 40,0% 30 % 30,0% 20,0% 10,0%

9, 1 %

0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Vyjití jedno patro

Graf 9 Vyjití jedno patro

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů, označilo nejvíce odpověď na činnost vyjití jedno patro, že Ne vůbec neomezuje u 67 dotazovaných (60, 9 %), dále označovanou odpovědí byla Ano omezuje trochu s 33 respondenty (30 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla Ano omezuje hodně u 10 dotazovaných (9, 1 %).

40

Předklon, shýbání, poklonek

70,0%

65, 5 %

60,0%

Relativní četnost

50,0% 40,0% 30,0% 21, 8 % 20,0%

12, 7 %

10,0% 0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Předklon, shýbání, poklonek

Graf 10 Předklon, shýbání, poklonek

Z celkového počtu 110 dotazovaných respondentů, byla nejvíce označovanou odpovědí na dotaz k činnosti předklon, shýbání, poklonek, že Ne vůbec neomezuje u 72 dotazovaných (65, 5 %), druhou nejvíce označenou odpovědí byla Ano omezuje trochu s 24 dotazovaných (21, 8 %), nejméně zvolenou odpovědí byla Ano omezuje hodně u 14 respondentů (12, 7 %).

41

Chůze 1 km

60,0%

55, 5 %

Relativní četnost

50,0% 40,0% 29, 1 %

30,0% 20,0%

15, 5 %

10,0% 0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Chůze 1 km

Graf 11 Chůze 1 km

Graf 11 znázorňuje odpovědi respondentů na otázku ohledně činnosti - chůze 1 km, nejvíce zvolenou odpovědí byla Ano omezuje trochu u 61 dotazovaných (55, 5 %), druhou nejčastěji zvolenou odpovědí byla Ne vůbec neomezuje s 32 dotazovanými (29, 1 %) a nejméně označenou odpovědí byla Ano omezuje hodně u 17 dotazovaných (15, 5 %).

42

Chůze několik set metrů

70,0% 57, 3 %

Relativní četnost

60,0% 50,0% 40,0%

34, 5 %

30,0% 20,0% 10,0%

8, 2 %

0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Chůze několik set metrů

Graf 12 Chůze několik set metrů

Graf 12 znázorňující odpovědi respondentů na činnost chůze několik set metrů, nejvíce označovalo odpověď Ne vůbec neomezuje s 63 dotazovanými (57, 3 %), dále nejvíce označovanou odpovědí byla Ano omezuje trochu u 38 respondentů (34, 5 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla Ano omezuje hodně s 9 respondenty (8, 2 %).

43

Chůze po ulici 100 m

80,0%

74, 5 %

Relativní četnost

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 17, 3 %

20,0% 10,0%

8, 2 %

0,0% Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

Ne vůbec neomezuje

Chůze po ulici 100 m

Graf 13 Chůze po ulici 100 m

Graf 13 poukazuje na odpovědi respondentů na otázku činnosti – chůze po ulici 100 m, nejvíce byla označena odpověď Ne vůbec neomezuje s 82 respondenty (74, 5 %), dále druhou nejvíce byla zvolena odpověď Ano omezuje trochu u 19 respondentů (17, 3 %), nejméně byla zvolena možnost Ano omezuje hodně u 9 respondentů (8, 2 %).

44

Koupání, oblékání, bez cizí pomoci

100,0%

92, 7 %

90,0%

Relativní četnost

80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0%

4, 5 %

2, 7 %

Ano omezuje hodně

Ano omezuje trochu

0,0% Ne vůbec neomezuje

Koupání, oblékání

Graf 14 Koupání, oblékání bez cizí pomoci

Graf 14 označuje odpovědi respondentů na otázku činnosti – koupání, oblékání. Nejvíce dotazovani označily odpověď Ně vůbec neomezuje s 102 respondenty (92,7 %), dále druhou nejvíce označenou odpovědí byla Ano omezuje hodně u 5 dotazovaných (4,5 %), nejméně byla zvolena odpověď Ano omezuje trochu s 3 respondenty (2,7 %).

45

Následující grafy 15 – 18 vztahující se k otázce č. 6, poukazují na omezení při běžných denních činnostech ze zdravotních důvodů. Méně vynaloženého času na činnost

70,00% 58, 1 %

60,00% 50,00%

Relativní četnost

41,8 % 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ne

Ano

Méně vynaloženého času na činnost

Graf 15 Méně času vynaloženého na běžnou denní činnost

Z celkového počtu 110 dotazovaných respondentů, odpovídalo na otázku méně vynaloženého času na denní činnost takto. Nejvíce byla zvolena odpověď Ano, a to u 64 dotazovaných (58, 1 %), a nejméně označenou možností bylo Ne, a to u 46 dotazovaných (41, 8 %).

46

Méně vykonané činnosti

56,00% 53, 6 %

54,00%

Relativní četnost

52,00% 50,00% 48,00%

46, 4 %

46,00% 44,00% 42,00% Ne

Ano

Méně vykonané činnosti

Graf 16 Méně vykonané činnosti

Graf 16 znázorňuje odpovědi dotazovaných respondentů k otázce množství vykonané činnosti vzhledem k zdravotním potížím respondenta. Nejvíce zvolena odpověď byla že, Ano (vykonal(a)méně) u 59 dotazovaných (53, 6 %), a nejméně byla zvolena odpověď Ne ( nevykonal(a) méně) u 51 respondentů (46, 6 %).

47

Omezení pří práci nebo denní činnosti

60% 50 %

50 %

Ne

Ano

Relativní četnost

50% 40% 30% 20% 10% 0%

Omezení při práci, denní činnosti

Graf 17 Omezení pří práci nebo denní činnosti

Graf 17 prezentuje odpovědi respondentů na otázku omezení při práci či denní činnosti. Na tuto otázku odpovídaly respondenti půl na půl Ano u 55 dotazovaných (50 % ), a Ne s 55 respondenty (50 %).

48

Vynaložení většího úsilí při práci či denní činnosti

70% 60%

57, 2 %

Relativní četnost

50%

42 %

40% 30% 20% 10% 0% Ne

Ano

Vynaložení většího úsilí při práci či denní činnosti

Graf 18 Vynaložení většího úsilí při práci či denní činnosti

Z celkového počtu 110 dotazovaných respondentů, odpovědělo na otázku, zda musely vynaložit větší úsilí při denní činnosti takto. Nejvíce zvolenou možností byla Ne a to u 63 dotazovaných (57, 2 %) a nejméně byla zvolena odpověď Ano u 47 oslovených respondentů (42 %).

49

Následující grafy 19 - 21 vztahující se k otázce č. 7, poukazují na omezení při běžných denních činnostech z důvodu emocionálních potíží Zkrátil se čas, při práci nebo nějaké činnosti

54,00% 52,7%

53,00%

Relativní četnost

52,00% 51,00% 50,00% 49,00% 48,00%

47,3 %

47,00% 46,00% 45,00% 44,00% Ne

Ano

Zkrátil se čas, při práci či běžné denní činnosti

Graf 19 Zkrátil se čas, při práci nebo běžné denní činnosti

Graf 19 poukazuje na výsledky zvolených odpovědí od dotazovaných respondentů na otázku zkrácení času při práci nebo denní činnosti z důvodu emocionální poruchy. Nejvíce zvolenou možností byla Ano s 58 dotazovanými (52, 7 %) a nejméně zvolenou odpovědí byla Ne u 52 respondentů (47, 2 %).

50

Udělal (a) jste méně, než jste chtěl(a)?

56,00% 54,00%

53, 6 %

Relativní četnost

52,00% 50,00% 48,00% 46, 3 % 46,00% 44,00% 42,00% Ne

Ano

Udělal (a) jste méně, než jste chtěl(a)?

Graf 20 Udělal (a) jste méně, než jste chtěl(a)?

Graf 20 prezentuje odpovědi dotazovaných respondentů, na otázku zda udělaly méně, než chtěly. Nejvíce zvolenou odpovědí byla Ne u 59 oslovených respondentů (53, 6 %), a neméně označenou odpovědí bylo Ano s 51 dotazovanými (46, 3 %).

51

Byla jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný (á) něž před tím?

70,00% 60, 9 % 60,00%

Relativní četnost

50,00% 39, 1 %

40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% Ne

Ano

Snížená pozornost

Graf 21 Snížená pozornost v důsledku emocionálních potíží

Graf 21 poukazuje výsledky odpovědí dotazovaných respondentů na otázku, zda se u nich došlo ke snížení pozornosti v důsledku emocionálních potíží. Nejvíce zvolenou odpovědí bylo Ne u 67 oslovených (60, 9 %), a nejméně označenou odpovědí bylo Ano s 43 dotazovanými respondenty (39, 1 %).

52

Otázka č. 8 Uveďte, do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy, nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech?

35,0% 30,0%

31, 8 % 29, 1 %

Relativní četnost

25,0%

22, 7 %

20,0%

16, 4 %

15,0% 10,0% 5,0% 0,0% mírně

poměrně dost

trochu

Vůbec ne

Omezenní společenského života

Graf 22 Omezení společenského života v důsledku zdravotních potíží

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů, byla nejvíce označena odpověď, na otázku omezení společenského života v důsledku zdravotních potíží, trochu a to u 35 dotazovaných (31, 8 %), druhou nejvíce označenou odpovědí byla mírně u 32 oslovených respondentů (29, 1 %), dále častěji vybranou odpovědí byla poměrně dost s 25 oslovenými (22, 7 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla vůbec ne u 18 oslovených (16, 4 %).

53

Otázka č. 9 Jak velké bolesti jste měl (a) v posledních 4 týdnech?

35,0% 30,0%

29, 1 %

28, 2 %

Relativní četnost

25,0% 19, 1 %

20,0%

16, 4 %

15,0% 10,0%

6, 4 %

5,0% 0, 9 % 0,0% mírné

silné

střední

velmi mírné velmi silné

žádné

Bolesti

Graf 23 Míra bolesti

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů, označilo nejčastěji odpověď, na míru bolesti za poslední 4 týdny, za střední, a to u 32 dotazovaných (29, 1%), druhou nejčastěji označenou odpovědí byla mírné u 31 oslovených (28, 2 %), další častou označenou odpovědí byla velmi mírné s 19 oslovenými (19, 1 %), dále označenou odpovědí s 18 oslovenými byla žádné (16, 4 %), dále méně označenou odpovědí byla silné u 7 dotazovaných (6, 4 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla velmi silné a to u 1 dotazovaného (0, 9 %).

54

Otázka č. 10 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech?.

45,00% 40,00%

39, 1 %

35,00%

Relativní četnost

30,00% 25,00%

21 %

20 %

18, 2 %

20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

1, 8 %

0,00% mírně

poměrně dost

trochu

velmi silně

vůbec ne

Míra bolesti

Graf 24 Omezení v činnosti v důsledku bolesti

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů, nejvíce označily odpověď, na otázku omezení v činnosti v důsledku bolesti, jako mírně a to u 43 oslovených respondentů (39, 1 %), druhou nejčastější označenou odpovědí byla trochu a to s 23 dotazovanými (20, 9 %), dále častěji označenou odpovědí byla vůbec ne, s 22 oslovenými (20 %), méně značenou odpovědí byla poměrně dost a to u 20 dotazovaných (18, 2 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla velmi silně, s 2 respondenty (1, 8 %).

55

Následující grafy 25 – 33 k otázce č. 11, se týkají toho, jak respondenti odpovídaly, na otázky směřující na pocity, emoce, za poslední 4 týdny. Jste se cítil (a) plný elánu?

35,00%

Relativní četnost

30,00%

30 %

29, 1 %

25,00%

21 %

20,00%

16, 4 %

15,00% 10,00% 3,6 %

5,00% 0,00% často

občas

pořád

Většinou

zřídka

Pocit elánu

Graf 25 Pocit elánu

Graf 25 prezentuje odpovědi dotazovaných respondentů, na otázku ohledně pocitů, elánu. Zda se respondent cítil plný elánu? Nejvíce zvolenou odpovědí byla občas a to u 33 oslovených respondentů (30 %), druhou nejčastější odpovědí byla často s 32 oslovenými (29, 1 %), dále byla často zvolena odpověď většinou s 23 oslovenými (21 %), poté zřídka u 18 dotazovaných (16, 4 %), a nejméně označenou odpovědí byla pořád, a to u 4 oslovených (3, 6 %).

56

Jste byl(a) velmi nervózní?

35,0% 30, 9 % 30,0%

Relativní četnost

25,0%

21, 8 %

21, 8 %

20,0%

16, 4 %

15,0% 9, 1 %

10,0% 5,0% 0,0% často

nikdy

občas

většinou

zřídka

Pocit nervozity

Graf 26 Pocit Nervozity

Graf 26 poukazuje na odpovědi respondentů, ohledně pocitu nervozity. Nejvíce zvolenou odpovědí byla zřídka s 34 oslovenými (30, 9 %), druhé nejčastější označené odpovědi byly často a občas a to u 48 oslovených respondentů (43, 6 %). Dále často označenou odpovědí byla většinou a to u 18 oslovených (16, 4 %), a nejméně označenou odpovědí byla nikdy s 10 dotazovanými (9, 1 %).

57

Jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit?

40,0% 34, 5 %

35,0%

Relativní četnost

30,0% 25,0%

20, 9 %

20 % 20,0% 15, 5 % 15,0% 9, 1 %

10,0% 5,0% 0,0% často

nikdy

občas

většinou

zřídka

Pocity deprese

Graf 27 Pocit deprese

Graf 27, popisuje výsledky odpovědí respondentů na otázku, pocitu deprese. Nejvíce zvolenou odpovědí respondenty byla nikdy, a to u 38 oslovených (34, 5 %), druhou nejčastější zvolenou odpovědí byla zřídka, s 23 oslovenými (20, 9 %), dále označenou odpovědí byla často, a to u 22 dotázaných (20 %), poté to byla odpověď občas s 17 oslovenými (15, 4 %), a nejméně označenou odpovědí bylo většinou s 10 dotázanými respondenty (9, 1 %).

58

Jste pociťoval(a) klid a pohodu?

35,0% 30 % 30,0%

Relativní četnost

26, 4 % 25,0% 20,0%

18, 2 %

17, 3 %

15,0% 10,0% 6, 4 % 5,0%

1, 8 %

0,0% často

nikdy

občas

pořád

většinou

zřídka

Poct klidu a pohody

Graf 28 Pocity klidu a pohody

Graf 28 prezentuje výsledky odpovědí na otázku ohledně pocitu klidu a pohody. Njevíce zvolenou odpovědí byla občas a to s 33 oslovenými (30 %), druhou nejčastější označenou odpovědí byla často a to s 29 dotazovanými respondenty (26, 4 %), dále často označenou odpovědí byla většinou s 20 oslovenými respondenty (18, 2 %), poté další zvolenou odpovědí byla zřídla u 19 oslovených (17, 3 %), a méně označenou odpovědí byla pořád s 7 oslovenými (6, 4 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla nikdy s 2 oslovenými (1, 8 %).

59

Jste byl(a) pln(á) energie?

35,0%

32, 7 %

30,0% 26, 4 %

Relativní četnost

25,0% 20 % 20,0% 15,0%

11, 8 %

10,0% 4, 5 %

5,0%

4, 5 %

0,0% často

nikdy

občas

pořád

většinou

zřídka

Pocity energie

Graf 29 Pocity energie

Graf 29 nám poukazuje na odpovědi respondentů na otázku ohledně pocitu energie. Nejvíce označovanou odpovědí byla občas s 36 oslovenými (32, 7 %), dále druhou nejčastější označenou odpovědí byla často, a to u 29 dotazovaných (26, 4 %), dále často označovanou odpovědí byla zřídka s 22 oslovenými (20 %), poté odpověď většinou a to u 13 oslovených (11, 8 %), a nejméně byly označené dvě odpovědí a to nikdy a pořád a to u 10 oslovených respondentů (9, 1 %).

60

Jste pociťoval(a) pesimismus a smutek?

30,0%

Relativní četnost

25,0%

24, 5 % 22, 7 %

21, 8 %

21, 8 %

20,0% 15,0% 9, 1 %

10,0% 5,0% 0,0% často

nikdy

občas

většinou

zřídka

Pocity pesimismu a smutku

Graf 30 Pocity pesimismu a smutku

Graf 30, zobrazuje odpovědi respondentů na otázku ohledně pocitu pesimismus a smutku. Nejčastěji označenou odpovědí byla nikdy a to u 27 oslovených (24, 5 %), dále druhou nejčastěji označenou odpovědí byla často s 25 oslovenými (22, 7 %), dále častěji označené odpovědi byly dvě a to, občas a zřídka u 48 oslovených respondentů (43, 6 %) a nejméně označenou odpovědí byla většinou a to u 10 oslovených respondentů (9, 1 %).

61

Jste se cítil(a) vyčerpan(á)?

30,0%

28, 2 % 26, 4 % 23, 6 %

Relativní četnost

25,0% 20,0% 14, 5 %

15,0% 10,0%

7, 3 %

5,0% 0,0% často

nikdy

občas

většinou

zřídka

Pocity vyčerpanosti

Graf 31 Pocity vyčerpanosti

Graf 31, nám poukazuje na odpovědi oslovených respondentů, na otázku ohledně pocitu vyčerpanosti. Nejčastěji označenou odpovědí byla často a to u 31 oslovených (38, 2 %), druhou nejčastější označenou odpovědí oslovených respondentů byla občas a to u 29 (36, 4 %), další častou označenou odpovědí byla zřídka a to s 26 oslovenými (23, 6 %), další odpovědí byla většinou, s 16 dotazovanými respondenty (14, 5 %), a nejméně zvolenou odpovědí byla nikdy a to u 8 oslovených respondentů (7, 3 %).

62

Jste byl(a) šťastn(á)?

35,00%

32, 7 %

Relativní četnost

30,00% 25,00%

25, 4 %

24, 5 %

20,00% 15,00% 10 % 10,00% 3, 6 %

5,00%

3, 6 %

0,00% často

nikdy

občas

pořád

většinou

zřídka

Pocity štěstí

Graf 32 Pocity štěstí

Graf 32, zobrazuje odpovědi respondentů, na otázku ohledně pocitu štěstí. Nejčastěji značenou odpovědí byla občas a to u 36 oslovených (32, 7 %), druhou nejčastější zvolenou odpovědí byla většinou a to s 28 dotázanými (25, 4 %), další často označenou odpovědí byla často s 27 oslovenými (24, 5 %), dále to byla odpověď zřídka s 11 oslovenými (10 %), a nejméně byly zvoleny odpovědi nikdy u 4 oslovených (3, 6 %) a pořád a to u 4 oslovených respondentů (3, 6 %).

63

Jste se cítil(a) unavená?

35,0% 30,0%

39, 1 %

28, 2 %

Relativní četnost

25,0% 20, 9 % 20,0% 15, 5 % 15,0% 10,0% 6, 4 % 5,0% 0,0% často

nikdy

občas

většinou

zřídka

Pocity únavy

Graf 33 Pocity únavy

Graf 33, prezentuje odpovědi respondentů, na otázku ohledně pocitu únavy. Nejčastěji označenou odpovědí byla občas a to u 32 oslovených respondentů, další druhou nejčastěji označenou odpovědí byla často s 31 oslovenými (28, 2 %), další častou označenou odpovědí byla zřídka s 23 oslovenými (20, 9 %), dále to byla odpověď většinou s 17 dotazovanými (15, 4 %) a nejméně označenou odpovědí byla nikdy s 7 dotazovanými (6, 4 %).

64

Otázka č. 12 Uveďte, jak často v posledních týdnech bránily Vaše zdravotní nebo citlivé obtíže Vašemu společenskému životu.

60,0% 49, 1 %

50,0%

Relativní četnost

40,0% 30,0%

26, 4 %

20,0% 12, 7 %

11, 8 %

10,0% 0,0% málokdy

nikdy

občas

většinu času

Omezení ve společenském životě

Graf 34 Omezení společenského života

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů, nejvíce byla zvolena odpověď na otázku ohledně omezení společenského života v důsledku zdravotních či emocionálních potíží, jako občas a to u 54 oslovených (49, 1 %), dále druhou nejčastější označenou odpovědí byla málokdy s 29 oslovenými (26, 4 %), další častou značenou odpovědí byla nikdy s 14 dotazovanými (12, 7 %), a nejméně označenou odpovědí byla většinu času s 13 oslovených respondentů (11, 8 %). Odpověď pořád nezvolil ani jeden dotazovaný respondent.

65

Následující grafy 35 – 38 k otázce č. 13, poukazují na odpovědi ohledně zdraví, nemoci respondentů. Zdá se, že onemocním (jakoukoli nemocí) poněkud snadněji než jiní lidé?

40,0%

37,3 %

Relativní četnost

35,0% 30,0% 25,0% 20 %

20%

19,1 %

Většinou Ano

určitě Ne

20,0% 15,0% 10,0% 3,6 %

5,0% 0,0% nejsem si jist

určitě Ano

Většinou Ne

Onemocním častěji

Graf 35 Onemocním častěji

Ze 110 oslovených respondentů, byla nejvíce zvolena odpověď, na to otázku, zda onemocní častěji než ostatní, většinou Ne, a to u 41 oslovených (37, 3 %), dále druhou nejčastější označenou odpovědí byla, nejsem si jist a to s 22 dotazovanými (20%), další častou odpovědí byla Většinou Ano s 22 oslovenými (20 %) tyto dvě možnosti volily respondenti nejčastěji, dále označenými odpovědmy byly Určitě ne s 21 oslovenými (19,1 %), a nejméně označenou odpovědí byla určitě Ano s 4 oslovenými (3, 6 %).

66

Jsem stejně zdráv jako kdokoliv jiný?

60,0% 50 %

Relativní četnost

50,0% 40,0% 30,0% 20, 9 % 20,0% 11,8 %

10, 9 % 10,0%

6, 4 %

0,0% Nejsem si jist

Určitě Ano

Většinou Ano

Určitě Ne

Většinou Ne

Jsem zdráv jako ostatní

Graf 36 Stejně zdráv jako ostatní

Z celkového součtu 110 oslovených respondentů, byla nejvíce zvolena odpověď, na otázku ohledně zda jsem zdráv jako ostatní, nejsem si jist a to u 55 oslovených (50 %), dále druhou nejčastější označenou odpovědí byla většinou Ano, a to u 23 oslovených (20, 9 %), dále častou označenou odpovědí byla Většinou Ne s 13 oslovenými respondenty (11, 8 %), další odpovědí byla Určitě Ano u 12 dotazovaných (10, 9 %), a nejméně zvolenou odpovědí respondentů byla Určitě Ne s 7 (6, 4 %).

67

Očekávám, že se mé zdraví zhorší?

45,0%

41, 8 %

40,0%

Relativní četnost

35,0% 30,0%

26, 4 %

25,0% 20,0%

15, 5 %

15,0%

11, 8 %

10,0% 4, 5 %

5,0% 0,0% Nejsem si jist

určitě Ano

Většinou Ano

Určitě Ne

Většinou Ne

Zhoršení zdravotního stavu

Graf 37 Zhoršení zdraví

Z celkového počtu 110 dotazovaných respondentů na otázku ohledně toho zda dojde ke zhoršení zdravotního stavu, odpověděli takto. Nejvíce označenou odpovědí byla Nejsem si jist a to u 46 oslovených (41, 8 %), dále druhou nejčastější označovanou odpovědí byla Většinou Ne s 29 oslovenými ( 26, 4 %), další častou označenou odpovědí byla Určitě Ne u 17 dotázaných respondentů (15, 5 %), dále to byla odpověď Většinou Ano s 13 oslovenými (11, 8 %) a nejméně označená odpověď byla Určitě Ano s 5 dotázanými (4, 5 %).

68

Mé zdraví je perfektní?

45,0%

40, 9 %

40,0%

Relativní četnost

35,0% 30,0% 25,0%

21, 8 %

20,0%

16, 4 %

16, 4 %

Určitě Ne

Většinou Ne

15,0% 10,0% 4, 5 %

5,0% 0,0% Nejsem si jist

Určitě Ano

Většinou Ano

Zdraví je perfektní

Graf 38 Mé zdraví je perfektní?

Z celkového počtu 110 oslovených respondentů, odpovědělo na otázku, zda je jejich zdraví perfektní takto. Nejvíce zvolenou odpovědí byla.

Nejsem si jist a to

u 45 oslovených (40,1 %), další druhou nejčastější označenou odpovědí oslovených respondentů byla Většinou Ano a to u 24 oslovených (21, 8 %), další častou odpovědí byla Určitě Ne u 18 oslovených (16, 4 %), další označenou odpovědí byla Většinou Ne s 17 dotazovaných (16, 4 %) a nejméně zvolenou odpovědí byla Určitě Ano a to u 5 dotazovaných (4, 5 %).

69

3.8

Diskuze

Cílem bakalářské práce bylo zjistit do jaké míry je ovlivněn život pacienta po infarktu myokardu. Prováděla jsem kvantitativní výzkum, v jehož průběhu jsem oslovila 110 respondentů. Na výzkumu se podílelo 71 mužů (64,5 %), a 39 žen (35 %). Nejvíce zastoupená věková kategorie byla 70 a více let 52 respondenty (47,27%), pak druhou nejvíce zastoupenou byla kategorie 61 – 70 let s 34 oslovenými (30,9 %), 41 – 50 let 13 dotazovanými (11,8%), 51 – 60 let 9 oslovenými (8 %), 30 – 40 let u 2 oslovených (1,8 %). Svoji práci jsem porovnávala s prací paní Joanna M. Morys, The polish Macnew heart Disease Heath – Related quality of life Questionnaire: A validation study. Tak jako dotazník SF 36 se zaobírá sférami fyzické, tělesné, sociální, emoční, duševní, tak i Joanna M. Morys se zoabírá třemi hlavními skupinami a to fyzické, emoční a sociální stránky člověka. Joanna provádí průzkum také na podkladě dotazníku, ale výsledky vyjadřuje v podobě známek. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že u dotazovaných respondentů došlo ke zhoršení zdravotního stavu po infarktu myokardu. K vyhodnocení této hypotézy byly použity otázky 3, 4, 13. Otázka č. 3 se zaměřuje na celkové zdraví respondentů. Ve výzkumné šetření jsem dospěla závěru, že oslovení respondenti hodnotí své zdraví jako dobré a to u 52 (47,3 %), docela dobré označilo 37 (33, 6 %), špatné zvolilo 7 ( 6,4 %), a velmi dobré označilo 14 (12,7 %) oslovených. Další otázka č.4 je zaměřena na srovnání zdraví dnes a před rokem, dotazovaní respondenti hodnotí jako přibližně stejné 62 oslovených (56, 4 %), poněkud horší 36 (32,7 %), poněkud lepší 7 (6,4 %), a odpověď mnohem lepší označily 4 (3,6 %), a nejméně byla zastoupena odpověď, mnohem horší 1 (0,9 %). Otázka č. 13 se zaměřuje na otázky typu, zda respondent onemocní snadněji než ostatní lidé, nejvíce byla zastoupena odpověď Většinou ne 41 oslovených (37, 3 %), a nejméně určitě Ano 4 dotazovaných (3, 6 %). Na otázku zda jsou dotazovaní respondenti stejně zdrávi jako jiní tak ve většině odpověděli, že si nejsou jisti a to u 55 oslovených respondentů (50 %), u otázky zda očekávají, že se jejich zdraví zhorší opět volily odpověď, že si nejsou jisti v 46 (41, 8 %), a na otázku zda je jejich zdraví perfektní zvolily odpověď nejsem si jist 45 (40,9%).

70

Tato hypotéza se nepotvrdila, protože respondenti hodnotí své zdraví jednak dobré a když srovnávají své zdraví dnes a před rokem hodnotí ho jako přibližně stejné. Na otázku: Zda onemocní snadněji než ostatní lidé, jsou zdrávi jako ostatní, zda očekávají že se jejich zdraví zhorší a zda je jejich zdraví perfektní, je z výsledků patrné, že buď ne, nebo většina respondentů volila možnost že si není jista. Jak uvádí Joanna M. Morys, tak jejich dotazovaní respondenti hodnotí zdraví průměrně známkou (5,3), také podobně jako v mém výzkumu. Hypotéza č. 2: Domnívám se, že více jak 40 % oslovených respondentů po infarktu myokardu došlo k omezení vykonávání běžných denních činnostech. K vyhodnocení této hypotézy byly použity otázky 5, 6, 7. Otázka č.5 je zaměřena na činnosti, které provádí respondent, během svého všedního dne. Výsledky zmíněné v grafech 5 – 14, vyplývá, že respondenty omezují činnosti jako: usilovná činnost (40 %), středně namáhavá činnost (47,3%), zvedání a nošení běžného nákupu (45,5 %), vyjití po schodech několik pater (62,7 %), chůze asi 1km (55,5 %), chůze po ulici několik set metrů (57, 3%), ale jsou zde i činnosti které, respondenta neomezují, jako je vyjití po schodech 1 patro (60,9 %), předklon, shýbání, úklon (65,5 %)chůze po ulici sto metrů (74,5 %), koupání a další činnosti (92, 7 %). Z toho vyplývá, že jsou určité činnosti, které respondenta omezují a některé ne. Otázka č. 6. se zaměřuje omezení při běžných denních činnostech z důvodu zdravotních potíží. Výsledky znázorněné v grafech 15 – 18, z nichž je zřejmé, že u respondenta došlo krácení času na vynaložené činnosti (58,18 %), a že udělal méně, než chtěl (53,6 %), ale tak půl na půl byl omezen v činnosti, ale neměl potíže při práci či jiné činnosti (58 %). Otázka č. 7 je znázorněna v grafech 19 – 21 poukazuje na otázky, které hodnotí ovlivnění zdraví z hlediska emocionálních potíží. Zde je opět zřejmé, že se tedy zkrátil čas na věnované práci (52,7 %), ale oslovení respondenti hodnotí tak, že neudělaly méně, než chtěly (53, 64 %) a nebyly méně pozorní, a to v (60, 91 %). Je zde vidět, že z větší části dochází u respondentů k omezení při vykonávaní běžných denních činnostech a to především, jako jsou usilovné činností, zvedání běžného nákupu a další, ale zase, jsou tu i činnosti, které ho neomezují, jako je chůze do prvního patra, koupání, a podle dalších odpovědí od respondentů, je opět vidno, že z části ať už se jedná o zdravotní či emocionální potíže tak je do určité míry respondent omezen. Proto se hypotéza potvrdila, je to vždy tak půl na půl. Podobné to je i v práci Joanna M. Morys, kde ve svém výzkumu uvádí, že respondenti ve fyzické stránce hodnotí známkou průměrnou 5,1. 71

Hypotéza č. 3: Domnívám se, že bolest v méně než 50 % oslovených respondentů po infarktu myokardu ovlivňuje jejich každodenní činnost. K vyhodnocení této hypotézy byly použity otázky 9, 10. Otázka č. 9 je zaměřena na míru bolesti u respondenta v posledních 4 týdnech. Nejvíce byla označena možnost střední (29,1 %) a mírné bolesti (28,2 %). Z čehož jasně vychází, že bolest za poslední 4 týdny nebyla moc vysoké intenzity, a když jsem prováděla s respondenty výzkum, tak polovina mi sdělovávala, že bolesti při IM, skoro a ni nepociťovala. Otázka č. 10 je zaměřena na omezení v práci či denní činnosti při působení bolesti za poslední 4 týdny, i zde je zřejmé, že respondenty bolest skoro vůbec neomezovala, jak jsem již zmínila. Omezovala jen mírně a to v (39,1 %). Tato hypotéza se potvrdila, jak jsem již zmínila tak větší část oslovených respondentů, nepociťovala ať už v akutní fázi, silní bolesti, někteří prodělaly IM, aniž by bolest pociťovaly. Z mého výzkumného šetření tedy vyplývá, že respondenti skoro nepociťovaly bolest, zato ale výzkum Joanny M. Morýs, naznačuje, že dotazování respondenti hodnotili bolest a emoce opět průměrnou známkou a to 5,4. Hypotéza č. 4: Předpokládám, že společenský život u více jak 40 % oslovených respondentů po infarktu myokardu je omezen. K vyhodnocení této hypotézy byly použity otázky 8, 11, 12. otázka č. 8 se zaměřuje na omezení společenského života na podkladě zdravotních a emocionálních potíží. Z výsledků výzkumu vychází, že je společenský život omezen pouze trochu a to, že (31, 8 %). Otázka č. 11. týkající se emocí, které také z velké části omezují společenský život a psychiku člověka, tak z tohoto výzkumu vychází že, jen z malé části emoce ovlivňují společenský status, ale v některých emocích jako je nervozita (30, 9 %), vyskytující se zřídka, vyčerpání z (28, 8%) vyskytujíc se často, a další emoce, viz, graf 25 – 33 tak z určité části omezují ale ne úplně. Ale otázka č. 12 která je zaměřena do jaké míry je ovlivněn společenský život v důsledku zdravotních a citových potíží, tak z výzkumu vychází jasně, že opět jen trochu. A to v (49 %). Proto na základě výsledků z výzkumného šetření se tato hypotéza nepotvrdila, emoce a ani zdravotní potíže, nenarušily průběh společenského života respondentů a výsledky nedosáhly nad stanovených více jak 40 %. Podobně to hodnotí i ve svém výzkumu Joanna M. Morýs, kdy respondenti v jejím výzkumu hodnotí společenský život opět průměrnou známkou, 5,4. 72

3.9

Doporučení pro praxi

Pro praxi, je podle mého názoru, potřebné aby lidská populace bylo dostatečně edukována a dostávala potřebné informace o rizikových onemocněních. Nejenom IM, již zmíněný, ale je zapotřebí více a více provádět osvětové činnosti. Šířit potřebné informace od praktických lékařů k pacientům potřebující sekundární prevenci včas podchytit možný rozvoj choroby. Je to hold dnešní dobou, uspěchanou, stresující. Ale medicína je tak neskutečně rozvinutá věda, že každým momentem, chvílí, dochází k novým průkopům a objevům jak v diagnostice, tak v léčbě, ať už se jedná o akutní onemocnění, či nádorová nebo zákeřnější. Je potřebné zavést pravidelné osvětové činnosti, ale nejenom ze strany edukační činnosti sester či dalších zdravotnických pracovníků, ale především ze zájmu pacientů lidské. Jíst zdravě ještě neznamená, že je jejich zdraví v pořádku. Velké chyby u dnešní lidské populace jsou, když je něco začne bolest ihned to neřeší, počkají, snad to třeba přejde, a to je ta největší chyba a nebo další chyba, bolí je na prsou u žaludku, a nasednou do auta a raději jezdí po praktickém lékaři než aby to začaly ihned řešit, a dojely nebo si zavolaly RZP. Další co je velkým problémem je poskytnutí laické PRP. Většina lidí, ani neumí, spíše se jim nechce pomoci, člověku, který třeba zrovna upadl na zem a je v bezvědomí, právě v tom momentě začíná boj s čase, a je jen na nás jak my se toho chopíme. Je zapotřebí šířit alespoň základní osvětu těch jednoduchých postupů laické KPR, a život zachraňujících výkonů. Je zapotřebí se o své zdraví starat, pečovat, brát ho jako součást podstatu egzistence, ne jako cíl. Je zapotřebí aktivní pohyb, v dnešní době je moderní rychlá chůze (nordic walking), jóga, meditace. Dále jak již bylo zmíněno vyvážená strava. To znamená strava s přísunem vlákniny (na podporu střevních a dalších činností), přísun bílkovin, celozrnná pečiva, samozřejmě pitný režim (1,5 – 5 l/ den). Omezení přísunu alkoholu, cigaret a drog. Docházení na pravidelné lékařské prohlídky hrazené ze zdravotní pojišťovny, a každý na ně máme právo. Ať už aktivně či pasivně se podílet na osvětových programech a činnostech na podporu zdraví – den boje proti rakovině (11. 5), světový den zdraví (7.4), a další podpůrné programy. Protože my máme své zdraví v rukou, a vše je pouze na nás, jak my se ke svému zdraví a okolí zachováme. 73

4 Závěr Již v úvodu jsem nastínila co to vlastně kvalita života je, že její přesná definice není, a že každý obor na ni pohlíží jinak. Na kvalitě života se podílejí bio – psycho - sociální tak i spirituální potřeby pacienta, které jsou nedílnou součástí a podílem jednak na vzniku onemocnění ale také pokud dojde včasně k jich úpravě a podpoře tak předejitím či navrácením zdraví. ICHS jak jsem již v úvodu uvedla, je rozdělena na chronickou a akutní. Já jsem se zaměřila na tu akutní složku a to především na AIM. Stav ohrožující život. Kdy jde doslova o minuty. Jak již bylo zmíněno, v anatomii a rizikových faktorech, tak z velké části hraje velkou roli na vzniku AIM genetika ale také životní styl. Na vzniku AIM se podílí tzv. ATR – neboli tuková složka, které především poškozuje dvě velké cévy a. coronaria dextra et. sinistra, jejichž hlavním úkolem je vyživovat myokard. Právě pokud dojde na těchto dvou cévách k poškození a uvádí se až 30 minut uzávěru v oblasti, části nutné k výživě myokardu, tak dochází k ischemii, jakožto prvním projevem u člověka začne dušnost, bolest na hrudi mdloba, následně dochází v oblasti myokardu k nekróze a úplné odúmrti tkáně. Následně se část postižená hojí jizvou, a dochází již k doživotnímu poškození na srdci. V některých případech jak jsem již zmiňovala, je zapotřebí revaskularizace a znovu zprůchodnění cév zásobující srdce – koronaroplatiku. Následně dodržení léčebného a dalšího nařízení lékaře. V bakalářské práci jsem stanovila 4 hypotézy. Po vyhodnocení získaných dat, se 2 hypotézy potvrdily (2, 3 hopotéza), a 2 nepotvrdily (1, 4 hypotéza). Na základě výzkumného šetření jsem dospěla k závěru a odpovědi na stanovený cíl bakalářské práce: Zjistit do jaké míry je ovlivněn život pacienta po IM. Z tohoto výzkumu je zřejmé, že život a s tím úzce související kvalita života, jsou do určité míry ovlivněny. Jak tomu je poukázáno u potvrzených hypotéz, kdy se zaměřují na denní činnosti a jejich omezení, a bolest. Je zřejmé, že u většiny, respondentů ( a to u více jak 40 %), kdy zdravotní potíže omezují respondenty ve vykonávání běžných denních činnostech, což vede k závěru, že život dotazovaných respondentů je hodně ovlivněn. Ovlivněn tím, které činnosti mohou provádět a které je naopak právě omezují (usilovný běh, chůze do schodů, a další). Dále je hodně ovlivněn pocitem bolesti, sice jen u méně než 50 % dotazovaných, ale také je hodně ovlivněn. Ale naopak zdravotní potíže méně ovlivňují život a kvalitu života respondentů ve společenském životě, kdy respondenti i přes prošlé zdravotní potíže vede 74

normální plnohodnotný život. A s tím souvisí i to jak oni sami pociťují tu míru ovlivnění, zdravotními problémy, své zdraví, svoji životní kvalitu, kdy dochází k narušení jejich bio – psycho – sociálně – spirituálních potřebách. Část dotazovaných respondentů hodnotila míru ovlivnění svého zdraví, a zdraví dnes a před léty, na průměrné tzv. dobré úrovni. Proto závěrem vyplývá, že ano do určité míry je život pacienta po IM hodně ovlivněn (prováděním běžných denních činnosti, a mírnou bolestí) ale naopak i po tak závažném onemocnění se navrací do běžného plnohodnotného života.

75

5 Seznam použité literatury 123rtf, Heart Anatomy [online].[cit. 2016-03-31]. Dostupné z: www.123rf.com/stockphoto/anatomy_heart.html?mediapopup=19890676 123rtf, Vector – Heart Attack. Cholesterol plaque bulit up in artery (atherosklerosis). [online].[cit. 2016-03-22]. Dostupné z: http://www.123rtf.com/photo_13699570_heartattack-cholesterol-plaque-built-up-in-artery-atherosklerosis-ilustration-with-annotationiso-html BOUREK, A. Programy kvality a standardy léčebných postupů: praktická příručka pro nemocnice, polikliniky a ambulantní péči. Praha: Dashöfer, 2007. ISBN 80-86229-29-7.

BULÍKOVÁ, T. EKG pre záchranárov nekardiológov. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 84 s. ISBN 978-80-247-5308-9. ČEŠKA, R. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. Vyd. 4., V Tritonu 2. Praha: Triton, 2012, 406 s. ISBN 9788073875992. DRAGOMIRECKÁ, E. SQUALA: Subjective quality of life analysis : příručka pro uživatele české verze Dotazníku subjektivní kvality života SQUALA. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2006, 68 s. ISBN 80-85121-47-6. DRAGOMIRECKÁ, E., BARTOŇOVÁ, J. WHOQOL-BREF, WHOQOL-100: World Health Organization Quality of Life Assessment : příručka pro uživatele české verze dotazníků

kvality

života

Světové

zdravotnické

organizace.

1.

vyd.

Praha:

Psychiatrické centrum, 2006, 88 s. ISBN 80-85121-82-4. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4. DYLEVSKÝ, I. Základy funkční anatomie člověka. 1. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, 2013, 213 s. ISBN 978-80-01-05249-5. Health

Mife

Media,

Cardiovascular

systém

physiology

[online].

[cit. 2016-03-31]. Dostupné z: http://healthlifemedia.com/healthy/cardiovascular systemphysiology/

76

HEŘMANOVÁ, E. Koncepty, teorie a měření kvality života. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 239 s. ISBN 978-80-7419-106-0. JANOTA, T. Šok a kardiopulmonální resuscitace. Praha: Triton, 2011, 57 s. ISBN 978-80-7387-486-5. KACHLÍK, D. Úvod do preklinické medicíny. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 3. lékařská fakulta, 2013, 135 s. ISBN 978-80-87878-01-9. KAPOUNOVÁ, G. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 350 s., [16] s. barev. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN 978-80-247-1830-9. KNOR, J., MÁLEK, J. Farmakoterapie urgentních stavů: [průvodce léčbou život ohrožujících stavů]. Praha: Maxdorf, 2014, 216 s. Moderní farmakoterapie. ISBN 97880-7345-386-2. KOCINOVÁ, S., ŠTERBÁKOVÁ, Z., ERBANOVÁ, Š. Přehled nejužívanějších léčiv: příručka pro střední zdravotnické školy. 6., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2013, 97 s. ISBN 978-80-7333-095-8. LANGMEIER, M. Základy lékařské fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 320 s. ISBN 978-80-247-2526-0. MEREDITH, S. Jak se vyhnout infarktu a cévním mozkovým příhodám: vaše obrana v deseti krocích. Vyd. 1. Praha: Reader's Digest Výběr, 2011, 256 s. ISBN 978-80-7406146-2. MORÝS, Joanna. M. ., Quality of life in patients with coronary heart disease after myocardial infarction and with ischemic heart failure [online]. [cit. 2016-03-17]. Dostupné z: http://www.termedia.pl/Clinical-research-Quality-of-life-in-patients-withcoronaryheart-disease-after-myocardial-infarction-and-with-ischemicheartfailure,19,24223,0,1.html MÜLLER, S., JUNGHANS, B., HÖRIST, K. Chutně po infarktu: co všechno přispívá ke zdravé výživě srdce. Vyd. 1. Praha: Ikar, 2014, 93 s. ISBN 978-80-249-2373-4. NAŇKA, O., ELIŠKOVÁ. M., ELIŠKA. O. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Galén, c2009, xi, 416 s. ISBN 978-80-7262-612-0. 77

O'ROURKE, R., WALSH, R.A., FUSTER, V. Kardiologie: Hurstův manuál pro praxi. 1. české vyd. Praha: Grada, 2010, xxxi, 767 s. ISBN 978-80-247-3175-9. PAYNE, J. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 629 s. ISBN 80-7254657-0. PSENNEROVÁ, S. Kardiopulmonální resuscitace v postupech. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2012, 63 s. ISBN 978-80-7464-262-3. REMEŠ, R., TRNOVSKÁ, S. Praktická příručka přednemocniční urgentní medicíny. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 240 s. ISBN 978-80-247-4530-5. ŘEHULKOVÁ, O. The quality of life in the contexts [of] health and illness. Brno: MSD, 2008, 162 s. ISBN 978-80-7392-073-9. SLEZÁKOVÁ, L. Ošetřovatelství pro zdravotnické asistenty. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 188 s., [4] s. barev. obr. příl. ISBN 978-80-247-1775-3. SOVOVÁ, E, SEDLÁŘOVÁ, J. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 2., rozš. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2014, 255 s., viii s. obr. příl. ISBN 978-80-247-48238. ŠAFRÁNKOVÁ, A., NEJEDLÁ, M. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1148-6. ŠAMÁNKOVÁ, M. Lidské potřeby ve zdraví a nemoci: aplikované v ošetřovatelském procesu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 134 s. ISBN 978-80-247-3223-7. TÁBORSKÝ, M. Kardiologie pro interní praxi. 1. vyd. Praha: Mladá fronta - Medical Services, 2014, 294 s. ISBN 978-80-204-3361-9. TÁBORSKÝ, M. Novinky v kardiologii 2015. První vydání. Praha: Mladá fronta, 2015, 301 stran. ISBN 978-80-204-3712-9. VAĎUROVÁ, H., MÜHLPACHR, P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 143 s. ISBN 80-210-3754-7. VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. 10., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, c2011, xv, 519 s. ISBN 978-80-7345-262-9. Wikipedia,

Věnčité

tepny.

[online].

[cit.2016-03-22].

Dostupné

z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Věnčitá_tepna#mediaviewer/Soubor:Coronary_arteries.png

78

6 Seznam použitých zkratek ICHS – ischemická choroba srdeční AIM – akutní infarkt myokardu KVS – kardiovaskulární systém OSN – Organizace spojených národů WHO – Světová zdravotnická organizace VNS – vegetativní nervový systém PSS – převodní systém srdeční SA – sinoatriální uzel AV – atrioventrikulární uzel ST elevace – jedná se o elevaci úseku EKG křivky ATR – ateroskleróza ZZ – zdravotnické zařízení KPR – kardiopulmonální resuscitace ZŽF – základní životní funkce RZS – rychlá záchranná služba NTG – nitroglycerin ASA – kyselina acetylsalicylová ERC – European Resusciation Council AED – automatický externí defibrilátor CMP – cévní mozková příhoda I.V. – intravenózní aplikace ARO – anesteziologicko – resuscitační oddělení

JIP – jednotka intenzivní péče

79

7 Seznam použitých grafů Graf 1 Pohlaví respondentů ........................................................................................................ 32 Graf 2 Věková kategorie respondentů ........................................................................................ 33 Graf 3 Zdraví celkově ............................................................................................................... 34 Graf 4 Zhodnocení zdraví dnes a před rokem ........................................................................... 35 Graf 5 Usilovná činnost ............................................................................................................ 36 Graf 6 Středně namáhavá činnost............................................................................................... 37 Graf 7 Nošení běžného nákupu .................................................................................................. 38 Graf 8 Vyjití několik pater ........................................................................................................ 39 Graf 9 Vyjití jedno patro ............................................................................................................ 40 Graf 10 Předklon, shýbání, poklonek ......................................................................................... 41 Graf 11 Chůze 1 km ................................................................................................................... 42 Graf 12 Chůze několik set metrů................................................................................................ 43 Graf 13 Chůze po ulici 100 m .................................................................................................... 44 Graf 14 Koupání, oblékání bez cizí pomoci .............................................................................. 45 Graf 15 Méně času vynaloženého na běžnou denní činnost ...................................................... 46 Graf 16 Méně vykonané činnosti ............................................................................................... 47 Graf 17 Omezení pří práci nebo denní činnosti ........................................................................ 48 Graf 18 Vynaložení většího úsilí při práci či denní činnosti ..................................................... 49 Graf 19 Zkrátil se čas, při práci nebo běžné denní činnosti ....................................................... 50 Graf 20 Udělal (a) jste méně, než jste chtěl(a)? ........................................................................ 51 Graf 21 Snížená pozornost v důsledku emocionálních potíží ................................................... 52 Graf 22 Omezení společenského života v důsledku zdravotních potíží .................................... 53 Graf 23 Míra bolesti ................................................................................................................. 54 Graf 24 Omezení v činnosti v důsledku bolesti ......................................................................... 55 Graf 25 Pocit elánu..................................................................................................................... 56 Graf 26 Pocit Nervozity ............................................................................................................ 57 Graf 27 Pocit deprese ................................................................................................................. 58 Graf 28 Pocity klidu a pohody ................................................................................................... 59 Graf 29 Pocity energie .............................................................................................................. 60 Graf 30 Pocity pesimismu a smutku .......................................................................................... 61 Graf 31 Pocity vyčerpanosti ....................................................................................................... 62 Graf 32 Pocity štěstí ................................................................................................................... 63 Graf 33 Pocity únavy ................................................................................................................. 64 80

Graf 34 Omezení společenského života .................................................................................... 65 Graf 35 Onemocním častěji........................................................................................................ 66 Graf 36 Stejně zdráv jako ostatní ............................................................................................... 67 Graf 37 Zhoršení zdraví ............................................................................................................. 68 Graf 38 Mé zdraví je perfektní? ................................................................................................ 69

81

8 Seznam použitých tabulek Tabulka 1 Životně důležité domény ......................................................................................... 12 Tabulka 2 Pohlaví respondentů.................................................................................................. 32 Tabulka 3 Věková kategorie respondentů ................................................................................. 33

82

9 Seznam příloh Příloha 1 Výzkumný dotazník Příloha 2 Žádost o výzkumné šetření v Nemocnici Jihlava Příloha 3 Žádost o výzkumné šetření ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně Příloha 4 Obrázek 1 Kardiovaskulární systém (KVS) Obrázek 2 Průřez srdcem Obrázek 3 Věnčité tepny Obrázek 4 Ateroskleróza

83