VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů po infarktu myokardu

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií

Kvalita života pacientů po infarktu myokardu

Bakalářská práce

Autor: Romana Krejzlová Vedoucí práce: Prof., MUDr. Jozef Novotný, Ph.D. (in Med.) Jihlava 2014

Anotace Bakalářská práce je zaměřena na pacienty s kardiovaskulárním onemocněním, popisuje pouze jednu z komplikací toho to onemocnění a to infarkt myokardu. Cílem je zjistit změny kvality života u pacientů před onemocněním, při onemocnění a během rekonvalescenci. Teoretická část obsahuje popis zdraví, kvalitu života a způsoby hodnocení kvality života, dále anatomie, fyziologie srdce a vlastní onemocnění (infarkt myokardu) – příčiny, rizikové faktory, příznaky, diagnostika onemocnění, léčba a režimová opatření. V praktické části jsem zjišťovala dotazníkovou formou rozdíl mezi fyzickou a psychickou pohodou v době onemocnění a při rekonvalescenci. Výsledky mého šetření jsou prezentovány v tabulkách. Klíčová slova: zdraví, kvalita života, infarkt myokardu, terapie, rehabilitace Abstract Bachelor thesis is focused to patients with cardiovascular disease, describes only one of the complications of this disease namely myocardial infarction. The aim is to identify changes in quality of the life of patients before the illness, during illness and during convalescence. The theoretical part describes the health, quality of the life and methods of evaluation of quality of the life, then anatomy, physiology of the heart and own disease (myocardial infarction) - causes, risk factors, symptoms, diagnosis disease, treatment and regime measures. In the practical part, I examined the difference between physical and psychological well-being during illness and convalescence by using questionnaire forms. The results of my investigation are presented in tables. Keywords: health, quality of the life, myocardial infarction, therapy, rehabilitation

Poděkování Ráda bych poděkovala panu prof. MUDr. Jozefu Novotnému, Ph.D. (in Med.) za odborné vedení mé bakalářské práce, za cenné rady, podporu a trpělivost při jejím vytváření. Dále bych chtěla poděkovat sestrám z kardiologického oddělení a z kardiologické ambulance z Nemocnice Jihlava. A v neposlední řadě děkuji všem respondentům, kteří se ochotně zúčastnili mého dotazníkového šetření.

…..………………… Romana Krejzlová

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 22.4 2014

…………………………………… Romana Krejzlová

Obsah 1.

2.

Úvod.......................................................................................................................... 8 1.1.

Cíle práce ........................................................................................................... 9

1.2.

Pracovní hypotézy .............................................................................................. 9

Teoretická část ........................................................................................................ 10 2.1.

Zdraví ............................................................................................................... 10

2.2.

Kvalita života ................................................................................................... 10

2.2.1.

Kvalita života a zdraví .............................................................................. 10

2.2.2.

Hodnocení kvality života .......................................................................... 11

2.2.3.

Způsoby hodnocení kvality života ............................................................ 11

2.3.

Kardiovaskulární systém .................................................................................. 12

2.4.

Anatomie a fyziologie srdce............................................................................. 12

2.4.1.

Dutiny srdeční ........................................................................................... 13

2.4.2.

Mezikomorová přepážka........................................................................... 15

2.4.3.

Srdeční chlopně......................................................................................... 15

2.4.4.

Struktura srdeční stěny.............................................................................. 16

2.4.5.

Tepenné zásobení ...................................................................................... 18

2.4.6.

Žilní zásobení ............................................................................................ 19

2.4.7.

Lymfatické cévy srdce .............................................................................. 19

2.4.8.

Inervace srdce ........................................................................................... 19

2.4.9.

Krevní oběh............................................................................................... 20

2.4.10.

Elektrická aktivita srdce ........................................................................ 22

2.5.

Kardiovaskulární onemocnění ......................................................................... 22

2.6.

Infarkt myokardu .............................................................................................. 23

2.6.1.

Etiologie a patogeneze .............................................................................. 23

2.6.2.

Rizikové faktory pro vznik infarktu myokardu ........................................ 24

2.6.3.

Klinický obraz........................................................................................... 25

3.

2.6.4.

Diagnostika infarktu myokardu ................................................................ 26

2.6.5.

Komplikace infarktu myokardu ................................................................ 33

2.6.6.

Terapie infarktu myokardu ....................................................................... 34

2.6.7.

Režimová opatření .................................................................................... 37

Praktická část .......................................................................................................... 40 3.1.

Metodika výzkumu........................................................................................... 40

3.2.

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí ......................... 40

3.3.

Průběh výzkumu............................................................................................... 40

3.4.

Zpracování získaných dat ................................................................................. 40

3.5.

Výsledky výzkumu........................................................................................... 41

3.6.

Diskuze............................................................................................................. 72

3.7.

Návrh řešení a doporučení pro praxi ................................................................ 74

4.

Závěr ....................................................................................................................... 74

5.

Seznam použité literatury ....................................................................................... 76

6.

Seznam obrázků ...................................................................................................... 78

7.

Seznam tabulek ....................................................................................................... 80

8.

Seznam příloh ......................................................................................................... 83

1. Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Kvalita života pacientů po infarktu myokardu. Téma jsem si vybrala, protože infarkt myokardu patří mezi nejčastější onemocnění v České Republice. Kardiovaskulární onemocnění jsou choroby postihující srdce a cévy. Hlavní příčinou tohoto onemocnění je nárůst rizikových faktorů, které způsobují ischemickou chorobu srdeční, ischemickou chorobu dolních končetin a ischemickou cévní mozkovou příhodu. I když kardiovaskulární choroby jsou velmi závažné, ve vlastní práci se budu věnovat jednou z jeho komplikací a to infarktem myokardu. V poslední době se infarkt myokardu začal vyskytovat u stále mladších pacientů, výjimkou již

není

objevení

nemoci

u

pacienta

mladšího

40-ti

let.

Toto

onemocnění

se stává celosvětovým problémem. Patří mezi skupinu civilizačních chorob. Jako civilizační choroba se označuje skupina nemocí, které se vyskytují ve vyspělých zemích, například: hypertenze, diabetes mellitus, obezita atd., jejichž příčinou je stres, nadměrná konzumace tučných, přesolených jídel, alkoholu, kouření a nedostatek pohybu. Infarkt myokardu vede k úmrtí nebo k invaliditě pacienta. Léčba infarktu myokardu se stále modernizuje. V současnosti se nejčastěji užívá moderní způsoby invazivní kardiologie. Pro zprůchodnění postižené tepny se užívá zavedení intrakoronárního stentu do zúženého místa. Další častou léčbou je přemostění cévy by-passem. Předmětem bakalářské práce je studium kvality života jedinců po infarktu myokardu, dále dodržování správného životního stylu a režimová opatření. Do jaké míry se změnila psychická a fyzická pohoda pacienta.

8

1.1.

Cíle práce

1. Studovat kvalitu života u pacientů před a po infarktu myokardu. 2. Studovat kvalitu života během rekonvalescence.

1.2.

Pracovní hypotézy

1. Předpokládám, že v průběhu rekonvalescence se téměř u polovině pacientů zhoršila fyzická a psychická pohoda. 2. Předpokládám, že v průběhu rekonvalescence se více jak polovina pacientů bude cítit lépe než po infarktu myokardu.

9

2. Teoretická část 2.1.

Zdraví

Jedna z nejstarších definic je definice zdraví, kterou navrhla a přijala v roce 1948 Světová zdravotnická organizace (WHO). Definuje zdraví jako fyzické (tělesné), psychické (duševní) a sociální prospívání (blaho). Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to komplexní stav tělesné, duševní i sociální pohody (well being). (Heřmanová, 2012)

2.2.

Kvalita života

V poslední době termín "kvalita života", se vyskytuje nejen ve vědeckých, ale i v obecných úvahách, proniká dále i do nemedicínských oblastí, tento termín rádi používají politici i členy státní správy. Avšak přesně definovat "kvalitu života" je nesnadné, protože přesná definice neexistuje. Payne (2005) definuje kvalitu života jako důsledek interakce mnoha různých faktorů: sociální, zdravotní, ekonomická, environmentální podmínky, které ovlivňují lidský rozvoj na úrovni jednotlivců i celých společností. Zajímavá je i definice podle Campbella (Salajka 2006), kde se kvalita života přirovnává k rozdílu mezi chtěnými a uskutečněnými cíli. Pokud je mezi nimi větší rozdíl, znamená to, že kvalita života pro danou osobu je nižší. Sledujeme, jaký vliv má onemocnění na celkový stav jedince, jeho způsob života a pocit spokojenosti. Kvalita života je variabilní, dána subjektivními pocity a schopnostmi, které se neustále mění.

2.2.1. Kvalita života a zdraví Zdraví je dnes chápáno jako vzájemný tělesně propojený systémy fyzické, psychické a sociální. Avšak záleží také na tom jak osoba či skupina vnímá a interpretuje zdraví a nemoc, dále jak reaguje na představy o lidském těle a fungování těla. (Kapr a kol. 1991). Při výzkumech, i při interpretacích výsledků je nutné neopomenout sociální a kulturní relativizaci tohoto pojmu, jinak řečeno, že obsah pojmů zdraví a nemoc, lze chápat v různém čase a prostoru. (Heřmanová 2012) Většina autorů rozděluje kvalitu života do tří oblastí. Do nejvyšší úrovně se řadí pocit celkové životní spokojenosti. Ve střední úrovni se nachází jednotlivé oblasti kvality života, jako jsou funkční schopnosti, fyzický stav, psychologické ukazatele a celkové spokojenosti. Třetí úroveň tvoří složky jednotlivých kategorií, které lze hodnotit specificky pomocí testů a škál.

10

Primární prevence úzce souvisí s pojmem kvalita života. Hlavním cílem této prevence je potlačit příčinu nemoci, snížit její výskyt a tím zlepšit délku a kvalitu života lidí. (Gurková 2011; Payne 2005).

2.2.2. Hodnocení kvality života Kvalita života se ředí do čtyř skupin: -

Tělesné potíže podmíněné bolestí – do této skupiny řadíme potíže způsobené onemocněním nebo léčbou, bývá příčinou snížené kvality života.

-

Psychický stav a výkonost – do této skupiny lze zařadit životní spokojenost a dobrý životní pocit, také paměť, otupělost. Vše co zlepšuje výkonost a psychický stav zlepšuje kvalitu života.

-

Výkonost v oblastech každodenního života – do této skupiny patří domácnost, povolání a volný čas. U jakéhokoli chronického onemocnění dochází k omezení této oblasti.

-

Sociální vztahy – do této skupiny patří vztahy každého seskupení lidí, organizace, společnost.

2.2.3. Způsoby hodnocení kvality života Jsou různé druhy, jak lze získat informace o subjektivním hodnocení kvality života. Zdrojem informací může být jak osoba či pacient, tak i jejich nejbližší. Způsob sběru může být formou rozhovoru nebo dotazníku. Světová zdravotnická organizace sestavila dotazník zaměřený na měření kvality života WHOQoL-100 (World Health Organization Quality of Life Assessment), složený ze 100 položek a jeho zkrácenou verzi WHOQoL-BREF skládá se z 24 položek sdružených do 4 domén. Zkrácená forma vychází ze základní WHOQoL-100. (Salajka 2006, Heřmanová 2012) V dotazníku WHOQoL-100 je zahrnuto 24 aspektů života, obsažených v 6 doménách: fyzické zdraví, prožívání, úroveň nezávislosti, sociální vztahy, prostředí, spiritualita a celková kvalita života. A v dotazníku WHOQoL-BREF jsou sdruženy do 4domén: fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí. (Salajka 2006) Dotazník SF – 36 (Medical Outcome Study Short Form – 36) zjišťuje kvalitu života v souladu se zdravím. Dotazník lze použít u širokého spektra onemocnění (rakovina prsu, deprese, schizofrenie, infarkt myokardu). Dotazník obsahuje 36 položek rozdělených do 8 podskupin (fyzické fungování, fyzická omezení, tělesná bolest, vitalita, sociální fungování,

11

emoční problémy, duševní zdraví). Každá položka navrhuje odpovědi na principu škálové stupnice (1. Výtečné, 2. Velmi dobré, 3. Dobré, 4. Docela dobré, 5. Špatné). (Heřmanová 2012) Dotazníky hodnotí celkové zdraví, kdy hodnotí skupiny nemocných v populaci s různými chorobami. Dále jsou specifické dotazníky, které jsou zaměřeny přímo na určitou chorobu, léčbu nebo lokalizaci onemocnění. Nástroj na měření (dotazník) by být spolehlivý, stejný u všech opakovaných sérií měření. Jako další požadavek je, že musí měřit to co má. Musí ukazovat i malé, ale přesto důležité změny. Dále by měly být krátké, jednoduché, citlivé ke klinickým změnám a spolehlivé. (Gurková 2011)

2.3.

Kardiovaskulární systém

Kardiovaskulární systém je jednou z orgánových soustav v těle člověka. Skládá se ze dvou oddílů: centrální (srdce) a periferní (krve a cév). Srdce slouží jako pumpa pro přečerpávání krve. Krev transportuje kyslík a živiny do tkání po celém těle a zároveň z tkání odvádí odpadní látky. Podílí se také na udržování tělesné teploty. (Čihák 2002; Naňka, Elišková, Eliška 2009)

2.4.

Anatomie a fyziologie srdce

Srdce (cor,kardia) je dutý svalově vazovitý orgán, tvarově podobný kuželi. Velikost srdce u dospělého je podobné velikosti pěsti člověka, hmotnost srdce závisí na množství svaloviny, tuku a tělesné konstituci, uvádí se cca 250-390g, v průměru dosahuje hmotnost srdce 300g. Srdce je uloženo ve střední části hrudníku, v mezihrudí (mediastinum), je to prostor mezi plícemi, ohraničený prostor nad bránicí vpředu hrudní kostí a vzadu páteří, srdce je ve vazivovém vaku, osrdečníku (pericardium). Na srdci lze rozeznat dorzokraniálně basis cordis, což je místo, kde vstupují a vystupují velké cévy do srdce a z něj tato část sahá převážně do pravé a levé srdeční předsíně. Kaudálně se nachází pravá a levá srdeční komora, která přechází v srdeční hrot (apex cordis), který sahá vlevo do 5. Mezižebří. Na povrchu srdce jsou patrny dvě mělké rýhy, podélné a cirkulární, které ukazují hranice srdečních dutin, jsou to sulcus atrioventricularis (coronarius) dexter a sinister – tyto rýhy procházejí napříč srdcem a oddělují pravou předsíň od pravé komory a levou předsíň od levé komory, další rýhy jsou sulcus iterventricularis anterior a posterior – procházejí podélně na přední a zadní ploše srdce, rýhy rozdělují pravou a levou předsíň a pravou a levou komoru. V těchto rýhách probíhají hlavní kmeny koronárních tepen, žil a lymfatických cév. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002) 12

2.4.1. Dutiny srdeční Srdce se skládá ze dvou polovin, na pravou a levou. Každá polovina se dále dělí na předsíň (atrium dextrum et sinistrum), též se používá i název síň, a komoru (ventriculus dexter et sinister). (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002) 2.4.1.1.

Pravá předsíň = atrium dextrum Pravá předsíň (Obrázek 1.) má nepravidelný tvar, podobný kolmo stojícímu vejci.

Vnitřní povrch síně je rozdělen na přední a zadní část. Přední část pravé předsíně je bohatě členěna svalovou hmotou, která je pokryta sítí snopců a trabekulem (trámčitá). Zadní část je hladká. Hranice mezi přední a zadní částí se nazývá Crista terminalis. Pravé ouško (auricula dextra) je slepá část pravé předsíně. V interatriálním septu je mělká oválná vkleslina (fossa ovalis). V embryonálním období je v tomto místě otvor (foramen ovale) propojený s levou předsíní, jímž proudí velká část krve z pravé předsíně do levé. Do pravé srdeční předsíně ústí dvě velké žíly, do horní části ústí horní dutá žíla (vena cava superopr) o průsvitu 2cm a do dolní části ústí dolní dutá žíla (vena cava inferior) o průsvitu 3-3,5cm. Dále do předsíně ústí i tzv. žilní splav. Na vnitřním povrchu jsou vidět malé otvůrky (foramina venarum minimarum), kterými do předsíně přitékají malé množství žilní krve ze srdeční stěny. Dále na vnitřní straně dolního okraje ouška ústí 3-4 žíly (venae cordis anteriores), které odvádějí krev z přední plochy pravé komory. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009) 2.4.1.2.

Pravá komora = ventriculus dexter Mezi pravou předsíní a pravou komorou (Obrázek 1) je trojcípá chlopeň (valva

tricuspidalis). Tloušťka stěny pravé komory je slabší než levé komory. V systole má pravá komora tvar srpkovitý a v diastole poloměsíčitý. Vtokovou část pravé komory tvoří stěna, která je poměrně členitá, svalovými hranami a trámci. Výtokovou část tvoří hladkou svalovina. Hrana mezi vtokovou částí a výtokovou částí se nazývá crista supraventricularis. Výtoková část končí chlopní truncus pulmonalis u tepny a. pulmonalis. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

13

2.4.1.3.

Levá předsíň = atrium sinistrum Levá předsíň (Obrázek 1) má krychlový tvar, menšího objemu než pravé atrium.

Vnitřní výstelka je hladká, pouze v levém oušku, podobně jako v pravém oušku, jsou opět vytvořeny svalové rámce (musculi pectinati). Do dutiny levé předsíně, do zadní části ústí čtyři pulmonální žíly, dvě se nazývají venae pulmonales dexter a dvě venae pulmonales sinister. Krev z levé předsíně přechází do levé komory skrz atrioventrikulárním ústím. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009) 2.4.1.4.

Levá komora = ventriculus sinister V ústí atrioventrikulárním je dvoucípá chlopeň (valva bicuspidalis, známá jako

valva mitralis). Levá komora (Obrázek 1) má kuželovitý tvar. Stěna komory je velmi tlustá, na vnitřním povrchu vtokové části vybíhají četné svalové trámce: přední (m.papillaris anterior) a zadní (m.paillaris posterior). Vtoková část začíná u bicuspidální chlopně a končí u apex cordis. Výtoková část má hladkou stěnu, která sahá od apex cordis až po aortální chlopeň. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009)

14

Obrázek 1 Srdce a srdeční dutiny Zdroj: Wikipedie. BRUNS, Axel. Blogs, Wikipedia, Second life, and Beyond: from production to produsage [online]. New York: Peter Lang, c2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Srdce Legenda: 1. Horní dutá žíla, 2. Plicní tepna, 3. Plicní žíla, 4. Mitrální chlopeň, 5. Aortální chlopeň, 6. Levá komora, 7. Pravá komora, 8. Levá síň, 9. Pravá síň, 10. Aorta, 11. Plicní chlopeň, 12. Trojcípá chlopeň, 13. Dolní dutá žíla

2.4.2. Mezikomorová přepážka Jsou od sebe odděleny přepážkou (septum) (Obrázek 1), která se dále dělí na přepážku mezi síňovou (septum interatriale) a mezikomorovou (septum interventriculare). Dolní část septa interatriale je vazivová a plynule přechází do vazivové, membranózní části septa interventriculare. Tento přechod je pojmenován atrioventrikulární septum. Střední a dolní část septa interventriculare je převážně tvořen svalovinou (pars muscularis), horní část septa je vazivo-membranózní. Zleva je k septu srostlý kořen aorty a z pravé strany je přichycen cíp trojcípé chlopně. (Čihák 2002; Kittnar 2011)

2.4.3. Srdeční chlopně Chlopně (Obrázek 1) jsou cípaté a poloměsíčité. Mezi cípaté chlopně zařazujeme chlopně mezi předsíní a komorou. Mezi poloměsíčité chlopně patří chlopně na začátku aorty a truncus pulmonalis. Poloměsíčité chlopně jsou tvořeny duplikatorou endokardu, ale s menším množstvím vaziva než u chlopní cípatých.

15

Valva tricuspidalis je trojcípá chlopeň mezi pravou předsíní a komorou. Je tvořena třemi cípy a to cuspis anterior, posterior a septalis. Cíp septální je přichycen k membranózní části atrioventrikulárního septa. Valva bicuspidalis, někdy označovaná jako mitralis, je to dvojcípá chlopeň, která se nachází mezi levou předsíní a komorou. Chlopeň má dva cípy, přední (cuspis anterior) je větší než zadní cíp (cuspis posterior). Valva truni pulmonalis, poloměsíčitá chlopeň která je uložena na začátku truncus pulmonalis, která vychází z pravé komory. Chlopeň je tvořena třemi poloměsíčitými vazivovými destičkami (valvula semilunaris anterior, dextra a sinistra). Chlopeň se rozevírá do truncus pulmonalis při systole krve z pravé komory a při diastole se chlopeň uzavře zpětným proudem krve, krev naplní okraje chlopně a tím se k sobě přiloží. Valva aortae, aortální chlopeň je uložena v začátku aorty. Je tvořena třemi poloměsíčitými chlopněmi (valva semilunaris dextre, sinistra a posterior). Chlopně jsou svým dolním okrajem připevněny ke stěně aorty. V tomto místě je stěna aorty vyklenuta. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

2.4.4. Struktura srdeční stěny Stavba srdeční stěny odpovídá stavbě velkých cév. Stěna je tvořena třemi základními vrstvami (nitroblána - endocardium, svalovina - myocardium, osrdečník - pericardium).

2.4.4.1.

Nitroblána = endocardium Je tvořena jednou vrstvou endotelových buněk. Vrstva endotelových buněk je

připojena k myokardu pomocí vaziva. Endokard vystýlá všechny srdeční dutiny a pokrývá i chlopně, má lesklý, hladký, nesmáčivý povrch. V předsíních je silnější než v komorách a celkově v levém srdci je silnější. Vzruch se šíří po svalovině obou komor, prostřednictvím Purkyňových vláken se předává na místech endokardu, odkud pokračuje svalovinou komor k povrchu. Aktivace svaloviny komor trvá 40 – 50ms. Vzruch se šíří od endokardu k epikardu a od hrotu k bázi. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002; Kittnar 2011)

16

2.4.4.2.

Srdeční svalovina = myocardium Je speciální typ svalové tkáně, tvoří ji příčně pruhovaná svalovina, která

se skládá z buněk vřetenovitého tvaru (kardiomyocyty), jsou navzájem pospojovány svými výběžky do sítě vláken. Soubory těchto vláken vytvářejí svalové vrstvy, dvě svalové vrstvy jsou na předsíních a tři na komorách. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

-

Svalovina předsíní Má dvě vrstvy povrchovou a hlubokou. Povrchová vrstva je společná pro obě

předsíně a probíhá ve dvou svalových pruzích (vertikálně a horizontálně), obě vrstvy se navzájem propojují. Hluboká vrstva je samostatná pro každou předsíň. Je tvořena snopci ve formě cirkulujících prstenců kolem ústí velkých žil. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

-

Svalovina komor Myokard komor je mnohokrát silnější než myokard předsíní. Je tvořen třemi

vrstvami (povrchovou, střední a hlubokou). Snopce povrchové vrstvy začínají od vazivových anuli fibrosi obou komor probíhají ve tvaru levotočivého šroubu šikmo dolů přes obě komory až k apexu, kde jsou ukončeny svalovým vírem. Svalové snopce střední vrstvy myocardu probíhají částečně osmičkovitě, cirkulárně a šroubovitě. Jdou samostatně pro každou komoru, ale také i svalovými snopci do druhé komory v mezikomorovém septu. Tato vrstva je nejsilnější a je spojena s hlubokou i povrchovou vrstvou. Svalovina levé komory může být až třikrát silnější než svalovina pravé komory. Tento rozdíl, je podmíněn zejména rozdílnou šíří střední vrstvy. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

2.4.4.3.

Epikard = epicardium Kryje zevní povrch srdce a je viscerálním listem osrdečníku. (Naňka, Elišková,

Eliška 2009)

17

2.4.4.4.

Osrdečník = pericardium Srdce

je

ukryto

v kuželovitém

vaku

(perikardu).

Perikard

se

skládá

ze dvou listů (vnitřní, viscerální a zevní parietální). Viscerální list je pojmenován epicardium, ten pokrývá povrch celého srdce. Epikard je přirostlý pomocí slabé vrstvy vaziva, je prostoupena různým množstvím tuku k svalovině. Ve vazivu probíhají velké koronární cévy, nervy a lymfatické cévy. Zevní list je nazván pericardium, tvoří jej dvě vrstvy (zevní vazivová a vnitřní jemná). Mezi oběma listy je nepatrná štěrbina (perikardová dutina = cavum pericardii). Vnitřní plocha obou listů směrem do dutiny je vystlána mesotelem, který produkuje tekutinu (liquor pericardialis), tekutina usnadňuje klouzavý pohyb srdce uvnitř vaku. Zezadu perikard leží na jícnu a trachee. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009)

2.4.5. Tepenné zásobení Srdeční stěna je vyživována věnčitými tepnami, které vycházejí přímo z počátečního úseku aorty. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

2.4.5.1.

Arteria coronaria dextra Tato tepna vystupuje ze sinus aortae dexter. Prochází mezi plicním kmenem

a pravým ouškem. Pokračuje přes pravý okraj srdce a vstupuje do podélného žlábku mezi komorami na zadní stěně srdce. Větvičky z tepny zásobují pravou předsíň, stěnu pravé komory a úzký pás stěny levé komory. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

2.4.5.2.

Arteria coronaria sinistra Tato tepna vystupuje ze sinus aortae sinister. Probíhá mezi plicním kmenem

a levým ouškem. Po krátkém průběhu se dělí na dvě hlavní větve: ramus interventricularis anterior – probíhá v předním interventrikulárním žlábku k apex cordis a může přesahovat až na zadní stěnu komor. Po celé délce žlábku vystupují větve, které vyživují přilehlý úsek pravé komory, přední stěnu levé komory a přední část mezikomorové přepážky. Druhá větev je ramus circumflexus zásobuje levou předsíň a spodní plochu levé komory. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

18

2.4.6. Žilní zásobení Žilní krev odtéká ze srdeční stěny přímo do srdečních dutin nebo pomocí široké odtokové žíly (věnčitý splav). Největší žilou je sinus coronarius, která prochází sulcus coronarius sinister. (Dylevský 2009; Čihák 2002)

2.4.7. Lymfatické cévy srdce Lymfatické cévy odvádějí přebytečnou tekutinu z mezibuněčného prostoru. Začíná jako subendokardová síť, přechází do sítě myokardové a nakonec do subepikardové. Ze subepikardové sítě se slučují dva lymfatické kolektory, probíhající podobně jako koronární tepny (pravý a levý lymfatický truncus coronarius). Oba kolektory přecházejí do přední mediastinálních uzlin a dále se lymfa spolu s lymfou jiných hrudních orgánů dostává do velkých žil na krku. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

2.4.8. Inervace srdce Centrum pro srdeční činnost je v prodloužené míše, nachází v tzv. srdečně – cévním centru (kardiovaskulární). Činnost srdce je řízena buňkou převodního systému. Rytmus srdce je zachován i při porušení nervů. Srdeční nervy ovlivňují tento rytmus. Srdeční nervy se dělí na aferentní a eferentní. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009)

2.4.8.1.

Aferentní nebo-li senzitivní nervy Procházejí ze srdeční stěny kolem koronárních tepen a pokračují parasympatických

a sympatických nervech do míchy. Tyto nervy přenášejí bolest při angině pectoris a infarktu myokardu do centrálního nervového systému. Registrují i další změny jako výše krevního tlaku a oxidace krve a přenášejí je do vaskulárních a srdečních center prodloužené míchy. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

19

2.4.8.2.

Eferentní nervy Jsou sympatické a parasympatické. Sympatické nervy jsou tři a odstupují na krku

ze tří sympatických krčních ganglií (z horního, středního a dolního krčního ganglia). Dále je srdce inervováno pěti až šesti horními hrudními sympatickými nervy, které vystupují z hrudních ganglií. Parasympatické nervy začínají přímo z kmene nervus vagus, nebo z jeho větví. Na srdci se sympatické a parasympatické nervové větévky propojují a vytváří kardiální plexy, které jsou uložené mezi aortou a truncus pulmonalis a srdečními předsíněmi. (Naňka, Elišková, Eliška 2009; Čihák 2002)

2.4.8.3.

Sympatikus Zvyšuje tepovou frekvenci, rychlost vedení vzruchu a sílu srdečního stahu.

Působení se zvyšuje při práci, emocích a stresu. Sympatická vlákna ovlivňují koronární tepny dvojím působením: vasodilatačně i vasokonstrikčně. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009)

2.4.8.4.

Parasympatikus Naopak od sympatika, parasympatikus zpomaluje srdeční frekvenci, rychlost

převodu v AV uzlu a snižuje kontraktilitu arterií. Vůbec neovlivňuje koronární cévy ani nevyvolává jejich lehkou vasodilataci. (Dylevský 2009; Naňka, Elišková, Eliška 2009)

2.4.9. Krevní oběh Hlavní funkcí srdce je cirkulace krve (Obrázek 2), tkáně zásobuje kyslíkem, živinami, pomáhá udržovat stálou koncentraci iontů, acidobazickou rovnováhu, tělesnou teplotu a odstraňuje zplodiny látkové přeměny. Krevní transportní systém je u člověka složen ze soustavy cév, kterými proudí krev díky srdci. Srdce čerpá krev do dvou oběhů – systémového (velkého) a plicního (malého). Srdce jako čerpadlo se skládá z předsíně (pomocná pumpa) a komora (hlavní pumpa). Pravá komora, jak již bylo zmíněno výše, má výrazně tenčí stěnu, pohání nízkotlaký plicní oběh. Levá komora má výrazně vyvinutou svalovinou a přečerpává krev do vysokotlakého systémového oběhu. (Kittnar 2011; Langmeier 2009; Rokyta 2008)

20

Obrázek 2 Krevní oběh Zdroj: Rysava websnadno. Www.rysava.websnadno.cz [online]. 2013/2014 [cit. 201404-05]. Dostupné z: http://rysava.websnadno.cz/prirodoveda_5.roc/krevni_obeh.htm

2.4.9.1.

Plicní krevní oběh Z pravé komory jde odkysličená krev přes plicní tepnu do plic, tam se okysličí

a vrací se čtyřmi plicními žilami do levé předsíně. (Obrázek 2) (Kittnar 2011; Rokyta 2008)

2.4.9.2.

Systémový krevní oběh Z levé komory jde okysličená krev přes aortu do celého těla, tam se okysličí

a vrací se dolní a horní dutou žilou do pravé síně. (Obrázek 2) (Kittnar 2011; Rokyta 2008)

21

2.4.10.Elektrická aktivita srdce Aby v srdci mohlo dojít ke střídání systoly a diastoly je důležitá depolarizace a následná repolarizace srdečních buněk. Je nutný klidový membránový potencionál dosahující 50mV až 90mV a akční potencionál dosahující až +20mV. Za tvorbu vzruchu odpovídá sinoatriální uzel, který je uložen ve stěně pravé síně, ve kterém vzniká vzruch a rychle dosáhne takového napětí, kdy dojde k vytvoření akčního potencionálu. Fyziologický přechod potencionálu na komory lze pouze jedinou cestou a to přes atrioventriculární uzel, kde je vzruch částečně zpomalen a na komory přichází s mírným opožděním přes cestu Hissova svazku. Hissův svazek se dělí na pravé a levé Tawarovo raménko. Pravé raménko se zodpovídá za šíření vzruchu podél stěny pravé komory, probíhá po pravé straně septa. Levé raménko se dále dělí na přední a zadní fascikl. Obě ramínka se dále rozvětvují do Purkyňových vláken, ze kterých se vzruch šíří nejrychleji. (Kittnar 2011; Rokyta 2008)

2.5.

Kardiovaskulární onemocnění

Kardiovaskulární onemocnění patří mezi civilizační choroby. Většina srdečně cévního onemocnění se vyskytuje převážně v dospělém věku (s výjimkou vrozených vad). Častěji onemocní muži než ženy, protože ženy jsou v produktivním věku chráněny estrogeny, ale v klimakteriu tato ochrana mizí. Mezi kardiovaskulární onemocnění patří ischemická choroba srdeční (angina pectoris, infarkt myokardu), vrozené a získané srdeční vady, kardiomyopatie, hypertenze, záněty žil atp. (Šafránková 2010; Štejfa 2007; Klener 2011)

22

2.6.

Infarkt myokardu

Akutní infarkt myokardu je označován akutní ložiskovou nekrózou srdečního svalu, vzniká poruchou koronární perfuze. Akutní infarkt myokardu je jednou z forem akutní ischemické choroby srdeční. Infarkt vzniká při uzavření některého z hlavních epikardiálních kmenů věnčitých tepen. K uzávěru nejčastěji dochází ramus interventricularis anterior (RIA) – přední stěna, přední septum, hrot levé komory, dále pak ramus circumflexus (RC) – zadní spodní (zadní) stěna, pravé koronární tepny (ACD) – spodní (zadní) stěna, zadní septum, pravá komora, ramus diagonalis (RD) – anterolaterální stěna, nebo ramus marginalis sinister (RMS) – posterolaterální stěna. Infarkt se děli podle postižení srdeční stěny na transmurální a intramurální. Transmurální

–

postižení

celé

šířky

srdeční

stěny

od

endokardu

k epikardu,

je označený Q infarkt, podle nálezu na EKG (STEMI infarkt). Intramurální (netransmurální) – postižena je pouze část tloušťky srdeční stěny, označován non Q infarkt, na EKG není změna v Q kmitu (NSTEMI infarkt), diagnostikuje se pouze změnou srdečních enzymů. (Štejfa 2007; Klener 2011; Šafránková 2004)

2.6.1. Etiologie a patogeneze Nejčastější příčinou infarktu myokardu je ateroskleróza, která se tvoří na koronární tepně. Ateroskleróza zužuje průsvit tepny, až dojde k úplnému uzávěru. Rozvíjí se postupně. Naruší se nesmáčivý povrch endotelu, na který adherují trombocyty a rozvíjí se koagulační kaskáda a následně vzniká trombus. Při uzávěru trombem, záleží na stavu kolaterálního řečiště a na době délky uzávěru, zda dojde k ischemii nebo nekróze myokardu. Velikost nekrózy závisí na velikosti uzavřené tepny (neprůchodnosti větší tepny způsobí rozsáhlejší nekrózu), rychlosti rekanalizace (zprůchodnění trombolýzou – rozpuštění trombu trombolytikem), na fyzické zátěži v průběhu infarktu (při vyšší zátěži má srdce vyšší metabolické nároky a tím je vyšší nekróza) a podle počtu kolaterál (počet vedlejších větví koronárních tepen). Nekrotický myokard je nahrazen vazivovou jizvou, tkání v různě velkém rozsahu. V oblasti vazivové jizvy může vzniknout aneuryzma. Někdy dochází k uzávěru z jiných příčin, jako trauma, disekce aorty, arteritis (zánět střeních a malých tepen), spasmus (stah cév) nebo embolie (vmetek, uvolněný trombus).

23

Akutním infarktem myokardu může být postižena jakákoli oblast srdce, nejzávažnější a zároveň nejčastější je ataka levé komory. Při postižení 20 – 40% myokardu, může dojít k šoku nebo ke vzniku srdečního selhání. (Štejfa 2007; Sovová 2007, Šafránková 2004; Klener 2011)

2.6.2. Rizikové faktory pro vznik infarktu myokardu Konkrétní příčiny infarktu myokardu jsou nejasné, známé jsou pouze rizikové faktory, které rozvoj nemoci urychlují. Nejzávažnější je tzv. „Smrtelné kvarteto“, jsou to čtyři vážné rizikové faktory, které mohou zapříčinit fatální průběh infarktu myokardu, patří sem: dyslipidemie, kouření, diabetes mellitus druhého typu a hypertenze. Vliv rizikových faktorů závisí na jejich intenzitě, kumulaci a na délce působení. Tyto faktory se dělí na neovlivnitelné faktory a ovlivnitelné faktory. 2.6.2.1.

Neovlivnitelné faktory Dědičná dispozice – rodinný výskyt kardiovaskulárního onemocnění (proces aterogeneze je multifaktoriální, pro vznik onemocnění, je důležité působení dalších rizikových faktorů). Pohlaví – infarktem myokardu častěji onemocní muži. Věk – výskyt infarktu stoupá s věkem, u mužů je vyšší riziko nad 45let, u žen nad 55 let (až po menopauze), ale v posledních letech, přibývá žen s infarktem i ve věku v premenopauze, pro ně je dominantním rizikovým faktorem kouření.

2.6.2.2.

Ovlivnitelné faktory Dyslipidémie

(dříve

hyperlipoproteinemie)

–

zvýšená

hladina

LDL – cholesterol v krvi (lipoproteiny o nízké hustotě, přenášejí cholesterol a fosfolipidy, avšak přítomnost cholesterolu v krvi je důležitý, ale jen pod 5,2 mmol/l), hladina cholesterolu stoupá věkem. Hypertenze

–

riziko

infarktu

stoupá

zvýšeným

systolickým

i diastolickým tlakem. Hypertenze poškozuje endotel mechanicky. Kouření – oxid uhelnatý a nikotin způsobuje poškození endotelu chemicky. Nikotin také vyvolává vazokonstrikci a vznik koronární trombózy. U silných dlouhodobých kuřáků působí jako stresor, který

se projevuje tachykardií,

zvýšeným TK a zvýšená spotřeba kyslíku. Tímto rizikovým faktorem jsou postiženi i pasivní kuřáci.

24

Diabetes mellitus – rizikový faktor, který také urychluje aterogenezi, změněným metabolizmem lipidů a sacharidů. Infarkt myokardu u pacientů s diabetem je častější a má více komplikací, častěji má vyšší úmrtnost. Hyperglykémie zvyšuje LDL - cholesterol. Obezita centrálního typu – je způsobena špatnými stravovacími návyky. Často bývá zvýšená hladina LDL - cholesterol (avšak zvýšená hladina LDL - cholesterol může být i u štíhlých lidí). Psychosociální zátěž – negativně emotivní reakce a stres způsobí vyplavení adrenalinu z dřeně nadledvin a kortizolu z kůry nadledvin, cílem hormonů je mobilizovat zdroje energie z tkání. Pokud po mobilizaci energetických zásob nenastane fyzický výkon a nespotřebuje se, pak přetrvává několik hodin zvýšená hladina v krvi, která působí při tvorbě aterogeneze. Je vhodné se nerozčilovat nebo po rozčílení zvýšit fyzickou aktivitu (jít si zacvičit). (Štejfa 2007; Klener 2011; Šafránková 2004)

2.6.3. Klinický obraz Pro infarkt myokardu je typická svíravá substernální bolest za hrudní kostí (stenokardie). Bolest přetrvává desítky minut až hodin. Nemocný ji popisuje jako náhlou, pálivou, krutou, šokující bolest nad celým srdcem. Bolest se může šířit po celém hrudníku, ramen, do levé horní končetiny až do malíku, méně často do pravé horní končetiny, dále do krku a dolní čelisti, šíří se i do břicha, kde imituje náhlou příhodu břišní nebo vředovou chorobu, a také do zad, kde imituje vertebrogenní onemocnění. Bolest neustupuje, je bez odezvy na podání sublinguálního nitrátu (nitroglicerin) a je nezávislá na změně polohy. Bolest je doprovázena dalšími vegetativními příznaky jako je angor mortis (strach ze smrti), úzkost, parasympatikus má vliv na bledost, pocení, zvracení, nauzeu, z počátku bradykardie, později tachykardie, na kterou má vliv sympatikus. Pacient pociťuje palpitace, dušnost (při levostranné srdeční nedostatečnosti), dále může být zmatený, z důvodu hypoxie mozku, hepatomegalie a zvýšená náplň krčních žil u postižení pravé komory. U 5-10% nemocných probíhá infarkt myokardu asymptomaticky (tzv. němý infarkt), prokáže se při náhodném EKG, nebo až při pitvě, v myokardu je vazivová jizva, která se ukáže smetanově bílou barvou na řezu myokardem. (Vlček 2010; Sovová 2013; Sovová 2007; Šafránková 2004; Klener 2011)

25

2.6.4. Diagnostika infarktu myokardu Typické vyšetření pro diagnostiku infarktu myokardu je anamnéza a fyzikální vyšetření, která je doplněna EKG, laboratorním vyšetřením a jinými zobrazovacími metodami, katetrizačním vyšetřením a koronární angiografií.

2.6.4.1.

Anamnéza

Zjištění rizikových faktorů pro vznik aterosklerózy, která způsobuje infarkt myokardu. Zjišťujeme kvalitu bolesti, kterou nemocný pociťuje. Při infarktu myokardu nemocný uvádí pocit tíhy, svíravou, nebo pálivou bolest lokalizovanou na hrudníku za sternální kostí. Intenzita bolesti je různá, mírná, snesitelná až šokující, vzniká postupně a nabývá na intenzitě. Vzniká bez příčiny, v klidu, časně ráno, málokdy po rozčílení a výjimečně po námaze. Pro diagnostikování infarktu myokardu, zaznamenáváme i přidružené vegetativní příznaky, jako nauzea a zvracení, pocení, dušnost.

2.6.4.2.

Fyzikální vyšetření

Vyšetřuje se pohledem, pohmatem, poklepem a poslechem. Při vyšetření pohledem si lékař všímá celkového vzhledu nemocného a polohy nemocného, u onemocnění srdce je typická poloha ortopnoická (nebo pacient sedící nehybně se zatnutými pěstmi přitisknutými na hrudník. Dále si všímá náplně krčních žil, kůži a sliznic (nastupuje cyanóza). Pohmatem se vyšetřuje pulzace karotid, pulz na arteriích (a.radialis, a.carotis, a.brachialis, a.femoralis, a. poplitea, a.dorsalis pedis, a.tibialis posterior), u pulzu hodnotíme tepovou frekvenci (tachykardie, bradykardie), rytmus (pravidelný, nepravidelný) a zda je pulz hmatný nebo nehmatný. Vyšetření poklepem je pouze orientační, lze určit pouze podezření na zvětšení srdce nebo výpotek v osrdečníku. Poslech se provádí fonendoskopem, vyšetřuje se na 4 poslechových místech, zjišťuje se srdeční frekvence, rytmus, a poslechové fenomény (Štejfa 2007; O´rourke 2010; Šafránková 2004; Sovová 2007)

26

2.6.4.3.

Elektrokardiografie (EKG)

EKG je vyšetřovací metoda, která zapisuje elektrickou aktivitu srdečního svalu, to je vznik a šíření akčního proudu (biopotenciál). Přístroj, který měří elektrické aktivity srdce, se nazývá elektrokardiograf a křivka, která je zaznamenaná zápisem biopotenciálů na obrazovce nebo na papíře se nazývá elektrokardiogram. Elektrody, snímající elektrické potenciály, se přikládají pacientovy na hrudník a na končetiny, nebo jen na hrudník. U ergometrie se elektrody z končetin přikládají na hrudník a to z toho důvodu, že při pohybu končetin by narušili snímání. Elektrody jsou barevně rozlišené, hrudní elektrody jsou bílé s barevnými koncovkami nebo značené čísly (od1-6). A jedna elektroda slouží jako uzemnění. (Obrázek 3,4) Unipolární svod snímá elektrický potenciál z jedné elektrody. Bipolární svod snímá rozdíl dvou potenciálů. Podle místa přiložení se elektrody rozlišují na končetinové a hrudní. (Obrázek 3,4)

Obrázek 3 Hrudní svody Zdroj: Wikiskripta. www.wikiskripta.cz [online]. [cit. 2014-0405]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Elektrokardiografie

27

Obrázek 4 Umístění elektrod na končetinách Zdroj: Wikiwersity. Www.cs.wikiversity.org.cz [online]. [cit. 2014-0405]. Dostupné z: http://cs.wikiversity.org/wiki/EKG_vysetreni Legenda: R – pravá horní končetina, L – levá horní končetina, F – levá dolní končetina (na pravé dolní končetině je uzemnění)

Na křivce (Obrázek 5) rozeznáváme vlny P,T, případně U (představují zaoblené výchylky) a kmity Q,R a S (jsou úzké a hrotnaté výchylky). Vzdálenost mezi vlnou a kmitem se nazývá úsek (např. úsek PQ). Popis vln, kmitů a úseků (obrázek 5) P = depolarizace síní PQ = neutrální (izoelektrický) část, převod vzruchu ze síní na komory QRST = komorový komplex Q = negativní oscilace - zahájení komorové depolarizace v septu R = pokračovat z depolarizace vln přes komory S = negativní oscilace - aktivace poslední části svaloviny komor, v levé komorové basi ST = neutrální (izoelektrický) část, končí depolarizace a nastupuje repolarizace T = repolarizace komor U = repolarizace vnitřních vrstev myokardu

28

Obrázek 5 Fyziologická křivka EKG Zdroj: Smart mania. [online]. Vyd. 1. Praha, 4.1.2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://smartmania.cz/clanky/specialni-krytalivecor-ecg-pro-iphone-maly-zazrak-nebovelky-podvod-174

Obrázek 6 EKG při infarktu myokardu s elevací ST segmentu Zdroj: Události 112. Události 112 [online]. 26.9 2011 [cit. 2014-0327]. Dostupné z: http://www.udalosti112.cz/aktualne/muz-dostal-uprepazky-infarkt-krisili-ho-zakaznici.html

Léčba závisí na nálezu na EKG. Rozlišuje se infarkt myokardu STEMI (s elevací ST úseku) (Obrázek 6) a NSTEMI (je diagnostikovaný na základě laboratorního vyšetření, kde je zvýšená hladina CK a na EKG se objevuje inverze vln T nebo deprese ST úseku), bolest na hrudi s depresemi ST úseku, ale bez zvýšení troponinu. (Sovová 2006; Hampton 2007; Šafránková 2004; Klener 2011)

2.6.4.4.

Laboratorní vyšetření

Laboratorní vyšetření určuje hladinu kardiospecifických enzymů. Kardiospecifické enzymy umožňují diagnostikovat infarkt myokardu, odlišit ischemii od nekrózy. Když chybí nález na EKG u non Q infarktu (intramurálním), při blokádě Tawarova raménka, nebo při odlišení od infarktu myokardu od nestabilní anginy pectoris. Mezi kardiospecifické enzymy, které lze prokázat v plazmě, jsou kreatikináza (CK), asparát-aminotransferáza (AST) a laktátdehydrogenáza (LDH).

-

Kreatikináza: Při vzniku nekrózy se koncentrace kreatikinázy zvyšuje v séru, za 6-7 hod. se zvýší až desetinásobně, za 24hod. vyvrcholí a pak klesá 3-4 dny až k normálu. Rozděluje se na tři isoenzymy (CK-MM svalová frakce, CK-BB mozková frakce a CKMB srdeční frakce). Fyziologická hodnota CK-MB je 0,0–5,0 μg/l, hodnota je zvýšená i při současném poranění svalstva nebo mozku.

-

Asparát – aminotrasferáza (AST): hladina v séru se zvyšuje za 4-10 hod. hodnota vyvrcholí za 24-36 hod. a k normě poklesne do 4 dnů. Fyziologická hodnota je 0,05– 0,72 μkat/l, zvýšení nastává při infarktu myokadu, plicní embolii, současně i při postižení jater zánětem, cirhózy nebo při městnání krve z důsledku pravostranného srdečního selhání.

29

-

Laktátdehydrogenáza

(LDH):

v séru

se

hladiny

LDH

zvyšuje

ze

všech

kardiospecifických enzymů nejpozději, až za 24hod. maximální hodnota je až za 60hod. návrat k fyziologické hodnotě je až 6.-10.den. Fyziologická hodnota je 3,5–7,7 μkat/l při zvýšené hodnotě se potvrdí srdeční onemocnění, infarkt myokardu a onemocnění kosterního svalstva. Myoglobin je další krevní parametr, který prokáže přítomnost nekrózy v těle. Myoglobin je bílkovina, která je přítomná v myokardu a kosterních svalech. Při nekróze se bílkovina uvolňuje do séra již za 2 hodiny, hodnota vyvrcholí za 4-6hod. a k fyziologické hodnotě se navrátí za 12 24 hodin. Fyziologická hodnota myoglobinu je u mužů 19–92 μg/l a u žen 12–76 μg/l. Při zvýšené hodnotě se prokáže onemocnění srdce, nekróza infarktu myokardu. Troponin je soubor tří bílkovin (C,T,I), jsou přítomny v srdečním a kosterním svalstvu. Troponin C je v obou typech svalů stejný, troponin T a I se liší. Fyziologická hodnota troponinu T je 0,5 μg/l, při zvýšené hladině je snadno prokazatelná nekróza myokardu. Stanovení troponinu I je obtížné, specifičtější ukazatel nekrózy je troponin T. Ke zvýšené hodnotě dojde za 3 hodiny po infarktu a přetrvává 88-12 hodin. (O´rourke 2010; Štejfa 2007; Šafránková 2004, Sovová 2007; Klener 2011)

2.6.4.5.

Echokardiografie (Obrázek 7)

Echokardiografie patří mezi nejdůležitější neinvazivní vyšetřovací metodu v kariologii. Pomocí ultrazvukového vlnění o frekvenci 2,5 – 10 MHz se zobrazuje nejen srdce a velké cévy, ale i množství krve a směr proudění v srdečních dutinách. Echokardiografická sonda je přiložena na hrudník a vysílá ultrazvukový signál, který proniká tkáněmi. Na tkáňových rozhraních se signál odráží a vrací se zpátky, signál je stejnou sondou přijat a zpracovává se do výsledného obrazu na monitoru přístroje. Pro odstranění vzruchu mezi sondou a kůží se nanáší před přiložením gel na sondu. Indikace k echokardiografii jsou změny na chlopních (chlopenní vady, vrozené srdeční vady, proudění krve), infekční endokarditidy, kardiomyopatie (hypertrofie nebo dilatace komor), srdeční arytmie, poruchy kontraktility po infarktu myokardu. Je vhodná k určení lokalizace a rozsahu infarktového ložiska. Mezi kontraindikací k echokardiografii je obezita, plicní emfyzém a deformity hrudníku. (Sovová 2007; Šafránková 2007; Klener 2011)

30

Obrázek 7 Echokardiografie Zdroj: Bečva. Ltbn [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.ltnb.cz/becva.html?id=131

2.6.4.6.

Koronarografie a angiografie (Obrázek 8)

Koronarografie patří mezi invazivní katetrizační vyšetřovací metody koronárních tepen. Po nástřiku tepny kontrastní látkou, se tepna zobrazí rentgenograficky. Vyšetřením lze zjistit vrozené anomálie, aterosklerotických stenóz nebo uzávěrů koronárních tepen a spazmů koronárních tepen. Na podkladě výsledku koronarografie se indikuje léčba a to revaskulizace balonkovou angioplastikou (PTCA = perkutální transluminální koronární angioplastika), trombolytická léčba nebo rotační ablace a vložení stentu. Nástřik pouze srdečních tepen se nazývá angiografie (nebo ventrikulografie), při nástřiku pouze levé komory se vyšetření nazývá levografie. Koronarografie se provádí na katetrizačním pracovišti, musí být k dispozici i rentgenový přístroj, který je napojený na televizní okruh a video. To umožňuje pozorovat průběh celého výkonu na obrazovce a současně i pořizuje záznam. K nezbytnému vybavení pracoviště patří i pomůcky pro resuscitaci, defibrilátor, laryngoskop, ventilátor nebo ambuvak a léky. Příprava pacienta začíná vysvětlením výkonu, zdůvodnění významu vyšetření k dané diagnóze a k stanovení další terapii. Je důležité zdůraznit pacientovi, že výkon po lokální anestezii není bolestivý a po vstřiku kontrastní látky bude pociťovat horko. Před vyšetřením se provádí předoperační příprava. Předoperační příprava se dělí na dlouhodobou, krátkodobou a bezprostřední.

31

-

Dlouhodobá předoperační příprava zahrnuje interní vyšetření (fyzikální vyšetření, fyziologické funkce, screeningové vyšetření moči – moč chemicky sediment, cukr a aceton, screeningové vyšetření krve – krevní obraz, základní biochemie, krevní skupiny + Rh faktor, aPTT, Quickův test, EKG a rentgenové vyšetření srdce plíce), vyšetření nesmí být starší než 14 dnů před plánovaným výkonem.

-

Krátkodobá předoperační příprava je období 24 hodin před samotným výkonem. Při fyzické přípravě na výkon, musí být pacient lačný (alespoň 6-8hodin), vyprázdněný dle druhu výkonu (spontánní nebo pomocí klyzma), provedena základní hygienická péče a prevence tromboembolické nemoci. Anesteziolog přichází k pacientovi na oddělení, zhodnotí jeho zdravotní stav a seznámí pacienta s anestezií a případnými riziky.

-

Bezprostřední předoperační příprava je úsek těsně před výkonem, tj asi 2 hodiny. V této době se zkontroluje dokumentace, operační pole, provádí se přikládání bandáží, kontrola chrupu a vyprázdnění. Dále se aplikuje premedikace dle ordinace anesteziologa (Dithiaden a Diazepam).

-

Příprava pacienta k urgentnímu (neodkladnému) vyšetření je komplikovanější, protože čas na přípravu je krátký, odebraný biologický materiál se odesílá na STATIM (vyšetřuje se krevní obraz, biochemie krve a moči, krevní skupina + Rh faktor), koupel je kontraindikovaná, hygiena pouze hrubých nečistot a vyjmutí zubní protézy, také očistné klyzma je kontraindikováno. Při vyšetření je důležité chránit nejen pacienta, ale i personál před rentgenovými paprsky.

Vyšetření se provádí punkcí tepny dlouhou silnou jehlou. Přes jehlu se zavede kovový vodič, po kterém se jehla vytáhne ven, proti zpětnému krvácení se zavede zavaděč do chlopní, který setrvá v tepně po celou dobu výkonu. Po nástřiku kontrastní látky je 10 vteřin dobře viditelná céva (nebo komora). Během vyšetření se sleduje EKG, pulz, dýchání, saturace, vědomí, bolesti na hrudníku, palpitace, nebo možné alergické reakce. Po vyšetření se sleduje místo vpichu, pacient leží 24 hodin na lůžku s kompresí tepny tlakovým obvazem nebo 6-8hod. s přiloženým vakem s pískem, je to prevence možného krvácení. (Štejfa 2007; Šafránková 2007; O´rourke 2010)

32

Obrázek 8 Koronarografie Zdroj: Duszpasterstwo. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.diecezja.waw.pl/dsz/personel/koronarografia.htm

2.6.5. Komplikace infarktu myokardu Infarkt myokardu může probíhat bez komplikací, ale častěji se některé komplikace objeví jako například arytmie, kardiogenní šok nebo srdeční selhání. Arytmie je porucha srdečního rytmu. Arytmie se dělí na bradyarytmii (frekvence po 60/min) a tachyarytmie (frekvence nad 100/min). Vznikají na podkladě poruch vnitřního prostředí (metabolizmu K, Mg), na hormonální dysbalance (tyreotoxikóza), nebo vlivem léků. Při tachyarytmii si pacient stěžuje na palpitaci, bolesti na hrudi, dušnost. Pacient je zvýšeně unavený, má sníženou toleranci zátěže a je vyšší pravděpodobnost srdečního selhání. Bradyarytmii může pacient cítit jako synkopu nebo presynkopu (slabost, nevolnost, pocit na omdlení, vertigo, mžitky před očima), dále pacient pociťuje únavu, malátnost, dušnost a nevýkonnost. Kardiogenní šok se vyvíjí při rozsáhlém infarktu myokardu. Dojde k ruptuře septa nebo srdeční stěny, oběhové zástavě, závažné arytmii nebo k akutní chlopenní regurgitaci. Při první pomoci u šoku se drží pravidlo 5T (ticho, teplo, tišení bolesti a transport), u hospitalizovaného pacienta se léčí základní příčina šoku (akutní infarkt myokardu – akutní PTCA, trombolýza). Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopno udržet minutový oběh na takové výši, aby vyhověl metabolickým požadavků. Selhání srdce bývá způsobeno postižením srdečního svalu nekrózou, rupturou srdeční stěny nebo aneuryzmatem, jehož následkem vzniká akutní levostranné srdeční selhání s příznaky edému plic, kardiogenní šok a asthma cardiale.

33

Dle příčiny může selhávat levá, pravá nebo obě komory. Při selhání levé komory se plicní tlak levé komory zvyšuje a krev se městná v malém oběhu. Při srdečním selhání pravé komory je zvýšený plicní tlak pravé komory a městnání ve velkém oběhu. (Šafránková 2004; Sovová 2007; Štejfa 2007)

2.6.6. Terapie infarktu myokardu Cílem léčby je zajištění prokrvení myokardu revaskularizací uzávěru (opětovné zprůchodnění cévy) a výkonu srdce takovém, aby nenastalo opětovné selhání srdce nebo kardiogenní šok. Je velmi důležitá rychlá diagnostika a včasné zahájení léčby, protože více než polovina úmrtí proběhne do dvou hodin od vzniku infarktu. Léčba infarktu myokardu má tři etapy: přednemocniční, nemocniční a sekundární (prevence recidivy).

2.6.6.1.

Přednemocniční léčba

Období od vzniku infarktu myokardu do hospitalizace je velmi důležitá z hlediska následné léčby a prognózy. Pokud pacient pociťuje bolest na hrudi a další příznaky nasvědčující infarkt myokardu, měla by být vždy přivolána rychlá záchranná služba. Právě v této fázi nemocní nejvíce umírají. Cílem je co nejrychleji (nejpozději do 60minut) od zavolání pomoci dopravit pacienta na koronární jednotku a do 120minut na katetrizační sál. Medikamentózní přednemocniční terapie Nitrát: podání je sublingválně nebo sprejem, zlepší prokrvení a snižuje metabolické nároky myokardu, kontraindikací je hypotenze. Kyselina acetylsalicylová: patří mezi antiagregans, zastaví nárůst trombu, podává se i lidem, kteří již antiagreans užívají. Morfin: užívá se k potlačení bolesti a zpomalení tepové frekvence Diazepam: pro uklidnění pacienta Atropin: při bradykardii Betablokátory: při tachykardii Furosemid: podává se u plicního edému při levostranném srdečním selhávání (Šafránková 2004, Kelnarová 2010; Klener 2011)

34

2.6.6.2.

Nemocniční terapie

Nemocniční péče začíná přijetím pacienta na koronární jednotku (oddělení invazivní a neinvazivní kardiologie ). Pacientovi jsou měřeny životní funkce. Pokud je vše v pořádku a neobjeví-li se žádné komplikace, může být pacient přeložen po 48hod. na standardní lůžkové oddělení. Cílem nemocniční léčby je obnovení perfuze myokardu.

2.6.6.2.1.

Trombolýza je rozpuštění trombu, je to standardní léčba akutního infarktu

myokardu. Pro úspěch této metody závisí doba zahájení léčby, podání by mělo být ideálně do 2 hodin a maximálně do 6 hodin. Trombolýza se provádí celkově (do periferní žíly) a místně (katetrizace přímo k trombu). Kontraindikací fibrinolytik jsou převážně krvácivé stavy, zvýšené riziko krvácení, nekontrolovaná hypertenze a těhotenství. Mezi nežádoucí účinky patří alergické reakce, hypotenze, krvácení a arytmie. (Štejfa 2007; Sovová 2007)

2.6.6.2.2.

Perkutální transluminální koronární angioplastika (PTCA) (Obrázek9)

přináší větší efekt v kombinaci s rotační ablací a implantací stentu. Během vyšetření se zavede katetr do zúženého místa, tepna se nastříkne kontrastní látkou a pomocí rentgenu se zobrazí. Po zavedení katetru do místa stenózy se na konci katetru nafoukne balónek, který dilatuje zúženou tepnu. Prevencí k restenóze (opětovné zúžení) je implantace kovové roztažitelné síťky (stent) do stěny tepny. Rotační ablace (aterektomie) je zbroušení ateromového plátu pomocí jemné rotující vřetenovité frézky, provádí se při PTCA. Při i po výkonu je nutná miniheparinizace, později perorální antikoagulancia, prevence proti vzniku trombu. (Štejfa2007; Sovová2007)

Obrázek 9 PTCA Zdroj: Nemocnice Jihlava. Www.nemji.cz [online]. 5.4 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.nemji.cz/koronarografie/d-4036/p1=3460

35

2.6.6.2.3.

Farmakologická léčba

Antikoagulancia: brání nárůstu trombu, zvětšování a recidivě trombózy, ale sama heparinizace trombus nerozpustí. Podává se první 2-4 dny. Dělí se dle podání na přímé (Heparin, Clexan, Fraxiparine), nepřímé (Warfarin) a zevní (Ibu-hepa, Lioton). Antiagregancia: kombinují se s antikoagulancii, léky se podávají dlouhodobě. Zabraňují agregaci a tím i tvorbě krevních destiček (Anopyrin, Apo-tic, Godasal). Betablokátory: léky se podávají i.v., při léčbě betablokátory se monitoruje krevní tlak (nesmí klesnout pod 100/70 mm Hg) a pulz (pod 50/min). Kontraindikací je astma bronchiale, hypotenze a bradykardie. Nitráty: snižují bolest a zmenšují rozsah infarktového ložiska. ( Kocinová 2007; Štejfa 2007; Šafránková 2004; Sovová 2007)

2.6.6.2.4.

Chirurgická léčba – bypass (Obrázek 10)

Chirurgická operace s použitím mimotělního oběhu se provádí ze střední sternotomií. Revaskularizace myokardu se provádí pomocí aortokoronárních bypassů (přemostění postiženého úseku aortokoronární cévy pomocí náhradní cévy). Pro revaskularizaci se užívají žilní, nebo tepenné štěpy. Tepenný štěp je lepší z důvodu lepší dlouhodobé průchodnosti, avšak nevýhodou je delší časová a technická náročnost při odběru. Po zavedení mimotělního oběhu se periferní anastomóza našívá na zastaveném srdci a prázdných věnčitých tepnách. Centrální anastomóza se našívá na vzestupnou aortu již při srdeční akci. Operace bez použití mimotělního oběhu se provádí na bijícím srdci, které po dobu operace musí zajišťovat dostatečný srdeční výdej. Na konstrukci periferní anastomózy se užívají stabilizátory, které se na podtlaku přisají k epikardu. Stabilizátor znehybní malý okrsek srdce s příslušným segmentem koronární tepny. Po arteriotomii se do lumina tepny zavede intrakoronární shutnt, přes který po dobu šití protéká krev. Po našití periferní anastomózy na nástěnnou svorku jsou našity centrální anastomózy žilních štěpů. (Štejfa 2007; Čoupková 2010; Klener 2011)

36

Obrázek 10 Bypass Zdroj: Stefajir. www.stefajir.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=aortokoronarni-bypass

2.6.7. Režimová opatření Cílem sekundární prevence je zaměření proti recidivě infarktu myokardu, snížení mortality a zlepšení kvality života. Je důležité, aby pacient změnil svůj životní styl a vyhnul se rizikových faktorů. Mezi režimová opatření patří hlavně zanechat kouření, změnit stravovací návyky, redukce hmotnosti a přiměřená fyzická aktivita. Ovšem vše závisí na ochotě nemocného, zda chce změnit svůj životní styl, bez aktivní spolupráce nemocného je sekundární prevence neúčinná. (Štejfa 2007; Šafránková 2004) 2.6.7.1.

Zákaz kouření

Kouření patří mezi nejvýznamnější rizikové faktory. Nikotin a oxid uhličitý poškozuje chemicky endotel. Kouření zvyšuje srážlivost krve a nikotin vyvolává vozokonstrikci. Okamžité vyloučení kouření, normalizuje funkci endotelu už v několika měsících. V rámci sekundární prevence je abstinence kouření nejúčinnější.

37

2.6.7.2.

Změna životního stylu

Pro organizmus je důležité se nepřejídat (při přejídání se tvoří mnoho lipoproteinových komplexů s cholesterolem, jaterní buňky velké množství nezvládají a proto cholesterol v těle stoupá). Omezení přijmu potravin s vyšším obsahem cholesterolu a zvýšení přijmu potravin, které obsahují vlákninu. Důležité je také jíst mnoho ovoce a zeleniny. Pacient dodržuje nízkocholesterolovou dietu, která omezuje užívání tuků (másla), doporučuje se jediný tuk a to panenský olivový olej užívaný za studena. Mléko a mléčné výrobky jsou vhodné pouze s nízkým obsahem tuku. Je důležité vyhýbat se tučnému masu, jíst spíše ryby, kuřecí (bez kůže), králičí maso a dávat přednost celozrnnému pečivu před pečive bílým. Nemocný by měl snížit energetický příjem potravin, je vhodné zmenšit nebo vynechat přílohy a zmenšit porce masa. 2.6.7.3.

Redukce stresu

Stres připravuje člověka na útěk nebo na útok, je to reakce na ohrožení organizmu. Na každého člověka působí různé vlivy nebo-li stresory. Každý člověk reaguje na stresor individuálně. Při psychické zátěži se zvyšuje krevní tlak, zrychluje se tepová frekvence, zvyšuje se svalová činnost a zrychluje se metabolizmus. Akutní stres může být mechanismem, který zapříčiní vznik infarktu myokardu. Při zvládání stresových situacích je důležitá podpora blízkých, rodiny či přátel. Pokud má nemocný problémy se kterými se nedokáže sám vyrovnat, doporučuje se konzultace s psychologem. Nemocný může navštěvovat i relaxační kurzy, které vede odborník a naučí nemocného odpočívat. Jako stresor v dnešní době můžeme považovat vše kolem nás, problémy na pracovišti, rodinné vztahy, finanční nejistota, ztráta blízké osoby a taky blikající zářivka, radiátor při nahřívání atd. 2.6.7.4.

Fyzická aktivita

Fyzická aktivita patří mezi nejlepší preventivní opatření při onemocnění srdce a cév. Udržuje optimální hmotnost, spaluje cholesterol a snižuje krevní tlak. Jedná se o dynamické sporty jako běh, plavání nebo jízda na kole. A méně o statické sporty jako vzpírání a přetahování. Fyzická aktivita po infarktu myokardu se rozlišuje ve 4 fázích.

38

I. Fáze - nemocniční rehabilitace: cílem je zabránit trombembolickým komplikací, dekondici a připravit pacienta pro návrat do běžného života. II. Fáze – časná ponemocniční rehabilitace: rehabilitace by měla začít co nejdříve po propuštění z nemocnice a trvat nejméně 3 měsíce. Rozhodující fáze pro navození potřebných změn životního stylu. III. Fáze – období stabilizace: začíná od stabilizace klinického nálezu, cílem je vytrvalostní trénink a upevnění změn životního stylu. IV. Fáze – období udržovací: cílem je pokračovat v dodržování zásad předchozích aktivit, ale již s minimální odbornou kontrolou. II. a III. fáze může probíhat jako ambulantně řízený trénink, součástí těchto fází bývá i lázeňský pobyt. Jestli, že se v jakékoli fázi objeví bolesti na hrudi, nevolnost, bolesti hlavy a závratě, je nutné cvičení přerušit a vyhledat pomoc lékaře. (Špinar 2007; Šafránková 2007; Klener 2011; Štejfa 2007)

39

3. Praktická část 3.1.

Metodika výzkumu

Pro získání informací jsem zvolila metodu anonymního dotazníku (viz příloha 1.) HRQOL, SF - 36. Dotazník má 11 otázek, některé otázky mají i podotázky. Celkem je v dotazníku 36 otázek, rozdělených do 8 domén a to fyzické funkce, fyzické omezení rolí, emoční omezení rolí. Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí, bolest, všeobecné duševní zdraví, vitalita, všeobecné vnímání vlastního zdraví. Na začátku dotazníku jsou zařazeny údaje týkající se věku, pohlaví, typu intervence, nemoci a nejvyššího dosaženého vzdělání.

3.2.

Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí

Pro výzkum jsem zvolila respondenty před, po infarktu myokardu a během rekonvalescence. Na začátku dotazníkového šetření jsem oslovila 80 respondentů, pro spolupráci během těchto tří fází nemoci. Pouze 50 respondentů ochotně spolupracovalo a vrátilo řádně vyplněné dotazníky.

3.3.

Průběh výzkumu

Dotazníkové šetření probíhalo od 1.listopadu 2013 do 28.února 2014. Dotazníky jsem distribuovala v Jihlavské nemocnici na kardiologickém oddělení A i B, kardiologické jednotce intenzivní péče a kardiologické ambulanci.

3.4.

Zpracování získaných dat

Data jsem zpracovávala pomocí programu Microsoft Word 2010 pro teoretickou část a Microsoft Excel 2010 pro zpracování tabulek. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v absolutních číslech a procentech u otázek níže zobrazených. Pro přehlednost jsou výsledky uvedeny tabulce.

40

3.5.

Výsledky výzkumu

Tabulka 1: Subjektivní hodnocení celkového zdraví respondentem (Otázka č. 1)

Výborné Velmi dobré Dobré Dosti dobré Špatné Celkový součet

Před IM N % 16 32 22 44 9 18 3 6 0 0 50 100

Po IM N 0 6 22 8 14 50

% 0 12 44 16 28 100

Rekonvalescence N % 2 4 7 14 18 36 19 38 4 8 50 100

Před infarktem myokardu 32 % respondentů odpovědělo, že jeho zdraví je výborné, 44 % velmi dobré a 18 % dobré, 6 % dosti dobré a žádný respondent neohodnotil své zdraví jako špatné. Po infarktu myokardu žádný z respondentů neohodnotil své zdraví jako výborné, 12 % jako velmi dobré, 44 % dobré, 16 % dosti dobré a 28 % respondentů ohodnotilo své zdraví jako špatné Při rekonvalescenci 4 % respondentů zhodnotilo své zdraví jako výborné, 14 % velmi dobré, 36 % dosti dobré a 8 % respondentů při rekonvalescenci zhodnotilo svůj zdravotní stav jako špatný.

41

Tabulka 2 Subjektivní hodnocení zdraví respondentem v současnosti se stavem před rokem? (Otázka č. 2)

Mnohem lepší než před rokem Poněkud lepší než před rokem Přibližně stejné jako před rokem Poněkud horší než před rokem Mnohem horší než před rokem Celkový součet

Před IM N % 2 4 4 8 30 60 14 28 0 0 50 100

Po IM N 0 0 2 16 32 50

% 0 0 4 32 64 100


Před infarktem myokardu 4 % respondentů zhodnotilo, že své zdraví je mnohem lepší než před rokem, 8 % poněkud lepší než před rokem, 60 % přibližně stejné jako před rokem, 28 % poněkud horší než před rokem a žádný z respondentů neodpověděl, že jeho zdraví je mnohem horší než před rokem. Po infarktu myokardu žádný z respondentů neohodnotilo, že se cítí mnohem lépe a poněkud lépe než před rokem, 4 % ohodnotilo své zdraví přibližně stejné jako před rokem, 32 % poněkud horší než před rokem a 64 % respondentů ohodnotilo, že se cítí mnohem hůře než před rokem. Při rekonvalescenci žádný z respondentů neohodnotilo, že se cítí mnohem lépe a poněkud lépe než před rokem, 40 % respondentů se cítí přibližně stejně jako před rokem, 42 % poněkud hůře a 18 % respondentů odpovědělo, že se cítí mnohem hůře než před rokem.

42

Tabulka 3 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? a) Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů.

Ano, omezuje hodně Ano, omezuje Trochu Ne, vůbec neomezuje Celkový součet

Před IM N % 5 10 17 34 28 56 50 100

Po IM N 31 15 4 50

% 62 30 8 100

Rekonvalescence N % 28 56 16 32 6 12 50 100

Před infarktem myokardu 10 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni v usilovné činnostech, 34 % omezováni trochu a 56 % respondentů odpovědělo, že nejsou omezováni. Po infarktu myokardu 62 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni v usilovných činnostech, 30 % omezováni trochu a 8 % respondentů odpovědělo, že nejsou omezovány Během rekonvalescence 56 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni v usilovných činnostech, 32 % omezováni trochu a 12 % respondentů odpovědělo, že nejsou omezovány.

43

Tabulka 4 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? b) Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole


před IM N % 0 0 10 20 40 80 50 100

Po IM N 16 24 10 50

% 32 48 20 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neohodnotil, že je hodně omezen ve středně namáhavých činnostech, 20 % respondentů jsou omezováni trochu a 80 % respondentů odpovědělo, že nejsou omezováni vůbec ve středně namáhavých činnostech. Po infarktu myokardu 32 % respondentů odpovědělo, že jsou omezováni hodně ve středně namáhavých činnostech, 48 % omezováni trochu a 20 % neomezováni vůbec. Během rekonvalescence 16 % respondentů odpovědělo, že jsou omezováni hodně ve středně namáhavých činnostech, 46 % omezováni trochu a 36 % neomezováni vůbec.

44

Tabulka 5 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? c) Zvedání nebo nesení běžného nákupu

Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, Vůbec neomezuje Celkový součet

Před IM N % 0 0 3 6 47 94 50 100

Po IM N 2 19 29 50

% 4 38 58 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neodpověděl, že je hodně omezen ve zvedání nebo nesení běžného nákupu, 6 % respondentů jsou omezováni trochu a 94 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni ve zvedání a nošení běžného nákupu. Po infarktu myokardu 4 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni ve zvedání nebo nesení běžného nákupu, 38 % jsou omezováni trochu a 58 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni ve zvedání nebo nesení běžného nákupu. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedl, že je hodně omezen ve zvedání nebo nesení běžného nákupu, 38 % respondentů jsou omezováni trochu a 62 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni ve zvedání nebo nesení běžného nákupu.

45

Tabulka 6 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? d) Vyjití po schodech několik pater


Před IM N % 1 2 8 16 41 82 50 100

Po IM N 21 21 8 50

% 42 42 16 100


Před infarktem myokardu 2 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při vyjití po schodech několik pater, 16 % odpovědělo, že jsou trochu omezováni a 82 % respondentů odpovědělo, že nejsou vůbec omezováni ve vyjití po schodech. Po infarktu myokardu 42 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při vyjití po schodech několik pater, 42 % respondentů odpovědělo, že jsou trochu omezovány a 16 % odpovědělo, že nejsou vůbec omezováni ve vyjití po schodech několik pater Během rekonvalescence 28 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při vyjití několik pater po schodech, 54 % respondentů odpovědělo, že jsou trochu omezováni a 18 % respondentů ohodnotilo, že nejsou vůbec omezováni ve vyjití po schodech několik pater.

46

Tabulka 7 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? e) Vyjít po schodech jedno patro


Před IM N % 0 0 4 8 46 92 50 100

Po IM N 7 27 16 50

% 14 54 32 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neodpověděl, že je hodně omezováni ve vyjití po schodech jedno patro, 8 % respondentů odpovědělo, že jsou trochu omezováni a 92 % respondentů odpovědělo, že nejsou omezováni při vyjití po schodech jedno patro. Po infarktu myokardu 14 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezeni ve vyjití po schodech, 54 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 32 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni. Během rekonvalescence 6 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni ve vyjití po schodech jedno patro, 38 % respondentů odpovědělo, že jsou trochu omezováni a 56 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni ve vyjití po schodech jedno patro.

47

Tabulka 8 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? f) Předklon, shýbání, poklek

Ano, omezuje hodně Ano, omezuje trochu Ne, vůbec neomezuje Celkový součet

Před IM N % 6 12 11 22 33 66 50 100

Po IM N 6 30 14 50

% 12 60 28 100


Před infarktem myokardem 12 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při předklonu, shýbání a pokleku, 22 % respondentů uvedlo, že jsou omezováni trochu a 66 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni vůbec při předklonu, shýbání a pokleku. Po infarktu myokardu 12 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při předklonu, shýbání a pokleku, 60 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 28 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni vůbec v předklonu, shýbání a pokleku. Během rekonvalescence 10 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při předklonu, shýbání a pokleku, 48 % respondentů uvedlo, že jsou omezováni trochu a 42 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni vůbec při předklonu, shýbání a pokleku.

48

Tabulka 9 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? g) Chůze asi jeden kilometr


Před IM N % 3 6 16 32 31 62 50 100

Po IM N 24 21 5 50

% 48 42 10 100


Před infarktem myokardu 6 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při chůzi asi jeden kilometr, 32 % respondentů odpovědělo, že jsou trochu omezováni a 62 % respondentů odpovědělo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi asi jeden kilometr. Po infarktu myokardu 48 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při chůzi asi jeden kilometr, 42 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 10 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi asi jeden kilometr. Během rekonvalescence 20 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při chůzi asi jeden kilometr, 44 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 36 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi asi jeden kilometr.

49

Tabulka 10 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? h) Chůze po ulici několik set metrů


Před IM N % 1 2 7 14 42 84 50 100

Po IM N 21 16 13 50

% 42 32 26 100


Před infarktem 2 % respondentů odpovědělo, že jsou hodně omezováni při chůzi po ulici několik set metrů, 14 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 84 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni vůbec při chůzi po ulici několik set metrů. Po infarktu myokardu 42 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při chůzi po ulici několik set metrů, 32 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 26 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi po ulici několik set metrů. Během rekonvalescence 6 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při chůzi po ulici několik set metrů, 24 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 70 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi po ulici několik set metrů.

50

Tabulka 11 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? i) chůze po ulici sto metrů


Před IM N % 0 0 1 2 49 98 50 100

Po IM N 10 26 14 50

% 20 52 28 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neuvedl, že je hodně omezován při chůzi po ulici sto metrů, 2 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni, 98 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi po ulici sto metrů. Po infarktu myokardu 20 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při chůzi po ulici sto metrů, 52 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 28 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi po ulici sto metrů. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedl, že je hodně omezován při chůzi po ulici sto metrů, 18 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 82 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni vůbec při chůzi po ulici sto metrů.

51

Tabulka 12 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? j) Koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby


Před IM N % 0 0 6 12 44 88 50 100

Po IM N 55 11 34 50

% 10 22 68 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neodpověděl, že je hodně omezován při koupání doma nebo při oblékání bez pomoci další osoby, 12 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 88 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby. Po infarktu myokardu 10 % respondentů uvedlo, že jsou hodně omezováni při koupáni doma nebo při oblékání bez pomoci další osoby, 22 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omazováni a 68 % respondentů uvedlo, že nejsou vůbec omezováni při koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedl, že je hodně omezován při koupání doma nebo oblékání bez pomoci další osoby, 36 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni a 64 % respondentů uvedlo, že nejsou omezováni vůbec při koupáni doma nebo při oblékání bez pomoci další osoby.

52

Tabulka 13 Otázka č. 4 Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? a) Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?

Ano Ne

Před IM N % 10 20 40 80

N 33 17

% 66 34

Celkový součet

50

50

100

Po IM

100

Rekonvalescence N % 17 34 33 66 50

100

Před infarktem myokardu 20 % respondentů uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti a 80 % respondentů uvedlo, že se jim nezkrátil čas. Po infarktu myokardu 66 % respondentů uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti a 34 % respondentů uvedlo, že se jim nezkrátil čas. Během rekonvalescence 34 % respondentů uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci nebo jiné činnosti a 66 % respondentů uvedli, že se jim čas nezkrátil.

Tabulka 14 Otázka č. 4 Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? b) Udělal(a) jste méně, než jste chtěl(a)?

Ano Ne Celkový součet

Před IM N % 11 22 39 78 50 100

Po IM N 30 20 50

% 60 40 100

Rekonvalescence N % 23 46 27 54 50 100

Před infarktem myokardu 22 % respondentů uvedlo, že udělali méně, než chtěli a 78 % respondentů uvedlo, že neudělali méně. Po infarktu myokardu 60 % respondentů uvedlo, že udělali méně, než chtěli a 40 % respondentů uvedli, že neudělali méně, než chtěli. Během rekonvalescence 46 % respondentů uvedlo, že udělali méně, než chtěli a 54 % respondentů uvedlo, že neudělali méně, než chtěli.

53

Tabulka 15 Otázka č. 4 Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? c) Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činností? Před IM

Po IM

Rekonvalescence

N

%

N

%

N

%

Ano

15

30

28

56

24

48

Ne

35

70

22

44

26

52

Celkový součet

50

100

50

100

50

100

Před infarktem myokardu 30 % respondentů uvedlo že byli omezeni v druhu práce nebo v jiných činnostech a 70 % respondentů uvedlo, že nebyli omezeni. Po infarktu myokardu 56 % respondentů uvedlo, že byli omezeni v druhu práce nebo v jiných činnostech a 44 % respondentů uvedlo, že nebyli omezeni v žádné činnosti. Během rekonvalescence 48 % respondentů uvedlo, že byli omezeni v druhu práce nebo v jiných činnostech a 52 % respondentů uvedlo, že nebyli omezeni v žádné činnosti.

Tabulka 16 Otázka č. 4 Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? d) Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech (například jste musel(a) vynaložit zvláštní


Před IM N % 18 36% 32 64% 50 100%

Po IM N 40 10 50

% 80% 20% 100%

Rekonvalescence N % 20 40% 30 60% 50 100%

Před infarktem myokardu 36 % respondentů uvedlo, že měli potíže při práci nebo jiných činnostech a 64 % respondentů uvedlo, že neměli potíže. Po infarktu myokardu 80 % respondentů uvedlo, že měli potíže při práci nebo jiných činnostech a 20 % respondentů uvedlo, že neměli potíže. Během rekonvalescence 40 % respondentů uvedlo, že měli potíže při práci nebo jiných činnostech a 60 % respondentů uvedlo, že neměli potíže.

54

Tabulka 17 Otázka č. 5 Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti) a) Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?


Před IM N % 6 12 44 88 50 100

Po IM N 14 36 50

% 28 72 100


Před infarktem myokardu 12 % respondentů uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci a 88 % respondentů uvedlo, že se jim čas věnovaný práci nezkrátil. Po infarktu myokardu 28 % respondentů uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci a 72 % respondentů uvedlo, že se jim čas věnovaný práci nezkrátil. Během rekonvalescence 34 % respondentů uvedlo, že se jim zkrátil čas, který věnovali práci a 66 % respondentů uvedlo, že se jim čas věnovaný práci nezkrátil.

Tabulka 18 Otázka č. 5 Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? b) Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?


Před IM N % 8 16 42 84 50 100

Po IM N 29 21 50

% 58 42 100


Před infarktem myokardu 16 % respondentů uvedlo, že udělali méně, než chtěli a 84 % respondentů uvedlo, že neudělali méně, než chtěli. Po infarktu myokardu 58 % respondentů uvedlo, že udělali méně, než chtěli a 42 % respondentů uvedlo, že neudělalo méně, než chtěli. Během rekonvalescence 36 % respondentů uvedlo, že udělali méně než chtěli a 64 % respondentů uvedlo, že neudělali méně než chtěli.

55

Tabulka 19 Otázka č. 5 Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? c) Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á) než obvykle?


Před IM N % 12 24 38 76 50 100

Po IM N 30 20 50

% 60 40 100


Před infarktem myokardu 24 % respondentů uvedlo, že byli méně pozorní při práci než obvykle a 76 % respondentů uvedlo, že nebyli méně pozorní než obvykle. Po infarktu myokardu 60 % respondentů uvedlo, že byli méně pozorní při práci než obvykle a 40 % respondentů uvedlo, že nebyli méně pozorní než obvykle. Během rekonvalescence 44 % respondentů uvedlo, že byli méně pozorní při práci než obvykle a 56 % respondentů uvedlo, že nebyli méně pozorní než obvykle.

56

Tabulka 20 Otázka č. 6 Uveďte do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. Před IM Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Velmi silně Celkový součet

N 40 6 4 0 0 50

% 80 12 8 0 0 100

Po IM N 2 15 12 10 11 50

% 4 30 24 20 22 100


Před infarktem myokardu 80 % respondentů uvedlo, že jim vůbec nic nebránilo, jejich společenskému životu, 12 % respondentů trochu bránilo, 8 % mírně a žádný z respondentů neuvedl, že by mu poměrně dost nebo velmi silně bránili potíže jejich společenskému životu. Po infarktu myokardu 4 % respondentů uvedlo, že jim vůbec nic nebránilo společenskému životu, 30 % respondentů uvedlo, že trochu bránilo, 24 % mírně, 20 % poměrně dost a 22 % respondentů uvedlo, že jim velmi silně bránili tělesné nebo emocionální potíže. Během rekonvalescence 26 % respondentů uvedlo, že jim vůbec nic nebránilo, jejich společenskému životu, 38 % respondentů uvedlo, že jim trochu bránilo, 26 % mírně, 6 % poměrně dost a 4 % respondentů uvedlo, že jim velmi silně bránili tělesné nebo emocionální potíže.

57

Tabulka 21 Otázka č. 7 Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? Před IM Žádné Velmi mírné Mírné Střední Silné Velmi silné Celkový součet

N 37 9 4 0 0 0 50

Po IM % 74 18 8 0 0 0 100

N 5 5 7 10 19 4 50

% 10 10 14 20 38 8 100

Rekonvalescence N % 10 20 12 24 9 18 12 24 7 14 0 0 50 100

Před infarktem myokardu 74 % respondentů uvádí, že nepociťovali žádnou bolest, 18 % respondentů uvádí, že pociťovali velmi mírnou bolest, 8 % respondentů pociťovalo mírnou bolest a žádný z respondentů neuvedl střední, silnou a velmi silnou bolest. Po infarktu myokardu 10 % respondentů uvádí, že nepociťuje žádnou bolest, 10 % respondentů uvedlo velmi mírnou bolest, 14 % respondentů uvedlo mírnou bolest, 20 % respondentů uvedlo střední bolest, 38 % respondentů pociťovalo silné bolesti a 8 % respondentů pociťovalo velmi silné bolesti. Během rekonvalescence 20 % respondentů uvádí, že nepociťují žádnou bolest, 24 % respondentů pociťovali velmi mírnou bolest, 18 % respondentů uvedlo mírnou bolest, 24 % respondentů pociťovalo střední bolest, 14 % respondentů pociťovalo silnou bolest a žádný z respondentů neuvedl velmi silnou bolest.

58

Tabulka 22 Otázka č. 8 Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech?

Vůbec ne Trochu Mírně Poměrně dost Velmi silně Celkový součet

Před IM N % 36 72 9 18 5 10 0 0 0 0 50 100

Po IM N 5 3 14 17 11 50

% 10 6 28 34 22 100


Před infarktem myokardu 72 % respondentů odpovědělo, že jim bolesti vůbec nebránila v práci, 18 % respondentů odpovědělo trochu, 10 % respondentů odpovědělo mírně a žádný z respondentů neodpověděl, že bolesti bránili poměrně dost nebo velmi silně v práci. Po infarktu 10 % respondentů odpovědělo, že jim bolest vůbec nebránila při práci, 6 % respondentů odpovědělo trochu, 28 % respondentů odpovědělo mírně, 34 % respondentů odpovědělo poměrně dost a 22 % respondentů odpovědělo, že jim bolesti velmi silně bránili v práci. Během rekonvalescence 18 % respondentů odpovědělo, že jim bolesti vůbec nebrání v práci, 28 % respondentů odpovědělo trochu, 34 % respondentů odpovědělo mírně, 16 % respondentů odpovědělo poměrně dost a 4 % respondentů odpovědělo, že jim bolesti velmi silně bránili v práci.

59

Tabulka 23 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). a) Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) pln(a) elánu

Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Celkový součet

Před IM N % 5 10 14 28 17 34 11 22 3 6 0 0 50 100

Po IM N 2 11 14 8 13 2 50

% 4 22 28 16 26 4 100


Před infarktem myokardu 10 % respondentů odpovědělo, že se pořád cítili plni elánu, 28 % většinou, 34 % dost často, 22 % občas, 6 % málokdy a žádný z respondentů neuvedl, že by se nikdy necítil pln elánu. Po Infarktu myokardu 4 % respondentů odpovědělo, že se pořád cítili plni elánu, 22 % většinou, 28 % dost často, 16 % občas, 26 % málokdy a 4 % respondentů odpovědělo, že se nikdy necítili plni elánu. Během rekonvalescence 2 % respondentů uvedlo, že se pořád cítí plni elánu, 20 % většinou, 18 % dost často, 28 % občas, 28 % málokdy a 4 % respondentů uvedlo, že se nikdy necítili plni elánu.

60

Tabulka 24 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). b) Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) velmi nervózní?


Před IM N % 1 2 9 18 10 20 9 18 12 24 9 18 50 100

Po IM N 8 13 4 11 8 6 50

% 16 26 8 22 16 12 100


Před infarktem myokardu 2 % respondentů odpovědělo, že se pořád cítili velmi nervózní, 18 % většinou, 20 % dost často, 18 % občas, 24 % málokdy a 18 % respondentů uvedlo, že se nikdy necítili velmi nervózní. Po Infarktu myokardu 16 % respondentů odpovědělo, že se pořád cítili velmi nervózní, 26 % většinou, 8 % dost často, 22 % občas, 16 % málokdy a 12 % respondentů odpovědělo, že nikdy se necítili velmi nervózní. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedl, že se pořád cítí velmi nervózní, 6 % většinou, 28 % dost často, 32 % občas, 20 % málokdy a 14 % respondentů uvedlo, že se nikdy necítili velmi nervózní.

61

Tabulka 25 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). c) Jak často v předchozích 4 týdnech jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit?


Před IM N % 4 8 5 10 6 12 6 12 9 18 20 40 50 100

Po IM N 6 13 11 8 4 8 50

% 12 26 22 16 8 16 100


Před infarktem myokardu 8 % respondentů odpovědělo, že pořád měli depresi, 10 % většinou, 12 % dost často, 12 % občas, 18 % málokdy a 40 % respondentů uvedlo, že nikdy neměli takovou depresi, že by je nic nemohlo rozveselit. Po Infarktu myokardu 12 % respondentů odpovědělo, že měli pořád depresi, 26 % většinou, 22 % dost často, 16 % občas, 8 % málokdy a 16 % respondentů odpovědělo, že nikdy neměli takovou depresi, že by je nic nemohlo rozveselit. Během rekonvalescence 2 % respondentů uvedlo, že pořád měli depresi, 10 % většinou, 8 % dost často, 22 % občas, 32 % málokdy a 26 % respondentů uvedlo, že nikdy neměli takovou depresi, že by je nic nemohlo rozveselit.

62

Tabulka 26 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). d) Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval(a) klid a pohodu? Před IM Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Celkový součet

N 9 11 14 10 6 0 50

% 18 22 28 20 12 0 100

Po IM N 7 11 8 9 6 9 50

% 14 22 16 18 12 18 100


Před infarktem myokardu 18 % respondentů odpovědělo, že cítili pořád klid a pohodu, 22 % většinou, 28 % dost často, 20 % občas, 12 % málokdy a žádný z respondentů neuvedli, že by nikdy nepociťovali klid a pohodu. Po Infarktu myokardu 14 % respondentů odpovědělo, že cítili pořád klid a pohodu, 22 % většinou, 16 % dost často, 18 % občas, 12 % málokdy a 18 % respondentů odpověděli, že by nikdy nepociťovali klid a pohodu. Během rekonvalescence 2 % respondentů uvedlo, že cítili pořád klid a pohodu, 12 % většinou, 44 % dost často, 24 % občas, 14 % málokdy a 4 % respondentů uvedlo, že by nikdy nepociťovali klid a pohodu.

63

Tabulka 27 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). e) Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a)pln(a) energie?


Před IM N % 6 12 8 16 15 30 10 20 8 16 3 6 50 100

Po IM N 7 9 11 8 11 4 50

% 14 18 22 16 22 8 100


Před infarktem myokardu 12 % respondentů odpovědělo, že se cítili pořád plni energie, 16 % většinou, 30 % dost často, 20 % občas, 16 % málokdy a 6 % respondentů uvedli, že nikdy nebyli plni energie. Po Infarktu myokardu 14 % respondentů odpovědělo, že se cítili plni energie, 18 % většinou, 22 % dost často, 16 % občas, 22 % málokdy a 8 % respondentů odpověděli, že se nikdy necítili plni energie. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedli, že se cítili pořád plni energie, 10 % většinou, 18 % dost často, 38 % občas, 32 % málokdy a 2 % respondentů uvedli, že se nikdy necítili plni energie.

64

Tabulka 28 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). f) Jak často v předchozích 4 týdnech jste pociťoval(a) pesimismus a smutek? Před IM Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Celkový součet

N 1 4 5 10 15 15 50

% 2 8 10 20 30 30 100

Po IM N 7 6 3 4 23 7 50

% 14 12 6 8 46 14 100


Před infarktem myokardu 2 % respondentů odpovědělo, že cítili pořád pesimismus a smutek, 8 % většinou, 10 % dost často, 20 % občas, 30 % málokdy a 30 % respondentů uvedlo, že nikdy necítili pesimismus a smutek. Po Infarktu myokardu 14 % respondentů odpovědělo, že cítili pesimismus a smutek, 12 % většinou, 6 % dost často, 8 % občas, 46 % málokdy a 14 % respondentů odpovědělo, že nikdy necítili pesimismus a smutek. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedli, že cítili pesimismus a smutek, 6 % většinou, 24 % dost často, 26 % občas, 38 % málokdy a 6 % respondentů uvedlo, že nikdy necítili pesimismus a smutek.

65

Tabulka 29 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). g) Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) vyčerpán(a)?


Před IM N % 0 0 3 6 6 12 9 18 8 16 24 48 50 100

Po IM N 14 11 8 9 5 3 50

% 28 22 16 18 10 6 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neodpověděl, že se cítil vyčerpán, 6 % většinou, 12 % dost často, 18 % občas, 16 % málokdy a 48 % respondentů uvedlo, že se nikdy necítili vyčerpáni. Po Infarktu myokardu 28 % respondentů odpovědělo, že se cítili vyčerpáni, 22 % většinou, 16 % dost často, 18 % občas, 10 % málokdy a 6 % respondentů odpovědělo, že se nikdy necítili vyčerpáni. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedl, že se cítili vyčerpáni, 36 % většinou, 34 % dost často, 20 % občas, 10 % málokdy a žádný z respondentů neuvedli, že se nikdy necítili vyčerpáni.

66

Tabulka 30 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). h) Jak často v předchozích 4 týdnech jste byl(a) šťastný(á)? Před IM Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy Celkový součet

N 13 17 11 6 3 0 50

% 26 34 22 12 6 0 100

Po IM N 7 12 15 15 1 0 50

% 14 24 30 30 2 0 100


Před infarktem myokardu 26 % respondentů odpovědělo, že se cítili pořád šťastní, 34 % většinou, 22 % dost často, 12 % občas, 6 % málokdy a žádný z respondentů neuvedl, že se nikdy necítil šťastný. Po Infarktu myokardu 14 % respondentů odpovědělo, že se cítili pořád šťastní 24 % většinou, 30 % dost často, 30 % občas, 2 % málokdy a žádný z respondentů neodpověděl, že se nikdy necítil šťastný. Během rekonvalescence 2 % respondentů uvedlo, že se cítili pořád šťastní, 36 % většinou, 48 % dost často, 12 % občas, 2 % málokdy a žádný z respondentů neuvedli, že se nikdy necítil šťastný.

67

Tabulka 31 Otázka č. 9 Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). i) Jak často v předchozích 4 týdnech jste se cítil(a) unaven(a)?


Před IM N % 1 2 0 0 5 10 13 26 11 22 20 40 50 100

Po IM N 14 13 13 2 5 3 50

% 28 26 26 4 10 6 100


Před infarktem myokardu 2 % respondentů odpovědělo, že se cítili být pořád unaveni, žádný z respondentů neuvedl většinou, 10 % uvedlo dost často, 26 % občas, 22 % málokdy a 40 % respondentů uvedlo, že se nikdy necítili unaveni. Po Infarktu myokardu 28 % respondentů odpovědělo, že se cítili pořád unaveni, 26 % většinou, 26 % dost často, 4 % občas, 10 % málokdy a 6 % respondentů odpovědělo, že se nikdy necítili unaveni. Během rekonvalescence 6 % respondentů uvedlo, že se cítili pořád unaveni, 30 % většinou, 28 % dost často, 28 % občas, 16 % málokdy a 2 % respondentů uvedlo, že se nikdy necítili unaveni.

68

Tabulka 32 Otázka č. 10 Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému života (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)?

Pořád Většinu času Občas Málokdy Nikdy Celkový součet

Před IM N % 0 0 1 2 11 22 11 22 27 54 50 100

Po IM N 12 15 10 6 7 50

% 24 30 20 12 14 100


Před infarktem myokardu žádný z respondentů neuvedl, že by jim pořád bránili tělesné nebo emocionální obtíže společenskému životu, 2 % většinu času, 22 % občas, 22 % málokdy a 54 % respondentů odpovědělo, že jim nikdy nebránili tělesné nebo emocionální obtíže jejich společenskému životu. Po infarktu myokardu 24 % respondentů uvedli, že jim pořád bránili tělesné nebo emocionální obtíže společenskému životu, 30 % většinu času, 20 % občas, 12 % málokdy a 14 % respondentů odpovědělo, že jim nikdy nebránili tělesné nebo emocionální obtíže jejich společenskému životu. Během rekonvalescence žádný z respondentů neuvedl, že by jim pořád bránili tělesné nebo emocionální obtíže společenskému životu, 6 % většinu času, 28 % občas, 42 % málokdy a 24 % respondentů odpovědělo, že jim nikdy nebránili tělesné nebo emocionální obtíže jejich společenskému životu.

69

Tabulka 33 Otázka č. 11 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? a) Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí) snadněji než jiní lidé

Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist Spíše ne Určitě ne Celkový součet

Před IM N % 8 16 19 38 4 8 16 32 3 6 50 100

Po IM N 2 16 11 12 9 50

% 4 32 22 24 18 100


Před infarktem 16 % respondentů odpovědělo jistě ano, 38 % spíše ano, 8 % nejsem si jist, 32 % spíše ne, 6 % určitě ne. Po infarktu myokardu 4 % respondentů odpovědělo jistě ano, 32 % spíše ano, 22 % nejsem si jist, 24 % spíše ne, 18 % určitě ne. Během rekonvalescence žádný z respondentů neodpověděl jistě ano, 38 % spíše ano, 88 % nejsem si jist, 26 % spíše ne, 28 % určitě ne.

Tabulka 34 Otázka č. 11 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? b) Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný


Před IM N % 2 4 17 34 8 16 11 22 12 24 50 100

Po IM N 4 8 7 17 14 50

% 8 16 14 34 28 100


Před infarktem 4 % respondentů odpovědělo jistě ano, 34 % spíše ano, 16 % nejsem si jist, 22 % spíše ne, 24 % určitě ne. Po infarktu myokardu 8 % respondentů odpovědělo jistě ano, 16 % spíše ano, 14 % nejsem si jist, 34 % spíše ne, 28 % určitě ne. Během rekonvalescence 4% respondentů odpovědělo jistě ano, 22 % spíše ano, 4 % nejsem si jist, 40 % spíše ne, 30 % určitě ne.

70

Tabulka 35 Otázka č. 11 Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? c) Očekávám, že se mé zdraví zhorší Před IM Jistě ano Spíše ano Nejsem si jist Spíše ne Určitě ne Celkový součet

N 9 12 2 18 9 50

% 18 24 4 36 18 100

Po IM N 3 9 6 18 14 50

% 6 18 12 36 28 100


Před infarktem 18 % respondentů odpovědělo jistě ano, 24 % spíše ano, 4 % nejsem si jist, 36 % spíše ne, 18 % určitě ne. Po infarktu myokardu 6 % respondentů odpovědělo jistě ano, 18 % spíše ano, 12 % nejsem si jist, 36 % spíše ne, 28 % určitě ne. Během rekonvalescence 2% respondentů odpovědělo jistě ano, 32 % spíše ano, 6 % nejsem si jist, 44 % spíše ne, 16 % určitě ne.

Tabulka 36 Otázka č. 11. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? d) Mé zdraví je perfektní


Před IM N % 5 10 27 54 0 0 14 28 4 8 50 100

Po IM N 0 8 6 27 9 50

% 0 16 12 54 18 100


Před infarktem 10 % respondentů odpovědělo jistě ano, 54 % spíše ano, žádný z respondentů odpovědělo nejsem si jist, 28 % spíše ne, 8 % určitě ne. Po infarktu myokardu žádný z respondentů neodpověděl jistě ano, 16 % spíše ano, 12 % nejsem si jist, 54 % spíše ne, 18 % určitě ne. Během rekonvalescence 4% respondentů odpovědělo jistě ano, 18 % spíše ano, 6 % nejsem si jist, 44 % spíše ne, 28 % určitě ne.

71

Tabulka 37 Pohlaví respondentů

muž žena Celkový součet

N 28 22 50

% 56 44 100

Z celkového počtu se výzkumu zúčastnilo 56 % mužů a 44 % žen.

3.6.

Diskuze

Infarkt myokardu je komplikací kardiovaskulárního onemocnění a právem patří do civilizačních chorob. Pacienti postiženi touto nemocí, mají stále nižší věk. V době mého výzkumu od 1.listopadu do 28.února 2014 bylo nejmladšímu respondentovi 40 let. V bakalářské práci jsem srovnávala kvalitou života u pacientů před infarktem, po infarktu a během rekonvalescence. Informace jsem získávala pomocí dotazníkového šetření. V první hypotéze předpokládám, že při rekonvalescenci se více jak polovině pacientům zhoršila fyzická i psychická pohoda. 38 % respondentů ohodnotilo své zdraví během rekonvalescence dosti dobře, pro srovnání před infarktem myokardu se 44 % respondentů hodnotilo své zdraví velmi dobře. Na otázku jak hodnotí svoje zdraví dnes ve srovnání před rokem, 42 % respondentů během rekonvalescence odpovědělo, že se cítí poněkud hůře než před rokem, pro srovnání před infarktem myokardu 60 % respondentů odpovědělo, že se cítí přibližně stejně jako před rokem. 56 % respondentů během rekonvalescence odpovědělo, že jsou hodně omezováni v usilovných činnostech jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů, pro srovnání 56 % respondentů před infarktem myokardu odpovědělo, že nejsou v těchto činnostech omezováni vůbec. 54 % respondentů během rekonvalescence odpovědělo, že jsou trochu omezováni ve vyjití po schodech několik pater, pro srovnání před infarktem myokardu 82 % respondentů odpovědělo, že nemají problém vyjít po schodech několik pater. 44 % respondentů během rekonvalescence ohodnotilo, že jsou trochu omezeni při chůzi asi jeden kilometr, pro srovnání u respondentů před infarktem myokardu 62 % odpovědělo, že nejsou vůbec omezováni při chůzi asi jeden kilometr. Jednou z emocionálních otázek, která se ptala respondentů, jak často se cítili v posledních čtyřech týdnech nervózní, 32 % respondentů odpovědělo, že se cítili občas nervózní, pro srovnání s respondenty před infarktem, 24 % respondentů odpovědělo, že málokdy. Na otázku zda měli takovou depresi, že je nemohlo nic rozveselit, 32 % respondentů během rekonvalescence odpovědělo, že málokdy a pro srovnání 40 % respondentů před infarktem myokardu odpovědělo, že nikdy nemají takovou depresi, že by je nic nemohlo rozveselit. 44 % respondentů během rekonvalescence odpovědělo, že dost často

72

pociťují klid a pohodu, pro srovnání 28 % respondentů před infarktem myokardu dost často pociťují klid a pohodu. 48 % respondentů během rekonvalescence odpovědělo, že se dost často cítili šťastní, pro srovnání 34 % respondentů před infarktem ohodnotilo, že se většinou cítili šťastní. Tato hypotéza se mi potvrdila, u respondentů během rekonvalescence se celková fyzická a psychická pohoda zhoršila. V druhé hypotéze předpokládám, že při rekonvalescenci více jak polovina pacientů se cítí lépe než při akutním stavu. 44 % respondentů po infarktu myokardu ohodnotilo svůj zdravotní stav jako dobrý a 38 % respondentů během rekonvalescence ohodnotilo svůj stav jako dosti dobrý. 64 % respondentů po infarktu myokardu zhodnotilo své zdraví mnohem horší než před rokem a 42 % respondentů během rekonvalescence zhodnotilo své zdraví poněkud horší než před rokem. 62 % respondentů po infarktu myokardu jsou hodně omezováni v usilovných činnostech, jako je běh, zvedání těžkých předmětů, provozování náročných sportů a 56 % respondentů během rekonvalescence uvedlo, že jsou také hodně omezováni v usilovných činnostech. Stejný počet, 42 % respondentů po infarktu myokardu uvedlo, že jsou hodně i trochu omezováni ve vyjití po schodech několik pater a při rekonvalescenci 54 % respondentů uvedlo, že jsou trochu omezováni. 48 % respondentů po infarktu myokardu uvedlo, že jsou hodně omezováni při chůzi asi jeden kilometr a 44 % respondentů během rekonvalescence uvedlo, že jsou trochu omezováni při chůzi asi jeden kilometr. Na otázku týkající se míry bolesti za poslední čtyři týdny, 38 % respondentů po infarktu myokardu uvedlo, že pociťují silnou bolest a během rekonvalescence stejný počet 24 % respondentů uvedlo, že pociťují velmi mírné bolesti a střední bolesti. Na otázku jak často se cítili nervózní za poslední čtyři týdny, 26 % respondentů po infarktu myokardu uvedli, že se většinou cítili nervózní a 32 % respondentů během rekonvalescence uvedli, že se občas cítili nervózní. 26 % respondentů po infarktu myokardu uvedlo, že se většinou cítili v takové depresi, že je nemohlo nic rozveselit a 32 % respondentů během rekonvalescence uvedlo, že se málokdy cítili v takové depresi, že je nemohlo nic rozveselit. 22 % respondentů po infarktu myokardu uvedlo, že většinou pociťovali klid a pohodu a 44 % respondentů během rekonvalescence uvedlo, že dost často pociťovali klid a pohodu. Na otázku zda byl respondent šťastný, 30 % respondentů po infarktu myokardu uvedlo, že se dost často a 30 % občas se cítili být šťastní a během rekonvalescence 48 % respondentů uvedlo, že se dost často cítili šťastní. Druhá hypotéza se mi potvrdila, více jak polovina respondentů během rekonvalescence se cítí lépe než v akutním stavu.

73

3.7.

Návrh řešení a doporučení pro praxi

Je důležité se zaměřit na primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění, zejména infarktu myokardu. Pro pacienty, kteří prodělali infarkt myokardu, se jedná o sekundární prevenci, která je zaměřena na odstranění ovlivnitelných rizikových faktorů (kouření, hyperglykémie, nesprávné stravovací návyky, stresové zátěže, konzumace alkoholu). Pacient by měl omezit kouření, nejlépe úplně přestat, důležité je i správné dodržování diety s omezením tuku, změnit svůj životní styl, méně se stresovat a více relaxovat.

4. Závěr V bakalářské práci jsem si určila dva cíle. Prvním cílem bylo studovat kvalitu života před a po infarktu myokardu. Z výsledků dotazníkového šetření bylo zjištěno, že po prodělání infarktu myokardu se kvalita života respondentů zhoršila. Většina respondentů ohodnotilo, že se zhoršila jejich fyzická i psychická pohoda. Na otázky, které se týkají činností, jako usilovné činnosti, středně namáhavé činnosti, vyjití po schodech několik pater, chůze asi jeden kilometr apod. respondenti převážně odpovídali, že jsou v těchto činnostech trochu nebo i hodně omezováni. Více jak polovina respondentů před infarktem myokardu nepociťovala žádné bolesti, ale po infarktu myokardu nejvíce respondentů hodnotilo svou bolesti jako silnou. Na otázky týkající se emočních pocitů respondenti odpovídali různorodě. Na otázku, zda se cítili nervózní, většina respondentů před infarktem myokardu odpověděli, že málokdy a většina respondentů po infarktu myokardu odpověděla, že většinou se cítili nervózní. Většina respondentů před infarktem myokardu odpověděla, že nikdy nemělo takovou depresi, že by je nic nemohlo rozveselit, avšak po infarktu myokardu větší část respondentů odpověděla, že většinou měli takovou depresi, že je nemohlo nic rozveselit. Ale na otázku zda se cítili šťastní, odpovědělo více respondentů před infarktem myokardu, že se pořád cítili šťastní, a u respondentů po infarktu myokardu je stejný počet dvou nejčastějších odpovědí a to že se dost často a občas cítili šťastní. Druhým cílem jsem si zvolila studovat kvalitu života během rekonvalescence. Většina respondentů během rekonvalescence ohodnotilo své zdraví poněkud horší než před rokem. Na otázky, které se týkají činností jako například středně namáhavé činnosti, vyjití po schodech několik pater a chůze asi jeden kilometr, většina respondentů během rekonvalescence odpověděla, že jsou trochu omezeni v těchto činnostech a při usilovných činnostech jsou hodně omezováni. Během rekonvalescence respondenti na otázku míry bolesti odpověděli nejčastějších na dvě odpovědi a to, že pociťují velmi mírné bolesti a střední bolesti. Na otázky týkající se

74

pocitů během rekonvalescence například zda byli nervózní, většina respondentů odpověděla, že občas se cítili nervózní. Během rekonvalescence většina respondentů odpověděla, že dost často cítili klid a pohodu. Málokdy respondenti během rekonvalescence pociťovali pesimismus a smutek. I přesto, že současná medicína je na vysoké úrovni, ať farmakologická léčba nebo moderní intervenční výkony, domnívám se, že respondent hodnotí svou kvalitu života podle momentálního psychického stavu. Optimističtí respondenti pohlíží na své onemocnění pozitivněji, než lidé, kteří jsou plny deprese a pesimismu.

75

5. Seznam použité literatury ŠAFRÁNKOVÁ A., M. Nejedlá. Interní ošetřovatelství. Vyd. 1. Praha: Grada, 2006. ISBN 978802-4711-485. ČIHÁK, R. 2., upr. a dopl. vyd. Praha. 2002. ISBN 80-247-1132-X. ČOUPKOVÁ, H.. Ošetřovatelství v chirurgii. 1. vyd. Praha. 2010. ISBN 978-802-4731-292. DYLEVSKÝ, I. Funkční anatomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 532 s. ISBN 978-80-247-3240-4. GURKOVÁ, E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 223 s. ISBN 978-802-4736-259. HAMPTON, J. R. EKG v praxi: překlad 4. vydání. 2. české vyd. Překlad Eliška Potluková. Praha: Grada, 2007, 362 s. ISBN 978-80-247-1448-6. HEŘMANOVÁ, E. Koncepty, teorie a měření kvality života. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2012, 239 s. Studijní texty (Sociologické nakladatelství). ISBN 978-807419-106-0. KELNAROVÁ, J. První pomoc II: pro studenty zdravotnických oborů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 183 s. ISBN 978-802-4721-835. KITTNAR, O. Lékařská fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-802-4730-684. KLENER, P. Vnitřní lékařství. 4., přeprac. a dopl. vyd. Praha: Karolinum, c 2011. ISBN 978-80246-1986-6. KOCINOVÁ, S., ŠTERBÁKOVÁ Z. a ERBANOVÁ S.. Přehled nejužívanějších léčiv: příručka pro střední zdravotnické školy. 5., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2007. ISBN 978-807333-059-0. LANGMEIER, M. Základy lékařské fyziologie. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. 320 s. ISBN 978802-4725-260. NAŇKA, O, ELIŠKOVÁ M. a ELIŠKA O.. Přehled anatomie. 2., dopl. a přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2009. ISBN 978-802-4617-176. O'ROURKE, R. A, WALSH R. a FUSTER V. Kardiologie: Hurstův manuál pro praxi. 1. české vyd. 2010. ISBN 978-802-4731-759.

76

PAYNE, J. Kvalita života a zdraví: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005, 629 s. Sestra. ISBN 80-725-4657-0. ROKYTA, R. Fyziologie: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 2., přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2008. 426 s. ISBN 80-866-4247-X. SALAJKA, F. Hodnocení kvality života u nemocných s bronchiální obstrukcí. 1.vyd. Praha: Grada, 2006. 148 s. ISBN 80-247-1306-3. SOVOVÁ, E. a ŘEHOŘOVÁ J.. Kardiologie pro obor ošetřovatelství. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-1009-9. SOVOVÁ, E. Kardiologie pro sestry: obrazový průvodce. 1. české vyd. Překlad Hana Pospíšilová. Praha: Grada, 2013, viii, 248 s. Sestra. ISBN 978-80-247-4083-6. SOVOVÁ, E. EKG pro sestry. Praha: Grada, 2006. Sestra. ISBN 80-247-1542-2. ŠPINAR, J., VÍTOVEC J. Jak dobře žít s nemocným srdcem. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007, 255 s. ISBN 978-802-4718-224. ŠTEJFA, M. Kardiologie: pro bakalářská studia v medicíně, ošetřovatelství, přírodovědných, pedagogických a tělovýchovných oborech. 3., přepr. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2007, 426 s. ISBN 978-802-4713-854. VLČEK, J. a FIALOVÁ D. Klinická farmacie I. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. ISBN 978-8024731-698.

77

6.

Seznam obrázků

Obrázek 1 Srdce a srdeční dutiny Zdroj: Wikipedie. BRUNS, Axel. Blogs, Wikipedia, Second life, and Beyond: from production to produsage [online]. New York: Peter Lang, c2008 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Srdce Obrázek 2 Krevní oběh Zdroj: Rysava websnadno. Www.rysava.websnadno.cz [online]. 2013/2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://rysava.websnadno.cz/prirodoveda_5.roc/krevni_obeh.htm Obrázek 3 Hrudní svody Zdroj: Wikiskripta. www.wikiskripta.cz [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Elektrokardiografie Obrázek 4 Umístěná elektrod na končetinách Zdroj: Wikiwersity. Www.cs.wikiversity.org.cz [online]. [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikiversity.org/wiki/EKG_vysetreni Obrázek 5 Fyziologická křivka EKG Zdroj: Smart mania. [online]. Vyd. 1. Praha, 4.1.2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://smartmania.cz/clanky/specialni-kryt-alivecor-ecg-pro-iphone-maly-zazrak-nebo-velkypodvod-174 Obrázek 6 EKG při infarktu myokardu s elevací ST segmentu Zdroj: Události 112. Události 112 [online]. 26.9 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.udalosti112.cz/aktualne/muz-dostal-u-prepazky-infarkt-krisili-ho-zakaznici.html Obrázek 7 Echokardiografie Zdroj: Bečva. Ltbn [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.ltnb.cz/becva.html?id=131

78

Obrázek 8 Koronarografie Zdroj: Duszpasterstwo. [online]. [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.diecezja.waw.pl/dsz/personel/koronarografia.htm Obrázek 9 PTCA Zdroj: Nemocnice Jihlava. Www.nemji.cz [online]. 5.4 2011 [cit. 2014-03-27]. Dostupné z: http://www.nemji.cz/koronarografie/d-4036/p1=3460 Obrázek 10 Bypass Zdroj: Stefajir. www.stefajir.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=aortokoronarni-bypass

79

7. Seznam tabulek Tabulka 1: Subjektivní hodnocení celkového zdraví respondentem (Otázka č. 1) ........ 41 Tabulka 2 Subjektivní hodnocení zdraví respondentem v současnosti se stavem před rokem? (Otázka č. 2) .................................................................................................................... 42 Tabulka 3 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 43 Tabulka 4 Otázka č. 3 Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 44 Tabulka 5 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 45 Tabulka 6 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 46 Tabulka 7 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 47 Tabulka 8 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 48 Tabulka 9 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 49 Tabulka 10 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 50 Tabulka 11 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 51 Tabulka 12 Otázka č. 3. Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? .... 52 Tabulka 13 Otázka č. 4. Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? ..................... 53 Tabulka 14 Otázka č. 4. Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? ..................... 53 Tabulka 15 Otázka č. 4. Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? ..................... 54 Tabulka 16 Otázka č. 4. Vyskytl se u Vás některé z dále uvedených problémů při práci (nebo při běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? ..................... 54 Tabulka 17 Otázka č. 5. Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například

80

pocit deprese nebo úzkosti) a) Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?..................................................................................................54 Tabulka 18 Otázka č. 5. Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? ........................................................................................... 55 Tabulka 19 Otázka č. 5. Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci (nebo běžné denní činnosti) v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? ........................................................................................... 56 Tabulka 20 Otázka č. 6. Uveďte do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech. ................................................................................ 57 Tabulka 21 Otázka č. 7. Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech? ............ 58 Tabulka 22 Otázka č. 8. Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? ..................................................................................................... 59 Tabulka 23 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 60 Tabulka 24 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 61 Tabulka 25 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 62 Tabulka 26 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 63 Tabulka 27 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 64 Tabulka 28 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). f) Jak často v předchozích .................................................................. 65 Tabulka 29 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 66 81

Tabulka 30 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 67 Tabulka 31 Otázka č. 9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a). ............................................................................................................ 68 Tabulka 32 Otázka č. 10. Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální obtíže Vašemu společenskému života (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)? ......................................................................................................................................... 69 Tabulka 33 Otázka č. 11. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? .............................................................. 70 Tabulka 34 Otázka č. 11. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení?.............................................................. 70 Tabulka 35 Otázka č. 11. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? .............................................................. 71 Tabulka 36 Otázka č. 11. Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás platí každé z následujících prohlášení? .............................................................. 71 Tabulka 37 Pohlaví respondentů .................................................................................... 72

82

8. Seznam příloh 1. Dopis respondentovi (respondentce) 2. Dotazník 3. Informovaný souhlas 4. Povolení instituce k průzkumu

83

Příloha 1 Dopis respondentovi (respondentce)

Romana Krejzlová, Vysoká škola Polytechnická Jihlava, Tolstého 16, Jihlava 586 01, Katedra zdravotnických studií, obor všeobecná sestra, 3. ročník,

Vážená respondentko, vážený respondente, jmenuji se Romana Krejzlová a jsem studentkou na VSPJ v Jihlavě, obor všeobecná sestra. Dovoluji si Vás požádat o spolupráci při vyplnění dotazníku, který poslouží jako podklad pro vypracování mé bakalářské práce na téma: Kvalita života u pacientů po infarktu myokardu. Bakalářská práce je součástí státní závěrečné zkoušky na ukončení mého studia na Vysoké škole Polytechnické v Jihlavě. Dovoluji si Vás uctivě požádat o vyplnění údajů v dotazníku, který je naprosto anonymní a údaje v něm uvedené, respektuji ochranou osobních údajů a poslouží jenom pro vypracování mé bakalářské práce. Děkuji za Vaši vstřícnost a pomoc k mému úspěšnému ukončení studia. Ještě jednou vám upřímně děkuji za Váš čas. Romana Krejzlová ………………………….. Podpis

84

Příloha 2 Dotazník

85

86

87

88

89

Příloha 3 Informovaný souhlas Vysoká škola polytechnická Jihlava Tolstého 16, 586 01 Jihlava Telefon: +420 567 141 111, Fax: +420 567 300 727, Email: [email protected] IČ: 71226401, DIČ: CZ71226401

Informovaný souhlas Pro výzkumný projekt: Kvalita života u pacientů po infarktu myokardu Řešitel práce: Romana Krejzlová, studentka 3. ročníku bakalářského studia Vysoké školy polytechnické Jihlava, obor Všeobecná sestra

Prohlášení Prohlašuji, že souhlasím s účastí na výše uvedeném projektu. Řešitel/ka projektu mne informoval/a o podstatě výzkumu a seznámil/a mne s cíli a metodami a postupy, které budou při výzkumu používány. Souhlasím s tím, že všechny získané údaje budou použity jen pro účely výzkumu a že výsledky výzkumu mohou být publikovány. Měl/a jsem možnost vše si řádně, v klidu a v dostatečně poskytnutém čase zvážit a současně jsem měl/a možnost se řešitele/ky zeptat na vše, co jsem považoval/a za pro mne podstatné a potřebné vědět. Na tyto mé dotazy jsem dostal/a jasnou a srozumitelnou odpověď. Jsem informován/a , že mám možnost kdykoliv od spolupráce na projektu odstoupit, a to i bez udání důvodu. Jméno, příjmení a podpis řešitele práce:______________________________________________ V_____________________________dne:____________________________________________

Podpis:______________________________

Jméno, příjmení a podpis účastníka v projektu (zákonného zástupce): ______________________ _____________________________________________________________________________ V_____________________________dne:____________________________________________

Podpis:______________________________

90

Příloha 4 Povolení instituce k průzkumu

91

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita života pacientů po infarktu myokardu

Recommend Documents