VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů po bypase při infarktu myokardu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života pacientů po bypase při infarktu myokardu

Bakalářská práce

Autor: Hana Prušková Vedoucí práce: Prof., MUDr. Jozef Novotný, CSc. Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce má název: „Kvalita ţivota pacientů po bypase při infarktu myokardu“. Cílem bylo zjistit kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévního poškození. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se v úvodu práce zabývá kvalitou ţivota, dále popisuje anatomii kardiovaskulárního systému. Poté se zabývá aterosklerózou a akutním infarktem myokardu. Závěr teoretické práce popisuje aortokoronární bypass. Praktická část, pomocí dotazníkového šetření zjišťuje kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévního poškození.

Klíčová slova: srdce, ateroskleróza, infarkt myokardu, bypass

Anotation The topic of my bachelor thesis is “Quality of patient’s with bypass after myocardial infarction”. The main aim was to determine the quality of patient’s life with heart attack, whose bypass was implemented due to multivascular damage. The thesis are divided into two parts, the theoretical one and the practical part. The theoretical part is concerned on the quality of life and further describes the anatomy of cardiovascular system. Subsequently it examines the atherosclerosis and heart attack. The end of theoretical part describes aortocoronary bypass. The practical part investigates the quality of patient’s life with heart attack, whom the bypass was implemented as a result of multivascular damage.

Key words: heart, atherosclerosis, heart attack, bypass

8

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce Prof., MUDr. Jozefu Novotnému, CSc. za odborné vedení, cenné rady, ochotu a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům za čas, který věnovali dotazníkovému šetření. Děkuji také rodině a přátelům za podporu při studiu.

9

Prohlášení

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

10

Obsah 1

2

Úvod ................................................................................................................................... 13 1.1

Cíle výzkumu ................................................................................................... 14

1.2

Hypotézy .......................................................................................................... 14

Teoretická část .................................................................................................................. 15 2.1

Civilizační onemocnění .................................................................................... 15

2.2

Kvalita ţivota ................................................................................................... 15

2.2.1

Důleţité ţivotní domény ........................................................................... 15

2.2.2

Různé definice kvality ţivota ................................................................... 16

2.2.3

Měření kvality ţivota ................................................................................ 17

2.2.4

Způsoby měření kvality ţivota ................................................................. 17

2.3

Kardiovaskulární systém .................................................................................. 17

2.3.1

Srdce ......................................................................................................... 17

2.3.2

Stavba srdeční stěny.................................................................................. 18

2.3.3

Krevní zásobení srdce ............................................................................... 19

2.3.4

Malý a velký krevní oběh ......................................................................... 19

2.4

Ateroskleróza ................................................................................................... 20

2.4.1

Průběh aterosklerózy................................................................................. 21

2.4.2

Rizikové faktory aterosklerózy ................................................................. 21

2.4.3

Léčba aterosklerózy .................................................................................. 22

2.5

Akutní infarkt myokardu .................................................................................. 22

2.5.1

Definice onemocnění ................................................................................ 22

2.5.2

Příčiny akutního infarktu myokardu ......................................................... 22

2.5.3

Rozdělení akutního infarktu myokardu .................................................... 22

2.5.4

Příznaky akutního infarktu myokardu ...................................................... 23

2.5.5

Léčba akutního infarktu myokardu ........................................................... 23

2.6

Perkutánní transluminální koronární angioplastika ......................................... 23

2.7

Aortokoronární bypass ..................................................................................... 24

2.7.1

Bypass s pouţitím tepenných štěpů .......................................................... 24

2.7.2

Revaskularizace s pouţitím arteria thoracica interna (ITA) ..................... 24

2.7.3

Revaskularizace s pouţitím arteria radialis (RA) ..................................... 25

2.7.4

Revaskularizace s pouţitím arteria gastroepiploica dextra (RGEA) ........ 26 11

3

4

2.7.5

Další tepny moţné k pouţití bypassu ....................................................... 27

2.7.6

Sekvenční koronární bypass ..................................................................... 27

2.7.7

Bypass s pouţitím ţilních štěpů ................................................................ 27

2.7.8

Další moţné ţilní štěpy ............................................................................. 27

Praktická část .................................................................................................................... 28 3.1

Metodika výzkumu........................................................................................... 28

3.2

Charakteristika vzoru respondentů a výzkumného prostředí ........................... 28

3.3

Průběh a popis výzkumu a zhodnocení výzkumu ............................................ 28

3.4

Výsledky výzkumu........................................................................................... 29

3.5

Diskuze............................................................................................................. 68

3.6

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 71

Závěr .................................................................................................................................. 72 Seznam pouţité literatury ............................................................................................ 74 Seznam zkratek ........................................................................................................... 77 Seznam grafů ............................................................................................................... 78 Seznam příloh.............................................................................................................. 80

12

1 Úvod Pro svoji bakalářkou práci jsem si zvolila téma „Kvalita ţivota pacientů po bypase při infarktu myokardu“. Toto téma je velice aktuální, vzhledem k tomu, ţe na nemoci srdce a cév zemře ročně v rámci České republiky nejvíce lidí, a to zejména na infarkt myokardu. Navzdory zlepšujícím se preventivním opatření incidence tohoto onemocnění stále stoupá. Výskyt infarktu myokardu je asi pětkrát častější u muţů neţ u ţen. Znepokojující je především to, ţe v posledních desetiletích se neustále sniţuje spodní věková hranice výskytu tohoto onemocnění. Není výjimkou, ţe u muţů vznikne infarkt jiţ kolem 30. roku ţivota. Výskyt infarktu myokardu je přibliţně stejný u muţů a ţen kolem 70. a 85. roku. U ţen je častější nad 85. rokem. I přes významné pokroky v terapii akutního infarktu mortalita v České republice stále roste. Ročně na akutní infarkt zemře přibliţně 40000 osob. Polovina úmrtí nastane do jedné hodiny od začátku příznaků, tedy ještě dříve, neţ se pacient dostane do nemocnice. V posledních deseti letech však klesla úmrtnost pacientů léčených v nemocnici asi o 40 %. Aortokoronární bypass se v České republice provádí jiţ 40 let. I přes náročnost operace je očekáváno navrácení do „běţného“ ţivota, prodlouţení ţivota díky sníţení rizika vzniku infarktu a zlepšení kvality ţivota díky odstranění příznaků onemocnění. Našitím bypassu se srdce nestává „zdravé“, i nadále je třeba dodrţovat reţimová opatření, často tak bývá omezena kvalita ţivota. Proto jsem si stanovala za cíl zaměřit se na kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévního poškození. Kardiovaskulární choroby jsou celoplošným problémem, který musí být komplexně řešen. Pomocí moderní medicíny lze osud pacienta ovlivnit pouze z 10 – 20 % a téměř ze 70 % zaleţí na ţivotním stylu, ovlivnění rizikových faktorů a stavu ţivotního prostředí. Veřejnost by měla dostat do podvědomí rizikové faktory srdečních onemocnění. Je velice důleţitým prvkem, aby erudovaný zdravotnický personál informoval širokou veřejnost nejenom o rizikových faktorech, ale také o poskytování první pomoci při projevech akutního infarktu myokardu.

13

1.1 Cíle výzkumu Zjistit kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévního poškození.

1.2 Hypotézy Hypotéza 1: Předpokládám, ţe došlo k zlepšení zdravotního stavu nemocného. Hypotéza 2: Předpokládám, ţe u pacientů po bypase došlo k omezení fyzické aktivity. Hypotéza 3: Předpokládám, ţe bolest ovlivňuje kvalitu ţivota pacienta po bypase. Hypotéza 4: Předpokládám, ţe společenský ţivot pacienta nebyl narušen. Hypotéza 5: Předpokládám, ţe vlivem onemocnění došlo k narušení kvality ţivota.

14

2 Teoretická část 2.1 Civilizační onemocnění Ischemická choroba srdeční (ICHS) je nejrozšířenější civilizační nemocí, jejímţ nejobávanějším projevem je infarkt myokardu. Navzdory zlepšujícím se preventivním opatřením incidence tohoto onemocnění stále stoupá. Pomocí moderní medicíny lze osud pacienta ovlivnit pouze z 10 – 20 %, a ze 70 % zaleţí na ţivotním stylu, ovlivnění rizikových faktorů a stavu ţivotního prostředí. Vlivem zavedení nových diagnostických a léčebných metod došlo k poklesu úmrtnosti, i přes to v České republice postihne ročně akutní infarkt myokardu přibliţně 40000 osob. Kardiovaskulární choroby jsou velkým problémem zemí třetího světa.

2.2 Kvalita života Existuje celá řada definic kvality ţivota. Neexistuje však ţádná definice, která by byla všeobecně akceptována. Kvalitu ţivota lze obecně shrnout jako důsledek interakce mnoha různých faktorů. Jsou to sociální, zdravotní a ekonomické podmínky, které často neznámým důvodem interagují, a tak ovlivňují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností. Lze konstatovat, ţe má koncept dvě dimenze, a to objektivní a subjektivní. Je dodnes otázkou, jak spolu tyto dvě úrovně souvisí, a jak by měla být kvalita ţivota nejlépe měřena. 

Subjektivní kvalita ţivota – týká se všeobecné spokojenosti se ţivotem a lidské emocionality.



Objektivní kvalita ţivota – splnění poţadavků, které se týkají sociálních a materiálních podmínek ţivota, sociálního statusu, a fyzického zdraví.

(Payne, 2005)

2.2.1 Důležité životní domény Kvalita ţivota vypovídá spíše o vlivu zdravotního stavu a podmínek jedince. Je to stupeň, ve kterém jedinec vyuţívá důleţité moţnosti svého ţivota a ty jsou uváděny jako: 

Bytí – fyzické bytí (zdraví, tělesný pohyb, celkový vzhled, hygiena), psychologické bytí (psychickou pohodu, sebeúcta a sebekontrola) a spirituální bytí (víra, osobní přesvědčení a hodnoty). 15



Přilnutí – fyzické přilnutí (k domovu, v komunitě), uţší sociální přilnutí (k rodině, přátelům) a přilnutí k širšímu prostředí (díky pracovní příleţitosti, dobrému finančnímu ohodnocení, vzdělávacích a rekreačních moţností).



Realizace – sestává se z praktického uskutečňování (sociální začlenění, pracovní ohodnocení, zájmové aktivity), relaxační aktivity (relaxace a redukce stresu), uskutečňování růstu (adaptace na změnu, aktivity pomáhající zachování a zlepšení znalostí a dovedností). (Payne, 2005)

2.2.2 Různé definice kvality života Přístupy ke kvalitě ţivota jsou ovlivněny především dle zaměření příslušného oboru. Poprvé byl tento termín zmíněn ve 20. letech v souvislosti s ekonomickým vývojem v oblasti materiální podpory niţších společenských vrstev. (Payne, 2005) Medicínský pohled Z medicínského pohledu přistupujeme ke kvalitě ţivota z hlediska zdraví a nemoci. (Payne, 2005) Ošetřovatelský pohled Ošetřovatelský přístup je zaměřený na kvalitu ţivota z hlediska poskytované péče či jednotlivé zdravotnické programy, je orientován na osobu v určitém stavu zdraví, nacházejícím se v určitém prostředí, její subjektivní a objektivní posouzení a uspokojování potřeb. (Payne, 2005) Psychologický pohled Psychologie se zaměřuje na subjektivní proţívání pohody, pozitivních a negativních emocí. (Payne, 2005) Sociologický pohled V sociologii termín kvalita ţivota slouţí k odlišení podmínek ţivota, jako jsou příjem, politické zřízení od vlastního ţivotního pocitu lidí. (Payne, 2005)

16

2.2.3 Měření kvality života Kvalitu ţivota hodnotíme tím, ţe doplňujeme objektivní ukazatele zdravotního stavu a popisováním dopadu nemoci a léčby na kaţdodenní ţivot nemocného. Hodnocení odráţí pohled pacienta na svou situaci a hodnotí účinnost terapie. (Payne, 2005)

2.2.4 Způsoby měření kvality života Hlavním nástrojem měření kvality ţivota je dotazníkové šetření. Bývá zaměřeno na zkoumání celkové spokojenosti, na spokojenost s dílčími aspekty ţivota nebo na oboje, popřípadě i na zajištění faktorů, které dané stavy ovlivňují. Dotazníkové šetření se provádí na vzorku běţné populace nebo na výběrové sociální skupiny respondentů a to nejčastěji pacientů, které se týkají nemoci, proţívání vlastního zdravotního stavu. (Heřmanová, 2012) Další formou měření kvality ţivota jsou tzv. profily zdravotního stavu, kde jde o pokus nastínit zdravotní stav pacienta z lékařského hlediska např. APACHE II. (Acute Physiological and chronic Health Evaluation system). Jde o metodu, která hodnotí systém akutního a chronicky změněného zdravotního stavu. Měří se odchylky od všech abnormálních fyziologických funkcí. (Payne, 2005)

2.3 Kardiovaskulární systém Kardiovaskulární systém zahrnuje srdce, krevní cévy a krev, mízní cévy a mízu. Krev proudí v uzavřený systému, díky čerpací funkci srdce. „Přísun potřebných látek z krve k buňkám a odvod koncových produktů

metabolismu

buněk zpět do krve

zprostředkovává tkáňový mok.“ (Merkunová, Orel, str. 94, 2008) Tkáňový mok vzniká přesunem části tekutiny z krevních vlásečnic do prostoru mezi buňkami. Přebytek tkáňového moku vniká do mízních cév, dále teče mízním oběhem, mění se na mízu a vrací se dvěma mízovody do ţilní části krevního oběhu. (Merkunová, Orel, 2008)

2.3.1 Srdce Srdce je dutý svalově vazivový orgán kuţelovitého tvaru, který obaluje vazivový vak osrdečník, pericardium. Naléhá bránici v mezihrudí, mediastinum, to je prostor mezi plícemi, ohraničený vpředu hrudní kostí, vzadu páteří. „Větší část srdce leží vlevo od střední čáry. Srdce má kuželový tvar, širší baze směřuje vpravo, dozadu a vzhůru, užší a oblý hrot potom vlevo, před a dolů.“ (Merkunová, Orel, 2008, str. 86) 17

Velikost srdce odpovídá asi velikosti pěsti člověka, kterému srdce náleţí. Hmotnost srdce dospělého člověka se pohybuje okolo 270 – 320g. S věkem hmotnost stoupá, ve stáří se lehce sniţuje. Srdce je svalová pumpa krevního oběhu. Pravidelnými stahy vypuzuje krev do velkých tepen (Příloha B). Jimi krev protéká do menších tepen a z nich do tepének. Z tepének krev proudí do systému tenkostěnných kapilár, kde dochází k výměně plynů a tekutin mezi

krví

a okolními tkáněmi. Kapiláry se spojí s venuly, ty pak ve vény, které ústí do srdce. (Merkunová, Oerel, 2008; Makrošová, Baštová, 2009)

2.3.2 Stavba srdeční stěny Endokard

je

vnitřní

vrstva,

která

je

tvořena

souvislou

vrstvou

endotelu

a subendotelovým vazivem. „V subendotelovém vazivu probíhají nervy a vlákna převodního systému srdečního.“ (Martínek, Vacek, 2008, str. 11) „Pomocí vaziva je vrstva těchto buněk připojena na myokard.“ (Naňka, Elišková, 2009, str. 95) Endokard má lesklý hladký, nesmáčí povrch, vystýlá všechny srdeční dutiny a tvoří cípaté a poloměsíčité chlopně. „Je silnější v předsíních než v komorách a je také silnější v levé polovině srdce.“ (Naňka, Elišková, 2009, str. 95) Myokard je nejmohutnější vrstva srdeční stěny. Tvoří ho příčně pruhovaná svalovina srdeční, je uspořádána v anastomozující trámce, jejíţ jednotlivé buňky, kardiomyocyty, jsou spolu navzájem pospojovány svými výběţky do formy sítě vláken. „Výběžky buněk jsou od sebe odděleny pomocí interkarálních disků.“ (Naňka, 2009, str. 95) Myokard můţeme rozdělit na oblasti myokard atrií a myokard komor. „Obě části jsou od sebe odděleny srdečním skeletem, na který se vlákna myokardu z předsíňové a komorové strany upínají. Toto uspořádání zajišťuje vzájemnou elektrickou izolaci síní a komor, takže jediným vodivým spojením pro šíření vzruchu je převodní systém.“ (Naňka, Elišková, 2009, str. 95) Epikard je tenká zevní vazivová vrstva, která plynule přechází v pevný vazivový osrdečník, perikard, který tvoří ochranný obal kolem srdce. Na vnitřní straně je tvořen jednovrstevným plochým mesothelem, zevní vrstva pevným vazivem, které chrání srdce před náhlým rozpětím a přetíţením. „Perikardová dutina je kapilární štěrbina mezi perikardem a epikarde, která obsahuje tenkou vrstvičku tekutiny, jež usnadňuje 18

vzájemný pohyb obou mesothelem pokrytých serosních blan.“ (Lüllmann-Rauch, 2012, str. 225)

2.3.3 Krevní zásobení srdce Srdeční tepny Myokard předsíní a komor je zásobován dvěma věnčitými tepnami arteria coronaria sinistra a arteria coronaria dextra. Tyto tepny jsou větvemi srdečnice, ze které odstupují v samém začátku (Příloha D). „Základní funkcí koronární cirkulace je plnění metabolické potřeby srdečního svalu“. (Slezáková, 2010, str. 176) Levá věnčitá tepna odstupuje z aorty a po krátkém průběhu se dělí na dvě hlavní větve ramus interventricularis anterior a ramus circumflexus. Ramus interventicularis anterior vydává větve pro přilehlý úsek pravé komory, pro přední stěnu levé komory a pro část mezikomorové přepáţky. Ramus circumflexums za svého průběhu vydává větve pro levou předsíň, jednu nebo více větví ramus marginalis sinister k laterální stěně levé komory. Pravá věnčitá tepna vydává větev kolaterální stěně pravé komory ramus marginalis dexter. Konečný úsek se nazývá ramus intervenricularis posterior. „Za svého průběhu tepna vydává větvičky pro pravé atrium. První a nejsilnější z předsíňových tepének zásobuje v 60 % případů sinoatriální uzel. Za předozadního průběhu z kmene tepny vystupují větve zásobující přední stěnu pravé komory, margo acutus a zadní stěnu pravé komory.“ (Naňka, Elišková, 2009, str. 99) Z konečného úseku tepny odstupují septální tepny, vyţivující zadní část mezikomorové přepáţky. Srdeční žíly Srdeční ţíly, venae cordis odvádějí odkysličenou krev ze srdeční stěny. „Jsou to žíly, které se spojují v sinus coronarius, venae cordis ateriores, venae cordis minimae a ústí do pravé předsíně.“ (Naňka, 2009, str. 101)

2.3.4 Malý a velký krevní oběh Srdce je svalová pumpa krevního oběhu. Pravidelnými stahy vypuzuje krev do velkých tepen. Jimi krev protéká do menších tepen a z nich do tepének. Z tepének krev proudí do systému tenkostěnných kapilár, kde dochází k výměně plynů a tekutin mezi krví a okolními tkáněmi. Kapiláry se spojí s venuly, ty pak ve vény, které ústí do srdce. 19

Hlavním úkolem krevního oběhu je přenos ţivotně důleţitých látek obsaţených v krvi do všech tkání a odvádět odpadní produkty vznikající při látkové výměně k vylučovacím orgánům. Další funkcí oběhového systému spolu s trávicí a vylučovací soustavou je udrţování stálého vnitřního prostředí – homeostázy. Artérie, vény a kapiláry tvoří uzavřený cévní systém, kterým v organismu protéká krev. Rozlišujeme velký krevní oběh (tělní krevní oběh) a malý krevní oběh (plicní krevní oběh). (Křivanová, Hradová, 2009) Malý krevní oběh V malém krevním oběhu se odkysličená krev z celého těla dostává přes horní a dolní dutou ţílu do pravé srdeční síně a odtud přes trojcípou chlopeň do pravé komory a přes plicní kmen, který se dělí na dvě plicní tepny – pravou a levou, určené pro pravé a levé plicní křídlo. Plicní tepny se v kaţdém křídle větví na menší tepny a tepénky, ty ve vlásečnice. Ve vlásečnicích dochází k vlastní výměně dýchacích plynů mezi krví a plicními sklípky. Okysličená krev odtéká od sklípků do plicních ţilek, které se postupně spojují ve větší ţíly, aţ nakonec dvě ţíly vystupují z kaţdého plicního křídla. Jimi je krev přiváděna do levé srdeční síně. (Merkunová, Orel, 2008) Velký krevní oběh Velkým krevním oběhem cirkuluje okysličená krev z levé předsíně přes dvojcípou chlopeň do levé komory, odtud do srdečnice. Ze srdečnice odstupují jednotlivé tepny, které se postupně dělí na menší tepny, jejichţ nejmenší větve se rozvětvují v tepénky a ty ve vlásečnice. Vlásečnice se skládají v ţilky, ty ve větší ţíly, které se spojují v oblasti pod srdcem v dolní dutou ţílu a v oblasti nad srdcem v horní dutou ţílu. „Duté žíly odvádějí odkysličenou krev do pravé síně.“ (Merkunová Orel, 2008, str. 96)

2.4 Ateroskleróza Ateroskleróza je endotelová dysfunkce. Vyvíjí se jako chronický zánět, který postihuje intimu a medii tepny. Aterosklerotické změny jsou charakterizovány nahromaděním lipidů, dalších komponent krve a fibrózní tkáně. Vývoj Aterosklerózy je výsledkem vzájemných interakcí mezi lipoproteiny a buňkami imunitního systému, především makrofágy a T lymfocyty, a dalšími buněčnými typy jako jsou endotelové buňky, buňky hladkého svalstva a trombocyty. 20

Ateroskleróza se nejčastěji objevuje v oblasti větvení arterií a jejími nejtypičtějšími klinickými projevy jsou ischemická choroba srdeční (ICHS), ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) a cévní mozková příhoda (CMP). (Svačina, 2008)

2.4.1 Průběh aterosklerózy „Aterosklerotický proces, při kterém vznikají aterosklerotické změny v cévách, se nazývá aterogeneze.“ Aterosklerotický proces, při kterém vznikají aterosklerotické změny v cévách, se nazývá aterogeneze. (Šafránková, Nejedlá, 2006, str. 127) Aterogeneze vzniká tzv. endotelovou dysfunkcí, coţ je mechanické nebo chemické poškození endotelu čímţ se zvýší propustnost pro molekuly lipidů. Aterosklerotické změny se dále vyvíjí: Lipidový prouţek – do intimy a medie tepen pronikají lipoproteiny a přitahují monocyty, které pronikají přes poškozený endotel a fagocytují lipidy. Toto stádium probíhá bez klinických příznaků. Lipidový prouţek můţe zmizet nebo přecházejí do druhého stádia. Fibrózní plát – zasahuje lumen cévy a zuţuje jej. Objevují se příznaky nedokrvení orgánů. Příznakem zúţení tepny můţe být také aterosklerotický plát, který je charakteristický přítomností ateromu. Vrchní vrstva ateromu můţe být tak tenká, ţe praskne. Ateromový vřed – vzniká z ateromového plátu, který praskne a začnou se na něm shlukovat trombocyty s následným vznikem trombu a uzávěrem tepny. Ateromové pláty se dělí dle obsahu tuků na stabilní, které mají nízký obsah tuků a vyvolávají námahou stenokardie u anginy pectoris a nestabilní. Ateromové pláty s vysokým obsahem lipidů mají tendenci k praskání a naruší cévní stěnu nebo způsobí trombózu, coţ vede k akutní cévní příhodě. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

2.4.2 Rizikové faktory aterosklerózy Na vznik a rozvoj aterosklerózy se významně podílí vzájemné působení rizikových faktorů, které jsou nejčastěji rozdělovány na faktory ovlivnitelné a neovlivnitelné. Je však známou skutečností, ţe i jedinci, kteří mají z hlediska rizikových faktorů „nízké riziko“, mohou mít komplikace aterosklerózy.

21

Mezi rizikové faktory ovlivnitelné řadíme hyperlipoproteinémii, zvýšenou koncentraci LDL cholesterolu, triacylglycerolů, pokles koncentrace HDL cholesterolu, diabetes mellitus, homocystein, arteriální hypertenzi, absenci pohybu, obezitu, kouření cigaret. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory řadíme genetické faktory, rodinnou anamnézu, věk, pohlaví. (Kalvach, et al., 2004; Ţák, 2011)

2.4.3 Léčba aterosklerózy Léčba aterosklerózy je zaměřena na vyloučení rizikových faktorů, jejich komplikací a zlepšení endotelové dysfunkce. 1. Nefarmakologická léčba: nízkocholesterolová dieta. 2. Farmakologická léčba: hypolipidemika a to statiny, fibráty a absorbenty ţlučových kyselin dále inhibitory ACE a amlodipin. 3. Chirurgická léčba: revaskularizace (PTCA, bypass aj.) Šafránková, Nejedlá (2006)

2.5 Akutní infarkt myokardu 2.5.1 Definice onemocnění „Infarkt myokardu je akutní ložisková ischemická nekróza srdečního svalu jakékoliv velikosti, vzniklá na podkladě náhlého uzávěru nebo progresivního extrémního zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou myokardiální oblast.“

(Štejfa, 2007, str. 448)

Uzávěr některé z koronárních arterií nebo jejich větví vyvolá nedokrvenost myokardu, po které se za 40 minut objevuje nekróza, která se hojí tzv. infarktovou jizvou. (Štejfa, 2007; Špinar, Vítovec, 2007)

2.5.2 Příčiny akutního infarktu myokardu Infarkt myokardu postihuje častěji muţe. Nejčastěji bývá způsoben trombem, dále také embolem, spazmem, samotným aterosklerotickým plátem a zřídka poraněním nebo zánětem koronární tepny. (Šafránková, Nejedlá, 2006)

2.5.3 Rozdělení akutního infarktu myokardu Podle postiţení srdeční stěny dělíme infarkt myokardu na STEMI – transmurální a non-STEMI – intramurální.

22

Transmurální infarkt myokardu postihuje cévní stěnu v celém jejím průřezu. Jedná se o časné stádium. Na EKG křivce je tato fáze charakteristická širokými hrotnatými vlnami T, které lze naměřit vzácně, protoţe trvají jen krátce po vzniku transmurální ischémie. Intramurální infarkt myokardu postihuje pouze část srdeční stěny. Obvykle nevykazuje ţádné změny kmitu Q. Ischémie se objevuje v oblasti přední stěny levé komory a v srdečním hrotu a to při uzávěru sestupné větve koronární tepny. Bývají postiţeny dvě třetiny přední mezikomorové přepáţky. Uzávěr pravé koronární tepny vyvolá ischémii zadní stěny levé komory a zadní část mezikomorové přepáţky. Uzávěr okruţující větve levé koronární tepny postihuje boční stěnu levé komory. (Slezáková, 2007; Šafránková, Nejedlá, 2006; Haberl, 2012; Silbernagl, Lang, 2012)

2.5.4 Příznaky akutního infarktu myokardu Je charakterizovaný projevem tupé, svíravé bolesti za hrudní kostí tzv. stenokardií, která můţe vyzařovat do levé horní končetiny po malíkové straně paţe, ramene, krku, ucha čelisti, zad. Je doprovázena dušnosti, nevolností, zvracením. Kůţe je bledá a zpocená. Nejčastěji se projevuje při zvýšená fyzické námaze, bolest přetrvává i po podání nitrátů.

2.5.5 Léčba akutního infarktu myokardu Cílem terapie je zajistit prokrvení myokardu revaskularizací uzávěru a výkon srdce v takové výši, aby nenastalo srdeční selhání nebo kariogenní šok. (Šafránková, Nejedlá, 2006) Nutný převoz do nemocnice na specializované pracoviště, monitorování EKG, tlumení bolesti pacienta, dodávat antiagregancia a nitráty. V nemocnici je zahájena trombolýza, jsou podávány betablokátory, antikoagulancia, antiagregancia, nitráty, analgetika. Chirurgická léčba infarktu myokardu je PTCA nebo aortokoronární bypass.

2.6 Perkutánní transluminální koronární angioplastika Perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA) se v současné době také nazývá perkutánní koronární intervence (PCI). A to proto, ţe se nyní kromě 23

balonkových dilatačních katétrů u většiny nemocných pouţívají výztuţe i další speciální stenty, pomocí kterých lze zúţené místo věnčité tepny ošetřit. PTCA je účinný diagnosticko-terapeutický výkon, kdy je přes femorální artérii zaveden katétr s balonkem do místa zúţené nebo uzavřené věnčité tepny a nástřik RTG kontrastní látkou (Příloha C). Stenotický úsek se dilatuje rozepnutím balonku na konci katétru, případně se implantuje výztuţ (drátěný stent). Tato metoda zlepšuje kvalitu ţivota a příznivě ovlivňuje prognózu. (Vlček, Fialová, 2009)

2.7 Aortokoronární bypass Aortokoronární bypass je přemostění zúţené části věnčité tepny autologním štěpem a cílem je obnovit dostatečné zásobení postiţené části srdce okysličenou krví. Je to jeden z nejčastěji prováděných chirurgických výkonů. K revaskularizaci vytvořením koronárního bypassu jsou indukováni nemocní s vícečetným postiţením koronárních tepen a výrazně symptomatičtí nemocní, u kterých při medikamentózní léčbě neočekáváme zlepšení kvality ţivota, nebo pacienti s vysokým rizikem náhlé smrti. Při implantace bypassu je uváděno dlouhodobé sníţení mortality nemocných se stenózou kmene levé věnčité tepny a u postiţení všech tří hlavních tepen věnčitého srdečního systému. (Vlček, Fialová, 2009)

2.7.1 Bypass s použitím tepenných štěpů Techniky bypassu se liší podle počtu postiţených koronárních tepen a stavu pacienta. (Gwozdiewicz, 2007)

2.7.2 Revaskularizace s použitím arteria thoracica interna (ITA) Arteria thoracica interna (ITA) vnitřní hrudní tepna je druhou větví areteria subclavia. Probíhá za chrupavkami ţeber podél sterna. ITA řadíme mezi elastické tepy, její koncová část má muskulární charakter. Tloušťka stěny ITA má asi 350 µm. (Gwozdiewicz, 2007) Indikace a kontraindikace k odběru ITA ITA je snadno chirurgicky dostupná a má malou anatomickou variabilitu. Ve srovnání s jinými tepennými štěpy je nejvíce odolná vůči aterosklerotickému procesu. Pokud není

24

pouţití ITA kontraindikováno, měl by být pouţita k revaskularizaci ramus intravenricularis anterior (RIA). (Gwozdiewicz, 2007) Kontraindikací je stenóza arteria subclavia nebo ostiální stenóza ITA, poškození tepny během odběru, poškození tepny radiací, u dialyzovaných pacientů a pacientů s Lericheovým syndromem. (Gwozdiewicz, 2007) Způsob odběru ITA Nejčastějším operačním přístupem je ze střední sternotomie. Tento odběr můţe být proveden i torakoskopicky. Další způsob odběru je mini-torakotomie. Umoţňuje odběr ITA a zároveň našití na RIA na bijícím srdci. V současné době lze provést i robotický odběr ITA. (Gwozdiewicz, 2007) Pooperační komplikace K nejváţnějším komplikacím patří porucha hojení stereotomie. Můţe dojít k rozvoji mediastinitidy, coţ můţe vést k zvýšení mortality po operaci aţ o trojnásobek. (Gwozdiewicz, 2007)

2.7.3 Revaskularizace s použitím arteria radialis (RA) Arteria radialis (AR) vřetenní tepna vychází z arteria brachialis probíhá po zevní straně předloktí, obtáčí processus styloideus radiim podbíhá pod šlachami a dostává se do oblasti prvního interoseálního svalu, proráţí prvním ntermetakarpálním prostorem do dlaně kde se dále větví. RA řadíme mezi tzv. muskulární tepny. Její tloušťka je okem 530 µm. (Gwozdiewicz, 2007) Indikace a kontraindikace k odběru AR RA je povaţován za jeden ze základních štěpů vhodných k chirurgické léčbě ICHS. Výhodou AR je dostatečná délka k revaskularizaci celého srdce. Díky struktuře stěny je méně náchylná na zalomení. Pouţití RA je vhodné bez ohledu na věk pacienta. Kontraindikací k pouţití RA je pozitivní Allenův test nebo dopplerovské vyšetření, difuzní kalcifikace nebo mediokalcinóza, renální selhání, Raynaudův syndrom, Dupuytrenova nemoc. (Gwozdiewicz, 2007)

25

Způsob odběru AR Odběr se můţe provádět klasickým, otevřeným nebo endoskopickým způsobem. (Gwozdiewicz, 2007) Technika revaskularizace Podle místa našití proximální anastomózy RA štěpu se jedná o aortkoronární nebo kompozitní bypass. „V prvním případě se RA našívá proximálně na ascendentní aortu, ve druhém se tepna anastomózuje s některým z dalších tepenných štěpů (ITA, RGEA).“ (Gwozdiewicz, 2007, str. 50) Pooperační komplikace Odstranění RA vede k narušení cirkulace horní končetiny. Nejčastější komplikací jsou však neurologické potíţe spojené s narušením nervových struktur projevující se hypestezií, parestezií v inervovaných oblastech a také sníţení síly palce, proto se RA odebírá z nedominantní končetiny. (Gwozdiewicz, 2007)

2.7.4 Revaskularizace s použitím arteria gastroepiploica dextra (RGEA) Arteria gastroepiploica dextra je pokračováním větve arteria gastroduodenalis a arteria hepatica communis. Probíhá v omentum majus podél velké kurvatury ţaludeční. RGEA patří k muskulárním tepnám. Je dosti odolná vůči aterosklerotické mu procesu. Její tloušťka je asi 400 µm. (Gwozdiewicz, 2007) Indikace a kontraindikace k odběru RGEA RGEA se pouţívá v případě, ţe ITA a RA nejsou k dispozici. Tepnu se nedoporučuje pouţít při angiograficky prokázaném nedostatečném průměru, při aterosklerotickém postiţení tepny. Kontraindikací k odběru představují také předchozí břišní operace. (Gwozdiewicz, 2007) Způsob odběru RGEA K odběru RGEA se pouţívá otevřený nebo endoskopický přístup. (Gwozdiewicz, 2007)

26

Technika revaskularizace Dostatečná délka tepny umoţňuje vyuţití jako dalšího tepenného zdroje krve. RGEA se jeví jako ideální štěp k revaskularizaci inferolaterální stěny srdce u reoperací. Při našití RGEA dochází k adaptaci tepny na poţadavky myokardu. (Gwozdiewicz, 2007) Pooperační komplikace Pooperační komplikace při odběru RGEA jsou ojedinělé. Můţe dojít ke krvácení do dutiny břišní nebo ke gastrointestinálnímu krvácení. Při poranění větví zásobujících hlavu pankreatu můţe odběr RGEA vést k jeho ischémii. (Gwozdiewicz, 2007)

2.7.5 Další tepny možné k použití bypassu Ramus descendent arteriae circumflexae femoralis lateralis (CxF), která se pouţívá v případě nedostatku jiných vhodných štěpů, a arteria epigastrica inferior (IEA), tepna s obtíţnou dostupností z důvodu časného větvení, a tím nedostatečné délky. (Gwozdiewicz, 2007)

2.7.6 Sekvenční koronární bypass Sekvenční aortokoronární bypass znamená cévní konduit, který je napojen na více neţ jednu koronární tepnu. Provedení kompletní revaskularizace pomocí jednoho sekvenčního štěpu nazýváme snake graft technika. (Gwozdiewicz, 2007)

2.7.7 Bypass s použitím žilních štěpů Nejčastěji pouţívaným ţilním štěpem je vena saphena magna, probíhá před vnitřním kotníkem, jde po ventromediální straně bérce ke kolenu, pokračuje po ventromediální straně stehna a ústí do stehenní ţíly. (Naňka, Elišková, 2009) Tepnu lze odebrat z celé délky stehna, v případě ţe je potřeba dlouhý ţilní štěp, lze provést preparaci ze stehna i z bérce.

2.7.8 Další možné žilní štěpy Jako ţilní štěp lze pouţít také vena saphena parva a povrchové ţíly horní končetiny a nohy. Způsob odběru Způsob odběru je převáţně endoskopický. 27

3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumu Cílem šetření bylo zjistit kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévného poškození. Práce byla realizována kvantitativním výzkumem. Metodou sběru dat byl dotazník (Příloha A). Úvod dotazníku informuje o účelu výzkumu a zároveň ujišťuje respondenty o anonymitě. Dotazník obsahuje 13 otázek, z toho otázky 3, 4, 5, 9 a 11 obsahují podotázky. Úvod dotazníku obsahuje otázky o pohlaví a věku, dále jsou otázky zaměřené na fyzické zdraví, fyzické omezení, bolest, emoční obtíţe a pocit zdraví. Tyto otázky zjišťovaly potřebné informace, které měly potvrdit nebo vyvrátit zvolené hypotézy. Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí

3.2 Charakteristika vzoru respondentů a výzkumného prostředí Dotazníky byly rozdány pacientům po infarktu myokardu, kterým byl uskutečněn bypass. Pacienty jsem oslovovala během své praxe na interním oddělení a v Českém Červeném Kříţi. Dotazníky byly také získávány prostřednictvím sociálních sítí a webové stránky survio.com. Tyto dotazníky jsem poté získala e-mailem.

3.3 Průběh a popis výzkumu a zhodnocení výzkumu Vlastní výzkum byl započat od srpna 2013 do března 2014. Dotazníků jsem celkem rozdala 120, zpět se mi jich vrátilo 100. Návratnost byla tedy 83 %. Zpracování získaných dat bylo provedeno pomocí počítačového programu Microsoft Office Word 2007 pro psaný text a Microsoft Office Excel, kde jsem zpracovala grafy ze získaných údajů. Tato práce celkem obsahuje 39 grafů.

28

3.4 Výsledky výzkumu Pohlaví 70

64

Procento respondentů

60 50 40

36

30 20 10 0 Žena

Pohlaví

Muž

Graf 1 Pohlaví Graf 1 zobrazuje pohlaví respondentů.

Ze 100 respondentů (100 %) se výzkumu

zúčastnilo 64 ţen (64 %), muţů bylo 36 (36 %).

29

Věková kategorie 50 45 45


40 35 30 30 25 20

17

15 10 5

5

3

0 30 - 39 let

40 - 49 let

50 - 59 let

Věková kategorie

60 - 69 let

70 a více let

Graf 2 Věková kategorie Graf 2 zobrazuje věkovou kategorii respondentů. Nejvíce byla zastoupena věková kategorie 70 a více let, tu volilo 45 respondentů (45 %), 30 dotazovaných (30 %) označilo věkovou kategorii 60 – 69 let, 17 respondentů (17 %) bylo ve věkové hranici 50 – 59 let, 5 respondentů (5 %) označilo věkovou kategorii 40 – 49 let a 3 pacienti (3 %) byli ve věkové kategorii 30 – 39 let.

30

Celkové zdraví 60 51


50

40

30

28

20

16

10 4 1 0 Výborné

Velmi dobré

Dobré

Dosti dobré

Špatné

Celkové zdraví

Graf 3 Celkové zdraví Graf 3 zobrazuje celkové zdraví respondentů. 51 respondentů (51 %) zvolila moţnost „Velmi dobré“, 28 respondentů (28 %) odpovědělo „Výborné“. Moţnost „Dobré“, byla zastoupena 16 dotazovanými (16 %). „Špatné“ označili své zdraví 4 pacienti (4 %). Odpověď „Dosti dobré“ volil 1 dotazovaný (1 %).

31

Nynější zdraví ve srovnání před půl rokem 40

35

38 34


30 26 25 20 15 10 5 1

1

Poněkud horší než před půl rokem

Mnohem horší než před půl rokem

0 Mnohem lepší než před půl rokem

Poněkud lepší než před půl rokem

Přibližně stejné jako před půl rokem

Zdraví ve srovnání před půl rokem

Graf 4 Zdraví ve srovnání před půl rokem Graf 4 zobrazuje, zhodnocení zdraví ve srovnání se stavem před půl rokem. 38 respondentů (38 %) volilo moţnost „Poněkud lepší neţ před půl rokem“, 34 respondentů (34 %) udávalo moţnost „Mnohem lepší neţ před půl rokem“, 26 dotazovaných (26 %) volilo odpověď „Přibliţně stejné jako před půl rokem“. Jeden pacient (1 %) uvedl, ţe je jeho zdraví „Poněkud horší neţ před půl rokem“ a 1 respondent (1 %) uvedl, ţe je jeho zdraví „Mnohem horší neţ před půl rokem“.

32

Grafy 5, 6, 7 a 8 se vztahují k otázce 3. Týkají se problémů při běţné pracovní činnosti, které pacient má kvůli zdravotním potíţím. Zkrácení času při práci 60

57

Procento respndentů

50 43 40 30 20 10

0 ANO

NE

Zkrácení času při práci

Graf 5 Zkrácení času při práci Graf 5 znázorňuje, zda se u pacientů zkrátil čas, který věnovali nějaké činnosti. Ze 100 respondentů jich 57 pacientů (57 %) odpovědělo na otázku „ANO“, 43 respondentů (43 %) volilo moţnost „NE“.

33

Zvládání činností podle svých cílů 80

74

Procento respndentů

70 60 50 40 30

26

20 10 0 ANO

NE

Zvládání činnosti podle svých cílů

Graf 6 Zvládání činností podle svých cílů Graf 6 ukazuje, zda pacienti udělali méně, neţ sami chtěli. Ze 100 respondentů (100 %) jich 26 volilo „ANO“ (26 %), 74 respondentů (74 %) neudělalo tolik, co chtělo.

34

Omezení v druhu práce 53 52


52 51 50 49 48 48 47 46 ANO

NE

Omezení v druhu práce

Graf 7 Omezení v druhu práce Graf 7 zobrazuje, zda byli pacienti omezeni v nějakém druhu práce nebo při jiných činnostech. 52 respondentů (52 %) uvedlo, ţe bylo při práci omezeno. 48 dotazovaných (48 %) odpovědělo, ţe omezeno nebylo.

35

Potíže při práci 56 54


54 52 50 48 46 46 44 42 ANO

NE

Potíže při práci

Graf 8 Potíže při práci Graf 8 znázorňuje, zda měli pacienti potíţe při práci a zda museli vynaloţit při práci zvláštní úsilí. Z této odpovědi vyplývá, ţe 54 pacientů (54 %) mělo problémy při práci nebo jiné činnosti. 46 dotazovaných (46 %) udávalo, ţe ţádné obtíţe při práci nebo jiné činnosti nemělo.

36

Grafy 9 – 18 se vztahují k otázce 4. Týkají se omezení při činnostech kvůli zdravotnímu stavu. Usilovná činnost 60 51


50 40

35

30 20

14

10 0 Ano, omezuje mě hodně

Ano, omezuje mě trochu

Ne, vůbec mě neomezuje

Usilovná činnost

Graf 8 Usilovná činnost Graf 9 zobrazuje omezení pacientů při usilovné činnosti jako je běh, zvedání těţkých předmětů, provozování náročných sportů. 51 pacientů uvedlo, ţe je náročná činnost trochu omezuje (51 %). 35 respondentů (35 %) odpovědělo, ţe jsou usilovnou činností hodně omezováni. 14 pacientů (14 %) udávalo, ţe je usilovná činnost nijak neomezuje.

37

Středně namáhavá činnost 60 51


50 40

30

26

23 20 10 0 Ano, omezuje mě hodně



Středně namáhavá činnost

Graf 9 Středně namáhavá činnost Graf 10 zobrazuje omezení pacientů při středně namáhavé činnosti jako je posunování stolu, luxování, jízda na kole. 51 respondentů středně namáhavá činnost omezuje trochu (51 %). 26 pacientů středně namáhavá činnost neomezuje vůbec (26 %). 23 dotazovaných středně namáhavá činnost omezuje hodně (23 %).

38

Zvedání nákupu 50

47


45 40

36

35 30

25 20

17




Zvedání nákupu

Graf 10 Zvedání nákupu Graf 11 ukazuje, jak moc pacienty omezuje zvedání nebo nesení těţkého nákupu. 47 respondentů označilo, ţe je tato činnost vůbec neomezuje (47 %). Trochu omezováno touto činností je 36 respondentů (36 %) a 17 dotazovaných (17 %) odpovědělo, ţe jsou omezováni hodně.

39

Chůze po schodech několik pater 60 48


50 40 31

30 21 20 10 0 Ano, omezuje mě hodně



Chůze po schodech několik pater

Graf 11 Chůze po schodech několik pater Graf 12 zobrazuje omezení pacientů při chůzi po schodech několik pater. Respondenti volili nejvíce moţnost „Ano, omezuje mě trochu“, volilo ji 48 dotazovaných (48 %). 31 respondentů (31 %) volilo moţnost „Ano, omezuje mě hodně“, 21 pacientů (21 %) udávalo, ţe je neomezuje vyjít po schodech několik pater.

40

Chůze po schodech jedno patro 50 43


45 40 35 30

29

28

25 20 15 10




Chůze po schodech jedno patro

Graf 12 Chůze po schodech jedno patro Graf 13 ukazuje, jak moc pacienty omezuje vyjít po schodech jedno patro. Na otázku 43 respondentů (43 %) odpovědělo, ţe jsou trochu omezováni. 29 respondentů (29 %) odpovědělo, ţe jsou hodně omezováni při výstupu do jednoho patra. Výstup do jednoho patra vůbec neomezuje 28 dotazovaných (28 %).

41

Předklon, shýbání, poklek 45 40


40

37

35 30 25

23




Předklon, shýbání, poklek

Graf 13 Předklon, shýbání, poklek Graf 14 znázorňuje, míru omezení při předklonu, shýbání nebo pokleku. Při předklonu, shýbání nebo pokleku nebylo vůbec omezeno 40 respondentů (40 %). Moţnost „Ano, omezuje mě trochu“, volilo 37 pacientů (37 %). Nejméně pacientů 23 zvolilo první moţnost „Ano, omezuje mě trochu“ (23 %).

42

Chůze jeden kilometr 45 39

40


35 35 30

26

25 20 15 10 5 0 Ano, omezuje mě hodně



Chůze jeden kilometr

Graf 14 Chůze jeden kilometr Graf 15 znázorňuje, jak moc chůze jeden kilometr omezuje pacienty. 39 respondentů uvedlo, ţe jsou trochu omezováni (39 %). Moţnost „Ne, vůbec mě neomezuje“ v tomto případě zvolilo 35 respondentů (35 %). 26 pacientů uvedlo, ţe je chůze asi jeden kilometr omezuje hodně (26 %).

43

Chůze několik set metrů 45

42

40


35 35 30 25

23




Chůze několik set metrů

Graf 15 Chůze několik set metrů Graf 16 ukazuje omezení pacientů při chůzi několik set metrů. Nejvíce volenou moţností byla odpověď „Ne, vůbec mě neomezuje“, kterou označilo 42 pacientů (42 %). Moţnost „Ano, omezuje mě trochu“ označilo 35 dotázaných (35 %) a moţnost „Ano, omezuje mě hodně“ volilo 23 respondentů (23 %).

44

Chůze sto metrů 45

42


40 34

35 30 25 20

17


Ano, omezuje, mě trochu


Chůze sto metrů

Graf 16 Chůze sto metrů Graf 17 znázorňuje, jak moc pacienty omezuje chůze po ulici sto metrů. 42 respondentů uvedlo, ţe nejsou vůbec omezováni při chůzi asi sto metrů (42 %). 34 dotazovaných uvedlo, ţe je chůze sto metru trochu omezuje (34 %). 17 respondentů volilo „Ano, omezuje mě hodně“ (17 %).

45

Koupání bez pomoci 57

60


50 40 28

30 20

15




Koupání bez pomoci

Graf 17 Koupání bez pomoci Graf 18 zobrazuje, jak moc jsou pacienti omezení při koupání nebo oblékání bez pomoci jiné osoby. 57 dotazovaných (57 %) odpovědělo, ţe je tato činnost vůbec neomezuje. Omezeno při koupeli a oblékání trochu je 28 respondentů (28 %). 15 respondentů (15 %) uvedlo, ţe má velké potíţe s koupelí a oblékáním bez pomoci jiné osoby.

46

Grafy 19, 20, 21 a 22 se vztahují k otázce 5. Tyto otázky se týkají problémů při práci kvůli emocionálním potíţím. Zkrátil se čas při činnosti 60

57


50 43 40 30 20 10 0 ANO

NE

Zkrátil se čas při činnosti

Graf 18 Zkrátil se čas při činnosti Graf 19 zobrazuje, zda se zkrátil čas, který pacient věnoval určité činnosti. 57 pacientů uvedlo, ţe se zkrátil čas, který věnovaly určité činnosti (57 %). 43 dotazovaných uvedlo, ţe čas, který věnovali činnosti, se nezkrátil (43 %).

47

Zvládání činností podle svých cílů 80 69


70 60 50 40 31 30 20 10 0 ANO

NE

Zvládání činností podle svých cílů

Graf 19 Zvládání činností podle svých cílů Graf 20 znázorňuje, zda pacienti udělali méně, neţ sami chtěli. 69 dotazovaných uvedlo,

ţe

neudělali

méně,

neţ

chtěli

(69 %). 31 respondentů uvedlo, ţe udělali méně, neţ chtěli (31 %).

48

Omezení v druhu práce 55 54 54


53 52 51 50 49 49 48 47 46 ANO

Omezení v ruhu práce

NE

Graf 20 Omezení v druhu práce Graf 21 zobrazuje odpovědi, zda byli pacienti omezeni v druhu práce nebo jiné činnosti. 54 respondentů (54 %) uvedlo, ţe jsou omezeni v druhu práce, 49 pacientů (49 %) uvedlo, ţe nejsou omezeni v druhu práce.

49

Pozornost při práci 70 59


60 50 41 40 30 20 10 0 ANO

NE

Pozornost při práci

Graf 21 Pozornost při práci Graf 22 znázorňuje odpovědi respondentů, zda byli při práci nebo jiné činnosti méně pozorní neţ obvykle. 59 dotazovaných uvedlo, ţe nebylo méně pozorných při práci (59 %), 41 pacientů při práci méně pozorných bylo (41 %).

50

Tělesné a emocionální potíže 60 52


50 40

35

30 20 11 10 2

0

0 Vůbec ne

Trochu

Mírně

Poměrně dost

Velmi silně

Tělesné a emocionální obtíže

Graf 22 Tělesné a emocionální potíže Graf 23 znázorňuje, do jaké míry byli pacienti omezeni ve společenském ţivotě v rodině, mezi přáteli, ve společnosti kvůli emocionálním obtíţím. 52 respondentů (52 %) vůbec nebyla omezena v normálním společenském ţivotě. „Trochu“, bylo omezeno 35 pacientů (35 %), 11 dotazovaných (11 %) uvedlo moţnost „Mírně“. 2 pacienti odpověděli „Poměrně dost“ (2 %). Ţádný pacient neuváděl „Velmi silně“ (0 %).

51

Bolest v posledních 4 týdnech 38

40


35 30 25

22

20

20 14

15 10

4

5

2

0 Žádné

Velmi mírné

Mírné

Střední

Silné

Velmi silné

Bolest v posledních 4 týdnech

Graf 23 Bolest v posledních 4 týdnech Graf 24 ukazuje jaké bolesti měli pacienti posledních 4 týdnech. 38 dotazovaných označilo své bolesti za „Velmi mírné“ (38 %). 22 respondentů (22 %) uvedlo, ţe nemělo „Ţádné“ bolesti v posledních 4 týdnech. „Mírné“ bolesti mělo 20 pacientů (20 %). Za „Střední“ označilo své bolesti 14 respondentů (14 %). „Silné“ bolesti uvedli 4 dotazovaní (4 %). 2 pacienti (2 %) označili své bolesti za „Velmi silné“.

52

Omezení bolestí v práci 45

41


40 35

34

30 25 20 13

15

9

10

3

5 0 Vůbec ne

Trochu

Mírně

Poměrně dost

Velmi silně

Omezení bolestí v práci

Graf 24 Omezení bolestí v práci Graf 25 zobrazuje, do jaké míry bránily bolesti pacientům v práci v posledních 4 týdnech. 41 dotazovaných (41 %) uvedlo, ţe jsou bolestí v práci „Trochu“ omezováni. 34 respondentů (34 %) uvedlo, ţe vůbec nejsou omezováni bolestí. 13 pacientů (13 %) odpovědělo, ţe jsou bolestí „Mírně“ omezeni. 9 respondentů (9 %) je „Poměrně dost“ omezeno bolestí. 3 pacienti (3 %) odpověděli, ţe jsou „Velmi silně“ omezováni bolestí.

53

Grafy 26 – 34 se vztahují k otázce 9. Týkají se pocitů pacienta, jak se mu dařilo v předchozích týdnech. Pocit elánu 38

40


35 30

27

25 20 15 15

11

10

6 3

5 0 Pořád

většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit elánu

Graf 25 Pocit elánu Graf 26 znázorňuje, jak často se pacienti cítili plni elánu v předchozích týdnech. 38 pacientů uvedlo, ţe se „Dost často“ cítí plni elánu (38 %). „Většinou“ mělo pocit elánu 27 respondentů (27 %). „Pořád “ odpovědělo 15 respondentů (15 %). Moţnost „Občas“ zvolilo 11 pacientů (11 %). „Málokdy“ mělo pocit elánu 6 respondentů (6 %). „Nikdy“ neměli pocit elánu 3 dotazovaní (3 %).

54

Pocit nervozity 45 39


40 35 30

26

25 20 15

14 11 8

10 5

2

0 Pořád

Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit nervozity

Graf 26 Pocit nervozity Graf 27 zobrazuje, jak často byli pacienti v předchozích týdnech velmi nervózní. 39 respondentů označilo moţnost „Dost často“ (39 %). 26 respondentů (26 %) mělo „Většinou“ pocit nervozity. 14 pacientů (14 %) bylo nervózních „Občas“. „Pořád“ bylo nervózních 11 respondentů (11 %). 8 dotazovaných (8 %) odpovědělo, ţe „Málokdy“ pociťovali nervozitu a 2 respondenti (2 %) uvedli, ţe „Nikdy“ nebyli nervózní.

55

Pocit deprese 40

36


35 28

30 25 20 15 15 10

6

8

7

Málokdy

Nikdy

5 0 Pořád

Většinou

Dost často

Občas

Pocit deprese

Graf 27 Pocit deprese Graf 28 zobrazuje, jak často měli pacienti takovou depresi, ţe je nemohlo nic rozveselit. Z odpovědí vyplývá, ţe 36 respondentů mělo „Občas“ velké deprese (36 %). 28 pacientů (28 %) odpovědělo „Dost často“. 15 dotazovaných (15 %) uvedlo, ţe „Většinou“ měli depresi. 8 respondentů (8 %) odpovědělo „Málokdy“. 7 dotazovaných (7 %) uvedlo, ţe „Nikdy“ nemělo depresi. 6 lidí zvolilo první moţnost „Pořád“ (6 %).

56

Pocit klidu a pohody 38

40


35 30 23

25

19

20

13

15 10

7

5 0 0 Pořád

Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit klidu a pohody

Graf 28 Pocit klidu a pohody Graf 29 zobrazuje, jak často pacienti pociťovali klid a pohodu. 38 pacientů uvedlo, ţe „Dost často“ pociťují klid a pohodu (38 %). „Pořád“ mělo pocit klidu a pohody 23 respondentů (23 %). 19 dotazovaných mělo „Většinou“ pocit klidu a pohody (19 %). 13 respondentů uvedlo moţnost „Občas“ (13 %). Ţádný pacient „Nikdy“ neměl pocit klidu a pohody (0 %).

57

Pocit energie 40 34


35 30 25

21

20 15

16 13

12

10 4

5 0 Pořád

Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit energie

Graf 29 Pocit energie Graf 30 zobrazuje, jak často pacienti byli plní energie. 34 respondentů bylo „Občas“ plných energie (34 %). „Většinou“ mělo pocit energie 21 respondentů (21 %). „Dost často“ se cítilo energických 16 dotazovaných (16 %). 13 pacientů zvolilo moţnost „Pořád“ (13 %). 12 respondentů (12 %) odpovědělo, ţe „Málokdy“ mělo pocit energie. 4 dotazovaní odpověděli, ţe nejsou „Nikdy“ plní energie (4 %).

58

Pesimismus a smutek 35 29


30 25

23

20 15

18 14 12

10 4

5 0 Pořád

Většinoui

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pesimismus a smutek

Graf 30 Pesimismus a smutek Graf 31 znázorňuje, jak často pacienti pociťovali pesimismus a smutek. 29 respondentů (29 %) zvolilo moţnost „Občas“. „Většinou“ se cítilo pesimistických a smutných 23 respondentů (23 %). 18 pacientů (18 %) odpovědělo, ţe mělo „Dost často“ pocit pesimismu a smutku. „Málokdy“ se cítilo smutných a pesimistických 14 respondentů (14 %). 12 dotazovaných (12 %) se „Pořád“ cítili smutní a pesimističtí. 4 pacienti (4 %) odpověděli, ţe „Nikdy “ nepociťovali pesimismus a smutek.

59

Pocit vyčerpání 35 29


30 25 25 20

17 15

15 10

8 6

5 0 Pořád

Většinoui

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit vyčerpání

Graf 31 Pocit vyčerpání Graf 32 zobrazuje odpovědi, jak často se pacienti cítili vyčerpaní. Nejvíce dotazovaných volilo moţnost „Dost často“, v tomto případě ji označilo 29 respondentů (29 %). „Většinou“

mělo

pocit

vyčerpání

25

dotazovaných

(25 %). 17 pacientů (17 %) odpovědělo, ţe mělo „Občas“ pocit vyčerpání. 15 dotazovaných (15 %) uvedlo pocit vyčerpání „Pořád“. 8 respondentů (8 %) odpovědělo, ţe se „Nikdy“ necítili vyčerpaní. 6 pacientů (6 %) se vyčerpaní cítili „Málokdy“.

60

Pocit štěstí 35 31


30 25

22

19

20 15

13 11

10 4

5 0 Pořád

Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit štěstí

Graf 32 Pocit štěstí Graf 33 znázorňuje, jak často se v předchozích týdnech cítili pacienti šťastní. Nejvíce odpovědí měla moţnost „Většinou“, zvolilo ji 31 respondentů (31 %). „Pořád“ mělo pocit štěstí 22 dotazovaných (22 %), 19 respondentů (19 %) uvedlo dost častý pocit štěstí. „Občas“ bylo šťastných 13 pacientů (13 %). 11 dotazovaných (11 %) uvedlo pocit štěstí „Málokdy“. 4 respondenti „Nikdy“ neměli pocit štěstí (4 %).

61

Pocit únavy 38

40


35 30 25 20

19 16 13

15

8

10

6

5 0 Pořád

Většinoui

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

Pocit únavy

Graf 33 Pocit únavy Graf 34 znázorňuje, jak často se pacienti v posledních týdnech cítili unavení. 38 respondentů (38 %) uvedlo dost častý pocit únavy. „Většinou“ mělo pocit únavy 19 dotazovaných (19 %). „Pořád“ bylo unavených 16 pacientů (16 %). 13 respondentů (13 %) uvedlo pocit únavy „Občas“. 8 dotazovaných (8 %) odpovědělo „Málokdy“ a pocit únavy „Nikdy“ mělo 6 pacientů (6 %).

62

Omezení společenského života 50 43


45 40 35 28

30 25 19

20 15 10

7 3

5 0

Pořád

Většinu času

Občas

Málokdy

Nikdy

Omezení společenského života

Graf 34 Omezení společenského života Graf 35 zobrazuje, jak často bránily tělesné nebo emocionální obtíţe společenskému ţivotu v předchozích 4 týdnech. Nejvíce respondentů volilo moţnost „Nikdy“, v tomto případě

ji

zvolilo

43

respondentů

(43

%).

„Málokdy“

nebylo

omezeno

28 dotazovaných (28 %). 19 pacientů (19%) uvedli občasné omezení. „Většinu času“ uvedlo 7 respondentů (7 %). „Pořád“ byli ve společenském ţivotě omezeni 3 pacienti (3 %).

63

Grafy 36, 37, 38 a 39 se vztahují k otázce 11. Týkají se pocitu vlastního zdraví. Pocit snadnějšího onemocnění 45 39


40 35 30

27

25 20

19

15

12

10 3

5

0 Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pocit snadnějšího onemocnění

Graf 35 Pocit snadnějšího onemocnění Graf 36 znázorňuje, zda si pacienti myslí, ţe onemocní snadněji neţ ostatní lidé. 39 respondentů (39 %) uvedlo, ţe si není jisto, jestli snadněji onemocní. „Spíše ano“ v tomto případě volilo 27 dotazovaných (27 %). 19 pacientů (19 %) si myslí „Jistě ano“. „Spíše ne“ volilo 12 respondentů (12 %). „Určitě ne“ si myslí 3 pacienti (3 %).

64

Pocit zdraví ve srovnání se zdravými lidmi 38

40


35 30 25

22

20

20 13

15 10

7

5 0 Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pocit zdraví ve srovnání se zdravými lidmi

Graf 36 Pocit zdraví ve srovnání se zdravými lidmi Graf 37 znázorňuje, zda si pacienti myslí, ţe jsou stejně zdraví jako kdokoli jiný. Pacienti nejvíce uváděli „Nejsem si jist“, moţnost označilo 38 respondentů (38 %), 22 dotazovaných (22 %) uvedlo „Jistě ano“. Moţnost „Spíše ano“ označilo 20 pacientů (20 %). „Spíše ne“ zvolilo 13 respondentů (13 %). 7 dotazovaných (7 %) odpovědělo „Určitě ne“.

65

Očekávání zhoršení zdraví 40

36


35 30

26

25 20

17

15 10

12 9

5

0 Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Očekávání zhoršení zdraví

Graf 37 Očekávání zhoršení zdraví Graf 38 znázorňuje, zda pacienti očekávají, ţe se jejich zdraví zhorší. Nejvíce byla volena moţnost „Spíše ne“, kterou označilo 36 dotazovaných (36 %). 26 respondentů (26 %) volilo moţnost „Nejsem si jist“. 17 pacientů (17 %) odpovědělo „Spíše ano“. 13 respondentů (13 %) v tomto případě označilo moţnost „Určitě ne“. 9 pacientů (9 %) si myslí, ţe se jejich zdraví určitě zhorší.

66

Pohled na vlastní zdraví 35 31 29


30 25

22

20 15 10 10

8

5 0 Jistě ano

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Pohled na vlastní zdraví

Graf 38 Pohled na vlastní zdraví Graf 39 zobrazuje odpovědi pacientů, jak moc platí, ţe je jejich zdraví perfektní. Nejvíce respondentů odpovědělo „Spíše ne“, tuto moţnost zvolilo 31 dotazovaných (31 %). 29 pacientů (29 %) si není jisto svým zdravotním stavem. 22 dotazovaných (22 %) uvádí, ţe určitě nemají perfektní zdraví. 10 dotazovaných (10 %) uvádí, ţe jejich zdraví jistě je perfektní. 8 respondentů (8 %) v tomto případě uvedlo, ţe jejich zdraví spíše je perfektní.

67

3.5 Diskuze Cílem této bakalářské práce bylo zjistit kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévního poškození. Zároveň jsem si stanovila 5 hypotéz, které mi pomohli dojít k naplnění cíle. Byl proveden kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 100 pacientů s prodělaným infarktem myokardu, kterým byl uskutečněn bypass. Výzkumu se zúčastnilo 64 ţen (64 %) a 36 muţů (36 %). Nejvíce byla zastoupena věková kategorie 70 a více let, ve které bylo 45 respondentů (45 %). Věková kategorie 60 – 69 let byla zastoupena 30 pacienty (30 %). 17 pacientů bylo ve věkové kategorii 50 – 59 let (17 %). 5 respondentů spadalo do věkové kategorie 40 – 49 a 3 respondenti byli ve věkové kategorii 30 – 39 let. Při pocitech vlastního zdraví zdraví si nejvíce respondentů není jistých, zda onemocní snadněji jakoukoli nemocí (39 %), stejně jako si nejsou jistí, zda jsou zdraví jako kdokoli jiný. Při očekávání zhoršení zdraví nejčastěji volili spíše ne (36 %), ale kdyţ uváděli, zda je jejich zdraví perfektní, tak 31 pacientů uvedlo, ţe spíše není. Hypotéza č. 1: Předpokládám, že došlo k zlepšení zdravotního stavu nemocného. K vyhodnocení této hypotézy byla pouţita otázka č. 1 a 2. Otázka č. 1 je zaměřena na celkové zdraví. Z výzkumu je patrné, ţe pacienti s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass, nejvíce povaţují své zdraví za velice dobré. Velmi dobré označilo své zdraví 51 respondentů (51 %), výborné 28 dotazovaných (28 %) a dobré 16 respondentů (16 %). Velice mě překvapilo, ţe za dosti dobré povaţuje své zdraví pouze jeden respondent, a za špatné povaţují své zdraví 4 pacienti (4 %). Následující otázka č. 2 je zaměřena na nynější zdraví ve srovnání před půl rokem. V této otázce označili své zdraví pouze dva respondenti za poněkud horší neţ před půl rokem

(1

%),

nebo

mnohem

horší

neţ

před

půl

rokem

(1 %), 98 % se cítí minimálně přibliţně stejně jako před půl rokem. Nejvíce respondentů uvedlo, ţe je jejich nynější zdravotní stav poněkud lepší neţ před půl rokem (38 %). Hypotéza č. 1 se mi potvrdila.

68

Hypotéza 2: Předpokládám, že u pacientů po bypase došlo k omezení fyzické aktivity. Pro vyhodnocení této hypotézy byla pouţita otázka č. 3, 4 5. Otázka č. 3 je zaměřena na omezení při práci kvůli zdravotním potíţím. Z výzkumu vyplývá, ţe pacienti většinou udávali zkrácení čau, který věnovali jiné činnosti (57 %) a také udávali, ţe neudělali

méně,

neţ

chtěli

(74 %), i přes to ale bylo v druhu práce a při pracovní činnosti omezeno více jak 50 %. Otázka č. 4 se zaměřuje na činnosti během typického dne. Usilovná činnost trochu omezovala 51 respondentů, stejně tak i středně namáhavá činnost omezovala trochu 51 respondentů. Trochu omezováni byli pacienti při chůzi po schodech několik pater (48 %) při chůzi po schodech jedno patro (43 %) i chůzi asi jede kilometr (39 %). Ţádný problém neměla většina respondentů s nesením těţkého nákupu, coţ neomezovalo vůbec 47 respondentů (47 %), koupáním nebo oblékáním bez pomoci (57 %) nebo chůzí několik set metrů (42 %). Otázka č. 5 je zaměřena na omezení při práci kvůli emocionálním potíţím. 57 respondentů (57 %) udává zkrácení času při činnosti, 69 pacientů (69 %) udává, ţe neudělali méně, neţ chtěli. Více neţ polovina lidí je omezena při práci (54 %), ale 69 respondentů neuvádí sníţení pozornosti při práci vlivem emocionálních obtíţí. Tato hypotéza se mi tedy potvrdila na 50 %. Hypotéza 3: Předpokládám, že bolest ovlivňuje kvalitu života pacienta po bypase. K vyhodnocení této hypotézy byla pouţita otázka č. 7 a 8. Otázka č. 7 je zaměřena na bolesti v posledních 4 týdnech. Ţádné bolesti neudává 22 pacientů (22 %), 38 respondentů udává bolesti pouze mírné (38 %), mírné bolesti mělo 20 respondentů (20 %), silné udávali 4 pacienti (4 %) a velmi silné bolesti měli 2 pacienti (2 %). Z toho vyplývá, ţe nějaké bolesti mělo 88 %. Otázka č. 8 je zaměřena na omezení způsobená bolestí při práci. Vůbec není omezeno 34 pacientů (34 %), trochu omezeno je 41 pacientů (41 %), mírně je omezeno 13 respondentů (13 %), poměrně dost uvádí 9 respondentů (9 %) a 3 jsou omezováni velmi silně (3 %). Z toho vyplývá, ţe nějakým způsobem bolest brání 66 %. Tato hypotéza se potvrdila. 69

Hypotéza 4: Předpokládám, že společenský život pacienta nebyl narušen. K vyhodnocení této hypotézy byla pouţita otázka č. 6 a 10. Otázka č. 6 je zaměřena na míru narušení společenského ţivota vlivem emocionálních potíţí. 52 pacientů udává, ţe ţádným způsobem nebyli omezováni ve společenském ţivotě (52 %), 35 pacientů bylo omezených trochu (35 %), mírně bylo omezených 11 pacientů (11 %) a ţádný pacient neuvedl velmi silné omezení. Otázka č. 10 je zaměřena na to, jak často byli pacienti omezováni ve společenském ţivotě. 43 pacientů uvádí, ţe jim nikdy bolesti nebránily ve společenském ţivotě (43 %), 28 pacientů uvádí málokdy (28 %), občas uvádí 19 respondentů (19 %), 7 pacientů uvádí většinu času (7 %) a pořád jsou omezováni 4 pacienti (4 %). Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 5: Předpokládám, že vlivem onemocnění došlo k narušení kvality života. Pro vyhodnocení této hypotézy byla pouţita otázka č. 9. Tato otázka je zaměřena na pocity pacientů a na to jak se jim dařilo v předchozích týdnech. Pocit elánu mělo pořád 15 respondentů (15 %), dost často 38 pacientů (38 %) a nikdy se necítili plni elánu 3 respondenti (3 %). Obdobné výsledky vycházely také u pocitu energie, pocitu klidu a pohody, na druhou stranu 36 pacientů mělo občas pocit takové deprese, ţe je nedokázalo nic rozveselit, občas pociťovali pesimismus a smutek (29 %) a dost často byli vyčerpaní (29 %). Tato hypotéza se rovněž potvrdila

70

3.6 Návrh řešení a doporučení pro praxi Jako první návrh bych uvedla sekundární prevenci infarktu myokardu. Sekundární prevence je velice důleţitá u pacientů po prodělaném infarktu myokardu, aby nedošlo k další epizodě tohoto onemocnění. Není výjimkou, ţe aţ 20 % pacientů po infarktu myokardu, po propuštění do domácí terapie začíná opět kouřit, aţ 25 % má BMI nad 30, proto bych do dodrţování sekundární prevence zahrnula i blízkou pacientovu rodinu, jako podporu a motivaci při zvládání těchto opatření. Dalším návrhem je informování široké veřejnosti nejen o rizikových faktorech infarktu myokardu, ale také o primární prevenci aterosklerózy. Informovanost by měla začít jiţ u dětí na základních školách prostřednictvím jednoduchých přednášek a následných kvízů. Dále bych tato témata častěji prezentovala prostřednictvím médií a informačních letáků,

které

by

byly

i

v elektronické

podobě

zasílány

prostřednictvím

e-mailu. V neposlední řadě bych také navrhla informování veřejnosti o poskytování první pomoci pacientům s akutním infarktem myokardu. Rovněţ se domnívám, ţe poskytování první pomoci by mělo být součástí základního vzdělání a mělo by se vyučovat jiţ na základních školách. První pomoc by se také měla dostat do podvědomí široké veřejnosti prostřednictvím povinných školení a kurzů. Dále také prostřednictvím reklam v televizi, reklamních plakátů a letáků.

71

4 Závěr Kvalitu ţivota lze obecně shrnout jako důsledek interakce mnoha různých faktorů. Jsou to sociální, zdravotní a ekonomické podmínky, které často neznámým důvodem interagují, a tak ovlivňují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností. Pacienti si často neuvědomují, ţe souvislost mezi výsledkem léčby a změnou kvality ţivota není tak bezprostřední, jak by se mohlo zdát. Změna tělesného stavu je často jen jedním z mnoha předpokladů změny kvality ţivota, ve kterou pacient doufá. Ischemická choroba srdeční (ICHS) je nejrozšířenější civilizační nemocí, jejímţ nejobávanějším projevem je infarkt myokardu. Navzdory zlepšujícím se preventivním opatřením incidence tohoto onemocnění stále stoupá. Věkový průměr populace se navíc neustále zvyšuje, to znamená, ţe narůstá počet nemocných ve vyšším věku, kteří jsou hospitalizováni pro akutní infarkt myokardu. V posledních desetiletích se však zároveň neustále sniţuje spodní věková hranice výskytu tohoto onemocnění. Není výjimkou, ţe u muţů vznikne infarkt jiţ kolem 30. roku ţivota. Infarkt myokardu je akutní loţisková ischemická nekróza srdečního svalu, která vzniká nejčastěji na podkladě náhlého uzávěru nebo extrémního zúţení koronární tepny zásobující krví příslušnou oblast srdce. Uzávěr některé z koronárních arterií nebo jejich větví vyvolá nedokrvenost myokardu, po které se za 40 minut objevuje nekróza, která se hojí tzv. infarktovou jizvou. Koronární bypass neboli obchvat je prováděn u pacientů s vícecévním uzávěrem koronárních arterií nebo u pacientů, u kterých byla neúspěšná perkutánní transluminální koronární angioplastika, kdy do dvou týdnů od akutního infarktu myokardu došlo k opakovaným stenokardiím. Bypass obnovuje průtok přemostěním uzavřené části tepny. Bypass bývá tvořen umělou variantou cévy nebo autologním štěpem. Můţe být pouţita i ţíla. Ve své bakalářské práci jsem se snaţila zjistit kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévného poškození. Byl proveden kvantitativní výzkum, kterého se zúčastnilo 100 pacientů s prodělaným infarktem myokardu, kterým byl uskutečněn bypass. Výzkumu se zúčastnilo 64 ţen a 36 muţů. Jako cíl jsem si stanovila zjistit kvalitu ţivota pacientů s infarktem myokardu, u kterých byl uskutečněn bypass v důsledku vícecévního poškození. Zároveň jsem si 72

stanovila 5 hypotéz, které mi pomohli dojít k naplnění tohoto cíle. Pomocí těchto hypotéz jsem zjistila, ţe je kvalita ţivota narušena v oblasti fyzického, psychického i duševního zdraví, omezení fyzických, psychických i duševních funkcí, bolesti i vnímání vlastního zdraví. Cíl bakalářské práce byl splněn.

73

Seznam použité literatury Knihy 1.

PAYNE, Jan. Kvalita života a zdraví. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-657-0

2.

HEŘMANOVÁ, Eva. Koncepty, teorie a měření kvality života. Praha: Slon, 2013. ISBN 978-80-7419-106-0.

3.

MERKUNOVÁ, Alena a Miroslav OREL. Anatomie a fyziologie člověka: Pro humanitní obory. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-1521-6.

4.

DYLEVSKÝ, Ivan. Somatologie. Olomouc: Epava, 2000. ISBN 80-86297-05-5.

5.

MAKROŠOVÁ, Ivana a Lucie BAŠTOVÁ. Němčina pro lékaře. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2127-9.

6.

MARTÍNEK, Jinřich a Zdeněk VACEK. Histologický atlas. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2393-8.

7.

LÜLLMANN-RAUCH, R. Histologie. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-37924.

8.

NAŇKA, Ondřej a Miloslava ELIŠKOVÁ. Přehled anatomie: Druhé, doplněné a přepracované vydání. Praha: Galén, 2009. ISBN 978-80-7262-612-0.

9.

DYLEVSKÝ, Ivan. Funkční anatomie. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-2473240-4.

10.

KŘIVANOVÁ, Markéta a Milena HRADOVÁ. Somatologie - Učebnice pro střední zdravotnické školy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2988-6.

11.

KALOUSKOVÁ, Martina. Potobiochemie - ve schématech. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1522-8,

12.

ŠAFRÁNKOVÁ, Alena a Marie NEJEDLÁ. Interní ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-1148-5

74

13.

ZDENĚK, Kalvach, et al. Geriatrie a gerontologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 97880-247-7038-3.

14.

SVAČINA, Štěpán. Klinická dietologie. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-2472256-6.

15.

ŠTEJFA, Miloš. Kardiologie: 3., přepracované a doplněné vydání. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1385-4,

16.

SLEZÁKOVÁ, Lenka. Ošetřovatelství v chirurgii I. Praha: Grada, 2010. ISBN 97880-247-3129-2.

17.

ŢÁK, Aleš. Ateroskleróza: Nové pohledy. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-2473052-3.

18.

ŠPINAR, Jindřich a Jiří VÍTOVEC. Jak dobře žit s nemocným srdcem. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1822-4.

19.

HABERL, Ralp. EKG do kapsy. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4192-5.

20.

SILBERNAGL, Stefan a Florian LANG. Atlas patofyziologie. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3555-9.

21.

VLČEK, Jiří a Daniela FIALOVÁ. Klinická farmacie I. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-80-247-3169-8.

22.

GWOZDIEWICK, Marek. Arteriální revaskularizace myokardu. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-6247-0,

23.

NAVRÁTIL, Leoš. Vnitřní lékařství-pro nelékařské zdravotnické obory. Praha: Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2319-8.

24.

KALOUSKOVÁ, Marta. Patobiochemie: Ve schématech. Praha: Grada, 2006. ISBN 978-80-247-15222-8.

25.

KARGES, Wlfram a Sascha AL DAHOUK. Vnitřní lékařství: Stručné repetitorium. Praha: Grada, 2011. ISBN 80-7169-3108-7.

75

26.

O'ROURKE, Robert, Richard WALSH a Valentin FUSTER. Hurst's the Heart Manual of Cardiology: 12th Edition. United States of America: McGraw Hill, 2009. ISBN 978 - 0-07-159298-7.

27.

SOVOVÁ, Eliška a JUKL. 100+1 otázek pro kardiaky. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1166-4.

28.

ČEVELA, Rostislav, Libuše ČELEDOVÁ a Hynek DOLANSKÝ. Výchova ke zdraví pro střední zdravotnické školy. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-28605.

29.

Životní styl u pacientů po aortokoronárním bypassu. Brno, 2010. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA.

30.

Informovanost pacientů po infarktu myokardu o sekundární prevenci [online]. Brno, 2012

[cit.

2014-04-30].

Dostupné

z: http://is.muni.cz/.

Bakalářská

práce.

Masarykova univerzita.

Elektronické zdroje 31.

Endoskopický odběr ţilního štěpu. In: Zdraví.e15 [online]. 2008 [cit. 2014-04-29]. Dostupné

z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/endoskopicky-odber-zilniho-stepu-

374813 32.

Aortokoronární bypass. In: Ikem.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z: http://www.ikem.cz/www?docid=1004187

33.

Ţivot po bypassové operaci. In: Fnhk.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-29]. Dostupné z:http://www.fnhk.cz/kch/informace-pro-pacienty/zivot-po-bypassove-operaci

76

Seznam zkratek ICHS – ischemická choroba srdeční ICHDK – ischemická choroba dolních končetin AIM – akutní infarkt myokardu CMP – cévní mozková příhoda

77

Seznam grafů Graf 1 Pohlaví ............................................................................................................................. 29 Graf 2 Věková kategorie ............................................................................................................. 30 Graf 3 Celkové zdraví ................................................................................................................. 31 Graf 4 Zdraví ve srovnání před půl rokem .................................................................................. 32 Graf 5 Zkrácení času při práci ..................................................................................................... 33 Graf 6 Zvládání činností podle svých cílů .................................................................................. 34 Graf 7 Omezení v druhu práce .................................................................................................... 35 Graf 9 Usilovná činnost .............................................................................................................. 37 Graf 10 Středně namáhavá činnost ............................................................................................. 38 Graf 11 Zvedání nákupu ............................................................................................................. 39 Graf 12 Chůze po schodech několik pater .................................................................................. 40 Graf 13 Chůze po schodech jedno patro ..................................................................................... 41 Graf 14 Předklon, shýbání, poklek .............................................................................................. 42 Graf 15 Chůze jeden kilometr ..................................................................................................... 43 Graf 16 Chůze několik set metrů ................................................................................................ 44 Graf 17 Chůze sto metrů ............................................................................................................. 45 Graf 18 Koupání bez pomoci ...................................................................................................... 46 Graf 19 Zkrátil se čas při činnosti ............................................................................................... 47 Graf 20 Zvládání činností podle svých cílů ................................................................................ 48 Graf 21 Omezení v druhu práce .................................................................................................. 49 Graf 22 Pozornost při práci ......................................................................................................... 50 Graf 23 Tělesné a emocionální potíţe ......................................................................................... 51 Graf 24 Bolest v posledních 4 týdnech ....................................................................................... 52 Graf 25 Omezení bolestí v práci ................................................................................................. 53 Graf 26 Pocit elánu ..................................................................................................................... 54 Graf 27 Pocit nervozity ............................................................................................................... 55 Graf 28 Pocit deprese .................................................................................................................. 56 Graf 29 Pocit klidu a pohody ...................................................................................................... 57 Graf 30 Pocit energie .................................................................................................................. 58 Graf 31 Pesimismus a smutek ..................................................................................................... 59 Graf 32 Pocit vyčerpání .............................................................................................................. 60 Graf 33 Pocit štěstí ...................................................................................................................... 61 Graf 34 Pocit únavy .................................................................................................................... 62 78

Graf 35 Omezení společenského ţivota ...................................................................................... 63 Graf 36 Pocit snadnějšího onemocnění ....................................................................................... 64 Graf 37 Pocit zdraví ve srovnání se zdravými lidmi ................................................................... 65 Graf 38 Očekávání zhoršení zdraví ............................................................................................. 66 Graf 39 Pohled na vlastní zdraví ................................................................................................. 67

79

Seznam příloh Příloha A Příloha B Příloha C Příloha D

80

Příloha A: Dotazník

Úvodní slovo Váţení respondenti, tento dotazník doplňuje mou bakalářskou práci na téma Kvalita ţivota pacientů po bypase při infarktu myokardu. Ráda bych Vás touto cestou poprosila o chvíli Vašeho času na jeho vyplnění. Tento dotazník je anonymní. S díky Hana Prušková Vysoká škola polytechnická Jihlava, Všeobecná sestra

Kvalita života pacienta po bypase při infarktu myokardu. 1. Pohlaví: ☐Muţ ☐Ţena 2. V jaké jste věkové kategorii? ☐30 – 50 let ☐51 – 60 let ☐61 – 71 let ☐71 a více let 3. Řekl(a) byste, ţe Vaše zdraví je celkově: (Zakroužkujte jednu možnost) ☐ Výborné ☐ Velmi dobré ☐ Dobré ☐ Dosti dobré ☐ Špatné 4. Jak byste hodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před půl rokem? (Zakroužkujte jednu možnost) ☐ Mnohem lepší neţ před půl rokem. ☐ Poněkud lepší neţ před půl rokem. ☐ Přibliţně stejné jako před půl rokem. ☐ Poněkud horší neţ před půl rokem. ☐ Mnohem horší neţ před půl rokem.

5. Vyskytl se u Vás některý z uvedených problémů při práci (nebo běţné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potíţím? (Zakroužkujte jednu možnost na každé řádce) ANO

NE

Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti? Udělal(a) jste méně, neţ jste chtěl(a)? Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činnostech? Měl(a) jste potíţe při práci nebo jiných činnostech (například musel(a) jste vynaloţit zvláštní úsilí)?

6. Následující otázky se týkají činností, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Váš zdravotní stav nyní tyto činnosti? Jestliţe ano, do jaké míry? (Zakroužkujte vždy jednu možnost na každém řádku) Ano, omezuje hodně Usilovné činnosti jeho je běh, zvedání těţkých předmětů, provozování náročných sportů Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, jízda na kole Zvedání nebo nesení těţkého nákupu Vyjít po schodech několik pater Vyjít po schodech jedno patro Předklon, shýbání, poklek Chůze asi jeden

Ano, omezuje trochu

Ne, vůbec neomezuje

kilometr Chůze po ulici několik set metrů Chůze po ulici sto metrů Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby

7. Vyskytl se u Vás některý z uvedených problémů při práci (nebo běţné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli emocionálním potíţím (například pocit deprese nebo úzkosti)? (Zakroužkujte jednu možnost na každé řádce) ANO

NE

Zkrátil se čas, který jsem věnoval(a) práci nebo jiné činnosti Udělal(a) jsem méně, neţ jsem chtěl(a) Byl(a) jsem omezen(a) v druhu práce nebo jiných činnostech Byl(a) jsem při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) neţ obvykle 8. Uveďte do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíţe Vašemu normálnímu společenskému ţivotu v rodině, mezi přáteli, ve společnosti v posledních 4 týdnech. (Zakroužkujte jednu možnost) ☐Vůbec ne ☐Trochu ☐Mírně ☐Poměrně dost ☐Velmi silně 9. Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? (Zakroužkujte jednu možnost) ☐Ţádné ☐Velmi mírné ☐Mírné

☐Střední ☐Silné ☐Velmi silné 10. Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? (Zakroužkujte jednu možnost) ☐Vůbec ne ☐Trochu ☐Mírně ☐Poměrně dost ☐Velmi silně 11. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U kaţdé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). (Zakroužkujte jednu možnost na každé řádce) Pořád Cítil(a) jste se pln elánu Byl(a) jste velmi nervózní Měl(a) jste takovou depresi, ţe Vás nic nemohlo rozveselit? Pociťoval(a) jste klid a pohodu Byl(a) jste plný(á) energie Pociťoval(a) jste pesimismus a smutek Cítil(a) jste se vyčerpaný(á) Byl(a) jste

Většinou

Dost často

Občas

Málokdy

Nikdy

šťastný(á) Cítil(a) jste se unavený(á) 12. Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíţe Vašemu společenskému ţivotu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atd.)? (Zakroužkujte jednu možnost) ☐Pořád ☐Většinu času ☐Občas ☐Málokdy ☐Nikdy 13. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí kaţdé následující prohlášení? (Zakroužkujte jednu možnost na každé řádce) Jistě ano Zdá se, ţe onemocním (jakoukoli nemocí)snadněji neţ jiní lidé Jsem stejně zdravý(á) jako kdokoli jiný Očekávám, ţe se mé zdraví zhorší Mé zdraví je perfektní

Spíše ano

Nejsem si jist

Spíše ne

Určitě ne

Příloha B: Průřez srdcem – srdeční dutiny

Zdroj: tw.aisj-jhb.com: Human body corporation. [online]. [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://tw.aisj-jhb.com/theblackplaguepaper/2013/05/21/human-body-corporation/

Příloha C: Implantace PTCI

Zdroj: intermountainhealthcare.org: Agioplasty. [online]. [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://intermountainhealthcare.org/hospitals/imed/services/heart-institute/heart-health-az/Pages/treatment-ptca-pci-angioplasty.aspx

Příloha D: Věnčité tepny

Zdroj: wikipedia.org: Věnčité tepny. [online]. [cit. 2014-04-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Věnčitá_tepna #mediaviewer/Soubor:Coronary_arteries.png

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů po bypase při infarktu myokardu

Recommend Documents