VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií
K v a l i t a ž i v o t a p a c i e n t ů s a s t m a b ro n c h i a l e Bakalářská práce
Autor: Miroslava Kafková Vedoucí práce: doc., PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2016
Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá problematikou kvality života pacientů s onemocněním astma bronchiale. Je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá kvalitou života a nemocí astma bronchiale. Popisuje její historii, příčiny, klinický obraz, klasifikaci a léčbu. Praktická část zahrnuje kvantitativní výzkum pomocí standardizovaného dotazníku SF-36, kterého se účastnili respondenti na plicní ambulanci v nemocnici Havlíčkův Brod. Zjištěné údaje jsou zpracovány v programu Microsoft Office Excel a jsou uvedeny v grafech. Klíčová slova: Kvalita života, astma bronchiale, dotazník SF-36 Abstract: This bachelor thesis deals with the issue of quality of life for patients with the disease asthma bronchiale. It is divided into two parts, theoretical and practical. The theoretical part deals with the quality of life and the disease asthma bronchiale. There is described its history, causes, clinical picture, classification and treatment. The practical part includes quantitative research using a standardized questionnaire SF-36, where the respondents of the pulmonary clinic at the hospital in Havlíčkův Brod have participated. Collected data are processed in Microsoft Office Excel and are presented in graphs. Keywords: Quality of life, asthma bronchiale, SF-36 questionnaire
Poděkování Děkuji paní doc., PhDr. Ladě Cetlové, PhD. za odborné vedení, pomoc při zpracování mé závěrečné práce a její cenné rady a ochotu. Dále bych chtěla poděkovat Nemocnici Havlíčkův Brod za možnost dotazníkového šetření a také děkuji všem respondentům, kteří si našli čas k vyplnění dotazníku.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená závěrečná práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých parametrů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též "AZ"). Souhlasím s umístěním závěrečné práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou závěrečnou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé závěrečné práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé závěrečné práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užit své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ........................................... Podpis
Obsah Úvod.................................................................................................................................. 7 1
Teoretická část ........................................................................................................... 8 1.1 Současné poznatky o kvalitě života ................................................................... 8 1.1.1 Definice kvality života ................................................................................... 8 1.1.2 Rozsah pojetí kvality života ........................................................................... 8 1.1.3 Přístupy ke zkoumání kvality života .............................................................. 8 1.1.4 Metody měření kvality života ......................................................................... 9 1.2 Současné poznatky o astma bronchiale ............................................................ 10 1.2.1 Anatomie dýchací soustavy .......................................................................... 10 1.2.2 Fyziologie dýchání ....................................................................................... 10 1.2.3 Definice astma bronchiale ............................................................................ 11 1.2.4 Historie ......................................................................................................... 12 1.2.5 Etiologie ....................................................................................................... 13 1.2.6 Diagnostika ................................................................................................... 13 1.2.7 Klinický obraz .............................................................................................. 14 1.2.8 Druhy klasifikace.......................................................................................... 15 1.2.9 Léčba ............................................................................................................ 17 1.2.10 Prognoza ................................................................................................... 17
2
Praktická část ........................................................................................................... 18 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7 2.8
Cíl výzkumu a hypotézy................................................................................... 18 Metodika výzkumu........................................................................................... 18 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření ............................. 18 Průběh výzkumu............................................................................................... 18 Zpracování získaných dat ................................................................................. 19 Výsledky výzkumu........................................................................................... 20 Diskuse ............................................................................................................. 58 Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 60
Závěr ............................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury ............................................................................................... 63 Seznam grafů .................................................................................................................. 65 Seznam příloh ................................................................................................................. 67
6
Úvod Téma bakalářské práce "Kvalita života pacientů s astma bronchiale." jsem si zvolila z mnoha důvodů. Jedním z hlavních důvodu byl fakt, že má dcera trpí touto nemocí od osmi let. Z vlastních zkušeností vím, jak toto onemocnění ovlivňuje denní aktivity a běžný život, jak jednotlivce, tak i celé rodiny. Dalším důvodem mého výběru bylo to, že již osm let pracuji v plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod, kde se denně setkávám s pacienty s astma bronchiale. Astma patří
k nejčastějším chronickým
onemocněním dýchacích cest, postihuje zhruba 300 milionů lidí na světě a může se objevit v každém věku. Pro pacienty je velmi důležité dodržovat léčebný režim a tím mít své onemocnění pod kontrolou. Cílem léčby je tedy dosáhnout takové kontroly nad astmatem, aby u pacienta byly zachovány normální plicní funkce, mohl vykonávat normální fyzickou aktivitu, výskyt typických příznaků nemoci byl minimální a kvalita života byla zachována. Bakalářská práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část poskytuje informace o kvalitě života, v jakých rovinách se může hodnotit, jaké mohou být přístupy a druhy metod jejího zkoumání. Dále stručně popisuje anatomii a fyziologii dýchací soustavy. Z větší části informuje o onemocnění astma bronchiale, o jeho historii, etiologii a správné definici. Popisuje, jakými způsoby můžeme toto onemocnění diagnostikovat a léčit. Pokud je astma správně diagnostikováno a následně léčeno, mohou být pacienti celoživotně bez klinických příznaků a tím mohou vést plnohodnotný a kvalitní život bez mnoha omezení. Bohužel i v dnešní době jsou někteří pacienti špatně diagnostikováni a neléčeni. V dětském věku je astma zaměňováno za recidivující infekce dýchacích cest a u dospělých za chronickou obstrukční plicní nemoc. V praktické části jsem se pokusila zjistit, zda toto onemocnění ovlivňuje denní život pacientů a tím jejich kvalitu života. Ke zjištění jsem použila obecný dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím (Příloha 1), který jsem rozdávala na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod.
7
1 Teoretická část 1.1 Současné poznatky o kvalitě života 1.1.1 Definice kvality života Termín kvalita života byl poprvé zmíněn ve 20. letech 20. století v souvislosti s podporou nižších společenských vrstev a úlohou státu. Po druhé světové válce se tento termín objevil v USA, kdy cílem bylo zlepšovat kvalitu života. K pocitu blaha není kvantita spotřebního života, ale kvalita způsobu života. V dalším období probíhaly na celém světě studie a termín kvality života se dále vyvíjel. Vznikalo mnoho definic, ale protože se tímto problémem zabývají různé vědní disciplíny, nedošlo ke shodnému názoru a jednotné definici. Můžeme shrnout, že kvalita života je chápána jako důsledek interakce
mnoha
různých
faktorů
(sociálních,
zdravotních,
ekonomických
a environmentálních), které se vzájemně ovlivňují a tím ovlivňují lidský rozvoj, jak na úrovni jednotlivců, tak i celých společností. Podle Světové zdravotnické organizace není kvalita života jen součet podmínek a zdravotního stavu, ale to, jak člověk vnímá své postavení ve světě v souvislosti s hodnotami, kulturou a ve vztahu k jeho očekáváním, zájmům a osobním cílům (Payne, 2005). 1.1.2 Rozsah pojetí kvality života Podle Křivohlavého (2002) je kvalita života posuzována v několika rovinách. Makrorovina se zabývá otázkami kvality života velkých společenských celků a problematika kvality života je součástí politických úvah (terorismus, epidemie, hladomor). Mezirovina se zabývá kvalitou života v malých sociálních skupinách (nemocnice, škola). Pojednává také
o uspokojování základních potřeb člověka, sdílení hodnot
a mezilidských vztahů. Další rovinou je personální rovina, která je zaměřená na život jednotlivce, na hodnocení zdravotního stavu, spokojenosti, představy a jeho očekávání. Jde o osobní, subjektivní hodnocení kvality života, podle osobních hodnot jednotlivce (představy, naděje, očekávání, přesvědčení). Poslední rovinou je rovina fyzické existence a jejím hlavním cílem je pozorování chování druhých lidí, které se může objektivně změřit a porovnat (Křivohlavý, 2002). 1.1.3 Přístupy ke zkoumání kvality života Kvalita života může být zkoumána z různých hledisek. Z hlediska psychologického, sociologického a medicínského. V oblasti psychologické je cílem zjistit subjektivně prožívanou životní pohodu a spokojenost s vlastním životem. Subjektivní pohoda má 8
složku emocionální, ve které se zjišťuje citové prožívání a celková emoční nálada jedince. Dále má složku kongitivní, která popisuje racionální
hodnocení vlastního
života jedince. Payne (2005) také píše, že podle některých autorů se subjektivní pohoda skládá z aktuální subjektivní pohody a habituální subjektivní pohody.V sociologickém pojetí kvality života je zdůrazňována důležitost sociální úspěšnosti (vzdělání, majetek, sociální stav atd.). Probíhá zkoumání této sociální úspěšnosti ve vztahu ke kvalitě života.Významná sociologická organizace Mezinárodní společnost pro studium kvality života chápe kvalitu života jako produkt souhry sociálních, zdravotních, ekonomických a environmentálních podmínek, které ovlivňují lidský rozvoj. Podle této organizace je důležitá životní úroveň .V medicínském pojetí kvality života se pojem kvalita života používá od 70. let 20. století. Hlavní cíl zkoumání
se přesunul do oblasti
psychosomatického a fyzického zdraví. Používá se pojem "health related quality of life", kvalita života ovlivněná zdravím. Tento pojem lze chápat, jako subjektivní pocit životní pohody, která může být ovlivněna nemocí, úrazem nebo léčbou. Můžeme říci, že se sleduje, jaký má nemoc a léčba dopad na jednotlivé životní domény, které určují kvalitu života (Payne, 2005). 1.1.4 Metody měření kvality života Metody měření kvality života můžeme rozdělit dle Křivohlavého (2002) do tří skupin. První metodou je objektivní metoda APACHE II, která se snaží zhodnotit celkový stav pacienta čistě fyziologickými a patofyziologickými kritérii. Kvalitu života hodnotí druhá osoba. Druhá metoda měření kvality života je subjektivní metoda, kdy kvalitu života hodnotí subjektivně sama daná osoba. Nejrozšířenější je metoda SEIQOL neboli Systém individuálního hodnocení kvality života a vychází z osobních představ dotazovaného o tom, co považuje za důležité. Třetí metodou je metoda MANSA, krátký způsob hodnocení kvality života. Je to smíšená metoda a vznikla kombinací objektivních a subjektivních metod. Zaměřuje se na spokojenost v oblasti zdravotního stavu, sociálních a rodinných vztahů, sebepojetí, zaměstnání, finanční situace. Cílem je zjistit kvalitu života člověka v určité chvíli (Křivohlavý, 2002).
9
1.2 Současné poznatky o astma bronchiale 1.2.1 Anatomie dýchací soustavy Dýchací soustava se dělí na dvě části. Horní a dolní dýchací cesty. Horní cesty dýchací jsou tvořeny nosní dutinou a nosohltanem. Dolní cesty dýchací tvoří larynx, trachea, průdušky a plíce (Kachlík, 2013). Plíce jsou párové orgány uložené v hrudní dutině. Pravá plíce je složena ze tří laloků a levá ze dvou laloků. Každý lalok se
skládá z plicních segmentů, které jsou
základními stavebními a funkčními jednotkami plic (Dylevský, 2009). Povrch plic je kryt vazivovou blánou, která se nazývá poplicnice. Hrudní stěnu pokrývá pohrudnice. Mezi oběma blánami se nachází pohrudniční dutina, obsahující malé množství vazké tekutiny, díky které po sobě obě blány kloužou a plíce mají při dýchání volný pohyb. V pohrudniční dutině je podtlak, který zajišťuje rozepnutí plic (Čihák, 2013). Stěna dýchacího ústrojí se skládá ze tří základních vrstev: sliznice, střední vrstva a vnější povrchová vrstva. Struktura těchto vrstev se v jednotlivých úsecích dýchací soustavy liší (Kachlík, 2013). 1.2.2 Fyziologie dýchání Dýchací systém zajišťuje přesun plynů mezi zevním prostředím a krví. V dýchacím systému rozdělujeme podle funkce dva oddíly: dýchací cesty a dýchací odstavce plic. Dýchací cesty převádějí plyny mezi nosní dutinou a plícemi. Dělí se na horní cesty dýchací - cavitas nasi, pharyngs a dolní dýchací cesty - larynx, trachea, bronchus dexter a bronchus sinister. Dýchací odstavce plic zajišťují výměnu plynů mezi alveoly a krví. Patří sem bronchioli, ductus alveolares a alveoly (Dylevský, 2009). Z funkčního hlediska se dýchání skládá ze tří na sebe navazujících dějů: zevního dýchání, rozvodu dýchacích plynů a vnitřního dýchání. Zevní dýchání (ventilace) je první fází dýchání. Dochází k výměně plynů mezi atmosférou a krví. Ventilaci zajišťují pohyby hrudníku. Při inspiriu dochází k nasátí vzduchu a při expiriu dochází k vypuzení vzduchu. Zevní dýchání je cyklický děj. Transport dýchacích plynů mezi povrchem plic a buňkami tkání je zajišťován krví.Vnitřní (tkáňové) dýchání je třetí fází, která zajišťuje výměnu plynů mezi krví a buňkami tkání (Dylevský, 2011).
10
Klidové dýchání nazýváme eupnoe, zrychlené je tachypnoe, prohloubené je hyperpnoe. Dále může dojít k zástavě dechu apnoi a namáhavému dýchání dyspnoi. Za klidových podmínek prodýcháme množství vzduchu, které nazýváme minutová ventilace. Její objem je asi 7,5 litrů a její množství se může zvětšit prohloubením dechu nebo zrychlením dechové frekvence. Při klidném dýchání se proventiluje asi 500 ml a mluvíme o klidovém dechovém objemu. Je složen ze vzduchu v mrtvém dýchacím prostoru a vzduchu v alveolech. Další objem, který můžeme měřit je expirační rezervní objem (ERV), což je objem vzduchu, který po ukončení klidového výdechu můžeme ještě maximálně vydechnout. Stejně můžeme měřit inspirační rezervní objem (IRV), který získáme po klidném vdechu a maximálním nádechu. Dechový objem, ERV a IRV tvoří dohromady vitální kapacitu plic, která závisí na pohlaví, věku, výšce a hmotnosti a pohybuje se v rozmezí 3-5 litrů. Vitální kapacita plic se měří spirometrickým vyšetřením (Mourek, 2005). Plíce mají dva oběhy. Nutritivní a funkční. Nutritivní oběh je zajišťován průduškovými a bronchiálními tepnami a zajišťuje výživu a odvod zplodin metabolizmu. Plicní neboli funkční oběh obstarávají pravá a levá plicní tepna a tento oběh zajišťuje výměnu plynů mezi alveolárním vzduchem a krví. Dále se zde nachází mízní oběh, který je velmi rozsáhlý (Dylevský, 2009). Za řízení a kontrolu dýchacích svalů odpovídá dýchací centrum v prodloužené míše společně s některými míšními a hlavovými nervy. Pro pravidelné střídání činnosti dechového centra jsou nezbytné informace z plic, kde se nacházejí receptory. Další významný vliv na ventilaci mají informace o stavu dýchacích plynů ve vnitřním prostředí z periferních a centrálních chemoreceptorů, které reagují na hyperkapnii nebo hypoxii (Mourek, 2005). 1.2.3 Definice astma bronchiale Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou zvýšeně reaktivní vůči různým podnětům, zužují se a mají omezený průtok vzduchu, převážně při výdechu. Klasickým projevem astmatu je záchvat hvízdavé dušnosti, který je navozen zužením průdušek, neboli bronchospasmem (Teřl, Rybníček, 2006). K zásadnímu pochopení podstaty astmatu vedlo zjištění, že základní příčinou je přítomnost zánětu bronchiální stěny, kterou lze prokázat většinou u všech pacientů.
11
Tedy i u pacientů, kteří mají jen občasné ataky akutní bronchokonstrikce a plicní funkce mezi záchvaty jsou normální (Teřl, Rybníček, 2006). V současné době existuje mnoho definic astmatu. Nejvíce akceptovaná je definice mezinárodní neziskové organizace GINA, která sdružuje aktivity národních i nadnárodních odborných společností. Vydává dokumenty Definice zní:
"
pod patronací WHO.
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, v němž se
účastní mnoho buněk a jejich mediátorů, chronický zánět způsobuje průvodní zvýšení průduškové reaktivity, které vede k opakovaným epizodám pískotů při dýchání, dušnosti, tlaku na hrudi a kašle, převážně v noci a nad ránem. Tyto stavy jsou obvykle provázeny rozsáhlou, ale proměnlivou bronchiální obstrukcí, která je často reverzibilní, ať již spontánně či po léčbě " (Teřl, Rybníček, 2006, s. 16). 1.2.4 Historie První zmínky o astmatu se objevily již ve staré Číně ve třetím tisíciletí před Kristem. Čínské písemné záznamy popisují léčbu astmatu rostlinou Chvojník obecný, jejíž účinná látka efedrin byla ještě v nedávné době používána. Pojem astma pochází z řeckého slova dušnost nebo záducha.
Ve starověku byly pod názvem astma
zahrnovány všechny dechové potíže. Názory na astma a poznatky se s postupem doby vyvíjely. Ve 2. století bylo poprvé popsáno astma, které bylo vyvolané tělesnou zátěží. Ve 12. století vydal Maimoides knihu Pojednání o astmatu, kde již podrobněji popisuje toto onemocnění. V 16. století se objevili teorie, že některé látky v prostředí mají vliv na onemocnění a jeho průběh. V roce 1859 Henry Hyde Salter upřesnil definici astmatu, která se již podobala definicím moderním. V dalším období se objevovaly poznatky o vlivu dědičnosti, vyvolávajících faktorech a patofyziologických změnách. Ve 20. století došlo k významnému rozvoji teorií o příčinách astmatu a dějích, které při tomto onemocnění probíhají. Bylo publikováno mnoho definic, avšak většina vystihovala pouze funkční podstatu astmatu, ale nezmiňovala chronický průběh onemocnění. V 80. letech 20 století bylo astma definováno jako nemoc dlouhodobá, která pobíhá i v době, kdy je pacient bez obtíží. Díky studiím bronchoskopicky odebraným vzorkům z průdušek astmatiků bylo zjištěno, že zánět je hlavní příčinou změn v průduškách, probíhá dlouhodobě, vede ke změnám ve sliznici a může vyústit ke zúžení průdušek a tím ke stavu dušnosti (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003).
12
V roce 2002 byla vytvořena definice astmatu, zapsaná v dokumentu pod záštitou Světové zdravotnické organizace. V této definici je zdůrazněna chronická podstata astmatu (Kašák, Pohunek, Seberová, 2003). 1.2.5 Etiologie Astma je polygenní multifaktoriální onemocnění. Na jeho vzniku se podílejí dědičné faktory a negativní vliv vnějšího prostředí (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Atopie je definována jako tvorba abnormálního množství IgE protilátek, které jsou odpovědí na alergeny prostředí a je to nejzávažnější genetický faktor, který vede k rozvoji astmatu (Špičák, Panzer, 2004). Přes polovinu onemocnění astmatem je spojeno s atopií . Toto spojení se označuje jako alergické astma oproti nealergickému astma, u kterého se neprokáže alergie. Rizikovými preastmatickými stavy jsou alergická rýma a atopický ekzém. Kontakt s nespecifickými spouštěči (tělesná námaha, cigaretový kouř, emoce, respirační infekce) a specifickými spouštěči (alergeny) vede k příznakům astmatu, brochospasmu, kašle a zánětu. V roce 2013 vyhlásila Světová zdravotnická organizace novou hypotézu alergie. Hypotéza biodiverzity poukazuje a vysvětluje prudký nárůst zánětlivých a neinfekčních onemocnění, který je ovlivněn růstem lidské populace a růstem urbanizace a industrializace, nadměrným používáním chemikálií, znečištěním životního prostředí a ovzduší a změnou životního stylu (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). 1.2.6 Diagnostika Diagnostiku astmatu můžeme rozdělit do tří částí. První je diagnostika přítomnosti nemoci, druhou je příčina nemoci a třetí je klasifikace nemoci . Vlastní diagnostický proces využívá vyšetřovací metody, mezi které patří anamnéza, fyzikální vyšetření a cílené vyšetření plic. Anamnéza by měla být cíleně a důsledně odebrána. Otázky týkající se dušnosti, kašle, pískotů, vrzotů by měly být doplněny a zaměřeny na příznaky alergie, dechové obtíže související s přítomností zvířat, pylovou sezonou, pracovním prostředím, fyzickou námahou, virózou a dalšími možnými příčinami nemoci. Pískoty a vrzoty jsou velmi častým patologickým nálezem a v průběhu nemoci je nacházíme u většiny astmatiků. Jsou způsobeny zúžením průdušek a jejich intenzita a vznik závisí na mnoha faktorech. Nemusí být však přítomny u každého fyzikálního vyšetření, proto se doporučuje dokonalý poslech pacienta během manévru usilovného
13
výdechu. Je vhodné provést toto vyšetření vždy, pokud při klidovém dýchání nejsou přítomny pískoty a vrzoty (Kolek, 2013). Mezi cílené vyšetření patří spirometrické vyšetření metodou křivky průtok / objem a bronchodilatační test. Toto vyšetření stanoví přítomnost, tíži a stupeň reverzibility obstrukce ( Fišerová, Chlumský, Satinská, 2004). Pokud se nedaří těmito metodami prokázat reverzibilní bronchiální obstrukci a pokud je stále podezření na astma , doporučuje se provést bronchokonstrikční test. Tento test se provádí pomocí inhalací metacholinu. Další metody funkčního vyšetření jsou bodypletysmografie a plicní difuze (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Neinvazivní vyšetřovací metodou je vyšetření vydechovaného vzduchu, kterým se stanovuje množství vydechovaného oxidu dusnatého (Čáp, Březina, 2009). Mezi další vyšetření, které potřebujeme pro stanovení
diagnózy astmatu patří
alergologické vyšetření, bakteriologické vyšetření sputa, změření indexu tělesné hmotnosti, sérologické vyšetření na přítomnost antigenů atypických patogenů a dále kompozitní numerické nástroje, dotazníky. Velkým přínosem v diagnostice astmatu je dnes kvalitativní a kvantitativní stanovení zánětu a monitorování jeho intenzity. Projevy zánětu, mediátory a zánětlivé buňky lze stanovit v krevním séru, indukovaném sputu, ve vydechovaném vzduchu, v tekutině bronchoalveolární laváže a bioptickém materiálu při bronchoskopickém vyšetření (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). 1.2.7 Klinický obraz Klinickými projevy astmatu jsou příznaky bronchiální obstrukce nebo exacerbace. Hlavním příznakem astmatu je různě intenzivní a vnímaná dušnost.
Dušnost je
subjektivní pocit, který je u každého jedince jiný. Je provázená pocitem tíhy na hrudi, pískoty a dráždivým kašlem. Může přicházet pozvolně a pacienti pocit dušnosti mnohdy neudávají. Obtíže se nejčastěji objevují nad rámem nebo v noci (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Nastoupí-li dušnost náhle nebo se pocit dušnosti rychle zhoršuje, hovoříme o astmatickém záchvatu (Teřl, Rybníček, 2006). Dalším příznakem astmatu je dráždivý kašel, který může být dlouho jediným příznakem. Hovoříme o astmatickém ekvivalentu. Zánět není natolik intenzivní, aby 14
způsoboval bronchiální obstrukci a dušnost. Pro astma jsou nejtypičtější pískoty a vrzoty na plicích. Tyto spastické fenomény jsou slyšitelné převážně ve výdechu (Teřl, Rybníček, 2006). Období, při kterém dochází k déletrvajícímu vzplanutí příznaků dušnosti, zkráceného dechu, kašle, hvízdavého dýchání nebo tíhy na hrudi nazýváme exacerbace. Pacienti jsou klidově dušní, na plicích jsou slyšitelné pískoty a vrzoty převážně v expíriu, ale mohou se objevit i v inspíriu. Pokud se exacerbace objevují více než dvakrát ročne, označujeme je za časté exacerbace (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Pacienti, kteří mají snížené vnímání dušnosti, jsou ohroženi vyvinutím velmi těžké exacerbace, která je ohrožuje na životě. Dříve se označovala jako status asthmaticus a
pacienti byli léčeni na jednotkách intenzivní péče nebo anesteziologických
odděleních. Také neléčená nebo špatně léčená exacerbace může skončit smrtí. Postiženi jsou častěji kuřáci, starší nebo pacienti špatně reagující na léčbu (Vondra, 2015). 1.2.8 Druhy klasifikace Čtyřstupňová klasifikace podle tíže nemoci byla zavedena v roce 1995, kdy se astma posuzovalo podle intenzity projevů před léčbou. Dělilo se na intermitentní, lehké perzistující, středně těžké perzistující a těžké perzistující. Tato klasifikace byla však později doplněna o možnost stanovení tíže nemoci na základě intenzity léčby, která je potřebná k odstranění příznaků a k dobré kontrole nad astmatem. V roce 2006 dochází k hodnocení astmatu podle úrovně kontroly a souběžně klasifikace astmatu dle fenotypu (Kolek, 2013). Dle Klenera (2011) má astma dvě základním formy. Alergické a nealergické astma. Alergické astma se vyskytuje převážně v dětství s kombinací s alergií a rodinou zátěží, kdy některý z rodičů má alergické projevy. U tohoto typu je možné najít vyvolávající alergen a je možné přechodné nebo trvalé vymizení onemocnění. Nealergické astma vzniká bez známé příčiny (Klener, 2011).
15
Klasifikace podle úrovně kontroly Pro astma pod kontrolou jsou v klinické praxi charakteristické minimální nebo žádné potíže, minimální potřeba úlevových léků, neomezená fyzická aktivita, žádné nežádoucí účinky, žádné exacerbace, trvalá a normální plicní funkce (Kolek, 2013). V dnešní době se preferuje klasifikace astmatu podle úrovně klinické kontroly. Hlavním cílem léčby je kontrola nad astmatem a její udržení. Kontrola astmatu se posuzuje v krátkodobém až střednědobém časovém úseku a klade důraz na frekvenci. Pro dobré zhodnocení úrovně kontroly astmatu je nutné zhodnotit aktuální klinickou kontrolu (množství příznaků, použití úlevových léků, funkční vyšetření plic) a budoucí riziko. (množství exacerbací, nežádoucí účinky léčby) (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Klasifikace podle tíže Astma je rozdělováno podle tíže nemoci do čtyř stupňů. Tíže nemoci je posuzována podle množství medikace, která je potřebná k udržení nejlepší úrovně kontroly nemoci. Pacient má minimum akutních příznaků a má své astma pod kontrolou (Teřl, Rybníček, 2006). Klasifikace podle tíže nemoci je dlouhodobější znak a klade důraz na intenzitu a množství medikace.V klinice, dle Kolka, je kontrola nad astmatem nadřazena nad klasifikací astmatu dle tíže. Hlavním cílem léčby je dosáhnout a udržet kontrolu nad astmatem, kterékoli tíže. Astma se tedy rozděluje dle tíže na intermitentní, u kterého jsou velmi malé projevy a nevyžaduje soustavnou léčbu. Lehce perzistující astma vyžaduje pravidelnou nízkou inhalační léčbu kortikosteroidy, středně těžké perzistující astma vyžaduje ke střední dávce inhalačních kortikosteroidů ještě další zvláštní léčbu. Čtvrtým stupněm je těžké perzistující astma , které je léčeno vysokými dávkami inhalačních kortikosteroidů a další léčbou (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Klasifikace podle fenotypu V důsledku s většími možnostmi cílené léčby dochází ke snaze o fenotypizaci astmatu. Fenotyp je souhrn všech pozorovatelných vlastností a znaků živého organismu. U astmatu můžeme posoudit fenotyp na podkladě složení a intenzity patologického zánětu v dýchacích cestách nebo změření ukazatelů systémových projevů zánětu stanovením specifického IgE nebo přítomnost eozinofilů ve sputu (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). 16
V poslední době se používá metoda FeNO, při kterém se měří vydechovaný oxid dusnatý a tím se monitoruje eozinofilní zánět v dýchacích cestách (Čáp, Březina, 2009). Stanovení fenotypu je důležité při špatné klinické odpovědi na léčbu. Dle fenotypu se astma dělí na eozinofilní a alergické, eozinofilní a nealergické a non-eozinofilní (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). 1.2.9 Léčba Cílem léčby by mělo být dosažení a udržení kontroly astmatu. Nejen kontrola aktuálních projevů, ale i kontrola aktivity nemoci a zabránění budoucím rizikům a exacerbacím. Léčbu také velmi ovlivňuje edukace pacientů, která se zaměřuje na znalost nemoci, projevů a také správnou inhalační techniku podávaných léků (Kolek, 2013). Léčbu astmatu můžeme rozdělit na nefarmakologickou a farmakologickou. Do nefarmakologické léčby patří režimová opatření a bronchiální termoplastika. Režimovým opatřením rozumíme léčbu, která je zaměřena na zamezení expozice spouštěčů astmatu. Jedná se o opatření vyhnout se tabákovému kouři, lékům a podobně. Bronchiální
termoplastika
je
metoda,
při
které
se
do
průdušek
pomocí
fibrobronchoskopu zavede speciální katetr, který zmenšuje vrstvu hladkého svalstva. Farmakologická léčba zahrnuje léčbu úlevovými antiastmatiky, která rozšiřují průdušky, léčí exacerbace a odstraňují příznaky a léčbu kontrolujícími antiastmatiky , které působí protizánětlivě a preventivně. Tyto léky se musí podávat pacientům s perzistujícím astmatem pravidelně a denně a i tehdy, když je pacient bez příznaků (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014). Antiastmatika lze aplikovat inhalační, perorální a parenterální cestou. U astmatiků se preferuje inhalační terapie, protože se lék potřebné koncentrace dostane přímo na bronchiální sliznici (Klener, 2011). 1.2.10 Prognoza Astma je celoživotní, nevyléčitelnou, avšak dobře léčitelnou nemocí. Včasná a správná diagnoza, určení tíže astmatu, stupně kontroly a fenotypu, včasná a účinná léčba, monitorování nemoci, režimová opatření a edukace zvyšuje dobrou prognozu a zajišťuje dobrou kvalitu života pacientů (Kolek, Kašák, Vašáková, 2014).
17
2 Praktická část 2.1 Cíl výzkumu a hypotézy Cíl práce Zjistit kvalitu života pacientů s astma bronchiale. Hypotézy Hypotéza 1 - Předpokládám, že více jak 60 % respondentů bude omezeno v každodenních činnostech. Hypotéza 2 - Předpokládám, že ženy budou více omezeny ve společenském životě než muži. Hypotéza 3 - Předpokládám, že více jak 30 % respondentů bude vnímat svou kvalitu života jako sníženou.
2.2 Metodika výzkumu Při výzkumu bylo použito standardizovaného dotazníku SF-36 o kvalitě života (Příloha 1). Dotazník obsahuje 36 otázek, které jsou zaměřeny na tři oblasti zdraví. Funkční stav, pocit pohody a hodnocení zdraví. Otázky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel a uvedeny v grafech. K jednotlivým otázkám byl vypracován komentář výsledků.
2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného šetření Dotazníky byly distribuovány na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod respondentům, kteří trpí nemocí astma bronchiale. Někteří respondenti byli schopni vyplnit dotazník sami, jiným jsem musela pomáhat. Z celkového počtu 100 dotazníků bylo vyplněno 100 a žádný dotazník nebyl vyřazen.
2.4 Průběh výzkumu Před zahájením výzkumu byl získán souhlas s výzkumem od vedení Nemocnice Havlíčkův Brod (Příloha 2). Poté v období od 17.12. 2015 do 20.3. 2016 bylo rozdáno celkem 100 dotazníků na plicní ambulanci Nemocnice Havlíčkův Brod. Dotazníky jsem jednotlivým respondentům osobně rozdávala.
18
2.5 Zpracování získaných dat Při zpracování dat byl používán Microsoft Office Excel a Microsoft Office Word. Výzkumná data jsem pro zlepšení jejich přehlednosti uspořádala do grafů.
19
2.6 Výsledky výzkumu
Absolutní četnost
Otázka č. 1 Kolik je Vám let? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
42
20 15
13
10
19-30
31-40
41-50
51-60
61-80
Věk respondentů
Graf 1 Věk respondentů
Graf 1 zobrazuje věk respondentů, kteří se zúčastnili výzkumu. Dle věku jsem rozdělila respondenty do 5 kategorií. 15 respondentů (15 %) bylo ve věku 19-30 let, 10 respondentů (10 %) ve věku 31-40 let a nejvíce 42 respondentů (42 %) bylo ve věku 41 - 50 let. Ve věku 51-60 let bylo 20 respondentů (20 %) a ve věku 61-80 let bylo 13 respondentů (13 %).
20
Otázka č. 2 Jste muž, žena? 70
60
60
Absolutní četnost
50
40
40 30 20 10 0 Ženy
Muži Pohlaví respondentů
Graf 2 Pohlaví respondentů
Graf
2 zobrazuje pohlaví respondentů. Z celkového počtu
bylo 60 žen (60 %)
a 40 mužů (40 %).
21
Otázka č. 3 Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově. 60
53
Absolutní četnost
50 40 29
30 20 10
8
10
Velmi dobré
Dobré
0
0 Výtečné
Docela dobré
Špatné
celkové zdraví Graf 3 Celkové zdraví
Graf 3 zobrazuje, jak hodnotí respondenti své zdraví. Z celkového počtu hodnotilo 53 respondentů (53 %) své zdraví docela dobré a 29 respondentů (29 %) špatné. 10 respondentů (10 %) vnímalo své zdraví dobré a 8 respondentů (8 %) velmi dobré.
22
Absolutní četnost
Otázka č.4 Jak byste hodnotila zdraví dnes ve srovnání před rokem? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
39 31 21
7 2 Mnohem lepší Poněkud lepší
Přibližně stejné
Poněkud horšíMnohem horší
Zdraví dnes a před rokem
Graf 4 Srovnání zdraví dnes a před rokem
Graf 4 zobrazuje, jak hodnotí respondenti své zdraví dnes ve srovnání před rokem. Z celkového počtu 100 respondentů hodnotilo 39 respondentů (39 %) své zdraví dnes ve srovnání před rokem přibližně stejné. Poněkud horší zdraví uvedlo 31 respondentů (31 %) a poněkud lepší 31 respondentů (31 %).
Mnohem horší zdraví uvedlo
7 respondentů (7 %) a mnohem lepší 2 respondenti (2 %).
23
Grafy 5 až 14 se týkají otázky číslo 5, která obsahuje 10 podotázek. Otázky se týkají činností, které někdy dělají respondenti během svého typického dne a zda omezuje zdraví i nyní tyto činnosti. Otázka č. 5 a Omezuje Vaše zdraví nyní usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů? Jestliže ano, do jaké míry?
Absolutní četnost
60 50
50 43
40 30 20
7
10 0 Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení při usilovných činnostech
Graf 5 Omezení při usilovných činnostech
Graf 5 zobrazuje do jaké míry nyní omezují zdraví respondentů usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sporů. Omezeno trochu bylo 50 respondentů (50 %) a hodně omezeno bylo 43 respondentů (43 %). Poměrně nízké procento dotazovaných nebylo vůbec omezeno v usilovných činnostech.
24
Otázka č. 5 b Omezuje Vaše zdraví nyní středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole? Jestliže ano, do jaké
Absolutní četnost
míry? 80 70 60 50 40 30 20 10 0
74
16
11
Ano, omezuje hodně
Ano, omezujetrochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení při středně namáhavých činnostech
Graf 6 Omezení při středně namáhavých činnostech
Graf 6 zobrazuje do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při středně namáhavých činnostech jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole.74 respondentů (74 %) bylo omezeno trochu, hodně omezeno bylo 11 respondentů (11 %) a neomezeno bylo 16 respondentů (16 %).
25
Otázka č. 5 c Omezuje Vaše zdraví nyní zvedání nebo nošení běžného nákupu?
Absolutní četnost
Jestliže ano, do jaké míry? 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
84
14 2 Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, neomezuje vůbec Omezení ve zvedání a nošení běžného nákupu
Graf 7 Omezení ve zvedání a nošení běžného nákupu
Graf 7 znázorňuje do jaké míry omezuje zdraví respondentů zvedání nebo nošení běžného nákupu. 84 respondentů (84 %) uvedlo, že je jejich zdraví omezuje trochu. Neomezeno bylo 14 respondentů (14 %) a hodně omezeno byli 2 respondenti (2 %).
26
Otázka č. 5 d Omezuje Vaše zdraví nyní vyjít po schodech několik pater? Jestliže
Absolutní četnost
ano, do jaké míry? 75
80 70 60 50 40 30 20 10 0
15
Ano, omezuje hodně
10
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení chůze po schodech několik pater
Graf 8 Omezení chůze po schodech několik pater
Graf 8 zobrazuje jaký vliv má na respondenty chůze po schodech několik pater. 75 respondentů (75 %) uvedlo, že je jejich nynější zdraví při chůzi po schodech několik pater omezuje trochu, 15 respondentů (15 %) omezuje hodně a 10 respondentů (10 %) není vůbec omezeno.
27
Otázka č. 5 e Omezuje Vaše zdraví nyní vyjít po schodech jedno patro? Jestliže
Absolutní četnost
ano, do jaké míry? 65
70 60 50 40 30 20 10 0
30
5 Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení chůze po schodech jedno patro
Graf 9 Omezení chůze po schodech jedno patro
Graf 9 zobrazuje jaký vliv má na respondenty chůze po schodech jedno patro. 65 respondentů (65 %) nebylo svým zdravím při chůzi do schodů do jednoho patra omezeno vůbec. 30 respondentů (30 %) bylo omezeno trochu a 5 respondentů (5 %) bylo omezeno hodně.
28
Otázka č. 5 f Omezuje Vaše zdraví nyní předklon, shýbání, poklek? Jestliže ano, do jaké míry?
Absolutní četnost
60
50
50
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
50 40 30 20 10
0
0 Ano, omezuje hodně
Omezení v předklonu, pokleku, shýbání
Graf 10 Omezení v předklonu, shýbání, pokleku
Graf 10 znázorňuje do jaké míry omezuje zdraví respondentů předklon, shýbání a poklek. 50 respondentů (50 %) jejich zdraví neomezuje vůbec, 50 respondentů (50 %) omezuje trochu žádný respondent neuvedl, že ho zdraví omezuje v těchto činnostech hodně.
29
Otázka č. 5 g Omezuje Vaše zdraví nyní chůze asi jeden kilometr? Jestliže ano, do jaké míry? 60
50
45
Absolutní četnost
50 40 30 20 10
5
0 Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení chůze jeden kilometr Graf 11 Omezení chůze jeden kilometr
Graf 11 zobrazuje do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi asi jeden kilometr. 50 respondentů (50 %) bylo svým zdravím omezeno trochu, 45 respondentů (45 %) nebylo omezeno vůbec a pouze 5 respondentů (5 %) bylo omezeno hodně.
30
Otázka č. 5 h Omezuje Vaše zdraví nyní chůze po ulici sto metrů? Jestliže ano, do jaké míry?
Absolutní četnost
100
85
80 60 40 15
20 0 0 Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení chůze sto metrů
Graf 12 Omezení chůze sto metrů
Graf 12 znázorňuje do jaké míry jsou respondenti omezeni svým zdravím při chůzi po ulici sto metrů. 85 respondentů ( 85 %) nebylo svým zdravím omezeno při chůzi sto metrů vůbec, 15 respondentů (15 %) bylo omezeno trochu a žádný respondent nebyl omezen hodně.
31
Otázka č. 5 i Omezuje Vaše zdraví nyní chůze po ulici několik desítek metrů?
Absolutní četnost
Jestliže ano, do jaké míry? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
90
10 0 Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení chůze Graf 13 Omezení chůze několik desítek metrů
Graf 13 zobrazuje do jaké míry omezuje respondenty jejich zdraví při chůzi po ulici několik desítek metrů. 90 respondentů ( 90 %) nebylo svým zdravím omezeno při chůzi několik desítek metrů vůbec, 10 respondentů (10 %) bylo omezeno trochu a žádný respondent nebyl omezen hodně.
32
Otázka č. 5 j Omezuje Vaše zdraví nyní koupání doma nebo oblékání bez cizí pomoci? Jestliže ano, do jaké míry?
Absolutní četnost
100
90
80 60 40 20
5
0 0 Ano, omezuje hodně
Ano, omezuje trochu
Ne, neomezuje vůbec
Omezení koupání, oblékání
Graf 14 Omezení koupání nebo oblékání
Graf 14 zobrazuje do jaké míry omezuje respondenty jejich zdraví při koupání doma bez cizí pomoci. 90 respondentů ( 90 %) nebylo svým zdravím omezeno při koupání bez cizí pomoci vůbec, 5 respondentů (5 %) bylo omezeno trochu a žádný respondent nebyl omezen hodně.
33
Grafy 15 až 18 se týkají otázky číslo 6 Trpěl jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím?
Absolutní četnost
Otázka 6 a Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
85
15
Ano
Ne
Zkrácení času věnovaný práci Graf 15 Zkrácení času věnovaný práci
Graf 15 znázorňuje odpovědi
respondentů na otázky, které se týkají času, který
věnovali práci nebo jiné činnosti a zda se tento čas zkrátil. 85 respondentů (85 %) uvedlo, že čas věnovaný práci se zkrátil a 15 respondentů (15 %) uvedlo opačnou odpověď.
34
Otázka 6 b Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)? 70
65
Absolutní četnost
60 50 35
40 30 20 10 0 Ano
Ne
Pracovní výkonnost
Graf 16 Pracovní výkonnost
Graf 16 zobrazuje, zda udělali respondenti kvůli zdravotním potížím méně než chtěli. 65 Respondentů (65 %) odpovědělo, že ano a 35 respondentů (35 %) odpovědělo, že neudělali méně než chtěli.
35
Absolutní četnost
Otázka 6 c Byl(a) jste omezena v druhu práce nebo jiných činnostech?
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
91
9 Ano
Ne
Omezení v pracovních činnnostech
Graf 17 Omezení v pracovních činnostech
Graf 17 zobrazuje omezení respondentů v posledních 4 týdnech v druhu vykonávané práce nebo jiných činnostech. 91 respondentů (91 %) bylo omezeno a pociťovalo omezení v práci. 9 respondentů (9 %) se omezeni necítili.
36
Otázka 6 d Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (např.) jste musel(a)
Absolutní četnost
vynaložit zvláštní úsilí? 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
90
10 Ano
Ne
Vynaložení zvláštního úsilí
Graf 18 Vynaložení zvláštního úsilí
Graf 18 znázorňuje zda měli respondenti v posledních 4 týdnech potíže při práci nebo jiných činnostech a zda museli vynaložit při těchto činnostech zvláštní úsilí. 90
respondentů (90 %) uvedlo, že potíže měli a museli vynaložit zvláštní
úsilí. 10 respondentů (10 %) potíže nemělo.
37
Grafy 19 až 21 se týkají otázky číslo 7 Trpěl(a) jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli některým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)?
Absolutní četnost
Otázka 7 a Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?
80 70 60 50 40 30 20 10 0
70
30
Ano
Ne
Zkrácení času
Graf 19 Čas potřebný pro práci
Graf 19 zobrazuje zda se respondentům v důsledku emocionálních potíží v posledních 4 týdnech zkrátil čas věnovaný práci nebo jiné činnosti. 30 respondentů (30 %) uvedlo, že ano a 70 respondentů (70 %) ne.
38
Absolutní četnost
Otázka 7 b Udělal(a) jste méně než jste chtěla? 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
80
20
Ano
Ne
Snížení pracovního výkonu Graf 20 Snížení pracovního výkonu
Graf 20 zobrazuje zda respondenti udělali kvůli emocionálním potížím v posledních 4 týdnech méně, než chtěli. 20 respondentů (20 %) uvedlo, že ano a 80 respondentů (80 %) ne.
39
Otázka 7 c Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než
Absolutní četnost
obvykle?
90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
78
22
Ano
Ne Snížení pozornosti
Graf 21 Snížení pozornosti
Graf 21 zobrazuje zda respondenti byli kvůli emocionálním potížím v posledních 4 týdnech méně pozorní, než obvykle. 22 respondentů (22 %) uvedlo, že byli méně pozorní a 78 respondentů (78 %) uvedlo, že ne.
40
Otázka č. 8 Uveďte do jaké míry bránily Vaše zdravotní nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v
Absolutní četnost
širší společnosti v posledních 4 týdnech. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45 35
20
0 Vůbec ne
Trochu
Mírně
0
Poměrně dost Velmi silně
Omezení společenského života Graf 22 Omezení společenského života
Graf 22 znázorňuje do jaké míry bránili v posledních 4 týdnech respondentům zdravotní nebo emocionální potíže ve společenském životě v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti. 45 respondentů (45 %) nepociťovalo vůbec žádné omezení, 35
respondentů (35 %) pociťovalo omezení ve společenském životě trochu,
20 respondentů ( 20 %) mírně a žádný respondent neuvedl velmi silné omezení ve společenském životě.
41
Otázka č. 9 Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? 60 50 50
Absolutní četnost
40 30 20 20
15 10
10
5
0 Žádné
Velmi mírné
Mírné
Střední
Silné
Velikost bolesti
Graf 23 Velikost bolesti v posledních 4 týdnech
Graf
23
zobrazuje,
jak
velké
bolesti
měli
respondenti
v
posledních
4 týdnech. 50 respondentů (50 %) mělo střední bolesti, 20 respondentů (20 %) nemělo žádné bolesti, 15 respondentů (15 %) mělo velmi mírné bolesti, mírné bolesti uvedlo 10 respondentů (10 %) a silné 5 respondentů (5 %).
42
Otázka č. 10 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? 60 50
Absolutní četnost
50 40 30
25
20
15 10
10 0 0 Vůbec ne
Trochu
Míeně
Poměrně dost Velmi silně
Omezení v důsledku nemoci
Graf 24 Omezení v důsledku bolesti
Graf 24 zobrazuje do jaké míry bránily respondentům v posledních 4 týdnech bolesti v práci, v zaměstnání i doma. 50 respondentů (50 %) odpovědělo, že vůbec neměly bolesti, které by jim bránily v práci. 25 respondentů (25 %) mělo bolesti trochu, mírné bolesti mělo 15 respondentů (15 %), poměrně dost bolestí mělo 10 respondentů (10 %) a velmi silné bolesti neměl nikdo.
43
Grafy 25 až 33 se týkají otázky číslo 11, která obsahuje 9 podotázek. Podotázky se týkají pocitů a toho jak se respondentům dařilo v posledních 4 týdnech.
Absolutní četnost
Otázka č. 11 a Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil(a) pln(a) elánu? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45
20 15
15
5 0 Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Pocit elánu Graf 25 Pocit elánu
Graf 25 označuje odpovědi respondentů, jak často se v posledních 4 týdnech cítili plni elánu. 45 respondentů (45 %) se cítili plni elánu občas. 20 respondentů (20 %) se plni elánu cítili dost často.Většinou odpovědělo 15 respondentů (15 %), málokdy odpovědělo také 15 respondentů (15 %), plný elán cítilo 5 respondentů (5 %) a bez elánu nebyl nikdo.
44
Absolutní četnost
Otázka č. 11 b Jak často v posledních 4 týdnech jste byl(a) velmi nervózní? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40
20
20
10 5
5
Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Přítomnost nervozity
Graf 26 Nervozita
Graf 26 vyjadřuje, jak často byli respondenti v posledních 4 týdnech nervózní. 40 respondentů (40 %) uvedlo, že málokdy nervózní. 20 respondentů (20 %) bylo nervózní občas.
Stejný počet 20 respondentů (20 %) nebylo nervózní nikdy.
10 respondentů (10 %) bylo nervózních dost často, 5 respondentů (5 %) většinou a 5 respondentů (5 %) bylo nervózní pořád.
45
Otázka č. 11 c Jak často v posledních 4 týdnech jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? 70
60
Absolutní četnost
60 50 40 30
20
20 10
5
10
5
0
0 Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Pocit deprese
Graf 27 Pocit deprese
Graf 27 zobrazuje, jak často měli respondenti v posledních 4 týdnech depresi, že je nemohlo nic rozveselit. 60 respondentů (60 %) nemělo depresi nikdy. 20 respondentů (20 %) mělo depresi občas. 10 respondentů (10 %) uvedlo, že depresi mělo málokdy. 5 respondentů (5 %) mělo depresi dost často, 5 respondentů (5 %) pociťovalo depresi pořád.
46
Absolutní četnost
Otázka č. 11 d Jak často v posledních 4 týdnech jste pociťoval(a) klid a pohodu? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40 30 20
5
5 0
Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Pocit klidu a pohody
Graf 28 Pocit klidu a pohody
Graf 28 zobrazuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti klid a pohodu. 40 respondentů (40 %) odpovědělo, že pociťovali pohodu dost často. 30 respondentů (30 %) cítilo pohodu a klid většinou, 20 respondentů (20 %) občas, málokdy a pořád cítilo klid a pohodu stejný počet 20 respondentů (20 %) a odpověď nikdy neuvedl nikdo.
47
Absolutní četnost
Otázka č. 11 e Jak často v posledních 4 týdnech jste byl(a) pln(a) energie? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40
25 20 10 5 0 Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Pocit energie
Graf 29 Pocit energie
Graf 29 zobrazuje, jak často se respondenti cítili v posledních 4 týdnech plni energie.40
respondentů (40 %) odpovědělo, že se cítili plni energie občas.
25 respondentů (25 %) uvedlo málokdy, 20 respondentů (20 %) dost často. Většinou odpovědělo 10 respondentů (10 %) , nikdy 5 respondentů (5 %) a pořád neodpověděl nikdo.
48
Otázka č. 11 f Jak často v posledních 4 týdnech jste pociťoval(a) pesimismus
Absolutní četnost
a smutek? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
40
20
20
Občas
Málokdy
15 5 0 Pořád
Většinou Dost často
Nikdy
Pocit pesimismu a smutku
Graf 30 Pocit pesimismu a smutku
Graf 30 ukazuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti pesimismus a smutek. 40 respondentů (40 %) necítilo smutek nikdy, 20 respondentů (20 %) málokdy a občas, 15 respondentů (15 %) dost často, 5 respondentů většinou (5 %) a pořád nikdo.
49
Absolutní četnost
Otázka č. 11 g Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil(a) vyčerpán(a)? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45
25
10
10
10
Málokdy
Nikdy
0 Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Pocit vyčerpání
Graf 31 Pocit vyčerpání
Graf 31 ukazuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti vyčerpání. 45 respondentů (45 %) cítilo vyčerpání v posledních 4 týdnech občas, 25 respondentů (25 %) dost často, 10 respondentů (10 %) málokdy, pořád a stejný počet nikdy.
50
Absolutní četnost
Otázka č. 11 h Jak často v posledních 4 týdnech jste byl(a) šťastn(á)? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45
20
20 10 5 0
Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Pocit štěstí
Graf 32 Pocit štěstí
Graf 32 popisuje, jak často v posledních 4 týdnech pociťovali respondenti štěstí. 45 respondentů (45 %) bylo v posledních 4 týdnech šťastných občas, stejný počet 20 respondentů (20 %) bylo šťastných pořád a málokdy. Dost často 10 respondentů (10 %) a nešťastný se necítil nikdo.
51
Otázka č. 11 i Jak často v posledních 4 týdnech jste se cítil(a) unaven(á)? 60
55
50
Absolutní četnost
40 30
25
20 10 10
5
5 0
0 Pořád
Většinou
Dost často
Občas
Málokdy
Nikdy
Pocit únavy
Graf 33 Pocit únavy
Graf
33
popisuje,
jak
často
v
posledních
4
týdnech
cítili
respondenti
únavu.55 respondentů (55 %) cítilo únavu občas, 25 respondentů (25 %) málokdy, 10 respondentů (10 %) většinou. Pořád a dost často unaveni bylo 5 respondentů (5 %) a žádnou únavu necítil nikdo.
52
Otázka č. 12 Uveďte jak často v posledních 4 týdnech bránily Vaše zdravotní nebo
Absolutní četnost
emocionální obtíže společenskému životu (například návštěvy přátel, příbuzných)? 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45 40
10 5 0 Pořád
Většinu času
Občas
Málokdy
Nikdy
Omezení společenského života
Graf 34 Omezení společenského života v důsledku emocionálních obtíží
Graf 34 zobrazuje, jak často v posledních 4 týdnech bránily respondentům zdravotní nebo
emocionální
obtíže
ve
společenském
životě
(například
návštěvy
přátel,příbuzných). 45 respondentů (45 %) uvedlo, že emocionální potíže jim v posledních 4 týdnech bránily ve společenském životě občas, 40 respondenti (40 %) odpověděli, že nikdy, málokdy uvedlo 10 respondentů (10 %), většinu času 5 respondentů (5 %) a pořád neuvedl nikdo.
53
Grafy 35 až 38 se týkají otázky č. 13, která se skládá ze 4 podotázek, ve kterých respondenti volí takovou odpověď, která nejlépe vystihuje do jaké míry pro ně platí následující prohlášení. Otázka č. 13 a Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) poněkud snadněji než jiní lidé. 45
40
40 35
30
Absolutní četnost
30 25 20
15
15 10
10 5
5 0 Určitě ano
Většinou ano
Nejsem si jist(a)
Většinou ne
Určitě ne
Pocit zvýšené nemocnosti
Graf 35 Pocit zvýšené nemocnosti
Graf 36 ukazuje odpovědi respondentů, zda si myslí, že onemocní snadněji , než ostatní lidé. 40 respondentů (40 %) si není jisto, že onemocní snadněji než ostatní lidé. 30 respondentů (30 %) se domnívá, že většinou onemocní snadněji, 15 respondentů (15 %) uvedlo, že neonemocní snadněji. 10 respondentů (10 %) si myslí, že určitě neonemocní snadněji a 5 respondentů (5 %) určitě onemocní snadněji než ostatní.
54
Otázka č. 13 b Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný. 45
40
40 35
Absolutní četnost
30
25
25
25 20 15
10
10 5
0
0 Určitě ano
Většinou ano
Nejsem si jist(a)
Většinou ne
Určitě ne
Názor na své zdraví
Graf 36 Názor na své zdraví
Graf 36 zobrazuje, názor respondentů na své zdraví. 40 respondentů (40 %) si není jisto, zda jsou stejně zdraví, jako kdokoliv jiný. 25 respondentů (25 %) odpovědělo, že jsou většinou stejně zdraví a 25 respondentů (25 %) uvedlo, že většinou nejsou stejně zdraví. 10 respondentů se domnívá, že určitě nejsou stejně zdraví, jako kdokoliv jiný.
55
Absolutní četnost
Otázka č. 13 c Očekávám, že se mé zdraví zhorší. 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
45
20 15
15
5
Určitě ano
Většinou ano
Nejsem si jist(a)
Většinou ne
Určitě ne
Zhoršení zdraví Graf 37 Předpoklad zhoršení zdraví
V grafu 37 je uvedeno, kolik respondentů očekává zhoršení svého zdraví. 45 respondentů (45 %) si není jisto, zda se jejich zdraví zhorší. 20 respondentů (20 %) odpovědělo určitě ne, 15 respondentů (15 %) se domnívá, že většinou ne. Stejný počet 15 respondentů (15 %) odpovědělo většinou ano a 5 respondentů (5 %) určitě ano.
56
Otázka č. 13 d Mé zdraví je perfektní. 40
35
35
Absolutní četnost
30
25
25
20
20 15
10
10 5
0
0 Určitě ano
Většinou ano Nejsem si jist(a) Většinou ne
Určitě ne
Pohled na zdraví
Graf 38 Pohled na zdraví
Graf 38 znázorňuje názor respondentů na tvrzení, že jejich zdraví je perfektní. 35 respondentů (35 %) si není jisto, že jejich zdraví je perfektní. 25 respondentů (25 %) uvedlo, že jejich zdraví většinou není perfektní, 20 respondentů (20 %) uvedlo, že většinou ano. 10 respondentů (10 %) odpovědělo, že zdraví není určitě perfektní a určitě ano neodpověděl nikdo.
57
2.7 Diskuse Cílem bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života pacientů s astma bronchiale. Ke zjištění jsme použili standardizovaný obecný dotazník kvality života SF-36. Dotazník byl zcela anonymní a obsahoval 38 otázek ze tří zdravotních oblastí: funkční stav, pocity
blaha, pohody a hodnocení všeobecného zdraví. Respondenti odpovídali
dobrovolně a výsledky byly zpracovány pouze v této bakalářské práci. Pro zjištění cíle jsme si stanovili tři hypotézy. Provedli jsme kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 100 respondentů. Dotazníky jsme rozdávali na plicní ambulanci v nemocnici Havlíčkův Brod. Každého respondenta jsme osobně požádali o vyplnění dotazníku. Někteří byli schopni vyplnit dotazník sami, ale přibližně 35 respondentům (35 %) jsme museli pomáhat. Z důvodu osobního přístupu a rozdávání dotazníku byla návratnost stoprocentní. Výzkumný soubor tvořilo 60 žen (60 %) a 40 mužů (40 %) (graf 2). Dle věku byli respondenti rozděleni do 5 kategorií. 15 respondentů (15 %) bylo ve věku 19-30 let, 10 respondentů (10 %) ve věku 31-40 let a nejvíce 42 respondentů (42 %) bylo ve věku 41 - 50 let. Ve věku 51-60 let bylo 20 respondentů (20 %) a ve věku 61-80 let bylo 13 respondentů (13 %) (graf 1). V hypotéze 1 předpokládám, že více jak 60 % respondentů bude omezeno v každodenních činnostech. K této hypotéze se vztahují otázky č. 5, 6 a 7. Otázka č. 5 se skládá z 10 podotázek a patří do oblasti fyzických funkcí. Z výzkumu vyplynulo, že 93 respondentů (93 %) s astma bronchiale bylo omezeno v usilovných činnostech, jako je běh, zvedání těžkých předmětů a provozování náročných sportů. V každodenních běžných činnostech se cítilo negativně ovlivněno přes 74 respondentů ( 74 %). V otázce č. 6 respondenti uváděli, zda je jejich zdravotní problémy omezovaly v běžných denních činnostech za dobu posledních 4 týdnů. 80 respondentů (80 %) uvedlo výskyt potíží, které vedly ke zkrácení času věnovaného pracovním a osobním aktivitám a následně tím ke snížení výkonnosti. Testováním otázkou č. 7 jsme se zaměřili na emocionální složku onemocnění a její vliv na jedince při každodenních činnostech. Zejména nás zajímala pozornost, která dle respondentů nebyla ovlivněna. Z popsaného výzkumu vyplývá, že pacienti s astma bronchiale jsou omezeni v každodenních běžných činnostech. Hypotéza 1 se naším testováním potvrdila. V roce 2005 provedla společnost Lerymed v Praze dotazníkový výzkum , jehož cílem bylo zjistit, jaká je kontrola astmatu z pohledu pacienta a jaká je kvalita jeho života. 58
Výzkumu se zúčastnilo 885 pacientů s astmatem všech stupňů závažnosti. Dotazník byl složen ze 14 otázek a byl doplněn o aktuální spirometrické hodnoty . Autoři výzkumu došli k závěru, že většina pacientů vnímá své astma jako dobře kontrolované, ale 70 % respondentů bylo nějak omezeno ve svých činnostech a tím byla jejich kvalita života snížená (Feketeová, 2005). V hypotéze 2 předpokládám, že ženy budou více omezeny ve společenském životě než muži. K této hypotéze se vztahují otázky č. 7, 8, 12. V otázce č. 7 jsme zjišťovali, zda se respondentům zkrátil v posledních 4 týdnech čas věnovaný práci nebo jiné běžné denní činnosti kvůli emocionálním potížím (deprese, úzkost). Tato otázka byla složena ze tří podotázek, ve kterých jsme zjišťovali, zda respondenti udělali méně než chtěli a zda byli při práci nebo denních činnostech méně pozorní než obvykle. Z daných odpovědí vyplynulo, že ženy byly více ovlivněny než muži. V otázce č 8 jsme zjišťovali do jaké míry bránily zdravotní nebo emocionální potíže normálnímu a společenskému životu. Mužům bránily emocionální potíže minimálně a ženy uváděli potíže mírné. Otázkou 12 jsme testovali vliv emocionálních potíží na společenský život
v posledních 4 týdnech. Z uvedených výsledků opět
vyplynulo, že ženy jsou více ovlivněny v této oblasti než muži. Tato hypotéza se nám testováním také potvrdila. V hypotéze 3 předpokládám, že více jak 30 % respondentů bude vnímat svou kvalitu života jako sníženou. Ke třetí hypotéze se vztahují otázky č. 3, 4 a 9. Testováním otázkou 3 jsme zjišťovali, jak hodnotí respondenti své zdraví a zjistili jsme, že 29 respondentů (29 %) hodnotilo své zdraví jako špatné. Otázkou 4 jsme srovnávali předcházející rok se současným stavem, kdy 39 respondentů (39 %) označilo své zdraví přibližně stejné jako před rokem a 31 respondentů (31 %) horší. Otázkou 9 jsme se zaměřili na míru bolesti v posledních 4 týdnech a zjistili jsme, že 50 respondentů (50 %) mělo středně těžké bolesti. Hypotéza se nám potvrdila. Od roku 2000 bylo publikováno mnoho studií, týkajících se kvality života u bronchiálního astmatu. Evropská respirační společnost a Americká hrudní společnost v roce 2004 vydala zprávu, ve které dokládá 205 výzkumných prací o kvalitě života pacientů s astma bronchiale. Například francoužští autoři provedli výzkum s použitím dotazníku AQLQ Juniperové a zjistili, že 71 % astmatiků nemělo astma pod léčebnou kontrolou, což mělo velký vliv na jejich život. V roce 2004 proběhl výzkum ve 59
Švédsku, ve kterém autoři zjišťovali u 1446 pacientů, do jaké míry je jejich život ovlivněn touto nemocí. Bylo potvrzeno, že pacienti, kteří mají zavedenou dobrou léčbu, nemají potíže a nejsou omezeni v běžném životě (Vondra, 2005). V roce 2013 byl publikován výzkum, který provedli Osacká z Univerzity Komenského v Bratislavě a Bóriková z Ústavu ošetrovaťeľsva v Martině. U 297 respondentů zjišťovali jejich vědomosti o onemocnění, inhalační léčbě, eliminaci spouštěčů a jiné. Bylo zjištěno, že kvůli nedostatečným informacím nemá většina pacientů své astma pod kontrolou, což jim způsobuje diskomfort, který je příčinou omezení při uspokojování potřeb a při realizaci běžných denních činností (Osacká, Bóriková, 2013).
2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Z výsledků, které jsem získala z dotazníkového šetření, vyplynulo, že onemocnění astma bronchiale má vliv na život pacientů a tím jeho kvalitu. Toto onemocnění se díky léčbě stává více nemocí ambulantní péče. Proto se domnívám, že sestry v plicních a alergologických ambulancích mohou pacienty dobrou komunikací a motivací hodně ovlivnit a tím je získat k aktivní spolupráci v péči o astma. Ke zlepšení zdravotního stavu a zlepšení funkce dýchacích cest pomáhá astmatikům sport , kterým se zlepšuje jejich fyzická kondice. Mezi vhodné sporty patří běh, plavání nebo cyklistika. Velmi důležité jsou i rehabilitační a dechová cvičení, které probíhají s pomůckami nebo bez nich. Při tomto cvičení dochází ke zvýšení nitrohrudního tlaku a sekret je vytlačován z průdušek pomocí prodlouženého výdechu, což ulehčuje vykašlávání. Sestry by měly odhadnout, která z těchto doporučení by mohlo pacientovi nejvíce vyhovovat a tím mu zlepšit fyzickou kondici. V čekárnách by mohla být televize, kde by probíhala ukázka takových aktivit. Dlouhodobá pravidelná léčba umožňuje u většiny pacientů dostat astma pod kontrolu a vést aktivní život bez výrazných omezení. Ale přesto je nutné určitá omezení dodržovat . Tato omezení a doporučení bych navrhovala zapsat do edukačních karet, které by se mohly rozdávat pacientům při běžných kontrolách. Návrh edukační karty je součástí mé bakalářské práce (Příloha 3). Velmi důležitá v léčbě astmatu je i správná inhalační technika podávaných léků. Sestry by v pravidelných intervalech měly pacienty znovu edukovat a provádět kontrolu této techniky. V případě potřeby by měly edukovat i rodinné příslušníky. Pokud budou pacienti dodržovat režimová opatření a aktivně spolupracovat s lékaři a sestrami, mohou vést kvalitní život a astma bronchiale nemusí ve velké míře ovlivňovat jejich aktivity. Další důležitou 60
pomůckou pro astmatiky, by mohl být písemný plán, jak reagovat při zhoršení příznaků nemoci a tím ztráty kontroly nad astmatem. Obsahoval by důležité informace o možnosti úpravy medikace, adresy a telefonní čísla lékařů a zařízení, kam se mohou pacienti obrátit.
61
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu života pacientů s astma bronchiale, v jakých oblastech budou nejvíce omezeni a do jaké míry budou vnímat vliv onemocnění na
kvalitu života. Pro stanovení cíle jsem si vytvořila tři hypotézy.
Výzkumné šetření jsem prováděla na plicní ambulanci v Nemocnici Havlíčkův Brod, kde pracuji. Dotazníky jsem respondentům osobně rozdávala a se 35 respondenty (35 %) vyplňovala. V hypotéze č.1 jsem předpokládala, že více jak 60 % respondentů bude omezeno v každodenních činnostech. Většina respondentů uváděla omezení v běžných denních činnostech a až v 80 % u nich docházelo ke snížení výkonnosti během posledních 4 týdnů. Tato hypotéza se mi potvrdila. V hypotéze č.2 jsem se domnívala, že ženy budou více omezeny ve společenském životě než muži. Vzhledem k výsledkům, které ukázaly, že emocionální složka ovlivňuje ve společenském životě více ženy, se tato hypotéza také potvrdila. V hypotéze č.3 jsem předpokládala, že více jak 30 % respondentů bude vnímat svou kvalitu života jako sníženou. Většina dotázaných pociťovala ze svého pohledu kvalitu života jako sníženou. Tato hypotéza se mi potvrdila. Bakalářskou práci jsem rozdělila na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem se věnovala pojmu kvalita života, stručně jsem popsala anatomii a fyziologii dýchací soustavy a z větší části jsem se věnovala nemoci astma bronchiale. V praktické části jsem popsala samotný výzkum. Výsledky jsem uvedla v grafech a následně zhodnotila. Vyhodnocení dotazníků mi ukázalo, že astma brocnchiale ovlivňuje běžné denní aktivity
pacientů a tím i jejich kvalitu života, která je tak snížená. Počet
astmatiků stále roste a proto bude toto téma aktuální i v budoucnu. Tato práce pro mě byla velice přínosná a upřesnila mé poznatky v dané oblasti. Dále se mi potvrdili mé osobní zkušenosti v životě s touto nemocí a jejím vlivu na běžný rodinný život. Během výzkumu jsem hodně hovořila s respondenty o jejich problémech a životu s touto nevyléčitelnou nemocí. Ujistila jsem se, že je stále potřeba o této nemoci hovořit, pacienty edukovat a zapojit je do aktivní spolupráce. Cíl bakalářské práce byl splněn.
62
Seznam použité literatury ČÁP, P., BŘEZINA, M.: Neinvazivní vyšetřování zánětu astmatu u dětí a dospělých. Praha: Mladá fronta a. s., 2009,149 s. ISBN 978-80-204-2092-3. ČIHÁK, R.: Anatomie 2 třetí, upravené a doplněné vydání. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013, 512 s. ISBN 978-80-247-4788-0. DYLEVSKÝ, I.: Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 978-80247-3240-4. DYLEVSKÝ, I.: Základy funkční anatomie. Olomouc: Poznání, 2011, 322 s. ISBN 97880-87419-06-9. FIŠEROVÁ, J., CHLUMSKÝ, J., SATINSKÁ, J. et.al.: Funkční vyšetření plic. 2. vyd. Praha: Geum, 2004, 128 s. ISBN 80-86256-38-3. KACHLÍK, D.: Úvod do preklinické medicíny. 1. vyd. Univerzita Karlova v Praze 2013, 135 s. ISBN 978-80-87878-01-9. KAŠÁK,V.: Asthma bronchiale. Praha: Maxdorf, 2005,140 s. ISBN 80-7345-062-3. KAŠÁK, V., POHUNEK, P., SEBEROVÁ, E.: Překonejte své astma. 2.vyd. Praha: Maxdorf, 2003, 239 s. ISBN 80-85912-96-1. KOLEK, V. et.al.: Doporučené postupy v pneumologii. Praha: Maxdorf, 2013, 460 s. ISBN 978-80-7345-359-6. KOLEK,V., KAŠÁK,V., VAŠÁKOVÁ, M. et.al.: Pneumologie 2. rozšířené vydání. Praha: Maxdorf, 2014, 607 s. ISBN 978-80-7345-387-9. KLENER, P.: Vnitřní lékařství, čtvrté, přepracované a doplněné vydání. Praha: Galén, 2011, 1174 s. ISBN 978-80-7262-705-9. Kontrola asthma bronchiale v ČR - pohled pacienta. [online]. © 2005 [cit. 2016-03-25]. Dopstupné z: http://www.edukafarm.cz/c486-kontrola-asthma-bronchiale-v-cr-pohledpacienta KŘIVOHLAVÝ, J.: Psychologie nemoci. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 198 s. ISBN 80247-0179-0.
63
MOUREK, J.: Fyziologie. 1.vyd. Praha: Grada, 2005, 204 s. ISBN 80-247-1190-7. OSACKÁ, P., BÓRIKOVÁ, P. Selfmanagement bronchiálního astmatu. [online]. © 2013 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/selfmanagementbronchialniho-astmatu-469524 PAYNE, J.: Kvalita života a zdraví. 1.vyd. Praha: Triton, 2005, 629 s. ISBN 80-7254657-0. SHAB, O., HAUFS, A.: Můj problém astma. 1.vyd. Praha: Olympia, 2008, 159 s. ISBN 978-7376-111-0. ŠPIČÁK, V., PANZER, P.: Alergologie. 1.vyd. Praha: Galén, 2004, 348 s. ISBN 807262-265-X. TEŘL, M., KRÁKOROVÁ, G., PEŠEK, M.: Plicní lékařství. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004, 218 s. ISBN 80-246-0820-0 TEŘL, M., RYBNÍČEK, O.: Asthma bronchiale v příčinách a klinických obrazech. 1. vyd. Praha: Geum, 2006, 311 s. ISBN 80-86256-45-6. VONDRA,V. et.al.: Dušnost Problém mnoha oborů. Praha: Mladá Fronta a. s., 2015, 238 s. ISBN 978-80-204-3659-7. VONDRA, V. Kvalita života u bronchiálního astmatu. [online]. © 2005 [cit. 2016-0326].
Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/postgradualni-medicina/kvalita-zivota-u-
bronchialniho-astmatu-168297
64
Seznam grafů Graf 1 Věk respondentů Graf 2 Dosažené vzdělání Graf 3 Celkové zdraví Graf 4 Srovnání zdraví dnes a před rokem Graf 5 Omezení při usilovných činnostech Graf 6 Omezení při středně namáhavých činnostech Graf 7 Omezení ve zvedání a nošení běžného nákupu Graf 8 Omezení chůze po schodech jedno patro Graf 9 Omezení chůze po schodech několik pater Graf 10 Omezení v předklonu, shýbání, pokleku Graf 11 Omezení chůze jeden kilometr Graf 12 Omezení chůze sto metrů Graf 13 Omezení chůze několik desítek metrů Graf 14 Zkrácení času věnovaný práci Graf 15 Omezení koupání nebo oblékání Graf 16 Pracovní výkonnost Graf 17 Omezení v pracovních činnostech Graf 18 Vynaložení zvláštního úsilí Graf 19 Čas potřebný pro práci Graf 20 Snížení pracovního výkonu Graf 21 Snížení pozornosti Graf 22 Omezení společenského života 65
Graf 23 Velikost bolesti v posledních 4 týdnech Graf 24 Omezení v důsledku bolesti Graf 25 Pocit elánu Graf 26 Nervozita Graf 27 Pocit deprese Graf 28 Pocit klidu a pohoda Graf 29 Pocit energie Graf 30 Pocit pesimismu a smutku Graf 31 Pocit vyčerpání Graf 32 Pocit štěstí Graf 33 Pocit únavy Graf 34 Omezení společenského života v důsledku emocionálních obtíží Graf 35 Pocit zvýšené nemocnosti Graf 36 Pocit zdraví s ostatními Graf 37 Předpoklad zhoršení zdraví Graf 38 Pohled na zdraví
66
Seznam příloh Příloha 1 : Dotazník SF-36 o kvalitě života podmíněné zdravím Příloha 2 : Žádost o povolení výzkumného šetření Příloha 3 : Edukační karta Příloha 4 : Seznam použitých zkratek
67
