Extraezofageální a gastroezofageální reflux vztah k astma bronchiale

Hereditárny Vybrané kapitoly angioedém z vnitřního ako príčina lékařství: bolestí přehledová brucha práce

doi: 10.14735/amgh2016438

Extraezofageální a gastroezofageální reflux –  vztah k astma bronchiale Extraoeosophageal and gastrooesophageal reflux – relationship to asthma L. Heribanová Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerova nemocnice, Praha

Souhrn: Koincidence astma bronchiale a patologického gastroezofageálního nebo extraezofageálního refluxu je častá, tyto choroby se často různými mechanizmy vzájemně negativně ovlivňují. Klinické projevy patologického gastroezofageálního a extraezofageál­ ního refluxu mohou astma imitovat nebo ovlivnit hodnocení kontroly astmatu. Uplatňuje se zde vagově zprostředkovaný reflex, nárůst bronchiální hyper­reaktivity, mikroaspirace a změny v imunitní odpovědi. Naopak v důsledku bronchiální obstrukce dochází k progresi negativity pleurálního tlaku a narůstá thorakoabdominální gradient. Systémové kortikosteroidy, užívané v terapii těžkého astmatu, mají negativní vliv na reflux, u ostatních antiastmatik je tento nepříznivý vliv sporný. Každý astmatik by měl být dotazován na přítomnost symp­tomů refluxu, i když si, bohužel, řada z nich obtíže neuvědomuje. V dia­gnostice refluxní choroby jícnu i extrae­ zofageálního refluxu je možné využít ezofagogastroduodenoskopii, 24hodinovou dvoukanálovou pH-metrii, typické známky refluxu je možné zjistit laryngoskopií i bronchoskopií. Méně běžnými testy je měření pH v oblasti orofaryngu a Peptest. Možné je i prove­ dení dia­gnosticko-terapeutického testu. Základem terapie, vedle režimových a dietních opatření, jsou inhibitory protonové pumpy, vhodná jsou prokinetika, především u extraezofageálního refluxu. Léčba refluxu pozitivně ovlivňuje kontrolu astmatu. Klíčová slova: gastroezofageální reflux –  astma bronchiale – extraezofageální reflux Summary: The coincidence of asthma and pathological gastrooesophageal or extraoesophageal reflux is common and the two diseases often adversely affect each other through different mechanisms. Clinical manifestations of pathological gastrooeso­ phageal and extraoesophageal reflux may mimic asthma or affect the assessment of asthma control. The underlying mechanisms are the vagus nerve-mediated reflex, increased bronchial reactivity, microaspiration and alteration of the immune system re­ sponse. In contrast, bronchial obstruction causes increased negative pleural pressure and affects the thoracoabdominal gradient. Systemic corticosteroids used in the treatment of severe asthma have a negative effect on reflux, while the adverse effect of other asthma medications is questionable. Every patient with asthma should be asked about reflux symptoms, although many of them do not present with any such problem. The methods that can be used in diagnosing gastrooesophageal and extraoesophageal re­ flux include esophagogastroduodenoscopy and two-channel 24-hour pH-measurement; typical signs of reflux can be detected by laryngoscopy and bronchoscopy. PH-measurement in the oropharynx and Peptest are less common tests. Another option is a dia­ gnostic-therapeutic test. Apart from lifestyle and dietary changes, the mainstay of treatment for gastrooesophageal and extra­ oesophageal reflux are proton pump inhibitors and prokinetic agents, particularly suitable for the treatment of extraoesophageal reflux. Treatment of reflux positively influences asthma control. Key words: gastrooesophageal reflux –  bronchial asthma – extraoesophageal reflux

Úvod Astma bronchiale je heterogen­ní one­ mocnění charakterizované chronic­ kým zánětem a  remodelací průdušek spojené s jejich hyper­reaktivitou a va­ riabilní, často reverzibilní obstrukcí. Projevuje se opakovanými stavy hvíz­ davého dýchání, kašlem, dušností

438

Gastroent Hepatol 2016; 70(5): 438–442

a  svíráním na hrudi  [1]. Patologický gastroezofageální reflux (GER) je jed­ ním z onemocnění, která mohou prů­ běh astma bronchiale zhoršovat [2]. GER je zpětný tok žaludečního ob­ sahu ze žaludku do jícnu, který může, ale nemusí být patologický. Patolo­ gický GER opět nemusí vždy způsobo­

vat jakékoli patologické změny nebo symp­tomy. Pokud GER působí obtíže nebo komplikace, označujeme tento stav refluxní choroba jícnu (RCHJ) [3]. Pod označení GER je někdy nesprávně zahrnován i  reflux extraezofageální (EER). Jedná se o  stav, kdy dochází k  průniku (duodeno)gastrického ob­

Extraezofageální a gastroezofageální Hereditárny angioedém reflux – ako vztah príčina k astma bolestí bronchiale brucha

Tab. 1. Rozdíly mezi RCHJ a EERCH. Tab. 1. Differences between gastrooesophageal reflux disease and extraoesophageal reflux disease. RCHJ

EERCH

++++

+

patofyziologie • význam kyselosti • význam pepsinu • standardně výrazný počet refluxů • většinou malý počet refluxů

+

+++

++++

+

+

+++

++++

+

+

++++

symptomy • pálení žáhy a regurgitace • chrapot, kašel, dysfagie, globus pharyngeus výsledky vyšetřovacích metod • ezofagitida při ezofagogastroskopii

++

+

++++

+

+

+++

• IPP 1× denně

+++

+

• IPP 2× denně

++++

+++

• abnormální jícnová pH-metrie • abnormální faryngeální pH- metrie odpověď na léčbu

RCHJ – refluxní choroba jícnu, EERCH – extraezofageální refluxní choroba, IPP – inhibi­ tory protonové pumpy

sahu nad úroveň horního jícnového svěrače. Pokud EER působí obtíže a/ nebo komplikace v laryngu, faryngu, respiračním traktu a ústní dutině, jedná se o extraezofageální refluxní chorobu (EERCH). K poškození sliznice laryngu vedou již tři refluxní epizody za 24 hod, 50 jícnových refluxních epizod je horní hranice normy [4,5]. Extraezofageální projevy (kašel, bronchospazmus) může mít ale i RCHJ bez EER [3,4]. EERCH a  RCHJ  jsou tedy dvě sa­ mostatné klinické jednotky, které se mohou vyskytovat buď samostatně, nebo současně [4]. V souvislosti s astma bronchiale má větší význam EER než ER. Prevalence RCHJ  v  Evropě se podle dostupných studií odhaduje na 8,8– 25,9 % a její výskyt pravděpo­ dobně narůstá [6], prevalence EERCH známá není  [4]. Prevalence astma bronchiale se v  naší republice pohy­ buje okolo 8  %  [7]. RCHJ  pravděpo­ dobně postihuje 38– 80  % pa­cientů s astmatem [2].

Etiopatogeneze RCHJ a EERCH, vliv na astma bronchiale Etiopatogeneze RCHJ  i  související EERCH je multifaktoriální. Uplatňuje se zde především snížení tonu dol­ ního jícnového svěrače, resp. horního jícnového svěrače u EERCH, dysmoti­ lita jícnu a žaludku. Mohou se uplatnit i různě změněné anatomické poměry (např. hiátová hernie) a  zevní vlivy (léky, ně­kte­ré potraviny a nápoje, niko­ tinizmus apod.). Zejména u EECHR je důležité složení refluxátu, kde se vedle kyseliny chlorovodíkové uplatňuje i pep­sin, soli žlučových kyselin a pan­ kreatické enzymy a délka jeho působení na sliznice. Sliznice extraezofageální oblasti (horních i  dolních dýchacích cest) je na refluxát mnohem citlivější než sliznice jícnu, více se zde uplatňuje toxický synergizmus pepsinu, kyseliny chlorovodíkové a  duodenálního ob­ sahu a negativně zde působí i slabě ky­ selé refluxní epizody [3– 5,8,9]. Rozdíly mezi RCHJ a EERCH shrnuje tab. 1 [9].

Jedním z  mechanizmů možného působení GER na dolní dýchací cesty je vagově zprostředkovaný ezofago­ bronchiální reflex. Podráždění aferent­ ních vláken nervus vagus v jícnu reflu­ xátem může vést u  ně­kte­rých osob k  broncho­spazmu a  záchvatu kašle. Výsledky studií, které se zabývaly oka­ mžitou reakcí plicních funkcí na pří­ tomnost kyseliny v jícnu, však nejsou jednoznačné  [10,11]. Významný je průkaz zvýšení bronchiální reaktivity na metacholin po vystavení jícnu půso­ bení kyseliny [12]. Bronchiální hyper­ reaktivita je jedním ze základních rysů astma bronchiale a právě zvýšení reaktivity na nespecifické broncho­ konstrikční podněty značně ovlivňuje stupeň a úroveň kontroly astma bron­ chiale. Cestou vagových reflexů akutně působí i  EER, kdy podráždění dýcha­ cích cest (především distální části la­ ryngu) refluxátem může vést k  la­ ryngospazmu, bronchospazmu nebo záchvatu dráždivého kašle [10,13]. Opakované mikroaspirace duode­ nogastrického obsahu vyvolávají chro­ nický chemický zánět sliznice přede­ vším horních dýchacích cest a  snižují i  lokální imunitu. EER může vést ke vzniku např. chronické rinitidy, refluxní laryngitidy, dysfunkce hlasových vazů, chronické laryngotracheitidy, ale i sub­ glotické a laryngeální stenózy, recidivují­ cích bronchopneumonií, nebo se podílet na vzniku bronchiektázií  [4,10,13,14]. Z  hlediska astmatu může v  důsledku chronického zánětu dýchacích cest do­ cházet ke zvýšení bronchiální hyper­ reaktivity [13], ale symp­tomy výše uve­ dených změn mohou být také mylně považovány za projevy zhoršené kon­ troly astma bronchiale a  v  krajním pří­ padě vést i ke zbytečné dlouhodobé sys­ témové kortikoterapii. Další souvislost mezi astmatem a  patologickým GER i EER představuje možnost vlivu refluxu na navození nebo posílení Th2 imunitní odpovědi [15– 17]. Astma bronchiale také může na­ opak negativně ovlivňovat RCHJ. Jed­ ním z faktorů je nárůst negativity pleu­

Gastroent Hepatol 2016; 70(5): 438–442

439

Hereditárny angioedém Extraezofageální a gastroezofageální ako príčina bolestí reflux –  brucha vztah k astma bronchiale

Tab. 2. Index symptomů refluxu. Převzato z [25]. Tab. 2. Index of reflux symptoms. Adapted from [25]. Měl jste v posledních měsících některý z následujících příznaků? 0

1

2

3

4

5

odkašlávání hlenu, pokašlávání

0

1

2

3

4

5

nadměrné zahlenění nebo sekrece z nosohltanu

0

1

2

3

4

5

obtížné polykání potravin, tekutin nebo tablet

0

1

2

3

4

5

kašel po jídle nebo ulehnutí

0

1

2

3

4

5

dechové obtíže a pocity dušení

0

1

2

3

4

5

obtěžující nebo namáhavý kašel

0

1

2

3

4

5

pocit cizího tělesa/knedlíku v krku

0

1

2

3

4

5

pálení žáhy, bolesti na hrudi, pocit netrávení, stoupání kyselosti do krku

0

1

2

3

4

5

rálního tlaku při progresi bronchiální obstrukce, který zvyšuje torakoabdo­ minální gradient. Plicní hyperinflace v důsledku air-trappingu vede k oploš­ tění bránice, a tím přispívá k narušení antirefluxní bariéry. Také chronický kašel, který je jedním z  častých pří­ znaků astmatu, ovlivňuje reflux podob­ ným mechanizmem [10,13,18]. Sporná je otázka nepříznivého vlivu antiastmatik na GER. Teofyliny mají pravděpodobně klinicky významný vliv na snížení tonu dolního jícnového svě­ rače jen při dosažení vysokých plazma­ tických koncentrací [19]. β-2-mimetika také mohou snížit tonus dolního jícno­ vého svěrače [20], na druhou stranu je­ jich bronchodilatační působení může v  důsledku normalizace pleurálního tlaku působit na reflux i příznivě [13,21]. Negativní vliv na RCHJ mají systémové kortikosteroidy [2,22].

Dia­gnostika Problémem při dia­g nostice RCHJ i  EERCH jsou nespecifické projevy, navíc tíže onemocnění nemusí korelo­ vat s tíží příznaků [4,14].

Anamnéza Nepřítomnost klasických příznaků  –  pyrózy a  regurgitace  –  RCHJ  nevy­ lučuje, u  pa­cientů s  EER se tyto pří­ znaky objevují dokonce jen u 5– 15 % pa­cientů. Jednou skupinou příznaků (jak v  rámci extraezofageálních pro­ jevů RCHJ, tak při EER) jsou chro­

440

0 – bez těžkostí, 5 – závažné problémy

chrapot nebo jiný problém s hlasem

Gastroent Hepatol 2016; 70(5): 438–442

nický kašel, zahlenění, chrapot nebo pocit cizího tělesa v  krku (globus fa­ ryngeus). Může se objevit i  zvýšená kazivost zubů nebo zápach z úst. Dal­ šími projevy, které vedou pa­cienta nej­ častěji primárně do pneumologické ambulance, jsou záchvatovitý suchý kašel a opakující se záchvatovitá duš­ nost v důsledku laryngospazmu nebo bronchospazmu [3,4,14,23]. Z důvodu časté koincidence a  vzá­ jemného negativního ovlivňování RCHJ  (resp. EERCH) a  astma bron­ chiale bychom se každého pa­cienta s  dia­gnostikovaným astmatem i  vy­ šetřovaného pro možné astma měli v rámci odběru anamnézy aktivně ptát na příznaky refluxu –  především na vý­ skyt zhoršování symp­tomů astmatu v  souvislosti s  jídlem, polohou těla (vleže, v předklonu), ve spánku a v ná­ vaznosti na pyrózu. Důležitý je i  údaj o chronickém nebo opakovaném chra­ potu  [2]. Zvýšenou pozornost z  hle­ diska možné přítomnosti RCHJ  nebo EER je vhodné věnovat pa­cientům s noneozinofilním astmatem se začát­ kem v dospělosti, u astmatiků nerea­ gujících dostatečně na běžnou léčbu, při atypických symp­tomech astmatu (např. je-li převažujícím symp­tomem kašel), ale i u nejasného zhoršení kon­ troly onemocnění u pa­cientů s eozino­ filním astmatem [2,10,24]. Užitečný při odběru anamnézy může být dotazník Indexu symp­tomů refluxu podle Belafskyho. Pokud je součet bo­

dového ohodnocení jednotlivých po­ ložek vyšší než 13, je vysoká pravdě­ podobnost přítomnosti patologického EER (tab. 2) [25].

Vyšetřovací metody V dia­gnostice RCHJ i EERCH je možné využít řadu vyšetření. Posloupnost vy­ šetření závisí na charakteru a  závaž­ nosti obtíží pa­cienta. Ezofagogastroduodenoskopie do­ plněná o histologické vyšetření bio­psie jícnu by měla být provedena u pa­cientů s  déletrvajícími nebo varovnými pří­ znaky RCHJ  (dysfagie, odynofagie, hubnutí, anémie, hemateméza, me­ léna) a  u  pa­cientů dostatečně nerea­ gujících na léčbu. Není však nezbytné ji provádět u všech pa­cientů se suspektní EERCH. K průkazu kyselých extraezo­ fageálních refluxních epizod se vyu­ žívá 24hodinová dvoukanálová pH-metrie, kdy je jeden ze senzorů sondy umístěn nad horní jícnový svěrač. Má však své limity v průkazu málo kyselých refluxních epizod, kde se lépe uplatní 24hodinová impedance a pH-metrie umožňující monitorovat i  oblast hor­ ního jícnového svěrače a hodnotit cha­ rakter refluxátu z  hlediska plyn­ného obsahu. Manometrie se uplatní v hod­ nocení motility jícnu (RCHJ). Při laryngoskopii svědčí pro EERCH obraz re­ fluxní laryngitidy  –  hypertrofie nebo zarudnutí zadní komisury, zarudnutí arytenoidních výběžků, difuzní otok hrtanu, pseudoulcus, poruchy kmitání

Extraezofageální a gastroezofageální Hereditárny angioedém reflux – ako vztah príčina k astma bolestí bronchiale brucha

hlasivek a  jejich granulomy  [3,4,14]. Bronchoskopie má z  hlediska refluxu význam spíše při diferenciálně-dia­ gnostickém vyšetřování pa­cientů s ob­ tížně léčitelným astmatem nebo chronickým kašlem, nicméně vedle již uvedených změn v  oblasti laryngu může být při EERCH zjištěna i tracheální ste­ nóza nebo zánětlivé změny tracheo­ bronchiální sliznice. Nespecifickým markerem aspirace je přítomnost zvýše­ ného počtu lipofágů v tekutině získané bronchoalveolární laváží  [4,26]. Dal­ šími méně běžnými testy je měření pH v oblasti orofaryngu (bez nutnosti za­ vádění katetru do jícnu) a detekce pepsinu (Peptest) ve slinách sputu nebo středoušní tekutině. Svůj význam může mít i  rentgenové vyšetření po­ lykacího aktu  [4,14]. Dia­gnosticko-terapeutický test s inhibitory proto­ nové pumpy (IPP) má poměrně nízkou specifitu a musí mu předcházet pečlivé zhodnocení anamnézy [4,9,27]. IPP je doporučeno podávat 2× den­ně v  do­ statečné dávce (lansoprazol 30 mg, omeprazol 20 mg, pantoprazol 40 mg). Zhodnocení efektu u  RCHJ  je možné už po jednom týdnu, u EERCH je vzhle­ dem k  větší citlivosti sliznic hypofa­ ryngu a horních dýchacích cest k reflu­ xátu hodnocení efektu vhodné až po šesti týdnech [3,4,9].

Terapie Léčba RCHJ  i  EERCH zahrnuje reži­ mová a dietní opatření, farmakoterapii a chirurgickou léčbu.

Režimová a dietní opatření Důležitou součástí léčby RCHJ i EERCH jsou režimová a  dietní opatření. Pa­cient by měl omezit příjem potravin a  nápojů, které snižují tonus dolního jícnového svěrače, prodlužují evakuaci žaludku, zvyšují žaludeční sekreci nebo vyvolávají u pa­cienta subjektivní obtíže (např. káva a jiné kofeinové nápoje, al­ kohol, kynuté pečivo, čokoláda, cibule, česnek, ostrá kořeněná jídla apod.). Vhodné je jíst často a  v  malých dáv­ kách, nevhodné je jíst hlavní velké jídlo

večer před ulehnutím. Z  režimových opatření má význam omezení aktivit, které vedou ke zvýšení nitrobřišního tlaku (práce v předklonu, ně­kte­rá cvi­ čení), a to zejména do 2– 3 hod po jídle, vhodné je doporučit redukci hmotnosti a zákaz kouření, při převažujících noč­ ních obtížích spát se zvýšenou horní polovinou těla [3,4,10,28].

Inhibitory protonové pumpy IPP jsou základem léčby RCHJ i EERCH [3,4], i když u pa­cientů s převažujícím EER s větším podílem nekyselých nebo slabě kyselých refluxních epizod může být efekt méně výrazný [29]. Vzhledem k  nutnosti pravidelné a  dlouhodobé léčby (3– 6 měsíců) bývá problémem ne­ dostatečná compliance. Celková doba léčby je individuální. Zahájení podávání IPP bez potvrzení dia­gnózy RCHJ nebo EERCH ně­kte­rým z výše uvedených in­ vazivních vyšetření je možné u pa­cientů mladších 45 let s epizodickými obtížemi bez varovných příznaků [3,4,28]. V ně­ kolika studiích byl prokázán příznivý efekt IPP na kontrolu astmatu (zejména redukcí nočních obtíží), plicní funkce i bronchiální hyper­reaktivitu u pa­cientů s koincidencí astma bronchiale a pato­ logického refluxu [30– 32]. Kompetitivní blokátory histaminových receptorů 2 Kompetitivní blokátory histaminových receptorů 2  mají menší účin­nost než IPP, je ale možné tyto léky kombinovat u refrakterních obtíží [28]. U pa­cientů s astmatem a RCHJ byl pozorován jen malý účinek ranitidinu na noční pří­ znaky astmatu a  žádný signifikantní vliv na plicní funkce [10]. Antacida Antacida (hydroxid aluminia a  mag­ nézia, bikarbonát a  citrát sodný) je možné použít jen ke krátkodobé symp­ tomatické úlevě  [28]. U  pa­c ientů s EERCH může mít příznivý účinek sus­ penze bikarbonátu s  alginátem z  dů­ vodu vazby pepsinu a žlučových kyselin, je možné je kombinovat s IPP [4,33].

Prokinetika Prokinetika zvýšením tonu dolního jíc­ nového svěrače a  stimulací motility trávicího traktu prográdním směrem snižují počet refluxních epizod, jejich přidání k  terapii IPP je vhodné pře­ devším u  mimojícnových projevů re­ fluxu [4,14,28]. Chirurgická léčba, tedy laparoskopická fundoplikace, je kraj­ ním řešením po vyčerpání konzervativ­ ních možností léčby [4].

Závěr Aktivní přístup k  dia­gnostice EERCH a RCHJ a správná léčba může u pa­cientů s  astmatem zabránit zbytečnému na­ vyšování antiastmatické terapie a  vý­ znamně přispět ke zlepšení kontroly ze­ jména u  pa­cientů s  obtížně léčitelným astma bronchiale. Poznání vztahů mezi astma bronchiale a  refluxu na úrovni ovlivnění imunitní odpovědi může při­ nést nový pohled na tato onemoc­ nění. Mezioborová spolupráce je zde nezbytná.

Použité zkratky

GER – gastroezofageální reflux RCHJ – refluxní choroba jícnu EER – extraezofageální reflux EERCH – extraezofageální refluxní choroba IPP – inhibitory protonové pumpy

Literatura

1. Teřl M, Čáp P, Dvořáková R et al. Doporu­ čený postup dia­gnostiky a léčby bronchiál­ ního astmatu. 1. vyd. Semily: GEUM 2015: 5– 48. 2. Sedlák V, Chlumský J, Teřl M et al. Do­ poručený postup dia­gnostiky a  léčby ob­ tížně léčitelného bronchiálního astmatu 2011. [online]. Dostupné z: www.pneumo­ logie.cz/ guidelines/ . 3. Lukáš K, Bureš J, Drahoňovský V. Re­ fluxní choroba jícnu. Standardy České gas­ troenterologické společnosti –  aktualizace 2009. Vnitr Lek 2009; 55(10): 967– 975. 4. Brandtl P, Lukáš K, Turzíková J. et al. Ex­ traezofageální refluxní choroba –  meziobo­ rový konsenzus. Časopis lékařů českých 2011; 150(9): 513– 518. 5. Koufman JA. Laryngopharyngeal reflux is dif­f erent from clas­sic gastroesophageal reflux disease. Ear Nose Throat J  2002; 81 (9 Suppl 2): 7– 9. 6. El-Serag HB, Sweet S, Winchester CC et al. Update on the epidemiology of gas­ trooesophageal reflux disease: a systema­

Gastroent Hepatol 2016; 70(5): 438–442

441

Hereditárny angioedém Extraezofageální a gastroezofageální ako príčina bolestí refluxbrucha – vztah k astma bronchiale

tic review. Gut 2014; 63(6): 871–880. doi: 10.1136/gutjnl-2012-304269. 7. Kašák V. Asthma bronchiale. In: Kolek V et al. Pneumologie. Praha: Maxdorf 2011: 149. 8. Ford CN. Evaluation and management of laryngopharyngeal reflux. JAMA 2005; 294(12): 1534–1540. 9. Zeleník K, Komínek P, Chlumský J. Příručka pro praxi: Extraezofageální reflux. 1. vyd. Praha: Merck 2013: 4. 10. Issac M. The relationship between GERD and asthma. US Pharmacist 2009; 34(7): 30–35. 11. Field SK. A critical review of the studies of the effects of simulated or real gastroesophageal reflux on pulmonary function in asthmatic adults. Chest 1999; 115(3): 848–856. 12. Herve P, Denjean A, Jian R et al. Intraesophageal perfusion of acid increases the bronchomotor response to methacholine and to isocapnic hyperventilation in asthmatic subjects. Am Rev Respir Dis 1986; 134(5): 986–989. 13. Dal Negro RW, Aubier M. Bronchial asthma and gastro-oesophageal reflux. In: Chung F, Fabbri LM. Asthma. Sheffield: ERS Journals 2003: 260–277. 14. Zeleník K, Komínek P. Extraezofageální reflux. Remedia 2010; 20: 398–401. 15. Kohata Y, Fujiwara Y, Machida H et al. Role of Th-2 cytokines in the development of Barrett’s esophagus in rats. J Gastroenterol 2011; 46(7): 883– 893. doi: 10.1007/s00535-011-0405-y. 16. Barbas AS, Downing TE, Balsara HE. Chronic aspiration shifts the immune response from Th1 to Th2 in a murine model of asthma. Eur J Clin Invest 2008; 38(8): 596–602. doi: 10.1111/j.1365-2362.2008.01976.x. 17. Isomoto H, Nishi Y, Kanazawa Y et al. Immune and inflammatory responses in GERD and lansoprazole. J Clin Biochem Nutr 2007; 41(2): 84–91. doi: 10.3164/jcbn. 2007012. 18. Zerbib F, Guisset O, Lamouliatte H et al. Effects of bronchial obstruction on lower esophageal sphincter motility and gastro-

esophageal reflux in patients with asthma. Am J Respir Crit Care Med 2002; 166(9): 1206–1211. 19. Pomari C, Micheletto C, Turco P et al. Does i.v. theophylline increase gastro-esophageal reflux (GER)? Am J Respir Crit CareMed 1997; 155(4): 967. 20. Crowell MD, Zayat EN, Lacy BE et al. The effects of an inhaled beta2-adrenergic agonist on lower esophageal function: a dose-response study. Chest 2001; 120(4): 1184–1189. 21. Pomari C, Michelleto C, Tognella S et al. Salbutamol MDI does not affect gastro-esophagel reflux. Am J Respir Crit CareMed 1997; 155(4): 967. 22. Lazenby JP, Guzzo MR, Harding SM et al. Oral cortico steroids increase esophageal acid contact times in patients with stable asthma. Chest 2002; 121(2): 625–634. 23. Sataloff R, Castell D, Katz P et al. Reflux laryngitis and related disorders. 3rd ed. San Diego: Plural Publishing 2005: 171. 24. Richter JE. Gastroesophageal reflux disease and asthma: the two are directly related. Am J Med 2000; 108 (Suppl 4a): 153S–158S. 25. Belafsky CP, Postma GN, Koufman JM. The validity and reliability of the reflux finding score. Laryngoscope 2001; 111(8): 1313–1317. 26. Sweet MP, Patti MG, Hoopes C et al. Gastrooesophageal reflux and aspiration in patients with advanced lung disease. Thorax 2009; 64(2): 167–173. doi: 10.1136/thx.2007.082719. 27. Vaezi MF. Extraesophageal manifestations of gastroesophageal reflux disease. Clin Cornerstone 2003; 5(4): 32–38. 28. Kroupa R, Ječmenová M, Dolina J. Terapie refluxní nemoci jícnu. Postgraduální medicína. Praha: Mladá fronta 2013; 15(4): 435–439. 29. Galmiche JP. Non-erosive reflux disease and atypical gastrooesophageal reflux disease manifestations: treatment results. Drugs 2006; 66 (Suppl 1): 7–13.

30. Kiljander TO, Salomaa ER, Hietanen EK et al. Gastroesophageal reflux in asthmatics: a double-blind, placebo-controlled crossover study with omeprazole. Chest 1999; 116(5): 1257–1264. 31. Dal Negro R, Pomari C, Micheletto C et al. Omeprazole (OM), but not placebo (P), reduces the bronchiale response to methacholine (MCH) in mild non-atopic asthmatics with gastroesophageal reflux (GER). Am J Respir Crit Care Med 1996; 153(4): A517. 32. Harding SM. Gastroesophageal reflux and asthma: insight into the association. J Allergy Clin Immunol 1999; 104 (2 Pt 1): 251–259. 33. Belafsky CP, Postma GN, Amin RM et al. Symptoms and findings of laryngopharyngeal reflux. Ear, Nose & Throat Journal 2002; 81(9): 10–13. Autorka deklaruje, že v souvislosti s předmětem studie nemá žádné komerční zájmy. The author declares she has no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers.

Doručeno/Submitted: 5. 9. 2016 Přijato/Accepted: 3. 10. 2016 MUDr. Lucie Heribanová Pneumologická klinika 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Vídeňská 800 140 59 Praha 4 [email protected]

MUDr. Lucie Heribanová Autorka pracuje v oboru pneumologie. Narodila se 30. srpna 1973 v Praze. Promovala v roce 1997 na 3. LF UK. Po promoci nastoupila na II. interní kliniku 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, atestaci v oboru vnitřní lékařství složila v roce 2001. Od roku 2003 pracuje na Pneumologické klinice 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. V roce 2013 složila atestaci z pneumologie a ftizeologie, v roce 2014 pak úspěšně absolvovala akreditační zkoušku ze spánkové medicíny. V současné době pracuje na pozici vedoucí lékařky ambulance pro bronchiální obstrukce, centra pro obtížně léčitelné astma a spánkové laboratoře Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice, podílí se také na výuce studentů 1. LF UK.

442

Gastroent Hepatol 2016; 70(5): 438–442