VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
Obor: Cestovní ruch a regionální rozvoj
Název bakalářské práce:
Potenciál rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí
Autor: Markéta Jechová Vedoucí práce: Ing. Jana Valentová
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Potenciál rozvoje cestovního ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí“ vypracoval/a samostatně a vyznačil/a všechny citace z pramenů. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 14.5.2009
…….………………………. Markéta Jechová
2
Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé bakalářské práce, paní Ing. Janě Valentové, a také paní Marcele Štěpánkové za jejich čas a pomoc při zpracování práce. Zároveň poděkování patří mé rodině za podporu a trpělivost. 3
Obsah ÚVOD .................................................................................................................................................................... 5 1
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ................................................................................................................... 6 1.1 1.2 1.3
2
CHARAKTERISTIKA TURISTICKÉ OBLASTI KLADSKÉ POMEZÍ .......................................................................... 8 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 2.7
3
POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU .................................................................................................................6 TURISTICKÝ REGION ....................................................................................................................................6 TURISTICKÁ OBLAST....................................................................................................................................7
ZÁKLADNÍ INFORMACE ................................................................................................................................8 MĚSTA V KLADSKÉM POMEZÍ ......................................................................................................................9 HRADY, ZÁMKY, CÍRKEVNÍ PAMÁTKY A OPEVNĚNÍ......................................................................................9 LIDOVÁ ARCHITEKTURA ............................................................................................................................10 CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ .....................................................................................................................................10 KULTURNÍ AKCE A ZNÁMÉ OSOBNOSTI ......................................................................................................11 VOLNOČASOVÉ AKTIVITY ..........................................................................................................................11
FAKTORY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KLADSKÉHO POMEZÍ...................................................................12 3.1 LOKALIZAČNÍ PODMÍNKY ..........................................................................................................................12 3.1.1 Přírodní podmínky a atraktivity ...........................................................................................................12 3.1.2 Společenské podmínky a atraktivity .....................................................................................................14 3.2 REALIZAČNÍ PODMÍNKY .............................................................................................................................19 3.2.1 Doprava ...............................................................................................................................................19 3.2.2 Ubytovací a stravovací služby..............................................................................................................20 3.2.3 Subjekty v cestovním ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí..........................................................21
4
PROJEKTY A VÝZKUMY CESTOVNÍHO RUCHU V TURISTICKÉ OBLASTI KLADSKÉ POMEZÍ..............................24 4.1 4.1.1 4.2 4.3 4.3.1 4.4
CÍLENÁ PREZENTACE A PROPAGACE KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE JAKO CELKU .....................................24 Aktivity projektu ...................................................................................................................................24 PROGRAM ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE 2007- 2013 ...........................26 MONITORING NÁVŠTĚVNÍKŮ V TURISTICKÉM REGIONU VÝCHODNÍ ČECHY...............................................27 Výsledky monitoringu návštěvníků.......................................................................................................28 SROVNÁNÍ VÝZKUMŮ ................................................................................................................................28
5
SWOT ANALÝZA TURISTICKÉ OBLASTI KLADSKÉ POMEZÍ .............................................................................29
6
DOPORUČENÍ PRO ROZVOJ TURISMU V KLADSKÉM POMEZÍ.......................................................................32
ZÁVĚR...................................................................................................................................................................36 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................................................................38 PŘÍLOHY ...............................................................................................................................................................40
4
Úvod Otázka cestovního ruchu a potenciálu jeho rozvoje v jednotlivých turistických regionech či oblastech je v současné době často probírána a analyzována, což obecně dokazuje význam cestovního ruchu jako takového. Cestovní ruch je považován za důležité ekonomické odvětví, které je zdrojem nemalých finančních prostředků. Zvyšuje jak podíl hrubého domácího produktu, tak i růst zaměstnanosti. Pro některé zaostávající oblasti představuje cestovní ruch jediný zdroj příjmů. Proto je tak důležité zabývat se potenciálním rozvojem tohoto odvětví a zkoumat regiony, oblasti či státy právě z tohoto hlediska. Cílem této bakalářské práce je zhodnocení turistické nabídky oblasti Kladské pomezí, jež se nachází v Královéhradeckém kraji a pro rozvoj cestovního ruchu má předpoklady nejenom v krásném prostředí, ale také v poměrně rozsáhlé turistické nabídce a v atraktivní geografické poloze na hranicích s Polskem. V teoretické části této práce je nejenom vysvětleno několik základních pojmů, které jsou během zpracovávání zmiňovány a je důležité jim tedy porozumět. Jsou jimi potenciál cestovního ruchu, turistický region a turistická oblast. Blíže je zde obeznámeno i s turistickou oblastí Kladské pomezí. Praktická část je zaměřena na faktory rozvoje cestovního ruchu, podrobně jsou zde rozebrány přírodní podmínky a atraktivity, společenské podmínky a atraktivity, doprava, ubytovací a stravovací služby a subjekty v cestovním ruchu, které se na tomto území vyskytují. Dále jsou zmapovány a vzájemně porovnány projekty a výzkumy týkající se dané oblasti. Z dílčích částí je poté sestavena vlastní SWOT analýza, která usnadní vyvození závěru pro další rozvoj oblasti a vyhodnocení celkového potenciálu. Měla jsem to štěstí v oblasti Kladské pomezí prožít dětství a doposud se sem ráda a pravidelně vracím. K této oblasti mám velmi vřelý vztah a je mi líto, že je tak nádherné prostředí poměrně málo propagováno a lidé o něm takřka nevědí, turisty jsem doposud potkávala zřídka a nyní to bohužel není jinak. Pevně věřím, že se tato situace v budoucnu zlepší a že tato práce přispěje k lepšímu poznání celé oblasti a ke zjištění příčin, proč je Kladské pomezí tak málo navštěvováno.
5
1 Vymezení základních pojmů 1.1 Potenciál cestovního ruchu „Potenciál cestovního ruchu (též potenciál rozvoje cestovního ruchu; angl. tourism development potential) je souhrnná hodnota všech předpokladů cestovního ruchu, oceněných na základě bodovací škály, snížená o zápornou hodnotu negativních faktorů rozvoje cestovního ruchu, zejména o špatný stav složek životního prostředí (kyselé deště, nízká kvalita vzduchu, znečištění moře, pláží aj.) a konfliktní land-use (označení pro všechny lidské aktivity na zemském povrchu a pro způsob, kterým člověk zemský povrch svou činností přetváří) daného území.“1 Potenciální rozvoj cestovního ruchu je chápán jako výsledek zhodnocení komplexního okruhu lokalizačních podmínek a předpokladů pro další rozvoj turismu. Lokalizační podmínky vytváří multidisciplinární systém, kde podmínkou pro jeho zkoumání je zjednodušení a rozčlenění na jednotlivé segmenty. Za ony segmenty jsou považovány aktivity cestovního ruchu. Celkový potenciál se tedy skládá z dílčích možností, které existují na určitém území a které slouží k provozování aktivit cestovního ruchu.
1.2 Turistický region „Region cestovního ruchu (angl. tourist region) je jeden z typů regionu, který může být vymezen jako homogenní region cestovního ruchu (dále CR; území relativně homogenní z hlediska předpokladů pro realizaci CR, typů atraktivit, dostupností a úrovní infrastruktury) nebo heterogenní region CR. Z pojetí homogenních regionů vycházela v minulosti tzv. rajonizace CR. Odlišné pojetí turistické regionalizace představuje členění na marketingové regiony CR, kde hlavní kriterium spočívá v organizačně-ekonomických vazbách, v ochotě obcí a mikroregionů daného regionu komunikovat a spolupracovat na společném marketingu a rozvoji infrastruktury CR. Hranice regionů nejsou pevně vymezeny, ale vyvíjejí se v čase.“ 2 Turistické regiony jsou také definovány jako území, pro která je typický určitý druh cestovního ruchu, jež spojuje jednotlivé prvky dané oblasti a zároveň je i odlišuje od ostatních regionů. Aby se mohl turistický region uplatnit na trhu, je nutná existence turistických produktů.
1 2
Pásková, M.-Zelenka, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu (str.221, str.156) Tamtéž, (str. 245)
6
Hlavní význam turistických regionů sestává v možnosti ucelené prezentace země, jež nabízí souhrn turistických produktů. Mají tedy sloužit nejen k prezentaci České republiky v zahraničí, ale i při podpoře domácího cestovního ruchu. Turistické regiony byly vymezeny v letech 1998 - 1999. V současné době je na území České republiky vymezeno 15 turistických regionů. (viz příloha č.1)
1.3 Turistická oblast „Oblast cestovního ruchu (angl. tourism region) je územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.“3 Na základě vyhodnocení kvality přírodních podmínek a předpokladů, společenských a historických hodnot podmínek, jež byly vytvořeny člověkem, funkční a časové využitelnosti, společenského významu a geografického vztahu oblasti k větším aglomeracím se oblasti zařazují do různých kategorií. Turistické regiony se dělí na menší území, a to na turistické oblasti, jež slouží především pro podporu a rozvoj domácího cestovního ruchu. V současné době je v České republice 43 turistických oblastí. (viz příloha č.2)
3
Pásková, M.-Zelenka, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu (str. 198)
7
2 Charakteristika turistické oblasti Kladské pomezí 2.1 Základní informace Obr. 1 Mapa Kladského pomezí
Zdroj: www.24.oblast.cz
Turistická oblast Kladské pomezí o rozloze cca 1 000 km² se nachází v severovýchodních Čechách v mezihoří Krkonoš a Orlických hor po obou stranách česko-polské hranice (práce se zabývá především českou stranou Kladského pomezí). Nejvyšším bodem oblasti je Ruprechtický Špičák (880 m n.m.), naopak nejnižším bodem je Vlkov v nadmořské výšce 244 m. Kladské pomezí spadající do turistického regionu Východní Čechy čítá 94 obcí, největší obcí je město Náchod. Název oblasti je odvozen od bývalého Kladského hrabství, dnes Zemia Klodzka v Polsku, jež bylo v minulosti součástí Českého království. V současnosti jsou velmi oblíbené nejrůznější formy spolupráce mezi obcemi a regiony. Do Královéhradeckého kraje zasahuje euroregion Glacensis, což je region přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskem.
8
2.2 Města v Kladském pomezí Jediným městem s renesančním zámkem přímo nad náměstím, kde je také postaven goticko-renesanční kostel sv.Vavřince a secesní Městské divadlo Dr. Josefa Čížka, v jehož prostorách se nachází i hotel Beránek, je Náchod. Někdejší věnné město českých královen Jaroměř je spjato s rozsáhlou vojenskou pevností Josefov se zpřístupněnou částí podzemních chodeb. V České Skalici se nachází barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, malá fara, bývalý hostinec U Bílého lva s Jiřinkovým sálem a Muzeum Boženy Němcové. Rodný domek Aloise Jiráska, jež je zároveň muzeem spisovatele, je postaven nedaleko dřevěné zvonice ve městě Hronov, kde stojí i Jiráskovo divadlo. Police nad Metují má Městské muzeum v sále kláštera. Brokofova socha Panny Marie Bolestné stojí na náměstí. Nové Město nad Metují s renesančním zámkem je obehnáno hradbami a baštou. Hlavními památkami města Červený Kostelec je kostel a domek Boženy Němcové. Dalšími známými městy jsou Lázně Velichovky, Nový Hrádek a Olešnice v Orlických horách s lyžařským střediskem, Pavlovice a Úpice s možnostmi pro vodáky a Malé Svatoňovice s Muzeem bratří Čapků. Mezi Adršpachem, Meziměstím a Broumovem vyrůstají skalní města.
2.3 Hrady, zámky, církevní památky a opevnění Nejstarší stavby, z nichž už mnohé bohužel zanikly, sloužily k obraně území. Zřícenina hradu Vízmburk poblíž Havlovic ze 13. století postaveného z bílého pískovce je středoevropským unikátem. Benediktinský barokní klášter podle K. I. Dientzenhofera se nachází v Broumově. Klášter s raně gotickým portálem v Polici nad Metují připomíná jedno z nejstarších tržišť v kraji. Zámeček Skály v blízkosti skalního hradu Bishofstein býval sídlem broumovských opatů. Areál náchodského renesančního zámku je známý svou sbírkou tapisérií ze 17. století a galerií rodu Piccolominiů. Klasicistně empírový zámek v Ratibořicích se Starým bělidlem je spjat se jménem spisovatelky Boženy Němcové a místem nejen pro školní výlety a exkurze.
9
Renesanční zámek v Novém Městě nad Metují s rozlehlou zahradou pochází z dílny architekta Jurkoviče. V Náchodě je vystavěna pevnost Dobrošov s dělostřeleckou tvrzí, v zámecké aleji se nachází vojenský hřbitov. Josefovská pevnost v Jaroměři odkazuje na historické skutečnosti.
2.4 Lidová architektura Vesnická památková rezervace Křinice na Broumovsku dochovává typ venkovského sídliště s mnoha zdobenými statky. Stavby v okolí Teplic nad Metují a Adršpachu připomínají sudetské Němce a jejich hrázděné stavby. Typické objekty, jakými byl poloroubený dům s klenutým sklepením a černou kuchyní, jsou k vidění v Kuksu nebo u horských chalup. Ve Slatině nad Úpou je kromě roubené zvonice i 42 chráněných chalup. Zvonice stojí také ve Rtyni v Podkrkonoší. Stylizace folklóru je přesvědčivě ztvárněna na Jiráskově chatě na Dobrošově a na mlýně v Pekle před soutokem řek Olšenky a Metuje. Lidové tradice zastupují také tradiční piva Opat z Olivětína nebo Primátor z Náchoda, v jehož pivovaře jsou nabízeny exkurze spojené s ochutnávkou. Neobvyklá gastronomie je zastoupena oukropem, kyselem, jáhly, Krakonošovou kapsou, Adršpašským šlehem nebo řízkem Pavlišovákem.
2.5 Chráněná území Broumovská kotlina byla, společně s územím sousedního Policka, vyhlášena v roce 1991 Chráněnou krajinnou oblastí (dále CHKO) Broumovsko o celkové rozloze 410 km². CHKO Broumovsko zahrnuje Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, které tvoří asi 10 km dlouhý hřbet, stolovou horu Ostaš, Křížový Vrch a další území. Adršpašsko-teplické skály, které tvoří pískovcové skalní město, jsou největší českou Národní přírodní rezervací (18 km²) a patří mezi nejrozsáhlejší skalní masivy ve střední Evropě. Na Dobrošově (624 m. n. m.) nad Náchodem stojí zrekonstruovaná Jiráskova chata s rozhlednou.
10
Nejvyšším vrcholem Javořích hor je Ruprechtický Špičák, kde je postavena 25 m vysoká rozhledna.
2.6 Kulturní akce a známé osobnosti Mezi nejznámější osobnosti z oblasti Kladského pomezí patří Alois Jirásek z Hronova a s ním spojený festival amatérského divadla Jiráskův Hronov, který se koná každoročně v srpnu. V červnu každého roku v Babiččině údolí v Ratibořicích „ožívají“ postavy z Babičky Boženy Němcové a právě toto údolí patří mezi nejnavštěvovanější místa, bohužel především místních obyvatel. Josef Škvorecký se narodil v Náchodě a v květnu se zde koná festival nejen amatérského divadla Prima sezóna, nazvaný podle autorovy stejnojmenné knihy. Josef a Karel Čapkovi připomínají Malé Svatoňovice. Nepravidelně se do Náchoda sjíždí z celého světa houslaři, aby se utkali v řezbě šneka o Cenu V. Metelky. Festivalem náchodského piva je Den s Primátorem, na kterém se zájemci mohou zúčastnit prohlídek pivovaru spojených s ochutnávkou a zároveň se pobavit při doprovodných aktivitách. Přehlídka filmových komedií je každoročně k vidění při Novoměstském hrnci smíchu v Novém Městě nad Metují, festivalovým ředitelem je herec Pavel Zedníček. Na Mezinárodním folklorním festivalu v Červeném Kostelci soutěží soubory z celého světa. Na konec prázdnin je vždy připraven Mezinárodní festival horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují.
2.7 Volnočasové aktivity Kladské pomezí nabízí nespočet aktivit od pěší turistiky, cykloturistiky, horolezectví, vyjížďky na koních až po vyhlídkové lety, windsurfing, koupání (středisko vodních sportů Rozkoš, rybníky Brodský a Špinka) či v zimě lyžování. Výhodou je možnost návštěvy minerálních lázní Kudowa Zdrój, Polanica Zdrój a Duszniki Zdrój v Polsku.
11
3 Faktory rozvoje cestovního ruchu Kladského pomezí Úroveň rozvoje cestovního ruchu se v jednotlivých oblastech liší. Podmínky rozvoje lze rozdělit do několika skupin, podle Václava Hraly se člení do tří základních skupin: 1.
selektivní (stimulační) podmínky stimulující vznik cestovního ruchu ve funkci
poptávky, 2.
lokalizační podmínky vytvářející možnosti pro lokalizaci cestovního ruchu a nabídku
teritoria, 3.
realizační podmínky umožňující realizaci cestovního ruchu.
Mezi stimulační podmínky se například řadí mírové uspořádání světa, vnitropolitická situace, dosažená životní úroveň, stav životního prostředí nebo psychologické pohnutky. V této práci je hlavní otázkou cestovní ruch v konkrétní oblasti, tudíž především lokalizační a realizační faktory. Práce tudíž nezkoumá selektivní faktory, tedy otázku, kam místní obyvatelé vyjíždějí.
3.1 Lokalizační podmínky 3.1.1
Přírodní podmínky a atraktivity
zahrnují několik složek: Klimatické poměry Hydrologické poměry Reliéf a morfologické poměry Rostlinstvo a živočišstvo
Klimatické poměry zahrnují několik klimatických pásem, nížiny se nachází v teplém klimatickém pásu s mírnější zimou, naopak pohoří spadají do chladné klimatické oblasti. Průměrná roční teplota v celém Královéhradeckém kraji, potažmo tedy i v Kladském pomezí, se pohybuje mezi 8 a 9 C ̊ . Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 500 až 1400 mm na m², záleží na poloze oblasti.
Hydrologické poměry do značné míry hrají roli z hlediska turistické atraktivity. Do Labe, do jehož povodí náleží území Královéhradeckého kraje, ústí řeka Metuje. Ta pramení 12
v Adršpašsko-teplických skalách, poté protéká Polickou a Náchodskou vrchovinou. Polická pánev patří mezi nejvýznamnější zásobárny podzemních vod v České republice a v roce 1981 byla vyhlášena Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Vodohospodářsky se jedná o významný tok. V některých místech je řeka znečištěná, leckde je ovšem možné využít ji i ke koupání, celoročně je i sjízdná (69 km), vodáci ji ale pro její snadnou sjízdnost využívají zřídka. V dolním povodí Metuje u České Skalice byla vybudována přehradní nádrž Rozkoš, která slouží nejenom k rekreaci, ale i k ochraně před potopami, pro závlahy a zlepšení průtoků. Úpa pramení v Krkonoších a do Labe ústí, stejně jako Metuje, v Jaroměři. Při jarním tání se na divoké řece uplatní rafty. Divoká Orlice pramení pod Zelencem a odvodňuje část Orlických hor. Koupání nabízí nejenom výše zmíněná Rozkoš, ale i řada rybníků, jako například Brodský a Špinka u Červeného Kostelce, Hlavňovský rybník pod Broumovskými stěnami a rybník Šlégl u Broumova. Dále mohou zájemci využít k vodním hrátkám nádrže – koupaliště v Polici nad Metují, v Jaroměři a v Náchodě.
Reliéf a morfologické poměry také určují charakter turistické oblasti. Kladské pomezí má obrovskou výhodu v horských oblastech, jakými jsou Orlické hory, Orlická tabule, Krkonošské podhůří, Javoří hory a v neposlední řadě i ve skalních městech. Broumovsko bylo v roce 1991 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí o rozloze 410 km². Toto území zahrnuje skalní města Adršpašsko-teplické skály, Broumovské stěny, Ostaš, Křížový Vrch, Borek a Kočičí skály, které tvořily v mladších prvohorách sedimentační propadlinu, jež tam po ústupu druhohorního moře zanechala vrstvu pískovců. Vlivem této eroze poté vznikla výše zmíněná skalní města se skalnímu útvary. V podloží Jestřebích a Javořích hor a v Broumovské kotlině se nachází sedimenty a vulkanity karbonu a permu. Podloží Polické vrchoviny je tvořeno písčitými a vápenitými mořskými usazeninami. Adršpašsko-teplické skály náležící do Polické vrchoviny jsou největší českou Národní přírodní rezervací o rozloze 18 km² s unikátním souborem skalních labyrintů. Orlické hory jsou budované krystalickými břidlicemi (rulami, svory, fylity). V některých částech dosahují až 1000 m. Nejvyšší horou Orlických hor je 1115 m vysoká Velká Deštná. Podhůří Orlických hor zasahuje na levém břehu řeky Metuje až k Hronovu, Náchodu a do Nového Města nad Metují. Geologickým podložím jsou novoměstské fylity a novohrádecké žuly.
13
Krkonošské podhůří zasahuje do části Babiččina údolí v Ratibořicích a do okolí Červeného Kostelce. Zde převažují načervenalé horniny. Babiččino údolí je tvořeno novoměstskými fylity a pískovci. Orlická tabule tvořená svrchnokřídovými sedimenty spadá do území západně od Nového Města nad Metují a do České Skalice.
Rostlinstvo a živočišstvo reprezentují v Kladském pomezí četné přírodní rezervace a Chráněná krajinná oblast Broumovsko, kde se nachází hnízdiště vzácných dravců, např. jestřába skalního. Většinu oblasti tvoří výškově členitá krajina charakteristická střídáním lesů, luk, mokřadů a zemědělské půdy. Z Náchoda zavede turisty množství tras do Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, která byla vyhlášena v roce 1969. Pohoří je tvořeno především smrčinami. V přírodní rezervaci Peklo u Nového města nad Metují návštěvník projde hlubokým údolím řeky Metuje s bylinným podrostem a skalními výchozy. Rezervaci tvoří komplex ekosystémů. V údolí jsou zachovány přírodně blízké lesní porosty – jedlové bučiny a suťové javořiny. Charakteristický je zde výskyt velkého počtu druhů kapradin. Přirozené biotopy přecházející v anglický park jsou k vidění v přírodní rezervaci Babiččino údolí v Ratibořicích. Centrální část údolí byla v roce 1978 vyhlášena národní kulturní památkou. Zastoupeny jsou zde smíšené porosty, klen, lípa, buk, habr a jedle. Z jihu do údolí vstupují teplomilné hajní a stepní květeny, např. zapalice žluťuchovitá či růže galská. Severněji se vyskytují podhorské druhy sudetské květeny, např. udatna lesní nebo čarovník alpský. Údolí je také významným nalezištěm měkkýšů. Mezi přírodní rezervace patří nejseverněji položený lužní les Dubno, významný výskytem měkkýšů a ptactva charakteristického pro lužní lesy a mokřady. Lesní společenstva jsou tvořena dubohabrovými a dubolipovými háji.
3.1.2
Společenské podmínky a atraktivity
zahrnují podskupiny: Kulturně historické památky Kulturní zařízení, kulturní a jiné akce Sportovní zařízení a akce
14
Kulturně historické památky jsou ze společenských podmínek a atraktivit nejvýznamnější. V Kladském pomezí je možnost navštívit jak hrady, tak i zámky. Pro určitý segment lidí mohou být důležité církevní stavby. Za zmínku určitě stojí i vojenská opevnění a pevnosti. Město Náchod založené přímo pod hradem v polovině 13. století bylo opevněno v 1. pol. 14. století. Spolu s hradem vytvořilo obranný systém. Historická podoba města byla narušena častými požáry, dnešní obraz Náchoda pochází až z dob průmyslového rozvoje ve 2. pol. 19. století. Dominantní památkou města je renesanční zámek, jež byl původně gotickým hradem. V interiérech zámku se nachází cenné sbírky vlámských gobelínů, obrazů ze 17. a 18. století, zámecká galerie nebo obrazová galerie rodu Piccolomini, který zámek získal v 17. století. V zámecké jízdárně je možnost celoročně navštívit expozici výtvarného umění, k zámku také neodmyslitelně patří medvědinec a francouzský park s cizokrajnými rostlinami a lipová alej. Na náměstí stojí goticko-renesanční kostel sv. Vavřince, sousoší Nejsvětější trojice a pranýř. Fasáda Nové radnice je pokryta sgrafity z dílny Mikoláše Alše. Na náměstí dále upoutá secesní budova hotelu Beránek a Městského divadla Dr. Josefa Čížka. Ve 30. letech 20. století byly jako součást opevnění republiky vybudovány tři dělostřelecké tvrze – Dobrošov, Jírova hora a Skutina. Ty byly doplněny sruby těžkého opevnění, Březinka a Lom v Náchodě jsou přístupny veřejnosti. Pomníky a kříže na Brance u Náchoda, u České Skalice a u Svinišťan připomínají bitvy prusko-rakouské války v roce 1866. Broumovu udělil roku 1348 císař Karel IV. městská práva. Do historického povědomí se toto středisko benediktinského klášterního panství dostalo uzavřením protestantského kostela a uvězněním osmi měšťanů, což bylo považováno za počátek českého stavovského povstání a třicetileté války. Město bylo stejně jako Náchod sužováno požáry a svoji nynější podobu tedy získalo až přestavbami v 18. a 19. století. Od roku 1990 je Broumov městskou památkovou zónou. Nejvýznamnější památkou je vrcholně barokní Benediktinský klášter ze 14. století přestavěný K. I. Dientzenhoferem. Barokní klášterní kostel sv. Vojtěcha pochází z konce 17. století, oltářní obrazy jsou dílem V. V. Reinera. Tento klášter je zapsán v seznamu národních kulturních památek. V Broumově je také v 18. století postavený kostel sv. Václava, hřbitovní kostel Panny Marie, který patří mezi nejstarší dochované dřevěné církevní stavby v České republice a Mariánský sloup, jehož autorem je Jan Brokof. Madona s dítětem na vrcholu sloupu je kopií gotické Madony z klášterního kostela. Vstup do Nového Města nad Metují umožňovaly dvě brány, Krajská a Horská. Po požáru v roce 1526 koupili město Pernštejnové a nechali ho společně se zámkem přestavět do 15
renesančního stylu. Poslední zámecké úpravy ve stylu secese a art deco pochází ze 20. století a byly provedeny rodinou Bartoňových, ti zámek vlastní dodnes. Součástí zámeckého areálu je rozsáhlá zahrada s roubenými objekty a barokními soškami M. B. Brauna. Na náměstí stojí kostel Nejsvětější Trojice se vzácnými barokními varhanami. Nové Město nad Metují je městskou památkovou rezervací a jeho panorama je nazýváno Českým Betlémem. Jaroměř leží na soutoku řek Labe, Úpy a Metuje. Obec pojmenovaná podle knížete Jaromíra se ve 13. století stala královským věnným městem a poté věnným městem českých královen. Historické jádro je městskou památkovou zónou. Na náměstí s podloubím stojí morový sloup autora M. B. Brauna z 18. století. Wenkerův dům z roku 1911 postavený podle návrhu J. Gočára patří k předním stavbám české moderní architektury. Další významnou památkou je kostel sv. Mikuláše ze 14. století se zdobeným hlavním oltářem, renesanční předsíní a barokní zvonicí. Kostel byl součástí městského opevnění. V sousedství Jaroměře byla v 18. století vybudována pevnost Josefov, příklad klasicistního urbanismu, s unikátním podzemním obranným systémem. Pro svou ojedinělost a zachovalost byl Josefov vyhlášen městskou památkovou rezervací. V josefovské radnici je Lapidárium s originály soch M. B. Brauna a historickou expozicí. Barokní zámeček Skály stojí v blízkosti skalního hradu Bishofstein a v minulosti sloužil jako letní sídlo broumovských opatů. Ve Stárkově je barokní kostel sv. Josefa Pěstouna ze 17. století a fara ze 16. století řazená mezi nejstarší roubené stavby v Čechách. Historickou památkou je také procházka nazvaná Křížová cesta, která vede mezi zastaveními zdobenými figurálními reliéfy tesanými do pískovce a dovede návštěvníky až do míst bývalého popraviště. Police nad Metují bývala trhovým městečkem a její dějiny jsou spjaty s dějinami benediktinského kláštera z roku 1213. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie s raně gotickým portálem v průčelí byl založen ve 13. století a v 17. a 18. století byl barokně přestavěn. Klášter byl na popud Josefa II. roku 1785 zrušen a dnes je využíván pro pořádání kulturních akcí. Mariánský sloup z roku 1707 je dílem Jana Brokofa. V Hronově stojí rodný domek spisovatele Aloise Jirásek, v němž je i spisovatelovo muzeum. V sousedství barokního kostela Všech Svatých stojí hranolová dřevěná zvonice z roku 1610. Červený Kostelec získal své jméno po ničivém požáru v roce 1831. Hlavní historické rysy s kostelem sv. Jakuba Většího a domkem Boženy Němcové ovšem byly dochovány. 16
Barokní kostel sv. Jana Křtitele se dřevěnou zvonicí, patřící k jedné z nejstarších v Čechách, se nachází ve Rtyni v Podkrkonoší. Na hřbitově ve Slavoňově se nachází roubený kostel sv. Jana Křtitele z roku 1553 s nástěnnými malbami a kazetovým stropem. V sousedství kostela stojí renesanční zděná zvonice a roubená márnice.
Kulturní zařízení a akce tvoří atraktivity vystupující jako doplněk jiných památek. Podle typu se dělí na zařízení, jež soustřeďují sbírky různého druhu, jako jsou muzea, galerie, knihovny, skanzeny aj. a zařízení, která zprostředkovávají kulturní a jiné akce, např. divadelní představení, koncerty, festivaly, folklorní slavnosti apod. Každoročně v květnu probíhá v Náchodě studentský festival Prima sezona, připomínající náchodského rodáka Josefa Škvoreckého. Festival představuje literární, hudební a výtvarnou tvorbu mladých autorů z celé České republiky. Regionální muzeum mapuje historii území a města, v Galerii výtvarného umění je prezentováno ruské malířství 19. století a čeští umělci. V červnu v Ratibořicích „ožívají“ postavy z díla Boženy Němcové, Babičky. Tato akce by byla velmi vhodná jako exkurze pro školy. V České Skalici se nachází Muzeum Boženy Němcové a Textilní muzeum TIBA a slavné Jiřinkové slavnosti mohou zájemci navštívit začátkem září. V srpnu se do Hronova sjíždí amatérští divadelníci na festival Jiráskův Hronov. Muzeum Aloise Jiráska je přímo v rodném domku spisovatele. Nové Město nad Metují je spjato s odlehčenou přehlídkou filmových komedií, nazvanou Novoměstský hrnec smíchu. Červený Kostelec se může pochlubit Mezinárodním folklórním festivalem, který se koná každý srpen, a domkem Boženy Němcové. Pro milovníky horolezectví je určen Mezinárodní festival horolezeckých filmů v Teplicích nad Metují, probíhající závěrem srpna. V listopadu probíhá ve Vysokově festival amatérských filmů zaměřených na přírodu a zemědělství Vysokovský kohout. V Jaroměři se nachází nejen Městské muzeum, ale i Železniční muzeum. Městská muzea se nachází i v Novém Městě nad Metují, Rtyni v Podkrkonoší, Polici nad Metují a Broumově. Za zmínku stojí i Muzeum bratří Čapků v Malých Svatoňovicích. 17
Ačkoliv se nejedná o kulturní zařízení, městský pivovar v Náchodě s vyhlášenou a mezinárodně uznávanou značkou piva Primátor je nutné připomenout. Milovníci pěnivého moku se mohou každoročně těšit na akci nazvanou Den s Primátorem, kde je možné zúčastnit se exkurzí spojených s ochutnávkou.
Nabídka sportovních zařízení je poměrně široká. V některých větších městech je možnost využít krytého bazénu, krytých či venkovních hřišť, městských koupališť, saun, umělých horolezeckých stěn, fitcenter, bowlingových drah, skateparků, tenisových kurtů apod. Nová Amerika u Jaroměře nabízí zájemcům nejen golfové hřiště, ale i, stejně jako na dalších rančích v Kladském pomezí, příležitost vyjet si na koni. Skvělé podmínky jsou také pro pěší turisty a cykloturisty, jimž slouží dobře vyznačené trasy a cyklotrasy. Na značené trasy cyklisty pohodlně zavezou cyklobusy. Lyžařské vleky s upravovanými sjezdovými tratěmi jsou nejvyhledávanější v Olešnici v Orlických horách či v Radvanicích a Petříkovicích. V Machově jsou dokonce i skokanské můstky. Horolezcům je k dispozici přibližně 1 800 skalních věží, jejichž slezení je možné díky 4 000 horolezeckých cest. Pro milovníky vodních sportů a rybaření je rájem přehradní nádrž Rozkoš. Zde je půjčovna loděk, šlapadel a surfů. V jižní části přehrady se nachází jachtařský areál. Celoročně sjízdná je řeka Metuje. Krytá dráha pro motokáry je ve Velkém Dřevíči poblíž Hronova a patří k evropským unikátům. V období od dubna do října probíhá v Kladském pomezí několik sportovních a turistických akcí. V Teplicích nad Metují je to například Aprílová osmička – tradiční otevření sezóny horských kol nebo veřejný závod silničních kol Specialized Sudety Tour. Dálkový pochod nazvaný Hadařská pětadvacítka se koná v květnu v Červeném Kostelci, pochod Václavice – Havlovice je naplánován na týden poté. V Havlovicích také o prázdninách probíhají závody v malé kopané Havlovický pohár. Federálův memoriál je soutěž sborů dobrovolných hasičů v Maršově u Úpice. V Malých Svatoňovicích v červenci vypukne Memoriál Mirka Sojky a Honzy Anderle, což je turnaj čtyřher tenistů a tenistů veteránů. 18
Kladské pomezí – Bike Challenge je etapový závod horských kol, Okruh T.G.Masaryka cyklistická jízda z Náchoda do Polska a zpět. Sportovní auta se předvádí v srpnu na akci Tuning Machov. V témže městě je v září k vidění Český pohár žáků ve skoku na lyžích a severské kombinaci. Mezinárodní závody psů Agility Havlovice a Závody psích spřežení BONO v Červeném Kostelci mohou zájemci vidět v říjnu. Známý je také silniční běh Hronov – Náchod, jež se letos koná už po dvaapadesáté. Turistických akcí je v Kladském pomezí během roku 27, např. Okolo pevnosti Dobrošov, Šmajd Novoměstskem, Poříčské toulky, Babička- krajem Boženy Němcové, Mezinárodní Polický vandr, Krvavej Čepelka – Krajem bratří Čapků, Po stopách bojů z války roku 1866, Pochod tunelářů, Setkání turistů a přátel turistiky, Podorlický Šmajd apod.
3.2 Realizační podmínky rozhodují o tom, zda se cestovní ruch může v dané oblasti rozvíjet či nikoliv. Podle Václava Hraly se rozlišují na dopravu a ubytovací a stravovací služby.
3.2.1
Doprava
Doprava umožňuje lidem dostat se z jednoho místa na druhé, je jednou ze základních služeb v cestovním ruchu. V oblasti Kladského pomezí turisté především využívají služeb železniční a autobusové dopravy a nepochybně také automobilové dopravy.
Železniční doprava není sice tak flexibilní jako doprava silniční, je zato v Kladském pomezí poměrně dost využívaná, ačkoliv je mnoho míst, do kterých se turista vlakem nedostane a musí proto využít jiného dopravního prostředku. Do budoucna se nepočítá s rozšiřováním železniční sítě, pouze s rekonstrukcí a modernizací. Kladským pomezím prochází důležitý koridor, stanice Starkoč je železničním uzlem na trase Trutnov – Praha. Do integrovaného dopravního systému IREDO, který je provozován v oblastech Královéhradeckého kraje, je zapojena veřejná linková železniční a autobusová doprava. Jednoduchá jízdenka pro více zón platí pět hodin, jednozónová jednoduchá jízdenka jednu hodinu. Cestující si podle potřeby může zakoupit i časové jízdenky s platností sedm nebo třicet dnů. Velmi oblíbená je jízda historickým parním vlakem, který projíždí Náchodem nejednou do roka.
19
Autobusová doprava je turisty také hojně využívána, autobusem je snadnější zavítat i do hůře dostupných míst a mnohdy jsou autobusové jízdenky levnější než vlakové. V případě, že cestující jede vlakem a není možné se jím dostat až do cílového místa, je výhodné zakoupení jízdenky IREDO (viz výše). V oblasti je zastoupeno několik dopravních společností, např. CDS s.r.o., OSNADO spol. s r.o. a P-transport s.r.o. Automobilová doprava je dozajista nejpohodlnější a člověk je nezávislý na hromadných prostředcích, ovšem v problematickém Náchodě, kde jsou dopravní zácpy téměř na denním pořádku, je doprava častokrát na dlouhou dobu přetížená. Hlavní silniční tah E-67, spojující hlavní město České republiky s polským městem Wrocław, prochází Náchodem, kde je i hraniční přechod. Nadále se čeká na dokončení dálnice D-11, která je prozatím dostavěna do Hradce Králové a má vést přes Jaroměř a Trutnov až do Polska.
3.2.2
Ubytovací a stravovací služby
Ubytovací a stravovací služby jsou další nezbytnou složkou, která hraje významnou roli při rozvoji cestovního ruchu v dané oblasti. Důležitou roli zde také především hraje kvalita poskytovaných služeb a množství ubytovacích a stravovacích kapacit. V oblasti Kladského pomezí je možné se ubytovat v několika zařízeních různých typů a kategorií, turisté si mohou zvolit z pestré následující nabídky: Hotely: Hotel Praha v Broumově, Černý kůň a Šrejber v Červeném Kostelci, Bouda v Polici nad Metují, Holzbecher a Valentýna v České Skalici, Elko, Slavie a Beránek v Náchodě, Metuj, Rambousek a U Broučka v Novém Městě nad Metují, Sokol v Teplicích nad Metují Motel: Arkus v Jaroměři Penziony: Garten-Haus, U Pitašů a Regina v Broumově, Lhota-U nás a U Holzäpfelů v Červeném Kostelci, Hostinec Na Králíku, Chalupa U Obory, KON-TIKI, Penzion a kemp Wolf, Pohoda U Hanušů, Tenis Club, Ubytování Na Statku, Rogallo, Tencar, U Jehlanu, R, U Petra, Hostinec Ve Statku a Vila Šerých v České Skalici, Pod Kaštanem, U Fušerů, Adršpach, AdršpachKarel Krecbach, U Bicanů a U Hada v Adršpachu, Expanze a Wunsch v Jaroměři, Kylarův statek, Pension Pastuchovi a Komfort v Náchodě, Na Františku, Na Hradbách, Na Hradčanech, Na Výsluní a U Pechanzů v Novém Městě nad Metují, Selský dvůr a Majka v Polici nad Metují, Dita, Kamínek, Metuje, Na Výsluní, Pod Ozvěnou, Skály, U Skalního potoka, Zámek-Skály Bischofstein a St.Florian v Teplicích nad Metují, Apartmán Eva, Městský penzion, Adrian, Suchovršice a Ubytování S.Holmanová v Jestřebích horách 20
Chaty: Chata-restaurace Vyhlídka Janovičky a Ubytování „Ježkův Dvůr“ v Broumově, Domeček Hronov v Hronově, Chalupa Studnice U Jívky, Chata Blanka a Květa v Adršpachu, Růžová chalupa U Floriána, Chalupa Maršov u Úpice a Ubytování u Lávky Suchovršice v Jestřebích horách, Chalupa Relax v Teplicích nad Metují Privaty: Ubytování na Zámečku, Chaloupka Barešovi, Suchodolská restaurace, Apartmán Jiřina a Apartmán Urbanovi v Polici nad Metují, Privat Hornychová Eva v Broumově, Jiří Mertlík a Pumpa Miloslav v Červeném Kostelci, Hospůdka Selská jizba a Privat U Bažantice v České Skalici, U Kavalírů a Ubytování Na Špici v Jaroměři, U Jeníčka, Apartmány Adršpach-Kozárovi, U Peňáka, Ubytování Klikarovi, Ubytování Meierovi a No.9 v Adršpachu, Privat Maškovi v Náchodě, Privat Rosenkranz a Privat Tymlová Hana v Novém Městě nad Metují, Ubytování Adolf Wendl, Bitnarovi, Podskalí, U Krtečků a Ve Mlýně v Teplicích nad Metují, Apartmány Úpice a Ubytování U nás v Jestřebích horách Kempy: Autocamp Brodský v Červeném Kostelci, Autocamping Rozkoš, s.r.o. v České Skalici, Rekreační areál Vysoká Srbská v Hronově, Kemp v Náchodě, Chatová osada U Koupaliště v Novém Městě nad Metují, Autokemp Bučnice v Teplicích nad Metují, Kemp Radeč v Jestřebích horách, Chatová osada Ostaš v Polici nad Metují Ubytovny: Divadlo a Háčko v Červeném Kostelci, Turistická ubytovna TJ Jiskra v Jaroměři, Ubytovna Klubu českých turistů v Náchodě, Internáty Merkur/Králíček v Novém Městě nad Metují, Turistická ubytovna Kamenec v Teplicích nad Metují, Ubytovna Sparta v Jestřebích horách Rekreační střediska: Areál Pauli v České Skalici, Turistická základna u Nývltů a Rekreační zařízení Vižňov v Broumově, Westernový ranch v Adršpachu, Pension Radvanice v Jestřebích horách
Stravovací služby poskytují v některých výše zmíněných zařízeních, turisté ale mohou navštívit i mnohá restaurační zařízení nabízejících jídlo a pití v několika cenových kategoriích. Těchto zařízení je v Kladském pomezí dostatek a nabízí nejenom českou kuchyni, ale mnohdy i zahraniční (např. pizzerie, čínské restaurace a bistra apod.).
3.2.3
Subjekty v cestovním ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí
Na propagaci a řízení cestovního ruchu v oblasti se podílí velkým dílem Královéhradecký kraj a obecně prospěšná společnost Branka. Dále jsou to samozřejmě turistická informační 21
centra, cestovní kanceláře a agentury, jednotlivá města, sdružení, profesní svazy či další neziskové organizace.
3.2.3.1
Královéhradecký kraj
V současné době se na Krajském úřadě Královéhradeckého kraje zabývá otázkou cestovního ruchu oddělení cestovního ruchu, které spadá pod Odbor regionálního rozvoje, kultury a cestovního ruchu. Zabývají se především přípravou rozvojových a strategických propagačních materiálů, zpracováním koncepce rozvoje cestovního ruchu či analýzami rozvoje odvětví cestovního ruchu. Primárně se zaměřují na kraj jako celek, spolupracují ale i s jinými subjekty.
3.2.3.2
Branka, o.p.s.
BRANKA, o.p.s. byla založena roku 1997 jako Nadace Branka a zastupovalo ji 19 členů. Podnět k založení dal Okresní úřad Náchod a finančně společnost podporoval do konce roku 1999. V roce 2000 byla Nadace transformována na Svaz cestovního ruchu BRANKA a BRANKA, obecně prospěšná společnost. V současnosti má společnost 39 členů, z toho 6 měst, 9 obcí, 4 svazky obcí, 4 nestátní neziskové organizace a 16 soukromých subjektů. Nejvyšší zástupce společnosti je ředitel, poté dozorčí a správní rada. Činnost se řídí podle ročního plánu schváleného valnou hromadou. Hlavním zdrojem příjmů jsou především členské příspěvky, získávání grantů, prodej vlastních propagačních materiálů a map. Branka zprostředkovává spolupráci mezi organizacemi, které se podílí na činnosti v cestovním ruchu, sportu a kultuře, koordinuje činnost informačních center a snaží se pro své členy připravovat a realizovat granty k získání finančních prostředků na rozvoj turistiky a cykloturistiky. Zastoupení má i v radě Sdružení obcí a měst na podporu cestovního ruchu – Východní Čechy a ve výboru cestovního ruchu Královéhradeckého kraje. Spolupracuje s Klubem českých turistů Náchod, a to především při realizaci nových cyklotras. V roce 2009 zaměřují svoji činnost hlavně na výstavbu nových rozhleden – Rozhledny Čáp v Teplických skalách, Rozhledny Vysoká Srbská, Žernov a Slavíkov. Nadále pokračují v realizaci projektu provozu cyklobusů, který je podpořen dotací Královéhradeckého kraje.
3.2.3.3
Turistická informační centra
V oblasti se nachází 12 informačních center, v Broumově, Adršpachu, České Skalici, Červeném Kostelci, Teplicích nad Metují, Náchodě, dvě v Novém Městě nad Metují, Polici nad 22
Metují, Jaroměři, Úpici a Hronově. Většina nabízí propagační materiály v několika jazykových mutacích, turistické a cyklistické mapy, upomínkové předměty, pohledy, publikace o městech, dále poskytují informace o ubytovacích a stravovacích zařízeních, o atraktivitách, o sportovních či kulturních akcích apod.
3.2.3.4
Cestovní kanceláře a agentury
V Kladském pomezí je několik cestovních kanceláří a agentur, nejvíce v Náchodě. Většina z nich ale nabízí škálu zájezdů především do zahraničí. Nejenom mnoho tuzemských a zahraničních zájezdů, ale i právě zájezdů do oblasti Kladského pomezí je k vidění u Cestovní agentury SUR, jež má klientská centra v Náchodě a Červeném Kostelci. Tato agentura také zprostředkuje vypůjčení auta v některých destinacích či prodá pouze letenku. Náchodská Cestovní agentura A-Z Travel má v nabídce také, krom spousty zahraničních, několik zájezdů do Kladského pomezí. Po kliknutí na výběr zájezdu je zájemce automaticky přesměrován na online prodejce zájezdů www.invia.cz. Cestovní kancelář M-tour nabízí vlastní poznávací zájezdy především do Francie a Holandska, prodává také vstupenky na sportovní a kulturní akce v celé České republice a nově si přes kancelář zájemce může vyhledat i ubytování do oblasti Kladského pomezí. Provozovna cestovní kanceláře se nachází na náměstí v Jaroměři.
23
4 Projekty a výzkumy cestovního ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí Na samotnou turistickou oblast Kladské pomezí nebyl zatím zmapován žádný projekt či výzkum, oblast se ale objevuje v dokumentech týkajících se Královéhradeckého kraje nebo vyšších územních celků, které tuto oblast zahrnují. Na výzkumech a šetřeních se především podílí Český statistický úřad společně se státní příspěvkovou organizací Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism a Krajský úřad Královéhradeckého kraje.
4.1 Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku Projekt nazvaný Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku je financován z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod a je naplánován na období od 2.6.2008 do 27.8.2010. Jeho rozpočet čítá 33 997 260,-Kč, ze zdrojů Evropské unie je podpořen přibližně 28,5 miliony korun. Projekt je zaměřen na sjednocení a ucelení prezentace a propagace turisticky významných území celého Královéhradeckého kraje. Snaží se zvýšit povědomí o kraji jako o atraktivní lokalitě cestovního ruchu, a to nejen u tuzemských turistů, ale i turistů z ostatních krajů a zahraničních turistů. Dále usiluje o prodloužení turistické sezóny a snížení negativního vlivu vrcholů sezón na region a jeho obyvatele. Území kraje je rozděleno do pěti územních celků: Krkonoše a Podkrkonoší, Český ráj, Orlické hory a Podorlicko, Kladské pomezí a Hradecko. Projekt zapojuje zástupce jednotlivých území do realizace projektových aktivit. Kladské pomezí zastupuje obecně prospěšná společnost Branka. K naplnění cíle projektu byly stanoveny jednotlivé aktivity, které by měly vést ke zviditelnění
Královéhradeckého
kraje
jako
celku
a
jako
komplexu
rozmanitostí
mikroregionálních specifik.
4.1.1
Aktivity projektu
Aby byl cíl projektu úspěšně naplněn, byly stanoveny jednotlivé aktivity, které by měly vést ke zviditelnění Královéhradeckého kraje. 24
V rámci projektu byly vydány nové propagační brožury, vzniklo nové prezentační DVD, budou uspořádávány press a fam tripy nebo zpracována studie na realizaci nového krajského turistického informačního systému. Finanční prostředky budou využity i na zajištění účasti na zahraničních veletrzích nebo prezentačních akcích a na prezentaci kraje a jeho jednotlivých turisticky významných území formou infovláčku. V projektu jsou také zahrnuty aktivity spojené s prezentací Královéhradeckého kraje v době předsednictví České republiky v Radě EU a spojené s životem a dílem malíře Františka Kupky.
Press tripy Cílem press tripů je seznámení odborníků (novináři, touroperátoři atd.) v oblasti cestovního ruchu s atraktivitami a novinkami jednotlivých turisticky významných území. Inzerce v tiskovinách V průběhu projektu se bude Královéhradecký kraj inzerovat v odborných tiskovinách zaměřených na problematiku cestovního ruchu. Reklamní předměty Reklamní
předměty
budou
použity
ke
zviditelnění,
prezentaci
a
propagaci
Královéhradeckého kraje a jeho turisticky významných území. Předměty budou použity na veletrzích, odborných seminářích, konferencích, budou předávány jako ceny ve znalostních soutěžích, pozornosti pro zahraniční turisty apod.). Aktualizace a doplnění fotobanky Cílem této aktivity je vytvoření komplexní fotobanky využitelné k propagaci (tiskoviny, bannery, velkoplošné tisky atd.) a obsahující kvalitní fotografie v tiskovém rozlišení. Fotobanka bude používána především pro účely prezentace a propagace turistických atraktivit jednotlivých území. Fotografie budou použity k prezentaci v rámci tuzemských i zahraničních veletrhů, pro účely inzerce v tisku a dalších médiích a zpracování prezentačně propagačních tiskovin, ovšem vždy k nekomerčním účelům. Účast na zahraničních veletrzích Královéhradecký kraj se bude v realizační fázi projektu účastnit ročně třinácti zahraničních veletrhů, v rámci kterých proběhne prezentace Královéhradeckého kraje, a jichž se budou účastnit zástupci jednotlivých krajů. Infovláček Speciálně upravený vlakový vagon pro pojízdné informační centrum, infovláček, bude sloužit k podpoře domácího cestovního ruchu a seznámení potenciálních návštěvníků s 25
aktivitami a atraktivitami, které se nachází na území Královéhradeckého kraje. Infovláček projede třinácti krajskými městy, v každém městě zůstane přibližně 3 dny. Součástí prezentace budou propagační panely a videoprojekce. Propagační brožury V rámci projektu budou ve spolupráci se zástupci území Královéhradeckého kraje vypracovány brožury za jednotlivá území tak, aby byly využitelné jak pouze pro území, tak i jako souborný materiál za celý kraj. Budou vytištěny v několika jazykových mutacích. Aktualizace DVD a elektronické vizitky V rámci projektu se aktualizuje audiovizuální prezentace Královéhradeckého kraje a jednotlivých turisticky významných území. Aktivity v rámci předsednictví ČR v Radě EU Aktivity v rámci prezentace Královéhradeckého kraje v době předsednictví České republiky v Radě EU budou spojené s malířem Františka Kupky. Měl by vzniknout třicetiminutový film, kniha či propagační letáčky o umělci.
4.2 Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje 2007-
2013
Program rozvoje je rozdělen do tří hlavních částí, analytická část, návrhová část a akční plán. Koncepce je navržena na období od roku 2007 do roku 2013. V analytické části je podrobně charakterizováno území a jsou rozebrány dokumenty, jako je například Program rozvoje venkova nebo Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje. Dále je zde zanalyzována nabídka a poptávka cestovního ruchu, provedena analýza současného systému organizace a koordinace cestovního ruchu, rajonizace (v současnosti se kraj člení na turisticky významná území – Český ráj, Kladské pomezí, Krkonoše a Podkrkonoší, Orlické hory a Podorlicko, Hradecko), sestaven názorový průzkum, sepsána SWOT analýza a shrnutí. Návrhová část se zabývá vizí Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje, kterou je nabízet nejrozmanitější atraktivity a kvalitní služby rozvíjené na základě spolupráce a partnerství organizací cestovního ruchu. Tato část také popisuje hlavní problémy a finanční rámec programu, navrhuje strukturu priorit, cíle a opatření a nosné turistické produkty. Akční plán rozvádí seznam prioritních opatření a aktivit především na období 2008 až 2010, stanovuje návrh postupu a uvedení programu do praxe a shrnuje nejdůležitější úkoly,
26
které by měly být splněny. Zejména se soustřeďuje na aktivity uvedené v návrhové části koncepce. Z provedených analýz bylo zjištěno několik zajímavých poznatků, které se dají aplikovat na území Kladského pomezí: Rozmanitost území – množství horských masívů, pískovcových měst Nadregionální atraktivity – Adršpašsko-teplické skály, vojenská pevnost Josefov, Orlické hory apod. Velké množství ubytovacích kapacit nerovnoměrně využitých Pomalu se zlepšující dopravní dostupnost Špatný technický stav dopravní infrastruktury Existence organizací cestovního ruchu – Branka, o.p.s. Spolupráce s organizacemi cestovního ruchu – problematické vymezení a název turistické oblasti Kladské pomezí Absence jednotného a informačního systému za celý kraj Nejednotná prezentace regionu – příliš mnoho různých propagačních materiálů
4.3 Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Východní Čechy Tento projekt agentury CzechTourism mapuje návštěvnost turistického regionu Východní Čechy a také profil turistů přijíždějících do této oblasti. Výzkum je především zaměřen na způsob trávení volného času, spokojenost se službami, vybavením regionu a kvalitou poskytovaných služeb. Dále zjišťuje, kde byli návštěvníci ubytováni a kde se stravovali a z jakého důvodu do regionu přijeli. Region Východní Čechy se člení na sedm oblastí – Podzvičinsko, Kladské pomezí, Hradecko, Orlické hory a Podorlicko, Pardubicko, Chrudimsko-Hlinecko a Svitavsko. Výzkum proběhl formou osobního dotazování v létě v roce 2005, kdy bylo dotázáno 4 230 respondentů, a v létě roku 2006, kdy se jednalo o 3 757 respondentů. Výsledky z obou let poté byly vyhodnoceny a porovnány.
27
4.3.1
Výsledky monitoringu návštěvníků
Podíl domácích a zahraničních turistů zůstal prakticky nezměněn, v roce 2005 přijelo do regionu 86% domácích a 14% zahraničních turistů, v roce 2006 se počet zahraničních návštěvníků snížil o 3%. V ostatních kritériích jsou výsledky za oba roky téměř shodné. Dle věku byla struktura návštěvníků v obou letech stejná, nejvíce jich bylo mezi 35ti až 49ti lety a nejčastějším dopravním prostředkem byl automobil. Důvodem návštěvy bylo především poznání. Průměrná doba strávená v regionu byla většinou pouze jeden den, tudíž příliš nevyužívali ubytovacích služeb. Ve stravovacích zařízeních se stravovali částečně nebo vždy. S úrovní poskytovaných služeb byli návštěvníci spokojeni, druhý rok pouze mírně stoupla nespokojenost s péčí o čistotu a pořádek.
4.4 Srovnání výzkumů Průzkumy nebyly prováděny stejným způsobem, tudíž všechny výsledky nejsou zcela porovnatelné. Některé souvislosti jsou ovšem patrné a logicky odvoditelné, většinou se ale jedná o různé problematiky. Projekt Cílená prezentace a propagace Královéhradeckého kraje jako celku je zaměřen jak již z názvu vyplývá na propagaci a rozšíření povědomí lidí o kraji, Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje 2007-2013 je rozsáhlým strategickým dokumentem a Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Východní Čechy vyhodnocuje dotazníkové šetření. Všechny projekty jsou samozřejmě potřebné a je důležité v těchto aktivitách pokračovat i nadále.
28
5 SWOT analýza turistické oblasti Kladské pomezí Na základě výše zmíněných skutečností je autorem práce zhotoven přehled hlavních pozitiv a negativ. Nejvhodnější nástroj pro zhodnocení potenciálu cestovního ruchu v turistické oblasti Kladské pomezí je vlastní SWOT analýza, která zobrazí silné a slabé stránky oblasti, dále také příležitosti a hrozby a následně poslouží k vyhodnocení celkového potenciálu.
Silné stránky Velké množství přírodních a kulturně historických atraktivit Neustále rostoucí počet nových cyklostezek a zavádění pravidelných autobusových linek, které slouží jako cyklobusy Dostatek vyznačených stezek pro pěší turisty Díky hraniční poloze možnost návštěvy Polska Rozsáhlá chráněná území a přírodní rezervace Vodní plochy vhodné k rekreaci či k vodním aktivitám Horské oblasti (Jestřebí hory, Orlické hory), které mohou být navštěvovány jak v letním, tak i v zimním období Podpora cestovního ruchu ze strany kraje a spolupracujících subjektů Přijatelná cenová úroveň nabízejících ubytovacích a stravovacích služeb Muzea a galerie nacházející se ve větších městech Regionální kulturní a společenské akce, festivaly Rozsáhlá nabídka volnočasových aktivit, např. divadla, kina, základní umělecké školy, sportovní centra apod. Velké množství sportovních a turistických akcí konajících se především v letním období Klima bez extrémních teplot Kvalitní webové stránky Kladského pomezí pod doménou www.kladskepomezi.cz Dostatečná nabídka ubytovacích kapacit a stravovacích služeb Jednotný informační a rezervační systém (24.oblast.cz) Přeshraniční spolupráce České republiky a Polska v rámci euroregionu Glacensis
Slabé stránky Špatná technická kvalita dopravní infrastruktury a nedostatek financí na opravu Menší počet ubytovacích zařízení vyšší kategorie 29
Nižší úroveň služeb ve srovnání se zahraničím Poměrně nízká obsazenost ubytovacích zařízení Malé povědomí lidí o turistické oblasti Nízký počet zahraničních návštěvníků (např. kvůli větší vzdálenosti od Prahy) Návštěvníci většinou nepřenocují, často zůstávají u známých či příbuzných Nedostatečný společenský život a málo rozvinuté služby na venkově Absence marketingové studie,jež by byla zaměřena pouze na potenciální rozvoj Kladského pomezí Nedostatečná propagace oblasti v zahraničí Velké množství ubytovacích kapacit nerovnoměrně využitých
Příležitosti Rostoucí zájem turistů o domácí cestovní ruch by mohl podnítit k aktivnější propagaci oblasti a následnému přilákání turistů Podpora rozvoje cestovního ruchu v hůře dostupných oblastech a na venkově Exkurze pro základní a střední školy do rodišť známých osobností, především do Ratibořic a Babiččina údolí, Hronova a Náchoda Více ubytovacích kapacit vhodných pro školní výlety, např. ubytoven, kde by mohla být ubytována větší skupina, která by zároveň mohla v zařízení využít i stravovacích služeb Cestovní kanceláře by mohly rozšířit nabídku zájezdů právě do oblasti Kladské pomezí Zájemci o zážitkovou turistiku mohou ochutnat nejenom místní piva (Primátor, Opat), ale i nejrozmanitější speciální jídla Pokračování ve spolupráci s Polskem povede k většímu povědomí o oblasti u polských občanů Pokračování ve vytváření nových cyklostezek, pěších tras a zároveň vylepšování stávajících Rozvoj služeb na venkově včetně doprovodných programů Vytváření nových naučných stezek přiláká nejenom školy, ale také zájemce o přírodu a poznání Stavba dalších rozhleden, jež jsou velmi oblíbené i u místních obyvatel Tvorba zájezdů pro zahraniční turisty, především z Polska či Holandska (o letních prázdninách se často sjíždí do místních kempů) 30
Čerpání dotací z fondů EU přinese nemalé finanční prostředky, které mohou být použity jak na propagaci, tak na nejrůznější renovace či výstavby Obnovení provozu lázní Běloves (Náchod stále hledá strategického partnera) Lázně Velichovky by zasloužily vyšší propagaci, jež by se určitě vyplatila a nalákala by zájemce o lázeňský cestovní ruch
Hrozby Ve společnosti Branka je pro získávání financí minimální počet pracovníků, veškerou agendu obstarává jeden člověk Zahraniční turisté zůstávají hlavně v Praze Nedostatečná spolupráce veřejného a podnikatelského sektoru Nedostatek kapitálu v důsledku finanční krize postihl i pracovníky v cestovním ruchu (restaurační a ubytovací zařízení, nižší počet zájemců o cestování) Při nadměrném rozvoji cestovního ruchu a nových výstavbách možnost narušení životního prostředí Nevyhovující technický stav silniční a železniční infrastruktury Neudržování značených tras a ničení naučných stezek Nedostatečná kvalita ubytovacích a stravovacích služeb ve srovnání se zahraničím
31
6 Doporučení pro rozvoj turismu v Kladském pomezí Jednotlivá doporučení vychází především z vlastní SWOT analýzy.
Turistická oblast Kladská pomezí je poměrně málo známá, lidé z ostatních částí země o ní mají nízké povědomí. Proto by bylo vhodné oblast propagovat i jinde něž pouze v Královéhradeckém kraji. S Krajským úřadem Královéhradeckého kraje oblast úspěšně spolupracuje, právě kraj totiž vypracovává důležité strategické programy a dokumenty a tiskne kvalitní propagační materiály, jež může také lépe distribuovat do všech regionů v České republice. Posílena a udržována by také měla být spolupráce s polskou stranou a rozšířena nabídka propagačních materiálů právě v polském jazyce. Doposud existuje forma přeshraniční spolupráce na obou stranách ve formě euroregionu Glacensis, což je určitě velmi výhodné. Reklamy v televizích by byly poměrně zbytečné, jelikož je to finančně nákladné.
Co se týče podílu zahraničních návštěvníků v oblasti, není vysoký, právě ale turisté z Polska by do Kladského pomezí mohli častěji zavítat z důvodu nevelké vzdálenosti. Zaměřit by se mohly některé cestovní kanceláře na Holanďany, kteří v období letních prázdnin navštěvují místní kempy. Návštěvníky z ostatních států nebude snadné do oblasti nalákat, ti raději zůstávají v Praze a nejbližším okolí. Adršpašsko-teplické skály jsou ovšem skvostem v České republice a jejich propagace je přitom mizivá. Velkým problémem je dozajista nedostatek financí, díky nimž by se mohla oblast na zahraniční turisty lépe zaměřit a poskytnout jim služby na adekvátní úrovni.
Nejdůležitějším se tedy zdá být zaměřit se na domácí návštěvníky. Ti přijíždějí do oblasti většinou individuálně, nabídka zájezdů je minimální a pokud už cestovní kanceláře nabízí produkt zaměřený na Kladské pomezí, jedná se pouze o ubytování, o ostatní se již klient stará sám. Je pro něj tedy i výhodnější cestovat nezávisle na zprostředkovatele. Jednotný informační a rezervační systém oblasti existuje pod doménou www.24.oblast.cz. Stránka je dostupná v šesti jazykových mutacích, což je velká výhoda, a je poměrně přehledná. Zájemce zde nalezne spoustu informací např. o kultuře, památkách, zajímavostech, ubytování, stravování a různých typech turistiky. 32
Kladské pomezí je poměrně velká oblast s mnoha historickými a přírodními atraktivitami, proto by mohlo být pro cestovní kanceláře, které se již rozhodly tuto oblast nabízet, výhodné, pořádat zájezdy alespoň na 3 dny. Ubytovacích a stravovacích kapacit je v oblasti dostatek, proto by neměl nastat problém ve spolupráci s těmito subjekty,projeví-li obě strany zájem.
V oblasti je několik míst, kde se narodili známé osobnosti a kde stojí jejich muzea či rodné domky. Jsou jimi Alois Jirásek narozený v Hronově, Božena Němcová spjata s Ratibořicemi, Českou Skalicí a Červeným Kostelcem, bratři Karel a Josef Čapkovi s Malými Svatoňovicemi nebo Josef Škvorecký narozen v Náchodě. Exkurze do těchto míst pro základní a střední školy, také i pro vysoké školy zaměřené na výuku češtiny, by se mohly spojit i s vícedenními výlety, pro ty by ale bylo nutné vybudovat vhodné ubytovny. Více času pro školáky a studenty by znamenalo poznat i mnohem více z Kladského pomezí. Zde je nutné zmínit oblast Babiččina údolí v Ratibořicích, kde se snoubí nejen krásná příroda, ale i poznání. Nabídka exkurzí a výletů by se mohla zaměřit právě na vysokoškolské studenty, kteří studují literaturu. Školy by mohly být oslovovány například formou emailových zpráv či propagací na různých školních veletrzích. Při návštěvě by studenti jistě neopomenuli navštívit i jiná místa Kladského pomezí a rozšířili by si povědomí o oblasti.
V hůře dostupných oblastech, např. na venkově, v Kladském pomezí je nutné zaměřit se na propagaci, která zde chybí a také podporovat rozvoj cestovního ruchu. Tomu ovšem opět brání nyní už nejen nedostatek financí, ale také zkušeností.
Poměrně velkým lákadlem by nejen pro zážitkové turisty mohl být náchodský pivovar vařící pivo pod světoznámou značkou Primátor. Velkým motivačním faktorem zahraničních turistů přijíždějících do České republiky je pivo. Pivovar nabízí množství exkurzí spojených s ochutnávkou, výhodné by pro pivovar mohlo být např. i to, kdyby ochutnávku spojil i s oblastním jídlem, jakým by mohla být např. Krakonošova kapsa, řízek Pavlišovák či oukrop. Po takové exkurzi by turisté uvítali ubytování přímo v areálu pivovaru, které ovšem prozatím chybí. Pivovar nabízí mnoho speciálních piv, s nimiž vyhrává i nadnárodní soutěže. Jeho propagace je rozsáhlá, právě díky oněm speciálům je pivo známé po celé republice. Na jeho stránkách pod doménou www.primator.cz je nabídka nejenom nabízeného sortimentu, ale také exkurzí. Městu Náchod by i pomohlo, kdyby byl na pivovarském webu odkaz na jeho webové stránky. 33
V oblasti je hustá síť značených cyklostezek a stezek pro pěší turisty. Ty by se rozhodně měly více udržovat a nadále rozšiřovat. Právě ony jsou totiž v létě také obrovským lákadlem pro návštěvníky. Zavedení pravidelných autobusových linek, které převáží cyklisty i s kolem, tzv. cyklobusy jsou v poslední době velmi oblíbené, je dobré je tedy zachovat a pokud možno i zmenšit časové intervaly. Naučné stezky jsou bohužel ničeny vandaly, tomu se ale dá jen stěží zabránit. Jejich vytváření je ale i tak prospěšné a školní exkurze společně se zájemci o poznání je zajisté ocení.
Obec Běloves leží v sousedství Náchoda. Podle historiků byla zdejší kyselka známá od roku 1392. Lázně zde byly založeny až v roce 1818, v současné době bohužel chátrají a jsou mimo provoz. Zdejšímu cestovnímu ruchu by bezpochyby pomohlo, kdyby byly lázně obnoveny a zrekonstruovány. Na tom má zájem nejenom město Náchod, ale i kraj. V letošním roce byly lázně uvedeny do dražby. Doposud ale o jejich osudu nebylo rozhodnuto. Snad se najde v nejbližší době zájemce o koupi a renovaci.
Lázně Velichovky svůj provoz zahájily v roce 1898 a specializují se především na rehabilitaci pacientů s onemocněním pohybového ústrojí či po úrazech. V provozu je i wellness institut s nabídkou nejrůznějších relaxačních programů. Větší propagace by určitě nalákala zájemce o lázeňský cestovní ruch.
V Kladském pomezí je rozsáhlá nabídka festivalů a akcí, kterým chybí větší propagace. Ta by především u mladých lidí sehrála významnou roli a jistě by nalákala zájemce o tuto zájmovou oblast. Jiráskův Hronov či Prima Sezona patří ke kvalitním festivalům s početnou nabídkou doprovodných programů, ve školách po celé České republice by se jistě letáky neztratily a zasílání propagačních emailů nestojí téměř nic. Novoměstský hrnec smíchu by také zasloužil větší reklamu, přehlídka filmových komedií doprovázená zábavným programem zajisté najde své zájemce. Ostatní festivaly nebo akce, např. horolezecký festival v Teplicích nad Metují či každoroční sraz motorkářů u rybníku Brodský, jsou určeny pro určitý segment poptávky a ti většinou vědí o tom, kdy a kde se ona akce právě koná.
Problém špatného technického stavu dopravní infrastruktury v některých částech oblasti je probírán již dlouhou dobu a tato problematika je také součástí Programu rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje 2007-2013. Jako v ostatních případech i tady hrají velkou roli 34
finanční prostředky. Při obnově a zkvalitňování silnic či dálnic by mělo být bráno na zřetel i hledisko životního prostředí.
Stávající turistická nabídka by rozhodně měla být zachována a postupně rozvíjena. Kvalita služeb by se měla rovnat službám v okolních evropských zemích. Cestovní ruch jako velmi důležité ekonomické odvětví by nemělo být opomíjeno v žádných dokumentech a měl by na něj být i nadále brán zřetel.
35
Závěr Po určení lokalizačních a realizačních podmínek turistické oblasti Kladské pomezí, po následně zhotovené SWOT analýze a rozebrání dokumentů a projektů týkajících se tohoto území může být zodpovězena otázka, zda má Kladské pomezí dostatečný potenciál k tomu, aby se mohlo považovat za významnou turistickou oblast. Kladské pomezí má rozhodně velký potenciál pro to, stát se hojně navštěvovaným místem, největší problém zde ovšem spočívá v nedostatečné informovanosti a velmi nízkém povědomí lidí o této oblasti. Turistická oblast je dosti propagována, ovšem ve většině případech pouze na území Královéhradeckého kraje. Zvýšení povědomí o oblasti by mělo mít za následek přilákání dalších turistů. Bylo by toho dosaženo především zvýšenou propagací, ať už na území celé České republice či v zahraničí, kde by se nejvýhodnějším partnerem zdálo být, vzhledem k příhraniční poloze a přeshraniční spolupráci, Polsko. Cestovní kanceláře by mohly rozšířit svoji nabídku vícedenních zájezdů právě do této oblasti, zaměřit by se mohly i na školy a naplánovat exkurze a výlety pro tento segment poptávky. Studenti a učitelé by ocenili Kladské pomezí a jeho části, především Ratibořice a Babiččino údolí, Náchod a Hronov, které jsou bohaté nejenom na dějiny, ale i na známé osobnosti. Město Náchod je poměrně známé, především díky pivovaru, kde se pod značkou Primátor vyrábí nejen klasická, ale také speciální světoznámá piva. Propagace města by ovšem mohla být nasměrována i na potenciální návštěvníky, kteří necestují pouze za zážitkovou turistikou. Množství cyklostezek a značených tras pro pěší turisty neustále roste, lidé by se ale měli snažit i o to udržovat jejich kvalitu a ne se zajímat pouze o kvantitu. Lákadlem pro turisty by byly i opravené a nově zrekonstruované lázně Běloves, které jsou bohužel v havarijním stavu již několik let. V oblasti se nyní nachází pouze jedno lázeňské město, Lázně Velichovky. Na některých místech v Kladském pomezí by silnicím pomohla údržba, jsou mnohdy v havarijním stavu. Turistická nabídka v celé oblasti je dostatečná, nadále by měla být zachována a postupně i rozvíjena. Pokud zájemci objeví krásu Kladského pomezí, dozajista budou spokojeni i s množstvím nejrůznějších atraktivit, nabízených služeb a volnočasových aktivit. Nejdůležitější cíle bakalářské práce se podařilo z velké části naplnit, problém nastal pouze při analyzování programových dokumentů týkajících se Kladského pomezí, respektive dokumentů, jež se týkají celého Královéhradeckého kraje, pouze za oblast prozatím žádný
36
dokument nebyl vypracován. Nesnadno se porovnávají dokumenty, jež jsou zaměřeny na různé problematiky. Psaní této práce bylo spojeno i s dokonalejším poznáním Kladského pomezí a problematiky jeho potenciálního rozvoje. V praxi by mohlo být využito několika rad a nápadů pro rozvoj oblasti a některé zájemce by po přečtení mohla práce inspirovat k návštěvě. Díky této práci jsem se dozvěděla mnoho nových skutečností a samotnou mě překvapilo, co všechno je možné v Kladském pomezí navštívit a zažít. Zprvu jsem se obávala, že nebudu mít o oblasti dostatek informací, to se ale naštěstí nestalo. Za volbu tématu jsem ráda, nejlépe se cokoliv tvoří právě tehdy, když dané téma autora zajímá a naplňuje, což u mě určitě platilo.
37
Seznam použité literatury Literatura: 1. ČECH, J.: Malá encyklopedie cestovního ruchu. Idea servis, 1998. ISBN 80-85970-19-8 2. FORET, M., FORETOVÁ, V.: Jak rozvíjet místní cestovní ruch. Grada Publishing, 2001. ISBN 80-247-0207-X 3. HRALA, V.: Geografie cestovního ruchu. Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0858-3 4. PÁSKOVÁ, M. - ZELENKA, J.: Výkladový slovník cestovního ruchu. Česká republika, MMR, Praha 2002. 5. VĚCKOVÁ, V.: Analýza cestovního ruchu v mikroregionu Litovelsko (diplomová práce). VŠE v Praze, 2008. 6. TRNKOVÁ, O. A KOLEKTIV: Území a cestovní ruch. VŠE v Praze, 1993. ISBN80-7079-123-3 7. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M.: Základy cestovního ruchu. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Brno 2006. ISBN 80-210-4205-2 8. Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2007-2013. Krajský úřad Královéhradeckého kraje, 2007. www.kr-kralovehradecky.cz/scripts/detail.php?id=13318 9. Monitoring návštěvníků v turistickém regionu Východní Čechy CzechTourism, 2005/2006 www.czechtourism.cz/files/regiony/monitoring_leto_06/vychodni_cechy_komparace06.ppt.pdf
10. propagační materiály vydané Královéhradeckým úřadem a společností Branka
Článek: 11. BÍNA, J.: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích České republiky. časopis Urbanismus a územní rozvoj, číslo 1/2002
Internetové stránky: 12. www.aztravel.cz 13. www.casur.cz 14. www.cd.cz 15. www.chmi.cz 16. www.czechtourism.cz 17. www.euro-glacensis.cz 38
18. www.infocesko.cz 19. www.kladskepomezi.cz 20. www.kr-kralovehradecky.cz 21. www.m-tour.eu 22. www.primator.cz 23. www.rozhlas.cz 24. www.velichovky.cz 25. www.24.oblast.cz
Informace od zástupců oddělení cestovního ruchu Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a obecně prospěšné společnosti Branka: Marcela Štěpánková, zástupce Branka, o.p.s. Ing. Hana Fryčková, zástupce oddělení cestovního ruchu krajského úřadu
39
Přílohy Příloha č. 1 – Mapa turistických regionů v České republice
Zdroj: www.czechtourism.cz Pozn: Kladské pomezí spadá do turistického regionu Východní Čechy (pod číslem 10)
Příloha č. 2 – Mapa turistických oblastí v České republice
Zdroj: www.czechtourism.cz Pozn: Turistická oblast Kladské pomezí je vyznačena pod číslem 24.
40
Příloha č. 3 – Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji 2005 Hromadná ubytovací zařízení celkem Pokoje Lůžka Místa pro stany a karavany Průměrná cena za ubytování (Kč) Hosté z toho nerezidenti Přenocování z toho nerezidenti Průměrný počet přenocování z toho nerezidenti Průměrná doba pobytu ve dnech z toho nerezidenti Čisté využití lůžek1) (%) Využití pokojů1) (%) 1) u hotelů a penzionů
2006
2007
986
985
968
15 853 45 132 5 365
16 259 47 919 5 442
15 869 45 331 5 438
263 972 391 325 271 3 862 054 1 284 891 4,0 4,0 5,0 5,0 30,8 35,2
270 982 077 332 840 3 793 569 1 290 662 3,9 3,9 4,9 4,9 30,4 35,6
280 909 319 287 933 3 499 508 1 151 739 3,8 4,0 4,8 5,0 28,9 33,7
Zdroj: www.czso.cz
Příloha č. 4 - Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v Královéhradeckém kraji podle kategorie k 31.12.2007 Počet zařízení
Hromadná ubytovací zařízení celkem Hotely a podobná zařízení celkem v tom: hotely **** ostatní hotely a penziony Ostatní hromadná ubytovací zařízení celkem v tom: kempy
Pokoje
Lůžka
Průměrná cena za ubytování (Kč)
968
15 869
45 331
280
543
9 176
23 567
369
12
677
1 437
948
531
8 499
22 130
356
425
6 693
21 764
165
41
846
3 310
109
chatové osady a turistické ubytovny
106
1 625
5 946
141
ostatní zařízení jinde nespecifikovaná
278
4 222
12 508
183
Zdroj: www.czso.cz
41
Příloha č. 5 – Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu podle turistických oblastí k 31.12.2007 Turistické oblasti
Beskydy - Valašsko Brno a okolí České středohoří a Žatecko
Hromadná ubytovací zařízení
Kraj
Pokoje
Lůžka
Průměrná cena za ubytování (Kč)
335 163 65
6 059 18 283 5 708 12 580 1 308 3 885
267 491 303
132
2 131
6 460
344
Děčínsko a Lužické hory Frýdlantsko Hradecko
Moravskoslezský, Zlínský Jihomoravský Ústecký Královéhradecký, Liberecký, Středočeský Ústecký Liberecký Královéhradecký
132 35 30
1 880 753 1 148
5 591 1 901 2 686
323 216 477
Chodsko Chrudimsko - Hlinecko Jeseníky Jizerské hory Jižní Čechy Kladské pomezí Krkonoše - střed Krkonoše - východ
Plzeňský Pardubický Moravskoslezský, Olomoucký Liberecký Jihočeský Královéhradecký Královéhradecký, Liberecký Královéhradecký
57 874 2 689 90 1 561 4 611 389 6 670 19 507 261 3 676 10 456 550 11 656 34 431 100 1 888 5 964 333 5 146 14 205 392 5 196 14 733
274 228 250 291 284 259 300 261
Krkonoše - západ Krušné hory - západ Krušné hory a Podkrušnohoří Lednicko - Valtický areál Lužické hory a Ještědský hřbet Máchův kraj Moravský kras a okolí Opavské Slezsko Orlické hory a Podorlicko
Liberecký Karlovarský Ústecký Jihomoravský Liberecký Liberecký Jihomoravský Moravskoslezský Královéhradecký, Pardubický
304 229 197 101 68 99 58 28 254
3 831 11 814 7 184 15 171 3 981 9 415 1 998 5 626 1 168 3 744 2 317 7 369 1 012 3 002 506 1 303 3 462 11 062
254 570 362 316 246 215 288 407 251
Ostravsko Pardubicko Plzeňsko Podyjí Podzvičínsko
Moravskoslezský Pardubický Plzeňský Jihomoravský Královéhradecký
45 54 154 112 38
1 580 3 129 1 452 3 478 3 796 10 012 1 891 5 485 920 2 682
497 407 363 245 285
Poodří Praha Slovácko Střední Čechy - jihovýchod Střední Čechy - severovýchod Polabí Střední Čechy - západ Střední Morava - Haná Svitavsko Šumava - východ Tachovsko - Stříbrsko Těšínské Slezsko Vysočina Západočeský lázeňský trojúhelník Zlínsko
Moravskoslezský Hl. město Praha Jihomoravský, Zlínský Středočeský
16 327 1 086 654 34 371 74 602 129 2 729 7 526 211 3 988 11 519
287 1 052 307 364
Středočeský Středočeský Olomoucký, Zlínský Pardubický Jihočeský, Plzeňský Plzeňský Moravskoslezský Jihomoravský, Vysočina Karlovarský Zlínský
109 205 167 76 723 55 34 358 198 105
Český ráj
Zdroj: www.czso.cz
42
2 598 3 786 3 760 1 334 9 919 1 059 1 229 6 622 6 690 3 396
6 318 10 347 9 523 3 862 29 195 2 956 2 551 19 750 13 415 7 783
491 368 375 304 298 260 356 276 588 379
Příloha č. 6 – Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních cestovního ruchu podle turistických regionů v roce 2007 Hosté
Průměrný počet přenocování
Přenocování
Průměrná doba pobytu (dny)
Turistické regiony
Česká republika Czech Republic
celkem
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
celkem
z toho nerezidenti
12 960 921
6 679 704
40 831 072
20 610 186
3,2
3,1
4,2
4,1
Český ráj
190 141
45 622
472 597
114 489
2,5
2,5
3,5
3,5
Český sever Jižní Čechy Jižní Morava Krkonoše
417 533 559 635 1 449 249 707 033
104 025 152 904 479 120 288 580
1 398 363 1 868 048 3 477 106 3 202 058
348 000 320 288 949 976 1 360 903
3,3 3,3 2,4 4,5
3,3 2,1 2,0 4,7
4,3 4,3 3,4 5,5
4,3 3,1 3,0 5,7
Okolí Prahy Plzeňsko
672 098 230 261
184 935 92 377
2,8 2,4
3,9 3,6
3,8 3,4
4 485 372 1 040 145 376 140 299 078 649 752 733 486
4 009 463 178 832 147 566 77 007 215 295 145 094
512 316 218 053 11 206 954 487 171 435 660 180 452 638 650 411 526
2,9 2,6
Praha Severní Morava a Slezsko Severozápadní Čechy Střední Morava Šumava Východní Čechy
1 953 409 601 231 12 200 291 3 575 867 1 245 705 857 396 2 054 533 2 228 418
2,7
2,8
3,7
3,8
3,4 3,3 2,9 3,2 3,0
2,7 3,0 2,3 3,0 2,8
4,4 4,3 3,9 4,2 4,0
3,7 4,0 3,3 4,0 3,8
Vysočina Západočeské lázně
418 701 732 297
63 059 495 825
1 137 765 4 558 285
210 198 3 215 550
2,7 6,2
3,3 6,5
3,7 7,2
4,3 7,5
Zdroj: www.czso.cz
Příloha č. 7 – Tuzemské cesty českých občanů podle místa pobytu v roce 2007
ČR, kraje
Celkem (tis.)
Přenocování (tis.)
Průměrný počet přenocování
Průměrné výdaje na 1 delší cestu (Kč)
Česká republika
4 908,4
39 788,3
8,1
3 884
Hl. m. Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký
138,4 528,7 692,1 386,5 177,4 264,3 463,4 665,3
954,0 5 707,6 5 583,2 2 731,1 1 629,8 2 333,5 3 247,9 5 346,2
6,9 10,8 8,1 7,1 9,2 8,8 7,0 8,0
3 108 3 736 4 083 4 918 6 881 2 625 3 763 4 450
Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
181,9 264,9 387,6 273,5 215,8 268,5
1 460,1 2 578,1 2 721,4 1 847,4 1 336,1 2 312,0
8,0 9,7 7,0 6,8 6,2 8,6
4 140 2 795 2 869 3 051 5 300 3 275
Zdroj: www.czso.cz
43
Příloha č. 8 – Významné turistické atraktivity turistického regionu Kladské pomezí Náchodský zámek
Zdroj: www.zameknachod.cz
Pevnost Dobrošov v Náchodě
Zdroj: old.turistik.cz
44
Broumovské stěny
Zdroj: www.broumovskesteny.cz
Adršpašské skály
Zdroj: www.adrspach.cz
45
Sousoší z Babiččina údolí
Zdroj: sites.google.com
Příloha č. 9 – Logo turistické oblasti Kladské pomezí
Zdroj: www.kladskepomezi.cz
46
